Blind Guardian: Rozhovor s Hansi Kürschem - Milan Škoda

milan.skoda.cz

Blind Guardian: Rozhovor s Hansi Kürschem - Milan Škoda

Rozhovor s Hansi Kürschem

Existuje pouze jediný cíl, který máme, a to je abychom neopakovali sami sebe.

Na téma Blind Guardian či na téma jejich zpěvák Hansi Kürsch, není potřeba psát nějaké

úvodníky. Když jsme dostali šanci si s ním popovídat, a to u příležitosti vydání jejich

jubilejního boxu, který obsahoval zpětně jejich vydaná alba, nerozmýšleli jsme se dvakrát.

Odkaz jejich hudby, vývoj kapely, účel onoho boxu, nechvalně známého orchestrálního alba,

plány kapely do budoucna a láska k Tolkienovi, to vše je mezi nejdůležitějšími tématy, o

kterých jsme diskutovali s tímhle v metalové muzice milým chlápkem. Následujte nás bardi...

Povyprávěj mi příběh, který se odehrál za vydáním boxu A Traveler´s Guide To Space And

Time. Je to něco, co jste udělali s vaší novou nebo předchozí vydavatelskou firmou?

Aktuálně s naší předchozí firmou. Vydání boxu se odehrává pod etiketou společnosti EMI.

Oni jsou držiteli práv ke všem našim nahrávkám až do doby Imaginations Through The

Looking Glass. Oni nás naháněli, abychom vydali právě takový produkt jako je tento, už

dlouhé roky a když nakonec přišli s důvodem udělat Best Of album, tak se nás přitom ptali

na kompilační box. Na to jsme pak souhlasili, protože jsme si říkali, že by to byl dobrý

nápad tímhle způsobem oslavit 25. výročí a vysvětlit tak spoustu věcí. V minulé éře byla

kapela společností EMI podporována a k tomu to naše výročí, takže to mělo smysl, nějaký

takový produkt vytvořit. K tomu všemu jsme navíc měli ještě nápad vytvořit remix verze,

například jako u Nightfall, a to dávalo celé té věci daleko větší a nový přístup.

Když dochází na remixy, myslíš si že je to fér předělat vaši hudbu do digitální podoby a

nemyslíš, že to může mít negativní dopad na pocit právě z takového alba, jakým je Nightfall,

když použiju tvůj příklad?

Myslím si, pokud se budeme bavit o prvních čtyřech albem, že je to zcela oprávněné, protože

všechny produkty tehdy byly v analogové podobě, kvůli vydání na vinylu. Takže cokoli z té

doby posloucháš na CD, pak je to ve snížené kvalitě (poznámka redaktora: zřejmě odkazuje

na moderní nahrávky na CD), protože existuje velký rozdíl mezi digitálním a analogovým

systémem, takže to celé dává smysl, abychom něco takového udělali. U alb počínajících od

Imaginations a dále, je to už ale otázkou diskuze. Cítili jsme, že některé věci by mohly

pravděpodobně být prezentovány v trošku modernějším hávu a tím tedy není

bezpodmínečně myšleno, že znějí lépe. Ale skladbám to dodává trošku odlišnou perspektivu

a nám se to líbilo takhle to udělat. Mezi hudebníky a producenty se proto říká: nikdy svůj

produkt nedokončíš, jen v něm máš ruku. A my můžeme dosvědčit, že to tak je. Nikdy

nedosáhneš konce, dokud...pravděpodobně nezemřeš, protože pořád jsme vlastně

zaměstnáni svou hudbou, pořád máme nějaké vize o těch skladbách. Hudba je definitivně


pořád jen hudba a pravděpodobně budou vždy existovat lidé, kteří budou více

upřednostňovat starší věci, zatímco jiní lidé budou více uchváceni modernějším nádechem.

Myslím, že je to opravdu jen otázkou...líbí se mi to takhle, ale to nemusí nutně znamenat, že

se mi to líbí více, než starší nahrávky.

Celý box vypadá velmi hezky a očividně půjde pro každého fanouška Blind Guardian o

záležitost „tohle musím mít“. Nemyslíš si ale, že je to trochu předražené, když se totiž

podívám na prodejce Amazon, je tam uvedená cena 120€.

