Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha - Ruzyně

vurv.cz

Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha - Ruzyně

Výzkumný ústav rostlinné výroby

Drnovská 507, 161 06 Praha 6 – Ruzyně

IČ 00027006

DIČ CZ00027006

Tel. 233 022 111 (ústředna), 233 311 661 (ředitel)

Fax 233 310 636, 233 310 638, 233 311 591 (ředitel)

E-Mail: cropscience@vurv.cz

Internet www.vurv.cz

Výroční zpráva

VÚRV 2005

2


OBSAH

Úvod 5

Organizační struktura ústavu 13

Zaměstnanci 20

Hospodaření ústavu v roce 2005 26

Řešené úkoly 44

Expertní a poradenská činnost 154

Vzdělávací a poradenská činnost 156

Mezinárodní akce 170

Publikační činnost 191

Ediční činnost ústavu 232

Citované zkratky a jejich výklad 234

Závěr 238

Výroční zpráva

VÚRV 2005

3


Členové vedení VÚRV

Výroční zpráva

VÚRV 2005

4


1. ÚVOD

1.1. Zaměření ústavu

1.1.1. Hlavní činnost

Předmět činnosti VÚRV je

vymezen Zřizovací listinou vydanou

Ministerstvem zemědělství dne

13.6.2001 pod č.j. 23833/2001-3030.

K hlavní činnostem ústavu náleží:

1. Základní a aplikovaný výzkum

v oborech ochrany a využívání

přírodních zdrojů, genetiky

a šlechtění rostlin, agroekologie,

jakosti rostlinných produktů, rostlinolékařství a ochrany zásob, agrochemie a výživy rostlin.

2. Trvalá odborná činnost zaměřená na uchování a využívání genetických zdrojů zemědělských

plodin, mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu.

3. Trvalá odborná činnost v diagnostice škodlivých organismů podle příslušných právních

předpisů. Sledování rezistence škodlivých činitelů a udržování dlouhodobých polních pokusů.

4. Expertní, poradenská a informační činnost pro MZe ČR a jiné orgány státní správy,

zpracování podkladů pro účely novelizace metodických pokynů a legislativních předpisů

v rostlinné výrobě.

5. Činnost autorizovaných referenčních a akreditovaných laboratoří.

6. Poradenská činnost pro zemědělskou praxi, transfer a šíření poznatků a technologií

do výrobní a komerční sféry zemědělství.

7. Účast na výchově diplomantů a doktorandů ve spolupráci s vysokými školami.

8. Metodické a expertní činnosti, monitoring, identifikace a výzkum geneticky modifikovaných

organismů a jejich produktů v souladu se standardy EU.

9. Šlechtění zemědělských plodin.

10. Produkce biologických preparátů.

11. Na základě pověření MZe provádí:

- testování prostředků ochrany rostlin a hnojiv

- testování rostlinných materiálů

12. Zemědělská výroba.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

5


1.1.2. Jiná činnost

Jinými činnostmi jsou ve smyslu vyhlášky MF č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými

prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových

a příspěvkových organizací, ve vazbě na hlavní činnost a k prohloubení základního poslání

ústavu:

1. Koupě zboží za účelem jeho prodeje a prodej.

2. Poradenství v oblasti zemědělské výroby. Ke dni 31.12.2004 bylo oddělení poradenství

dislokováno do ÚZPI na základě Opatření MZe ČR čj.47271/2004-11000 z 20.10.2004.

1.2. Nejvýznamnější výsledky výzkumu dosažené v roce 2005

a) Zpracování knihy plevelné rostliny

Zpracovány nejnovější poznatky o biologie a ekologii plevelů, rozdělení plevelných rostlin,

způsoby jejich reprodukce. Komplexně zpracovány část zabývající se invazemi a expanzemi

plevelů v agroekosystémech. Pozornost je věnována alergenní a jedovatým plodinám. Podrobně

je zpracovány problematika rezistence a tolerance plevelů vůči herbicidům. Uvedeny jsou

klasické i nejnovější metody regulace plevelů. Ve speciální části jsou uvedeny podrobné

charakteristiky 236 plevelných druhů.(J. Mikulka – M.Kneifelová)

b) Vypracování metod regulace vytrvalých plevelů na orné půdě

Byly vypracovány metody regulace vytrvalých plevelů pýru plazivého (Elytrigia repens)

a pcháče rolního (Cirsium arvense) v ozimé řepce, obilninách, kukuřici a cukrovce. Jedná se

o systémy regulace obsahující jak úlohu zpracování půdy, tak i používání herbicidů

v jednotlivých plodinách. Cílem těchto metod je dosažení postupné eradikaci těchto plevelů na

orné půdě. Tyto systémy obsahují i metody regulace dalších plevelů jako například pelyňku

černobýlu, mléče rolního a čistce bahenního. (J. Mikulka)

c) Metody vyhodnocení predace semen pampelišky

Byla komplexně studována predace semen pampelišky. Před disperzí jsou nejdůležitějšími

predátory larvy brouků Glocianus punctiger (Curculionidae) a Olibrus bicolor (Phalacridae),

které mohou zkonzumovat až 30% semen. Po disperzi se nejvíce uplatňují střevlíkovití, zejména

Amara montivaga, kteří mohou zkonzumovat až 90% semen pampelišky z povrchu půdy.

Výsledky pokusů jsou zpracovány ve dvou původních vědeckých pracích v prestižním

zahraničním časopise Journal of Ecology s IF 3,397. (Z.Martinková- A. Honěk)

d) Uspořádání mezinárodní konference o dlouhodobých pokusech

Uspořádání mezinárodní konference „The Role of Long-term Field Experiments in Agricultural

and Ecological Sciences & Practical Solutions for Managing Optimum C and N Content in

Agricultural Soils III” při příležitosti 50. výročí založení dlouhodobých polních pokusů se konalo

v Praze Ruzyni, Čáslavi, Ivanovicích a Lukavci. Pořadateli konference byli kromě VÚRV také

Česká zemědělská universita v Praze , Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně,

Zemědělský výzkumný ústav v Kroměříži, Martin-Luther Universität Halle Wittenberg,

Umweltforschungszentrum Leipzig-Halle a International Working Group of Soil Fertility při

Mezinárodní půdoznalecké společnosti IUSS.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

6


Konference se zúčastnilo celkem 155 účastníků ze 13 evropských zemí a z Indie. Z České

republiky bylo registrováno 34 účastníků a 121 účastníků bylo ze zahraničí. Bylo předneseno

47 přednášek v šesti sekcích a presentováno 74 posterů. Jednání konference se týkalo zejména

významu dlouhodobých polní pokusů pro hodnocení výnosů a stability výnosů, dlouhodobé

bilance rostlinných živin a cyklů rostlinných živin, dynamiky půdní organické hmoty a možnosti

stanovení optimální hladiny půdní organické hmoty v zemědělských půdách. Dalším tématem

bylo hodnocení metod stanovení rozložitelné části půdní organické hmoty, vztahů mezi půdní

organickou hmotou a půdními mikroorganismy a vztahů mezi půdní organickou hmotou

a rostlinnými živinami. V obecnějších souvislostech byly diskutovány možnosti vyhodnocení

produktivity a setrvalosti systémů hospodaření na půdě, stanovení půdní úrodnosti a kvality půdy.

e) Fermentor pro anaerobní digesci tuhých substrátů (užitný vzor)

Výhodou tohoto řešení jsou nízké vrstvy fermentujících tuhých substrátů umožňující dobrou

difuzi bioplynu a rovnoměrnou perkolaci tekutiny vnášející acetogenní a metanogenní

mikroflóru, přičemž postupně odnímatelná perforovaná patra umožňují pohodlné plnění substrátu

a jeho vyskladňování po biozplynování mimo fermentační prostor.

(Váňa J., Usťak S.)

f) Přínosy a rizika využívání půdoochranných technologií zakládání porostů polních plodin

Na základě výsledků výzkumu z let 2001 - 2004, obhájených v r. 2005 lze do praxe na úrodné

půdy ŘVT doporučit aplikace půdoochranných technologií typu minimum tillage a no tillage.

Výsledky prokázaly, že tyto technologie nesnižují statisticky průkazně výnosy hlavních

pěstovaných plodin a naopak snížením spotřeby pohonných hmot, pracovního času a dalších

přímých nákladů lze při zakládání porostů obilnin a kukuřice ušetřit náklady ve výši 500-1300 Kč

na 1 ha.(s využitím výsledků projektu NAZV QD 1213) (M.Javůrek)

g) Vliv půdoochranných technologií na půdní vlastnosti

V průběhu tříletého sledování bylo zjištěno že půdoochranné technologie mají statisticky

průkazně příznivý vliv na odolnost půdních agregátů proti rozplavování. Stabilita půdních

agregátů významně zvyšuje odolnost půdy proti vodní erozi. Aplikace půdoochranných

technologií v erozních oblastech by mohla omezit veškeré negativní důsledky vodní eroze, jako je

odnos půdy, živin a ostatních agrochemikálií z polí do vodotečí. Vznikají tak značné škody na

úrodnosti půdy a následně znečištěním hydrologické sítě, které by se mohly použitím výše

uvedených technologií snížit. (MZe 0002700601) (M.Vach, M.Javůrek)

h) Využití energetických a průmyslových rostlin

Byly získány praktické znalosti o pěstování, ošetřování a sklizni vybraných průmyslových a

energetických rostlin a zapracovány do "technologických listů", tj. metodiky pěstování, možností

využití a stanovení rentability jejich pěstování. Určili jsme vhodnost komodit pro průmyslové

využití, pro spalování (obsah vody, chemické složení, energetický obsah apod.). Dosažené

výnosy ukazují, že z jednoho hektaru pěstovaných energetických plodin lze získat tolik energie,

která by celoročně zajistila teplo potřebné pro sedm rodinných domků. Bylo zjištěno, že fytomasa

všech sledovaných energetických plodin je plně srovnatelná z hlediska procesu spalování,

energetického obsahu a tvorby emisí s dřevní štěpkou a v mnoha parametrech předstihuje hnědé

uhlí, běžně používané ve velkých elektrárnách.

(MZe 0002700601) (Z.Strašil a kol.)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

7


i) 5. Mezinárodní Triticeae Symposium, Praha, 6-10.6.2005

VÚRV Praha spolu s Českou zemědělskou universitou Praha byly pořadateli 5. Mezinárodního

Triticeae symposia. Symposium se konalo v kongresovém centru České zemědělské university v

Praze - Suchdole. Bylo zaměřeno na výzkum tribu Triticeae, který zahrnuje obilniny a jejich

plané příbuzné druhy a rody. Přivedlo odborníky z různých odvětví základního výzkumu,

zejména botaniky, genetiky, molekulární biologie, evoluční biologie a archeologie ke společnému

jednacímu stolu s praktiky z oborů šlechtění rostlin a konzervace přírody a genofondu.

Jednání probíhalo v sekcích: Systematika a fylogeneze, Biodiverzita a její konzervace a

Šlechtění a využití genetických zdrojů. Bylo předneseno 8 klíčových referátů hodnotící pokrok ve

výzkumu, současný stav vědomostí a perspektivy, kudy by se měl ubírat další výzkum. Během

workshopu byly shromážděny podklady pro vytvoření webové stránky Triticeae. Exkurze na

lokality planých druhů Triticeae vedla do Českého krasu pod vedením pracovníků Botanického

ústavu. Výsledky byly odpublikovány. V knize abstraktů bylo publikováno 113 souhrnů

vědeckých sdělení. Sborník referátů byl vydán jako speciální číslo vědeckého časopisu Genetika

a šlechtění a obsahuje 91 recenzovaných příspěvků, z toho 54 úplných článků.

Symposia se zúčastnilo 100 registrovaných účastníků včetně renomovaných světových

kapacit a více než 40 hostů.

Symposia Triticeae se konají jednou za 4 roky na významných pracovištích ve světě - 1.

Helsingborg (Švédsko), Logan (USA), Aleppo (Sýrie), Madrid (Španělsko). Vždy byla chápána

jako velmi prestižní setkání nejznámějších světových odborníků, pod záštitou ministerstev a

primátorů měst. Symposium v Praze bylo rovněž mimořádnou prestižní událostí a bylo účastníky

vysoce oceněno. (V. Holubec)

j) 13. mezinárodní workshop EWAC (European Wheat Aneuploid Co-operative)

Ve dnech 27.6. - 1.7. 2005 proběhl v Praze v hotelu Pyramida 13. mezinárodní workshop EWAC

(European Wheat Aneuploid Co-operative), kterého se zúčastnili přední odborníci genetiky a

genomiky pšenice z celkem 12 převážně evropských zemí. Hostitelskou zemí tohoto setkání se

tentokrát, zatím poprvé, stala Česká republika, a organizátorem akce byl, ve spolupráci s JIC

Norwich, UK a IPK Gatersleben, BRD také Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha 6- Ruzyně.

Náplní workshopu byly tři základní okruhy:

1. Genetické materiály pšenice; jejich současné poznání a využití

2. Genetika abiotického stresu pšenice; Adaptace

3. Resistence k chorobám

V průběhu workshopu bylo předneseno 22 ústních a 31 plakátových sdělení, která prezentovala

současný stav znalostí a přístupů k výše uvedeným tématům.

Během workshopu byly navrženy nové spolupráce, navazující na dosavadní trend EWAC a

využívající precisní materiály, získané dlouholetou prací odborníků - především cytogenetiků

celé Evropy. Na konci setkání byl přednesen reprezentantem CIMMYT, Dr. Thomasem Paynem

tzv. ´Generation Challenge Programme´, http://www.generationcp.org/index.php, vyzývající

účastníky workshopu k široké mezinárodní spolupráci při zkoumání základních genetických a

molekulárních mechanismů, určujících významné hospodářské charakteristiky pšenice a dalších

obilnin, a při aplikaci poznatků i nových metod, vyplývajících z tohoto výzkumu, v praktickém

šlechtitelství.

Pořadatelské organizaci konference, VÚRV Praha-Ruzyně, bylo v rámci odborných diskusí

navrženo pokračování v informování odborné veřejnosti prostřednictvím webových stránek

EWAC, http://www.vurv.cz/ewac/index.html, které byly původně vytvořeny pro konání

workshopu EWAC v Praze 2005 (K.Pánková)

k) Získání zdrojů rezistence k viru šarky švestky pro broskvoň

Výroční zpráva

VÚRV 2005

8


V roce 2005 došlo na pracovišti odd. virologie, odbor rostlinolékařství, VÚRV Praha – Ruzyně

ve spolupráci s Mendeleem, ZF Lednice na Moravě k světově prioritnímu nálezu zdrojů

rezistence k viru šarky švestky pro broskvoň. V předchozích letech bylo testováno na rezistenci

k viru šarky švestky Plum pox virus (PPV) celkem 79 odrůd broskvoně evropské, americké,

částečně i asijské provincie. Vhodný zdroj však zjištěn nebyl. Proto bylo v letech 2003-2005

testováno 7 interspecifických hybridů, z nichž jednou složkou byl druh Prunus persica. Po

tříletém hodnocení umělé infekce interspecifických hybridů virem šarky švestky bylo v roce 2005

prokázáno, že hybridy Fire (Prunus amygdalus x P. persica) a Cadaman (P. davidiana x P.

persica) jsou rezistentní k PPV a hybrid GF 677 (P. amygdalus x P.persica) je k PPV imunní.

Imunita GF 677 bude ještě ověřována pomocí RT-PCR v průběhu dalších dvou let. Uvedené tři

hybridy, z nichž jednou složkou je broskvoň jsou však okamžitě využitelné jako zdroje rezistence

k viru šarky švestky pro broskvoň (J.Polák, I.Oukropec, J.Pívalová)

l) Zjištění karanténního druhu Colletotrichum acutatum

Na území České republiky byl poprvé zjištěn karanténní druh Colletotrichum acutatum. Tato

houba byla zaznamenána na jahodách ve dvou oblastech ČR, kde způsobovala hospodářsky

významné škody. (I.Kudlíková, D.Novotný)

m) Nové minerální hnojivo UREA stabil

Ve spolupráci s VŠCHT a firmou AGRA bylo vyvinuto a ověřeno v pokusech nové minerální

hnojivo UREA stabil , které bylo zaregistrováno pod r.č. 2546 v registru hnojiv ÚKZÚZ. Obdobné

hnojivo dosud není v zemích EU používáno. Hlavní předností hnojiva UREA stabil ve srovnání

s běžně používanými minerálními dusíkatými hnojivy (LAV, LAD, LAS apod.) je vyšší obsah

dusíku, velmi dobrá rozpustnost ve vodě a již po malém množství srážek (5 mm) transport

nepolární molekuly močoviny ke kořenům rostlin. Během transportu půdním profilem dochází

k oddělení inhibitoru ureázy od močoviny, která je buď přímo přijímána kořeny rostlin nebo se

rozkládá na uhličitan amonný a rostlinou je pak přijímána ve formě amonného, resp. při

vhodných podmínkách pro nitrifikaci ve formě nitrátového iontu. Rostlina tak může při nízkých

teplotách půdy (při teplotách do 5 – 7 o C je příjem nitrátů minimální) přijímat dusík ve formě

močoviny nebo amonného iontu a po zvýšení teploty půdy ve formě nitrátového iontu. Ve

srovnání s neupravenou močovinou jsou působením inhibitoru ureázy eliminovány ztráty dusíku

únikem amoniaku a vytvořeny lepší předpoklady pro transport nehydrolyzované močoviny ke

kořenům rostlin. Hnojivo UREA stabil je také velmi vhodným hnojivem pro podpovrchovou

lokální aplikaci („hnojení pod patu“) při zakládání porostů zemědělských plodin, pro základní

hnojení a přihnojení sladovnického ječmene a pro kvalitativní přihnojení ozimé pšenice.

(P.Růžek)

n) Využití podkladů poskytnutých Státní rostlinolékařskou správou pro vymezení podílu

různých faktorů na stupni napadení porostů pšenice fuzariózami klasu

Od roku 2003 je v rámci spolupráce VÚRV se Státní rostlinolékařskou správou (SRS) prováděna

analýza rizik napadení touto chorobou i rizika zvýšené tvorby mykotoxinu deoxynivalenolu.

V roce 2005 byla dokončena analýza 545 vzorků. Výsledky byly vyhodnocovány s přihlédnutím

k regionům, pěstovaným odrůdám, předplodině, zpracování půdy a fungicidní ochraně.

Hygienický limit pro obsah DON ( 0,5 mg/kg pro přímý konzum) byl překročen u 137 vzorků

z celkového počtu 401 vzorků podezřelých z infekce. Jako nejvíce rizikový faktor se na základě

provedené analýzy rozptylu jeví ročník a oblast (49% podíl na celkové proměnlivosti),

následovaný odrůdou (34 %). Na předplodinu připadá 15 % a na způsob zpracování půdy

zbývající 2%. Zastoupení jednotlivých odrůd nebylo rovnoměrné (některé odrůdy měly nízké

zastoupení), a proto vliv rezistence odrůdy nebylo možno z těchto analýz jednoznačně posoudit.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

9


Přesto je evidentní, že odrůdové vlivy byly výrazné. Z frekventovaněji pěstovaných odrůd

(hodnoceno více než 15 vzorků) byl relativně nízký obsah DON (menší než 1 mg/kg) zjištěn u

odrůd Nela, Alana a Sulamit, zatímco např. Drifter a Clarus vykázaly v průměru více než 5

mg/kg. Na základě dosud získaných údajů byly zjištěny okresy s vysokým průměrným obsahem

DON a byly vymezeny 4 rizikové oblasti. Z výsledků byl především patrný negativní vliv

kukuřice jakožto předplodiny (obsah DON v průměru 5,72 mg/kg). Tento obsah nebyl statisticky

významně odlišný od obsahu 3,30 mg/kg, který byl zjištěn pro pícniny (vojtěška, jetel), zatímco

pro ostatní předplodiny, obiloviny nevyjímaje, významný vliv na napadení fuzariózou prokázán

nebyl. Průkazně odlišně od běžného způsobu zpracování půdy se neprojevila minimalizace

zpravování půdy, i když zvláště v interakci s předplodinou kukuřice lze ve shodě s literárními

údaji považovat minimalizaci zpracování též za významný rizikový faktor. Průměrný obsah DON

1,55 mg/kg byl zaznamenán po ošetření porostů přípravky Horizon a Caramba, zatímco 2,91

mg/kg při necílené ochraně a v případě nepoužití chemických prostředků ochrany. Tento

výsledek indikuje přibližně 50% efekt fungicidních prostředků doporučených k ochraně proti

fuzariózám klasu. (V. Šíp, J. Chrpová, S. Sýkorová)

o) Referenční laboratoř pro identifikaci GMO a DNA fingerprintig

Referenční laboratoř pro identifikaci GMO a DNA fingerprintig (RLGMO) se v roce 2005

aktivně účastnila řady mezinárodních aktivit a její renomé bylo potvrzeno i návrhem zařadit

RLGMO jako Národní referenční laboratoř do sítě evropských laboratoří podle Nařízení

Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003. Vzhledem k dosavadním výsledkům a

mezinárodním spolupracím byla RLGMO vybrána v roce 2005 na základě tendru, jako partnerské

spolupracující pracoviště při přípravě postupů detekce GMO a validace referenčních

certifikovaných materiálů pro JRC Institute for Reference Materials and Measurements.

Referenční laboratoř pro identifikaci GMO a DNA fingerprintig (RLGMO) byla v roce 2005

úspěšně akreditována Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. pod číslem: 1465.

p) Výsledky v oblasti studia genů pro amylázy ječmene

Výzkumné aktivity pracoviště v této oblasti byly v roce 2005 oceněny v soutěži MZe pro mladé

vědecké pracovníky („Ceny ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2005“ ).

2.místo autor: Mgr. Kateřina Machová Poláková, předkladatel: VÚRV Praha, název práce:

„Characterization of beta-amylase alleles in 79 barley varietes with pyrosequencing“

Stručná charakteristika výsledku:

K ochraně, uchování a setrvalému využívání přírodních zdrojů v zemědělství je nutné vybírat,

uchovávat vzácné genové zdroje a charakterizovat je mimo jiné pomocí DNA analýz. 79

genových zdrojů ječmene bylo charakterizováno na základě analýz SNP markerů detekujících

čtyři alely kódujících beta-amylázu. Tyto alely rozhodují o stupni teplotní inaktivace enzymu.

Termostabilita beta-amylázy je klíčový faktor ovlivňující výslednou kvalitu sladu a piva..

Výsledky byly publikovány v prestižním impaktovaném časopise:

Alfa-amyláza ječmene ovlivňuje kvalitu ječmene ve vztahu ke sladovnické, krmné i

potravinářské kvalitě. Alfa amylázy jsou kódovány více geny a zde byla pozornost věnována genu

Amy32b. Byly identifikovány SNP a In/Del v kódující oblasti DNA sekvence, které mají za

následek záměnu aminokyseliny a případně zařazení stop kodonu. Substituce aminokyseliny

ovlivňuje beta-1 oblast C-domény, zatímco stop kodon má za následek nepřítomnost beta-5

řetězce. SNP v kódující oblasti byla použita jako specifický marker pro zamapování genu Amy32b

na chromosomu 7H ječmene.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

10


Machová Poláková K., Kučera L., Laurie D., Vaculová K., Ovesná J. , 2005 , Coding region single

nucleotide polymorphism in the barley low-pl, alpha-amylase gene Amy32b , Theor Appl Genet 110:

1499-1504 (IF: 2,287)

q) Přihlášky užitných vzorů

Číslo Autoři Název

01/2005 Ing. J. Váňa, CSc. Substrát pro výrobu zkvasitelných cukrů

Ing. S. Usťak, CSc.

02/2005 Dr. O. Jandurová, CSc. Odrůda révy vinné Auxerrois

Ing. R. Žára

J.Mrkáčková

03/2005 Ing. S. Usťak, CSc Bioreaktor pro biologickou anaerobně-fermentativní

Ing. J. Váňa, CSc. produkci vodíku

04/2005 Ing. S. Usťak, CSc Náplň bioreaktoru pro biologickou anaerobněfermentativní

produkci vodíku

Ing. J. Váňa, CSc

05/2005 Ing. J. Váňa, CSc Zařízení pro zpracování dřevní štěpky na cukry, lignin

Ing. S. Usťak, CSc a fural

Ing. R. Honzík

06/2005 Ing. J. Fiala, CSc. Hnojení pokusných parcel tekutými statkovými hnojivy

parcelním kejdovačem

01/2005 Substrát pro výrobu zkvasitelných cukrů

(J.Váňa, S.Usťak)

Hydrolýzní cukry připravené z rozvlákněného papíru a lepenky podle užitného vzoru jsou

významnou surovinou pro přípravu motorového biopaliva na bázi bioetanolu nebo aditiva etylterc-butyl-éteru

do benzinových směsí. Tímto způsobem je výhodné zpracovávat sběrový papír,

který není vhodný pro recyklaci na hodnotné papírové výrobky.

Zpracování sběrového papíru a lepenky na zkvasitelné cukry podle užitného vzoru a následně na

motorové biopalivo je z ekologického hlediska vysoce efektivní, neboť půjde o palivo

obnovitelné, které není zdrojem škodlivých emisí včetně skleníkových plynů.

02/2005 Odrůda révy vinné Auxerrois

(O.Jandurová, R.Žára, J.Mrkáčková)

Auxerrois je bílá moštová středně raná odrůda, plná zralost začíná ve třetí dekádě září.

Dospělý list středně velký, kruhovitého tvaru, profil čepele rovný. Hrozen středně velký, středně

hustý.

Bobule malá až středně velká, ojíněná, tvar na profilu kruhovitý. Barva slupky žlutozelená.

Odolná proti napadení plísní révovou a plísní šedou, středně odolná až odolná proti napadení

padlím révovým.

Výnos hroznů středně vysoký, cukernatost středně vysoká.

Víno velmi dobré kvality, žlutozelené barvy, neutrální až jemně aromatické chuti.

03/2005 Bioreaktor pro biologickou anaerobně-fermentativní produkci vodíku a

04/2005 Náplň bioreaktoru pro biologickou anaerobně-fermentativní produkci vodíku

(S.Usťak, J.Váňa)

Předkládané technické řešení bioreaktoru umožňuje biologickou anaerobně-fermentativní

produkci vodíku z vodných roztoků jednoduchých uhlovodanů, zejména hydrolyzované biomasy,

Výroční zpráva

VÚRV 2005

11


lihovarských výpalků a cukerných roztoků, jako obnovitelného ekologicky čistého paliva za

účelem spalování nebo použití v palivových článcích.

05/2005 Zařízení pro zpracování dřevní štěpky na cukry, lignin a fural

(J.Váňa, S.Usťak, R.Honzík)

Zařízení je především využitelné pro látkové využití dřevního odpadu na surovinu přeměnitelnou

levným procesem na bioetanol využitelný jako obnovitelné motorové palivo. Vzniklé vedlejší

produkty lignin a fural mají všestranné průmyslové využití.

06/2005 Hnojení pokusných parcel tekutými statkovými hnojivy parcelním kejdovačem

(J.Fiala)

Parcelní kejdovač podle technického řešení je velmi jednoduché a úsporné zařízení, které má

ovšem vysokou produktivitu rovnoměrného hnojení a manipulace s ním je snadná, rychlá a

šetrná. Kejdovač lze lehce přemísťovat i s naplněnou nádrží. Velké využití kejdovače podle

technického řešení je zejména na malých pokusných a zkušebních parcelách, v sadech i vinicích a

dále na výzkumných pozemcích. Jeho výhoda je přesná a rovnoměrná aplikace tekutých hnojiv za

vysoké produktivity práce, snadná manipulace a doprava hnojiv i na větší vzdálenost.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

12


2.1. Organizační schéma ústavu

Zástupce ředitele pro hlavní činnost

Ředitel

Poradní orgány

Vedení VÚRV

Ekonomický zástupce ředitele

Správní výbor VÚRV

Podnikový kontrolor

Rada ústavu

Komise

010

Sekretariát ředitele

030

Odbor

hospodářskosprávní

100

Odbor

výživy rostlin

200

Odbor

genetiky a šlechtění

300

Odbor

rostlinolékařství

400

Odbor

agroekologie

580

VSV Karlštejn

011 Sekretariát

ředitele

031 Oddělení

hospodářskosprávní

110 Oddělení

agrochemie

220 Oddělení

aplikované genetiky

310 Oddělení

mykologie

420 Výzkumná

stanice Liberec

012 Oddělení

informatiky

033 Oddělení

technických služeb

120 Oddělení

fyziologie a výživy

230 Oddělení molekulární

biologie

330 Oddělení

virologie

430 Výzkumná

stanice Jevíčko

130 Oddělení

biologie půdy

240 Oddělení šlechtitelských

metod

340 Oddělení

entomologie

450 Oddělení

herbologie

140 Oddělení

soustavy hnojení

210 Oddělení

genové banky

350 Oddělení

ochrany zásob

480 Oddělení ekologie

polních plodin

Pracoviště: Praha, Brno, Dolní

Slověnice, Hrušovany u Brna,

Ivanovice na Hané, Jaroměř, Jevíčko,

Krnov, Liberec, Litovel, Opava,

Rousínov, Tábor, Ústí n. L., Zdounky,

Žlutice

Pracoviště

GB Olomouc

320 Oddělení

bakteriologie

Pracoviště

Slaný

490 Oddělení

ekotoxikologie

410 Oddělení

polních pokusů

PS Praha, PS Hněvčeves, PS Humpolec,

PS Pernolec, PS Ivanovice na Hané, PS Vysoké

nad Jizerou, PS Čáslav, PS Lukavec, PS Kostelec

nad Orlicí

Výroční zpráva

VÚRV 2005

13


2.2. Vedení ústavu

Ředitel VÚRV

Zástupce ředitele pro hlavní činnost

Ekonomický zástupce ředitele a

ředitel odboru hospodářsko-správního

Ředitel odboru agroekologie

Ředitel odboru genetiky a šlechtění

Ředitel odboru rostlinolékařství

Ředitel odboru výživy rostlin

Tajemník VÚRV

Mgr. Jan Lipavský, CSc.

Ing. Jaromír Kubát, CSc.

Ing. František Urban

Ing. Jan Mikulka, CSc.

Ing. Ladislav Dotlačil, CSc.

Doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc.

Ing. Jan Klír, CSc.

Ing. Vladimír Svatek

2.3. Vědecké rady VÚRV

Vzhledem k šíři výzkumu jsou ve VÚRV ustaveny čtyři vědecké rady pro jednotlivé

výzkumné odbory (agroekologie, genetiky a šlechtění, rostlinolékařství, výživy rostlin).

Ve vědeckých radách jsou tak členy pouze specialisté příslušného oboru, kteří se lépe

orientují v projednávané tématice.

Úkolem vědeckých rad je především projednávat koncepci odboru, úroveň vědecké práce

odboru a výsledky jeho vědecké činnosti (výroční a závěrečné zprávy a závazné metodiky

výzkumných záměrů, výzkumných a popř. i expertních projektů).

2.3.1. Odbor agroekologie

Vědecká rada odboru agroekologie se sešla 27.ledna 2006, aby projednala výroční zprávu

výzkumného záměru MZe 027000601, 4 periodické výroční zprávy výzkumných projektů

NAZV a činnost referenční laboratoře diagnostiky rezistence plevelů vůči herbicidům

a monitoring invazních plevelů. Vědecká rada konstatovala, že řešení probíhalo podle plánu

a doporučila pokračovat i v roce 2006 podle schválené metodiky a časového plánu.

Složení vědecké rady odboru agroekologie v roce 2005

Jméno

Ing. J. Mikulka, CSc., předseda

Ing. J.Váňa, CSc., místopředseda

Mgr. J. Lipavský,CSc.

Ing. M. Vach,CSc.

Ing. S. Usťak,CSc.

Pracoviště

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha


Ing. Z.Martinková,CSc.

Ing. A. Kohoutek,CSc.

Ing. J. Fiala, CSc.

Dr. Ing. V. Pavlů

Prof. Ing. J.Šroller, CSc.

Doc. Ing. J. Soukup, CSc.

Prof. Ing. V. Kohout, DrSc.

Prof. Ing. J.Křen, CSc.

Ing. J. Chochola, CSc.

Ing. S. Hrabětová

Ing. J. Procházka, CSc.

Ing. M. Hochman

Ing. B. Vokál, CSc.

Prof. Ing. J. Moudrý,CSc

Doc. Ing. Stach, CSc.

Ing. S. Palík, CSc.

Prof. Ing. M. Kavka, DrSc.

Doc. Ing. J. Šantrůček, CSc.

Prof. Ing. K. Veverka, DrSc.

Doc. Ing. J. Hůla, CSc.

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

ČZU Praha

ČZU Praha

ČZU Praha

MZLU Brno

ŘI Semčice

MZe ČR Praha

VÚP Troubsko

Agritex, Šumperk

VÚB Havlíčkův Brod

JČU České Budějovice

JČU České Budějovice

ZVÚ Kroměříž

ČZU Praha

ČZU Praha

MZLU Brno

VÚZT Praha

2.3.2. Odbor genetiky a šlechtění

Vědecká rada Odboru genetiky a šlechtění VÚRV Praha se sešla na řádném dvoudenním

zasedání ve dnech 25.1. a 26.1.2006. Prvý den zasedání byly projednány výroční zprávy za

výzkumné projekty NAZV a výroční zpráva za Národní program konzervace a využití

genofondu rostlin. Vzhledem k množství projednávaných zpráv proběhla tato část zasedání

vědecké rady ve dvou sekcích. Na základě kladných oponentských posudků a vědecké

diskuse byly všechny periodické zprávy schváleny a bylo doporučeno pokračovat v řešení

projektů. Dílčí metodické a jiné připomínky byly zapracovány do usnesení Vědecké rady

k jednotlivým projektům a budou realizovány v průběhu dalšího řešení. U části projektů došlo

ke změnám ve složení řešitelských týmů, v důsledku personálních změn na pracovišti. Návrhy

předložené vědecké radě v tomto směru byly rovněž schváleny. Bylo konstatováno, že řešení

projektů splnilo vytčené cíle a realizační výstupy.

Druhý den zasedání vědecké rady byla projednána periodická zpráva za druhý rok řešení

výzkumného záměru MZe 0002700602 „Nové poznatky, metody a materiály pro genetické

zlepšování biologického potenciálu plodin, využití biodiversity a setrvalý rozvoj zemědělství“

s dobou řešení 2004 – 2008. Po celkovém představení cílů, nákladů a výsledků řešení v roce

2005 a přednesení oponentských posudků následovalo podrobné projednání průběhu řešení

osmi etap výzkumného záměru. Bylo konstatováno, že řešení proběhlo podle přijaté metodiky

a splnilo vytýčené cíle; byly doporučeny dílčí úpravy řešení. Vzhledem ke krácení finančních

prostředků na rok 2006 oproti plánu byla přijata doporučení na dílčí změny

ve struktuře a rozsahu řešení v příslušném období.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

15


Složení vědecké rady odboru genetiky a šlechtění v roce 2005

Jméno

Ing. Ladislav Dotlačil, CSc., předseda

Ing. Václav Šíp, CSc., místopředseda

Ing. Pavel Bartoš, DrSc.

Ing. Ladislav Bláha,CSc.

Ing. Karel Dušek, CSc.

Mgr. Iva Faberová

Ing. Vojtěch Holubec, CSc.

Ing. Kateřina Karlová

Ing. Ladislav Kučera, CSc.

Ing.Vratislav Kučera, CSc.

RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc.

RNDr. Ilja Prášil, CSc.

Ing. Zdeněk Stehno,CSc.

Mgr. Světlana Sýkorová, CSc.

Ing. Antonín Šašek,CSc.

Ing. Miroslava Vyvadilová, CSc.

Ing. Jiří Zámečník,CSc.

Doc. Ing. Miroslav Bechyně,CSc.

Ing. Jiří Beran

Ing. Ludmila Bobková,CSc.

Ing. Ivan Branžovský,CSc.

Doc. Ing. Vladislav Čurn

Ing. Jaroslav Doležel, CSc.

Ing. Alena Hanišová

Prof. Ing. Oldřich Chloupek,DrSc.

RNDr. Miroslav Griga, CSc.

Ing. Zbyněk Jech,CSc.

Ing. Daniel Jurečka

Ing. Petr Laml,CSc.

Ing. Petr Martinek,CSc.

Ing. Vratislav Novák,CSc.

Ing. Ladislav Rosenberg,CSc.

Pracoviště

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

ČZU – ITSZ Praha

Oseva PRO s.r.o.

SELGEN a.s. ŠS Úhřetice

Ministerstvo zemědělství ČR

JU, Zemědělská fakulta České Budějovice

Ústav experimentální botaniky AV ČR Olomouc

SELGEN a.s., ŠS Stupice

MLZU, Ústav pěstování a šlechtění rostlin Brno

AGRITEC, s.r.o. Šumperk

SEMPRA a.s. Praha

ÚKZÚZ Brno

MONSANTO ČR, Branišovice

ZVÚ Kroměříž, s.r.o.

ČZU Praha

SELGEN, a.s. Praha

Výroční zpráva

VÚRV 2005

16


Ing. Karel Jan Štolc,CSc.

Doc. Ing. Pavel Vejl, PhD.

MZe ČR Praha

ČZU Praha, Katedra genetiky a šlechtění

2.3.3. Odbor rostlinolékařství

Vědecká rada ORL v roce 2005 projednala řešení a výstupy rostlinolékařského výzkumného

záměru MZe02700603. Dále projednala a schválila závěrečné zprávy výzkumných projektů

NAZV a výroční zprávy projektů NAZV a výroční zprávy projektů NAZV a mezinárodních

projektů, pokud to zadavatel požadoval.

Složení vědecké rady odboru rostlinolékařství v roce 2005

Jméno

Pracoviště

Doc.Ing. Jaroslav Polák,DrSc, předseda VÚRV Praha

Dr. Ing. Jaroslav Salava, místopředseda VÚRV Praha

Doc.RNDr.Ing.František Kocourek,CSc., VÚRV Praha

RNDr.Alois Honěk,CSc.

VÚRV Praha

Prof.Ing.Václav Kůdela,DrSc.

VÚRV Praha

RNDr.Josef Hýsek,CSc.

VÚRV Praha

Ing. Václav Krejzar

VÚRV Praha

RNDr.Jiřina Krátká,DrSc.

VÚRV Praha

Doc.Ing.Josef Šebesta,DrSc.

VÚRV Praha

Ing.Václav Stejskal,PhD

VÚRV Praha

Prof.Ing.Karel Veverka,DrSc.

VÚRV Praha

Ing. Kumari Sheh, PhD..

VÚRV Praha

Ing.Petr Komínek,PhD

VÚRV Praha

Ing.Jan Mikulka,CSc.

VÚRV Praha

Doc.Ing.Dáša Veselý,DrSc.

Praha

Prof.Ing.Vladimír Táborský,CSc. Česká fytopatologická společnost

Ing.Vladimír Řehák,CSc.

Rostlinolékařská společnost Praha

Ing.Vladimír Kupec

SRS Praha

Ing.Jan Havelka,CSc.

EÚ České Budějovice

Prof.Ing.Aleš Lebeda,DrSc.

UP Olomouc

Doc.Ing.Jaroslav Rod,CSc.

SRS Olomouc

Ing.Jiří Rotrekl,CSc.

VÚP Troubsko

Ing.Marie Váňová,CSc.

ZVÚ Kroměříž

Ing.Josef Mertelík,CSc.

VÚKOZ Průhonice

Výroční zpráva

VÚRV 2005

17


Ing.Petr Dědič,CSc.

Ing.Miroslav Lánský

Doc.Ing.Pavel Ryšánek,CSc.

Ing.Michal Hnízdil,CSc.

Doc.RNDr.Vojtěch Jarošík,CSc.

Ing.Milena Látalová

Doc.RNDr.Miroslav Pidra,CSc.

Ing .Petr Svoboda,CSc

Doc.RNDr.Josef Šedivý,DrSc.

Ing. Branžovský

VÚB Havlíčkův Brod

VŚÚO Holovousy

ČZU Praha

SRS Praha

UK Praha

MZe ČR Praha

MZLU Lednice

CH I Žatec

VÚRV Praha - čestný předseda

MZe ČR

2.3.4. Odbor výživy rostlin

Dne 27.ledna 2006 se konalo společné zasedání vědeckých rad Odboru výživy rostlin a

agroekologie, kde byla nejprve úspěšně obhájena výroční zpráva výzkumného záměru

MZe02700601 „Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních

systémů hospodaření na půdě“. Po úspěšné obhajobě výroční zprávy výzkumného záměru se

sešla Vědecká rada odboru výživy rostlin k projednání závěrečných a výročních zpráv

projektů NAZV MZe ČR za rok 2005. Na zasedání byly obhájeny 3 výroční zprávy.

Složení vědecké rady odboru výživy rostlin v roce 2005

Jméno

Pracoviště

Ing. Jan Klír, CSc., předseda

VÚRV Praha

Ing. Pavel Růžek,CSc., místopředseda VÚRV Praha

Ing. Eva Kunzová, CSc., sekret. VR OVR VÚRV Praha

Ing. Michaela Budňáková

MZe Praha

Ing. Radoslav Bujnovský, CSc. VÚPOP, Bratislava, Slovensko

Ing. Jaroslav Čepl, CSc.

VÚB, Havlíčkův Brod

Dr.Ing. Pavel Čermák

UKZUZ Havlíčkův Brod

Ing. Jiří Dostál, CSc.

AGROEKO Žamberk

Ing. Jan Haberle, CSc.

VÚRV Praha

Ing. Václav Hejnák, Ph.D.

ČZU Praha

Doc.Ing. Jan Horáček, CSc.

JU České Budějovice

Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. MZLU Brno

Výroční zpráva

VÚRV 2005

18


Ing. Pavel Kovaříček, CSc.

Ing. Jaromír Kubát, CSc.

Ing. Jan Leština, CSc.

RNDr. Václav Macháček,DrSc.

Doc.Ing. Jiří Matula, CSc.

Prof.Ing. Svatopluk Matula, CSc.

Ing. Olga Mikanová, Ph.D.

Ing. Václav Motyka, CSc.

Ing. Jan Šabatka, CSc.

Prof.Ing. Miloslav Šimek, CSc.

RNDr. Milada Šindelářová,CSc.

Prof.RNDr. Marta Tesařová,CSc.

Ing. Marie Trčková

Prof.Ing. Václav Vaněk, CSc.

Ing. Karel Voplakal, CSc.

Prof.Ing. Karel Voříšek, CSc.

VÚZT Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

VÚRV Praha

ČZU Praha

VÚRV Praha

ÚEB Praha

poradenství (NU-AGRAR)

přednáší na JUZF České Budějovice

ÚPB České Budějovice

ÚEB Praha

MZLU Brno

VÚRV Praha

ČZU Praha

VÚMOP Praha

ČZU Praha

Výroční zpráva

VÚRV 2005

19


3. ZAMĚSTNANCI

3.1.1. Zaměstnanci dle věkových skupin, stav k 31.12. 2005 fyzických osob

Věk Muži Ženy Celkem %

do 20 let 1 1 2 0,62

21 – 30 let 18 36 57 17,59

31 – 40 let 30 33 63 19,44

41 -50 let 32 46 78 24,07

51 – 60 let 40 60 100 30,86

61 a více let 21 3 24 7,41

Celkem 145 179 324 100,00

% 44,75 55,25 100,00 x

3.1.2. Zaměstnanci dle věkových skupin, stav k 31.12. 2005 přepočtených osob

Věk Muži Ženy Celkem %

do 20 let 1,00 1,00 2,00 0,64

21 – 30 let 19,50 33,60 53,10 17,08

31 – 40 let 28,90 30,40 59,30 19,08

41 -50 let 31,20 38,96 70,16 22,57

51 – 60 let 40,00 64,20 104,20 33,52

61 a více let 19,80 2,31 22,11 7,11

Celkem 140,40 170,47 310,87 100,00

% 45,16 54,84 100,00 x

Věková struktura zaměstnanců dle stavu k 31.12.2005

nad 60 let

7,4%

do 20 let

0,6%

21-30 let

17,6%

51-60 let

30,9%

31-40 let

19,4%

41-50 let

24,1%

Výroční zpráva

VÚRV 2005

20


3.2.1. Zaměstnanci dle kategorií dosaženého vzdělání,

stav k 31.12. 2005 fyzických osob

Dosažené vzdělání Muži Ženy Celkem %

Základní 1 5 6 1,85

Vyučen 28 18 46 14,20

SO 5 5 1,54

ÚSO + ÚSV 24 75 99 30,56

VOŠ 2 2 0,62

BC 3 6 9 2,78

VŠ 87 70 157 48,45

Celkem 145 179 324 100,00

3.2.2. Počet zaměstnanců dle vzdělání a útvarů, stav k 31.12. 2005 fyz. osob

Útvar

clk Z toho:

ženy

Zaměstnanci

V tom:

VŠ Bc VOŠ ÚSO SO V Z

Průměrný

Věk

Celkem z toho: ženy

muži

SŘ 12 8 6 5 1 50,79 57,86 47,26

OHS 34 14 5 15 12 2 53,09 54,07 51,70

OVR 39 26 25 1 12 1 46,78 51,47 44,44

OGŠ 85 57 48 4 23 2 8 44,68 48,63 42,75

ORL 71 43 43 3 20 5 42,53 43,97 41,59

OAE 73 28 29 1 2 21 1 16 3 42,68 41,54 44,50

VSV 10 3 1 3 5 1 45,59 42,67 52,40

VÚRV clk 324 179 157 9 2 99 5 46 6 45,15 46,50 44,05

Prům.věk 45,15 44,05 45,32 28,91 25,83 45,67 44,90 46,48 52,76

VŠ – vysokoškolské

Bc - bakalářské

VŠO – vyšší odborná škola

ÚSO úplné střední odborné s maturitou

SO – střední odborné

V – vyučen

Z – základní

Výroční zpráva

VÚRV 2005

21


3.3.1. Zařazení zaměstnanců do platových tříd a průměrná měsíční mzda

ve fyzických osobách

Počet

zaměstnanců

v jednotlivých

platových třídách

Platová

třída

Počet

zam.

Z celkového počtu zaměstnanců v platové třídě počet v jednotlivých

platových stupních

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

1.

2.

3.

4. 6 1 3 1 1

5. 1 1

6. 9 1 1 2 2 1 1 1

7. 31 4 1 1 1 1 2 4 6 2 9

8. 39 2 1 1 2 2 4 3 5 1 2 5 11

9. 70 3 1 3 3 3 8 8 7 5 10 19

10. 28 4 5 4 1 1 2 1 2 3 5

11. 33 2 6 8 4 1 2 1 4 3 2

12. 36 3 4 1 4 3 5 5 3 1 7

13. 27 4 2 2 5 4 3 7

14. 43 1 1 2 3 4 13 19

15. 1 1

16.

Celkem 324 14 10 16 18 14 20 22 27 34 30 36 83

Průměrná třída:10,13

Průměrný stupeň: 8,37

Průměrná měsíční mzda - vývoj 1996 až 2005

Rok

Mzda

(Kč)

Nárůst

Kč index

1996 10 085 100,00

1997 10 578 +493 104,90

1998 11 131 +553 105,20

1999 12 715 +1 584 114,20

2000 13 107 +392 103,10

2001 14 358 +1 251 109,50

2002 15 054 +696 104,80

2003 16 489 +1 435 109,53

2004 17 237 +748 104,54

2005 18473 +1236 107,17

Výroční zpráva

VÚRV 2005

22


Struktura zaměstnanců VÚRV k 31.12.2005 - dle platových tříd

počet zaměstnamců

80

70

60

50

40

30

20

10

0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

třída

Struktura zaměstnanců VÚRV k 31.12.2005 – dle platových stupňů

počet zaměstnanců

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

platový stupeň

3.3.2. Personální zajištění činnosti VÚRV k 31.12.2005

Pro rok 2005 byl stanoven limit počtu zaměstnanců 317. Skutečný průměrný stav činil

317 zaměstnanců.

K datu 31.12.2005 byl stav následující :

- celkový počet zaměstnanců 324 fyzických osob

310,87 přepočtený počet

z toho zabezpečovací složky : 46 fyzických osob

45,41 přepočtený počet

vědecké odbory : 278 fyzických osob

265,46 přepočtený počet

- zaměstnáno na plný pracovní úvazek 289 fyzických osob 289,00 přepočtených osob

- zaměstnáno na část. pracovní úvazek 35 fyzických osob 21,87 přepočtený osob

v tom pracující důchodci 11 fyzických 8,91 přepočtený osob

Výroční zpráva

VÚRV 2005

23


Vznik a skončení pracovních pracovních poměrů

Počet

Poznámka

Nástupy 43 1 návrat z MD

Výstupy 50 v členění viz. dále

Výstupy

Důvod ukončení Počet celkem z toho ženy

Dohodou 14 8

Dohodou po MD 3 3

Doba určitá 7 5

Výpovědí (§ 51ZP) 3 2

Ve zkušební době 7 2

Odchod do starobního důchodu 11 7

Odchod do invalidního důchodu 2 1

Odchod na mateřskou dovolenou 3 3

C e l k e m 50 31

Trvání pracovního poměru

Doba trvání Počet celkem %

do 5 let 114 35,19

do 10 let 48 14,81

do 15 let 51 15,74

do 20 let 28 8,64

nad 20 let 83 25,62

C e l k e m 324 100,00

Výroční zpráva

VÚRV 2005

24


3.3.3. Pracovníci a mzdy

Při plnění plánu pracovníků a mezd za rok 2005 byly vykázány následující skutečnosti

(uvádíme i porovnání s rokem 2003 a 2004)

skut. 2003 skut. 2004 skut. 2005

Ukazatel Jedn. Objem % objem % objem %

Mzdové prostředky celkem tis. Kč 68 218 70 469 72 150

Z toho : na platy tis. Kč 66 486 97,5 68 878 97,7 70 273 97,4

OON tis. Kč 1 732 2,5 1 591 2,3 1 877 2,6

Prostředky na platy celkem tis. Kč 66 486 68 878 70 273

Z toho : základní mzdy tis. Kč 43 085 64,8 45 462 66,0 46 819 66,6

přesčasy tis. Kč 221 0,3 258 0,4 97 0,1

náhrady mezd tis. Kč 7 597 11,4 7 007 10,2 7 679 10,9

odměny celkem tis. Kč 4 096 6,2 6 439 9,3 5 703 8,2

osobní hodnocení tis. Kč 5 525 8,3 6 721 9,8 8 829 12,6

příplatek za vedení tis. Kč 810 1,2 815 1,2 791 1,1

příplatek za riziko tis. Kč 248 0,4 227 0,3 293 0,4

další plat tis. Kč 4 747 7,2 1 786 2,6

ostatní příplatky tis. Kč 95 0,1 97 0,1 34 0,05

příplatky SO+NE+svátky tis. Kč 62 0,1 66 0,1 28 0,05

OON celkem tis. Kč 1 732 1 591 1 877

Z toho: dohody o provedení práce tis. Kč 639 36,9 630 39,6 648 34,5

dohody o pracovní činnosti tis. Kč 1 033 59,6 889 55,9 1 229 65,5

služné – CVS tis. Kč 60 3,5 23 1,4

odstupné tis.Kč 49 3,1

Počet zaměstnanců Přep.o. 336 333 317

Průměrná měsíční mzda Kč 16 489 17 237 17 237

Meziroční nárůst Kč 1 435 748 1 236

Meziroční index % 109,5 104,5 107,17

Při předložení podkladů pro zúčtování se státním rozpočtem bylo vykázáno překročení limitu

v rozboru čerpání mzdových prostředků celkem o 1 935 tis. Kč.

Položka

Rozpočet po

úpravách v tis.Kč

Skut. 2004

v tis.Kč

Rozdíl

v tis. Kč

Prostředky na platy celkem 69 456 72 150 + 2 694

Z toho: na platy 67 583 70 273 + 2 690

OON 1 873 1 877 + 4

Překročení stanoveného limitu v položce prostředky na platy o 2 690 tis.Kč je tvořeno

výplatou prostředků z mimorozpočtových zdrojů a to:

- výplata odměn za řešení grantu GA ČR (přímý převod prostředků) 1 287 tis.Kč

- výplata odměn za řešení projektu MŚMT (přímý převod prostředků) 816 tis.Kč

- výplata odměn za řešení projektu MŽP (přímý převod prostředků) 65 tis.Kč

- výplata odměn z mezinárodních projektů ve výši 522 tis.Kč

Výroční zpráva

VÚRV 2005

25


4. HOSPODAŘENÍ ÚSTAVU V ROCE 2005

4.1. Rozsah a struktura majetku

v tis. Kč

stav k 1.1. stav k 31.12. rozdíl (12-1) odepsanost

1. STÁLÁ AKTIVA 294 689,37 342 206,93 47 517,56

1.1. Nehmotný investiční majetek 78,75 635,25 556,50 95,8

- software 78,75 635,25 556,50 73,0

1.2. Hmotný investiční majetek 294 610,62 341 571,68 46 961,06 74,5

- budovy, haly a stavby 169 631,14 165 932,26 -3 998,88 36,5

- samost. mov. věci a jejich soubory 58 244,13 73 393,93 15 149,80 73,2

- pozemky 64 247,39 99 833,83 35 586,44

- umělecká díla 80,35 80,35 0

- ostatní dlouhodobý majetek 381,06 381,06 0

- pěstitelské celky trvalých porostů 1 591,59 1 800,63 209,04 43,5

- základní stádo a tažná zvířata 0 0 0

- pořízení hmotných investic 434,96 149,62 -285,34

- poskytnuté zálohy 0 0 0

1.3. Finanční investice 0 0 0

2. OBĚŽNÁ AKTIVA 38 732,09 36 497,94 -2 234,15

2.1. Zásoby 2 512,69 2 202,84 -309,85

- materiál 1 842,36 1 635,32 -207,04

- nedok. výrobky a polot. vlastní výroby 0 0 0

- výrobky 670,33 567,52 -102,81

- zvířata 0 0 0

2.2. Pohledávky 6 081,11 4 312,59 -1 768,52

2.3. Finanční majetek 28 918,53 28 808,46 -110,07

- peníze 188,31 121,99 -66,32

- bankovní účty 28 730,22 28 686,47 -43,75

2.4. Přechodné účty aktivní 1 219,76 1 174,05 -45,71

AKTIVA CELKEM 333 421,46 378 704,87 45 283,41

Výroční zpráva

VÚRV 2005

26


4.2. Zdroje krytí majetku

v tis. Kč

stav k 1.1. stav k 31.12. rozdíl (12-1)

1. VLASTNÍ ZDROJE 321 264,90 368 412,16 47 147,26

1.1. Majetkové fondy 299 815,18 347 332,75 47 517,57

- fond dlouhodobého majetku 294 689,36 342 206,93 47 517,57

- fond oběžných aktiv 5 125,82 5 125,82 0

1.2. Finanční fondy 20 040,37 20 859,53 819,16

- fond odměn 1 126,04 1 776,04 650,00

- FKSP 2 740,26 2 144,51 -595,75

- fond rezervní 4 156,52 3 282,17 -874,35

- fond reprodukce 12 017,55 13 656,81 1 639,26

1.3. Hospodářský výsledek 1 409,35 219,88 -1 189,47

2. CIZÍ ZDROJE 12 156,56 10 292,71 -1 863,85

2.1. Krátkodobé závazky 12 070,82 10 280,21 -1 790,61

- z obchodního styku 2 676,12 1 673,45 -1 002,67

- k zaměstnancům 5 065,50 4 700,23 -365,27

- ze sociálního zabezpečení 2 792,73 2 767,45 -25,28

- daňové závazky 1 299,33 1 109,42 - 189,91

- jiné závazky 237,14 29,66 -207,48

2.2. Přechodné účty 85,74 12,50 -73,24

PASIVA CELKEM 333 421,46 378 704,87 45 283,41

Stav pohledávek:

Celkový objem pohledávek dle řádku 75 Rozvahy činí

4 312 594,72 Kč

a obsahuje následující skladbu:

úč.311 101 pohledávky za odběrateli vykazují celkovou částku 2 449 042,63Kč. Tento

objem představuje 49 vystavených neuhrazených faktur. Z tohoto počtu je

48 faktur splatných v závěru roku 2005 nebo až v roce 2006. Je předpoklad, že

všechny tyto faktury budou uhrazeny.

Pohledávka z fa.č.94080 – Restaurace Lipno na částku 7 849,- (z r.1994)

je vymáhána soudní cestou. Bude navrženo upuštění od jejího vymáhání

neboť dlužník nemá žádný majetek a výkonu exekuce předchází řada

pohledávek k uspokojení věřitelů srážkou z důchodu dlužníka. Reálně k úhradě

může dojít až v roce 2010.

úč.316 104 vykazuje zůstatek ve výši 50 054,- Kč. Jedná se o příspěvek za obědy

z FKSP za měsíc prosinec 2005, který byl vyrovnán v měsíci lednu 2006.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

27


úč.316 106 pohledávky z nájemních smluv vykazují zůstatek ve výši 17 600,- Kč.

Jedná o neuhrazené nájmy předepsané za měsíc prosinec 2005 s výjimkou

částky 8 888,-Kč, která je vymáhána soudní cestou

(pohledávka za fi. Benedikt).

úč.335 006 pohledávky z vyúčtování obědů odloučeným pracovištím v závěru roku 2005

vykazují zůstatek 18 201,-Kč - bylo vyrovnáno v měsíci lednu 2006

úč.335 007 půjčky z FKSP vykazuje zůstatek ve výši 1 022 593,- Kč. Na základě

uzavřených smluv mezi zaměstnanci a vedením ústavu jsou tyto půjčky

formou pravidelných měsíčních splátek postupně spláceny.

úč.335 010 náhrada škody za zaměstnancem ústavu ve výši 940,50 Kč, účtovaná

v prosinci 2005 dosud nebyla uhrazena

úč.335 012 pohledávka za soukromé telefonní hovory ve výši 6 257,- Kč byly uhrazeny

v lednovém výplatním termínu

úč.335 014 pohledávka CCS skladu ve výši 38 274,27 Kč byla vyrovnána v měsíci lednu

úč.345 004 spotřební daň z topného oleje ve výši 51 189,- za měsíc listopad

a prosinec je celním úřadem hrazena v termínech splatnosti

Stav závazků :

Celkový objem závazků dle řádku 189 Rozvahy činí

10 280 212,68 Kč

a obsahuje následující skladbu:

úč.321 001 závazky za dodavateli vykazují celkovou částku 1 673 446,10 Kč. Tento

objem představuje 136 neuhrazených dodavatelských faktur. Z tohoto počtu

je 118 faktur splatných v roce 2006 a 18 faktur splatných v samém závěru roku

2005, které byly již uhrazeny v měsíci lednu 2006.

úč.331 001 zaměstnanci mzdy výplaty hotově vykazuje zůstatek 665 907,-

úč.331 002 zaměstnanci mzdy výplaty na účet vykazuje zůstatek 3 890 215,-

úč.333 002 srážka z mezd (spoření,půjčky) ve výši 138 780,-

úč.333 006 ostatní závazky vůči zaměstnancům v objemu 4 241,-

úč.336 001 zdravotní pojištění ve výši 821 742,-

úč.336 002 sociální pojištění ve výši 1 903 505,-

úč.336 003 příspěvek na penzijní připojištění ve výši 42 200,-

úč.342 001daň z příjmu fyzických osob ve výši 726 351,-

Tyto závazky vůči zaměstnancům, pojišťovnám a fin.úřadu souvisí

s vypořádáním mezd zaměstnancům ústavu za měsíc prosinec 2005 a to

v lednovém výplatním termínu roku 2006

úč.333 005 drobné vydání v částce 1 095,- je vyrovnáno bankovním převodem v lednu

2006

úč.341 001 daň z příjmu ve výši 23 660,- vychází z předpisu zálohových plateb

úč.343 001 daň z přidané hodnoty v částce 359 408,- byly vyrovnána v lednu současně

s předáním daňového přiznání v lednu 2006

úč.347 006 ostatní odvody do státního rozpočtu v částce 29 662,58 představuje

nerealizovaný odvod z neuhrazených faktur z věcného břemene

Zálohové platby, které nebyly nákladově realizovány do 31.12.2005 činí 658 443,32 Kč.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

28


Na investiční práce a dodávky nebyla ústavem poskytnuta v průběhu roku 2005 žádná

záloha.

Na běžné výdaje byly v souladu se smluvními podmínkami poskytovány zálohy na

dodávky výrobků a služeb. K datu 31.12.2005 činil zůstatek záloh na

účtě 314 101

celkem 526 678,32 Kč

v tom zálohy na dodávky energie a vody (11 případů) 472 026,-

záloha na předplatné tisku (4 případy) 41 755,50

záloha na nákup zboží (1 případ) 12 896,82

účtě 314 201

celkem 131 765,- Kč

v tom stálá záloha na CCS karty a telef.kartu 131 000,-

stálá záloha na telef.kartu 765,-

4.3. Finanční prostředky k zabezpečení činnosti (tis. Kč)

Činnost Instituc Účel. Ostatní Celkem

Výzkumné záměry 110 495 110 495

Výzkumné projekty NAZV* 33 110 33 110

Výzkumné projekty ostatní (GAČR, MŠMT,MŽP) 8 255 8 255

Trvalé a expertní činnosti 27 120 27 120

Ostatní expertní a výzkumná činnost 10 591 10 591

Jiné zdroje 23 499 23 499

Celkem na činnost 213 070

* bez zádržného z roku 2004 ve výši 2 321tis.Kč

Finanční zajištění projektů mezinárodní spolupráce v roce 2005

v Kč

projekt

Počáteční stav

Dotace v

r.2005

Čerpání v

r.2005

Převod do

r.2006

EPGRIS (úč.914 042) 355 164,54 19 492,61 318 261,64 56 395,51

PGR Forum (úč.914

044) 7 684,29 95 245,24 102 929,53 0,00

FAO (úč.914 045) 121 883,80 0,00 121 883,80 0,00

AROMIS (úč.914 046) 104 106,31 17 735,72 115 711,32 6 130,71

KASSA (úč.914 047) 348 203,79 261 565,76 252 113,82 357 655,73

Celkem 937 042,73 394 039,33 910 900,11 420 181,95

Výroční zpráva

VÚRV 2005

29


4.4. Hospodářský výsledek za rok 2005

Název položky

Přehled nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací

a další doplňující údaje - hlavní činnost

rok 2005

v tis. Kč

Účet

Číslo

položky

Schválený

rozpočet

2005

Upravený

rozpočet

2005

Skutečnost

2005

%

plnění

na

UR

a B r 1 2 3 4

Spotřeba materiálu (501) 1 22 000 35 000 34 510 98,6

Spotřeba energie (502) 2 6 400 6 400 6 300 98,4

Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek (503) 3 0 0 0

Prodané zboží (504) 4 0 0 0

Opravy a udržování (511) 5 8 000 12 000 11 830 98,6

Cestovné (512) 6 4 800 4 800 4 708 98,1

Náklady na reprezentaci (513) 7 60 60 127 211,7

Ostatní služby (518) 8 16 930 34 201 32 499 95,0

Mzdové náklady (521) 9 69 744 69 456 72 150 103,9

Zákonné sociální pojištění (524) 10 24 410 24 309 24 976 102,7

Ostatní sociální pojištění (525) 11 0 0 0

Zákonné sociální náklady (527) 12 1 357 1 352 1 439 106,4

Ostatní sociální náklady (528) 13 200 200 0

Daň silniční (531) 14 0 0 0

Daň z nemovitostí (532) 15 33 33 15 45,5

Ostatní daně a poplatky (538) 16 290 290 86 29,7

Smluvní pokuty a úroky z prodlení (541) 17 0 0 0

Ostatní pokuty a penále (542) 18 0 0 6

Odpis pohledávky (543) 19 50 50 20 40,0

Úroky (544) 20 0 0 0

Kursové ztráty (545) 21 0 0 62

Dary (546) 22 0 0 0

Manka a škody (548) 23 0 0 9

Jiné ostatní náklady (549) 24 1 000 1 500 1 521 101,4

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného

majetku

(551) 25 21 900 22 500 22 476 99,9

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého

nehmot. a hmot. majetku

(552) 26 0 0 0

Prodané cenné papíry a podíly (553) 27 0 0 0

Prodaný materiál (554) 28 0 0 116

Tvorba zákonných rezerv (556) 29 0 0 0

Tvorba zákonných opravných položek (559) 30 0 0 0

Náklady celkem

(účtová třída 5 celkem 30)

31 177 174 212 151 212 850 100,3

Výroční zpráva

VÚRV 2005

30


Název položky

Účet

Číslo

položky

Schválený

rozpočet

2005

Upravený

rozpočet

2005

Skutečnost

2005

%

plnění

na

UR

Tržby za vlastní výrobky (601) 32 5 130 3 700 3 754 101,5

Tržby z prodeje služeb (602) 33 22 100 15 500 15 972 103,0

Tržby za prodané zboží (604) 34 0 0

Změna stavu zásob nedokončené výroby (611) 35 0 0 0

Změna stavu zásob polotovarů (612) 36 0 0

Změna stavu zásob výrobků (613) 37 100 0 -91

Změna stavu zvířat (614) 38 0 0 0

Aktivace materiálu a zboží (621) 39 15 15 12 80,0

Aktivace vnitroorganizačních služeb (622) 40 0 0 0

Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku (623) 41 0 0 0

Aktivace dlouhodobého hmotného majetku (624) 42 100 100 144 144,0

Smluvní pokuty a úroky z prodlení (641) 43 0 0 0

Ostatní pokuty a penále (642) 44 0 0 0

Platby za odepsané pohledávky (643) 45 0 0 0

Úroky (644) 46 30 30 22 73,3

Kursové zisky (645) 47 0 0 1

Zúčtování fondů (648) 48 3 800 2 800 2 886 103,1

Jiné ostatní výnosy (649) 49 250 250 499 199,6

Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a

hmotného majetku

(651) 50 0 0 130

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (652) 51 0 0 0

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů (653) 52 0 0 0

Tržby z prodeje materiálu (654) 53 100 100 182 182,0

Výnosy z krátkodobého finančního majetku (655) 54 0 0 0

Zúčtování zákonných rezerv (656) 55 0 0 0

Zúčtování zákonných opravných položek (659) 56 0 0 0

Příspěvky a dotace na provoz (691) 57 145 549 189 571 189 571 100,0

Výnosy celkem

(účtová třída 6 celkem - součet položek 32 až

58 177 174 212 151 213 070 100,4

57)

Hospodářský výsledek před zdaněním

(položka 58 – 31)

59 0 0 220

Daň z příjmů (591) 60

Dodatečné odvody daně z příjmů (595) 61

Hospodářský výsledek po zdanění (+/-)

(položka 59 - 60 - 61)

62 0 0 220

Dodatečné odvody dotace (691) 62a -472

Hospodářský výsledek k rozdělení -252

Výroční zpráva

VÚRV 2005

31


Přehled nákladů a výnosů státních příspěvkových organizací

a další doplňující údaje – za rok 2005

v tis. Kč

Doplňující údaje

Schválený Upravený

%

Číslo

Skutečnost

rozpočet rozpočet

plnění

řádku

2005

2005 2005

na UR

A r 1 2 3 4

Platy zaměstnanců

(z AE k účtu

521)

70 67 871 67 583 70 273 104,0

Ostatní osobní náklady

(z AE k účtu

521)

71 1 873 1 873 1 877 100,2

Příspěvek na provoz od zřizovatele

(z AE k účtu

691)

72 10 041 37 711 37 711 100,0

Dotace na neinvestiční náklady

související s financováním programů

(z AE k účtu

evidovaných v ISPROFIN od zřizovatele

691)

(v roce 2002 se jedná pouze o kapitálové

73

výdaje programu 329010)

Dotace na výzkum a vývoj od

poskytovatelů jiných než od zřizovatele

Ostatní příspěvky a dotace

(z AE k účtu

691)

(z AE k účtu

691)

74 8 255 8 255 100,00

Závazky vůči státnímu rozpočtu celkem 76 399 472

v tom: odvod z provozu a z odpisů 77

odvod příjmů z prodeje

nemovitého státního majetku

78

ostatní odvody 79 472

Příspěvky a dotace ze státního rozpočtu

na výzkum a vývoj (od zřizovatele)

80 135 508 145 926 145 926 100,0

celkem

v tom: institucionální 81 113 102 110 495 110 495 100,0

Účelové 1) 82 22 406 35 431 35 431 100,0

Použití prostředků rezervního fondu 83 1500

Přepočtený počet zaměstnanců 84 330 317 317 100,0

Průměrný plat (mzda) měsíčně v Kč 85 17 139 17 776 18 473 104,0

1) - včetně zádržného 2004 ve výši 2 321 tis.Kč

75

Výroční zpráva

VÚRV 2005

32


Struktura příjmů a výnosů VÚRV za rok

2005

tržby za výroky

RV

1,8%

tržby z prodeje

služeb

6,2%

tržby za prodej

HIM a materialu

0,1%

tržby z pronájmu

0,9%

ostatní výnosy

2,0%

příspěvek SR

89,0%

Struktura příspěvku SR v roce 2005

trvalá a expertní

činnost,NP

23,24%

příspěvek

institucionální

55,85%

projekty NAZV

16,74%

granty GA

ČR,MŠMT,MŽP

4,17%

Výroční zpráva

VÚRV 2005

33


Struktura nákladů VÚRV za rok 2005 - podle druhu v tis. Kč

Náklady celkem 212 850

z toho: materiálové náklady 40 809

služby 32 499

mzdové a sociální náklady 98 565

odpisy 22 476

ostatní náklady 1 962

odpisy

10,56%

ostatní

náklady

0,92%

materiálové

náklady

19,17%

mzdové a

sociální

náklady

46,31%

služby

23,04%

Výroční zpráva

VÚRV 2005

34


4.5. Výsledky hospodaření VÚRV za roky 2000 až 2005 (v tis.Kč)

Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Index

2005/04

Tržby za prodej výrobků 2 971 4 200 3 961 3 948 5 278 3 754 67,72

Tržby z prodeje majetku a 201 73 178 227 311 137,00

materiálu

Ostatní výnosy 16 101 20 452 14 802 17 495 16 292 19 434 120,39

z toho : nájemné 4 708 1 311 2 377 3 157 2050 1 970 96,10

Provozní dotace,

137 929 157 785 184 658 198 872 208 919 189 571 90,74

resp.příspěvek na činnost

v tom: - institucionální 51 218 62 265 74 480 81 939 86 287 110 495 128,06

- účelové NAZV 28 616 48 095 56 194 62 075 67 711 33 110 52,33

- ostatní účelové 58 095 47 425 53 492 53 239 52 600 45 966 92,98

- zádržné 492 1619 2 321

Tržby a výnosy celkem 157 202 182 510 203 421 220 493 230 716 213 070 92,35

Spotřeba materiálu a 25 240 38 440 45 385 46 791 49 300 40 809 82,78

energie

Služby 30 893 40 690 47 515 57 237 59 436 49 037 82,50

Osobní náklady celkem 73 727 77 346 84 498 93 033 96 166 98 565 102,49

v tom -mzdové náklady 54 112 56 727 61 994 68 218 70 469 72 150 102,39

z toho platy zaměst. 52 534 55 306 60 338 66 486 68 878 70 273 102,03

OON 1 578 1 421 1 656 1 732 1 591 1 877 117,98

-náklady na 18 564 19 513 21 292 23 469 24 319 24 976 102,70

sociální pojištění

- příděl FKSP 1 051 1 106 1 212 1 346 1 379 1 439 104,35

Daně a poplatky 149 239 299 310 348 100 28,73

Odpisy nehmot.a hmotného 21 892 23 443 21 144 20 587 21 901 22 476 102,63

investičního majetku

Zůstatková cena prodaného 74 74 90 282 5

nehmot.a hmot. IM

Ostatní náklady 1 505 195 2 001 1 951 2 041 1 863 91,28

Daň z příjmu 153 110

Náklady celkem 153 480 181 489 200 932 220 344 229 307 212 850 92,82

Hospodářský výsledek

(Výnosy - Náklady)

3 722 1 021 2 489 149 1 409 220 15,61

Doplňkové údaje

Přepočtený počet

zaměstnanců

Průměrný plat (měsíční)

v Kč

334 321 334 336 333 317 95,20

13 107 14 358 15 054 16 490 17 237 18 473 107,17

Výroční zpráva

VÚRV 2005

35


4.6. Investice

v Kč

A. Vlastní zdroje celkem 34 803 453,60

Z toho:- zůstatek fondu reprodukce IM k 1.1.2005 12 017 554,56

- odpisy HIM, NHIM, ZC likvidovaného HIM 22 475 687,68

- příděl z hospodářského výsledku 310 211,36

B. Investiční účelové dotace z MZe 10 000 000,00

C. Investiční účelové dotace ostatní 126 000,00

D. ZDROJE CELKEM 44 929 453,60

E. INVESTIČNÍ VÝDAJE CELKEM 31 272 648,41

Z toho: - strojní investice 20 002 704,06

- stavební investice 11 269 944,35

- projektová investice

F. Zůstatek fondu reprodukce IM k 31.12. 2005 13 656 805,19

I pro rok 2005 byl pro investiční výstavbu zpracován vnitropodnikový plán použití zdrojů

investiční výstavby (vlastní zdroje - odpisy HIM a ostatní zdroje - systémové dotace MZe

poskytované na pořízení HIM účelově určených) s tím, že priorita byla dána modernizaci a

doplnění nezbytných zařízení pro zabezpečení vědecké činnosti po technické stránce. Na

investiční výstavbu v roce 2005 bylo podle jednotlivých účtů pořízení a modernizace

hmotného a nehmotného investičního majetku vynaloženo celkem 31 272 648,41Kč.

