Hledáte nové, moderní a hlavně dostupné „estékáčko“?

ČTENÍ TIP NA VÝLET 27
Poutní místo: Mariánské Radčice
Mariánské Radčice najdeme asi devět
kilometrů na sever od Mostu a čtyři
kilometry na jih od Litvínova. Obcí
protéká Radčický potok, její součástí
je i území bývalých Libkovic. Což je
vesnice, kterou jako poslední v kraji
zlikvidovala těžba hnědého uhlí.
Také Mariánské Radčice měly namále;
v sedmdesátých a osmdesátých
letech dvacátého století jim hrozil stejný
osud. Nakonec obec odolala a zatím
ji chrání územní limity těžby uhlí
z roku 1991. Vláda tak stanovila hranice
dobývacího prostoru a určila zásoby
uhlí, které budou odepsány.
Během těžby uhlí se Mariánské Radčice
staly záchranným místem pro
drobné památky z okolních obcí, které
zanikly. Z Holešic sem přestěhovali
sloup svatého Vavřince, sochu svatého
Jana Nepomuckého, sochu svatého
Felixe a boží muka. Z Kamenné vody
sochu Madony v ambitech, z Velkého
Března sokl s reliéfem Madony,
z Dřínova sloup Nejsvětější Trojice, boží
muka, dva smírčí kříže nebo oltář
svatého Jana Nepomuckého; dva náhrobky
rodu Hochhauserů pak přemístili
z Albrechtic.
Původní památkou je místní kostel
Čech, ale také z Plzně a dalších měst.
Celé dějiny Mariánských Radčic jsou
spojeny s tímto místem a mariánským
kultem. Jeho význam přerušil až komunistický
převrat v roce 1948. Na
slavnou historii po roce 1989 opět navázali
členové cisterciáckého řádu,
Během těžby uhlí se Mariánské Radčice staly záchranným místem pro drobné památky
z okolních obcí, které zanikly
Panny Marie Bolestné. Byl postaven
kolem roku 1700 v barokním slohu;
obnoven pak v roce 1880, kdy získal
novou výzdobu a oltář. Hlavní oltář je
z roku 1910.
Osídleno už v prehistorii
Dějiny Mariánských Radčic jsou
spojeny s cisterciáckým klášterem
v nedalekém Oseku, který obec vlastnil.
Až po správní reformě v roce 1850
se Mariánské Radčice staly samostatnou
obcí, ke které byly připojeny osady
Lom a Libkovice. V roce 1876 se
obě vsi osamostatnily.
Ve třináctém století se Mariánské
Radčice staly poutním místem. Tato
tradice byla známa po celé republice.
V den výročních poutí se tu scházela
procesí z celých severozápadních
Původní památkou je barokní kostel Panny Marie Bolestné, postavený kolem roku 1700
zením rakousko-uherského ministerstva
vnitra, které původní název rozšířilo
na Mariánské Radčice, německy
Maria Ratschitz.
Obyvatelé a současnost
Nejvíce lidí žilo v obci v roce 1930,
a sice tisíc třicet pět. Odcházet začali
v souvislosti s Mnichovskou dohodou
z roku 1938, německé obyvatelstvo po
druhé světové válce. Pak počet obyvatel
klesal; v roce 1950 tu žilo 763 lidí,
v roce 1989 o čtyři stovky méně. Teď
se zastupitelé snaží, aby se obec zase
zalidnila – podporují stavbu nových
domů. Současný počet obyvatel se
pohybuje kolem čísla čtyři sta čtyřicet,
věkový průměr je třicet tři let.
Starostkou obce je Vlasta Tůmová.
A to už třetí volební období. Jak říká,
největším vítězstvím Mariánských
Radčic je skutečnost, že zůstanou zachovány.
Plány na likvidaci obce kvůli
těžbě už neplatí. A v čem se obec za
dobu co tu bydlí, nejvíce změnila?:
„Hlavně v tom, že už to není vesnice důchodců,
trošku jsme ji omladili. Postavilo
se tu mnoho rodinných domů, máme
tu školku, je tu také obvodní zdravotnické
středisko, spádová škola je v blízkém
Lomu.“ V někdejší školní budově teď
kteří se sem vrátili. A začala rekonstrukce
fary a kostela. Práce pokračují
podle finančních možností.
V roce 2007 byla tradice Mariánských
poutí obnovena. A sice oslavou
950. výročí první zmínky o obci (tehdy
osadě Radkových). Občané a zástupci
Severočeských dolů vysadili "Mariánskou
lípu" a podepsali "Smlouvu
o vzájemné toleranci a úctě".
Podle archeologických výzkumů
bylo území Mariánských Radčich osídleno
primitivní zemědělskou kulturou
už v mladší době kamenné. Název vsi
odkazuje na jméno náčelnického rodu
vesnice – Radkových, kteří tu sídlili
v jedenáctém století. Nejstarším písemným
dokladem o existenci vsi je
královská listina z roku 1347, píše se
v ní o vesnici Reitschitz. Své současné
jméno obec získala v roce 1859 naří- Obec podporuje stavbu nových domů
sídlí obecní úřad; skončila asi před třiceti
pěti lety kvůli nedostatku dětí.
Obec vlastní sedmdesát nájemních
bytů, a také dva rodinné domy pro šest
mladých rodin. Funguje tu Český
svaz žen, Sdružení dobrovolných hasičů,
Tělovýchovná jednota Baník, Fotbalový
klub a Myslivecké sdružení.
Obec provozuje Sdružený klub důchodců,
mateřskou školu a knihovnu.
Ta se nachází v přízemí Obecního úřadu.
Otevřena je každou středu od
15.00 do 17.00 hodin. Nabízí k půjčení
na pět tisíc knih. Každé tři měsíce nabídku
doplňuje osmdesát nových titulů.
Jde o knihy, získané výměnou
s Městskou knihovnou Most.
Mariánské Radčice mají dětská hřiště
a tělocvičnu. A brzy přibude další
hřiště. „Připravujeme větší fotbalové
hřiště pro členy TJ Baník“, říká starostka.
Je tu i kulturní dům. Před ním se také
15. září uskuteční tradiční Mariánská
pouť. Program začíná v deset dopoledne
a potrvá do šesté odpolední. Chybět
nebudou pouťové atrakce, historické
stánky a všechny návštěvníky
pobaví Vladimír Hron. Následuje Setkání
rodáků a školáků Mariánských
Radčic, narozených do roku 1965, na
sále kulturního domu začne od sedmé
večerní.
Další informace o obci
jsou na webu:
www.marianskeradcice.cz
Radčický okruh
Návštěvníky Mariánských Radčic
s obcí seznamuje Radčický okruh. Začíná
před místní restaurací „U Davida“, kde
stojí první informační tabule. Celkem
jich je šest a každá nabízí zajímavosti
o obci a okolí. Nechybějí ani plány těžby.
Na zastavení s číslem čtyři roste Mariánská
lípa, kde se podepsala smlouva
mezi občany a těžaři; další tabule přibližuje
poutní cestu Osek - Mariánské Radčice.
A trasa k poslední vede zástavbou
nových rodinných domků; týká se dolování
v okolí obce. Na obecním úřadu si
lze koupit turistické známky a pohledy,
a také odznaky obce. (red)