You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Říční</strong> <strong>informační</strong> <strong>služby</strong><br />
Jaká politická opatření vyplývají z výzkumu<br />
Očekávaná směrnice „Harmonizované říční <strong>informační</strong> <strong>služby</strong> (RIS) týkající se<br />
vnitrozemských vodních cest Společenství“ se stane důležitým politickým dokumentem pro<br />
vytvoření panevropských RIS. Tento materiál popisuje evropské RIS a jejich vývoj. Přínos<br />
výzkumných aktivit k evropským dopravním politikám je ilustrován na příkladech nejlepších<br />
praktik vývoje RIS. Hodnota výzkumných programů EU je demonstrována na jejich podpoře<br />
při formulování vývoje dopravní politiky a na pomoci při zavádění této politiky.<br />
OBSAH<br />
PŘEDMLUVA 2<br />
1. POLITICKÉ POZADÍ 3<br />
2. CO JSOU RIS 5<br />
3. VÝZKUM A VÝVOJ RIS 9<br />
4. PŘÍNOSY VÝZKUMU 13<br />
5. VÝVOJ EVROPSKÉ POLITIKY 15<br />
6. VÝHLED DO BUDOUCNOSTI 17<br />
7. ZÁVĚRY 18<br />
8. REFERENCE 19<br />
9. SEZNAM ZKRATEK A AKRONYMŮ 20<br />
1
PŘEDMLUVA<br />
Hlavními potenciálními překážkami dopravy v trvale udržitelném socioekonomickém rozvoji<br />
dopravy v Evropské unii (EU) jsou dopravní kongesce, dopady na životní prostředí a<br />
ekonomické náklady. Dopravní Bílá kniha EU „Dopravní politika pro rok 2010: čas<br />
rozhodnout“ navrhla důležitá opatření k tomu, jak se vypořádat s těmito výzvami, včetně<br />
rozvoje vnitrozemských vodních cest a intermodální dopravy. Bílá kniha navrhla přesunutí<br />
nákladů ze silně přetížené silniční sítě na vodní cesty. Díky tomuto návrhu a při vyrovnání<br />
modálních podílů dopravních systémů může být kapacita existující infrastruktury plně využita<br />
pro budoucí ekonomický růst v EU.<br />
Vnitrozemská vodní doprava je považována za spolehlivý, úsporný a vůči životnímu prostředí<br />
ohleduplný druh dopravy; v EU je považována za klíčový druh dopravy v evropském<br />
intermodálním dopravním systému. Komise se soustředila na vytvoření příznivých podmínek<br />
pro další rozvoj tohoto sektoru a pro povzbuzení průmyslu k tomu, aby více používal tento<br />
druh dopravy. Jeho rozvoj do budoucna potřebuje zavedení moderních pojmů, technologií a<br />
řešení pro to, aby se mohl přizpůsobit novým požadavkům trhu a intermodální integraci tak,<br />
aby byla zabezpečena dostupná, bezpečná a k životnímu prostředí přátelská alternativa<br />
přetížené silniční sítě.<br />
Informační a komunikační technologie poskytují příležitost k přesunu nejen tradiční dopravy<br />
volně loženého zboží, ale také ostatního zboží, kontejnerů a dokonce i draze placených<br />
doprav, jako je doprava „just in time“, na sektor vnitrozemské vodní dopravy. Tento sektor<br />
nabízí inteligentní, bezpečný a výkonný způsob dopravy s <strong>informační</strong>mi propojeními na<br />
systémy železniční dopravy, silniční dopravy a námořní dopravy na krátké vzdálenosti.<br />
Pokročilé <strong>informační</strong> a komunikační technologie aplikované na vnitrozemských vodních<br />
cestách poskytnou vnitrozemské plavbě konkurenční výhodu před ostatními druhy doprav,<br />
včetně efektivních prostředků integrace do logistického řetězce. V roce 1998 EU oficiálně<br />
definovala, na základě výsledků několika výzkumných projektů a různých aplikací, koncepci<br />
říčních <strong>informační</strong>ch služeb (RIS).<br />
RIS jsou definovány jako koncepce harmonizovaných <strong>informační</strong>ch služeb pro podporu<br />
řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě včetně styčných bodů s ostatními druhy<br />
dopravy.<br />
Prezentace RIS<br />
RIS jsou důležité pro celý evropský sektor vnitrozemských vodních cest. Díky RIS se vodní<br />
cesty mohou napojit na logistické vývojové novinky, které nabízejí spolehlivé a předvídatelné<br />
logistické dodavatelské řetězce. Další rozvoj vnitrozemské plavby, díky zavedení RIS, má<br />
speciální význam pro vnitrozemské vodní koridory. Nedávné rozšíření EU zahrnující země<br />
střední a východní Evropy dalo podnět k masivnímu nárůstu požadavků na přepravu nákladů.<br />
Proto je nezbytné modernizovat vnitrozemskou plavbu a zatraktivnit vnitrozemskou vodní<br />
dopravu, v konkurenci a zároveň ve spolupráci se silniční dopravou.<br />
Očekávaná směrnice „Harmonizované říční <strong>informační</strong> <strong>služby</strong> (RIS) na vnitrozemských<br />
vodních cestách ve Společenství“ se stane důležitým politickým dokumentem pro zavedení<br />
2
RIS. Bude důsledkem rozvoje dopravní politiky EU a pomůže vytvořit infrastrukturu<br />
transevropské dopravní sítě (TEN-T) požadované Evropským parlamentem a Radou 1 .<br />
Na pozadí politických rozhodnutí evropský výzkum, zejména v rámcových výzkumných<br />
programech, významně přispěl k vývoji a rozšíření nových technologií RIS. Tyto výzkumné,<br />
demonstrační a implementační aktivity přispěly k úrovním technologie, organizace a politiky<br />
a pomohly objasnit překážky efektivní realizace RIS.<br />
Tato publikace se zabývá:<br />
1. politickým pozadím budoucí směrnice RIS;<br />
2. <strong>informační</strong>mi technologiemi a komunikačními standardy RIS;<br />
3. příklady nejlepších praktik ve vývoji RIS;<br />
4. strategickými a provozními přínosy výzkumu RIS;<br />
5. příspěvky výzkumných aktivit týkajících se RIS k rozvoji evropské<br />
dopravní politiky;<br />
6-7. výhledy implementace této politiky.<br />
Na konci jsou též poskytnuty reference a seznam zkratek a akronymů.<br />
1. POLITICKÉ POZADÍ<br />
V Evropě je více než 30 000 km průplavů a řek, které spojují stovky hlavních průmyslových<br />
měst a oblastí. Jádro sítě tvoří přibližně 10 000 km, které propojují Nizozemsko, Belgii,<br />
Lucembursko, Francii, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko a Polsko uvnitř EU se<br />
Švýcarskem, Chorvatskem, Sjednocenou republikou Srbska a Černé Hory, Rumunskem,<br />
Bulharskem, Moldávií a Ukrajinou vně Evropské unie. Třebaže páteř této sítě je tvořena<br />
hlavními řekami, jako je Rýn a Dunaj, mnoho přítoků a průplavů spojuje různá menší města a<br />
průmyslová centra. Značný počet přístavů podél sítě zabezpečuje přístup a propojení na<br />
ostatní druhy dopravy.<br />
Přes tuto síť mají vnitrozemské vodní cesty stále obrovskou kapacitu, která není plně využita.<br />
Nákladní doprava na vnitrozemských vodních cestách tvoří 6 % celkové pozemní dopravy<br />
zemí EU-25 v r. 2002, z nichž 9 považuje vnitrozemskou vodní dopravu za poměrně<br />
důležitou, což činilo 129 miliard tunokilometrů v r. 2002, kdežto silniční a železniční dopravy<br />
přepravily 72 %, resp. 16 % celkové pozemní dopravy zemí EU-25 v r. 2002. Uvnitř zemí<br />
EU-15 (tj. hlavně Rýnský koridor) se podíl vnitrozemské vodní dopravy na celkové pozemní<br />
dopravě stále snižuje – ze 12 % v r. 1970 na 7 % v r. 2000, ačkoliv její přepravené objemy<br />
v tomto období 30 let vzrostly ze 102 miliard na 125 miliard tunokilometrů (+18 %).<br />
V nových členských státech bylo v r. 2000 přepraveno celkem 7,2 miliardy tunokilometrů,<br />
zejména po Dunaji.<br />
1 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství týkajících se<br />
transevropské sítě (TEN) předložené 23. července 1996.<br />
3
Evropa hledí vpřed<br />
Evropská komise uznává velký potenciál vnitrozemské plavby jako alternativního druhu<br />
dopravy pro dopravu nákladů. Tváří v tvář ohromným kapacitním a environmentálním<br />
problémům v pozemní dopravě, zejména v silniční dopravě, má evropská dopravní politika<br />
logicky velký zájem o rozvoj vnitrozemské vodní dopravy jako skutečné alternativy, pokud<br />
chce udržet zatížení životního prostředí na minimu.<br />
Evropská komise ve své Bílé knize „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas<br />
rozhodnout“ 2 navrhuje propojení vnitrozemských vodních cest se systémy železniční a<br />
námořní dopravy na krátké vzdálenosti, což umožní dostupnou, úspornou, bezpečnou a<br />
