Zpráva o bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí 2005

ceskarafinerska.cz

Zpráva o bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí 2005

Zpráva o zdraví, bezpečnosti práce,

kvalitě a vlivu na životní prostředí

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

2005


ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE,

KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZPRÁVA O SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI

2005


INFORMACE O SPOLEČNOSTI

Název společnosti: ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

Sídlo: Záluží 2, Litvínov 7, PSČ 436 70

IČ: 62741772

Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem,

oddíl B, vložka 696

Základní kapitál: 9 348 240 000 Kč

Vydané cenné papíry: 934 824 kusů kmenových akcií na jméno, celková výše emise 9 348 240 000 Kč.

Česká rafinérská je výrobní společností působící v oboru zpracování ropy a provozující rafinérie v Litvínově a Kralupech

nad Vltavou. Jejími hlavními produkty jsou automobilové benzíny, motorové nafty, letecká paliva, zkapalněná

plynná paliva (LPG), topné oleje, asfalty, suroviny pro petrochemické a chemické výroby, pro výrobu mazacích

olejů a látky pro další průmyslové využití.

Od srpna roku 2003 je Česká rafinérská přepracovací rafinérií, což znamená, že zpracovává ropu dodanou jejími

vlastníky, resp. jejich tuzemskými obchodními společnostmi. Ti realizují prodej všech výrobků na domácím

i zahraničním trhu.

Společnost vykázala za rok 2005 při obratu 9,3 miliardy Kč čistý zisk 257 miliónů Kč po zdanění. Společnost

v uplynulém roce trvale vykazovala stabilní finanční situaci.

Finanční výkony v milionech Kč

Obrat 9 294

Zisk před zdaněním 351

Zisk po zdanění 257

Objem zpracované ropy v milionech tun 7 114

Počet zaměstnanců k 31. 12. 2005 685

Akcionáři % Společnosti zpracovatelů:

Eni International B.V. 16 1 / 3 AGIP Česká republika, s.r.o

ConocoPhillips Central and Eastern Europe Holdings B.V. 16 1 / 3 ConocoPhillips Czech Republic, s.r.o.

SHELL Overseas Investments B.V. 16 1 / 3 Shell Czech Republic, a.s

UNIPETROL, a.s. 51 UNIPETROL RAFINÉRIE, a.s.

2


Investice

Alokace investičních prostředků v roce 2005 podle cíle projektu a lokality (v tis. Kč)

Investiční akce Litvínov Kralupy Obě lokality Celkem

Rozvojové 15 434 23 336 0 38 771

Modernizace 33 529 109 929 0 143 458

Ochrana životního prostředí 1 810 0 0 1 810

Bezpečnost práce 2 962 0 0 2 962

Povinné projekty 9 011 8 899 97 175 115 086

Malé projekty 69 278 32 873 45 178 147 328

Projekty vyžádané procesory 9 579 17 889 7 211 34 680

Celkem 141 603 192 927 149 564 484 095

Významná data a události roku 2005

únor – Zahájení provozu jednotky dělení benzínů

červen – Den otevřených dveří průmyslového areálu Kralupy nad Vltavou

červenec – Recertifikace podle revidované ISO 14001:2004

září – Zpracován rekordní objem ropy na 3 měsíce

říjen – Audit zpracovatelů

říjen – Ocenění Zdravý podnik a Hluku stop

listopad – Filantrop roku - zvláštní cena

Certifikáty

3


OBSAH

Informace o společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2

Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5

Úvodní slovo generálního ředitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

Zpráva o zdraví, bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí v roce 2005

1. Integrované systémy řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9

2. Bezpečnost práce a ochrana zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

3. Ochrana životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15

– politika ochrany životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

– ochrana životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

– ochrana ovzduší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17

– ochrana čistoty podzemních a povrchových vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

nakládání s odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24

– ekologicky výrobky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26

– monitorování dopadů na životní prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

– náklady vynaložené na ochranu životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

– komunikace o životním prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

– Responsible Care – odpovědné podnikání v chemii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

4. Řízení kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

5


ÚVODNÍ SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE

Vážení akcionáři, partneři České rafinérské,

dostává se Vám do rukou již tradičně Zpráva o zdraví, bezpečnosti, kvalitě a ochraně životního prostředí (HSEQ)

a nově Zpráva o sociální zodpovědnosti České rafinérské v roce 2005.

Ve zprávě HSEQ jsou podrobně rozebrány výsledky v oblasti bezpečnosti práce, kdy rok 2005 neznamenal zlepšení

oproti předchozímu období v oblasti pracovních úrazů, zlepšení bylo však zaznamenáno v ostatních oblastech, např.

v počtu požárů aj. Činnosti v této oblasti, jsou, podle našeho názoru, dobře systematicky založeny a nastaveny

a proto věříme, že budeme dosahovat vysokého standardu ve všech oblastech ochrany zdraví, bezpečnosti práce

a ochrany životního prostředí i v dalším období. Je pozitivní zprávou pro naše okolí, že v roce 2005 nedošlo k žádným

haváriím nebo jiným situacím, které by negativně ovlivnily stav životního prostředí v okolních obcích obou rafinérií.

Dovolte mi, abych konstatoval, že rok 2005 byl pro Českou rafinérskou mimořádně významný. Podstatným momentem

roku 2005 bylo ukončení projektu „Čistá paliva 2005“, který naplňuje legislativní požadavky na obsah

síry v motorových palivech do 50 ppm. Tato kvalita je expedována v celé škále produkce, přičemž dnes rafinérie

může dodávat motorovou naftu s obsahem síry do 10 ppm. V dalším období budou realizovány kroky ke splnění

budoucích požadavků, tj. do 10 ppm síry v celé produkci motorových paliv do konce roku 2009. Letošní rok je pak

přípravou na realizaci dalšího legislativního požadavku - přidávání biokomponent do motorových paliv.

V roce 2005 byla Česká rafinérská stabilní společností, dobrá finanční situace umožnila, např. splatit střednědobý

úvěr, který byl čerpán v souvislosti s přechodem na „processingový“ režim. Počet zaměstnanců zohledňoval dlouhodobou

optimalizaci jejich počtu na potřeby „processingové“ rafinérie evropského standardu.

V letošním roce přistoupila Česká rafinérská k vydání zprávy o sociální zodpovědnosti a to v souladu s aktuálními

trendy v transparentnosti v dárcovství a požadavky otevřenosti v komunikaci. Zároveň se společnost přihlásila

k principům Standardu Odpovědná firma dle metodiky LBG a bude je již v této zprávě aplikovat.

Nicméně, odpovědnost k zaměstnancům, životnímu prostředí a obyvatelům okolních měst a obcí není pro Českou

rafinérskou novinkou, právě naopak. Od svého vzniku v roce 1995 založila vysoké standardy v příslušných politikách

péče o zaměstnance, ochraně zdraví a bezpečnosti práce, v péči a motivaci zaměstnanců k ochraně životního

prostředí. Potřebná data za toto období naleznete ve zprávách o vlivu na životní prostředí, resp. ve zprávách

o zdraví, bezpečnosti práce, životním prostředí a kvalitě, které jsou od roku 1997 každoročně vydávány.

Stejně tak od založení společnosti je realizována politika otevřené komunikace a podpory okolí. Česká rafinérská

pravidelně informuje o své činnosti a vlivu na okolí, naplňováním dlouhodobých smluv o spolupráci pomáhá městům

a obcím v obou regionech, kde působí. Finančními dary podporuje projekty neziskových organizací a místních

subjektů. Podílela se na podpoře řady sportovních, kulturních, regionálních, celostátních i odborných akcí. Od svého

založení do konce roku 2005 (včetně) vložila Česká rafinérská do podpory veřejnosti, zejména obou regionů,

více než 50 milionů Kč. Pomáhala obětem povodní i jiných živelných pohrom.

Věřím, že naši akcionáři i partneři naleznou v obou zprávách zajímavé údaje a že vaše spolupráce s Českou rafinérskou

bude pokračovat.

31. května 2006

Ing. Ivan Souček

Předseda představenstva a generální ředitel

7


Zpráva o zdraví, bezpečnosti práce,

kvalitě a vlivu na životní prostředí

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

2005


1. INTEGROVANÉ SYSTÉMY ŘÍZENÍ

Budujeme jednotný, jednoduchý, transparentní systém bezpečnosti a ochrany zdraví, ochrany životního

prostředí a řízení kvality.

Česká rafinérská má nastavený systém bezpečnosti, ochrany zdraví podle programu „Bezpečný podnik“, systém

ochrany životního prostředí podle normy ISO 14001:2004 a systém řízení kvality podle normy ISO 9001:2000.

Integrací rozumíme propojení všech složek do jednoho celku. Pro každý systém máme vyhlášenou politiku, ale

máme nastavené společné cíle, programy. V naší dokumentaci již neoddělujeme bezpečnost, životní prostředí,

kvalitu, ale hovoříme o celku. Také když vyhledáváme nebezpečí a hodnotíme rizika, posuzujeme vše jako celek,

sledujeme vliv na lidi, životní prostředí, zařízení a velký důraz klademe na reputaci společnosti vůči okolí.

Filosofií integrovaného systému řízení je především NEUSTÁLÉ ZLEPŠOVÁNÍ. Pro tento proces využíváme schválené

politiky, stanovené cíle, cílových hodnot, výsledky z auditů, analýzy údajů, opatření k nápravě, preventivních

opatření a výsledků z přezkoumání vedením Společnosti.

Naší certifikační organizací je firma Lloyd´s Register Insurance. V roce 2005 jsme byli certifikováni podle aktualizované

normy ISO 14001:2004 a další kontrolní návštěvy potvrdily naše další zlepšování v oblasti integrovaných

systémů řízení. Výsledky kontrolního auditu v rámci programu Bezpečný podnik nám umožnily požádat

o certifikační audit v roce 2006.

