You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Amniota - blanatí<br />
Je korunová skupina obratlovců. Jedná se o tetrapody (čtyřnohé obratlovce),<br />
jejich vejce má obaly amnion, allantois a chorion (serosa), díky kterým již<br />
nemusí být tak vázaní na vodu jako sesterští obojživelníci a primitivní<br />
obratlovci. To umožňuje osídlení všech typů prostředí včetně pouští. Dalšími<br />
synapomorfiemi amniot je ztráta labyrintodontních zubů, tuk v kůži, metanefros<br />
a jiné.<br />
Amniota se dělí na dvě velké monofyletické skupiny, Sauropsida a Synapsida.<br />
Sauropsida zahrnují plazy a ptáky, Synapsida savce a další zvířata, tedy ta, která<br />
mají blíže v savcům (v úzkém slova smyslu) než k plazům. Zřetelné a na první<br />
pohled viditelné rozdíly mezi současnými zástupci těchto dvou linií v minulosti<br />
neexistovaly nebo nebyly tak zřejmé – čím jdeme v historii blíže ke společnému<br />
předku těchto dvou linií, tím podobnější si jsou jejich zástupci. Do linie vedoucí<br />
k savcům (Synapsida) tedy patří řada skupin (např. Pelycosauria nebo<br />
Therapsida, do kterých patří mj. Cynodontia), které jsou často nesprávně<br />
považované za plazy (někdy zvaní "savcovití plazi"), ač jsou spíše "plazovitými<br />
savci".<br />
Nejstaršími příslušníky amniot byli Tulerpeton a/nebo Casineria, někdy<br />
považované za jejich sesterské taxony.<br />
Amniota - původ<br />
Anadromní živočichové a jaké u nás<br />
nalézáme původní zástupce<br />
obratlovců?<br />
Aorta, která aorta je redukována u<br />
ptáků?<br />
Aorta, která aorta je redukována u<br />
savců?<br />
Archeopteryx<br />
Atlas neboli nosič<br />
Autotomie a u kterých obratlovců se<br />
vyskytuje?<br />
Axis neboli čepovec<br />
Bezblanní<br />
Bezčelistnatci, příklad<br />
Běžci - každý světadíl, uvě´d druh<br />
Binokulární vidění<br />
Brachypterie - co je to?<br />
Prvohory- Karbon<br />
(před 354 - 290 mil. let)<br />
- potrava hmyz, Amphibia,,plavuňové lesy<br />
- nejstarší měli anapsidní lebku<br />
- drobné ještěrky, nálezy v Kanadě<br />
Migrace ryb rozmnožování – migrace z moře do sladkých vod - LOSOS<br />
U ptáků je redukována levá aorta.<br />
U savců je redukována pravá aorta.<br />
Pták, nesl mnoho plazích a ptačích znaků, nebyl to mezičlánek, ale samostatná<br />
vývojová větev<br />
Plazí znaky – malá hrudní kost, pánev srostlá jen z 6 obratlů, křídla 3 prsty<br />
s drápy<br />
Ptačí znaky – peří, křídla, zadní končetiny, částečně pneumatizované kosti<br />
Takovouto kostrou pravděpodobně nemohl létat<br />
První krční obratel - C1<br />
Je obranné chování některých živočichů spočívající v odvrhnutí určité okrajové<br />
části těla. Jsou ji schopni někteří měkkýši, korýši a ostnokožci, ale také mnozí<br />
obratlovci. Nejčastěji jsou odvrhována chapadla, končetiny či ramena, ale i ocas<br />
(tzv. kaudální autotomie čili odtržení ocasu). Odvrhnout ocas jsou v případě<br />
nebezpečí schopny konkrétně mnozí ocasatí obojživelníci, haterie<br />
novozélandská, někteří ještěři, amfisbény, ale i několik hadů a dokonce někteří<br />
hlodavci. Do různé míry jsou tyto orgány schopné regenerovat.<br />
Druhý krční obratel – C2<br />
Obojživelníci, paryby, vejce nemá ochranný obal, nemůžou žít na souši!<br />
Sliznatky a mihule<br />
Austrálie - kiwi, emu, Afrika - pštros dvouprstý, Jižní Amerika - Nandu<br />
Asie - pštros dvouprstý<br />
Mnoho živočichů (většina savců, ptáků, plazů a některých ryb) má oči umístěné<br />
na přední straně hlavy, což jim umožňuje trojrozměrné binokulární vidění –<br />
zorná pole obou očí se z větší části překrývají.<br />
Krátkokřídlost, křídla jsou značně zkrácena<br />
1
Bursa Fabricii<br />
Cekotrofie - co je to?<br />
Corpus callosum<br />
Čelisti<br />
Čepovec neboli axis<br />
U mladých ptáků na přechodu konečníku a kloaky.<br />
Vylučuje žluč a jiné látky.<br />
Požírání a opětné trávení vlastních kašovitých výkalů – zajíci (pojídají vlastní<br />
kašovité výkaly, teprve potom jsou z toho bobky)<br />
- vláknitého spojení mezi<br />
hemisférami koncového mozku, charakteristické pro savce<br />
Vyvinuly se z prvního žaberního oblouku, - PARYBY<br />
Čepovec – druhý krční obratel C2<br />
Červené krvinky<br />
Dělohy typy<br />
Diastema - co to je diastema, u kterého<br />
řádu obratlovců je vyvinuta?<br />
Difiodontní chrup - charakteristika<br />
Diverticulum<br />
Domestikace psa byla před<br />
Bezzubá mezera mezi řezáky (hlodáky) a stoličkami.Hlodavci<br />
Dvougenerační, mléčný+úplný, 20+32, mléčný chrup bez stoliček<br />
Hřbetní vychlípenina předního střeva, slouží jako opora přední části těla a<br />
působí podobně jako chorda – není to však orgán stejného původu. Vyskytuje se<br />
u Hemichordata (Polostrunatců).<br />
15 000 lety<br />
Echolokace, co je to<br />
Ektoderm<br />
Způsob orientace nočních živočichů s noční aktivitou nebo žijících v jeskyních<br />
či kalné vodě – ryby, ptáci, savci – hmyzožravci, netopýři, delfíni. Živočich<br />
vydává ultra zvuky a zachycuje jejich ozvěnu (echo), tj. signál odražený od<br />
předmětu v prostoru. Nejlépa je vyvinuta u netopýrů a kytovců.<br />
Ektoderm je vnější zárodečný list, který se vyvíjí ve stadiu gastruly společně s<br />
entodermem. Vzniká z něj většina epitelů, pokožka a její deriváty (vlasy, nehty),<br />
výstelka začátku a konce zažívací trubice, dále například čichové buňky,<br />
mozeček, tyčinky a čípky a dřeň nadledvinek; u vzdušnicovců vzdušnice a u<br />
triblastik ve stadiu neuruly nervová soustava, rohovka a čočka oka.<br />
2
Ektoderm – co je to?<br />
Ektotermie<br />
Elektrický orgán ryb<br />
embryophagye<br />
Endemický druh – co je to a příklad<br />
Endemismus – co je to?<br />
Specifickým typem ektodermu je neuroektoderm, z něhož vzniká nervová<br />
soustava a neurální lišta.<br />
Vnější zárodečný list<br />
Schopnost získávat teplo z okolního prostředí( natáčení ke slunci ) –obojž., plazi<br />
Orgány elekterické<br />
- zvláštním typem tkáně vznikající jako modifikace příčně<br />
- pruhované svaloviny<br />
- vytváří elektrické orgány u některých paryb a ryb, jako jsou např.<br />
sumec elektrický (r. Malopterurus), paúhoř elektrický (r.<br />
Electrophorus), parejnok elektrický (r. Torpedo)<br />
- ektrické orgány plní funkci orgánů útočných a obranných<br />
Základem je destička svalové tkáně tzv. elektrická ploténka = elektroplax<br />
Jedna strana každé ploténky je inervována. Tyto ploténky jsou v elektrickém<br />
orgánu uspořádány ve sloupcích, čímž dochází ke sčítání jejich potenciálů.<br />