V rámci čerpání byly pořízeny stavební investice, stroje a zařízení –

zejména tyto položky v tis.Kč:

rekonstrukce tepelného hospodářství III.etapa 4 188

oprava hlavní cesty od vrátnice -nový asfalt.potah 954

instalace kamerového systému před vrátnicí 99

přečerpací stanice k bytovkám Karlštejn 137

nákup objektu VS Liberec (dotace MZe) 3 691

aktivace vinic Karlštejn 332

laboratoře OVR II.patro kompletní rekonstrukce

410

digestoře,podlahy,instalace

chladící zařízení do klimaboxů 285

Ekotoxikologie Chomutov - výměna oken 401

2x SW pro servery 254

lx SW spisová služba 288

scaner Kodak 71

opravy a videotechnika aula 658

2x server pro web 260

PS Hněvčeves-traktor kolový (dotace MZe) 1 950

PS Ivanovice -traktor kolový (dotace MZe) 1 976

PS Humpolec- pluh 3 radličný,obracecí,vario non stop jištění 394

PS Ivanovice na Hané-secí stroj pneumatický, prac.záběr 3 m 263

Výroční zpráva

VÚRV 2005

36


kombajn E514 na sklizeň okrajů pro PS Ivanovice (použitý) 238

rotační žací stroje Claas 392

dvojmontáž kol na traktor John Deer 103

Mlátička laboratorní 233

Auto Subaru Forester 2,0xActive 690

PS Humpolec-Fréza hrobkovací 42

Analyzátor Vario MAX CNS 25.20 1 845

Váhy analytické XS105DU 155

Přístroj destilační GFL 79

Stůl mycí labor. 68

Stůl labor.oboustranný 115

Sušárna FED Binder 71

Myčka -sušička Labexia 815 277

Box mrazící skříňový MDF-U3086S 189

Elektroforetický systém s chlazením 144

Spektrofotometr Genesys 10UV+SW 190

Chladicí zařízení pro klasové sbírky 123

Stůl labor s vestav.moduly 90

Přístroj ABI PRISM s optickým systémem (dotace MZe) 3 569

Technické zhodnocení Mikroskop CKX 102

Klimatizace rostlinné zkušebny 127

Box laminární Biosafety cab LA2 6FT 167

Box laminární Biosafety cab LA2 6FT 167

Box laminární Biosafety cab LA2 4FT 136

Odstředivka Rotanta 460RS chlazená , Jetřich 348

Sušárna Oven Dry Big 720 l 185

Box fumigační- Detia Degesch Speedbox 132

Box laminární Biosafety cab LA2 4FT+ termocykler 246

UV detektor ISCO-sběrač frakcí 317

GelDoc XR systém s řídící jednotkou 290

Cykler WITH 228

Přístroj pro dokumentační systém 666

Chladící zařízení Fytotron 344

Digestoř labor. 97

Postřikovač Burkhard 379

Počítačová sestava včetně SW 61

Objektiv NIKKON micro 200 mm f4D 61

SW ArcGis Spatial 86

SW ArcGis Geostatistical 86

Ekotoxikologie Chomutov-vývěva ruční 56

Ekotoxikologie Chomutov-systém na přípravu ultračisté vody 140

Ekotoxikologie Chomutov -Destil.zařízení podvarové 146

Ekotoxikologie Chomutov Zařízení lyofilizační

(dotace výzkumné centrum - 126tis.) 164

Vedle zařízení pořízeného nákupem získal ústav na základě smlouvy o změně příslušnosti

hospodaření s majetkem státu, pořízeného z projektu Phare 01-06-03 mezi Ministerstvem

životního prostředí jako předávajícím a VÚRV jako přejímajícím laboratorní vybavení

v pořizovací ceně 8 721 tis.Kč

Výroční zpráva

VÚRV 2005

37


Ekonomickým dopadem modernizace technického vybavení pro řešení úkolů VÚRV je nárůst

objemu odpisů HIM, které jsou součástí provozních nákladů. Dále uvedená časová řada

představuje ročních objem odpisů za VÚRV celkem :

- skutečnost rok 2000 21 892 tis. Kč

- skutečnost rok 2001 23 443 tis. Kč

- skutečnost rok 2002 21 144 tis .Kč

- skutečnost rok 2003 20 565 tis. Kč

- skutečnost rok 2004 21 906 tis. Kč

- skutečnost rok 2005 22 476 tis.Kč

4.6.1. Použití dotací na obnovu a pořízení majetku od zřizovatele

Z celkového uvolněného limitu investičních prostředků ve výši 10 000 000,-


byly v souladu s vydanými rozhodnutími o účasti státního rozpočtu na financování čerpány

prostředky v průběhu roku 2005 takto:

- pořízení objektu výzkumné stanice VÚRV v Liberci v celkové výši 3 690 680,- Kč

z toho čerpaná dotace

3 500 000,- Kč

úhrada z vlastních zdrojů 190 680,- Kč

- nákup traktoru pro pokusnou stanici Hněvčeves v celkové výši 1 950 172,- Kč

z toho čerpaná dotace

1 500 000,- Kč

úhrada z vlastních zdrojů 450 172,- Kč

- pořízení Real Time PCR (přístroj ABI PRISM 7900HT v celk.výši 3 569 291,- Kč

z toho čerpaná dotace

3 500 000,- Kč

úhrada z vlastních zdrojů 69 291,- Kč

- nákup traktoru pro pokusnou stanici Ivanovice v celkové výši 1 976 058,- Kč

z toho čerpaná dotace

1 500 000,- Kč

úhrada z vlastních zdrojů 476 058,- Kč

Výroční zpráva

VÚRV 2005

38


4.7. Energetika

PŘEHLED SPOTŘEBY PALIV A ENERGIÍ K 31.12. 2005

Porovnání s léty předchozími, ve sloupci "%" je uvedeno porovnání s rokem 2004.

Elektrická energie: ( kWh )

2001 2002 2003 2004 2005 %

VO Ruzyně , Drnovská ul. 837 577 864 383 918 320 990 498 987 696 100

MO stanice + Hrabětice 329 481 305 233 238 529 255 224 238 853 94

Přehled VO po čtvrtletích viz. dále

V areálu Drnovská je celková spotřeba téměř shodná s uplynulým rokem.

Došlo k nárůstu v letních měsících, naopak v zimních měsících je znatelný pokles spotřeby.

Přehled spotřeby el. energie v maloodběru: ( kWh )

Odběrné místo 2001 2002 2003 2004 2005 %

Pokusné hosp. Praha – statek 104 780 91 201 2 741

Praha 6, Drnovská ul – vodárna 896 900 1 400 4 282 3 709 87

Hrabětice 38 348 28 450 34 303 39 164 42 108 108

Hněvčeves 36 340 30 420 37 312 38 906 32 837 84

Humpolec 32 640 30 917 38 946 29 568 32 477 110

Chomutov 18 285 23 790 16 189 18 141 16 536 91

Karlštejn 12 262 13 266 25 779 32 280 33 630 104

Pernolec 21 143 20 578 15 385 17 493 16 854 96

Tišice

Vysoké nad Jizerou 4 246 4 793 6 098 5 736 4 930 86

Ivanovice na Hané 31 084 27 820 28 020 36 956 24 186 65

Čáslav 1 410 1 625 1 400 1 368 1 286 94

Liberec 6 327 7 143 7 412 8 832 7 918 90

Jevíčko 21 720 24 330 23 544 22 498 22 382 99

Celkem 329 481 305 233 238 529 255 224 238 853 94

Celkem došlo v maloodběrech k asi 6-ti procentní úspoře.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

39


Zemní plyn : ( Nm 3 )

2001 2002 2003 2004 2005 %

VO Ruzyně , Drnovská ul. 533 072 504 401 542 482 458 492 402 413 88

MO Ruzyně , Drnovská ul. 12 873

MO Chomutov 24 360 23 641 24 890 19 148 18 408 96

MO Jevíčko 18 573 15 842 15 550 13 650 13 103 96

MO Liberec 10 184 10 154 11 062 11 045 10 184 92

Zemní plyn celkem MO + VO 599 062 554 038 593 984 502 335 444 108 88

U spotřeby zemního plynu se výrazně projevil vliv nových kotelen v areálu Drnovská. Oproti letům

2001 až 2003 došlo k úspoře okolo 25%. Při současných cenách plynu činí úspora na platbách

za plyn téměř 800 000 Kč/rok.

Lehký topný olej: ( t )

2001 2002 2003 2004 2005 %

VS Karlštejn 16 16,8 18,3 16,591 17,385 105

Přehled spotřeby el. energie pro areál Drnovská ul., spotřeba v kWh po čtvrtletí .

rok I.Q II.Q. III.Q. IV.Q. celkem

1995 180 032 139 692 98 472 165 472 583 668

1996 192 984 166 848 117 876 178 728 656 436

1997 208 692 157 872 128 436 204 336 699 336

1998 222 816 152 196 117 646 198 599 691 257

1999 235 025 188 518 155 516 249 483 828 542

2000 277 197 176 492 164 742 237 656 856 087

2001 252 150 188 051 158 255 239 121 837 577

2002 247 230 196 652 165 745 254 756 864 383

2003 264 130 204 889 190 763 258 538 918 320

2004 290 657 224 131 204 862 270 848 990 498

2005 276 961 237 113 212 039 261 583 987 696

Výroční zpráva

VÚRV 2005

40


4.8. Komentář k hospodaření ústavu

a) Finanční hospodaření

V roce 2005 vycházela činnost VÚRV ze zřizovací listiny novelizovaného znění

s účinností od 1.ledna 2001 vydané MZe pod čj.23833/2001 – 3030. Hospodaření probíhalo

v souladu se zákony č.218 a 219/2000 Sb. o majetku a jejím vystupování v právních vztazích.

VÚRV v rámci své činnosti ani v roce 2005 neprovozoval typickou hospodářskou činnost,

tržby za výrobky, které jsou vedlejším produktem hlavní výzkumné činnosti, byly

dodatkovým finančním zdrojem pro řešení výzkumných úkolů. Významnou součástí zdrojů

na výzkum tvoří tržby za práce konané na základě smluv uzavřených s různými subjekty a

dále finanční prostředky na řešení výzkumných projektů ze zahraničí.

K dotacím ze státního rozpočtu uvádíme:

Dotace neinvestiční

Rozpis limitu Mze (limitní oznámení)

Nepovolené čerpání *

Otevřený limit Mze

Rozdělení dotace

v tom: na výzkum a vývoj

z toho: zádržné 2004

ostatní

dotace od zřizovatele MZe (účet 691 001)

dotace od ostatních orgánů státní správy (úč.691 002)

v tom: dotace z GA ČR

dotace z MŠMT

dotace z MŽP

183 638 000,00Kč

1 198,50Kč

183 636 801,50Kč

145 926 000,00Kč

2 321 000,00Kč

37 710 801,50Kč

181 315 801,50Kč

8 255 000,00Kč

5 685 000,00Kč

1 771 000,00Kč

799 000,00Kč

celková dotace (úč.691)

189 570 801,50Kč

*

- Rozhodnutí reg.č.81/2005-7210Po z 9.9.2005 na podporu dotačního programu 3.d. podpora

šlechtění zaměřeného na vyšší odolnost …. nepovolené čerpání 50,00Kč

- Dopis ředitele odboru 12010 čj.33260/05-12010 z 21.10.2005 (oznámení o úpravě příspěvku

33260/2005-13012 z 26.10.2005) …. nepovolené čerpání 756,50Kč

- Rozhodnutí reg.č.695/2005-7210Lá z 14.11.2005 na podporu dotačního programu 3.b.3

podpora technických izolátů …. nepovolené čerpání 392,00Kč

Z celkového objemu dotace bylo při zúčtování do 31.1.2006 vráceno:

na účet zřizovatele částka

391 181,96 Kč

- nevyčerpané účelové prostředky na V aV - institucionální příspěvek

na projekt MZE 0002700601 Výzkumný záměr 1 etapa Hospodaření se živinami

(interní zakázka 3126)

232 430,00Kč

- nevyčerpané účelové prostředky na V aV - projekt 1 R 55010

Studium biodiverzity agrofytocenoz a jejich změn (interní zakázka 4404) 434,83Kč

- nevyčerpané prostředky z funkčních úkolů - projekt Analýza zprac.

Akčních programů zadání 4533/05-16130 (interní zakázka 5101)

154 954,00Kč

- nevyčerpané prostředky z funkčních úkolů - projekt 1P 05 OC 054

Využití DNA arrays a bioinformatiky (inter.zakázka 5248) 56,00Kč

- nevyčerpané prostředky z funkčních úkolů - projekt Nové metody hubení skladových

škůdců (interní zakázka 5313)

2,05 Kč

- nevyčerpané prostředky z příspěvku na členství v mezinárodních

Výroční zpráva

VÚRV 2005

41


organizacích – z příspěvku na činnost (interní zakázka 7930)

3 305,08Kč

na účet GA ČR částka

80 762,25 Kč

- nevyčerpané finanční prostředky na řešení projektu 521/03/1201 (interní zak.č.1248)

Studium a charakterizace vybraných krajových odrůd a Glu-linií s vysokým obsahem

zásobních bílkovin u pěti kulturních druhů pšenice.

Z hlediska zdrojů tvoří dotace na neinvestiční výdaje poskytované ze státního rozpočtu

rozhodující 89% podíl při zajištění činnosti VÚRV.

Dotace zřizovatele na investice celkem

10 000 000,-Kč

Kromě systémových dotací na pořízení dlouhodobého hmotného majetku poskytnutých MZe

byly na pořízení a obnovu majetku k dispozici zdroje tvořené převodem zůstatku z roku 2004,

odpisy HIM v celkové výši 22 475 687,68 Kč, příděl z výsledku hospodaření 2004 ve výši

310 211,36Kč a 126 000,00Kč účelový příspěvek na nákup investic od výzkumného centra.

Další zdroje pro zajištění provozu a činnosti v roce 2005 byly (v Kč):

tržby za vlastní výrobky (úč.601 001) 3 753 996,53

v tom tržby za výrobky rostlinné výroby 2 704 412,38

tržby za víno VSV Karlštejn 1 039 151,19

ostatní tržby (květiny,sadba apod.) 10 432,96

tržby za práce a služby (úč.602 ) 15 971 673,78

v tom tržby za nájmy (úč.602 001) 1 249 851,40

tržby z prodeje ostatních služeb(úč.602 002) 9 779 786,10

tržby za kooperace (úč.602 003) 3 343 000,00

tržby z nájemních smluv (úč.602 004) 720 029,48

tržby z vložného za pořádání seminářů (úč.602 006) 779 006,80

změna stavu výrobků (úč.613) - 90 972,48

aktivace dlouhodobého majetku (úč.624) – jedná se o aktivaci investic 144 178,35

ve vlastní režii na postupné obnově vinic podle dlouhodobého plánu

úroky (úč.644 001) 21 933,84

kurzové zisky 610,05

zúčtování fondů (úč.648) 2 886 523,68

ostatní výnosy (úč.649) 499 553,33

v tom přijaté náhrady od pojišťovny 25 744,00

tržby z prodeje majetku a materiálu (úč.651a 654) – jednalo se 311 352,03

o prodej vyřazeného a nepoužitelného majetku a materiálu.

b) Zjištění externích kontrol:

V průběhu roku 2005 byla provedena orgány MZe průběžná kontrola řešení projektů

NAZV s výsledkem bez nápravných opatření.

V měsíci červenci 2005 provedla Pražská správa sociálního zabezpečení kontrolu

pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, provádění

nemocenského pojištění a plnění povinností v důchodovém pojištění za období od 1.8.2003

Výroční zpráva

VÚRV 2005

42


do 30.6.2005. Výsledkem zjištění kontrolního orgánu byl nedoplatek na pojistném v částce

225,- Kč (peněžitá pomoc v mateřství) a tento byl v roce 2005 vyrovnán.

c) Závěr :

V roce 2005 se hospodaření VÚRV řídilo vnitropodnikovými pravidly, které stanovily

maximální hospodárnost při vynakládání finančních prostředků na výzkumné úkoly a

programy s cílem zajištění dodržení přidělených objemů účelových prostředků. Za rok 2005

byla na účet zřizovatele vrácena nepoužitá dotace v objemu 391 181,96 Kč a na účet GA ČR

částka 80 762,25Kč. K finančnímu krytí vratky prostředků v roce 2006 budou použity

prostředky z hospodářského výsledku 2005 ve výši 219 881,92Kč a dalších 252 062,29Kč

bude zúčtováno na vrub rezervního fondu ústavu.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

43


5. ŘEŠENÉ ÚKOLY

5.1. Projekty

5.1.1. Řešené výzkumné záměry

Výzkumný záměr MZE0002700601 „Principy vytváření, kalibrace a

validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě“

(odpovědný řešitel Ing. Jaromír Kubát, CSc..)

Řešení výzkumného záměru v roce 2004 probíhalo podle schválených metodik a bylo

ukončeno zpracováním výroční zprávy. Výroční zpráva byla projednána ve vědeckých radách

OVR a OAE dne 20.1.2005. Na základě kladných oponentských posudků a následné diskuse

bylo přijato usnesení, podle kterého byla výroční zpráva schválena.

Výsledky řešení v jednotlivých věcných etapách výzkumného záměru lze shrnout takto:

Etapa 01: Faktory a indikátory udržitelné produkce

Řešení etapy je založeno na využití výsledků z devíti dlouhodobých polních pokusů

provozovaných na několika pokusných stanicích VÚRV. Pokusy běžely podle příslušných

prováděcích metodik. Byla provedena další inovace databáze DAPOPO provozované na

Oddělení polních pokusů. Databáze byla umístěna na centrální server VÚRV. Databáze je

přístupná pro uživatele na základě poskytnutí přístupových práv. Z databáze lze exportovat

data do Excelu. V průběhu řešení pokračovalo doplňování pokusných dat do databáze

DAPOPO a pomocných databází v Excelu a Accesu. V současné době jsou uložena data z

pokusů DP02, DP9, DP11, DP12 a DP 14 od roku 1998. Celkem je uloženo 282 datových

souborů (soubor představuje data z jednoho pokusu, stanoviště a roku. Data z pokusu DP 01

jsou kompletně zpracována v souborech v Excelu a z větší části vydána po zpracování a

základních přepočtech písemně.

Na základě výsledků pokusu DP 01 "Polní výživářský pokus v Praze - Ruzyni" (založen v

roce 1955) byly vyhodnoceny změny obsahu přístupného P v půdě při různých variantách

organického hnojení a kombinací minerálního hnojení. Při aplikaci určité dávky P je dosaženo

rovnováhy a obsah P v půdě se nemění. Pro určitý způsob hospodaření a ekologické

podmínky stanoviště lze zjistit dávku potřebnou pro udržení rovnováhy příslušné živiny,

stejně tak dávku, která vede k mírnému zvyšování obsahu.

Výsledky pokusu DP 09 "Osevní sledy" (založen 1970 v Hněvčevsi) byly využity pro

hodnocení výkonnosti 11 různých osevních postupů se zastoupením obilnin 50%, 66%, 75%

až 100 % při dvou různých dávkách N. S klesajícím podílem obilnin v osevním postupu

stoupal výnos pšenice při obou úrovních hnojení N a současně klesala reakce na zvýšenou

dávku N. U cukrovky tomu bylo naopak. Se stoupajícím podílem obilnin stoupal výnos

cukrovky.

Výsledky pokusu DP 14 -"Vliv organické a minerálního hnojení na výnos a kvalitu produktů"

(založen 1982 v Ivanovicích a Lukavci ) ukazují, že reakce plodin na organické hnojení a

zaorávané posklizňové zbytky se významně liší. Výnosy pšenice ozimé se při zaorávání

zbytků téměř neliší od varianty bez organického hnojení. K mírnému navýšení výnosů došlo

při organickém hnojení spojeném se zaoráváním zbytků. Nejlépe reagovala cukrovka, kde

došlo k významnému navýšení výnosu varianty se zaoráváním zbytků s organickým hnojením

ve srovnání s variantou bez organického hnojení.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

44


Z regresních rovnic závislosti obsahu P v půdě na dávkách P v hnojivu bylo možno zjistit

dávku potřebnou P pro udržení rovnováhy příslušné živiny a stejně tak dávku, která vede

k mírnému zvyšování obsahu P v půdě. Z ekologického i ekonomického hlediska je tato

dávka nejlepší, pokud není obsah živiny v kategorii „nízký obsah“.

Hodnocení bilance fosforu ukázalo, že záporná bilance byla pouze u varianty bez hnojení a

problematická byla u variant hnojených pouze minerálně hnojených. Na bilanci se projevil

vliv organického hnojení a vyšších dávek minerálního hnojení P, kde i při vyšším výnosu

zvýšený přísun P pokryl zvýšený odběr a celková bilance zůstala pozitivní. Na základě

získaných údajů lze stanovit dávku živin potřebnou k zachování rovnovážného stavu.

Pro vyhodnocení vlivu různého organického hnojení včetně zaorávaných rostlinných

posklizňových zbytků byla použita data z mezinárodního pokusu. Reakce plodin na organické

hnojení a zaorávané posklizňové zbytky se významně liší. Ozimá pšenice reaguje mírně

zvýšením výnosů na organické hnojení spojené se zaoráním zbytků. Zaorání zbytků se

prakticky neliší od varianty bez organického hnojení. U ozimého ječmene vedlo organické

hnojení spojené se zaoráním zbytků a vyššími dávkami N k poklesu výnosu. Nejlépe

reagovala cukrovka. Výnos se nejvíce zvyšoval při zaorání zbytků s organickým hnojením,

ale navýšení nastalo i při zaorání zbytků. Rozdíl mezi variantou bez organického hnojení a

variantou se zaoráním zbytků s organickým hnojením byl při nejvyšších dávkách N 15 tun.

Vyhodnocení 11 různých osevních postupů s různým podílem obilnin od monokulturního

pěstování po 50% zastoupení za stejných provozních podmínek ukázalo, že s klesajícím

podílem obilnin v osevním postupu stoupal výnos pšenice při obou úrovních hnojení N.

Zároveň klesala reakce na zvýšenou dávku N. U cukrovky tomu bylo naopak. Se stoupajícím

podílem obilnin stoupal i výnos.

(Lipavský J., Ludva L., Hromadová M., Jarošová S., Kokošková D., Vykoukalová L.,

Kunzová E., Macháček V.)

Etapa 02: Kvalita půdy, množství a kvalita půdní organické hmoty, produkční a

transformační funkce půdy, koloběh C a sekvestrace C do půdy.

Bylo provedeno vyhodnocení kvality humusu v různě hnojených parcelách dlouhodobých

polních pokusů prováděných v různých půdních a klimatických podmínkách prostřednictvím

IR spektrometrie. Tato relativně nová nedestruktivní metoda se ve srovnání s dalšími

charakteristikami půdní organické hmoty a biologické aktivity půdních vzorků ukázala být

vhodnou pro dlouhodobé sledování kvality půdní organické hmoty a jejích změn v důsledku

změny systému hospodaření.

Dále byly vyhodnoceny výsledky sledování změn obsahu půdní organické hmoty, její aktivní

frakce (C hwl ) a aktivity mikroorganismů ve dlouhodobých pokusech v Praze – Ruzyni a

v dalších lokalitách, v různorodých půdních a klimatických podmínkách. Tyto práce byly

zatím publikovány jako abstrakta příspěvků na konferencích. Předpokládáme jejich publikaci

v plném textu během roku 2006 (J. Kubát).

Etapa 03: Půdní biota a její aktivity, vliv antropogenního poškození půdy na půdní

biotu, hodnocení vlivu nových technologií na půdní organismy a jejich aktivitu.

V roce 2005 jsme se zaměřili na ověření citlivosti a výpovědní schopnosti vybraných

biologických metod na výsypkové zemině. Vybrané biologické metody (enzymatické aktivity

a uhlík biomasy) jsou citlivé na kvalitu půdy. Čistá výsypková zemina je jen velmi málo

biologicky aktivní, co se týká enzymatických aktivit a i po několikaletém sukcesním vývoji se

Výroční zpráva

VÚRV 2005

45


hodnoty vracejí k normálu jen velmi pomalu. Naproti tomu oživení mikroorganismy je ve

výsypkové zemině prakticky stejné jako v běžné orné půdě.

Část etapy je zaměřena na hodnocení vlivu nových technologií z hlediska biologie půdy.

Způsoby zpracování půdy mění obsah půdní vody, teplotu půdy, její aeraci a stupeň míšení

půdy se zbytky pěstovaných plodin. To vše se odráží v biologickém životě půdy (v zastoupení

půdních organismů a mikroorganismů, v aktivitě mikroorganismů a v aktivitě enzymů.

V polním pokusu založeném v Praze – Ruzyni byly aplikovány dva systémy zpracování půdy

– konvenční způsob (podmítka, střední orba, příprava půdy, setí běžným secím strojem) a

ochranný způsob (výsev secím strojem John Deere 750). Ochranný způsob zpracování půdy

byl založen ve 3 variantách - bez posklizňových zbytků, - s využitím posklizňových zbytků

jako mulče, - s meziplodinou. Půdní vzorky byly odebírány z hloubky 0 – 0,1 m a 0,1 – 0,3 m.

Z čerstvých vzorků byly stanoveny: Enzymatické aktivity (dehydrogenasa, invertasa, ureasa a

arylsulfatasa) a C mikrobiální biomasy.

Nejvyšší aktivita dehydrogenasy byla naměřena při ochranném zpracování půdy s přidanou

organickou hmotou ve formě mulče a ve variantě s předplodinou. Nejvyšší aktivita invertasy

byla naměřena při ochranném zpracování půdy ve všech třech variantách. Nejnižší u

konvenčního (orebního) zpracování půdy. Nejvyšší aktivita ureasy byla zjištěna u ochranného

zpracování půdy s přídavkem mulče. Nejvyšší aktivita arylsulfatasy byla zjištěna při

ochranném zpracování půdy ve všech třech variantách. Nejnižší u konvenčního (orebního)

zpracování půdy.

Enzymatické aktivity jsou považovány za dobrý indikátor půdní kvality, protože kontrolují

uvolňování živin pro rostliny a růst mikroorganismů. Z našich výsledků vyplývá, že ochranné

zpracování půdy (zvláště varianty s přídavkem organické hmoty ve formě mulče a

předplodiny) stimulují aktivitu všech námi stanovovaných enzymů (O. Mikanová).

Etapa 04: Technologie zpracování a kompostování biodegradabilních odpadů a využití

kompostů pro zlepšení bilance organických látek a sekvestrace C do půdy.

Příprava různě stabilizovaných kompostů a jejich hodnocení včetně vybudování fermentorů

pro zabezpečení kompostů pro vegetační pokusy umožnily řešitelům připravit vynález

zařízení pro řízenou intenzifikaci aerobní fermentace (vynález ČR 15716) a vyvinout

hydrolýzní stupeň vícestupňové vysoko sušinové digesce tuhých substrátů (vynález ČR

15638).

Byly vybrány určité typy vodných výluhů rostlin, které mohou mít inhibiční vliv na některé

plevelné druhy. Použití analýzy PLFA přineslo krátkodobé výsledky, podle nichž

chromatogramy PLFA bude možno na řešitelském pracovišti využít k hodnocení kontaminace

a hodnocení vlivu stresových faktorů. Diagnostika a hodnocení škodlivého vlivu ozónu na

zemědělské plodiny umožnilo vypracovat metodiku hodnocení, která bude použita

v celostátní monitorovací síti pro hodnocení vlivu imisí na zemědělské plodiny. (J.Váňa,

S. Usťak, R. Honzík, V. Váňa)

Etapa 05: Diagnostika výživného stavu půdy a rostlin, chování živin v půdě, fyziologie

příjmu a využití živin rostlinami.

V souladu s metodikou v roce 2005 probíhaly výzkumné práce v následných tématických

oblastech: Vyhledávací výzkum a vytvoření kolekce půd s přirozeně rozdílným výživným

stavem pro potřeby výzkumu v systému půda – rostlina. Výzkum souladu mezi

diagnostickými parametry půd a rostlin v polních stanovištních podmínkách – polní pokusy.

Vliv sádrování půd na extrahovatelnost živin z půdy – modelové pokusy. Soulad mezi

Výroční zpráva

VÚRV 2005

46


víceúčelovými půdními testy a obsahem bór v ječmenu – modelové pokusy. Výzkum mobility

rizikových prvků (As, Cd, Pb, Zn) – modelové nádobové a inkubační pokusy. Studium

obsahu labilního uhlíku a dusíku v půdě. Interakce močoviny a minerálních forem dusíku při

jejich příjmu kořeny jarní pšenice – modelové pokusy v živných roztocích s využitím

stabilního izotopu 15N. Listová výživa minerálními formami dusíku a močovinou – modelové

pokusy s využitím stabilního izotopu 15N.

Podstatné výsledky z polních pokusů s tématikou diagnostiky síry u řepky, praktické závěry

pro hnojení: Předseťová (podzimní) aplikace síry v rozpustných formách hnojiv (síran

amonný, kieserit, …) a rovněž animálních hnojiv na S-deficitních stanovištích, nemůže plně

zajistit řádnou výživu porostů řepek sírou po zimě, tj. v jarním kritickém období zvýšených

2-

nároků na výživu. Důvodem je možnost značné biologické imobilizace, zabudování SO 4 do

organické půdní hmoty. I když tato síra není z půdy ztracena, je však bezvýznamná pro

2-

aktuální výživu porostu řepky sírou. Dále, zbylý podíl neimobilizovaného aniontu SO 4

může být z půdy vyplaven, což je aktuální v průběhu zimy na promyvných, lehčích půdách,

které jsou typické pro S-deficitní stanoviště. Klíčové postavení v zajištění zdárné výživy

porostů řepky má hnojení vodorozpustnou sírou - sírany společně s druhou nebo první

dávkou jarního hnojení dusíkem. Zásobní hnojení půdy sírou v předseťové (podzimní) době je

možno zajistit pouze anorganickou sírou s nízkou rozpustností, tj. ve formě síranu vápenatého

- SÁDRY. Krizové období výživy porostu řepky na stanovišti je po zimě, kdy převládá

zasakování srážkové vody, která snižuje koncentraci síranů ve vrchním profilu půdy.

Pozdější hnojení sírou (v době převahy vzlínání půdní vláhy nad zasakováním), by bylo

neefektivní, není ani potřebné. Pouze by navíc zvětšovalo zastoupení "neproduktivní síry" -

síranů v řepce.

Vliv sádrování na extrahovatelnost živin z půd: Nejzajímavější výsledky byly zjištěny u

fosforu. V H 2 O-extraktu půd po aplikaci síranu vápenatého byla výrazně nižší koncentrace P,

v průměru o 69 % při ICP-detekci a o 58 % při kolorimetrické detekci fosfátů. Rovněž

v acetátovém extraktu došlo k průkazné depresi koncentrace P, ale podstatně menší (11 %

ICP-detekce, 14 % kolorimetrie). Naopak u extrakce Mehlich 3 byla po aplikaci SV

koncentrace v průměru větší o 31 % při ICP-detekci, u fosfátů rozdíly nebyly průkazné.

Z výsledků je zřejmé, že při posuzování výživného stavu půd je třeba uvádět metodu extrakce

půdy včetně způsobu analytického stanovení živiny.

Soulad mezi víceúčelovými půdními testy a obsahem bóru v ječmenu: Nejtěsnější soulad

mezi borem v půdě a rostlině byl zjištěn v případě půdního testu NH 4 -acetátu. Tento test

prokázal dobrou univerzálnost, nezávislost na radikálním zásahu do chemismu půdy

sádrováním. Reagoval stejným směrem se vzrůstem dostupnosti bóru pro rostliny po

sádrování půdy. Těsnost vztahu mezi půdním testem NH 4 -acetátu bylo možné zlepšit korekcí

stanovených hodnot bóru v půdě vztahem k aktuální hodnotě pH půdy. Přestože H 2 O-půdní

test prokázal nižší univerzálnost, tj. závislost na radikálním zásahu do chemismu půdy, lze

předpokládat možnost jeho využití k predikci stavu bóru v půdě. Ke lepšení agronomické

interpretace půdního testu by mohla přispět znalost historie předchozího hnojení pozemku.

Půdní test Mehlich 3 neprokázal vhodnost jeho použití k diagnostice výživného stavu bóru

v půdě.

Interakce v příjmu různých forem dusíku kořeny: Při vnějších koncentracích do 0,5 mM

příjem amonných iontů, nitrátů i močoviny vykazovala znaky saturační kinetiky, mezi druhy

a odrůdami pšenice byly nalezeny rozdíly v Km a Vmax. Aktuální rychlost příjmu nitrátů u

pšenice činila 75 – 80 % Vmax. Přítomnost amonných iontů (1:1) snižovala příjem nitrátů o

49 %, inhibice příjmu amonných iontů nitráty byla jen 15 %. Rychlost příjmu močoviny slabě

zvyšovala přítomnost inhibitoru ureázy (9 %). Amonné ionty (1:1) snižovaly příjem

močoviny o 25%; Nitráty její příjem zvyšovaly o 19,5%. (J.Matula).

Výroční zpráva

VÚRV 2005

47


Etapa 06: Hospodaření se živinami na zemědělské půdě ve vztahu k půdním a

klimatickým podmínkám a různým systémům pěstování zemědělských plodin.

Řešení etapy v roce 2005 probíhalo podle stanovených cílů a podle schválené metodiky v 6

subetapách a ve 10 aktivitách. Hlavní pozornost byla věnována porovnání vlivu povrchové

plošné a podpovrchové lokální aplikace hnojiv na využití dusíku rostlinami po víceletém

používání různých technologií zpracování půdy, optimalizaci výživy rostlin dusíkem při

různých systémech hospodaření na půdě, zjištění vlivu hnojení sírou na růst a výnosy rostlin,

kvalitu produkce a rezistenci rostlin k chorobám a škůdcům, zjištění vlivu aplikace listových

hnojiv a biologicky aktivních látek na zvýšení efektivnosti využití živin k tvorbě výnosů a

kvalitativních parametrů produktů a vypracování systému podpory rozhodování pro

hospodaření se živinami, založeného na bilancování živin v zemědělském podniku.

Ve spolupráci s VŠCHT a firmou AGRA bylo vyvinuto a ověřeno v pokusech nové

minerální hnojivo UREA stabil , které bylo zaregistrováno pod r.č. 2546 v registru hnojiv

ÚKZÚZ. UREA stabil je močovina upravená přídavkem inhibitoru ureázy NBPT (N-(n-butyl)-

thiophosphoric triamid), který stabilizuje močovinu, zpomaluje její rozklad a omezuje ztráty

dusíku po její aplikaci na půdu únikem amoniaku. Hlavní předností hnojiva UREA stabil ve

srovnání s běžně používanými minerálními dusíkatými hnojivy (LAV, LAD, LAS apod.) je

vyšší obsah dusíku, velmi dobrá rozpustnost ve vodě a již po malém množství srážek (5 mm)

transport nepolární molekuly močoviny ke kořenům rostlin. Ve srovnání s neupravenou

močovinou jsou působením inhibitoru ureázy eliminovány ztráty dusíku únikem amoniaku a

vytvořeny lepší předpoklady pro transport nehydrolyzované močoviny ke kořenům rostlin.

Výsledky řešení budou využity při výrobě nových hnojiv na bázi močoviny k plošné a

lokální podpovrchové aplikaci, při používání dusíkatých minerálních hnojiv v bezorebných

systémech zpracování půd, při zvýšení efektivnosti používání listových hnojiv s močovinou,

v pěstebních odrůdových technologiích u ozimé pšenice, ke zvýšení rezistence rostlin

k chorobám a škůdcům a ke zlepšení kvality produkce při použití hnojiv se sírou, k výpočtu

bilance živin při hospodaření na půdě, při vzdělávání a školení agronomů (P. Růžek).

Etapa 07: Půdoochranné technologie zakládání porostů polních plodin, pěstování

netradičních průmyslových a energetických plodin.

Byly hodnoceny půdoochranné způsoby zakládání porostů s různou hloubkou zpracování

půdy a s odlišným hospodařením s organickou hmotou v porovnání s konvenčním způsobem

pěstování plodin. V desetiletých polních pokusech byly na dvou stanovištích sledovány

produkční parametry pěstovaných plodin a vybrané fyzikální a chemické vlastnosti půdy,

jejichž cílem je vyjádření vlivu redukce zpracování půdy na produkční systém. U ozimé

pšenice v Čáslavi byly výnosy zrna v půdoochranných variantách nižší a v Ruzyni naopak

nevýznamně vyšší v porovnání s konvenční variantou, u jarního ječmene byly dosažené

výnosy zrna mezi sledovanými variantami téměř vyrovnané. Co se týká chemických

vlastností půdy, v nezpracovávané variantě jsme zaznamenali s hloubkou ornice postupný

pokles půdní zásoby fosforu a draslíku. U porostů ozimé pšenice založených rozdílnými

technologiemi byl také vyhodnocen účinek vybraných biofungicidů aplikovaných jako

mořidlo nebo jako hnojivo-fungi na hospodářské výnosy, zdravotní stav rostlin a mykoflóru

půdy. Bez ohledu na rozdílný způsob založení porostu ozimé pšenice byly nejvyšší výnosy

zjištěny při kombinaci biofungicidu Supresivit s LAV (přírůstek až 6 %) za současného

potlačení půdou přenosných fytopatogenů v půdě.

Na základě výsledků, získaných v roce 2005 byla korigována dosavadní rajonizace a

technologie pěstování vybraných energetických a průmyslových rostlin, včetně možnosti

jejich využití v ČR. Vyhodnocen byl vliv půdně-klimatických podmínek, hnojení dusíkem,

Výroční zpráva

VÚRV 2005

48


ozdílných výsevků a termínu sklizně na výši produkce alternativních olejnin, stanoveny byly

obsahy oleje v semeni a složení jednotlivých mastných kyselin.

Dosažené výsledky byly v r.2005 průběžně publikovány ve vědeckém a odborném tisku,

v příspěvcích na mezinárodních i tuzemských vědeckých a odborných konferencích a

seminářích. Některé dosažené výsledky byly také využity při výuce na zemědělských školách

a v přednáškách pro zemědělskou prvovýrobu.

Výsledky týkající se problematiky půdoochranných technologií zakládání porostů polních

plodin, efektivního využití biofungicidů a pěstování netradičních průmyslových a

energetických plodin přispějí k dalšímu prohloubení doposud získaných poznatků v této

oblasti.

V polních pokusech Praze-Ruzyni a v Čáslavi, založených v roce 1995, byly výnosy zrna na

půdoochranných variantách nižší, než v konvenčně zpracovávaných variantách o 0,55 t.ha -1 .

U obou variant bez zpracování půdy byly zjištěny značné výnosové rozdíly mezi jednotlivými

stupni hnojení dusíkem. Zejména nízké dávky N bývají za těchto podmínek málo efektivní.

Pěstování pšenice ozimé v roce 2005 v Ruzyni bylo výrazně ekonomicky efektivnější při

použití půdoochranné minimalizační technologie, než klasickým pěstováním. V Čáslavi tomu

bylo naopak s ohledem na značný výnosový rozdíl. U ječmene v Ruzyni a podobně i

v Čáslavi lze usuzovat na srovnatelnou rentabilitu dosaženou nižšími náklady i přes mírně

nižší výnosy v půdoochranných variantách.

Dosažené výsledky energetických plodin za rok 2005 prokázaly, že na stupňované dávky

dusíkem reagovala ze sledovaných plodin nejpříznivěji zvýšením výnosů chrastice rákosovitá,

zvláště na stanovišti Lukavec. Také většina ostatních plodin reagovala zvýšením výnosů

fytomasy i při nejvyšších dávkách N. V Ruzyni však již u většiny sledovaných energetických

plodin způsobovaly nejvyšší použité dávky N výnosovou depresi.

(M.Vach, M. Javůrek, Z. Strašil)

Etapa 08: Precizní hospodaření

Na základě polních odběrů a biologicko-chemických analýz rostlin v daných růstových fázích

zemědělských plodin byly určeny metrické znaky, obsah živin (N, P, K, Mg a Ca) a hmotnost

sušiny rostlin včetně variability hmotnosti rostlin, změření pokryvnosti listové plochy a

obsah chlorofylu. Odběry pěstovaných zemědělských plodin byly určeny ve 3 růstových

fázích dekadické stupnice, BBCH 30, BBCH 49-51 a BBCH 90 těsně před sklizní. Byl též

zjišťován vztah mezi standardními ukazateli diagnostiky výživy rostlin dusíkem a nepřímou

indikací stavu porostu chlorofylmetrem SPAD502.Průměrné vzorky půdy ornice byly

odebírány v hloubce půdního profilu 0-30 cm bezprostředně po sklizni hlavní zemědělské

plodiny v zaměřené síti odběrových bodů. Ve směsných vzorcích byl stanoven obsah

přijatelných živin, pH, Cox, humus, Nt a potřeba vápnění.

Mezi konkrétní přínosy řešení této věcné etapy patří vytváření informačních vrstev o

pozemku na základě map distribuce produkčních faktorů, zejména obsahu živin a organické

hmoty v půdě a aplikačních map pro optimalizaci zemědělských vstupů, zejména dávky

hnojiv. Získaná data o výnosu a výnosotvorných faktorech jsou analyzována s využitím

korelace, která hledá míru těsnosti závislosti mezi veličinami. Korelace byla hledána mezi

výnosem a počtem odnoží na pozemcích s pšenicí ozimou a ovsem nahým. Výsledky měření

prokázaly u pšenice ozimé na základě korelace v jednotlivých specifických zónách, že

existuje slabá přímá lineární závislost mezi hodnotami počtu odnoží a výnosem u pšenice

ozimé v jednotlivých odběrových bodech. Průměrný výnos v zóně s aplikovanou dávkou 0 kg

N. ha-1 byl 5.24 t. ha-1 a v zóně s dávkou 70 kg N. ha-1 byl 6.53 t. ha-1 . (Matějková Š.,

Lipavský J., Hromadová M., Jarošová S., Kokošková D., Krejčová J., Kubát J.,

Výroční zpráva

VÚRV 2005

49


Mikysková J., Cerhanová D., Haberle J., Strašil Z., Svoboda P., Sychová M., Trčková

M.)

Etapa 09: Studium plevelných společenstev v agroekosystému.

Přínosem řešení etapy v roce 2005 bylo stanovení biologických a ekologických parametrů

plevelných druhů, získání informací o životnosti generativních a vegetativních diaspor,

vypracování podkladů pro regulaci plevelů na orné půdě i zemědělské půdě. Získání

informací o rezistenci plevelů vůči herbicidům, biologické regulaci vybraných plevelných

druhů a příčinách šíření invazních a expanzních plevelů na zemědělské i nezemědělské půdě.

Výsledky byly publikovány ve vědeckých časopisech, odborných časopisech a na

konferencích a zapracovány v knize Plevelné rostliny, metodice a odborné terminologii

(J.Mikulka).

Etapa 10: Principy trvale udržitelného obhospodařování drnového fondu v LFA v

návaznosti na evropský model multifunkčního zemědělství.

V roce 2005 byl na pokusném stanovišti v Mníšku u Liberce sledován vliv jednotlivých

způsobů obhospodařování na změny v botanickém složení porostů, podíl hlavních

agrobotanických skupin a počet rostlinných druhů. Dále byly jednotlivé varianty porovnávány

z hlediska koncentrací a množství proplavených prvků v lyzimetrických vodách. U všech

variant probíhalo sledování akumulace rostlinné hmoty (hospodářský výnos, strniště a opad,

podzemní biomasa). Při každé seči nebo mulčování byly odebírány vzorky pro stanovení

hospodářského výnosu píce. Na neobhospodařované variantě byl odběr proveden v polovině

července.

Dále byly hodnoceny způsoby trvale udržitelné obhospodařování lučního porostu s využitím

statkových a minerálních hnojiv, bilance vstupů a výstupů živin a energie při diferencovaném

hospodaření na drnovém fondu u vybraných zemědělských podniků v ČR, dopady modelů

obhospodařování drnového fondu do kvality živočišných produktů, vytváření podmínek

zdravého životního stylu a osídlení venkovského prostoru a byla provedena ekonomická

analýza modelů hospodaření v LFA s převažujícím podílem travních porostů využívaných

skotem (A.Kohoutek).

Etapa 11: Postupy upscalingu a využití matematických modelů v prostředí GIS.

Pokračoval převod údajů z pokusu IOSDV (Internationale Okologische Stickstoff Dauer

Versuche) z Lukavce u Pacova a Ivanovic na Hané do vstupních souborů modelu CANDY.

Byly doplněny meteorologické údaje z Lukavce a Ivanovic, a ověřovaly se možnosti systému

DSSAT. Byly simulovány výnosy brambor z dlouhodobého výživářského pokusu v Praze-

Ruzyni modelem WOFOST s cílem analyzovat příčiny ročníkové variability výnosů a

rozdílného vlivu variant. Výsledky ukázaly, že model nadhodnocuje výnos v letech s

chladným jarem a podhodnocuje při teplém počasí, protože využívá pouze teplotu vzduchu od

data vzcházení a nezohledňuje prohřívání půdy. Z toho vyplývá, že model je pro daný účel u

brambor nevhodný.

Výsledky z provozních honů zemědělských podniků ukázaly, že existuje průkazná pozitivní

závislost mezi N min na podzim a úbytkem (bilanční ztrátou) v meziporostním období. Změny

N min simulované modelem CANDY ukázaly, že model je schopen reprodukovat zjištěné

empirické vztahy, a že tento úbytek je důsledek posunu nitrátů do hlubších vrstev. Výsledky

Výroční zpráva

VÚRV 2005

50


potvrdily, že koncentrace nitrátů na podzim je v daných podmínkách dobrým indikátorem

rizika vyplavení dusíku.

Byl modelován růst přezimujících a vymrzajících strniskových meziplodin, které mají

schopnost zadržet v biomase před zimou velké množství N. Na základě simulace 40-letých

řad denních meteorologických údajů ze 13 stanic v různých půdně-klimatických podmínkách

ČR a pro několik termínů vzcházení byla pro tyto lokality vypočtena pravděpodobnost

dosažení vysoké efektivnosti odčerpání reziduálního N z půdy před zimou. Výsledky byly s

pomocí digitálních klimatických map v prostředí GIS přepočteny pro území celé republiky.

Mapy efektivnosti strniskových plodin při různém termínu výsevu na základě dlouhodobých

meteorologických řad lze využít k rajonizaci jednotlivých druhů a ke zlepšení administrace

podpory na jejich pěstování.

V rámci převodu výsledků řešení z jiných etap na regionální úroveň byly porovnány

vhodné oblasti pro teplomilné plodiny (čirok, lesknice) a universální druhy (chrastice), určené

na základě charakteristiky výrobních oblastí ČR, s oblastmi vymezenými na základě

průměrné roční teploty, sumy efektivních teplot, srážkových poměrů, půdních podmínek nebo

složených ukazatelů (LFA). Výsledkem jsou modifikované mapy oblastí vhodných či

nevhodných pro pěstování vybraných plodin (J.Haberle, M.Káš, P.Svoboda).

Výzkumný záměr MZE0002700602 „Nové poznatky, metody a materiály

pro genetické zlepšování biologického potenciálu plodin, využití

biodiversity a setrvalý rozvoj zemědělství“

(odpovědný řešitel Ing. Ladislav Dotlačil, CSc.)

Obecným cílem řešeného Výzkumného záměru je přispět k setrvalému rozvoji českého

zemědělství a agrárního sektoru získáním nových teoretických poznatků, vývojem a aplikací

nových metod, studiem a využitím genetické diversity, výběrem a vytvářením vhodných

výchozích materiálů pro šlechtění, zemědělskou praxi, popř. pro potřeby výzkumu a

kontroly, při respektování ekologických požadavků a využití specifických národních

podmínek českého zemědělství.

Hlavní směry a cíle výzkumu v rámci Výzkumného záměru lze shrnout do následujících

věcných okruhů (v souladu se schváleným projektem a jeho metodikou):

Vývoj a využití metod pro studium genetické diversity, zvýšení hodnoty genetických zdrojů

pro uživatele a racionalizaci práce s kolekcemi genetických zdrojů.

Výběr a využití vhodných výchozích materiálů pro rozšiřování genetického základu odrůd,

donorů požadovaných znaků a zdrojů pro šlechtění na odolnost k vyskytujícím se stresům,

efektivní využívání vstupů a požadovanou kvalitu produkce.

Využití odrůdové a plodinové diversity pro rozšíření agro-biodiversity, alternativní uplatnění

produkce, v systémech hospodaření se sníženými vstupy a pro uchování půdní úrodnosti.

Vývoj efektivních a bezpečných metod konzervace genetických zdrojů a jejich využití.

Uchování životnosti osiv, vývoj a využití metod jejího hodnocení a monitorování

Vývoj a nové možnosti využití DNA- markerů a bílkovinných markerů při studiu genofondů,

genetické diversity, charakterizaci genotypů, ve šlechtění, semenářství a v kontrole produkce

Výroční zpráva

VÚRV 2005

51


Studium a využití transgenóze u vybraných zemědělských plodin, zajištění biologické

bezpečnosti (vzhledem k redukci prostředků bylo řešení odloženo do dalších let)

Vývoj a využití explantátových technik pro genetické studie, přípravu výchozích materiálů a

využití ve šlechtění a semenářství

Studium a využití genetických mechanizmů pro zvýšení efektivnosti šlechtění a semenářství

Studium genetického založení rezistence k významným chorobám a interakcí genotyp x

patogen, využití poznatků a výchozích materiálů ve šlechtění

Výzkum vlivu nejčastěji se vyskytujících stresů na produktivitu zemědělských plodin,

stabilitu a kvalitu produkce a vlastnosti osiva.

Vývoj a výběr genotypů vhodných pro netradiční technologie, podmínky snížených vstupů

a ekologické varianty hospodaření, s ohledem na požadovanou kvalitu produkce.

Odrůdová skladba plodin v různých pěstitelských systémech a podle požadavků na koncovou

kvalitu produkce.

Shromažďování a zpracování dat, tvorba a využití databází, modelů a expertních systémů pro

potřeby evidence genofondů, monitorování výskytu významných stresů, výzkum, šlechtění a

potřeby zemědělské praxe; internetové aplikace.

Ve druhém roce řešení (2005) byly prostředky na Záměr oproti plánu redukovány, což

v důsledku vedlo k dílčím úpravám metodiky (leden-únor 2004) a k omezení rozsahu

některých plánovaných aktivit. I po této redukci však bylo snahou řešitelů pokud možno

zachovat rozsah věcných okruhů řešených v rámci záměru. Úspory byly tedy získány

zejména snížením rozsahu některých experimentů, omezením části aktivit a nákupů

prostředků. Řešení některých dílčích aktivit muselo být časově posunuto.

Výzkumný záměr je členěn do osmi věcných etap, které na sebe navazují a představují

propojený celek svými výstupy, metodami i hodnocenými a vytvářenými materiály. Prvé tři

věcné etapy se věnují zejména studiu a využití genetické diversity plodin a metodám jejího

uchování. Realizace výsledků těchto etap se promítá jednak do zlepšení technologií a úrovně

péče o genofody v ČR, část výsledků se realizuje ve šlechtění a popř. přímo v zemědělské

praxi. Následující dvě etapy (etapa čtyři a pět), věnované metodám molekulární genetiky a

jejich využití a problematice kvality produkce a využití metod jejího hodnocení, rozvíjejí

zejména potřebné metodické zázemí pro řešení celého záměru a prostřednictvím hodnocených

a vytvářených materiálů jsou přímo propojeny do ostatních věcných etap. Tyto dvě etapy jsou

hlavním zdrojem technologického rozvoje pro potřeby Výzkumného záměru i pro další

navazující projekty. Etapy 6 a 7 rozvíjejí geneticko-šlechtitelské metody a zhodnocují

poznatky, metody a materiály vytvořené v předchozích etapách. Tyto etapy mají přímou

návaznost na řešení aktuálních potřeb šlechtění a zemědělské praxe a realizují také

bezprostřední spolupráci se šlechtěním. Poslední osmá etapa zhodnocuje informace z řešení

záměru jejich využitím v databázových systémech (spolu s informacemi z dalších projektů a

jiných domácích i mezinárodních zdrojů ), při hodnocení výskytu a rizik a odhadech

případných škod. V této etapě je rovněž zabezpečována mezinárodní kompatibilita výměny

informací a poskytování informací prostřednictvím internetu.

Řešení Výzkumného záměru probíhalo v roce 2005 v souladu s metodikou a časovým

plánem; přesto že většina dosažených výsledků má dosud dílčí charakter (druhý rok řešení),

byly získány cenné nové poznatky, vytvořeny nové metodické postupy a šlechtitelsky cenné

materiály. Výsledky řešení charakterizují následující výstupy:

Výroční zpráva

VÚRV 2005

52


Články ve vědeckých časopisech - 9; články v odborných časopisech - 21; metodiky - 1;

kapitoly v knize 1; příspěvky ve sbornících -16; abstrakty z příspěvků na konferencích - 22;

elektron. Dokumenty; on-line databáze -9; konference na národní úrovni - 4; konference

mezinárodní- 2.

Dále je uveden přehled výsledků řešení jednotlivých etap Výzkumného záměru v roce 2005 -

druhý rok řešení (koordinátor L. Dotlačil).

Etapa 01: Studium genetické diversity zemědělských plodin a její využití pro setrvalý

rozvoj zemědělství; výběr donorů hospodářsky cenných znaků pro využití

v aplikovaném výzkumu, šlechtění a praxi.

V rámci řešení Věcné etapy V 01 byla věnováan pozornost 5 základním okruhům:

Hodnocení souborů perspektivních genetických zdrojů ozimé pšenice

Na základě zhodnocení vegetačních charakteristik, odolnosti k chorobám a stanovení

hmotnostních a kvalitativních ukazatelů zrna 45 odrůd a novošlechtění ozimé pšenice byly

vybrany perspekviní odrůdy a byly zařazeny do kolekce genetických zdrojů této plodiny, kde

jsou dostupné pro výzkumné a šlechtitelské využití.

Získané výsledky byly současně předány do centra CIMMYT pro souhrnné zpracování.

Výsledky z celé pokusné sítě budou po obdržení k dispozici pro šlechtitele i výzkumné

pracovníky.

Odrůdy případně novošlechtění ozimé pšenice s nejvyšším hodnocením odolnosti k chorobám

jsou zařazovány do tzv. kruhových testů na odolnost k chorobám, organizovaných skupinou

pro pšenici při ČMŠSA a mohou se uplatnit ve šlechtitelských programech.

K výzkumnému a šlechtitelskému využití bylo v roce 2005 předáno 440 zhodnocených

vzorků ozimé pšenice.

Hodnocení chemicko-technologických ukazatelů zrna pšenice

V dalším samostatném souboru bylo zhodnoceno 410 genotypů ozimé pšenice po stránce

pekařské kvality zrna. Ve významných ukazatelích jako, obsah hrubých bílkovin, gluten

index (GI) a Zeleny sedimentační test bylo zjištěno široké rozpětí naměřených hodnot, které

umožňuje výběr donorů s vysokými parametry, případně i jejich vhodnými kombinacemi.

Studium vztahů mezi ukazateli kvality zrna ozimé pšenice

Na základě studia tříletých výsledků hodnocení jakostních parametrů zrna pšenice byl

stanoven pozitivní vztah mezi obsahem hrubých bílkovin a obsahem mokrého lepku a dále

negativní vztah obsahu hrubých bílkovin a obsahu škrobu. Pro stanovení obsahu škrobu

v zrnu pšenice byla vypracována kalibrační rovnice, která výrazně usnadní a zrychlí

hodnocení tohoto ukazatele kvality, významného především z pohledu energetické vydatnosti.

Výzkum některých opomíjených a netradičních rostlin

Ve skupině minoritních byla zaměřena pozornost na hodnocení souboru genotypů pohanky

obecné, které jsou v ČR registrovanými odrůdami. Získané hodnoty zlepší jejich využitelnost

v pěstování a tvorbě nových potravinářských výrobků.

Výběr druhů a genotypů vhodných jako meziplodiny

Výsledky hodnocení druhů navrhovaných jako meziplodiny (hořčice bílá, svazenka

vratičolistá) prokázaly silnou ročníkovou závislost produkce biomasy, sušiny i dusíku

vázaného v rostlinách.. (Z. Stehno, L. Dotlačil, V. Dvořáček, J. Hermuth, D. Janovská)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

53


Etapa 02: Studium biodiversity vybraných druhů zahradních plodin a léčivých rostlin a

výběr výchozích materiálů pro šlechtění a pěstitelské využití

Věcná etapa 02 je rozčleněna do 4 podetap:

Cílem prvé podetapy je determinovat základní a vedlejší morfotypy česneku (Allium sativum

L.) a u každého ze souborů stanovit zastoupení sirných látek. Položky z kolekce česneku

kuchyňského (590 genotypů) byly rozděleny do tří základních morfotypů: 1) česnek, který

vytváří květní stvol s pacibulkami; 2) česnek, který nevytváří květní stvol; 3) přechodný typ

česneku, u kterého jsou pacibulky tvořeny v různých částech pseudostonku. V rámci

morfotypu 1) (česnek, který vytváří květní stvol s pacibulkami) lze dále vypozorovat

2 podtypy – květní stvol s velkým množstvím malých pacibulek a květní stvol s malým

množstvím velkých pacibulek. Ke stanovení kvantitativního a kvalitativního zastoupení

sirných látek v hexanovém extraktu a stanovení obsahu sušiny bylo vybráno 130 položek

česneku; všechny stanovené morfotypy jsou v souboru rovnoměrně zastoupeny a byl brán

zřetel i na geografický původ položek. (H. Stavělíková)

Úkolem druhé podetapy je vybrat z kolekce zelenin rodu Brassica genotypy perspektivní pro

šlechtění na základě hodnocení morfologických a hospodářských znaků a podle reakce

na původce nádorovitosti brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). V roce 2004 bylo

hodnoceno 40 různých genotypů rodu Brassica, které reprezentují odrůdy zelí od

nejrannějších až po velmi pozdní, odrůdy salátové, krouhárenské a skladovatelné, odrůdy

staré krajové a kulturní domácího původu, ruské krajové odrůdy i odrůdy světového

sortimentu. Na základě hodnocení významných hospodářských vlastností včetně výnosů bylo

vybráno 20 genotypů pro následné testování na odolnost k patogenu Plasmodiophora

brassiceae, které bude probíhat v dalších letech. Dále bylo zjištěno, že i některé další

genotypy (hlavně české a ruské krajové odrůdy) si zaslouží, aby jim byla díky jejich vitalitě a

velmi dobrému zdravotnímu stavu i přes jejich značnou nevyrovnanost věnována další

pozornost. (V. Chytilová)

Třetí podetapa se zabývá hodnocením úrovně variability mezi regionálními populacemi

vybraných druhů léčivých rostlin s výhledem k použití vhodných ekotypů v regionálních

travních směsích květnaných luk a popř. ve farmacii. Ve spolupráci s CHKO Bílé Karpaty,

Šumava, Jizerské hory, Moravský kras a České středohoří byly na 26 lokalitách studovány

druhy šalvěj luční (Salvia pratensis L.), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata L.), řepík

lékařský (Agrimonia eupatoria L.), jitrocel prostřední (Plantago media L.), třezalka

tečkovaná (Hypericum perforatum L.) a bukvice lékařská (Betonica officinalis L.). Na

lokalitách byly vybrané rostliny popsány podle předem vypracovaných sad minimálních

deskriptorů, matečné rostliny a semenné vzorky byly přeneseny na pokusné parcely do

Olomouce. Výsledky analýz obsahu účinných látek budou porovnány s původem rostlin

a složením půdy na původních lokalitách. (K. Dušek, E. Dušková)

Čtvrtá podetapa je věnovaná vinné révě a zabývá se hodnocením agronomických

a enologických charakteristik odrůd Zenit a Burgundské modré rané. Ranost, cukernatost

moštu a další významné parametry ovlivňující hospodářské vlastnosti těchto odrůd jsou

srovnávány s kontrolními odrůdami Muškát moravský, Veltlínské červené rané a Rulandské

modré. Výsledkem projektu bude hodnocení těchto genotypů s ohledem na regionální

charakter české vinařské oblasti. (O. Jandurová)

Etapa 03: Vývoj a využití efektivních metod uchování genofondů rostlin, semen a

rostlinných explantátů

Zkoušel se větší soubor přirozených látek (fytohormony, triterpeny, výtažky ze siličnatých

rostlin, směs silic, pryskyřic, éterických olejů a další) a speciální způsob výživy rostlin s

cílem ovlivnit vlastnosti semen pro uchování jejich vitality a skladovatelnosti. Do in vitro

Výroční zpráva

VÚRV 2005

54


ylo zavedeno 6 odrůd révy vinné a 37 položek Allium. Na révě vinné byly odzkoušeny 2

typy kultivačních médií a 2 modifikace fytohormonů, pH, zdroje cukru v médiu a teploty

kultivace. Byl vyvinut postup preparace, kultivace a regenerace vzrostných vrcholů pro

kryoprezervaci otestován dehydratační krok enkapsulačně-dehydratačního protokolu na

dormantních pupenech dřeviny Diospyros. Byla provedena termická analýza vegetativních

vrcholů chmele, Allium a vinné révy v závislosti na stupni jejich desikace.Optimalizovala se

metoda NIRS pro stanovení korelace biochemických markerů využití a zobecnila se na

základě statistického zhodnocení spektrální analýzy. (J. Zámečník, A. Bilavčík ,M. Faltus,

L. Bláha, O. Jandurová, V. Dvořáček)

Etapa 04: Využití metod molekulární genetiky pro charakterizaci a tvorbu genotypů se

specifickými vlastnostmi

Cílem etapy záměru 04 je vyvinout, optimalizovat a validovat techniky vhodné pro

efektivní charakterizaci struktury a funkce rostlinného genomu pro zvýšení potenciálu

rostlinné produkce s využitím technik molekulární genetiky, zavést metody vhodné pro

manipulaci s genomem vybraných rostlinných druhů a rozšířit spektrum využívaných metod

vhodných pro jednotlivé aplikace.

V r. 2005 byla validována metodika qRT PCR (kvantitativní PCR spojená s reverzní

transkripcí pro hodnocení genové exprese u ječmene. Byl nalezen gen se stabilní expresí,

který je používán jako komparátor a byla vyhodnocena exprese několika Dhn genů v

závislosti na teplotě a osmotickém stresu. Byly úspěšně optimalizovány jednotlivé kroky pro

využití expresních DNA arrays.

Byla dokončena analýza SSR a DART DH linií ječmene. Výsledky jsou nyní k dispozici

pro zpracování do vědecké publikace. Do tisku byla přijata vědecká publikace vyhodnocení

variability beta amyláz v genových zdrojích.

Byla provedena analýza AFLP u všech 136 genotypů česneku.V rámci řešení tohoto projektu

jsme pro analýzu AFLP použili systém restrikčních enzymů MseI a EcoRI a selektivních

MseI a EcoRI primerů Analýzou produktů selektivní amplifikace, třetího kroku AFLP

analýzy, u 136 genotypů s 12 primerovými kombinacemi bylo detekováno 286 polymorfních

signálů, s průměrnou hodnotou 23,8 polymorfních signálů na 1 primerovou kombinaci..

Zpracováním dat programem STATISTICA byl získán odpovídající dendrogram Analýza

principiálních komponent (PCA) rozdělila studované genotypy do čtyřech základních skupin

odpovídajících rozdílnému morfotypu (paličák/ nepaličák) a tomu, zda daný klon je moderní

odrůda nebo landrace. Pokračovalo hodnocení genových zdrojů pšenice na úrovni strukturální

genomiky. Byly využity explantátové kultury pro hodnocení reakce pletiv na kolonizaci

houbovými patogeny in vitro.

(J. Ovesná, L. Kučera, D. Kučerová, K. Poláková, L. Leišová, H. Udavská)

Etapa 05 : Vývoj metod, hodnocení a využití výchozích materiálů pro tvorbu genotypů

s vysokou nutriční a technologickou kvalitou pro různé využití produkce

Řešení v roce 2005 probíhalo podle plánu. Výsledky dosažené v roce 2005 jsou převážně

metodického charakteru.

Byla optimalizována metoda frakcionace semenných proteinů pšenice, metodika autora

V.Dvořáčka s názvem "Optimalizace Osbornovy metody kvantifikace bílkovinných frakcí

zrna pšenice ozimé (Triticum aestivum L.)" je ve formě pdf umístěna na webové stránce

VÚRV. Postup frakcionace byl aplikován spolu s dalšími charakteristikami na širší soubory

vzorků hodnocených v Genové bance. Důležitým ukazatelem je z hlediska nutriční kvality

Výroční zpráva

VÚRV 2005

55


ílkoviny zastoupení procentického podílu albuminů a globulinů v hrubé bílkovině jako

možný příznivý ukazatel pro rychlou a efektivní selekci a další šlechtitelskou činnost.

(Dvořáček V.)

Byla optimalizována metoda elektroforézy LMW podjednotek gluteninů, což umožní dále

zpřesňovat charakteristiky genotypů pšenice a markerovat jejich technologickou jakost.

Metody s využitím HPLC - jak pro stanovení trichothecenových mykotoxinů, tak kvantifikace

proteinových frakcí byly v roce 2005 dále rozpracovávány a v jejich optimalizaci se bude

pokračovat (Bradová J., Matějová E.)

Pokračoval monitoring obsahu deoxynivalenolu ve vzorcích pšenice a ječmene z různých

lokalit ČR a doplňuje se tak časová řada výsledků těchto stanovení již od roku 2000. Od roku

2003 pokračuje v tomto směru i spolupráce se SRS, jejímž prostřednictvím jsou zajišťovány

vzorky pšenice z celé ČR. Výsledky byly publikovány (Sýkorová S. et al., Elektronický

sborník z konference Jakost obilovin 2005, Kroměříž 10.11.2005).

Dále pokračovaly charakterizace odrůd a genotypů pohanky metodami elektroforézy

semenných proteinů a esteráz. Komplikací v tomto případě je cizosprašnost a tím populační

charakter odrůd, avšak velmi významné je ověřování složení populací v časovém sledu

mapované pomocí elektroforézy semenných proteinů ve směsných vzorcích. Tento postup se

běžně používá u cizosprašných druhů (Dvořáček,V.).

Byly zahájeny kalibrace NIRS pro stanovení tvrdosti zrna na základě hodnot PSI. Hodnocení

bylo zaměřeno na ověření validace u nově zavedené metody a na přípravu kalibračního

souboru a vývin kalibrační rovnice pro stanovení tvrdosti pomocí NIRS, která bude dále

rozšiřována. Ve spolupráci se ŠS Selgen a.s. ve Stupicích byly z jejich laboratoře získány

vybrané vzorky 29 registrovaných odrůd pšenice z let 2002 a 2003 s deklarovanými

hodnotami PSI. Zjištěná korelace hodnot PSI mezi oběma laboratořemi činila 91%, což lze

považovat za akceptovatelné (Dvořáček,V.)

Nově zaváděnou metodou bylo stanovení poměru amylosa/ amylopektin a stanovení obsahu

celkového škrobu pomocí enzymatické reakce pro posouzení kvalitativních vlastností škrobu,

např. pro nepotravinářské využití zrna pšenice (Sýkorová S., Papoušková L., Dvořáček V.).

Etapa 6: Studium účinků genů podmiňujících významné hospodářské znaky a tvorba

geneticky definovaných materiálů pro zlepšování biologického potenciálu vybraných

plodin

V rámci řešení subetapy 6.1 byly vybrány další donory specifických znaků u řepky

a brukvovitých zelenin a odvozeny dihaploidní regeneranty z kříženců donorů

autoinkompatibility a 00 kvality u ozimé řepky. Byli vytvořeni kříženci vybraných materiálů

hlávkového zelí s donory rezistence k Plasmodiophora brassicae. Byla vypěstována sazečková

generace dalších potenciálních donorů rezistence k P.brassicae a donorů autoinkompatibility

a získána R1 generace mikrosporových regenerantů kedlubnu. Byla rozpracována metoda

somatické hybridizace u brukvovitých. (V. Kučera, M. Vyvadilová, M. Klíma )

Subetapa 6.2 je zaměřena na výzkum a využití genetických systémů řídících odolnost obilovin

k významným chorobám. Byly determinovány patotypy sledovaných patogenů na souboru

diferenciačních odrůd pšenice a zjišťován charakter rezistence na vybraném souboru odrůd.

