Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

Vdevíti stech metrech nadmořské výšky zkoumají badatelé
toky energií a látek v rostlinách, a to jak u volně rostoucích
stromů, tak i ve dvou „minisférách“ (vypadají jako obří skleníky),
ve kterých je uzavřen modelový lesní porost a dlouhodobě
je vystaven atmosféře o dvojnásobné koncentraci oxidu uhličitého.
„Tradice ekosystémové stanice Bílý Kříž sahá do roku 1988,
kdy byl iniciován program na záchranu beskydských lesů před
zvýšenými průmyslovými emisemi z Ostravska, v jejichž důsledku
zdejší lesy umíraly. Stanice měla podchytit změny v produkční
aktivitě stromů, čili jak stromy rostou pod vlivem průmyslových
emisí. Byl zahájen první monitoring oxidů síry, oxidů dusíku a polétavého
prachu, vybudována polní laboratoř a následně první
měřicí věž. Jedno z prvních měření představovala komplexní
vertikální analýza fotosyntetické aktivity v prostoru korunové
vrstvy smrkového porostu,“ vysvětluje ředitel Centra prof. Michal
V. Marek, náš průvodce lesní laboratoří.
Po roce 1989 – poté, kdy původní projekt zanikl – nabídl
ústav zdejší skvělou emisní laboratoř zahraničním kolegům.
V tu dobu se ale vědci ve světě již začínali potýkat se závažnějším
problémem – globální klimatickou změnou zahrnující
vliv zvýšené vzdušné koncentrace CO 2 (spojený se skleníkovým
efektem) a zvýšené UV-B radiace (spojené s ozonovou
vrstvou). Zdejší pracovníci proto mezi prvními vstoupili do společných
evropských projektů, které se zabývaly vlivem zvýšené
koncentrace CO 2 na různé typy ekosystémů, na fyziologické
procesy apod. V roce 1992 tak na Bílém Kříži vzniklo první experimentální
ekologické pracoviště, kde se v růstových komorách
kolem stromů měřily dopady zvýšené koncentrace CO 2 .
„Toutéž problematikou se zabýváme dodnes, neboť se ukazuje,
že odpovědi na otázky, jak vlastně rostliny reagují na dlouhodobé
působení zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší,
jsou stále nedostatečné. Navíc, významným kritériem kvality
tohoto typu výzkumu je dlouhodobá realizace experimentu, neboť
fyziologická odpověď má dlouhodobější charakter,“ uvádí
prof. Marek.
Z toho důvodu vznikla v roce 1997 unikátní impaktová lesní laboratoř
– dvě lamelové sféry, v nichž se uzavírá uměle vysázený
les. V kultivačních sférách vědci prostřednictvím moderních
metod ekofyziologického výzkumu zjišťují, jaké dopady bude mít
dlouhodobě navýšená (dvojnásobná oproti současnému stavu)
koncentrace CO 2 na život lesních porostů.
Kromě zmíněných sfér se na Bílém Kříži nachází klimatologická
stanice měřící mj. čistotu ovzduší, úhrny srážek, teplotu a vlhkost
vzduchu, rychlost a směr proudícího větru či množství dopadající
radiace. Ve vlastním stacionáři jsou umístěna i další přístrojová,
zaznamenávací a ovládací zařízení. Součást lesní laboratoře
představuje dále volná výzkumná smrková plocha, z níž vyčnívají
konstrukce měřících věží s čidly na měření fotosynteticky aktivní
radiace a globální radiace, čidla gradientového měření relativní
teploty a vlhkosti vzduchu a rychlosti větru.
N
a jižním svahu lokality Bílý Kříž se zkoumá horský travní
ekosystém. Louka je rozdělena na dvě části, kontrolní
a obhospodařovanou, tj. kosenou jedenkrát až dvakrát ročně.
Kosená plocha je obsazena převážně druhem Holcus molis
a Nardus stricta, zatímco na kontrolní, nekosené ploše rostou
druhy Holcus molis, Deschampsia cespitosa, Avenella flexuosa,
Juncus effusus a Carex sp.
II