k přírodě přátelskou alternativu přetížené silniční sítě.<br />
Bílá kniha nařizuje „instalaci vysoce výkonných navigačních podpůrných a komunikačních<br />
systémů na síti vnitrozemských vodních cest“ proto, aby se tento druh dopravy stal<br />
spolehlivějším, výkonnějším a dostupnějším. Rovněž deklarace evropských ministrů dopravy<br />
podepsaná v září 2001 v Rotterdamu vyzývá členské a přistupující státy k tomu, aby zavedly<br />
panevropské RIS do roku 2005. Rezoluce Evropského parlamentu, která následovala po Bílé<br />
knize, uvažuje o vytvoření vysoce výkonných, geograficky úplných <strong>informační</strong>ch systémů na<br />
vnitrozemských vodních cestách v této souvislosti jako o vysoce důležitém opatření a<br />
požaduje od Komise, aby předložila návrh harmonizace technických opatření, který by<br />
umožnil zavedení říčních <strong>informační</strong>ch služeb (RIS). Na zasedání Rady dopravy dne 9. října<br />
2003 uvítalo Nizozemsko, podporované ostatními členskými státy, iniciativu Komise na<br />
předložení návrhu směrnice týkající se říčních <strong>informační</strong>ch služeb (RIS). Mezitím tento<br />
návrh vyústil ve směrnici RIS, která vytvoří celoevropský harmonizovaný rámec pro<br />
<strong>informační</strong> <strong>služby</strong> říční dopravy, aby byla zajištěna kompatibilita a interoperabilita mezi<br />
stávajícími a novými systémy RIS a aby bylo dosaženo efektivní součinnosti mezi různými<br />
<strong>informační</strong>mi službami na vnitrozemských vodních cestách majících mezinárodní důležitost.<br />
Tato směrnice již dostala politický souhlas Rady na podzim roku 2004 a pravděpodobně<br />
projde prvním čtením v Evropském parlamentu na jaře roku 2005.<br />
Harmonizace napříč Evropou<br />
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 3 o hlavních směrech rozvoje transevropské<br />
dopravní sítě stanovuje, že síť vnitrozemských vodních cest a vnitrozemské přístavy by se<br />
měly stát součástí „dopravní řídící infrastruktury“. Podle tohoto rozhodnutí by měly být<br />
signalizační, naváděcí a komunikační systémy pro plavidla na vnitrozemských vodních<br />
cestách považovány za projekty společného zájmu a proto by byly vhodné pro financování<br />
v rámci TEN (transevropská síť). V tomto rámci byla v r. 2001 spolufinancovaná studie<br />
proveditelnosti zavedení RIS na Dunaji v Rakousku.<br />
Návrh dodatku 4 ze strany Evropského parlamentu a Rady stanovuje ve čl. 5 odst. f) „rozvoj<br />
interoperabilních inteligentních dopravních systémů k optimalizaci kapacity existující<br />
infrastruktury a ke zvýšení bezpečnosti“.<br />
2 Bílá kniha „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“, Evropské společenství 2001<br />
3 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství týkajících se<br />
transevropské sítě (TEN) předložené 23. července 1996.<br />
4 Dodatky k tomuto rozhodnutí z 31. května 2001 dále zesilují environmentální a intermodální aspekty<br />
transevropské dopravy (COM(2001)544 final).<br />
4
Ve své zprávě z 27. června 2003 skupina na vysoké úrovni zabývající se transevropskou<br />
dopravní sítí (TEN-T) uvítala záměr Komise navrhnout rámcovou směrnici, která by zajistila<br />
interoperabilitu komunikačních systémů vnitrozemských vodních cest a identifikovala rozvoj<br />
RIS jako prioritu.<br />
Rozvoj RIS je uznáván a podporován také říčními komisemi (CCNR – Ústřední komise pro<br />
plavbu na Rýnu, DC – Dunajská komise) a Mezinárodní plavební asociací (PIANC). Bylo<br />
zajištěno mnoho důležitých organizačních a standardizačních předběžných požadavků.<br />
PIANC v r. 2002 sestavila na základě výsledků různých evropských výzkumných a<br />
rozvojových projektů hlavní směry rozvoje RIS, které byly formálně přijaty Ústřední komisí<br />
pro plavbu na Rýnu (CCNR) v květnu 2003 a revidované hlavní směry rozvoje RIS PIANC<br />
z r. 2004 byly přijaty CCNR v r. 2004.<br />
Harmonizovaný rozvoj RIS není podporován pouze evropskými iniciativami, jako jsou<br />
programy TEN-T, ale také stanovením společných směrů rozvoje RIS, které byly přijaty a<br />
aktualizovány Ústřední komisí pro plavbu na Rýnu.<br />
Evropská komise uznává velký potenciál vnitrozemské plavby jako alternativního druhu<br />
dopravy pro nákladní dopravu. <strong>Říční</strong> <strong>informační</strong> <strong>služby</strong> jsou důležitou systémovou součástí<br />
pro využití tohoto potenciálu. Bílá kniha o dopravě a budoucí přijetí směrnice RIS odráží<br />
silnou politickou podporu celoevropského harmonizovaného zavedení říčních <strong>informační</strong>ch<br />
služeb.<br />
2. CO JSOU RIS<br />
Co jsou RIS?<br />
RIS se v první řadě netýkají interních obchodních aktivit mezi společnostmi, ale jsou<br />
použitelné pro propojení s komerčním děním.<br />
Informační toky RIS vyměňují informace mezi veřejnými a soukromými stranami, které se<br />
podílejí na vnitrozemské dopravě. Informace jsou sdíleny na základě <strong>informační</strong>ch a<br />
komunikačních standardů. Informace jsou užívány v různých aplikacích a systémech<br />
zlepšujících provozní a dopravní procesy.<br />
Potřeba RIS<br />
Moderní logistické řízení potřebuje rozsáhlou výměnu informací mezi partnery<br />
v dodavatelském řetězci. Zavádění komunikačních a <strong>informační</strong>ch technologií do<br />
organizačních a provozních procesů je klíčovou podmínkou pro zvýšení provozní efektivity a<br />
bezpečnosti na dnešním trhu.<br />
RIS usnadňují organizaci a řízení vnitrozemské vodní dopravy. Díky efektivní výměně<br />
informací mohou být dopravní procesy (jako např. plánování výletů a plánování provozu<br />
terminálů/zdymadel) snáze optimalizovány, mohou být zajištěny výhody pro vnitrozemskou<br />
plavbu a umožňují jí integraci do intermodálních logistických řetězců.<br />
5
Jak RIS pracují?<br />
RIS jsou vystavěny na moderní <strong>informační</strong> technologii a telekomunikační infrastruktuře.<br />
Klíčovými technologickými inovacemi spojenými s RIS zavedenými do sektoru vnitrozemské<br />
vodní dopravy v uplynulých deseti letech jsou:<br />
- Vnitrozemské elektronické navigační mapy (IENC) a vnitrozemský elektronický<br />
mapový vizuální <strong>informační</strong> systém (Inland ECDIS) pro vizualizaci plavební dráhy a<br />
informací o poloze lodi.<br />
- Evropský standard vnitrozemského ECDIS je založen na námořních ECDIS. IENC jsou<br />
již dostupné na velké části evropské vnitrozemské vodní sítě.<br />
- Internetové aplikace pro hlášení kapitánům v 11 jazycích a strojově čitelném formátu.<br />
- Elektronické systémy lodních hlášení pro shromažďování informací a předávání dat<br />
vztahujících se k cestě (loď a náklad).<br />
- Technologie sledování a trasování lodí, jako je automatický identifikační systém (AIS)<br />
pro automatické hlášení pozice lodí a ostatních údajů souvisejících s bezpečností.<br />
- Radarové systémy s podporou ENC pro monitoring plavby a provozu.<br />
- Aplikace pro plánování cest a plaveb.<br />
- Aplikace pro optimalizaci spotřeby pohonných hmot.<br />
Podpora poskytování služeb<br />
Podpůrné nové <strong>informační</strong> technologie (podle směrů vývoje RIS z r. 2004):<br />
Informační služba o plavební dráze (Fairway Information Service – FIS)<br />
FIS obsahuje geografické, hydrologické a administrativní údaje, které používají kapitáni a<br />
manažeři flotil pro plánování, provádění a sledování cesty. FIS zabezpečuje dynamické<br />
informace stejně tak jako statické informace týkající se užití a statusu vnitrozemské vodní<br />
infrastruktury a tím podporuje taktické a strategické plavební rozhodování. FIS obsahuje<br />
pouze údaje o infrastruktuře vodních cest – neobsahuje údaje o pohybu lodí – a proto spočívá<br />
na jednosměrných informacích z pobřeží na loď/kancelář. Tyto <strong>služby</strong> jsou tradičně<br />
poskytovány prostřednictvím lodních tištěných map a jedné nebo více z následujících služeb<br />