Základem našich systémů je měsíční a roční přezkoumání fungování našich procesů. Procesy řízení bezpečnosti,

zdraví, životního prostředí a kvality monitorujeme pomocí měřitelných ukazatelů pomocí tzv. HSEQ bodové

karty. V roce 2005 jsme dosáhli hodnoty 99,9 %, čímž vykazujeme zlepšení oproti roku 2004 o 11,3 %, jak je

ilustrováno v příloze.

Důležitou součástí našich systémů jsou školení. V roce 2005 jsme změnili proces školení, školíme naše zaměstnance

v jednotlivých blocích. Zaměstnanci si prohloubili znalosti ze základů integrovaného systému řízení,

aspekty bezpečnosti práce, požární ochrany a životního prostředí. Nedílnou součástí školení byla havarijní připravenost

a kategorizace prací.

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 9


BODOVÁ KARTA : HSEQ - 2005 (ZDRAVÍ, BEZPEČNOST, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KVALITA)

BEZPEČNOST

Č. Položka Výsl. 2004 Cíl Pod Nad Skutečnost Trend Skóre

(2003) (100 %) (0%) (120 %) 2005 2005 %

1.

2.

3.

4.

Úrazy kategorie TRIR 1.8 (1.4) 1.2 1.6 1.0 2.2 2.2 0

(reg. a evidované)

Požáry & výbuchy 5 (9) 5 8 3 3 3 120

(počet)

Autonehody 12 (13) 12 16 10 13 13 75

(počet)

Nehody s vysokým 0.5 (1) 2 5 1 0 0 120

potenciálem rizika (%)

JAKOST ZDRAVÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INTEGRITA

1.

2.

3.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

1.

2.

1.

2.

Únik ze zařízení 2.2 (2.6) 2.25 2.48 2.03 2.25 2.25 100

(průměrný počet/m)

Pojistné ventily, které otevřou 10 % 1.95 (1.9) 2 2.2 1.8 0.8 0.8 120

nad nastaveným tlakem (%)

Práce inspekce 7.8 (61.2) 3.75 4.15 3.35 27.3 27.3 0

v zásobníku kat. A (%)

Účinnost jednotek 99.1 98.4 98.0 98.6 98.4 98.4 100

SRU - Kralupy (%)

Účinnost jednotek 98.0 98.6 98.2 98.8 98.8 98.8 120

SRU - Litvínov (%)

Flérování H 2 S 282 (257) 220 270 182 78 78 120

(t/rok)

Flérování uhlovodíků 3825 (4727) 3780 5280 3320 4092 4092 79

(t/rok)

Úniky nad 200 l 4 (3) 5 6 3 2 2 120

(počet)

Odpadní vody N.M. 0.517 0.538 0.510 0.361 0.361 120

(m 3 /rok/t zpracovaných surovin)

Nekalový odpad z provozu N.M. 470 510 400 269 269 120

(t/rok/mil. t zpracovaných surovin)

Pojistné ventily, které otevřou 10 % 12 (N.M.) 12 13,2 10,8 9.7 9.7 120

pod nastaveným tlakem (%)

Absence 1.3 (1.6) 1.8 2.2 1.4 1.7 1.7 105

(%)

Nové případy nemocí z povolání 0 (0) 0 1 0 0 0 120

(počet)

Oprávněné reklamace - 9 10 4 1 1 120

(počet/rok)

Cíle v oblasti jakosti 8 (3) 10 15 8 0 0 120

(nesplněná opatření z TMS auditů

a mimořádných událostí)

[ ] vychází z trendu

N.M. nebylo měřeno

Celkové hodnocení 99,9 %

10 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


2. BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ

BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA A POLITIKA OCHRANY ZDRAVÍ

Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci je nedílnou součástí podnikatelských činností České rafinérské.

Naše zařízení budeme provozovat způsobem, který chrání zdraví a bezpečnost našich zaměstnanců, dodavatelů,

dalších společností i občanů v regionu.

Budeme dodržovat příslušné zákony a předpisy, prosazovat jejich plnění jak u svých zaměstnanců, tak i u ostatních

zainteresovaných stran a současně budeme usilovat o neustálé zlepšování našich výsledků v oblasti bezpečnosti

práce a ochrany zdraví při práci.

Budeme pravidelně přezkoumávat vhodnost a přiměřenost naší politiky.

Budeme se řídit principy:

• Trvalé zlepšování našich činností a výsledků.

• Stálá pozornost managementu.

• Přímá zodpovědnost.

• Spolupráce s veřejně právními orgány při vývoji nových norem a předpisů.

• Využívání nejlepších postupů při efektivním využití nákladů.

• Komunikovat v rámci i mimo rámec České rafinérské.

• Vysoká úroveň udržování pořádku.

• Pojetí systému řízení: – definované zodpovědnosti,

– stanovit záměry a cíle,

– efektivně měřit a monitorovat výkony,

– zajišťovat provádění auditů a revizí,

– školit pracovníky,

– vyhodnotit rizika spojená s našimi aktivitami.

• Cílem je stav bez nehod.

• Bezpečný způsob práce je podmínkou zaměstnaneckého poměru.

• Udržovat a testovat havarijní systémy.

• Vyšetřit veškeré nehody, zranění a „skoronehody“ a poučit se z nich.

• Otevřená komunikace o nehodách na všech úrovních.

• Bezpečnost mimo vlastní pracovní výkon, podmínky bezpečnosti.

• Ubezpečit se o zdravotním stavu zaměstnanců při výkonu práce a v pracovním procesu

• zajištění zdravého pracovního prostředí.

• Seznamovat všechny zaměstnance a kontraktory s pravidly bezpečné práce.

Vrcholové vedení se zavazuje Bezpečnostní politiku a politiku ochrany zdraví prosazovat a ve spolupráci s ostatními

zaměstnanci naplňovat.

Ing. Ivan Souček

Předseda představenstva a generální ředitel

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 11


BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ

Bezpečnost a ochrana zdraví patří neustále mezi priority společnosti. Zaměřujeme se na vyhledávání nebezpečného

chování a tzv. skoronehod a příčiny těchto událostí odstraňujeme. Pro vyhledávání nám slouží systém

bezpečnostního pozorování. Monitorujeme chování našich zaměstnanců, kontraktorů a všímáme si stavu našich

zařízení. S výsledky seznamujeme zaměstnance společnosti.

Audity pořádku na pracovišti patří mezi další důležité nástroje

k zlepšení stavu bezpečnosti práce. Jedná se o tzv. křížové audity,

kdy zaměstnanci kralupské rafinérie kontrolují pracoviště litvínovské

rafinérie a naopak. Jednotlivá zjištění jsou projednávána s vedoucím

příslušného pracoviště.

Informační

periodikum

technické divize

České

rafinérské

ZPRAVODAJ BEZPEČNOSTI, OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI, POŽÁRNÍ OCHRANY, KVALITY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

číslo 10 říjen 2005

Naše poslání: Prevencí úrazů, požární prevencí a prevencí úniků a netěsností

neustále zvyšovat úroveň bezpečnosti práce.

Sirovodík

Stejně tak jako v letech předchozích i v roce 2005 jsme každý měsíc

vydávali měsíčník bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí

Impuls. Zabývali jsme se následujícími tématy:

• Ohlédnutí za rokem 2004

• Bezpečná jízda na sněhu

• Práce ve výškách

• Hluk

• Plnění požadavků ADR při přepravě nebezpečných

odpadů

• Nebezpečné chemické látky

• Ropa, autobenzíny, motorová nafta, LPG, petrolej,

sirovodík, MTBE

V našem seriálu o nebezpečných chemických

látkách budeme dnes pokračovat

sirovodíkem, pravděpodobně

nejnebezpečnější látkou, vyskytující

se v našich provozech.

Charakteristika:

Sirovodík je hořlavý, bezbarvý,

v malých koncentracích po zkažených

vejcích zapáchající jedovatý plyn, je

těžší než vzduch se kterým tvoří

výbušnou směs. Sirovodík je toxický

blokováním dýchacích enzymů; vdechování

vyšších koncentrací znamená

okamžitou smrt, páry působí dráždění

očí a dýchacích cest.

Pfiíznaky otravy

sirovodíkem:

Dráždivý kašel, bolesti hlavy, dýchací

potíže, závratě, zvracení, nevolnost,

popř. křeče, bezvědomí, zástava

dechu – po velké expozici trvá hluboké

bezvědomí, těžké křeče, zornice

jsou zúžené, dýchání a srdeční činnost

mohou být nepravidelné.

První pomoc

pfii nad˘chání:

Postiženého ihned přenést na čerstvý

vzduch, zajistit jeho tělesný klid

a nenechat jej v žádném případě

chodit. Jestliže postižený nedýchá

je třeba zavést umělé dýchání z plic

do plic a v každém případě přivolat

lékaře.

První pomoc pfii

potfiísnûní kÛÏe

a zasaÏení oãí napfiíklad

sirovodíkovou vodou:

Je nutné zasažené oči vyplachovat

nejméně 10–15 minut vodou, rozevřít

víčka třeba i slabým násilím, při výplachu

pohybovat očima ze strany na

stranu a vymývání zahájit od kořene

nosu směrem ven, kůži rychle zbavit

roztoku, omýt teplou vodou a mýdlem

a opláchnout velkým množstvím vody.

Při náhodném požití sirovodíkových

vod je nutné ihned vypláchnout ústa

vodou. Je-li zachováno vědomí, vypít

alespoň čtvrt až půl litru vlažné vody

a vyvolat do 5 minut zvracení drážděním

hrdla, později se však již o to

nesnažit.

Od 01. 09. 2005 platí směrnice

S - 432 Povinnosti vyplývající z rizika

sirovodíku. Z ní vyplývá povinnost být

vybaven při vstupu do oblastí se

středním rizikem výskytu sirovodíku

únikovou maskou, v oblastech

s vysokým rizikem únikovou maskou

a osobním detektorem. Od

01. 11. 2005 budou k dispozici na

velínech mapy s vyznačenými oblastmi

a v provozech budou tyto oblasti

označeny tabulkami, žlutými řetězy či

žlutými čarami. V oblastech s vysokým

rizikem musí mít skupina vyškoleného

zaměstnance, schopného použít

v případě mimořádné události IDP

a skupina či jedinec musí být v radiovém

spojení (od 01. 01. 2006).