Akční potenciál jedné ploténky je 0,14 V. Čím větší je počet těchto jednotek, tím<br />
mohutnější výboj může živočich vydávat. Nejsilnější výboj (až 600 V) může<br />
vydávat paúhoř elektrický (r. Electrophorus), který má podél páteře uloženo 5. -<br />
6. 000 plotének.<br />
Jednoduché elektrické orgány<br />
- vznikají přeměnou ocasní, žaberní a okohybné svaloviny u některých<br />
mořských a sladkovodních ryb;<br />
- nejsou schopné vydávat silnější výboje, ale vydávají sérii slabých<br />
výbojů (až 300 výbojů/s)<br />
- slouží k usnadnění orientaci v prostoru (jako sonary) a zajištění a<br />
zlepšení vzájemné komunikace mezi jedinci (vyhledávání partnera,<br />
potravy);<br />
- nejvíce jsou vyvinuty u hlubinných ryb (se zakrnělými zrakovými<br />
orgány)<br />
Pojídání okolních embryí tím nejsilnějším embryem např. žralok písečný<br />
Dr vyskytující se na omezeném, většinou geograficky odděleném území a nikde<br />
jinde na světě – např. koala australská, panda velká<br />
Výskyt v jasně vymezeném území<br />
Endotermie Teplokrevnost, schopnost organismů udržovat vyšší teplotu vůči svému okolí –<br />
Ptáci, savci<br />
Entoderm<br />
Estivace – co je a k čemu slouží tato<br />
adaptace? U kterých tříd obratlovců ji<br />
nalézáme?<br />
Heterodontní chrup<br />
Vnitřní zárodečný list, z entodermu se vyvíjí epitel trávicí soustavy (vyjma části<br />
úst, hltanu a řiti). Také z něj vznikají buňky lemující všechny žlázy, které jsou<br />
otevřeny do trávicí soustavy (játra, slinivka břišní), epitel Eustachovy trubice,<br />
část středního ucha, epitel průdušnice, průdušky a plicních alveol, povrch<br />
močového měchýře a části močové trubice.<br />
Zpomalení až zastavení životních pochodů v době extrémního sucha, letní klid –<br />
obratlovci – želvy<br />
Přítomny řezáky, špičáky, třeňáky a stoličky<br />
Hibernace – co je a k čemu slouží tato<br />
adaptace? U kterých tříd obratlovců ji<br />
nalézáme?<br />
HOMINIZACE:<br />
Zimní spánek u savců medvěd, ježek, útlum fyziologických procesů. U plazů<br />
bruminate (iný výraz pro hibernaci)<br />
• morfologické trendy:<br />
• 1, změna stavby pánve a dolních končetin<br />
• 2, redukce obličejové části lebky a zvětšování mozkovny<br />
• 3, adaptace ruky na jemné úkony<br />
• trendy v chování:<br />
• 1, bipední chůze (migrační potravní strategie, nošení mláďat)<br />
• 2, dělba práce<br />
• 3, zvýšení živočišné složky potravy (skupinový lov)<br />
• 4, vyrábění nástrojů<br />
• 5, řeč<br />
• 6, myšlení<br />
3
Homo- ze kterého světadílu pochází ?<br />
Homoiotermie<br />
Afrika<br />
Teplokrevnost – Ptáci, savci<br />
Choany Propojení čichových váčků s ústní dutinou ( Obojživelníci )<br />
Chorda – co je to? U koho se<br />
vyskytuje?<br />
Chudozubí – napište zástupce<br />
Illicium<br />
Intertarzální kloub<br />
Iteroparní<br />
Jacobsonův orgán a na jakém principu<br />
funguje?<br />
Jaguár versus Levhart<br />
Struna hřbetní – u strunatců<br />
Mravenečník čtyřprstý, pásovec devítipásý, lenochod<br />
Přeměněný první paprsek hřbetní ploutve v jakousi vábničku<br />
Spojuje tibiotarsus a tarsometatarsus, vyskytuje se u ptáků<br />
Reprodukční období vícex za život<br />
Přijímání pachů ústní dutinou, čichové receptory na sliznici – u plazů jako hlavní<br />
čichový orgán.<br />
Dále se vyskytuje u nižších hlodavců a omezeně u savců v souvislosti s<br />
rozmnožováním (šelmy, flémování hřebců)<br />
Jaguár a levhart<br />
Jaguár (Panthera onca) patří spolu s tygry, lvy a levharty mezi tzv. velké kočky.<br />
Zatímco se lvem či tygrem jaguára nikdo nezamění, mnoho lidí si ho snadno<br />
splete levhartem. Rozdíly mezi oběma zvířaty nejsou velké, přesto tu jsou. Jaguár<br />
je celkově robustnější - má zdánlivě kratší a silnější nohy, mohutnější a hranatější<br />
hlavu. Ale nejnápadnější rozdíl je v kresbě kožichu - jeho černé skvrny na bocích<br />
mají uprostřed další černou tečku, zatímco kroužky na levhartím kožichu jsou<br />
prázdné.<br />
Rozlišovací znaky<br />
1. Srst<br />
srst jaguára<br />
srst levharta<br />
2. Hlava<br />
Hlava jaguára je větší a širší<br />
než u štíhlejšího levharta.<br />
Tlama levharta je užší a čelisti<br />
se zdají být slabší.<br />
3. Těla obou šelem mají podobný tvar, ale tělo jaguára je podsaditější,<br />
silněji stavěné a jeho nohy jsou mohutnější.<br />
4
Katadromní živočichové a jaké u nás<br />
nalézáme původní zástupce<br />
obratlovců?<br />
Kladogram – čtvernožci<br />
-<br />
Migrace ryb rozmnožování – migrace ze sladkých vod do moře – Úhoř<br />
Kliční kost u ptáků<br />
Kloaka – co je to, u koho se vyskytuje<br />
Klouzavý let – kde je ho schopen?<br />
Je srostlá ve vidlici<br />
Společné vyústění rozmnožovací, vylučovací a trávicí soustavy. Tento orgán<br />
mají všichni obojživelníci, plazi a ptáci. Kloaku mají ptakořitní savci.<br />
Letuchy, poloopice - indriovití<br />
Kostrční žláza – co je to, pro kterou<br />
skupinu obratlovců je<br />
charakteristická?<br />
Kožní dýchání je významným zdrojem<br />
kyslíku pro jaké obratlovce?<br />
Krční obratle – kolik jich mají savci? 7<br />
Ptáky, vylučuje maz, který udržuje peří v dobré kondici, je uložena pod<br />
posledním kostrčním obratlem<br />
Obojživelníci<br />
Krevní oběh – kdo ho má zcela<br />
oddělený<br />
Která třída obratlovců je nejpočetnější<br />
a kolik druhů přibližně zahrnuje?<br />
Ledviny obojživelníků<br />
Ledviny plázů<br />
Ledviny savců<br />
Ptáci, savci<br />
Ryby – 24000 druhů, Ptáci – 9600 druhů,<br />
opistonefros<br />
metanefros<br />
metanefros<br />
5
Ledviny typy<br />
Liné Carl, dílo a kdy ho vydal,<br />
národnost<br />
Lorenziho ampule<br />
Mezoderm<br />
Migrace a její typy<br />
Švéd, Systema natura, 1758<br />
Nachází se na nose a registrují hydrostatický tlak, teplotu a elektrické pole<br />
Střední (třetí zárodečný list)<br />
Migrace mohou být pravidelné (cyklicky se opakující) nebo nepravidelné<br />
(náhodné) a mohou mít různé příčiny. Pravidelné migrace se mohou opakovat v<br />
periodě:<br />
• denní (cirkadiánní) - příkladem je fytoplankton migrující za denního<br />
světla k hladině, aby zde mohl provádět fotosyntézu, naopak v noci se<br />
stahuje do větších hloubek, aby unikl případným predátorům<br />
• měsíční (lunární) - poměrně řídký případ, souvisí zpravidla s<br />
rozmnožováním spojeným s konkrétní lunární fází (např. palolo zelený<br />
- Eunice viridis)<br />
• roční - asi nejčastější případ, patří sem jak migrace ptačí (tah do<br />
„teplých krajin“), tak migrace velkých kopytníků na savanách řízené<br />
