kde je státní maturita s objektivitou na štíru. - Učitelské noviny
11.05.2015 • Views
Share Embed Flag

kde je státní maturita s objektivitou na štíru. - Učitelské noviny

kde je státní maturita s objektivitou na štíru. - Učitelské noviny

kde je státní maturita s objektivitou na štíru. - Učitelské noviny

SHOW MORE
SHOW LESS
ePAPER READ
DOWNLOAD ePAPER
ucitelskenoviny.cz

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

START NOW

založeny<br />

1883<br />

26/2013<br />

ročník 116<br />

25. červen<br />

učitelské <strong>noviny</strong><br />

týdeník pro učitele a přátele školy<br />

KDE<br />

JE STÁTNÍ<br />

MATURITA<br />

S OBJEKTIVITOU<br />

NA ŠTÍRU.<br />

V hledáčku jsou písemky z češtiny<br />

7<br />

JE TO JEN<br />

STRACH<br />

O MÍSTA?<br />

13<br />

NAČ SE<br />

TOHLE<br />

UČÍME?<br />

18<br />

MLČENÍ<br />

O REFORMĚ<br />

FINANCOVÁNÍ<br />

23<br />

LETOŠNÍ<br />

JEDNOTNÉ<br />

ZÁVĚREČNÉ<br />

ZKOUŠKY<br />

ce<strong>na</strong> 39 Kč<br />

www.ucitelske<strong>noviny</strong>.cz

Úvodník<br />

3<br />

OBSAH<br />

4–6 Téma týdne<br />

KDE JE STÁTNÍ MATURITA<br />

S OBJEKTIVITOU NA ŠTÍRU<br />

V hledáčku jsou písemky z češtiny.<br />

7 A<strong>na</strong>lýza<br />

JE TO JEN STRACH O MÍSTA?<br />

Degradace speciálněpedagogické<br />

odbornosti problémy <strong>je</strong>nom<br />

prohloubí.<br />

8–9 Zeptali jsme se<br />

SROVNATELNOST<br />

HODNOCENÍ ŽÁKŮ JE<br />

NEJVĚTŠÍ PROBLÉM,<br />

vyplynulo z debat <strong>na</strong>d zprávou OECD.<br />

10–11 Profil<br />

DVACET LET S CHLUPOVKOU<br />

O škole, která ani po sloučení<br />

neztratila image.<br />

12 Jak to vidí<br />

Aleš Sedláček:<br />

ROMANTICKÝ TÁBOR<br />

ÚŘEDNÍM PŘEDPISŮM<br />

NAVZDORY<br />

13 Odborníci radí<br />

Jiří Kostečka:<br />

NAČ SE TOHLE UČÍME?<br />

14–16 Reflexe<br />

VĚROZVĚSTOVÉ<br />

V 21. STOLETÍ<br />

Co bychom mohli vědět o odkazu<br />

Cyrila a Metodě<strong>je</strong>.<br />

18–19 Sonda<br />

MLČENÍ O REFORMĚ<br />

FINANCOVÁNÍ<br />

20 Sonda<br />

AKREDITAČNÍ KOMISE:<br />

ZÁVAŽNÉ NEDOSTATKY<br />

NA FAKULTĚ VŠE<br />

Její děkan <strong>je</strong> ale přesvědčen,<br />

že žádný obor ohrožen není.<br />

21 Sonda<br />

DĚKAN ŠEVČÍK SE CHOVÁ JAKO<br />

V HLAVĚ XXII,<br />

říká právní zástupce <strong>je</strong>ho oponentů.<br />

22 Zahraničí<br />

23 Zrcadlo praxe<br />

JAKÉ JSOU LETOŠNÍ<br />

JEDNOTNÉ ZÁVĚREČNÉ<br />

ZKOUŠKY<br />

24–25 Kaleidoskop<br />

26–27 Dopisy<br />

Maturita znovu od začátku<br />

Momentální politické turbulence musejí<br />

pozorovat střední školy <strong>na</strong>bízející maturitní<br />

obory s obavami. Očekávaná a taky slibovaná<br />

vize o klidné a seriózní diskuzi <strong>na</strong>d novým<br />

modelem státní zkoušky dospělosti, který by<br />

měl <strong>na</strong>hradit ten dosavadní, provizorní, totiž<br />

může vzít velmi rychle za své. Ministr školství<br />

v demisi Petr Fiala sice vyjádřil přání, aby<br />

budoucí nová státní <strong>maturita</strong> byla hlavně<br />

dobře promyšlená. Hodnoceno prizmatem<br />

osmnácti let příprav a nekonečných debat <strong>je</strong><br />

to však poměrně <strong>na</strong>ivní představa, <strong>je</strong>jíž bohulibé<br />

poselství mohou definitivně pohřbít<br />

blížící se volby, ať už budou řádné, nebo<br />

předčasné. Obávám se toho, že v <strong>na</strong>dcházejících<br />

měsících budou mít maturitu v rukách<br />

spíš politici než avizovaní odborníci.<br />

Pokud ale přesto zvedneme ministrem<br />

hozenou rukavici – jak by měla vypadat o<strong>na</strong><br />

dobře promyšlená <strong>maturita</strong>? Co všechno<br />

musí zohlednit, aby vyhověla desítkám<br />

různých a mnohdy zcela protichůdných<br />

představ politiků, expertů a školských asociací<br />

o té nejvhodnější variantě? Například<br />

ministrova komise pro přípravu nové maturity<br />

doporučila zkoušku poskládanou ze tří<br />

povinných předmětů: z češtiny, matematiky<br />

a angličtiny. Sez<strong>na</strong>m <strong>je</strong>jích členů sice měl<br />

reprezentativní punc, ale komise rozhodně<br />

nepřišla s něčím bůhvíjak konsenzuálním.<br />

Spíš <strong>na</strong>opak. Výsledek <strong>je</strong>jí práce děsí až příliš<br />

velkou množinu středních škol a možná<br />

i budoucích maturantů.<br />

Komise přitom obešla klíčový problém – to,<br />

že současná státní <strong>maturita</strong> nerespektu<strong>je</strong><br />

zcela evidentní různost středoškolských<br />

oborů od gymnázií přes průmyslovky, zdrávky,<br />

obchodky až po čtyřleté učební obory<br />

s maturitou a nástavby. Tento problém však<br />

nelze vyřešit účetně tak, že se posílí porce<br />

všeobecných předmětů <strong>na</strong> úkor odbornosti<br />

nebo se úplně škrtnou nástavby.<br />

Současná státní <strong>maturita</strong> odborné školy<br />

přímo provoku<strong>je</strong> akcentem <strong>na</strong> gym<strong>na</strong>ziální<br />

vidění ideálního profilu středoškoláka. A to<br />

<strong>je</strong> <strong>je</strong>jí osudová chyba. Ještě pořád tady máme<br />

odborné školství, v němž se žáci připravují<br />

<strong>na</strong> svou profesi. Naštěstí jsme <strong>je</strong>ště pořád<br />

daleko od chvíle, kdy tady budeme mít<br />

<strong>na</strong> sekundární úrovni <strong>je</strong>dnotnou všeobecněvzdělávací<br />

školu s malým přívěskem podnikového<br />

vzdělávání a kdy odbornost se začne<br />

pěstovat až <strong>na</strong> vysoké škole, byť k tomu<br />

všechny možné školské strategie potichu<br />

a nenápadně směřují. Ji<strong>na</strong>k řečeno, pokud<br />

jsou dnes středoškolské obory tak rozmanité<br />

a uznáme to, logicky se <strong>na</strong>bízí, že bychom se<br />

měli v budoucnu asi víc než té státní věnovat<br />

školní neboli profilové části maturity.<br />

Možná vůbec nejlepší by bylo, kdyby politici<br />

a různí školští experti – řečeno s Petrem Fialou<br />

– dobře promysleli poměrně čerstvý návrh<br />

zkouškového modelu, který si mezi sebou<br />

dohodli ti k tomu nejpovolanější – představitelé<br />

školských asociací. Už jsme o něm v UN<br />

psali, <strong>je</strong> poměrně prostý a s<strong>na</strong>d by mohl spojit<br />

protichůdná zaměření maturitních oborů.<br />

Asociace <strong>na</strong>vrhují dvě zkoušky společné části –<br />

češtinu a volitelně cizí jazyk nebo matematiku<br />

– a dvě zkoušky v profilové části, které jsou<br />

v kompetenci školy. Poslední pátou zkoušku<br />

by si žák volil ze společné nebo profilové části<br />

třeba podle toho, <strong>je</strong>stli chce jít po maturitě <strong>na</strong><br />

vysokou, anebo rovnou do praxe.<br />

Samozřejmě jde o kompromis, <strong>na</strong>víc kompromis<br />

bez povinné matematiky, což může<br />

plány asociací pěkně <strong>na</strong>bourat. Ale určitě<br />

se zdá být smysluplnějším východiskem<br />

k případné maturitní diskuzi než trochu<br />

mimo současnou realitu škol hozený výstup<br />

ministrovy komise.<br />

Vážení čtenáři, příští 27. číslo Učitelských<br />

novin, v němž budeme psát mimo jiné<br />

i o právě zmíněném návrhu nové státní<br />

maturity z dílny školských asociací, vyjde<br />

po prázdninové pauze 20. srp<strong>na</strong>. Celá <strong>na</strong>še<br />

redakce Vám pře<strong>je</strong> krásné léto!<br />

Petr Husník<br />

Učitelské <strong>noviny</strong>, týdeník pro učitele a přátele školy<br />

Založeny Josefem Králem v Praze roku 1883<br />

Uzávěrka čísla 21. 6. 2013<br />

Kresba: Václav Hradecký

4 Téma týdne<br />

TEXT: PETR HUSNÍK<br />

FOTO: KRISTÝNA VACKOVÁ A KATEŘINA MLEJNKOVÁ<br />

GRAFY: CERMAT<br />

KDE JE STÁTNÍ MATURITA<br />

S OBJEKTIVITOU NA ŠTÍRU<br />

V hledáčku jsou písemky z češtiny<br />

Statistiky CERMATu potvrdily to, co se vlastně tiše<br />

předpokládalo. Hodnotitelé písemných prací z češtiny <strong>na</strong><br />

školách svým studentům přilepšovali. A dost možná poměrně<br />

výrazně. Může to ohrozit pověst státní maturity jako zkoušky,<br />

která by měla být striktně srov<strong>na</strong>telná a ob<strong>je</strong>ktivní?<br />

Není <strong>na</strong>d přesný metr<br />

Při premiéře státní maturity v jarním<br />

termínu ne<strong>na</strong>psalo písemku z češtiny 1,9<br />

procent studentů… Psal se rok 2011 a hodnocení<br />

písemné práce z českého jazyka<br />

leželo v rukách stovek vyškolených učitelů.<br />

Výsledek přijali školy, učitelé a konečně<br />

i sami maturanti v pohodě. Peklo <strong>na</strong>stalo<br />

až o rok později. V roce 2012 už hodnotil<br />

písemky desetitisíců žáků tým speciálně vyškolených<br />

externích hodnotitelů, od nichž<br />

se čekalo, že <strong>je</strong>jich práce bude díky tomu<br />

srov<strong>na</strong>telnější a ob<strong>je</strong>ktivnější. Plusem mělo<br />

být to, že hodnocení probíhalo anonymně,<br />

to z<strong>na</strong>mená, že hodnotitelé nevěděli, čí<br />

slohovku právě opravují.<br />

Vloni byli externí hodnotitelé rozdělení<br />

do skupin po 15 až 20 učitelích, kteří se<br />

podle manuálu CERMATu měli zaměřovat<br />

ne<strong>je</strong>n <strong>na</strong> dodržení metodiky hodnocení,<br />

ale také <strong>na</strong> zajištění srov<strong>na</strong>telné přísnosti<br />

hodnocení. „Kromě toho má vedoucí<br />

týmu za povinnost provádět druhé revizní<br />

hodnocení těch prací, které jsou hodnoceny<br />

hodnotiteli nulou nebo <strong>je</strong>jichž<br />

bodové ohodnocení se pohybu<strong>je</strong> v pásmu<br />

kolem mezní hranice úspěšnosti. Chceme<br />

tak předcházet případným chybám při<br />

verdiktu zkoušku vyko<strong>na</strong>l/nevyko<strong>na</strong>l, tedy<br />

v případě tzv. hraničních hodnocení,“ řekl<br />

před rokem UN tehdejší ředitel CERMATu<br />

Pavel Zelený.<br />

Výsledek? V jarním termínu písemku<br />

z češtiny ne<strong>na</strong>psalo 7 procent maturantů!<br />

Nastalo mediální grilování CERMATu,<br />

které P. Zeleného stálo křeslo. Bouřily se<br />

školy a neúspěšní studenti se v tisících<br />

odvolávali.<br />

Na druhé straně, možná centrální hodnocení<br />

nebylo dobře připraveno, ale<br />

principiálně to nebyl špatný krok. Když se<br />

totiž podíváme <strong>na</strong> grafy hraniční úspěšnosti<br />

žáků u písemek z češtiny v roce 2011,<br />

spatříme pěkný „zub“ tam, <strong>kde</strong> by měla<br />

mít křivka hladký průběh (připomí<strong>na</strong>jící<br />

Gausse). Co to z<strong>na</strong>mená? V podstatě to, že<br />

v prvním roce státních maturit učitelé svým<br />

studentům poměrně výrazně <strong>na</strong>držovali,<br />

když jim přidali rozhodující bod právě <strong>na</strong><br />

zmíněné hranici vyko<strong>na</strong>l/nevyko<strong>na</strong>l.<br />

Poměrně výstižně celou situaci s centrálním<br />

hodnocením <strong>na</strong> svém webu popisu<strong>je</strong><br />

občanské sdružení Matt a Hurry, které se<br />

věnu<strong>je</strong> přípravě studentů ke státní maturitě<br />

a u <strong>je</strong>hož zrodu stál právě P. Zelený:<br />

„Je zřejmé, že ani studenti, ani <strong>je</strong>jich<br />

učitelé nedocenili v plné míře úskalí<br />

přechodu <strong>na</strong> nezávislé hodnocení a že<br />

výuka stylistiky a písemného pro<strong>je</strong>vu se<br />

výrazně liší od maturitní zkouškové praxe.<br />

Tuto skutečnost potvrzují i závěry MŠMT<br />

obsažené ve Zprávě o průběhu a výsled-<br />

ČJ – písemná práce MZ 2013 a 2012 jaro – řádný termín<br />

9<br />

8<br />

7<br />

6<br />

2013 jaro – řádný<br />

2012 jaro – řádný<br />

Polyg. (2013 jaro – řádný)<br />

Polyg. (2012 jaro – řádný)<br />

Počet žáků (%)<br />

5<br />

4<br />

3<br />

2<br />

1<br />

1,7<br />

1,1<br />

0<br />

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30<br />

Body PP

Téma týdne<br />

5<br />

cích maturitní zkoušky v jarním a podzimním<br />

zkušebním období roku 2012, kterou<br />

předložilo vládě ČR. Zpráva dále konstatu<strong>je</strong>,<br />

že meziroční porovnání výsledků<br />

písemek ukazu<strong>je</strong>, že se v roce 2011 do<br />

hodnocení maturitních písemek ve školách<br />

ve zvýšené míře promítla i hlediska ´ležící<br />

mimo oblast <strong>je</strong>dnotné metodiky hodnocení´<br />

a že nemalá část studentů prokázala<br />

výrazné nedostatky svého písemného<br />

pro<strong>je</strong>vu. Přes tato konstatování však ministerstvo<br />

samo iniciovalo v případě češtiny<br />

návrat k hodnocení písemek ve školách<br />

a Parlament tuto změnu schválil…“<br />

Když v loňském roce opravovali písemky<br />

centrální hodnotitelé, skok v úspěšnosti<br />

byl viditelně menší (padala dokonce obvinění<br />

<strong>na</strong> hlavu CERMATu, že písemky, které<br />

byly <strong>na</strong> hranici úspěšnosti, se hodnotitelům<br />

vracely, aby křivka byla co nejblíže<br />

Gaussovu průběhu. Letos se ale hodnocení<br />

písemek vrátilo z centra zpátky do škol<br />

a spolu s ním i onen „zub“ v grafech,<br />

jak se ostatně můžete <strong>na</strong> protější straně<br />

přesvědčit.<br />

Zub jako nutné zlo<br />

Před zhruba dvěma týdny proběhlo v Senátu<br />

veřejné slyšení <strong>na</strong> téma státní <strong>maturita</strong>.<br />

Mimo jiné zde vystoupil ředitel CERMATu<br />

Jiří Zíka. Ten řekl, že průběh křivky, o níž<br />

jsme se zmínili, tedy onen skok <strong>na</strong> dvanácti<br />

bodech (cut-off score) ukazu<strong>je</strong>, že něco<br />

nebude úplně v pořádku.<br />

To „něco“ prý on sám <strong>na</strong>zývá sociálním<br />

faktorem, kdy hodnotitel, pokud <strong>je</strong>n<br />

trochu může, své hodnocení uzpůsobí<br />

a zvedne <strong>na</strong> dvanáct bodů, i když by měl<br />

obodovat žáka třeba <strong>na</strong> <strong>je</strong>denáct.<br />

„Letos <strong>je</strong> skok markantní. V roce 2012,<br />

kdy práce opravovali centrální hodnotitelé,<br />

tam ale byl k mému překvapení také,<br />

byť menší. Hodnotitelé jsou zkrátka lidé<br />

a s tím musíme počítat,“ uvedl J. Zíka.<br />

Na dotaz UN, zda přimhuřování oka učitelů<br />

češtiny nemůže učinit nevěrohodnou<br />

celou maturitu, odpovědělo i ministerstvo<br />

školství.<br />

Podle tiskového mluvčího úřadu Marka<br />

Zema<strong>na</strong> se tento fenomén ob<strong>je</strong>vil už<br />

v roce 2011 a byl <strong>je</strong>dním z důvodů k zavedení<br />

pokusu s centrálním hodnocením.<br />

I ministerstvo přiznává, že <strong>je</strong>dnou z příčin <strong>je</strong><br />

„sociální faktor“, který vede k jakési autokorekci<br />

hodnocení těsně pod cut-off score.<br />

„Tato složka se ob<strong>je</strong>vu<strong>je</strong> i u centrálního<br />

hodnocení a ob<strong>je</strong>vila se i v roce 2012. Je<br />

potřeba s ní počítat při každém hodnocení,<br />

které provádí člověk. Jeho vliv <strong>je</strong>, dá<br />

se říci, plošný a z pohledu srov<strong>na</strong>telnosti<br />

zkoušky nemá zásadní dopad.“<br />

Počet žáků (%)<br />

5,0<br />

4,5<br />

4,0<br />

3,5<br />

3,0<br />

2,5<br />

2,0<br />

1,5<br />

1,0<br />

0,5<br />

0,0<br />

ČJ – didaktický test MZ 2013 jaro – řádný termín<br />

0 2 4 6 8 101214161820222426283032343638404244464850525456586062646668<br />

Body DT<br />

Podle M. Zema<strong>na</strong> v rámci decentralizovaného<br />

hodnocení, a to jak u písemné práce,<br />

tak u ústní zkoušky, mohou existovat<br />

i jiné, a to zcela individuální „motivace“.<br />

„Nelze z nich však zkoušející pedagogy<br />

primárně obviňovat a hovořit třeba o masivním<br />

<strong>na</strong>držování. Hodnocení probíhá<br />

podle předem daných centrálních kritérií<br />

a <strong>je</strong>ho srov<strong>na</strong>telnost a ob<strong>je</strong>ktivita <strong>je</strong> jistě<br />

vyšší než <strong>na</strong>příklad u hodnocení v rámci<br />

profilových zkoušek. Jestliže byla a stále <strong>je</strong><br />

akceptová<strong>na</strong> profilová maturitní zkouška<br />

ve škole, není důvod kvůli tomuto faktoru<br />

zpochybnit maturitní zkoušku jako takovou.<br />

To, co <strong>je</strong> potřeba, <strong>je</strong> hledání cesty, jak<br />

tento <strong>je</strong>v do budouc<strong>na</strong> maximálně eliminovat,“<br />

zdůraznil mluvčí a připomněl, že<br />

v porovnání s rokem 2011, kdy se písemné<br />

práce také hodnotily ve školách, u nich<br />

neúspěšnost žáků stoupla z dřívějších<br />

1,6 procenta v základní úrovni obtížnosti<br />

<strong>na</strong> letošních 3,3 procenta.<br />

▲

6 Téma týdne<br />

▲<br />

„Z masivního <strong>na</strong>držování nechceme pedagogy<br />

v žádném případě plošně obviňovat,<br />

věříme v <strong>je</strong>jich profesio<strong>na</strong>litu. Díky metodice<br />

a proškolování učitelů se ob<strong>je</strong>ktivita<br />

posuzování písemných prací z českého<br />

jazyka zvýšila,“ dodal M. Zeman.<br />

Tak horké to nebude<br />

Podobnou otázku jako ministerstvu jsme<br />

položili i předsedovi Unie školských asociací<br />

Czesha Jiřímu Zajíčkovi.<br />

„To <strong>je</strong> těžké. Ano, <strong>na</strong>jdeme tam zkreslení,<br />

ale docházelo k němu i vloni, kdy písemné<br />

práce z češtiny opravovali centrální<br />

Perličky z letošních písemek<br />

hodnotitelé. Není to tedy nic, co bychom<br />

tady neměli už v minulých letech. Navíc <strong>je</strong><br />

to patrné pouze u písemky z češtiny, ale<br />

<strong>maturita</strong> z češtiny <strong>je</strong> zkouška komplexní.<br />

Takže o znevěrohodnění maturity bych asi<br />

nemluvil,“ uvedl J. Zajíček.<br />

Czesha k této věci dokonce přijala stanovisko,<br />

v němž <strong>na</strong>vrhu<strong>je</strong> vrátit hodnocení<br />

písemné práce z českého jazyka do centra<br />

s několikaletým přechodným obdobím, kdy<br />

bude hodnotit paralelně škola i centrum.<br />

Z letošních maturitních slohů…<br />

„Nebylo ale přijato <strong>je</strong>dnoz<strong>na</strong>čně. Některým<br />

<strong>na</strong>šim členům by se líbila varianta,<br />

kdy by po nějakou dobu hodnocení třeba<br />

<strong>na</strong> menším vzorku středních škol probíhalo<br />

jak v centru, tak přímo ve škole, aby<br />

terén dostal čas a prostor zkalibrovat<br />

své hodnocení <strong>na</strong> úroveň centrálních<br />

hodnotitelů. A pak ve chvíli, kdy už by to<br />

fungovalo, by už podle mě nebyl takový<br />

problém vrátit hodnocení plošně zpátky<br />

do centra. Navíc když se podíváte <strong>na</strong> cizí<br />

jazyky, <strong>kde</strong> se centrálně hodnotí i dnes,<br />

<strong>na</strong>prosto žádné potíže s tím nejsou. Jde<br />

<strong>je</strong>n o češtinu. Faktem <strong>je</strong>, že má-li <strong>maturita</strong><br />

i v budoucnu zůstat zkouškou centrální,<br />

pak <strong>je</strong> logické, že musí být centrální kompletně,<br />

tedy včetně hodnocení písemek,“<br />

dodal J. Zajíček.<br />

Cinknutá <strong>maturita</strong><br />

„V letech 2011 a 2013 se maturitní<br />

slohové práce hodnotily ve školách. Dramaticky<br />

vyšší neúspěšnost kandidátů při<br />

centrálním hodnocení v roce 2012 oproti<br />

těmto dvěma rokům lze vysvětlit <strong>je</strong>diným<br />

způsobem: domácí učitelé jsou <strong>na</strong> své<br />

vlastní žáky z<strong>je</strong>vně mírnější – nechceme-li<br />

samozřejmě připustit, že maturitní ročník<br />

2012 byl jako celek podstatně hloupější<br />

než ročník předchozí a následující…<br />

Chybovost centrálních hodnotitelů ani<br />

Z blýžící se my večernímy hodi<strong>na</strong>my se představitelé města rozloučili.<br />

Na závěr bych rád podotknul moji úvahu o tom, že bulvár se už nezmění a bude<br />

nám <strong>na</strong>dále sloužit.<br />

Cestou domů mě pronásledoval prošedivělý str. 2. <strong>je</strong> <strong>na</strong> str. 3 omlouvám a se děkuji<br />

za pochopení.<br />

zdaleka nebyla tak velká, aby se <strong>na</strong> ni dal<br />

svést rozdíl 5 procent (v roce 2011 byla<br />

neúspěšnost 1,9 %, o rok později 7 %,<br />

pozn. red.),“ uvedl pro UN Jiří Kostečka<br />

z Gymnázia Open Gate, který vede Středoškolskou<br />

asociaci češtinářů a loni <strong>na</strong><br />

stránkách UN předložil řadu argumentů<br />

pro ponechání centrálního hodnocení<br />

písemek z češtiny <strong>na</strong> centrální úrovni.<br />

Křivky úspěšnosti, o nichž tu stále mluvíme,<br />

podle něj bez sebemenší pochyby<br />

ukazují, že „domovští“ učitelé svým<br />

žákům nepřípustně přidávají.<br />

„Gaussova křivka se přitom vždy záhadně<br />

hroutí v oblasti pásma cut-off score, <strong>kde</strong><br />

vzniká zub, <strong>je</strong>nž by při standardním průběhu<br />

hodnocení nikdy vzniknout nemohl.<br />

Týká se to jak slohové práce, tak ale i ústní<br />

zkoušky,“ řekl J. Kostečka.<br />

Na zmíněném <strong>je</strong>dnání Senátu dokonce<br />

kvůli tomu maturity oz<strong>na</strong>čil za „cinknuté“.<br />

Svá slova podepřel i ukázkami z letošních<br />

písemek (viz rámeček), které, jak<br />

uvedl, dokládají bez <strong>na</strong>dsázky otřesnou<br />

jazykovou i myšlenkovou úroveň z<strong>na</strong>čné<br />

části současné středoškolské populace.<br />

„Něco takového, jako <strong>je</strong> náš systém<br />

hodnocení, by v Evropě nemohlo projít.<br />

Maturitu musíme <strong>na</strong>stavit korektně, to<br />

z<strong>na</strong>mená, že tato zkouška musí bezpečně<br />

ohlídat slušnou výstupní úroveň<br />

středoškoláka. V maturitě moderního<br />

evropského formátu se písemné práce<br />

i ústní zkouška zásadně hodnotí<br />

a klasifikují nezávislými odborníky mimo<br />

domovské školy, v případě ústní zkoušky<br />

<strong>je</strong> <strong>na</strong>víc samozřejmostí <strong>na</strong>hrání ústního<br />

výkonu kandidáta <strong>na</strong> audiomédium,“<br />

připomněl.<br />

Jaká byla letošní <strong>maturita</strong><br />

Podle ministra školství Petra Fialy byl návrat<br />

opravování písemek do škol správným<br />

krokem, protože loni docházelo k nespravedlivému<br />

hodnocení některých studentů.<br />

Navíc prý maturitu nelze postavit <strong>na</strong><br />

apriorní nedůvěře vůči školám.<br />

Ministr minulý týden také zhodnotil letošní<br />

již uzavřené jarní maturity.<br />

„Podařilo se nám splnit hlavní cíl, který<br />

jsme si po nepovedeném loňském ročníku<br />

dali – stabilizovat situaci, úspěšně<br />

zorganizovat maturity, nepoškozovat<br />

zájmy žáků a dát maturantům i školám<br />

jistotu. Na tom, abychom dosáhli tohoto<br />

stavu, jsme pracovali celý rok, postupovali<br />

jsme systematicky a konzultovali jsme<br />

<strong>je</strong>dnotlivé kroky s odborníky. Jsem rád, že<br />

opatření, která jsme udělali, zajistila, že<br />

jsme se vyhnuli chybám, k nimž docházelo<br />

v minulém roce,“ uvedl ministr.<br />

A my dodejme <strong>je</strong>ště pár čísel.<br />

K jarnímu maturitnímu termínu 2013<br />

se přihlásilo celkem 99 849 žáků z 1190<br />

škol, z toho 90 493 žáků k povinným<br />

zkouškám v řádném termínu. Všechny<br />

povinné zkoušky <strong>na</strong>konec vyko<strong>na</strong>lo 80 464<br />

maturantů, z nich 83,6 procenta úspěšně<br />

a 16,4 procenta neuspělo alespoň u <strong>je</strong>dné<br />

zkoušky.<br />

„Největší problémy letos dělala maturantům<br />

matematika, <strong>kde</strong> neúspěšnost<br />

u povinných zkoušek v řádném termínu<br />

dosáhla 20,6 procenta. Do neúspěšných<br />

jsou započítáni i žáci, kteří se ke zkoušce<br />

nedostavili a neomluvili se, popř. jim nebyla<br />

omluva uzná<strong>na</strong>,“ uvedl ředitel CERMA-<br />

Tu Jiří Zíka.<br />

V těsném závěsu se v celkové procentuální<br />

neúspěšnosti, stejně jako v předchozích<br />

letech, drží němči<strong>na</strong> s 20,4 procenta neúspěšných<br />

v řádném termínu.<br />

Neúspěšnost v cizích jazycích celkově zdaleka<br />

tak vysoká není, v řádném termínu<br />

nesložilo některou z dílčích zkoušek společné<br />

části maturity z cizího jazyka pouze<br />

7,9 procenta žáků. U zkoušky z českého<br />

jazyka a literatury dosáhla čistá neúspěšnost<br />

6,4 procenta žáků.<br />

●

TEXT: RADMIL ŠVANCAR<br />

ILUSTRACE: VÁCLAV JOHANUS<br />

A<strong>na</strong>lýza<br />

7<br />

JE TO JEN<br />

STRACH O MÍSTA?<br />

Degradace speciálněpedagogické odbornosti problémy<br />

<strong>je</strong>nom prohloubí<br />

Lítý boj se vede už několik let. Odstartoval ho rozsudek<br />

štrasburského soudu z roku 2007. Ten rozhodl, že několik<br />

ostravských Romů bylo zařazeno do zvláštních škol, ačkoliv<br />

nebyli mentálně retardovaní. Tím byli diskriminováni.<br />

Navržené řešení bylo náramně <strong>je</strong>dnoduché – přesuňme<br />

všechny žáky zvláštních škol (tehdy již ovšem základních škol<br />

praktických – ZŠP) do škol běžných. A <strong>je</strong>ště se ušetří, protože<br />

v ZŠP <strong>je</strong> ze záko<strong>na</strong> ve třídě málo dětí a učitelé jsou speciálními<br />

pedagogy, takže mívají vyšší plat, což <strong>je</strong> drahé. Jak chytré. Že<br />