Naše společnost nakoupila dostatečné

množství osobních detektorů RX

500. Jedná se o bezúdržbový detektor,

který od Vás bude chtít jediné –

mít jej sebou, o vše ostatní se po

celou svou dvouletou dobu životnosti

postará sám. Detektory jsou od

výrobce nastaveny na hodnotu 7 ppm

H 2S. Při překročení této hranice

dojde k vizuální a zvukové signalizaci.

Návod k používání RX 500, ale i další

návody k osobním detektorům a analyzátorům

najdete v Intranetu sekce

BP/BOZP/adresář „Školící materiály“.

Petr Svoboda

Vysoce

hofilav˘

F

Vysoce

toxick˘

T

Naše výkonnost v oblasti bezpečnosti práce je sledována pomocí klíčových ukazatelů, které jsou uvedeny v tabulce

č. 1.

Tabulka č. 1

Ukazatele výkonnosti České rafinérské v oblasti bezpečnosti práce

Ukazatele výkonnosti 2004 2005

Úrazy s absencí (nad 3 dny pracovní

neschopnosti) naši zaměstnanci a kontraktoři 3 2

Únik uhlovodíků nad 200 l 4 2

Počet požárů 5 3

Z tabulky č. 1 je patrné, že došlo ke snížení u všech tří ukazatelů, tedy jak počtu úrazů, tak úniku uhlovodíků

a počtu požárů. Tři požáry, k nimž došlo v roce 2005, byly zneškodněny operátory hasícím přístrojem. Jejich závažnost

byla relativně nízká i škody byly zanedbatelné. Srovnání s předchozími lety je uveden v grafu č.1.

12 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


Graf č. 1 Vývoj počtu požárů a výše škod v letech 1996 až 2005

Počet požárů

Škoda (mil.Kč)

V České rafinérské se řízením bezpečnosti práce, ochranou a podporou

zdraví a životním prostředí zabývá Centrální tým pro bezpečnost a životní

prostředí. Tento tým přezkoumává plnění ukazatelů a přijímá nápravná

a preventivní opatření. Projednává také témata, která jsou obsahem bezpečnostních

schůzek zaměstnanců a kontraktorů.

Téma bezpečnosti a ochrany životního prostředí je prvním projednávaným

bodem na poradách České rafinérské.

Významným úspěchem roku 2005 bylo získání ocenění v rámci programu

Správná praxe – Hluku Stop a získání titulu Podnik podporující zdraví.

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 13


3. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

POLITIKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Česká rafinérská jako nejvýznamnější zpracovatel ropy na území České republiky považuje ochranu životního prostředí

za jeden ze svých prvořadých úkolů a svoji průmyslovou činnost provozuje se zřetelem na životní prostředí

a s péčí o něj a chrání tak budoucí zájmy společnosti.

V oblasti ochrany životního prostředí se Česká rafinérská zavazuje při všech svých činnostech dodržovat

následující zásady:

1. Dodržovat požadavky platných právních předpisů na ochranu životního prostředí a dalších požadavků, ke

kterým se společnost přihlásila.

2. Snažit se o neustálé zlepšování v oblasti ochrany životního prostředí.

3. Preferovat při ochraně životního prostředí prevenci před odstraňováním následků ekologických dopadů.

4. Minimalizovat rizika úniků vyplývajících z provozování rafinérské výroby, usilovat o prevenci vzniku

havarijních situací a pokud nastanou postupovat takovým způsobem, aby došlo k minimalizaci dopadů

na životní prostředí.

5. Hledat cesty pro trvalé snižování spotřeby energií, surovin, chemikálií a produkce odpadů a vést své

zaměstnance k minimalizaci negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí.

6. Posuzovat při změnách a zavádění nových výrobků, výroby, technologie a při přípravě budování nových

zařízení jejich možný vliv na životní prostředí před konečným rozhodnutím o jejich realizaci a dbát,

aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší.

7. Zvyšovat povědomost o ochraně životního prostředí formou školení jak u svých zaměstnanců,

tak i u kontraktorů. Vyžadovat od partnerů a kontraktorů společnosti šetrný přístup k životnímu prostředí.

8. Vytvářet podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží, které jsou na území užívaném

společností.

9. Při svých činnostech brát v úvahu názory zainteresovaných stran a preferovat otevřený přístup

k veřejnosti.

10. Informovat zákazníky o zásadách ochrany životního prostředí ve vztahu k přepravě, používání,

likvidaci rafinérských výrobků.

Všichni zaměstnanci České rafinérské odpovídají za plnění zásad environmentální politiky.

Environmentální politika vyplývá z mise a vize České rafinérské a environmentálních politik svých akcionářů.

Ing. Ivan Souček

Předseda představenstva a generální ředitel

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 15


OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Malé ohlédnutí za uplynulým desetiletím

Zprávu o vlivu na životní prostředí vydává Česká rafinérská od zahájení podnikatelské činnosti, od kterého letos

uplynulo deset let. První zpráva popisovala činnost za roky 1996 a 1997, další zprávy již byly vydávány každoročně.

Toto vydání zprávy o vlivu na životní prostředí, v pořadí deváté, zachovává již vžité členění a ze složek

životního prostředí zahrnuje ovzduší, vody a odpady. Zpráva obsahuje jednak hodnocení roku 2005, jednak uvádí

vývoj řady parametrů od roku 1996, resp. od let, kdy jsou soustavně sledovány a vyhodnocovány.

Aktivity společnosti k ochraně životního prostředí v uplynulém desetiletí jejího podnikatelského působení lze

rozdělit na

– revize projektů připravených před vznikem společnosti a navržení dalších opatření pro plnění

zákonných požadavků, zejména pro ochranu čistoty ovzduší

– realizace opatření k legislativním požadavkům ochrany životního prostředí

– další modernizace zařízení a výstavba moderních jednotek hlubokého zpracování ropy

(přebudování rafinérie tzv. hydroskimingového typu na rafinérii konverzního typu)

– změny výrobních postupů a úpravy hydrorafinačních jednotek za účelem výroby motorových paliv

šetrnějších k životnímu prostředí

Posouzení obou rafinérií z hlediska ochrany životního prostředí zahájili experti zahraničních akcionářů v roce

1995 ještě před datem jejich vstupem do společnosti. Ve druhé polovině následujícího roku byly dokončeny

nebo revidovány již dříve zahájené projekty pro zvýšení ochrany čistoty ovzduší tak, že realizace některých z nich

mohla být zahájena ještě v uvedeném roce.

Většina projektů pro vybudování nových zařízení i úpravu některých stávajících zařízení pro ochranu čistoty ovzduší,

které byly realizovány s cílem, aby byly plněny emisní limity a další podmínky provozu těchto zařízení, byla

dokončena do konce roku 1998.

Pro přeměnu kralupské rafinérie na konverzní typ byla vybudovaná jednotka fluidního katalytického krakování

(FCC), která zpracovává destilační zbytek z atmosférické destilace ropy. V litvínovské rafinérii, vybavené vakuovou

destilací ropy a novou hydrokrakovací jednotkou (starým hydrokrakem je označováno původní hydrorafinační

zařízení), zaměřenou především na produkci suroviny pro výrobu etylenu a propylenu, byla vybudovaná jednotka

tepelného krakování destilačních zbytků vakuové destilace ropy (tzv. visbreaker), zvyšující výrobu uhlovodíkových

plynů a motorových paliv.

Prvním významným krokem na cestě k produkci motorových paliv šetrnějších k životnímu prostředí bylo ukončení

výroby autobenzínu s obsahem olova v roce 2000. Dalším krokem byly úpravy zařízení a výrobních postupů

tak, aby byly plněny jakostní požadavky motorových paliv vyžadované směrnicí Evropské unie s platností od

1. 1. 2005, zejména snížení obsahu aromatických uhlovodíků, olefinů, benzenu a síry pro autobenzín, pro naftu

snížení obsahu síry, hustoty a zvýšení cetanového čísla. Tyto změny se realizovaly pod projektovým označením

„Čistá paliva“.

16 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


OCHRANA OVZDUŠÍ

V rafinériích se provozují zařízení a provádějí činnosti, které jsou většinou klasifikovány jako zvláště velké nebo

velké zdroje znečišťování ovzduší.

Jsou to především spalovací zdroje – procesní pece a také polní hořáky, sloužící ke spalování procesních plynů

při nestandardních stavech, emitující zejména oxid siřičitý, oxid uhelnatý, oxidy dusíku a malé množství pevných

látek a nespáleného paliva.

Do druhé skupiny patří zařízení znečišťující ovzduší uhlovodíkovými plyny a parami. Zdrojem emisí jsou jednak

bodové zdroje, jednak tzv. rozptýlené zdroje. Bodovými zdroji jsou zejména nádrže a tanky surovin, meziproduktů

i výrobků a plnící stanice do železničních i silničních cisteren, rozptýlenými zdroji jsou různé komponenty zařízení

(např. přírubové spoje, ucpávky kompresorů apod.), jejichž případnými netěsnostmi dochází k úniku znečišťujících

látek.

Sulfan (sirovodík - silně páchnoucí a jedovatý plyn), vznikající jako vedlejší produkt v rafinérských technologiích,

a zařízení pro jeho přeměnu na elementární síru patří do třetí skupiny.

Samostatně se uvádějí emise oxidu uhličitého, vznikajícího v rafinériích zejména ve spalovacích procesech, pro

který platí zákon č. 695/2004 Sb.

Emise z obou rafinérií společnosti za r. 2005 i jejich vývoj za posledních 5 roků jsou uvedeny v následujících

tabulkách.