střídáním období sucha a dešťů (popřípadě tah sobů v severské tundře).<br />
Známé jsou i roční tahy lososovitých ryb koryty řek či tah lumíků.<br />
Velice zajímavé jsou i tahy některých druhů hmyzu, kupř.<br />
severoamerického druhu motýla z rodu Monarch.<br />
Nepravidelné migrace mohou mít za příčinu lokální přemnožení, zhoršení<br />
životních podmínek (např. znečištění, úbytek potravy či jiných zdrojů, nárůst<br />
počtu predátorů nebo kompetitorů). Do nepravidelných migrací lze zařadit i<br />
šíření organismů - např. invazní nebo expanzivní druhy.<br />
Délka migrace může být velice odlišná, od několika metrů až po tisíce<br />
kilometrů. Patrně nejdelší migraci vykonává rybák dlouhoocasý, Sterna<br />
paradisaea, který dvakrát za rok překoná polovinu planety, neboť léto tráví v<br />
Arktidě a zimu v Antarktidě. Jeho migrační vzdálenost tak přesahuje 17 000 km.<br />
Zajímavý je případ migrace některých druhů hmyzu přes Atlantský oceán (4500<br />
km), např. saranče Schistocerca gregaria.<br />
Migrace ryb<br />
Jako migrace ryb označujeme jejich tah do jiných míst v rámci jejich životního<br />
prostředí. Tyto migrace mohou probíhat v řádu hodin, dní nebo i roků stejně jako<br />
několika metrů nebo mnoha tisíc kilometrů. Důvodem většinou bývá shánění<br />
potravy nebo tření, nicméně v některých případech nejsou důvody tahu zcela<br />
jasné.<br />
Druhy migrací se dají v zásadě rozdělit do následujících skupin:<br />
Diadromní migrace (migrace mezi sladkou a mořskou vodou)<br />
Katadromní migrace – migrace ze sladké do mořské vody za účelem<br />
rozmnožování –úhoř. Například úhoř říční podniká dalekou cestu z evropských<br />
řek do Sargasového moře, kde se vytírá.<br />
Anadromní migrace – migrace z mořské vody do sladké za účelem<br />
rozmnožování. Nejznámější anadromní rybou je losos, který převážnou většinu<br />
6
Monokulární vidění<br />
Mořské ryby – pijí vodu?<br />
Mořské ryby – vylučují přebytečné<br />
ionty?<br />
Mozek vyšších obratlovců<br />
Nažina – co je to?<br />
Neognátní typ lebky<br />
Neotenie? Uveďte příklad<br />
neotenického druhu obratlovce.<br />
Nidifugní mláďata – vysvětli, u koho se<br />
vyskytují?<br />
Noha anyzodaktilní<br />
Noha pamprodaktylní<br />
života tráví v moři, aby ke konci svého života podnikl cestu na rodná trdliště do<br />
horních toků řek.<br />
Amphidromní migrace – migrace mezi sladkou a mořskou vodou během života<br />
avšak nikoli za účelem rozmnožování<br />
Potamodromní migrace – migrace v rámci sladkých vod<br />
Oceánodromní migrace – migrace v rámci mořských vod<br />
Živočich vnímá současně dva rozdílné obrazy, jako např. zajíc nebo chameleon<br />
ano<br />
ano<br />
Mozeček, střední mozek, mezimozek, koncový mozek, prodloužená mícha<br />
Místo na těle ptáku mezi pernicemi, které je kryto pouze prachovým peřím<br />
Typ lebeční báze, typický pro ptáky nadřádu letci (Neognathae)<br />
Neotenie je stav, kdy živočich dosáhne pohlavní dospělosti, a při tom u něj<br />
přetrvávají juvenilní znaky. Jinak řečeno - neoteniční jedinci jsou larvy, které<br />
jsou schopny pohlavního rozmnožování. Může se objevit u mnoha skupin<br />
živočichů. U některých živočichů se jedná přímo o jejich životní strategii.<br />
Nejznámějším příkladem je obojživelník axolotl mexický, u kterého je proměna<br />
v dospělce vzácnost.<br />
Neotenie je zpomalení vývoje somatických orgánů.<br />
Supernekrmivá – potravu si obstárávají sama, i létají např. ajíco<br />
Nekrmivá – potravu obstarávají sama mimo hnízdo, rodiče je zahřívají a vodí<br />
Vodivá – opouštějí hnízdo, rodiče je vodí a krmí (chřástali, jeřábi, potápky)<br />
Polokrmivá – mají peří a smysly fungující, ale zůstavají v hnízdu a rodiče je<br />
krmí (rackové, tučňáci a buřňáci)<br />
Základní typ, 1. prst palec směřuje dozadu a 3 dopředu<br />
Má různé modifikace nohou:<br />
- částečně plovací (blána částečně mezi třemi prsty), dlouhokřídlí<br />
- plovací (blána celistvě mezi třemi prsty), vrubozobí<br />
- veslovací (blána celistvě mezi čtyřmi prsty), veslonozí<br />
- lemovaná, potápka<br />
- uchvacovaní, sovy, dravci<br />
- hrabavá (většinou s ostruchou), kurovití<br />
Závěsná noha ptáků z řádu svišťouni, všechny prsty směřují dopředu<br />
Noha syndaktylní<br />
Noha ptáků s částečnými srůsty kostí, řád srostloprstí např. ledňáček, zoborožec<br />
– tři prsty směřují dopředu(některé jsou srostlé) a palec dozadu<br />
Nosohypofyzární vak - propojení nozder s hltanem – vyskytuje se u sliznatek, nadtřída<br />
bezčelistnantci<br />
Obojživelníci – aestivace<br />
Obojživelníci – čeledi vyskytující se<br />
v ČR<br />
Obojživelníci – hibernace<br />
Obojživelníci - charakteristika<br />
Listovnice zručná<br />
Skokanovití, mlokovití, blatnicovití, ropuchovití, rosničkovití, kuňkovití<br />
Pamlok sibiřský, Skokan lesní<br />
KOSTRA<br />
- lebka – široká, zploštělá, bikondylní, kosti redukované,<br />
zvětšení očnic, sekundární patro ne, jazylka<br />
- páteř – 6 – 285 obratlů, 1 krční obratel atlas<br />
- žebra volná, na sternum (jen žáby) se nenapojují<br />
SVALY<br />
- červoři a ocasatí – myomery<br />
- nejmasivnější musculus dorsalis trunci, svaly nohou<br />
- musculus rectractor bulbi<br />
KŮŽE<br />
- propustná, vaskularizovaná, nerohovatí, pigmentace<br />
7
Obojživelníci – morfol.změny při<br />
přechodu na souš<br />
Obojživelníci dobytí souše, kdy?<br />
Obojživelníci v ČR<br />
Ocasaté formy obojživelníků – které<br />
naše skupiny tam patří?<br />
oophagye<br />
Oviparie - vejcorodost<br />
- hlen, jedy<br />
TRÁVÍCÍ SOUSTAVA<br />
- jazyk – zakrnělý vs. vymrštitelný<br />
- zuby – stopkovité, homodontní, polyfyodontní<br />
- žaludek – nediferencovaný<br />
- střevo – ústní do kloaky, dlouhé dle potravy pulci vs. adulti<br />
DÝCHACÍ SOUSTAVA<br />
- plícemi – nemají hrudní koš – bukální pumpování<br />
- kůží – hlavní u mločíků a ocasatek, doplňkové u všech<br />
- žábrami – plně vodní čeledi – macaráti, úhoříci, surýni<br />
CÉVNÍ SOUSTAVA<br />
- velké změny během metamorfózy<br />
- srdce - 2 předsíně, 1 komora<br />
- erytrocyty - velké (100 µm) a s jádrem<br />
NERVOVÁ SOUSTAVA<br />
- mozek – střecha středního mozku, tectum mesencephali<br />
– mozeček cerebellum malý<br />
- 10 párů hlavových nervů<br />
UROGENITÁLNÍ SOUSTAVA<br />
- ledviny - různého typu – holonefros, opistonefros<br />
- močový měchýř až za kloakou – osmoregulační funkce<br />
- Müllerovy chodby – produkce vaječných obalů, příp.<br />
zde probíhá vývoj zárodků<br />
1. Zlepšení spojení obratlů – zygapofýzy<br />