Byly vybrány odrůdy pro testy na částečnou rezistenci. (A. Hanzalová, P. Bartoš, L.Věchet)

Subetapa 6.3 se zabývá studiem významných genů a vytvářením linií pšenice s definovanými

geny pro jejich využití ke genetickému zlepšování pšenice.Byly získány další zpětné generace

substitučních linií s geny růstového typu a s genem Q a rekombinovaných linií a prováděny

průběžné cytologické a fenotypové kontroly (doba metání, morfologie klasu) rodičovských

linií i získaných potomstev. Byla vytvořena nová skleníková generace aneuploidních

Výroční zpráva

VÚRV 2005

56


materiálů. Byly získány informace o polymorfismu SSR markerů DNA a ověřeny substituce

chromosomů s použitím molekulárních markerů u další vybrané sady substitučních linií. Byl

hodnocen vliv substituovaného chromosomu 3B alternativní odrůdy České Přesívky na

mikrofenologii a makrofenologii u ověřených linií pšenice. (K. Pánková, Z. Milec)

Etapa 7 : Využití studia genetických a fyziologických základů odolnosti k biotickým

a abiotickým stresům pro zvýšení stability a jakosti produkce polních plodin

Ve shodě s plánovanými výstupy byly v roce 2005 získány nové informace o virulenci

a struktuře populací patogenů pro potřeby šlechtění a praxe. Cenné je především rozšíření

sbírek izolátů u původců hnědých listových skvrnitostí a fuzarióz klasu na pšenici, na což

navazují studia patogenity a diverzity pomocí dostupných molekulárně-genetických metod.

roce 2005 byly souhrnně zpracovány výsledky kruhových testů rezistence pšenice ke

komplexu nejzávažnějších houbových a virových chorob za období 2002-2005. Publikace Šíp

et al., Czech J. Genet. Plant Breed., 41, 2005 (4): 127- 143 obsahuje především informaci

o použitých metodických přístupech a detekovaných zdrojích rezistence. Výstupem

plánovaným na rok 2005 bylo předložení metodik laboratorního testování rezistence odrůd

pšenice k původcům hnědých listových skvrnitostí, houbám Septoria tritici a Pyrenophora

tritici repentis. Metodický postup laboratorního testování rezistence k braničnatce pšeničné

(Septoria tritici) je zpřístupněn šlechtitelské veřejnosti v publikaci Věchet a Vojáčková, Czech

J. Genet. PLant Breed., 41, 2005 (3): 112-116. Byla vybrána metodika vhodná pro studium

působení stresových abiotických faktorů v regulovaném prostředí u obilnin. Pro odrůdové

zkušebnictví, šlechtitele a pěstitele byly publikovány přehledy zimovzdornosti současného

sortimentu ozimé pšenice (Prášilová, Agrotip 2005). Výsledky byly dále publikovány ve

sbornících z odborných seminářů a setkání. Průběžným výstupem řešení je poskytování

zpřesněné charakteristiky současných odrůd pšenice pro konkrétní pěstitelské podmínky

a různé směry využití. V roce 2005 byly souhrnně zpracovány pětileté výsledky pokusů pro

LDO (které organizuje ÚKZÚZ) - vyhodnocena odrůdová reakce na komplex prostředí

a detekovány rozdíly v reakci odrůd na snížené vstupy (Šíp, Chrpová, Úroda 2/2005). Pro

pěstitelskou praxi jsou též cenné výsledky pokračujících speciálních pokusů ve 3 výrobních

oblastech, v nichž je vedle reakce na úrovně vstupů posuzována reakce na minimalizaci

zpracování půdy (V. Šíp, J. Chrpová, I.T. Prášil, P. Prášilová, A. Hanzalová, P. Bartoš,

L. Věchet, P. Vítámvás).

Etapa 08: Monitorování rizik a informační databáze pro setrvalý rozvoj zemědělství

a biologickou bezpečnost

Cílem etapy je shromažďování a presentace informací o činnostech spojených

s agrobiodiversitou a genetickými zdroji významnými pro zemědělství a výživu. Aktivity mají

povahu setrvalé činnosti a byly rozdělěny na dvě subetapy: 8.1.shromažďování a presentace

dat, mezinárodní spolupráce v oboru dokumentace a 8.2 monitoring stresů ovlivňující vývoj

rostlin, především mrazu.

Stálými výstupy první subetapy jsou databáze, které jsou průběžně aktualizovány v části

datové i aplikační a lze je rozdělit na tři kategorie:

a) Národní databáze, webové stránky a aplikace provozované ve VÚRV:

- On-line databáze katalogu genetických zdrojů kulturních rostlin v českých plodinových

kolekcích se 48.549 záznamy a poslední aktualizací 10.12.2005 http://genbank.vurv.cz

/genetic/resources/

Výroční zpráva

VÚRV 2005

57


- On-line databáze meteorologických údajů http://www.vurv.cz/meteo/ doplněná přehledným

grafem průběhu údajů za posledních 24 hodin. Data jsou automaticky doplňována

z meteorologické stanice v intervalu 15 minut. http://www.vurv.cz/meteo/meteograf.htm.

- Webovská stránka Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a

agrobiodiversity, která slouží jako rozcestník pro informace o genetických zdrojích.

http://genbank.vurv.cz/genetic/nar_prog/

Zpracovávána jsou data získaná jako výsledky ostatních etap (kryokonzervačních metod,

referenční laboratoře elektroforézy proteinů a výsledky testování mikrosatelitů v laboratoři

molekulárních technik ). Tato data jsou shromažďována, ale nejsou volně dostupná na webu.

b) Mezinárodní databáze on-line provozované ve VÚRV:

- Evropská databáze pšenice EWDB v rámci ECP/GR se 152.524 pasportními záznamy a

10.524 sadami popisných dat získaných od 55 institucí z 31 evropských států. Poslední

aktualizace proběhla 13.9.2005 http://genbank.vurv.cz/ewdb/

- Databáze Arrhenatherum a Trisetum v rámci ECP/GR http://genbank.vurv.cz/arrh_tri/ .

VÚRV zajišťuje provoz aplikace, aktualizace dat je prováděna v OSEVA PRO VST Zubří.

- Databáze rodokmenů a identifikovaných alel pšenice ve spolupráci s VIR St. Petersburg se současnými 73.043

záznamy byla naposledy aktualizována 16.12.2005. http://genbank.vurv.cz/wheat/pedigree/

c) Mezinárodní databáze s českou účastí:

- Aktualizace Evropského katalogu genetických zdrojů EURISCO (IPGRI Řím) daty z České

republiky proběhla dvakrát, poslední změna byla provedena 16. prosince 2005.

http://eurisco.ecpgr.org/

- Databáze Monitoring implementace GPA (http://www.pgrfa.org/, FAO Řím) nebyla

aktualizována v roce 2005, pouze výsledky pilotního projektu byly presentovány na

workshopu k přípravě druhé zprávy o stavu světových rostlinných genetických zdrojů ve FAO

v Římě.

Druhá subetapa se zabývala hodnocením zimovzdornosti souboru 71 současných kultivarů a

novošlechtění ozimé pšenice a ječmene a souboru 111 starých evropských a českých

krajových odrůd. Podrobně byly sledovány vývojové fáze současných kultivarů ozimé pšenice

a ozimého ječmene. Sestaven byl Walterův klimogram. Výsledky byly presentovány

šlechtitelské veřejnosti a předány odborovému zkušebnictví ÚKZÚZ.

(I. Faberová, P. Prášilová, L. Dotlačil, V. Dvořáček, J. Hermuth, L. Kuklík, E.

Pelichová)

Výzkumný záměr MZE0002700603 „Systémy ochrany rostlin a

skladovaných produktů před škodlivými organismy zjišťující zdravotní

nezávadnost a kvalitu rostlinných produktů a neohrožující životní

prostředí“ (odpovědný řešitel Doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc.)

Výzkumná etapa 01. Metody účinné ochrany zemědělských kultur proti rostlinným

virům (odpovědný řešitel Doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc.)

Časová etapa 1.1. Vývoj metod a postupů spolehlivé determinace rostlinných virů

(odpovědný řešitel: Ing. Petr Komínek,Ph.D.)

Molekulární a biologické a metody determinace kmenů WDV

Výroční zpráva

VÚRV 2005

58


Během roku 2004 byly nalezeny rostliny ozimého ječmene infikované WDV. Pomocí PCR s

kmenově specifickými primery byla u tří těchto rostlin prokázána přítomnost pšeničného

kmene WDV. Pro charakterizaci tohoto nespecifického izolátu pšeničného kmene (Cz-

Wbar3) byla stanovena úplná sekvence jeho DNA, spolu se sekvencí specifického izolátu

pšeničného kmene WDV (Cz-WhRu5). Analýzou získaných českých sekvencí spolu s již

dříve známými sekvencemi bylo zjištěno, že CzWbar3 a Cz-WhRu5 mají stejný počet

nukleotidů (2749) jako dříve známé sekvence švédských izolátů WDV (WDV-Enk1 a WDV-

SE), ale o jeden nukleotid méně než sekvence francouzského izolátu (WDV-FR), českého

izolátu (WDV-CZ) a maďarského izolátu (WDV-Hu). Oba naše izoláty obsahují čtyři geny

(MP, CP, repA a rep), LIR a SIR. Dále bylo zjištěno, že genetická divergence všech izolátů

pšeničného kmene WDV, ať již infikují pšenici nebo ječmen, nepřesahuje 3%. Fylogenetická

analýza potvrdila blízkou příbuznost českých izolátů CzWbar3 a Cz-WhRu5 s maďarskými

izoláty WDV infikujícími pšenici, na rozdíl od francouzských a švédských izolátů. (L.

Širlová, M. Hassan, M. Bouzková)

Molekulární diagnostika a biodiverzita viru révy vinné rodu Foveavirus

Bylo navrženo 12 primerů pokrývajících 3´polovinu genomu českého izolátu Rupestris stem

pitting-associated virus-1 (RSPaV-1) z VSV Karlštejn. Byla vyizolována RNA z keřů révy

vinné z VSV Karlštejn. Fragmenty získané po provedení RT-PCR s těmito primery byly

naklonovány do plazmidu pGEM-T Easy a komerčně osekvenovány. Bylo získáno 45

částečných sekvencí několika různých izolátů téhož viru, které se vyskytovaly ve směsi v

jednom keři a z důvodu vysoké variability nebylo možné sekvenci zcela zkompletovat.

Nejdelší získané úseky z větší částí pokrývající tuto oblast jsou: 4107-4808 (701 bp); 4722-

6318 (1596 bp); 6192-6887 (695 bp); 7171-7822 (651 bp); 7765-8613 (848 bp); 8463-8727

(264 bp). Oblast 6888-7170 se prozatím z důvodu vysoké variability viru nepodařilo

amplifikovat a z obdobných důvodů ani není možné v tomto okamžiku sekvence spojit -

sekvence před a za neosekvenovanou oblastí není ze stejného izolátu viru, nebo překryv

sekvencí není ze stejného izolátu viru i když vzorek pochází ze stejného keře. Pro vyřešení

těchto problémů je třeba navrhnout další primery i s tím rizikem, že mohou být amplifikovány

i další varianty téhož viru. (P. Komínek, M. Bryxiová)

Stanovení virů rodu Nepovirus v ovocných dřevinách pomocí imunochemických,

elektronmikroskopických a molekulárních metod

Virus černé kroužkovitosti rajčete, Tomato black ring virus (TBRV) byl během roku 2005

udržován na rostlinách bylinného indikátoru Chenopodium quionoa Willd, mechanickým

pasážováním pomocí 0,01 M veronal – 0,007 M fosfátového pufru pH 7,8. Z infekčního

bylinného indikátoru byl virus mechanicky přenášen s použitím veronal-fosfátového,

nikotinového a kofeinového pufru na mladé rostliny (bylinného charakteru, 6 listů, 4 týdny

staré) semenáčů broskvoně, Prunus persica, cv. GF 305, dřevinného indikátoru pro TBRV.

Inokulované rostliny byly udržovány ve skleníku a v pravidelných intervalech 2 týdnů

testovány na přítomnost TBRV imunoenzymatickým stanovením ELISA a elektronovým

mikroskopem. Přítomnost viru nebyla ELISA prokázána, příznaky se neobjevily, částice virů

nebyly v rostlinách GF-305 zjištěny. Přenos viru se nezdařil. Dr. Kumari se podařilo v ČR

izolovat z půdních vzorků háďátka druhu Longidorus attenuatus, který přenáší nepoviry vč.

TBRV. Byly uskutečněny tři pokusy o přenos TBRV, izolát IOR Poznaň, Polsko pomocí L.

elongatus, izolace z lokality Bílé Podolí, sady slivoní a broskvoní. Žádný z pokusů o přenos

TBRV z C. amaranticolor na C. quinoa se nezdařil, rostliny zůstaly bez příznaků, přítomnost

viru nebyla pomocí ELISA prokázána. (M. Chaloupková, S. Kumari, M. Ducháčová)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

59


Virus latentní kroužkovitosti myrobalánu, Myrobalan latent ringspot virus (MLRSV) byl

purifikován z infikovaných rostlin bylinného hostitele Chenopodium quinoa Willd,

dopěstovaných do stadia osmi pravých listů. Pro purifikaci bylo použito 100g systémově

infikovaných listů. Virus byl purifikován čeřením homogenátu n-oktanolem a diferenciální

centrifugací na ultracentrifuze upravenou metodou pro purifikaci nepoviru SLRSV,

zakončeno centrifugací na sacharózovém gradientu. Byli imunizováni pokusní králíci

kombinacemi intravenózních a intramuskulárních injekcí antigenu emulgovaným

s Freundovým kompletním a nekompletním adjuvans. Titr protilátek byl stanoven kapkovou

precipitační metodou. Titr viru dosáhl 1:512, byl dostatečně vysoký. Králík byl vykrvácen a

titr získaného antiséra dosáhl 1: 1024 a antisérum uchováno při 4°C. Izolace protilátek a

konjugace alkalickou fosfatázou bude provedena v 1. čtvrtletí 2006. (M. Chaloupková, M.

Ducháčová, J. Polák)

Molekulární a imunoenzymatické metody diagnostiky virů rodu Vitivirus révy vinné

Izoláty A viru révy vinné (Grapevine virus A - GVA) byly studovány na úrovni RNA. Bylo

navrženo celkem 6 primerů pro amplifikaci různých úseků genomu tohoto viru. Z RNA

izolované z rostlin révy infikovaných jednotlivými izoláty GVA byly pak pomocí RT-PCR

amplifikovány zkoumané úseky genomu GVA. Získané fragmenty byly naklonovány do

plazmidu a komerčně osekvenovány. Částečné sekvence z navazujících úseků byly napojeny

a tak získány úseky dlouhé cca 1,5 kb. Takto byly získány dvě delší sekvence GVA, obě

pocházejí z VSV Karlštejn z různých klonů odrůdy Müller-Thurgau. Pokrývají celý gen pro

"movement protein" a celý gen pro obalový protein viru. Sekvence číslo 8 má délku 1523 bází

a vykazuje na úrovni nukleotidů 84% shodu s X75433 (kompletní sekvence GVA, italský

izolát). Sekvence číslo 11 má délku 1522 bází a vykazuje 83% shodu s X75433 na úrovni

nukleotidů. U této sekvence byla zjištěna delece jednoho nukleotidu uprostřed genu pro

"movement protein", čímž by došlo v překladu do aminokyselin k ukončení čtecího rámce a

výsledný protein by byl poloviční. V dalším roce řešení bude pozornost zaměřena na tuto

deleci - bude ji nutno ověřit, zda nedošlo pouze k chybě polymerázy při PCR. (P. Komínek,

M. Bryxiová)

Výzkum spolehlivé diagnostiky ESFY

V roce 2005 pokračoval výzkum spolehlivé diagnostiky ESFY. 38 pokusných stromů

meruňky cv. Velkopavlovická, Bocuria, Liscia, Goldrich a Bergeron, pěstovaných v sadu,

z nichž 8 mělo v roce 2004 příznaky ESFY, žloutnutí a svinování listů, vyholování větví,

zmenšení listů bylo hodnoceno a testováno v průběhu roku 2005. Dva stromy s příznaky

ESFY odumřely ještě v roce 2004. Ostatních šest stromů s příznaky ESFY odumřelo do

června 2005. V červnu 2005 byly příznaky ESFY na dalších čtyřech stromech. Testováno

bylo celkem 32 stromů, když místo odumřelých osmi stromů byly do pokusu přibrány dva

další (celkem 40). Pomocí PCR reagovaly na ESFY pozitivně v prvním testu vzorky z 10

stromů, ve druhém testu vzorky z 15 stromů, z toho ze třech stromů s příznaky ESFY. Jeden

strom s příznaky ESFY (vz. 24) byl v testu PCR negativní. Očka z roubů jednotlivých stromů

byla naočkována na indikátor GF-305, jeden vzorek (strom) na 3 indikátory. Pozitivní

výsledek byl dosažen po přenosech z osmi stromů (2 nebo všechny tři indikátory odumřely),

všechny stromy však byly bez příznaků ESFY. Výsledky molekulárního testu se neshodují

s výsledky biologického testu a většinou ani s vizuelním hodnocením příznaků. V pokusu

budeme pokračovat v roce 2006. (J. Polák, M. Bryxiová, J. Salava, J. Svoboda)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

60


Časová etapa 1.2. Ekologie, šíření a epidemiologie karanténních a hospodářsky

významných rostlinných virů (odpovědný řešitel: Doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc.)

Průzkum výskytu virů jádrovin v množitelských materiálech jabloně a hrušně

Pro současnou detekci čtyř virů jádrovin (Apple stem pitting virus (ASPV), Apple stem

grooving virus (ASGV), Apple chlorotic leaf spot virus (ACLSV) a Apple mosaic virus

(ApMV) byla vyvinuta metoda "pentaplex RT-PCR", využívající detekci hostitelské mRNA

jako vnitřní kontrolu reakce. Tato metoda byla během roku úspěšně použita pro detekci

jmenovaných virů v různých hostitelských pletivech (listy a dormantní pupeny). Citlivost

metody "pentaplex" byla na stejné úrovni jako při detekci těchto virů jednotlivě (monoplex).

Různé kombinace směsných infekcí virů byly detekovány ve vzorcích infikovaných jabloní a

hrušní z různých oblastí. Vyvinutá metoda pentaplex RT-PCR je citlivá, jednoduchá, rychlá a

spolehlivá pro současnou detekci čtyř virů v extraktech připravených z listů nebo dormantních

pupenů testovaných stromů jádrovin. (M. Hassan, J. Polák)

Celkem šedesát položek zahrnujících domácí i zahraniční odrůdy a podnože jabloní a hrušní

bylo testováno na přítomnost čtyř virů s použitím metody pentaplex RT-PCR. Všechny

vzorky byly současně testovány pomocí ELISA na přítomnost ACLSV, ASGV a ApMV.

Nezávisle na odrůdě byly ve vzorcích nalezeny různé kombinace směsných infekcí různými

viry. Všechny vzorky pozitivní v ELISA byly potvrzeny pomocí pentaplex RT-PCR. Metoda

pentaplex RT-PCR se však ukázala jako citlivější, protože detekovala více infikovaných

stromů než ELISA. Nezávisle na druhu byly nejčastěji detekovány viry ACLSV a ASPV,

takřka vždy ve směsné infekci. Viry ApMV a ASGV byly detekovány pouze u jabloní, nikdy

u hrušní. (M. Hassan, J. Polák)

Výzkum rozšíření hospodářsky významných virů ovocných dřevin a révy vinné v ČR

Byl proveden průzkum výskytu viru vrásčitosti kmene jabloně, Apple stem pitting virus

(ASPV), viru žlábkovitosti kmene jabloně, Apple stem grooving virus (ASGV), viru

chlorotické skvrnitosti listů jabloně, Apple chlorotic leaf spot virus (ACLSV) a viru mozaiky

jabloně, Apple mosaic virus (ApMV) v ovocnářských školkách Mcely a Holovousy, kde bylo

v roce 2005 odebráno celkem 77 vzorků listů stromů jabloně a hrušně. Jednotlivé viry byly

detekovány pomocí ELISA (ASGV, ACLSV a ApMV) a RT-PCR (ASPV, ASGV a ACLSV).

Pomocí ELISA byl zjištěn výskyt ACLSV v 17 a ASGV v 18 stromech. Virus ApMV nebyl

v testovaných stromech nalezen. Pomoci RT-PCR bylo testováno celkem 55 stromů 10 odrůd

jabloně a hrušně. ASPV byl detekován u 25 stromů, ASGV pouze u dvou stromů a ACLSV u

17 stromů. (J.K. Kundu, J. Svoboda)

V zimním období byly odebírány vzorky révy vinné ve vinařské oblastí Morava, podoblasti

Slovácké, ve vinařských obcích Boršice u Buchlovic, Bzenec, Louka u Ostrohu, Mutěnice a

Uherské Hradiště. Odebrané vzorky jednoletého dřeva byly testovány pomocí ELISA

komerčními protilátkami na přítomnost 16 virů: viru roncetu révy vinné (Grapevine fanleaf

virus - GFLV), viru mozaiky huseníku (Arabis mosaic virus - ArMV), viru latentní

kroužkovitosti jahodníku (Strawberry latent ringspot virus - SLRSV), viru černé

kroužkovitosti rajčete (Tomato black ring virus - TBRV), viru kroužkovitosti tabáku

(Tobacco ringspot virus - TRSV), viru kroužkovitosti rajčete (Tomato ringspot virus -

TomRSV), viru kroužkovitosti maliníku (Raspberry ringspot virus - RpRSV), A viru révy

vinné (Grapevine virus A - GVA), B viru révy vinné (Grapevine virus B - GVB), viru

skvrnitosti révy vinné (Grapevine fleck virus - GFkV) a komplexu virů svinutky révy vinné 1,

2, 3, 5, 6 a 7 (Grapevine leafroll-associated virus 1, 2, 3, 5, 6, 7 - GLRaV-1, 2, 3, 5, 6, 7).

Celkem bylo testováno 50 keřů révy vinné.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

61


16 keřů bylo pozitivních na GLRaV-1, 10 keřů bylo pozitivních na GFkV, 8 keřů na GVA, 1

keř na GLRaV-5 a 1 keř na GLRaV-3. Nebyly nalezeny tyto viry: GLRaV-2, GLRaV-6,

GLRaV-7, GFLV, ArMV, GVB, TBRV, SLRSV, TRSV, TomRSV a RpRSV. (P. Komínek)

Byla provedena studie molekulární variability úseku genu pro HSP70 viru svinutky révy

vinné 1 (Grapevine leafroll-associated virus 1 - GLRaV-1). Tento úsek má délku 540 bazí a

je ohraničen primery plazleft a plazright. Fylogenetickou analýzou byla zjištěna existence

dvou skupin izolátů tohoto viru, nazvaných A a E. Genetická divergence mezi těmito dvěma

skupinami dosáhla 13,9%. Pro snadné rozlišení těchto skupin byla vyvinuta metoda restrikční

analýzy produktů RT-PCR s využitím enzymů BsiWI (štěpí E) a SalI (štěpí A). Byl prokázán

četný výskyt směsných infekcí A a E typem GLRaV-1 ve stejném keři. Tato diferenciace byla

též úspěšně zopakována na vzorcích získaných z Turecka (prof. Sezai Ercisli, Ataturk

University Erzurum). (P. Komínek, M. Bryxiová)

Výskyt a rozšíření přírodních zdrojů kmenů viru šarky švestky PPV-M a PPV-D, viru

zakrslosti slivoně (PDV) a viru nekrotické kroužkovitosti třešně (PNRSV)

V ovocnářských oblastech Čech a Moravy pokračoval v roce 2005 výzkum rozšíření

přírodních zdrojů pěti virů peckovin. Během vegetačního období od dubna do července byly

odebírány vzorky listů hlavních potenciálních přírodních hostitelů, stromů myrobalánu, trnky,

švestky a třešně ptáčnice a pomocí ELISA zjišťován výskyt jednotlivých virů i komplexních

infekcí kmeny PPV a viry PDV, PNRSV, ACLSV a ApMV. Při odběrech listů byly vzorky

odebírány ze stromů s podezřelými příznaky na listech, zejména s příznaky difuzních skvrn a

kroužků dubolistové mozaiky, prosvětlení žilek a žilkové mozaiky. Přítomnost virů byla

zjišťována i v listech stromů bez viditelných příznaků onemocnění. Celkem bylo testováno

129 stromů na Kladensku, v Polabí, Příbramsku, Plzeňsku, Stříbrsku, Domažlicku, Hradecku,

Rychnovsku, Jesenicku a Osoblažsku, Bruntálsku, Šumpersku, Sedlčansku, Kokořínsku a

Českolipsku. Virus šarky švestky byl prokázán ve 44 přírodních zdrojích, virus zakrslosti

švestky v jedenácti stromech, kmen PPV-M ani PPV-C zjištěn nebyl. Virus nekrotické

kroužkovitosti třešně byl prokázán ve dvaceti stromech. Virus chlorotické skvrnitosti jabloně

a virus mozaiky jabloně v peckovinách, přírodních zdrojích infekce zjištěn nebyl. Komplexní

infekce dvěma viry byla zjištěna pouze ve čtyřech případech a třemi viry současně v jednom

případě. První výsledky ukazují na dominantní rozšíření viru šarky švestky ve stromech

myrobalánu a švestky a mnohem menší rozšíření na keřích trnky přírodních zdrojích infekce a

na zanedbatelný význam peckovin jako přírodních zdrojů infekce ACLSV a ApMV.

(J. Polák, J. Pívalová)

Ve 37 vzorcích listů z přirozeně rostoucích stromů a keřů myrobalánu, švestky a trnky v nichž

byla prokázána přítomnost PPV polyklonálními protilátkami, byla zjišťována přítomnost

PPV-M kmenově specifickými monoklonálními protilátkami (Agritest , Itálie) a přítomnost

PPV-M, PPV-D nebo PPV-Rec pomocí RT-PCR ze dvou různých oblastí genomu viru a

následným restrikčním štěpením produktu PCR. Pomocí monoklonálních protilátek nebyl

PPV-M zjištěn v žádném z 21 stromů myrobalánu, 13 stromů švestky, ani ve třech keřích

trnky. Pomocí RT-PCR a RFLP byl ve 36 stromech prokázán kmen PPV-D, v jednom stromu

myrobalánu (lokalita Příbram) byla zjištěna komplexní infekce PPV-D a PPV-M, nebo PPV-

Rec. Tyto výsledky potvrzují dříve zjištěný a publikovaný spíše ojedinělý výskyt PPV-M

v přírodních podmínkách, a zároveň ukazují na ojedinělý výskyt PPV-Rec.

(J. Polák, P. Komínek, J. Pívalová)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

62


Růstové vrcholy a apikální meristémy z výhonů stromů slivoně (cv. Švestka domácí, Hanita,

Bluefree), meruňky (cv. Karola) a broskvoně (cv. Galla, Fireprince) infikované virem šarky

švestky (PPV) byly izolovány pod mikroskopem. Vzorky velikosti 0,5 až 2 mm byly

fixovány, odvodněny a zality procesem polymerizace do pryskyřice Spurr-kit. Kontrastované

ultratenké řezy silné ca 60nm byly prohlíženy na elektronovém mikroskopu 208 S Philips na

podkladové mřížce. Zároveň byly upravovány a prohlíženy vzorky in vitro kultur a kultur po

termoterapii a sledován případný výskyt částic, nebo inkluzí PPV. Celkem bylo připraveno a

prohlíženo 8 vzorků z nemocných rostlin před terapií a 7 vzorků z in vitro kultur a meristémů

po termoterapii. Přítomnost virových částic ani inkluzí nebyla zjištěna v žádném ze vzorků

z nemocných, ani ozdravených pletiv a in vitro kultur rostlin a odrůd švestky, meruňky a

broskvoně. Pokusy budou v roce 2006 pokračovat s tím, že na řezy budou aplikovány

specifické protilátky. (M. Chaloupková, M. Ducháčová, J. Polák)

Identifikace a rozšíření háďátek rodů Longidorus a Xiphinema, přenášejících viry rodu

Nepovirus, v ČR

Půdní vzorky byly odebrány z rhizosféry ovocných dřevin v jižních a západních Čechách v

období duben-srpen. Pro morfologická a morfometrická studia byly ze všech pozitivních

lokalit připraveny trvalé preparáty izolovaných háďátek. Celkem bylo zmapováno 35 lokalit,

z nichž 6 bylo pozitivních pro rod Xiphinema – X. diversicaudatum (ve 3 lokalitách) a X.

vuittenezi (také ve 3 lokalitách). Rod Longidorus byl zjištěn v 10 lokalitách ( L. attenuatus, L.

elongatus a L. picenus). (S. Kumari, M. Hrabovská)

Ze všech lokalit, kde byl zjištěn druh Longidorus elongatus byla jejich identifikace (kromě

morfologické a morfometrické metody) ověřena pomocí molekulární metody PCR, která je

spolehlivá a rychlá. Pro detekci L. elongatus byl používán druhově specifický ITS primer a

univerzální 5.8S primer z genomu ribozomální DNA. Pomocí těchto primerů byl

amplifikován 847 bp dlouhý fragment pro všechna studovaná háďátka z pozitivních lokalit.

(S. Kumari)

Pro uchování háďátek X. diversicaudatum in–vitro byly použity rostliny Medicago sativa a

živná média podle Gamborg B-5. V těchto médiích se po opakovaných pokusech nepodařilo

získat kořenovou kulturu. Proto byla vyzkoušena různá média pro kořenovou kulturu.

Nejlepší médium byl modifikovaný MS medium podle Křížan et al., 2004. Háďátka byla

povrchově desinfikována pomocí roztoku streptomycin sulfátu a chlorhexidin diacetátu.

Většinou se nepodařilo háďátka úplně desinfikovat při použití různé koncentrace a po pár

dnech byla celá kultura infikována. Na závěr této aktivity se dá říci, že se nám nepodařilo

uchovávat háďátka X. diversicaudatum in-vitro s úplným úspěchem. (S. Kumari)

Výskyt a šíření viru žluté mozaiky cukety (ZYMV), viru mozaiky vodního melounu

(WMV-2) a viru mozaiky okurky (CMV) na tykvovitých zeleninách

Během vegetační sezóny 2004 byly odebírány vzorky listů tykvovité zeleniny s příznaky

virového onemocnění z 5 lokalit na severní Moravě (okr. Karviná, Opava, Bruntál) a ze 4

lokalit v jižních Čechách (okr. Písek, Tábor, České Budějovice). Celkem bylo odebráno 107

vzorků rostlin, které byly vyšetřeny na přítomnost ZYMV, WMV-2 a CMV metodou DAS-

ELISA. Byly zjištěny 2 rostliny pozitivní na ZYMV (Bruntál) a 19 rostlin pozitivních na

CMV. Virus WMV-2 nebyl v testovaných vzorcích zjištěn. Pozitivní nálezy byly ověřeny

mechanickými přenosy na indikátorové rostliny cuket a elektronovým mikroskopem.

(J. Svoboda, M. Jokeš)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

63


Časová etapa 1.3. Metody stanovení odolnosti rostlin k virům (odpovědný řešitel: Dr. Ing.

Jaroslav Salava)

Zdroje rezistence a stanovení odolnosti meruněk a broskvoní k PPV

Byly hodnoceny odrůdy meruňky Harlayne a Betinka, rezistentní k PPV a Velkopavlovická a

Karola, náchylné k PPV, které byly inokulovány pěti kmeny a izoláty PPV (dva různé kmeny

PPV-M, dva kmeny skupiny PPV-D a PPV-Rec). Byly hodnoceny výskyt a intenzita příznaků

viru na listech a plodech. V listech odrůd meruněk Harlayne a Betinka byla ověřována

přítomnost PPV pomocí RT-PCR. Na náchylných odrůdách Velkopavlovická a Karola byly,

stejně jako každý rok pozorovány středně silné příznaky PPV na listech, silné příznaky,

deformace plodů a difuzní skvrny na plodech cv. Karola a středně silné skvrny a kroužky na

plodech cv. Velkopavlovická. Kroužky byly pozorovány na peckách obou náchylných odrůd.

Listy a plody všech stromů cv. Harlayne inokulovaných různými kmeny PPV byly bez

příznaků, virus nebyl zjištěn pomocí ELISA, ani RT-PCR. Odrůda zůstává imunní k různým

kmenům PPV. Stejně tak se nezměnilo oproti roku 2004 hodnocení odrůdy Betinka, která

zůstává imunní ke čtyřem kmenům PPV ze skupiny PPV-D, PPV-Rec a PPV-M. Pouze

rezistentní je k originálnímu kmenu PPV-M, kde zůstaly dva stromy bez příznaků a virus

nelze prokázat pomocí ELISA a RT-PCR, zatímco na třetím stromu se opět objevily ojedinělé

příznaky, difuzní skvrny a kroužky na několika listech a mírné difuzní skvrny na některých

plodech a peckách. Přítomnost viru byla prokázána pomocí ELISA a RT-PCR. (J.Polák,

P.Komínek, J.Pívalová)

U broskvoně (Prunus persica) nebyl dosud nalezen zdroj rezistence k viru šarky švestky

(Plum pox virus - PPV). Pro nalezení možnosti přenosu genu rezistence do broskvoně byla

hodnocena úroveň rezistence k PPV u interspecifických hybridů rodu Prunus. Hybridní

odrůdy Barier, Cadaman, Pumiselect, MRS, NBS 540-73, GF 677 a Fire byly na jaře 2003

naočkovány na stromy broskvoně, předtím inokulované PPV infikovanými očky. V letech

2003, 2004 a 2005 byly hodnoceny příznaky PPV. Přítomnost PPV v listech infikovaných

stromů byla detekována pomocí ELISA v květnu 2004. Relativní koncentrace PPV v listech

testovaných odrůd byla stanovována pomocí ELISA v dvou následných letech 2004 a 2005.

Předběžné výsledky tříletého hodnocení příznaků PPV a dvou let hodnocení pomocí ELISA

ukázaly, že hybrid NBS 540-73 (P. cerasifera x P. holoserica x P. domestica) je náchylný k

PPV, hybrid Barier (Prunus davidiana x P. persica) je středně náchylný, hybrid Pumiselect

(P. pumila) je tolerantní k PPV, MRS (P. cerasifera x P. spinosa) středně rezistentní, Fire (P.

amygdalus x P. persica) rezistentní k PPV, hybrid Cadaman (P. davidiana x P. persica)

rezistentní až vysoce rezistentní a hybrid GF 677 (P. amygdalus x P. persica) imunní k PPV.

Hybridy Cadaman a GF-677 mohou být vhodnými zdroji rezistence k PPV pro křížení s

broskvoní, třetí možný kandidát je Fire. Hodnocení těchto kandidátních hybridů bude

pokračovat v roce 2006. Pro detekci PPV v testovaných rostlinách bude použita též

molekulární metoda RT-PCR. (J.Polák, J.Pívalová, J.K. Kundu, M.Jokeš)

Stanovení způsobu dědičnosti rezistence meruněk k PPV.

Výzkum dědičnosti rezistence meruněk k viru šarky švestky (PPV) probíhal v roce 2005 na 5

hybridních potomstvech vzniklých z křížení rezistentní odrůdy nebo novošlechtění

s náchylnou odrůdou nebo novošlechtěním. Infekce PPV byla hodnocena na základě výskytu

příznaků na listech a v nejednoznačných případech byla prověřena metodou ELISA. Shoda

získaných štěpných poměrů s teoretickými poměry byla ověřena pomocí chí-kvadrát testu.

Byla vytvořena hypotéza dědičnosti rezistence. Rezistence meruněk vůči PPV je řízena

nejméně třemi dominantními komplementárními geny, přičemž počet genů segregujících

v jednotlivých potomstvech závisí na genotypu citlivého rodiče. Na základě segregace

Výroční zpráva

VÚRV 2005

64


molekulárních markerů v B1 potomstvu “LE-3246“ x “Vestar“ byla sestavena první verze

integrované genetické mapy meruňky. Celkem 316 molekulárních markerů (290 AFLP, 36

SSR) bylo umístěno do 8 vazbových skupin pokrývajících 574 cM meruňkového genomu.

Jednotlivé vazbové skupiny byly přiřazeny vazbovým skupinám referenční mapy pro rod

Prunus pomocí publikovaných SSR markerů. Gen řídící rezistenci k PPV PPVres1 byl

lokalizován ve vazbové skupině 1. Další molekulární markéry budou umístěny na mapu.

Abychom mohli zkoumat dědičnost rezistence k PPV u broskvoně, byla na základě

předchozího hodnocení rezistence odrůd broskvoní provedena křížení “Cresthaven“ x

“GF677“ a “Cresthaven“ x “Cadaman“. Celkem bylo získáno 431 hybridních semen.

(J.Salava, J.Polák, P.Komínek, J.Pívalová)

Stanovení rezistence švestky domácí, cv. Jojo k PPV a jeho kmenům.

Bylo hodnoceno 16 pokusných stromů švestky domácí cv. Jojo. Čtyři stromy jsou kontrolní, 4

stromy byly v roce 2003 inokulovány roubováním kmenem PPV-Rec, 4 stromy kmenem

PPV-D a 4 stromy kmenem PPV-M. Pokračovalo hodnocení příznaků a pokusy o stanovení

přítomnosti jednotlivých kmenů v infikovaných rostlinách pomocí ELISA a RT-PCR.

Kontrolní stromy rostly normálně, zůstaly bez příznaků onemocnění a virus v nich nebyl

prokázán. U stromů infikovaných PPV-Rec v roce 2005 zcela odumřela nadzemní část

naroubované odrůdy, zůstaly pouze výhony podnoží St. Julien se silnými příznaky PPV na

listech. Přítomnost viru byla potvrzena pomocí ELISA ve všech čtyřech podnožích. Použitím

specifických primerů pro PPV-Rec, PPV-M a PPV-D byla stanovena pozitivní reakce v

podnoži stromu jedna a čtyři se všemi třemi primery, negativní reakce v podnoži stromu dva

se všemi třemi primery a pozitivní reakce s primery PPV-M a PPV-Rec v podnoži St. Julien

stromu 3. Výsledky RT-PCR jsou rozporné a nesouhlasí s příznaky PPV a pozitivní reakcí

ELISA ve vzorcích ze všech čtyřech podnoží, proto je bude nutno v roce 2006 opakovat. Ze

čtyř stromů infikovaných PPV-D odumřel pouze první strom, kde začaly růst výhony podnože

St. Julien s příznaky PPV a virus byl potvrzen pomocí ELISA, druhý a čtvrtý strom normálně

rostl, byl bez příznaků, ELISA negativní. U třetího stromu odumřela koruna, rostly výhony

podnože s příznaky PPV, potvrzeno ELISA, později však ze spodní části kmene odrůdy Jojo

začaly růst výhony bez příznaků na listech. Pomocí RT-PCR a kmenově specifických primerů

byl PPV-D prokázán v prvním a třetím stromu (podnože), avšak i v rostoucích výhonech

odrůdy Jojo v případě třetího stromu, což je významný výsledek, testy budou opakovány v

roce 2006. Všechny čtyři stromy cv. Jojo infikované PPV-M odumřely, na všech rostoucích

podnožích byly silné příznaky PPV, virus byl potvrzen ELISA. Pomocí RT-PCR a kmenově

specifických primerů byl PPV-M potvrzen ve 2., 3. a 4. stromu, reakce vzorku z 1. stromu

byla negativní. Výsledky RT-PCR s primery specifickými pro PPV-Rec a PPV-D byly pro

všechny čtyři stromy negativní. (J. Polák, J.K. Kundu, J. Pívalová)

Ozdravení množitelských materiálů révy vinné

V rámci udržovacího šlechtění nově povolené odrůdy révy vinné Auxeroix pokračovala

analýza zdravotního stavu matečných keřů této odrůdy na VSV Karlštejn.

Vzhledem k prokázané infekci GVA a GLRaV-5 u keřů testovaných v roce 2004, bylo v roce

2005 vybráno pro testování jiných 40 keřů. Tyto keře byly v zimním období opakovaně

testovány z odebraných jednoletých výhonů na přítomnost 12 nejvýznamnějších virů. 28 keřů

bylo shledáno prostými testovaných virů, u dalších keřů byla detekována přítomnost GLRaV-

5 (8 keřů) a podezření na ArMV (4 keře). Pro další množení byly vybrány keře prosté virů,

které budou dále udržovány jako pravokořenné sazenice ve skleníku a jako meristémová

kultura v in vitro systému.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

65


Keře, u nichž byla v prvním roce testování prokázána přítomnost GLRaV -5 a GVA byly

převedeny do kultury in vitro a ozdravovány termoterapií v in vitro systému 40 dní při teplotě

35 o C, světelný režim jako u normálních kultur. Přeživší explantátu budou namnoženy,

převedeny do ex vitro stádia a testovány na přítomnost dříve stanovených patogenů.

(O. Jandurová, P. Komínek)

Časová etapa 1.4. Stanovení nových a invazivních virů a jejich kmenů v ČR, škodlivost

virových chorob (odpovědný řešitel: Doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc.)

Molekulární charakteristika potyvirů nalezených na trojštětu žlutavém a ovsíku

vyvýšeném

Rostliny trojštětu žlutavého (Trisetum flavescens) s příznaky mírné mozaiky byly pozorovány

na 24 lokalitách v České republice. Elektronmikroskopická pozorování odhalila u rostlin s

příznaky přítomnost vláknitých částic a inkluzních tělísek typických pro viry čeledi

Potyviridae. Virus je snadno přenosný mechanicky na svého původního hostitele a úzký

okruh dalších druhů trav. Všechny zkoumané vzorky trojštětu byly negativní v ELISA při

použití antisér specifických pro WSMV, ONMV, SCMV a MDMV. RT-PCR s primery pro

čeleď Potyviridae byla použita pro amplifikaci 3’ koncové části virové RNA, zahrnující

karboxy konec genu pro jadernou inkluzi b (nuclear inclusion b, NIb), gen pro obalový

protein (coat protein, CP) a 3’ nekódující oblast.

Produkt PCR byl klonován, osekvenován a porovnán se sekvencemi jiných druhů čeledi

Potyviridae. Porovnání sekvence genu pro obalový protein ukázalo, že virus je blízce

příbuzný s viry rodu Tritimovirus čeledi Potyviridae. Výsledky fylogenetické analýzy ukazují

na nový druh viru rodu Tritimovirus, který jsme předběžně nazvali Yellow oatgrass mosaic

virus (YOgMV). (M. Hassan, L. Širlová, M. Bouzková, M. Jokeš, M. Ducháčová)

Ověřování přítomnosti karanténních kmenů viru šarky švestky, infikujících třešně,

višně (PPV-C) a meruňky (PPV-EA)

Tato problematika výzkumného záměru byla z důvodu snížení finančních prostředků omezena

na ověřování přítomnosti PPV-C v rámci subetapy 1.2.4.

Stanovení karanténního a invazivního viru plodové zeleniny (Pepino mosaic virus-

PepMV)

Tato problematika výzkumného záměru nebyla z důvodu snížení finančních prostředků

zařazena.

Škodlivost kmenů viru šarky švestky na odolných a náchylných odrůdách meruňky

Vzhledem ke snížení finančních prostředků řešení výzkumného záměru nebylo řešení

zařazeno.

Výzkumná etapa 02: Zvýšení účinnosti regulace fytopatogenních prokaryot

(Ing. V. Krejzar, PhD.)

Časová etapa 2.1. Systematický průzkum výskytu fytokaranténních bakterií (odp. řešitel

Prof. V. Kůdela)

• bakterie rodu Rhizobium (=Agrobacterium) a Xylophilus na révě vinné

Výroční zpráva

VÚRV 2005

66


V roce 2005 bylo z ronícího jednoletého dřeva rostlin révy vinné vykazujících vnější

příznaky nádorovitosti odebráno před rašením celkem 94 vzorků xylémové tekutiny, z nichž

40 bylo odebráno v lokalitě Slaný - Kvíc a 54 v obci Císlové na pozemku ZD Polešovice.

S cílem detekovat a identifikovat původce nádorovitosti, byla suspenze xylémové tekutiny

roztírána na tři typy živných médií: médium 1A (Bribane, Kerr 1983), které je semiselektivní

pro Rhizobium radiobacter; médium Roy, Sasser 1983, jež je semiselektivní pro R. vitis;

masopeptonový agar, na němž rostou oba druhy rodu Rhizobium. S cílem detekovat

fytokaranténní organismus Xylophilus ampelinus byly všechny vzorky xylémové tekutiny

analyzovány metodou PCR.

V analyzovaných vzorcích z obou lokalit byla zjištěna přítomnost původce bakteriální

nádorovitosti révy vinné Rhizobium vitis = Agrobacterium vitis. Přítomnost původce

bakteriální spály révy vinné, bakterie Xylophilus ampelinus, nebyla zjištěna. (Krejzar V.,

Pánková I., Krejzarová R., Bryxiová M., Kůdela V.).

• bakterie rodu Streptomyces

Ze sbírky DSMZ (SRN) bylo získáno 8 typových kmenů rodu Streptomyces, které vyvolávají

obecnou a síťovitou strupovitost bramboru. Získané typové kmeny byly ověřovány pomocí

morfologických znaků a pomocí metody PCR. Univerzálními primery byly správně

identifikovány 3 kmeny, specifickými primery pouze 1 kmen.

V průběhu roku 2005 jsme prováděli průzkum výskytu fytopatogenních streptomycet. Ze

strupovitých lézí na hlízách bramboru ve velikosti vlašského ořechu se podařilo získat 5

izolátů, které podle morfologických znaků odpovídají druhu Streptomyces scabiei.

(Krejzarová R., Pánková I., Krejzar V., Bryxiová M., Kůdela V.).

Byly zpracovávány výsledky hodnocení vzorků 134 odrůd bramboru na rezistenci

k aktinomycetové strupovitosti bramboru pocházejících z lokality Valečov ze sklizně v roce

2003. U 24 vzorků 12 vybraných odrůd bramboru pocházejících z lokalit Valečov a Borová ze

sklizně v roce 2004 byl sledován vliv lokality na výskyt aktinomycetové strupovitosti

bramboru. Vzorky pocházely z pokusných pozemků Výzkumného ústavu bramborářského

v Havlíčkově Brodě.

Odrůdy byly zařazeny do šesti skupin od rezistentních po nejnáchylnější. Ve skupině I

(rezistentní), s četností 7 (odrůdy Amylex, Inovátor, Karin, KE 234/80, Orgando, Tábor,

Velox), se nacházejí odrůdy, u nichž se procento strupovité plochy slupky pohybovalo

v rozmezí 0 - 1 %. Ve skupině VI (nejnáchylnější), s četností 1 (odrůda Korneta), se nacházejí

odrůdy, u nichž se procento strupovité plochy slupky pohybovalo v rozmezí 50 % a více. Do

skupin II - V (slabě rezistentní až náchylné) bylo zařazeno 126 odrůd.

Při porovnávání vlivu lokality na výskyt aktinomycetové strupovitosti bramboru byly

z celkového počtu 24 vzorků a 12 odrůd zaznamenány významné rozdíly v procentu

strupovité plochy slupky pouze u odrůdy „Impala“. Žádný rozdíl nebyl zjištěn u 6 odrůd

(Adéla, Filea, Inova, Karin, Lady Rosetta, Orlando). (Pánková I., Krejzarová R., Krejzar

V., Kůdela V.).

• bakterie rodu Clavibacter

Celkem bylo shromážděno téměř 50 kmenů Clavibacter michiganensis subsp. michiganensis,

z toho méně než polovina kmenů bylo zahraničních a více než polovina kmenů české

provenience, získaných na základě provedeného průzkumu výskytu původce bakteriálního

vadnutí rajčete na území ČR. (Kokošková).

Výroční zpráva

VÚRV 2005

67


Časová etapa 2.2. Detekce a determinace bakterií rodu Xylophilus, Erwinia a Clavibacter a

prognóza výskytu původce spály růžovitých rostlin, Erwinia amylovora (Odp. řešitel Ing. V.

Krejzar)

Pro přípravu polyklonálního antiséra proti původci bakteriání spály révy vinné, bakterii

Xylophilus ampelinus, jsme v první etapě použili sbírkový kmen DSMZ 7250. Titr získaných

antisér byl velmi nízký 1:4 a křížové reakce byly velmi vysoké. Vzhledem i k obtížné

kultivaci kmenu jsme se rozhodli imunizaci opakovat v příštím roce se sbírkovým kmenem

CCM 4479. (Pánková I., Krejzar V.).

Erwinia amylovora (Ea) byla detekována v rostlinných vzorcích a determinována v čistých

kulturách metodami PCR, IFAS a ELISA. Polyklonální protilátky firmy Adgen co. (USA)

byly použity pro IFAS a PTA-ELISA a vlastní primery (Eaf72 a Ear560) pro PCR. Metodou

Biolog Bacteria a v testech patogenity na nezralých hruškách byla potvrzena totožnost všech

kmenů jako Erwinia amylovora. V testech s čistými kulturami Ea byla prokázána citlivost

metod PTA-ELISA, IFAS a PCR do koncentrace 10 6 , 10 5 a 10 4 CFU/ml. Pokud byly

testovány doprovodné saprofytické bakterie jako potenciálně křížově reagující, v metodě

PTA-ELISA bylo zaznamenáno 20 a v metodě IFAS 15% křížových reakcí. V rostlinných

vzorcích byla přítomnost Ea spolehlivěji stanovena metodou IFAS (do ředění 1:1000) než

metodou PTA-ELISA (do ředění 1:100). Nejspolehlivější detekci spálové bakterie zajistil

optimalizovaný PCR test. PCR byla mnohem specifičtější než obě imunochemické metody,

protože žádné falešné pozitivy nebyly pozorovány, pokud byly použity vlastní primery (Eaf72

a Ear560) navržené pro detekci Ea. (Kokošková).

Kmeny bakterie Clavibacter michiganensis subsp. michiganensis (Cmm) byly testovány

v imunochemických metodách IFAS (nepřímá imunofluorescenční metoda) a PTA-ELISA

(nepřímá imunoenzymatická metoda) polyklonálním antisérem od firmy Adgen (UK) a

molekulární metodou PCR s primery Cmm5 and Cmm6 (Dreier et al. 1995) pro Cmm. Z 19

referenčních fytopatogenních a saprofytických bakterií reagovalo křížově v IFAS a PTA-

ELISA 15,7 % bakterií. PCR prokázala 100 % specifičnost, neboť žádné amplifikační

produkty testovaných bakterií neprokázaly podobnost s primery pro Cmm.

Přibližně 1/3 kmenů Cmm byla stanovena biochemickou metodou Biolog Bacteria, která

umožnila spolehlivou identifikaci Cmm na úroveň druhu, nikoli však poddruhu, což je

v souladu s dlouhodobými zkušenostmi, je-li tato metoda použita pro identifikaci druhů C.

michiganensis, např. C. m. subsp. sepedonicus.

Dosud bylo testováno 28 izolátů doprovodných bakterií získaných ze vzorků rostlin rajčete

poškozených silnou infekcí Cmm. U těchto doprovodných bakterií byly zaznamenány 3

bakterie křížově reagující v IFAS a 2 křížově reagující v PTA-ELISA. PCR při testování

těchto doprovodných bakterií prokázala 100 % specifičnost. (Kokošková).

V roce 2005 jsme shromáždili meteorologické údaje z 22 meteorologických stanic v ČR

s cílem: 1. stanovit pomocí počítačového programu ERW četnost potenciálních infekčních

dnů pro bakteriální spálu růžovitých; 2. zjistit spojitost mezi sumou efektivních denních teplot

podle Steinera (tj. teplot vyšších než 4,4°C) a výronem bakteriálního slizu nezbytného pro

vznik primárních infekcí a vznik příznaků.

Četnost potenciálních infekčních dnů pro původce bakteriální spály růžovitých se v roce 2005

pohybovala v různých lokalitách ČR v rozmezí 7 - 19 při délce potenciální inkubační doby

5,8 - 10,2 dne. Výron bakteriálního slizu z lézí pod listovými pupeny hlohu jsme na VS Slaný

zaznamenali 1. května po dosažení sumy efektivních denních teplot 220°C. Následně nato, tj.

2. den, se objevily příznaky pupenové spály. (Korba J., Šillerová J.).

Výroční zpráva

VÚRV 2005

68


Časová etapa 2.3. Testování nových odrůd jabloně na rezistenci k původci spály růžovitých

rostlin, Erwinia amylovora (Odp. řešitel Ing.J. Korba).

V roce 2005 bylo na rezistenci k bakterii Erwinia amylovora testováno 19 odrůd jabloní (95

jedinců) podle metodiky USDA. Z jednoletých výsledků vyplývá, že žádná z testovaných

odrůd není rezistentní nebo slabě rezistentní, 3 odrůdy (16 %) byly slabě náchylné, 10 odrůd

(52 %) bylo náchylných a 6 odrůd (32 %) velmi náchylných. (Korba J., Šillerová J.).

Etapa 03: Systéma ochrany proti houbovým chorobám s využitím vybraných metod,

Odpovědný řešitel: RNDr. Josef Hýsek, CSc.

Časová etapa: 3.1. Výskyt a ekologie patogenních a potenciálně patogenních druhů hub na

vybraných hostitelích a v půdě se zřetelem na získání nových zdrojů rezistence k listovým a

klasovým chorobám zvláště obilovin.( RNDr. Josef Hýsek, CSc.)

3.1.1. Studium výskytu a epidemiologie patogenních a potenciálně patogenních hub

(druhy rodu Fusarium, Pyrenophora, Mycosphaerella, Phaeoseptoria,

Pseudocercosporella, Gaeumannomyces, Plasmopara) ve vybraných zemědělských

plodinách (obiloviny, slunečnice, ovocné dřeviny a drobné ovoce)

Sledování výskytu původců houbových chorob obilovin

Výskyt patogenních hub na obilovinách byl značně ovlivněn průběhem povětrnostních

podmínek. Během oblevy a relativně teplého počasí v lednu 2005 došlo k rozšíření houby

Mycosphaerella graminis formou askospor prakticky ve všech porostech pšenic.

V napadených listech houba prodělala latentní fázi a po sejití sněhu ke konci března bylo

možné najít skvrny na listech s množstvím tmavých pyknid. Další šíření patogena však bylo

silně omezeno jarním přísuškem. K dalšímu šíření této houby došlo až koncem května a

začátkem června. Skvrny se vyskytovaly ve většině porostů pšenic (především ozimých),

ztráty na výnosech nebyly výrazné. Braničnatka plevová ( Phaeoseptoria nodorum) se

v porostech pšenic vyskytovala ve slabší intenzitě. Šíření opět potlačováno přísuškem. Na

klasech pšenic se ve většině oblastí ČR objevila ve slabé intenzitě až ke konci

dozrávání.Vyšší výskyty jen lokální, bez většího vlivu na produkci zrna. Padlí travní (

Blumeria graminis) se vyskytovalo ve slabší míře než v předchozím roce. Ke konci vývoje

porostů, pokud se v nich padlí travní vyskytovalo, jednalo se o slabou intenzitu napadení. Do

klasů pšenice přecházelo jen slabě. Rovněž výskyt rzí na obilninách byl obecně slabý.

Výskyt fuzarióz na obilninách – na kořenech byl ovlivněn především předplodinou. Nejvíce

ho podporuje kukuřice na zrno, ale i jeteloviny a obilniny (kromě ovsa). Na listech byl výskyt

jen ojedinělý. Podmínky pro šíření houby Fusarium během kvetení pšenice nebyly příznivé.

Větší šíření v době dozrávání klasů. Zejména ke konci zrání se v mnoha porostech pšenic

(neošetřených vhodným fungicidem) vyskytly klasové fuzariózy. Intenzita napadení závisela

na místních podmínkách (předplodina a průběh počasí). Jako původce klasových chorob i

v roce 2005 převažovalo Fusarium graminearum.

Choroby pat stébel a černání kořenů ( původci Pseudocercosporella herpotrichoides a

Gaeumannomyces graminis) se i v roce 2005 vyskytovaly jen místně (závislost na

předplodině a vlhkosti). Vyšší intenzita napadení jen lokální a omezená na části porostů.

Celkově bylo napadení obilnin původci houbových chorob v roce 2005 slabší než

v předchozím roce. Výskyt a šíření patogenů byly negativně ovlivněny citelným jarním

Výroční zpráva

VÚRV 2005

69


přísuškem a sušším počasím v době květu a začátku vývoje zrn v klasech. Ani podmínky

v době zrání porostů ve většině oblastí ČR pro šíření patogenů nebyly příznivé.

V roce 2005 byly získány vzorky hnědých listových skvrnitostí pšenice z 5 okresů (Jičín,

Pelhřimov, Svitavy, Třebíč, Znojmo) a ze 7 lokalit v ČR. Izolace a determinace druhového

spektra patogenních hub z napadených listů pšenice byla prováděna metodou vlhkých

komůrek a následně mikroskopicky. Celkem bylo zpracováno 17 vzorků.

Nejhojněji byla ve vzorcích zastoupena Mycosphaerella graminicola (59 %), v 53 % vzorků

byla zjištěna Phaeosphaeria nodorum, Pyrenophora tritici-repentis ve 41 % vzorků a

Ascochyta sp. ve 12 % vzorků (Graf 1). Ze sběrů v roce 2005 bylo připraveno celkem 9

monosporových izolátů Pyrenophora tritici-repentis, které jsou uchovány ve sbírce hub pro

další testování (Hýsek, Sychrová, Palicová).

Graf 1. Výskyt patogenů vyvolávajících hnědé skvrnitosti listů pšenice v roce 2005 v ČR

70%

60%

59%

53%

výskyt ve vzorcích

50%

40%

30%

20%

41%

12%

10%

0%

Mycosphaerella

graminicola

Phaeosphaeria

nodorum

Pyrenophora triticirepentis

Ascochyta sp.

patogen

Studium etologie předčasného vadnutí slunečnice

Jedním z původců předčasného vadnutí slunečnice je houba Macrophomina phaseolina

(Tassi) Goid.. Tento teplomilný polyfágní patogen nebyl u nás dříve vůbec zaznamenán. Od

roku 1999 sledujeme jeho výskyt na slunečnici. Na jiné plodině se jej zatím nepodařilo nalézt.

V předchozích letech byla M. phaseolina nejčastěji zjištěna v oblasti srážkového stínu na

Žatecku a Lounsku, ojediněle i na Kolínsku. Nálezy na jižní Moravě byly velmi vzácné.

Nejvyšší výskyt na ve všech hlavních pěstitelských oblastech byl zaznamenán v roce 2004.

Až v tomto roce byl její výskyt častý i na Moravě. U Žatce a u Podivína jsme nalezli pozemky

téměř stoprocentně napadené. Určitý podíl zdravých rostlin byl pouze pod svahem, kde byla

zřejmě vyšší půdní vlhkost

Porovnání průběhu počasí u nás a v jižní Evropě ukázalo, že v letech 1999-2004 byly

extrémně vysoké letní teploty. Dosahovaly úrovně průměru jihoevropských oblastí, kde se

tato choroba běžně vyskytuje.

Ve srovnání s předcházejícím obdobím byl v roce 2005 zcela odlišný průběh počasí. V období

rozhodujícím pro výskyt houbových chorob na listech a stoncích slunečnice bylo počasí

chladnější a vlhčí. Tomu odpovídalo i napadení všemi chorobami listů a stonků, které bylo

Výroční zpráva

VÚRV 2005

70


největší za léta po která choroby slunečnice sledujeme. Naopak popelavá hniloba se vůbec

nevyskytla s výjimkou jednoho pozemku u Velkých Bílovic. Jednalo se o velmi časně setý

porost, kde bylo v předcházejícím roce totální napadení. Tento pozemek patřil ale jinému

pěstiteli.

Houbu M. phaseolina se podařilo na jaře i ke konci léta izolovat z posklizňových zbytků jak

ležících na povrchu půdy, nebo zaoraných, tak i z kořenů. Toto zjištění ukazuje, že patogen u

nás může přežívat. Jak ukázal rok 2005 je pro výskyt choroby zcela rozhodující průběh

počasí. (Šárová-Palicová, Veverka)

Zjištění výskytu patogenních, potenciálně patogenních a saprofytických hub ovocných

dřevin a drobného ovoce.

V roce 2005 bylo studium zaměřeno na kvalitativní a kvantitativní složení mykoflóry listů

jabloní ze dvou lokalit a to na lokalitě Bítouchov u Semil (severní Čechy) a lokalitě Praha-

Ruzyně (střední Čechy). Vzorky byly odebírány ve třech termínech (květen, červenec a říjen).

Na každé lokalitě bylo vždy odebíráno po 10 listech z 5 stromů. Zkoumané listy byly děleny

na řapík a čepel. Celkově bylo zkoumáno 300 listů.

Vzorky listů byly odebírány do polyethylenových sáčků. V laboratoři byly nejprve očištěny

pod tekoucí vodou a pak povrchově sterilizovány (70% etanol 30 s., chlornan sodný (NaClO)

s 1% Cl 1 min., 70% etanol 15 s) a opláchnuty ve sterilní vodě. Byly sterilně rozřezány na

segmenty o velikosti 3-5 x 3-5 x 1 mm, které byly položeny po pěti na 2% malt extrakt agar v

Petriho miskách. Inkubace probíhala při 18-20°C při střídání umělého a black-light osvětlení.

Po 4 týdnech byly vyrostlé kultury odizolovány a určovány.

Z listů z lokality Bítouchov bylo dosud izolováno a určeno 13 druhů hub. Část izolovaných

hub nevytvářela žádné pohlavní ani nepohlavní struktury, podle kterých je bylo možné určit

alespoň na rodovou úroveň a nejsou nyní uváděny. Nejčastěji se vyskytujícími druhy byly

Alternaria alternata, Aureobasidium pullulans, Cladosporium herbarum a Spilocea sp. od

Venturia inequalis.

Přehled zjištěných druhů hub na lokalitě Bítouchov

Alternaria alternata

Nodulisporium sp.

arthrokonidiální hyfomycet Phoma sp.

Aureobasidium pullulans Pleurophoma cava

Cladosporium cladosporoides Seimatosporium sp.

Cladosporium herbarum Spilacea sp. od Venturia inaequalis

Cladosporium sphaerospermum

Cladosporium macrocarpum

Fusarium sp.

Z listů z lokality Praha - Ruzyně bylo dosud izolováno a určeno 15 druhů hub. Část

izolovaných hub nevytvářela žádné pohlavní ani nepohlavní struktury, podle kterých je bylo

možné určit alespoň na rodovou úroveň a nejsou nyní uváděny. Nejčastěji se vyskytujícími

druhy byly Alternaria alternata, Aureobasidium pullulans a Cladosporium herbarum.

Přehled zjištěných druhů hub na lokalitě Praha - Ruzyně

Aureobasidium pullulans Nodulisporium sp.

basidiomycet sp. 1 Phoma sp. 1

Botrytis cinerea Phoma sp. 2

Cladosporium cladosporoides Phomopsis sp.

Cladosporium herbarum Pleurophoma cava

Epicoccum nigrum

Sordaria sp.

Geniculosporium sp.

Spilacea sp. od Venturia inaequalis

Výroční zpráva

VÚRV 2005

71


V roce 2005 byla studována mykoflóra kmínků a kořenů nemocných mladých hrušní

z lokality Slaný (pobočka VÚRV) Vzorky byly zkoumány stejným způsobem jako vzorky

z jabloní. V kořenech byly zjištěny 4 rody hub a to Cylindrocarpon sp., Fusarium sp.,

Gliocladium roseum a Phomopsis sp. Dominantními rody byly Cylindrocarpon sp.

a Fusarium sp., které se vyskytovaly ve více než 50% vzorků. V kmíncích byly dosud

určeny 4 druhy hub a to Alternaria alternata, Phomopsis sp., Microphaeropsis sp. a Fusarium

sp.

V letošním roce bylo pokračováno ve studiu mykoflóry jednoletých větví a listů révy vinné,

který započal v loňském roce. Průzkum probíhá na dvou lokalitách v České republice, které

byly vybrány záměrně na klimaticky odlišných lokalitách: Výzkumná stanice vinařská VÚRV

na Karlštejně a v jihomoravské vinici v Nosislavi (jižně od Brna).

Byly izolovány endofyty kůry, dřeně a peridermu nodů a internodů, řapíků, žilnatiny a čepelí

listů a odebráno celkem 80 větví ze dvou lokalit. Jak z vinice Vrše na Karlštejnsku, tak

z vinice v Nosislavi byly houby zkoumány ve více než 4500 segmentů. V listech bylo dosud

zjištěno 13 druhů a ve větvích 14 druhů hub.

Houby byly zjištěny ve více než 40 % segmentů. Ve všech pletivech dominují mikroskopické

houby Alternaria alternata, Aureobasidium pullulans, Phoma spp., Cladosporium

cladosporoides a Cladosporium herbarum.

Přehled hub vyskytujících se v listech

Alternaria alternata

Epicoccum nigrum

basidiomycet sp. 1

Fusarium sp.

basidiomycet sp. 2

Hormonema dematiodes

arthrokonidiální hyfomycet Penicillium sp.

Botrytis cinerea

Phoma spp.

Cladosporium cladosporoides

Přehled hub vyskytujících se v jednoletých větvích

Alternaria alternata

Epicoccum nigrum

Aureobasidium pullulans Fusarium sp.

Botrytis cinerea

Hormonema dematiodes

Diplodia sp.

Penicillium sp.

Cladosporium cladosporoides cf. Phialophora

Cladosporium herbarum Phoma spp.

Cladosporium sp. Seimatosporium sp. 2

(D. Novotný).

3.1.2. Studium škodlivosti patogenních a potenciálně patogenních hub u vybraných

plodin s ohledem na kvalitu zemědělských produktů.

Sledovali jsme napadení fytopatogenními houbami ozimé pšenice zvláště rodem Fusarium.

Z fyzikálních ukazatelů byla zkoumána vlhkost (%), z dalších ukazatelů bylo sledováno číslo

poklesu, dusíkaté látky (%), obsah lepku, gluten index a sedimentační test. Číslo poklesu pro

ozimou pšenici je čas v sekundách pro pokles míchadla na stanovenou vzdálenost

v nelatinizované suspenzi (minimální hodnota pro ozimou pšenici je 250 sec.). Hodnoty

bývají ovlivněny stanovištěm. Sedimentační test udává sedimentační hodnotu, která je

ovlivněna vyšším obsahem lepku s jeho vyšší bobtnací schopností, která je příčinou pomalejší

sedimentace. Podle předpokladů se na hnojených variantách projevil (v porovnání

s nehnojenými) vyšší obsah dusíkatých látek a tím i obsah lepku. Porovnáme-li však dosažené

hodnoty na půdoochranných variantách vzhledem ke konvenčním bez ohledu na úroveň

Výroční zpráva

VÚRV 2005

72


dusíkatého hnojení, jsou již výsledky v průměru let rozdílné. Gluten index je definován jako

podíl mokrého lepku z celkového množství vypraného lepku, který zůstane po odstřeďování

na povrchu sedimentačního sítka. Optimální hodnoty z hlediska vhodnosti pro pekárenské

zpracování činí 60-90. V pokusech s ozimou pšenicí EBI vyšly tyto hodnoty právě v tomto

rozmezí. Zvyšující se trend bylo možné pozorovat na variantách půdoochranných.

V roce 2005 byla studována mykobiota listů jabloní a mykobiota kmínků a kořenů

odumřelých nebo odumírajích hrušní. V listech jabloní bylo zjištěno více než 15 druhů hub.

Dominantními druhy byly Alternaria alternata, Aureobasidium pullulans, Cladosporium

herbarum a Spilocea sp. od Venturia V pletivech větví hrušní bylo dosud zjištěno 6 druhů

mikroskopických hub a nejčastěji se vyskytovaly druhy Alternaria alternata a Fusarium sp..

Byla studována mykoflóra révy vinné. Houby byly izolovány z více než 40 % segmentů ze

jednoletých větví a listů. Ve všech pletivech dominují mikroskopické houby Alternaria

alternata, Aureobasidium pullulans, Phoma spp., Cladosporium cladosporoides a

Cladosporium herbarum. (Hýsek,Sychrová, Novotný)

Studium škodlivosti patogenních a potenciálně patogenních hub v jablkách

V letošním roce bylo zahájeno studium mykoflóry jablek. V letošním roce byla provedena

pilotní studie, abychom si vyzkoušeli a optimalizovali pracovní metody. Pro poznání ekologie

jednotlivých druhů hub jablek byl výzkum prováděn jak u poškozených, tak u zdravých jablek

ve dvou časových odběrech (ihned po sklizni a 2 měsíce po uskladnění) Celkem bylo dosud

zkoumáno 120 zdravých jablek a 60 jablek nemocných. Studium bylo prováděno na jablkách

odrůdy Rosana z sadu VÚRV v Praze-Ruzyni. Bylo testováno 5 variant povrchové sterilizace

při zpracovaní vzorků. Dosud bylo izolováno okolo 30 kmenů hub, které jsou v současnosti

určovány. Mimo jiné byly zjištěny druhy Alternaria alternata, Aureobasidium pullulans,

Penicillium spp. a Monilia cf. fructigena. Posledně jmenovaný druh pouze v poškozených

jablkách. V roce 2005 byla studována mykobiota listů jabloní a mykobiota kmínků a kořenů

odumřelých nebo odumírajích hrušní. V listech jabloní bylo zjištěno více než 15 druhů hub.

Dominantními druhy byly Alternaria alternata, Aureobasidium pullulans, Cladosporium

herbarum a Spilocea sp. od Venturia V pletivech větví hrušní bylo dosud zjištěno 6 druhů

mikroskopických hub a nejčastěji se vyskytovaly druhy Alternaria alternata a Fusarium sp..

Byla studována mykoflóra révy vinné. Houby byly izolovány z více než 40 % segmentů ze

jednoletých větví a listů. Ve všech pletivech dominují mikroskopické houby Alternaria

alternata, Aureobasidium pullulans, Phoma spp., Cladosporium cladosporoides a

Cladosporium herbarum. (D. Novotný)

3.1.3. Studium rezistence vybraných zemědělských plodin vůči fytopatogenním

hospodářsky významným druhům hub (Puccinia coronata) a hledání možných zdrojů

rezistence k těmto patogenům.

Studium rezistence vybraných zemědělských plodin vůči fytopatogenním hospodářsky

významným druhům hub v roce 2004. (Patologické a molekulární metody detekce

rezistence r. Avena k Puccinia coronata f.sp. avenae)

U derivátu A. sterilis L. Pc 50-4 byla v juvenilní fázi a v dospělosti studována genetika

rezistence ke rzi ovesné. Hybridologické analýzy F2 a F3 generace ukázaly na

monofaktoriální založení odolnosti.

Zjištěný dominantní gen propůjčoval imunní reakci k 92,96 % testovaných izolátů Puccinia

coronata f. sp. avenae. Test efektivnosti byl proveden ve skleníkových podmínkách na

diferenciačním souboru linií ovsa s monogenním založením rezistence s 71 patotypy

Výroční zpráva

VÚRV 2005

73


patogena. Publikace „Inheritance and efficiency of crown rust resistance in the line Pc 50-4

(Avena sterilis L.)“ byla odeslána do redakce Czech Journal of Genetics and Plant Breeding.