v národních formátech a v národním jazyce: hlášení kapitánům, TV a rádiové vysílání,<br />
internet, VHF lodní <strong>informační</strong> rádio, předplacené <strong>služby</strong> cestou e-mailů a pevné telefonní<br />
linky umístěné ve zdymadlech. RIS budou poskytovat standardizované elektronické mapy a<br />
standardizovaná hlášení kapitánům ve strojově čitelném formátu a v jedenácti jazycích.<br />
Provozně <strong>informační</strong> služba (Traffic Information Service - TI)<br />
- Informace, které poskytuje taktické provozní zobrazení (TTI), pomáhají kapitánům lodí<br />
při okamžitých navigačních rozhodnutích v aktuální provozní situaci. TTI také umožňuje<br />
kapitánům dělat navigační plány s ostatními loděmi. TTI obsahuje informace o pozici lodí,<br />
jejich rychlosti, označení a specifických lodních informacích ze všech signálů zjištěných<br />
radarem a také, pokud jsou dostupné, AIS nebo kompatibilní automatické sledování lodi a<br />
6
trasovací systém. TTI se zobrazuje ve standardizované elektronické mapě; vnitrozemský<br />
ECDIS.<br />
- Strategické provozní zobrazení (STI) zase na druhou stranu poskytuje celkový přehled o<br />
provozní situaci na relativně velké ploše. STI se používá hlavně pro plánování a<br />
monitorování. STI poskytuje uživateli informace o zamýšlených trasách lodí, o<br />
(nebezpečných) nákladech a o požadovaných časech příjezdu (RTA) na určených místech (tj.<br />
zdymadla, terminály).<br />
Řízení provozu (Traffic Management – TM)<br />
TM provádí správa vodních cest, která má za cíl optimální využití infrastruktury a záruku<br />
bezpečné plavby, a to pomocí následujících prostředků:<br />
- Místní řízení provozu: služba provozu lodí (VTS), jejíž centra jsou v současnosti<br />
umístěna na některých kritických místech podél evropské sítě vodních cest, jsou realizovány<br />
kompetentním úřadem tak, aby se zvýšila bezpečnost a efektivnost provozu lodí a aby bylo<br />
chráněno životní prostředí. Tato služba je schopná působit na provoz lodí a reagovat na<br />
provozní situaci vzniklou v oblasti VTS. Informace požadované centry VTS jsou získávány<br />
hlavně z radarových stanic umístěných na pobřeží. AIS by v budoucnu mohl poskytovat další<br />
informace, jako jsou např. informace o identitě lodi a o jejích hlavních mírách.<br />
- Navigační podpora: technologie sledování lodí, jako je třeba AIS, poskytuje<br />
jednotlivým kapitánům informace potřebné k navigačním rozhodnutím.<br />
- Řízení zdymadel a mostů (LBM): RIS usnadňují plánování provozu zdymadel a mostů.<br />
RIS podporují provozovatelé zdymadel/mostů v jejich střednědobém rozhodování<br />
poskytováním strategického provozního zobrazení. RIS tak pomáhají operátorům ve výpočtu<br />
poměru ETA/RTA (odhadovaný čas příjezdu/požadovaný čas příjezdu) lodí. Prostředky<br />
optimálního plánování mohou zabezpečit provoz zdymadel či hladký průjezd lodí zdymadly a<br />
mosty, které jsou považovány za přetížená místa vnitrozemských vodních cest. Plánování<br />
zdymadel může významně snížit čekací doby. Z toho plyne, že operátoři zdymadel mohou<br />
informovat jednotlivé kapitány o jejich RTA a mohou jim umožnit, aby přizpůsobili rychlost<br />
lodi a ušetřili pohonné hmoty.<br />
Služba zmírňování kalamitních situací (Calamity Abatement Service – CA)<br />
CA registruje lodě a jejich dopravní údaje na začátku jejich cesty a aktualizuje tyto údaje<br />
během jejich cesty. V případě nehody jsou úřady schopny poskytnout záchranným a<br />
pohotovostním týmům okamžité údaje. Elektronické mapy a provozní zobrazení poskytují<br />
základ pro koordinaci záchranných jednotek a lodních prostředků.<br />
Informace pro dopravní logistiku<br />
- Plánování trasy (VP): VP zahrnuje plánování optimální cesty, její návrh a ETA lodi.<br />
Kapitáni a manažeři flotil potřebují pro toto plánování informace o plavební trase.<br />
- Řízení dopravy (TM): TM znamená řízení dopravního řetězce nad rámec plavby; je<br />
řízen makléři nákladů a manažery kvality služeb dopravy. Má za cíl zlepšení celkového<br />
výkonu smluvních flotil a terminálů, kontrolu vývoje smluvních doprav, monitorování<br />
nepředvídatelných ohrožení spolehlivosti těchto doprav a zakončení přepravy (doručení a<br />
vyúčtování).<br />
7
- Řízení intermodálních přístavů a terminálů (PTM): Operátoři přístavů a terminálů<br />
potřebují informace o ETA proto, aby mohli plánovat prostředky pro provoz terminálů.<br />
Informace o ETA připlouvajících lodí pomáhají celkovému využití terminálů a umožňují<br />
hladký průjezd lodí přístavními zařízeními. Ve výsledku může být zkrácen čas potřebný pro<br />
překládku zboží z lodi na loď. V případě, že přístav nemá dostatečnou kapacitu, může<br />
operátor terminálu informovat jednotlivé kapitány o jejich RTA. Výměna informací o ETA a<br />
RTA může umožnit lepší řízení slotů.<br />
- Management nákladů a flotil (CFM): CFM je založen na informacích o naložených a<br />
dostupných prázdných lodích, o flotile včetně aktuálních pozic lodí a jejich RTA a ETA, o<br />
detailech týkajících se přepravovaného nákladu a nákladu, který by měl být přepraven a o<br />
terminálech.<br />
Informace pro vymáhání práva (Information for Law-enforcement – ILE)<br />
Vymáhání práva umožňuje, aby lidé v rámci soudních pravomocí trvali na dodržování práva.<br />
RIS podporují vymáhání práva ve vnitrozemské vodní plavbě v oblastech řízení hraničních<br />
přechodů (tj. pohyb osob kontrolovaných imigračními úřady, celníky), soulad s požadavky na<br />
bezpečnost dopravy a splnění požadavků ochrany přírody. Zkrátí to také čekací doby na<br />
hranicích.<br />
Statistiky (ST)<br />
RIS lze použít pro shromažďování relevantních statistik týkajících se vnitrozemské vodní<br />
nákladní dopravy. Protože lze použít údaje již shromážděné pro jiné <strong>služby</strong>, kapitáni a<br />
operátoři terminálů a zdymadel již nebudou muset vést speciální statistiky. Shromažďování<br />
elektronických údajů usnadní průběh pro poskytovatele údajů a statistické úřady. Tyto<br />
statistiky jsou v zájmu úřadů vodních cest, mezinárodních organizací a společností<br />
účastnících se na vnitrozemské plavbě kvůli strategickému plánování a monitorování.<br />
Poplatky za užívání vodních cest a přístavní poplatky (Waterway Charges and Harbour<br />
Dues – CHD)<br />
RIS mohou přispět k výběru poplatků za užívání infrastruktury. Údaje o trase lodi mohou být<br />
využity pro automatický výpočet poplatku a pro fakturaci a mohou tak usnadnit celý proces<br />
pro uživatele vodních cest i pro úřady.<br />
Aplikace, které fungují napříč Evropou<br />
Vytváření národních nezávislých telematických služeb, které se liší ve funkcích, standardech<br />
a v architektuře, přineslo výzvy pro současný systém <strong>služby</strong>. Dále uvádíme některé z již<br />
existujících aplikací:<br />
• ARGO (Advanced River Navigation – progresivní říční navigace) je německý navigační<br />
systém pro vnitrozemskou vodní dopravu. Poskytuje údaje o stavu plavební cesty a aktuální<br />
hodnoty o stavu vody v reálném čase.<br />
• BICS (Barge Information and Communication System – <strong>informační</strong> a komunikační<br />
systém pro nákladní lodě) je plavební systém hlášení (hlavně pro nebezpečné náklady) pro<br />
8
nákladní lodě, který se používá v Nizozemsku, Německu a jiných zemích. Hlavním cílem<br />
BICS je pomoc kapitánům/operátorům flotil při jejich povinných hlášeních úřadům.<br />
• BIVAS (Inland Navigation Intelligent Demand and Supply System – vnitrozemský<br />
plavební inteligentní systém poptávky a nabídky) je interaktivní virtuální tržiště nákladní<br />
dopravy pracující na bázi internetu.<br />
• DoRIS (Donau River Information Service – dunajské říční <strong>informační</strong> <strong>služby</strong>) je<br />
rakouský systém, který je schopen automaticky generovat dopravní informace pomocí<br />
transpondérů AIS. Taktický dopravní obraz je v současnosti testován pro užití úřady a<br />