<strong>je</strong> to likvidace těch, kteří pro svo<strong>je</strong> rozumové omezení nikdy<br />

nároky běžné školy nezvládnou? Tak tento pohled <strong>je</strong> politicky<br />

nepřijatelný. Politika <strong>na</strong>d odbornost…<br />

Tato představa byla zformulová<strong>na</strong><br />

do Strategie bo<strong>je</strong> proti sociálnímu vyloučení,<br />

kterou v roce 2011 přijala vláda<br />

za svou. Ministerstvo školství zareagovalo<br />

vytvořením akčního plánu opatření<br />

k výkonu příslušného rozsudku. Z <strong>je</strong>ho<br />

znění <strong>je</strong> zřejmé, že se <strong>na</strong> formulaci plánu<br />

podíleli i domi<strong>na</strong>ntní autoři Strategie.<br />

Silná lobby neziskových organizací, které<br />

<strong>na</strong> pomoc zejmé<strong>na</strong> romské komunitě<br />

čerpají nemalé státní a evropské dotace,<br />

zaštítě<strong>na</strong> právě rozsudkem štrasburského<br />

soudu, intenzivně tlačila <strong>na</strong> představitele<br />

ministerstva školství, aby se změnila<br />

legislativa.<br />

Jako výsledek tohoto formálního i neformálního<br />

vlivu se výrazně zpřísnily podmínky<br />

pro zařazování zejmé<strong>na</strong> romských<br />

(ale bohužel ne<strong>je</strong>n) žáků do ZŠP. Tamější<br />

učitelé už několik let žijí v nepří<strong>je</strong>mné<br />

atmosféře. Postupně se dozvídají, že svým<br />

žákům poskytují méně kvalitní vzdělání,<br />

že kvůli tomu se <strong>je</strong>jich absolventi neuplatní<br />

<strong>na</strong> trhu práce, že kvůli škole <strong>na</strong> <strong>je</strong>ho<br />

požadavky nejsou dostatečně připraveni.<br />

Důvodem prý nejsou limity ve schopnostech,<br />

ale obsah vzdělávání. A když se<br />

proti těmto argumentům kantoři ozvou,<br />

uslyší, že <strong>je</strong> to <strong>je</strong>n proto, že se bojí o svá<br />

místa.<br />

Konečně, nedávno v <strong>je</strong>dnom rozhovoru<br />

řekl ombudsman Pavel Varvařovský doslova<br />

o lidech ze základních škol praktických:<br />

„Mají strach: vezmou nám děti a rozstrkají<br />

<strong>je</strong> do běžných škol, ředitel už nebude<br />

ředitelem, ale <strong>je</strong>n učitelem, možná ani to<br />

ne.“ Pominu urážlivost tohoto přehlíživého<br />

vyjádření – vůbec se ale nepřipouští, že<br />

by výhrady většiny speciálních pedagogů<br />

(ne<strong>je</strong>n ze ZŠP) a také řady pedagogů<br />

„běžných“ základních škol měly svůj základ<br />

v zhodnocení prosazovaného trendu<br />

z odborného hlediska, z každodenní<br />

z<strong>na</strong>losti možností a mentálních mantinelů<br />

žáků těchto škol.<br />

Asi nikdo by nezpochybnil potřebnost co<br />

nejranější socializační péče o tyto děti.<br />

Tudy vede evoluční cesta k alespoň částečnému<br />

řešení otázky zvyšování vzdělání<br />

v romské komunitě. Ale revoluční řešení,<br />

tedy přesunutí Romů do běžných škol,<br />

prostě nebere v úvahu <strong>je</strong>jich aktuální<br />

možnosti. Z<strong>na</strong>mená prohloubení vzdělanostních<br />

problémů v této komunitě (prostě<br />

část z nich do školy chodit přestane)<br />

i odepsání několika generací mentálně<br />

postižených dětí většinové populace,<br />

které se dva cizí jazyky nebo abstraktní<br />

matematiku ne<strong>na</strong>učí a absence pracovních<br />

dovedností pro ně bude z hlediska dalšího<br />

uplatnění limitující.<br />

Jen člověk, který nevidí, neslyší a nemyslí,<br />

se může divit tomu, že se stále častěji<br />

ob<strong>je</strong>vují velmi ostrá vystoupení různých<br />

politiků proti přehlížení skutečnosti,<br />

že se s romskou komunitou spoju<strong>je</strong><br />

i vysoký výskyt krimi<strong>na</strong>lity. Proti sociálním<br />

nákladům, které <strong>je</strong> nezbytné<br />

vydávat, proti strachu, který se<br />

ve většinové populaci stále<br />

rychleji šíří. Proti doslova<br />

lžím, které někdy ve prospěch<br />

své argumentace zastánci<br />

rychlých změn pronášejí. Poslední<br />

dobou se v tomto smyslu vyjádřili<br />

senátoři Jaroslav Doubrava nebo<br />

Jaroslav Zeman, poslanec Otto Cha-<br />

loupka,<br />

ekonom Pavel Kohout, podnika-<br />

tel a krajský politik Jiří Zelenka… 40 %<br />

žáků se<br />

v anketě vyjádří, že by se přidali<br />

k protiromskému pochodu, a třeti<strong>na</strong><br />

říká, že<br />

by s Romem nekamarádila. Není<br />

to náhodou důsledek <strong>na</strong>prosto necitlivé<br />

a <strong>je</strong>dnostranně vedené „proromské“<br />

politiky?<br />

Vzdělání. Ano, to by skutečně mohlo<br />

pomoci. Ovšem <strong>je</strong> přitom nutné nesnižovat<br />

výz<strong>na</strong>m speciálněpedagogické<br />

odbornosti. Co si ale myslet o tvrzení,<br />

že problém vyřeší přítomnost <strong>je</strong>dnoho či<br />

dvou „bývalých učitelů ze zvlášťky“ v každé<br />

škole – a kdyby to nestačilo, tak se<br />

prostě speciální pedagogové vytvoří nějakým<br />

rychlokurzem? A pokud přijmeme<br />

názor, že <strong>je</strong> existence ZŠP a speciálního<br />

vzdělávání lehce mentálně postižených<br />

i politickou otázkou, pak <strong>je</strong> třeba kvitovat<br />

aktivitu některých poslanců (poslankyň)<br />

a senátorů (senátorek), díky které musí<br />

autoři Strategie se skřípěním zubů vzít<br />

<strong>na</strong> vědomí i odborné názory a ve svých<br />

vizích se ZŠP počítat.<br />

●

8 Zeptali jsme se TEXT A FOTO: LUKÁŠ DOUBRAVA<br />

SROVNATELNOST<br />

HODNOCENÍ ŽÁKŮ<br />

JE NEJVĚTŠÍ PROBLÉM,<br />

vyplynulo z debat <strong>na</strong>d zprávou OECD<br />

Na téma, co nám OECD doporuču<strong>je</strong> v oblasti hodnocení<br />

a co <strong>je</strong> třeba udělat pro to, aby <strong>na</strong>še výsledky ve<br />

vzdělávání byly i díky kvalitnější evaluaci lepší, proběhla<br />

veřejná diskuze během podzimu a zimy. O výstupech ze<br />

čtrnácti debat, jichž se dohromady zúčastnilo přes 600<br />

zástupců odborné veřejnosti, informu<strong>je</strong> podrobná zpráva<br />

(včetně ankety s téměř pěti sty respondenty), která bude<br />

zveřejně<strong>na</strong> <strong>na</strong> webu ČŠI. Veřejná diskuze se uskutečnila<br />

v rámci IPn pro<strong>je</strong>ktu Kompetence III spolufi<strong>na</strong>covaného<br />

Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.<br />

Koordinátorkou aktivity Posouzení systému evaluace<br />

a monitoringu <strong>je</strong> Michaela Šojdrová z ČŠI.<br />

OECD nám doporuču<strong>je</strong>, abychom se více<br />

soustředili <strong>na</strong> formativní hodnocení než<br />

<strong>na</strong> hodnocení sumativní. Vidí to školy<br />

stejně? A pokud ano, jaké změny by<br />

z toho měly vyplynout?<br />

Účastníci diskuzí sice téma formativního<br />

hodnocení vesměs považovali za zajímavé,<br />

ale nevnímali ho jako nějakou<br />

prioritu. Nejsou toho názoru, že případná<br />

změ<strong>na</strong> v této oblasti by nějak zásadně<br />

přispěla ke zlepšení výsledků <strong>na</strong>šeho<br />

vzdělávání. Myslím, že <strong>na</strong>ši učitelé ani<br />

nedělají nějaký zásadní rozdíl mezi<br />

využíváním sumativního a formativního<br />

hodnocení, v praxi používají oba dva tyto<br />

přístupy. V každém případě by ale bylo<br />

užitečné, kdyby se pedagogové průběžně<br />

zamýšleli <strong>na</strong>d tím, jaké podoby formativního<br />

hodnocení používají a zdali jsou jimi<br />

zvolené způsoby skutečně účinné. Formativní<br />

hodnocení totiž <strong>na</strong> rozdíl od hodnocení<br />

sumativního nemá tak rychlý efekt,<br />

ale z hlediska dlouhodobého může být<br />

účinnější. Navíc tam, <strong>kde</strong> <strong>je</strong> ve třídě více<br />

dětí či náročnější podmínky pro výuku, <strong>je</strong><br />

volba a využívání formativního hodnocení<br />

<strong>je</strong>ště náročnější.<br />

Osobně mi to trochu přijde jako nějaký<br />

další módní trend. OECD <strong>na</strong>příklad dříve<br />

propagovala testování, v poslední době<br />

od něj ale ustupu<strong>je</strong>. Není tedy reakce<br />

<strong>na</strong>šich kantorů <strong>na</strong> doporučení OECD <strong>je</strong>n<br />

realistickým posto<strong>je</strong>m?<br />

Nikdy nepodceňuji nezávislý pohled<br />

z vnějšku. Myslím, že v tomto případě<br />

jde <strong>je</strong>n o upozornění <strong>na</strong> to, že formativní<br />

hodnocení nevyužíváme dostatečně,<br />

k čemuž se přikláním. Jsem toho názoru,<br />

že větší využití formativního hodnocení by<br />

mohlo přispět ke zlepšení <strong>na</strong>šich výsledků<br />

ve vzdělávání zejmé<strong>na</strong> u dětí s rizikem<br />

větší neúspěšnosti.<br />

Tím se do jisté míry dostáváme k inkluzi.<br />

Další módní trend. Nemá tedy podpora<br />

formativního hodnocení sloužit hlavně<br />

jako nástroj <strong>na</strong> posílení politiky co možná<br />

největšího začleňování?<br />

Rozhodně nejde o takto <strong>je</strong>dnostranný<br />

nástroj hodnocení, to by bylo velké<br />

nedorozumění. Větší důraz <strong>na</strong> formativní<br />

hodnocení může stejně dobře sloužit i pro<br />

lepší využívání potenciálu <strong>na</strong>opak <strong>na</strong>dprůměrně<br />

<strong>na</strong>daných žáků.<br />

Za nejvážnější téma účastníci vašich<br />

seminářů však považovali srov<strong>na</strong>telnost<br />

hodnocení. Nezapadá to s<strong>na</strong>d organicky<br />

do <strong>je</strong>jich posto<strong>je</strong> k předešlému problému?<br />

Protože pokud se přesune důraz ze sumativního<br />

hodnocení <strong>na</strong> formativní, tedy<br />

dojde k větší individualizaci, zkompliku<strong>je</strong><br />

se tak s<strong>na</strong>ha o vzá<strong>je</strong>mnou srov<strong>na</strong>telnost<br />

dosahovaných výsledků.<br />

Ano, <strong>na</strong> první pohled to skutečně vypadá,<br />

že by obě s<strong>na</strong>hy mohly jít proti sobě. Není<br />

tomu ale tak. Problémy se vzá<strong>je</strong>mnou<br />

srov<strong>na</strong>telností dosahovaných výsledků, <strong>na</strong><br />

něž OECD také poukazu<strong>je</strong>, doposud vyplývaly<br />

z absence národního monitoringu<br />

dosahovaných výsledků a zejmé<strong>na</strong> národních<br />

standardů a jim odpovídajícím referenčním<br />

úrovním pro hodnocení. Nové<br />

nástro<strong>je</strong> pro zajišťování kvality vzdělávání<br />

nešly ruku v ruce s tempem decentralizace<br />

a posilováním autonomie škol. Problém<br />

také spočívá v přechodu žáka ze základní<br />

<strong>na</strong> střední školu. Základní škola, která <strong>je</strong><br />

při klasifikaci ke svým žákům náročnější,<br />

jim tak sice pravděpodobně více prospě<strong>je</strong><br />

při vzdělávání, ale snižu<strong>je</strong> <strong>je</strong>jich šanci <strong>na</strong><br />

při<strong>je</strong>tí <strong>na</strong> ty střední školy, které mají jako<br />

klíčové kritérium přijímacího řízení právě<br />

výsledky ze základní školy. Navíc formativní<br />

hodnocení by mělo být nástro<strong>je</strong>m<br />

sloužícím k dalšímu rozvoji žáka a dosahování<br />

<strong>je</strong>ho co nejlepších výsledků, a to<br />

není v rozporu se s<strong>na</strong>hou o srov<strong>na</strong>telné<br />

hodnocení, které má <strong>na</strong>konec sumativní<br />

podobu známky nebo bodů.<br />

Paradoxem však <strong>je</strong>, že OECD poukazu<strong>je</strong><br />

i <strong>na</strong> to, že hodnocení v <strong>na</strong>šich školách<br />

bývá často nespravedlivé proto, že kantoři<br />

do klasifikace kromě osvo<strong>je</strong>ných z<strong>na</strong>lostí<br />

a dovedností započítávají i přístup<br />

žáka, tedy, řekněme, jak pilně se učí nebo<br />

dobře chová.<br />

Jde o komplikovaný problém. Odborná<br />

veřejnost vznesla v diskuzi požadavek, aby<br />

MŠMT vydalo metodiku, jak zohledňovat<br />

určité speciální potřeby žáků. A v ní by se<br />

mělo ob<strong>je</strong>vit i to, jak při hodnocení přistupovat<br />

k žákům, kteří sice nemají třeba<br />

dispozice k bezproblémovému zvládnutí<br />

dané učební látky, ale s<strong>na</strong>ží se. Cílem vzdělávání<br />

<strong>je</strong> každého žáka motivovat k tomu,<br />

aby dosáhl svého maxima. A bylo by také<br />

dobré, aby každý žák nebyl <strong>na</strong> výstupu<br />

hodnocen <strong>je</strong>n známkou, ale aby bylo možné<br />

ocenit i jiné <strong>je</strong>ho schopnosti slovně.<br />

Předpokládám, že slovní hodnocení<br />

versus klasická pětistupňová klasifikační<br />

škála bylo časté téma vašich debat.<br />

Ano, diskutovali jsme o tom hodně. Řada<br />

učitelů, zejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong> prvním stupni a především<br />

u výchov, se s<strong>na</strong>ží slovní hodnocení<br />

prosazovat. Avšak nesetkávají se s příliš<br />

velkou podporou od rodičů žáků. Rodičům

Zeptali jsme se<br />

9<br />

A nechybí i zde jakási metodika, která by<br />

určovala základní postupy toho, jak mají<br />

ředitelé škol své podřízené hodnotit?<br />

Ano, ukazu<strong>je</strong> se, že takováto metodika by<br />

byla užitečná. Je sice potřeba ponechat<br />

hodnocení učitelů v rukou ředitelů škol,<br />

ti by ale měli dostat k dispozici pro svou<br />

hodnoticí práci podporu třeba ve formě<br />

kritérií.<br />

A neměla by pak mít každá škola <strong>na</strong><br />

základě této metodiky vnitřně závazný<br />

dokument určující pravidla pro hodnocení<br />

učitelů?<br />

Měla, ale bez metodiky bych už tak administrativně<br />

přetíženým ředitelům takovouto<br />

novou povinnost nepřidávala. V mnoha<br />

školách, jakkoliv to není povinné, interní<br />

kritéria hodnocení učitelů přesto mají<br />

a všichni jsou s nimi seznámeni, což <strong>je</strong> jistě<br />

dobrá praxe. A také <strong>je</strong> potřeba, aby spolu<br />

s tím existoval kariérní systém pro učitele<br />

i ředitele.<br />

především vadí, že ze slovního hodnocení<br />

<strong>je</strong>dnoz<strong>na</strong>čně nevyplývá srov<strong>na</strong>telnost.<br />

Tento postoj <strong>je</strong> dost pochopitelný, protože<br />

i zde chybí učitelům i rodičům státem<br />

stanovená referenční úroveň. Standard<br />

a referenční úrovně, odborná metodická<br />

pomoc ze strany státu, tyto úkoly z diskuze<br />

s odbornou veřejností vyplývají.<br />

A co vlastní hodnocení, tedy že žák posuzu<strong>je</strong><br />

sebe sama?<br />

I tomuto tématu jsme se věnovali. Z toho,<br />

co nám v této věci řekli ředitelé škol,<br />

vyplynulo, že jde sice o velice náročný<br />

způsob hodnocení, ale také poměrně<br />

efektivní, pokud se podaří ho vhodně<br />

uplatnit. Díky takovéto sebereflexi může<br />

žák lépe poz<strong>na</strong>t své skutečné možnosti<br />

a také lépe pochopit, co a proč po něm<br />

učitel chce. Jde v podstatě o konkrétní<br />

variantu formativního hodnocení.<br />

Jednu z debat jste zaměřili i <strong>na</strong> fakulty<br />

vzdělávající učitele, zejmé<strong>na</strong> pedagogické.<br />

V čem spatřu<strong>je</strong>te v oblasti hodnocení<br />

<strong>je</strong>jich největší rezervy?<br />

Obecně se má za to, že skutečně hodnotit<br />

se <strong>na</strong>učí až absolventi pedagogických fakult,<br />

tedy v samotné škole. Je proto jasné,<br />

že zde chybí dostatečná praxe během<br />

studia. Přestože právě hodnocení nelze<br />

dobře zvládnout bez praxe, zajímalo nás<br />

i to, jak teoreticky vysoké školy studenty<br />

učitelství v této věci připravují. Dozvěděli<br />

jsme se, že základní informace rozhodně<br />

dostávají a ně<strong>kde</strong> tématu hodnocení<br />

věnují i poměrně velký prostor. Například<br />

<strong>na</strong> plzeňské pedagogické fakultě studenty<br />

postupně učí, jak s <strong>je</strong>dnotlivými formami<br />

hodnocení pracovat, jak připravovat testy<br />

a jak <strong>je</strong> správně využívat. Ovšem <strong>na</strong> nějakou<br />

metodiku nebo <strong>na</strong> příklady z praxe<br />

zaměřené speciálně <strong>na</strong> formativní hodnocení<br />

jsme v rámci fakult ne<strong>na</strong>razili.<br />

Otázkou <strong>je</strong>, <strong>je</strong>stli by tuto metodiku nemělo<br />

spíše vypracovat ministerstvo školství,<br />

byť samozřejmě ve spolupráci s akademiky…<br />

Myslím si, že dospě<strong>je</strong>me do bodu, kdy se<br />

problematika hodnocení stane výraznější<br />

součástí <strong>na</strong>šich vzdělávacích dokumentů<br />

i legislativních norem.<br />

Pokud jde o hodnocení učitelů, situace <strong>je</strong><br />

dlouhodobě taková, že ředitelé škol, kteří<br />

ho provádějí, nemají v rukou dostatečné<br />

motivační nástro<strong>je</strong>, zejmé<strong>na</strong> fi<strong>na</strong>nční.<br />

Je i přesto toto hodnocení prováděno<br />

efektivně?<br />

Přestože se učitelé i ředitelé shodli <strong>na</strong> tom,<br />

že zde často chybí odpovídající fi<strong>na</strong>nční<br />

motivace, hodnocení učitelů v zásadě fungu<strong>je</strong>.<br />

Ředitelé se jim totiž s<strong>na</strong>ží poskytnout<br />

alespoň základní zpětnou vazbu. Problém<br />

<strong>je</strong> v tom, že v ne<strong>je</strong>dné škole jde o hodnocení<br />

dílčí – ředitel nemá vždy dost času <strong>na</strong><br />

to, v daném období zhodnotit důsledně<br />

všechny kantory.<br />

Definice, ze kterých vychází ČŠI:<br />

Ano, pokud budeme pokračovat dále, <strong>je</strong><br />

zde i hodnocení ředitelů zřizovatelem.<br />

OECD nám totiž také vytýká, že mnoho<br />

zřizovatelů nemá <strong>na</strong> problematiku<br />

školství, a tím i pro hodnocení ředitelů,<br />

odborně zdatné pracovníky…<br />

Víme ale o řadě případů, <strong>kde</strong> to <strong>na</strong>opak<br />

fungu<strong>je</strong> výborně, včetně toho, že zřizovatelé<br />

mají vypracová<strong>na</strong> přesná pravidla<br />

pro hodnocení. A opět jsme u stejného<br />

problému: I v této rovině chybí <strong>je</strong>dnotná<br />

metodika. Navíc donedáv<strong>na</strong> byl ředitel<br />

téměř neodvolatelný, což se ale změnilo<br />

a zřizovatelé tak dostali výz<strong>na</strong>mnou motivaci<br />

k tomu, aby se hodnocení ředitelů<br />

škol začali více a důkladněji věnovat.<br />

Některé, zejmé<strong>na</strong> menší obce potřebují<br />

odbornou pomoc, zlepšení odborných<br />

kapacit <strong>je</strong> aktuální <strong>na</strong> všech úrovních.<br />

A <strong>na</strong>konec <strong>je</strong> zde <strong>je</strong>ště ČŠI. Tu OECD ve<br />

své zprávě poměrně dost chválila. Přesto,<br />

vyplynulo něco z diskuzí v tom smyslu,<br />

že by inspekce měla v něčem postupovat<br />

ji<strong>na</strong>k?<br />

Zřizovatelé nebo rodiče, kteří jsou členy<br />

školských rad, by uvítali, kdyby inspekční<br />

zprávy byly pro laickou veřejnost srozumitelnější.<br />

Ty jsou totiž psány poměrně<br />

odborným jazykem. Inspekční zprávy ale<br />

začí<strong>na</strong>jí hrát stále větší roli. To <strong>je</strong> jistě<br />

dobře, a dá se proto předpokládat, že<br />

budeme <strong>na</strong> tuto situaci a <strong>na</strong> tyto požadavky<br />

reagovat.<br />

●<br />

Sumativní hodnocení – celkové, souhrnné, závěrečné zhodnocení dosahovaných<br />

výkonů v dané oblasti, vyjádřené známkou, body, procenty.<br />

Formativní hodnocení – hodnocení pro učení, které má být užíváno průběžně tak,<br />

aby bylo monitorováno učení žáků a aby bylo možno plánovat <strong>je</strong>jich další kroky ve<br />

vzdělávání.<br />

http://www.csicr.cz/cz/O-<strong>na</strong>s/Mezi<strong>na</strong>rodni-setreni/Posouzeni-systemu-evaluace-a-<br />

-monitoringu-v-CR

10 Profil<br />

TEXT: JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ<br />

FOTO: KATEŘINA MLEJNKOVÁ A KRISTÝNA VACKOVÁ<br />

20 LET S CHLUPOVKOU<br />

O škole, která ani po sloučení neztratila image<br />

Kde <strong>je</strong> ten trpaslík mezi obry? Moderní školní budova uprostřed pražského sídliště Nové Butovice<br />

působí sebejistě. Žádná okopaná, počmáraná chudinka, které občas v podobném prostředí vídáme.<br />

Když projdete prosklenými dveřmi, nestudí. Květiny jsou zelené a panely ve foyeru plné fotografií.<br />

Je <strong>na</strong> nich dvacet let školy, která začí<strong>na</strong>la o dvě stanice metrem dál jako prvostupňová a po sloučení<br />

s plně organizovanou školou rozkvetla do dnešní podoby. Žáků, tříd i učitelů má mnohem víc, ale<br />

říká se jí stejně – Chlupovka. Před dvaceti lety proto, že sídlila v Chlupově ulici. Po přestěhování do<br />

ulice Fingerovy škola požádala o možnost nést ve svém názvu jméno akademika O. Chlupa.<br />