U celkového počtu 17 patotypů Puccinia coronata f. sp. avenae rozdílného geografického

původu byla dokončena molekulární analýza metodou RAPD (Random Amplified

Polymorphic DNA). 2 patotypy Puccinia graminis byly zařazeny jako pozitivní kontrola.

Celkem bylo použito 46 náhodných primerů od firmy Operon technologies (Inc. Alameda,

Ca. USA). Testované genotypy vykazovaly polymorfní reakci s 45 primery, pouze s 1

primerem reagovaly monomorfně. Žádný z testovaných primerů však neodlišil všech 19

testovaných genotypů. Dle získaných dat byl zpracován odhad genetické podobnosti na

základě přítomnosti společných amplifikovaných fragmentů. Indexy podobnosti u Puccinia

coronata f. sp. avenae kolísaly v rozmezí 0,69444 – 0, 90291. Pro analýzu genetické diverzity

byla použita metoda UPGMA (unweighted pair group of arithmetic means) a byl zhotoven

příslušný dendrogram, který testované genotypy rozdělil do 5 podskupin.

U vybraného souboru major genů rezistence Pc k Puccinia coronata f. sp. avenae byla

studována efektivnost odolnosti. Podle počtu virulentních izolátů byly studované major geny

rozděleny do 4 skupin. První skupina s nízkou efektivností, do níž byly zařazeny Pc 40, Pc 45

a odr. Azur, dosahovala hodnot 0 – 0,399. Druhá skupina se střední efektivností, do níž

spadaly geny Pc 38, Pc 46, Pc 51, Pc 54, Pc 56, Pc 64, Pc 67, VIR 343-1 a VIR 343-2,

vykazovala efektivnost 0,400 – 0,799. Třetí skupina s vysokou efektivností o hodnotě 0,800 -

0,899 je tvořena Pc 60, Pc 61, Pc 96 a odr. Vok. Poslední skupina, jejíž efektivnost byla

definována jako velmi vysoká, dosahovala hodnot 0,900 – 1,0. Do této skupiny byly zařazeny

Pc 39, Pc 48, Pc 50-2, Pc 50-4, Pc 52, Pc 54-1, Pc 55, Pc 58, Pc 59, Pc 62, Pc 68, Pc 94.

Pro další studium genetiky odolnosti ke rzi ovesné byly u donorů rezistence Pc 50-2, Pc 50-4,

VIR 343-1, VIR 343-2 množeny generace F0 a F1.

Pro další analýzy efektivnosti donorů rezistence k Puccinia coronata f. sp. avenae byly

množeny soubory linií s jednotlivými major geny rezistence a jejich kombinacemi.

(Klenová, Šebesta)

3.1.4. Studium vlivu způsobu obdělávání půdy na výskyt a epidemiologii patogenních a

potenciálně patogenních hub (druhy rodu Fusarium, Gaeumannomyces, Rhizoctonia,

Mycosphaerella, Phytophthora infestans) ve vybraných hospodářsky významných

plodinách (obiloviny, brambory, hrách)

Pracovali jsme jednak s variantami klasického zpracování půdy u jarního ječmene a dále

s variantou s přímým výsevem do nezpracované půdy pokryté mulčem ze slámy a

z posklizňových zbytků předplodiny a s variantou s výsevem do mělce zpracované půdy se

zapravenou rozdrcenou slámou předplodiny u ozimé pšenice.

Jarní ječmen: Na odrůdě Akcent byl celkově nižší výnos ve srovnání s odrůdou Tolar, která

byl mořena Vitavaxem. Nejvyšší výnos byl dosažen u odrůdy Tolar při hnojení síranem

amonným ve spojení s mořením Supresivitem a to 6,85 t/ha.

U variant s méně zpracovanou půdou u ozimé pšenice ve srovnání s klasickým zpracováním

půdy se ukázal v půdě vyšší počet hub rodu Fusarium, který působil negativně na zdravotní

stav rostlin. U brambor se projevily způsoby se sníženým zpracováním půdy větším výskytem

plísně bramborové (Phytophthora infestans). (Hýsek,Vach)

Časová etapa 3.2. Vývoj komplexních metodik (odpovědný řešitel Mgr. I. Kudlíková)

3.2.1. Získání kolekce studovaných patogenů (druhy rodu Macrophomina,

Plasmodiophora brasicae), izolace patogenů z hostitelských rostlin a jejich

Výroční zpráva

VÚRV 2005

74


charakteristika (druhy rodu Phytophthora, Verticilium, Colletotrichum a další),

příprava antigenů a imunizace pokusných zvířat.

Patogenita izolátů Macrophomina phaseolina, příprava protilátek a jejich

charakteristika

V průběhu vegetačního období byly prováděno monitorování porostů slunečnice a prováděny

odběry rostlin, podezřelé z napadení M. phaseolina. Dle symptomů byl výskyt patogena

prokázán na jedné lokalitě. Izolace patogena z odebraných vzorků nebyla úspěšná.

Z vybraných sbírkových kmenů patogena byla ověřena jejich patogenita. Kmeny byly

pěstovány na tekutém živném médiu a z myceliální masy byly připraveny další antigeny. Tyto

antigeny byly použity jako imunogeny pro přípravu polyklonálních protilátek a při

charakterizaci připravených polyklonálních protilátek. (Šárová- Palicová, Veverka,

Kudlíková)

Příprava antigenů pro diagnostiku Plasmodiophora brassicae

Bylo pokračováno v přípravě antigenů pro přípravu antisér. Byly získány dva izoláty patogena

z lokality Velenka (kedluben, zelí). Antigen byl připraven ve formě suspenze trvalých spor

získaných z nádorů odebraných z rostlin čínského zelí. Trvalé spory byly od rostlinných

buněk odděleny ve třech krocích pomocí centrifugace na gradientu sacharózy (1. a 2. krok:

0,5 - 2,5 M sacharóza, 3. krok: 0,6 – 1,0 M sacharóza). Připravený antigen (o koncentraci

3x10 5 cfu/ml) byl využit pro imunizaci králíků. (Kudlíková, Krátká, Chalupníková)

Získání kolekce izolátů patogenních rodů Phytophthora, Verticillium a Colletotrichum,

příprava antigenů

V roce 2005 byly z několika lokalit izolovány další kmeny významných fytopatogenních hub.

Nejdůležitějším v tomto směru bylo zaznamenání druhu Colletotrichum acutatum na

jahodníku a třešních z území ČR. Jmenovaný druh byl na jahodách zjištěn na třech lokalitách

ve dvou oblastech ČR. Tato houba byla určena na základě mikromorfologických,

makromorfologických, fyziologických a molekulárně-genetických znaků. Dále byl izolován

kmen z rodu Colletotrichum z vlčího bobu (Lupinus polyphylus) a jeho určování na druhovou

úroveň v současné době probíhá.V současné době probíhá kultivace a příprava antigenů

z vybraných kmenů Colletotrichum acutatum, izolovaných z jahodníku. V letošním roce byly

z několika lokalit izolovány další kmeny významných fytopatogenních hub. Nejdůležitějším

v tomto směru bylo zaznamenání druhu Colletotrichum acutatum v jahodách a v třešních

z území ČR. Jmenovaný druh byl na jahodách zjištěn na třech lokalitách ve dvou oblastech

ČR. Tato houba byla určena na základě mikromorfologických, makromorfologických,

fyziologických a molekulárně-genetických znaků. Dále byl izolován kmen z rodu

Colletotrichum z vlčího bobu (Lupinus polyphylus) a jeho určování na druhovou úroveň

v současné době probíhá. (Kudlíková, Krátká, Chalupníková)

3.2.2. Purifikace polyklonálních protilátek a příprava hybridomů pro produkci

monoklonálních protilátek.

Purifikace polyklonálních protilátek a příprava hybridomů pro produkci protilátek pro

detekci patogena Macrophomina phaseolina.

Antigen ve formě intracelulárních proteinů izolovaných z mycelia patogena byl použit pro

imunizaci laboratorních králíků dle standardního imunizačního schéma (4-5 imunizačních

podkožních dávek v třítýdenním intervalu, obsah proteinů v imunizační dávce 100 - 250 μg).

Výroční zpráva

VÚRV 2005

75


Ze séra imunizovaných zvířat bylo izolováno IgG precipitací síranem amonným a pomocí

afinitní chromatografi (A-Sepharose). Byly purifikovány dvě polyklonální protilátky (anti-

M.phaseolina K65 a anti-M.phaseolina K66). Jejich specifičnost a senzitivita byla testována

pomocí PTA-ELISA. Vyšší citlivost vykazovala protilátka anti-M.phaseolina K65 . Její

detekční limit byl stanoven na 70ηg proteinů M. phaseolina.ml -1 při pracovní koncentraci IgG

1 μg.ml -1 . Polyklonální protilátka anti-M.phaseolina K65 byla hodnocena jako dostatečně

citlivá a vysoce specifická a bude použita pro další testy, zejména pro detekce patogena

v hostitelském pletivu.

Vybranými antigeny A334 a A394b byly provedeny imunizace laboratorních myší. V průběhu

imunizačního cyklu byl sledován titr protilátek v séru. Vzhledem k tomu, že ani u jedné

z imunizovaných myší nebylo dosaženo titru 25tisíc nebo vyššího, bylo od přípravy

hybridomu upuštěno. Pro přípravu úspěšného produkčního hybridomu bude patrně nutné

připravit více imunogenní antigen. (Kudlíková, Krátká, Chalupníková)

Purifikace a charakterizace polyklonálních protilátek pro detekci Plasmodiophora

brassicae.

Ze séra imunizovaného králíka bylo purifikováno IgG metodou afinitní purifikace na proteinu

A. Byly hodnoceny křížové reakce vůči následujícím půdním houbovým patogenům:

Fusarium solani, Botrytis cinerea, Sclerotinia sclerotiorum, Trichoderma harzianum,

Pythium ultimum, Phytophthora cactorum a Phytophthora cryptogea. Byly zjištěny křížové

reakce vůči Trichoderma harzianum, Botrytis cinerea a Sclerotinia sclerotiorum. Citlivost

získané protilátky byla stanovena pomocí PTA-ELISA jako 5µg hydrolyzovaných proteinů

trvalých spor.ml -1 . (Kudlíková, Krátká, Chalupníková)

3.2.3.Výběr vhodné metody izolace DNA z vybraných patogenů a optimalizace PCR pro

jejich determinaci

Výběr vhodné metody izolace DNA z patogena Plasmodiophora brassicae Vzhledem

k naléhavosti řešení problematiky karanténního patogena Colletotrichum acutatum (jeden

z patogenů řešení v rámci části 3.2.), který se v tomto roce objevil v ČR byla na místo

plánované aktivity přednostně řešena problematika izolace DNA z tohoto hostitele.

Izolace DNA v potřebném množství a kvalitě byla úspěšně provedena pomocí kitu „DNA

Plant Mini“ od firmy Qiagen. Houby v čistých kulturách byly pěstovány na agarové živném

mediu (nejčastěji 2% sladinový agar) pokrytém celofánovou folií. Dostatečně narostlé kultury

byly následně zpracovány uvedeným kitem. U hub schopných rozkládat celulózu docházelo

k rozkladu celofánové membrány, a proto jsme testovali použití folie z jiného materiálu.

Dosud jako nejnadějnější se ukazuje použití netkané textilie z polypropylenu. V případě

optimalizace PCR metody se ukázalo, že bude nutné tento proces optimalizovat pro každý

zkoumaný druh nebo skupinu druhů zvlášť. (Salava J., Novotný D., Kudlíková I.)

Pro potřeby mykologické diagnostiky byly v roce 2005 použity i molekulárně-genetické

metody. Pro izolaci DNA se nám osvědčil kit „DNA Plant Mini“ od firmy Qiagen. Houby

v čistých kulturách byly pěstovány na agarové živném mediu (nejčastěji 2% sladinový agar)

pokrytý celofánovou folií. Vyrostlé kultury byly následně zpracovány uvedeným kitem. U

hub schopných rozkládat celulózu docházelo mnohdy k rozkladu celofánové membrány a

proto jsme testovali použití folie z jiného materiálu. Dosud jako nejnadějnější se ukazuje

použití netkané textilie z polypropylenu. V případě optimalizace PCR metody se ukázalo, že

bude tento proces optimalizovat na každý zkoumaný druh nebo skupinu druhů zvlášť.

(Novotný D., Kudlíková I., Salava J.)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

76


Časová etapa 3.3. Vliv biopreparátů na omezení houbových chorob obilovin (odpovědný

řešitel RNDr. J. Hýsek, CSc.)

3.3.1. Studium spektra patogenů na rostlinách, půdní mykoflóry, zdravotního stavu a

výnosu plodin v polních podmínkách při rozdílných způsobech hospodaření.

Vliv biopreparátů na omezení houbových chorob obilovin

I v roce 2005 byly založen maloparcelkový pokus s jarním ječmenem (kultivary Akcent a

Tolar). Všechny ošetřované varianty byly opět hnojeny shodnou dávkou síranu amonného

30kg N/ha a ve fázi 3. listu přihnojeny 30kg LAV/ha. Osivo kultivaru Akcent bylo opět

chemicky nemořeno na rozdíl od kultivaru Tolar mořeného Vitavaxem. Byla založena

kontrolní varianta bez hnojení a bez veškerého hnojení, varianta pouze hnojená shodnou

dávkou síranu amonného, ale dále neošetřovaná. U odrůdy Akcent byl vlivem nemořením

chemicky snížený výnos oproti odrůdě Tolar. Nejlepší výsledky byly získány při moření

Supresivitem a ve směsi síranu amonného se Supresivitem. Na ošetřených variantách byl nižší

výskyt hub rodu Fusarium na rotlinách, nevyskytovaly se choroby pat stébel a choroby

kořenů obilnin. V půdě byl rovněž omezen výskyt patogenních druhů rodu Fusarium (F.

culmorum, F. graminearum). (Hýsek, Vach)

3.3.2. Hodnocení vlivu biopreparátů na mykoflóru půdy se zvláštním zřetelem na

fytopatogenní houby přenosné půdou (druhy rodu Fusarium, Pythium, Rhizoctonia,

Drechslera a další) a na zdravotní stav a výnos rostlin. Porovnání zvolených způsobů a

termínů aplikace přípravků na ochranu rostlin a pěstebních systémů.

Tato etapa bude řešena od roku 2006.

3.3.3. Sledování vlivu ročníku na spektrum patogenů v půdě a na rostlinách a jejich vliv

na výnos rostlin v souvislosti se způsobem ošetření.

Vliv ročníku (2005) na spektrum patogenů v půdě a výnos rostlin

Prováděli jsme rozbory půdy jednotlivých variant při různých způsobech pěstování ozimé

pšenice, přičemž bylo sledováno i druhové spektrum patogenů. Při pěstování ozimé pšenice

klasickým způsobem byl nižší počet hub rodu Fusarium v půdě a nižší počet jejich

toxigenních druhů (F. culmorum, F. graminearum). Při způsobech s nezpracovanou půdou a

s mělce zapravenou slámou došlo ke zvýšení napadení rostlin helminthosporiózou oproti

klasické orbě až o 20 % a k vyššímu výskytu rodu Fusarium (více než o 10%) včetně výskytu

toxigenních kmenů F. culmorum a F. graminearum. Výsledky v loňském roce byly odlišné,

neboť nebyl tak vysoký podíl helminthosporióz. (Hýsek, Sychrová)

Výzkumná etapa 04: Integrovaná ochrana zemědělských plodin vůči živočišným

škůdcům (odpovědný řešitel Doc. RNDr. Ing. F. Kocourek, CSc.)

Časová etapa 4.1. Biologie škůdců a jejich přirozených nepřátel(odpovědný řešitel RNDr.

A. Honěk, CSc.)

Stanovení teplotních požadavků a demografických faktorů na vývoj populací škůdců

Byl studován vliv reprodukční aktivity a stanovištních faktorů (mikroklima, potrava) na

dynamiku vývoje lokálních populací modelového druhu ruměnice pospolné Pyrrhocoris

apterusv a stanoveny teplotní požadavky pro vývoj stadií nosatce Phytonomus variabilis

přírodě. K charakterizaci mikroklimatu bylo využito měření teplot in situ. Ke studiu chování

bylo užito natáčení videozáznamů, které budou zpracovány metodou obrazové analýzy.

Rešerše literárních podkladů o vlivu teploty a jejich statistickým zpracováním byla průběžně

doplňována. Byla zpracována studie o využití teplotních vztahů k predikci vývoje

exotermních bezobratlých a rostlin.Na pěti zimovištích byla sledována abundance čtyř druhů

Výroční zpráva

VÚRV 2005

77


slunéčkovitých, Coccinella septempunctata, C. quinquepunctata, Semiadalia undecimnotata,

Adonia variegata. Zimoviště byla navštívena v době od 10. 9. do 20. 10. 2005. Přítomnost

slunéčkovitých byla zjišťována v trsech trávy nebo pod 500 kameny. V rámci aktivity byla

dále řešena problematika regulace vývoje populací přirozených nepřátel plevelů, jejichž

studium vyžaduje podobnou metodiku jako studium škůdců kulturních plodin. (A. Honěk, Z.

Martinková, P. Saska, S. Pekár)

Ekologie přirozených nepřátel škůdců slunečnice

Fauna pavoukovců (pavouků a sekáčů) vyskytujících se na slunečnici nebyla doposud u nás

studována. Cílem práce bylo zjistit sezónní změnu v prostorovém a vertikálním rozložení

pavoukovců v experimentálním porostu slunečnice. Pavoukovci byli monitorováni v

pravidelných měsíčních intervalech od jara do podzimu na 50 rostlinách. Při monitoringu byl

zaznamenán počet jedinců na každém listu a poloha listu na rostlině. Dále pak byl na náhodně

vybraných listech zaznamenán počet potenciální kořisti a pavouků. Hustota jedinců stoupala v

průběhu sezóny a dosáhla maxima v září s počtem 7 jedinců/rostlinu. Prostorové rozložení

populace pavoukovců se měnilo v průběhu sezóny. Na jaře bylo rozložení náhodné, posléze v

létě rovnoměrné a na konci sezóny, tj. na podzim, agregované. Nejhojnější byly dva druhy

pavouků Neottiura bimaculata a Theridion impressum (oba Theridiidae), které dosáhly

dominance 96% všech jedinců. Tyto druhy se lišily ve vertikální preferenci osídlení rostlin.

Zatímco N. bimaculata se vyskytoval především na nižších listech slunečnice, T. impressum

preferoval vrcholové listy slunečnice. Hustota jedinců (na list) nebyla závislá od hustoty dvou

nejhojnějších škůdců, mšic a Typhlocyba. (S. Pekár)

Molekulárně biologická diagnostika háďátka zhoubného (Ditylenchus dipsaci)

Pro danou aktivitu byly v roce 2005 provedeny přípravné práce, zahrnující sběr materiálu a

další školení na KOR ČZU (izolace DNA, PCR, agarózová gelová elektroforéza). V rámci

přípravy na řešení byla zařazena nová aktivita. Aktivita bude pokračovat v plném rozsahu

v roce 2006. (O. Douda)

Hodnocení škodlivosti různých populací háďátka zhoubného (Ditylenchus dipsaci) na

zelenině

V roce 2005 byla prováděna kultivace dvou populací háďátka zhoubného (Ditylenchus

dipsaci), izolovaných ze salátové čekanky a cibule kuchyňské. Množení probíhalo na

původních hostitelských rostlinách. Kultivace byla realizována pěstováním rostlin ve

sterilizovaném substrátu ve skleníku a opakovanou inokulací háďátky na nové hostitelské

rostliny. Extrakce háďátek ze substrátu i rostlinného materiálu byla prováděna Baermannovou

nálevkovou metodou. Tímto způsobem bylo získáno takové množství háďátek, aby bylo

možné inokulovat testované rostliny suspenzí o koncentraci minimálně 40 jedinců na 20μl

karboxymetylcelulózy a provést rovněž reinokulaci. Byly založeny nádobové pokusy, jako

experimentální rostliny byla použita čekanka salátová, cibule kuchyňská, celer bulvový a

petržel kořenová. Řešení aktivity bude pokračovat v roce 2006. (O. Douda)

Morfometrická charakterizace populace Ditylenchus dipsaci izolované z česneku

Uvedená aktivita byla zařazena do řešení v roce 2005 z důvodů potřeby druhové diagnostiky

klasickou metodou, která by měla předcházet metodám molekulární diagnostiky.

K charakterizaci byla použita populace Ditylenchus dipsaci izolovaná z rostlin česneku,

získaných v roce 2004 v katastru obce Blatnice pod Svatým Antonínkem. Charakterizace byla

provedena měřením základních tělesných rozměrů a výpočtem nematologických indexů.

U samců byly zjištěny následující hodnoty: délka těla 1182 až 1525 μm s průměrem 1347;

index a 39 - 49, průměr 45; index b 6,7 - 7,8, průměr 7,2; index c 14 - 18, průměr 15; index c‘

Výroční zpráva

VÚRV 2005

78


4 - 7, průměr 5; index MB 28 - 42, průměr 32; délka styletu 10 - 12, průměr 11; největší šířka

těla 28 - 35 μm, průměr 31; šířka těla u řitního otvoru 13 - 21 μm, průměr 18; délka jícnu 164

- 218 μm, průměr 190; délka ocasu 80 - 101 μm, průměr 91; délka pářící jehlice 20 - 29 μm,

průměr 25. Pro samice byly stanoveny následující hodnoty: délka těla 1249 až 1488 μm

s průměrem 1347; index a 35 - 48, průměr 40; index b 6,7 - 8,5, průměr 7,4; index c 14 - 17,

průměr 15; index c‘ 5 - 6, průměr 5; index MB 26 - 36, průměr 30; index V 80 - 83, průměr

81; index V‘ 86 - 89, průměr 87; index VA/T 1,5 - 2,3, průměr 1,8; délka styletu 10 - 12,

průměr 11; největší šířka těla 27 - 40 μm, průměr 34; šířka těla u řitního otvoru 16 - 19 μm,

průměr 17; délka jícnu 164 - 199 μm, průměr 182; délka ocasu 80 - 99 μm, průměr 90. Pro

srovnání bylo provedeno měření háďátek druhu Ditylenchus destructor, který je háďátku

Ditylenchus dipsaci značně podobný. (O. Douda)

ČE 4.2. Biologické prostředky a metody ochrany rostlin vůči škůdcům a plevelům

(odpovědný řešitel Ing. Jitka Stará, PhD.)

Biologické prostředky a metody ochrany rostlin vůči škůdcům a plevelům

Byla vyvinuta metoda PCR, která umožňuje zjistit frekvenci výskytu viru granulózy obaleče

zimolezového (AdorGV) v populaci A. orana po ošetření virem i v přírodních populacích.

Housenky A. orana pro detekci AdorGV byly odebírány na čtyřech lokalitách, kde byl

aplikován přípravek Capex® 2 na bázi AdorGV (Libčany, Svinišťany, Slaný, Těchlovice) a

na jedné lokalitě bez ošetření (Holovousy). Capex® 2 byl aplikován postřikem 2-krát proti

přezimujícím housenkám (před květem) a 1- nebo 2-krát proti housenkám první letní generace

(po květu) a byl aplikován pomocí speciálních feromonových lapáků. (F. Kocourek, J.

Stará, D. Bohdanecká, J. K. Kundu)

Pro zjištění vlivu fytofágní entomofauny na plevelná společenstva byla v modelových

pokusech u penízku rolního (Thlaspi arvense L.) sledována požerová kapacita běžné populace

dřepčíků Phyllotreta sp., uplatňující se v polních podmínkách na redukci biomasy tohoto

plevele. V modelovém pokusu s terčíky z listů penízku rolního bylo zjištěno, že požer u

děložních lístků činil v průměru 0,000248 g suš./1 den na 1 dřepčíka. V pokusu s prvními

pravými listy bylo ve stejném intervalu zkonzumováno v průměru 0,000254 g suš./1 den.

V preferenčním pokusu, kde v nabídce byly dřepčíkům předloženy současně listy

jednotlivých pořadí bylo zjištěno, že terčíky z děložních lístků nebyly požerem dotčeny. U

terčíků z 1. pravého listu jich bylo požerem poškozeno přibližně 47%, avšak nepatrně. Se

zvyšujícím se číslem pořadí listů na lodyze se zvyšoval procentuální podíl navštívených a

požerem dotčených listů, a to až na 100% u terčíků z listů 5. pořadí, avšak bez ohledu na

intenzitu jejich požeru. (J. Štolcová, P. Saska)

Časová etapa 4.3. Nové metody a strategie v ochraně proti škůdcům (odpovědný řešitel

F. Kocourek)

Bt-kukuřice a Trichogramma v ochraně proti zavíječi kukuřičnému

Byl studován vliv tří strategií ochrany kukuřice proti zavíječi kukuřičnému na abundanci a

diverzitu epigeické fauny pavouků, sekáčů, drabčíků a střevlíků v kukuřici. Studovány byly

strategie ochrany: 1. transgenní (Bt) kukuřice rezistentní k zavíječi kukuřičnému; 2.

biologická ochrana pomocí parazitické vosičky Trichogramma na isolinii a místním hybridu

kukuřice; 3. konvenční ochrana, tj. použití isolinie (nebo místního hybridu kukuřice)

s hlubokou zaorávkou slámy. Za tři roky trvání experimentu bylo na dvou lokalitách celkem

odebráno 9 498 jedinců střevlíků (46 species), 2608 pavouků (60 species) a 575 sekáčů (5

species). Všechny tři strategie ochrany kukuřice měly podobný vliv na epigeickou faunu

arthropod. Nebyl zjištěn žádný negativní vliv pěstování Bt-kukuřice na abudanci a diverzitu

Výroční zpráva

VÚRV 2005

79


epigeické fauny arthropod. Biologická účinnost Bt kukuřice na regulaci zavíječe kukuřičného

byla ve všech třech letech testování 100%, biologická účinnost Trichogrammy se pohybovala

od 35 to 69%. Nárůst výnosu na variantě Bt kukuřice se pohyboval od 21 do 27 % v roce

2002, od 7 do 15 % v roce 2003 a od 2 do 10 % v roce 2004. Nárůst výnosu na variantě

Trichogramma byl 20 % v roce 2002, 0 – 17 % v roce 2003 a 2 – 20 % v roce 2004.

(F. Kocourek, S. Pekár, P. Saska, M. Řezáč, K. Říha, J. Stará)

Feromony a přípravky na bázi bakulovirů v přímé ochraně proti škůdcům v sadech

Na pěti lokalitách v ČR byla testována účinnost metody dezorientace a přípravků na bázi viru

granulózy obaleče jablečného a viru granulózy obaleče zimolezového. Proti obaleči

jablečnému byly testovány přípravky Isomate C plus, Isomate CLR a Madex 3, proti obaleči

zimolezovému byly testovány přípravky Isomate CLR a Capex 2. Účinnost přípravku Isomate

C plus na bázi sexuálního feromonu na obaleče jablečného byla v provedených experimentech

srovnatelná s účinností selektivních insekticidů, je však třeba při vysoké populační hustotě

obaleče jablečného v prvním roce aplikace Isomate C plus doplnit ošetření selektivními

insekticidy. Výsledky pokusů prokázaly, že korekční zásahy k přípravku Isomate C plus je

možno provádět také přípravkem Madex 3 na bázi viru granulózy obaleče jablečného CpGV.

Účinnost přípravku Isomate CLR na bázi sexuálního feromonu obaleče zimolezového a

obaleče jablečného byla dostatečná vůči oběma cílovým druhům škůdců, kdy bylo zcela

zabráněno poškození plodů. Samotný přípravek Capex 2 na bázi viru granulózy obaleče

zimolezového AdorGV proti obaleči zimolezovému vykázal dostatečnou účinnost.

(F. Kocourek, J. Stará)

Rezistence vůči insekticidům u mery skvrnité a mandelinky bramborové

V biologických testech byla hodnocena účinnost 7 insekticidů na dospělce a nymfy mery

svrnité C. pyri ze třech lokalit (Litoměřice, Slaný, Doksany). Účinnost na dospělce byla

testována v tarsálních testech v laboratoři, účinnost na nymfy byla zjišťována v izolátorových

testech na větvích hrušní. V polních experimentech byla na dvou lokalitách zároveň testována

účinnost přípravku Sanmite 20 WP a Calypso 480 SC proti C. pyri. V biologických testech

byla prokázána rezistence mery skvrnité k přípravku Nomolt 15SC a byla zjištěna snížená

účinnost přípravku Dimilin 48SC a Zolone 35EC na populace C. pyri rezistentní k přípravku

Nomolt 15SC. Nejvyšší účinnost na nymfy mery skvrnité byla zjištěna po aplikaci přípravku

Calypso 480SC (100%) a Vertimec 1,8EC (92%). V polních experimentech byla

vyhodnocena účinnost přípravků Sanmite 20WP a Calypso 480SC na C. pyri a byly

definovány optimální dávky těchto přípravků pro ošetření. Na základě výsledků byly

přípravky Sanmite 20WP, Calypso 480SC, Vertimec 1,8EC a Cascade 5EC doporučeny pro

antirezistenční strategie proti C. pyri. Přípravek Sanmite 20WP byl doporučen pro registraci v

ČR proti C. pyri v hrušních. (F. Kocourek, J. Stará)

Pokračoval vývoj metod molekulární diagnostiky rezistence mandelinky bramborové

k organofosfátům a pyretroidům. Byl proveden výběr vhodné metody izolace DNA z hmyzu a

její optimalizace. Primery amplifikující geny podílející se na rezistenci k organofosfátům i

pyretroidům byly převzaty z literatury (Clark et al. 2001). Pro detekci byla použita metoda bi-

PASA, která je schopna rozlišit genotyp jedinců mandelinky bramborové. Metoda bi-PASA

byla optimalizována. Vybrané produkty PCR byly sekvencovány. Pomocí metod molekulární

diagnostiky byla potvrzena rezistence mandelinky bramborové k organofosfátům zjištěná

v biologických testec. (F. Kocourek, D. Bohdanecká, J. Salava, J. Stará)

Časová etapa 4.4. Mechanismy obranyschopnosti rostlin vůči škůdcům (odpovědný řešitel

Bc. Roman Pavela)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

80


Hodnocení účinnosti botanických insekticidů a extraktů z rostlin na vybrané druhy

škůdců

Bylo zjištěno, že ekdysteroidy způsobují mortalitu a snižují plodnost mšice zelné. Byla také

zjištěna rozdílná účinnost frakcí látky 20E oproti ajugasterone C a polypodine B.

Dvacet esenciálních olejů vykázalo ve fumigačních testech vysokou jedovatost proti třetímu

instaru housenek S. littoralis; z toho 2 oleje (z rostlin Nepeta cataria a Thuja occidentalis)

vykázaly vysokou jedovatost (LC 50 menší než 10 ml/m3). Topikální jedovatost byla zjištěna u

23 esenciálních olejů. Z nich 8 olejů (z rostlin Mentha citrata, Nepeta cataria, Salvia sclarea,

Origanum vulgare, Origanum compactum, Melissa officinalis, Thymus mastichina a

Lavandula angustifolia) vykázalo vysokou toxicitu kdy LD 50 byla menší než 0,05 µl/larvu.

Byla zjištěna biologická účinnost botanického insekticidu NeemAzal-U (oba na bázi

azadirachtinu) na molici skleníkovou v hydroponické kultuře rajčat. Bylo zjištěno, že i velmi

malé množství azadirachtinu v roztoku (menší než 5 ppm) významně zredukovalo populace

molice skleníkové na rostlinách rajčat v systému hydroponické kultury. (R. Pavela)

Výzkumná etapa 05: Systémy ochrany skladovaných produktů před skladištními škůdci

k zajištění jejich bezpečnosti a kvality, odpovědný řešitel Ing. Václav Stejskal, PhD.)

Časová etapa 5.1. Analýza rizik bezpečnosti skladovaných potravin (odpovědný řešitel

Ing. Jan Lukáš,PhD.)

Sběr vzorků a vyhodnocení kvality a kvantity infestace skladovaných komodit.

Detekce skladištních škůdců: Pokračoval výzkum detekce skladištních škůdců, predátorů a

parazitoidů ze vzorků komodit a smetků ze zemědělských skladů a potravinářských závodů.

Infestace vzorků byla stanovena pomocí prosévacího zařízení (Retsch AS 200 - Coleoptera) a

fotoeklektoru (Berlese-Tullgren – Acarina, Psocoptera). Poškození komodit bylo analyzováno

optickou analýzou na stereoskopickém mikroskopu Olympus. Zjištění skladištní členovci byli

determinováni. Byla publikována práce týkající se vyhodnocení výskytu druhů rodu

Trogoderma (Dermestidae) z České republiky. Na základě sbírkového materiálu bylo z

našeho území dokumentováno celkem 7 druhů, všechny synantropní (T. glabrum,

T. granarium, T. versicolor, T. megatomoides, T. angustum, T. variabile, T. longisetosum)

(Z. Kučerová, R. Aulický, V. Stejskal).

Škody působené skladištními škůdci: Pokračoval výzkum detekce skladištních škůdců,

predátorů a parazitoidů ze vzorků komodit a smetků ze zemědělských skladů v rozvojových

zemích s cílem zjistit spektrum škůdců a jejich přirozených nepřátel. Tato informace má

význam pro aplikaci fytokaranténních opatření. Byl stanoven rozsah škod a poškození

v rozvojové zemi, které pomohlo zjistit přirozený potenciál maximální škodlivosti

skladištních škůdců. Bylo zjištěno, že váhové úbytky a úbytky klíčivosti dosahovaly téměř

100 % (V. Stejskal).

Kvalitativní a kvantitativní zhodnocení kontaminace pomocí chemických a fyzikálních

metod

Chemické a fyzikální metody: Byla sledována komparativní účinnost extrakce potemníků

(Tribolium confusum) z krupice a obilí pomocí fyzikální extrakce automatickým prosévadlem

Retsch, fyzikální extrakce Tulgren-Berleseho přístrojem a chemickými testy. Prosevy

vykazovaly účinnost mezi 85-98%. Fyzikální extrakce v Tulgren-Berleseho přístroji je účinná

pouze pro zjišťování biokontaminace Tribolium confusum v obilí (86-94 %), zatímco

Výroční zpráva

VÚRV 2005

81


v krupici byla účinnost velmi nízká (35-42 %). Chemická metoda vykazovala účinnost

v rozmezí 30% - 45% (V. Stejskal).

Asociace patogenů se skladištními členovci a kontaminace skladovaných potravin těmito

patogeny.

Výskyt patogenních mikroskopických hub: Patogenní mikroskopické houby byly izolovány s

exkrementů myši domácí (Mus musculus). Byly použity živochytné pasti umístěné v skladech

obilovin. U odchycených myší byl získán vzorek trusu a podroben mykologické analýze. Bylo

izolováno 11 rodů 35 zastoupených v 35 druzích mikroskopických hub (nejvyšší diverzita

byla u rodu Penicillium /13 druhů/, Aspergillus /5 druhů/ a Mucor /5 druhů/. Nejvyšší

frekvence v exkrementech byla u druhů: Eurotium repens, Microascus brevicaulis,

Aspergillus niger, Mucor mucedo, Penicillium aurantiogriseum, a Thamnidium elegans)

(J. Hubert, V. Stejskal).

Časoprostorová dynamika skladištních škůdců.

Výskyt skladištních škůdců vně obilního skladu: Ve vybraných zemědělských provozech

pokračovalo dlouhodobé sledování výskytu škůdců, a to jak ve vnitřních prostorách skladů

tak v blízkém okolí skladu. Vzorkování komodit, odběr smetků a odchyt členovců pomocí

mechanických lapačů byl prováděn v měsíčních intervalech. Byly použity lapače Storguard

WB, PC trap, lepové lapače a návnadové pasti. Byly provedeny rozbory cca 400 vzorků obilí

a cca 800 mechanických lapačů. Výsledky rozborů a determinace druhů jsou zaznamenány

v protokolech a archivovány v počítačové databázi. Byla publikována práce týkající se

druhové skladby, frekvence a abundance skladištních škůdců (Coleoptera) zjištěných vně

obilního skladu. Bylo zjištěno celkem 7 druhů skladištních brouků. Byla zjištěna vysoká

korelace mezi abundancí a frekvencí skladištních škůdců. Dominantním druhem byl primární

škůdce S. granarius. Výskyt primárních a sekundárních skladištních brouků venku v blízkosti

obilního skladu byl dokumentován v ČR poprvé (Z. Kučerová, V. Stejskal, R. Aulický).

Frekvence a abundance S. granarius v návnadových obilních pastech: Byl sledován

dlouhodobý výskyt dominantního druhu pilouse černého vně obilního skladu v závislosti na

umístění návnadových pastí. Návnadové obilní pasti simulující výskyt obilních reziduí byly

umístěny venku podél severní a jižní stěny skladu. Výměna pastí byla prováděna jednou

měsíčně po dobu jednoho roku. Po laboratorním rozboru byly návnadové pasti dále

skladovány na dolíhnutí imág z případného skrytého napadení. Výsledky ukázaly, že brouci

migrovali do návnadových pastí v průběhu téměř celého roku. Celkem byli zjištěni ve 40 %

pastí. Nejvyšší hodnoty primárního i skrytého napadení byly zjištěny v jarním a letním

období. Byly však zaznamenány rozdíly ve frekvenci a abundanci výskytu v závislosti na

umístění pastí. Výskyt primárního napadení byl detekován v zimních měsících pouze v

návnadových pastech exponovaných na jižní straně skladu. Populace pilousů v návnadových

pastech vylíhnutá z nakladených vajíček (skryté napadení) byla cca 10 – 50x větší ve srovnání

s původním primárním napadením v jarním a letním období. U návnadových pastí

exponovaných během zimních měsíců skryté napadení zjištěno nebylo. Prokázaný výskyt

ekonomicky významného druhu S. granarius vně obilních skladů v průběhu roku je závažný

z hlediska možnosti re-infestace skladovaného obilí, zvláště jedná - li se o druh s rychlým

populačním růstem (Z. Kučerová, V. Stejskal, R. Aulický).

Vliv strukturální členitosti skladů na účinnost monitoringu: Účinnost monitoringu

časoprostorové distribuce škůdců má vliv na cílení ochranných zásahů. Byl studován vliv

strukturální členitosti na účinnost odchytu modelových skladištních škůdců. Bylo zjištěno, že

Výroční zpráva

VÚRV 2005

82


zvýšená komplexita povrchové struktury skladů a potravinářských závodů zásadně ovlivňuje

citlivost detekčních a monitorovacích metod (V. Stejskal, J. Lukáš, J. Hubert, R. Aulický).

Časová etapa 5.2. Minimalizace rizik napadení skladovaných potravin skladištními škůdci

(odpovědný řešitel Mgr. Jan Hubert, PhD.)

Migrace parazitoida Venturia canescens.

Migrační a populační změny aktivity V. canescens: V současné době je znalost parametrů

popisujících schopnost predátorů a parazitoidů za daných podmínek regulovat populace

skladištních škůdců je nedostatečná. Sledování migrační a populačních změn aktivity

Venturia canescens, endoparazitoida v závislosti na dynamice škodlivých potravinových

zavíječů, probíhalo v interiéru vybraných potravinářských provozů celoročně. Pro

monitorování byly použity návnadové pasti a feromonové lapače. Monitoring v interiéru

sledoval pomocí feromonových lapačů populační dynamiku samců potravinových zavíječů a

návnadovými pastmi populační dynamiku. Byla popsána sezónní populační dynamika

parazitoida Venturia canescens v závislosti na populační dynamice jejich kořisti - škůdce

zavíječe moučného Ehpestia kuehniella. Populační nárůst parazitoidů Venturia canescens

ukazuje časové zpoždění vůči populaci škůdce zavíječe moučného, Ehpestia kuehniella. Toto

zpoždění vede k úniku kořisti před parazitoidem v jarním období (J. Lukáš,V. Stejskal, J.

Hubert).

Hledání nových proteinů s insekticidní aktivitou pro konstrukci nových transgenních

plodin.

Insekticidní vliv chitinázy na E. kuehniella: Byly testovány proteiny s insekticidní/acaricidní

aktivitou využitelné v posklizňové ochraně rostlin. Byly vybrány inhibitory trávicích enzymů

a proteiny narušující integritu střeva skladištních členovců. Chitináza je enzym, který hmyz

produkuje a využívá při svlékání kutikuly, pokud však je inkorporován do diety zavíječe,

může štěpit chitin v peritrofické membráně ve středním střevě. Tímto účinkem dojde k

mechanickému poškození peritrofické membrány, která pak neplní svoji funkci a následuje

selhání trávicích procesů v hmyzím střevě a úhyn. U housenek motýlů je možné tento efekt

znásobit, je-li chitináza kombinována s chitin vázající látkou (např. calcofluor), která

vytěsňuje chitinová vlákna z peritrofické membrány. Byl sledován vliv chitinázy na mortalitu

a váhový přírůstek housenek zavíječe moučného Ephestia kuehniella. Chitináza byla

kombinována s chitin vázající látkou - calcofluorem. Bylo testováno, zda je tato kombinace

účinnější než izolované působení obou látek. Chitináza i calcofluor ovlivňují mortalitu

housenek zavíječe. Nejvyšší mortality (cca 30%) bylo dosaženo při kombinování chitinázy a

calcofluoru. Aplikace chitinázy nebo calcofluoru snižuje váhový přírůstek housenek.

Kombinování calcofluoru s chitinázou nemělo žádný vliv na délku trvání larvální periody.

Výsledky ukazují, že použití chitinázy nebo calcofluoru může vést ke snížení růstu populace

škodlivého zavíječe.

Insekticidní vliv chitinázy na T. castaneum: Inkorporování chitinázy do diety pro potemníka

Tribolium castaneum a stejně tak i kombinace s calcofluorem neprokázaly žádný vliv na

mortalitu larev a jejich váhové přírůstky.

Insekticidní vliv chitinázy na A. siro: Nebyl prokázán vliv chitinázy a její kombinace

s calcofluorem na populační přírůstky roztoče Acarus siro.

Insekticidní vliv akarbozy na modelové druhy roztočů: Byl sledován vliv inhibitoru amyláz

(akarboza) inkorporovaného do diety na rychlost populačního růstu modelových druhů

roztočů (Acarus siro, Tyrophagus putrescentiae, Lepidoglyphus destructor a

Dermatophagoides pteronyssimus). Ve všech případech inhibitor způsoboval snížení

Výroční zpráva

VÚRV 2005

83


populačního nárůstu v závislosti na jeho koncentraci a druhu roztoče

(J. Hubert, V. Stejskal).

Analýza vlastností nových formulací pesticidů: Účinnost formulací pesticidů na skladištní

roztoče: V roce 2005 bylo provedeno srovnávání různých formulací pesticidů (K-Othrine 25

WP, EMPIRE 20, Allergoff, Crackdown, Responsar SC 2.5) na modelové druhy roztočů

Acarus siro, Tyrophagus putrescentiae, Auleroglyphus ovatus. Cílem pokusu bylo ověřit zda

tyto pesticidy mohou vyhubit rezidua roztočů v smetcích po skladování obilí a jiných

potravinářských produktů. Bylo zjištěno že tyto pesticidy jsou schopné snížit populační nárůst

modelových druhů roztočů. Byl prokázán vliv koncentrace pesticidu na rychlost populačního

růstu, stejně tak se reakcí na jednotlivé pesticidy odlišovaly jednotlivé modelové druhy

roztočů. Allergoff byl zjištěn jako nejvíce účinný prostředek vysoce snižující nárůst populace

roztočů (V. Stejskal J. Lukáš, J. Hubert).

Insekticidní vliv inhibitoru amylázy na parazitoida V. canescens: V rámci řešení této aktivity

byl prokázán supresní vliv nízkomolekulárnáho inhibitoru acarbózy na rychlost růstu roztoče

Acarus siro (viz příloha) a zavíječe moučného (Ephestia kuiehniella). Bylo zjištěno, že tento

amylázový inhibitor nemá negativní vliv na parazitoida Venturia canescens, který se používá

v biologické kontrole zavíječe. (V. Stejskal J. Lukáš, J. Hubert).

5.1.2. Řešené projekty NAZV

Odbor agroekologie

1B53045 Vypracování spolehlivých metod regulace plevelů s cílem zachování diversity

plevelových společenstev a minimalizací rizik kontaminace půdy a plodin rezidui

herbicidů

V prvním roce pokračovalo řešení projektu podle plánu a dle schválených metodik. Pokusy

probíhaly na pokusných stanicích PS Hněvčeves a PS Pernolec VÚRV a PS Žabčice MZLU

Brno. V dlouhodobých pokusech byly odebrány vzorky pro analýzy dle schválené metodiky.

V modelových pokusech byla studována vegetativní reprodukce u vybraných vytrvalých

plevelů. Sledována byla tvorba nadzemní a podzemní hmoty se zvláštním zřetelem na tvorbu

kořenových výběžků a oddenků vybraných plevelných druhů. Spolehlivost vybraných

kombinací herbicidů byla ověřována v maloparcelových pokusech ve vybraných polních

plodinách. V roce 2005 byla prováděna kolekce semen jedovatých plevelů. Byl sledován vliv

teplot, srážek a vlhkosti vzduchu na spolehlivost vybraných postemergentních graminicidů na

Výroční zpráva

VÚRV 2005

84


pýr plazivý a výdrol obilnin v řepce ozimé. V rámci řešení projektu byla řešena problematika

účinku herbicidů na vybrané vytrvalé plevele. Byly řešeny otázky změn celkového obsahu a

složení půdní zásoby semen plevelů. Problematika tvorby metod regulace zaplevelení na

orné půdě byla řešena formou zpracování výsledů z maloparcelkových pokusů a provozních

podmínek ve spolupráci obou řešitelských pracovišť. (Jan Mikulka)

1R55010 Studium biodiverzity agrofytocenóz, jejích změn a indikačních funkcí ve

vztahu ke způsobům hospodaření na půdě

Posláním projektu je stanovit ekologický význam plevelů s ohledem na zachování

biodiverzity a tím zajištění příznivých interakcí mezi přírodou a člověkem v zemědělské

krajině. Je prozkoumávána vnitrodruhová biodiverzita a biologické vlastnosti semen

důležitých druhů plevelů,včetně invazních, vytváří se sbírka semenných vzorků pro možností

mezinárodního využití výzkumnými a vývojovými pracovníky přes internetový databázový

systém. Poslání vychází z potřeb světového vědeckého společenství, odborné veřejnosti a

týmů poradenského systému MZe. Popis změn biodiverzity v agroekosystémech v závislosti

na intenzitě hospodaření bude široce využitelný v rozhodovacích procesech při řízení

ekologické strategie v ČR. (J. Mikulka)

1G57056 Specifikace odrůdové skladby a podmínek pěstování obilovin a brambor pro

produkci škrobu s nepotravinářským využitím

Cílem projektu je nalézt a specifikovat vhodné odrůdy obilnin a brambor do vyšších poloh

vyznačující se vhodnými vlastnostmi škrobu a mouky pro výrobu biodegradabilního plastu.

V roce 2005 byly vybrány ze stávajícího sortimentu registrovaných odrůd odrůdy brambor,

ječmene jarního a ozimého, pšenice ozimé a tritikale ozimého vhodné pro produkci škrobu.

Přesné polní pokusy s 24 odrůdami brambor byly založeny na pěti stanovištích (Lukavec u

Pacova, Horažďovice, Domanínek, Valečov a Vysoké nad Jizerou). Parcelkové polní pokusy

na ověřování 3 pěstebních technologií - kontrolní, intenzivní a úsporné u ječmene jarního (3

odrůdy) a ozimého (3 odrůdy) byly založeny na 4 lokalitách (Kroměříž, Hněvčeves,

Humpolec a Čáslav). Na 4 stanovištích (Hněvčeves, Kostelec nad Orlicí, Humpolec a

Pernolec) byly založeny polní pokusy s pěti odrůdami ozimé pšenice ve dvou pěstebních

technologiích (úsporné a intenzivní). Na 4 pokusných stanicích (Vysoké nad Jizerou,

Humpolec, Pernolec a Lukavec) byly založeny pokusy s 5 odrůdami ozimého tritikale ve

dvou pěstebních technologiích (úsporné a intenzivní ).

Výsledky prvního roku řešení naznačují, že mezi odrůdami jak brambor, tak jarního ječmene

existují rozdíly jak v kvantitě, tak kvalitě škrobu a tyto rozdíly lze ovlivnit pěstebními

podmínkami a stanovištěm. Další pokusy v následujících letech by měly tyto rozdíly

kvantifikovat a zpřesnit. Na projektu se podílí řešitelský tým z Výzkumného ústavu rostlinné

výroby v Praze - Ruzyni, Agrotestu, zemědělského zkušebnictví, poradenství a výzkumu,

s.r.o. v Kroměříži, Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě a České

zemědělské univerzity v Praze. ( Lipavský J., Hromadová M., Sedláčková I., Vokál B.,

Faměra O. )

QF-3044 Ověření využitelnosti membráno-fotokatalytické destrukce toxických

polutantů v kombinaci s bioremediačními technologiemi v zemědělství

Na modelovém zařízení vlastní konstrukce byly experimentálně ověřeny různé způsoby

mikrobiologické remediace a fytoremediace, v rámci kterých byly testovány substráty uměle

kontaminované ropnými látkami a aromatickými uhlovodíky. Při srovnání jejich

dekontaminační účinnosti můžeme konstatovat, že největší efekt byl dosažen ve variantě

aerobní fermentace kontaminovaných substrátů, druhým v pořadí byla fytoremediace s

Výroční zpráva

VÚRV 2005

85


aplikací vysoké dávky kompostu (až 25 hmotnostních %). Účinnost dekontaminace dosažená

v laboratoři pomocí aerobní fermentace byla rovněž prokázána v poloprovozních podmínkách

ve velkoobjemovém reaktoru. V roce 2005 pokračovaly práce po experimentálním ověření a

optimalizaci procesních podmínek separace a fotokatalytické destrukce vybraných polutantů

na zařízení vlastní konstrukce za účelem snížení potřebné doby rozkladu a zvýšení účinnosti

procesu na hodnotu 80-99 %. V rámci tohoto směru bylo nejdůležitějším úkolem optimalizace

procesu potažení membrán fotokatalytickou vrstvou v návaznosti na ověření jejích katalytické

účinnosti (celková oxidační schopnost, selektivita, synergie s membránovým procesem) a

funkční odolnosti (dlouhodobá stabilita, mechanická odolnost). Jako podkladové vrstvy

fotokatalyzátoru byly zkoušeny materiály, potenciálně vhodné pro technické využití v

reaktorech: kovová síta, sklo, polymerní a anorganické membrány atd. Jako nadějné a

mechanicky odolné řešení se ukázala nerezová síta z oceli 17 240, která vykázala vysokou

účinnost převyšující některé komerční analogy. Zhotovené fotokatalytické reaktory a

membrány byly použity pro celou sérii experimentů, nasměrovaných na optimalizaci procesu

destrukce rozličných organických polutantů a modelových látek. Předběžné závěry

nasvědčují, že jak na válcovém reaktoru tak i dynamické cele je možno dospět k výsledkům,

využitelným pro technologické účely. Prakticky ve všech případech účinnost

fotokatalytického procesu byla prokazatelně vyšší než fotolytická reakce pod vlivem

ultrafialového záření. Dílčí poznatky získané v rámci sledování souběhu procesů membránové

separace a fotokatalýzy vypovídají o snížení zanesení membrány, zlepšení kvality permeátu,

vyšší rychlost separace, delší udržení provozu na potažené membráně. ( S.Usťak)

QF 3018 Trvale udržitelný rozvoj všestranných funkcí travních porostů v méně

příznivých oblastech (LFA) založený na vhodných způsobech jejich obhospodařování a

využívání přežvýkavci s uplatněním evropského modelu multifunkčního zemědělství

Do řešení projektu je zapojeno pět pracovišť (tři výzkumné ústavy, dvě zemědělské

univerzity), nositelem - koordinátorem je VÚCHS Rapotín, výzkumné řešení probíhá s

využitím experimentálních kapacit nositelského a řešitelských pracovišť. Cílem projektu je

vypracovat systém obhospodařování a využívání travních porostů vhodnými

pratotechnickými postupy v podmínkách multifunkčního zemědělství. Uvažovaným hlavním

konzumentem píce je skot. Dále jsou sledovány a vyhodnocovány výsledky dlouhodobých

pokusů s původními, obnovenými a přisetými travními porosty. Na vybraných porostech jsou

hodnoceny mimoprodukční funkce trvale udržitelných travních porostů při sledování

botanické charakteristiky, hospodářského výnosu, množství infiltrované vody a chemického

složení lyzimetrických vod. V modelovém pokusu s travními druhy je studována možnost

mimovegetačního zakládání a přisévání porostů. Na pratotechnická opatření úzce navazují

zootechnická sledování. Je vyhodnocována pastva zvířat, parametry zdraví a užitkovosti

včetně welfare. Na základě získaných výrobních a ekonomických ukazatelů bude provedena

jejich analýza a vypracovány návrhy ke zlepšení podmínek obhospodařování travních porostů

v LFA. (A. Kohoutek).

1G58027

Ověření nového systému výživy rostlin dusíkem CULTAN (Controlled Uptake Long

Term Ammonium Nutrition) u vybraných plodin

Hlavním cílem projektu je kritické zhodnocení a komplexní posouzení nového systému

výživy rostlin dusíkem CULTAN u ozimé pšenice, jarního ječmene, ozimé řepky a kukuřice.

Pro pokusy byly vytipovány plochy ozimé pšenice Sulamit vyseté v bloku, byly založeny

polní deníky a protokoly. Řešení začalo 1.12.2005. Nositelem projektu je ČZU Praha.

(Lipavský J., Čejka L., Jarošová S., Janeček M., Kopecká P.)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

86


1G58038

Inovace pěstitelských technologií sladovnického ječmene vývojem diagnostických metod

pro vyhodnocení struktury porostu, zdravotního a výživného stavu

Hlavním cílem projektu je vytvoření inovovaných komplexních pěstitelských technologií

sladovnického ječmene s využitím diagnostických metod a rozhodovacích pravidel,

zajišťujících včasné omezení limitujících faktorů a dosažení špičkových parametrů

sladovnické kvality. Byly vytipovány dvě lokality pro získání a zpracování dat k řešení

projektu. Projekt byl zahájen 1.12.2005. Nositelem projektu je Agrotest, zemědělské

zkušebnictví, poradenství a výzkum, s.r.o. Kroměříž.

(Lipavský J., Jarošová S., Kopecká P., Janeček M).

GF 3148

Přeměna zbytkové biomasy zejména z oblasti zemědělství na naturální bezzátěžové

produkty, využitelné v přírodním prostředí ve smyslu programu harmonizace legislativy

ČR a EU

Byly započaty programátorské práce na expertním systému „Kompost“ zejména na modulu

„Optimalizace surovinové skladby kompostu“. Byl zpracován autorsky chráněný návrh

zařízení pro řízenou intenzifikaci aerobní fermentace biologických odpadů a odstranění

obtěžujících zápachů. Nositelem projektu je VÚZT Praha. (Váňa J.)

QF 3160

Výzkum nových technologických postupů pro efektivnější využití zemědělských a

potravinářských odpadů

Byly zpracovány fyzikální a biochemické postupy zbioplynování substrátů s vyšším obsahem

sušiny. Byla zhotovena čtvrtprovozní modelová vysokosušinová bioplynová stanice, na které

byly ověřovány substráty na bázi zvířecích fekálií a rostlinných tkání. Nositelem projektu je

VÚZT Praha. (Váňa J.)

1G57042

Péče o půdu v podmínkách se zvýšenými nároky na ochranu životního prostředí.

V březnu 2005 byl za garance VÚZT Praha zahájen nový projekt NAZV s názvem „Péče o

půdu v podmínkách se zvýšenými nároky na ochranu životního prostředí“. VÚRV se na

řešení podílí svým výzkumem vlivu redukovaného a půdoochranného zpracování půdy na

fyzikální vlastnosti půdy, půdní strukturu a na protierozní stabilitu a půdní zhutnění. Na

základě dosud získaných výsledků lze konstatovat, že s ohledem na významně vyšší obsah

stabilních půdních agregátů v ornici půd, obdělávaných půdoochrannými technologiemi,

budou tyto půdy odolnější zejména k vodní erozi v ohrožených oblastech, než půdy,

zpracovávané konvenčním způsobem. (M.Javůrek, M.Vach)

QG50034

Nové technologické postupy v ekologickém zemědělství na orné půdě k získání kvality

vhodné pro potravinářské a krmné zpracování.

V r. 2004 byly založeny na pokusných plochách v Praze-Ruzyni a v Lukavci u Pacova polní

pokusy s organickým způsobem hospodaření. Cílem pokusů je určit vhodné odrůdy obilnin a

brambor pro organické hospodaření z hlediska kvality, odolnosti vůči chorobám a škůdcům.

Byly stanoveny rozdíly ve výnosech a v kvalitativních parametrech mezi organickým a

konvenčním způsobem hospodaření a vlivem rozdílných pěstitelských opatření (velikosti

výsevku, šířky řádků aj.) na hospodářské výnosy a kvalitu produkce. (M.Káš)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

87


Odbor genetiky a šlechtění

1G46065 Zvýšení uživatelské hodnoty a efektivity práce s kolekcemi genetických zdrojů

jarní pšenice, ovsa a ozimého ječmene

Projekt se zaměřuje na významné a relativně rozsáhlé kolekce genetických zdrojů jarní

pšenici, jarní oves a ozimý ječmen. Jeho hlavním cílem je racionalizovat práci s kolekcemi,

identifikovat donory významných znaků, vytvořit "core" kolekce a získat nové metodické a

teoretické poznatky. Aktivity projektu probíhaly současně na dvou řešitelských pracovištích,

VÚRV Praha a v ZVÚ Kroměříž.

V IS EVIGEZ byla na základě dostupných informací domácích i zahraničních doplňována

databáze pasportních údajů, byla dokončena revize rodokmenů.

Byla provedeny analýzy pedigree pro všechny tři studované kolekce. U všech kolekcí byly

identifikováni původní předci a odhadnut jejich přínos do pedigree v rámci celé kolekce a v

jednotlivých shlucích. U všech plodinových kolekcí byla vybrána cca třetina položek z

celkové kolekce, aniž by došlo k významnému snížení genetické diversity v takto vybrané

kolekci. Získané výsledky jsou připraveny do tisku; budou využity při sestavování "core"

kolekcí studovaných plodin.

Modelové soubory, které byly vybrány v předešlém roce, byly na základě informací z prvního

roku řešení upraveny, některé materiály byly vyloučeny; jarní pšenice a oves byly vysety a

hodnoceny na dvou stanovištích (VÚRV Praha, ZVÚ Kroměříž). U ozimého ječmene byly

pokusy založeny na podzim 2005 pro sklizňový rok 2006 na obou řešitelských pracovištích. V

roce 2006 budou výběrové kolekce všech plodin hodnoceny na dvou stanovištích.

Probíhaly práce na charakterizaci materiálů jarní pšenice a zejména ovsa s využitím

elektroforézy zásobních bílkovin. U ovsa byla charakterizována většina materiálů českého,

případně československého původu. U výběrové kolekce jarní pšenice byly zahájeny práce na

charakterizaci genotypů s využitím DNA markérů; u 214 položek výběrové kolekce byla

izolována DNA a uchována pro analýzy v roce 2006.

(L. Dotlačil, L. Nedomová, Z. Stehno, I. Faberová, J. Milotová, L. Leišová, V. Dvořáček,

J. Oborný, J. Hermuth, L. Čejka, I. Polišenská)

1G46066 Konzervace biodiverzity rostlin v systému trvale udržitelného zemědělství a

krajinářství

Cílem řešení projektu je vyhledávat existující zbytky tradičních krajových forem emědělských

plodin a planých druhů využívaných nebo využitelných v zemědělství, navrhnout jejich

setrvalé uchování v krajině metodou in situ a on farm konzervace.

Řešení úkolu v roce 2005 probíhalo podle plánovaných aktivit na dvou dílčích úkolech –

ovocné dřeviny a bylinné druhy. Na základě literárních údajů a předchozího terénního

průzkumu bylo vybráno 34 starých krajových odrůd jabloní a hrušní typických pro oblast

východních Čech pro konzervaci metodou in situ. Příprava na on farm konzervaci zahrnovala

přípravu školkařského materiálu. Z minulého roku naočkované stromky krajových materiálů

byly předány do Neratova v Orlických horách kde byl vysázen Sad smíření.. V rámci

bylinných druhů probíhalo monitorování ohrožených druhů na vyznačených trvalých

plochách. Do projektu zařazeno 17 druhů Fabaceae, 50 druhů Poaceae, pažitka, vachta a

puškvorec. Od každého druhu Fabaceae je zařazena jedna typická lokalita v oblasti Moravy.

Další lokality byly vybrány v Čechách - v Českém Středohoří v Polabí a Povltaví.

Shromáždění položek zájmových druhů čeledí Fabaceae a Poaceae probíhalo při sběrových

expedicích i při individuálních sběrových cestách. U některých monitorovaných druhů byly

na lokalitách zapsány fytocenologické snímky. Na lokalitě byl též zaznamenán počet rostlin,

Výroční zpráva

VÚRV 2005

88


stupeň ohrožení lokality, faktory působící ohrožení druhu a zdravotní stav populace. Dále

byla stanovena ontogenetická fáze zájmového druhu a pokud to bylo možné, tak byla sebrána

semena pro uložení v Genové bance. Na společné expedici do Křivoklátska bylo sebráno 135

planých genetických zdrojů. Probíhaly regenerace a popis sebraných materiálů. V rámci

plánované repatriace byly získány některé ztracené odrůdy. Navrácené materiály byly vysety

pro regeneraci. Kolekce vachty a puškvorce byly posíleny o nové sběry z nových lokalit. Byly

navrženy materiály pro on farm konzervaci v nově budovaném skanzenu v Zubrnici. Ve

skanzenu v Rožnově byly vystaveny staré odrůdy trav a bylin Výsledky byly presentovány na

vědeckých seminářích. (V. Holubec, V. Chytilová, P. Gottwaldová, J. Kloutvor, H. Marková,

F. Paprštein, J. Pelikán, M. Ševčíková, P. Šrámek, V. Schubertová, T. Vymyslický)

1G46061 Využití inovovaných metod a specifických šlechtitelských materiálů pro

zvýšení efektivnosti tvorby nových odrůd ozimé řepky.

Projekt je řešen ve VÚRV Praha a spolupracujících organizacích. Agritec s.r.o. Šumperk,

Oseva PRO s.r.o., o.z. VÚOl Opava, Selgen a.s., Šlechtitelská stanice Chlumec nad Cidlinou,

Sempra Praha a.s., Šlechtitelská stanice Slapy u Tábora a JČU České Budějovice

V roce 2005 bylo řešeno 17 aktivit, vztahujících se k osmi plánovaným výstupům.

Pomocí inovovaných biotechnologických metod byly vytvořeny další perspektivní

šlechtitelské materiály - dihaploidní linie pro šlechtění liniových odrůd, autoinkompatibilní a

CMS linie a obnovitelé fertility se zlepšenou 00 kvalitou pro šlechtění hybridů. Získané

materiály byly hodnoceny z hlediska kvality, výnosu a zdravotního stavu. Byly rozpracovány

a ověřovány nové metody molekulárního markerování autoinkompatibility, obnovy fertility

pro CMS a obsahu mastných kyselin. Pokračovalo ověřování nových metodických postupů

pro testování materiálů na rezistenci k vybraným chorobám a škůdcům a hodnocení výskytu a

významu nově se rozšiřujících chorob. (V.Kučera, M.Vyvadilová, M.Klíma)

1B44068 Vývoj a validace metod pro zvýšení kvality a zajištění zdravotní nezávadnosti

potravin s využitím postupů molekulární biologie v souladu s požadavky EU

Řešený projekt je zaměřen na využití moderních vysokokapacitních technologií pro detekci

případných patogenů a nežádoucích kontaminací potravin. Zaměřuje se na využití technologie

DNA čipů (arrays) pro detekci specifických allel. V r. 2005 jsme se zaměřili na klonování

DNA sond - specifických pro vybrané transgeny v GMO odrůdách povolených v EU. Úseky

transgenů využívaných pro kontrolní účely byly amplifikovány primerovými sekvencemi

používaných pro detekci. Amplifikační produkty byly přečištěny, upraveny, klonovány do

plasmidů a transformovány do E coli, ve kterých jsou uchovávány. E. coli pak byly použity

jako zdroj plasmidů a amplikonů. Ty byly použity pro hybridizaci. Celková DNA sóji byla

štěpena restrikčními enzymy a paralelně UNG. Produkty byly značeny fluorecenční značnou

Cy3 a Cy5 přímým značením. Systém se po hybridizaci ukázal jako málo citlivý. Proto jsou

zvažovány další možnosti..

(J.Ovesná, L.Kučera, P.Sekerka, Malý M., Koucká L.)

1G46068 Vývoj a aplikace technologie DNA array pro vysoce kapacitní systém

identifikace genů, genotypů a produktů pro potřeby jejich charakterizace a kontrolu

trhu

Cílem řešeného projektu je zavést v ČR technologie, které by byly dostupné pro české

šlechtitelské firmy (šlechtění) a zpracovatelský průmysl (ověřování kvality surovin) pro

jednozačnou identifikaci genotypů. Takové technologie by měly umožnit v jedné reakci z

malého množství analyzovaného vzorku určit přítomnost co největšího počtu genů daného

rostlinného druhu (nejlépe na bázi alelické diskriminace) nebo několika alel v tisících vzorků.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

89


V r. 2005 jsme se zaměřili na získání informací o sekvencích základního genu rozhodujícího o

typu škobových zrn vyskytujících se v zrnech pšenici (GBSSI). Po amplifikaci a klonování

genů z několika příbuzných druhů r. Triticeae a pšenice seté jsme stanovili diverzitu tohoto

genu pomocí analýzy délkového polymorfismu restrikčních fragmentů a na základě

sekvenování klonovaných úseků GBSSI. Kromě polymorfismu v rámci příbuzných druhů

jsme detekovali zajímavý polymorfismus u staré odrůdy pšenice. Kromě dalšího bylo řešení

změřeno v r. 2005 na optimalizaci jednotlivých kroků práce se zařízením pro DNA arrays

(čipů).

(Ovesná J., Kučera L., Wildová P., Herbstová M.)

IG57064 Využití polymorfismu repetitivních oblastí geonomu obilovin pro

charakterizaci genových zdrojů šlechtitelských materiálů.

Práce na projektu probíhala v roce 2005 v souladu s plánem, schválenou metodikou a

rozpracovaným harmonogramem práce. S využitím prostředků a programů pro bioinformační

analýzy proteinových a DNA sekvencí byly vybrány a ve VURV uloženy v elektronické

podobě vybrané sekvence transposibilních elementů a DNA genomů ječmene, pšenice i

jiných druhů. V roce 2005 byly charakterizovány vybrané oblasti DNA z hlediska

konzervativních oblastí se zaměřením na TIR (terminal inverted repeats) MITE elementů.

Výsledky byly použity v rámci projektu pro navržení systémů detekce polymorfismu DNA s

využitím transposibilních elementů. K hodnocení byla použita i analýza konformace struktury

DNA. Výsledky porovnávacích studií a studií charakteristik identifikovaných elementů a

inserčních míst v sekvencích ječmene a pšenice byly uloženy a podrobeny analýzám. Byl

navržen zcela původní přístup k hodnocení primární struktury DNA, který umožňuje detailní

hodnocení přítomnosti transposibilních elementů. Pro studium byly vybrány především

sekvence genomů s kódujícími oblastmi pro vybrané geny rezistence vůči houbovým

patogenům (například Mlo, mla a jiné) či mající vztah ke kvalitě konečného produktu (lokusy

kódující HMV gluteniny, waxy proteiny, amylázy).

(Kučera L., K. Poláková, L. Leišová, Wildová P., H. Udavská, D. Kučerová, M.

Hanušová, Ovesná J.)

1B53047 Studium vybraných faktorů ovlivňujících nezáměrnou přítomnost GMO a

biodiversitu v rámci koexistence geneticky modifikovaných, obvyklých a ekologických

plodin

V průběhu roku 2005 byly vyhodnoceny informace o zastoupení vybraných druhů rodu

Elytrigia v oblastech s očekávaným pěstováním geneticky modifikovaných orůd kukuřice.

Pozornost byla věnována i výskytu E.intermedia a potenciálních hybridů E.repens a

E.intermedia na vybraných lokalitách. Pro výběr sběrových lokalit byla využita i databáze

spolupracujících podniků. Na lokalitách byly uskutečněny sběry rostlinného materiálu, který

byl uložen ve VÚRV. Celkem bylo získáno 32 sběrových položek. Pro výběr systému

hodnocení variability a biodiversity E.repens a E.intermedia byly vyhodnoceny databáze

sekvencí DNA z veřejně dostupných zdrojů. Přehled sekvencí Elytrigia repens s

hyperlinkovými vazbami na databázi sekvencí byl uložen v elektronické podobě a byl využit

pro navržení primerů pro následné analýzy vzorků rostlin získaných sběry.

V rámci řešení projektu byl navržen a v porostech otestován způsob vzorkování rostlin pro

účely stanovení přítomnosti, případně pravosti deklarované odrůdy na pěstebních plochách.

Výsledkem byl návrh i soupravy pomůcek pro terénní odběr listových segmentů rostlin

kukuřice, tak aby byl reprezentativním a umožnil následné analýzy DNA a stanovení

přítomnosti geneticky modifikovaných rostlin kukuřice.

(L. Kučera, D. Kučerová, M. Hanušová, Malý M., J. Ovesná,)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

90


QF3039 Založení kryobanky pro konzervaci vegetativních vrcholů bramboru a chmele.

Cílem tohoto projektu je založení kryobanky bramboru a chmele. V této kryobance budou

uchovány všechny odrůdy bramboru českého původu a všechny významné genotypy chmele.

Řešení tohoto projektu probíhá ve spolupráci tří výzkumných pracovišť. Plodinové ústavy -

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod a Chmelařský institut Žatec poskytují

ozdravené rostliny in vitro a provádějí kontroly jejich zdravotního stavu a genetické identity

genotypů. Vlastní kryoprezervace je zajišťována ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v

Praze - Ruzyni. V roce 2005 byla provedena optimalizace kultivačních podmínek chmele pro

zvýšení regenerace rostlin po kryoprezervaci. Zároveň pokračovala kryokonzervace

vybraných genotypů bramboru a chmele. V kryobance bylo v roce 2005 uloženo 10 genotypů

bramboru a 5 genotypů chmele. Průměrná životnost apikálních meristémů bramboru po jejich

kryoprezervaci byla 68 %. Nejlepší životnost po kryoprezervaci měla odrůda Květuše a to 95

%, nejhorší odrůda Blaník 40 %. Ze všech kryoprezervovaných odrůd byly odvozeny živé

rostliny bramboru. Průměrná regenerace rostlin odrůd bramboru po kryoprezervaci byla 27 %.