Tabulka č. 2

Emise rafinérie Kralupy v letech 2001 až 2005

SO 2 NO x CO TL* VOC** celkem

rok

(t/rok)

2001 1007,9 215,9 62,8 46,2 57,4 1390,3

2002 968,2 204,5 86,6 41,4 52,1 1352,8

2003 1208,8 155,2 87,5 27,7 48,3 1527,5

2004 623,2 115,1 83,6 24,6 50,7 897,2

2005 771,3 142,2 104,5 7,0 55,1 1080,1

Tabulka č. 3

Emise rafinérie Litvínov v letech 2001 až 2005

SO 2 NO x CO TL* VOC** celkem

rok

(t/rok)

2001 3072,0 799,4 135,1 34,8 52,3 4093,6

2002 2054,6 522,3 110,5 20,0 57,6 2765,0

2003 2334,0 374,3 153,8 18,2 46,5 2926,8

2004 1907,0 402,9 102,6 4,4 42,8 2459,7

2005 1139,1 402,7 106,8 4,5 47,7 1700,8

TL* – tuhé látky

VOC** – těkavé organické látky

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 17


Spalovací procesy

Pro snížení znečišťování ovzduší byl postupně ukončen provoz několika velkých a středních spalovacích zdrojů

v litvínovské rafinérii. Byl vybudován nový systém míchání a rozvodu plynného paliva, umožňující spalovat veškerý

rafinérský odplyn, jehož přebytky se dosud spalovaly v teplárně, v rafinérských pecích. Z důvodu nepřekračování

emisních limitů při spalování rafinérského plynu byly rekonstruovány hořáky řady pecí. U jedné provozní

pece bylo nahrazeno palivo kapalné plynným palivem.

Emise oxidu siřičitého byly sníženy jednak zvýšením podílu plynného paliva, jednak vybudováním vypírky sulfanu

z odplynů vakuotvorného systému jednotky nového hydrokraku (PSP) a jednotky visbreaker v Litvínově s jeho

následnou přeměnou na elementární síru.

V kralupské rafinérii došlo k nárůstu podílu plynného paliva najetím jednotky FCC. Z ní dochází k emisím oxidu

uhličitého nejen z procesních pecí, které jsou zdrojem tepla, ale i z regenerace na katalyzátoru. Vznikající oxid

uhličitý je vypouštěn do ovzduší a verifikován odborně způsobilou osobou.

Bodové zdroje emisí uhlovodíků

Úniky plynů a par uhlovodíků z bodových zdrojů do ovzduší jsou nevratnou ztrátou ropných látek. Ve hmotovém

vyjádření byly významnou položkou celkového množství emisí. Po vzniku společnosti byl jejich vzájemný poměr

silně v neprospěch litvínovské rafinérie. To bylo dáno zejména množstvím nádrží a tanků, jejich obratem i konstrukcí,

a také tím, že kralupská rafinérie vybudovala systém vracení uhlovodíkových plynů a par z plnících stanic

cisteren zpět do tanků ještě před r. 1996.

Jednotka pro rekuperaci plynů a par uhlovodíků (VRU) byla uvedená do provozu koncem r. 1997 v kralupské

rafinérii. V dalším roce, po dokončení zařízení automatického mísení automobilových benzínů (blendingu), v litvínovské

rafinérii. Vyrovnávací zásobník, sloužící ke kompenzaci objemových změn a zkracující čas provozu této

jednotky, byl součástí jednotky jen v Litvínově, v Kralupech byl vybudován až v r. 2000. Na VRU byly napojeny

všechny tanky s pevnou střechou sloužící ke skladování těkavých látek. V r. 2001 byly napojeny na litvínovskou

VRU i maloobjemové nádrže litvínovské rafinérie, sloužící ke skladování speciálních benzínových frakcí.

Na jednotku rekuperace uhlovodíků v litvínovské rafinérii byla napojená nová plnící lávka silničních cisteren,

vybavená i zařízením pro spodní plnění, i nová plnírna železničních cisteren, která nahradila staré a platným

předpisům nevyhovující železniční plnírny. Plnírny železničních cisteren i silničních cisteren kralupské rafinérie

byly rovněž napojeny na rekuperační jednotku. V pozdější době bylo rekonstruováno plnění silničních cisteren

v obou rafinériích tak, že se rozšířil počet plnících míst s odvodem uhlovodíkových par do rekuperace (se spodním

i horním plněním).

18 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


Skladovací tanky s vnější plovoucí střechou byly vybaveny sekundárním těsněním okrajů střechy tak, že koncem

r. 1998 nebyl v provozu ani jeden tank nevybavený tímto těsněním (některé tanky byly opatřeny sekundárním

těsněním až v r. 1999). Současně s instalací sekundárního těsnění vnějších plovoucích střech byla provedena

rekonstrukce hašení, při níž bylo odstraněno halonové hašení.

Následující tabulka ukazuje rozdělení emisí těkavých organických látek z bodových zdrojů rafinérií v rozdělení

podle zdrojů. Ostatními zdroji jsou plnící zařízení a jednotky rekuperace uhlovodíkových plynů a par.

Tabulka č. 4

Emise organických těkavých látek rafinérie Kralupy v letech 2001 až 2005

Kralupy (t/rok)

nádrže spalování ostatní celkem

2000 40,0 6,3 2,3 48,6

2001 31,8 19,7 5,9 57,4

2002 42,2 4,7 5,2 52,1

2003 40,1 1,3 6,5 47,9

2004 43,1 1,0 6,6 50,7

2005 46,7 1,2 7,1 55,0

Tabulka č.5

Emise organických těkavých látek rafinéri Litvínov v letech 2001 až 2005

Litvínov (t/rok)

nádrže spalování ostatní celkem

2000 100,6 7,3 4,9 112,8

2001 40,6 6,5 5,2 52,3

2002 46,5 6,2 4,9 57,6

2003 40,1 3,9 2,6 46,6

2004 36,8 3,7 2,3 42,8

2005 39,8 4,4 3,5 47,7

Obě rafinérie společnosti dosáhly hranice technických možností zařízení a z tabulky je zřejmé, že celkové emise

těkavých organických látek od r. 2003 se téměř nemění a prakticky jsou ovlivňovány množstvím zpracovaných

surovin a sortimentem výroby.

Fugitivní emise

Zdrojem fugitivních emisí v rafinériích jsou tzv. rozptýlené zdroje. Rozptýlenými zdroji v rafinérii jsou různé komponenty

zařízení, za standardního provozu těsné. Dojde-li ke ztrátě jejich těsnosti, stávají se místem úniku

provozních médií, většinou uhlovodíkových látek, které znečišťují ovzduší. Praxe potvrdila, že mnohdy se jedná

o netěsnosti smyslově nepostřehnutelné. S ohledem na to, že takových míst jsou v rafinérii desetitisíce, množství

uniklých ropných látek není zanedbatelné ani z hlediska ochrany ovzduší ani z hlediska ztrát.

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 19


Pro nalezení netěsných komponent a vyčíslení množství uniklého média byly vyvinuty postupy již v polovině

80. let minulého století, které se dále zdokonalují a zpřesňují. Pomocí nich bylo zjištěno, že úniky z rozptýlených

zdrojů rafinérie významně převyšují emise z bodových zdrojů a mohou dosahovat mnoho stovek tun ročně. Ke

zjišťování úniků se používá přístroj s vysokou citlivostí.

Zjišťování úniků z rozptýlených zdrojů bylo zavedeno v litvínovské rafinérii ještě před vznikem České rafinérské.

Již v té době byl zaveden program LDAR (Leak Detection And Repair), spočívající v systematickém vyhledávání

netěsných komponent zařízení a, pokud to je provozně možné, okamžitém zjednání nápravy tak, že netěsnost

je odstraněna (s následným opakovaným proměřením) anebo netěsná část zařízení odstavena. V kralupské

rafinérii byl aplikován program LDAR poprvé v r. 1998. Od té doby je uvedený program, realizovaný nad rámec

zákonných požadavků, trvalou součástí celoplošné péče o těsnost, spolehlivost a bezpečnost (integritu) zařízení

rafinérií. Každoroční výsledky monitorování obou rafinérií ukazují, že přínos programu LDAR pro snižování znečištění

ovzduší emisemi uhlovodíků je nesporný.

Významným zdrojem fugitivních emisí byly sklady kapalných uhlovodíkových plynů v litvínovské i kralupské

rafinérii. Ke snížení těchto emisí přispěla rekonstrukce skladu kapalných uhlovodíkových plynů i jejich nová

plnící stanice do železničních cisteren i silničních cisteren v Litvínově (akce dokončena v r. 2001). Obdobné

úpravy byly provedeny při rozšíření skladu kapalných uhlovodíkových plynů kralupské rafinérie v rámci výstavby

jednotky FCC.

Počet proměřovaných komponent v obou rafinériích natolik vzrostl, zejména v důsledku výstavby jednotek hlubokého

zpracování ropy, že v současné době již není schůdné každoročně monitorovat všechna zařízení obou

rafinérií a tak bylo nutno program LDAR optimalizovat.

V litvínovské rafinérii byl zaměřen optimalizovaný program v r. 2005 na dva výrobní úseky s častějším výskytem

netěsností a často proměřované (kompaktní blok rafinérie a zpracování rafinérských plynů) a na dva úseky patřící

k těsnějším a s nižší frekvencí měření. Bylo proměřeno více než 33 500 komponent zařízení. Z celkového

počtu zjištěných netěsností byla ihned odstraněna čtvrtina, ostatní byly zjištěny v místech, kde odstranění za

provozu není možné anebo dotažení netěsností již nebylo účinné. Odstraněnými netěsnostmi došlo ke snížení

vypočtených a na rok přepočítaných fugitivních emisí o 95 tun.

Proměření zařízení v kralupské rafinérii bylo provedeno v r. 2005 v plném rozsahu v rafinérském bloku, v ostatních

částech rafinérie pak v omezeném rozsahu. Proměřeno bylo více než 43 200 komponent. Ze zjištěných

netěsností byla ihned odstraněna třetina, na ostatních nebyla odstraněna ze stejného důvodu, jako v litvínovské

rafinérii. Úbytek vypočtených a na rok přepočtených fugitivních emisí byl 193 tun.