Původní Chlupovka vznikla <strong>na</strong> začátku<br />

devadesátých let. Stejně jako dneska praskaly<br />

třídy prvního stupně základních škol<br />

ve švech, učilo se, <strong>kde</strong> to aspoň trochu šlo.<br />

Pak se uvolnila <strong>je</strong>dnopatrová budova <strong>je</strong>slí<br />

a Chlupovka byla <strong>na</strong> světě.<br />

Otakar Chlup (1875 – 1965), český<br />

pedagog, univerzitní profesor, akademik<br />

ČSAV. Podílel se <strong>na</strong> budování<br />

Kabinetu pedagogů ČSAV a Pedagogického<br />

ústavu J. A. Komenského<br />

ČSAV.<br />

Nes<strong>na</strong>dné začátky<br />

„Učila jsem tehdy <strong>na</strong> jiné škole v této části<br />

Prahy, ale už nějakou dobu jsem uvažovala,<br />

že místo změním. Když se ob<strong>je</strong>vila informace,<br />

že se hledá ředitelka pro prvostupňovou<br />

základní školu, přesvědčily mne kolegyně,<br />

abych se přihlásila,“ vzpomíná Blanka<br />

Janovská, ředitelka FZŠ Otakara Chlupa ve<br />

Fingerově ulici v Praze 5. Uspěla a <strong>na</strong> nové<br />

pracoviště s ní odešly další čtyři kolegyně.<br />

„Docela jsem <strong>je</strong> obdivovala, šly jsme vlastně<br />

do neznáma. Z<strong>na</strong>ly mne jako kolegyni učitelku,<br />

ale já jsem nikdy nebyla ani zástupkyně<br />

ředitele. Jeden den jsem byla učitelka<br />

a druhý den ředitelka. Zvládneme to?“<br />

První rok se rodičům nechtělo dávat děti<br />

do školy, o které vlastně nikdo nic nevěděl.<br />

Aby se ulevilo okolním přeplněným<br />

školám, byly roztrhány kolektivy několika<br />

ročníků. Vadila i frekventovaná ulice, kterou<br />

větši<strong>na</strong> dětí musela cestou přecházet.<br />

Do začátku nic moc. V září 1993 zahajovala<br />

ZŠ Chlupova se 174 žáky v sedmi třídách<br />

poskládaných z žáků z různých škol.<br />

„První rok vůbec nebyl s<strong>na</strong>dný. Učitelé se<br />

sžívali, neměli jsme zkušenosti s řízením,<br />

<strong>je</strong>n jsme věděli, že chceme učit ji<strong>na</strong>k. Ale už<br />

jsme si mohli zvolit mezi dvěma vzdělávacími<br />

programy – Základní a Obecnou školou.<br />

Zkusili jsme Obecnou, vyhovovala nám.“<br />

Ani materiální podmínky nebyly zrov<strong>na</strong><br />

úchvatné. Vybavené byly asi <strong>je</strong>n dvě tři<br />

Blanka Janovská vystudovala<br />

učitelství pro 1. stupeň základní<br />

školy <strong>na</strong> Pedagogické fakultě UK<br />

v Praze. Měla štěstí, že <strong>na</strong>stoupila<br />

do experimentální školy VÚP, která<br />

uplatňovala <strong>na</strong> tu dobu <strong>na</strong>dstandardní<br />

metody. „Dá se říct, že<br />

mým pedagogickým vzorem byla<br />

ředitelka Marghareta Zavírová. Byla<br />

přísná, chtěla od lidí práci, ale uměla<br />

ji ocenit. Přála mladým, vedla nás<br />

k tomu, abych se ze svých chyb učili.<br />

Pro začí<strong>na</strong>jícího učitele byla úžasná<br />

i příležitost spolupracovat s vysokoškolskými<br />

učiteli z Prahy, z Hradce<br />

Králové.“<br />

třídy, protože nějakou dobu působila budova<br />

jako detašované pracoviště vedlejší<br />

školy. Žádná kancelář, z <strong>je</strong>diného telefonu<br />

bylo sice možné volat ven, ale dovnitř<br />

se nedovolal nikdo. O prázdninách měli<br />

učitelé plné ruce práce, aby škola přivítala<br />

žáky v přívětivém prostředí.<br />

„Opřít jsem se mohla o kolegyně, které<br />

přišly se mnou, ostatní se postupně<br />

přidávali. Tehdy nebyl zá<strong>je</strong>m o učitelská<br />

místa tak velký jako dneska, byli jsme rádi,<br />

když se nám podařilo zajistit vyučující pro<br />

všechny třídy. Kdo zjistil, že mu náš styl<br />

práce nevyhovu<strong>je</strong>, odešel. Postupně se kolektiv<br />

tříbil a usazoval. Rodiče o nás začali<br />

pro<strong>je</strong>vovat zá<strong>je</strong>m.“<br />

Co že tak <strong>na</strong><strong>je</strong>dnou?<br />

„Hodně jsem o tom přemýšlela. Neměli<br />

jsme žádné extra vybavení. Počítačovou<br />

učebnu jsme <strong>na</strong>stěhovali do místnosti, <strong>kde</strong><br />

byla dřív ředitel<strong>na</strong>. Ředitel<strong>na</strong> vznikla v <strong>je</strong>dnom<br />

mrňavém kabinetě. Postupně jsme<br />

prostory vylepšovali – spolu s dětmi a <strong>je</strong>jich<br />

rodiči. To všechno se odrazilo ve vztazích.<br />

Rodiče vzali školu za svou. Tohle se rychle<br />

roznese a <strong>je</strong> to ta nejlepší reklama.“<br />

Zápisové trápení<br />

Za dva tři roky začaly v den zápisu<br />

u Chlupovky <strong>na</strong>růstat fronty. Zá<strong>je</strong>mců bylo<br />

tolik, že <strong>je</strong> škola musela odmítat. A to<br />

<strong>je</strong>jí spádovou oblast tvořila <strong>je</strong>diná ulice<br />

s několika vchody, <strong>je</strong>jí větší část patřila<br />

mateřské škole.<br />

Rodiče se sem sjížděli z celé Prahy<br />

i v době, kdy populační křivka mířila<br />

ke dnu. Odmítat bylo možná stejně těžké<br />

jako čekat, <strong>je</strong>stli k zápisu přijde dost dětí.<br />

Zá<strong>je</strong>m o školu <strong>je</strong> enormní stále. Chlupovka<br />

by si mohla vybírat. Opravdu?<br />

„To nejde, děti ze spádové oblasti přijmout<br />

musíme,“ vysvětlu<strong>je</strong> B. Janovská,<br />

„a všechny mimo ni se k nám nevejdou.<br />

Říkám to rodičům hned <strong>na</strong> začátku.<br />

Chápou to <strong>je</strong>n do doby, než se to dotkne<br />

<strong>je</strong>jich dítěte. Letos jsme chtěli vzít <strong>je</strong>n tři<br />

první třídy, protože se nám začíná plnit<br />

2. stupeň, <strong>je</strong>nže ze spádové oblasti se přihlásilo<br />

92 dětí. V září tedy otevřeme čtyři<br />

třídy, celkem pro 104 dětí.“<br />

Říká se, že některé základky stavějí zápis<br />

skoro jako zkoušku, aby si pak vybraly ty<br />

nejschopnější děti.<br />

„Pokládám to za nesmysl. Už hodnotit<br />

děti v tomhle věku <strong>je</strong> dost brzy. Vyví<strong>je</strong>jí se,<br />

každé přijde z domova ji<strong>na</strong>k vybavené. To,<br />

které se zdá <strong>na</strong> začátku slabší, může během<br />

roku udělat daleko větší skok než to,<br />

které ho u zápisu převyšovalo. Zápis u nás

Profil<br />

11<br />

tradičně vypadá jako velká hra. Chceme,<br />

aby se budoucí prvňáčci do školy těšili,<br />

a ne abychom <strong>je</strong> odrazovali.“<br />

Velké stěhování<br />

Před čtyřmi lety už byly bývalé <strong>je</strong>sle škole<br />

velmi, velmi těsné. Ve 13 třídách se učilo<br />

320 žáků, a to byla stále <strong>je</strong>ště prvostupňová.<br />

Nicméně rodiče <strong>na</strong>léhali, aby děti měly<br />

možnost pokračovat stejným stylem výuky<br />

i <strong>na</strong> 2. stupni. Když ředitel FZŠ Fingerova<br />

odcházel do důchodu, stala se škola<br />

v Chlupově ulici nástupnickou organizací<br />

a ředitelkou sloučené školy Blanka Janovská.<br />

Od školního roku 2009-2010 se z malé<br />

Chlupovky stala velká. Ředitelku čekal<br />

nelehký úkol – sloučit dva pedagogické<br />

sbory s různými zkušenostmi. Ředitelé,<br />

kteří to zažili <strong>na</strong> vlastní kůži v bleděmodrém,<br />

vědí, jak náročná, dlouhodobá<br />

a hlavně nevděčná to <strong>je</strong> práce.<br />

„Nejtěžší bylo skloubit lidi, ne<strong>je</strong>n ty<br />

z původní Chlupovky a Fingerovy, ale<br />

také z dalších škol. Museli jsme přijmout<br />

další učitele <strong>na</strong> 2. stupeň a také náhradu<br />

za ty, kteří z Fingerovy odešli. Bylo nutné<br />

projít ŠVP obou škol a to nejlepší z nich<br />

skloubit do <strong>je</strong>dnoho. Proškolit učitele,<br />

aby všichni vycházeli ze stejných základů.<br />

Zkušené instruktory jsme zvali do<br />

školy, přesto to z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo nemálo sobot<br />

a nedělí. Myslím, že to větši<strong>na</strong> učitelů<br />

pochopila.“<br />

Sborov<strong>na</strong> se rozrůstá<br />

Seh<strong>na</strong>t nového učitele už není takový<br />

problém, jako byl <strong>je</strong>ště před několika lety.<br />

Horší už <strong>je</strong>, když má vedení školy jasnou<br />

představu, o jakého pedagoga by rádo<br />

sborovnu rozšířilo. Protože FZŠ Chlupova<br />

<strong>je</strong> školou fakultní, má možnost vybrat si<br />

posilu do sboru přece <strong>je</strong>n ulehčenou. Několik<br />

bývalých studentů, kteří sem chodili<br />

<strong>na</strong> praxi, už v kolektivu <strong>je</strong>.<br />

„O dalších nám řeknou i rodiče,“ prozradila<br />

B. Janovská. „Dostali jsme <strong>na</strong>příklad tip<br />

<strong>na</strong> výbornou učitelku přírodopisu, která si<br />

přála změnit školu. U nás se jí zalíbilo <strong>na</strong>tolik,<br />

že s sebou přivedla další dva kolegy.<br />

Ale i tak k nám chodí stejně jako do jiných<br />

škol učitelé <strong>na</strong> inzerát. První, co mne zajímá,<br />

<strong>je</strong>, <strong>je</strong>stli jim nevadí děti. I takoví učitelé<br />

jsou a <strong>je</strong> jich možná víc, než si myslíme,<br />

<strong>je</strong>n to nepřiz<strong>na</strong>jí někdy ani sami sobě.<br />

Ale takoví lidé by vůbec neměli ve škole<br />

být. Trápí se pak oni i žáci. Poz<strong>na</strong>la jsem<br />

<strong>na</strong>příklad učitelku, která nebyla schopná<br />

<strong>na</strong>jít s dětmi společnou řeč. Zkoušeli jsme<br />

všechno možné, ale k ničemu to nevedlo,<br />

museli jsme se rozloučit. Teď učí dospělé<br />

a <strong>je</strong> spoko<strong>je</strong>ná. Učitel musí mít svoji práci<br />

rád. Školství nemá tolik peněz, aby si drželo<br />

lidi, které <strong>je</strong>jich práce netěší.“<br />

Čeho si všimnou rodiče<br />

První „všimnutí“, že <strong>je</strong> něco ji<strong>na</strong>k – a hned<br />

problém. Rodiče zjistili, že všechny třídy<br />

nevypadají stejně. Některé jsou <strong>na</strong>zdobené,<br />

vymalované, v jiných <strong>je</strong> starý nábytek. Začalo<br />

se šeptat, že ředitelka <strong>na</strong>držu<strong>je</strong> „svým“<br />

● 7. 1993 vznikla ZŠ Chlupova<br />

● 1. 1995 získala právní sub<strong>je</strong>ktivitu<br />

● 9. 5. 1995 se stala Fakultní školou<br />

PedF UK v Praze<br />

● 9. 1999 byla zařaze<strong>na</strong> mezi školy<br />

s rozšířenou výukou cizích jazyků<br />

● 8. 3. 2000 byl škole udělen Patricií<br />

Bloem z Univerzity v Clevelandu<br />

(USA) Certifikát prvního tréninkového<br />

a metodického centra programu<br />

Čtením a psaním ke kritickému<br />

myšlení v ČR<br />

kantorům <strong>na</strong>tolik, že <strong>je</strong>jich třídy vybavila<br />

novým nábytkem. Bylo zaděláno <strong>na</strong> výbuch.<br />

„Samozřejmě že to nebyla pravda,“ líčí<br />

B. Janovská. Když se učitelky z původní<br />

Chlupovky přišly podívat do nových<br />

prostor, zhrozily se. „Neměli jsme tam nic<br />

extra, ale bylo u nás útulno. Každý učitel<br />

si třídu uzpůsobil podle svého, rodiče mu<br />

pomáhali. Jak byli z dřívějška zvyklí, začali<br />

pomáhat i tady. První prázdniny strávili<br />

učitelé i rodiče spoustu času ve škole. Natírali<br />

parapety, tapetovali nábytek, malovali.<br />

Ze starých botníků, které <strong>na</strong>šli ve skladu,<br />

vyráběli skříňky, takže máme v několika<br />

třídách botník pokaždé ji<strong>na</strong>k. Pochopitelně<br />

že pak tyhle třídy byly jako nové.<br />

Nezbylo mi, než to nespoko<strong>je</strong>ným rodičům<br />

vysvětlit a provést <strong>je</strong> školou. Pomohlo to,<br />

leckterá třída se pak také vylepšila.“<br />

Aktivity pokračují<br />

Bývalá Chlupovka byla nejrůznějšími aktivitami<br />

pověstná a jak se zdá, sestěhování<br />

jim neublížilo. Naopak, jak říká ředitelka,<br />

přibyly další.<br />

„Někteří rodiče z prvostupňové školy měli<br />

zpočátku obavy, <strong>je</strong>stli se staršími žáky<br />

nepřijde do školy šika<strong>na</strong>. Co když budou<br />

<strong>na</strong>padat ty malé? Padaly dokonce návrhy<br />

oddělit od sebe oba stupně mříží, což<br />

jsme rozhodně odmítli. Naším cílem bylo<br />

<strong>na</strong>opak přenést styl vzdělávání a výchovy<br />

● 7. 11. 2003 jí byl udělen Certifikát<br />

Tvořivá škola a Vzdělávací středisko<br />

činnostního učení realizující inovační<br />

politiku MŠMT ČR<br />

● 9. 2004 – 30. 6. 2006 byla vybrá<strong>na</strong><br />

do dvouletého pro<strong>je</strong>ktu Ověřování<br />

pilotních školních vzdělávacích programů<br />

pod záštitou MŠMT a VÚP,<br />

kterého se účastnilo 16 pilotních<br />

škol<br />

● Ve školním roce 2009 – 2010 byla<br />

FZŠ Chlupova spo<strong>je</strong><strong>na</strong> s FZŠ Fingerova,<br />

vznikla FZŠ prof. Otakara Chlupa<br />

i <strong>na</strong> 2. stupeň. Takže jsme vymýšleli nové<br />

aktivity, které by to podpořily.“<br />

Vznikl <strong>na</strong>příklad pro<strong>je</strong>ktový den Čtení pod<br />

lampou, <strong>na</strong> němž oba stupně spolupracují,<br />

starší děti chodí číst malým. Žáci 2. stupně<br />

také připravovali pro prvostupňové oslavy<br />

Dne dětí, zorganizovali pro ně <strong>na</strong> hřišti<br />

různé aktivity. „Dělá jim dobře být těmi<br />

staršími, rozumnějšími. Malé děti se k nim<br />

o přestávce <strong>na</strong> chodbě hlásí, nebojí se<br />

<strong>je</strong> požádat o pomoc. Naši žáci rozhodně<br />

nejsou andílci, ale problémy se šikanou tu<br />

nemáme.“<br />

■<br />

Dvacet let <strong>je</strong> dlouhá doba. Když se sečtou<br />

všechny radosti a starosti, stálo to za to?<br />

„Je pravda, že někdy jsem měla všeho plné<br />

kecky,“ přiznává Blanka Janovská. „Dnes má<br />

škola přes 700 žáků, 75 zaměst<strong>na</strong>nců. Ale<br />

práce ředitele <strong>je</strong> náročná v každé škole, <strong>je</strong><br />

to od rá<strong>na</strong> do večera a <strong>je</strong>ště si ji nosit domů.<br />

Ale už kvůli dětem to za to stálo. Nemusejí<br />

po 5. třídě hledat jinou školu, vybudovali<br />

jsme tu odborné pracovny, knihovnu,<br />

po které jsem byla dlouho nemocná, máme<br />

divadelní sál. Děti mají fůru příležitostí, jak<br />

rozví<strong>je</strong>t své zájmy. Naším cílem <strong>je</strong> vychovávat<br />

a vzdělávat každého podle <strong>je</strong>ho možností<br />

a schopností tak, aby se uplatnil.“<br />

●

12 Jak to vidí<br />

TEXT A FOTO: XXXXX<br />

ROMANTICKÝ TÁBOR<br />

ÚŘEDNÍM PŘEDPISŮM<br />

NAVZDORY<br />

Ernest Thompson Seton, otec woodcraftu a <strong>je</strong>den ze<br />

zakladatelů skautingu, zařazu<strong>je</strong> již počátkem 20. století<br />

táboření pod modrou oblohou k prostředkům pro<br />

ozdravění a výchovu mládeže. Možná v té době netušil,<br />

kolika podob tato rekreace, tedy znovu<strong>na</strong>bytí sil, dozná.<br />

Mám <strong>na</strong> mysli tábory v přírodě<br />

s minimem civilizačních vymožeností.<br />

Posezení u ohně pod noční oblohou<br />

plnou hvězd, zpívání písní, hraní divadla,<br />

vyprávění. Jednoduché činnosti odehrávající<br />

se v pravý čas <strong>na</strong> pravém místě dokáží<br />

zázraky… Atmosféra, kterou byste<br />

s vaší třídou, skupinou, oddílem, partou<br />

ve městě složitě <strong>na</strong>vozovali v místnosti,<br />

<strong>je</strong> tu volně k mání. Věřili byste, že první<br />

týpí bylo postaveno v Čechách právě<br />

před 100 lety? Tábořili v něm <strong>na</strong> západní<br />

straně Plešivce u obce Lochovice studenti<br />

berounského gymnázia pod vedením pedagogů<br />

Miloše Seiferta a Miloše Maixnera.<br />

Do stanu, který měl průměr 3 metry,<br />

se jich pohodlně vešlo 13. A <strong>je</strong>ště zvládli<br />

vprostřed udržovat otevřený oheň.<br />

Tři starostové <strong>na</strong> <strong>je</strong>den tábor<br />

Co všechno ale dneska předchází té<br />

pravé táborové romantice? Není toho<br />

málo: Jelikož táboříte v údolí u potoka,<br />

jste pravděpodobně v údolní nivě. Kam<br />

až přesně niva sahá, vám nikdo neřekne,<br />

ale věřte, že váš tábor se v ní <strong>na</strong>chází.<br />

Údolní niva, to <strong>je</strong> VKP neboli výz<strong>na</strong>mný<br />

krajinný prvek. Táboření, to <strong>je</strong> zásah<br />

do VKP. Kdopak <strong>je</strong> zde odpovědný?<br />

Určitě <strong>je</strong> to odbor životního prostředí<br />

pověřené obce. Dále pak zástupci obcí,<br />

do <strong>je</strong>jichž katastrů vaše tábořiště spadá.<br />

Navíc v údolí se rády potkávají hranice<br />

obcí. Například <strong>na</strong>še tábořiště spadá pod<br />

neuvěřitelné tři starosty, tedy účastníky<br />

řízení! Potok má svého správce. Nedej<br />

bože, když má potok <strong>je</strong>ště nějaký přítok.<br />

Správce přítoku může být totiž jiný než<br />

správce hlavního toku. Kdopak <strong>je</strong> majitel<br />

pří<strong>je</strong>zdové komunikace? A kdo <strong>je</strong> majitelem<br />

sousedních pozemků? Nebo kdo <strong>je</strong><br />

vlastníkem lesa? Či kdopak má pro<strong>na</strong>jatou<br />

honitbu? Raději <strong>je</strong>ště přizveme<br />

tři občanská sdružení, která se zabývají<br />

ochranou přírody, a máme tým kompletní.<br />

Když se zadaří a jste majiteli dotčeného<br />

pozemku nebo máte souhlas majitele,<br />

obdržíte kladné rozhodnutí k provozu<br />

tábora. Když <strong>je</strong> úředník osvícený, povolí<br />

vám – světe, div se – i latríny. Ty už nám<br />

ale ně<strong>kde</strong> začí<strong>na</strong>jí <strong>na</strong>hrazovat i modré<br />

<strong>na</strong>voněné plastové skříně plné jakési<br />

odporné zelené chemikálie. Pod rouškou<br />

ochrany spodních vod tak pravděpodobně<br />

zničíte lesní a polní cestu, to když se<br />

k nim bude zoufale s<strong>na</strong>žit za<strong>je</strong>t pravidelná<br />

a štědře placená údržba.<br />

No a co obávaná hygie<strong>na</strong>? Je vůbec<br />

možné dodržet všechny hygienické<br />

požadavky záko<strong>na</strong> o veřejném zdraví,<br />

respektive vyhlášky MZ číslo 106 a <strong>je</strong>jích<br />

pozdějších novelizací? U menších táborů<br />

do třiceti dětí nejsou pravidla zcela<br />

striktní. Nad tento počet <strong>je</strong> vyhláška poměrně<br />

konkrétní, přesto mnohdy záleží<br />

<strong>na</strong> výkladu, tedy <strong>na</strong> kontrole, která se<br />

jistě do tábora dostaví.<br />

Mile mě před dvěma lety překvapil výklad<br />

hlavního hygienika, se kterým jsme<br />

absolvovali inspekční cestu po několika<br />

táborech, a to že polévání teplou vodou<br />

z konve ze žebříku podmínku sprchování<br />

splňu<strong>je</strong>. To pak svítá <strong>na</strong>dě<strong>je</strong>, že<br />

úředník není <strong>je</strong>n od toho, aby šikanoval,<br />

ale aby v každé situaci pomáhal hledat<br />

řešení, která lid ochrání před epidemiemi,<br />

ale zároveň <strong>je</strong>j nepřipraví o táborovou<br />

romantiku.<br />

Chcete dotaci? Musíte mít<br />

vzdělání<br />

A <strong>je</strong> <strong>na</strong> vedení tábora vyžadováno nějaké<br />

zdělání? MŠMT požadu<strong>je</strong> u táborů,<br />

které dotu<strong>je</strong>, speciální vzdělání hlavního<br />

vedoucího. Zákonný požadavek to není,<br />

ale v organizacích dětí a mládeže <strong>je</strong> to<br />

více méně standard, kterým se před rodiči<br />

i rády prezentují. Vedoucí musí mít<br />

kromě základů první pomoci i základní<br />

pedagogické z<strong>na</strong>losti, musí se orientovat<br />

v ekonomice tábora, bezpečnosti, právních<br />

normách, hygieně. Vedle hlavního<br />

vedoucího musí být v táboře přítomen<br />

<strong>je</strong>ště táborový zdravotník. Jeho vzdělání<br />

řeší již zmiňovaná vyhláška ministerstva<br />

zdravotnictví. Česká rada dětí a mládeže<br />

(ČRDM) již několikrát spolupracovala<br />

s ministerstvem zdravotnictví <strong>na</strong> <strong>je</strong>jí<br />

novelizaci. V minulosti nám šlo <strong>na</strong>příklad<br />

o to, aby povinné vybavení lékárničky<br />

<strong>na</strong>dměrně nezatěžovalo rozpočet tábora<br />

u pomůcek, které nesouvisejí s první<br />

pomocí a jsou běžně dostupné v každé<br />

lékárně. Dále jsme se zamýšleli <strong>na</strong>d<br />

teoretickým rozsahem požadovaných<br />

z<strong>na</strong>lostí táborových zdravotníků – měli<br />

jsme zá<strong>je</strong>m o posun k poskytování první<br />

pomoci, stejně tak jako k preventivním<br />

hygienickým opatřením.<br />

ČRDM s<strong>je</strong>dnává také úrazovou a odpovědnostní<br />

pojistku <strong>na</strong> volnočasové,<br />

dobrovolnické aktivity s dětmi a mládeží.<br />

Tuto pojistku dlouhodobě spolufi<strong>na</strong>ncu<strong>je</strong><br />

i MŠMT. Z <strong>je</strong>ho pohledu <strong>je</strong> to efektivní<br />

nástroj, jak ochránit dobrovolníky, kteří<br />

s dětmi pracují. Tím, že jsme se dokázali<br />

domluvit a pojistnou smlouvu uzavřít<br />

pro více jak 200 tisíc osob, jsme vy<strong>je</strong>d<strong>na</strong>li<br />

zajímavé podmínky za neobvyklou cenu.<br />

Všechny vedoucí <strong>na</strong> táboře <strong>je</strong> tak možno<br />

pojistit <strong>na</strong> odpovědnost za škodu <strong>na</strong> ma<strong>je</strong>tku,<br />

nemateriální újmu třetím osobám<br />

či způsobenou škodu <strong>na</strong> životním<br />

prostředí. Všichni účastníci pak mají kryté<br />

základní úrazové pojištění. Při výběrovém<br />

řízení <strong>na</strong> pojišťovnu se s<strong>na</strong>žíme vyhodnocovat<br />

pojistná plnění s cílem posílit<br />

prevenci při vzdělávání vedoucích právě<br />

při vyhodnocených rizikových aktivitách.<br />

Vždycky jsme s kamarády toužili po místě<br />

snů, kam budeme moci <strong>je</strong>zdit <strong>na</strong> tábory,<br />

postavit týpí a žít. I když musí tato<br />

romantická představa projít nějakou<br />

civilizační korekcí, dá se i dnes takovémuto<br />

snu přiblížit. Jde to i s dětmi, s rodi<strong>na</strong>mi,<br />

s mládeží. Každý rok pořádáme<br />

v Lize lesní moudrosti společný tábor,<br />

<strong>kde</strong> se s<strong>je</strong>de <strong>na</strong> 200 členů a příznivců<br />

a strávíme <strong>na</strong> něm společných čtrnáct<br />

dní táborovou rekreací. Rekreací s<strong>na</strong>d<br />

v tom pravém slova smyslu.<br />

Aleš Sedláček,<br />

předseda České rady<br />

dětí a mládeže<br />

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.