Nejvyšší regenerace rostlin bramboru po jejich kryoprezervaci byla také zjištěna u odrůdy

Květuše a to 55 % a naopak nejnižší regenerace rostlin u odrůd Blaník, Karat a Táborky a to

10 %. Průměrná životnost apikálních meristémů po jejich kryoprezervaci byla 75 %. Nejlepší

životnost po kryoprezervaci měly klony č. 12534 a 11360 a to 80 %, nejhorší genotyp 12534

a to 70 %. Průměrná regenerace rostlin chmele všech odrůd po kryoprezervaci byla 35 %.

Nejvyšší regenerace rostlin chmele po kryoprezervaci byla zjištěna u klonu č. 11688 a to 45

% a nejnižší u klonu č. 12534 a to 25 %. Údaje o uložených genotypech byly zaznamenány v

databázi genových zdrojů EVIGEZ.

(M.Faltus, A.Bilavčík, J.Zámečník)

QF3050 Vývoj metod objektivní identifikace zemědělských plodin

Pomocí optimalizovaného metodického postupu elektroforézy hlízových bílkovin (UPOV)

bylo v roce 2005 charakterizováno dalších 32 registrovaných odrůd brambor. Elektroforetická

spektra odrůd brambor byla počítačově zhodnocena a v podobě denzitogramů uložena do

elektronické knihovny. K charakterizaci a identifikaci nově registrovaných odrůd pšenice seté

a ječmene byly použity metody elektroforetické analýzy zásobních, resp, enzymatických

bílkovin pšenice a ječmene uvedené v České státní normě či doporučené mezinárodními

organizacemi (ISTA, UPOV). Byly doplněny a inovovány dosud vytvořené databáze

elektroforetických spekter gliadinů a HMW gluteninů registrovaných odrůd pšenice; hordeinů

a esteráz registrovaných odrůd ječmene. V současné době jsou v elektronických databázích

elektroforetických spekter uloženy záznamy 119-ti odrůd brambor, 90-ti odrůd pšenice a 81

odrůdy ječmene (registrované a vyřazené odrůdy). V roce 2005 byla provedena orientační

kontrola odrůdové čistoty a odrůdové pravosti merkantilních vzorků pšenice a ječmene ze

sklizně 2004 pomocí elektroforézy zásobních bílkovin. U 64% vzorků pšenice a 74% vzorků

ječmene byla zjištěna odrůdová jednotnost v souladu s odrůdovou deklarací. (Bradová a

kol.)

QF3056 Vitalita osiva,kvalita sadby a jejich význam u tradičních a vybraných

netradičních perspektivních plodin pro šlechtění, semenářství a pěstitele

Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby ve spolupráci s ČZU,ÚEB,VŠCHT a s ÚOCHB

proběhly všechny experimenty dle plánu.Získané výsledky (již třetím rokem)umožňuji napsat

řadu publikací. U odrůd pšenice jarní,odrůd pšenice ozimé, slézu krmného,pohanky, svazenky

vratičolisté a u fazolu byly hodnoceny vybrané kvalitativní ukazatele rostlin a jejich semen,

Výroční zpráva

VÚRV 2005

91


obsah energie v semenech rostlin, detailní chemické složení včetně fytohormonů,

intenzitafotosyntézy,vitalita,klíčivost a rozdíl mezi laboratorně stanovenou klíčivostí a polní

vzcházivostí.V pokusech byl hodnocen vliv všech sledovaných vlastností na následující

generaci a na efektivnost využití vody při klíčení.Současně probíhaly experimenty s aplikací

celé řady přirozených v přírodě se vyskytujících látek,které mohou ovlinit metabolismus

rostlin během vegetace a tvorbu a vlastnosti zrn, včetně vlivu na následnou generaci.Jedná se

o triterpeny,24-epibrassinolid,a řadu dalších látek

Vše bylo hodnoceno ve standardních a ve stresových kultivačních podmínkách (sucho a

vysoká teplota- skleník,klimabox). Rostliny byly současně pěstovány v polních podmínkách.

Publikována byla celá řada populíárních a vědeckých prací-viz www stráknky

VÚRV(L.Bláha -VÚRV,11 spoluřešitelů z ústavů mimo VÚRV)

QG50076 Analýza původců klasových fuzarióz na pšenici na území ČR, vymezení vlivu

napadení na hygienickou kvalitu zrna a zajištění účinnější ochrany porostů

Pro naplnění šesti v roce 2005 zahajovaných dílčích cílů projektu bylo řešení zahrnuto do 7

aktivit. Odběry vzorků podezřelých z infekce sloužily převážně pro vymezení druhového

spektra patogenů rodu Fusarium a získání izolátů patogenů pro studium jejich patogenity a

diverzity na molekulární úrovni. V současné době disponuje VÚRV sbírkou 190 izolátů, u

nichž proběhly v roce 2005 potřebné izolace DNA a byla optimalizována metoda studia

genetické diverzity na molekulární úrovni. Mykologické analýzy odhalily převládající výskyt

druhu Fusarium graminearum na našem území, což bude nepochybně třeba zohlednit ve

šlechtění na rezistenci k této chorobě. Laboratorní a polní testy patogenity vybraných 18

izolátů F. graminearum a F. culmorum ukázaly značnou divergenci v produkci mykotoxinu

DON a rozdíly v projevu dalších sledovaných znaků vypovídajících o stupni napadení. Testy

reakce 4 odrůd ozimé pšenice, lišících se stupni rezistence, na infekci 18 izoláty v polních

podmínkách ukázaly, že odrůdové reakce na jednotlivé izoláty mohou být odlišné, podstatné

však je, že rezistentní odrůda Arina vykázala podprůměrný obsah mykotoxinu DON po

infekci všemi použitými izoláty. Odlišné chemotypy (např. nivalenové) se zatím na území ČR

nepodařilo zjistit. Řešení v roce 2005 zahrnovalo též porovnání využitelnosti různých metod

inokulace v praktickém šlechtění. Vhodnost zjednodušeného postupu infikování pokusných

parcel rozhozem infikovaných zrn prokázána nebyla. Získané poznatky mohou být využity

jak ve šlechtění na rezistenci k fuzarióze klasu, tak v zemědělské praxi. Ukazuje se, že s

ohrožením porostů pšenice v důsledku napadení fuzariózami klasu je v našich podmínkách

třeba počítat prakticky každoročně a pro zajištění účinnější ochrany je potřebné účelně využít

kombinace ochranných opatření, spočívající ve správné volbě a aplikaci fungicidních

přípravků, využití geneticky podmíněné rezistence a poznatků o stupni ohrožení porostů.

Řešení projektu by mělo být příspěvkem pro zvýšení účinnosti těchto opatření. (V. Šíp a

kol).

1G57065 Specifikace vlastností a znaků zrna pšenice seté a jejich vazeb ke krmné

jakosti se zaměřením na efektivitu výživy monogastrů

V návaznosti na přípravnou fázi řešení problematiky krmné pšenice v rámci Výzkumného

záměru pokračoval v roce 2005 výzkum dle metodiky projektu NAZV 1G57065.

V prvém roce řešení projektu byla věnována pozornost především:

- získání informací o živinových charakteristikách zrna DH linií lišících se výskytem

translokace 1B/1R a kontrolních odrůd pšenice seté ze sklizní roku 2004 a 2005.

- využití biologických metod k získání informací o nutriční účinnosti zrna testovaných linií a

odrůd pšenice seté ze sklizní roku 2004, resp. 2005, s akcentem na krmnou kvalitu jeho

proteinové složky. Byla hodnocena odezva modelových organismů - laboratorního potkana

Výroční zpráva

VÚRV 2005

92


(Rattus norvergicus) outbredního kmene Wistar na předkládané diety s podílem zkoumaných

vzorků pšenice seté.

- založení biologického experimentu na kuřecích brojlerech s cílem získat prvotní informace o

kvalitě proteinové složky zrna linií a odrůd pšenice seté, ze sklizně roku 2005 s budoucím

využitím ve výživě monogastrů, konkrétně drůbeže.

- souhrnnému zpracování výsledků z přípravného období a prvého roku řešení projektu

Hodnocené dihaploidní linie pšenice ozimé byly charakterizovány alelickými sestavami

gliadinů a vysokomolekulárních gluteninů. Gliadinové alely se vyskytovaly u linií v různých

kombinacích rodičovských sestav. Podobná situace byla i v případě vysokomolekulárních

gluteninových subjednotek s tím rozdílem, že se u 2 sublinií vyskytly též subjednotky

nerodičovské.

Přestože výsledky prvého roku výzkumu v rámci projektu nelze zobecňovat, byly pozorovány

u souboru dat shromážděných z předchozích let určité vztahy mezi ukazateli jakosti zrna

pšenice. V pěstitelských charakteristikách nebyly pozorovány mezi skupinami DH linií, které

se liší výskytem translokace 1B/1R, výrazné rozdíly. Sedimentace v SDS a číslo poklesu byly

vyšší u skupiny linií bez translokace, což naznačuje vyšší pekařskou kvalitu. Naopak vyšší

obsah bílkovin (více jak o 1 %) a mokrého lepku (téměř o 3 %) byly zjištěny u linií

s translokací.

V zastoupení aminokyselin se lišily linie i kontrolní odrůdy ‚Šárka‘ a ‚Nela‘jen velmi málo.

Krmivářsky vhodná odrůda ‚Šárka‘ měla především vyšší obsah tyroxinu a esenciální

aminokyseliny lysinu a výrazně vyšší obsah další esenciální aminokyseliny argininu.

Chemické skóre esenciálních aminokyselin (CS) kontrolních odrůd se výrazněji lišilo ve

prospěch odrůdy ‚Šárka‘ v případě histidinu, argininu a lysinu.

Index PER, vyjadřující hmotnostní přírůstek těla zvířete připadající na jednotku přijatých

bílkovin (NL) krmiva se u souboru linií pohyboval od 0,66 do 1,35. Průměry skupin linií s a

bez ‚žitné‘ translokace se lišily, přes značnou variabilitu uvnitř skupin, jen velmi nepatrně

(1,01 resp. 0,99). Kontrolní odrůda ‚Nela‘ se těsně blížila uvedeným průměrům (1,02),

zatímco ‚Šárka‘ měla PER = 1,15.

Předběžné výsledky naznačují vztah indexu PER, indexu esenciálních aminokyselin (EAAI) a

podílu albumino-globulinové frakce v bílkovinách ke krmné jakosti zrna pšenice.

Bylo též přistoupeno k posouzení vztahu gliadinových a gluteninových markerů

k jednotlivým znakům a vlastnostem zna. Tyto vztahy budou upřesňovány v dalších testech.

(Z.Stehno, A. Kodeš, V. Dvořáček, Z. Mudřík, J. Bradová, B. Hučko, O. Faměra)

1G57060 Zlepšení výnosové stability ozimého ječmene zvýšením odolnosti k závažným

virovým chorobám a k abiotickým stresům

V průběhu prvního roku řešení proběhlo hodnocení odolnosti k BYDV v polních podmínkách

a u vybraných materiálů detekce genu Yd2. V testech na odolnost k BYDV se kromě zjištění

mírné až silné rezistence celkově u 9 materiálů, podařilo též v rámci dvou šlechtitelských

materiálů detekovat rostliny s vyšší rezistencí. Vybrané rostliny byly sklizeny a předány na

ŠS Lužany, kde budou ověřeny jejich další vlastnosti. Podařilo se identifikovat též 14 nositelů

genu Yd2 původem z Fiurenzuola ´dArda. Přítomnost genu ym4 (odolnost k BaMMV a

BaYMV-1) byla prokázána u 9 odrůd nově získaného zahraničního sortimentu. Zjištěné

zdroje již byly nebo budou využity ve šlechtitelském programu na ŠS Lužany. Bylo zahájeno

testování na rezistenci k BaYMV/BaMMV komplexu pomocí molekulárních markerů

v laboratoři ŠS Stupice. V rámci testování odolnosti vůči zimním stresům ve VÚRV byl

u 3 novošlechtění zjištěn stejný nebo vyšší stupeň zimovzdornosti jako má odrůda Luxor. 3

linie s prokázanou rezistencí k BYDV (SG-L 929/I/04, SG-L 929/II/04, SG-L 929/III/04)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

93


a 1 linie s prokázanou mírnou tolerancí (SG-L 960/I/04) k BYDV byly spolu s dalšími

materiály zkoušeny v lokalitních zkouškách ozimého ječmene a v testech zimovzdornosti

bedničkovou metodou v Lužanech. Výkonnostní parametry těchto materiálů nebyly

dostatečné pro postup do dalšího zkoušení, navíc žádný z těchto 4 materiálů neprokázal

významně zlepšenou toleranci ke stresovým podmínkám lokality s častějšími přísušky ani

významně zlepšenou toleranci ke stresovým podmínkám zimy. Tyto materiály budou dále

využívány jako genové zdroje - donory rezistence k BYDV. (J. Chrpová a kol.)

1G58083 Zdroje rezistence a inovace metod selekce pro šlechtění na komplexní odolnost

k hlavním listovým chorobám pšenice a ovsa.

V prvním měsíci řešení byl připraven materiál k skleníkovým a laboratorním pokusům.

Navržený projekt přispěje ke zvýšení efektivity šlechtitelské práce zaměřené na získání

rezistence k chorobám aplikací inovovaných metod, případně nově vyvinutých selekčních

metod, což umožní zrychlení kombinace genů rezistence k různým chorobám během šlechtění

s využitím nově získaných informací nutných pro efektivní šlechtění na rezistenci(optimální

zdroje rezistence, aktuální údaje o rasovém spektru patogenů, proti kterým se šlechtí na

rezistenci). Dalším přínosem bude zrychlení selekce převedením některých selekčních fází do

skleníku a laboratoře. (Hanzalová A.)

1G58084 Výběr producentů vysokého obsahu prekustorů biologicky aktivních látek

z kolekce Allium na základě charakterizace souboru a studia struktury a funkce

stěžejních genů

Řešení projektu bylo zaměřeno na přípravné práce - pěstování listvého materiálu, přípravu

laboratorního zázemí, ověření metodik a zahájení (1) izolací DNA, (2) výběr primerů, (3)

ověření metodik pro analýzy sirných aminokyselin v česneku. V úvodní části prací byly

získány a analyzovány sekvence genů pro alliinasu (S-alk(en)yl-L-cysteine sulfoxide lyazu)

česneku a příbuzných druhů. Byla sestavena databáze sekvencí, provedena jejich komparace a

byly navrženy oligonukleotidy pro parciální amplifikace částí sekvence. (Ovesná J., Kučera

L., Leišová L., Udavská H., Hanušová M.)

1B44011 Vývoj a testování systému analytických metod pro praktickou charakterizaci

odrůd brambor registrovaných v ČR

Ve VÚRV je řešena část tohoto projektu, koordinátorem je pracoviště Jihočeské Univerzity

v Českých Budějovicích. Cílem v roce 2005 bylo vytvořit a popsat elektroforetické etalony

proteinových profilů jednotlivých odrůd brambor registrovaných v ČR podle metodiky UPOV

- 2. část - u dalších 35 registrovaných odrůd brambor. Byl posouzen stupeň genetického

polymorfismu testovaného souboru odrůd, na základě proteinových (patatinových ) spekter

byly všechny odrůdy navzájem rozlišitelné. Podle metodiky UPOV lze pomocí kalibračních

etalonových odrůd získaných ze SRN přiřadit jednotlivým pruhům spektra určité hodnoty

REM, problematickým ovšem zatím zůstává jejich zařazení do jednotlivých skupin podle

lokusů patatinů. Kromě patatinů byl studován i systém esterázových isoemzymů, jejichž

polymorfismus byl ovšem nižší (Sýkorová, S., Matějová, E.)

QF3133 Výzkum výživné hodnoty zrna rozdílných druhů a typů obilovin pro intenzivní

krmné technologie vysokoprodukčních přežvýkavců

Ve VÚRV je řešena část tohoto projektu, koordinátorem je pracoviště zemědělského

výzkumného ústavu Kroměříž, s.r.o.. Cílem řešení je získat podklady pro návrh klasifikace a

formulovat zásady optimálního využití různých druhů a typů obilovin v systémech

Výroční zpráva

VÚRV 2005

94


intenzivních chovů přežvýkavců. Na pracovišti VÚRV byly provedeny elektroforetické

analýzy zásobních, resp enzymatických proteinů pšenice, ječmene a tritikale. Vysoká

variabilita jednotlivých druhů a odrůd v zásobních bílkovinách a enzymatických bílkovinnách

vytváří předpoklad pro využití bílkovin jako genetických markerů a to nejen pro značkování

genů podmiňujících biosyntézu určité frakce bílkovin, ale i vázaných genů, determinujících

další znaky a vlastnosti. Byl prostudován vztah hordeinových a esterázových alel studovaných

odrůd ječmene jarního k vybraným kvalitativním parametrům zrna. ( J. Bradová a kol.)

QF3191 Role dehydrinových genů pro toleranci rostlin k suchu a chladu a pro vitalitu

obilek ječmene

Název (cíl) aktivity řešené v roce 2005 společně s týmem z MZLU-Brno:

Hodnocení vlivu aktivity vybraných Dhn genů u směsných vzorků hybridů F4 generace (jarní

x ozimá šestiřadá odrůda a ozimá dvouřadá x ozimá šestiřadá) v závislosti na délce

chladového otužování

Skutečné Indikátory dosažení (dílčí výsledky)

V experimentu byly hodnoceny dvě ozimé odrůdy ječmene: ozimá šestiřadá odrůda Okal s

relativně vysokou úrovní mrazuvzdornosti nesoucí alelu (O) námi sledovaného variabilního

znaku a ozimá dvouřadá odrůda Monako, která opakovaně vykazuje nižší hodnotu

mrazuvzdornosti a zároveň ve sledovaném znaku nese alelu (A). Do experimentu byly

zvoleny "linie", které se lišily přítomností námi testovaného variabilního znaku. Rozdíly v

aktivitě vybraných Dhn genů byly patrné pouze mezi rodičovskými odrůdami. Pro hodncení

rozdílů v aktivitě Dhn genů mezi "liniemi" je námi použitá metoda málo citlivá. Bude nutno ji

nahradit přesnější kvantitativní metodou. (Kultivace rostlin, chladové testy a zjištování stupně

mrazuvzdornosti byly uskutečněny na pracovišti VÚRV v Praze pracovníky řešitelského týmu

pod vedením Dr. Prášila. Přítomnost a aktivita sledovaných Dhn genů byla prověřována

pracovníky řešitelského týmu MZLU.)

QF3223 Výzkum pěstitelských technologií u méně rozšířených ovocných druhů

Řešení projektu se týkalo méně pěstovaných rodů drobného ovoce Vaccinium, Cornus,

Lonicera a Hippophae a probíhalo na třech pracovištích v Holovousích, Brně a v Praze. Byly

testovány různé metody množení materiálu vegetativní cestou a in vitro. Výsledky množení

jsou udány v procentech a vyjadřují podíl dopěstovaných rostlin. Byly testovány bylinné a

dřevité řízky. Z polních kolekcí genofondu MZLU Brno a VŠÚO Holovousy byl v průběhu

roku 2005 odebrán rostlinný materiál zimolezu a kanadské borůvky ve formě dormantních

výhonů. Po narašení a povrchové sterilizaci chloridem rtuťnatým byl odebraný rostlinný

materiál postupně použit pro založení in vitro kultur. Prorůstající explantáty byly dále dle

potřeby jednotlivých metodických postupů pasážovány. Sterilizací výchozího materiálu došlo

k odstranění vnějších kontaminací. U kultivovaných odrůd kanadské borůvky byly

koeficienty multiplikace v in vitro kultuře zatím celkově nižší než u zimolezu. V založených

ovocných výsadbách byly během vegetačního období hodnoceny růstové, sklizňové údaje, u

některých druhů bylo přistoupeno k laboratornímu stanovení vybraných nutričních hodnot.

Pro omezení dormance semen dřínu byla provedena stratifikace. Bylo studováno množení

dřínu a rakytníku pomocí očkování či roubování. U dřínu očkování na semenáče v letním

období během měsíce srpna je úspěšné s vysokou výtěžností (95,20 %, 98,60 %) u odrůd

(´Jolico´, ´Děvín´, ´Titus´). Ze zahraničních kolekcí byly získány řízky rodů Vaccinium,

Lonicera a Cornus. V červnu byla podniknuta expedice na Kamčatku cílena na selekci

Lonicera edulis a L. kamtschatica v době plodnosti a na odběr řízků z nejlepších materiálů.

Cílové druhy se vyskytují v březové tajze, v podrostech Alnus kamtschatica a na okrajích

lesů. Lonicery byly ve stadiu zelené zralosti a teprve jednotlivé plody se začínaly vybarvovat.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

95


Byla prováděna selekce na velikost plodů, bohatost násady, ranost i pozdnost, a na chuťové

vlastnosti u vybarvených plodů. Cílem bylo získat kvalitní ale různorodý materiál pro další

selekci. Odebrané řízky byly odlistěny a sterilizovány v 0,1 % roztoku Previcuru. Celkem

byly odebrány rouby od 125 vybraných rostlin a každý vzorek představoval 10-30 větviček.

Sběry byly provedeny na 4 různých lokalitách. Dále byl sebrán maliník Rubus arcticus. Živý

materiál řízků byl předán na namnožení do MZLU Brno a VUKOZ Průhonice. Shromážděná

kolekce 125 genetických zdrojů Lonicery je mimořádně cenná a ojedinělá ve světě a bude

využita k selekci nových odrůd. (F. Paprštein, V. Holubec, V. Řezníček a kol.)

QF4108 Využití techniky fúze protoplastů ve šlechtění hospodářsky významných plodin

rodu Brassica, Cucumis a Solanum

V roce 2005 byly v podmínkách in vitro udržovány uniformní klony zástupců rodu Brassica,

založené v předchozím roce ze semenných materiálů a z regenerantů z mikrosporových

kultur. Nově byly připraveny pro účely založení protoplastových kultur a fúzí protoplastů

klony 8 kultivarů variet Brassica oleracea. Dále byly do in vitro podmínek převedeny a

následně naklonovány přeseté dihaploidní regeneranty květáku Siria.

Klony vybraných genotypů rodu Brassica byly kultivovány na médiu MS bez růstových látek

a testovány z hlediska výtěžnosti, životnosti mezofylových protoplastů a regenerační

schopnosti získaných kalusů. Genotypy s dobrou regenerační schopností byly využívány pro

chemické fúze protoplastů pomocí polyetylen glykolu (PEG). Regenerace buněčné stěny bylo

dosaženo u všech fúzovaných partnerů Brassica oleracea. Vysoká frekvence regenerace

adventivních pupenů i celistvých rostlin byla dosažena u kalusů, získaných po fúzích

hypokotylových protoplastů Brassica napus a mezofylových protoplastů B. carinata.

(M.Vyvadilová, M.Klíma)

QF4190 Porovnání metod stanovení stupně mrazuvzdornosti a stanovení stupně rizika

poškození odrůd ozimé pšenice mrazem v ČR

Název (cíl) aktivity

Stanovení zimovzdornosti u souboru 26 odrůd a novošlechtění pšenice pomocí provokační

nádobové metody

Skutečné Indikátory dosažení (dílčí výsledky)

Přezimování rostlin souboru 26 odrůd a novošlechtění pšenice po zimě 2004/2005 bylo

hodnoceno provokační nádobovou (bedýnkovou) metodou. Osivo vzorků bylo vyseto 23. a

24. 9.2004 podle metodiky používané ve VÚRV Praha. Přežití rostlin jednotlivých vzorků

bylo hodnoceno v druhé polovině dubna a pohybovalo se na vyvýšeném parapetu od 99 % do

17 %. Nejnižší hodnoty měly obě jařiny, Sandra a SG - S 5-02, 6 odrůd mělo přežití v

rozmezí 79 % až 50 % a 18 odrůd v rozmezí 99 % až 80 %. Ve variantě na zemi, poměrně

dobře přezimovaly ozimy na rozdíl od silně poškozených jařin. I přesto, že v zimě 2004/05

došlo k rozlišení sledovaného souboru pšenic na vyvýšeném parapetu je třeba pro přesnější

statistické hodnocení rozdílů mezi vzorky posuzovat výsledky z opakovaní po několik let.

Předběžné výsledky z víceletých hodnocení jednotlivých vzorků byly zpracovany metodou

třídění odrůd. Jedná se o hodnoty indexu přežití a z nich odvozených stupňů zimovzdornosti,

jako ukazatelů odrůdové odolnosti pšenice. (P. Prášilová a L.Davidová)

Název (cíl) aktivity

Optimalizace metody stanovení letální teploty LT50 odrůd pšenice pomocí laboratorního

mrazového testu.

V zařízeních VÚRV Ruzyně byly rostliny zkoušeného souboru odrůd pšenice vystaveny

různým intenzitám mrazu s cílem stanovit minimální letální teplotu (LT50) jako odrůdovou

Výroční zpráva

VÚRV 2005

96


charakteristiku mrazuvzdornosti. Celkem se podařilo opakovaně stanovit minimální LT50

u 12 odrůd pšenice v rozsahu od -11,3 oC (u jarní odrůdy Sandra) až do -22,6 oC (u vysoce

odolné odrůdy Mironovská 808). Mezi minimální LT50 a průměrným přežitím rostlin

zkoušených vzorků pšenice v provokačním testu (viz předchozí aktivita) byla prokázána

významná a záporná korelace. Zároveň byla zjištěna důležitost druhé fáze otužování

(tj. působení teplot pod bodem mrazu) pro indukci vysoké odolnosti pšenice vůči mrazu.

(I.Prášil, P.Prášilová, L.Davidová)

IG58076 Charakteristiky škrobu a bílkovin zrna pšenice pro nepotravinářské využití

Projekt byl zahájen 1.12. 2005. Časový postup prací proběhl v souladu s navrženými

aktivitami. V průběhu 1 měsíce řešení projektu tak došlo k zajištění a shromáždění vybraných

30 vzorků odrůd ozimé pšenice z 20 lokalit z ORO pokusů - ÚKZÚZ Brno. Rovněž došlo

k shromažďování a výběru dle obsahu NL, HTZ a kvality lepku (GI) cca 100 kontrastních

materiálů z genofondů jarních a ozimých pšenic, včetně získání kontrolní varianty waxy- typu

jarní pšenice seté. V závěru roku se začalo s optimalizací stanovení obsahu celkového škrobu

a jeho frakcí (amylózy amylopektinu). (V.Dvořáček)

QG50073 Studium odolnosti pšenice seté (Tritium aestivum) k BYDV

Projekt řeší velmi závažnou problematiku rezistence pšenice k žluté zakrslosti ječmene

(BYDV). Vyšlechtění tolerantní či rezistentní odrůdy k BYDV při zachování špičkových

parametrů dalších hospodářských vlastností je nelehkým šlechtitelským cílem, k jehož

naplnění významnou měrou přispívá i tento výzkumný projekt.

Projektu představuje propojení aktivit tří řešitelských pracovišť, nositelů - Výzkumného

centra SELTON, s.r.o., Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha-Ruzyně a České

zemědělské univerzity v Praze při využití monitoringu viróz v ČR prováděného Státní

rostlinolékařskou správou Olomouc. Řešení projektu v roce 2005 probíhalo za převážně

příznivých podmínek a bylo možno v souladu s metodikou s drobnými úpravami plnit

aktivity plánované na tento rok. (P.Horčička, J.Chrpová)

Odbor rostlinolékařství

1B44051 Výzkum a vývoj standartních metod ozdravení pomocí termoterapie a in vitro

kultur odrůd ovocných stromů a révy vinné od virů, fytoplazem a karanténních

patogenů pro systém certifikace zdravotního stavu výsadbového materiálu.

Pokračovat v termoterapii in vivo stromů slivoně, meruňky a broskvoně, infikovaných

PPV.

V roce 2005 byly provedeny čtyři termoterapie rostlin slivoně, meruňky a broskvoně

infikovaných PPV a pěstovaných v kontejnerech:

A: Prunus domestica L. cv. Švestka domácí (termoterapie při 38°C trvala 24 dní). Testy

neprokázaly přítomnost viru šarky švestky.

B: Prunus armeniaca L. cvs. Puebla a Carola (termoterapie se střídáním teplot 35°C a 37°C

po dobu 26 dní). Testy neprokázaly přítomnost viru šarky švestky.

C: Prunus persica (L.) Batsch cv. Sentry – (termoterapie se střídáním teplot 32°C a 38°C po

dobu 17 dní). Po této terapii rostlina uhynula.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

97


D: Prunus persica (L.) Batsch cv. Sentry – (termoterapie 38°C po dobu 49 dní). Testy

prokázaly přítomnost viru šarky švestky, nedošlo tedy k ozdravení rostliny. (A.

Hauptmanová, M. Chaloupková, J. Polák)

Připravit primární zdroje stromů meruňky a broskvoně, infikovaných PPV.

Pro ZF Lednice byly ve VÚRV Praha testovány primární zdroje odrůd meruňky a broskvoně

a podnoží pro meruňky a broskvoně na přítomnost viroidů Peach latent mosaic viroid

(PLMVd) a Hop stunt viroid (HSVd). Čtrnáct testovaných vzorků bylo prostých obou viroidů.

Na podnoži Barier 1 byl zjištěn PLMVd a na podnoži B-VA-1 byl zjištěn HSVd. (J.

Svoboda, M. Chaloupková, M. Hassan, A. Hauptmanová)

Zahájit termoterapii a kombinaci termoterapie s chemoterapií in vitro kultur ze stromů

slivoně, meruňky a broskvoně, infikovaných PPV.

V průběhu roku 2005 byly izolovány a kultivovány růstové vrcholy získané ze stromů

slivoně, meruňky a broskvoně infikovaných PPV. In vitro kultury byly podrobeny

termoterapii. Vlivem teploty 37°C došlo k degradaci media a in vitro kultury postupně do

týdne po ukončení terapie odumřely, takže nebylo možno pokračovat v pokusu a zahájit

chemoterapii. (A. Hauptmanová, M. Chaloupková, J. Polák)

Testovat zdravotní stav rostlin v průběhu ozdravování

Primární zdroje odrůd jabloně, hrušně a třešně byly testovány na přítomnost fytoplazem po

založení in vitro kultur. Výsledky všech testů byly negativní.

Rostlinný materiál vybraný pro ozdravování odrůd jabloně a hrušně byl vedle testování

pomocí ELISA ve VŠÚO Holovousy testován pomocí RT-PCR ve VÚRV Praha. V in vitro

kulturách jabloně nebyl po termoterapii pomocí RT-PCR prokázán žádný ze čtyř ekonomicky

významných virů jabloně (ASPV, ASGV, ACLSV, ApMV).

Dvacet čtyři klonů hrušně cv. Lucasova bylo po termoterapii testováno pomocí RT-PCR na

přítomnost ASPV, ASGV, ACLSV, ApMV. Ve čtyřech klonech hrušně nebyl ASPV pomocí

RT-PCR prokázán a tyto klony byly použity jako výchozí ozdravené rostliny. (M. Bryxiová,

M. Hassan)

Zahájit chemoterapii in vitro kultur stromů slivoně, meruňky a broskvoně pomocí

Ribavirinu.

Byla zahájena chemoterapie pomocí virostatika Ribavirin u odrůd Prunus persica (L.) Batsch,

cv Sentry a Prunus domestica L., cv Švestka domácí a cv Hanita. Byly použity různé

koncentrace: 0,1; 0,2; 0,5; 1 mg/1l media.

V případě cv Sentry přežilo v mediu o koncentraci 0,1 mg/l 50% rostlin, v koncentraci 0,2

mg/l byla regenerace in vitro kultury lepší.

V případě cv Švestka domácí byly zkoušeny tři různé koncentrace ribavirinu, regenerační

schopnosti ve všech třech typech media byly srovnatelné. Rostliny regenerovaly rychle, již po

třech dnech byl patrný přírůstek.

V případě cv Hanita nejlépe regenerovaly in vitro kultury v médiu obsahujícím 0,2mg

ribavirinu/1 l. Test ELISA neprokázal přítomnost PPV.(A. Hauptmanová, M. Chaloupková,

J. Polák)

Dopěstovat explantáty po termoterapii v podmínkách in vitro.

Explantátové kultury klonů odrůd révy vinné odvozené z interkalárních meristémů rostlin

podrobených termoterapii v komoře byly pěstovány na B5 mediu (0,1 μg/l IAA). Propagace

Výroční zpráva

VÚRV 2005

98


na tomto mediu vede po 3 týdnech inkubace k zakořenění prýtů, proto není nutné používat

zvláštní kořenící medium. Pro převedení do podmínek ex vitro byly explantáty zakořeněné na

agarem ztuženém B5 mediu oplachovány 2% roztokem Previcuru, potom umístěny do baněk

naplněných zvlhčenou směsí perlit - rašelina v poměru 1:1 a umístěny do kultivační místnosti.

Jakmile zakořeněné rostliny začaly vytvářet nové listy, byla v baňkách postupně snižována

vlhkost. Takto bylo dosaženo úspěšného převedení 70% rostlin.

Byl namnožen materiál u následujících položek: MT 26/19 T4 22/2 , 22/3, 43/3; MT 33/16 T3

7/3; PM 11/48 T3 2/3, 2/4. Tento materiál bude dále sledován nebo bude opakována

termoterapie v podmínkách in vitro. (O. Jandurová)

Ověřit účinnost termoterapie pravokořenných sazenic révy vinné pomocí ELISA a RT-

PCR.

Pravokořenné sazenice vybraných klonů révy vinné byly podrobeny termoterapii při teplotě

36 ºC po dobu šesti týdnů. Po skončení termoterapie byly opakované testovány pomocí

ELISA a RT-PCR na přítomnost virů, jimiž byly infikovány tyto klony před zahájením

ozdravování.

U klonu MT 23/37 T3 42 byly testovány 2 rostliny po termoterapii, přičemž jedna z nich byla

slabě pozitivní v RT-PCR na virus svinutky révy vinné 1 (Grapevine leafroll-associated virus

1, GLRaV-1), druhá rostlina byla negativní. V ELISA byly tyto rostliny negativní, tato

metoda má zcela zřejmě nižší citlivost pro detekci tohoto viru. U klonů MT 26/19 T4 22 a MT

33/16 T3 16 byly všechny testované rostliny po termoterapii pozitivní v RT-PCR na GLRaV-

1.

U klonu MT 26/19 T4 43 byly testovány 3 rostliny po termoterapii, všechny byly pozitivní

v RT-PCR na GLRaV-1. Jedna z nich byla pozitivní a dvě negativní na virus roncetu révy

vinné (Grapevine fanleaf virus, GFLV), jímž byl tento klon infikován před zahájením

termoterapie, bylo tedy dosaženo částečného ozdravení - pouze od GFLV. Stejného

částečného ozdravení od GFLV, však nikoliv od GLRaV-1 bylo dosaženo u klonů MT 26/19

T3 60, MT 33/16 T3 7 a PM 30/40 T3 26.

U klonu PM 11/48 T3 2 byly testovány 4 rostliny po termoterapii, všechny byly pozitivní

v RT-PCR na GLRaV-1. Všechny 4 byl též pozitivní na virus skvrnitosti révy vinné

(Grapevine fleck virus, GFkV), jímž byl tento klon infikován před zahájením ozdravování,

nebylo tedy dosaženo ozdravení od žádného ze dvou virů, jimiž byl tento materiál infikován.

(O. Jandurová, P. Komínek)

1B53054 Výzkum interakce viru šarky švestky, viru zakrslosti slivoně a viru

chlorotické skvrnitosti jabloně s transgenními rostlinami švestky domácí, cv. Stanley,

klon C-5 pěstovanými v pokusném sadu

Vyhodnotit příznaky na listech transgenní švestky Prunus domestica L., klon C-5

inokulovaných roubováním kmenem PPV-M a kombinacemi virů PPV-M + ACLSV,

PPV-M + PDV a PPV-M + ACLSV + PDV.

Listy stromů transgenní švestky P. domestica L., klon C-5 inokulované roubováním kmenem

PPV-M a kombinacemi virů PPV-M + ACLSV, PPV-M + PDV a PPV-M + ACLSV + PDV

byly prohlíženy v měsíčních intervalech během vegetačního období 2005. Příznaky PPV se

objevily na listech až začátkem června jako mírné až silné difuzní skvrny. Intenzita příznaků

šarky se udržela do července, pak slábla.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

99


Příznaky ACLSV nebo PDV nebyly pozorovány během celého vegetačního období. Na

listech stromů byly difuzní skvrny způsobené PPV. V kombinaci PPV-M + ACLSV + PDV

byly pozorovány středně silné difuzní skvrny na listech. (J. Polák, J. Pívalová)

Stanovit přítomnost kmenu PPV-M a kombinací PPV-M + ACLSV, PPV-M + PDV a

PPV-M + ACLSV + PDV ve stromech transgenní Prunus domestica L., klon C-5 pomocí

ELISA, ISEM a RT-PCR.

V listech stromů transgenní švestky klon C-5 inokulovaných PPV-M a kombinacemi virů

PPV-M + ACLSV, PPV-M + PDV a PPV-M + ACLSV + PDV byla zjišťována přítomnost

viru šarky švestky pomocí ELISA, ISEM a RT-PCR. Pomocí ELISA byl PPV-M stanoven

ve všech devíti stromech inokulovaných PPV-M. Titr proteinu PPV-M kolísal od 1:128

do 1:2048 a nekorespondoval s intenzitou hodnocených příznaků.

U variant s kombinacemi virů byl PPV-M stanoven pomocí ELISA ve všech stromech

inokulovaných PPV-M + ACLSV, v devíti stromech z deseti inokulovaných PPV-M + PDV a

ve všech jedenácti stromech inokulovaných třemi viry, PPV-M + PDV + ACLSV. V osmém

stromu kombinace PPV-M + PDV nebyl pomocí ELISA virus šarky švestky prokázán, stejně

tak ani virus zakrslosti švestky. Relativní koncentrace PPV-M v listech stromů jednotlivých

kombinací byla poměrně vysoká, přičemž kombinace PPV-M + ACLSV a PPV-M + PDV

byly srovnatelné se stromy infikovanými pouze PPV-M, zatímco v případě kombinované

infekce všemi třemi viry, PPV-M + ACLSV + PDV byla koncentrace PPV-M poněkud vyšší.

Ve zdravých kontrolních stromech transgenní švestky C-5 nebyla prokázána přítomnost

žádného z virů PPV-M, ACLSV, PDV a nebyly na nich zjištěny žádné příznaky virové

infekce.

Pomocí ISEM byla v listech infikovaných stromů prokázána přítomnost částic PPV-M.

Pomocí RT-PCR byl PPV-M zjištěn u kombinace PPV-M + ACLSV ve všech stromech,

v kombinaci PPV-M + PDV v desíti stromech z jedenácti (shodně s výsledky ELISA) a

v kombinaci PPV-M + ACLSV + PDV byl PPV-M stanoven pouze v šesti stromech

z jedenácti, zatímco pomocí ELISA byl virus zjištěn ve všech jedenácti stromech.

ACLSV byl ve stromech infikovaných kombinacemi PPV-M + ACLSV a PPV-M + ACLSV

+ PDV stanoven pomocí jednostupňové RT-PCR a prokázán téměř ve všech stromech.

PDV byl ve stromech infikovaných kombinacemi virů stanoven pomocí jednostupňové RT-

PCR a prokázán téměř ve všech stromech. (J. Polák, J. Pívalová, J.K. Kundu, P. Komínek)

QG50083 Využití molekulární hybridizace pro detekci závažných virových patogenů

révy vinné

Naklonovat úseky tří virů do plazmidu pro přípravu RNA sond

Byly navrženy primery pro RT-PCR amplifikaci úseků genomů tří virů révy vinné: A viru

révy vinné (Grapevine virus A - GVA), B viru révy vinné (Grapevine virus B - GVB) a viru

skvrnitosti révy vinné (Grapevine fleck virus - GFkV). U GVA byly navrženy primery pro

amplifikaci fragmentu délky 933 nukleotidů zahrnujícího celý gen pro obalový protein. U

GVB byly navrženy primery amplifikující fragment délky 151 nukleotidů zahrnující konec

genu pro obalový protein a začátek genu pro protein navázaný na RNA. U GFkV byly použity

primery navržené týmem Prof. Martelliho (Univerzita Bari, Itálie) pro analýzu virů z čeledi

Tymoviridae. Amplifikují fragment délky 383 nukleotidů z oblasti genu pro replikázu.

Z vytipovaných keřů napadených jednotlivými viry byla vyizolována celková RNA a z ní

byly provedeny reakce RT-PCR s použitím primerů pro jednotlivé viry. Fragmenty

odpovídající délky byly vyřezány z gelu a naklonovány do plazmidu pGEM-T Easy

(Promega). Získanými plazmidy byly transformovány kompetentní buňky JM109 (Promega).

Byly vyselektovány kolonie buněk nesoucí plazmid s insertem, plazmidy byl izolovány

Výroční zpráva

VÚRV 2005

100


pomocí kitu JetQuick(Genomed) a komerčně osekvenovány firmou Genomac. Takto byly

získány nukleotidové sekvence insertů plazmidů - úseků genomu jednotlivých virů, čímž byla

zároveň potvrzena specifita RT-PCR. (P. Komínek, M. Bryxiová)

QG50081 Inovace systému integrované ochrany obilnin vůči škodlivým organismům

s ohledem na její environmentální dopady a udržení kvality obilovin

Založení maloparcelkových polních pokusů, infekce rostlin virem zakrslosti pšenice.

Pro infekční pokusy byl ve skleníkových podmínkách udržován zdroj viru zakrslosti pšenice

(Wheat dwarf virus- WDV). Vektor WDV křísek polní (Psammotettix alienus Dahlb.) byl

sbírán z okolních polí ve VÚRV a z polí v oblasti Slaný a umístěn v laboratorních a

venkovních izolátorech. Bylo připraveno celkem 28 maloparcelových pokusných políček o

rozměru 1 m 2 . Devět druhů rodu Aegilops (A. columnaris, A. cylindrica, A. geniculata, A.

kobscley, A. lorenbii, A. neglecta, A. tauschii, A. triuncinalis, A. umbellata) a 5 odrůd ozimé

pšenice (Clarus, Rapsodia, Herold, Hana, Ilona) bylo vyseto (100 semen na jedno políčko) ve

dvou variantách (infikované rostliny a zdravá kontrola). Políčka připravená pro inokulaci

WDV byla po vzejití rostlin zaizolována izolátorem. Křísci byli umístěni 3 dny na zdroji

WDV na akvizičním sání a následně přemístěni na jednotlivá políčka po dobu 14 dnů pro

inokulační sání. Na jedno políčko bylo umístěno 100 křísků. Po akvizičním sání bylo několik

křísků testováno na přítomnost WDV, která byla prokázána pomocí ELISA. Vzhledem

k nedostatku křísků bylo inokulováno pouze 5 odrůd pšenice. Tři týdny po inokulaci bylo

odebíráno 10 vzorků od každé odrůdy a testovány na přítomnost WDV. Přítomnost WDV

byla prokázána pomocí ELISA, titr byl však u všech vzorků velmi nízký (kromě jednoho

vzorku). Na jaře v příštím roce bude pokračovat sledování dalšího vývoje chorob a hodnocení

reakcí jednotlivých odrůd pšenice na infekci WDV. (J.K. Kundu, M. Bouzková)

1G57060 Zlepšení výnosové stability ozimého ječmene zvýšením odolnosti k závažným

virovým chorobám a k abiotickým stresům

Zjištění úrovně polní rezistence k BYDV u vybrané kolekce potenciálních zdrojů

rezistence a detekce přítomnosti genů rezistence k BYDV a k mozaikovému komplexu.

V rámci řešení projektu na oddělení virologie byl udržován izolát viru BYDV-PAV Blatno 85

a chov vektora tohoto viru (Rhopalosiphum padi). Ve spolupráci s oddělením šlechtitelských

metod (J. Chrpová, V. Šíp) byl proveden test rezistence BYDV-PAV na odrůdách a

šlechtitelských liniích ozimého ječmene. Testy byly prováděny v maloparcelkových polních

pokusech. K přenosu BYDV-PAV byly použity vironosné mšice R. padi, jejichž reprodukce a

infekce probíhala ve skleníku oddělení virologie. V roce 2005 byla ve VÚRV infikována

kolekce materiálů 41 vzorků pocházejících z CRI Fiurenzuola d´ Arda (Itálie), 20 vzorků

z IER Aschersleben (Německo), a dalších 28 vzorků různých zahraničních materiálů. Dále

byly nainfikovány dihaploidní linie IGRI/ATLAS68 z materiálů VÚRV. Symptomatické

hodnocení bylo provedeno podle stupnice, kterou vyvinuli Schaller a Qualset (1980). Odrůdy

zastoupené v kolekci zaslané z Itálie byly vesměs náchylné. Odolnost k BYDV-PAV byla

testována též u 20 materiálů z Ascherslebenu. Vyšší stupeň polní rezistence byl zaznamenán

u 13 linií. Obecně se vyšší rezistence prokázala u materiálů nesoucích gen rezistence Yd2.

(J.K. Kundu, M. Bouzková)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

101


QG50073 Studium odolnosti pšenice seté (Triticum aestivum) k BYDV

Polní testování na odolnost k BYDV

V rámci řešení projektu na oddělení virologie byl udržován izolát viru BYDV-PAV Blatno 85

a chov vektora (Rhopalosiphum padi). Ve spolupráci s oddělením šlechtitelských metod a

Selgen a. s. byl proveden test rezistence BYDV-PAV na odrůdách a šlechtitelských liniích

ozimé a jarní pšenice. Testy byly prováděny v maloparcelkových polních pokusech.

K přenosu BYDV-PAV byly použity vironosné mšice R. padi, jejichž reprodukce a infekce

probíhala ve skleníku oddělení virologie. Celkem bylo testováno 133 odrůd a linií ozimé

pšenice a 108 jarní pšenice. Infekce pro jarní chov byla omezena pouze na lokalitu Ruzyně

z důvodů špatného vzcházení na obou lokalitách a napadení chovu mšic parazitickou

vosičkou. Byla provedena úspěšná infekce ozimů BYDV-PAV na lokalitě Ruzyně a Stupice.

Úspěšnost infekce byla ověřena náhodným výběrem vzorků a otestováním přítomnosti

BYDV-PAV pomocí ELISA. (J.K. Kundu, M. Bouzková).

QF4105 Výzkum a ověření metod snižování rizika výskytu původce bakteriální

kroužkovitosti bramboru v ČR

• S cílem kvantifikovat riziko plevelných brambor pro přežívání Cms v polních

podmínkách byly dokončeny analýzy vzorků dceřinných hlíz ze sklizně 2004

pocházejících z partií matečných sadbových brambor ze sklizně 2003, u nichž byla

postupem podle směrnice Rady 93/85/EHS prokázána přítomnost Clavibacter

michiganensis subsp. sepedonicus.

Obdobně jako v roce 2004 byl založen pokus a bylo provedeno testování na přítomnost

Cms v potomstvu pozitivně testovaných partií sadby po druhé přesadbě. U všech šesti

testovaných vzorků dceřiných hlíz z první a druhé přesadby byly metodou DAS ELISA

bakterie Cms detekovány, přičemž četnost detekce stoupala s délkou doby, po kterou byly

vzorky hlíz po sklizni uchovávány při teplotě 22°C. (Krejzarová R., Pánková I.,

Krejzar V., Kůdela V.).

• V roce 2005 jsme v průběhu května a června odebrali celkem 7 vzorků plevelných

brambor z pozemků v pěti lokalitách, kde byly v roce 2003 a 2004 pěstovány sadbové

brambory a byla u nich metodou podle směrnice Rady 93/85/EHS prokázána přítomnost

Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus. Plevelné rostliny byly vyjmuty z půdy a

vysázeny na pokusném pozemku Servisní diagnostické laboratoře ve Šluknově-

Kunraticích.

Počet odebraných plevelných rostlin v jednom vzorku se pohyboval v rozmezí 20-50 .

Na podzim byly dceřiné hlízy sklizeny, uchovány při teplotě 22°C a ve třech termínech

testovány metodou DAS ELISA v intervalech 3 týdnů (říjen 2005-leden 2006) na

přítomnost Cms. Z celkového počtu testovaných 7 vzorků byla přítomnost patogena

zjištěna v 5 vzorcích. (Pánková I., Krejzarová R., Krejzar V., Kůdela V.).

1G46060 Účinek karanténní houby Verticillium albo-atrum na sortiment odrůd českého

chmele

Byly provedeny umělé inokulace sortimentu odrůd českého chmele a to jak starších rostlin

tak mladých rostlin z explantátových kultur různými kmeny karanténní houby Verticillium

albo-atrum získanými ve Slovinsku, v Anglii a v Holandsku. Z houbových kultur byla

připravena sporová suspenze (koncentrace 10 6 konidií/ml). Dospělé rostliny hynuly v průběhu

dvou měsíců, mladé rostliny více než po měsíci. U rostlin se projevila tracheomykóza

v plném rozsahu, na listech se vytvářela mozaika a rostliny usychaly a postupně odumíraly.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

102


Poněkud méně byly napadeny kultivary (novošlechtění) OK - 71 a OK-72. Z rostlin byla

reizolována karanténní houba, která v infekci vyvolávala opět tracheomykózu chmele. Tím

byly potvrzeny Kochovy postuláty. Fungicidní přípravky (Ridomil Gold 42,5 WP, Aliette 80

WP, Cuproxat SC, Aliette Bordeaux Cursate K a Kuprikol 50) nepůsobily na uvedenou houbu

v koncentracích 0,05 % a 0,1 %. Rovněž biologické přípravky Supresivit a Ibefungin měly

slabou účinnost, neúčinný se ukázal přípravek Polyversum. (Hýsek)

QF4074 Ekologie, identifikace a diagnostika vybraných houbových patogenů ovocných

dřevin s ohledem na požadavky EU.

Výskyt a ekologie Glomerella cingulata, Pezicula malicorticis, P. alba a Phytophthora spp.

ve větvích jabloní a hrušní v České republice je studován v rámci tohoto projektu. Kormě

toho jsou optimalizovány imunodiagnostické metody detekce uvedených druhů. Dále je

zkoumána mykoflóra zdravých a nemocných (s nekrotickými skvrnami) větví jabloní a

frekvence výskyt výše zmíněných druhů hub (vyjma Phytophthora spp.) ve větvích jabloní.

Dosud nebyly druhy Glomerella cingulata, Pezicula malicorticis ani P. alba zjištěny

ve větvích jabloní. Dominantními druhy ve zdravých větvích byly Pleurophoma cava,

Alternaria alternata, Aureobasidium pullulans, Seimatosporium cf. pestalotioides¸ Phomopsis

cf. mali, coelomycet sp. 1 a Coniothyrium cf. olivaceum. Ve větvích s nekrotickými skvrnami

bylo zaznamenáno pět druhů hub, přičemž nejčastěji byl izolován „Phaeoacremonium

podobná anamorfa“. Z myceliální hmoty P. malicorticis a P. alba byly připraveny antigeny ve

formě totálního a proteinového extraktu. Antigeny byly připraveny z izolátů získaných

z mezinárodních sbírek. U vybraných kmenů Phytophthora cinnamomi, P. cambivora

u kterých byla ověřena patogenita na inokulovaných mladých jabloních cv. Spartan, byly

připraveny a purifikovány antigeny a získána první antiséra. Antigeny a antiséra byly

připraveny i z druhu P. syringae. (Novotný, Kudlíková, Šárová-Palicová)

1B53040 Detekce kontaminace potravinářských komodit skladištními členovci pomocí

imunochemických metod

V roce 2005 byly zahájeny práce na řešení projektu 1B53040. Práce se v prvním roce

soustředila především na získání dostatečného množství biologického materiálu a přípravu

antigenů ze studovaných skladištních členovců (Blattella germanica, Tyrophagus

pustrescentiae, Lepidoglypus destructor a Dermathophagoides farinae). Dále byly připraveny

protilátky pro detekci svalového myozínu hmyzu a pro detekci jedinců Tyrophagus

pustrescentiae a jejich alergenů. Byla provedena podrobná charakterizace protilátek anti-T.

pustrescentiae a ověřeny možnosti využití imunochemických testů pro detekci jedinců a

exkrementů. Plánované aktivity byly v plném rozsahu splněny. Výsledky byly zveřejněny na

dvou mezinárodních vědeckých seminářích. (Kudlíková, Hubert, Chalupníková, Stejskal)

1B53043 Produkce kvalitních a bezpečných cereálních produktů s využitím různých

strategií ochrany kukuřice a skladovaných produktů

Vývoj metody monitorování rezistence zavíječe kukuřičného k delta toxinu a biologická

účinnost různých strategií ochrany kukuřice vůči zavíječi kukuřičnému.

Byla vyvinuta metodika pro laboratorní hodnocení rezistence zavíječe kukuřičného (Ostrinia

nubilalis) k delta toxinu Bacillus thuringiensis. Metoda je založena na hodnocení mortality

housenek chovaných na semisyntetické dietě s přídavkem definovaného podílu lyofilozované

biomasy Bt-kukuřice. V roce 2005 byly založeny 2 polní experimenty se 4 strategiemi

ochrany proti zavíječi kukuřičnému: neošetřená kontrola, chemická ochrana (Mospilan,

Integro), biologická ochrana (Trichogramma) a Bt-kukuřice MON 810. Bt-kukuřice měla

Výroční zpráva

VÚRV 2005

103


proti zavíječi 100 % biologickou účinnost, přípravek Integro měl účinnost okolo 90%.

Přípravek Mosilan a biologická ochrana měly v pokusech v roce 2005 na obou lokalitách

nedostatečnou účinnost. Účinnost Bt-kukuřice a přípravku Integro se projevila významným

zvýšením výnosu zrna. Na všech variantách ochrany kukuřice byl hodnocen výskyt

toxigenních mikromycet a obsah mykotoxinů v zrnu. Byly založeny porosty jarního ječmene

a ozimé pšenice následně po předplodině kukuřici s různými strategiemi ochrany.

(F. Kocourek, J. Stará, K. Říha)

1G58081 Inovace ochrany jádrovin vůči škůdcům v systému integrované produkce

ovoce a v organickém zemědělství

Řešení projektu bylo na všech spoluřešitelských pracovištích zahájeno 1.12.2005. Byly

dopracovány metodiky pro laboratorní pokusy s hodnocením účinnosti nových typů

insekticidů na vybrané škůdce a jejich přirozené nepřátele. Byly založeny laboratorní chovy

mšic a připraveny experimentální podmínky pro pokusy. (J. Stará, F. Kocourek)

QG50081 Abundance a populační dynamiku škůdců obilnin a jejich přirozených

nepřátel s progresivním šířením

V týdenních intervalech byl sledován vývoj populací škůdců, mšic, vajíček, larev a dospělců

kohoutků (Lema spp., dospělci převážně L. lichenis), vajíček a larev ploštic čel. Pentatomidae

(Aelia acuminata, Eurygaster maura), vajíček můrovitých (pravděpodobně Apamea a/nebo

Agrotis spp.). Dále byla registrována přítomnost housenic. Zaznamenané výsledky budou

vyhodnoceny v závislosti na biologickém čase (sumě denních stupňů nad prahovou teplotou

pro jednotlivé škůdce), s využitím generalizovaných lineárních modelů. Z výsledků roku 2005

lze považovat za zajímavé následující skutečnosti. Doba vývoje porostu obilovin příznivá pro

výskyt škůdců byla nadprůměrně dlouhá, více než 1400 dd nad prahem LDT 5°C .

V důsledku toho došlo k výraznému populačnímu nárůstu polyvoltinních druhů, zejména

mšic, jejichž abundance byla nejvyšší od r. 1993. Oproti tomu abundance larev ploštic A.

acuminata a E. maura byla průměrná. Byly sebrány vzorky klasů ze všech parcelek pro

vyhodnocení poškození. Z vývoje populací ploštic lze soudit, že jen část larev dokončuje

vývoj v porostech obilovin. Část larev zřejmě opouštěla zralé porosty obilovin. Larvy byly

v průběhu srpna velmi hojně nalézány v okolí, na rostlinách právě produkujících semena

(konkrétní sledování bylo provedeno u pampelišky obecné Taraxacum officinale agg.).

Metodika sledování přímé odpočty, smyky) a způsob zpracování pro populace predátorů a

parazitoidů byla stejná jako při sledování populací škůdců. Byly sledovány skupiny

specifických predátorů mšic (pestřenkovití, zlatoočkovití, slunéčkovití) a parazitoidů (mumie

vosiček čeledí Aphidiidae a Aphelinidae). Při přímých odečtech byl registrován výskyt

vajíček a larev predátorů a mumií parazitoidů. Metodou smyků byly registrovány larvy a

dospělci predátorů. Výsledky potvrdily předcházející závěry o časové oddělenosti výskytu

hlavních skupin specifických predátorů, slunéčkovitých a pestřenkovitých. Obě skupiny

současně využívají stejný krátkodobě se vyskytující zdroj potravy (mšice). Vývojová stadia

pestřenkovitých se konzistentně objevují dříve, než vývojová stadia (larvy a kukly

slunéčkovitých. (A. Honěk, Z. Martinková, S. Pekár, P. Saska)

QG50107 Inovace systémů a metod ochrany rostlin zajišťující zdraví kulturních rostlin

Výskyt polyfágních predátorů se zvláštním ohledem k predaci výdrolu řepky.

Byla zjištěna struktura společenstva střevlíkovitých na sledovaných pozemcích VÚRV a

ČZU. Metodou zemních pastí (VÚRV) a ručním sběrem (ČZU) byly detekovány následující

druhy, které jsou potenciálně využitelné jako predátoři semen: Amara aenea (Deg.), Amara

Výroční zpráva

VÚRV 2005

104


familiaris (Dft.), Amara similata (Gyll.), Amara littorea Schiodte, Harpalus affinis (Schrank),

Harpalus distinguendus (Dft.), Harpalus tardus (Dft.), Pseudoophonus rufipes (Deg.).

(A. Honěk, Z. Martinková, P. Saska, I. Kubečková, M. Řezáč)

Stanovení požerové aktivity slimáků ve vybraných porostech řepky.

Byla prověřována metoda zjišťování požerové aktivity slimáků v polních podmínkách pomocí

plastelinových návnad. Byla vyvinuta metodika kladení návnad v přírodě a sledována sezonní

dynamika požeru v pokusných porostech v Uhříněvsi a v Praze-Ruzyni. V pokusných

porostech v Uhříněvsi nebyla ve dvou jarních termínech zjištěna požerová aktivita slimáků.

V Praze-Ruzyni byly sledovány lokální rozdíly v požeru návnad korelující s abundancí

slimáků zjišťovanou metodou přímých odpočtů. Požerová aktivita se měnila během sezony.

V jarních a letních měsících byla působena hlavně druhem Arion lusitanicus, a to i v polních

porostech ve vzdálenosti 50 m od okraje pole. V podzimních měsících (září-listopad) stoupala

aktivita slimáčků r. Agriolimax. Požery obou rodů lze na návnadách jasně odlišit.

(A. Honěk, Z. Martinková, P. Saska, I. Kubečková, M. Řezáč)

QG50087 Vývoj a ověření alternatívních prostředků ochrany zeleniny proti fytofágním

háďátkům v podmínkách ČR

Práce na řešení projektu byly zahájeny 1.3. 2005. Byly vytipovány lokality, na nichž skladba

pěstovaných plodin, půdní druh a lokalizace dávají možnost výskytu háďátka Ditylenchus

dipsaci a Meloidogyne hapla. Z těchto lokalit byl odebrán reprezentativní počet vzorků půdy

příp. rostlinného materiálu, na němž byly patrné příznaky odpovídající napadení těmito druhy

háďátek. Ze vzorků byla háďátka extrahována pomocí Bearmannovy nálevkové metody,

centrifugace a mikrosít. K detekci a determinaci háďátek byla využita světelná mikroskopie.

Populace háďátek druhů Meloidogyne fallax a Meloidogyne chitwoodi byly získány ze

zahraničí. Získané populace háďátek jsou kontinuálně množeny na příslušných hostitelských

rostlinách v karanténním skleníku VÚRV. Tímto způsobem byl získán rovněž zamořený

substrát, použitelný v dalším průběhu řešení projektu jako inokulum. (O. Douda, R. Pavela)

QF 4071 Komplexní metoda monitorování a detekce kontaminace skladovaných

obilovin a cereálních produktů škůdci pomocí fyzikálně-chemických, imunochemických

a molekulárních technik

Detekce kontaminace způsobené roztočem moučným (Acarus siro)

Byly připraveny a charakterizovány 2 polyklonální protilátky anti-A.siroK53 a anti-

A.siroK54. Protilátky byly testovány pomocí technik dot-blot a PTA-ELISA. Při pracovní

koncentraci protilátky anti-A.siroK53 1 µg/ml byl detekční limit PTA-ELISA okolo 100ηg

proteinů.ml-1. Výsledky dot-blot ukazují stejný detekční limit pro obě protilátky anti-

A.siroK53, anti-A.siroK54 okolo 1µg proteinů.ml-1. Pomocí PTA-ELISA je možné detekovat

3 jedince roztočů zhomogenizovaných v 1ml pufru. Při vyšších počtech roztočů dochází

k exponenciální korelaci mezi počtem roztočů a absorbancí. Byla potvrzena vhodnost

protilátky pro detekci exkrementů produkovaných roztočem A. siro, při nižních koncentracích

exkrementů je jejich množství lineárně korelované s absorbancí).

Obě protilátky neměly křížové reakce vůči ostatním testovaným druhům skladištních roztočů

(tj. Aleurogylphus ovatus, Caloglyphus redickoverzi, Tyrophagus putrescentiae) ani jejich

exkrementům, skladištním broukům (Tribolium castaneum, Sitophilus granarius) a zavíječi

(Ephestia kuehniella). Dále nebyly pozorovány křížové reakce vůči chovné dietě ani vůči

obilí. Křížové reakce byly pozorovány pouze u blízce příbuzného druhu Acarus gracilis.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

105


Tyto výsledky ukazují na možnost využití těchto protilátek v detekci roztočů rodu Acarus

v skladovaných potravinách pomocí ELISA technik. Výsledky byly publikovány

ve vědeckém časopise recenzovaném metodou (pier-review) (J. Hubert, I. Kudlíková).

Detekce kontaminace způsobené potemníkem hnědým (Tribolium castaneum)

Byly připraveny 2 polyklonální protilátky TriCasK51 a anti-TriCasK52 proti antigenu

ve formě proteinové frakce z celotělních homogenátů larev potemníka Tribolium castaneum.

Specificita a sensitivita protilátek byla vyhodnocena pomocí PTA-ELISA v pracovních

koncentracích protilátek od 0.1 do 1µg of IgG/ml. Obě protilátky mají přibližně stejný

detekční limit, a to 50ηg proteinů T. castaneum.ml-1 při pracovní koncentraci protilátek 1µg

IgG.ml-1. Křížové reakce byly pozorovány proti dospělcům a larvám ostatních zástupců rodu

Tribolium (T. confusum a T. destructor) a potemníku Tenebrio molitor. Nebyly pozorovány

křížové reakce vůči skladištním roztočům, zavíječům a mikroskopickým houbám. Obě

protilátky detekují dospělce, kukly, larvy a vajíčka potemníka Tribolium castaneum a jsou

vhodné pro ELISA testy (J. Hubert, I. Kudlíková)

Detekce kontaminace skladovaných potravin pisivkami (Psocoptera) pomocí fyzikálně

chemických metod.

Vzorky obilí o různé hmotnosti (1 - 200 g) byly uměle infestovány různým počtem imág

druhu L. bostrychophila (1 – 40). Vzorky byly analyzovány pomocí fyzikálně chemických

metod za účelem stanovení nejefektivnější metody detekce. Metoda prosevu byla

nejefektivnější na živá i mrtvá imága (účinnost 97-100 %). Metoda tepelné extrakce je

použitelná na detekci kontaminace pouze živých pisivek. Chemický test je na detekci imág

nejméně vhodný vzhledem k tomu, že umožňuje zpracovat pouze malé množství vzorku

(Z. Kučerová)

Detekce kontaminace skladovaných potravin housenkami zavíječe moučného (Ephestia

kuehniella).

Byla sledována účinnost housenek zavíječe v pomocí prosevů a extrakce vajíček pomocí filth

testů, byly porovnávány umělé kontaminace pro mouku a krupici. Při použití optimálních sít

je prosev vysoce efektivní metoda pro detekci housenek zavíječe, nebyly pozorovány rozdíly

v účinnosti extrakce mezi moukou a krupicí, dále nebyl rozdíl v extrakci 14 a 28 dní starých

housenek (Obrázek č. 1). Vajíčka zavíječe je možné detekovat v obou substrátech tj. mouka a

krupice pomocí metody filth test, účinnost metody je cca 85-95% (V. Stejskal).

Odbor výživy rostlin

QG50070 Výzkum změn kvality půdní organické hmoty v orných půdách ČR

Projekt navazuje na předchozí projekt NAZV č. QD 1329. Umožňuje pokračovat ve

dlouhodobějším sledování a současně dává příležitost k testování nových metod na poměrně

velmi dobře popsané experimentální bázi. Dosavadní sledování široké škály chemických, a

biochemických vlastností půdních vzorků z odběrů v jarním a podzimním období bylo

omezeno na 20 lokalit. Naproti tomu byly nově zahrnuty analýzy suchých půdních vzorků

z vybraných stacionárních pokusů ÚKZUZ.

V roce 2005 byly vyhodnoceny výsledky sledování bilancí organických látek v oblasti Ústí

nad Orlicí. Bilance organických látek jsou v oblasti Ústí nad Orlicí sledovány od roku 1979.

Z výsledků je patrné, že v posledních létech došlo k vzestupu přívodu organických látek a

živin na 1 ha orné půdy, i když došlo k poklesu stavů zvířat. Je tomu proto, že se snížilo

Výroční zpráva

VÚRV 2005

106


zornění zemědělské půdy, klasické stelivové stáje s produkcí chlévské mrvy a močůvky byly

nahrazeny stájemi se společným odklizem moče a pevných výkalů. Dále byly vyhodnoceny

vztahů mezi jednotlivými sledovanými charakteristikami půdní organické hmoty a některými

ukazateli bilance organických látek (jednoleté lokality) a byly hodnoceny výsledky stanovení

bilance organických látek podle bilančních normativů a prostřednictvím modelu CCB3.

Výsledky byly publikované na dvou mezinárodních konferencích (J.Kubát, D.Cerhanová,

B.Frýdová, O.Mikanová, M.Sychová, T.Šimon).

QF4176 Omezení negativního vlivu abiotických stresů na příjem a využití živin

obilovinami

Řešení projektu pokračovalo druhým rokem, cílem je určit vliv nevyrovnané výživy na příjem

a využití živin za podmínek nedostatku vody a nepříznivých teplot. Probíhala sledování

v polním pokusu s indukcí sucha zakrýváním porostu a zavlažovanou variantou. Růstová

analýza ukázala podobné změny v nárůstu biomasy a distribuce hmoty do jednotlivých orgánů

u variant vodního režimu a hnojení N jako v roce 2004. Byly doplněny a vyhodnoceny

výsledky chemické analýzy rostlin a kvality zrna z předchozího roku. Vliv hnojení dusíkem

na obsah dusíkatých látek (NL), mokrý lepek a sedimentační test byl vysoce průkazný, vliv na

gluten index (GI) neprůkazný. Aplikace strobilurinu neměla průkazný vliv na tyto kvalitativní

znaky, ani v interakci s hnojením a vodním režimem. Byl sledován vliv těchto faktorů na

životnost listů, obsah chlorofylu a aktivitu nitrátreduktázy. V kontrolovaných podmínkách

byly provedeny pokusy s vlivem vodního stresu na příjem a distribuci prvků v rostlině. Byl

ověřen postup regulace teploty živného media pro sledování vlivu teplotního režimu na příjem

živin. Na spoluřešitelském pracovišti byl vypracován a ověřen zjednodušený postupu analýzy

fytohormonů a provedeny analýzy rostlinného materiálu z pokusů. (J. Haberle, M. Trčková,

P. Svoboda).

QF3051 Nové kmeny rhizobií a jejich využití při tvorbě genotypů jetele lučního s vyšší

schopností fixace dusíku

Cílem řešení projektu je přispět k vyššímu využití procesu biologické fixace u jetele. Za tímto

účelem bylo v prvé fázi řešení projektu izolováno a uchováno 63 nových kmenů Rhizobium

leguminosarum bv. trifolii. V roce 2005 bylo dokončeno testování posledních 14ti nových

izolátů Rhizobium leguminosarum bv. trifolii, za účelem stanovení jejich nitrogenázové

aktivity jako ukazatele efektivity fixace dusíku. Testované izoláty rhizobií v této etapě

nedosahovaly průměrných hodnot izolátů z předešlých testací a mezi efektivní proto nebyl

zařazen žádný z nich. Cílem dalšího výstupu řešeného v roce 2005 bylo posoudit

konkurenceschopnost identifikovaných efektivních izolátů Rhizobium leguminosarum bv.

trifolii (izoláty 1/2 a 14/2) v porovnání s nativními rhizobii nacházejícími se půdě. Za tímto

účelem byl založen nádobový pokus se zeminou, rostliny jetele byly inokulovány stupňovitě

se zvyšujícími dávkami kultur rhizobií. Zpětnou izolací z hlízek a identifikací bylo stanoveno

obsazení hlízek pokusných rostlin rhizobii při jednotlivých dávkách inokulace.

Konkurenceschopnost izolátů byla posouzena po stanovení procentického zastoupení

vybraných efektivních izolátů v hlízkách. Luční izolát 14/2 vykázal vyšší

konkurenceschopnost při nízkých dávkách inokulace než polní izolát 1/2. V rámci dalšího

výstupu pokračovaly testy nitrogenázové aktivity vybraných genotypů jetele lučního.

Testován byl rostlinný materiál tvořený potomstvem (F 1 generace) konkrétních vybraných

rostlin jetelů JLRh z testů v roce 2004, které tvoří školku donorů zvýšené N 2 fixační aktivity.

Po testu nitrogenázové aktivity byly vybrány nejlepší rostliny (celkem 157). Vybrané rostliny

byly přesazeny do půdy a budou dále sledovány. Řešení výstupu bude pokračovat i v tomto

roce. (T. Šimon, J. Salava, H. Dvořáková, H. Kramlová).

Výroční zpráva

VÚRV 2005

107


QF4063 Vypracování podkladů pro rozhodovací procesy při řešení situací ohrožení

rostlinné produkce, pěstované na půdách se zvýšenými obsahy rizikových látek.