kapitány. V roce 2005 dojde k jeho zprovoznění na rakouském úseku Dunaje.<br />
• ELWIS - německý elektronický <strong>informační</strong> systém vodních cest, zabezpečuje řadu<br />
<strong>informační</strong>ch služeb týkajících se plavebních cest.<br />
• IBIS (Informatisering Binnenscheepvaart) je centralizovaný databázový systém<br />
používaný ve Flandrech. Umožňuje státní správě udělovat plavební licence, vyhledávat lodě<br />
v jejich oblasti a shromažďovat údaje o vnitrozemské vodní plavbě.<br />
• GINA (Gestion Informatisée de la Navigation) – <strong>informační</strong> aplikace používaná ve<br />
Valonsku a určená k fakturování plavebních poplatků a vytváření statistik.<br />
• IVS90 - lodní <strong>informační</strong> systém používaný úřady v Nizozemsku podporující plánování<br />
zdymadel, <strong>služby</strong> lodní dopravy, zmírňování následků nehod a tvorbu statistik.<br />
• NIF (Nautischer Informations-Funk) – německá služba pro přenos zpráv o stavu vody,<br />
upozornění na vysoký stav vody, předpovědí stavu vody, upozornění na led či mlhu a<br />
policejních zpráv.<br />
• VNF2000 – francouzská <strong>informační</strong> síť používaná pro fakturování poplatků a vytváření<br />
dopravních statistik.<br />
Tyto rozdílné provozní metody a zařízení v členských státech EU odrážejí nynější<br />
nekompatibilitu <strong>informační</strong>ch systémů, standardů a instalací. Legislativní a technická podpora<br />
harmonizovaných <strong>informační</strong>ch služeb na panevropské úrovni se stává stále více nezbytnou k<br />
tomu, aby mohla zaručit efektivnost a bezpečnost pro přeshraniční plavbu a logistiku. To byl<br />
jeden z nejvíce motivujících faktorů vedoucích k vývoji RIS.<br />
3. Výzkum a vývoj RIS<br />
Evropský výzkum, hlavně díky výzkumným programům EU, hraje velmi významnou roli ve<br />
vývoji RIS.<br />
Historie vývoje RIS<br />
V roce 1994 začal výzkumný projekt COST 326, což je mezinárodní vědecký výzkumný<br />
projekt spolufinancovaný ES, analyzovat námořní ECDIS na mezinárodní a evropské úrovni.<br />
Při průzkumu potřeb uživatelů evropského ECDIS a proveditelnosti propojení národních<br />
databází do evropské (nebo mezinárodní) byl zjištěn nedostatek datových zdrojů a tvorby a<br />
aktualizace ENC. Implementace ECDIS do přístavních přibližovacích systémů a VTS se<br />
9
střetla s problémy kvůli rozdílným standardům, komunikaci a administraci. COST 326<br />
vyžadoval institucionální podporu na úrovni EU navržením strategického opatření: založení a<br />
provoz jednotného evropského regionálního elektronického navigačního mapového<br />
koordinačního centra (RENC).<br />
Vývoj RIS<br />
Koncepce RIS byla dále vyvíjena v řadě výzkumných projektů, které dosáhly<br />
technologických řešení v následujících oblastech:<br />
Architektura systému RIS<br />
Společná architektura systému je základním požadavkem pro harmonizované <strong>informační</strong><br />
<strong>služby</strong>. Mnoho výzkumných projektů se věnovalo vytvoření plně funkční a otevřené<br />
systémové architektury. Projekt INVITE byl vytvořen proto, aby studoval panevropskou<br />
otevřenou systémovou architekturu komunikace s podílem zemí střední a východní Evropy.<br />
Projekt INCARNATION vytvořil po prostudování politických požadavků na bezpečnost,<br />
kapacitu, ochranu přírody, zmírňování nehod a různých přání managementu ohledně<br />
vnitrozemských vodních cest plnou systémovou architekturu VTS. COMSINE I vytvořil<br />
otevřenou komunikační architekturu s komunikačními službami MARSAT (námořní satelity)<br />
jako hlavní infrastrukturou. RINAC definoval funkční architekturu, která řídí <strong>informační</strong> toky<br />
na palubě lodi a umožňuje pomocí vhodných aplikací kapitánovi provoz v prostředí RIS.<br />
Výsledky výzkumných aktivit pomohly definovat základní prvky RIS, které se rychle vyvíjely<br />
spolu s potřebami nových <strong>informační</strong>ch produktů a které vedly k formulování hlavních<br />
technických linií RIS, které jsou klíčovými technickými dokumenty pro plánování a tvorbu<br />
RIS.<br />
Komunikace a výměna dat<br />
Standardizované komunikační protokoly jsou základními prvky RIS. Kvůli existenci různých<br />
komunikačních prostředků (VHF, mobilní telefony, internet, SMS atd.), různých operačních<br />
systémů (VTS, VTMS atd.) a různých zainteresovaných stran (operátoři VTS, kapitáni, úřady,<br />
komerční uživatelé atd.) bylo zapotřebí nových pokrokových metod a procesů k tomu, aby<br />
bylo možno spojit všechny tyto prvky do funkčního systému. Projekt COMFORTABLE<br />
vytvořil takové nové nástroje, které obsahují obraz dopravní situace, vyhodnocení rizika a<br />
krátkodobou dopravní předpověď, aby VTS pomohly operátorům při posuzování a odhadu<br />
dopravních situací tak, aby se zvýšila provozní bezpečnost. MOVIT dosáhl kompletní mobilní<br />
verze VTMS (systém řízení plavebního provozu). VTMS-NET vytvořil panevropské<br />
integrační metody pro propojení služeb, které se již nezávisle na sobě užívají na místních,<br />
národních nebo EU úrovních pro výměnu informací uvnitř VTS a VTMS. Nová generace<br />
VTMS byla vyvinuta s velkou kapacitou pro monitorování dopravy, předpovídání plavebních<br />
podmínek a výměnu dat a zobrazení v reálném čase.<br />
ECDIS a VTS<br />
Údaje vztahující se ke geografické poloze jsou přenášeny pomocí vnitrozemského ECDIS ve<br />
formě TTI a STI často užívané VTS a FIS. Vnitrozemský ECDIS se stal základní technologií<br />
v moderních RIS. ECDIS byl po COST 326 průběžně vylepšován pozdějšími výzkumnými<br />
projekty. Na základě výzkumu byl ve výzkumném projektu INDRIS navržen standard<br />
10
vnitrozemského ECDIS, který byl později přijat mezinárodními institucemi (OSN/EHK,<br />
CCNR, DC). COMPRIS dále zvýšil standardy RIS pro vnitrozemské ECDIS, přenos zpráv a<br />
VTM výměnu dat pro společný příjem.<br />
Vyspělost RIS<br />
Iniciativa RIS dozrála po výzkumu v projektu INDRIS. V tomto výzkumném projektu byly<br />
oficiálně definovány koncepce, funkce a rozsah RIS. Díky společné spolupráci národních<br />
úřadů, dopravního průmyslu, ICT-průmyslu a výzkumných ústavů vytvořil INDRIS<br />
metodologii a hlavní směry harmonizace komunikačních a sdělovacích procedur na síti<br />
evropských vnitrozemských vodních cest. Následné demonstrování technické<br />
uskutečnitelnosti RIS ověřilo: 1. pořizování zobrazení pobřežní dopravy na palubě<br />
vnitrozemských plavidel; 2. pořizování taktických dopravních zobrazení bez použití pobřežní<br />
infrastruktury u lodí VHF; 3. užití STI podporovaného databázemi využívajícími lodní<br />
elektronické sdělovací postupy pro VTM; 4. aplikace vnitrozemských technologií ECDIS jako<br />
platformy, na které jsou vybudovány bezpečnostní systémy; 5. podporu FIS pro uživatele při<br />
plánování jejich cest.<br />
Zlepšené RIS<br />
Přijetí nových <strong>informační</strong>ch a komunikačních technologií (NIC) zlepšilo původní iniciativy a<br />
návrhy tím, že poskytlo aktualizované funkce a postupy. Nejnovější vývoj RIS se soustředil<br />
na:<br />
Sledování lodí a trasovací technologie<br />
Toto jsou velmi důležité prostředky k tomu, abychom obdrželi statická a dynamická lodní<br />
data v reálném čase, která mohou být sdělována mezi pobřežními stanicemi, loděmi a<br />
uživateli. AIS je v současnosti vyvinut na sofistikované úrovni, může být prakticky aplikován<br />
a může být propojen s námořním AIS. Tento rozvoj má nejvyšší důležitost pro plavbu lodí ve<br />
smíšených dopravních oblastech, ale je vhodný také pro všechny ostatní vnitrozemské vodní<br />
cesty. Aplikování dGPS (differential Global Positioning System – diferenciální GPS) bylo<br />
testováno v různých výzkumných projektech, jako jsou např. ALSO DANUBE, DoRIS, D4D.<br />
Přeshraniční výměnu údajů<br />
Překračování hranic je klíčovou oblastí v celém procesu vnitrozemské vodní dopravy. Protože<br />
informace provázejí loď během celé její cesty, RIS by neměly být omezovány národními<br />