Odborníci radí<br />

13<br />

NAČ SE TOHLE UČÍME?<br />

Asi největší hloupost, jíž jsem se za své pedagogické dráhy<br />

dopustil, byla reakce <strong>na</strong> otázku <strong>je</strong>dnoho z mých prvních<br />

gym<strong>na</strong>zistů, k čemu jim v životě budou větné rozbory.<br />

„Proč máme řešit, <strong>je</strong>stli ve větě Karel třásl stromem <strong>je</strong><br />

stromem předmět, nebo příslovečné určení?“ „Protože<br />

<strong>je</strong> to v osnovách,“ odpověděl jsem tehdy, a hned vzápětí<br />

bych si byl nejraději dal pár pohlavků.<br />

Na druhou stranu – všechno zlé <strong>je</strong> pro<br />

něco dobré: od té chvíle jsem začal<br />

problematiku tzv. nepotřebného učiva<br />

a nepotřebných vědomostí důkladně<br />

promýšlet. O výsledku se tu podělím<br />

ne<strong>je</strong>n s češtináři – věřím totiž, že mohou<br />

být inspirativní i pro učitele jiných<br />

předmětů.<br />

Hned následující hodinu jsem se v téže<br />

třídě pokusil o reparát: „Víte, v životě<br />

jsem nepotřeboval užít Eukleidovu větu<br />

nebo třetí odmocninu; a k čemu vám<br />

bude v praxi vědět, který český král padl<br />

v bitvě <strong>na</strong> Moravském poli? Přesto: vyh<strong>na</strong>li<br />

byste tohle učivo z osnov matematiky<br />

a dě<strong>je</strong>pisu?“ Rozpředla se bouřlivá<br />

debata, operoval jsem „neprůstřelným“<br />

požadavkem <strong>na</strong> všeobecnou vzdělanost,<br />

profesní nevyhraněností řady mladých<br />

lidí do nějakých 17 let… a přesto jsem<br />

cítil, že to nešťastné třesení stromem jim<br />

zdůvodnit nedokážu.<br />

Teprve po mnoha letech se mi dostaly<br />

do ruky práce švýcarského psychologa<br />

J. Piageta. Ten prokázal, že zhruba<br />

od 12 let věku jsou dospívající schopni<br />

vyššího stupně logického myšlení. Často<br />

se uvádí tento příklad: Zadáme-li dítěti<br />

před tímto věkem úkol Všech<strong>na</strong> feso<br />

jsou daro, všech<strong>na</strong> daro dovedou dobře<br />

plavat. Co si myslíš o feso?, prostě se<br />

zeptá, co <strong>je</strong> feso a co daro. Pubescent<br />

dokáže od řečové formy abstrahovat<br />

a úkol vyřeší. Je potenciálně schopen<br />

takových myšlenkových operací, jako<br />

jsou abstrakce, substituce a transformace,<br />

a<strong>na</strong>lýza a syntéza, indukce a dedukce,<br />

komparace a a<strong>na</strong>logie, subsumpce<br />

a hierarchizace.<br />

Dostávám se k jádru věci. Soudím, že <strong>je</strong><br />

povinností každého učitele posledních<br />

dvou ročníků základní školy a nejméně<br />

prvních dvou ročníků školy střední systematicky<br />

budovat u <strong>je</strong>ho svěřenců právě<br />

tyto myšlenkové operace. Ne každý<br />

sice bude potřebovat z<strong>na</strong>lost odmocnin<br />

nebo adverbiale, ale všichni mohou využít<br />

metodologii řešení problémů, kterou<br />

si při takto koncipované výuce osvojí.<br />

Učme tedy své žáky ne<strong>je</strong>n <strong>kde</strong> hledat<br />

fakta, ne<strong>je</strong>n jak dobře komunikovat:<br />

učme <strong>je</strong> <strong>na</strong> jakémkoli vhodném učivu,<br />

třebas i „nepotřebném“, také myslet.<br />

A to dokáže ne<strong>je</strong>n matematika, ale každý<br />

<strong>na</strong>ukový předmět: uvedené myšlenkové<br />

operace jsou totiž univerzální.<br />

Podle zkušeností středoškoláci slyší<br />

<strong>na</strong> toto češtinářovo konstatování:<br />

„Ano, <strong>na</strong>prostá větši<strong>na</strong> z vás vskutku<br />

v budoucnu neupotřebí z<strong>na</strong>lost rozdílu<br />

mezi předmětem a příslovečným<br />

určením; ale co se vám <strong>na</strong>opak bude<br />

v praktickém životě setsakramentsky<br />

hodit, <strong>je</strong> metoda, jak řešit náročné<br />

úkoly – <strong>na</strong>příklad jaký <strong>je</strong> rozdíl v užití<br />

7. pádu ve větách Karel třásl stromem<br />

a Karel se bránil sekerou.<br />

V každém středoškolském předmětu<br />

jsou tuny učební látky, <strong>je</strong>jíž smysl<br />

uniká žákům a občas s<strong>na</strong>d i nám,<br />

učitelům. Dokážeme-li z ní vytěžit<br />

materiál pro budování uvedených myšlenkových<br />

operací a přesvědčit žáky<br />

o tom, že tak rozvíjíme <strong>je</strong>jich operační<br />

myšlenkové dovednosti, dostane <strong>na</strong>še<br />

výuka náhle nový smysl a cíl. Pro nás<br />

– i pro ně.<br />

Uvedu jiný příklad z oblasti jazykových<br />

rozborů: V jakém pádě <strong>je</strong> slovo metr ve<br />

větě Jáma byla metr hluboká? Do sedmé<br />

třídy se učíme poznávat pády jmen především<br />

pádovými otázkami. Jenže zde<br />

nelze použít ani „kdo, co?“, ani „koho,<br />

co?“; logickým dotazem <strong>na</strong> příslovečné<br />

určení míry „Jak hluboká <strong>je</strong> jáma?“ se<br />

nedostaneme k pádu. Jedná se o typický<br />

problémový úkol, tj. o situaci, již nelze<br />

řešit okamžitou aplikací prosté faktografické<br />

z<strong>na</strong>losti. Je třeba se zamyslet.<br />

V této chvíli vedu žáky k tomu, aby si<br />

z<strong>je</strong>d<strong>na</strong>li jasno, v čem <strong>je</strong> vlastně problém.<br />

Zde vadí hlavně to, že slovo metr nemá<br />

<strong>je</strong>dnoz<strong>na</strong>čnou pádovou koncovku: může<br />

jít o 1. pád i o 4. pád. Ne<strong>je</strong>den středoškolák<br />

nyní <strong>na</strong>vrhne metodu sporem,<br />

tedy vyloučení <strong>je</strong>dnoho ze dvou <strong>je</strong>dině<br />

možných pádů. Vidí totiž, že slovo metr<br />

není v dané větě podmětem, a usoudí,<br />

že <strong>je</strong> tedy ve 4. pádě. Tento postřeh<br />

pochválím, zároveň však poukážu <strong>na</strong><br />

nutnost prověřovat i zdánlivě jasný<br />

závěr: v češtině totiž kupodivu může<br />

být v 1. pádě ne<strong>je</strong>n podmět, ale právě<br />

i příslovečné určení – srov. Je chytrý jako<br />

liška. V této fázi již většinou <strong>na</strong>padne<br />

někoho ve třídě řešení: stejnou koncovku<br />

má v 1. a 4. pádě vzor hrad; ale<br />

ne třeba že<strong>na</strong> nebo růže – co zkusit <strong>na</strong>hradit<br />

slovo metr jinou délkovou mírou<br />

podle některého z těchto vzorů? Jsme<br />

u cíle: byla <strong>na</strong>leze<strong>na</strong> metoda substituce,<br />

<strong>je</strong>d<strong>na</strong> z oněch univerzálních myšlenkových<br />

operací; užívá se <strong>na</strong>příklad též<br />

(ale ne<strong>je</strong>n) v matematice. Jev složitý<br />

<strong>na</strong>hradíme v jisté fázi řešení <strong>je</strong>vem<br />

<strong>je</strong>dnodušším či řešitelsky průzračnějším.<br />

Např v <strong>na</strong>šem případě: Jáma byla stopu/<br />

míli hluboká. Jasný 4. pád!<br />

Ještě někdo bude tvrdit, že jazykové<br />

rozbory jsou zbytečné? Dobrá,<br />

přidejme alespoň <strong>je</strong>den další příklad:<br />

Jak <strong>je</strong> utvořeno slovo předměstský? –<br />

Hádali jste, že ze základu – městský<br />

předponou před-? Chyba! To byste<br />

nevysvětlili existenci slov jako nábřežní,<br />

zákeřný. Ta jsou evidentně utvoře<strong>na</strong><br />

z podstatných jmen břeh, keř,<br />

neboť žádné přídavné jméno *břežní,<br />

*keřný neexistu<strong>je</strong>. Je tedy z<strong>je</strong>vné, že<br />

slovo předměstský <strong>je</strong> utvořeno též<br />

od podstatného jmé<strong>na</strong> město současně<br />

předponou i příponou. Krásný příklad<br />

užití a<strong>na</strong>logie.<br />

Budování a rozví<strong>je</strong>ní poznávacích<br />

a řešitelských myšlenkových postupů ve<br />

výuce mateřského jazyka a slohu zcela<br />

jistě vede k <strong>je</strong>jich úspěšné aplikaci při<br />

řešení problémů a úkolů i v předmětech<br />

(vzdělávacích oborech) jiných – a <strong>na</strong>opak.<br />

Tento fakt dává učitelům do ruky velmi<br />

efektivní nástroj, jak mohou své žáky<br />

přesvědčit o užitečnosti učiva i zdánlivě<br />

zcela neužitečného. Vyučující tak<br />

mohou čelit otázce z titulku článku<br />

<strong>je</strong>dnoduchou odpovědí: protože tím<br />

rozvíjíte svou inteligenci.<br />

P. S. Ve větě Karel třásl stromem <strong>je</strong><br />

podstatné jméno stromem v 7. pádě<br />

předmětem, zatímco ve větě Karel<br />

se bránil sekerou <strong>je</strong> podstatné jméno<br />

sekerou v 7. pádě příslovečným určením<br />

způsobu, a to prostředku.<br />

Jiří Kostečka,<br />

Gymnázium Open Gate

14 Reflexe<br />

TEXT: JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ<br />

FOTO: ARCHIV THREE BROTHERS, s. r. o.,<br />

A HNUTÍ NA VLASTNÍCH NOHOU STONOŽKA<br />

VĚROZVĚSTOVÉ<br />

V 21. STOLETÍ<br />

Co bychom mohli vědět o odkazu Cyrila a Metodě<strong>je</strong><br />

Na časové přímce <strong>je</strong> <strong>na</strong>staveno 9. století <strong>na</strong>šeho letopočtu. Na<br />

Velké Moravě vládne silný panovník kníže Rastislav. Misionáři,<br />

kteří přicházejí z francké říše, aby zde šířili křesťanství,<br />

však z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>jí pro zemi hrozbu závislosti <strong>na</strong> francké říši.<br />

Rastislav proto žádá papeže, aby zde založil biskupství,<br />

nebo raději arcibiskupství, které by podpořilo samostatnost<br />

velkomoravské říše. Když nepochodí, požádá o stejnou oporu<br />

byzantského císaře. Ten ve s<strong>na</strong>ze rozšířit svůj vliv <strong>na</strong> další<br />

území Rastislavovi vyhoví. V roce 863 vysílá <strong>na</strong> Velkou Moravu<br />

věrozvěsty Konstanti<strong>na</strong> a Metodě<strong>je</strong>.<br />

Od výz<strong>na</strong>mného mezníku v <strong>na</strong>ší historii<br />

uplynulo 1150 let. Výročí se chystáme<br />

oslavit s úctou, která mu náleží. Mnohé<br />

výstavy <strong>na</strong> toto téma už jsou veřejnosti<br />

několik měsíců otevřeny, Velehrad se<br />

chystá <strong>na</strong> svůj velký den… Ale zkuste<br />

se zeptat <strong>je</strong>n tak <strong>na</strong>mátkou, co o věrozvěstech<br />

a <strong>je</strong>jich odkazu uvízlo lidem<br />

v paměti. Ti, co jsou nejvíc v obraze –<br />

a teď nemám <strong>na</strong> mysli odborníky, kteří<br />

se touto problematikou zabývají – si<br />

vzpomenou, že Konstantin, který posléze<br />

přijal jméno Cyril, a Metoděj byli první,<br />

kdo šířili náboženské myšlenky v jazyce,<br />

kterému zde rozuměli i „obyčejní“ lidé.<br />

Že vytvořili písmo zvané hlaholice a do<br />

staroslověnštiny přeložili nejdůležitější<br />

části Bible… Je to málo, <strong>je</strong> to dost? Záleží<br />

<strong>na</strong> úhlu pohledu.<br />

pak v 7. ročníku, kam <strong>je</strong> v RVP ZV zařazen<br />

středověk.<br />

„Právě proto, že první informace mají tak<br />

brzy, v sedmičce se s nimi dobře pracu<strong>je</strong>.<br />

Téma <strong>je</strong> pro ně zajímavé, zvlášť když<br />

zdůrazníme, že jsme <strong>na</strong>učili skoro všechny<br />

Slovany psát. To <strong>je</strong> přece úžasné – staroslověnšti<strong>na</strong><br />

se stává čtvrtým církevním<br />

jazykem!“ říká předseda Asociace učitelů<br />

dě<strong>je</strong>pisu (ASUD) a zároveň učitel Základní<br />

školy ve Vratislavově ulici v Praze 2 Pavel<br />

Martinovský.<br />

Jenže to, že žáci vyslechnou učitelovu<br />

přednášku, <strong>je</strong>ště nez<strong>na</strong>mená, že jim<br />

uvízne v paměti. Dě<strong>je</strong>pis by měl přinášet<br />

příběhy, prožitek, aby zaujal. Dlouhé<br />

sloupce dat ne<strong>na</strong>dchnou.<br />

„Jed<strong>na</strong> věc mne překvapila. Šel jsem<br />

<strong>na</strong>jisto do <strong>na</strong>šich metodických sborníků,<br />

v kterých <strong>je</strong> spousta zajímavých nápadů.<br />

Zjistil jsem, že v nich <strong>je</strong> hodně ukázkových<br />

hodin <strong>na</strong>příklad <strong>na</strong> téma Přemyslovci<br />

nebo husité, ale <strong>na</strong>šel jsem <strong>je</strong>n <strong>je</strong>diný<br />

příspěvek o Cyrilovi a Metodějovi.“<br />

V edici Inspirace už vydala ASUD za dobu<br />

své existence celkem čtrnáct sborníků,<br />

v nichž si učitelé <strong>na</strong>vzá<strong>je</strong>m předávají<br />

své zkušenosti. Metodická inspirace pro<br />

hodinu s názvem Výz<strong>na</strong>m vzdělanosti<br />

<strong>na</strong> Velké Moravě vyšla ve sborníku č. 11,<br />

který <strong>je</strong> věnovaný mezipředmětovým vztahům<br />

v dě<strong>je</strong>pise. Její autorkou <strong>je</strong> Ludmila<br />

Bursíková z Gymnázia Opatov v Praze 4.<br />

Žáci dostanou mimo jiné také úkol <strong>na</strong>jít<br />

v Proglasu text, v němž věrozvěstové hájí<br />

staroslověnštinu. Žáci se rozdělí do skupin,<br />

v každé se někdo ujme role <strong>je</strong>dnoho z věrozvěstů<br />

a před ostatními pak přednese<br />

svoji obhajobu. Kdo bude nejpřesvědčivější?<br />

Kolegům pak L. Bursíková radí,<br />

„Obyčejný“ dě<strong>je</strong>pis<br />

V základní škole se děti setkají s Cyrilem<br />

a Metodě<strong>je</strong>m už <strong>na</strong> 1. stupni ve vlastivědě,<br />

Úryvek z Proglasu<br />

Proto slyšte, Slované, toto:<br />

Dar tento <strong>je</strong>st zajisté od Boha daný,<br />

dar boží <strong>je</strong>st to údělu <strong>na</strong> pravici,<br />

dar duším, nikdy se nekazící,<br />

těm duším, které <strong>je</strong>j přijmou.“<br />

…<br />

Slyšte, všechen lide slovanský,<br />

slyšte Slovo, přišlo od Boha,<br />

slovo krmící lidské duše.<br />

slovo posilující srdce i rozum,<br />

slovo toto, připravující<br />

k poznání Boha.<br />

Z filmu Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů

Reflexe<br />

15<br />

Děti zapo<strong>je</strong>né do hnutí Na vlastních nohou<br />

Stonožka loni <strong>na</strong>kreslily a <strong>na</strong>malovaly<br />

práce <strong>na</strong> téma Cyrila a Metoděj pro<br />

výstavu v pražském Anenském klášteře<br />

<strong>kde</strong> <strong>na</strong>jdou <strong>je</strong>den z mála dosažitelných<br />

textů z Proglasu (www.blisty.cz/2005/7/4/<br />

art18809.html).<br />

„Věřím, že podobných nápadů <strong>je</strong> mnohem<br />

víc, <strong>je</strong>n si <strong>je</strong> učitelé nechávají pro sebe. Ale<br />

třeba <strong>je</strong> to i tím, že jde o krátký dějinný<br />

úsek, <strong>na</strong>víc <strong>na</strong>tolik svébytný, že neláká<br />

k většímu pro<strong>je</strong>ktu. Ale učitelé se mu<br />

rozhodně nevyhýbají,“ ujišťu<strong>je</strong> P. Martinovský.<br />

„Už téma Velké Moravy <strong>je</strong> samo<br />

o sobě nosné, můžete připojit pověsti,<br />

osobnost knížete Svatopluka. K těmhle tématům<br />

se s dětmi vracíme. Stačí ťuknout,<br />

třeba když probíráme 19. století a všeslovanství.<br />

Je pravda, že časová dotace<br />

nedovolí, abychom se tématu věnovali víc<br />

než dvě, maximálně tři vyučovací hodiny.<br />

Záleží <strong>na</strong> učiteli, <strong>na</strong> čem <strong>je</strong> postaví. Když<br />

děti zná, odhadne, co <strong>je</strong> může zaujmout.<br />

Nesmíme zapomí<strong>na</strong>t také <strong>na</strong> to, že nezastupitelnou<br />

roli hra<strong>je</strong> genius loci, dotek<br />

historie v místě, v regionu…“<br />

A potom knížky, výstavy, hudba, filmy…<br />

Všechno, co pomůže vrýt myšlenky hlouběji<br />

do paměti. I tohle k výuce dě<strong>je</strong>pisu<br />

patří.<br />

k němu přibyl <strong>je</strong>ště stejnojmenný čtyřdílný<br />

seriál, <strong>na</strong> němž se jako koproducent podílí<br />

ne<strong>je</strong>n Česká, ale i Slovenská televize.<br />

„Když chcete udělat komerční film, musíte<br />

se držet určitých pravidel, aby divák<br />

neztratil pozornost. Pak ovšem hrozí, že<br />

se odkloníte od skutečnosti,“ vzpomí<strong>na</strong>l<br />

producent Viktor Krištof <strong>na</strong> dobu, kdy<br />

s tématem začali pracovat. „Rozhodli jsme<br />

se, že cestou komerce nepůjdeme, a zvolili<br />

jsme formát docu-dramatu, s nímž máme<br />

bohaté zkušenosti, <strong>na</strong>točili jsme jich přes<br />

osmdesát. Pak jsme si ale uvědomili, že<br />

rezignovat <strong>na</strong> klasickou filmovou podobu<br />

by byla chyba, a tak kromě čtyřdílného<br />

seriálu vznikl <strong>je</strong>ště celovečerní film.“<br />

Obojí existu<strong>je</strong> samo o sobě, <strong>na</strong>vzá<strong>je</strong>m se<br />

nepopírá ani <strong>na</strong> sebe ne<strong>na</strong>vazu<strong>je</strong>. Čtyřdílné<br />

docu-drama <strong>je</strong> víc didaktické, i když<br />

<strong>na</strong>točené filmově. Má pomalejší tempo,<br />

<strong>je</strong> v něm víc animovaných map. Dě<strong>je</strong>m<br />

provázejí dva vypravěči. Jedním <strong>je</strong> sám<br />

Metoděj, který <strong>na</strong> smrtelném loži diktu<strong>je</strong><br />

paměti svému učedníku Gorazdovi. To,<br />

co Metoděj nemohl zažít, popisu<strong>je</strong> druhý<br />

vypravěč hlasem Marti<strong>na</strong> Stránského. Film<br />

<strong>je</strong> dějovější, není v něm tolik faktografie.<br />

Nese v sobě příběh, popisu<strong>je</strong> velkou bitvu<br />

u Veligradu, ob<strong>je</strong>ví se v něm vyfabulovaná,<br />

<strong>na</strong>víc <strong>je</strong>ště záporná postava kněze<br />

Eibe<strong>na</strong>. Tvůrci ujišťují, že ani tento film<br />

není komerční.<br />

Odbornou kvalitu filmu garantu<strong>je</strong> tým<br />

složený z osmi historiků a zástupců církví<br />

České i Slovenské republiky. Záštitu <strong>na</strong>d<br />

ním převzaly tehdejší hlavy obou církví<br />

– kardinál Dominik Duka, arcibiskup<br />

pražský, a vladyka Kryštof, metropolita<br />

pravoslavné církve v českých zemích a <strong>na</strong><br />

Slovensku.<br />

„Nebývá s<strong>na</strong>dné skloubit dohromady<br />

názory více odborníků. Nešlo <strong>je</strong>n o to,<br />

že se v průběhu času dívala každá církev<br />

<strong>na</strong> tento úsek dějin z trochu odlišného<br />

úhlu. Podobně <strong>je</strong> třeba nutné dolaďovat<br />

<strong>na</strong>příklad i názory archeologů. Jsem rád,<br />

že dnes mohu říci: Konsenzus, ke kterému<br />

jsme došli, se maximálně blíží realitě.<br />

Pokud jsme nebyli schopni rozluštit, <strong>kde</strong><br />

<strong>je</strong> pravda, <strong>na</strong>črtli jsme v docu-sérii oba<br />

možné směry. Nebo jsme se dané situaci<br />

raději vyhnuli. Ať se výkladu zhostí další<br />

generace.“<br />

Jed<strong>na</strong> z předpremiér docu-dramatu byla<br />

součástí mezinárodní konference <strong>na</strong> téma<br />

Cyrila a Metodě<strong>je</strong>, která se ko<strong>na</strong>la <strong>na</strong><br />

Karlově univerzitě.<br />

„Přiznávám, že jsem měl trochu obavy,<br />

<strong>je</strong>stli nebudeme pranýřováni. Přece <strong>je</strong>n<br />

tolik historiků pohromadě… Ale dopadlo<br />

to dobře.“<br />

I když prý nějaká drobnost se při tak<br />

výpravném historickém filmu vždycky<br />

<strong>na</strong>jde. Už bylo všechno hotovo, když si při<br />

pro<strong>je</strong>kci producenti všimli, že v davové<br />

scéně se <strong>je</strong>den Velkomoravan pokřižoval<br />

obráceně. Nakonec se uklidnili, že to s<strong>na</strong>d<br />

tolik nevadí. Vždyť se to tehdy teprve<br />

učili. Že historici jsou přísní, ale zároveň<br />

velmi důležití kritici, prozrazu<strong>je</strong> i další<br />

příběh.<br />

„Měli jsme <strong>na</strong>točenou krásnou, poetickou<br />

scénu, v níž oba bratři kráčejí po mořském<br />

břehu a vzpomí<strong>na</strong>jí, jak jako děti dováděli<br />

ve vlnách. Metoděj se <strong>na</strong><strong>je</strong>dnou rozběhne<br />

do moře a láká za sebou opatrnějšího<br />

Konstanti<strong>na</strong>. Protože běhat ve vysokých<br />

vlnách v dlouhém hábitu <strong>je</strong> nesmysl, shodí<br />

ho Metoděj ze sebe a vběhne do vody<br />

<strong>na</strong>hý. Ale <strong>na</strong>razili jsme. Ne<strong>je</strong>n <strong>na</strong> etiku, ale<br />

hlavně jsme se dověděli, že v té době se<br />

mniši nekoupali. Záběr, <strong>na</strong> který jsme byli<br />

hodně pyšní, musel pryč.“<br />

Seriál už má za sebou velkou slavnostní<br />

premiéru pro výz<strong>na</strong>mné hosty v Obecním<br />

domě. Další promítání patří partnerům<br />

filmu, lidem, kteří k <strong>na</strong>táčení jakkoli<br />

přispěli. Česká televize by měla zařadit<br />

první díl do hlavního programu ČT 2<br />

v sobotu 29. červ<strong>na</strong> ve 20.00 hod. Na<br />

velkém plátně budou moci některé díly<br />

zhlédnout návštěvníci Dnů lidí dobré<br />

vůle ve dnech 4. – 5. července 2013 <strong>na</strong><br />

Velehradě. Film by měl vstoupit do kin<br />

během listopadu.<br />

„Naším přáním <strong>je</strong>, aby si lidé uvědomili,<br />

že historie není <strong>je</strong>n Karel IV., Jan Žižka<br />

a druhá světová válka, o které <strong>je</strong> <strong>na</strong>točeno<br />

nespočet filmů. Že výz<strong>na</strong>mné kapitoly<br />

<strong>na</strong>šich dějin jdou mnohem dál.“<br />

▲<br />

Vstupenka do historie<br />

Film Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů<br />

mapu<strong>je</strong> život obou věrozvěstů od dětství<br />

až po <strong>je</strong>jich skon. Vznikal téměř tři roky<br />

ve filmové a produkční společnosti Three<br />

Brothers, která se cíleně zaměřu<strong>je</strong> <strong>na</strong><br />

historické hrané a dokumentární filmy pro<br />

české i zahraniční společnosti, mezi nimiž<br />

<strong>je</strong> <strong>na</strong>příklad ZDF, ARD, ARTE, BBC. Jmé<strong>na</strong><br />

<strong>je</strong>ho tvůrců už předem slibují silný zážitek.<br />

Režisér Petr Nikolaev, kamera David Ployhar,<br />

scénář Miroslav Oščatka, v hlavních<br />

rolích Roman Zach jako Metoděj a Ondřej<br />

Novák jako Cyril. Původně to měl být<br />

pouze celovečerní hraný film, ale <strong>na</strong>konec<br />

Festival Jeden svět umožňu<strong>je</strong> školám, aby prostřednictvím internetu získaly přístup<br />

k filmům, které pomáhají oživit ne<strong>je</strong>n výuku dě<strong>je</strong>pisu. Asociace učitelů dě<strong>je</strong>pisu<br />

by uvítala, kdyby podobně mohly časem využívat i film a docu-drama o Cyrilovi<br />

a Metodějovi. Už proto, že k této části historie moc moderních pomůcek není. Tím<br />

spíš přijde líto, že nesrov<strong>na</strong>losti, které přibližně před rokem a něco <strong>na</strong> MŠMT silně<br />

zredukovaly pro<strong>je</strong>kty dotované ESF, spláchly i zajímavý pro<strong>je</strong>kt společnosti Three<br />

Brothers.<br />

„Zahrnoval film, multimediální on-line encyklopedii a zábavnou počítačovou hru,“<br />

vysvětoval V. Krištof. „S hrou by bylo možné pracovat <strong>na</strong> interaktivní tabuli stejně<br />

jako v chytrém telefonu nebo tabletu. Děti by putovaly s hrdinou ze Soluně <strong>na</strong> Velkou<br />

Moravu, cestou by pátraly po různých ta<strong>je</strong>mstvích. Aby dosáhly svého cíle, musely by<br />

se opírat o z<strong>na</strong>lost reálií té doby, které by <strong>na</strong>šly ve filmu, v knihách, v encyklopedii…<br />

Bohužel když jsme přišli pro<strong>je</strong>kt podat, dověděli jsme se, že už to není možné.“

16 Reflexe<br />

▲<br />

Pro<strong>je</strong>kt <strong>na</strong> počest věrozvěstů<br />

Dalším z pořadů s hlubokou silou prožitku,<br />

které se budou vracet k odkazu<br />

slavného výročí delší dobu, <strong>je</strong> společný<br />

pořad Alfreda Strejčka, Štěpá<strong>na</strong> Raka,<br />

Jiřího Pavlici a Hradišťanu SLNOCE OT<br />

BOGA, který bude mít premiéru 30. červ<strong>na</strong><br />

<strong>na</strong> Mezinárodním folklorním festivalu<br />

ve Strážnici. Spolu s nimi vystoupí také<br />

pěvecký sbor Stojanova gymnázia ve<br />

Velehradě, skupi<strong>na</strong> HUKL a Smíšený sbor<br />

z Hluku a Buchlovic.<br />

„Nebudeme <strong>je</strong>nom mapovat historii,<br />

ale půjdeme ve stopách odkazu Cyrila<br />

a Metodě<strong>je</strong> až do dnešních dní,“ říká<br />

Alfred Strejček, který spolupracu<strong>je</strong> s Jiřím<br />

Pavlicou <strong>na</strong> scénáři. Pořad připomene<br />

velkomoravskou říši i knížete Rastislava.<br />

Velehrad jako místo, <strong>kde</strong> <strong>je</strong> pravděpodobně<br />

ukryt hrob Metodě<strong>je</strong>. Jako místo,<br />

<strong>kde</strong> se <strong>na</strong>plňu<strong>je</strong> vize věrozvěstů, aby<br />

právě tady byl bod setkávání a vzá<strong>je</strong>mného<br />

porozumění. Dotkne se také vlády<br />

Karla IV., který se k cyrilometodějské<br />

tradici a sloužení mše ve slovanském<br />

jazyce hlásil. Zaz<strong>na</strong>mená i to, jak ortodoxní<br />

větev katolické církve v různých<br />

obdobích slovanské obřady zakazovala,<br />

pak zase povolovala… Nezapomene ani<br />

<strong>na</strong> další výz<strong>na</strong>mné výročí, které si letos<br />

připomínáme – 400 let Kralické bible,<br />

v níž se češti<strong>na</strong> dostala do té nejskvostnější<br />

podoby…<br />

Překvapilo vás něco při studiu historických<br />

dokumentů? – zeptali jsme se A. Strejčka.<br />

„Dostupných materiálů není mnoho, ale<br />

přinášejí řadu překvapení. Nejvíc mne asi<br />

zaujalo, že když k nám Cyril s Metodě<strong>je</strong>m<br />

přišli, byli zaskočeni zdejším <strong>na</strong>prosto<br />

nevázaným životem. Velkomoravská říše<br />

byla sice pobožná, ale mravy lidí byly<br />

velice uvolněné.<br />

Ne vždy se věrozvěstové setkali s okamžitým<br />

pochopením a sympatiemi. Časem si<br />

vychovali kolem dvou set učedníků, kteří<br />

dál putovali po slovanském světě, aby šířili<br />

myšlenky i písmo. Nejsem ortodoxní, ale<br />

k náboženství se hlásím. Mám do<strong>je</strong>m, že<br />

Tituly, které mohou učitelé využít<br />

z onoho nevázaného života v nás leccos<br />

zůstalo, někdy až příliš. Morálce této společnosti<br />

by pevnější kodex mravní a etický<br />

určitě pomohl. V žádném případě by nám<br />

neublížil.“<br />

Autoři téměř dvouhodinového pořadu,<br />

v němž mluvené slovo prokládá sugestivní<br />

hudba Hradišťanu, kompozice Štěpá<strong>na</strong><br />

Raka a sborový zpěv, předpokládají, že<br />

může oslovit i mládež. Nebudou v něm<br />

chybět legendy, melodramy, literární<br />

ukázky dotýkající se tématu.<br />

Jan Kvirenc a Eliška Kunstová: ČESKÉ DĚJINY DO ROKU 1914<br />

Sbírka dokumentů přináší ukázky ze starých kronik, včetně ukázky z Proglasu.<br />