20 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


Sulfan

Plyn, který je vedlejším produktem hydrorafinačního i termického zpracování ropných frakcí, starší generaci

známější jako sirovodík, patří do skupiny znečišťujících látek s nejpřísnějšími emisními limity. V rafinériích je

zneškodňován oxidací na elementární síru (proces Claus), zbytky nepřeměněného sirovodíku se spalují v dopalovací

peci (incinerátoru), aby koncentrace sulfanu v odpadním plynu vypouštěném do ovzduší nebyla vyšší než

10 mg/m 3 .

Jednou z podmínek přeměny rafinérií na konverzní typ i přípravy na výrobu nízkosirných motorových paliv bylo

zvýšit zpracovatelskou kapacitu procesů Claus tak, aby bylo zajištěno zneškodnění sulfanu z nových technologií

a samozřejmě byl dodržen limit jeho obsahu v odpadním plynu.

V litvínovské rafinérii byl nejprve vybudován nový termický incinerátor, který nahradil původní katalytický, v jehož

odpadním plynu je sledován obsah sulfanu kontinuálním analyzátorem. Následně byla postavena jednotka

Claus IV (dokončeno v r. 2000), která zdvojnásobila zpracovatelskou kapacitu sulfanu a současně umožnila

odstavit nejstarší Claus I. Posledním krokem bylo zvýšení kapacity procesu Sulfreen, který je druhým stupněm

oxidační přeměny sulfanu na síru, na dvojnásobek.

Také v kralupské rafinérii byla zvýšena zpracovatelská kapacita jednotky Claus (r. 1998), který pak byl doplněn

o proces Sulfreen.

Při úpravách zařízení pro zpracování sulfanu bylo vybudováno v obou rafinériích i zařízení k odplynění vyrobené

kapalné síry, čímž se odstranily jeho úniky do ovzduší pří plnění přepravních cisteren, při jejich stáčení i při zpracování

síry.

Oxid uhličitý

Provozování rafinérií společnosti podléhá režimu zákona č 695/2004 Sb. Proto, v souladu s tímto zákonem,

byly podány žádosti o povolení k vypouštění emisí CO 2 . Pro období 2005–2007 získala společnost emisní

povolenky na cca 1,1 tuny CO 2 ročně. Toto množství odpovídá předpokládané úrovni zpracování ropy a rozvoje

společnosti.

Dosud byly vykazovány emise oxidu uhličitého stanovené postupem pro vykazování výsledků programu Responsible

Care. Ten stanovuje metodiku výpočtu, která zahrnuje i emise z výroby nakoupené elektrické energie.

Pro vykazování emisí skleníkových plynů, mezi něž oxid uhličitý patří, dle uvedeného zákona platí postup stanovený

vyhláškou č. 696/2004 Sb. Roční report o vlivu společnosti na životní prostředí proto uvádí emise oxidu

uhličitého stanovené postupem předepsaným vyhláškou i emise stanovené metodikou pro Responsible Care.

Emise stanovené metodikou Responsible Care jsou uvedeny na str. 32 společně s dalšími indikátory výsledků

HSE (dle CEFIC). Emise vykázané za r. 2005 metodikou pro vykazování skleníkových plynů byly 389 668 tun

z kralupské rafinérie a 413 074 tun z litvínovské rafinérie.

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 21


OCHRANA ČISTOTY PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD

Z hlediska čistoty jsou v rafinériích dva druhy vod – čisté, používané zejména na chlazení, a odpadní, které jsou

znečištěny především ropnými látkami. Rafinérie společnosti se liší v nakládání s odpadními i čistými vodami.

Čisté vody

Kralupská rafinérie má dvě cirkulační vodárny. Jedna je pro původní rafinérský blok, druhá byla vybudovaná pro

jednotku FCC. Říční vodou se doplňují z rozvodů společnosti Kaučuk. Litvínovská rafinérie nemá vlastní vodárnu

a čistými vodami ji zásobuje vodní hospodářství společnosti Chemopetrol, do něhož se vrací oteplené vody

použité v chladících systémech.

Odpadní vody

Součástí kralupské rafinérie je i mechanicko-chemicko-biologická čistírna odpadních vod, která byla upravená

v rámci výstavby FCC zejména vybudováním akumulačních zásobníků (pro případy přívalových vod) a zlepšením

provzdušňování v biologickém stupni. Samostatnou částí čistírny odpadních vod (ČOV) je čistírna vod odčerpávaných

ze studní hydrogeologické ochrany podzemních vod. Tyto trvale odčerpávané studny, umístěné na hranici

kralupského rafinérsko-petrochemického komplexu po směru toku podzemních vod, tvoří hydrobariéru a chrání

podzemní vody vnějšího okolí před znečištěním případným průnikem závadných látek. Vyčištěné vody se vypouštějí

z ČOV přes nádrž („rybník“) do recipientu.

Litvínovská rafinérie nemá čistírnu odpadních vod a všechny odpadní vody v ní vznikající jsou odváděny do ČOV

Chemopetrolu, která je čistí. Odpadní vody rafinérie jsou rozděleny do několika kvalitativních proudů. Samostatně

jsou odváděny odpadní vody znečištěné sulfidovými louhy i vody z odsolení ropy (tzv. solanka). Ostatní odpadní

vody, pokud jsou předčištěné v rafinérských výrobních blocích, jsou odváděny přímo do ČOV. Nepředčištěné

odpadní vody se čerpají do Chemopetrolu nejprve do předčištění (blok 22), z něhož se odvádějí do ČOV.

Kapacita stripování kyselých vod (obsahujících sulfan) byla zvýšena tak, aby stačila zpracovat jejich produkci

celou rafinérií. Voda ze stripování, původně čerpaná do proudu odpadních vod, se používá jako přídavná voda do

odsolení ropy, čímž se snížila spotřeba čisté vody.

Roční množství odpadních vod z výrobních procesů je závislé nejen na množství zpracované ropy, ale i na konfiguraci

(s rostoucí konverzí ropy roste i spotřeba vody) a vytížení rafinérských technologií. To je vidět na kralupské

rafinérii, v níž došlo k nárůstu produkce odpadních vod (bez vod z hydrobariéry) v r. 2001 v důsledku najetí

jednotky FCC, aniž by tomu odpovídal nárůst zpracování ropy.

22 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


Pro případy havarijního odčerpávání jímek odpadních vod, např. pro odčerpávání při hašení požáru, litvínovská

rafinérie nebyla dostatečně vybavena. Pro takové potřeby proto byly vyčleněny potřebné zásobníky a vybudován

potrubní systém, umožňující nárazově zvýšené množství takové vody odčerpat a uskladnit.

V tabulce je uvedeno množství odpadních vod i jejich množství vztažené na tisíc tun zpracované ropy za posledních

5 roků.

Tabulka č. 6

Objem odpadních vod rafinérie Kralupy v letech 2001 až 2005

Kralupy

rok odpadní vody specificky na ropu

(10 3 m 3 /rok) ( m 3 /1 kt ropy)

2001 698,0 317,6

2002 612,2 288,9

2003 550,7 254,8

2004 557,2 256,3

2005 667,9 261,0

Tabulka č. 7

Objem odpadních vod rafinérie Litvínov v letech 2001 až 2005

Litvínov

rok odpadní vody specificky na ropu

(10 3 m 3 /rok) ( m 3 /1 kt ropy)

2001 2066,0 641,4

2002 2064,7 593,0

2003 2222,7 587,1

2004 2054,4 533,2

2005 2143,2 470,9

Objemy podzemních vod ze studní hydrogeologické ochrany areálu Kralupy nad Vltavou za posledních pět roků

ukazuje tabulka č. 8.

Tabulka č. 8

Objem čerpaných podzemních vod v letech 2001 až 2005

rok

10 3 m 3 /rok

2001 878,1

2002 1090,0

2003 1034,2

2004 925,1

2005 1136,1

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 23


NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Počáteční období po přičlenění rafinérií ke společnosti, zahrnující období roku 1997, 1998 a části roku 1999,

bylo provázeno zvýšeným množstvím odpadů, zejména nebezpečných, především v Litvínově. Nárůst měl dvě

příčiny: První z nich byla likvidace následků velkého požáru v litvínovské rafinérii (listopad 1996), druhou byly

výkopové zeminy ze zahajovaných investic, kontaminované starou ekologickou zátěží. Část těchto zemin byla

uložena na skládku, část byla předaná k biodegradaci. Po dokončení velkých investic v Litvínově nastal pokles

množství odpadů z investiční výstavby (r. 1999) až na současnou úroveň.

Množství odpadů z výrobních činností se – s výjimkou r. 2001 – výrazněji neměnilo. Na počátku uvedeného roku

došlo k havarijnímu přetečení tanku těžkého topného oleje, při němž část obsahu tanku kontaminovala přilehlé

kolejiště. Vyteklý topný olej velkoplošně kontaminoval kolejiště přilehlé železniční vlečky, které muselo být sanováno.

Znečištěný materiál kolejového lože byl uložen na skládku.

Určité meziroční kolísání množství odpadů z výroby je dáno zarážkovými cykly. Původní dvouletý cyklus byl změněn

na čtyřletý, který by se měl projevit i snížením celkové produkce odpadů.

Již od r. 2000 ve společnosti aktivně pracuje skupina tzv. championa pro zlepšení hospodaření s odpady. Ve

svém programu se zaměřuje na zlepšování výsledků v oblasti hospodaření s odpady. Pro r. 2005 to bylo třídění

odpadů, snižování podílu nebezpečných odpadů i celkového množství nekalových odpadů. Aktivity byly orientovány

i na snížení množství úniků nebezpečných látek, v jejichž důsledku vznikají i nebezpečné odpady.

