Hledáte nové, moderní a hlavně dostupné „estékáčko“?

ČTENÍ MOSTECKÉ PROMĚNY 26
Když byl roku 1549 Ferdinandem I. obnoven zákaz pobytu Židů
v Mostě, usídlila se tato komunita též do blízké vsi Hořany. Tuto
vesnici pak po více než 400 letech zlikvidovala těžba uhlí.
Židovská komunita v Mostě
rodině. Novodobý modlitební spolek,
jako součást náboženské obce Hořany,
kde Židé pobývali, se ustavil roku 1860
a v roce 1872 byl změněn na samostatnou
náboženskou obec. První novodobá
modlitebna vznikla nejprve
roku 1864 v jednom obytném domě.
Synagogu s novorománskými prvky si mostečtí Židé postavili v letech 1872 až 1873.
Podle dostupných záznamů sahá
první osídlení Židů v Mostě do 14. století.
Příchod prvních Židů do královského
města však může být ještě starší.
Každopádně v první polovině 15.
století tato komunita už tvořila početnou
obec. Přibližně v roce 1453 byli Židé
z Mostu vypovězeni a kolem roku
1456 měli město opustit. Někteří zde
však zřejmě žili i nadále, neboť roku
1464 Jiří z Poděbrad novým nařízením
Židům zakázal nejen bydlení ve městě,
ale i ve vzdálenosti jedné míle od
města. Tento zákaz pak Ferdinand I. roku
1549 obnovil, takže Židé nesměli
v Mostě bydlet ani nocovat. Usadili se
tedy v blízkých vesnicích, ke kterým
patřily Hořany, Lišnice a Kolosvruty,
přes den navštěvovali Most, aby si vyřizovali
obchody a večer se zase vraceli
domů. Středověký sídelní okrsek tvořily
podle starší vlastivědné literatury
údajně už ve 14. století domy na Pražském
předměstí, za jihovýchodní
městskou hradbou, těsně za minoritským
klášterem. Židé obývali zejména
Židovskou ulici, později zvanou
Hvězdná a ulici Na Valech. O poloze
tehdejší synagogy nebo modlitebny
ovšem není nic známo.
Poloha středověkého hřbitova, doloženého
v polovině 15. století, se klade
do blízkosti jednoho z můstků přes
mlýnský náhon u "městského hospodářského
dvora," tedy za jihovýchodní
nebo východní linií hradeb. Údajně
ještě na počátku 20. století sloužila dřívější
hřbitovní plocha jako zahrada.
Středověká náboženská obec zanikla
vypovězením. Nechtěný pobyt židovské
komunity v Mostě změnilo teprve
až roku 1839 povolení jedné židovské
Na podzim roku 1938 synagogu vypálili a poté zbořili němečtí
nacisté.
Most v době, kdy město ještě obklopovaly středověké hradby.
Roku 1867 modlitební spolek zakoupil
starší dům se zahradou vedle zrušeného
hřbitovního kostela svaté Anny, na
severním břehu Bíliny v Gutenbergových
sadech. A právě na místě tohoto
domu vznikla v letech 1872 až 1873
eklektická synagoga s novorománský-
Středověký sídelní židovský okrsek tvořily
ve 14. století domy těsně za minoritánským
klášterem.
mi prvky. V letech 1930 až 1931 došlo
ještě v přilehlé zahradě k postavení
dvoupatrového obecního domu židovské
obce s velkou zimní modlitebnou,
zasedací síní a byty. Novodobý hřbitov
byl založen roku 1878 na severozápadním
úpatí Hněvína, mezi ulicemi
Nová hraniční, Na Novém světě a Pod
Hněvínem - tedy ve čtvrti, která převzala
jméno zaniklé sousední obce
Souš. Největší nárůst židovské komu-
Sídlo židovské obce v Mostě před zbouráním v sedmdesátých letech 20. století.
nity v Mostě zaregistrovali v roce 1910,
kdy zde trvale žilo 868 osob, což tvořilo
3,3 procenta všech obyvatel města.
Náboženskou židovskou obec
v Mostě zrušili nacisté po záboru pohraničí
roku 1938. Zároveň vypálili
a později i zbořili zdejší synagogu,
zrovna tak jako zdemolovali židovský
hřbitov, který pak byl po osvobození
opraven. Nacházela se tady rovněž obřadní
síň z 19. století s hrobnickým
dom kem a urnové oddělení z roku
1933. Po obnovení samostatné náboženské
obce v roce 1945 se v Mostě
usadil větší počet židovských přesídlenců
z východních oblastí tehdejšího
Československa. Později však došlo ke
změně náboženské obce na tzv. synagogální
sbor, který se stal součástí náboženské
obce v Ústí nad Labem. Tak
tomu bylo až do roku 1970, kdy jeho
činnost ustala.
(Poděkování patří Oblastnímu muzeu
v Mostě, které poskytlo podklady
a dokumentaci.)
Pavel Kovář