Matěj Pavlík, Roman Wimmer: CYRIL A METODĚJ – APOŠTOLOVÉ SLOVANŮ<br />

Obnovené vydání knihy biskupa Gorazda II.<br />

Petr Piťha: SLYŠTE SLOVO A ZPÍVEJTE PÍSEŇ<br />

Životní příběh Cyrila a Metodě<strong>je</strong> uvádí všech<strong>na</strong> základní historická fakta, aniž by<br />

porušil plynulý tok vyprávění.<br />

Ha<strong>na</strong> Gerzanicová: CRHA A STRACHOTA KRAJEM JDOU<br />

Životní příběh věrozvěstů, kteří přinesli do <strong>na</strong>ší země první slovanské písmo, bohatě<br />

ilustru<strong>je</strong> téměř 90 historických fotografií, kreseb a rytin.<br />

PŘÍPRAVA OSLAV 1150 VÝROČÍ SLOVANSKÉ MISIE NA VELKOU MORAVU<br />

Příručka pro školní praxi, lze stáhnout <strong>na</strong> www. sgv.cz/files_tiny/2012-13/priprava-<br />

-oslav-1150.-vyroci-slovanske-mise-<strong>na</strong>-velkou-moravu.pdf<br />

„Je mi líto, že mladí lidé pokládají dějiny<br />

za suchopárnou nutnost svého vzdělávání.<br />

Málokdo si uvědomu<strong>je</strong>, že jsou doslova<br />

živou tepající horkou rukou podávanou<br />

nám k poučení. Nedávno jsme byli se Štěpánem<br />

Rakem a <strong>na</strong>ším pořadem o Karlu<br />

IV. v Oucmanicích, kousek od Brandýsa<br />

<strong>na</strong>d Orlicí. Sešlo se víc lidí, než má obec<br />

čísel, a po představení se rozpoutala živá<br />

debata. Nepřeslechnutelný byl názor <strong>je</strong>dnoho<br />

kantora: Kdyby se vyučoval dě<strong>je</strong>pis<br />

i uměleckou formou, budou jím žáci daleko<br />

víc zasaženi, než když mají něco pouze<br />

<strong>na</strong>memorovat.<br />

Měl pravdu, učit by se mělo vyváženě<br />

rozumem i srdcem. To <strong>je</strong> klíč k oslovení<br />

mladé generace.“<br />

Měl jste štěstí <strong>na</strong> takové učitele?<br />

„Měl, i když mne všichni neučili přímo.<br />

Studoval jsem <strong>na</strong> průmyslovce v Kutné<br />

Hoře, hrál jsem ochotnické divadlo.<br />

Právě tam jsem se seznámil se skvělým<br />

člověkem, učitelem historie Ladislavem<br />

Zno<strong>je</strong>mským, který se mi stal i nejlepším<br />

přítelem. Zcela výjimečnou osobností<br />

byl i historik a blízký kamarád Zdeněk<br />

Jelínek, po roce 1989 ředitel Vo<strong>je</strong>nského<br />

historického muzea. V nich jsem <strong>na</strong>šel<br />

dva skvělé vykladače historie a <strong>je</strong>dinečné<br />

kantory. Vlastně k nim musím přičíst <strong>je</strong>ště<br />

<strong>na</strong>ši češtinářku z průmyslovky, profesorku<br />

Marii Lipskou. Učila srdcem, založila<br />

s námi studentské divadlo. A další jméno<br />

Pavel Jurkovič – muzikant, pedagog<br />

a také blízký kamarád, který mne přiváděl<br />

k dějinám přes starou hudbu. Naučil mne<br />

hrát <strong>na</strong> zobcové flétny, zpívat gotické písně…<br />

I Pavla pokládám za svého velkého<br />

učitele.“<br />

■<br />

Nejrůznějších pořadů, výstav a akcí<br />

připomí<strong>na</strong>jících výz<strong>na</strong>mné výročí Cyrila<br />

a Metodě<strong>je</strong> <strong>je</strong> nespočet (mnohé <strong>na</strong>jdete<br />

<strong>na</strong> www.cyrilametodej.eu). Byla by škoda,<br />

kdyby <strong>je</strong>n prošly kolem nás. Není to <strong>je</strong>n<br />

okřídlená fráze. Dějiny skutečně učí. Ale<br />

<strong>je</strong>n ty vnímavé a ty, kdo se chtějí nechat<br />

poučit.<br />

●

Inzerce<br />

17<br />

ZAHRADA JAZYKŮ –<br />

JAZYKOVÁ PROPEDEUTIKA<br />

NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE, BRNO<br />

Základní škola Brno, Krásného 24<br />

v současné době realizu<strong>je</strong> v rámci<br />

globálního grantu Zvyšování kvality<br />

ve vzdělávání v Jihomoravském kraji II<br />

Operačního programu Vzdělávání pro<br />

konkurenceschopnost pro<strong>je</strong>kt Zahrada<br />

jazyků, který <strong>je</strong> zaměřen <strong>na</strong> jazykovou<br />

propedeutiku a počáteční výuku angličtiny<br />

v 1. a 2. ročnících ZŠ. Ve škole již<br />

vznikla moderně vybavená jazykoher<strong>na</strong><br />

s počítači a interaktivní tabulí, barevným<br />

nábytkem, hudebním a výtvarným koutkem<br />

a spoustou hraček,her a učebnic.<br />

V pro<strong>je</strong>ktu <strong>je</strong> zapo<strong>je</strong>no letos celkem 198<br />

dětí, které jsou rozděleny do 20 kroužků<br />

Jazykové přípravky / 1.. a 2. ročníky<br />

/ a Zábavné angličtiny/ 3. – 5. ročníky<br />

/.V příštím školním roce bude zapo<strong>je</strong>no<br />

dalších 50 dětí.<br />

Cílem pro<strong>je</strong>ktu <strong>je</strong> aktivní poznávání<br />

a ob<strong>je</strong>vování světa cizího jazyka prostřednictvím<br />

činností, které jsou dětem blízké<br />

/ hry, písničky, říkadla, divadlo, keramika,<br />

ale také třeba vaření podle anglických<br />

receptů /.<br />

Součástí pro<strong>je</strong>ktu jsou rovněž pobyty <strong>na</strong><br />

školách v přírodě za přítomnosti rodilých<br />

mluvčích.<br />

Netradiční formy výuky mají děti<br />

motivovat k učení, poskytnout jim všem<br />

rovnou příležitost k přístupu ke vzdělávání.<br />

Veškeré aktivity pro<strong>je</strong>ktu se<br />

s<strong>na</strong>ží zbavovat děti ostychu komunikovat<br />

v angličtině.Učíme děti důvěřovat vlastním<br />

schopnostem a využívat přirozenou<br />

tvořivost a fantazii. Výhodou jsou malé<br />

skupinky, <strong>kde</strong> mohou lektorky pracovat<br />

s dětmi individuálně.<br />

Nemalý přínos má realizace pro<strong>je</strong>ktu<br />

pro zapo<strong>je</strong>né pedagogy, kteří se neustále<br />

vzdělávají a získávají cenné zkušenosti pro<br />

svoji další činnost.<br />

Dr. An<strong>na</strong> Velanová,<br />

hlavní ma<strong>na</strong>žer pro<strong>je</strong>ktu<br />

Základy biologie a ekologie<br />

Danuše Kvasničková<br />

Nakladatelství Fortu<strong>na</strong> představu<strong>je</strong> čtvrté, přepracované a výrazně doplněné vydání<br />

učebnice Základy biologie a ekologie. Opatřeno schvalovací doložkou MŠMT.<br />

Učebnice může být využita <strong>na</strong> základních školách a <strong>na</strong>vazu<strong>je</strong> <strong>na</strong> ucelenou řadu<br />

učebnic ekologického přírodopisu pro 6.–9. ročník autorského kolektivu pod vedením<br />

RNDr. Danuše Kvasničkové. Uplatnění <strong>na</strong>lezne zejmé<strong>na</strong> ve školách, které<br />

v souladu s aktuálními potřebami a trendy zdůrazňují ekologický aspekt výuky<br />

ne<strong>je</strong>n v rámci výuky přírodopisu.<br />

Zejmé<strong>na</strong> <strong>je</strong> však urče<strong>na</strong> školám středním, <strong>je</strong>jichž náplní <strong>je</strong> v souladu s RVP biologické<br />

a ekologické vzdělávání. Tato tematika může být vyučová<strong>na</strong> jako předmět<br />

samostatný či v rámci předmětu jiného, podle ŠVP konkrétní školy.<br />

Učebnice klade důraz <strong>na</strong> praktické a dobře využitelné z<strong>na</strong>losti a dovednosti v životě<br />

každého žáka. Je rozšíře<strong>na</strong> o základní informace z biologie člověka, věnu<strong>je</strong><br />

se také ochraně zdraví <strong>je</strong>dnotlivce, vztahům člověka k životnímu prostředí i tomu,<br />

jak lidé svými činnostmi toto prostředí ovlivňují. Zdůrazňu<strong>je</strong> důležitost péče o životní<br />

prostředí, <strong>je</strong>hož jsme všichni součástí.<br />

Text <strong>je</strong> <strong>na</strong> mnoha místech výrazně aktualizován a <strong>je</strong> rovněž doplněn bohatým obrazovým materiálem, který zahrnu<strong>je</strong><br />

jak fotografie a ilustrace, tak nejrůznější tabulky, grafy a schémata, v nichž jsou zachyceny i prognózy do budouc<strong>na</strong>,<br />

<strong>na</strong>příklad odhad růstu světové spotřeby vody či změny v rozloze lesů. Učebnice obsahu<strong>je</strong> i otázky a úkoly, rozšiřující<br />

či doplňující učivo <strong>je</strong> po straně vyz<strong>na</strong>čeno světle zelenou čarou.<br />

Ce<strong>na</strong> 143 Kč<br />

NOVINKA<br />

Nakladatelství Fortu<strong>na</strong><br />

Ostrovní 30, 110 00 Praha 1<br />

tel./fax 224 933 802, www.fortu<strong>na</strong>.cz

18 Sonda TEXT A ILUSTRAČNÍ FOTO: RADMIL ŠVANCAR<br />

MLČENÍ O REFORMĚ<br />

FINANCOVÁNÍ<br />

S končícím školním rokem se UN obrátily <strong>na</strong> ministerstvo<br />

školství s žádostí o informaci, v jakém stádiu <strong>je</strong> připravovaná<br />

změ<strong>na</strong> fi<strong>na</strong>ncování regionálního školství, se kterou MŠMT<br />

po nástupu ministra Petra Fialy přišlo. Zcela změnit se mělo<br />

po<strong>je</strong>tí současného již nevyhovujícího způsobu fi<strong>na</strong>ncování<br />

množstvím normativů, které podle ministerských pravidel<br />

(podle vyhlášky o krajských normativech) vytvářejí krajské<br />

úřady. Koncepce měla být i jiná než kritizovaný návrh<br />

předchozího ministra školství J. Dobeše, který odstoupil mimo<br />

jiné proto, že <strong>na</strong> <strong>je</strong>ho realizaci nedostal v rámci školského<br />

rozpočtu fi<strong>na</strong>nční prostředky.<br />

MŠMT UN odpovědělo, že „z připomínek<br />

zaslaných v rámci meziresortního připomínkového<br />

řízení i tlumočených v rámci<br />

pracovních <strong>je</strong>dnání ohledně změn fi<strong>na</strong>ncování<br />

regionálního školství vyplynula<br />

potřeba dalšího dialogu <strong>na</strong>d uvažovanými<br />

změ<strong>na</strong>mi a zejmé<strong>na</strong> <strong>na</strong>d <strong>je</strong>jich možnými<br />

dopady do hospodaření <strong>je</strong>dnotlivých škol,<br />

krajů i celé České republiky. Navržené<br />

změny v oblasti fi<strong>na</strong>ncování RgŠ proto vyžadují<br />

delší přípravu a pro<strong>je</strong>dnání. MŠMT<br />

považu<strong>je</strong> za zcela klíčové posílení adresnosti<br />

fi<strong>na</strong>ncování v některých segmentech,<br />

proto bude <strong>na</strong>dále hledat možnosti<br />

<strong>je</strong>jich dosažení v rámci svých kompetencí<br />

a zmocnění (obsažených nyní v §160 až<br />

163 školského záko<strong>na</strong>). Jedná se o <strong>na</strong>plnění<br />

některých cílů, které byly původně<br />

řešeny <strong>na</strong>vrženou novelizací školského<br />

záko<strong>na</strong>, to <strong>je</strong> zejmé<strong>na</strong> zajištění odpovídající<br />

podpory předškolního a základního<br />

vzdělávání s ohledem <strong>na</strong> rostoucí výkony<br />

v této oblasti vzdělávání a cílená podpora<br />

vybraných oblastí odborného vzdělávání<br />

s ohledem <strong>na</strong> potřeby trhu práce.“<br />

UN v souvislosti s touto odpovědí <strong>na</strong>příklad<br />

zajímalo, ve kterých segmentech <strong>je</strong><br />

nutné posílit adresnost fi<strong>na</strong>ncování, jak<br />

bude možné připravovat změnu fi<strong>na</strong>ncování<br />

bez změny školského záko<strong>na</strong>, zda<br />

tento postoj z<strong>na</strong>mená odložení tématu<br />

<strong>na</strong> dobu po volbách, aby se tématem<br />

zabýval až další ministr – a pokud ne,<br />

za jak dlouho budou konkrétní informace,<br />

o nichž by se dalo <strong>na</strong> školách diskutovat.<br />

Následnou žádost o rozhovor ale<br />

MŠMT odmítlo. „V průběhu komunikace<br />

se všemi přímými účastníky, kterých se<br />

změny ve fi<strong>na</strong>ncování Rgš týkají, nebude<br />

MŠMT komentovat tyto <strong>je</strong>dnotlivé kroky<br />

v médiích. Médiím zcela jistě představíme<br />

finální podobu nového fi<strong>na</strong>ncování Rgš,“<br />

odpověděl tiskový odbor. Podle MŠMT<br />

tedy není nutné, aby se učitelé a nepeda-<br />

Může reforma fi<strong>na</strong>ncování regionálního školství změnit situaci v odměňování tak,<br />

aby nebyl důvod stávkovat, podobně jako tomu bylo <strong>na</strong>příklad v roce 2010?

Sonda<br />

19<br />

gogové přímo dozvídali, co se připravu<strong>je</strong><br />

v systému, <strong>na</strong> kterém závisí výše <strong>je</strong>jich<br />

příjmu.<br />

Školské odbory:<br />

Nechtěli jsme uvěřit<br />

„Když nám bylo <strong>na</strong> malé tripartitě<br />

náměstkem ministra školství J. Fryčem<br />

řečeno, že nepočítají se změnou příslušných<br />

paragrafů školského záko<strong>na</strong> a budou<br />

hledat možnost <strong>na</strong>pasovat reformu fi<strong>na</strong>ncování<br />

regionálního školství <strong>na</strong> současnou<br />

dikci, nechtěli jsme tomu uvěřit,“ řekl<br />

<strong>na</strong> dotaz UN předseda školských odborů<br />

František Dobšík. „Souhlasíme s tím, že se<br />

musí o návrhu <strong>je</strong>ště <strong>je</strong>d<strong>na</strong>t, v souvislosti<br />

se svými zásadními připomínkami jsme<br />

nedoporučili dál pokračovat v legislativním<br />

procesu (schvalování příslušných změn<br />

školského záko<strong>na</strong>). Ale tahle cesta není<br />

správná,“ dodal.<br />

Školské odbory jsou přesvědčeny, že<br />

pokud ministr školství (jakýkoliv) nesežene<br />

<strong>na</strong> zafi<strong>na</strong>ncování regionálního školství víc<br />

peněz a pokud bude mít pocit, že v současném<br />

systému ně<strong>kde</strong> něco vezme, aby<br />

jinde mohl přidat, pak vlastně ani není<br />

o čem <strong>je</strong>d<strong>na</strong>t. „Stav, kdy by některý segment<br />

školství měl dostávat méně fi<strong>na</strong>nčních<br />

prostředků, pro nás není přijatelný,“<br />

říká F. Dobšík. Připomínám, že poslední<br />

z připomínek odborů k ekonomickým paragrafům<br />

zněla: „Navrhovaný systém není<br />

spo<strong>je</strong>n s potřebným <strong>na</strong>výšením celkového<br />

ob<strong>je</strong>mu fi<strong>na</strong>nčních prostředků <strong>na</strong> zajištění<br />

RgŠ ÚSC. Pouze jiným způsobem bude<br />

přerozdělovat současný ob<strong>je</strong>m. V podstatě<br />

<strong>na</strong>vrhu<strong>je</strong> změnu systému, která by měla<br />

obhájit současnou výši fi<strong>na</strong>nčních prostředků<br />

k zajištění fi<strong>na</strong>ncování RgŠ ÚSC,<br />

přednostně pak pro pedagogické pracovníky<br />

škol v ‚základní vzdělávací linii‘.“<br />

SMO: Hluboké ticho<br />

Podle Marcely Štikové, předsedkyně školské<br />

komise Svazu měst a obcí (SMO), se<br />

po prvotní diskuzi <strong>na</strong> začátku roku dlouho<br />

nic nedělo. „Ptali jsme se tedy ministerstva<br />

školství <strong>na</strong> stav prací a dozvěděli se, že<br />

‚připravují ostrá čísla‘,“ říká. Už připomínky<br />

ke školskému zákonu <strong>na</strong> začátku květ<strong>na</strong><br />

se pak podle ní vypořádávaly bez „fi<strong>na</strong>nčních<br />

paragrafů“. Domnívá se, že důvodem<br />

bylo velké množství nesouhlasných připomínek.<br />

Na dotaz dostal SMO odpověď, že<br />

„vypořádání připomínek k návrhu novely<br />

školského záko<strong>na</strong> <strong>je</strong>ště nebylo se všemi<br />

připomínkovými místy ve všech bodech<br />

uzavřeno. Proto zatím nebyl zákon předložen<br />

vládě k pro<strong>je</strong>dnání. Pokud jde o části<br />

novely dotýkající se fi<strong>na</strong>ncování škol<br />

a školských zařízení zřizovaných územními<br />

samosprávnými celky, bude návrh nové<br />

čtrnácté části z novely vypuštěn. O tzv.<br />

reformě fi<strong>na</strong>ncování MŠMT dále povede<br />

konzultace, nikoli však ve vazbě <strong>na</strong> pro<strong>je</strong>dnávanou<br />

novelu školského záko<strong>na</strong> a <strong>na</strong><br />

lhůty legislativního procesu.“<br />

V době svého nástupu do funkce ministr školství P. Fiala mluvil o tom, že chce,<br />

aby se úřad těšil důvěře veřejnosti a reformu regionálního školství včetně <strong>je</strong>ho<br />

fi<strong>na</strong>ncování oz<strong>na</strong>čil jako <strong>je</strong>dnu ze svých tří priorit (UN 27/2012). Že o reformě nechtělo<br />

MŠMT příliš mluvit <strong>na</strong> začátku školního roku, nebylo překvapující (Dočasné<br />

ticho okolo RFRgŠ, UN 29/2012). O tématu jsme pak hovořili v lednu s náměstkem<br />

ministra J. Fryčem, kdy prohlásil, že cílem ministerstva <strong>je</strong>, aby byly změny systému<br />

fi<strong>na</strong>ncování regionálního školství všeobecně přijímány. Navzdory tomu při vyjmenovávání<br />

skupin, se kterými chtějí vést „otevřenou komunikaci“ (kra<strong>je</strong>, asociace,<br />

místní samosprávy, SMO, odbory a „další relevantní partneři“) se diskuze s kantory<br />

<strong>na</strong> školách neob<strong>je</strong>vila (UN 4/2013). O <strong>je</strong>dno číslo později jsme informovali o Strategii<br />

vzdělávací politiky do roku 2020, o které vyhlásilo MŠMT „veřejnou konzultaci“.<br />

V listopadu tohoto roku chtěl ministr P. Fiala předložit tento dokument<br />

vládě. Za zmínku stojí, že třetím problémem ze sedmi, se kterými se podle ministra<br />

nedá čekat, bylo právě fi<strong>na</strong>ncování regionálního školství. Teď, <strong>na</strong> konci školního<br />

roku, <strong>na</strong> počátku dvou měsíců, kdy budou pedagogové zaslouženě odpočívat, ale<br />

podrobnější informace scházejí, a není tak co konzultovat.<br />

Uvidí se, <strong>je</strong>stli ministerstvo školství využi<strong>je</strong><br />

čas prázdnin <strong>na</strong> dopracovávání této zásadní<br />

změny. SMO říká, že bude připraven<br />

dovolená nedovolená, aby se v případě<br />

potřeby mohl k nějakému dalšímu návrhu<br />

vyjádřit. „Ale zatím <strong>je</strong> hluboké ticho, jako<br />

by nedávné povodně totálně prošly i Karmelitskou,“<br />

glosu<strong>je</strong> M. Štiková. (Pozn. red.<br />

Karmelická <strong>je</strong> sídlem MŠMT.)<br />

M. Chládek:<br />

Platy budou prioritou<br />

Na aktuální situaci s reformou fi<strong>na</strong>ncování<br />

regionálního školství jsme se zeptali<br />

i stínového ministra školství za ČSSD, senátora<br />

Marcela Chládka. „Mám informaci,<br />

že když ministr P. Fiala zjistil, že návrh<br />

reformy fi<strong>na</strong>ncování regionálního školství<br />

<strong>na</strong>razil <strong>na</strong> odpor, rozhodl se, že se soustředí<br />

<strong>na</strong> prosazení alespoň vysokoškolského<br />

záko<strong>na</strong>. Problém školství <strong>je</strong>, že začínáme<br />

<strong>je</strong>dnou od půlky (maturity), jindy od konce<br />

(vysoké školy). Jistě, jsou to důležitá<br />

témata, ale začí<strong>na</strong>t by se podle mého<br />

mělo od začátku – tedy od regionálního<br />

školství a <strong>je</strong>ho fi<strong>na</strong>ncování. A to by mělo<br />

být i <strong>je</strong>dním z témat Národních kulatých<br />

stolů, které připravuji,“ říká.<br />

V případě, že by ve školské zákonu „ekonomické“<br />

paragrafy v <strong>na</strong>vrhované podobě<br />

zůstaly, ČSSD by pro zákon nehlasovala. Co<br />

se vývo<strong>je</strong> návrhů reformy fi<strong>na</strong>ncování regionálního<br />

školství podle M. Chládka týká,<br />

za ministra J. Dobeše by změ<strong>na</strong> přiškrtila<br />

malé školy. Ministr P. Fiala se z toho poučil<br />

a systém byl <strong>na</strong>staven ji<strong>na</strong>k. Problém <strong>je</strong>, že<br />

by znevýhodňoval jiný segment školství –<br />

školy velké. A oba systémy pak podle M.<br />

Chládka poškozovaly zájmové vzdělávání<br />

– ZUŠ. Zajímavé <strong>je</strong>, že i o reformě současné<br />

už mluví v čase minulém…<br />

Co se mlčení ministerstva školství o úrovni<br />

příprav reformy regionálního školství týká,<br />

domnívá se M. Chládek, že stav MŠMT<br />

ministra P. Fialu po <strong>je</strong>ho nástupu do<br />

funkce před rokem nepří<strong>je</strong>mně překvapil.<br />

A v průběhu prací <strong>na</strong> této reformě zjistil,<br />

že by „nemusel skončit jako pan Čistý,<br />

který zachránil svět“. Paradoxně <strong>je</strong> podle<br />

M. Chládka k současnému návrhu více negativních<br />

připomínek než k předchozímu<br />

za exministra J. Dobeše. „Asi se toho rok<br />

před volbami zalekli a řekli si, že to nechají<br />

k řešení někomu jinému. Proto také<br />

organizuji Národní kulaté stoly, nechci <strong>na</strong><br />

tento problém rezignovat,“ slibu<strong>je</strong>.<br />

Regionální školství <strong>je</strong> podle něho ze současného<br />

ob<strong>je</strong>mu fi<strong>na</strong>ncí těžko ufi<strong>na</strong>ncovatelné,<br />

absolutní větši<strong>na</strong> peněz jde <strong>na</strong> platy –<br />

jakýkoliv neúměrný zásah by z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l buď<br />

propouštění, nebo snižování učitelských<br />

platů, s čímž nesouhlasí. „Chceme aplikovat<br />

ve fi<strong>na</strong>ncování i prvek kvality – s vědomím,<br />

že to bude velmi obtížné. Prvek kvality z<strong>na</strong>mená<br />

otázku inkluze, úroveň zájmového<br />

vzdělávání, práci s <strong>na</strong>danými, společenskou<br />

a kulturní funkci školy v obci… Prvky kvality<br />

ovšem nemůže vybírat politik od stolu,<br />

proto chci, aby se o nich diskutovalo u kulatých<br />

stolů,“ říká pro UN M. Chládek s tím,<br />

že změ<strong>na</strong> fi<strong>na</strong>ncování může regionálnímu<br />

školství velmi pomoci, při špatném <strong>na</strong>stavení<br />

ale může být <strong>je</strong>jí účinek destruktivní.<br />

„S předsedou ČSSD B. Sobotkou jsem<br />

diskutoval o zvyšování platů pedagogů<br />

a nepedagogů. Chci, aby se to stalo<br />

klíčovou prioritou. Poslední s<strong>na</strong>hy nebyly<br />

zcela špatné – nástupní plat 20 000 korun<br />

<strong>je</strong> správně. Špatně <strong>je</strong> ale to, že se nezvyšovala<br />