Množství odpadů litvínovské rafinérie za r. 2005 se zvýšilo ve srovnání s r. 2004. Důvodem byla zejména zemina

z výkopů nové kanalizace benzínových nádrží tankoviště Jiřetín (530 tun) a pak také nárůst množství kovového

odpadu o téměř 250 tun. Zejména zvýšením množství kovového odpadu došlo ke zvýšení podílu recyklovaného

odpadu z výrobní činnosti rafinérie na téměř 46,5 % oproti 23,5 % dosaženým v r. 2004.

Produkce odpadů kralupské rafinérie ve srovnání s r. 2004 poklesla o více než 800 t v důsledku poklesu množství

odpadů z investiční činnosti. Množství odpadů z výrobní činnosti zůstalo prakticky na úrovni r. 2004.

Tabulka ukazuje vývoj produkce odpadů z obou rafinérií společnosti za posledních pět roků. Je z ní patrné,

že množství odpadů z výroby za poslední 4 roky, s výjimkou výše popsaného nárůstu v Litvínově, se téměř

nemění.

24 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


Tabulka č. 9

Produkce odpadů z onou rafinérií společnosti v letech 2001 až 2005 v tunách za rok

odpady odpady z investic odpady z výroby

rok celkem celkem nebezpečné celkem nebezpečné

2001 11422,6 2441,2 1050,0 8981,4 4994,5

2002 3340,7 501,0 179,6 2839,7 1497,3

2003 4628,0 1700,2 651,8 2927,8 1967,2

2004 4192,4 1372,0 34,8 2820,4 1860,4

2005 4301,2 716,1 559,8 3585,1 2068,3

Podíl recyklovaných odpadů z výrobních činností litvínovské rafinérie se zvýšil oproti předcházejícímu roku téměř

na dvojnásobek (vyjádřeno v %). Kaly produkované biologickou čistírnou odpadních vod kralupské rafinérie se

používají od začátku roku 2005 k výrobě hmoty používané k rekultivaci uranových dolů a v důsledku toho rafinérie

recyklovala téměř 86 % celkového množství odpadů z výrobních činností.

Vývoj podílu recyklovaných odpadů z výroby na celkové odpady z výroby a podílu nebezpečných odpadů z výroby

na celkové odpady z výroby obou rafinérií od r. 2002 jsou v dalších tabulkách:

Tabulka č. 10

Podíl recyklovaných a nebezpečných odpadů z výroby rafinérie Litvínov v letech 2001 až 2005

podíl recyklovaných podíl nebezpečných

odpadů z výroby odpadů z výroby

rok [%] [%]

2002 46,0 30,4

2003 36,0 36,4

2004 23,5 39,7

2005 46,5 32,4

Tabulka č. 11

Podíl recyklovaných a nebezpečných odpadů z výroby rafinérie Kralupy v letech 2001 až 2005

podíl recyklovaných podíl nebezpečných

odpadů z výroby odpadů z výroby

rok [%] [%]

2002 31,9 80,3

2003 3,8 87,3

2004 29,8 81,9

2005 85,9 83,6

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 25


EKOLOGICKÉ VÝROBKY

Od počátku svého působení na trhu navázala Česká rafinérská na tradici každé z rafinérií i v péči o kvalitu svých

výrobků, což se stalo jednou z hlavních priorit společnosti. Dosahovaná kvalita se trvale udržuje na úrovni srovnatelné

s renomovanými zahraničními dodavateli. Nejvýznamnější komoditou vyráběnou ve společnosti jak z hlediska

objemu výroby, tak i z hlediska dopadů na životní prostředí jsou motorová paliva – automobilové benziny

a motorové nafty. Z toho důvodu je právě jim věnována ve společnosti největší pozornost.

Vývoj kvality motorových paliv je v posledních desetiletích veden především snahou snížit zatížení životního prostředí

v důsledku neustále rostoucí automobilizace a tím i množství emitovaných škodlivin. Tato snaha se promítá

do stále přísnějších limitů škodlivin, které jsou formulovány v evropském kontextu směrnicemi EU. Tyto požadavky

se pak následně promítají do příslušných evropských výrobkových norem. Můžeme s hrdostí konstatovat,

že kvalita motorových paliv vyráběných společností splňovala tato přísná evropská kritéria často v předstihu. Jako

příklad můžeme uvést například „Ekologickou iniciativu ČAPPO“ z roku 1998, kdy se naše společnost v rámci

této asociace přihlásila k přísnějším limitům v obsahu síry a aromatických uhlovodíků. Tato iniciativa byla určitým

mezistupněm mezi tehdy platnými kvalitativními požadavky na motorová paliva a požadavky zaváděnými v EU od

roku 2000.

Významným mezníkem z hlediska ochrany životního prostředí bylo úplné ukončení výroby olovnatých benzinů

a jejich vyloučení z trhu v průběhu roku 2000. Pro uspokojení potřeb motoristů využívajících tento typ automobilového

benzinu pro provoz svých automobilů byl zaveden bezolovnatý benzin obsahující místo toxických olovnatých

sloučenin speciální přísadu na bázi draselné soli. Motoristická veřejnost tak ani ukončení výroby a distribuce

olovnatých benzinů nezaznamenala, protože u čerpacích stanic byl i nadále k dispozici benzin Speciál červené

barvy, který se mohl bez problémů používat pro starší typy motorů s netvrzenými ventilovými sedly vyžadujícími

původně olovnatý benzin.

Počátek nového milénia v motorových palivech byl určen směrnicí EU 98/70/ES týkající se kvality automobilového

benzinu a motorové nafty. Podle této směrnice byly stanoveny 2 významné mezníky – rok 2000 a 2005.

Podle této směrnice se limitovaly některé vybrané kvalitativní parametry autobenzinu a motorové nafty nejvíce

ovlivňující životní prostředí. V případě autobenzinu to byla zejména těkavost, obsah síry a obsah aromatických

uhlovodíků, v případě motorové nafty pak obsah síry, obsah polyaromatických uhlovodíků a spalovací charakteristiky

charakterizované cetanovým číslem. Počínaje rokem 2005 tak podle této směrnice nesměl obsah aromatických

uhlovodíků v automobilovém benzinu přesáhnout hodnotu 35 % objemových a obsah síry v autobenzinu

i motorové naftě nesměl přesáhnout 50 mg/kg, V roce 2003 byla uvedená směrnice dále doplněna směrnicí

2003/17/ES zavádějící tzv. bezsirná motorová paliva (sulphur free) tj. motorová paliva obsahující nejvýše

10 mg/kg síry. Tomuto požadavku musí všechna motorová paliva vyhovovat nejpozději od 1. 1. 2009.

Zatímco splnění kvalitativních požadavků pro rok 2000 bylo relativně jednoduché, další zpřísnění pro rok 2005

a zejména 2009 již bylo nutné řešit komplexně a bylo zřejmé, že bude vyžadovat nákladné investiční akce. Za

tímto účelem byl zpracován projekt „Čistá paliva“, jehož realizace postupně probíhá. Úplné dokončení projektu

26 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


„Čistá paliva“, představující investice v řádu několika miliard korun, se očekává v průběhu roku 2006. To v praxi

bude znamenat, že na konci roku 2007 obě rafinérie budou schopny dodávat veškerou produkci motorových paliv

v kvalitě „sulphur-free“ předepsané pro rok 2009, tzn. s obsahem síry nejvýše 10 mg/kg.

Další významnou aktivitou naší společnosti je také příprava na plnění požadavků EU uvedených ve směrnici

2003/30/ES, které se týkají náhrady části klasických ropných paliv biopalivy na bázi obnovitelných zdrojů energie.

Podíl biopaliv na trhu motorových paliv by se měl postupně zvyšovat tak, že v roce 2010 by měl dosáhnout

nejméně 5,75 % z celkového množství motorových paliv uplatněných na trhu v přepočtu podle jejich energetického

obsahu. Pro zajištění splnění těchto úkolů byl zpracován projekt „Biopaliva“, který umožní v obou rafinériích

přimíchávat do vyráběného automobilového benzinu kvasný líh a do motorové nafty metylester řepkového oleje

(MEŘO) v množství povoleném platnými normami, tj. až do výše 5 % objemových. Současně se také připravuje

rekonstrukce jednotky pro výrobu MTBE na výrobu ETBE, kde by měl dosud používaný metanol také nahradit

bioetanol.

Ke snížení znečišťování ovzduší emisemi ze spalování rafinérských výrobků, především těžkého topného oleje, významným

způsobem přispěly procesy hlubokého zpracování ropy, které byly uvedeny do provozu v obou rafinériích

společnosti. V litvínovské rafinérii to je jednotka visbreaker, zpracovávající těžké zbytky z vakuového destilování

ropy a v kralupské rafinérii komplex fluidního katalytického krakování, který rafinérii změnil z původní klasické

– avšak z pohledu využití základní suroviny již zastaralé – na moderní tzv. konverzní typ. Obě jednotky přeměňují

těžké ropné frakce, dříve spalované v průmyslových topeništích na, vzhledem k rostoucí automobilizaci, stále

žádanější motorová paliva. Ta jsou vzhledem k výše uvedeným úpravám kvality k životnímu prostředí šetrnější,

zvláště v kombinaci s katalyzátory výfukových plynů, jejichž používání by se mělo rozšířit i na dieselové motory.

Vývoj obsahu síry v motorové naftě (NM)

průměrný obsah síry v NM, mg/kg

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

dodávky motorové nafty na trh (% rel.) obsah síry v motorové naftě (% rel.) obsah síry v motorové naftě (mg/kg)

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 27


MONITOROVÁNÍ DOPADU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Ovzduší

Měřením se zjišťují emise ze všech spalovacích zdrojů i z ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

V litvínovské rafinérii se zjišťují emise kontinuálním měřením ve spalinách vypouštěných z procesu výroby síry,

z ostatních zdrojů se zjišťují jednorázovým autorizovaným měřením prováděným ve stanovených termínech. Pokračuje

se v projektu kontinuálního měření emisí z kompaktního bloku rafinérie.