V rámci řešení druhého roku řešení projektu byly u nádobových pokusů založených na

pracovišti řešitele - koordinátora VÚMOP, sledovány účinky různých druhů polutantů (DDT,

PCB a PAU) na růst rostlin a mikrobiální aktivity. Po sklizni rostlin byly ve VÚRV stanoveny

obsahy organického uhlíku, mikrobiální biomasy, bazální a potenciální respirační aktivity,

aktivity enzymu dehydrogenasy. Dále byla ve sledovaných půdách stanovena specifická

respirace, neboli metabolický kvocient (qCO2) vyjadřující respirační aktivitu ne jednotku

mikrobiální biomasy a poměr mikrobiální biomasy k organickému uhlíku (Bc/Corg). Podle

dosažených výsledků z nádobového pokusu, největší vliv na mikrobiální aktivity měla

kontaminace PAU, která snižovala obsahy mikrobiální biomasy i enzymatickou aktivitu

dehydrogenasy a naopak v důsledku stresu byla významně zvýšená respirační aktivita a

metabolický kvocient qCO2. Účinek kontaminace polutanty na mikrobiální aktivity bylo

možné vysledovat také u kontaminace PCB, zatímco kontaminace DDT mikrobiální

charakteristiky ovlivnila méně. Krátkodobé inkubační pokusy prokázaly, že nižší aktivity

půdních mikroorganismů v půdě kontaminované PAU vedly k nižší spotřebě přidaného

substrátu (glukosy). Druhým rokem pokračovalo sledování mikrobiálních aktivit v půdách

z nádobového pokusu s přídavkem PCB. Pro pokus byly použity půdy ze třech různých

stanovišť (Suchdol - černozem, Červený Újezd - luvisol a Přerov n. Labem- fluvizem)

s různými půdními charakteristikami. Ve druhém roce pokusu se mikrobiální aktivity

významně snížily, v případě fluvizemi až pod hranici detekce. Významně nižší mikrobiální

aktivity byly u všech sledovaných půd zjištěny u variant, kde nebyly pěstovány rostliny.

Projekt bude pokračovat i v následujícím období roku 2006. (G.Mühlbachová).

Inovace systému hnojení brambor lokální aplikací minerálních hnojiv se zřetelem na ochranu

životního prostředí (QF 4081, spoluřešitel)

Řešení projektu v roce 2005 bylo zaměřeno na sledování vlivu zpracování půdy a způsobu

hnojení minerálními hnojivy při pěstování brambor na obsah nitrátového a amonného dusíku

v půdě a její nitrifikační schopnost. Z dosažených výsledků vyplývá, že zpracování půdy,

dávka i forma minerálního hnojiva měly vliv na tvorbu nitrátového dusíku v půdě. Zejména

při odběru vzorků půdy 20. června byly zjištěny vysoké obsahy nitrátů v horní vrstvě půdy,

přičemž největší hodnoty byly stanoveny po plošné aplikaci vyšší dávky (120 kg N.ha-1)

granulovaného síranu amonného. Zjištěná vysoká zásoba nitrátového dusíku v půdě byla

způsobena nejen aplikací dusíku v minerálních hnojivech, ale i dusíkem uvolněným

z prasečího hnoje (dávka 24 t.ha-1 na podzim) a dusíkem po mineralizaci organických látek

v půdě. Vysoké množství nitrátového dusíku v půdě v tomto období (před intenzivním

příjmem N rostlinami) představuje na promyvné půdě značné riziko znečištění povrchových a

podzemních vod nitráty. Ke zvýšení množství nitrátů v půdě přispěla technologie zpracování

půdy s odkameněním, kde větší aerace půdy způsobila rychlejší tvorbu nitrátů v půdě. Po

lokální aplikaci hnojiv při sázení brambor bylo zjištěné množství nitrátového dusíku v půdě

většinou nižší než po aplikaci na široko a mezi dávkami dusíku nebyly zjištěny rozdíly

(P.Růžek).

QF4081 Inovace systému hnojení brambor lokální aplikací minerálních hnojiv se

zřetelem na ochranu životního prostředí

Řešení projektu v roce 2005 bylo zaměřeno na sledování vlivu zpracování půdy a způsobu

hnojení minerálními hnojivy při pěstování brambor na obsah nitrátového a amonného dusíku

v půdě a její nitrifikační schopnost. Z dosažených výsledků vyplývá, že zpracování půdy,

dávka i forma minerálního hnojiva měly vliv na tvorbu nitrátového dusíku v půdě. Zejména

Výroční zpráva

VÚRV 2005

108


při odběru vzorků půdy 20. června byly zjištěny vysoké obsahy nitrátů v horní vrstvě půdy,

přičemž největší hodnoty byly stanoveny po plošné aplikaci vyšší dávky (120 kg N.ha-1)

granulovaného síranu amonného. Zjištěná vysoká zásoba nitrátového dusíku v půdě byla

způsobena nejen aplikací dusíku v minerálních hnojivech, ale i dusíkem uvolněným

z prasečího hnoje (dávka 24 t.ha-1 na podzim) a dusíkem po mineralizaci organických látek

v půdě. Vysoké množství nitrátového dusíku v půdě v tomto období (před intenzivním

příjmem N rostlinami) představuje na promyvné půdě značné riziko znečištění povrchových a

podzemních vod nitráty. Ke zvýšení množství nitrátů v půdě přispěla technologie zpracování

půdy s odkameněním, kde větší aerace půdy způsobila rychlejší tvorbu nitrátů v půdě. Po

lokální aplikaci hnojiv při sázení brambor bylo zjištěné množství nitrátového dusíku v půdě

většinou nižší než po aplikaci na široko a mezi dávkami dusíku nebyly zjištěny rozdíly

(P.Růžek).

QG 50039 Zpracování konfiskátů a dalších odpadů bioplynovým procesem

Řešení projektu bylo zahájeno v průběhu roku 2005 a hlavní pozornost byla věnována

optimalizaci bioplynového procesu při zpracování vedlejších živočišných produktů

vyřazených z potravinářského řetězce (konfiskáty, jatečné odpady). Řešení ve VÚRV bylo

zaměřeno na posouzení jednotlivých vstupních surovin z hlediska následného využití kalů po

bioplynovém procesu k aplikaci na půdu. Na konci roku jsme získali vzorky kalů po

bioplynovém procesu s různými přídavky jatečních odpadů a založili nádobové vegetační

pokusy, které budou pokračovat na jaře 2006 (P.Růžek) .

5.1.3. Projekty GAČR

Odbor agroekologie

Úloha predace semen v populační dynamice plevelů na zemědělské půdě

(GAČR 521/03/0171)

Byla studována predace semen vybraných druhů dvouděložných rostlin hojnými druhy

granivorních střevlíkovitých (Carabidae, Coleoptera) v laboratoři a v polních podmínkách.

Laboratorní studie prokázaly vliv taxonomické příslušnosti a poměru velikosti těla predátora a

semene. V přírodě se intenzita predace měnila v průběhu sezóny a v závislosti na zaplevelení

porostu. U jednotlivých druhů byla celková spotřeba semen maximální v době rozmnožování,

Preference pro jednotlivé druhy semen se v průběhu roku neměnila. Kromě čerstvých semen

jsou přijímána i semena z půdní zásoby. Komplexně byla studována predace semen

pampelišky. Před disperzí jsou nejdůležitějšími predátory larvy dvou brouků, které společným

žírem mohou zkonzumovat až 30% semen. Po disperzi jsou hlavními predátory semen

střevlíkovití, zejména specializovaný druh Amara montivaga, jehož příslušníci mohou

zkonzumovat až okolo 90% semen pampelišky z povrchu půdy.

(Martinková Z.)

Ekologie expanzivních plevelů Bolboschoenus planiculmis a Bolboschoenus laticarpus

a jejich regulace v různých systémech hospodaření (GAČR 521/04/0997)

Cílem projektu je studium vegetativní a generativní reprodukce plevelných rostlin

Bolboschoenus laticarpus a Bolboschoenus planiculmis na orné půdě. Projekt se zabývá dále

Výroční zpráva

VÚRV 2005

109


studiem biologických vlastností obou druhů a studiem podmínek v kterých se vyskytují.

Cílem řešení projektu specifikovat příčiny expanzního šíření těchto druhů s ohledem na

způsoby skladbu pěstovaných plodin, způsobech zpracování půdy a používaných herbicidech.

V roce 2005 byla experimentální práce zaměřena především na generativní a vegetativní

reprodukci, tvorbu kořenového systému a hlízek v závislosti na podmínkách růstu, sledování

tvorby kořenového systému v půdním profilu. Sledována byla klíčivost a vzcházivost nažek

v závislosti na vodním režimu a hloubce. Součástí řešení byl monitoring uvedených druhů ve

vybraných oblastech, shromáždění biologického materiálu a založení maloparcelových

pokusů. (Mikulka J., Kneifelová M.)

The effect of different management on grassland in mountain areas

(GAČR 526/03/0528)

Jedná se o pokračování dlouhodobého pokusu, založeného v roce 1998. Počet rostlinných

druhů byl podobný na všech obhospodařovaných variantách. Potencionální výška porostu

odrážela intenzitu obhospodařování (NG>EG>ECG>IG, ICG). Zastoupení vysokých bylin

(Aegopodium podagraria, Galium album) a vysokých trav (Alopecurus pratensis, Holcus

mollis) bylo závislé na intenzitě obhospodařování (NG >EG, ECG>IG, ICG). Trifolium

repens zvyšoval % zastoupení s intenzitou obhospodařování (ICG>IG>ECG>EG). Obě

sečené varianty (ECG a ICG) podporovaly zastoupení Taraxacum spp. Podle RDA analýzy

diversifikace druhového složení byla průkazně patrná až po 3 letech rozdílného

obhospodařování.

Z výsledků lyzimetrických pokusů je zřejmý vliv intenzity pastvy zejména na koncentrace

nitrátových a amoniakových iontů a také na koncentraci iontů draslíku a fosforu

v lyzimetrických vodách. Vyšší průměrné koncentrace nitrátů byly zjištěny na variantách

s intenzivním systémem pastvy než na variantách extenzivně spásaných (průměry za 3 roky

9,87 mg NO3-.l-1 (IG intenzivní pastva) a 8,86 mg NO3-.l-1 (ICG sečení a následná

intenzivní pastva). Nejnižší hodnoty (5,34 mg NO3-.l-1) byly naměřeny u extenzivně

spásaného porostu (EG), mírně vyšší hodnoty byly zjišťovány u koseného porostu s následnou

extenzivní pastvou (ECG) - v průměru 7,86 mg NO3-.l-1. U porostu neobhospodařovaného

byly průměrné koncentrace nitrátů nejvyšší (10,79 mg NO3-.l-1), stále se však jedná o velice

nízké hodnoty a rozdíly mezi variantami nebyly průkazné. U amonných iontů byly zjištěny

vyšší průměrné koncentrace na intenzivně spásaných než na extenzivně spásaných či

neobhospodařovaných plochách. Na variantě IG byly zjištěny průměrné koncentrace

amonných iontů 0,28 mg NH4+.l-1, zatímco na variantách EG a ECG byly průměrné

koncentrace 0,12 mg NH4+.l-1. Na variantách s intenzivním spásáním byly zjištěny i vyšší

koncentrace draslíku. Rozdíly v koncentracích fosforečnanů na pasených variantách nebyly

průkazné a pohybovaly se od 0,6 do 1,4 mg PO43-.l-1, na neobhospodařovaném porostu byly

nižší (0,2 mg PO43-.l-1). (Pavlů V., Gaisler J.)

Odbor genetiky a šlechtění

Zlepšení genetické rezistence k abiotickým stresům pomocí výběru na odolnost k BYDV

u ječmene (GAČR 521/03/0137)

Cílem řešeného projektu zaměřeného na zlepšení genetické rezistence k abiotickým stresům

pomocí výběru na odolnost k BYDV u ječmene bylo studium vztahů mezi reakcí na infekci

Výroční zpráva

VÚRV 2005

110


BYDV a tolerancí k abiotickým stresům u ječmene. Výchozím materiálem byly především

dihaploidní linie Igri/Atlas 68, kde odrůda Atlas 68 je nositelem genu rezistence k BYDV

Yd2. Kromě rezistence k nízkým teplotám a suchu byla studována syntéza specifických

proteinů v důsledku vystavení abiotickému i biotickému stresu a exprese genů

zodpovídajících za produkci proteinů (dehydrinů). Pomocí metody SSR a AFLP byly u série

dihaploidních linií studovány genomické oblasti, které přispívají k efektivitě genu Yd2.

Pokračovalo testování odolnosti k BYDV v polních podmínkách. Získané výsledky sloužily

jako podklad pro studium efektivity genu Yd2. Byla též studována možnost diferenciace

mezi rezistentními a náchylnými genotypy na základě obsahu viru v kořenech a v listech po

infekci juvenilních rostlin. Výsledky získané v polních podmínkách bylo možno využít pro

vyhodnocení korelací mezi obsahem viru stanoveným metodou ELISA po infekci

v regulovaných podmínkách a 5 letými údaji o symptomatické reakci a redukcí výnosů

způsobenou infekcí. Řešení grantu GAČR umožnilo: 1/ Vývoj a ověření rychlé metody pro

výběr materiálů s rezistencí k BYDV za využití kvantitativní metody ELISA. Tato metoda je

zvláště přínosná pro možnost odlišení materiálů s mírnou rezistencí, která není podmíněna

genem Yd2. 2/ Získat závěry o vztahu rezistence k BYDV k adaptaci ke stresům sucha a

nízkých teplot. Ukazuje se, že dosažení rezistence k BYDV může být přínosem pro eliminaci

ztrát v důsledku nízkých teplot i v podmínkách stresu sucha. Pokusy však vedou k závěru, že

šlechtění na rezistenci k BYDV požadovaný stupeň rezistence k nízkým teplotám nebo stresu

sucha zřejmě nezajistí a tudíž vysoká úroveň rezistence k BYDV by měla být kombinována

s vysokou odolností k abiotickým stresům, což teprve zajistí patřičný efekt rezistence

k BYDV. 3/ Za účelem dosažení výše uvedených cílů byla patřičná pozornost věnována

studiu možnosti detekce specifických proteinů spjatých se stresy i jejich genetické

determinaci. Ukázalo se, že větší úlohu než ABA systémy v tomto směru hrají dehydriny,

které se podařilo detekovat po vystavení abiotickým stresům. Byla optimalizována metoda

pro studium exprese Dhn genů a byly zjištěny rozdíly v expresi genů aktivovaných v důsledku

reakce rostlin na stresy. Oběma metodami byla shodně zjištěna rychlejší odezva na stresy

u odrůdy ozimého ječmene Igri než u odrůdy jarního ječmene Atlas 68. 4/ Polní testy

rezistence ukázaly u DH linií Igri/Atlas 68 rozdíly ve stupni rezistence i mezi nositeli genu

Yd2. Při studiu byly využity SSR markéry a nové typy DarT markérů. Odchylky od štěpného

poměru byly zjištěny častěji u DArT markérů než u SSR markérů. (J. Chrpová a kol.)

Studium a charakterizace vybraných krajových odrůd a Glu-linií s vysokým obsahem

zásobních bílkovin u pěti kulturních druhů pšenice (GAČR 521/03/1201)

Cílem projektu bylo podrobně charakterizovat a zhodnotit spektrum zásobních bílkovin

u vybraných krajových odrůd a Glu-linií izolovaných z těchto odrůd, které vykázaly vysoký

obsah hrubého proteinu, popř. i žádoucí hodnoty dalších znaků kvality zrna či jiných

hospodářsky významných znaků a představují zcela originální a cenné materiály. Takovéto

odrůdy a linie byly nalezeny u všech sledovaných druhů pšenice (Triticum aestivum,

T. spelta, T. dicoccocum, T monococcum), zejména však mezi krajovými a starými odrůdami.

V průběhu řešení projektu byly tyto materiály podrobně charakterizovány a popsány, což

umožní jejich cílené a efektivní využití v dalším výzkumu a ve šlechtění.

V souladu s plánem projektu byla v roce 2005 věnována pozornost zejména hodnocení

experimentálních materiálů a dalšímu doplnění informací o těchto materiálech (údajů

o přítomnosti Glu- alel). V tomto roce byly vysety a hodnoceny polní pokusy s odrůdami a

liniemi Tritium aestivum, Tritium dicoccum, Tritium monococcum, a Tritium spelta. Pokusy

s vybranými liniemi pšenice seté byly poškozeny a nemohly být hodnoceny (pokus bude

opakován v roce 2006), u ostatních druhů byly vyhodnoceny tříleté výsledky. Vedle

agronomických a morfologických znaků byly podrobně vyhodnoceny vybrané charakteristiky

Výroční zpráva

VÚRV 2005

111


kvality zrna, včetně zastoupení bílkovinných frakcí zásobních bílkovin. U části těchto

materiálů (kde nebyly tyto údaje dosud k dispozici) byly s využitím SDS- PAGE

identifikovány HMW-Glu alely, byly dokončeny analýzy DNA markerů (SSR, mikrosatelity)

u odrůd a linií s vysokými hodnotami znaků kvality.

Pro jednotlivé druhy je specifický výskyt určitých HMW Glu alel. U pšenice seté byly

stanoveny genetické vzdálenosti mezi Glu- liniemi s využitím DNA markerů a identifikovány

a charakterizovány jednotlivé shluky. U pluchatých pšenic byly vyhodnoceny výsledky

tříletých pokusů. Pšenice špalda se vyznačuje dlouhým stéblem a velkými listy, je náchylná

k padlí a má relativně dobrou produktivitu klasu, s vysokou HTS. Obsah N látek v zrnu je

17-18%, vysoký je podíl gluteninů (kolem 8,5%) a obsah mokrého lepku (45%), nízký naopak

podíl gliadinů, albuminů a globulinů. Dvouzrnka je poléhavá, s délkou stébla kolem 1m a

nižší produktivitou klasu. Charakteristický je vysoký podíl N látek v zrnu (19-20%), při

relativně vysokém obsahu albuminů a globulinů (cca 4,3%), ale i gliadinů a gluteninů (7,7%)

a obsahu mokrého lepku kolem 45%; pekařská kvalita je nízká. Jednozrnka má nejkratší

stéblo (90 cm), malé úzké listy a nízkou produktivitu klasu; je odolná k padlí travnímu. Má

vysoký podíl N látek v zrnu (19 - 20 %), při vysokém zastoupení gliadinů (8%); pekařská

kvalita je velmi nízká.

Byl zjišťován efekt různých HMW-glu alel na znaky kvality zrna a strukturu N látek.

S výjimkou jednozrnky byly tyto efekty prokázány u všech druhů. Mezi krajovými odrůdami

pšenice seté byly nalezeny cenné donory ranosti, zimovzdornosti a znaků kvality zrna, cenné

genotypy byly popsány též u pšenice špaldy a dvouzrnky; pouze omezená genetická diversita

byla v souborech špaldy a jednozrnky.

(L. Dotlačil, Z. Stehno, J. Hermuth, L. Leišová, V. Dvořáček)

Možnosti využití polymorfismu bílkovin pro identifikaci a šlechtění vybraných odrůd

pohanky seté (Fagopyrum esculentum Moench) (GAČR 521/04/P031)

Cílem projektu je posouzení polymorfismu zásobních bílkovin zrna a isoenzymových

komplexů pro identifikaci vybraných odrůd pohanky seté z kolekce genové banky VÚRV.

Dalším cílem je hodnocení úrovně polymorfismu zásobních bílkovin zrna z pohledu orgánové

(tkáňové) specifity a studium polymorfismu bílkovin z pohledu heterostylních jedinců

vybraných odrůd.

V souladu s plánem projektu byla v roce 2005 věnována především pozornost detailní

elektroforetické charakteristice bílkovin zrna u čtyř v ČR registrovaných odrůd pohanky seté

(Pyra CZE - 1990; Jana UKR - 1997, Kara-Dag UKR - 2001 a Špačinská 1 SVK - 2002.

Na podkladě zhodnocených 250 semen od každé z odrůd v podmínkách SDS-PAGE

bylo vypracováno metodické značení spekter bílkovinných pruhů se snahou zachytit

maximální polymorfismus spektra bílkovin jednotlivých semen. Na tomto základě bylo

u populace 4 odrůd identifikováno 36 pozic pruhů v rozsahu 30-205 kDa. Mezi skupiny

testovaných zrn daných odrůd nebyly zjištěny při vzájemném porovnání specifické pruhy a

téměř všechny označené pruhy se s určitou frekvencí objevovaly v rámci všech hodnocených

odrůd. Potvrzuje se tak na úrovni polymorfismu zásobních bílkovin semen vysoká míra

vnitroodrůdové variability s nízkou meziodrůdovou specifikou. Rovněž studium těsnosti

vazeb a frekvence výskytu pozic sledovaných pruhů bílkovin na elektroforeogramu

neodhalily výraznější specifika mezi sledovanými odrůdami. Příčinu lze hledat především

v oblasti striktní cizosprašnosti pohanky a z historického vývoje pravděpodobně i v důsledku

blízkých regionálních vazeb mezi místy původu těchto odrůd.

Experimenty budou v roce 2006 pokračovat dle plánu deklarovaném výroční zprávě.

Hodnocení bude především zaměřeno na studiu ročníkových změn spekter zásobních bílkovin

Výroční zpráva

VÚRV 2005

112


u výše uvedených registrovaných odrůd a vyhodnocení polymorfismu bílkovin u širší světové

kolekce pohanky seté evidované v GB. (V. Dvořáček)

Genetická, fyziologická a molekulární analýza nového genu pro dobu kvetení u pšenice

(GAČR 521/05/0257)

Dynamika vývoje vzrostného vrcholu linií se substitucí chromosomu 3B

Během celého vývoje rostlin jarní pšenice Zlatka a její substituční linie Zlatka (ČP3B),

pěstovaných za krátkého dne ( 12 hod) byla podrobně sledována dynamika diferenciace klasu

hlavního vrcholu. Po výsevu 15.4. 2005 a vzejití byly rostliny odebírány v týdenním

intervalu a pod mikroskopem analyzovány morfologické změny vzrostného vrcholu až do

doby metání rostlin. Dřívější nástup jednotlivých fází tvorby klasu, v průměru o 5 až 7 dní,

byl zjištěn u Zlatky oproti linii Zlatka (ČP3B) a to po celou dobu generativního vývoje rostlin.

Projevoval se i rychlejším prodlužováním vrcholu a dřívějším založením a diferenciací

jednotlivých klásků. Celkový počet klásků byl však v období metání Zlatky a linie Zlatka

(ČP3B) shodný. Zlatka byla ranější a metala v průměru o 5 dní dříve než linie Zlatka (ČP3B).

Genetická, vývojová a molekulární analýza nového genu pro kvetení u pšenice V JIC,

Norwich, UK,v roce 2005 byly monosomické rekombinantní substituční linie Sandra (CP

3B/Sandra 3B) a F1 rostliny Zlatka (CP 3B/ Zlatka 3B) pěstovány pro přemnožení semen a

fenotypový skrínink spojený s analýzou molekulárních markerů , směřující k mapování genů

pro dobu kvetení na chromosomu 3B České Přesívky . Byla vytvořena předběžná mapa

chromosomu ČP 3B odpovídající konsenzuální mapě tohoto chromosomu.

Příprava cytogenetické mapy chromozómu 3B

Oproti původnímu plánu byly práce na přípravě cytogenetické mapy v roce 2005 podstatně

rozšířeny díky spolupráci s laboratoří Prof. Catherine Feuillet (INRA, Clermont-Ferrand,

Francie), která připravuje fyzickou kontigovou mapu chromozómu 3B. BAC klony

z knihovny specifické pro chromozóm 3B byly charakterizovány pomocí restrikční analýzy

("fingerprinting") a jejich konce byly sekvenovány. Na základě získaných údajů bylo 67968

BAC klonů sestaveno do 1316 kontigů BAC klonů, které pokrývají 85% chromozómu 3B.

U mnoha z nich ale není jasná orientace a zejména chybí údaje o velikosti mezer mezi

jednotlivými kontigy. Další zpřesňovaní fyzické mapy a snižování počtu kontigů bude záležet

na zvýšení hustoty genetické mapy 3B. Zároveň bude nezbytné cytogeneticky zmapovat

značný počet kontigů.

Díky okamžité dostupnosti údajů o sestavování BAC klonů do kontigů bylo možné zefektivnit

původní postup cytogenetického mapování a to tak, že nebyly mapovány anonymní BAC

klony, ale klony, které již byly součástí kontigů. V roce 2005 se experimenty zaměřily na

lokalizaci 10 kontigů. S cílem vybrat BAC klony s minimálním obsahem repetitivní DNA

byly všechny BAC klony z každého kontigu hybridizovány se značenou genomickou DNA

pšenice. Z každého kontigu pak byly vybrány 2 BAC klony s nejslabším hybridizačním

signálem. Tyto klony byly subklonovány po mechanickém štěpení DNA na fragmenty

o velikosti 2 - 5 kb. 384 subklony z každého BAC klonu byly přeneseny na nylonovou

membránu a opět hybridizovány s genomickou sondou pšenice. Z každého BAC klonu bylo

vybráno pět subklonů nesoucích inzerty s nejnižším obsahem repetitivní DNA, a ty byly

lokalizovány pomocí FISH na tříděných chromozómech 3B. Byly tak získány první údaje

o poloze kontigů na chromozómu 3B. (K. Pánková, I. Prášil, J. Doležel, J.Snape)

Studium fyziologických a biofyzikálních parametrů významných pro kryoprezervaci

brambor (Solanum tuberosum L.). (GAČR 522/02/089)

Tento projekt řešil problematiku kryoprezervace bramboru. Cílem bylo zjistit, které

fyziologické a biofyzikální parametry ovlivňují úspěšnost kryoprezervace bramboru při

Výroční zpráva

VÚRV 2005

113


použití metody předkultivace a ultrarychlého mrznutí. Bylo zjištěno, že rozhodující význam

pro dosažení vysoké úrovně regenerace rostlin po kryoprezervaci má úroveň desikace

použitých vzrostných vrcholů bramboru. Odolnost vzrostných vrcholů k desikaci nesouvisela

přímo s odolností nodálních segmentů vůči osmotickému stresu a s odolností rostlin vůči

suchu. Pro většinu odrůd byla optimální hydratace pletiv kolem 0,4 g vody na 1 g sušiny,

které bylo dosaženo po 1 hodině desikace nad silikagelem. U některých odrůd, především

u odrůd citlivých vůči dehydrataci byla dosažena maximální regenerace rostlin po

kryoprezervaci bez desikace vzrostných vrcholů bramboru nad silikagelem. Termická analýza

potvrdila nezbytnost dostatečné desikace vrcholů před jejich kryoprezervací pro omezení

podílu volné vody a dosažení skelného stavu, ale neumožnila rozlišit rozdíly v

kryoprezervovatelnosti jednotlivých odrůd. Maximální regenerace odrůd bramboru při využití

tohoto postupu lze dosáhnout při nalezení optimální hydratace vzrostných vrcholů pro danou

odrůdu a osušováním vrcholů před jejich vysázením na regenerační medium. Získané

poznatky z řešení tohoto projektu byly využity při optimalizaci kryoprotokolu pro rutinní

zamražování genových zdrojů bramboru ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze -

Ruzyni. (M.Faltus)

Studium zákonitostí a možností ovlivnění tvorby biologických skel pro uchování

biodiverzity rostlin (GAČR 522/04/0384)

Termodynamické základy fázových přechodů byly popsány pomocí neizotermní kinetiky

heterogenních procesů a teoretickou analýzou termálních procesů. Byla rozpracována teorie

nuklečně-krystalizačních procesů, vhodných k popisu podchlazení při kryoprezervaci

bilogických objektů. Znalost termického chování vodných roztoků sacharosy je důležitá pro

uchovávání biologických materiálů při velmi nízkých teplotách v kapalném dusíku. Prokázali

jsme, že vodné roztoky sacharosy zamrzají i při pomalém ochlazování v nerovnovážném

stavu a v průběhu jeho zahřívání probíhá celá řada následných procesů jako jsou skelné

přechody, rekrystalizace vody, tání ledu a sacharosy. Struktura je nehomogenní a zahrnuje

mimo jiné dva typy skla amorfního roztoku sacharosy. Pomocí termické analýzy byly

odhaleny změny, které se odehrávají v semenech při jejich skladování v nízkých teplotách.

Na modelu špatně skladovatelných semen pažitky cv. Pražská byly sledovány termické

změny při chlazení a následném ohřevu semen. Byly provedeny termické analýzy

dormantních pupenů jabloní. Kalorimetrickým měřením pupenů a jejich jednotlivých částí

odebíraných z venkovních podmínek v podnulových teplotách bylo zjištěno, že dochází ve

vnitřních částech pupene k tvorbě skel, zatímco v borce převážně ke krystalizaci ledu.

Ze studovaných kryoprotektivních roztoků vyvolávající nitrifikaci v rostlinách pouze roztok

PVS3 představuje záruku úspěšné kryoprezervace rostlin, protože při jeho chlazení

nedochází ke krystalizaci, která by mohla poškodit rostlinný materiál.

(J.Zámečník, A.Bilavčík, M. Faltus)

Odbor rostlinolékařství

Druhy, ekologie a rozšíření ophiostomatálních hub v České republice

(GAČR 206/05/P279)

V letošním roce bylo studium zaměřeno na získání co nejvíce morfologicky odlišných kmenů

ophiostomatálních hub z prostředí podkorního hmyzu a různých částí různých druhů dřevin.

Dosud bylo v rámci projektu na území ČR nalezeno a izolováno druhů 10 druhů

ophiostomatálních hub: Ceratocystis polonica, Ophiostoma bicolor, O. grandicarpum,

O. piceae, O. quercus, O. novo-ulmi, O. minor, O. minus, O. stenoceras, Graphium

Výroční zpráva

VÚRV 2005

114


fimbriisporum. Byla izolována teleomorfní nebo anamorfní stadia zhruba dalších 5 druhů

z této skupiny hub, ale protože dosud nebyla s jistotou určena nejsou uvedena v letošní

zprávě. (D.Novotný)

Úloha predace v populační dynamice plevelů na orné půdě(GAČR 521/03/0171)

Preference larev dvou příbuzných druhů střevlíků (Amara aulica a A. convexiuscula) byly

sledovány v laboratorních podmínkách. Přežívání a délka vývoje byla porovnávána mezi

potravami a druhy pro první a druhé instary. Třetí instary nebyly sledovány, protože ještě před

kuklením upadaly do diapauzy. Larvy byly chovány na různých potravách: larvy potemníka

moučného (Tenebrio molitor), semena Artemisia vulgaris nebo Tripleurospermum inodorum

nebo Urtica dioica nebo Cirsium arvense, a dále na smíšené potravě, složené z larev a semen.

Larvy A. aulica se úspěšně vyvíjely pouze na semenech, zatímco larvy A. convexiuscula se

dobře vyvíjely na živočišné potravě i na semenech Artemisia. Rozdíly v potravních

požadavcích tak umožňují co-existenci druhů, které spolu sdílí stejný habitat.

Predace semen plevelů byla dále sledována v polních podmínkách porostu biologicky

pěstované pšenice. Cílem bylo zjistit variabilitu predace semen střevlíkovitými v čase a

v prostoru. Dva preferované (Capsella bursa-pastoris a Stellaria media), dva nepreferované

byly vystaveny predaci po období dubna-července v různých vzdálenostech of kraje pole.

Semena byla týdně vyměňována. Množství predovaných semen se značně lišilo mezi druhy.

Semena C. bursa-pastoris a P. annua byla nejvíce preferována. Spotřeba semen se také

měnila s časem. Predace byla nejnižší u kraje pole, a s rostoucí vzdáleností ke středu pole

se její hodnoty zvyšovaly. Tato studie byla vypracována ve spolupráci s Wageningen

University, Wageningen, Nizozemsko. (P. Saska)

Dlouhodobé změny v populacích mšic a jejich přirozených nepřátel

(GAČR 522/05/0765)

Standardním způsobem byla sledována abundance mšic na obilovinách (započato 1987) a

abundance slunéčkovitých v zimovištích (započato 1978). Dlouhodobé serie pozorování

abundance druhu mohou být použity ke zjištění hustotně závislých změn a dlouhodobých

trendů populačního vývoje závislých na počasí. Kromě prodloužení standardních serií byla

z archivních protokolů excerpována serie dlouhodobě sbíraných dat týkajících se časových

změn poměru barevných forem tří druhů slunéčkovitých, Adalia bipunctata,

A. decempunctata a Adonia variegata. V době vývoje populací predátorů byl sledován poměr

pohlaví, vztah velikosti těla a plodnosti, a parasitace kukel u slunéčka sedmitečného

Coccinella septempunctata. Abundance slunéčkovitých byla sledována na dlouhodobě

sledovaných zimovištích Raná, Velký Studenec, Obří hřeben a Studničná hora.

(A. Honěk, Z. Martinková)

Hodnocení rezistence hmyzích škůdců zemědělských plodin k insekticidům

(GAČR 522/04/P181)

Byla stanovena diskriminační dávka a LC50 přípravku Dimilin 48 SC a Nomolt 15 SC na

housenky L1 a L5 obaleče jablečného a přípravku Calypso 480 SC na housenky L1.

U přípravku Insegar 25 WP byla stanovena diskriminační dávka a LC50 na vajíčka obaleče

jablečného z laboratorního chovu. U části testované populace obaleče jablečného z Velkých

Bílovic byla prokázána rezistence k přípravku Zolone 25 EC, Nomolt 15 SC a Dimilin 48 SC.

Rezistence k přípravku Dimilin 48 SC byla zjištěna u 20% testovaných housenek, rezistence

k přípravku Nomolt 15 SC byla zjištěna u 30-80% testovaných housenek v závislosti na

aplikované dávce. Při testování ovicidního účinku vybraných přípravků byla u 31,2%

Výroční zpráva

VÚRV 2005

115


testované populace z lokality Velké Bílovice zjištěna rezistence k přípravku Insegar 25 WP

a u 60,1% byla zjištěna rezistence k přípravku Dimilin 48 SC.

Při testování vzorků mandelinky bramborové ze tří lokalit byla zjištěna snížená citlivost

k pyretroidům a organofosfátům, nebyla prokázána rezistence k neonikotinoidům. Zároveň

byl potvrzen vysoký požerový efekt při aplikaci přípravku Mospilan 20 SP na rostliny

a nedostatečný kontaktní účinek po aplikaci pouze na larvy. Při testování přípravku Spintor

a BAS 320 I byla zjištěna vysoká účinnost těchto přípravků na larvy L4 z lokalit Lednice

a Svitavy, u kterých byla zjištěna snížená účinnost k organofosfátům (Sumithion) a

pyretroidům (Decis) a směsnému přípravku Nurelle. Při testování na dospělce mandelinek

byla zjištěna snížená účinnost přípravku Spintor a BAS 320 I bez ohledu na citlivost

k ostatním testovaným přípravkům. (J. Stará, F. Kocourek, K. Naďová)

Insekticidní proteiny cílené proti trávicímu traktu hmyzu

(GAČR 522/04/1286)

Vliv α-amylázového inhibitoru na zavíječe moučného (Ephestia kuehniella) a jeho parazitoida

vosičku (Venturia canescens).

α-Amylázové inhibitory jsou kandidáty vhodnými pro transgenní přeměny rostlin, aby

zvyšovaly jejich rezistenci proti herbivornímu hmyzu. Před inkorporací genů těchto látek do

GMO organismů, je nutná detailní studie potlačujících vlivů α-amylázových inhibitorů na

cílové a necílové organismy. Proto byl v této práci testován efekt α-amylázového inhibitoru -

akarbózy (α-AI) na škůdce zavíječe moučného (Ephestia kuehniella) a jeho parazitoida

(Venturia canescens) v laboratorních podmínkách. Na potravě obohacené různou koncentrací

α-AI byla zkoumána mortalita Ephestia kuehniella, aby byla nalezena subletální dávka α-AI.

Housenky ovlivněné subletální koncentrací α-AI 0,001% a 0,0001% byly parazitovány

vosičkami Venturia canescens. Následně byly porovnávány morfologické parametry

parazitoidů ovlivněných α-AI a parazitoidů kontrolních. Nebyl zjištěn žádný negativní efekt

α-AI na parazitoida Venturia canescens. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl při měření

morfologických parametrů u jedinců 1) kontrolních a ovlivněných koncentrací α-AI 0,001%

a 2) ovlivněných koncentrací α-AI 0,0001%. Měřené parametry u parazitoidů ovlivněných

koncentrací α-AI 0,0001% byly ve většině případů významně větší (hmotnost, délka holeně,

parametry křídelní žilnatiny).

U arénového pokusu, jehož účelem bylo stanovit počet úspěšně napadených housenek na

potravách obohacených konkrétní koncentrací α-AI parazitoidem a zároveň určit počet

úspěšně vylíhlých nových jedinců parazitoida Venturia canescens, nebylo zjištěno

upřednostňování napadání housenek, ani úspěšnější líhnutí nových jedinců parazitoidů na

konkrétních dietách.

Protože nebyl zjištěn negativní efekt α-AI na necílového parazitoida, představují tyto

výsledky reálnou možnost využití biologické ochrany za pomoci parazitoida, v kombinaci s α-

AI a současně jejich vyšší účinnost. (J.Hubert)

Biologická ochrana proti Oryzaephilus surinamensis (Coleoptera: Cucujidae) pomocí

Cephalonomia tarsalis (Hymenoptera : Bethylidae) (GAČR 522/04/P169)

V roce 2005 byly pokusy zaměřené na zjištění funkční odpovědi, přežívání dospělců v čase

v závislosti na teplotě, dynamice produkce vajíček v čase v závislosti na teplotě a odhadu

vlivu insekticidu deltamethrin na mortalitu parazitoida. Doba zpracování kořisti (Th) byla

negativně závislá na teplotě a pohybovala se v rozsahu od 0.167 (21°C) do 0.024 (24°C).

Vyhledávací účinnost (a) byla nejvyšší při 27°C a nejnižší při 30°C. Podle sestaveného

modelu je 1 samice C. tarsalis schopna paralyzovat maximálně 21 larev během 24 hodin a to

při teplotě 27°C. Přežívání C. tarsalis bylo závislé na teplotě a pohlaví parazitoidů – samice

Výroční zpráva

VÚRV 2005

116


žily déle než samci a přežívání klesalo se stoupající teplotou. Samci žili v průměru 11 dní

(maximálně 30 dní) při teplotě 18°C, ale v 36°C v průměru jen necelé 3 dny (maximálně 5

dní). Samice žily v průměru 78 dní (maximálně 122dní) při teplotě 21°C a v průměru 18 dní v

36°C (maximálně 22 dní). První samice začaly klást vajíčka 1-2 dny po vylíhnutí ve 30°C.

Nejpozději začaly klást vajíčka samice ve věku 2-8 dní při 21°C. Při 18°C samice nekladly

žádná vajíčka, nicméně i při této teplotě probíhala paralyzace (predace) hostitelských larev.

Samice kladly v průměru 54 dnů v 21°C, avšak v průměru pouze 33 dní při 30°C. Jedna

samice nakladla maximálně za život 198 vajíček ve 27°C. Při této teplotě bylo průměrné

celkové množství nakladených vajíček za život 110 kusů, v 21°C však jen 32 kusů. Samci a

samice Cephalonomia tarsalis byly různě citlivé k deltamethrinu– samci (LC50 = 0.758 ±

0.069 % (±SE)) byly citlivější než samice 1.201 ± 0.059 % (±SE). Výsledky pokusů byly

prezentovány formou 3 ústních příspěvků a 1 posteru na konferenci COST "Biocontrol of

arthropod pests in strored products" v Locorotondu, konferenci OILB v Praze a konferenci

"Implementation of biocontrol in practice in temperate regions – present and near future”

v DIAS, Research Centre Flakkebjerg. (J. Lukáš)

5.1.4. Projekty od jiných resortů

Projekt MŠMT 2004-1 Kontakt "Auswirkung einer differenzierten

Grünlandbewirtschaftung auf Ertrag und Qualität" (Vliv různých způsobů

obhospodařování travních porostů na výnos a kvalitu)

Dvoustranný projekt česko - rakouské spolupráce probíhal mezi HBLFA Raumberg-

Gumpenstein a VÚRV Praha, VSTE Jevíčko v letech 2004 - 2005. Rakouský partner do

tohoto projektu přinesl celkem 28 lučních pokusů na 28 stanovištích (rozdělených po celém

Rakousku), jižní Tyrolsko se podílelo dvěma pokusy. Na pokusných stanicích Jevíčko a

Liberec v České republice probíhaly v letech 2004 - 2005 společné luční pokusy hnojené

minerálními a statkovými hnojivy s dvou, tří a čtyřsečným využíváním dle jednotné metodiky

s rakouským partnerem.

Pod vedením rakouského partnera spolupráce byla v ČR zavedena metoda Tilley - Terry ke

stanovení stravitelnosti in vitro v modifikaci dle HBLFA Raumberg-Gumpenstein na

pracovišti VÚCHS Rapotín, které disponuje kanylovanými zvířaty pro odběr bachorové

šťávy. Laboratoř ve VÚCHS Rapotín byla vybavena shodně dle refenční laboratoře v HBLFA

Raumberg- Gumpenstein a v druhé polovině roku 2005 byl zahájen zkušební provoz. Na

HBLFA Raumberg-Gumpenstein byla proškolena skupina partnera spolupráce z ČR po

teoretické i praktické stránce na metodu Tilley - Terry. Akcent byl položen na vyhodnocení

výsledků stanovení s využitím software používaného na tomto ústavu.

V praktickém školení bylo analyzováno a vyhodnocováno 54 vzorků píce z lučních pokusů

z ČR (Jevíčko a Liberec), jakož i 16 vzorků z in vivo bilančního pokusu. Od těchto vzorků

jsou k dispozici výsledky analýz podle klasického schématu weende a NIR metody. Dále

proběhlo srovnání metod Tilley - Terry a metody NIR k hodnocení kvality píce. Dílčí

příspěvky k tomuto tématu jsou zahrnuty ve sborníku z mezinárodní vědecké konference

Kvalita píce z travních porostů (Kohoutek A., Pozdíšek J., eds.), mezinárodní vědecká

konference, VÚRV Praha 6-Ruzyně, 232 p. ISBN 80-86555-75-5. (Kohoutek A.)

Vliv pastvy na vegetaci luk na území KRNAP (MŽP - VaV 620/4/03)

Na ladem ponechaných plochách se rozšiřovaly vysoké trávy a vysoké byliny: Dactylis

glomerata, Alopecurus pratensis, Geranium sylvaticum, Veratrum album subsp. lobelianum,

Hypericum maculatum, Senecio ovatus, Lathyrus pratensis.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

117


Podle předběžných výsledků se dá usuzovat, že pastva skotu o nízké intenzitě by mohla být

užita jako alternativní management pro mezofilní sušší travinné porosty v Krkonoších.

Pravidelné kosení a tím i odstraňování živin z luk na krkonošských hřebenech v minulosti

nedovolovalo rozšíření dnes expanzivních druhů (třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a

bezkolence modrého (Molinia caerulea)). Dlouhodobé kosení luk bez návratu živin

podporovalo rozšiřování smilkových porostů na hřebenech Krkonoš.

V průběhu sledovaného období byl zaznamenán největší objem proteklých vod u kosené

varianty. U pasených ploch vzhledem k nízké intenzitě pastvy byl průsak nižší, ale od roku

2002 s výrazným rozdílem oproti nekosené variantě. Nejpravděpodobnějším obdobím kdy

dochází k odtoku do podzemních vod jsou období s půdním profilem nasyceným vodou, kdy

dochází k tání sněhu (prosinec, březen-duben) nebo je větší objem a frekvence srážek

(červenec, září, říjen). Největší podíl na odtoku celkového dusíku a fosforu zaujímají

organické formy, podíl dalších forem dusíku klesá v pořadí dusičnany, amonné ionty,

dusitany. Slabá intenzita pastvy s hustě zapojeným travním porostem je pravděpodobně

příčinnou menších ztrát NH4+ než u varianty nekosené nebo shodných s variantou kosenou.

Největší ztráty dusičnanů jsou u kosené varianty, kde jsou podmínky pro nitrifikaci

nejpříznivější (menší produkce organických kyselin, vyšší teplota). Rozdíly ve ztrátách

fosforečnanů jsou mezi variantami malé a klesají v pořadí kosená, nekosená a pasená varianta.

Slabý korelační koeficient mezi objemem vod a koncentrací forem živin v nich ukazuje na

malé riziko kontaminace podzemních vod při větších srážkách nebo při intenzivnějším tání

sněhu (za sledovaných podmínek a intenzity zásahů).

(Pavlů V., Gaisler J.)

Využití molekulárních metod pro šlechtění plodin, program mobility Leonardo

(CZ/05/A/PL/134199)

Projekt byl realizován mezi vysílající organizací VÚRV Praha - Ruzyně a přijímající

organizací JIC Norwich, UK. JIC byl jako partnerská organizace vybrán vzhledem

k dlouhodobé spolupráci mezi oddělením Aplikované genetiky ve VÚRV a oddělením Crop

Genetics v JIC a jako významné mezinárodní školicí pracoviště v pokročilých technikách

biologického výzkumu.

Tříměsíčního pracovního pobytu v JIC bylo využito k rutinnímu osvojení pokročilých technik

souvisejících s mapováním genů ovlivňujících dobu kvetení u pšenice: vedení pokusu

v růstové komoře, cytologické kontroly rostlinných materiálů, izolace a analýza DNA

s využitím mikrosatelitů (SSR analýza), statistické zpracování výsledků a QTL analýza.

(Ing. Z. Milec)

Účinky biologicky aktivních látek izolovaných z vybraných rostlin Euroasijské oblasti

na modelové druhy škůdců zemědělských plodin (MŠMT 1P05ME764)

Byly provedeny základní testy pro zjištění biologické aktivity hrubých rostlinných extraktů na

hmyz. Jako modelové druhy hmyzu byly vybrány housenky blýskavek (Spodoptera littoralis)

a dospělci a larvy mandelinky bramborové (Leptinotarsa decemlineata). V testech byla

hodnocena mortalita housenek a larev u obou škůdců a antifídantní účinek extraktů u larev a

dospělců mandelinky bramborové. Bylo zjištěno, že ze 32 druhů rostlin vykázalo velmi silné

insekticidní účinky 5 druhů na oba vybrané škůdce (Tanacetum vulgare, Myrrhis odorata,

Artemisia absinthium, Ruta graveolens a Majorana vulgare). Tyto rostliny byly vybrány pro

další podroná studia v dalších letech řešení. U rostliny Leuzea carthamoides byla zjištěna

velmi silná antifídantní aktivita extraktů ze semen na dospělce a larvy mandelinky

bramborové. Tato aktivita byla studována podrobně v dalších biologických testech. Výsledky

testů byly zpracovány do vědecké publikace. (R. Pavela)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

118


Bioindikace a revitalizace toxických antropogenních substrátů a vodních zdrojů: využití

sinic, řas, půdních bakterií a symbiotických hub (ID 1MO571, reg.č. 1M6798593901).

Cíl naší etapy projektu Výzkumného centra je vypracování technologie mikrobiálních

inokulací pro efektivnější rekultivace hnědouhelných výsypek. Stávající způsoby rekultivace

založené na výběru vhodných druhů plodin a způsobů hnojení budou doplněny vnesením

mikrobiálních společenstev s cílem zvýšit výnos plodin, urychlit proces revitalizace půdního

prostředí a snížit náklady na rekultivační proces. Pro zefektivnění postupů rekultivace bude

využita inokulace půdními mikroorganismy se schopností podpořit růst rostlin. Na pokusném

pozemku bude uplatňována kombinovaná inokulace P-solubilizujících bakterií s AM houbami

a rody Azotobacter nebo Rhizobium.

Jedním z dílčích úkolů projektu Výzkumného centra je posouzení a průběžné sledování

biologického potenciálu výsypkové zeminy. K posouzení biologické aktivity výsypkové

zeminy jsou využívány tyto metody: stanovení uhlíku mikrobiální biomasy, stanovení

enzymatických aktivit (aktivita dehydrogenasy, arylsulfatasy, ureasy a invertasy) a zastoupení

některých mikroorganismů v půdě.

Pozemek pro založení pokusu byl vybrán na výsypce nepovezené ornicí na území tehdejšího

lomu Merkur. Materiál výsypky je tvořen převážně třetihorními šedými jíly (75%). Tento

substrát se vyznačuje nepříznivými fyzikálními vlastnostmi, především značnou

kompaktností a nepropustností pro vodu. Z vybrané lokality výsypky byla pomocí těžké

mechanizace stržena povrchová vrstva, která byla v důsledku asi pětiletého sukcesního vývoje

porostlá rostlinami. Byla provedena jednoduchá agrotechnická příprava pozemku s následným

zasetím vyrovnávací plodiny (ječmen jarní). (O.Mikanová, S.Usťak).

Výzkum chemických a fyzikálních vlastností huminových látek, jejich biologické

aktivity a mechanismů působení na mikroorganismy, rostlinné a živočišné buňky

v závislosti na jejich struktuře (FT-TA/038-MPO).

V polním pokusu pro sledování účinku hodnocených huminových látek (HS) na půdu a

rostliny byla pěstována ozimá pšenice cv. Nela, část pozemku ponechána jako černý úhor.

Obsah C t ve svrchní vrstvě polního pokusu byl po aplikaci oxyhumolitu (14,8 t/ha) a humátu

draselného (2 t/ha) zvýšen o 18,9 % a 2,3 %. Zvýšení obsahu dostupného uhlíku (C K2SO4 ) ve

svrchní vrstvě polního pokusu po aplikaci HS vykazovalo v průběhu dalších měření největší

stabilitu na variantě s oxyhumolitem v porostu.

Byl proveden modelový nádobový pokus ke sledování vlivu HS na dostupnost a příjem

těžkých kovů. Byla použita půda přirozeně kontaminovaná těžkými kovy (Cd, As, Pb a Zn)

z okolí bývalé kovohutě na Příbramsku. Působení HS (humát draselný a oxyhumolit) na

uvolňování těžkých kovů z půdní zásoby bylo hodnoceno po extrakci použitých substrátů

kyselinou dusičnou, 1 M dusičnanem amonným a 0,025 M EDTA.

Pro studium bezprostředního účinku huminových sloučenin na příjem živin a růst rostlin byl

použit humát sodný. Rostliny jarní pšenice byly pěstovány v živném roztoku s přídavkem

humátu sodného v koncentraci 10, 100 a 1000 ppm. Aplikace humátu sodného do živného

roztoku neměla podstatný vliv na tvorbu biomasy jarní pšenice. Nejvyšší použitá koncentrace

humátu sodného (1000 ppm) snižovala příjem dvojmocných kationů.

V inkubačních aerobních a anaerobních pokusech byl sledován obsah dostupného uhlíku

(0,05 M extrakt síranu draselného, C K2SO4 ) v půdních vzorcích. Z dosavadních výsledků

vyplývá, že navržená metodika řešení dané problematiky je vhodná ke sledování změn

dostupných forem C po aplikaci humátu draselného a oxyhumolitu do půdního prostředí.

(P. Svoboda, J. Krejčová, M. Trčková).

Výroční zpráva

VÚRV 2005

119


5.1.5. Ostatní projekty

Národní program konzervace a využití genofondu – sbírka rzí a padlí travního-stálý

úkol

Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity

Přijatý Mze ČR, č.j.: 33 083/03-3000; doba řešení: 2004 až 2008

Rok 2005 byl třináctým rokem, kdy základní aktivity v péči o genetické zdroje zemědělských

plodin v ČR byly soustředěny do "Národního programu…" , což je standardní forma péče o

genofondy ve vyspělých státech. Tyto "Národní programy …" jsou metodicky řízené na

mezinárodní úrovni (FAO, Global Plan of Action, IPGRI- metodická doporučení a

mezinárodní standardy). Byl to však druhý rok, kdy Mze ustanovilo rozhodnutím č.j.: 33

083/03-3000 s platností od 1. 1. 2004 "Národní program konzervace a využívání genetických

zdrojů rostlin a agrobiodiversity" ve smyslu platných právních norem (Sdělení Ministerstva

zahraničních věcí č. 134/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o biologické rozmanitosti; zákona

č.148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů

významných pro výživu a zemědělství; Vyhlášky k zákonu o konzervaci a využívání GZ

rostlin č. 458/2003 Sb). Tento program navázal na dosavadní aktivity v práci s genofondy

zemědělských plodin, aktualizuje metody a cíle a uvádí je do plného souladu s platnou

národní legislativou i přijatými mezinárodními smlouvami (CBD- Úmluva o biologické

rozmanitosti, 1992; IT/PGRFA- Mezinárodní dohoda o genetických zdrojích rostlin pro

zemědělství a výživu, FAO, 2001).

Významnou součástí Národního programu je rovněž úsilí o rozšíření agro-biodiversity,

podpora principů setrvalého rozvoje v zemědělství a jeho nevýrobních funkcí. V České

republice se podařilo dosáhnout pokroku i v této oblasti- např. rozšíření druhové pestrosti

lučních a pastevních porostů, rozšiřování opomíjených plodin (zejména pro zajištění vysoké

nutriční hodnoty produktů), výběr vhodných druhů a odrůd pro alternativní využívání

produkce, zlepšování půdní úrodnosti, výběr a využití některých cenných krajových odrůd

atd.

V rámci Národního programu spolupracuje celkem čtrnáct pracovišť patřících jedenácti

právním subjektům v ČR. Koordinaci a servisní činnosti (národní informační systém GZ

EVIGEZ, dlouhodobé uchování semenných vzorků v genové bance, uchování "in vitro" kultur

vybraných vegetativně množených druhů v kryobance) zajišťuje pro všechna pracoviště v ČR

genová banka ve VÚRV Praha - Ruzyně. Genetické zdroje vegetativně rozmnožovaných

druhů jsou uchovávány na pracovištích odpovědných za kolekce těchto druhů, ve většině

případů jako polní kolekce (polní genové banky), popř. v "in vitro" kultuře (brambory).

Odpovědná pracoviště zajišťují u svěřených vegetativně množených kolekcí běžné služby

genové banky (poskytování a výměny materiálů z kolekcí, výměna informací). Počet vzorků

v kolekcích (aktivní kolekce) se blíží 48 tisícům; vedle těchto GZ jsou na některých

pracovištích uchovávány v pracovních kolekcích vzorky ze sběrových expedic (celkem je

evidováno 3,4 tis. sběrových položek dosud nezařazených do kolekcí).

Řešení Národního programu se řídí mezinárodně užívanými postupy a standardy, které

konkretizuje nová Rámcová metodika "Národního programu", která je k dispozici

v elektronické formě na URL http://genbank.vurv.cz/genetic/nar_prog/.

Rozšiřování kolekcí genetických zdrojů se zaměřuje zejména na záchranu GZ domácího

původu, rozšíření kolekcí o novou genetickou diversitu (v souladu s potřebami výzkumníků a

Výroční zpráva

VÚRV 2005

120


šlechtitelů, ale i požadavky na rozšiřování plodinové rozmanitosti v zemědělské praxi) a na

získaní donorů hospodářsky a biologicky cenných znaků pro využití ve šlechtění a výzkumu.

Každoročně se tak kolekce rozšiřují o 1,0 -2,5 tis. nových položek. Přírůstky do kolekcí

se spíše snižují, kolekce jsou doplňovány s předem připravenou strategií a záměry, s důrazem

na kvalitu a potřebu nově získávaných zdrojů. Relativně více se na nárůstu kolekcí podílejí

sběry- zejména na domácím teritoriu. Hlavními zdroji přírůstků nových položek jsou výměny

se zahraničními pracovišti a materiály poskytnuté domácími šlechtiteli, výzkumníky a jinými

dárci.

Národní informační systém genetických zdrojů (EVIGEZ) je využíván všemi pracovišti, která

se podílejí na řešení Národního programu. Informační systém je tvořen relační databází, která

propojuje pasportní údaje s popisnými daty (výsledky charakterizace a hodnocení) a s

evidencí skladu genové banky. EVIGEZ je dostupný na URL

http://www.genbank.vurv.cz/genetic/resources/.

V systému je dokumentováno celkem 57.108 záznamů obsahujících též informaci o 9.160

nedostupných vzorcích a nebo historické záznamy o již neexistujících GZ. Z celkového počtu

47 976 dokumentovaných dostupných genetických zdrojů rostlin je 39 295 generativně

množených a 8 532 vegetativně množených. Počet položek u nichž jsou k dispozici určité

popisné údaje (v různém rozsahu) dosáhl 60,2 % GZ. Celkový počet národních klasifikátorů

(v tištěné či pouze v elektronické formě) zahrnuje 41 rodů (druhů).

Hodnocení genetických zdrojů je nezbytným předpokladem pro jejich efektivní praktické

využití a jednou z dlouhodobých priorit Národního programu. Pro potřeby budování databáze

popisných dat je každoročně hodnocené 8-9 tisíc položek v polních a laboratorních testech,

zpracována jsou zpravidla až data ze tříletých polních pokusů; hodnocení je prováděno podle

národních klasifikátorů.

Základním předpokladem bezpečné konzervace genetických zdrojů je jejich regenerace a

následná konzervace. V českých kolekcích vyžaduje v současné době regeneraci 5,4 tis.

položek, tj. 11,6 % z celkového rozsahu. Z celkového rozsahu generativně množených kolekcí

(39 295 položek) je v současné době 35 831 vzorků semen (tj. 91,1 % ) uloženo v genové

bance ve VÚRV Praha.

Z celkového počtu 8 532 položek vegetativně množených druhů je 2 100 položek uchováváno

v "in vitro" kultuře (brambory, vybrané okrasné rostliny). Činnost zahájila kryobanka ve

VÚRV Praha-Ruzyně. Kryoprotokol je rozpracován a rutinně se využívá pro zamrazování

meristemů bramboru, jabloní, hrušní a chmele; pracuje se na protokolech pro česneky a

vinnou révu. Ke konci roku 2004 v kryobance uskladněno 120 položek od 7 druhů

zemědělských plodin.

Genetické zdroje jsou volně a bezplatně poskytovány uživatelům z oblasti šlechtění, vědy,

výzkumu a vzdělávání a to pouze pro nekomerční využití- v souladu s International Treaty on

Plant Genetic Resources for Food and Agriculture (FAO 2001) a národní legislativou.

Každoročně je domácím i zahraničním uživatelům poskytováno 3- 5 tisíc vzorků genetických

zdrojů (se srovnatelným, avšak kolísajícím podílem domácích a zahraničních požadavků).

Čeští uživatelé si vyžádali v roce 2005 celkem 2 281 vzorků, což je poněkud méně než v

předchozích letech. Do zahraničí bylo zasláno 802 vzorků GZ (opět méně než v předchozích

létech). Zdá se, že na omezení mezinárodní výměny měla vliv i nová a dosud ne zcela

dořešená mezinárodní legislativa. (L. Dotlačil, Z. Stehno, I. Faberová, V. Holubec)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

121


Problematika řešená pracovištěm genové banky VÚRV Praha

Dokumentace genetických zdrojů rostlin a uchování vzorků generativně množených

rostlin

Sklad genové banky

Uchovávání generativně množených druhů vedených v plodinových kolekcích GZR a jejich

centrální dokumentace v IS EVIGEZ jsou základní činnosti genové banky VÚRV Praha

v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin. Vzorky

semen jsou přebírány od účastníků Národního programu prostřednictvím kurátorů kolekcí a

ukládány do aktivní a základní kolekce v příslušném střednědobém nebo dlouhodobém

skladovacím režimu. Vzorky jsou také distribuovány domácím i zahraničním uživatelům

prováděním odběrů malého množství semen z materiálů uložených v aktivní kolekci. Veškerý

pohyb vzorků je zaznamenán v dokumentaci skladu genové banky, který je propojen

s centrální dokumentací GZR v českých plodinových kolekcích.

K datu 22.11. 2005 bylo ve skladu genové banky uchováváno celkem 63.065 skladovacích

obalů se vzorky. Z toho 59.649 obalů obsahovalo vzorky řádné kolekce, 711 obalů se vzorky

pracovní kolekce, 61 je obalů s chráněnými vzorky a 2.644 obalů obsahuje vzorky slovenské

bezpečnostní duplikace VÚRV Piešťany. V současné době je celkově kapacita skladu genové

banky (93.000 obalů) využita téměř z 68%.

Z celkového množství 39.784 evidovaných generativně množených genetických zdrojů

v řádných kolekcích (tj. zhruba 82% z celkového počtu GZ ve všech kolekcích) je v genové

bance uskladněno 35.831, tedy více než 90 %. Z toho v aktivní kolekci je uloženo 33.849 GZ

a v základní kolekci je 6. 846 genetických zdrojů.

Loňského roku bylo do skladu doplněno celkem 2.377 vzorků a uživatelům domácím i

zahraničním bylo rozesláno celkem 1.295 vzorků ze skladu genové banky.

Dokumentace

Dokumentace vedená o kolekcích genetických zdrojů má dva výstupy:

1. Uživatelský program EVIGEZ, který je používán sítí institucí zapojených v Národním

programu pro evidenci dat v českých plodinových kolekcích, je průběžně doplňován

novými daty z řešitelských pracovišť (část pasportní a popisná) i z genové banky

(informace o uskladněných vzorcích ve skladu genové banky). Data jsou pravidelně jednou

nebo dvakrát v roce vyměňována mezi řešiteli a centrální dokumentací. Výměna dat

probíhá v režimu off-line na disketách nebo prostřednictvím emailu.V loňském roce začal

vývoj nového uživatelského programu EVIGEZ, který je postaven na základě instalace

lokálního serveru s využitím prostředí SQL. Využito je volných nelicencovaných

software: databázové prostředí My SQL, web server Tomcat 4.1. Aplikace je vytvářena

pomocí Java skriptů a jazyka XML. Původní data, která jsou v databázovém formátu

FoxPro, lze pomocí ODBC převádět do prostředí SQL. V současné době je testována

aplikace pro prohlížení a vstup dat v pasportní, popisné a skladové části.

Koncem roku bylo evidováno 48.549 dostupných genetických zdrojů rostlin v kolekcích a

více než 59% kolekcí je charakterizováno/hodnoceno v popisné části dokumentačního

systému. Sklad genové banky je plně dokumentován.

2. Internetovská aplikace EVIGEZ, která je dostupná na adrese

http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/ slouží jako elektronický katalog dostupných

GZR obsahující jen pasportní záznamy a je několikrát za rok aktualizována. V části

publikace jsou dostupné klasifikátory, sborníky ze seminářů RGZ, texty zákonů a další

důležité dokumenty, které se týkají práce s genofondy. Minulého roku přibyl dokument

„Dohoda o poskytování genetických zdrojů rostlin“ (MTA, Material Transfer Agreement),

který doprovází všechny vzorky poskytované uživatelům.

(I. Faberová, Z. Stehno, E. Pelichová)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

122


Hodnocení kolekcí GZ na pracovišti genové banky ve VÚRV Praha

Pokusy pro hodnocení genetických zdrojů (GZ) pšenice, tritikale, ozimého ječmene, planých

druhů Triticeae a skupiny minoritních obilnin a psudoobilnin byly založeny a vyhodnocovány

podle zásad Rámcové metodiky GZ a specializované metodiky pro tyto plodiny. Genetické

zdroje tritikale byly hodnoceny na VS v Humpolci, ostatní plodiny na pozemcích VÚRV

v Ruzyni.

V rámci kolekce GZ ozimého ječmene bylo hodnoceno celkem 92 vzorků a z nich 43 druhým

rokem. Přezimování bylo vzhledem k mírnému průběhu zimy velmi dobré. Bezosinné odrůdy,

získané z Japonska byly málo vhodné pro naše podmínky pěstování – špatné přezimování,

silná poléhavost, náchylnost k padlí travnímu, velmi drobné zrno a následně nízký výnos.

V tomto roce překonala řada GZ ve odhadovaném výnosu zrna kontrolní odrůdu ‚Luran‘.

V souboru ozimých pšenic hodnocených druhým rokem byly z hlediska odolnosti ke rzem

pšeničné, travní a plevové zajímavé odrůdy ‚Decan 4‘ (ROM) a ‚Torik 16‘, (MEX),

hodnocené v odolnosti ke všem druhům rzi 9 body. V celkovém hodnocení odolnosti ke rzem

a padlí travnímu vynikal zmiňovaný ‚Decan 4‘ a ukrajinská ‚Volnyska‘. Mezi GZ,

hodnocenými prvým rokem byly ke zmiňovaným chorobám nejodolnější britská odrůdy

‚Napier‘ a ruzyňské novošlechtění ‚RU 1-04‘. Celkem 5 GZ přesáhlo výnosovou hranice

9 t/ha.

Mezi GZ ozimého tritikale byla řada vzorků s vysokou odolností k padlí travnímu. Některé

z nich byly též značně (8 bodů) odolné k braničnatce. Nejvyšší odhadovaný výnos (12,31

t/ha) byl zaznamenán u odrůdy ‚Talentro‘.

Odolnost k poléhání u jarní pšenice vykázaly především materiály vyšlechtěné firmou Swalof

na rozdíl od 3 odrůd ze Saratova, které polehly úplně. Odolnost ke rzi plevové a současně ke

rzi travní byla zjištěna u GZ ‚Saratovskaya 70‘, ‚Horza‘, ‚Babui‘ a u tvrdé pšenice ‚Fabio‘.

Všechna jarní tritikale byla odolnější k padlí travnímu než kontrolní jarní pšenice ‚Saxana‘,

avšak pouze 4 překovala ‚Saxanu‘ v odhadovaném výnosu zrna.

V rámci kolekce planých druhů Triticeae bylo vyseto 250 položek. U 40 položek byla získána

popisná data a ukončeno hodnocení. Ve školce nových materiálů bylo hodnoceno 35 položek

získaných z Iranu. V polních pokusech proběhlo hodnocení materiálu pro doplňování

popisných dat do EVIGEZu. Na odebraných klasových vzorcích byly určovány botanické

variety. V infekčních pokusech na houbové choroby bylo vyseto 35 nových vzorků rodu

Aegilops. Na rostlinách byl zaznamenán malý výskyt padlí travního. Výskyt rzi pšeničné byl

zpočátku nízký, na intermediárních typech se zpožděným metáním se však masově zvýšil. Již

třetí rok byl sledován výskyt viróz. Zatímco v roce 2003 v pokusech dominovalo napadení

BYDV, v roce 2004 byl mimořádný výskyt WYDV a v letošním roce se opakoval výskyt

BYDV. U T. boeticum byly registrovány symptomy u 20% procent vzorků, T. urartu u 60%

vzorků, T. dicoccoides u 70% vzorků a u vzorků. T. monococcum bylo zcela bez příznaků.

Všechny vzorky T. urartu původem z Izraele byly napadeny velmi brzy a vůbec nevymetaly.

Napadení vzorků Aegilops bylo výrazně nižší asi okolo 10 %. Resistentní materiály v tomto

infekčním tlaku byly zcela zřetelné, zejména v sousedství se zcela zničenými parcelkami.

Kolekce 16 vzorků krajových pšenic T. monococcum var. clusii z Maďarska vykazovala

nadprůměrnou odolnost vůči všem listovým chorobám.

Vytrvalé druhy Triticeae vykazují obecně vysokou odolnost vůči houbovým i hmyzím

patogenům. Mezi nejodolnější patří druhy rodu Psathyrostachys, Elymus a Leymus. Nejvíce

náchylným rodem je Elytrigia. Jednoleté druhy ječmenů Hordeum jubatum a H.

brevisubulatum byly opět silněji napadeny rzí pšeničnou. Vzorky rodů Taeniatherum,

Eremopyrum, Crithopsis byly silněji napadeny rzí travní. Některé prokázaly hypersensitivní

reakci tvorbou velkých nekróz. Vzorky rodu Dasypyrum byly v roce 2005 zcela nenapadené a

vzorky Secale vykázaly velkou variabilitu v napadení houbovými chorobami.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

123


Plané Triticeae získané ze Slovinska a Chorvatska expedičním sběrem v Istrii byly hodnoceny

třetím rokem. K regeneraci byla vybrána kolekce 40 vzorků jednoletých Triticeae, zejména

Eremopyrum, Taeniatherum, Heteranthelium a Dasypyrum. a 15 vzorků dalších druhů a to

vzorky, které v minulých regeneracích měly nižší klíčivost nebo nebyly po více než 10 let

regenerovány.

Do hodnocení GZ pohanky byla zahrnuta jak pohanka setá tak pohanka tatarská. Kromě

standardních hodnocení morfologických, biologických i pěstitelských charakteristik, které se

hodnotily celkem u 178 GZ, bylo pokračováno ve fotografickém dokumentování

jednotlivých GZ.

Z maloobjemových plodin bylo dále hodnoceno 42 genotypů prosa, 10 GZ béru, 30 genotypů

laskavce, 10 genotypů čiroku a 7 vzorků merlíku quinoa.

Výsledky získané během hodnocení byly předávány do informačního EVIGEZ a

zveřejňovány v odborných a vědeckých publikacích či na seminářích a konferencích.

K nejvýznamnějším konferencím patřilo 5. mezinárodní Triticeae symposium, organizované

pracovníky řešitelského týmu, na kterém byla uplatněna řada výsledků, získaných v rámci této

etapy NP. (Z. Stehno, V. Holubec, J. Hermuth, V. Dvořáček, D. Janovská)

Hodnocení kolekcí genetických zdrojů zahradních plodin na pracovišti genové banky

v Olomouci

Pracoviště genové banky v Olomouci, které je od roku 1994 součástí Výzkumného ústavu

rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, zodpovídá v rámci „Národního programu…“ za kolekce

genových zdrojů zeleniny a léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR). Práce

s kolekcemi genových zdrojů probíhala podle schválených metodik a byly při ní respektovány

mezinárodně platné standardy. V současné době je v kolekcích zařazeno celkem 9 418 položek,

z toho 830 položek vegetativně množených druhů. Snížení počtu položek u některých druhů

v porovnání k předešlým letům je způsobeno důkladnou revizí stavu kolekcí a vyloučením

duplicitních vzorků.

V roce 2004 bylo vyseto 648 položek generativně množených druhů zeleniny a 40 položek

LAKR. Vegetativně bylo udržováno 738 položek zeleniny a 367 položek LAKR. Do genové

banky VÚRV v Praze – Ruzyni bylo celkem převedeno 589 položek zeleniny a LAKR.

Do informačního systému EVIGEZ byla předána pasportní data k 26 položkám

aromatických, kořeninových a léčivých rostlin. V informačním systému EVIGEZ jsou tedy

celkem evidována pasportní data o 9 121 položkách zeleniny a 529 položkách LAKR.

Během sběrových expedic tuzemských i zahraničních bylo v roce 2004 získáno 12 vzorků

zeleniny a 185 vzorků léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Introdukcemi z tuzemska

nebo zahraničí bylo získáno 29 vzorků zeleniny a 57 vzorků LAKR. Uživatelům v ČR i

zahraničí bylo za uvedené období poskytnuto 374 položek zelenin a LAKR.

Během vegetace byla u 666 položek zeleniny a 72 položek LAKR získána popisná data.

Do informačního systému EVIGEZ byla předána pouze ta data, která lze umístit do příslušných

databází. I když pro řadu zeleninových druhů (např. Lactuca sativa, Lactuca spp., Cucumisí)

byly vypracovány a předány klasifikátory, nejsou dosud formáty popisných částí do systému

EVIGEZ doplněny.