2. Rozvoj žeber<br />
3. uvolnění lopatky, jazylka a střední ucho columella<br />
4. končetiny a další dýchání zrak a krevní oběh<br />
“Prvohory“ – Devon (před 417- 354 mil. let), Tiktalik rosee<br />
21 druhů<br />
2 řády – ocasatí a žáby<br />
6 čeledí – mlokovití (Salamandridae),kuňkovití (Bombinatoridae), blatnicovití<br />
(Pelobatidae), rosničkovití (Hylidae), ropuchovití(Bufonidae), skokanovití<br />
(Ranidae)<br />
Ocasatí – 8 druhů, larvy dravé, hibernace na souši, ve vodě rozmnožování<br />
Mlok skvrnitý – největší náš zástupce, klade vajíčka do tekoucí vody<br />
Čolci – vajíčka jsou balena do listů vodních rostlin, zásnubní tance,<br />
rozmnožování ve stojatých vodách č.obecný, č.hranatý, č.karpatský, č.horský a<br />
další č.velký, č.podunajský a č.dravý<br />
Žáby - v ČR 13 druhů, část roku na souši (i hibernace), část roku ve vodě<br />
(rozmnožování), výjimkou skokani:<br />
r. Pelophylax – hibernace téměř vždy ve vodě<br />
r. Rana – hibernace jak ve vodě tak na souši<br />
rosničky r. Hyla – hibernace jak ve vodě tak na souši<br />
Larvy jsou herbivorní, vnější žábry při ontogenezi překryty kůží.<br />
Kuňky, jedovatost, vajíčka jednotlivě K.obecná.<br />
Blatnice - patní hrbol k zahrabávání, vajíčka v provazcích B.skvrnitá.<br />
Ropuchy – bradavičnatá kůže, vajíčka v provazcích R.obecná<br />
Rosničky - vajíčka ve shluku, samci rezonanční měchýř, přísavky na prstech<br />
R.zelená<br />
Skokani – vajíčka ve shluku, skokan ostronosý jasně modrý při páření<br />
- skokani hnědý – převažuje hnědá barva na zádech, s.hnědý, s.ostronosý<br />
a s.štíhlý<br />
- skokani zelení – převažuje zelená barva na zádech, s.krátkonohý, s.<br />
skřehotavý a s.zelený – není čistý druh, je to kříženec skokanů<br />
krátkonohého a skřehotavého a je plodný<br />
Mloci a čolci<br />
Pojídání ovulovaných neoplodněných vajíček např. žralok Mako, great-white<br />
-<br />
Vejcorodost (také oviparie nebo ovoparie) je způsob rozmnožování spojený s<br />
kladením vajec. Po oplození sekundárního oocytu ve vejcovodech samice<br />
dochází k putování oplozeného vajíčka vejcovodem, přičemž se vajíčko obaluje<br />
sekundárními vaječnými obaly (bílek, papírové blány, skořápka). Vejcorodost se<br />
poprvé vyskytuje u plazů (první z blanatých - amniot) a v některých případech se<br />
dá najít i u savců.<br />
8
Ovoviviparie - vejcoživorodost<br />
Paleognátní typ lebky<br />
Vejcoživorodost, respektive ovoviviparie, je způsob rozmnožování řady skupin<br />
živočichů. Vejce se vyvíjí v těle matky a líhnou se těsně před porodem, v jeho<br />
průběhu nebo vzápětí. Matka vyvíjícím se vejcím poskytuje chráněné prostředí,<br />
nikoliv však výživu či jinou metabolickou pomoc.<br />
Vejcoživorodost je obvyklá u řady bezobratlých, paryb, ryb, obojživelníků i<br />
plazů. Typicky vejcoživorodé jsou ryby podčeledi Poecilinae, často chované v<br />
akváriích. Jejich jikry se líhnou před porodem v těle matky, ale někdy se líhnutí<br />
dokončí až těsně po porodu.<br />
V české přírodě je z ještěrů vejcoživorodá například ještěrka živorodá, slepýš<br />
křehký a užovka hladká. [1] Často se jako vejcoživorodá uvádí i zmije obecná, ale<br />
u ní se o pravou vejcoživorodost nejedná, neboť matka zárodky vyživuje přes<br />
primitivní placentu (typu chorio-allantois). Jedná se tedy spíše o přechod k<br />
pravé živorodosti, jaká je známa u savců. [1] Obsah živin ve vejcích zmije je však<br />
pravděpodobně stále dostatečný pro vývoj bez metabolické pomoci matky<br />
Vejcoživorodost je vlastně formou péče o potomstvo. Vajíčka jsou chráněna v<br />
bezpečném prostředí před predátory a dalšími škodlivými vlivy prostředí. U<br />
některých druhů vejcoživorost představuje adaptaci na chladné klima, ve kterém<br />
by se nakladená vejce jen obtížně vyvíjela. Tuto teorii podporuje i fakt, že na<br />
jihu areálu ještěrky živorodé žijí populace kladoucí vejce líhnoucí se až po určité<br />
inkubační době (vejcorodost).<br />
Typ lebeční báze, typický pro ptáky nadřádu běžci (Palaeognathae)<br />
parohy - kostěnné útvary ( zkostnatění pojiva) na výrůstku čelních kostí<br />
(pučnice)<br />
Parotidy<br />
Příušní jedové žlázy žab např. ropucha obecná, mlok skvrnitý<br />
Párový penis<br />
Partenogeneze<br />
Pernice – co je to?<br />
Peří - z jaké morfologické skupiny<br />
vzniklo během evoluce?<br />
Peří – jakými tělesnými produkty<br />
ošetřují ptáci peří?<br />
Peří – jmenuj alespoň tři jeho funkce<br />
Phallodeum co je to a u koho se<br />
nachází<br />
Placenta savců – charakteristika<br />
Placentální savec – z čeho je označení<br />
odvozeno a co znamená?<br />
Tzv. hemipenis je jedna část pářícího orgánu samců šupinatých plazů - hadů,<br />
ještěrů a dvouplazů. Pohlavní orgán šupinatých se tedy skládá ze dvou<br />
hemipenisů. Hemipenisy mají různé tvary (podle druhové příslušnosti) a<br />
většinou bývají opatřeny různými výrůstky a háčky, které slouží k přichycení ke<br />
kloace samice. Oba hemipenisy jsou uložené v kapsách za kloakou. Díky tomu<br />
mívají samci zesílený kořen ocasu a tento znak je u některých druhů dobrým<br />
vodítkem k určení pohlaví zvířete. Při kopulaci samec současně používá pouze<br />
jeden z hemipenisů, a to ten, který je samici blíže. Jsou známy případy, kdy<br />
sameci během páření hemipenisy střídají.<br />
Také samobřezost nebo pannobřezost znamená vývin nového jedince z<br />
samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. U obratlovců není<br />
partenogeneze příliš častá. Byla však popsána např. u dvou druhů žraloků. [3]<br />
Jeden z mála partenogenetických hadů je slepák květinový. [zdroj?] Varan<br />
komodský se rovněž může rozmnožovat partenogeneticky.<br />
Místo odkud u ptáků vyrůstá obrysové peří<br />
Peří je epidermální kožní porost- (vzniklo přeměnou plazí šupiny)<br />
Olejnatý sekret – kostrční žláza, zobákem čistí<br />
tepelná izolace, krycí funkce, letky-nosná plocha křídel, maskování,<br />
signalizace….<br />
Červoři jsou jediní obojživelníci s vnitřním oplozením. Samci mají penisovitý<br />
orgán (phallodeum, vychlípitelný konec střeva), který při oplození vkládají do<br />
samičí kloaky na 2-3 hodiny.<br />
Dočasný orgán vzniklý v děloze samice z tkání plodu, plod k placentě připoután<br />
pupečníkem, jehož funkce je přívod kyslíku, živin a odvod zplodin<br />
Placentálové-výživa plodu pomocí placenty během těhotenství<br />
9
Placenty - typy<br />
Plazi - charakteristika<br />
Plazi – rozdělení<br />
KOSTRA<br />
- spánkové jámy<br />