Když to ale vezmeš, že je to za 15 CD, které jsou uvnitř, pravděpodobně to už není tak drahé

a můžeš o tom už uvažovat jako o nízkorozpočtovém nákupu. Pro fanoušky tvrďáky to

pravděpodobně bude těžké rozhodnutí, zda si box koupit nebo nekoupit, a to z důvodu, že

tací už mají víceméně všechny naše věci koupené, takže to bude opět otázkou...(smích).

Myslím, že jsme do toho vložili spoustu úsilí a když do boxu pronikneš, měl bys vidět, kolik

do něj bylo vloženo odhodlání a nadšení. Určitě jsme neučinili naše životy snadnější, když

jsme celou tuhle věc uskutečnili. Zabralo nám to kolem osmi měsíců, než jsme všechno

dotáhli do konce, a proto si myslím, že cena je pochopitelná, ale to se stává vždy s takovými

boxy. Stejně tak i mezi fanoušky, kteří mají už všechno, se najde někdo, kdo to ocení a bude

šťastný i za takto vydané finanční prostředky a zajisté bude i někdo, kdo nebude.

Takže říkáš, že rozhodnutí vytvořit takovýto box nebylo pouze rozhodnutím společnosti

EMI?

Ano, byli jsme absolutně za jedno, ale jistá je jedna věc, že EMI by to nedokázali udělat bez

nás...neměli to privilegium něco takového udělat (smích) bez našeho souhlasu. Šlo tedy o

něco, co oni skutečně navrhovali, ptali se nás na to a my jsme opravdu o něčem takovém

roky a roky přemýšleli. Potřebovali jsme jenom, aby to pro nás mělo nějaký smysl a ten

jsme cítili k 25. výročí naší existence, že existuje a je důvodem pro takové vydání. Musím

říci, že jsem velmi spokojený s tímto boxem a na druhou stranu musím také říci, i když to

bude znít divně, že jde mimochodem o malou věc, protože box je vydán v limitované edici a

vzhledem k výdajům, které jsme měli my a nahrávací společnost, pokud by se všechny kusy

prodaly, byl by z toho malý zisk, který by ale z EMI tak bohatou firmu, aby byla nezávislá

na Universal, neudělal...(smích), a z nás by také nebyly boháči tak, aby si Hansi mohl

dovolit koupit další nemovitost.

Už to jsou dva roky od vydání alba At The Edge Of Time. Existují už plány na nějaké nové

album?

U nás to nastává tak dva roky před vydáním nového alba. Tuším tak nějak, že někdy mezi

srpnem a prosincem roku 2014 budeme schopní vydat naše příští regulérní studiové album

a v pořadí po něm, řekněme asi o šest až osm měsíců později, vydáme album orchestrální.

V této chvíli pracujeme na obou albech a máme za sebou již pár nahrávek pro orchestr a

také pár demo nahrávek pro regulérní album, ale současně s tím se nacházíme ve fázi

skládání písní. Myslím, že obě alba v pořadí za sebou zvládneme možná během dalších

osmnácti měsíců.

To byla moje další otázka. Vzpomínám si jak si mluvil o orchestrálním albu již hromadu

posledních let a teď říkáš, že k vydání dojde v roce 2015...konečně?

(smích) Jsme velice šťastní s tímhle dílem, myslím že nám zabralo více jak šestnáct či

sedmnáct let, když to počítám od doby, kdy nás to poprvé napadlo. Já ale vždy opakuji, že


to čekání stálo za to. Půjde o velmi působivou věc. Bude to něco, s čím až dosud, žádná jiná

kapela nepřišla. Půjde o Blind Guardian ve zcela nové formě.

Tak, když o tom mluvíš takhle, tak to chápu jako že nepůjde o další heavy metalové album

s orchestrem, ale o album se skladbami, které byly přímo složeny pro orchestr.

Ano. Trochu malý obraz o tom jaké to bude si můžeš udělat, když posloucháš skladbu Wheel

Of Time, ale musíš použít svou představivost a vynechat kapelu a pak dosáhneš jakéhosi

prvního pohledu jak by naše hudba měla znít. Ta hudba šla s námi a provázela nás

posledních sedmnáct let a prošla si všemi zvraty nahoru a dolů a zkušenostmi, které jsme za

celé ty roky měli. Tím pádem se každá taková samostatná zkušenost na albu projeví a měla

na tuhle hudbu vliv. Tudíž jde též o základní prvek a důvod, proč album právě takto bude

znít a jak ho tvoříme. Nedokážu to popsat, je to nemožné popsat tento druh hudby, ale

opravdu jde o více záchytných bodů...k albu Nightfall In Middle-Earth a vše jde více ve

směru Tolkienovství. To je pravděpodobně jediné vyvětlení, se kterým mohu přijít (smích).