V průběhu roku 2004 byla předána minimální sada popisných znaků pro mrkev a některé léčivé,

aromatické a kořeninové rostliny (rody Anethum, Foeniculum, Pimpinela). Pro potřeby

informačního systému EVIGEZ byly klasifikátory pro kolekce Lactuca sativa a Lactuca spp.

připraveny v publikovatelné podobě již v roce 2000, resp. 2001, jejich publikace však, ne vinou

olomouckého pracoviště, stále vázne. Na zasedání pracovní skupiny léčivých a aromatických

rostlin v Makedonii bylo pracoviště genové banky v Olomouci jmenováno hlavním

koordinátorem pro kmín a bylo navrženo, že genová banka v Olomouci bude v roce 2007 hostit

Výroční zpráva

VÚRV 2005

124


účastníky plánovaného setkání všech pracovních skupin IPGRI.

(K. Dušek, E. Dušková, V. Chytilová, H. Stavělíková, J. Losík, E. Křístková,

V. Schubertová, K. Karlová)

Referenční laboratoř elektroforézy proteinů

V rámci činnosti laboratoře v roce 2005 byly prováděny mezilaboratorní zkoušky metody

elektroforézy hlízových proteinů brambor ve spolupráci s Výzkumným ústavem

bramborářským, s.r.o. Havlíčkův Brod. Materiál i metoda byly identické v obou laboratořích,

stejně tak i přístrojové vybavení. Výsledky obou laboratoří vedly ke zjištění shody spekter

příslušných odrůd. Extrakty zmrazené hlízové vody etalonových odrůd byly, jsou a budou

využívány jako standardy pro kontrolu odrůdové deklarace vzorků brambor např. i pro

potřeby ČZPI, ÚKZÚZ, aj. V roce 2005 byly uskutečněny mezilaboratorní zkoušky metody

SDS PAGE podjednotek gluteninů s VMH u modelového souboru odrůd pšenice a tritikale.

Zkoušek se účastnily laboratoře VÚRV, Selgen Stupice a MZLU Brno. Bylo zjištěno, že

zúčastněné laboratoře se v interpretaci získaných výsledků u pšenice prakticky neliší,

hodnocení odrůd tritikale však představuje problém, kterému je třeba se dále věnovat.

Při řešení problematiky elektroforézy proteinů probíhala metodická spolupráce s odborem

osiv a sadby a odborem odrůdového zkušebnictví ÚKZÚZ. OOZ ÚKZÚZ dodal na požádání

etalonové vzorky odrůd brambor, pšenice a ječmene pro doplnění katalogů elektroforetických

spekter.

Referenční laboratoř prováděla i další placené expertizy pro soukromé zadavatele týkající se

určení odrůdy u sporných vzorků pšenice a ječmene. (S.Sýkorová, J.Bradová a kol.)

Nové metody hubení skladištních škůdců: Supresní vliv aldehydu rostlinného původu na

skladištní brouky (350/5313)

V rámci úkolu jsme se zaměřili na hledání nových látek s insekticidní aktivitou. Tyto látky

mohou nahradit tradiční neurotoxické insekticidy. Obecným cílem podobných studií je najít

takové látky, které nejsou škodlivé pro životní prostředí, avšak mají insekticidní aktivitu.

V této studii byl testován vliv tří aldehydů rostlinného původu. Cílem projektu bylo zjistit

toxický vliv aldehydů (inkorporovaných do potravy) na následující druhy škodlivých brouků:

Tribolium castaneum, Rhyzopertha dominica, Sitophilus granarius, Sitophilus oryzae a

Cryptolestes ferrugineus. Testované druhy brouků patří k významným skladištním škůdcům

v podmínkách skladů a potravinářských provozů v ČR.

Výsledky analýzy ukazují, že všechny testované faktory, tj. druh škodlivého brouka, typ

aldehydu, koncentrace a jejich interakce, mají signifikantní efekt na přežívání testovaných

brouků. Efekt koncentrace je silnější, jestliže jsou analyzována data s netransformovanou

koncentrací a srovnávána s daty, kde byla koncentrace logaritmicky transformována. To

indikuje, že mortalita testovaných brouků je lineárně závislá na koncentraci aldehydu.

Jestliže srovnáváme jednotlivé aldehydy, trans-2,4-Nonadienal způsobuje nejvyšší mortalitu,

zatímco trans-2,4-Nonenal nejnižší. Sitophilus granarius byl nejvíce senzitivní k testovaným

aldehydům, následují ho druhy: Tribolium castaneum, Sitophilus oryzae, Cryptolestes

ferrugineus a Rhyzopertha dominica.

Trans-2,4-Nonadienal je nejvíce toxický pro Cryptolestes ferrugineus a Sitophilus granarius,

trans-2-Hexenal je vysoce toxický pro Tribolium castaneum, trans-2-Nonenal je nejvíce

toxický pro Sitophilus oryzae.

Doba, za kterou uhyne 50% testovaných jedinců (LT50), se pohybuje v rozsahu od 48 do 168

hodin. Nebyl nalezen žádný vztah mezi parametry LT50 a LC50. Toxický účinek těchto

aldehydů se projevuje u různých druhů různě rychle, jak ukazuje více-vzorkový Gehan-

Wilcoxon test analýzy přežívání jednotlivých druhů. Funkce přežívání Sitophilus oryzae se

Výroční zpráva

VÚRV 2005

125


odlišuje od ostatních druhů na všech sledovaných aldehydech, což je důsledkem vyšší

odolnosti tohoto druhu. Kromě tohoto druhu se na trans-2-Hexenalu od ostatních druhů

(tj. Tribolium castaneum, Rhyzopertha dominica, Sitophilus granarius a Cryptolestes

ferrugineus) odlišoval i druh Cryptolestes ferrugineus. (J.Hubert).

Národní program (NP): Genetické zdroje mikroorganismů a drobných živočichů

hospodářského významu.

NP obsahuje 17 samostatných sbírek mikroorganismů a drobných živočichů, které jsou

řízeny koordinátorem Doc. Ing. Jaroslavem Polákem, DrSc. a sekretářem Ing. Josefem

Drozenem.

Sbírka fytopatogenních mikroorganismů - fytoviry a antiséra

Fytoviry a kmeny virů jsou v kolekci udržovány in vivo na indikátorových rostlinách a jsou

pravidelně pasážovány. Do této skupiny patří virus zakrslosti pšenice (WDV, 2 kmeny), virus

žluté zakrslosti ječmene (BYDV, kmen PAV), virus mozaiky sveřepu (BrMV), virus

čárkovitosti pšenice (WSMV), virus západní žloutenky řepy (BWYV), virus šarky švestky

(PPV, 4 izoláty), virus svinutky bramboru (PLRV), virus mozaiky vodnice (TuMV), virus

vrásčitosti kmene jabloně (ASPV 2 kmeny). Dále jsou ve sbírce konzervovány viry

dehydratované CaCl2: virus mozaiky chmelu (HMV), virus chlorotické skvrnitosti jabloně

(ACLSV), virus aspermie rajčat (TAV), virus žluté mozaiky vodnice (TYMV), virus mozaiky

okurky (CMV), virus obecné mozaiky fazolu (BCMV), virus mozaiky huseníku (ArMV),

virus latentní kroužkovitosti jahodníku (SLRV), virus žlábkovitosti kmene jabloně (ASGV),

virus mozaiky salátu (LMV), virus svinutky třešně (CLRV), virus latentní kroužkovitosti

myrobalánu (MLRSV), virus žluté mozaiky cukety (ZYMV, 3 izoláty), virus černé

kroužkovitosti rajčete (TBRV), virus mozaiky vodního melounu (WMV-2), virus mírné

skvrnitosti papriky (PMMoV). V roce 2005 se podařilo rozmnožit sbírku o další fytovirus:

Y virus bramboru (PVY). Celkem je ve sbírce uloženo 33 fytovirů a jejich izolátů a antiséra

proti fytovirům. (Z. Červená, A. Hauptmanová, P. Komínek, S. Kumari, J.K. Kundu,

J. Pívalová, J. Polák, J. Svoboda, L. Širlová)

Sbírka fytopatogenních bakterií a protilátek

V rámci řešení projektu bylo v roce 2005 pokračováno ve shromažďování a uchovávání

izolátů, které jsou užívány při řešení schválených projektů, uchovávání izolátů, které byly

získány v průběhu minulých let a jsou v současné době využívány, případně mohou být

využívány v příštích letech a shromažďování a uchovávání izolátů, které byly získány

z jiných sbírek. Také jsme pokračovali ve shromažďování a uchovávání polyklonálních

protilátek, které byly připraveny v laboratoři oddělení bakteriologie a protilátek zakoupených

ze zahraničí. V minulém roce jsme rovněž zahájili revizi stávajících kmenů.

V roce 2005 byly ze zahraničních sbírek získány bakteriální kmeny Streptomyces

aureofaciens, S. albidoflavus, S. europaeiscabiei, S. intermedius, S. ipomoeae,

S. reticuliscabiei, S. scabiei, S. stelliscabiei a Xylophilus ampelinus. Byly připraveny

polyklonální protilátky proti Pseudomonas marginalis a P. viridiflava.

(Krejzarová R., Pánková I.).

Sbírka fytopatogenních hub a referenčních protilátek

Sbírka fytopatogenních hub zahrnuje okolo 210 kmenů hub ze skupin Deuteromycetes (174

kmenů), Oomycota (11 kmenů), Zygomycetes (1 kmenů), Ascomycetes (6 kmenů) a

Heterobasidiomycetes (18 kmenů). Sbírka obsahuje 18 protilátek proti Colletotrichum spp.,

Phytophthora spp. a Fusarium spp. Mezi organismy uloženými ve sbírce jsou i karanténní

Výroční zpráva

VÚRV 2005

126


druhy hub (Phytophthora fragariae, Colletotrichum acutatum). Převážná většina kultur byla

získána a určena během výzkumu rostlin ve VURV. Hlavní funkcí sbírky je uchovávat

kultury fytopatogenních hub a protilátky proti nim zvláště u hospodářsky významných a

karanténních druhů hub. Kultury mohou být poskytovány i vědeckým pracovníkům z jiných

vědecko-výzkumných ústavů, univerzit a z diagnostických a průmyslových laboratoří

(Novotný, Šárová-Palicová, Kudlíková).

Sbírka škodlivých organismů zemědělských plodin a jejich přirozených nepřátel

Sbírka oddělení entomologie zahrnuje živé chovy a sbírku preparovaného hmyzu. Chovy

obsahují celkem 20 druhů hmyzu a jeden druh Nematoda celkem v 27 kmenech. Jedinci

z chovů jsou používáni při řešení stávajících a přípravu nových úkolů MZe, projektů GA ČR

a výzkumného záměru VÚRV, a pro vypracování diplomových prací studentů a dizertačních

prací doktorandů ČZU a PřF UK. Sbírka preparovaného hmyzu obsahuje cca 100 tis.

exemplářů ve více než 15 tisících druzích z následujících řádů: Coleoptera, Dermaptera,

Diptera, Heteroptera, Hymenoptera, Lepidoptera, Thysanoptera. Nomenklatura je pravidelně

revidována a druhy významné v rostlinolékařství jsou doplňovány. Slouží jako srovnávací

materiál pro diagnostiku škůdců a jejich antagonistů a určování materiálu z polních pokusů.

(P. Saska)

Chovy a sbírky skladištních škůdců, roztočů a mikroskopických hub

Chovy a sbírky udržované v oddělení ochrany zásob zahrnují živé chovy skladištních členovců

a mikroskopických hub a sbírky preparovaného hmyzu a roztočů. Chovy obsahují celkem 70

druhů hmyzu, 12 druhů roztočů a 3 druhy mikroskopických hub, celkem ve 108 kmenech.

Biologický materiál z chovů je využíván při řešení výzkumných úkolů MZe ČR, grantů

GAČR, MŠMT a rovněž diplomových a disertačních prací studentů ČZU a PFUK. Sbírky

preparovaného hmyzu obsahují v současné době více než 30 000 jedinců a sbírky roztočů

obsahují více než 10 000 exemplářů. Sbírky slouží jako dokladový materiál výskytu škůdců ve

skladech a jako srovnávací materiál pro systematické studie, diagnostiku a poradenskou

činnost. (R. Aulický)

Laboratoř GEP –PS oddělení entomologie pro registraci zoocidů

Byly provedeny registrační pokusy pro firmu Biocont Laboratory, spol. s r.o., Brno

s přípravky na bázi bakulovirů (Capex 2, Madex 3) a na bázi feromonů (Isomate C plus a

Isomate CLR) proti obaleči jablečnému a obaleči zimolezovému. Pokusy byly provedeny

v experimentálním sadu VÚRV Praha a v komerčních sadech na lokalitách Velké Bílovice a

Tuchoraz. Výsledky pokusů byly předány firmě jako podklad pro žádost o registraci na SRS.

V roce 2005 byly provedeny registrační pokusy pro firmu AgraGroup a.s., Střelské Hoštice,

pro rostlinný insekticid na bázi azadirachtinu. Pokusy byly provedeny na porostech jarní a

ozimé řepky proti bejlomorce kapustové (Dasineura brassicae) na lokalitách Praha - Ruzyně

(jarní řepka), PS Humpolec (ozimá řepka), ZS Nechanice a PS Kostelec nad Orlicí.

(F. Kocourek, J. Stará, R. Pavela)

Sbírka rhizobií

Sbírka rhizobií, která se nachází na oddělení biologie půdy, slouží jako základ pro práci

různých pracovních týmů zabývajících se fixací vzdušného dusíku a výživou leguminóz.

Sbírka je členem Federace československých sbírek mikroorganismů (FCCM) a je

registrována ve World Data Center of Microorganisms (WDCM). Úkolem sbírky je odborné

udržování kmenů rhizobií a jejich poskytování zájemcům pro vědecké a pedagogické účely.

Sbírka již řadu let udržuje úzké pracovní kontakty s Výrobnou očkovacích látek

Výroční zpráva

VÚRV 2005

127


ve Stránčicích, poskytuje výrobně inokulační kmeny a zabývá se kontrolou vyrobeného

Rizobinu. V současnosti je ve sbírce udržováno 499 kmenů, kultury jsou uchovávány jednak

na hrachovém agaru, jednak v lyofilizované formě. Všechny kultury jsou pravidelně

přeočkovávány a kontrolovány. Každoročně se ze sbírky expeduje okolo 700 kmenů pro

různé zájemce. Nový katalog sbírky je vydáván každý třetí rok. (L. Kabátová).

5.1.5. Mezinárodní nebo zahraniční projekty

Česko-čínská spolupráce při sběrech, hodnocení a využívání genetických zdrojů

zemědělských plodin a příbuzných planých druhů (1P05ME721)

V prvém roce řešení projektu bylo hodnoceno 8 vzorků ozimé pšenice čínské provenience,

které byly získány na základě kontaktů rozvíjených při přípravě projektu. V rámci projektu

pokračovala v roce 2005 výměna dalších vorků a příprava k jejich zhodnocení. Čínskému

partnerovi byly též předány vzorky (především ozimé pšenice) k otestování v místních

podmínkách.

Z prvého roku hodnocení vyplývá, že čínské odrůdy nemohou konkurovat výnosové úrovni

domácích registrovaných odrůd. Nicméně mohou nalézt uplatnění jako zdroje některých

cenných vlastností jako např. odolnosti k chorobám či kvality zrna. Podle uvedených prvních

výsledků je patrné, že se jedná o materiály velmi rané s vyšší hmotností zrna. Na základě

probíhajících rozborů zrna bude případně možno vybrat odrůdy s příznivými jakostními

ukazateli.

Nově získané vzorky genetických zdrojů od čínského partnera byly včleněny do plodinových

kolekcí. Ozimé pšenice byly vysety na podzim (5.10) roku 2005 v rámci hodnocení

genetických zdrojů této plodiny ve VÚRV Praha - Ruzyně na parcelkách 2 m2. Vzorky ovsa

byly předány do ZVÚ Kroměříž, který je zodpovědný za genetické zdroje této plodiny a

boudo podobně jako pohanka vysety na jaře roku 2006.

Zemědělskému Institutu v Dong Yingu bylo předáno 8 vzorků registrovaných odrůd ozimé

pšenice, které budou hodnoceny v podmínkách provincie Shang Dong. Podle zprávy čínského

partnera byly vzorky zasety a bylo provedeno první hodnocení. ( Lipavský J., Stehno Z.)

SOWAP (projekt EU) Soil and Water Protection using conservation tillage in Northern

and Central Europe

Během roku 2005 probíhalo sledování polního experimentu na lokalitě Klapý, který je

součástí projektu EU s názvem SOWAP (Soil and Water Protection using conservation tillage

in Northern and Central Europe). Sledování probíhalo podle závazné metodiky a bylo

zaměřeno na účinky různého způsobu založení porostu slunečnice na ochranu půdy proti

vodní erozi. Hlavními řešiteli jsou: Syngenta Ltd., Velká Británie, Catholic University

v Leuvenu, Belgie a Výzkumný Geografický ústav Maďarské akademie věd, Maďarsko.

Cílem projektu je najít takové způsoby hospodaření na půdě, které by chránily půdu v erozí

ohrožených oblastech zvýšením protierozní stability pozemků na orné půdě, zlepšovaly

retenční schopnost půdy pro dešťovou vodu a zvyšovaly biodiverzitu pěstebních systémů.

V roce 2005 byly provedeny práce v rámci podprojektu CAMEO, jehož cílem je shromáždit

získané výsledky výzkumu aspektů půdoochranných a konzervačních technologií zpracování

půdy do knižní publikace, která bude přeložena do všech jazyků států EU a bude sloužit jako

metodika pro zemědělskou praxi. (M. Javůrek, M.Vach)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

128


European Crop Wild Relative Diversity Assessment and Conservation Forum – projekt

5. rámcového programu (EVK2-2001-00192)

V posledním roce řešení projektu se konalo pracovní zasedání věnované WP 2 s následujícími

problémovými okruhy:

- posuzování ohrožených druhů rostlin podle kritérií pro červené seznamy

- tvorba schématu pro stanovení priorit pro plané druhy příbuzné pěstovaným rostlinám

- plánování systematické konzervace

- analýza mezer v in situ a ex situ konzervaci planých příbuzných druhů a nedostatek údajů

Během jednání by zdůrazněn význam planých druhů, příbuzných pěstovaným rostlinám.

Hlavním cílem je jejich monitorování na evropské úrovni, zjištění jejich výskytu a stavu

v jakém se jednotlivé populace nachází. Druhům, které se vyskytují v přírodě mimo chráněné

krajinné oblasti je nutno věnovat zvýšenou pozornost a v případě, že se velikost nebo kvalita

populace zhoršuje a v případě ohrožení provést opatření k zabezpečení in situ konzervace. Ex

situ uchování pak slouží jako určitá pojistka.

Na závěr řešení projektu byla uspořádána ‚First International Conference on Crop Wild

Relative Conservation and Use‘.V průběhu konference byla věnována pozornost konzervaci a

využití planých druhů příbuzných pěstovaným rostlinám, zavedení jejích inventarizace a

stanovení priorit pro konzervaci s ohledem na ohrožení příslušného druhu. Byla diskutována

genetické eroze a znečištění, in situ management, ex situ konzervace a dokumentace planých

příbuzných druhů. V oblasti jejich využití se konference zabývala uplatněním příbuzných

druhů jako donorů vlastností a znaků ve šlechtění plodin a dalšími možnostmi využití planých

a málo využívaných druhů. Na konferenci byl prezentován poster, zabývající se

charakteristikami druhu Allium schoenoprasum a jeho výskytem v některých evropských

zemích. (Z. Stehno)

National Information Sharing Mechanism on GPA Implementation in the Czech

Republic (projekt FAO, 2002- 2004)

Projekt FAO „ National Information Sharing Mechanism on the Implementation of the Global

Plan of Action for the Conservation and Sustainable Use of PGRFA” byl realizován na

základě smlouvy mezi FAO a VÚRV Praha. Cílem tohoto pilotního projektu bylo vytvořit

národní mechanismus pro výměnu informací a uplatňování Globálního plánu akcí (FAO,

1996), na kterém se budou podílet všechny instituce a subjekty zainteresované na konzervaci

a využívání genetických zdrojů rostlin. Vytvoření takové národní struktury je předpokladem

pro etablování funkčního mechanismu pro sdílení informací , jehož úkolem je mj.

monitorování stavu genofondů rostlin v zemi a plnění mezinárodně přijatých opatření v rámci

Globálního plánu akcí (GPA). V průběhu řešení projektu byl takovýto system ve spolupráci

s 16 dalšími institucemi v ČR a za pomoci FAO (metodická pomoc, poskytnutí celosvětově

používaního software pro tyto projekty) v ČR vybudován. V současné době je system

funkční, lze jej nalézt na http://www.pgrfa.org/gpa/cze/welcome.htmx, , nebo na webové

stránce http://www.pgrfa.org/selectcountry.jspx..Výsledky tohoto pilotního projektu byly

předány FAO; budou využity při organizaci a metodickém vedení celosvětového

monitoringu stavu GZ a monitoringu plnění úkolů GPA. Současně tyto výsledky slouží pro

pracovníky s genofondy a uživatele genetických zdrojů rostlin v ČR.

(L. Dotlačil, I. Faberová, Z. Stehno a kol.)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

129


Projekt KONTAKT č. 1P05ME808 ‚Diversita genetických zdrojů pohanky, její využití

pro setrvalý rozvoj zemědělství a výrobu zdravých potravin v ČR a Číně‘

V roce 2005 došlo mezi účastníky projektu (VÚRV a Shanxi University) k výměně genotypů

pohanky seté i tatarské a byl sestaven soubor k testování v obou účastnických zemích.

Z pracoviště Genové banky ve VÚRV Praha pochází celkem 6 genotypů pohanky seté

´Krupinka´, ´Pyra´, ´Špačinská´, ´Kora´, ´Emka´, ´Jana´ a 1 pohanka tatarská označená ECN

Z5100014. Od čínského partnera byly získány 2 genotypy pohanky seté ´Yu´a ´Dali´ a

3 pohanky tatarské ´Jiujing´, ´Jianzui´, a ´Liu´. Všechny genotypy byly vysety na obou

pracovištích k zajištění dostatečného množství osiva na příští rok. Celkem bylo vyseto a

hodnoceno 12 genotypů.

Výsledky hodnocení, které bylo provedeno podle deskriptoru vydaného IPGRI ukázaly, že

nejranější odrůdou pohanky seté byla odrůda ´Kora´. Tato odrůda měla i nejnižší HTS. Čínské

odrůdy byly pozdní a jejich hodnoty HTS patřily k vyšším. Z odrůd pohanky tatarské měla

nejvyšší hodnotu HTS čínská ´Jianzui´, která měla i nejdelší vegetační dobu. Vysoký obsah

rutinu byl detekován v odrůdě ‚Liu‘, jehož hodnota je vyšší než rozpětí hodnot, které jsou

uváděné v literatuře. (Z. Stehno, J. Moudrý, Z.H. Wang )

1P05ME724 Projekt MŠMT "KONTAKT" Vzájemná výměna, hodnocení a využití

rostlinných genetických zdrojů pocházejících z Číny a z České republiky

Cílem projektu je podpořit prostřednictvím společných aktivit a vzájemné dělby práce

výměnu genetických zdrojů vybraných plodin a přispět k jejich využívání ve výzkumu a

šlechtění v Číně a v ČR. Tento obecný cíl se realizuje prostřednictvím následujících aktivit

projektu:

a)Vzájemná výměna, identifikace, charakterizace, hodnocení a využití cenných genetických

zdrojů původem z Číny a České republiky, se zaměřením na řepku, pšenici, len a zeleniny.

b) Hodnocení vybraných genetických zdrojů řepky a pšenice v obou zemích (polní hodnocení,

charakterizace s využitím molekulárních markérů) Byly založeny polní pokusy s vybranými

genetickými zdroji v Číně i v ČR, v ČR probíhá speciální charakterizace a hodnocení

genetických zdrojů a šlechtitelských materiálů řepky (experimentální soubor zahrnuje čínské i

české materiály)

c) Využití dihaploidů a molekulárních markérů pro vývoj nových hybridů řepky s dobrou

kvalitou oleje, rezistencí k chorobám a vysokým výnosem. Práce se realizují zejména během

studijního pobytu čínského specialisty v ČR (charakterizace genotypů s využitím DNA

markerů, výběr a ověřování šlechtitelsky perspektivních materiálů).

d) Vývoj vhodných a prakticky využitelných molekulárních markérů, jejich využití při

genetických studiích a přípravě perspektivních materiálů pro šlechtění hybridů řepky na bázi

CMS- tyto aktivity naváží na aktivity v bodě c) v následujících letech.

e) Vývoj a využití markerů pro charakterizaci genetických zdrojů pšenice- práce byly

zahájeny českým partnerem (využití mikrosatelitů- metoda SSR); výsledky budou poskytnuty

rovněž čínskému partnerovi.

Partnerem při řešení projektu z čínské strany je Industrial Crop Institute, College of

Agronomy, North west Sci-Tech University of Agriculture and Forrestry, Yangling 71200,

Shaanxi, P. R. China.

V prvém roce řešení projektu (2005) proběhly zejména výměnné pobyty specialistů,

konzultace k experimentům, příprava a zakládání pokusů. Vzhledem k tomu, že

experimentální práce byly v tomto roce teprve zahajovány, byly získány pouze dílčí výsledky

a založeny pokusy pro experimentální činnost v dalších dvou létech.

Výměna specialistů, odborné stáže: Na obou pracovištích se realizovaly krátké studijní a

konzultační pobyty specialistů podílejících se na řešení projektu. Jejím cílem byla zejména

Výroční zpráva

VÚRV 2005

130


podrobná příprava a koordinace aktivit plánovaných v projektu a posouzení možností

případného dalšího rozšíření spolupráce. V souladu s plánem projektu se realizuje

střednědobá stáž čínského specialisty (genetika a šlechtění řepky, délka stáže 3 měsíce) na

pracovišti VÚRV Praha.

Stáž českých specialistů v Číně:

Navštívená instituce: Yangling - Northwest University of Agriculture and Forestry,

3 Taicheng Road, Yangling, Shaanxi; 712100 CHINA

Účastníci: Ing.Václav Dvořáček, Ph.D. VÚRV Praha, odd. Genové banky,

Ing. Jiří Hermuth; VÚRV Praha, odd. Genové banky

Ing. Petra Čepková; ČZU-Praha, Institut tropů a subtropů

Délka pobytu: 12 dní (3.10. - 14.10. 2005)

Koncem roku 2005 bylo předáno pracovišti VÚRV 40 vzorků osiva linií a hybridů ozimé

řepky z NWAFU, Yangling, Ćína, včetně tří vzorků žlutosemenných linií původem z ČR,

předaných čínské straně v roce 1999. Dále byly předány dva vzorky žlutosemenné Brassica

rapa a jeden vzorek Brassica juncea (hořčice sareptská).

Hlavní náplní studijního pobytu Dr. Chengyu Yu bylo zjištění diverzity žlutosemenných

materiálů čínského a českého původu pomocí molekulární analýzy DNA. K tomuto účelu byla

zvolena metoda AFLP a Dr. Chengyu Yu byl v užívání této metody zaškolen. Pro založení

pokusu bylo vybráno 26 vzorků čínských liniových a hybridních žlutosemenných materiálů a

10 českých dihaploidních linií, odvozených z původních žlutosemenných šlechtitelských

materiálů vzniklých mezidruhovým křížením Brassica oleracea a Brassica rapa. V roce 2005

byla ve VÚRV vytvořena, opakovaným nasycovacím křížením s dihaploidními donory

kvality, BC6 generace pylově sterilních CMS linií Shaan 2 a příslušných obnovitelů fertility

Rf. Hodnocení kvality semen vykazuje u CMS linií ještě poněkud zvýšený obsah

glukosinolátů nad požadovanou normu 18 µmol na gram semen, u Rf linií je již obsah

glukosinolátů pod limitem. Obsah kyseliny erukové je u CMS i Rf linií hluboko pod limitem

2%. (L. Dotlačil)

Využití rezistence k fuzarióze klasu a k akumulaci mykotoxinů ve šlechtění a pěstování

obilovin (COST 860.004)

Kontaminace potravin mykotoxiny produkovanými houbami z rodu Fusarium představuje

závažný problém. V současné době probíhají na území České republiky rozsáhlá šetření,

jejichž cílem je detekovat jednotlivé původce a vymezit podíl různých faktorů na stupni

napadení porostů pšenice fuzariózami klasu. K omezení ztrát v rizikových oblastech a po

rizikových předplodinách (kukuřice, pícniny) by nepochybně mohla přispět volba odrůd

s vyšším stupněm rezistence, dle možností v kombinaci s fungicidní ochranou. V současném

šlechtění pšenice i ječmene je získání rezistence odrůd k fuzarióze klasu prioritou a též

současné registrační řízení dává tomuto požadavku náležitou váhu. V ročnících 2004 a 2005

byla hodnocena odolnost k fuzarióze klasu u souboru 47 odrůd a novošlechtění. Jednalo se

registrované odrůdy a novošlechtění procházející registračním řízením. Soubor byl infikován

F. culmorum izolátem B podle publikované metodiky. Z pokusu je zřejmá poměrně velká

diference v rezistenci zkoušených odrůd a novošlechtění. Průměrný obsah DON celého

zkoušeného souboru činí 33,0 mg/kg. Nejlépe z celého souboru se umístila odrůda Simila

s nejnižším obsahem DON (9,7 mg/kg). Statisticky významně můžeme v obsahu DON tuto

odrůdu odlišit od všech odrůd, které se nacházely od šestnáctého místa dále (viz. tabulka 1).

Tato odrůda byla na prvním místě i ve všech dalších sledovaných znacích, kromě SH 3, kdy

byla na druhém místě. Do skupiny mírně rezistentních k akumulaci DON můžeme na základě

dosavadních údajů dále zařadit odrůdy Alana, LP 737.1.98, SWS 799.14953 (Dromos),

Cebeco 0104, Apache, Samanta, LP 396.3.98 (Buteo), SG-RU B70, Cubus, Ludwig, Meritto,

Výroční zpráva

VÚRV 2005

131


Banquet, Corsaire a Nela. Nejvyšší obsah DON z celého souboru byl zjištěn u odrůdy

Versailles (61,6 mg/kg). Tato odrůda měla nejhorší hodnocení téměř ve všech sledovaných

znacích. K velmi náchylným jak v akumulaci DON, tak v dalších znacích lze při řadit i

odrůdy PBIS 00/91 (Heroldo), Darwin, Complet a Drifter. V roce 2005 byl vyhodnocen též

soubor odrůd jarního ječmene (registrované odrůdy a zdroje rezistence). Infekce byla

provedena rovněž F.culmorum izolátem B. Nízký obsah DON byl potvrzen u zkoušených

zdrojů rezistence CI 4196, Chevron a MP 7. Nízký obsah DON (do 30 mg/kg) vykazovaly též

odrůdy Jersey, Annabell, Bolina, Calgery a Respect. Velmi vysoký obsah DON (100 mg/kg a

více) byl zjištěn u odrůd Philadelphia a Saloon. Získané výsledky dokumentují závažnost

sledované choroby i nutnost věnovat se této problematice. Povzbuzující je zjištěná vyšší

úroveň rezistence především u některých registrovaných odrůd. Rozšíření odrůd s vyšší

rezistencí k fuzarióze klasu by spolu s dalšími opatřeními mělo přispět ke snížení rizika

kontaminace mykotoxiny. (J. Chrpová)

Projekt KONTAKT č. 155-2004-05 „Mapování diverzity a sběr autochtonní flóry

Západních Karpat a termofytů České republiky“

Náplní expedice byl průzkum diversity lučních a pastevních společenstev a shromáždění

semenných vzorků z oblasti Pieninského NP. Během expedice byly prováděny sběry

krajových odrůd kulturních rostlin a planých ekotypů lučních rostlin. Krajové odrůdy

semenných plodin byly získávány po domech v odlehlých vesnicích. Takto byly získány

různé typy fazolí, bílý a černý mák, krajové ječmeny a řada kořeninových bylin. Sběr ekotypů

lučních rostlin byl orientován na původní louky a pastviny, kde nebylo oráno a dosévána

semena kulturních druhů. Přednostně byly sbírány druhy travin, leguminóz a dvouděložných

druhů tvořící bohaté květnaté louky charakteristické pro region Pienin. V průběhu akce bylo

navštíveno 15 lokalit a shromážděno 111 semenných vzorků. Sebraný materiál byl rozdělen

mezi zúčastněné ústavy a po regeneraci bude předán do genové banky. (V. Holubec,

P. Gottwaldová, J. Kloutvor, H. Marková, J. Pelikán, M. Ševčíková, P. Šrámek,

V. Schubertová, T. Vymyslický, P. Hauptvogel - Slovensko)

COST 924

Akce COST 924 je zaměřena na dostupnost biologicky aktivních látek v zelenině a ovoci. Náš

příspěvek k této akci spočívá v analýze odlišných genotypů česneku na molekulární úrovni.

V r. 2005 byly navrženy primery pro amplifikace celé genomové sekvence genu kódujícího

enzym aliinázu. Jedná se o klíčový enzym, který přeměňuje biologicky neaktivní substrát na

biologicky aktivní látku. Byly vybrány 4 genotypy česneku - zastupující odlišné růstové typy

(paličák, nepaličák, uzavřené květní stvoly) z odlišných regionů (ČR, Rakousko, býv.SSSR) a

doby vyšlechtění. Byly optimalizovány reakce, přečištěny amplifikační produkty, které byly

klonovány do plasmidů a byla zahájena jejich sekvenace. Již první výsledky naznačili

vysokou variabilitu kódujících sekvencí. Sekvenování bude pokračovat a bude navržen

systém detekce (SNP) detekovaných změn.

(J. Ovesná, L. Kučera, L. Leišová, M. Hanušová)

COST926

Akce COST 926 je zaměřena na využití nových vysokokapacitních technologií na hodnocení

účinků zdraví prospěšných látek na modelové objekty (tkáně, modelových organismů a

člověka). Zabývali jsme se in silico hodnocením významu biologicky aktivních látek z rostlin

rodu Brassica. Rostliny r. Brassica jsou cenným zdrojem takových látek a významně mohou

Výroční zpráva

VÚRV 2005

132


ovlivnit zdraví. Paralelně byl připraven modelový experiment zaměřený na využití

dostupných modelových tkání nebo buněk v systému DNA arrays. Byla prověřena možnost

izolace RNA z buněk a jejich hodnocení na DNA čipech. V dalším roce budou experimenty

upřesňovány.

(J. Ovesná, L. Kučera)

Cryopreservation Methods Improvement for Crop Germplasm Safe Keeping)

Zlepšení metod kryoprezervace pro bezpečné uchování genofondu plodin (CZE 02/ 015)

Mezinárodní projekt se SRN je zaměřen na porovnání a vylepšení kryoprotokolů (příprava

kryoprotektivních roztoků, odtávání a regenerace in vitro pěstovaných rostlin bramboru).

Byly měřeny termické přechody vzrostných vrcholů Allium při jejich předošetření PVS2 a

PVS3 . Dále byly měřeny osmotické poměry rostlin ovlivněných různou koncentrací a dobou

působení jednotlivých kryoprotektivních roztoků. (J.Zámečník, M.Faltus).

Projekt KONTAKT č. 29-2005-06 „Conservation of disappearing plat genetic resources

for agriculture“

Cílem projektu bylo mapování výskytu cenného genofondu krajových odrůd rostlin

ve Slovinsku sběr semen případně vegetativních částí rostlin jako genetických zdrojů

kulturních rostlin pro Českou genovou banku. Expedice probíhala ve Slovinském regionu

Prekmurje a v příhraničí Maďarska. Sběry na maďarském území umožnila dohoda o

vzájemné expediční činnosti uzavřená mezi Slovinskem a Maďarskem. Během expedice byly

navštíveny lokality v regionu mezi Murskou Sobotou a Maďarskem. Je to nížinná oblast

s tradičním rozvinutým zemědělstvím. Privátní sektor zde byl zachován a dodnes se zde

pěstují tradiční krajové odrůdy zemědělských plodin. Na obou stranách hranice je smíšené

slovinsko-maďarské obyvatelstvo a kulturní tradice a zemědělství se nese ve společném

duchu. Řada farmářů je hrdá na tradice a také proto krajové odrůdy pěstuje pro přípravu

tradičních jídel a pro technické účely – výroba metel a košťat, pletení košíků, pantoflí a jiných

dekorací, výroba oleje z tykví atd. Během expedice bylo botanizováno na 12 lokalitách. Bylo

sebráno celkem 54 genetických zdrojů rostlin, převážně semenných, ale i vegetativních.

Převahu tvoří krajové odrůdy – fazole, kukuřice, čirok, dále technické plodiny a zeleniny.

54 sebraných položek genetických zdrojů představuje jedinečný a dnes velmi ojedinělý

výsledek, v době kdy v Evropě lze stěží sehnat jen jednotlivé položky v důsledku poročilé

geroze genofondu. (V. Holubec, P. Gottwaldová, H. Marková, T. Vymyslický, V. Meglič -

Slovinsko)

Kontakt 7/04- Vědecko technická spolupráce mezi ČR a SRN " Studies on resistance of

cereals against economically important viruses"

Spolupráce s pracovištěm Institut für Epidemiologie und Resistenz , Aschersleben spočívala

především v zajišťování testů rezistence k závažným virovým chorobám ječmene. V rámci

zahraniční návštěvy 3 pracovníků OGŠ VÚRV (Šíp, V., Kučera, L., Ovesná J.) ve SRN, která

se uskutečnila v termínu 29.11.2005 - 1.12.2005, byly posouzeny výsledky testů rezistence

k viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) a ke komplexu mozaikových virů, které proběhly

v roce 2005. Byly získány cenné informace o stupni rezistence českých materiálů

novošlechtění ozimého ječmene ke komplexu mozaikových virů, které budou využity pro

řešení projektu NAZV 1G5 7060 a přípravu vědecké publikace. Byly rozšířeny poznatky o

genetickém založení rezistence k BYDV a předány výsledky testování německých materiálů

v ČR. Podrobné informace byly získány o nově detekovaném genu rezistence k BYDV Yd3,

jehož využití bude zprostředkováno šlechtitelům ozimého ječmene. Byly též získány

Výroční zpráva

VÚRV 2005

133


viruliferní mšice Rhopalosiphum padi na rostlině infikované PAV izolátem BYDV. Tak bude

možno provést komparativní studie účinnosti přenosu BYDV vektory. Bylo dojednáno, že

počínaje rokem 2006 bude spolupráce na úseku testování rezistence rozšířena (do testů bude

možno každoročně začlenit 40 materiálů). V rámci zahraniční cesty cesty se též uskutečnila

návštěva pracoviště molekulární biologie tohoto ústavu, v rámci které byla dojednána

spolupráce na úseku vývoje a aplikace molekulárních markerů genů rezistence k virovým

chorobám a vyměněny poznatky z tohoto úseku. (V. Šíp)

Projekt PHARE MŽP

Projekt byl zaměřen na vybavení laboratoře pro identifikaci GMO zařízením zajišťujícím

kompatibilitu s laboratořemi EU. Byl vypracován investiční záměr pro část projektu hrazenou

z rozpočtu ČR. Investiční záměr zahrnuje zařízení pro vysokokapacitní sekvencování a

identifikace rostlinných produktů a zařízení pro dlouhodobé skladování GMO odlišného

původu v systému kryoprezervace(J.Ovesná, L.Kučera)

Projekt KeLDA

Laboratoř RL GMO je zapojena do mezinárodního projektu vzorkování pro účely stanovení

GMO. V r. 2004 byla získána sada vzorků z velkoobjemové zásilky – vzorkováno 100

položek. Ty byly zaslány do IMMR Geel k semletí. U vzorků byla izolována DNA

v replikátech a ověřena amplifikovatelnost DNA.

Výsledky projektu budou zpřístupněny po kompletaci výsledků ze všech participujících

laboratoří.

(J.Ovesná, L.Kučera, D.Cháb, P.Koucká)

CZE 02/015 Zlepšení metod kryoprezervace pro bezpečné uchování genofondu plodin

KONTAKT - mobilita MŠMT(2003-2005)

Výsledky řešení projektu jsou postupně uplatňovány v provozu Kryobanky ve VÚRV v Praze

Ruzyni. Metody kryoprezervace jsou upřesňovány podle průběžných výsledků dosažených

v rámci řešení projektu. Pro kryoprezervace bramboru byly vylepšeny kryoprotokoly týkající

se ultrarychlého mrznutí. a porovnány metody kryokonzervace brambor ve VÚRV v Ruzyni a

v IPK v Gaterslebenu. Byla zkoušena metoda kryoprezervace vzrostných vrcholů s pomocí

kryoprotektantu dimethylsulfoxidu. Během řešení se ukázaly jako velmi důležité podmínky

předkultivace rostlin před jejich přípravou k zamrazení. Dále byly optimalizovány metody

dehydratace a rychlosti mrznutí vzrostných vrcholů. Pro kryoprezervaci rostlin Allium byly

porovnány metody enkapsulace/dehydratace s metodou používající kryoprotektivní látky.

Z kryoprotektivních látek byla zkoušena směs označovaná jako PVS2 a PVS3. Velkým

přínosem vzájemných návštěv na pracovišti byla možnost si vyzkoušet jednotlivé kroky

kryoprotokolu přímo v podmínkách a na zařízení pracoviště v kterém metoda vznikla.

(J.Zámečník, M. Faltus)

Genetická, fyziologická a molekulární analýza nového genu pro dobu kvetení u pšenice,

521/05/0257 ( viz odst. 5.1.3)

Projekt KONTAKT česko-slovenské spolupráce: Tvorba a testování genotypů pšenice

s kombinací genů rezistence proti rzi pšeničné a genů pozitivně ovlivňujících pekařskou

kvalitu ozimé pšenice. č. pr. 154

Projekt česko -maďarské spolupráce KONTAKT: Study of winter wheat resistance to

Pyrenophora tritici-repentis using traditional and molecular methods.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

134


Coordination of Research on Genetic Resistance to Plant Pathogenic Viruses, and their

Vectors, in European Crops (Resistvir). FOOD-CT-2005- 514048. 6. Rámcový program

EU, priorita 5: Kvalita a bezpečnost potravin.

Odpovědný řešitel Koordinačního projektu Resistvir za VÚRV Praha se se spoluřešitelem

zúčastnil zahajovacího mítinku v Římě (únor 2005), Itálie a dalšího jednání projektu

v Ankaře, Turecko (červenec 2005), kde s projektem a jeho cíli seznámil mladšího

spolupracovníka z odd. virologie. Vedle aktivní účasti na obou jednáních a zasedáních

pracovních skupin ( doc. Polák je členem pracovní skupiny pro zdroje rezistence ) byly pro

příslušné vedoucí pracovních skupin vypracovány a předány vyžádané materiály. Např.

seznam a vyhodnocení ekonomicky významných virů a chorob vyskytujících se na

zemědělských plodinách, v ČR, rozsah pěstování zemědělských plodin, na nichž se virové

choroby v ČR vyskytují, seznam šlechtitelských organizací působících v ČR.

( J. Polák, J. Salava).

Molecular diversity and epidemiology of Plum Pox Virus in six European countries (EU

program ECONET 2005-2006, project No. 10159PL)

Projekt je zaměřen na molekulární charakterizaci a typizaci kmenů viru šarky švestky (Plum

pox virus, PPV). Cílem je zjistit rozsah rozšíření kmenů PPV v šesti Evropských zemích se

zaměřením na kmeny PPV-M a PPV-Rec. Byl proveden sběr izolátů PPV z celé ČR

se zaměřením především na švestky a myrobalány, u nichž se předpokládá zvýšený výskyt

kmenu PPV-Rec. Z odebraných vzorků listů infikovaných stromů byla izolována RNA a

pomocí kombinace RT-PCR a RFLP byl stanoven kmen PPV. Ve zkoumaných vzorcích se

vyskytoval pouze kmen PPV-D. Nebyl nalezen žádný výskyt kmenu PPV-M ani PPV-Rec.

Z meruněk v sadu ZD Hrušky byl izolován kmen PPV-M, pomocí RT-PCR byly

amplifikovány dvě části jeho genomu (první oblast zahrnuje konec genu pro P3, gen pro 6K1

a začátek genu pro CI, druhá oblast zahrnuje část CP genu) a získána sekvence RNA.

(P.Komínek, J. Polák)

Resistence a skladování transgenních zemědělských produktů v potravinářství

(Kontakt - MŠMT 1P05ME758).

V prvním roce řešení projektu jsme se zaměřili na testování fazolového inhibitoru (α-AI1)

patřícího mezi bílkovinné molekuly s velkou molekulární hmotností - 50 kDa. Tyto molekuly

inhibují amylázy některých skupin hmyzu například potemníka Tribolium castaneum. Hmyzí

amylázy jsou enzymy štěpící škrob, hlavní zásobní látku v rostlinných buňkách. Škrob je

jedním z hlavních potravních zdrojů pro skladištní škůdce. Fazolový inhibitor se přirozeně

vyskytuje u některých kultivarů fazolí. Tento inhibitor je vhodný kandidát pro inkorporování

do geneticky modifikovaných plodin, kde bude zvyšovat rezistenci jejich semen před

napadením skladištními škůdci. Diety obsahující α-AI1 v koncentraci 1 a 2% snižují váhový

přírůstek larev potemníků Tribolium confusum a T. destructor v porovnání s kontrolní dietou.

Tyto biotesty budou pokračovat v i dalším roce řešení projektu.

Další částí projektu byla lokalizace sekrečních buněk ve středním střevě potemníka

T. castaneum. Tyto buňky byly lokalizovány v anteriorním a posteriorním mesodeu. Výsledky

této histologické studie byly prezentovány na mezinárodním vědeckém kongresu ve formě

abstraktu a posteru. V dalším roce se soustředíme na sledování vlivu α-AI1 na sekreční

aktivitu těchto buněk. (J. Hubert)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

135


Diagnostika skladištních škůdců – morfologie vývojových stádií skladištních druhů

pisivek (Kontakt - MŠMT 1P05ME733)

Projekt je řešen v rámci programu mezinárodní spolupráce s ČLR a zabývá se problematikou

diagnostiky skladištních škůdců zaměřenou na morfologii vývojových stádií skladištních

druhů pisivek (Psocoptera). V prvním roce řešení se výzkum týkal druhů rodu Liposcelis a

Dorypteryx. Dílčí výsledky projektu byly prezentovány na mezinárodní konferenci

IOBC/WPRS. (Z. Kučerová)

Biologický boj proti roztočům na skladovaných potravinách a olejninách pomocí

dravého roztoče Cheyletus eruditus (COST 1P04OC842.10)

V laboratorních podmínkách byl studován vliv různých teplot a různých iniciálních

populačních hustot kořisti Acarus siro a predátora Cheletus eruditus na jejich populační

dynamiku a vzájemnou interakci. Při nejužším poměru byla 1:10 a 1:25 byla při teplotě 25°C

zjištěna substituce predace kanibalismem. Výsledky prokázaly, že v rámci pokusného období 3

týdnů byla biologické ochrana úspěšná, bez ohledu na iniciální poměr predátor:kořist, pouze při

teplotě 25°C. Při teplotě 15°C nebyla biologická ochrana úspěšná. V laboratorních podmínkách

byly uměle kontaminovány vzorky pšenice mrtvými těly 3 druhů parazitoidů (Cephalonomia

tarsalis, Habrobracon hebetor, Venturia canescens). Sledovaným faktorem byl konečný počet

těl resp. fragmentů parazitoidů v přečištěných vzorcích. Všechny přečištěné a hodnocené vzorky

kontaminované pšenice byly prosté těl i fragmentů parazitoidů. byl proveden v 147 různých

podlahových skladech v ČR. V odebraných vzorcích bylo přítomno cca 1000000 jedinců

akaroidních a predatorních roztočů. Nejpočetnějším druhem byl Cheyletus eruditus (79 %)

následovaný C. aversor 10 %, C. trouessarti 9 %, C. malaccensis 2 %. V 29 % vzorků nebyla

zjištěna přítomnost roztočů, ve 41 % vzorků byli přítomni pouze škodliví roztoči, ve 4 %

vzorků pouze predatorní roztoči, v 26 % vzorků byli zjištěni jak akaroidní, tak predatorní

roztoči. Mezi výskytem a populační hustotou akaroidních a predatorních roztočů byla zjištěna

průkazná pozitivní korelace (s C. malaccensis). Interakce mezi predatorními druhy nebyla

průkazná. Nemanipulovaný výskyt Cheyletus spp. vyústil v účinnou ochranu proti akaroidním

roztočům a v 4% případů byla výsledkem dokonce eradikace. V rámci krátkodobého

studijního pobytu byl studována letová kapacita partenogenetické a sexuální populace

Venturia canescens. Bylo zjištěno, že Venturia canescens může překonat během 24 hodin

vzdálenost až 8 km, přičemž jednotlivý nepřerušovaný let může být dlouhý až 2 km. Jedinci

partenogenetické populace byly signifikantně větší než samice sexuální populace. Rychlost

letu jedinců sexuálního kmene byla signifikantně vyšší než u kmene asexuálního. Vliv stáří

vosiček na všechny sledované parametry letové kapacity byl o obou kmenů signifikantní.

Mezi kmeny nebyly zjištěny signifikantní rozdíly v celkové překonané vzdálenosti, celkovém

počtu letových period ani v délce nejdelšího jednotlivého letu. Výsledky projektu byly

publikovány formou orálních sdělení na konferenci COST, písemných sdělení ve sborníku

COST a formou vědeckých publikací. (J. Lukáš)

Screening trávicích enzymů roztočů jako nových kandidátů do proteinových

microarrays (COST P1 OC853.003)

V druhém roce řešení jsme pokračovaly ve screeningu přítomnosti trávicích enzymů

v homogenátech s exkrementů skladištních roztočů.

V tomto roce jsme se zaměřily na studium lysozymu (EC 3.2.1.17) - enzymu, který je

schopný hydrolyzovat buněčnou stěnu G + bakterií. Enzymová aktivita v celotělních

homogenátech se u jednotlivých druhů liší. Vysoké hodnoty aktivit enzymů celotělních

homogenátů odpovídají často nízkým aktivitám v exkrementech, a naopak. In vivo pozorování

ukazuje, že někteří skladištní roztoči jsou schopni využívat bakterie jako alternativní potravní

Výroční zpráva

VÚRV 2005

136


zdroj. Nejsou prokazatelné korelace s enzymovou aktivitou v celotělních homogenátech a

v exkrementech a preferencí bakterií v biotestech.

V roce 2005 byly připraveny polyklonální protilátky pro detekci α amylázy a cisteinové

proteáza roztočů rodu Dermatophagoides. Purifikované trávicí enzymy konjugované

s keyhole limpet hemocyaninem byly použity k imunizaci králíků podle standardního

imunizačního schématu. Séra byla testována vůči totálním a proteinovým extraktům

z Dermatophagoides farinae, D. pteronyssinus a vůči extraktům z různých životních stádií

dalších skladištních členovců: roztoči (Acarus siro, Tyrophagus putrescentia), hmyz

(Ephestia kuehniella - larvy, vajíčka, imaga, Tribolium castaneum, T. confusum, Tenebrio

molitor - larvy, SGM, imaga). Byly zjištěny závažné křížové reakce, především vůči

zástupcům skladištního hmyzu (I. Kudlíková, J. Hubert, J. Chalupníková).

Projekt 6RP EU: Knowledge assessment and sharing on sustainable agriculture

(KASSA). Contract No GOGE-CT-2004-505582

Cílem projektu je vytvoření rozsáhlé databáze znalostí o možnostech uplatnění alternativních

technologií hospodaření na půdě, které by vykazovaly vysoký stupeň setrvalosti, ochrany

půdy a životního prostředí. Cílem je shrnout a vyhodnotit dosavadní výsledky výzkumu,

případně výsledky právě probíhajícího výzkumu v oblasti půdoochranných technologií,

organického zemědělství a použití GMO. Na základě vyhodnocení dosavadních výsledků

výzkumu i zkušeností praktických zemědělců budou vypracovány postupy a nástroje, které

přispějí k dalšímu vývoji politiky EU v oblasti setrvalého zemědělství. (J. Kubát).

Úloha síry v rezistenci rostlin ke mšicím (Role of sulfur in plant resistence to aphids)

Přihnojení sírou (S) snižovalo v našich pokusech s cukrovkou napadení rostlin mšicí

makovou (Aphis fabae). S cílem objasnit úlohu této živiny v rezistenci rostlin byl u cukrovky

zjišťován vliv přihnojení S v kombinaci s dusíkem (N) na obsah volných aminokyselin (AK)

v listech napadených rostlin. Obsah volných AK v rostlinných tkáních se po přihnojení S

snižoval, tzn. snižovala se kvalita potravy pro mšice. Intenzita napadení rostlin mšicemi však

s obsahem volných AK plně nekorelovala. Ve spolupráci s rakouskými kolegy jsem začali

ověřovat hypotézu, že zvýšená dodávka S působí zvýšení hladiny glutathionu, síru obsahující

sloučeniny, důležité v obranných reakcích rostlin a zvyšuje tak rezistenci cukrovky proti

toxickému působení slin vstřikovaných mšicemi do rostlinných tkání.

Rostlinný materiál, tj. semenáčky cukrovky posáté mšicí, jsme vypěstovali ve VÚRV,

v konstantních podmínkách v klimaboxu na půdě přihnojené sírou v kombinaci s různými

dávkami N. Obsah glutathionu v rostlinných tkáních jsme analyzovali ve Fysiologickém

ústavu, na Univerzitě v Grazu. Obsah celkového (GSH) a oxidovaného (CSSH) glutathionu

byl stanoven na HPLC metodou podle Zechmanna et al. (2004). Přihnojení rostlin sírou

obsah GSH v listech cukrovky významně zvýšilo. Varianty přihnojené samotným dusíkem,

na kterých se mšice i ve všech našich předchozích pokusech nejrychleji množily měly obsah

GSH několikanásobně nižší .V dalším sledování budou na jednotlivých odlišně hnojených

variantách zjišťovány změny obsahu GSH a GSSH v korelaci s růstem rostlin posátých a

neposátých mšicemi. Kromě obsahu obou forem glutathionu se předpokládá, že v rostlinném

materiálu bude stanoven obsah cysteinu, prekurzoru glutathionu, a obsah proteinů (E.Zelená,

F.Zelený, R.Vavera, Tausz, Wonisch).

Výroční zpráva

VÚRV 2005

137


5.2. Trvalé činnosti pro MZe

Zabezpečení provozu a základního vyhodnocení trvalých dlouhodobých pokusů

V roce 2005 pokračovaly práce na 15 dlouhodobých pokusech na 7 stanovištích VÚRV a na

4 smluvních pracovištích. Dlouhodobé stacionární polní pokusy jsou základem

agronomického výzkumu. Jsou jedinečným zdrojem informací o vlivu hospodaření na půdě

na výnosy plodin, koloběhy živin a půdní úrodnost. Výsledky z 15 dlouhodobých pokusů

vedených podle příslušných metodik na pokusných stanicích jsou archivovány v databázi

DAPOPO. Databáze je umístěna na centrálním serveru VÚRV a je přístupná pro uživatele na

základě poskytnutí přístupových práv. V současné době jsou uložena a každoročně

doplňována data z pokusů DP 02, DP 09, DP 11, DP 13 a DP 14. Základní výnosové výsledky

jsou zpracovány v bulletinu VÚRV. (Lipavský, J., Ludva L., Beneš P., Janeček M., Jiřič

M., Kopecká V., Láznička M., Merunka V., Kunzová E., Klír J., Káš M., Hromadová

M.,Vykoukalová L., Krtička P., Křen J., Míša P., Zobač J.)

Provozované dlouhodobé pokusy

číslo pokus rok

založ.

řešitel

DP 01 Výživářský 1956 E. Kunzová

J. Klír

stanoviště charakteristika

Praha

Ruzyně

DP 02 Výživářský 1956 E. Kunzová Ivanovice

Čáslav

Lukavec

Výzkum vlivu různých systémů

hnojení na příjem živin

rostlinami,výnosy a půdu

Výzkum vlivu organického

hnojení a hnojení N na příjmy

živin rostlinami, výnosotvorné

prvky, kvalitu produktů a půdní

úrodnost

DP 04 Monokultury 1965 J. Lipavský Ivanovice Výzkum vlivu zlepšujících

faktorů na monokulturní

pěstební technologie

DP 05 Org. hnojení 1965 J.Zobač Trutnov Výzkum vlivu organického

hnojení a zaorávky slámy na

půdní úrodnost a výnosy

DP 09 Os.postupy 1971 J.Lipavský Hněvčeves Výzkum vlivu střídání plodin

při vyšší koncentraci obilnin

ve spojení s organickým a

minerálním hnojením na výnosy

a tvorbu výnosu

DP 10 Ochranářský 1971 J.Mikulka Hněvčeves

Pernolec

DP 11 Výživářský 1972 J.Klír Pernolec

Kostelec

Výzkum vlivu osevních sledů a

herbicidů na změnu plevelných

společenstev

Systém hnojení kejdou prasat,

výzkum vlivu kejdy na půdní

úrodnost, koloběh živin a

bilanci organické hmoty

Výroční zpráva

VÚRV 2005

138


DP 13 Výživářský 1980 J.Lipavský Hněvčeves

Kostelec

Pernolec

Humpolec

Vysoké

DP 14 Výživářský 1983 M.Káš Ivanovice

Lukavec

DP 15 Zpracování

půdy

DP 19 Monokultura

ječmene

jarního

Výzkum vlivu různých dávek

organické hmoty, N, P, K, na

tvorbu výnosových prvků,

výnosu a půdní úrodnost,

systémy rostlinné výroby,

ekonomiku systému hnojení

Vliv organického a minerálního

hnojení na výnosy a kvalitu

produktů

1988 B.Procházková Ivanovice Výzkum vlivu agrotechnických

a osevních postupů na půdní

úrodnost, tvorbu výnosových

prvků a výnos, optimalizace

technologií

1970 P.Míša Kroměříž Možnosti kompenzace

negativních vlivů

monokulturního pěstování

obilnin

DP 20 Osevní post. 1970 P.Míša Kroměříž Srovnávací standart "norfolk"

produkční vlastnosti pěstebních

systémů, trvalá udržitelnost

systému

DP 21 Monokultura

ozimé

pšenice

DP 22 Ekologické

osevní

postupy

DP 23 Osevní post.,

zpracování

půdy

1972 P.Míša Kroměŕíž Možnosti kompenzace

negativních vlivů

monokulturního pěstování

obilnin

1989 P.Míša Kroměříž Ekologické pěstební

technologie,

konkurenceshopnost kulturních

plodin, testování odrůd

1969 J.Křen Žabčice Výrobnost osevních postupů

vliv koncentrace obilnin na

půdní úrodnost, změny

fyzikálních a chemických

vlastností půdy, výnosové

trendy

Dlouhodobé sledování vlivu atmosférických imisí na zemědělskou produkci v České

republice (sml. MZeČR-VÚRV).

Monitorovací sít VÚRV je důležitou součástí národní monitorovací sítě pro sledování

atmosférických imisí v České republice koordinovanou ČHMÚ. Celkové snížení imisí a

změna spektra imisních škodlivin umožnily snížit důslednost měření a přejit od

plnohodnotných kvantitativních metod měření s vysokou frekvenci odběru na orientační

kvantitativní a kvalitativní metodiky s nízkou frekvencí odběrů a tím i daleko menším počtem

rozborů (např., zavedení týdenních až měsíčních odběrů místo hodinových nebo denních).

Snížení frekvence odběrů umožnilo zvýšit sortiment sledovaných škodlivin. Nový koncept

imisního monitoringu VÚRV je založen na uplatnění nových metod a přístrojů, které byly

vypracovány a ověřeny evropským společným vědecko-výzkumným centrem v Ispře v Itálii

Výroční zpráva

VÚRV 2005

139


v rámci řešení 5. RD projektu EC. Nesmírnou výhodou těchto metod je nezávislost na

připojení elektřiny, nenáročnost na obsluhu, široké spektrum sledovaných látek. Většina

z těchto metod je validována pro EU a USA a některé dokonce mají certifikaci ISO. Tyto

systémy jsou ideální pro účely zemědělského imisního monitoringu a napomůžou kardinálně

změnit jeho rozsah a kvalitu, a to bez citelného navýšení finančních nákladů. V roce 2005 již

druhým rokem probíhalo měření podle nového systému Radiello při sledování NOx, SO2, O3,

NH4 a HF. Každý polutant se měřil na 10 lokalitách. Experimentální ověření prokázalo

vhodnost systému Radiello pro účely imisního monitoringu. V letech 2001-2005 byl proveden

plošný biomonitoring na rozloze cca 50 tisíc km2 v imisně problémových oblastech ČR

(severozápad, centr, severovýchod, východ) s paralelním odběrem půd a akumulačních

rostlin-bioindikátorů (jílek a smetánka). Byla zvolena síť odběru 10x10 km. Rostlinné

bioindikátory se výborně osvědčily pro charakteristiku prostorové distribuce antropogenních

kontaminantů, zejména stopových rizikových prvků Be, Zr, Se, Co, Cd a As a emisních

makroprvků vázaných především na těžší frakci depozice (popílek)- Al, Fe, Mn a hlavního

imisního prvku S. Výsledky monitoringu jsou shromažďovány prostřednictvím geografického

informačního systému (GIS). Poměrné zastoupení atmosférických imisí, jednotlivé polutanty

a poměrná kontaminace jednotlivých půd a rostlin jsou zaneseny do digitálních map.

Výsledky monitoringu imisí VÚRV jsou používány k různým účelům výzkumného,

hospodářského, administrativního a legislativního charakteru. (Usťak S.)

Referenční laboratoře

Referenční laboratoř diagnostiky rezistence plevelů vůči herbicidům a monitoringu

invazních plevelů v ČR

V rámci činnost referenční laboratoře byl prováděn monitoring výskytu rezistentních populací

plevelů na orné půdě, podíl silnic a dálnic i na železničních tratích. Monitoring byl zaměřen

především na výskyt plevele Kochia scoparia, Solanum nigrum, Amaranthus retroflexus a

dalších plevelných druhů. U vybraných vzorků semen plevelů byla stanovena crossrezistence

vůči testovaným herbicidním látkám s hlavním zaměřením na inhibitory ALS. Byla

sledována fenotypová i genotypová diversita vybraných populací plevelů. Sledován byl

výskyt invazních plevelů a detailně byl prováděn průzkum na výskyt plevelů z rodu

Bolboschoenus. Získané výsledky byly poskytnuty do mezinárodní databáze

http://www.cropscience.com. Monitoring invazních plevelů byl zaměřen na plevele

Bolboschoenus planiculmis a Bolboschoenus laticarpus. Sledování výskytu bylo prováděno

na území ČR. Odebírány byly generativní i vegetativní diaspory a výskyt byl mapován.

V roce 2005 byl proveden průzkum dotazníkovou akcí a byly získány cenné informace

o výskytu těchto plevelů. (J. Mikulka)

Referenční laboratoř elektroforézy proteinů

V rámci činnosti laboratoře v roce 2004 byly prováděny mezilaboratorní zkoušky metody

elektroforézy hlízových proteinů brambor ve spolupráci s Výzkumným ústavem

bramborářským, s.r.o. Havlíčkův Brod. Materiál i metoda byly identické v obou laboratořích,

stejně tak i přístrojové vybavení. Výsledky obou laboratoří vedly ke zjištění shody spekter

příslušných odrůd. Dále byl obnovován, udržován a rozšířen soubor zmrazených extraktů

hlízové vody postupně všech v ČR registrovaných odrůd brambor z HOZ ÚKZÚZ Lípa

u Havl. Brodu, takže v roce 2004 byly v laboratoři uloženy zmrazené extrakty hlízové vody

z jednotlivých hlíz z celkem 114 etalonových odrůd brambor. Tento soubor představuje velmi

Výroční zpráva

VÚRV 2005

140


cenný materiál pro různé srovnávací testy. Extrakty etalonových odrůd byly, jsou a budou

využívány jako standardy pro kontrolu odrůdové deklarace vzorků brambor např. i pro

potřeby ČZPI, ÚKZÚZ, aj.

Byly provedeny analýzy vybraných vzorků pšenice a ječmene pocházejících z monitoringu

kvality sklizně 2004 (kontrola správnosti odrůdové deklarace pomocí elektroforézy zásobních

proteinů zrna – gliadinů pšenice a hordeinů ječmene). Výsledky tak navázaly na časovou řadu

těchto kontrol prováděných již od roku 1997. Metodou elektroforézy ve škrobovém gelu dle

ČSN 46 1085 – 1 bylo hodnoceno 92 merkantilních vzorků pšenice ozimé

a 100 merkantilních vzorků ječmene jarního s odrůdovou deklarací ze sklizně 2004. Bylo

zjištěno, že 64% vzorků pšenice je odrůdově jednotných v souhlasu s odrůdovou deklarací a

14 % všech vzorků představuje odrůdové záměny. Nejlepší čistotou se vyznačovaly vzorky

odrůd Bill a Drifter. U 74 % vzorků ječmene byla zjištěna 100% čistota deklarovaných

vzorků a 6% vzorků vykazuje 100% odchylnost od deklarace. Nejvyšší čistotou

se vyznačovaly vzorky odrůdy Jersey.

Při řešení problematiky elektroforézy proteinů probíhala metodická spolupráce s odborem

osiv a sadby a odborem odrůdového zkušebnictví ÚKZÚZ. Spolupráce s ÚKZÚZ spočívala

v poskytování metodických konzultací pracovníkům laboratoře ISTA v Praze a v provádění

některých vyžádaných elektroforetických analýz klasových vzorků pšenice k určení jejich

odrůdové deklarace. Určení odrůdy u problematických vzorků bylo možné právě na základě

souboru etalonových vzorků zrna registrovaných odrůd, etalonových spekter těchto odrůd a

díky možnosti genetické interpretace výsledků elektroforézy, což umožňuje právě

elektroforéza zásobních proteinů zrna ve škrobovém gelu. OOZ ÚKZÚZ dodal na požádání

etalonové vzorky odrůd brambor, pšenice a ječmene pro doplnění katalogů elektroforetických

spekter.

Referenční laboratoř prováděla i další placené expertizy pro soukromé zadavatele týkající se

určení odrůdy u sporných vzorků pšenice a ječmene. (S.Sýkorová, J.Bradová a kol.)

Referenční laboratoř pro identifikaci GMO a DNA fingerprinting

V r.2005 byla Referenční laboratoř pro identifikaci GMO a DNA fingerprinting (dále

RLGMO) úspěšně akreditována ČIA podle ISO 17025. Komplex laboratoří disponuje čistým

a odděleným provozem přípravy roztoků, oddělenou laboratoří pro přípravu a purifikaci

DNA, oddělenou laboratoří pro analýzu nukleových kyselin GMO, zařízením pro real-time

PCR a DNA arrays. RLGMO se úspěšně účastnila mezinárodních kruhových testů systému

Gemma/FAPAS. Laboratoř zvládá skríning GMO i identifikaci v EU povolených genetických

modifikací z různých matric a také kvantitativní stanovení. RLGMO je zařazena do systému

Evropských laboratoří (ENGL = European Network of GMO Laboratories). J.Ovesná je za

ČR členem výkonného výboru ENGL. Laboratoř je tak dále zapojena do programů

Community Reference Laboratory (CRL) při JRC Ispra a byla vyzvána k účastni na několika

validačních studiích. Výsledky činnosti laboratoře v roce 2005 vytvořily předpoklady pro

akreditaci laboratoře, účast RLGMO v mezinárodních testech a analýzu vzorků pro potřeby

státní správy.

(Ovesná J., Kučera L., Malý M., Koucká L., Pouchová V.)

Referenční diagnostická laboratoř fytovirů

V roce 2005 byly aktivity referenční laboratoře zaměřeny na diagnostiku kmenů viru šarky

švestky, Plum pox virus (PPV), viru kroužkovitosti tabáku Tobacco ringspot virus (TRSV) a

viru kroužkovitosti rajčete, Tomato ringspot virus (TomRSV). Molekulární analýza

přítomnosti kmenů PPV-M, PPV-D a PPV-Rec, ve 41 vzorcích z terénního průzkumu

Výroční zpráva

VÚRV 2005

141


peckovin a 3 vzorků z meruňkového sadu prokázala přítomnost PPV-D ve všech vzorcích

terénního průzkumu a PPV-M ve třech vzorcích ze sadu ZD Hrušky. Přítomnost kmene PPV-

Rec nebyla zjištěna. Přítomnost PPV byla ve všech 44 vzorcích potvrzena polyklonálními

protilátkami pomocí ELISA. Ve 48 vzorcích rostlin révy vinné z terénního průzkumu na jižní

Moravě nebyla přítomnost karanténních virů TRSV a TomRSV pomocí ELISA prokázána.

(J. Polák, P. Komínek, J. Pívalová)

Referenční fytosanitární laboratoř pro diagnostiku a monitoring vybraných

karanténních fytopatogenních bakterií

Pro potřeby státní rostlinolékařské zprávy (SRS) a jiných subjektů byly prováděny

diagnostické analýzy rostlinných vzorků podezřelých na přítomnost karanténních a dalších

ekonomicky významných fytopatogenních bakterií. Bakterie Pseudomonas syringae pv.

syringae byla potvrzena ve vzorcích hrušní a meruněk pocházejících ze sadů na Jižní Moravě.

Ve vzorcích několika odrůd rajčat pěstovaných ve sklenících na Jižní Moravě bylo prokázáno,

že příčinou rozsáhlého poškození rostlin je bakterie Clavibacter michiganensis subsp.

michiganensis, původce bakteriálního vadnutí rajčete. Z těchto vzorků byly izolovány i

fytopatogenní bakterie Pseudomonas corrugata a Pseudomonas syringae pv. tomato. Ve

vzorcích pelargónií pěstovaných ve sklenících v severozápadních Čechách byla potvrzena

bakterie Xanthomonas hortorum pv. pelargonii, původce listové skvrnitosti a stonkové

hniloby pelargónií. Referenční kmeny Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus a

Ralstonia solanacearum používané jako standardy v imunochemických, molekulárních a

biologických testech byly poskytnuty pro diagnostické laboratoře SRS v Olomouci a

Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. Dále byly na odd. bakteriologie

organizovány stáže pro studenty zemědělské univerzity, postgraduální studenty a pro

zaměstnance ze SRS a jiných výzkumných institucí. Na základě požadavku pěstitelů a

inspektorů SRS požadujících zavedení nových účinných chemických preparátů proti

fytopatogenním bakteriím do skleníků se pokračovalo v testech zaměřených na ověření

baktericidní účinnosti rostlinných esencí (B. Kokošková).

Účinnost rostlinných esencí proti Xanthomonas hortorum pv. pelargonii, původci

bakteriálního vadnutí a listové skvrnitosti pelargónií

Xanthomonas hortorum pv. pelargonii [(Brown) Vauterin et al.] (Xhp) je významná

fytopatogenní bakterie způsobující listovou skvrnitost a stonkovou hnilobu pelargónií, která

vede k vážným ekonomickým ztrátám v oblastech pěstování pelargónií (Pelargonium spp.).