úroveň platů v dalších tarifních<br />

stupních. Chceme zvyšovat platy pedagogů<br />

i nepedagogů, dát více peněz <strong>na</strong> ONIV,<br />

posílit vysoké školství. Na platy <strong>je</strong> nutné<br />

přidat <strong>je</strong>den až <strong>je</strong>den a půl miliardy korun<br />

ročně. Rozpočet <strong>na</strong> platy se prostě musí<br />

<strong>na</strong>výšit. Zbylá část rozpočtu <strong>je</strong> podle mého<br />

ufi<strong>na</strong>ncovatelná i za současné výše. Z toho<br />

ale plyne, že rozpočet školství musí být<br />

<strong>na</strong>výšen a v tomto smyslu jsem také <strong>je</strong>d<strong>na</strong>l<br />

s předsedou ČSSD B. Sobotkou.“<br />

Je tedy před námi horké léto – ne<strong>je</strong>n<br />

horké fi<strong>na</strong>nčně z hlediska regionálního<br />

školství, horké zřejmě i politickými turbulencemi.<br />

S<strong>na</strong>d bude <strong>na</strong> konci prázdnin<br />

jasné, <strong>je</strong>stli se stane aktuální neurčitá<br />

podoba reformy fi<strong>na</strong>ncování regionálního<br />

školství pouze dalším nedůležitým a zapomenutým<br />

pokusem, nebo <strong>je</strong>stli získá<br />

podobu, o které se MŠMT nebude stydět<br />

informovat širokou veřejnost.<br />

●

20 Sonda<br />

TEXT: LUKÁŠ DOUBRAVA<br />

FOTO: KATEŘINA MLEJNKOVÁ A KRISTÝNA VACKOVÁ<br />

AKREDITAČNÍ KOMISE:<br />

ZÁVAŽNÉ NEDOSTATKY<br />

NA FAKULTĚ VŠE<br />

Její děkan <strong>je</strong> ale přesvědčen, že žádný obor ohrožen není<br />

Už rok <strong>je</strong> děkan<br />

Národohospodářské fakulty<br />

Vysoké školy ekonomické<br />

(NF VŠE) Miroslav Ševčík ve<br />

sporu s částí pedagogického<br />

sboru a také s několika<br />

studenty (viz UN 24/2013).<br />

Jed<strong>na</strong> z věcí, kterou mu<br />

vyčítají, <strong>je</strong> údajné ohrožení<br />

kvality studia. Důkazem mají<br />

být zejmé<strong>na</strong> výsledky šetření<br />

Akreditační komise (AK).<br />

Z veřejného zápisu ze zasedání AK<br />

(4.–6. 2. 2013) vyplývá, že se komise<br />

mimo jiné věnovala i akreditacím či<br />

reakreditacím <strong>na</strong> NF. Zabývala se zejmé<strong>na</strong><br />

studijním programem Ekonomie a hospodářská<br />

správa. U oboru Regio<strong>na</strong>listika<br />

– veřejná správa „AK konstatu<strong>je</strong> závažné<br />

nedostatky při uskutečňování studijního<br />

oboru a <strong>na</strong>vrhu<strong>je</strong> omezení akreditace.“<br />

V případě oboru Hospodářské a politické<br />

dějiny 20. století „AK požadu<strong>je</strong> předložit<br />

kontrolní zprávu o personálním zabezpečení<br />

studijního oboru v únoru 2015.“<br />

U oborů Regionální studia, Ekonomická<br />

a<strong>na</strong>lýza a Ekonomická a regionální studia<br />

Latinské Ameriky bylo <strong>je</strong>dnání přerušeno<br />

pro absenci odpovídajících podkladů nutných<br />

pro akreditaci. AK se také nelíbila<br />

situace ve studijním programu Economics<br />

and Economic Administration, respektive<br />

v <strong>je</strong>ho studijním oboru Regio<strong>na</strong>l Science<br />

– Public Administration. „AK konstatu<strong>je</strong><br />

závažné nedostatky při uskutečňování<br />

studijního oboru a <strong>na</strong>vrhu<strong>je</strong> omezení akreditace.<br />

Zdůvodnění: Garant studijního<br />

oboru nevykazu<strong>je</strong> odpovídající publikační<br />

činnost <strong>na</strong> úrovni doktorského studijního<br />

programu. Publikační činnost pracoviště<br />

v renomovaných zahraničních časopisech,<br />

případně časopisech s IF <strong>je</strong> nedostatečná<br />

(publikační činnost odpovídající doktorskému<br />

studiu vykazují pouze vyučující<br />

působící <strong>na</strong> pracovišti <strong>na</strong> částečný úvazek,<br />

přičemž mají plný úvazek <strong>na</strong> jiném pracovišti).“<br />

Děkan Ševčík <strong>je</strong> přesvědčen, že zjištění<br />

AK fakultu nijak neohrožují<br />

Problémy jsou i s personálním<br />

zabezpečením<br />

Na dalším zasedání AK (15.–17. 4.) se <strong>je</strong>jí<br />

členové k oborům znovu vracejí a opět<br />

poukazují <strong>na</strong> administrativní nedostatky.<br />

I u oboru Veřejná správa upozorňují „<strong>na</strong><br />

nedostatečné personální zabezpečení<br />

profilujících právních předmětů, které zajišťují<br />

vyučující pouze <strong>na</strong> částečný úvazek,<br />

kteří zároveň nevykazují odpovídající publikační<br />

činnost v oblasti předmětů, které<br />

mají zajišťovat“ a též u Ekonomických<br />

a regionálních studií Latinské Ameriky AK<br />

zmiňu<strong>je</strong> nedostatečnou publikační činnost<br />

vyučujících v renomovaných časopisech,<br />

včetně garanta studijního oboru. „Je<br />

nutné urychleně řešit otázku garanta studijního<br />

oboru a zvyšovat kvalitu interních<br />

pracovníků.“<br />

Požádali jsme proto přímo AK o zodpovězení<br />

následující otázky: Jak závažná<br />

výše uvedená pochybení jsou a neohrožují<br />

nějakým zásadním způsobem další fungování<br />

NF VŠE? Odpověděl nám Jiří Smrčka,<br />

ta<strong>je</strong>mník AK: „Nemohu vyvozovat ze<br />

stanovisek AK nějaké obecné závěry pro<br />

fakultu jako celek. Stanoviska se vztahují<br />

k <strong>je</strong>dnotlivým studijním oborům. V případě<br />

některých oborů došlo fakticky k přerušení<br />

pro<strong>je</strong>dnávání žádostí o prodloužení<br />

platnosti akreditace, aby fakulta získala<br />

dostatek času k provedení dostatečných<br />

úprav – viz požadavky AK zveřejněné<br />

v zápisech ze zasedání, z nichž vyplývá,<br />

že dopracování žádosti se má týkat jak<br />

formální stránky, tak také některých<br />

aspektů odborných, včetně personálního<br />

zabezpečení.“<br />

Děkan: Pochybil proděkan<br />

O komentář k dané situaci jsme požádali<br />

i děka<strong>na</strong> M. Ševčíka:<br />

„Fakulta má akreditace <strong>na</strong> doktorské<br />

obory do roku 2019. Pak má akreditace <strong>na</strong><br />

řadu oborů do roku 2014 a další do roku<br />

2015.<br />

AK neodmítla akreditace prodloužit, ale<br />

požádala o doplnění. Nemám sebemenší<br />

důvod se domnívat, že akreditace<br />

nebudou prodlouženy. Za akreditace byl<br />

původně zodpovědný doc. Daniel Šťastný,<br />

který závažným způsobem pochybil, když<br />

nerespektoval požadavek <strong>na</strong> doplnění<br />

spisu ze strany ta<strong>je</strong>mníka AK a pokyn děka<strong>na</strong>,<br />

aby to učinil. Důvodem byly administrativní<br />

nedostatky. Netýkají se personálního<br />

zabezpečení. Doc. Šťastný odstoupil<br />

v okamžiku, když si svá pochybení, která<br />

později potvrdil vnitřní kontrolní systém<br />

školy, uvědomil.<br />

V současné době připravu<strong>je</strong> akreditace<br />

nový proděkan, zkušený profesor Vojtěch<br />

Krebs. Vůbec nám nevadí, že lidé, kteří<br />

chtějí z fakulty odejít, tak učiní. Mají totiž<br />

téměř nulovou vědeckou činnost. Naopak<br />

se tím uvolní pracovní místa pro při<strong>je</strong>tí<br />

mnohem výkonnějších zá<strong>je</strong>mců se zahraničními<br />

zkušenostmi.“<br />

Studenti kritizující děka<strong>na</strong> Ševčíka se<br />

obávají, že <strong>je</strong> zejmé<strong>na</strong> ohrožen studijní<br />

obor Ekonomická a<strong>na</strong>lýza, <strong>je</strong>nž má být<br />

údajně <strong>na</strong>hrazen jinou specializací. To<br />

ale děkan <strong>je</strong>dnoz<strong>na</strong>čně odmítá: „Obor<br />

Ekonomická a<strong>na</strong>lýza bude rozhodně<br />

zachován.“<br />

●

TEXT A FOTO: LUKÁŠ DOUBRAVA<br />

Sonda<br />

21<br />

DĚKAN ŠEVČÍK SE CHOVÁ<br />

JAKO V HLAVĚ XXII,<br />

říká právní zástupce <strong>je</strong>ho oponentů<br />

Robert Pelikán jim zatím<br />

<strong>je</strong>n radí a <strong>je</strong>dná <strong>je</strong>jich<br />

jménem, protože doposud<br />

nebylo potřeba provést<br />

žádný právní úkon. Hájí<br />

tak zájmy několika učitelů,<br />

kteří kritizují děka<strong>na</strong><br />

Národohospodářské fakulty<br />

VŠE Miroslava Ševčíka.<br />

Děkan Ševčík <strong>na</strong>šim novinám odmítl dát<br />

k dispozici zprávu Útvaru interního auditu<br />

VŠE (který se stal důvodem pro podání<br />

trestního oznámení <strong>na</strong> šest učitelů)<br />

s vysvětlením, že vyšetřování nebylo <strong>je</strong>ště<br />

uzavřeno a že zveřejnění by mohlo <strong>na</strong>rušit<br />

práci orgánů činných v trestním řízení.<br />

Je především absurdní, že pan děkan<br />

odmítá výsledky auditu předložit těm,<br />

jichž se <strong>je</strong>ho obvinění týká! Připomíná to<br />

Hlavu XXII Josepha Hellera. Nikdy jsem<br />

se s něčím podobným ve své právní praxi<br />

<strong>je</strong>ště nesetkal. Pokud <strong>je</strong> pan děkan přesvědčen,<br />

že <strong>na</strong> zveřejnění auditu <strong>je</strong> <strong>je</strong>ště<br />

brzo, neměl o něm tedy veřejně mluvit.<br />

Ale jakmile <strong>je</strong>dnou <strong>je</strong>ho údajné závěry<br />

uveřejnil, musí <strong>je</strong>j dát k dispozici těm,<br />

o které jde.<br />

Ovšem vy výsledky auditu máte…<br />

Nakonec se nám podařilo text zprávy<br />

získat od <strong>je</strong>dnoho nejmenovaného novináře,<br />

<strong>je</strong>nž kopii dostal od pa<strong>na</strong> docenta<br />

Ševčíka. Text ale není kompletní, chybějí<br />

v něm části některých příloh. Nicméně<br />

i z toho, co mám k dispozici, vyplývá, že<br />

šlo čistě o formální audit. To z<strong>na</strong>mená, že<br />

hodnotí doklady, které byly poskytovány<br />

v rámci grantů za účelem <strong>je</strong>jich proúčtování<br />

– zda splňují všechny náležitosti.<br />

A zjistilo se, že některé doklady neobsahují<br />

rozpis daně z přidané hodnoty. Což<br />

<strong>je</strong> samozřejmě zcela jiné, než kdyby to<br />

byly doklady za něco, co neexistu<strong>je</strong>. Ji<strong>na</strong>k<br />

řečeno, nejde o nějakou zpronevěru, jak<br />

pan děkan tvrdí, ale o to, že <strong>na</strong> některých<br />

dokladech není vyplně<strong>na</strong> určitá kolonka.<br />

Navíc nelze ani poz<strong>na</strong>t, že jde o doklady<br />

od mých klientů. V grantovém systému<br />

to totiž fungu<strong>je</strong> tak, že pracovníci vyplní<br />

příslušné formuláře a k nim přiloží odpovídající<br />

doklady. Vše ostatní <strong>je</strong> už věcí<br />

administrativy příslušné instituce. Když<br />

předané dokumenty přijme bez výhrad,<br />

pro toho, kdo <strong>je</strong> odevzdal, celý proces de<br />

facto končí.<br />

Miroslav Ševčík ale tvrdí, že fakulta<br />

kontaktovala hotely, <strong>kde</strong> měli vaši klienti<br />

pobývat, a ukázalo se, že <strong>je</strong>jich návštěvy<br />

se nekryjí s tím, co vykazovali.<br />

Žádné důkazy pro své tvrzení ale nepředložil,<br />

z auditu nic takového nevyplývá<br />

a mí klienti to důrazně odmítají. Na všech<br />

vyúčtovaných cestách skutečně byli a utratili<br />

to, co vyúčtovali, nejsou to také nijak<br />

nepřiměřené sumy. Oni tam ostatně ne<strong>je</strong>zdili<br />

<strong>na</strong> dovolenou – <strong>je</strong>d<strong>na</strong>lo se o pracovní<br />

cesty, z nichž existují výstupy a <strong>je</strong> spousta<br />

zahraničních vědců, kteří se tam s nimi<br />

setkávali. Ta obvinění jsou absurdní.<br />

To z<strong>na</strong>mená, že podle vašich dosavadních<br />

informací a z faktů, které máte k dispozici,<br />

vyplývá, že <strong>je</strong>diné pochybení, k němuž<br />

došlo, <strong>je</strong> nerozepsání DPH a <strong>na</strong>víc možná<br />

ani nejde o chybu vašich klientů.<br />

Ono <strong>je</strong> vůbec otázkou, <strong>je</strong>stli o chybu jde.<br />

Auditoři to hodnotili podle záko<strong>na</strong> o účetnictví,<br />

ale v tomto případě se o klasické<br />

účetní doklady ne<strong>je</strong>dná. Jde o doklady,<br />

kterými dotyčný prokazu<strong>je</strong>, že grantové<br />

fi<strong>na</strong>nční prostředky vy<strong>na</strong>ložil k danému<br />

účelu, pro ty platí jiná pravidla. Šlo téměř<br />

výhradně o prostředky z evropských grantů<br />

a evropskými kontrolami ty doklady<br />

bez jakéhokoliv problému prošly. Navíc<br />

jsou to doklady z ciziny, <strong>kde</strong> pochopitelně<br />

český zákon o účetnictví neplatí.<br />

A víte, co představu<strong>je</strong> onen více než milion<br />

korun, o němž děkan Ševčík tvrdí, že<br />

<strong>je</strong>j vaši klienti v podstatě ukradli?<br />

Tato částka <strong>je</strong> prostým součtem celkového<br />

ob<strong>je</strong>mu všech faktur, <strong>kde</strong> byl nějaký problém.<br />

To z<strong>na</strong>mená, že pan docent Ševčík<br />

vlastně tvrdí, že si moji klienti ponechali<br />

peníze za všechny proplacené cestovní<br />

doklady. Ji<strong>na</strong>k řečeno, podle něj vlastně<br />

ni<strong>kde</strong> v daném období <strong>na</strong> zahraničních<br />

stážích nebyli a vše si vymysleli.<br />

Pět z šesti učitelů, které M. Ševčík obvinil,<br />

do čtyřiadvaceti hodin zveřejnilo text,<br />

v němž prohlašují, že se ničeho takového<br />

nedopustili. Ovšem děkan Ševčík UN<br />

předložil vyjádření dvou z těchto šesti<br />

podezíraných zaměst<strong>na</strong>nců (<strong>je</strong>den z nich<br />

se pod výše uvedené prohlášení ale nepodepsal),<br />

<strong>kde</strong> oba <strong>je</strong>dnoz<strong>na</strong>čně přiznávají,<br />

že se ve vyúčtování dopustili chyb,<br />

a <strong>je</strong>den dokonce uvádí, že jím předložené<br />

podklady a doklady byly nepravdivé!<br />

Myslím, že dopisy připravil ten, kdo si <strong>je</strong><br />

posléze nechal od obou pánů podepsat…<br />

Ti <strong>je</strong> pak svým podpisem ztvrdili pod<br />

nátlakem. Nicméně podle mých informací<br />

odkazu<strong>je</strong> děkan Ševčík u <strong>je</strong>dnoho z mých<br />

klientů <strong>na</strong> zahraniční cestu, ze které<br />

se musel kvůli jiným pracovním povinnostem<br />

vrátit o několik dnů dříve, a šel<br />

se proto <strong>na</strong> příslušné oddělení fakulty<br />

dotázat, jak to má dále řešit. A tam mu<br />

řekli, ať to nechá být, což tedy udělal.<br />

Avšak za pár hodin mu telefonoval pan<br />

děkan s tím, že zpronevěřu<strong>je</strong> peníze<br />

fakulty, a požadoval sepsání takového<br />

dopisu. Celkově <strong>je</strong> podivné, opatřu<strong>je</strong>-li si<br />

někdo takové dopisy a schovává-li si <strong>je</strong>,<br />

aby <strong>je</strong> vytáhnul, když uzná za vhodné.<br />

O souladu takového postupu s právem<br />

mám vážné pochybnosti. Zejmé<strong>na</strong> to ale<br />

ukazu<strong>je</strong> jakousi atmosféru strachu, o které<br />

slyším při rozhovorech s <strong>je</strong>dnotlivými<br />

aktéry znepokojivě často.<br />

A případné budoucí právní kroky?<br />

Jestli u některé ze stran sporu dochází<br />

k porušování práva, <strong>je</strong> to <strong>na</strong> straně<br />

docenta Ševčíka, a to v nejrůznějších formách.<br />

Nicméně se se svými klienty zatím<br />

s<strong>na</strong>žíme žádný právní krok nepodniknout.<br />

Domnívám se, že právní nástro<strong>je</strong> jsou <strong>na</strong><br />

řešení takovýchto situací příliš těžkopádné<br />

a mělo by se k nim sahat, až když selže<br />

všechno ostatní. Tohle by měl řešit rektor,<br />

ne soud.<br />

●

22 Ze zahraničí<br />

NEWYORSKÁ UNIVERZITA PRÝ POD TLAKEM PEKINGU<br />

Slepý čínský disident Čchen Kuang-čcheng, který po útěku z domácího vězení<br />

ži<strong>je</strong> ve Spo<strong>je</strong>ných státech, obvinil Newyorskou univerzitu, že ho nutí ukončit<br />

studia. Prý se tak dě<strong>je</strong> <strong>na</strong> nátlak čínské vlády. Univerzita ale obvinění odmítla.<br />

Čchen ve svém prohlášení uvedl, že Komunistická<br />

stra<strong>na</strong> Číny vyvíjí „mohutný,<br />

neustálý tlak“ <strong>na</strong> Newyorskou univerzitu<br />

a žádá <strong>je</strong>ho odchod. Žádné podrobnosti<br />

ani důkazy, které by toto tvrzení podpořily,<br />

však Čchen neposkytl. Podle něj má<br />

autoritářská vláda v Pekingu větší vliv <strong>na</strong><br />

americkou akademickou komunitu, než <strong>je</strong><br />

obecně známo.<br />

„Činnost čínských komunistů v akademických<br />

kruzích ve Spo<strong>je</strong>ných státech<br />

<strong>je</strong> mnohem větší, než si lidé dokážou<br />

představit,“ konstatoval Čchen. „Akademická<br />

nezávislost a akademická svoboda<br />

v USA jsou totalitním režimem nesmírně<br />

ohroženy,“ dodal.<br />

Představitelé Newyorské univerzity oz<strong>na</strong>čili<br />

Čchenovo prohlášení za matoucí. Upozornili,<br />

že univerzita <strong>na</strong>bídla disidentovi <strong>je</strong>dnoroční<br />

studijní pobyt a ten nyní podle plánu<br />

končí. Činitelé univerzity prý také s Čchenem<br />

již několik měsíců <strong>je</strong>d<strong>na</strong>jí o tom, jakou<br />

má představu o své budoucnosti a o budoucnosti<br />

rodiny, která v USA ži<strong>je</strong> s ním.<br />

Spolupráci mu podle Newyorské univerzity<br />

<strong>na</strong>bídly dvě jiné akademické instituce.<br />

Slepému disidentovi Čchen Kuang-čchengovi<br />

se loni <strong>na</strong> jaře podařilo uprchnout<br />

z <strong>je</strong>ho domu v provincii Šan-tung, přestože<br />

budovu přísně střežila čínská policie.<br />

Aktivista se uchýlil <strong>na</strong> americké velvyslanectví<br />

v Pekingu a svým činem vyvolal krizi<br />

v americko-čínských vztazích. Čínská vláda<br />

mu <strong>na</strong>konec dovolila i s manželkou a dětmi<br />

odcestovat do Spo<strong>je</strong>ných států, <strong>kde</strong> Čchen<br />

studu<strong>je</strong> právo a angličtinu. Disident rovněž<br />

píše knihu, která by měla vyjít <strong>je</strong>ště letos.<br />

Mluvčí Newyorské univerzity John<br />

Beckman řekl, že univerzita rodině platila<br />

ubytování, zdravotní péči a pojištění,<br />

lekce angličtiny, překladatelské služby<br />

a Čchenovi poskytovala speciální právní<br />

semináře a kontakty s <strong>na</strong>kladatelem.<br />

Beckman v komuniké uvedl, že ukončení<br />

Čchenova pobytu <strong>na</strong> škole nemá nic<br />

společného s čínskou vládou. „Velmi nás<br />

rozhořčilo, když jsme se dozvěděli o Čchenově<br />

prohlášení, které obsahu<strong>je</strong> spoustu<br />

spekulací o roli čínské vlády při rozhodování<br />

Newyorské univerzity. Tato tvrzení<br />

jsou nepravdivá,“dodal Beckman.<br />

Americký deník The New York Post nicméně<br />

již dříve <strong>na</strong>psal, že rozhodnutí Newyorské<br />

univerzity přijmout Čche<strong>na</strong> <strong>na</strong> studia<br />

souviselo s budováním areálu pobočky<br />

této univerzity v Šanghaji, což Newyorská<br />

univerzita rezolutně popřela.<br />

Spor ukazu<strong>je</strong> potenciální výhody v oblasti<br />

PR a rizika, jimž americké univerzity čelí,<br />

když přijímají čínské disidenty v době,<br />

kdy se současně s<strong>na</strong>ží expandovat do Číny<br />

a kdy jsou čínští studenti stále důležitějším<br />

zdro<strong>je</strong>m příjmů těchto vzdělávacích<br />

institucí.<br />

Čínští studenti jsou nejpočetnější mezi<br />

zahraničními studenty <strong>na</strong> amerických<br />

univerzitách. Letos jich tam studu<strong>je</strong> téměř<br />

200 000, což <strong>je</strong> o 25 procent víc než loni.<br />

Často platí plné školné.<br />

čtk<br />

FINSKÉ ZKOUŠKY ZALOŽENÉ<br />

NA KOMPETENCÍCH<br />

Orientace <strong>na</strong> kompetence, popřípadě výsledky učení <strong>je</strong> ve finském vzdělávacím<br />

systému zavede<strong>na</strong> jako základní princip – dovednosti, schopnosti<br />

a kompetence získané před zahá<strong>je</strong>ním studia jsou uznávány nezávisle <strong>na</strong><br />

tom, kdy, <strong>kde</strong> a jak byly získány.<br />

Nezáleží <strong>na</strong> tom, zda vzdělávání probíhalo<br />

v práci, samostatným studiem,<br />

prostřednictvím jiných aktivit v čestném<br />

úřadě nebo při činnostech v domácnosti.<br />

Podstatné <strong>je</strong>, že prokázané<br />

kompetence odpovídají požadovaným<br />

standardům a jsou prokazovány v odpovídajících<br />

(zkušebních) situacích.<br />

Tento princip se odráží také v odborných<br />

profesních závěrečných zkouškách.<br />

Zde dochází k prokázání dovednosti<br />

profesního <strong>je</strong>dnání složením zkoušky<br />

založené <strong>na</strong> kompetencích. Jedná se<br />

o praktickou zkoušku, která probíhá<br />

za přítomnosti zkušebního výboru přímo<br />

<strong>na</strong> pracovišti nebo tam, <strong>kde</strong> to není<br />

možné, v simulované pracovní situaci.<br />

Prokazované kompetence demonstru<strong>je</strong><br />

kandidát v pracovním procesu a hodnotí<br />

<strong>je</strong> zkušební výbor. Teoretické z<strong>na</strong>losti<br />

nejsou zkoušeny odděleně, nýbrž jsou<br />

sledovány v rámci pracovní praxe.<br />

Profesní absolutoria ve Finsku získávají<br />

mladí lidé v počátečním odborném<br />

vzdělávání. V případě odborného<br />

vzdělávání dospělých a dodatečného<br />

získávání profesních absolutorií <strong>je</strong> tu<br />

k dispozici právě systém zkoušek založených<br />

<strong>na</strong> kompetencích. Ve Finsku <strong>je</strong><br />

uplatňován od roku 1994 a <strong>je</strong> přístupný<br />

všem zá<strong>je</strong>mcům o vzdělávání nezávisle<br />

<strong>na</strong> věku, předchozím vzdělání nebo<br />

profesní zkušenosti. Zde udělená profesní<br />

absolutoria jsou uznává<strong>na</strong> státem<br />

a jsou zcela rovnocenná s absolutorii<br />

počátečního odborného vzdělávání.<br />

Na rozdíl od profesní přípravy pro<br />

mladé lidi však není nutné absolvovat<br />

celý regulérní vzdělávací program. Pro<br />

každého zá<strong>je</strong>mce <strong>je</strong> vypracován individuální<br />

zkušební a učební plán. V plánu<br />

se přihlíží k již <strong>na</strong>bytým zkušenostem,<br />

z<strong>na</strong>lostem a dovednostem, které jsou<br />

uznávány, to z<strong>na</strong>mená, že není třeba<br />

učit se všechno znovu. Stačí <strong>je</strong>n z<strong>na</strong>losti,<br />

dovednosti a kompetence prokázat<br />

u zkoušek, které jsou vypracovány<br />

k tomuto účelu.<br />

núv<br />

MAĎARSKO<br />

SCHVÁLILO<br />

POVINNÉ<br />

VÝLETY DO<br />

OSVĚTIMI<br />

Maďarští studenti budou<br />

v rámci školních výletů povinně<br />

<strong>na</strong>vštěvovat památníky obětí<br />

<strong>na</strong>cismu. Parlament v Budapešti<br />

sch válil usnesení, podle nějž se<br />

návštěva těchto míst dostává<br />

do školních osnov.<br />

Všichni žáci a studenti maďarských<br />

státních škol tak budou povinně<br />

<strong>na</strong>vštěvovat <strong>na</strong>příklad bývalý <strong>na</strong>cistický<br />

koncentrační tábor Osvětim <strong>na</strong><br />

jihu Polska nebo památník holokaustu<br />

v Budapešti. Podle některých<br />

údajů zahynulo ve vyhlazovací<br />

mašinerii Osvětimi až 400 000 maďarských<br />

Židů.<br />

Náv rh opoziční socialistické strany<br />

získal podporu vlád ní strany Fidesz<br />

disponující ústavní většinou, díky<br />

čemuž bez problémů prošel.<br />

čtk

Zrcadlo praxe<br />

23<br />

… Zoja Franklová, Národní ústav pro vzdělávání<br />

JAKÉ JSOU LETOŠNÍ<br />

JEDNOTNÉ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY<br />

Přestože některým školám zkomplikovaly<br />

situaci povodně, skládalo<br />

závěrečnou zkoušku podle <strong>je</strong>dnotného<br />

zadání v průběhu červ<strong>na</strong> téměř<br />

28 tisíc žáků, což <strong>je</strong> o 3 tisíce víc než<br />

v minulém školním roce. Letos se pro<br />

nové po<strong>je</strong>tí zkoušek rozhodlo 402<br />

škol s učebními obory kategorie H<br />

a 139 škol s obory kategorie E, <strong>kde</strong><br />

se učí převážně žáci se speciálními<br />

vzdělávacími potřebami. Oproti minulému<br />

školnímu roku se zvýšil podíl<br />

škol používajících <strong>je</strong>dnotné zadání<br />

v oborech kategorie H z 80,6 %<br />

<strong>na</strong> 85,7 % a v kategorii E se zvýšil<br />

z 61 % <strong>na</strong> 77,2 %.<br />

Nová závěrečná zkouška se připravu<strong>je</strong><br />

od roku 2005 postupně v rámci několika<br />

pro<strong>je</strong>ktů, <strong>na</strong> které přispívá Evropský sociální<br />

fond. V současnosti to <strong>je</strong> pro<strong>je</strong>kt Nová<br />

závěrečná zkouška 2, který začal v minulém<br />

roce a skončí v červnu 2014. Na konci<br />

školního roku 2013/2014 by měly fi<strong>na</strong>nční<br />

náklady <strong>na</strong> celou devítiletou přípravu<br />

<strong>je</strong>dnotných zkoušek činit 170 milionů Kč.<br />

V učebně Střední školy stavební<br />

a technické Ústí <strong>na</strong>d Labem.<br />

Standardní režim nové závěrečné zkoušky<br />

<strong>je</strong> připraven tak, aby byl po skončení<br />

pro<strong>je</strong>ktu velmi efektivní a přitom levný<br />

(uvažovaná částka 6 milionů ročně).<br />

Kdo se podílí <strong>na</strong> vzniku<br />

<strong>je</strong>dnotných zkoušek<br />

S<strong>je</strong>dnocení obsahu se týká vždy <strong>je</strong>dnotlivých<br />

učebních oborů, pro každý z nich<br />

se vytváří <strong>je</strong>dnotné zadání, které školy<br />

mohou <strong>na</strong> základě dobrovolnosti využít<br />

při svých závěrečných zkouškách. V autorských<br />

týmech, které vytvářejí databázi<br />

témat pro písemné, praktické a ústní<br />

zkoušky, pracovalo v tomto školním roce<br />

více než 500 učitelů odborných škol.<br />

Sestavená <strong>je</strong>dnotná zadání v těchto dnech<br />

připomínku<strong>je</strong> 65 zástupců zaměst<strong>na</strong>vatelů,<br />

které nominovala Hospodářská komora<br />

ČR <strong>na</strong> základě smlouvy uzavřené s NÚV.<br />

Tito odborníci z praxe se starají o to,<br />

aby zadání odpovídalo potřebám praxe<br />

a vycházelo ze současné technologické<br />

úrovně. „Když jsou žáci zkoušeni podle<br />

<strong>je</strong>dnotného zadání, <strong>na</strong> němž spolupracují<br />

i zaměst<strong>na</strong>vatelé, budou mít k výučnímu<br />

listu také větší důvěru, budou vědět, že<br />

absolvent skutečně ovládá svůj obor,“ říká<br />

hlavní ma<strong>na</strong>žerka pro<strong>je</strong>ktu Da<strong>na</strong> Kočková<br />

z NÚV.<br />

Jak se školy rozhodují<br />

Podle dotazníkového šetření hra<strong>je</strong> při<br />

rozhodování pedagogů, zda se přidat<br />

k nové závěrečné zkoušce, velkou roli<br />

fakt, že při<strong>je</strong>tí <strong>je</strong>dnotného zadání ulehču<strong>je</strong><br />

přípravu zkoušek. Škola už nemusí<br />

sama vymýšlet <strong>je</strong>jich obsah, ale převezme<br />

ho z <strong>je</strong>dnotného zadání. Zadání nejsou<br />

školám doručová<strong>na</strong> ve vytištěné formě,<br />

ale stáhnou si <strong>je</strong> z informačního systému<br />

a rozmnoží pro všechny žáky. Přitom ale<br />

<strong>je</strong>dnotné zadání ponechává určitý prostor<br />

pro výběr témat a otázek tak, aby zkouška<br />

odpovídala zaměření školy. Tuto možnost<br />

využila <strong>na</strong>př. SPŠ keramická a sklářská<br />

v Karlových Varech: „Jednotné zadání<br />

v oborech, které škola vyuču<strong>je</strong>, obsahu<strong>je</strong><br />

témata všech možných zaměření v dostatečném<br />

množství. Vedení školy pak při<br />

přípravě zkoušek velmi dobře vybralo témata<br />

závěrečných zkoušek tak, aby zadání<br />

odpovídala skutečnému zaměření žáků,“<br />

přibližu<strong>je</strong> konkrétní postup Roma<strong>na</strong><br />

Jezberová z NÚV, která ve škole vyko<strong>na</strong>la<br />

monitorovací návštěvu.<br />

Toto po<strong>je</strong>tí umožnil nový informační systém.<br />

V <strong>je</strong>ho databázi už nejsou obsaže<strong>na</strong><br />

<strong>je</strong>dnotná zadání jako celek, ale jsou zde<br />

k dispozici témata písemných, praktických<br />

a ústních zkoušek všech učebních oborů,<br />

ta se pak dělí <strong>na</strong> menší části a konkrétní<br />

úkoly. V současnosti obsahu<strong>je</strong> databáze<br />

více než 5000 témat a <strong>je</strong>jich počet se bude<br />

dále rozšiřovat. „Podrobnější strukturace,<br />

kterou umožňu<strong>je</strong> nově vyvinutý editor, má<br />

velkou výhodu – <strong>je</strong>dnotlivá témata i <strong>je</strong>jich<br />