- vznik sekundárního patra – oddělení dýchacích cest<br />
- 2 krční obratle atlas i axis<br />
- žebra, vyvinutý hrudní koš<br />
SVALY<br />
- redukce metamerně členěných svalů<br />
- rozvoj svalů zpevňujících páteř m.logissimus dorsi<br />
- mezižeberní svaly – dýchání, plazení m. intercostales<br />
KŮŽE<br />
- zrohovatělé, šupinatá, štítky, ostny, krunýře<br />
- periodické svlékání<br />
- ve škáře kostěné útvary osteodermy<br />
TRÁVÍCÍ SOUSTAVA<br />
- jazyk – málo vyvinutý vs. vymrštitelný<br />
- zuby – rohovité čelisti vs. jedové zuby hadů<br />
- žaludek – mechanický a krokodýli i pylorický<br />
DÝCHACÍ SOUSTAVA<br />
- dýchací cesty – členění hrtan, průdušnice, průdušky<br />
- plíce – zřasené + plicní vaky / redukce 1 dvouplazi, hadi<br />
CÉVNÍ SOUSTAVA<br />
- srdce - 2 předsíně, 2 neúplně oddělené komory<br />
- extrémní kolísání tepové frekvence<br />
NERVOVÁ SOUSTAVA<br />
- mozek – koncový mozek telencephalon<br />
– mozeček dobře vyvinutý – predace<br />
- 12 párů hlavových nervů<br />
UROGENITÁLNÍ SOUSTAVA<br />
- ledviny – pravé ledviny – metanefros<br />
- kloaka, u želv a ještěrů i močový měchýř<br />
- močový měchýř až za kloakou – osmoregulační funkce<br />
- pářící orgány – penis nebo hemipenis<br />
- zejména vejce ale i živorodost<br />
Želvy - 14 čeledí, 315 druhů<br />
- 2 skupiny – skrytohlavé (Pleurodira), skrytohrdlé (Cryptodira<br />
Formy: suchozemské – Ž.čtyřprstá, ž.zelenavá, ž.sloní<br />
Sladkovodní -<br />
mořské<br />
Znaky:<br />
- anapsidní lebka se spánkovým zářezem (pleziomorfní ?)<br />
- absence zubů<br />
- absence parietálního otvoru<br />
- absence Jacobsonova orgánu<br />
- nepárový penis<br />
- rozmnožování vždy vejci<br />
- absence rodičovské péče<br />
- krunýř<br />
- pokožka + škára – rohovina – kost<br />
- pod ním vždy 10 obratlů<br />
Krokodýli – 3 čeledi, 24 druhů – tropy, subtropy<br />
10
Plazi -typy zubů<br />
- největší žijící plazi – krokodýl orinocký (Crocodilus<br />
intermedius) 7,2 m, krokodýl mořský (C. porosus) 900kg<br />
- krokodýlovití – solné žlázy – moře<br />
- absence parietálního otvoru<br />
- absence Jacobsonova orgánu<br />
- nepárový penis<br />
- teritoriální chování<br />
- vokalizace<br />
- stavba hnízd<br />
- starost o mladé<br />
- diapsidní kinetická lebka<br />
Hatérie – 1čeleď, 2 druhy<br />
- pohyblivá horní čelist<br />
- processus uncinatus<br />
- gastralia<br />
- parietální oko nízké teplotní optimum<br />
- dlouhověkost - samci bezkopulačních orgánů<br />
- vejce v norách buřnáků<br />
Šupinatí – ještěři a hadi<br />
Ještěři – 18 čeledí, 5250 druhů<br />
11
Plazi, – morfologické změny od<br />
předešlé vývojové skupiny<br />
(obojživelníků)<br />
Plodové (zárodečné) obaly<br />
Podotéka – co je to a pro jakou<br />
skupinu obratlovců je<br />
charakteristická?<br />
Polostrunatci (Hemichordata),<br />
zástupce a kde žije a jak je velký<br />
Alantois (jinak i vnější vak) slouží jako odkladiště odpadních produktů<br />
metabolismu embrya (v podobě kyseliny močové), spotřebovávajícího v průběhu<br />
svého vývoje živný žloutek. Vyskytuje se spolu s vnitřním vakem (amnion) u<br />
skupiny živočichů amniota.<br />
Chorion (mimo savce také seróza) je jeden ze zárodečných obalů amniotických<br />
obratlovců. Chorion je vnější obal kolem celého embrya. U plazů a ptáků<br />
umožňuje přežití citlivých embryonálních tkání na souši. Savci se vyvíjí v těle<br />
své matky, ale i u nich hraje chorion významnou roli: v děloze matky se chorion<br />
zvrásňuje do podoby klků, čímž zvyšuje svůj povrch a umožňuje příjem<br />
vyživujících látek z matčiny krve.<br />
Amnion (neboli „vnitřní vak“) je zárodečný obal, uvnitř něhož se nachází vodní<br />
prostředí, ve kterém se zárodek vyvíjí. Amnion je váček, uvnitř kterého je tzv.<br />
amniová dutina (cavum amnii). Vyskytuje se u skupiny živočichů amniota<br />
(plazi, ptáci, savci) spolu s dalšími zárodečnými obaly.<br />
Rohovité útvary na běháku mohou tvořit i ostruhy. Charakteristické pro ptáky.<br />
- jsou patrně výchozí vývojovou skupinou strunaců<br />
- mají hřbetní vychlípeninu předního střeva tzv. diverticulum, která<br />
slouží jako opora přední části těla a působí podobně jako chorda – není<br />
to však orgán stejného původu<br />
- nervový systém tvoří hřbetní a břišní pruh<br />
- mohou se rozmnožovat pohlavně i nepohlavně (odškrcením části<br />
zadečku)<br />
Třída: Žaludovci - Balanoglossa<br />
Žaludovec kyjovitý – Balanoglossus clavigerus<br />
- velikost 30 cm<br />
- žije zahrabán v mořském dně ve Středozemním moři a v severním<br />
Atlantiku, vysunuje pouze přední<br />
- část k nasávání potravy<br />
- larvy se volně vznáší ve vodě<br />
Progeneze<br />
Třída: Křídložábří – Pterobranchia<br />
- v dospělosti přisedlí, tvoří kolonie<br />
zrychlení vývoje reprodukčních orgánů<br />
Proudový orgán<br />
Tento orgán specifický právě pro ryby je schopen vnímat vlnění vody způsobené<br />
např. pohybem jiných objektů, dopadem předmětů na hladinu, nárazy proudu do<br />
překážek nebo i pohybem na břehu.<br />
Kanálky proudového orgánu jsou umístěny na hlavě a na bocích ryby. Na bocích<br />
jsou kvůli kanálkům perforovány šupiny – obvykle jedna souvislá řada a vzniká<br />
tak útvar zvaný postranní čára. U druhů, které tento smysl využívají velmi<br />
intenzivně (např. štika) jsou kanálky na hlavě velmi výrazné a na bocích může<br />
dojít k jejich zmnožení, takže se ve velkém počtu vyskytují i mimo linii<br />
postranní čáry. Díky proudovému orgánu dokázaly ulovit kořist i pokusně<br />
oslepené štiky.<br />
Předek obojživelníků Tiktalik rosee – objeven 2004<br />
- rybí znaky: žábry, šupiny<br />
- znaky tetrapodů: žebra, pohyblivý krk, plíce<br />
- žil v mělké tekoucí sladké vodě<br />
- predátor<br />
- na souš – únik před predátory<br />
12
Ptáci - podčeleď kachny – rozdělení a<br />
příklady<br />
Ptáci – cévní soustava<br />
Ptáci – co znamená stehýnko?<br />
Ptáci – dýchací soustava<br />
2. Plovavé kachny – Kachna divoká, Kachna domácí, Lžičák pestrý<br />
3. Potápivé kachny – Polák velký, Hohol severní, Turpan černý<br />
4. Pižmovky – Pižmovka velká<br />
5. Kajky – Kajka mořská<br />
6. Morčáci – Morčák velký, Morčák bílý<br />
7. Kachnice – Kachničce bělohlavá, Kachničce černohlavá<br />
Relativně velké čtyřdílné srdce (poměr k tělu 10-25%) s úplnými přepážkami.<br />
Je to ve skutečnosti holeň či lýtko – tibiotarsus<br />
Je nejvýkonnější ze všech obratlovců.<br />
Malé plíce, které nezvětšují svůj objem, vzduch jimi prochází do vzdušných<br />