hranicemi s jejich tradičními <strong>informační</strong>mi bariérami mezi úřady. Proto jsou vytvářeny<br />
vhodné rámcové podmínky pro mezinárodní výměnu informací vztahujících se k RIS.<br />
INTERREG projekt D4D (Data Warehouse for the Danube Waterway – sklad dat vztahujících<br />
se k Dunaji) vytvořil první milník pro výměnu dat vztahujících se k vodní cestě mezi<br />
odpovědnými úřady. V projektu COMPRIS byl zkoumán nový aspekt přeshraniční výměny<br />
dat: elektronické sdělování údajů o cestě a nákladu celním, imigračním a statistickým úřadům.<br />
Přenos informací přes hranice usnadňující hraniční kontroly nebo odbavování lodí tyto<br />
procedury velmi zefektivňuje. Zabezpečením toho, že jsou vyřešeny legislativní nároky při<br />
přeshraniční výměně dat, RIS přinesou výhody jak vládním orgánům, tak i komerčním<br />
uživatelům.<br />
11
RIS dosáhly plnoletosti<br />
Na své cestě od návrhu k zavedení vytvořil výzkum COMPRIS poslední chybějící článek pro<br />
zavedení po celé Evropě. COMPRIS pracuje s panevropskou standardizací a harmonizací RIS<br />
propojením stávajících a budoucích iniciativ ve zúčastněných evropských zemích<br />
(Nizozemsko, Belgie, Francie, Švédsko, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko,<br />
Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina). Ke zlepšení stávající koncepce RIS a k jejich uplatnění po<br />
celé Evropě vytvořil COMPRIS technickou, organizační a funkční architekturu pro RIS na<br />
panevropské úrovni. Byla vytvořena a testována proto, aby ji bylo možno přímo zavést ve<br />
všech zúčastněných zemích, v systémech založených na lodích, na pobřeží, dopravně<br />
orientovaných nebo přepravně orientovaných systémech a aplikacích. Na základě předchozího<br />
vývoje COMPRIS dále zlepšil standardy RIS na vnitrozemském ECDIS, v elektronickém<br />
zpravodajství, ve výměně VTM údajů a při sledování a trasování. Bylo vytvořeno prostředí,<br />
ve kterém mohou být aplikace a systémy RIS testovány a byly zdokonaleny mezinárodní<br />
procedury nepřerušovaného překračování hranic. Tento projekt navíc připravil cestu pro<br />
zavedení RIS na nejdůležitějších evropských vodních cestách.<br />
Evropský výzkum přispívá k novým technickým standardům a hlavním směrům orientace, bere<br />
v úvahu rychlý vývoj technologií a propojení s ostatními druhy dopravy a aplikacemi.<br />
Budoucí standardy budou zaměřeny na technologie sledování lodí a trasování a přeshraniční<br />
výměnu dat.<br />
Standardizace RIS<br />
Objevy uskutečněné v rámci výzkumu EU zajišťují bázi znalostí pro zavedení standardů<br />
vztahujících se k RIS. Ve výzkumných projektech již bylo vytvořeno mnoho důležitých<br />
základních organizačních požadavků a standardů. Mnoho standardů již bylo zavedeno ve<br />
spolupráci s mezinárodními institucemi.<br />
Standard týkající se vnitrozemského elektronického mapového vizuálního <strong>informační</strong>ho<br />
systému (vnitrozemský ECDIS) byl koncipován expertní skupinou v kontextu s INDRIS a byl<br />
formálně přijat v r. 2001 Ústřední rýnskou komisí a Dunajskou komisí.<br />
V r. 2002 přijala pracovní skupina pro vnitrozemskou vodní dopravu při OSN/EHK<br />
doporučení 5 o vnitrozemském ECDIS, které vzalo v úvahu zavedení společných zásad a<br />
technických požadavků na panevropské RIS.<br />
V r. 2002 sestavila PIANC na základě výsledků různých evropských výzkumných a<br />
vývojových programů hlavní směry vývoje RIS, které byly formálně přijaty Ústřední komisí<br />
pro plavbu na Rýnu v květnu 2003 a hlavní směry vývoje RIS 2004 byly přijaty v r. 2004.<br />
Technické studie v evropských výzkumných projektech poskytují množství dat a technologií<br />
na podporu formulování nových standardů a hlavních směrů vývoje RIS. Zahrnují:<br />
5 Usnesení č. 48, doporučení týkající se vnitrozemského elektronického mapového vizuálního <strong>informační</strong>ho<br />
systému (Inland ECDIS)<br />
12
• Standard pro elektronické lodní zpravodajství ve vnitrozemské plavbě zavedený<br />
mezinárodní pracovní skupinou pro elektronické zpravodajství (ERI);<br />
• Mezinárodní standard pro hlášení kapitánům zavedené expertní skupinou zabývající se<br />
hlášeními kapitánům;<br />
• Standard vnitrozemských ECDIS zavedený expertní skupinou pro vnitrozemské ECDIS;<br />
• Vnitrozemský standard AIS, který byl zaveden expertní skupinou pro sledování a<br />
trasování a který v současnosti zkoumá CCNR.<br />
4. Přínosy výzkumu<br />
RIS usnadňují organizování vnitrozemské vodní dopravy a zvyšují její provozní efektivitu a<br />
bezpečnost. Zlepšení provozních a organizačních aspektů vnitrozemských vodních cest jsou<br />
tato:<br />
• zlepšení informací pro poskytování důvěryhodných časových rozvrhů pro cesty;<br />
• zlepšení rozhraní pro propojení s ostatními druhy dopravy;<br />
• zlepšení informací pro plánování zdrojů a provoz terminálů/zdymadel;<br />
• monitorování plavební dráhy a stavu flotily v reálném čase, aby byla zajištěna ochrana a<br />
bezpečnost;<br />
• aktuální přehled o dopravní situaci pro včasnou kontrolu manévrování;<br />
• automatizace přeshraničního provozu pro usnadnění mezinárodního obchodu;<br />
• efektivní monitorování nebezpečného zboží kvůli bezpečnosti dopravy;<br />
• automatizace sběru statistických údajů pro strategické monitorování a plánování.<br />
V důsledku těchto provozních zlepšení poskytují RIS strategické přínosy sektoru<br />
vnitrozemské vodní dopravy a zvyšují efektivitu stávajícího dopravního systému.<br />
Zvýšení konkurenceschopnosti<br />
RIS umožňují vytvoření konkurenceschopných služeb vnitrozemské vodní dopravy. Poskytují<br />
aktuální informace, které mohou být použity při plánování cest a pro výpočet spolehlivějších<br />
časových rozvrhů. Operátoři zdymadel/mostů/terminálů mohou na základě stávajících a<br />
předpokládaných pozičních údajů různých plavidel pohybujících se na síti spočítat a sdělovat<br />
předpokládané časy příjezdů jednotlivým kapitánům. Zatímco se loď blíží ke<br />
zdymadlu/terminálu, kapitán může rozhodnout o změně její plavební rychlosti (homogennější<br />
13
cestovní rychlosti), což ve svém důsledku zkracuje čekací doby ve zdymadlech a terminálech<br />
a minimalizuje spotřebu paliva, čímž se snižují i dopady na životní prostředí.<br />
V tomto duchu RIS vyhovují <strong>informační</strong>m potřebám řízení moderních zásobovacích řetězců,<br />
protože umožňují optimální využití a sledování zdrojů a možnosti pružného reagování<br />
v případě jakékoli odchylky od původního plánu.<br />
RIS poskytují <strong>informační</strong> rozhraní se všemi členy dodavatelského řetězce, stejně tak jako s<br />
ostatními druhy dopravy. Tato rozhraní, která odstraňují poruchy <strong>informační</strong>ho řetězce,<br />
umožňují integraci vnitrozemské plavby do intermodálních dodavatelských řetězců.<br />
RIS umožňují monitorování vnitrozemských plavebních flotil v reálném čase a změnu<br />
plavebních podmínek při cestě. To zlepšuje řízení flotil (optimální rozmístění personálu a<br />
flotily založené na aktuálních informacích) a umožňuje detailnější plánování cest a řízení<br />
ponoru založené na aktuálních informacích o plavebních podmínkách. Informace v reálném<br />
čase může být použita při nakládce lodí v souladu se stávajícími plavebními podmínkami.<br />
RIS přispívají k transparentnosti nákladní dopravy, která je základním požadavkem pro<br />
zvýšení bezpečnosti dopravního provozu. Potřebuje nepřetržitý tok informací, který zvyšuje<br />
hodnotu a doprovází materiální proces. Užitím harmonizovaných propojení podporují RIS<br />
vytváření zevrubných a průhledných informací a hladkou výměnu dat mezi relevantními<br />
partnery v dopravním řetězci.<br />
Optimalizované využití veřejné infrastruktury a fondů<br />
Operátoři terminálů a zdymadel mohou díky obdržení ETA a dodatečných informací o blížící<br />
se lodi (např. skladovacím plánům, rozměrům lodi) lépe plánovat využití možností terminálu.<br />