části se dají spolu kombinovat a vzniká<br />

možnost vytvořit mnoho dalších variant,“<br />

upřesňu<strong>je</strong> D. Kočková. Přitom všech<strong>na</strong><br />

témata jsou koncipová<strong>na</strong> tak, aby měla<br />

srov<strong>na</strong>telnou obtížnost, a tím <strong>je</strong> zajiště<strong>na</strong><br />

také <strong>je</strong>dnotná úroveň zkoušek <strong>na</strong> všech<br />

školách.<br />

Školy se mohou poměřit se<br />

standardem<br />

Jednotné zadání může pro školu působit<br />

jako svého druhu standard. Škola, která<br />

se ho rozhodne použít, vlastně poměřu<strong>je</strong><br />

úroveň svých absolventů s úrovní<br />

<strong>na</strong>stavenou zvenku a ověřu<strong>je</strong> si tím svou<br />

vlastní kvalitu. Ovšem než škola přijme<br />

<strong>je</strong>dnotné zadání, musí zvážit, zda má<br />

dostatečné technické vybavení a <strong>je</strong>stli<br />

úroveň výuky odpovídá požadavkům<br />

<strong>na</strong>staveným v <strong>je</strong>dnotném zadání. Pokud<br />

tomu tak není, pak škola obvykle setrvala<br />

u své dosavadní praxe a připravila<br />

si zkoušky sama. Řada škol ale přijala<br />

<strong>je</strong>dnotné zadání jako výzvu – a podle<br />

<strong>je</strong>ho úrovně upravila výuku či vylepšila<br />

technické vybavení.<br />

Soutěž samostatných<br />

odborných prací<br />

Jednu z novinek, kterou přinášejí nové<br />

závěrečné zkoušky, představují samostatné<br />

odborné práce. Ty jsou v tomto<br />

školním roce součástí <strong>je</strong>dnotného zadání<br />

12 oborů. Žáci posledních ročníků <strong>je</strong><br />

zpracovávají v průběhu 2. pololetí a při<br />

závěrečných zkouškách <strong>je</strong> pak obhajují.<br />

Podobně jako loni vyhlásil Národní ústav<br />

pro vzdělávání ve spolupráci s Hospodářskou<br />

komorou ČR soutěž samostatných<br />

odborných prací. Školy do ní poslaly<br />

celkem 57 prací, nejvíc v oboru Kuchař –<br />

číšník (zaměření Pohostinství: 18 prací),<br />

další práce byly z oborů Kadeřník, Cukrář,<br />

Kuchař – číšník (zaměření Kuchař), Kuchař<br />

– číšník (zaměření Číšník), Umělecký kovář<br />

a zámečník, Kovář a podkovář a Umělecký<br />

keramik. „Žáci učebních oborů ukázali,<br />

že si se zpracováním odborného tématu<br />

vědí rady a dokážou <strong>na</strong>jít a dobře vybrat<br />

potřebné informace. Přitom také uplatňují<br />

svou invenci a hledají netradiční řešení,“<br />

říká o letošním ročníku členka hodnotící<br />

komise Taťá<strong>na</strong> Vencovská z NÚV.<br />

●

24 Kaleidoskop<br />

M. CHLÁDEK ORGANIZUJE NÁRODNÍ KULATÉ STOLY<br />

V druhé polovině červ<strong>na</strong> ohlásil stínový ministr školství<br />

za ČSSD a předseda školského výboru Senátu Marcel<br />

Chládek sérii Národních kulatých stolů, v rámci kterých<br />

chce diskutovat s odborníky, politiky i se studenty a širokou<br />

veřejností o podobě budoucího školství. V průběhu<br />

přibližně <strong>je</strong>dnoho roku by mělo být otevřeno <strong>je</strong>denáct<br />

diskuzních témat, která pak završí závěrečná konference.<br />

Cílem Národních kulatých stolů by mělo být za pomoci politické,<br />

odborné i veřejné podpory vytvoření celonárodní koncepce<br />

školství, která přesahu<strong>je</strong> dobu delší, než <strong>je</strong> <strong>je</strong>dno volební období,<br />

slibu<strong>je</strong> M. Chládek. „Chceme zapojit také veřejnost, proto<br />

plánu<strong>je</strong>me sérii veřejných slyšení tady v Senátu. Chceme změnit<br />

školství společně s učiteli, studenty a také přihlédnout k cenným<br />

zkušenostem ze zahraničí. Diskuze budou probíhat <strong>na</strong> půdě<br />

Senátu, který <strong>je</strong> zárukou kontinuity a stability. Tento pro<strong>je</strong>kt<br />

nebude stát a padat s mou osobou,“ tvrdí.<br />

Mezi tématy kulatých stolů se ob<strong>je</strong>ví učňovské a odborné školství,<br />

základní a předškolní vzdělávání, speciální školství, vysoké školství,<br />

otázka postavení učitele ve společnosti, poměr všeobecného<br />

a odborného vzdělávání, role nepedagogických pracovníků ve<br />

školství, nové trendy ve vzdělávání atd.<br />

Diskuze se zúčastnil i prof. Václav Pačes, biochemik, bývalý předseda<br />

Akademie věd ČR. Zdůraznil, že přijal účast <strong>na</strong> pro<strong>je</strong>ktu pod<br />

příslibem nepolitičnosti těchto kulatých stolů. „Ocenil jsem vizi<br />

nepolitických kulatých stolů a nepolitického školství, se kterou<br />

pan senátor přišel,“ řekl.<br />

SIGNÁLY Z NEZNÁMA:<br />

ČESKÝ KOMIKS 1922–2012<br />

Východočeská galerie v Pardubicích představí ve dnech 20. červ<strong>na</strong><br />

až 20. říj<strong>na</strong> 2013 ve svých prostorách <strong>na</strong> zámku o<strong>je</strong>dinělou výstavu<br />

– devadesátiletý vývoj českého komiksu od nejstarších domácích<br />

pokusů (Josef Lada) až po díla a cykly současných autorů<br />

(Pavel Čech, Jiří Grus).<br />

„Na počátku nového tisíciletí se český komiks začíná těšit pozornosti, která<br />

mu byla v druhé polovině 20. století mnohdy až restriktivně odpírá<strong>na</strong>. Domácí<br />

komiks, který ve 20. století mnohokráte čelil tu silnějším, tu mírnějším<br />

cenzurním zákazům, se dnes těší vynikajícímu zdraví a získává si stále větší<br />

přízeň čtenářů i kritiky, když svobodně vykraču<strong>je</strong> mimo dřívější žánrové<br />

hranice dětského čtení a začíná prozkoumávat nejrůznější žánry a přístupy,<br />

jak tiskem vyprávět příběhy obrazem a textem,“ uvedli výstavu <strong>je</strong>jí autoři<br />

P. Kořínek a T. Prokůpek.<br />

Tematické rozdělení <strong>na</strong>bízí návštěvníkovi příležitost <strong>na</strong> vlastní oči prozkoumat<br />

domácí komiksovou tvorbu v celé <strong>je</strong>jí možná netušené šíři. Signály<br />

z neznáma. Český komiks 1922–2012 mu představí domi<strong>na</strong>ntní žánry českého<br />

komiksu a <strong>je</strong>ho nejznámější postavy, zároveň ale výstava upozorní i <strong>na</strong><br />

nejrůznější pozapomenuté autory a <strong>je</strong>jich hrdiny, kteří ač se možná v hlavním<br />

proudu a společenském povědomí zcela nezabydleli, leckdy dokážou<br />

svým osobitým po<strong>je</strong>tím nebo výtvarnou kvalitou ohromit. Samostatnému<br />

prozkoumání jsou pak podrobeny i četné intermediální vztahy českého<br />

komiksu: ke slovu tak přijdou <strong>na</strong>příklad četná blíženectví mezi reklamou<br />

a komiksem či filmem a komiksem.<br />

Expozici obsahující více než 300 originálních komiksových kreseb a maleb,<br />

dobových tisků a nejrůznějších archivních a sběratelských předmětů<br />

spo<strong>je</strong>ných s komiksovou tvorbou doplní komentované prohlídky, beseda<br />

s autory a bohatý další doprovodný program (více <strong>na</strong> www.pater/vcg.cz).<br />

Studentka VŠE v Praze Daniela Zatloukalová, která se stala<br />

jakousi garantkou účasti studentů <strong>na</strong> Národních kulatých stolech,<br />

zdůraznila nezbytnost posílení praxe i v rámci studia <strong>na</strong> vysokých<br />

školách a také nutnost při<strong>je</strong>tí opatření, která zamezí odlivu<br />

„mozků“ od nás do zahraničí.<br />

M. Chládek řekl, že <strong>je</strong>ho ambicí <strong>je</strong> stmelit s<strong>na</strong>hy o pozitivní změnu<br />

školství a vytvořit obraz, který by bylo možné v dalších letech<br />

uskutečňovat.<br />

an<br />

PUTOVNÍ VÝSTAVY<br />

OBČANSKÉHO<br />

SDRUŽENÍ PANT<br />

K 80. výročí <strong>na</strong>rození Olgy Havlové se ko<strong>na</strong>lo<br />

21. červ<strong>na</strong> 2013 <strong>na</strong> Ladronce neformální zahá<strong>je</strong>ní<br />

výstavy Olga Havlová ve vzpomínkách<br />

přátel a fotografiích Bohda<strong>na</strong> Holomíčka. Na<br />

podzim si ji budou moci zapůjčit školy.<br />

Dvoudenní expozici připravilo Občanské sdružení<br />

PANT, Gymnázium Olgy Havlové a Výbor dobré<br />

vůle – Nadace Olgy Havlové. Jak uvedl autor<br />

výstavy Petr Šimíček, tvůrci se zaměřili <strong>na</strong> zásadní<br />

životní situace Olgy Havlové, <strong>na</strong> místa, údobí a především<br />

<strong>na</strong> osobní, lidský rozměr <strong>je</strong>jího portrétu.<br />

Jedná se o další ze série výstav pro žáky základních<br />

i středních škol vytvořených v rámci pro<strong>je</strong>ktu Občanského<br />

sdružení PANT Moderní dějiny do škol,<br />

který <strong>je</strong> spolufi<strong>na</strong>ncován ESF a státním rozpočtem<br />

České republiky.<br />

Od začátku nového školního roku si mohou<br />

školy zapůjčit výstavy Pavel Tigrid – slovy proti<br />

totalitám a Berlínská zeď, od říj<strong>na</strong> bude po České<br />

republice putovat i expozice o Olze Havlové. Pro<br />

vyučující <strong>je</strong> ke každé výstavě připraven katalog<br />

s kompletními texty <strong>je</strong>dnotlivých panelů <strong>na</strong> DVD<br />

a rozsáhlý metodologický materiál.<br />

Další informace <strong>na</strong>leznou zá<strong>je</strong>mci <strong>na</strong> vzdělávacím<br />

portálu Moderní dějiny.cz, <strong>kde</strong> <strong>je</strong> možné výstavy<br />

ob<strong>je</strong>d<strong>na</strong>t.<br />

kuč

Kaleidoskop<br />

25<br />

PÁD VLÁDY OVLIVŇUJE I NOVELU ZÁKONA O VŠ<br />

Rada vysokých škol (RVŠ) se <strong>na</strong> svém sněmu zabývala<br />

v rámci vnitřního připomínkového řízení návrhem<br />

novely záko<strong>na</strong> o vysokých školách, kterou připravu<strong>je</strong><br />

MŠMT. K té měla RVŠ začátkem květ<strong>na</strong> zhruba 150<br />

připomínek, z toho asi 30 zásadního charakteru. Řadu<br />

z nich se podle předsedy rady Jakuba Fischera v <strong>je</strong>dnání<br />

s ministerstvem podařilo odstranit.<br />

Ve svém usnesení <strong>je</strong> však rada i <strong>na</strong>dále proti omezování autonomie<br />

fakult v rámci univerzit, dále chce, aby se zdůraznila<br />

odpovědnost škol za kvalitu nebo se upravila podoba<br />

takzvaného kontraktového fi<strong>na</strong>ncování veřejných vysokých<br />

škol. RVŠ také upozorňu<strong>je</strong> <strong>na</strong> systémové problémy, které<br />

do návrhu novely nebyly začleněny, <strong>na</strong>příklad respektování<br />

zvláštního charakteru práce akademických pracovníků a postup<br />

při odebírání akademických titulů a hodností. Radě<br />

také vadí, že MŠMT z návrhu v průběhu přípravy vypustilo<br />

některé podle ní progresivní prvky, jako třeba regulaci<br />

činnosti poboček zahraničních VŠ. Ministerstvo školství také<br />

odmítlo část návrhů RVŠ majících vést k vyjasnění některých<br />

ne<strong>je</strong>dnoz<strong>na</strong>čných formulací stávajícího záko<strong>na</strong>.<br />

Kdy půjde novela do vlády, není zatím kvůli současné politické<br />

situaci jasné. Ministr školství Petr Fiala, který <strong>na</strong> sněmu RVŠ<br />

vystoupil, akademiky ujistil o tom, že návrh půjde do parlamentu<br />

<strong>je</strong>n ve stabilní politické situaci, tedy za existence vlády,<br />

která bude mít důvěru Sněmovny. Navíc Univerzita Karlova ve<br />

svém prohlášení uvedla, že během vlády v demisi další pokračování<br />

přípravy novely ztratilo <strong>na</strong> věrohodnosti.<br />

rvš, čtk, uk<br />

PLZEŇ POSTAVÍ TŘI NOVÉ MATEŘSKÉ ŠKOLKY<br />

Kvůli kritickému nedostatku míst<br />

i stavu některých budov postaví tři<br />

plzeňské obvody nové mateřské<br />

školky. Přijdou každá <strong>na</strong> zhruba 20<br />

milionů korun. Město uhradí dvě<br />

třetiny nákladů a zbytek obvody<br />

Slovany, Doubravka a Černice.<br />

Školky, díky nimž se zvýší počet míst v Plzni<br />

o 160, začnou fungovat od září 2014 nebo<br />

od led<strong>na</strong> 2015. Po schválení zastupiteli to<br />

řekli náměstek primátora Martin Zrzavecký<br />

a radní pro školství Ire<strong>na</strong> Rottová.<br />

Podle Zrzaveckého město mění priority<br />

a peníze sežene převodem z jiných kapitol<br />

rozpočtu. Navíc počítá, že <strong>na</strong> některé<br />

pro<strong>je</strong>kty, které chtělo fi<strong>na</strong>ncovat samo,<br />

sežene <strong>je</strong>ště evropské dotace z programu<br />

ROP. Už letos vydá peníze <strong>na</strong> pro<strong>je</strong>kty<br />

a pozemky školek. Současná kapacita<br />

plzeňských školek zřizovaných městem<br />

<strong>je</strong> 5103 míst. „I když se od školního roku<br />

2008 se zvýšila o 577 míst, nedaří se ale<br />

uspokojit všechny zá<strong>je</strong>mce, protože <strong>je</strong> <strong>na</strong>vštěvují<br />

děti silných ročníků. Od roku 2010<br />

ale počet <strong>na</strong>rozených dětí klesá a tento<br />

trend se předpokládá i pro další léta,“<br />

uvedla Rottová. Počty nepřijatých dětí<br />

zkreslu<strong>je</strong> fakt, že v soukromých bytech ži<strong>je</strong><br />

v nájmu řada rodin s dětmi, jimž majitel<br />

nedovolí přihlásit se k trvalému pobytu,<br />

jde až o deset procent dětí.<br />

čtkv<br />

PODĚKOVÁNÍ UČITELKÁM<br />

ZŠ ČESKÉ LIBCHAVY<br />

Milé paní učitelky a paní ředitelko, chtěly bychom Vám<br />

alespoň tímto způsobem poděkovat za perfektní zázemí,<br />

které jste připravily ne<strong>je</strong>n pro <strong>na</strong>ši dceru, ale pro všechny děti<br />

v ZŠ České Libchavy. Štěpánka byla pět let žákyní ZŠ, kterou<br />

prošla s diagnózou vývojová dysfázie. Všechny učitelky se podílely<br />

<strong>na</strong> individuálních přípravách <strong>na</strong> hodiny, které byly vždy<br />

skvěle připravené. Velký obdiv a poděkování patří především<br />

třídní paní učitelce Mgr. Žanetě Motlové a paní asistentce<br />

pedagoga Mgr. Martě Balousové, které spolu vytvořily bezva<br />

tým pro práci ne<strong>je</strong>n se Štěpánkou, ale i s ostatními dětmi.<br />

Jejich práce překračovala běžnou pracovní dobu. Absolvovaly<br />

s námi i sezení u paní logopedky, která <strong>je</strong> proškolila v práci<br />

s dětmi s dysfázií. Moc děku<strong>je</strong>me. Další paní učitelky Mgr.<br />

Lucka Luxová a Mgr. Pavla Krejsová vyučovaly předměty jako<br />

angličti<strong>na</strong>, vlastivěda, přírodověda, počítače. I tyto hodiny<br />

byly pro <strong>na</strong>ši dceru skvěle připravené. Moc si vážíme <strong>je</strong>jich zájmu<br />

a úsilí, se kterým pracují. Velký dík patří i paní ředitelce<br />

Mgr. Ivě Kalvachové, která posháněla peníze <strong>na</strong> plat asistenta<br />

pedagoga, a tak měla Štěpánka opravdu komfort ve výuce.<br />

Toto poděkování <strong>je</strong> opravdu <strong>na</strong> místě. Děku<strong>je</strong>me, že jste jí<br />

dokázali zpří<strong>je</strong>mnit první školní léta, která ovlivní celý zbytek<br />

<strong>je</strong>jího života. Jste partou skvělých lidí a oceňu<strong>je</strong>me vaši náročnou<br />

práci. Děku<strong>je</strong>me.<br />

Velmi spoko<strong>je</strong>ní rodiče<br />

VLÁDA PROTI STÁTNICÍM<br />

Z PSANÍ NA KLÁVESNICI<br />

Vláda odmítla senátní návrh novely školského záko<strong>na</strong>,<br />

který do záko<strong>na</strong> <strong>na</strong>vracel státní zkoušku z psaní <strong>na</strong> klávesnici.<br />

Senátor a stínový ministr školství ČSSD Marcel<br />

Chládek, který návrh předložil, s rozhodnutím vlády nesouhlasí.<br />

Bez ohledu <strong>na</strong> stanovisko vlády však o návrhu<br />

<strong>je</strong>ště zřejmě rozhodnou poslanci.<br />

Státní zkoušky z psaní <strong>na</strong> klávesnici, zpracování textu <strong>na</strong> počítači,<br />

těsnopisu a stenotypistiky, tedy z grafických disciplín, musely být<br />

pro nynější školní rok pozastaveny. Ministerstvo o tom loni v září<br />

rozhodlo <strong>na</strong> základě právní a<strong>na</strong>lýzy a s přihlédnutím k <strong>je</strong>dnoz<strong>na</strong>čnému<br />

postoji škol reprezentovaných zejmé<strong>na</strong> Asociací<br />

obchodních akademií ČR. „Týká se to ročně až 5000 studentů<br />

odborných škol, administrativních škol, ale i škol typu gymnázií,“<br />

uvedl již dříve Chládek v tiskové zprávě. Podle něj právní zakotvení<br />

těchto státnic vypadlo ze školského záko<strong>na</strong> nedopatřením.<br />

Zamítavé stanovisko vlády oz<strong>na</strong>čil za ránu pro tisíce občanů, pro<br />

které ztratila <strong>je</strong>jich zkouška z tohoto předmětu smysl.<br />

Vláda oz<strong>na</strong>čila předlohu za nesystémovou a poukázala <strong>na</strong> to,<br />

že připravu<strong>je</strong> vlastní celkovou normu, <strong>je</strong>ž bude věc řešit. Senátnímu<br />

návrhu <strong>na</strong>příklad vyčítá to, že nepo<strong>je</strong>dnává o úhradě<br />

za konání zkoušky a o fi<strong>na</strong>ncování prověrek a neobsahu<strong>je</strong><br />

zmocnění k vydání vyhlášky, která by stanovila podrobnou<br />

úpravu zkoušky.<br />

čtk

26 Dopisy<br />

V PODĚBRADECH<br />

JSME SI ZAZPÍVALI<br />

To bylo příprav, shánění, organizování, zajišťování, dopisování,<br />

žádostí, čekání <strong>na</strong> odpověď, vybírání, <strong>na</strong>cvičování, „pilování“ detailů,<br />

těšení se, nervozity, trémy, zpocených rukou a roztřesených<br />

hlasivek… Pak <strong>na</strong>stala sobota 14.00 a za dvě a půl hodiny bylo<br />

po všem. Lapidárně řečeno. Všechno ale stálo za to. Cirkusácky<br />

řečeno – i přes nepřízeň počasí jasme měli „sukces“. Kongresové<br />

centrum bylo plné tak, že lidé stáli v uličkách, některé jsme museli<br />

pouštět i do zákulisí. Diváci se bavili, tleskali, smáli se, a v některých<br />

pasážích se dokonce stávali zpěváky.<br />

Byla to velice zdařilá a důstojná oslava 10. výročí založení spolku<br />

Země dětí <strong>na</strong> Labi a spolupráce pěveckého sboru Kvítek při<br />

ZŠ Václava Havla v Poděbradech. Děti tuto událost oslavily se svými<br />

německými kamarády a mělnickými souputníky <strong>na</strong> řece Labi .<br />

Kapitá<strong>na</strong> jim jako vždy dělal Rolf Zuckowski, se kterým si střihly<br />

duet Denisa Čapková a Terezie Soběslavová z Kvítku.<br />

Na koráb se <strong>na</strong>lodil i <strong>je</strong>den host, který <strong>je</strong> mimochodem pro půlku<br />

fanynek moc mladý, pro druhou zase moc starý a pro všechny<br />

hlavně zadaný! Ondřej Ruml <strong>na</strong>ladil hlas i krabičku a potěšil přítomné<br />

publikum svým talentem a přiblížil všem, „co i únor změní<br />

v máj“. Na skoro tři hodiny jsme všichni řekli starostem a počasí<br />

„tak a dost“ a řídili se Rolfovou radou „zpívej s námi hezky<br />

z plných plic“ v čele s Kvítkem a Kvítečkem, <strong>je</strong>jich malými, většími<br />

i těmi největšími (a to ne<strong>je</strong>n výškou) zpěváky.<br />

Díky jim patří za to, že svým zpěvem a <strong>na</strong>dšením pro sbor neú<strong>na</strong>vně<br />

šíří dobrou náladu. Díky patří vedoucím sborů za to, že<br />

tuto s<strong>na</strong>hu a energii usměrňují správným směrem. Díky dále patří<br />

všem organizátorům koncertu, sponzorům, městu Poděbrady<br />

a Středočeskému kraji za fi<strong>na</strong>nční a materiální podporu. A v neposlední<br />

řadě rodičům, kteří vedou své ratolesti k hudbě a kteří před<br />

a během víkendu hlídali, pekli, vařili, <strong>na</strong>kupovali, připravovali<br />

snídaně a svačiny, stěhovali, upevňovali, montovali, nosili a přepravovali,<br />

překládali, ubytovávali. Vážíme si každé k dílu přidané<br />

ruky i doneseného proviantu. A vězte, že co zbylo k jídlu, nepřišlo<br />

vniveč, ale bylo rozdáno členům hasičských sborů z Poděbrad<br />

a blízkého okolí, kteří se v neděli i v dalších dnech podíleli <strong>na</strong> likvidaci<br />

následků vzedmutých spodních vod a nepřetržitého lijavce<br />

v <strong>na</strong>šem lázeňském městě. A jsme zase <strong>na</strong> začátku. Vždyť idea<br />

založení spolku Země dětí <strong>na</strong> Labi vznikla po velkých povodních<br />

v roce 2002, kterým se ty letošní bohužel tak nápadně podobají!<br />

Přejme si, aby se už konečně protrhly mraky a vysvitlo <strong>na</strong> zem<br />

slunce. Aby se lidé přestali chmuřit a myslet <strong>na</strong> svá vytopená<br />

obydlí, a hlavně – aby nepřestali zpívat.<br />

Gabriela Fričová, ZŠ V. Havla, Poděbrady<br />

DĚJEPIS NA VLASTNÍ OČI<br />

CIMBÁLKA PRO DĚTI<br />

Každý z nás ví, o co jde, když zmíníme<br />

slova jako fašismus, Adolf Hitler, koncentrační<br />

tábory nebo konečné řešení židovské<br />

otázky. Tato slova známe všichni, ale<br />

přežilo <strong>je</strong>n málo těch, kteří <strong>je</strong> zažili. Filmy<br />

a fotografie nám objasní hrůzy tehdejší<br />

doby, ale neřeknou vše. Pro přiblížení historie<br />

jsme se rozhodli <strong>na</strong>vštívit koncentrační<br />

tábor Osvětim-Březinka.<br />

Po cestě <strong>na</strong> exkurzi nás průvodce sez<strong>na</strong>moval<br />

s historií měst, kterými jsme autobusem<br />

projížděli. Také nás začal připravovat<br />

<strong>na</strong> osudy vězněných židů. Po pří<strong>je</strong>zdu<br />

jsme nejprve <strong>na</strong>vštívili koncentrační<br />

V základní škole ZŠ Mládeže ve Znojmě působí pod vedením učitelek Marcely Přibylové<br />

a Gabriely Bajkové již druhým rokem Dětská cimbálová muzika, která má skoro 40 členů.<br />