vaků a zpět tj.2x, tudíž se krev 2x okysličuje.<br />
Ptáci – fylogeneze<br />
Ptáci – kolik ptáků hnízdí v ČR kolik<br />
jich nehnízdí, ale bylo viděno<br />
200 hnízdí, 400 bylo viděno<br />
Ptáci - komunikace - hierarchie čepýření, zmenšení per (barva)<br />
- samci dominantní (les a step)<br />
- partnerské (významné pro oba jedince)<br />
- barvy samců optické signály, hlasové signály<br />
- optické druhové rozlišení, postoje nebezpečí<br />
- zvukové volání, zpěv<br />
Ptací – krmení mláďat - pěvci krmí i 60-100x za hodinu, 9000 návštěv celkově, 3 x více potravy<br />
než spotřebuje<br />
- dravci 5x za den, sovy 10x za noc<br />
- albatrosí mláďata hladoví i 2 - 4 týdny<br />
- stepokurové nosí vodu v peří na břiše<br />
Ptáci – létací svaly<br />
Velký prsní sval – táhne křídlo dolů<br />
Hluboký prsní sval – táhne křídlo nahoru<br />
Ptáci - migrace - ptáci stálí<br />
- ptáci přelétaví (potulní), hlavně mladší jedinci<br />
- ptáci tažní<br />
- navigace světlo, hvězdy, nejvíce však magnetické pole<br />
Ptáci – nejbližší příbuzní z řad plazů Pteranodon – není jisré..<br />
Ptáci – největší létající ptáci<br />
Ptáci - Passeriformes (pěvci)<br />
Kondor andský – řádu dravci a čeledi kondorovití<br />
- nidikolní mláďata, starají se oba rodiče, žije v horách u moře, plachtí – rozpětí<br />
křídel až 320 cm, potrava mršiny – má dobrý čich<br />
Albatros stěhovavý – řádu trubkonosí<br />
- tvoří celoživotní páry, potrava – korýši, měkkýši, ryby, krmivá mláďata<br />
- rozpětí křídel až 351 cm<br />
5300 druhů, 24 čeledí, v ČR 104 druhů z toho 101 hnízdících<br />
- drobnější ptáci, anyzodaktilní noha, zakrnělá slepá střeva, slabě vyvinuta kostrční žláza,<br />
dokonalý syrinx, staví hnízda<br />
- dělí se do 4 podřádů dle anatomie šlach na nohách a počtu svalů v syrinxu<br />
Podřád: Suboscines<br />
13
Lobošovití<br />
Tyranovití<br />
Hrnčiříkovití<br />
Sylvioidea<br />
Sylviidae (pěnicovití) – Rákosník obecný, pěnice černohlavá,<br />
Aegithalidae (mlynaříkovití) – Mlynařík dlouhoocasý<br />
Hirundinidae (vlaštovkovití) – Vlaštovka obecná, Jiřička obecná, Břehule říční<br />
Alaudidae (skřivanovití) – Chocholouš obecný, Skřivan polní<br />
Paridae (sýkorovití) – Sýkora modřinka, Sýkora babka, Sýkora koňadra<br />
Remizidae (Moudivláčkovití) – Moudivláček lužní<br />
Panuridae (sýkořicovití) – Sýkořice vousatá<br />
Muscicapoidea<br />
Muscicapidae (lejskovití) – Lejsek bělobrký, Lejsek šedý<br />
Turdidae (drozdovití) – Slavík obecný, Drozd zpěvný, Kos černý, Červenka obecná<br />
Sturnidae (špačkovití) – Špaček obecný, Loskuták posvátný<br />
Cinclidae (skorcovití) – Skorec vodní<br />
Bombycillidae (brkoslavovití) – Brkoslav severní<br />
Troglodytidae (střízlíkovití) – Střízlík obecný<br />
Sittidae (brhlíkovití)– Brhlík lesní<br />
Certhia (Šoupálkovití) – Šoupálek dlouhoprstý<br />
Passeroidea<br />
Emberizidae (strnadovití) – Strnad obecný<br />
Fringillidae (pěnkavovití) – Dlask tlustozobí. Kanár divoký, Pěnkava obecná, Hýl obecný<br />
Motacillidae (konipasovití) – Konipas luční, Linduška luční<br />
Passeridae (vrabcovití) – Vrabec domácí<br />
Prunellidae (pěvuškovití) – Pěvuška modrá<br />
Regulidae (králíčkovití) –<br />
Corvida<br />
Corvidae (krkavcovití) – Vrána obecná, Sojka obecná, Havran polní, Krkavec velký<br />
Laniidae (ťuhýkovití) - Ťuhýk obecný<br />
Oriolidae (žluvovití) – Žluna hajní<br />
Ptáci – pěvci fylogeneze<br />
Ptáci - používání nástrojů a inteligence - otvírání hliníkových uzávěrů lahví, sýkory objevily smetanu, jev se šířil<br />
populacemi v Anglii, dostal se i do Francie<br />
- velcí rackové a vrány rozbíjejí lastury o skály<br />
- orlosup bradatý rozbíjí kosti pádem z výšky<br />
- supi mrchožraví vrhají kameny na velká pštrosí vejce, která jinak neumí<br />
rozbít<br />
- některé Darwinovy pěnkavy odvalí velká vejce, aby se rozbila, nebo se<br />
zapírají zobákem a dokáží odvalit velké kameny<br />
- pěnkavka bledá, Galapágy, ulamuje ostny kaktusů, zastrkává je do<br />
větviček a pak na větvičky s ostny nabodává larvy hmyzu, dovedou si<br />
je i libovolně krátit dle potřeby a lepší manipulace<br />
- luňáci hnědí sbírají odpadky v přímořských kempech, které používají<br />
jako návnadu na lov krabů<br />
- vrány japonské shazují ořechy pod auta, při velkém provozu na<br />
přechody pro chodce, auta je rozjedou, když je červená, tak je sesbírají<br />
- vrány klacíkem šťourají do chodbiček a dráždí larvy, až se zakousne do<br />
klacíku, vrána ji pomalu vytáhne, dokázáno cílené používání klacíků a<br />
operativní vyhodnocování situace (IQ), nikoli pouze učení pokusem a<br />
omylem (známé u hlodavců)<br />
Ptáci – příklady druhů<br />
Tinamiformes (tinamy) - Tinama<br />
Ratitae (běžci) – Pštros dvouprstý, Nandu pampový, Emu australský , Kasaur přilbový, Kivi jižní<br />
Galliformes (hrabaví) – páv korunkoví, tetřev hlušec, koroptev, kur domácí, tanobon lesní<br />
Anseriformes (vrubozobí) – kachny, husy – Polák chocholačka Labuť zpěvná<br />
Gaviiformes (potáplice) – Potáplice malá, Potáplice severní<br />
Podicipediformes (potápky) – Potápka roháč, Potápka črnobrká<br />
Sphenisciformes (tučňáci) – Tučňák císařský<br />
Procellariiformes (trubkonosí) – Albatros stěhovavý<br />
Pelecaniformes (veslonozí) – Pelikán bílý, Kormorán velký<br />
Ciconiiformes (brodiví + plaměňáci)–Volavka popelavá, Čáp černý, Ibis posvátný, Plameňák růžový<br />
Gruiformes (krátkokřídlí) – Jeřáb popelavý, Lyska černá, Drop velký<br />
Charadriiformes (dlouhokřídlí) – Čejka chocholatá, Tenkozobec opačný<br />
Strigiformes (sovy) – Sová pálená, Puštík obecný, Výr velký, Kalous ušatý, Sovice sněžná<br />
Falconiformes (dravci – Kondor andský, Orloven říční, Káně lesní, Orel bělohlaví, Sup<br />
hnědý, Hadilov písař, Poštolka obecná, Sokol stěhovavý<br />
Cuculiformes (kukačky + hoacin) – Hladin, Kukačka obecná<br />
Psittaciformes (papoušci) – Ara ararauna, Amazoňan modročelý, Andulka vlnkovaná<br />
Columbiformes (měkkozobí) –Hrdlička divoká, Holub skalní<br />
14
Caprimulgiformes (lelkové) – lelek lesní<br />
Apodiformes (svišťouni) – Rorýs obecný, Kolibřík červený<br />
Coraciiformes (srostloprstí)– Ledňáček říční, Vlha pestrá, Dudek chocholatý, Dvojzoborožec žlutozobí<br />
Piciformes (šplhavci) – Datel černý, Strakapoud velký, Žluna zelená, Tukan obrovský<br />
Passeriformes (pěvci) – Drozd zpěvný, Kos černý, Vrabec obecný, Straka obecná<br />
Ptáci – rozmezí jejich tělní teploty 40°C – 44°C<br />
Ptáci – rozmnožovací soustava - malá varlat – v době páření se až 360x zvětšují<br />
- někteří ptáci mívají penis<br />