Větší rozsah kontinuálního měření emisí ze spalovacích zdrojů má kralupská rafinérie – je instalováno na obou

kouřovodech rafinérského bloku a na výstupu spalin z regenerace katalyzátoru komplexu fluidního katalytického

krakování.

Emise znečišťujících látek z polních hořáků obou rafinérií se stanovují hmotovou bilancí spálených plynů.

Emise procesních uhlovodíkových plynů z rozptýlených zdrojů, které patří do kategorie fugitivních emisí (to jsou

úniky znečišťujících látek případnými netěsnostmi procesních aparátů, čerpadel, kompresorů, potrubních tras

a jejich příslušenství) se zjišťují programem LDAR, popsaným v části týkající se ochrany čistoty ovzduší. Ten je

uplatňován v litvínovské rafinérii již více než 10 roků (ještě před vznikem České rafinérské) a v kralupské rafinérii

od r. 1998.

Kralupská rafinérie provozuje imisní monitorovací stanici umístěnou v obci Veltrusy a tím se podílí na sledování

kvality ovzduší v této lokalitě.

Vody

Přípustné ukazatele množství i znečištění odpadních vod vypouštěných z kralupské rafinérie jsou stanoveny

integrovaným povolením vydaným Krajským úřadem Středočeského kraje v září 2004. Plnění stanovených limitů

povoleného znečištění vypouštěných odpadních vod i jejich množství se sleduje postupy stanovenými integrovaným

povolením.

K operativnímu řízení provozu čistírny odpadních vod slouží výsledky interního zjišťování kvality vod pomocí bodových

i slévaných vzorků, které provádí provozní laboratoř kralupské rafinérie.

Množství vypouštěných odpadních vod je měřeno kontinuálně a průtok je porovnáván se stanoveným limitem.

Měřidlo je ověřováno oprávněnou osobou.

28 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


NÁKLADY VYNALOŽENÉ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Provozní náklady

Provozní náklady na ochranu životního prostředí jsou uvedeny v položkách tradičně používaných ve zprávách

o vlivu společnosti na životní prostředí. Z nich je patrné, že největšími položkami jsou náklady na čištění a vypouštění

odpadních vod a na zpracování sirovodíkových plynů procesem Claus.

Tabulka č. 12

Provozní základy na ochranu životního prostředí v roce 2005 v tisíci Kč

Jednotky Claus – odsíření plynů 26 457,5

Provoz a údržba ČOV* 7 899,6

Čištění a vypouštění odpadních vod 80 673,4

Analýza vod 107,0

Provoz HOPV** a otevřený kanál 6 162,2

Monitoring znečištění ovzduší a podzemních vod 1 100,0

Poplatek za ovzduší 1 144,5

Odstraňování odpadů 7 298,1

Měření emisí 2 293,5

Ostatní 5 642,7

ČOV* – čistička odpadních vod

HOPV** – hydrogeologická ochrana podzemních vod

Investice

Realizace masivních investic do ochrany životního prostředí vyvrcholila v r. 2001. Od té doby se realizují akce

menšího rozsahu, jimiž se postupně snižuje vliv rafinérských zařízení na životní prostředí.

V kralupské rafinérii se jednalo o úpravy kanalizačních systémů a kondenzátního hospodářství, modernizaci

olejového hospodářství, dokončení výměny hořáků pecí v bloku 25. Zvláštní pozornost byla věnována snižování

emisí hluku a vypouštění odpadních vod do recipientu. Na jejich realizaci bylo vynaloženo 19,6 mil. Kč

V litvínovské rafinérii to byly úpravy těsnění plovoucích střech tanků, výměna membrány vyrovnávacího plynojemu

VRU, předehřev vzduchu pece hydrogenační rafinace benzínu, nová kanalizace u benzínových tanků tankoviště

Jiřetín, kontinuální měření emisí na NRL a projekt na instalaci tzv. nízkonoxových hořáků. Na jejich realizaci

bylo vynaloženo 17,1 mil. Kč.

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 29


Vedle uvedených investičních akcí jsou důležité dva další projekty, jejichž cílem je výroba motorových paliv šetrnějších

k životnímu prostředí – je to projekt „Čistá paliva“ a projekt „Biopaliva“.

V části této zprávy týkající se ekologicky přijatelných výrobků je patrné, že se pokračovalo v realizaci projektu

„Čistá paliva“ – byla dokončena a do provozu uvedena tříodtahová kolona destilace benzínu v kralupské rafinérii,

pokračovalo se v modernizaci rafinace motorové nafty v obou rafinériích a také na přípravě projektu selektivní

hydrogenace FCC benzínu.

V roce 2005 byl zahájen projekt výroby biopaliv v obou rafinériích, který zahrnuje jak výrobu bionafty přídavkem

metylesteru řepkového oleje, tak přídavek bioetanolu, vyráběného ze zemědělských produktů, do automobilového

benzínu.

Tabulka č. 13

Přehled investičních nákladů projektů podle rafinérií v roce 2005 v milionech Kč

Litvínov Kralupy

Životní prostředí 17,1 19,6

Čistá paliva 8,1 107,6

Bionafta 11,1 22,6

Bioetanol 10,4 3,1

Celkem 46,7 152,9

Česká rafinérská 199,6

KOMUNIKACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

V roce 2005 bylo předmětem komunikace České rafinérské ukončení programu „Čistá paliva 2005“, informace

z valných hromad, realizace projektů na ochranu životního prostředí apod. Komunikační akcí největšího rozsahu

byl Den otevřených dveří průmyslového areálu Kralupy. Byl organizován společně s a.s. Kaučuk 10. a 11. 6.

2005 a účastnilo se ho celkem 640 účastníků, kteří si prohlédli areál, seznámili se s výsledky v oblasti HSE

a diskutovali s vedoucími pracovníky i specialisty společnosti.

Vůči městům a obcím v okolí obou rafinérií uplatňovala Česká rafinérská principy sociální odpovědnost (CSR).

Se zastupiteli města Veltrus byly zorganizovány dva kulaté stoly České rafinérské a Kaučuku Kralupy a to na

téma hluk a protihluková opatření, resp. flérování. Obě akce oslovily představitele města sousedícího s kralupským

areálem a ti mohli přímo diskutovat předmětné záležitosti a vyslechnout vysvětlení souvislostí činnosti

průmyslového areálu a stavu životního prostředí. Tato komunikace bude pokračovat i v roce 2006. Více ve Zprávě

o společenské odpovědnosti 2005.

Česká rafinérská úzce spolupracuje s Ekologickým centrem Most pro Krušnohoří, které informuje obyvatele

Mostecka o stavu životního prostředí a ekologické problematice, zajišťuje i přeshraniční komunikaci se státními

orgány i veřejností ze sousedního Saska v SRN.

30 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


RESPONSIBLE CARE

Indikátory výsledků HSE (dle CEFIC) r. 2005

číslo indikátor jednotka 2005

Rafinérie: Kralupy (K), Litvínov (L) K L

Bezpečnost práce a ochrana zdraví

1 Počet smrtelných úrazů počet úmrtí za rok 0 0

2 Frekvence úrazů s následnou pracovní neschopností

2.1 Pro vlastní zaměstnance počet úrazů/1 mil. odprac. hodin/rok 0 1,7

2.2 Pro kontraktory počet úrazů/1 mil. odprac. hodin/rok 0 0

3 Frekvence nemocí z povolání počet nemocí/1 mil. odprac. hodin/rok 0 0

Ochrana přírody

Nakládání s odpady

4 Nebezpečný odpad t/rok 1479,2 1148,7

5 Ostatní odpad t/rok 343,3 1330,0

Emise do ovzduší

6 Oxid siřičitý t/rok 771,3 1139,1

7 Oxidy dusíku t/rok 142,2 402,7

8 Oxid uhličitý t/rok 446059 663623

9 Těkavé organické látky

9.1 VOC t/rok 55,1 47,7

9.2 POPC t/rok 47,6 73,7

Vypouštění do vod

10 Sloučeniny fosforu t/rok 0,5 –

11 Sloučeniny dusíku t/rok 11,5 –

12 CHSK t O2/rok 83,2 –

13 Těžké kovy celkem (faktor EQS) t/rok N –

BSK 5 t/rok 15,9 –

Nerozpuštěné látky t/rok 39,7 –

Ropné látky (NEL) t/rok 0,6 –

Další potenciální vlivy

14 Látky s potenciálním vlivem na zdraví a ŽP

14.1 Sirovodík - do ovzduší t/rok 0,0 0,466

- do vod t/rok – –

Využívání energie

15 Spotřeba energie a účinnost využívání energie

15.1 Spotřeba energie tuny ekvivalentu oleje (TOE)/rok 142007 187613

15.2 Specifická spotřeba energie TOE/rok/tuny produkce/rok 0,05281 0,03735

Distribuce/doprava

16 Nehody při distribuci/dopravě

16.1 Letecká počet nehod/tuny přepravených látek – –

16.2 Železniční počet nehod/tuny přepravených látek – –

16.3 Silniční počet nehod/tuny přepravených látek – –

16.4 Námořní počet nehod/tuny přepravených látek – –

16.5 Vnitrozemská vodní počet nehod/tuny přepravených látek – –

16.6 Produktovou počet nehod/tuny přepravených látek – –

Referenční údaje

1 Počet pracovníků

1.1 Počet vlastních pracovníků (průměrný) 272 422

1.2 Počet pracovníků kontraktorů (průměrný) 168 212

2 Počet odpracovaných hodin

2.1 Počet odpracovaných hodin vlastních pracovníků 443200 746925

2.2 Počet odpracovaných hodin kontraktorů 206329 388956

3 Obrat - tržby za prodej vlastních výrobků a služeb*) mil. Kč/rok *) *)

4 Distribuce výrobků a počet nehod – –

5 Náklady na bezpečnost, ochranu zdraví a ŽP

5.1 Investiční náklady do HSE celkem mil. Kč/rok 168,2 71,6

5.2 Podíl investičních nákladů do HSE na celkových % 60,3 34,9

5.3 Provozní náklady do HSE mil. Kč/rok 91,0 358,9

N – nebylo sledováno - nevyskytuje se, není produkováno, *) rafinérie jsou pouze přepracovací, bez vlastních výrobků

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 31


4. ŘÍZENÍ KVALITY

POLITIKA JAKOSTI

Česká rafinérská považuje kvalitu svých výrobků a služeb a spokojenost zákazníků za své prvořadé cíle a bude

provádět své podnikatelské aktivity v souladu s touto politikou.