Tato „cimbálka“ se účastní kulturních akcí pořádaných městem Znojmem, ale jsou zváni<br />

i soukromými společnostmi – Otevřené sklepy Nový Šaldorf. Protože folklór není mezi<br />

dětmi zrov<strong>na</strong> oblíbený, rozhodly se obě učitelky připravit výchovný koncert pro žáky<br />

1.–5. ročníku. Hodinový program přiblížil žákům ne<strong>je</strong>n písničky a hudební nástro<strong>je</strong>, se<br />

kterými se hra<strong>je</strong> v cimbálové muzice, ale malí hudebníci ukázali, že se tímto způsobem<br />

dá zahrát i hudba populární. Program viděli ne<strong>je</strong>n žáci <strong>na</strong>ší školy, ale byl velice kladně<br />

přijat i v ostatních základních školách ve Znojmě ne<strong>je</strong>n vyučujícími, ale především dětmi.<br />

Roma<strong>na</strong> Loydová,<br />

ředitelka ZŠ Mládeže, Znojmo<br />

tábor Březinka, poté jsme se přesunuli do<br />

Osvětimi. Až zde jsme plně vnímali, co se<br />

tu skutečně dělo. Nahlédli jsme do bloků,<br />

ve kterých žilo až 400 lidí a které byly<br />

původně určeny pro koně nebo dobytek.<br />

Viděli jsme trosky plynových komor, <strong>kde</strong><br />

umíraly miliony lidí.<br />

Ponurá atmosféra <strong>na</strong> nás dýchla zejmé<strong>na</strong><br />

při spatření starých kufrů, hřebenů,<br />

zubních kartáčků, bot i oblečení. Vyslechli<br />

jsme příběhy a spatřili fotografie mužů,<br />

žen a dětí, kteří zde byli nuceni vykonávat<br />

náročné práce a žít v příšerných<br />

podmínkách. Spatřili jsme i tzv. „uličky<br />

smrti“, <strong>kde</strong> také umírali nevinní lidé.<br />

Lidé, kteří <strong>na</strong> rozdíl od svých věznitelů,<br />

neprovedli nic zlého a b ezdůvodně přišli<br />

o život. Nastoupili do vlaku s vědomím, že<br />

se stěhují nebo <strong>je</strong>dou <strong>na</strong> dovolenou, a následně<br />

umírali krutou smrtí. Naopak těm,<br />

kteří měli <strong>na</strong> <strong>je</strong>jich smrti podíl, se leckdy<br />

podařilo utéct a dožili život v klidu.<br />

Všechny tyto skutky se děly kvůli tomu, že<br />

se lidé nechali zmanipulovat <strong>je</strong>dním člověkem.<br />

O Osvětimi <strong>je</strong> možné číst, mluvit,<br />

dívat se <strong>na</strong> dokumenty, ale nejpůsobivější<br />

<strong>je</strong> ji <strong>na</strong>vštívit, aby člověk pochopil, co<br />

vlastně byla tato „továr<strong>na</strong> <strong>na</strong> smrt“, v níž<br />

zahynulo téměř 1,3 milionu lidí.<br />

Ale<strong>na</strong> Mánková, 9. C,<br />

ZŠ Zeyerova, Olomouc

Dopisy<br />

27<br />

ASCHHEIMSKÉ DĚTI V JEDOVNICÍCH<br />

Ve dnech 10.–14. červ<strong>na</strong> 2013 hostila<br />

ZŠ Jedovnice jako každý rok děti<br />

z družební školy z Aschheimu u Mnichova.<br />

Díky tomu, že se umoudřilo<br />

počasí, mohly děti se svými vyučujícími<br />

absolvovat beze zbytku námi připravený<br />

program.<br />

Děti <strong>na</strong>vštívily Moravský kras – Punkevní<br />

<strong>je</strong>skyně, Westernové městečko,<br />

Vyškov se Zooparkem, Dinoparkem<br />

a Aquaparkem. Mezi nejsilnější zážitky<br />

patřilo adre<strong>na</strong>linové dopoledne<br />

u rybníka Olšovec, během kterého<br />

si vyzkoušely Aquazorbing, Bunge<br />

running, Slak line, kladkové luky,<br />

indiánské foukačky apod.<br />

Samozřejmostí byla prohlídka Jedovnic<br />

a především prohlídka <strong>na</strong>ší školy.<br />

Velmi nás potěšilo, že děti obdivovaly<br />

vybavení <strong>na</strong>ší školy – moderní učebny<br />

s interaktivními tabulemi, učebny<br />

výpočetní techniky, lezeckou stěnu<br />

apod. – v řadě případů lepší, než mají<br />

oni v Německu. Ke krásným zážitkům<br />

patřily i pěší výlety do Rudického<br />

propadání, do Větrného mlý<strong>na</strong> v Rudici<br />

nebo společné posezení u ohně s opékáním<br />

špekáčků a písničkami.<br />

Základní škola Aschheim <strong>je</strong>zdí <strong>na</strong><br />

návštěvy do Jedovnic většinou dvakrát<br />

ročně a děti z Jedovnické základní<br />

školy <strong>je</strong>zdí do Aschheimu vždy v měsíci<br />

říjnu a měsíci srpnu. Naše vzá<strong>je</strong>mné<br />

výměnné pobyty se mohou již řadu let<br />

uskutečňovat <strong>je</strong>n díky fi<strong>na</strong>nční pomoci<br />

Fondu Česko-německé budoucnosti.<br />

Již nyní připravu<strong>je</strong> ZŠ Jedovnice týdenní<br />

intenzivní kurz němčiny, který se<br />

uskuteční v srpnu v Aschheimu.<br />

Světla<strong>na</strong> Štěpánková, koordinátor<br />

pro<strong>je</strong>ktu, ZŠ Jedovnice<br />

ŠEST MEDAILÍ PŘIVEZLI<br />

Z ABILYMPIÁDY<br />

Každým rokem zúročují žáci soukromé speciální<br />

školy Arkadie svou celoroční přípravu účastí<br />

<strong>na</strong> abilympiádě dětí a mládeže v Jedličkově<br />

ústavu v Praze. Jedou bojovat se soupeři z celé<br />

republiky (letos jich bylo i s dvanáctičlenným<br />

družstvem Arkadie 124) o medaile. Jednotlivé<br />

disciplíny jsou voleny tak, aby děti motivovaly<br />

k rozví<strong>je</strong>ní dovedností uplatnitelných v budoucím<br />

pracovním prostředí. Letošní, již dvanáctý<br />

ročník abilympiády <strong>je</strong> věnován 100. výročí<br />

Jedličkova ústavu a <strong>je</strong>ho zakladateli profesoru<br />

Rudolfu Jedličkovi.<br />

Dvanáctičlenné družstvo Arkadie letos obsadilo<br />

10 disciplín a přivezlo 6 medailí. Přímo s osobou<br />

profesora Jedličky souvisel úkol v malbě –<br />

<strong>na</strong>malovat <strong>je</strong>ho portrét. Úkolu se zhostil Fanda<br />

Bláha s úspěchem nejvyšším, získal „zlatou“.<br />

Stejně úspěšná byla Kristý<strong>na</strong> Šulerová z Krupky<br />

v disciplíně Studená kuchyně. Tato medaile byla<br />

o to cennější, že k ní vedla náročná cesta. Kristýnka<br />

čekala ráno marně v Krupce <strong>na</strong> autobus,<br />

který ji měl dovézt <strong>na</strong> teplické nádraží, odkud<br />

<strong>je</strong>la celá parta vlakem, autobus však ne<strong>je</strong>l.<br />

Maminka telefonem zmobilizovala Kristýninu<br />

třídní učitelku Ivu Hampejsovou, ta nezaváhala<br />

a autem ji zavezla do Ústí, <strong>kde</strong> díky pětiminutovému<br />

zpoždění těsně před od<strong>je</strong>zdem chytily<br />

rychlík a Kristý<strong>na</strong> se mohla připojit ke svému<br />

družstvu. Dvě stříbrné medaile zajistili Nicole<br />

Bartošová za Tkaní a Honza Bokoč za Hry <strong>na</strong><br />

PC, bronzové pak Marta Ličková za Aranžování<br />

květin a Kristý<strong>na</strong> Vojtíšková za Tkaní.<br />

Umístění dalších šesti, kteří <strong>na</strong> medaile nedosáhli,<br />

byla samozřejmě také úspěchem, a tak se<br />

mohli radovat z hodnotných cen.<br />

Petr Jadrný<br />

MALÉ OHLÉDNUTÍ ZA FESTIVALEM ZUŠ<br />

Ve dnech 23. a 24. květ<strong>na</strong> 2013 se<br />

v Obecním domě v Nymburce ko<strong>na</strong>l pod<br />

záštitou hejtma<strong>na</strong> Středočeského kra<strong>je</strong><br />

Josefa Řiháka a za fi<strong>na</strong>nční podpory Středočeského<br />

kra<strong>je</strong> již VII. ročník Festivalu<br />

základních uměleckých škol Středočeského<br />

kra<strong>je</strong>.<br />

Festival se již tradičně skládá z pěti<br />

koncertů a vystupují <strong>na</strong> něm žáci středočeských<br />

ZUŠ, kteří se umístili <strong>na</strong> předních<br />

místech krajských a národních kol soutěže<br />

vyhlášené pro ZUŠ MŠMT ČR.<br />

Soutěžními disciplí<strong>na</strong>mi hudebního<br />

oboru v letošním školním roce byly: hra<br />

<strong>na</strong> akordeon (sólová, komorní, souborová<br />

a orchestrální hra), hra <strong>na</strong> elektronické<br />

klávesové nástro<strong>je</strong>, komorní hra s převahou<br />

dechových nástrojů, komorní hra<br />

s převahou smyčcových nástrojů a skladatelská<br />

soutěž. Soutěžní přehlídka literárně<br />

dramatického oboru zahrnovala pro<strong>je</strong>v<br />

dramatický, přednesový, loutkářský a pantomimu.<br />

Festivalových koncertů v Nymburce se<br />

zúčastnili žáci ze 17 ZUŠ Středočeského<br />

kra<strong>je</strong>, kteří své <strong>na</strong>dání a um předvedli zejmé<strong>na</strong><br />

žákům základních a středních škol<br />

města Nymburk.<br />

Na večerním gala koncertě 24. květ<strong>na</strong>,<br />

který <strong>na</strong>vštívil náměstek hejtma<strong>na</strong> Středočeského<br />

kra<strong>je</strong> a starosta města Nymburk<br />

Miloš Petera, vystoupili ne<strong>je</strong>n žáci ZUŠ,<br />

ale i výz<strong>na</strong>mní hosté festivalu. Akordeonista<br />

Milan Řehák svým výkonem <strong>na</strong>dchl<br />

obecenstvo. Výraznou a nezapomenutelnou<br />

tečkou koncertu bylo vystoupení<br />

České dechové harmonie, kterou přítomní<br />

posluchači pustili z pódia až po přídavku.<br />

Slavnostním gala koncertem již tradičně<br />

slovem provázel Pavel Ryjáček, moderátor<br />

ČRo 3 – Vltava.<br />

Společně s organizačním týmem zajišťovali<br />

průběh festivalu Přemysl Landa a Lenka<br />

Škopová z odboru školství, mládeže<br />

a sportu krajského úřadu Středočeského<br />

kra<strong>je</strong>.<br />

Prožili jsme v Nymburce dva pří<strong>je</strong>mné dny<br />

<strong>na</strong>plněné hudbou i slovem. Sedmý ročník<br />

festivalu <strong>je</strong> již minulostí. Přáním Josefa<br />

Řiháka <strong>je</strong>, aby VIII. ročník festivalu hostila<br />

Příbram. Tak tedy <strong>na</strong> shledanou v Příbrami!<br />

Věra Janišová, ZUŠ Nymburk

28<br />

Inzerce<br />

SPOLUPRÁCE ZŠP, ZŠS A MŠS<br />

KLADNO, PAŘÍŽSKÁ 2199 S NSEV<br />

KLADNO – ČABÁRNA NA PROJEKTU<br />

EU „KVALITNÍ A EFEKTIVNÍ VÝUKA“<br />

Chtěla bych vyjádřit velké uznání<br />

pracovníkům Naučného střediska ekologické<br />

výchovy Kladno – Čabár<strong>na</strong>, o. p. s.,<br />

a upřímně všem poděkovat za spolupráci,<br />

která probíhá již řadu let.<br />

Pod vedením pa<strong>na</strong> Petra Starého<br />

a <strong>je</strong>ho spolupracovníků/lektorů – Luďka<br />

Hory, Lucie Brázdové, Jitky Salcmanové,<br />

Zuzany Sukové a Marti<strong>na</strong> Čurdy – probíhá<br />

spolupráce NSEV s <strong>na</strong>ší školou <strong>na</strong> několika<br />

úrovních. Jedná se o:<br />

Environmentální výukové programy pro<br />

žáky ve škole<br />

Pobytové programy<br />

Tematické návštěvy Záchranné stanice<br />

AVES a vodního parku Čabár<strong>na</strong><br />

Den Země<br />

Semináře a besedy pro pedagogické<br />

pracovníky<br />

Velikonoce v Avesu<br />

Mezinárodní výtvarná soutěž „Kladenská<br />

veverka“<br />

V současné době <strong>je</strong> spolupráce s NSEV<br />

Kladno rozšíře<strong>na</strong> o přírodovědné aktivity,<br />

které jsou realizovány v rámci pro<strong>je</strong>ktu EU<br />

„Kvalitní a efektivní výuka zdravotně postiženého<br />

žáka – základní krok do života“,<br />

<strong>na</strong> který škola získala fi<strong>na</strong>nční prostředky<br />

ve výši 4.147.850 Kč.<br />

Programy, které ve škole či v NSEV<br />

probíhají, musí mít nápad, <strong>je</strong>dnoduchost<br />

a hlavně srozumitelnost, proto jsou pro<br />

lektory velmi náročné <strong>na</strong> přípravu. Vyžadují<br />

spoustu času, přípravu didaktického<br />

materiálu pro představivost a názornost<br />

mentálně postiženého žáka, pozitivní<br />

motivaci, odbornost a kreativitu lektorů.<br />

Ti prezentují žákům přírodu v mnoha<br />

vazbách a souvislostech, žáci se s přírodou<br />

sez<strong>na</strong>mují, poznávají ji, osvojují si kladný<br />

vztah k přírodě. Rádi se zapojují do všech<br />

připravených aktivit, které jsou pro ně<br />

vždy zajímavé, zábavné a poučné, jsou<br />

spoko<strong>je</strong>ní a odnášejí si mnoho zážitků.<br />

Veškeré přírodovědné programy z „dílny“<br />

NSEV jsou výborně <strong>na</strong>stavené mentalitě<br />

a úrovni <strong>na</strong>šich žáků, svou kreativitou<br />

přinášejí mnoho námětů i pedagogům. Při<br />

pobytových akcích <strong>na</strong>víc <strong>je</strong>ště pracovníci<br />

NSEV vytvářejí pro žáky i pedagogy<br />

pří<strong>je</strong>mné zázemí.<br />

U všech pracovníků NSEV oceňuji především<br />

profesio<strong>na</strong>litu, životní zkušenosti,<br />

vstřícný přístup a maximální trpělivost<br />

a přizpůsobivost k <strong>na</strong>šim žákům, kteří<br />

mají často i těžké mentální postižení. Jsem<br />

přesvědčená o tom, že jsou to lidé <strong>na</strong> svém<br />

místě a dělají záslužnou práci pro vzdělávání<br />

ne<strong>je</strong>n <strong>na</strong>šich žáků, ale i pedagogů.<br />

Velice si vážíme jak <strong>je</strong>jich práce, tak i jich<br />

samotných.<br />

Za kolektiv pedagogů ZŠP, ZŠS a MŠS<br />

Kladno, Pařížská 2199<br />

Mgr. Taťá<strong>na</strong> Semančíková,<br />

ředitelka školy<br />

Český<br />

týdeník<br />

založený<br />

roku 1968<br />

Naše<br />

rodi<strong>na</strong><br />

26<br />

PRÁVĚ VYŠLA<br />

Máte před sebou důležitý úkol, ale <strong>na</strong>lézáte tisíc výmluv, proč<br />

se do něj nepustit? Jde o takzvanou prokrasti<strong>na</strong>ci, a právě<br />

o ní jsme si povídali s psycholožkou Petrou Vondráčkovou.<br />

V rozhovoru <strong>na</strong>bízíme rady, jak z toho ven!<br />

Islandský Reykjavík proslavilo setkání prezidentů Reaga<strong>na</strong><br />

a Gorbačova, kteří se tu sešli ve vile Höfdi. V <strong>je</strong>jí blízkosti můžete<br />

<strong>na</strong>vštívit místo, <strong>kde</strong> sídlil první parlament světa, nebo se vykoupat<br />

v horkých pramenech.<br />

Proč věří a co pro něj víra z<strong>na</strong>mená, svěřil biskup Václav<br />

Malý návštěvníkům chrámu P. Marie Královny míru v Praze 4<br />

během Noci kostelů v pátek 24. květ<strong>na</strong>. Zvlášť v letošním Roce<br />

víry jsou to otázky <strong>na</strong> tělo pro každého z nás.

Inzerce<br />

29<br />

O VÝZNAMU AKTIVAČNÍCH CENTER<br />

V současné době probíhá v <strong>na</strong>ší republice<br />

diskuse <strong>na</strong>d budoucností výchovně-<br />

-vzdělávací soustavy. V konkrétní podobě<br />

se <strong>je</strong>dná o rozsah a podmínky inkluzivního<br />

vzdělávání dětí, žáků, studentů i dospělých<br />

spoluobčanů se speciálními vzdělávacími<br />

potřebami. Velmi náročný se uvedený<br />

proces <strong>je</strong>ví v oblasti vzdělávání mentálně<br />

postižených.<br />

Nastavený proces deinstitucio<strong>na</strong>lizace<br />

umožňu<strong>je</strong> ve stále větší míře pobyt mentálně<br />

postižených doma v <strong>je</strong>jich rodinách.<br />

Transformace velkokapacitních ústavů sociální<br />

péče do podoby zařízení rodinného<br />

typu, podpora terénních sociálních služeb<br />

a vytváření spektra dalších podpůrných<br />

služeb <strong>na</strong> komunální úrovni představu<strong>je</strong><br />

velký pokrok v péči o mentálně postižené.<br />

Princip deinstitucio<strong>na</strong>lizace přináší individuální<br />

přístup ke všem lidem s postižením<br />

s přihlédnutím k <strong>je</strong>jich potřebám a schopnostem.<br />

Nezbytné služby jsou každému<br />

poskytovány v rodinném, či komunitním<br />

prostředí. Ambulantní služby a sociální<br />

služby denními nebo týdenními pobyty<br />

umožňují rozví<strong>je</strong>t rodinné a společenské<br />

vztahy mentálně postižených přiměřeně<br />

<strong>je</strong>jich schopnostem v regionu, ve kterém<br />

žijí. Popsaná skutečnost však není vyváže<strong>na</strong><br />

<strong>na</strong>bídkami pracovních a především<br />

vzdělávacích možností, které by mládeži<br />

s těžšími formami mentálního postižení<br />

zajistily aktivní prožití života.<br />

Resort práce a sociálních věcí problematiku<br />

řeší <strong>na</strong>bídkou pracovní rehabilitace.<br />

Úřady práce pomáhají občanům<br />

se zdravotním postižením vypracovat<br />

individuální akční plány, které <strong>na</strong>bízejí<br />

možnost chráněných pracovních míst (§ 75<br />

záko<strong>na</strong> č. 435/2004 Sb.), pobytů v chráněných<br />

dílnách či některé z forem podporovaného<br />

zaměstnání (<strong>na</strong> volném trhu práce<br />

s podporou asistenta). Konkrétní počet<br />

pracovních míst <strong>je</strong> však nedostačující a pro<br />

skupinu mládeže s nejtěžším stupněm<br />

zdravotního postižení i nedostupný.<br />

Situaci pomáhají řešit různé tranzitní<br />

programy přechodu ze školy do zaměstnání<br />

(realizované <strong>na</strong>př. o. s. Rytmus,<br />

AGAPO aj.), ne<strong>je</strong>dná se však o systémovou<br />

<strong>na</strong>bídku dostupnou všem potřebným. Lze<br />

tudíž konstatovat, že podmínky konceptu<br />

deinstitucio<strong>na</strong>lizace u mládeže s těžkým<br />

zdravotním postižením žijící v rodinách<br />

nejsou stále <strong>je</strong>ště dostatečně <strong>na</strong>plňovány.<br />

Resort školství se s<strong>na</strong>ží řešit danou situaci<br />

prosazovanou koncepcí celoživotního<br />

učení, která se samozřejmě týká i občanů<br />

s mentálním postižením. Jejich vzdělávací<br />

potřeby se však v dané životní etapě<br />

výrazně liší od potřeb intaktní populace.<br />

Pracovní i osobní ambice ustupují potřebě<br />

kvalitního a bezpečného zázemí s pevně<br />

stanoveným životním rytmem a systémem<br />

nenápadných, ale všudepřítomných<br />

a zcela nezbytných podpůrných opatření.<br />

Ve smyslu zajištění rovných příležitostí<br />

ve vzdělávání <strong>na</strong>bízí v současnosti resort<br />

školství mládeži s mentálním postižením<br />

zájmové vzdělávání prostřednictvím<br />

pro<strong>je</strong>ktů ESF, konkrétně individuálního<br />

pro<strong>je</strong>ktu národního s názvem „Aktivační<br />

centra – vzdělávání pro těžce zdravotně<br />

postižené“. Ta pro své aktivity využívají<br />

optimální prostředí speciálních škol,<br />

především bezbariérových a vhodně<br />

vybavených základních škol speciálních<br />

a středních praktických škol s <strong>je</strong>dnoletou<br />

přípravou.<br />

V odpoledních a podvečerních hodinách,<br />

kdy skončil vyučovací provoz<br />

i zájmové činnosti školy, se otvírá prostor<br />

pro AC. Velká část mládeže s mentálním<br />

postižením sem zná cestu, neboť se často<br />

<strong>je</strong>dná o absolevnty těchto škol. Činnosti<br />

Předškolní<br />

vzdělávání<br />

Speciální MŠ<br />

Přípravný<br />

stupeň ZŠS<br />

Diagnostický<br />

pobyt<br />

Základní vzdělávání (PŠD)<br />

Vzdělávání žáků s LMP – RVP ZV, příloha<br />

ZŠ praktická<br />

Vzdělávání žáků se středně těžkým MP – RVP ZŠS, díl I<br />

ZŠ speciální<br />

Vzdělávání žáků s těžkým, případně hlubokým MP,<br />

postižením více vadami a autismem – RVP ZŠS, díl II<br />

ZŠ speciální<br />

Školská zařízení: školní jídel<strong>na</strong>, školní druži<strong>na</strong>, školní<br />

klub, zájmové vzdělávání…<br />

§ 42 ŠZ<br />

SPC pro MP<br />

<strong>na</strong>bízené AC volně <strong>na</strong>vazují <strong>na</strong> Rámcový<br />

vzdělávací program základní školy speciální<br />

a Rámcový vzdělávací program praktické<br />

školy s <strong>je</strong>dnoletou přípravou. Smyslem<br />

<strong>je</strong> zachovat získané vědomosti, dovednosti<br />

a návyky z období školního vzdělávání,<br />

případně j e dále rozví<strong>je</strong>t vzhledem k aktuálním<br />

potřebám a schopnostem každého<br />

<strong>je</strong>dnotlivého žáka včetně <strong>je</strong>ho zdravotního<br />

stavu. Z <strong>na</strong>bízených kurzů technických<br />

prací, lidových řemesel a poznávání světa<br />

kolem nás si uchazeč může zvolit ten kurz,<br />

<strong>je</strong>hož obsah nejlépe vyhovu<strong>je</strong> <strong>je</strong>ho individuálním<br />

požadavkům i představám <strong>je</strong>ho<br />

zákonných zástupců. Vzhledem k reálným<br />

schopnostem <strong>je</strong> po vzá<strong>je</strong>mné konzultaci<br />

žák zařazen do kurzu základního, nebo<br />

náročnějšího rozšiřujícího.<br />

Lektoři stávajících 9 AC v městech 9<br />

krajů ČR (Praha, Rakovník, Zbůch u Plzně,<br />

Karlovy Vary, Turnov, Chrudim, Jihlava,<br />

Olomouc a Kroměříž) společně připravují<br />

dokument „Vzdělávací program a instruktážní<br />

metodiku pro lektory kurzů aktivačního<br />

centra pro žáky s těžkým zdravotním<br />

postižením“, který by <strong>na</strong> základě ověřených<br />

poz<strong>na</strong>tků a konkrétních zkušeností<br />

pomohl v co nejbližší budoucnosti dalším<br />

školám pokračovat v započatém záměru<br />

a AC zřídit pro další zá<strong>je</strong>mce. V současnosti<br />

jsou výše uvedené kurzy pilotně<br />

ověřovány. Vzhledem k velkému zájmu ze<br />

strany uživatelů se předpokládá <strong>je</strong>jich legalizace<br />

formou příslušných legislativních<br />

opatření ze strany MŠMT. Princip deinstitucio<strong>na</strong>lizace<br />

by tak získal další oporu,<br />

neboť mládež s mentálním postižením<br />

žijící ve svých rodinách <strong>je</strong> závislá <strong>na</strong> racionálně<br />

řízených aktivitách, které si sama<br />

nedokáže zorganizovat a v odpovídající<br />

podobě zajistit.<br />

Záměrem <strong>je</strong> začlenit AC jako standardní<br />

vzdělávací <strong>na</strong>bídku právních sub<strong>je</strong>ktů<br />

vykonávajících činnost školy pro mentálně<br />

postižené – viz model:<br />

Střední a celoživotní<br />

vzdělávání<br />

Praktická škola<br />

<strong>je</strong>dnoletá<br />

Praktická škola<br />

dvouletá<br />

Kurz k doplnění<br />

vzdělání<br />

AKTIVAČNÍ<br />

CENTRUM<br />

Úkolem vyspělé společnosti, ke které se<br />

ČR řadí, <strong>je</strong> důstojně zabezpečit nejslabší<br />

článek spektra lidské populace. Nabídkou<br />

AC se resort školství zhostí uvedené<br />

povinnosti v oblasti celoživotního učení<br />

profesionálně a <strong>na</strong> srov<strong>na</strong>telné úrovni se<br />

„vzorovými“ severskými zeměmi EU, především<br />

inspirativním Dánskem. Současná<br />

společnost <strong>je</strong> již ochotnější přistupovat<br />

ke změnám, které přinášejí přijatelnější<br />

pravidla pro život mentálně postižených.<br />

Slovíčka „deinstitucio<strong>na</strong>lizace“, „integrace“<br />

a „inkluze“ přestávají být noční<br />

můrou, ale stávají se příležitostí, jak provést<br />

mnoho věcí ji<strong>na</strong>k. V oblasti mentálně<br />

postižených <strong>na</strong>nejvýš rozumně, uvážlivě,<br />

opatrně a s velkým citem a pochopením<br />

pro vyhraněné speciální potřeby uvedené<br />

skupiny spoluobčanů.<br />

PhDr. Marta Teplá<br />

tepla@nidv.cz

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!