- vejcovod samic je pouze jeden a je tvořen – ústím, tubou, isthmusem,<br />
uterusem a vagína<br />
Ptáci – skloubení lebky s páteří<br />
Ptáci – vole<br />
Ptáci – vzdušné vaky<br />
Ptačí červené krvinky<br />
Ptačí sluch<br />
Ptačí zobák<br />
Ptačí zrak<br />
Pterygopody<br />
Pygostyl<br />
Ramfotéka – co je to a pro jakou<br />
skupinu obratlovců je<br />
charakteristická?<br />
Redukovaný orgán plazů nebo mu<br />
zcela chybí jeden z důležitých<br />
vnitřních orgánů, který?<br />
Rod Homo<br />
Jedním kloubem tj. monokondylní<br />
Změkčuje se a uskladňuje se zde potrava, zpětná perilstatika (krmení mláďat)<br />
nebo se zde tvoří výživný sekret např. u holubů a plameňáků<br />
5 párů<br />
Krční, meziklíčkové, přední hrudní, zadní hrudní a břišní<br />
Mají jádro<br />
Dobře vyvinut<br />
Vnější ucho – krátký zvukovod, bez boltce, otvor zakryt peřím<br />
Střední ucho – velký bubínek, jedna sluchová kůstka columella obdoba třmínky<br />
u savců<br />
Vnitřní ucho – cochlea obdoba hlemýždě u savců – různě vyvinuta<br />
Zobák tvoří horní a dolní čelist<br />
Zrak ptáků je nejdokonaleji vyvinut z celé živočišné říše.<br />
Oko – největší k poměru těla<br />
- není kulaté, má tři víčka (podní, horní a mžurku – ta se otvírá od<br />
vnitřního koutku k vnějšímu)<br />
- vidí dokonale barevně, sovy mají binokulární vidění, vnímají<br />
ultrafialové záření, akomodace je největší u vodních ptáků (50 dioptrií)<br />
Kopulační orgány paryb<br />
Rudiment – srostlé poslední ocasní obratle – „biskup“<br />
Ptáci, rohovité pouzdro v okolí zobáku<br />
Redukovaná leváplíce, pravá je.<br />
rod HOMO<br />
• Kromě rodu Homo všechny ostatní vymřely (Ramapithecus, Australopithecus,<br />
Paranthropus) 8 mil let oddělení od lidoopů<br />
• celá čeleď známa od konce třetihor, rod Homo od starších čtvrtohor<br />
• rod Homo obsahuje několik vymřelých druhů<br />
( H. ergaster, H.habilis, H.erectus 1,9 mil. - vycestoval z Afriky)<br />
- H. neanderthalensis - poslední v Evropě před 28000 lety<br />
- jeden žijící druh H. sapiens<br />
• Člověk moudrý (Homo sapiens)<br />
• H.s.sapiens ‐ před 40 000 lety<br />
Rohy - trvalé rohy (vyrůstají z pokožky na násadci kosti čelní), dospělců do<br />
rohu zasahuje dutina čelní<br />
Rostrum<br />
přední část hlavy přesahuje přes ústa – vyskytuje se u paryb<br />
Rozeklaný penis<br />
Vačnatci<br />
15
Ryby - Pijí ryby?<br />
Savci - řády<br />
Semelparní<br />
Skloubení lebky obojživelníků<br />
Skloubení lebky plazů<br />
Skloubení lebky ptáků<br />
• Mořské ryby mají vůči mořské vodě hypotonickou<br />
krev (cca 1/3 osmolality mořské vody).<br />
Mořská voda má 3% soli a krev 0,8% soli.<br />
Tato skutečnost způsobuje, že těla mořských ryb mají v<br />
hypertonickém prostředí sklon ztrácet vodu a tím<br />
zahušťovat tělní tekutiny.<br />
• Doplňování tekutin ryby zajišťují aktivním příjmem<br />
mořské vody (pitím) a následnými mechanismy<br />
odstraňování solí z těla. Stěny trávicího traktu jsou<br />
propustné především pro vodu, která touto cestou<br />
proniká do organismu. Propouští však i část iontů,<br />
zejména Na+ a Cl- , které jsou však zpět do prostředí<br />
vylučovány v převážné míře (90 %) žaberním<br />
epitelem, zbývající část močí.<br />
• Kůže je nepropustná pro vodu i pro ionty.<br />
Podtřída: Prototheria (vejcorodí)<br />
• Řád: Monotremata (ptakořitní)<br />
Podtřída: Theria (živorodí)<br />
• Infratřída: Metatheria (vačnatí)<br />
• Řád: Didelphimorphia (vačice)<br />
• Řád: Paucituberculata (vačíci)<br />
• Řád: Microbiotheria (kolokolové)<br />
• Řád: Notoryctemorphia (vakokrti)<br />
• Řád: Dasyuromorphia (kunovci)<br />
• Řád: Peramelemorphia (bandikuti)<br />
• Řád: Diprotodontia (dvojitozubci)<br />
• Infratřída: Placentalia (placentálové)<br />
• Řád: Afrosoricida<br />
• Řád: Macroscelidea (bércouni)<br />
• Řád: Tubulidentata (hrabáči)<br />
• Řád: Hyracoidea (damani)<br />
• Řád: Proboscidea (chobotnatci<br />
• Řád: Sirenia (sirény)<br />
• Řád: Cingulata (pásovci)<br />
• Řád: Pilosa (lenochodi, mravenečníci)<br />
• Řád: Scandentia (tany)<br />
• Řád: Dermoptera (letuchy)<br />
• Řád: Primates (primáti)<br />
• Řád: Lagomorpha (zajíci)<br />
• Řád: Erinaceomorpha<br />
• Řád: Soricomorpha<br />
• Řád: Chiroptera (letouni)<br />
• Řád: Pholidota (luskouni)<br />
• Řád: Carnivora (šelmy).<br />
• Řád: Perissodactyla (lichokopytníci)<br />
• Řád: Artiodactyla (sudokopytníci)<br />
• Řád: Cetacea (kytovci)<br />
• Řád: Rodentia (hlodavci)<br />
Reprodukční období 1x za život – např. mihule<br />
Lebka obojživelníků je jednodušší než u ryb. Vykazuje progresivní znaky<br />
suchozemských živočichů (přeměna žaberních oblouků v sluchové kůstky). K<br />
páteři je připojena dvěma týlními hrboly (lebka bikondylní). Postrádá většinu<br />
krycích kostí kožního původu. Spodina mozkovny tvoří strop dutiny ústní, tzv.<br />
primární patro.<br />
Lebka "plazů" je připojena k páteři jedním týlním hrbolem (lebka<br />
monokondylní). Má vyvinuté spánkové jámy a jařmové oblouky, což souvisí s<br />
vývojem žvýkacího svalstva. Dolní čelist je připojena čtvercovou kostí, což<br />
umožňuje velké rozevření tlamy.<br />
Lebka želv (Testudinata) postrádá otvory ve spánkové oblasti, což je znak<br />
typický pro skupinu Anapsida. Je však velmi pravděpodobné, že tento znak<br />
vznikl u želv konvergentním vývojem. Ne, jak se dříve předpokládalo, že želvy<br />
jsou potomky Anapsid. Všechny recentní druhy postrádají zuby<br />
Lebka ptáků se podobá lebce plazů, vykazuje však mnoho odlišností. Je vyvinut<br />
zobák, mohutné očnice a prostorná klenutá mozkovna. Se schopností letu souvisí<br />
lehká stavba lebky a pneumatičnost lebečních kostí. Pouze kivi (Apteryx) a<br />
(dnes už vyhynulá) alka velká (Pinguinus impennis) nemají lebeční kosti<br />
pneumatické. Nejvíce pneumatická je lebka zoborožců, havranů a sov. I přes<br />
značné odlehčení je ptačí lebka pevná, neboť dochází k srůstu kostí krycích a<br />
náhradních. Samostatné kosti a švy je možno rozpoznat pouze u embryí nebo<br />
krátce po vyklubání. (U běžců jsou některé švy patrné i v dospělosti.) Mezičelist<br />
16
je značně vyvinutá, spodní čelist se k lebce připojuje prostřednictvím kosti<br />
čtyřboké. Lebka se k páteři připojuje jedním týlním hrbolem<br />
(monokondylní).<br />
Rozeznáváme lebeční bázi paleognatního a neognatního typu.<br />
Skloubení lebky ryb<br />
Skloubení lebky savců<br />
Lebka ryb je kostěná. Na páteř nasedá tak, že hlava je nepohyblivá. Skládá se ze<br />