Tyto předem oznámené údaje umožňují aktivní plánování přístupu k terminálu či zdymadlu:<br />
před tím, než loď vpluje do přístavu nebo zdymadla, může operátor připravit a určit<br />
manipulační činnosti. Kapitánům se tak zkrátí čekací doby a optimalizuje se tím sled činností<br />
potřebných pro úplnou cestu. Veřejná infrastruktura profituje z lepšího podílu využívání.<br />
Navíc RIS umožňují automatizovaný sběr statistických a celních dat. Ta jsou obvykle<br />
uváděna v papírové formě, která je časově náročná a náchylná k tvorbě chyb. RIS<br />
automaticky shromažďují požadované dostupné údaje, což nakonec přináší nižší veřejné<br />
výdaje a méně práce pro kapitány. RIS činí dopravu spolehlivější.<br />
Bezpečnější doprava<br />
Díky zavedení RIS mají kapitáni aktuální a celkový přehled o dopravní situaci. Mohou proto<br />
činit dobře informovaná navigační rozhodnutí, jejichž důsledkem je méně nehod a<br />
škod/usmrcených. Kapitáni lodí se mají při plavebních rozhodnutích tradičně spoléhat např.<br />
na informace z radaru a na verbální informace poskytované středisky VTS a ostatními<br />
plavidly. RIS tuto situaci významně zlepšují: kapitáni používají elektronické mapy, které jsou<br />
bezpodmínečně aktuální, dostávají přesná poziční data blížících se plavidel a jsou<br />
elektronicky informováni o současné plavební dráze a povětrnostních podmínkách, což<br />
pomáhá předcházet nehodám. Navíc RIS umožňují detailní monitorování přeprav<br />
nebezpečného zboží, což pomáhá ke zmírnění následků případných nehod. Tato a jiná data<br />
14
umožňují bezpečnější plavbu. Navíc automatizované a účinnější celní procedury a<br />
bezpečnostní kontroly – podporované RIS – také přispívají ke zvýšení bezpečnosti a ochrany<br />
ve vnitrozemské plavbě.<br />
Ochrana životního prostředí<br />
RIS vedou ke snížení spotřeby pohonných hmot, v důsledku lepšího plánování cest a<br />
spolehlivějšího časového plánu. RIS navíc přispívají k přesunu nákladní dopravy ze silnic na<br />
vodní cesty, což vede ke snížení výfukových plynů CO 2 a NO x a také hluku. RIS tak přímo i<br />
nepřímo podporují snižování emisí způsobených dopravními aktivitami.<br />
RIS také umožňují monitorování doprav nebezpečného zboží. To umožňuje včasné reagování<br />
v případě nehody a možné přírodní katastrofy. Protože údaje o všech dopravních pohybech<br />
mohou být uchovávány v databázi, mohou být nápomocny při rekonstrukci nehod při analýze<br />
příčin nehody.<br />
Kdo na tom vydělá?<br />
Zcela jasně má ze zavedení RIS přímý prospěch sektor vnitrozemské vodní dopravy a jeho<br />
uživatelé. Ale strategické přínosy ze zvýšené dopravní bezpečnosti, efektivity a ochrany<br />
životního prostředí mají význam pro Evropské společenství a jeho občany.<br />
I když zde v současnosti není žádná dostupná studie, která by vyčíslovala celkové přínosy ze<br />
zavedení RIS po celé Evropě, jedno zhodnocení vzniklo při demonstrování RIS (v prostoru<br />
nizozemské části Rýna) během projektu INDRIS. Výsledky hodnocení ukazují, že úroveň<br />
přínosů vůči nákladům dosahují 3,5 pro kapitány, 1,0 pro úřady vodních cest a 5,0 pro<br />
společnost jako celek. Výsledky tak potvrdily sociální přínosy zavedení RIS.<br />
5. Vývoj evropské politiky<br />
Veřejná připravenost je důležitý faktor úspěšného zavedení RIS v celé evropské síti vodních<br />
cest. Získání podpory ze strany územních vlád, členských států, nevládních organizací,<br />
soukromého sektoru a EU vyžaduje řadu kampaní k tomu, aby byly názorně předvedeny<br />
výhody plynoucí z nových technologií a tím zrychleno jejich přijetí.<br />
Výzkumné aktivity rámcových programů EU plně využily svých limitovaných finančních<br />
zdrojů k tomu, aby:<br />
• Otevřely cesty k výměně zkušeností, sdělování názorů a přenosu technologií tak, aby<br />
podporovaly harmonizované <strong>informační</strong> <strong>služby</strong>.<br />
• Vzájemně propojily akademiky, výzkumníky a uživatele za účelem jednotné podpory<br />
vývoje RIS.<br />
• Spojily mezinárodní organizace, jako jsou např. PIANC, CCNR nebo DC, za účelem<br />
zvýšení technické a administrativní spolupráce.<br />
15
Dvěma mezníky evropské spolupráce a výstavby sítí při vývoji RIS byly:<br />
Rotterdamská deklarace<br />
V září 2001 byla v Rotterdamu na Panevropské konferenci o vnitrozemské vodní dopravě<br />
podepsána deklarace evropských ministrů dopravy. Tato deklarace konstatuje, že na základě<br />
doporučení Evropské komise, jsou členské státy a přistupující země podporovány k zavedení<br />
panevropských RIS do roku 2005. Od té doby byly podniknuty různé aktivity pro stimulaci<br />
zavedení RIS v evropském měřítku.<br />
Platforma evropských RIS<br />
Platforma RIS byla založena proto, aby se jejím prostřednictvím mohly aktivně účastnit<br />
všechny evropské (EU i mimo EU) národní orgány na vývoji a zavádění RIS v rámci<br />
propojené sítě vnitrozemských vodních cest Rýn - Dunaj. Tato platforma zahrnuje<br />
reprezentanty kompetentních orgánů a je otevřená pro účast CCNR, Komise pro Dunaj a<br />
národních orgánů odpovědných za RIS na jiných vnitrozemských vodních cestách.<br />
Cílem této platformy je rozšířit vzájemné znalosti o RIS prostřednictvím výměny dostupných<br />
vědomostí, zkušeností a posudků týkajících se RIS. Je také zaměřena na pěstování<br />
harmonizace RIS, čehož se snaží dosáhnout vytvořením celkového přehledu všech aktivit<br />
spojených s RIS a poskytnutím poradenství a rad při dalším vývoji RIS ve výzkumu a vývoji,<br />
standardizaci a implementaci.<br />
Tato platforma má návaznosti na ostatní orgány zapojené do vývoje RIS, jako je např.<br />
platforma evropských úřadů vodních cest, Evropská komise, CCNR, Komise pro Dunaj,<br />
PIANC, IALA a evropská tématická síťová konsorcia.<br />
Budování mostů<br />
Na základě výsledků předchozích výzkumů uskutečněných v oblastech VTMIS a RIS nabízí<br />
WATERMAN-TS platformu pro dosažení jednotného porozumění představám VTMIS a RIS.<br />
Jejím cílem je zjistit nezbytné podmínky, které by měly být splněny pro nynější zavedení<br />
takových služeb. Její činnost vede ke spolupráci reprezentanty koncových uživatelů<br />
multimodálních dopravních služeb, aby analyzovali hlavní výsledky plynoucí z výzkumných<br />
projektů. Usnadňuje další rozšiřování skutečností, myšlenek, výsledků a činností směrem<br />
k evropským občanům.<br />
Jiné projekty se soustřeďují na technickou harmonizaci a spolupráci napříč druhy dopravy.<br />
Např. projekt THEMIS-TS je zaměřen na koordinaci výzkumu a vývoje v evropských<br />
multimodálních <strong>informační</strong>ch systémech a poskytuje fórum pro šíření výsledků mezi členy.<br />
S cílem integrace IT technologií přispívajících k udržitelnému evropskému systému nákladní<br />
dopravy definuje THEMIS-TS pozici nákladní dopravy v rámci budoucích evropských ITS a<br />
navrhuje nejlepší směry organizace komponentů (nebo modulů) nákladních ITS, které jsou<br />
tvořeny EATMS (Evropskými systémy řízení letecké dopravy), ERTMS (Evropskými<br />
systémy řízení železniční dopravy), RTM (Řízením silniční dopravy), VTMIS a e-<br />
komercí/standardizací, s cílem dosáhnout nejefektivnějších přínosů uživatelům a společnosti.<br />
S cílem zlepšení sociálního a politického dialogu mezi členskými státy, ES, průmyslem,<br />
výzkumnými a evropskými organizacemi se projekt SPIN-TN zaměřil na propagaci<br />
16
společných evropských strategií a aktivit. Tato tématická síť je zaměřena jak na klíčové<br />
průmyslové hráče, tak na tvůrce politiky, aby se dosáhlo cílů udržitelné dopravy a mobility.<br />
V řadě tzv. RIS Roadshows napříč Evropou zajišťovala síť SPIN výměnu informací a<br />
diskusní platformu pro informování klíčových zástupců veřejného a soukromého sektoru o<br />
současném stavu a příležitostech, které vzniknou zavedením RIS.<br />
Pomoc při formulování politik a strategií<br />