Je to něco, z čeho jsem opravdu nadšený a z čeho jsme vždy nadšeni byli a máme za sebou

v kapele spoustu diskuzí, zda onehdy či teď je ten správný čas dát lidem náhled, jak ta věc

bude znít. Skladby jako And Then There Was Silence a Wheel Of Time byly skladby

relativně obdobné orchestrálnímu albu, ale mají tak trošku odlišný přístup, proto jsme se

rozhodli, že je na orchestrální album nepoužijeme. Jsem přesvědčeni, že lidé budou tímhle

albem unešeni.

Je dostatečně zřejmé, že po mnoha letech jste nyní nastoupili na určitý druh hudební

cesty, kterou následujete. Byly nebo jsou na této cestě nějaké nápady ke zkoumání nějakého

nového stylu a nějakého nového přístupu ve skládání?

Ne, pro nás existuje pouze jediný cíl, který jsme si dali, a ten bych vysvětlil takto:

neopakovat sami sebe a od dob alba Nightfall jsme cítili, že rádi prozkoumáme více oblastí,

ve kterých bylo něco, co jsme použili a mělo to smysl a dosud jsme konce naší cesty

nedosáhli. Na dalším albu budou zase nové aspekty a přitom se samozřejmě nikdy

nepokusíme zapřít svou minulost. Tím tedy budeme na albu v kontaktu s dřívější kariérou

Blind Guardian, ale ty uslyšíš nové skladby. Myslím, že jde o něco, čeho jsme se vždy snažili

dosáhnout. Byla by to pro nás dost ostuda, kdyby někdo řekl, že jsme na novém albu udělali

to samé co na tom předchozím nebo že se snažíme kopírovat album Somewhere Far Beyond

nebo něco takového. Je to pro nás jediný možný způsob jak si zachovat přístup tvorby

nových nápadů a přirozeně, pokud hraješ něco nového a pokud máš otevřené hledí a

posloucháš moderní hudbu, to vše může mít dopad na tvou vlastní hudbu a může ji změnit.

Nyní, když jsi se zmínil o vašich předchozích albech, je tu otázka na kterou jsem se tě chtěl

vždy zeptat a která má co do činění s tím, zda bys mohl říci, které máš nejraději a o kterém

bys mohl říci, že bylo pro kapelu nejdůležitější?

To, které mám nejraději, je Nightfall a to nejdůležitější je a bude vždy A Night At The Opera

a po něm album Tales From The Twilight World. To jsou dvě alba, které podle mého názoru

hrají nejdůležitější roli pro celou naší kariéru.

Když dáváš dokupy texty, odkud bereš inspiraci? Jde vždy o fikci?

Inu, jde o propojení fikce a osobního pohledu. Víš, nejde jen čistě o samotnou fikci, ale

najdeš v nich také skutečný život. Mnoho lidí to ale nerozpozná. Je to stejný fenomén, který

zažíváme s hudbou...vychází zevnitř. Texty musí korespondovat s hudbou, takže když


pracujeme na hudbě, tak již velmi od počátku uvažuji o tématech, který by přicházely

k dané hudbě v úvahu. Pak, když skládám melodie a zpěvové linky, začínám používat

náhodná slova, která mi přijdou na mysl a někdy mi hned taková první slova udají další

směr, kterým se vydám. Někdy ta slova kompletně nemají žádný smyl a nikam nevedou a

pak se vracím k základnímu jádru hudby a zkouším nalézt propojení k myšlenkám, které

mám v mysli a pak začnu stavět od tohoto místa znovu. V mnoha případech hudba

promlouvá určitým dramatickým fantaskním jazykem a to je důvod, proč dochází k tak

silnému a blízkému vztahu mezi hudbou a texty.

Existuje nějaká šance, že spatříme v budoucnu další konceptní album?