tří základních částí (mozkové, žaberní a čelistní), které jsou tvořeny velkým<br />
množstvím jednotlivých kostí. Žaberní oblouky jsou čtyři, pátý žaberní oblouk je<br />
přeměněn na požerákové kosti (slouží jako zařízení k rozmělňování potravy).<br />
Lebka savců má dolní čelist připojenu přímo na lebku. Přímé skloubení<br />
(artikulace) a to, že dolní čelist tvoří jediná párová kost, dělá z čelisti savců<br />
mocný nástroj pro rozřezávání a rozmělňování potravy. Na rozdíl od jiných<br />
obratlovců mají savci specializované zuby, odpovídající různorodosti jejich<br />
potravy. U savců se vyskytují zuby čtyř typů: řezáky, špičáky, třenáky a<br />
stoličky. Zubní vzorec, stejně jako tvar a velikost zubů, odpovídá potravním<br />
zvyklostem konkrétního druhu.<br />
Bikondilní skloubení<br />
Sluchové kůstky savců – uveďte počet<br />
a názvy<br />
Sluchové kůstky u ptáků – počet a<br />
název<br />
Snůška – popiš jak vypadá snůška<br />
skokana a mloka<br />
Sumky – kam se řadí, rozmnožování,<br />
vývoj, kde žijí<br />
Syrinx<br />
3 – kladívko, kovadlinka, třmínek<br />
Columella - 1<br />
Skokan v hroznech, mlok larvy do tekoucí vody<br />
Širokonosí vyšší primáti - nosí mládě na zádech<br />
- Nový svět<br />
-<br />
Šplhavou nohu má<br />
Primáti a šplhavci ptáci<br />
Třída: Sumky – Ascidiacea<br />
- jsou hermafrodité<br />
- larvy jsou pohyblivé podobné pulci a žijí několik hodin -3 dny<br />
- dospělci žijí přisedle ve velmi studených<br />
- vodách jednotlivě i v koloniích, žijí rok a jsou<br />
primitivnější než larva<br />
Sumka červená - Halocynthia papillosa<br />
Sumka hrbolatá - Phallusia mammilata<br />
Hlasové ústrojí ptáků, nachází se v místě rozestupu průdušek(syrinx chybí u<br />
pštrosů, čápů a supů)<br />
Tarsometatarsus<br />
Teplota ptáků<br />
Tibiotarsus<br />
Tyflosis<br />
Běhák, nemá svaly, jen šlachy, vyskytuje se u ptáků<br />
40-44°C<br />
Srostlá holenní kost a dvě kůstky tarzální, vykytuje se u ptáků<br />
Spirální řasa v žaludku ryb a paryb<br />
Úzkonosí vyšší primáti - nosí mládě na břiše<br />
- Starý svět<br />
-<br />
Vagina – dvě vaginy mají<br />
Ptakořitní a vačnatci<br />
Varlata<br />
Vibrisy<br />
Viviparie - živorodost<br />
Ptakořitní v těle<br />
Vačnatci před penisem<br />
Placentálové za penisem<br />
Rostou v koutcích zobáku u nosního otvoru, mají hmatovou funkci a jsou<br />
podobné hmatovým chloupkům savců<br />
Živorodost (neboli viviparie) je zoologický termín označující rození živých<br />
mláďat z těla samice bez vaječných obalů. [1] Jedná se tedy o protipól<br />
vejcorodosti. Živorodí jsou například všichni savci vyjma ptakořitných, ale i<br />
někteří plazi (např. zmije obecná či ryby). Přechodnou formou rozmnožování<br />
17
mezi viviparií a oviparií je tzv. ovoviviparie, tedy vejcoživorodost.<br />
Weberův aparát – k čemu slouží a u<br />
koho se vyskytuje?<br />
Je orgán ryb, který zajišťuje přenos zvuku. Vyvinul se modifikací částí prvních<br />
obratlů a žeber. Je tvořen systémem kůstek spojujících plynový měchýř s<br />
vnitřním uchem. Ryby bez Weberova aparátu slyší zvuky pouze do 600 Hz, ryby<br />
s Weberovým aparátem (např. kaprovití) slyší kmitočty až do 7 000 Hz.<br />
Zárodečné obaly<br />
Žaberní oblouky – vývoj funkce<br />
Tvoří obličejovou část (viscerocranium) lebky (cranium), u čelistnatců stavba<br />
zachována jako u bezčelistnatců (ty měly žaberních oblouků 9, ale vývojem dva<br />
první zanikly, tvoří retní chrupavku u paryb)<br />
Základem je tedy 7 žaberních oblouků – což jsou párové tyčinkové kosti,<br />
vznikly jako opora mezi žaberními štěrbinami po stranách hltanu.<br />
U čelistnantců došlo ke změnám funkce při přijímání potravy a při přechodu na<br />
souš se původní funkce dýchání zcela ztrácí.<br />
1. žaberní oblouk – párový horní a dolní oblouk<br />
- přeměna u paryb na horní a dolní čelist<br />
- u ryb vzniká kost čtyřboká a nese primární čelistní kloub<br />
- u savců vzniká z kosti čtyřboké ve středním uchu kovadlinka, primární čelistní<br />
kloub zaniká a vzniká sekundární čelistní kloub, z dolního oblouku vzniká<br />
kladívko ve středním uchu<br />
2.žaberní oblouk - párový horní a dolní oblouk<br />
- u vodních čelistnantců umožňuje připojení obou čelistí k neurocraniu<br />
- u obojživelníků, plazů ptáků vzniká kůstka columella ve středním uchu a<br />
třmínek u savců<br />
- dolní oblouk se podílí na stavbě jazylky<br />
Žabí kamasutra – způsoby páření,<br />
rozmnožování<br />
amplexus axillaris ropucha obecná<br />
amplexus inguinalis<br />
blatnice skvrnitá<br />
Vnější oplození, většina čeledí<br />
Vnitřní oplození méně – ropuchy<br />
Kladení vajec, vývoj přes larvu (pulce) většina čeledí<br />
Pak je způsob – přímý vývoj (pralesničkovití) a živorodost, ale ne u našich<br />
druhů<br />
18
Žábry a vnější plíce zároveň – u které<br />
vývojové třídy se vyvinuty?<br />
Živorodí<br />
Obojživelníci- pulci dýchají žábrami, dospělci žábry zanikají a vznikají plíce<br />
Živorodost je převažujícím způsobem<br />
rozmnožování?<br />
-<br />
U savců<br />
Žraloci - zajímavosti - mají veliká játra až 25% hmotnosti žraloka, která obsahují hodně oleje<br />
(je lehčí než voda, tak nadnáší) a slouží také jako hydrostatický orgán<br />
- mají pomalý metabolismus, což souvisí s pomalým růstem a<br />
dlouhověkostí (dožívají se až 60 let, ale odhad věku komplikují<br />
chybějící kosti, takže to není jisté<br />
- samice 3x silnější kůže než samci, protože je při aktu vždy pokoušou<br />
- 40% vejcorodých, březost a 24 měsíců, rodí se malý počet mláďat<br />
- u živorodých je vývoj embrya od několika týdnů až do 15 měsíců –<br />
nitroděložní výživa embrya – oophagye, embryophagye, žloudková<br />
placenta (analogické savcům) , výživa děložním mlékem (manta)<br />
- živorodí mají 2-100 mláďat, gravidita 2 roky ostroun a 3,5 roku žralok<br />
obrovský<br />
- nejnebezpečnější je žralok bělavý vzhledem k tomu, že se vyskytuje 4x<br />
více než velký bílý, měří 4 m a vlouvá do řek, byl spatřen 3tis.km ve<br />
vnitrozemí Amazonky, útočí bez varování<br />
- další nebezpečné druhy žraloků jsou velký bílý (ohrožený druh), žralok<br />
modravý, žralok tygří a kladivoun obecný<br />
- velký bílý spatřen i ve Středozemním moři<br />
Smysly - dobře vyvinuté jsou chuť, čich, proudový orgán, rovnovážně sluchový<br />
a zrakový orgán, mají tzv. Lorenziho ampule, které registrují hydrostatický tlak,<br />
teplotu a elektrické pole, smyslové ústrojí čichu je v ústech a hltanu, či jsou<br />
velké, ale malá ostrost vidění<br />
-<br />
19
Change language