Kvalitu svých činností bude Česká rafinérská udržovat na požadované úrovni dodržováním následujících zásad:

1. Udržovat vysokou kvalitu výrobků a služeb.

2. Upravovat specifikace produktů tak, aby byly uspokojeny požadavky zákazníků.

3. Zlepšovat povědomí zaměstnanců o zajištění jakosti prostřednictvím vzdělávání.

4. Vyhodnocovat a vybírat technologické změny podporující požadavky zajištění jakosti.

5. Zajišťovat požadovanou úroveň jakosti na straně dodavatelů a kontraktorů společnosti.

6. Dodržovat platnou legislativu.

7. Otevřeně komunikovat s cílovými skupinami.

8. Monitorovat a měřit procesy, stanovovat opatření pro zlepšení výkonnosti procesů za účelem neustálého

zlepšování efektivnosti systému řízení jakosti.

9. Budovat renomé společnosti prostřednictvím transparentního systému řízení jakosti.

Všichni zaměstnanci České rafinérské odpovídají za plnění zásad politiky jakosti.

Ing. Ivan Souček

Předseda představenstva a generální ředitel

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 33


VÝSTUPNÍ KONTROLA

Nástrojem řízení kvality v České rafinérské je systém výstupní kontroly výrobků, který je zajišťován laboratorním

informačním systémem LISA. Tento moderní informační systém je přístupný uživatelům s přidělenými určitými

přístupovými právy, podle kterých uživatelé mohou registrovat vzorky, zavádět výsledky analýz do systému, uvolňovat

vyhovující výrobky, vytvářet atesty výstupní kontroly a spravovat systém specifikací výrobků.

Systém výstupní kontroly:

U výrobků jsou prováděny odběry vzorků vždy po dokončení přípravy materiálu v nádržích. Příjem vzorku v laboratoři

je zaznamenán písemně a zaregistrován do systému LISA, kde je mu přiděleno registrační číslo. Na základě

provedené analýzy jsou pod registračním číslem zaneseny výsledky do systému LISA a je vypracován atest s číslem

totožným s registračním. V průběhu mísení mohou být odebírány kontrolní vzorky, přičemž na základě jejich

rozboru je možno provést operativní zásah do mísícího procesu. Tyto výsledky je možno v systému sledovat pod

jednotlivými registračními čísly.

Kontrola činnosti laboratoří je prováděna na základě kruhových zkoušek pořádaných externími firmami. Laboratoře

se účastní kruhových zkoušek Shell, IP, ASLAB.

Atesty jsou vystavovány na základě provedeného rozboru a vyhodnocení kvality podle příslušné normy.

• Za vystavení atestu odpovídá pracovník pověřený vedoucím laboratoří na základě písemného pověření.

• Atest leteckého petroleje uvolňuje vedoucí laboratoře, popř. jeho zástupce.

• Pro zahraniční zákazníky jsou vyhotovovány atesty v anglickém, polském nebo německém jazyce.

Vzorky se ukládají v nezbytně potřebném množství pro provedení příslušných analýz.

Laboratoře České rafinérské mají vybudovány sklady referenčních vzorků. Uchovávají se zde kapalné vzorky

z expedovaných cisteren a výstupy z nádrží.

Tabulka č. 14

Úložné doby skladování produktů rafinérie

Produkt

Skladovací doba (měsíc)

Automobilové benzíny (výstupy i cisterny): 3

Benzín pro pyrolýzu (výstupy i cisterny): 2

Letecké benzíny (výstupy) 6

Letecké benzíny (cisterny) 3

Motorová nafta (výstupy i cisterny): 3

Rafinovaný plynový olej (výstupy i cisterny): 2

Rafinovaný plynový olej (export): 3

Letecký petrolej (výstupy): 12

Letecký petrolej (cisterny): 3

Motorová nafta (expedovaná produktovodem) 2

Automobilové benzíny (expedované produktovodem) 3

TTO, LTO, ETO (export): 3

Olejové hydrogenáty 2

Kapalná síra 3

Suroviny pro Chemopetrol, a.s. 3

34 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


laboratoře Rafinérie Kralupy

278 52 Kralupy nad Vltavou

Odbratel

Datum tisku 23.05.2006

Píjemce atestu

Atest výstupní kontroly

Strana 1 z 1

Doklad . 6-29388

Materiál motorová nafta

Specifikace motorová nafta t.B-50 S

Šarže 6-29388

Místo vzorkování 429 NM nafta motorová ST 264

Vzorek . 6-29388

Odebráno 23.05.2006

Položka 1

Test

Jednotka

Analýza

Specifikace

Hustota pi 15°C

Cetanový index

Cetanové íslo

Odpa.množství pi 250°C

Odpa.množství pi 350°C

95%obj.pedestiluje pi

Filtrovatelnost

Bod vzplanutí dle P-M

Obsah síry

Korozivní psobení na Cu

Obsah vody - ppm

Conradson

Celk.obsah neistot

Popel

Viskozita pi 40°C

Mazivost pi 60°C korig.

Obsah polyaromát

Oxidaní stabilita

Estery mast.kys.(FAME)

Elektrická vodivost

kg/m^3

-

-

%obj.

%obj.

°C

°C

°C

mg/kg

klasifik.

ppm

%hm.

mg/kg

%hm.

mm^2/s

µm

%hm.

g/m^3

%obj.

pS/m

842,0

51,0

51,0

33,0

94,0

354,0

-3,0

71,0

34,0

1

48,0

0,0800

24,00

0,005

2,914

260,0

5,00

17,0

0,0

128

820,0 - 845,0

min. 46,0

min. 51,0

max. 65,0

min. 85,0

max. 360,0

max. 0,0

min. 56,0

max. 50,0

1

max. 200,0

max. 0,3000

max. 24,00

max. 0,010

2,000 - 4,500

max. 460,0

max. 11,00

max. 25,0

max. 5,0

Analytický nález

Kvalita vyhovuje požadavkm SN EN 590:2004

Kontroloval: Marie Kolovratová

eská rafinérská a.s.,IO 62741772, je certifikována podle normy ISO 9001:2000 (certifikát . PRA 201705) a ISO 14001:1996 (certifik

PRA 201705) firmou Lloyd´s Register Quality Assurance. Platnost obou certifikát do 2/8/2007.

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 35


Kvalita produktů

V tabulce č. 15 je uveden vývoj počtu reklamací na kvalitu produktů ze strany zákazníků v letech 1998–2005

Tabulka č. 15

Počet reklamací v letech 1998 až 2005

rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

počet reklamací 1 7 11 20 11 4 6 7

oprávněných 0 5 10 16 5 3 3 1

zamítnutých 1 2 1 4 5 0 3 6

v řešení 0 0 0 0 1 1 0 0

Ke všem oprávněným reklamacím jsou stanovena nápravná popř. preventivní opatření. Evidence reklamací je

vedena v databázi v Lotus Notes/Reklamace.

Cílová hodnota pro položku „Oprávněné reklamace“ v HSEQ bodové kartě byla splněna na 120 %, viz str. 10.

Monitorování spokojenosti interních a externích zákazníků

Monitorování spokojenosti interního zákazníka probíhalo na úrovni mezi divizemi, které vzájemně hodnotí stav

a možnosti zlepšení interní komunikace a spolupráce.

Prvním krokem pravidelných kampaní interní spokojenosti byla příprava elektronického dotazníku. Skládá se

obvykle z více částí (úvodní část, část společná, části speciální pro jednotlivé divize/sekce). Dotazník je respondentům

přístupný na Intranetu. Je zajištěna anonymita odpovědí. Je možné doplnit i konkrétní připomínky či

návrhy. Vyplněné dotazníky byly centrálně zpracovávány a souhrnné výsledky byly zpřístupněny ředitelům a manažerům.

Tyto výsledky se staly podkladem pro následné schůzky mezi divizemi. Z každé schůzky byl pořizován

definovaný zápis s dohodnutými akcemi pro zlepšení komunikace a spolupráce.

Na základě těchto výstupů byl za celou Společnost zpracováván výsledný Plán na zlepšení. Plnění v něm obsažených

závazků je průběžně monitorováno. V pravidelných intervalech je vydávána informace o stavu plnění

opatření ke zlepšení.

Monitorování spokojenosti externího zákazníka probíhá nově se zaměřením na naše externí zákazníky – procesory.

Byla zmapována struktura pracovní komunikace společnosti a procesorů a na tomto základě stanoveny

osoby odpovědné ve společnosti za jednotlivé oblasti komunikace. Byla připravena nová metodika a připraven

dotazník (s omezeným počtem otázek je uživatelsky přístupný a časově nenáročný, pro každou oblast komunikace

je připravována speciální verze). Jako respondenti jsou vybírány osoby z řad procesorů odpovědné za jednotlivé

procesy a oblasti komunikace vůči společnosti (výběr prováděn dle matice komunikace Česká rafinérská

- procesoři). V roce 2006 budeme pracovat podle nové odsouhlasené metodiky.

36 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


Monitorování výkonnosti procesů

V roce 2005 byl dokončen projekt na zlepšení „Sladění“. Jeho cílem byla revize a nastavení procesů v naší

společnosti včetně ukazatelů výkonnosti. Každý proces má svoje základní ukazatele, kterými je sledována výkonnost.

V případě nesouladu jsou přijímána nápravná opatření.

ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 37


© CDL Design s.r.o., 0154a/2006

More magazines by this user
Similar magazines