Evropský výzkum se kromě technologického vývoje zaměřuje také na vývoj dopravní politiky<br />
a strategie tím, že nabízí politická doporučení pro vývoj RIS. Studie PINE z r. 2004 po<br />
analýze technologií RIS a jejich přínosů připravila přehled současného stavu RIS a s nimi<br />
souvisejících systémů a doporučila další vývoj, což bylo vzato v úvahu při přípravě směrnice<br />
RIS.<br />
Vytváření politiky<br />
Budoucí směrnice „Harmonizované říční <strong>informační</strong> <strong>služby</strong> (RIS) týkající se<br />
vnitrozemských vodních cest Společenství“ se stane prvním legislativním nástrojem pro<br />
RIS. Vyžaduje zřízení RIS na vodních cestách členských států založené na hlavních<br />
směrech technického rozvoje RIS. V rámci kontextu Bílé knihy „Dopravní politika pro rok<br />
2010: čas rozhodnout“ byl dán návrh na novou směrnici RIS s cílem realizovat politické<br />
cíle v rámci rozvoje vodní a intermodální dopravy. Nová směrnice je v souladu<br />
s rozhodnutím Evropského parlamentu 6 týkajícím se rozvoje interoperabilních<br />
inteligentních dopravních systémů pro optimalizaci kapacity a bezpečnosti stávající<br />
infrastruktury.<br />
6. Výhled do budoucnosti<br />
Rychlý vývoj říčních <strong>informační</strong>ch služeb (RIS) v uplynulém desetiletí ukazuje, že systém<br />
vnitrozemské vodní dopravy maximálně využil příležitostí nabízených novými<br />
komunikačními technologiemi, jako je mobilní komunikace, internetové aplikace a satelitní<br />
komunikace. Díky RIS bude vnitrozemský říční sektor schopen učinit mohutný krok vpřed:<br />
vnitrozemská plavba bude propojena s moderním logistickým řízením, plavba se stane ještě<br />
výkonnější. Nedlouhá historie RIS přesvědčivě dokazuje, že RIS již není pouze teoretický a<br />
nadějný návrh. Naopak, aplikace RIS jsou připraveny na své zavádění a přinesou okamžité<br />
užitky při provozu v reálném životě.<br />
Harmonizace a koordinace jsou základními požadavky dalšího zavádění RIS na panevropské<br />
úrovni. Pouze vytvořením kompatibilních systémů bude sektor vnitrozemských vodních cest –<br />
a následně i celá společnost – schopen toho, aby využil všechny přínosy RIS. O technickou<br />
harmonizaci RIS usilují různé výzkumné programy a stejně tak směrnice RIS a její technické<br />
přílohy.<br />
Dalším velkým úkolem bude zlepšení připravenosti a souhlasu s říčními <strong>informační</strong>mi<br />
službami v široké škále potenciálních uživatelů. Takový souhlas je potřebný k vytvoření úspor<br />
ze zvýšené výroby a kritického množství. Každý nový uživatel povede ke snížení průměrných<br />
6 Rozhodnutí č. 1692/96/ES.<br />
17
systémových nákladů a k lepší synergii mezi různými aplikacemi a službami. Proto musí být<br />
snaha o zvýšení připravenosti na příležitosti poskytované RIS.<br />
Hlavním politickým nástrojem na podporu harmonizace a souhlasu je hlavní plán na<br />
zavádění RIS v Evropě (IRIS), který poskytuje rámec pro koordinované zavádění RIS<br />
v Evropě. Hlavní plán IRIS je studie - spolufinancovaná z programu TEN-T – která<br />
vypracovává návrhy na finanční opatření a pracovní plány na pomoc realizace RIS v různých<br />
evropských zemích. Na výsledky hlavního plánu IRIS bude třeba navázat podrobným<br />
infrastrukturním projektem uvnitř rámce TEN-T podporujícím zavedení RIS v Evropě.<br />
Efektivní systém řízení nabude na významu po zavedení RIS do provozu. Politická a<br />
strategická opatření pro nejbližší budoucnost by mohla být:<br />
• Finanční: studium prostředků financování infrastruktury RIS, palubního zařízení a<br />
výcviku a politika užívání služeb a poplatků.<br />
• Strategická: týkající se takových oblastí, jako jsou:<br />
- intermodální doprava<br />
- sběr dat a jejich aplikace<br />
- výcvik a vzdělávání<br />
- aktualizace technologie RIS<br />
- organizace a koordinace.<br />
• Legislativní: návrhy legislativního přijetí poplatků za přístup k datům, výměnu dat a<br />
využívání dat pro logistické aplikace, které už není určeno pro plavební účely, přičemž<br />
jsou vzata v úvahu soukromá omezení.<br />
Souběžně se zaváděním RIS musí být aktualizovány technologie, vzniklé problémy musí být<br />
vyřešeny a poznatky musí být rozšiřovány. Nastávající akce budou pravděpodobně obsahovat:<br />
- aktualizovaná rozhraní a spoje s ostatními druhy dopravy a uživateli<br />
- rozvoj vyvinutého systému v námořní dopravě na krátké vzdálenosti<br />
- výcvik uživatelů a jejich vzdělávání<br />
- výměnu poznatků a zkušeností.<br />
7. Závěry<br />
Koncepce RIS je zaměřena na zavedení <strong>informační</strong>ch služeb na podporu plánování a řízení<br />
dopravních a přepravních operací. Zavedení RIS nezlepší pouze dopravní bezpečnost a<br />
ochranu životního prostředí, ale také současně zvýší efektivitu a bezpečnost dopravních<br />
operací a zvýší též konkurenceschopnost. Ačkoliv jsou za přímé příjemce zisků ze zlepšeného<br />
provozu považováni uživatelé vodních cest a administrativní orgány, ze zavedení RIS bude<br />
významně profitovat celá společnost, a to z přesunů dopravy, bezpečné plavby, sníženého<br />
znečištění a nižších přepravních nákladů.<br />
18
Podporu evropského výzkumu lze nalézt v každé fázi vývoje RIS. Od začátku vývoje RIS<br />
pracovali výzkumní pracovníci nepřetržitě na technologickém vývoji, systémové integraci a<br />
inovaci, standardizaci, strategické tvorbě, mezinárodní spolupráci a vytváření sítí.<br />
Při pohledu do budoucnosti lze vidět, že navrhovaná směrnice RIS tvoří cestu k budoucímu<br />
rámci TEN-T pro vnitrozemské vodní cesty; jakkoli tato práce ještě není u konce. Vývoj RIS<br />
a jejich zavedení vyžaduje nepřetržitý výzkum za účelem inovování koncepcí/technologií,<br />
vyhledávání potenciálních aplikací a řešení vzniklých problémů.<br />
Evropský výzkum potřebuje porozumění veřejnosti a podporu pro svou práci. Politické a<br />
finanční závazky ze strany regionů, členských států a EU jsou vysoce oceňovány, spolu<br />
s jejich podporou budoucích aktivit evropského výzkumu při vývoji a zavádění RIS po celé<br />
Evropě.<br />
Na organizační úrovni musí vzniknout další opatření na podporu budoucího provozu RIS.<br />
Měla by obsahovat: legislativní přijetí utajení dat, dostupnost dat, výměnu dat a uživatelské<br />
poplatky. Evropský výzkum, mezinárodní instituce, členské státy, orgány vodních cest,<br />
regionální úřady a Evropská komise budou pokračovat ve svých závazcích k budoucímu<br />
vývoji a zavedení RIS.<br />
Po následném zavedení RIS na celé evropské vodní síti bude budoucí vnitrozemská plavba<br />
inteligentnější, transparentnější a bezpečnější. Vnitrozemská plavba bude v rozšířené<br />
Evropě pokračovat ve vývoji, efektivně podporovaná RIS. Doprava po vnitrozemských<br />
vodních cestách se stane ještě více uživatelsky přátelštější formou dopravy, která usnadní<br />
moderní logistickou integraci a intermodální dopravu. Bude hrát aktivní úlohu při<br />
zmírnění katastrofické předpovědi pro evropský silniční systém a při tvorbě evropské<br />
ekonomiky ve 21. století.<br />
8. Reference<br />
• Bílá kniha „Dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“, Evropská komise<br />
• Rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES o společných hlavních směrech rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN) ze dne 23.<br />
července 1996. Dodatky k tomuto rozhodnutí ze dne 31. května 2001 dále posilující environmentální a intermodální aspekty<br />
transevropské dopravy<br />
• “Rotterdamská deklarace”, Panevropská konference o vnitrozemské vodní dopravě, září 2001<br />
• “Hlavní směry rozvoje a doporučení o říčních <strong>informační</strong>ch službách”, PIANC, 2002<br />
• PINE “Vyhlídky vnitrozemské vodní dopravy uvnitř rozšířené Evropy”, únor 2003 - únor 2004, projekt DG TREN<br />
• INDRIS “Demonstrátor vnitrozemské plavby pro říční <strong>informační</strong> <strong>služby</strong>”, leden 1998 - červen 2000, projekt 4. rámcového<br />
programu<br />