Tuším, že šance na něco takové je velmi vysoká u našeho orchestrálního alba. Už jsme na

tom začali pracovat s chlapíkem jménem Markus Heitz, což je německý spisovatel a autor

příběhu pod titulem The Dwarf (Trpaslík) a on pro náš orchestrální projekt tvoří zcela

nový příběh a krom tohoto příběhu i já dávám dokupy konceptní album. Je to něco, co je

velmi propojeno a velmi spolu souvisí a jedno bude mít vliv na druhé, samozřejmě že

jádrem je hudba a ta je již z 90% hotová. A ta také bude mít vliv na Markusovo psaní a

jakmile se příběh vrací zpět ke mě, tak záhy mění i můj pohled na hudbu a texty a jejich

smysl, který se do nich snažím v danou chvíli vkládat.

Viděl jsem vás prvně na živo ke konci devadesátých let, když si ještě hrával na basu. Můžeš

říci, zda ti to chybí? Protože když tě vidím teď na pódiu, mám z tebe takový nejistý pocit, jako

bys vydával dojem, že ve chvílích kdy nezpíváš, bys potřeboval na pódiu něco dělat.

V takové chvíli dostávám větší jistotu (smích). Ano, ze začátku to byl problém. Podcenil jsem

ten fakt, když jsem odložil basu a myslel jsem si, že bude lehčí zaměřit se více na zpěv. Ale

když jsme odehráli takto první koncert v roce 1998, tak to byla velmi tvrdá lekce. Začalo se

to měnit až v roce 2002, ale i tak jsem se cítil pokaždé špatně, zvláště když jsem byl třeba

nemocný, tak to byl pro mne velký problém, pro kvalitu mého živého projevu. Ale od roku

2006 až dodnes nemám takový pocit nejistoty a cítím se jistější pokud jde o pohyb po pódiu

a tento pokrok je viditelný. Teď už se cítím fajn a když se vrátím zpět ke tvé otázce, srovnat

se s tím mi zabralo více času než jsem očekával.

Je skladba The Bard´s Song (In The Forest) tím nejintenzivnějším kouzelným momentem

při vašich živých vystoupeních, když ji všichni prozpěvují?

Ano, jde o kouzelný moment, ale netuším zda je to ten nejintenzivnější, protože mám rád

takovou intenzitu i když hrajeme například třeba Mirror Mirror nebo Valhalla, a pak i když

hrajeme Imaginations From The Other Side nebo Lord Of The Rings, tam je také ten

intenzivní pocit v publiku a je stejně tak silný jako při The Bard´s Song. Nemohu tedy

potvrdit, že jde o vrchol našeho vystoupení, ale očividně se jedná o jeden z vrcholů.

Rozumím tomu, proč tahle skladba patří mezi oblíbené tvé či dalších, protože ji všichni

prozpěvují a to je pro fanoušky kouzelné, ale pro nás účinkující, to musím přiznat, existují

ještě další a další skladby během našeho show, které takto cítíme.

Co si pomyslíš, když po vás hned po druhé skladbě lidé začnou žádat skladbu Majesty?

(smích) To je kousek onoho kouzla. Na to si zvykneš a někdy ji zahrajeme na počátku akce,

ale někdy necháme publikum, aby o ni žádalo křikem dlouhé minuty či hodinu, nebo tak

dlouho dokud ji nezahrajeme a někdy ji nezahrajeme vůbec. To nám dává určitou moc a té

si vážíme.


Posloucháš nějakou novou hudbu?

Yeah, poslouchám novou hudbu. Stále mám rád metalovou hudbu a obecně vzato

poslouchám všechny druhy hudby. Například mám rád kapelu jménem Alpha Tiger,

protože jsou velmi dobří. Powerwolf je další kapelou, které si dost považuji.

Kdy do tvého života dorazila symfonická hudba a začala tě ovlivňovat?

Myslím, že změna nastala s albem Tales From The Twilight World, když jsme začali

například poslouchat Queen. Na jejich albech a v jejich muzice můžeš nalézt orchestrální

momenty a ty měly na nás velký vliv. Předtím, v osmdesátých letech, pro nás existoval

pouze metal a nic jiného (smích). Myslím, že jsem tou dobou prodal celou svou rockovou

sbírku, kterou jsem později zase samozřejmě dokupoval (smích). Ale v těch osmdesátých

letech jsem nepotřeboval nic jiného, než to s čím přišli Iron Maiden a Judas Priest. Žádní

Deep Purple nebo Queen nebo Electric Light Orchestra. Neposlouchal jsem ty ostatní kapely

ani žádný jiný druh hudby v osmdesátých letech, nic kromě heavy metalu. Pro mne tehdy

existovaly jen dva druhy hudby. Heavy a Metal. Proto jsou také první dvě naše alba

kompletně čistě metalová, ale během turné k albu Follow The Blind jsme odhalili svoji

pozdější posedlost skupinou Queen a to byla chvíle, kdy se pro nás orchestrální elementy

staly naprostým základem všeho. O něco později jsme přišli na to, že jsme v osmdesátých

letech nedocenili kapelu Jethro Tull, a potom tedy i k nám dorazily folkové elementy.