Pathogen se přenáší semeny, je šířen infikovanými matečnými rostlinami a rostlinnými řízky,

kde latentně přežívá. Nabídka chemických preparátů na trhu účinných proti Xhp není

dostatečná. V pokusech in vitro jsme ověřovali 33 esenciálních olejů získaných z různých

rostlin. Testování se provádělo na agarových plotnách kontaminovaných bakterií Xhp. Jako

kontrola bylo použito antibiotikum streptomycin v koncentracích 0.02 – 0.2 %. Jedenáct

rostlinných esencí neprokázalo buď žádnou baktericidní účinnost nebo nižší než streptomycin.

Slabá baktericidní účinnost proti Xhp, ale vyšší než u streptomycinu, byla zaznamenána u

esenciálních olejů z Lavandula latifolia, Melaleuca quinquenervia, Mentha spicata, Tagetes

bipinata a Zingiber officinale, střední účinnost byla zjištěna u esenciálních olejů z Citrus

aurantifolia, Eugenia caryophyllata, Lavandula angustifolia, Mellisa officinalis, Mentha

arvensis, M. citrata, M. pulegium, Nepeta cataria, Origanum majorana, Rosmarinum

officinalis, Thuja occidentalis a Thymus matschiana, silnou účinnost prokázaly esenciální

oleje z Artemisia absinthium, Ocimum basilicum a Salvia officinalis a nejvyšší účinnost měly

esenciální oleje z Origanum compactum a Thymus vulgaris.(Ing. B. Kokošková)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

142


Účinnost rostlinných esencí proti pektinolytickým erwiniím a pseudomonádám

Hnilobné bakterie, vyznačující se širokým okruhem hostitelských rostlin, mohou způsobit

značné škody na zeleninách a květinách pěstovaných jak ve sklenících, tak i v polních

podmínkách. Infikované rostliny jsou neprodejné. Proti hnilobným bakteriím se používají

chemické preparáty na bázi mědi, avšak rezistence k nim, vyskytující se v bakteriálních

populacích, snižuje jejich účinnost a proto je stále zájem o nové přípravky. V pokusech jsme

ověřovali potenciální baktericidní účinnost 33 rostlinných esencí. Testy se prováděly na

agarových plotnách kontaminovaných bakteriemi Pseudomonas marginalis pv. marginalis

nebo Erwinia chrysanthemi. Jako kontroly byly použity streptomycin a erythromycin.

Sedmnáct rostlinných esencí neprokázalo proti bakterii P. m. pv. marginalis žádnou

baktericidní účinnost nebo nižší než streptomycin. Malá baktericidní účinnost, ale vyšší než

u streptomycinu, byla zjištěna u esenciálních olejů z Citrus aurantifolia, Lavandula latifolia,

Mentha quinquenervia, M. spicata, Melissa officinalis, Origanum majorana, Pelargonium

roseum, P. graveolens, Rosmarinus officinalis a Thymus mastichina, střední účinnost byla

zaznamenána u esenciálních olejů z Ocimum basilicum, Tagetes bipinata a Tsuga canadensis

a silnou účinnost měly esenciální oleje z Origanum compactum, O. vulgare a Thymus

vulgaris. Patnáct rostlinných esencí neprokázalo proti bakterii E. chrysanthemi žádnou

baktericidní účinnost nebo nižší než měl erythromycin. Malá baktericidní účinnost, ale vyšší

než u erythromycinu, byla zjištěna u esenciálních olejů z Eugenia caryophyllata, Lavandula

angustifolia, L. latifolia, Melaleuca quinquenervia, Mellisa officinalis, Mentha pulegium,

Origanum majorana, Pelargonium graveolens, P. roseum, Rosmarinus officinalis, Salvia

officinalis, Thuja occidentalis a Thymus matschiana, střední účinnost byla zaznamenána

u esenciálních olejů z Artemisia absinthium a Ocimum basilicum a nejvyšší účinnost měly

esenciální oleje z Origanum compactum, O. vulgare a Thymus vulgaris. (Ing. B. Kokošková).

Referenční fytosanitární diagnostická lahoratoř pro diagnostiku a monitoring

vybraných karanténních houbových organismů

Během roku byly analyzovány některé odrůdy jahodního na napadení karanténní houbou

Phytophthora fragariae. Vzorky byly odebrány ze 3 stanoviť, to je z oblastí, kde se jahodník

nejvíce pěstuje: Mstětice, Mechov a Semice (okr. Nymburk). Všechny otestované vzorky

z výše uvedených stanovišť byly negativní. Další vzorky chmele byly odebrány v Žatci,

z největší chmelové oblasti. Při testování byly zjištěny následující fytopatogeny: Fusarium

sambucinum a Pythíum spp. Cca 10 vzorků bylo odebráno z porostů slunečnice z oblasti

střední Čechy a jižní Morava. Testy prokázaly napadení houbou Plasmopara halstedi

(J.Hýsek).

Referenční fytosanitární laboratoř pro diagnostiku a monitoring vybraných

karanténních členovců polních a speciálních plodin

Laboratoř je pověřena referenční diagnostikou a vypracováním postupů determinace 42

taxonů karanténních organismů. Pracoviště plní funkci školícího střediska pro specialisty

oblastních laboratoří Státní rostlinolékařské správy. V jabloňových sadech ve Slaném byl

zjištěn výskyt neobvyklého druhu škůdce. Byl determinovám jako Phenacoccus polyphagus

Borchs. a patří mezi červce. V některých částech sadu byl výskyt natolik silný, že vyžadoval

ochranná opatření. Účinnost doporučeného přípravku Mospilan byla dobrá. Uvedený druh

červce byl následně hlášen z řady dalších sadů ve středních a východních Čechách. Dále byly

diagnostikovány populace mandelinky bramborové rezistentní k pyretroidům a

organofosfátům. U některých testovaných populací byl zjištěn výskyt jedinců tolerantních

k přípravku Mospilan. Pro meru skvrnitou na hrušních byly kvantifikovány populace

„multiple“ rezistentní k inhibitorům tvorby chitinu, organofosfátům a pyretroidům. Pro

Výroční zpráva

VÚRV 2005

143


antirezistentní strategie byla v několika sadech ověřována účinnost přípravku Sanmite ve

srovnání s přípravkem Calypso. Dobrá účinnost těchto přípravků zjištěná v polních pokusech

bude podkladem pro návrh na rozšíření registrace přípravku v rámci minoritních indikací.

Vzhledem k tomu, že diagnostiku karanténních škůdců si v souladu s novelou zákona

o rostlinolékařské péči budou provádět pracoviště Státní rostlinolékařské správy sami byla

činnost laboratoře k 31.12.2005 ukončena (F.Kocourek)

Referenční laboratoř pro zajištění speciální diagnostiky škodlivých organismů

(skladištní škůdci)

V roce 2005 byly analyzovány vzorky zemědělských a potravinářských substrátů na výskyt

skladištních škůdců. V rámci rozborů bylo provedeno 250 determinací a zjištěno 17 druhů

skladištních členovců (Acarina 4, Psocoptera 6, Coleoptera 5, Lepidoptera 2). Průběžně byl

doplňován srovnávací diagnostický materiál skladištních škůdců o položky získané

z analyzovaných vzorků, terénu a zahraničí. Bylo pokračováno v budování fotodokumentace

skladištních škůdců a škod působených těmito škůdci na skladovaných substrátech.

Pracovníci laboratoře se podíleli na odborné přednáškové činnosti týkající se diagnostiky

skladištních škůdců v rámci školení pro různé objednavatele (Z. Kučerová).

Expertní činnosti pro MZe ČR

Expertní činnosti na úseku fytopatogenních virů

Na úseku virů ovocných dřevin byla během roku 2005 prováděna diagnostika viru šarky

švestky, viru nekrotické kroužkovitosti třešně, viru zakrslosti slivoně, viru chlorotické

skvrnitosti listů jabloně a viru mozaiky jabloně. Celkem bylo testováno 35 stromků švestek,

meruněk a myrobalánů pomocí ELISA na přítomnost uvedených virů. byla prokázána pouze

přítomnost viru šarky švestky ve 3 stromech myrobalánu a viru zakrslosti slivoně byl

prokázán v jednom stromě švestky.

Na úseku virů obilovin byly prováděny testy pro potřeby Státní rostlinolékařské správy (SRS)

na přítomnost viru zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus - WDV) a viru žluté zakrslosti

ječmene (Barley yellow dwarf virus - BYDV). Infekce WDV byla prokázána u tří vzorků

pšenice a u jednoho vzorku ječmene z okolí Slaného. Pro SRS Kroměříž bylo testováno

8 vzorků pšenice. U 4 vzorků byla prokázána přítomnost WDV, přičemž jeden z nich byl

zároveň infikován i BYDV.

Na úseku virů révy vinné byl pro pěstitele révy vinné testován vzorek odrůdy Modrý Portugal

s podezřením na virovou infekci. Byl proto proveden test na přítomnost základních virových

patogenů, napadajících révu vinnou v ČR - viru roncetu révy vinné, viru mozaiky huseníku,

A viru révy vinné, B viru révy vinné, komplexu virů způsobujících svinutku révy vinné a viru

skvrnitosti révy vinné. Testy ELISA neprokázaly virovou infekci v testovaném keři. Všechny

zjištěné výsledky byly předány uživatelům. (J. Polák, J.K.Kundu, P. Komínek)

Expertní činnosti na úseku fytopatogenních bakterií

• Stanovení příčin neobvyklé barevné abnormality na vzcházejících rostlinách jarního

ječmene

V roce 2005 se v jižních a středních Čechách vyskytla v porostech jarního ječmene na

vzcházejících rostlinách neobvyklá barevné abnormalita. Na postižených rostlinách odrůdy

Výroční zpráva

VÚRV 2005

144


Tolar a Prestige CPG byly nápadné souvislé vybělené nebo slámově žluté plochy a vrcholech

prvních listů. Příznakové rostliny byly náhodně rozmístěny po celém porostu. V závislosti na

lokalitě bylo postiženo přibližně 20 až 70 % rostlin v porostu.

Poté, co jsme vyloučili účast fytopatogenů, škůdců a herbicidů na poškození vzcházejících

rostlin, analyzovali jsme u dvou lokalit v jižních Čechách (Roudné a Všemyslice) a jedné

lokalitě ve středních Čechách (Kněževes u Prahy), kde se poškození vyskytla, meteorologické

prvky. Většinu údajů jsme získali z nejbližších meteorologických stanic Českého

hydrometeorologického ústavu. Údaje o UV-záření pocházejí z měření prováděných Solární

a ozónovou laboratoří Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.

Příznaky podobné těm, které jsme pozorovali v polních podmínkách, se nám podařilo vyvolat,

když jsme vzcházející rostliny jarního ječmene odrůdy Akcent ve fázi koleoptile vystavili po

dobu 10 nebo 15 minut umělému UV-záření.

Destrukce prochlorofylu nebo chlorofylu v listech obilnin může nastat i při vysokých

teplotách na povrchu půdy, ale taková situace u nás v dubnu 2005 nenastala.

Porucha zbarvení listů zaznamenaná na několika lokalitách v jižních a středních Čechách

v roce 2005 souvisela se specifickými povětrnostními stresy působícími v určité posloupnosti

v citlivé vývojové fázi rostlin během šestého až osmého dne po zasetí. Těmito stresy byla

mrazivá rána, po nichž následovaly jasné dny s vysokým slunečním zářením a vysokým

indexem UV-záření. (Kůdela V., Krejzarová R., Krejzar V.).

• Identifikace a zdroj mikrobiálních kolonií kontaminujících živné médium používané

při množení orchidejí v podmínkách in vitro

Dne 25. ledna a 2.února 2005 nám zaslal ing. J. Bouma, CSc., vedoucí oddělení okrasných

kultur Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě, k posouzení vzorky

orchidejí množených na speciálních živných médiích.

Naším cílem bylo:

• identifikovat mikroorganismy, které se v podobě růžového, oranžového nebo

nažloutlého slizovitého nárůstu objevují na povrchu živného substrátu používaného při

množení orchidejí v podmínkách in vitro;

• zjistit zdroj kontaminantů na povrchu živného substrátu;

• u převládajících kontaminantů posoudit jejich škodlivost pro rostliny orchideje;

• ověřit přítomnost potenciálních bakteriálních patogenů orchideje, a to zejména

Acidovorax cattley a Erwinia carotovora subsp. carotovora;

• navrhnout opatření k eliminaci nebo minimalizaci výskytu kontaminantů na povrchu

živného substrátu používaného při množení orchidejí v podmínkách in vitro.

Pro splnění stanovených cílů jsme uskutečnili tato šetření:

1. Zjišťovali jsme složení epifytické a endofytické mikroflóry orchidejí kultivovaných na

umělých živných substrátech.

2. U nejčastěji se vyskytujících typů izolátů jsme zjišťovali jejich fytopatogenitu infiltrací

do listových pletiv orchideje pomocí injekční stříkačky.

3. V orientačních testech in vitro jsme zjišťovali, zda některý z registrovaných přípravků na

ochranu rostlin je s to potlačit růst mikroorganismů, které povrch orchidejového živného

substrátu kontaminují nejčastěji.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

145


Z provedených šetření vyplývají tyto závěry:

1. Na vzniku slizovitého nárůstu, který kontaminuje povrch orchidejového živného

substrátu, se největší měrou podílely kvasinky podobající se druhům rodu

Sporobolomyces. Méně četné byly druhy podobající se rodu Candida a Kluyveromyces.

V menším rozsahu jsme izolovali grampozitivní bakterie rodu Clavibacter a Bacillus a

gramnegativní bakterie rodu Brevundimonas, Pseudomonas a Aquaspirillum.

2. Zdrojem těchto kontaminantů je povrch listů orchidejí. K pomnožení kontaminantů a

stékání v kapičkách suspenze na živný substrát přispívá vysoká relativní vlhkost a vysoké

teploty uvnitř kultivačních kelímků.

3. Žádný z testovaných kmenů kvasinek a bakterií izolovaných z povrchu listů nevyvolal

příznaky poškození na listech orchidejí.

4. V analyzovaných vzorcích orchidejí jsme nezjistili přítomnost dvou bakteriálních

patogenů orchideje, tj. ani Acidovorax cattley, ani Erwinia carotovora subsp. carotovora.

5. V orientačních zkumavkových testech pouze přípravek na bázi dithianonu (DELAN)

potlačoval množení všech tří typů testovaných kvasinek (z nichž jeden typ jsme

předběžně zařadili do rodu Sporobylomyces, druhý typ do rodu Candida a třetí typ -

mající nazelenalé kolonie - jsme druhově nezařadili).

6. Na základě provedeného šetření se lze domnívat, že přítomnost kvasinkových

kontaminantů na povrchu živné půdy používané při množení orchidejí v podmínkách in

vitro nesignalizuje přítomnost škodlivých organismů a nepředstavuje nebezpečí pro

zdravotní stav namnožených rostlin orchideje.

7. Vycházíme-li z předpokladu, že kvasinky nejsou patogeny orchidejí, ale existují jiné

důvody pro to, aby se přítomnost kontaminantů na povrchu živné orchidejové půdy

považovala za nežádoucí, k jejich potlačení by mohla přispět tato opatření:

‣ jako matečné rostliny preferovat rostliny mladé a ty, u nichž se jejich populace

opakovanými postřiky udržuje na nižší úrovni.

Poznámka: nutno však počítat s tím, že ani při opakované aplikaci účinných prostředků

na matečné rostliny se nepodaří s nimi spjaté kvasinky zcela eliminovat. Přetrvávají

např. uvnitř pupenů. Potlačení kvasinek v epifytické mikroflóře by se ostatně mohlo

projevit jako nežádoucí, neboť rostliny by se mohly stát zranitelnější houbovými

patogeny. V populaci epifytických kvasinek se totiž mohou nacházet kmeny které potlačují

vláknité houbové patogeny, neboť jsou úspěšnější v kompetici o zdroje výživy;

‣ zabránit nebo omezit možnost vzniku vodního filmu na povrchu listů orchidejí během

jejich kultivace v kelímcích na umělé živné půdě: (i) předcházet střídání teplot zejména

mezi dnem a nocí; (ii) v kelímcích udělat větrací otvory uzavřené vatou nebo instalovat

do nich větrací trubičky;

‣ ověřit možnost upravit kultivační média pro orchideje přidáním účinné látky proti

nejčetnějším druhům kvasinek na orchidejích nebo úpravou pH média tak, aby byly

vytvořeny podmínky nepříznivé pro množení kvasinek na povrchu živného média.

(Kůdela V., Krejzar V., Krejzarová R., Pánková I.).

Expertní činnost na úseku Diagnostiky a detekce fytopatogenních hub.

V r. 2005 jsme provedli monitoring výskytu houby Ramularia collo-cygni u jarního a

ozimého ječmene ze všech oblastí České republiky. V uvedeném roce bylo zachyceno pouze

velmi slabé napadení ječmene uvedenou houbou. (J.Hýsek)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

146


Expertní činnosti na úseku biologický a chemický boj se škůdci a monitoring

skladištních škůdců

Termické fogy a rozbory na přítomnost reziduí organofosfátů v obilovinách.

Byla testována účinnost termických fogů (Ultimate) na škůdce v obilovinách v mezizrnovém

prostoru. Aplikace byla prováděna ve spolupráci s pracovníky skladu ZZN, kteří prováděli

aplikaci. Pracovníci VÚRV prováděli odběry vzorků na biologickou účinnost a stanovení

rezidua organofosfátů ( stanovení prováděla laboratoř VŠCHT). Ošetření bylo provedeno

přípravkem typu dýmovnice Ultimate Super SG 120 g, který jsme vháněli do skladovaného

obilí pomocí ventilátorů aktivního větrání skladu. Jednalo se o podlahový sklad o rozměrech

50 x 20 m, betelové konstrukce. Parametry ventilátorů byly Q=1,57 m3/s, PC=250 Pa, ς=1,2

kg/ m3, P=0,75 W. Ventilátory aktivního větrání byly umístěny v rozestupech 2,5 m

v celkovém počtu 20 ks.V době pokusu byl sklad zaplněn do ¾ obilím do výsky 3 m. Celkem

bylo ve skladu v době pokusu cca 1800 tun obilí. Kelímky s pokusným hmyzem jsme umístili

10 cm pod povrch obilí. Objem kelímků činil 100 ml, dno a víko kelímku bylo tvořeno

prodyšným monofilem. Každý kelímek byl plně naplněn pšenicí a do ní byl vložen pokusný

hmyz. Kelímky jsme rozmístili ve čtyřech řadách a třech sloupcích. Vždy tak aby dvě řady

byli umístěny nad ventilátorem a dvě řady mezi ventilátory. Účinnost přípravku aplikovaná

výše uvedeným způsobem je velmi nízká. Testy obsahu reziduí organofosfátů v ošetřených

obilovinách ukázaly, že nedošlo nikde k překročení MRL (V. Stejskal, R. Aulický,

Z. Kučerová).

5.3. Poradenství

Ve VÚRV byl v roce 2005 řešen projekt „Odborná podpora poradenství“ .... Náplní byla

odborná a metodická podpora poradenství pro přípravu českého zemědělství na cross

compliance v souladu s výrobními standardy. Spolu s tím byly rozpracovány Check Lists

jako nástroje pro kontrolu hospodaření. Předávány byly podklady pro projektování

v zemědělství se zaměřením na aktivity v rostlinné výrobě. Byla zajišťována odborná pomoc

pro Krajská informační střediska (KIS) v regionech České republiky ve spolupráci

s metodickým a řídícím střediskem Ústavu zemědělských a potravinářských informací

v Praze. Uživateli byli zejména privátní poradci, ale také podnikatelé v zemědělství a ostatní

zemědělská odborná veřejnost Byly vyřizovány dotazy z oblasti problematiky rostlinné

výroby a její ekonomiky systémem On line prostřednictvím webových stránek. (J. Leština).

Výroční zpráva

VÚRV 2005

147


Přehledová část

5.4. Výzkumné projekty

5.4.1. Výzkumné záměry

Číslo CEZ Název záměru Řešitel Náklady VÚRV

(v tis. Kč)

MZE0002700601

MZE0002700602

MZE0002700603

Principy vytváření, kalibrace a validace trvale

udržitelných a produktivních systémů hospodaření na

půdě

Nové poznatky, metody a materiály pro genetické

zlepšování biologického potenciálu plodin, využití

biodiversity a setrvalý rozvoj zemědělství

Systémy ochrany rostlin a skladovaných produktů před

škodlivými organismy zjišťující zdravotní nezávadnost

a kvalitu rostlinných produktů a neohrožující životní

prostředí

J. Kubát 44846

L. Dotlačil 36356

J. Polák 29305

5.4.2. Resortní projekty

Číslo

projektu

QG50070

QG50076

QF4176

Název projektu Řešitel Náklady VÚRV

(v tis. Kč)

Výzkum změn kvality půdní organické hmoty v orných

půdách ČR

Analýza původců klasových fuzarióz na pšenici na území

ČR

Omezení negativního vlivu abiotických stresů na příjem a

využití živin obilovinami

J.Kubát 786

V. Šíp 1234

J. Haberle 829

QF4074

Ekologie, identifikace a diagnostika vybraných houbových

patogenů ovocných dřevin s ohledem na požadavky EU.

D. Novotný 1020

QF4071 Komplexní metoda monitorování a detekce kontaminace V. Stejskal 1030

skladovaných obilovin a cereálních produktů škůdci pomocí

fyzikálně-chemických, imunochemických a molekulárních

technik.

QF3056 Vitalita osiva, kvalita sadby a jejich význam u tradičních a

vybraných netradičních perspektivních plodin pro šlechtění,

L. Bláha

480

semenářství a pěstitele

QF3051 Nové kmeny rhizobií a jejich využití při tvorbě genotypů T. Šimon 1323

jetele lučního s vyšší schopností fixace dusíku

QF3050 Vývoj metod objektivní identifikace zemědělských plodin J. Bradová

QF3044

QF3039

Ověření využitelnosti membráno-fotokatalytické destrukce

toxických polutantů v kombinaci s bioremediačními

technologiemi v zemědělství

Založení kryobanky pro konzervaci vegetativních vrcholů

bramboru a chmele

824

S. Usťak 411

M.Faltus 583

Výroční zpráva

VÚRV 2005

148


1G58083 Zdroje rezistence k listovým chorobám pšenice a ovsa A. Hanzalová 74

1G57064

1G57060

1B53047

1G57065

1G46068

1G46066

1G46065

1G46061

1G46060

1B44051

1B53040

1B53054

1B53043

1B53045

1G57056

1R55010

QG50081

QG50087

QG50083

Využití polymorfismu repetitivních oblastí geonomu

obilnin

L. Kučera 937

Zlepšení výnosové stability ozimého ječmene zvýšením J. Chrpová 897

odolnosti k biotickým stresům

Studium vybraných faktorů ovlivňujících přítomnost GMO L. Kučera 951

a biodiverzitu

Specifikace valstností a znaků zrna pšenice seté a jejich Z. Stehno 1107

vazeb ke krmné jakosti se zaměřením na efektivitu výživy

monogastrů

Vývoj a aplikace technologie DNA array pro vysoce J. Ovesná

kapacitní systém identifikace genů

1300

Konzervace biodiverzity rostlin v systému trvale

V. Holubec 950

udržitelného zemědělství

Zvýšení uživatelské hodnoty a efektivity práce s kolekcemi

genetických zdrojů jarní pšenice, ovsa a ozimého ječmene L. Dotlačil 880

Využití inovovaných metod a specifických šlechtitelských V. Kučera 1970

materiálů pro zvýšení efektivnosti tvorby nových odrůd

ozimé řepky

Účinek karanténní houby Verticillium albo-atrum na

sortiment odrůd českého chmele

Výzkum a vývoj standartních metod ozdravení pomocí

termoterapie a in vitro kultur odrůd ovocných stromů a révy

vinné od virů, fytoplazem a karanténních patogenů pro

systém certifikace zdravotního stavu výsadbového

materiálu.

Detekce kontaminace potravinářských komodit skladištními

členovci pomocí imunochemických metod

Výzkum interakce viru šárky švestky, viru zakrslosti

slivoně a viru chlorotické skvrnitosti jabloně s transgenními

rostlinami

Produkce kvalitních a bezpečných cereálních produktů

s využitím různých strategií ochrany kukuřice a

skladovaných produktů

Vypracování spolehlivých metod regulace plevelů s cílem

zachování diversity plevelových společenstev a

minimalizací rizik kontaminace půdy a plodin rezidui

herbicidů

Specifikace odrůdové skladby a podmínek pěstování

obilovin a brambor pro produkci škrobu

s nepotravinářským využitím

Studium biodiverzity agrofytocenóz, jejích změn a

indikačních funkcí ve vztahu ke způsobům hospodaření na

půdě

Inovace systému integrované ochrany obilnin vůči

škodlivým organismům s ohledem na její environmentální

dopady a udržení kvality obilovin

Vývoj a ověření alternativních prostředků ochrany zeleniny

proti fytofágním háďátkům v podmínkách ČR

Využití molekulární hybridizace pro detekci závažných

virových patogenů révy vinné

J. Hýsek 581

J. Polák 1326

I. Kudlíková 799

J. Polák 641

F. Kocourek 1418

J. Mikulka 915

J. Lipavský 744

Z. Martínková 596

A. Honěk 849

O. Douda 228

+VÚRV 26

P. Komínek 488

Výroční zpráva

VÚRV 2005

149


1G58081

1G58084

Inovace ochrany jádrovin vůči škůdcům v systému

integrované produkce ovoce a v organickém zemědělství

Výběr producentů vysokého obsahu prekursorů biologicky

aktivních látek z kolekce ALLIUM na základě

charakterizace souboru a studia struktury a funkce

stěžejních genů

J. Stará 40

J. Ovesná 60

5.4.3. Spoluúčast na řešení resortních projektů jiných příjemců

Číslo

proj.

1B44011

1B44068

1G58076

1G58038

QF4063

QF3018

QF3133

QF3148

QF3160

QF3191

Název projektu

Vývoj a testování systému analytických

metod pro praktickou charakterizaci

odrůd brambor registrovaných v ČR

Vývoj a validace metod pro zvýšení

kvality a zajištění zdravotní

nezávadnosti potravin z využitím

postupů molekulární biologie v souladu

s požadavky EU

Charakteristiky škrobu a bílkovin zrna

pšenice pro nepotravinářské využití

Výběr producentů na základě

charakterizace souboru studia struktury

a funkce stěžejních genů

Vypracování podkladů pro rozhodovací

procesy při řešení situací ohrožení

rostlinné produkce, pěstované na půdách

se zvýšenými obsahy rizikových látek.

(spolupráce)

Trvale udržitelný rozvoj všestranných

funkcí travních porostů v méně

příznivých oblastech (LFA) založený na

vhodných způsobech jejich

obhospodařování a využitívání

přežvýkavci s uplatněním evropského

modelu multifunkčního zemědělství

Výzkum výživné hodnoty zrna

rozdílných druhů a typů obilovin pro

intenzivní krmné technologie

vysokoprodukčních přežvýkavců

Přeměna zbytkové biomasy zejména

z oblasti zemědělské na naturální

bezzátěžové produkty využitelné

v přírodním prostředí ve smyslu programu

harmonizace legislativy ČR a EU

Výzkum nových technologických

postupů pro efektivnější využití

zemědělských a potravinářských odpadů

Role dehydrinových genů proti toleranci

rostlin k suchu a chladu a pro vitalitu

obilek ječmene

Řešitel

za VÚRV

Příjemce

(organizace)

S. Sýkorová JČ České

Budějovice

Náklady VÚRV

(v tis. Kč)

206

J. Ovesná VŠCHT Praha 1100

V. Dvořáček SELTON, s.r.o. 48

J. Lipavský AGROTEST 20

G.

Műhlbachová

VÚMOP, Zbraslav 200

A. Kohoutek VÚChS Rapotín 1630

J.Bradová ZVÚ Kroměříž 260

J. Váňa VÚZT Praha 375

J. Váňa VÚZT Praha 460

I.Prášil MZLU Brno 280

Výroční zpráva

VÚRV 2005

150


QF3223

QF4081

QF4105

QF4108

QF4190

QG50073

QG50039

QG50107

1G57042

QG50034

1G58027

1G58038

Výzkum pěstitelských technologií u

méně rozšířených ovocných druhů

Inovace systému hnojení brambor

lokální aplikací minerálních hnojiv se

zřetelem na ochranu životního prostředí

Výzkum a ověření metod snižování

rizika výskytu původce bakteriální

kroužkovitosti brambor v ČR

Využití techniky fúze protoplastů ve

šlechtění hospodářsky významných

plodin rodu Brassica, Cucumis a

Solanum

Porovnání metod stanovení stupně

mrazuvzdornosti a stanovení stupně

rizika poškození odrůd ozimé pšenice

mrazem v ČR

Studium odolnosti pšenice seté (Tritium

aestivum) k BYDV

Zpracování konfiskátů a dalších odpadů

bioplynovým procesem

Možnosti snížení spotřeby pesticidů při

pěstování olejnin

Péče o půdu v podmínkách se

zvýšenými nároky na ochranu životního

prostředí

Nové technologické postupy

v ekologickém zemědělství na orné

půdě k získání kvality vhodné pro

potravinářské a krmné zpracování

Ověření nového systému výživy rostlin

dusíkem CULTAN (Controlled Uptake

Long Term Ammonium Nutrition) u

vybraných plodin

Inovace pěstitelských technologií

sladovnického ječmene vývojem

diagnostických metod pro vyhodnocení

struktury porostu, zdravotního a

výživného stavu

V.Holubec VŚÚO Holovousy 135

+ VÚRV 45

P. Růžek VÚZT Praha 104

R. Krejzarová Výzkumný ústav

bramborářský HB,

s.r.o.

M.Vyvadilová Výzkumný ústav

bramborářský HB,

s.r.o.

464

215

P. Prášilová SELGEN, a.s. 153

J. Chrpová SELGEN, a.s. 182

P. Růžek Sdružení IDEÁL 100

A. Honěk ČZU 220

M. Javůrek VÚZT 130

M. Káš Jihočeská

universita

230

J. Lipavský ČZU 20

J. Lipavský AGROTEST 20

5.4.4. Granty GA ČR

Číslo grantu Název grantu Řešitel Náklady

VÚRV

(v tis. Kč)

521/03/0137 Zlepšení genetické rezistence k abiotickým stresům pomocí J.Chrpová 839

výběru na odolnost k BYDV u ječmene

521/03/1201 Studium a charakterizace vybraných krajových odrůd a L.Dotlačil 684

Glu-linií s vysokým obsahem zásobních bílkovin u pěti

kulturních odrůd pšenice

521/04/P031 Možnosti využití polymorfismu bílkovin pro identifikaci a

šlechtění vybraných odrůd pohanky seté (Fagopyrum

esculentum Moench)

V.Dvořáček 142

Výroční zpráva

VÚRV 2005

151


521/05/0257 Genetická, fyziologická a molekulární analýza nového genu

pro dobu kvetení u pšenice

521/05/2427 Monografie „Pohanka a proso“ A. Michalová

522/02/ D089 Studium fyziologických a biofyzikálních parametrů

relevantních pro kryoprezervaci bramboru

522/04/ 0384 Studium zákonitostí a možností ovlivnění tvorby

biologických skel pro uchování biodiverzity rostlin

K. Pánková 624

D. Janovská

13

M. Faltus 144

J. Zámečník 513

521/03/0171 Úloha predace semen v populační dynamice plevelů na Z. Martinková 358

zemědělské půdě

522/04/P169 Biologický boj proti Oryzaephilus surinamensis J.Lukáš 141

522/04/P181

Hodnocení rezistence hmyzích škůdců zemědělských

plodin k insekticidům

526/03/0528 Vliv rozdílného obhospodařování na travní porost

v horských oblastech

J. Stará 168

Pavlů V.,

(Hejcman M.,

Gaisler J.)

404

206/05/P279

Druhy, ekologie a rozšíření ophiostomatálních hub v České

republice

522/05/0765 Dlouhodobé změny v populacích obilních mšic a jejich

predátora

D. Novotný 164

A. Honěk 366

5.4.5. Granty jiných národních a mezinárodních agentur

Číslo grantu Název projektu Řešitel Náklady

VÚRV

(v tis. Kč)

EVK2-2002-

00192

Forum pro diversitu evropských planých rostlin Z.Stehno 87

PR25322 Projekt FAO L.Dotlačil 246

1 P05ME808 Diverzita genetických zdrojů pohanky Z. Stehno 63

1 P05ME724 Vzájemná výměna, hodnocení a využití rostlinných genet.

zdrojů

1 P050C048 Využití rezistence k fuzarióze klasu a k akumulaci

mykotoxinů ve šlechtění a pěstování obilovin

1 P050C054 Využití DNA arrays a bioinformatiky ve studiu bezpečnosti

potravin

1 P050C055 Charakterizace genů kodujících proteiny biosyntetické

dráhy biologicky aktivních látek

1 PO5ME758 Resistence a skladování transgenních zemědělských

produktů v potravinářství

+VÚRV 12

L. Dotlačil 100

+VÚRV 35

J. Chrpová 107

+VÚRV 107

J. Ovesná 243

+ VÚRV 243

J. Ovesná 213

+VÚRV 106

J. Hubert 50

Výroční zpráva

VÚRV 2005

152


1P05ME764 Účinky biologicky aktivních látek izolovaných z vybraných

rostlin Euroasijské oblasti na modelové druhy škůdců

zemědělských plodin

R. Pavela 80

+VÚRV 32

1P05ME733 Diagnostika skladištních pisivek-morfologické studie Z. Kučerová 71

vývojových stádií skladištních druhů pisivek vč. porovnání

geografických kmenů pisivek z ČR

1P05ME721 J. Lipavský 89+VÚRV 30

CZ/05A/PL/13 Využití molekulárních metod pro šlechtění plodin – Projekt K. Pánková 167

4199

Leonardo

155 Česko-slovenská vědeckotechnická spolupráce V. Holubec 21

Kontakt Vědeckotechnická spolupráce mezi ČR a SRN J. Zámečník 16

29/2005-06 Mezinárodní spolupráce se Slovinskem V. Holubec 14

7/04 Kontakt-Vědeckotechnická spolupráce mezi ČR a SRN V. Šíp 2

GOCE-CT 2004

50558

2005-9

OC 842.10

OC 842.20

QLRI-CT-2000-

01568

KASSA - Knowledge Assessment and Sparing on

Sustainable Agriculture

Úloha síry v rezistenci rostlin ke mšicím (Role of sulfur in

plant resistence to aphids).

Biologický boj proti skladištním škůdcům na obilninách a

olejninách s využitím predátora Cheyletus eruditus

Nová metoda hubení skladištních škůdců integrující vliv

inhibitorů távicích enzymů a přirozených nepřátel

Establishment of a European Plant

Genetic Resources Information Infra-Structure (EPGRIS)

J. Kubát 252

Zelená, Zelený,

Vavera, Tausz,

Wonisch

33,5

J.Lukáš 100

J.Hubert 200

I.Faberová 356,4

VaV/620/4/03 Vliv pastvy na vegetaci luk na území KRNAP V.Pavlů 462

5.4.6. Spoluúčast na řešení grantů nositelů z jiných institucí

Číslo

Název projektu

grantu

521/04/0997 Ekologie expanzivních plevelů

Bolboschoenus planiculmis a B.

laticarpus a jejich regulace v různých

systémech hospodaření

522/04/1286 Insekticidní proteiny cílené proti

trávicímu traktu hmyzu

1M6798593901

FT-TA/038

Bioindikace a revitalizace toxických

antropogenních substrátů a vodních

zdrojů: využití sinic, řas, půdních bakterií

a symbiotických hub

Výzkum chemických a fyzikálních

vlastností huminových látek, jejich

biologické aktivity a mechanismů

působení na mikroorganismy, rostlinné a

živočišné buňky v závislosti na jejich

struktuře

Řešitel za

VÚRV

J.Mikulka

J.Hubert

O.Mikanová

S.Usťak

Příjemce

(organizace)

Botanický ústav

AV ČR

Ústav organické

chemie a

biochemie AV ČR

Botanický ústav

Akademie věd ČR

P. Svoboda VÚANCh, Ústí

nad Labem

Náklady VÚRV

(v tis. Kč)

265

290

1 571

+ VÚRV 179

1000

+ VÚRV 50

Výroční zpráva

VÚRV 2005

153


6. EXPERTNÍ A PORADENSKÁ ČINNOST (výčet činností)

6.1. Pro MZe

6.1.1. Činnost autorizovaných laboratoří

Název laboratoře

Referenční fytosanitární diagnostická laboratoř pro

diagnostiku a monitoring vybraných karanténních virů a

virům podobných organismů

Referenční fytosanitární diagnostická laboratoř pro

diagnostiku a monitoring vybraných karantenních

fytopatogenních hub a houbových organismů

Referenční fytosanitární diagnostická laboratoř pro

diagnostiku a monitoring vybraných karantenních

fytopatogenních bakterií

Referenční fytosanitární diagnostická laboratoř pro

diagnostiku a monitoring vybraných karantenních členovců

polních a speciálních plodin

Referenční fytosanitární diagnostická laboratoř pro

diagnostiku a monitoring vybraných karanténních škůdců

uskladněných produktů

Laboratoř pro diagnostiku rezistence plevelů vůči

herbicidům a monitoring cizích expanzívních plevelů

Referenční laboratoř pro identifikaci GMO a DNA

fingerprintig (RLGMO)

Odpovědný

pracovník za

VÚRV

Náklady

tis. Kč

J. Polák 100

J. Hýsek 60

B. Kokošková 120

F. Kocourek 60

Z. Kučerová 50

J. Mikulka 120

J. Ovesná 700

6.1.2. Expertní projekty pro MZe

Název projektu

Zabezpečení provozu a základního vyhodnocení

trvalých dlouhodobých pokusů

Národní program uchování a využití genofondu

rostlin – koordinace a realizace

Odpovědný

pracovník

za VÚRV

Náklady

tis. Kč

Garant za

MZe

J.Lipavský 3000 K. Štolc

L. Dotlačil 10731 K. Štolc

Výroční zpráva

VÚRV 2005

154


Diagnostika a detekce fytopatogenních virů,

bakterií a hub

J. Drozen 400 Látalová

Expertní činnost:

Biologický boj s roztoči V. Stejskal 300 Látalová

Analýza a zpracování akčních programů J. Klír 8 300 I. Landa

Vyhodnocení nových technologických postupů J. Klír 350 M. Budňáková

faremního zpracování statkových hnojiv

6.1.3. Poradenství

Název projektu

Odpovědný

pracovník

za VÚRV

Náklady

tis. Kč

Garant za

MZe

Odborná podpora poradenství J. Leština 600 A. Staněk

6.2. Pro jiné

Název projektu

Pracovníci RLGMO v rámci svých činností jsou expertními

pracovníky a poradci pro jiné orgány státní správy. Pro MŽP řeší

otázky spojené s uvolňováním geneticky modifikovaných

vyšších rostlin a s jejich monitorováním. RLGMO je jednou ze

smluvních laboratoří MŽP pro oblast zkoušek na přítomnost

GMO, RLGMO poskytuje nezbytné poradenství a zkoušky pro

potřeby ČIZP

Odpovědný pracovník

za VÚRV

J. Ovesná

L. Kučera

Výroční zpráva

VÚRV 2005

155


7. VZDĚLÁVACÍ A PORADENSKÁ ČINNOST

7.1. Národní konference a semináře

Název akce Garanti z VÚRV Termín konání

Technologie trvale udržitelného života Jaroslav Váňa 2.3.2005

Chov SBTPM a vhodné pratotechnické postupy A. Kohoutek 13. 5. 2005

obhospodařování travních porostů v LFA

Přísevy do travních porostů a kvalita píce v LFA A. Kohoutek 17. 5. 2005

Hledání priorit využití rostlin v ČR v blízké L. Dotlačil 17.9.2005

budoucnosti (2006-2015).

J. Lipavský

Polní den Hněvčeves V.Kopecká 7.6.2005

Polní den Ivanovice M. Janeček 15.6.2005

Polní den Kostelec nad Orlicí P. Krtička 8.6.2005

Polní den Humpolec V. Merunka 28.6.2005

Celostátní seminář se slovenskou účastí v prostorách L. Bláha 11.5. 2005

VÚRV: Vliv biotických a biotických stresorů na

vlastnosti rostlin 2005

Seminář Rady genetických zdrojů rostlin ‚Sběryzpracování,

konzervace a využití materiálů‘;

‚Aktuální otázky v práci s GZ rostlin a mezinárodní

spolupráce‘

Workshop Metody kryoprezervace vegetativně

množených rostlin, z něhož byl vydán Sborník

příspěvků a laboratorních postupů :

Praha, 2005, 62 stran. ISBN 80-86555-62-3

Nové metody ve studiu a šlechtění ovocných dřevin

Lednice

Využívání geneticky modifikovaných organismů –

stav v EU a dozorové činnosti (společný seminář

VÚRV a Monsanto

Přínosy a rizika geneticky modifikovaných

organismů využívaných v zemědělství a

potravinářství ve vztahu k bezpečnosti potravin a

k ochraně životního prostředí - seminář

Ochrana zeleniny vůči škodlivým organismům –

seminář pro pěstitele

L. Dotlačil 23. 11. 2005

J. Zámečník

A. Bilavčík

M. Faltus

L. Kučera

B. Krška

13.4. 2005

25.2. 2005

F. Kocourek 15.2.2005

F. Kocourek,

V. Stejskal,

Z. Pažourková,

Vědecký výbor

fytosanitární a

životního prostředí

26.10. 2005

F. Kocourek 30.11.2005 VÚRV

Praha

Výroční zpráva

VÚRV 2005

156


Mykologický průzkum v chráněných územích ČR D. Novotný 23.4. 2005

Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky -

seminář

Odborná konference „Hospodaření v méně

příznivých oblastech“, Lukavec

Polní den VÚRV v Praze-Ruzyni

P.Růžek,

R. Vavera

P.Růžek, R.

Vavera, J.

Pišanová

P. Růžek,

R. Vavera

1.3.2005

2.6.2005

14.6. 2005

Den odborné diskuse, Zahrádky u Studené P. Růžek 15.-16.12. 2005

7.2. Pedagogická činnost

Jméno

Škola a charakteristika činnosti

J.Mikulka,

M.Kneifelová

ČZU Praha, přednášky a semináře pro postgraduální studenty a pro kurz

herbologie

S.Usťak Nebezpečné odpady" a "Nebezpečné látky", ČZU, agronomická fakulta

Semestrální kurs Odpadového hospodářství na fakultě agrobiologie (52

J. Váňa hodin přednášek a cvičení) ČZU Praha

Postgraduální kurs odpadového hospodářství na VŠCHT Praha

Univerzita třetího věku VŠCHT Praha (6 hodin přednášek)

J. Váňa, S. Usťak Čtrnáctidenní postgraduální kurs ochrany životního prostředí na

Moldavské státní zemědělské universitě v Kišiněvě

J. Váňa Přednášky "odpadové hospodářství"v postgraduálních kursech požádaných

pro zahraniční experty - pořadatel ITSZ ČZU Praha - 8 hodin přednášek

Z. Strašil JU České Budějovice - přednášky na téma alternativní energetické a

průmyslové rostliny

M. Vach ČZU Praha - FAPPZ přednášky na téma obecná produkce rostlinná

V. Pavlů ČZU Praha-přednášky pro studenty inženýrského studia-pastvinářství

V. Holubec PřF UK Praha – přednáška Hypotetická evoluce pšenice a domestikace

rostlin na Blízkém Východě

L. Dotlačil ČZU Praha- ITSZ: Přednáška „Biodiversita a genetické zdroje rostlinjejich

uchování a využití“

I. Prášil UK-PřF, Přednáškový cyklus: Rostliny a stres

V. Šíp Mendelova zeměděl. a lesnická univerzita Brno, přednášky na

téma:Šlechtitelské metody

V. Šíp Školitel specialista: doktorandské studium – Ing. Irena Bížová

I. Prášil Externí člen Katedry fyziologie rostlin, Univerzita Karlova, školitel tří

doktorandů

Výroční zpráva

VÚRV 2005

157


M. Vyvadilová ČZU Praha, ITS – přednášky a praktika na téma in vitro kultury

M. Klíma Konzultace pro studenty ITS

M. Vyvadilová Konzultace pro studenty ITS

J. Zámečník ČZU Praha, Fyziologie rostlin přednášky a semináře pro postgraduální

studenty a Plant Physiology pro zahraniční studenty v rámci Erasmus a

Sokrates

H.Stavělíková MZLU Brno – přednáška na téma: „Genové zdroje rostlin“ v rámci

předmětu Genetika rostlin

J. Polák ČZU Praha, katedra ochrany rostlin, výchova doktorandů

MZLU Brno – rostlinolékařská virologie

J.Hýsek VŠCHT – specializovaná přednáška z Biochemie životního prostředí pro

studenty 5. ročníku

V.Kůdela Jihočeská univerzita České Budějovice (obecná fytopatologie)

Česká zemědělská univerzita Praha (rostlinolékařská bakteriologie)

Mendelova zeměděl. a lesnická univerzita Brno (rostlinolékařská

bakteriologie)

A. Honěk PřF UK Praha – přednáška Ekologie hmyzu

AF ČZU Praha – přednášky předmětu Monitoring a management

F.Kocourek

v ochraně rostlin (semestr) – inženýrské studium

AF ČZU Praha – Metody v zemědělské entomologii (semestr) –

doktorandské studium

AF ČZU Praha – 2 přednášky pro postgraduální studium pracovníků SRS

F.Kocourek AF ČZU Praha - Předseda komise pro státní závěrečné zkoušky

inženýrského studia - obor ochrana rostlin

Masar.Universita Brno - přednášky : Informační zdroje v zoologii

Vědecká prezentace v botanice a zoologii

S. Pekár

Ekologie populací

Zpracování biologických dat

Arachnologie

J. Klír ČZU (Hospodaření se statkovými hnojivy).

J. Kubát ČZU (Uhlík v půdě, faktory ovlivňující dynamiku C v půdě).

P. Růžek člen státní zkušební komise na AF ČZU v Praze

MZLU Brno (Výživa a hnojení rostlin při různých systémech zpracování

půdy).

Výroční zpráva

VÚRV 2005

158


7.3. Školící činnost

Jméno

Slejška, A

Slejška, A

Slejška, A

J. Váňa

Charakteristika činnosti

Mechanicko-biologická úprava zbytkového odpadu jako součást

systému nakládání s komunálními bioodpady. Kurz Biologické

zpracování odpadů, Náměšť nad Oslavou, organizovala ZERA,

Zemědělská a ekologická regionální agentura.

Perspektivy využívání biologicky rozložitelných odpadů. Seminář o

možnostech využívání bioodpadů, 12. prosince 2005, Ústí nad

Labem, organizoval Ekodomov,

Perspektivy využívání biologicky rozložitelných odpadů. Seminář o

možnostech využívání bioodpadů, 9. prosince 2005, Ústí nad Labem,

organizoval Ekodomov

Školení pracovníků Inspekce životního prostředí (5 hod. přednášek

odpadového hospodářství)

Školení pracovníků Státní správy pro odpadové hospodářství - 5 hod.

přednášek

Školení pracovníků odborů životního prostředí Krajských úřadů (3

hod. přednášek)

A. Kohoutek školitel specialista doktoranda MZLU v Brně Ing. Pavla Nerušila

V.Pavlů

školitel 3 doktorandů (Ing. Dalibor Auf, Ing. Milan Guerovich

Andaluz, RNDr. Michal Hejcman)

L. Dotlačil Školitel doktoranda na Jihočeské universitě: L. Nedomová, téma

disertační práce: Charakterizace genových zdrojů ovsa původem

z České republiky a bývalého Československa a jejich uživatelské

zhodnocení

J. Ovesná Školení pro ČIŽP, ČOI, ČZPI

L. Kučera Školení pro ČIŽP

Školitel diplomanta Mai Chen, PřFUK – Variabilita genů

ovlivňujících jakkost pšenice

Člen programové rady B, NAZV při MZe ČR

Externí spolupracovník České komise GMO

Člen národního koordinačního výboru UNEP/GEF

V. Šíp Školitel specialista: doktorandské studium – Ing. Irena Bížová,

Ing.M. Marušková, SELGEN, a.s.; Ing. M. Vojáčková, VÚRV

E. Dušková Vedoucí odborné praxe J. Smékalové z Vyšší odb. školy, Stř. odb.

školy a Stř. odb. učiliště Kostelec n. Orlicí a konzultantka závěrečné

ročníkové práce na téma: „Charakterizace kolekce genetických zdrojů

rodu Ocimum“

H. Stavělíková Konzultantka diplomových prací: H. Muzikářová – „Kvantitativní

složení sirných látek v česneku“ (AF MZLU Brno) a G. Bekrtová –

„Kvalitativní složení sirných látek v česneku“ AF MZLU Brno

Výroční zpráva

VÚRV 2005

159


J. Zámečník Školitel specialista: Diplomové práce J. Havlík, J. Groh, ČZU

V. Kůdela Školitel: doktorandské studium, Ing. V. Krejzar, ČZU Praha

V. Kůdela Školitel specialista: doktorandské studium, Ing. R. Krejzarová,

ČZU Praha

J. Polák

J. Salava

A. Honěk

F. Kocourek

školitel specialista: doktorandské studium, Ing. J. Svoboda,

ČZU Praha

školitel specialista:doktorandské studium, Ing. M. Chaloupková,

ČZU

školitel specialista:doktorandské studium, Ing. V. Holleinová,

MZLU Brno

školitel specialista: doktorandské studium, Ing. Bohdanecká,

ČZU Praha

školitel specialista: doktorandské studium, Ing, Jana Raddová,

MZLU Brno

Př.fak.UK Praha - školitel specialista - doktorand. studium – 2

doktorandi

Př.fak.UK Praha - školitel specialista - 1 diplomant

AF ČZU Praha - školitel specialista, doktorandské studium - 10

doktorandů

Závěrečné práce postrgraduálního studia SRS – ukončené 3

P. Saska Magisterská práce – ukončená: WUR Wageningen, NL – 1 diplomant

S.Pekár PřF MU Brno - školitel specialista - doktorand.studium – 4

doktorandi

J. Klír ČZU (Hospodaření se statkovými hnojivy).

J. Kubát ČZU (Uhlík v půdě, faktory ovlivňující dynamiku C v půdě).

P. Růžek člen státní zkušební komise na AF ČZU v Praze

MZLU Brno (Výživa a hnojení rostlin při různých systémech

zpracování půdy).

7.4. Expertizní činnost (expertizy, expertní studie atd.)

Jméno

Charakteristika činnosti

S.Usťak

Spolupráce na vypracování a realizaci Plánu odpadového hospodářství

Ústeckého kraje

J. Váňa Spolupráce na expertní studii nakládání s bioodpady v kraji Vysočina

J. Váňa Expertiza ve sporu Inspekce životního prostředí ČR a Krajský úřad

Vysočina

Výroční zpráva

VÚRV 2005

160


J. Váňa Znalecké posudky (14 ks) o povodňových škodách na půdě v různých

lokalitách Severočeského kraje

J. Váňa Znalecký posudek o kontaminovaných zeminách v Srbsku pro firmu

Deconta International

R. Honzík Znalecký posudek o imisních škodách na zemědělské produkci (Ing.

pro Městský soud Praha).

A. Kohoutek, Analýzy vzorků travní biomasy a olejnin metodou NIRS pro

P. Nerušil

univerzitní, výzkumné a šlechtitelské instituce

J. Fiala Expertiza hřišťového trávníku na fotbalovém stadionu FK Jablonec97

J.Ovesná

Expert České komise pro nakládání s GMO při MŽP

V. Kůdela Připomínky k novelizaci vyhlášky č. 206/2004 Sb.

F. Kocourek, J. Stará Hodnocení rizik systémů a prostředků ochrany ovoce vůči škodlivým

organismům na životní prostředí a kvalitu produktů (Vědecký výbor

fytosanitární a životního prostředí studie)

F. Kocourek Stanovisko k poškození sadu hrušní škůdci (SRS Kladno)

P. Saska Posudky na návrhy metodik pro monitoring zvláště chráněných druhů

hmyzu v rámci soustavy NATURA 2000 – 3x

J. Polák Připomínkování novely zákona o rostlinolékařské péči, úsek činnosti

referenčních laboratoří

O. Mikanová Konzultantka diplomové práce Bc. Sychové, ČZU Praha

Školitel : doktorandské studium, Ing. Markupová, ČZU Praha

J. Haberle Školitel specialista: doktorandské studium, Mgr. Raimanova.

G. Mühlbachová Konzultantka diplomových prací tří studentek ČZU Praha a jedné

bakalářské práce studenta ČZU, školitelka diplomové práce 1

studentky UJEP Ústí n. Labem (celkem 5)

M. Trčková Školitel specialista: doktorandské studium - Mgr. Raimanová UK

Praha, Ing. Jandová ČZU Praha.

P. Růžek Školitel specialista : doktorandské studium – Ing. Jana Pišanová, ÚZPI

Praha.

7.5. Poradenská činnost

Jméno

Charakteristika činnosti

S.Usťak

Metodické vedení 6 kompostáren v Ústeckém kraji

J. Váňa Poradenská činnost v odpadovém hospodářství pro Krajské úřady a pro

Inspekci životního prostředí

A.Kohoutek, Konzultační a poradenská činnost při provádění bezorebných přísevů,

P.Nerušil,

při zakládání a obnově TTP - Agrofyto, spol. s r. o., Lidečko, ZD

P.Komárek Trnávka, Taurus Protivanov, Zemspol Sloup, HOD Jevíčko

J.Ovesná

GMO

Výroční zpráva

VÚRV 2005

161


L.Kučera

GMO

F. Kocourek, J. Stará Ochrana proti škůdcům ovoce – Sempra Litoměřice, Ekofrucht Slaný,

Sady Tuchoraz, Agrosad Velké Bílovice, Ing. Košťál Těchlovice

J. Polák Člen vědeckého poradního sboru Českého výboru pro Úmluvu o

biodiverzitě MŽP

Poradenství ovocným školkám (Fytos Plzeň, Mcely aj.) v ochraně proti

virovým chorobám

Poradenství jednotlivcům v ochraně proti viru šarky švestky (písemné

vyřizování dotazů)

Poradenství široké české veřejnosti k výběru a pěstování odrůd

peckovin rezistentních k šarce (relace televize Prima)

J. Klír Nitrátová směrnice, zásady správné zemědělské praxe při skladování a

používání hnojiv a statkových hnojiv.

P. Růžek Nitrátová směrnice, zásady správné zemědělské praxe při skladování a

používání hnojiv a statkových hnojiv.

J. Matula Výživa a hnojení ozimé řepky pro Svaz pěstitelů a zpracovatelů

olejnin, Praha.

7.6. Členství v komisích a radách

Jméno

Název komise či rady (v závorce funkce)

J.Mikulka

Redakční rada Plant Protection Science

Redakční rada Plant, Soil and Envinonment

Vědecká rada ČZU Praha

Vědecká rada FAPPZ ČZU Praha, Vědecká rada VÚP Troubsko

Vědecká rada Odboru Agroekologie VÚRV

Vědecká rada Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky

J. Lipavský Vědecká rada Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity

Vědecká rada VÚZT Praha

Oborová rada pro doktorandské studium FAPPZ ČZU

Hodnotitelská komise podprogramu Příležitosti NAZV MZe ČR

Programová komise pro hodnocení návrhů projektů NAZV MZe ČR

Meziresortní hodnotící komise MŠMT pro posuzování návrhů

výzkumných záměrů

R. Honzík Členství v krajské radě pro zemědělství a životní prostředí

S. Usťak Členství v krajské radě pro vědu a výzkum

J. Váňa Člen komise pro obhajobu disertační práce na fakultě agrobiologie

ČZU Praha, na Institutu tropického a subtropického zemědělství ČZU

Praha a na VŠCHT, fakulta ochrany životního prostředí, člen komise

pro státní zkoušky na ČZU, obor odpadové hospodářství, činnost v

komisi pro přípravu Vyhlášky, kterou se stanoví druhy, způsoby

Výroční zpráva

VÚRV 2005

162


využití a parametry biomasy při podpoře využití elektřiny z biomasy

na MŽP Praha, člen hodnotící komise pro úkoly VaV v odpadovém

hospodářství, činnost v komisi pro návrh změny Zákona o odpadech na

MŽP Praha, činnost v komisi pro návrh prováděcí vyhlášky o

nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na MŽP Praha, činnost v

hodnotící komisi pro udělování cen Ing. Velka o nejlepší diplomovou

práci v oblasti odpadů na MŽP Praha

M. Vach Člen komise pro obhajoby doktorských disertačních prací pro obor

rostlinná výroba na ČZU Praha, předseda státnicové komise

bakalářského studia na FAPPZ ČZU Praha

A. Kohoutek Vědecká rada VÚP Troubsko,Vědecká rada VÚCHS Rapotín

J. Fiala Člen státní zkušební komise na Fakultě agrobiologie, potravinových a

přírodních zdrojů ČZU v Praze

P. Bartoš Redakční rada Plant Protection Science, Cereal Research

Communications, Journal of Applied Genetics

P. Bartoš EUCARPIA (člen sekce obilovin)

Člen výkonného výboru COST 817

Člen redakční rady: Cereal Research Communication

Genetics and Plant Breedin

Ćeský výbor pro spolupráci s FAO

Vědecký poradní sbor pro Úmluvu o biologické rozmanitosti při MŽP

ČR - člen

Komise pro obhajoby doktorských prací při ITSZ ČZU Praha; člen

Česká rada genetických zdrojů kulturních rostlin – předseda

Člen pedagogické rady ZF Jihočeské univ., Č. Budějovice

L. Dotlačil

Člen Vědeckých rad ZVÚ Kroměříž, AGRITEC Šumperk, VÚP

Troubelo, VÚB Havlíčkův Brod

Člen programové rady NAZV

Pracovní skupina ČMŠSA pro výzkum

Vědecká rada ZVÚ Kroměříž, s.r.o.

L. Kučera

Vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí

ČZU AF Praha (člen odb. komise pro doktorandy)

V. Kučera Vědecká rada VÚP Troubsko a Oseva PRO

Komise pro nakládání s GMO Mze ČR

J. Ovesná

Člen redakční rady věd. časopisu Czech J.Genet Plant Breed.

Člen programové rady B MZE – NAZV

I.Prášil

Redakční rada: Acta Agronomica Hungarica

Oborová komise pro doktorandské studium fyziologie rostlin na PFUK

Člen Komise pro Seznam doporučených odrůd – vedoucí subkomise

pro tritikale, žito a oves

Výroční zpráva

VÚRV 2005

163


Z. Stehno

A.Hanzalová

J.Chrpová

V.Šíp

J. Zámečník

Činnost v rámci skupiny ČMŠSA pro pšenici – testování odolnosti

vůči chorobám

Odbor rostlinné výroby ČAZV – tajemník (část roku)

Činnost v rámci skupiny ČMŠSA pro pšenici – testování odolnosti

vůči chorobám

Činnost v rámci skupiny ČMŠSA pro pšenici – testování odolnosti

vůči chorobám

Redakční rada Czech J. Genet. Plant Breed. (předseda)

AK ČR – komise pro doporučování odrůd obilovin a luskovin

Činnost v rámci skupiny ČMŠSA pro pšenici – testování odolnosti

vůči chorobám

Komise MZe (NAZV) pro hodnocení výzkumných projektů

Redakční rada časopisu Scientia Agriculturae Bohemica

Vědecké rady odboru genetiky a šlechtění

Čs. biologická společnost

Čs. botanická společnost

Federation of European Societies of Plant Physiology

European Society for Agronomy

Society for Low Temperature Biology

M. Faltus Společnost pro experimentální biologii rostlin

Čs. biologická společnost

Federation of European Societies of Plant Physiology

Society for Low Temperature Biology

A. Bilavčík Společnost pro experimentální biologii rostlin

Čs. biologická společnost

ISHS – International Society for Horticultural Science

Federation of European Societies of Plant Physiology

Society for Low Temperature Biology

M. Vyvadilová Redakční rada časopisu Agricultura Tropica et Subtropica

V. Kučera Redakční a programová rada časopisu Rosliny Oleiste (Oilseed Crops),

Polsko

K. Pánková Zpravodaj oborové rady 6 GA AV „Ekologicko-biologické vědy“

J. Polák Redakční rada Plant Protection Science

Virologická komise MZe ČR

Vědecký poradní sbor pro biodiverzitu MŽP ČR

Vědecká rada VÚB Havlíčkův Brod

Člen oborové rady doktorandského studijního programu Zemědělská a

Výroční zpráva

VÚRV 2005

164


lesnická fytopatologie a ochrana rostlin AF ČZU v Praze

J. Salava Komise pro obhajoby doktorských disertačních prací, FAPPZ ČZU

Praha

V.Kůdela

A.Honěk

F. Kocourek

S.Pekár

Redakční rada časopisu Plant Protection Science (předseda)

Člen oborové rady doktorského studijního programu biochemie

Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Vysoké školy

chemicko technologické v Praze

Člen oborové rady doktorského studijního programu ochrana rostlin

Zemědělské fakulty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích

Komise pro státní závěrečné zkoušky na ZF JČU Č.Budějovice

(předseda)

Vědecká rada VÚB Havlíčkův Brod

Vědecká rada ZF JČU České Budějovice

Redakční rada Plant Protection Science

Redakční rada European Journal of Entomology

GAČR Oborová komise 500 Zemědělské vědy

Oborová rada pro doktorandské studium PřF UK Praha

Vědecká rada VŠÚO Holovousy

Vědecká rada VÚLHM Strnady

Komise MZe (NAZV) pro hodnocení výzkumných projektů

Komise MZe pro restrukturalizaci výzkumných ústavů

Koordinační rostlinolékařská rada MZe

Oborové rady pro doktorandské studium ČZU Praha, PřF UK Praha,

AF JU České Budějovice

Programová rada Národního programu výzkumu téma Kvalita života

ústavů

Oborová rada pro doktorandské studium PřF UK Praha

J. Haberle Podoborová komise 521 – GAČR.

J. Kubát Oborová rada pro doktorandské studium ČZU Praha.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

165


7.7. Posudky 7.8. Nepublikované přednášky a prezentace

Odbor Počet posudků Odbor Počet přednášek

OAE 74 OAE 47

OGŠ 53 OGŠ 25

ORL 42 ORL 19

OVR 52 OVR 64

Celkem 221 Celkem 155

Jedná se o posudky projektů NAZV, diplomových prácí ČZU, učebnice ITS ČZU, učebnice

odpadového hospodářství ČZU, bakalářských prací, doktorských disertačních prací, projektů

GA ČR, posudky projektů grantové agentury ČZU, posudky grantové agentury projektů

Mendelovy univerzity Brno, posudky Slovenské grantové agentury, lektorské posudky pro

odborné časopisy.

7.9. Členství v českých vědeckých a odborných organizacích

Jméno

pracovníka

Organizace (v závorce funkce, pokud není pouze člen)

Z. Martinková Víceoborová hodnotící komise MŠMT pro hodnocení výzkumných

záměrů Česká botanická společnost

J. Mikulka ČAZV, odbor rostlinolékařství,

Česká rostlinolékařská společnost

J. Lipavský ČAZV - odbor RV (předseda)

ČAZV - komise biometriky

M. Javůrek Český výbor ISTRO - člen výboru ČAZV - odbor rostlinné výroby

Z. Strašil CZ BIOM

M. Vach Český výbor ISTRO - člen výboru

ČAZV

P. Bartoš Fytopatologická společnost

Mykologická společnost

A.Bilavčík Společnost pro experimentální biologii rostlin

Čs. biologická společnost

L. Bláha Společnost pro experimentální biologii rostlin

Výroční zpráva

VÚRV 2005

166


L. Dotlačil

ČAZV, Odbor rostlinné výroby (místopředseda)

Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace

ČAZV, Komise genetiky a šlechtění

Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace

Komise zahradnických a speciálních plodin odboru RV ČAZV

Územní rada ČZS Olomouc

K. Dušek Zájmové sdružení ČESKÝ KMÍN

Česká vědecká zahradnická společnost (člen představenstva)

Českomoravský svaz šlechtitelů sekce šlechtitelů zelenin

J. Losík Českomoravský svaz šlechtitelů sekce šlechtitelů zelenin

Česká vědecká zahradnická společnost

K. Karlová Českomoravský svaz šlechtitelů sekce šlechtitelů zelenin

Česká vědecká zahradnická společnost (člen představenstva)

Společnost pro experimentální biologii rostlin

M. Faltus Čs. biologická společnost

Českomoravský svaz šlechtitelů sekce šlechtitelů zelenin

J. Chrpová Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace

V. Holubec Česká botanická společnost

V. Kučera Ćeskomoravský svaz šlechtitelů (člen předsednictva ČMSŠ, předseda

sekce zelenin)

ČAZV Komise genetiky a šlechtění, člen

M. Klíma Ćeskomoravský svaz šlechtitelů

J. Ovesná Československá biochemická společnost

I. Prášil

Česká Biotechnologická společnost

Česká společnost pro experimentální biologii rostlin

Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii

Z. Stehno Odbor rostlinné výroby ČAZV – tajemník (část roku)

Člen Komise pro Seznam doporučených odrůd – vedoucí subkomise pro

tritikale, žito a oves

ČAZV, Komise jakosti rostlin. produktů (věd. sekretář))

S. Sýkorová Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii

Vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí (bezpečnost potravin)

A. Šašek ČAZV (člen ORV)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

167


J. Bradová ČAZV, Komise jakosti rostlin, produktů

V. Šíp

Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace

Českomoravský svaz šlechtitelů

ČAZV- Komise genetiky, šlechtění a semenářství (předseda)

ČAZV- Komise biometriky

Fytopatologická společnost

M. Škorpík Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace

L. Bláha Česká společnost pro experimentální biologii rostlin

I. Prášil Česká společnost pro experimentální biologii rostlin

Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii

J. Chrpová Činnost v rámci skupiny ČMSSA pro pšenici-testování odolnosti

L. Věchet Česká fytopatologická společnost

Českomoravský svaz šlechtitelů

M. Vyvadilová ČAZV - Komise genetiky a šlechtění

Biotechnologická společnost

Komise pro obhajoby doktorských prací, ITSZ, ČZU Praha

Společnost pro experimentální biologii rostlin

J. Zámečník Čs. biologická společnost

Čs. botanická společnost

J. Krátká Česká fytopatologická společnost

Česká vědecká společnost pro mykologii

Česká rostlinolékařská společnost

Česká akademie zemědělských věd, odbor rostlinolékařství

J.Šebesta Česká fytopatologická společnost

Česká vědecká společnost pro mykologii

Česká akademie zemědělských věd, Odbor rostlinolékařství

J. Haberle ČZU AF Praha (člen odb. komise pro doktorandy)

J. Klír Česká akademie zemědělská, komise výživy rostlin

J. Kubát Česká akademie zemědělská

E. Kunzová Česká akademie zemědělská, komise výživy rostlin

V. Macháček Česká chemická společnost

Česká akademie zemědělská, komise výživy rostlin

Česká pedologická společnost

J. Matula Česká akademie zemědělská, komise výživy rostlin

M. Pechová Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

Výroční zpráva

VÚRV 2005

168


I. Raimanová Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

P. Růžek CZ – Biom

Česká akademie zemědělská, komise výživy rostlin

F. Zelený Česká akademie zemědělská, komise výživy rostlin

Česká akademie zemědělská

7.10. Ostatní

Prezentace genofondových kolekcí rodu Cucurbita a léčivých, aromatických a kořeninových

rostlin v rámci celonárodních zahradnických výstav se zahraniční účastí Flora Olomouc

a Hortikomplex Olomouc.

Výroční zpráva

VÚRV 2005

169


8. MEZINÁRODNÍ AKCE

8.1. Mezinárodní spolupráce

Mezinárodní spolupráce se rozvíjela v rámci společného řešení některých projektů. Vedle

toho probíhala výměna zkušeností při návštěvách vědeckých pracovníků ze zahraničí.

Členství v mezinárodních organizacích je uvedeno v části 8.6.

Akademia Rolnicza w Szczecinie (J. Lipavský)

Expertní činnost v rámci projektu EU CEN/BT/TF151 "Horizontal standards in the fields of

sludge, bio-waste and soil" ( S.Usťak).

VÚRV Piešťany, VÚTPHP Banská Bystrica (travní porosty)

Institut für Geographie, Universität Graz, Rakousko, dr.Chr.Lanthaler (lyzimetry)

Institut für Pflanzenbau und Pflanzenzüchtung, Universität Göttingen, Prof. Dr. Johannes

Isselstein (Sward structure under intensive and extensive grazing)-

HBLFA Raumberg-Gumpenstein v Rakousku (Doc., Dr. K. Buchgraber, Dr. Reinhard Resch)

FAL Braunschweig, Institut für Pflanzenbau und Grünlandwirtschaft, Bundesallee 50 , D-

38116 Braunschweig (prof. Dr. Christan Paul, Dipl. Ing. Christian Pfitzner) (A. Kohoutek)

Institut für Geographie, Universität Graz, Dr. Chr. Lanthaler, Rakousko (lyzimetry)

Institut für Pflanzenbau und Pflanzenzüchtung, Universität Göttingen, Prof. Dr. Johannes

Isselstein (Sward structure under intensive and extensive grazing) (J. Fiala)

Clemson University, Clemson, USA

ENGL – European Network of GMO laboratories, JRC EU Ispra, Itálie ( J.Ovesná)

ISCI Fiorenzuopla d´Arda, dr. L. Cativelli (J. Ovesná)

JRC Kapra – Community Reference Laboratory (J. Ovesná)

EUROPEAN WHEAT FHB RINGTEST (EFR) Multi location assessment of Fusarium Head

Blight (FHB) resistance and DON content in wheat (spring/winter types)

Václav Šíp, RICP Prague, Czech Republic

Dr. K. Richter, SWS Seed Hadmmerslaben, Germany

Dr. Ludmila Bezpalova, KNIISCH, Krasnodar, Russia

Dr. Mariana Ittu, ARDI-Fundulea, Romania

Dr.Fabio Mascher, RAC Changings, Switzerland

Prof. Jerzy Chelkowsky, Institute of Plant Genetics, Poznan, Poland

FAL Braunschweig , Institut für Pflanzenbau und Grünlandwirtschaft, Bundesallee 50 , D-

38116 Braunschweig (prof. Dr. Christan Paul, Dipl. Ing. Christian Pfitzner)

Gerhard Zimmermann, LfL, Freising-Germany

INRA France – dr.Y.Bertheau (J.Ovesná)

Institut für Geographie, Universität Graz, Rakousko, dr.Chr.Lanthaler (lyzimetry)

Výroční zpráva

VÚRV 2005

170


Institut für Pflanzenbau und Pflanzenzüchtung, Universität Göttingen, Prof. Dr. Johannes

Isselstein (Sward structure under intensive and extensive grazing)

ISCI Fiorenzuopla d´Arda, dr. L. Cativelli (J.Ovesná)

JRC Ispra – Community Reference Laboratory (J.Ovesná)