• COST 326 “Elektronická mapa pro plavbu” – evropská spolupráce na poli vědeckého a technického výzkumu,<br />
1994-1997, http://www.cordis.lu/cost-transport/<br />
• COMPRIS “Konsorcium provozního managementu platformy říčních <strong>informační</strong>ch služeb”, září 2002 – srpen 2005,<br />
projekt 5. rámcového programu, http://www.euro-compris.org<br />
• DoRIS “<strong>Říční</strong> <strong>informační</strong> <strong>služby</strong> na Dunaji”, http://www.doris.bmvit.gv.at/<br />
• BICS “Informační a komunikační systém pro nákladní lodě”, http://www.bics.nl<br />
• INCARNATION “Efektivní vnitrozemský navigační a <strong>informační</strong> systém”, leden 1996 - prosinec 1997, projekt 4. rámcového<br />
programu<br />
• PINE “Vyhlídky vnitrozemské vodní dopravy uvnitř rozšířené Evropy, SWP1.3 Informační a komunikační systémy’“,<br />
únor 2003 - únor 2004, studie DG TREN<br />
• COMSINE I “Komunikační infrastruktura pro vnitrozemskou plavbu v Evropě”, leden 1995 - červenec 1996, projekt<br />
mezinárodní výzkumné spolupráce<br />
• COMSINE II “ Komunikační infrastruktura pro vnitrozemskou plavbu v Evropě”, duben 1997 - červen 1998, výzkumný projekt<br />
4. rámcového programu<br />
• INVITE “Telematika vnitrozemské plavby”, leden 1995 - prosinec 1996, projekt mezinárodní výzkumné spolupráce<br />
• RINAC projekt “Informace, komunikace a plavba na řekách”, leden 1997 - prosinec 1998<br />
• VTMS-NET “Systém managementu provozu plavidel – síť”, leden 1998 - prosinec 1999, výzkumný projekt 4. rámcového<br />
programu<br />
• PROSIT “Propagace námořních a vnitrozemských cest na krátké vzdálenosti při použití moderních telematických metod“,<br />
leden 1998 - prosinec 1999, výzkumný projekt 4. rámcového programu<br />
• D4D “Sklad dat vztahujících se k Dunaji”, květen 2001 - květen 2005, projekt Interreg III B, http://www.d4d.info<br />
19
• WATERMAN-TS,“Řízení lodní dopravy a <strong>informační</strong> <strong>služby</strong> – tématická síť”, duben 2000 - březen 2003, tématická síť 5.<br />
rámcového programu, http://www.waterman-ts.net<br />
• SPIN-TN,“Strategie na podporu vnitrozemské plavby”, červen 2000 - červen 2005, tématická síť 5. rámcového programu,<br />
http://www.spin-network.org<br />
• THEMIS “ Tématická síť optimálního řízení intermodálních dopravních služeb”, duben 2000 - duben 2004,<br />
tématická síť 5. rámcového programu, http://hermes.civil.auth.gr/themis/project.htm<br />
• ALSO DANUBE “Pokroková logistická řešení vodní cesty po Dunaji” květen 2000 - květen 2003, výzkumný projekt 5.<br />
rámcového programu, http://www.alsodanube.at<br />
• COMFORTABLE projekt,“Směrem ke COMFORT VTS – řízení”, leden 1996 - prosinec 1998, výzkumný projekt 4. rámcového<br />
programu<br />
• MOVIT “Mobilní VTMIS s užitím inovativních technologií”, květen 1997 – říjen 1998, výzkumný projekt 4. rámcového programu<br />
• EMBARC “Evropská námořní studie základního a dalšího regionálního a pobřežního řízení provozu“, prosinec 2001 – listopad<br />
2004, výzkumný projekt 5. rámcového programu, http://www.euro-embarc.com/<br />
9. Seznam zkratek a akronymů<br />
AIS Automatic Identification System Automatický identifikační systém<br />
ARGO Advanced River Navigation Zdokonalená říční plavba<br />
BICS Barge Information and Communication<br />
System<br />
Informační a komunikační systém pro nákladní<br />
lodě<br />
BIVAS Inland Navigation Intelligent Demand and<br />
Supply System<br />
Vnitrozemský plavební inteligentní systém<br />
poptávky a nabídky<br />
CA Calamity Abatement Service Služba zmírňování kalamitních situací<br />
CCNR Central Commission for Navigation on the Ústřední komise pro plavbu na Rýnu<br />
Rhine<br />
CFM Cargo and Fleet Management Řízení nákladu a flotil<br />
CHD Waterway Charges and Harbour Dues Ceny za užití vodních cest a přístavní poplatky<br />
COMPRIS Consortium Operational Management<br />
Platform River Information Services<br />
Konsorcium provozního managementu<br />
platformy říčních <strong>informační</strong>ch služeb<br />
DC Danube Commission Dunajská komise<br />
DG TREN Directorate-General for Transport and Generální ředitelství pro dopravu a energie<br />
Energy<br />
dGPS Differential Global Positioning System Diferenciální globální vyhledávací systém<br />
DoRIS Donau River Information Services <strong>Říční</strong> <strong>informační</strong> <strong>služby</strong> na Dunaji<br />
EATMS European Air Traffic Management Systems Systémy řízení evropského vzdušného provozu<br />
EC European Commission Evropská komise<br />
ECDIS Electronic Chart Display and Information<br />
System<br />
Systém elektronických obrazovkových map a<br />
informací<br />
ELWIS Electronic Waterway Information System Elektronický <strong>informační</strong> systém vodních cest<br />
ENC Electronic Navigational Charts Elektronické navigační mapy<br />
ERTMS European Rail Traffic Management Systems Evropské systémy řízení železničního provozu<br />
ETA Estimated Time of Arrival Odhadovaný čas příjezdu<br />
EU European Union Evropská unie<br />
FIS Fairway Information Services Informační <strong>služby</strong> o plavební dráze<br />
GINA Gestion Informatisée de la Navigation Informační řízení plavby<br />
GIS Geographic Information Systems Geografické <strong>informační</strong> systémy<br />
GPS Global Positioning System Globální vyhledávací systém<br />
IALA International Association of Marine Aids to<br />
Navigation and Lighthouse Authorities<br />
Mezinárodní asociace námořní podpory<br />
plavebním a majákovým orgánům<br />
IBIS Informatisering Binnenscheepvaart Informační říční plavba<br />
ICT<br />
Information and Communication<br />
Informační a komunikační technologie<br />
Technologies<br />
IENC Inland Electronic Navigational Charts Elektronické vnitrozemské navigační mapy<br />
IMO International Maritime Organisation Mezinárodní námořní organizace<br />
INDRIS Inland Navigation Demonstrator for River<br />
Information Services<br />
Demonstrátor vnitrozemské plavby pro říční<br />
<strong>informační</strong> <strong>služby</strong><br />
ITS Intelligent Transport Systems Inteligentní dopravní systémy<br />
NIC New Information and Communications Nové informace a komunikace<br />
20
NIF Nautischer Informations-Funk Plavební <strong>informační</strong> zpravodajství<br />
PIANC International Navigation Association Mezinárodní plavební asociace<br />
PTM Port and Terminal Management Řízení přístavů a terminálů<br />
RENC Regional Electronic Navigational Chart<br />
Coordinating Centre<br />
Koordinační centrum regionálních<br />
elektronických navigačních map<br />
RIS River Information Services <strong>Říční</strong> <strong>informační</strong> <strong>služby</strong><br />
RTA Requested Time of Arrival Požadovaný čas příjezdu<br />
RTM Road Traffic Management Řízení silničního provozu<br />
SMS Short Messages Services Služby krátkých zpráv<br />
ST Statistics Statistiky<br />
STI Strategic Traffic Images Strategické dopravní zobrazení<br />
TEN-T Trans-European Network – Transport Transevropská síť - doprava<br />
TI Traffic Information Service Dopravní <strong>informační</strong> služba<br />
TM Traffic Management Řízení provozu<br />
TTI Tactical Traffic Images Taktické dopravní zobrazení<br />
UN/ECE United Nations Economic Commission for Evropská hospodářská komise OSN<br />
Europe<br />
VHF Very High Frequency Vysoká frekvence<br />
VP Voyage Planning Plánování cest<br />
VTM Vessel Traffic Management Řízení plavebního provozu<br />
VTMIS Vessel Traffic Management Information Systém informací o řízení plavebního provozu<br />
System<br />
VTMS Vessel Traffic Management System Systém řízení plavebního provozu<br />
VTS Vessel Traffic Services Služby plavebního provozu<br />
Název v originálu: River information services. As policy implementation flows from research.<br />
Zdroj: European Commission, Directorate-General for Energy and Transport, 2005<br />
Překlad a korektura: ODIS<br />
21