Existuje nějaká možnost, že bychom jednoho dne spatřili Thomena zpátky v kapele?

Ne, definitivně ne. Thomas si dělá své záležitosti a je s nima velice spokojený. Máme dobrý

vztah, ale často spolu nehovoříme. Bylo to jeho rozhodnutí opustit kapelu a my jsme všichni

k tomu dali souhlas. Frederik (poznámka redaktora: Ehmke) odvádí skvělou práci a

upřímně není vůbec potřeba o takové možnosti přemýšlet (smích). A mimoto, ani netuším,

zda by vůbec Thomen o něco takového jako vrátit se zpět, měl zájem.

Neměl jsi úzkost z nového filmového zpracování Hobbita a jaký je tvůj názor na dílo

Petera Jacksona jak zfilmoval trilogii Pán prstenů?

Měl jsem své obavy ještě dříve, než jsem na první díl Společenstvo prstenu šel do kina, ale

byl jsem jeho zpracováním kompletně unešen, proto doufám, že to samé se stane u filmu

Hobbit. Ale udělat z toho triligii, je pravděpodobně záměrem vydělat na tom peníze. Slyšel

jsem, že se kvůli tomu trochu nějak natahoval děj...

Ano, trošku více vzato na tři filmy...na devět hodin...

(smích) Zatím jsem film neviděl (poznámka redaktora: rozhovor probíhal před 14.

prosincem). Půjdu na něj příští týden. Trailer (ukázka) k filmu nebyl tak slibný, jako ten

k Pánu prstenů, ale to v této chvíli není důležité.

Vážně si to myslíš? Protože, když jsem to viděl, vzalo mě to zpátky do roku 2001 a

probudila se ve mne celá ta éra očekávání a obav...

Skutečně? Byl jsem v kině a viděl jsem tam dvouminutovou upoutávku a bylo to jako...však

víš...trpaslíci zpívají a já byl z toho trochu...okay, tohle má být to, co nám z filmu chcete

ukázat?...Ne. A další věcí je to, že tady v Německu je tento film dabovaný. Máte ho v Řecku

také nadabovaný?


Ne, máme tu pouze anglicky mluvenou verzi...

OK, v Německu je to obecná záležitost dabovat filmy a speciálně, když přijde nějaká

základní věc jako je zpívání...tak to je utrpení. Takže to je možná jeden z důvodů, proč jsem

nebyl trailerem nějak vzatý. My všichni zajisté víme, že Nový Zéland vypadá jako

Středozemě a o tom není pochyb (smích), takže co s tím uděláš? Můžeš zamířit do odlišných

míst, ale ne možná tak dojemných jako ve filmu Pán prstenů, protože ty jsi už viděl předtím,

ale vidět to znovu?....kdo ví?

Jaký máš názor na základní prvky ve vaší vlastní hudbě, která tvoří váš zvuk tak

unikátním? Protože, podle mne, jste jedinou kapelou svého druhu...

Věřím že je to vášeň. Že je to poctivost. Touha a vůle k pokroku.

A co třeba hudební přístup?

Existuje spousta prvků v hudbě, které fanoušek - speicálně fanoušek Blind Guardian - vítá,

ale zdá se, že je velmi obtížné je identifikovat. Jsou hudebníci, kteří chtějí založit kapelu, co

by zněla jako my, ale je velmi obtížné zkopírovat ten správný pocit.

Okay, tak to je ode mne vše. Poslední slova jsou tvá....

Podporujte nás i nadále. Je to vždy radost dorazit do Řecka a užijte si nový rok 2013.

Hansi, díky moc za tvůj čas. Bylo to skutečně skvělé si s tebou popovídat.

Kostasi, bylo to skvělé privilegium si s tebou pokecat, díky.

Redaktor: Kostas

(21.01.2013, http://www.rocking.gr/, přeložil Milan Škoda)

More magazines by this user
Similar magazines