I. Úvod do problematiky a shrnutí současného stavu - „učící se II ...

vos.cz

I. Úvod do problematiky a shrnutí současného stavu - „učící se II ...

OBSAHI. Úvod do problematiky a shrnutí současného stavu - „učící seorganizace“......................................................................................................................6I.I Je Vaše organizace učící se? ........................................................................12I.II Příklady z praxe...............................................................................................15II. Ekologická politika a podnikatelská strategie .................................18II.I Strategie ekologického marketingu ............................................................20II.II Marketing pro udržitelný rozvoj .................................................................21II.III Trvale udržitelný rozvoj...........................................................................25IIIStandardy systému environmentálního managementu a jejichzavádění ..........................................................................................................................31III.I Standardy EMS...............................................................................................31III.II Důvody podniku pro zavedení EMS.....................................................33III.III Rozhodnutí top managementu o implementaci EMS ........................35III.IV Požadavky normy ISO 14 001.................................................................37IV Průzkum zaměstnanců firmy ANECT a.s..........................................39IV.I Společnost ANECT a.s..................................................................................39IV.II Dotazník – spokojenost zaměstnanců ....................................................40IV.III Výsledky ankety – „spokojenost zaměstnanců“ ................................43IV.IV ANECT - učící se organizace? ..............................................................59V Vyhodnocení principů spol. moudré z pohledu trvaleudržitelného rozvoje přírody (EMS) a sociálních vztahů ......................61LITERATURA ....................................................................................................................64SEZNAM OBRÁZKŮ.........................................................................................................65SEZNAM TABULEK .........................................................................................................655


ÚVOD„Učící se organizace“ je hnutí posledních let, které zdůrazňuje pružné reagování na změny,týmovou práci, a zejména neustálé poznávání a učení člověka i organizace. Velmiproměnlivé podnikatelské prostředí si vynucuje stále pružnější organizace, schopnépohotové reakce na tržní situaci a rychlého vývoje nových výrobků a služeb. Klíčovou roliv tomto procesu nepřetržité adaptace firmy hrají lidé, kteří jsou nepostradatelným činitelempotřebných změn. Protože klasické postupy strategického plánování jsou v podmínkáchrychlých přeměn příliš pomalé, jsou pravomoci k rozhodování přenášeny na lidi, kteřídokáží proaktivně rozpoznat potenciální příležitosti v nových situacích. V učící seorganizaci není už vzdělávání považováno za separátní funkci, ale celá organizace se stávásystémem, kde se jednotlivci učí z činností organizace a kde organizace jako celek se učíz aktivní součinnosti jednotlivců. Při sestavování týmů je respektována různorodost amezioborovost. Různorodost složení umožňuje týmům dosáhnout složitosti prostředí.Ovšem společnost moudrá jde mnohem dále, protože lidé si uvědomují svoji moc a sílu,ohromný rozsah informací a znalostí, ale také svoji ohroženost přírodní a společenskou,příslušnost ke kosmické realitě.„Naše společná budoucnost“, ve které je doporučeno řešit problém vztahu ekonomického aekologického rozvoje nikoliv cestou zastavení ekonomického rozvoje, ale zaměřením se nanový typ hospodářského rozvoje, označovaný jako „trvale udržitelný rozvoj“ [sustainabledevelompent] - jde o takový rozvoj, který dokáže uspokojit potřeby současné generace, beztoho, že by ohrozil naplnění potřeb generací budoucích a jiných národů. Jedná se zejménao to, že firmy budou vytvářet strategie, které jsou prospěšné pro životní prostředí a zároveňbudou přinášet zisky.Cílem je zejména definovat principy společnosti moudré v oblasti trvale udržitelnéhorozvoje přírody a sociálních vztahů – zaměřit se na definování EMS (EnvironmentalManagement System).6


I. Úvod do problematiky a shrnutí současného stavu - „učícíse organizace“„Učící se organizace“ je hnutí posledních let, které zdůrazňuje pružné reagování na změny,týmovou práci a zejména neustálé poznávání a učení člověka i organizace. Učící seorganizace využívá veškerý intelekt, znalosti a zkušenosti k nepřetržitému rozvíjeníprospěchu zákazníků.V dnešní době rozvíjející se management znalostí prosazuje nový způsob pohledu na vztahpracovního procesu, procesu vzdělávání jednotlivce a rozvoje celé organizace. Tradičnízpůsob vzdělávání stavěl na získání požadovaných znalostí a dovedností předuskutečněním určitého pracovního úkolu, před uzavřením pracovní smlouvy, nebopříslušnou přípravu před přijmutím komplexního projektu. V souladu s podmínkamivýroby v industriální společnosti se pracovník připravil na určitý pracovní výkon a s toutopřípravou vydržel poměrně dlouhou dobu, mnohdy celý život. Když potom dodatečněměnil nebo nárazově zdokonaloval své dovednosti, bylo to zejména v důsledkuspecifických požadavků konkrétního úkolu. Moderní doba, v souladu s požadavkyznalostní společnosti, přináší požadavek permanentního učení. Tento proces učení se stává,dle mého názoru, se již stal nedílnou součástí pracovních úkolů a je praktickyneoddělitelný od existence člověka v organizaci. Pojem znalostní pracovník v sobězahrnuje nutnost permanentního učení a celoživotního vzdělávání a organizace musí protyto činnosti vytvořit takové podmínky, které by každému pracovníkovi tuto činnost nejenumožňovaly, ale přímo ho k ní motivovaly.Současný management znalostí rozeznává organizační učení (organizational learning) aučící se organizaci (learning organization). Při organizačním učení, nebo také učeníprobíhajícím v organizaci, se v podstatě snažíme vytvořit takové prostředí, které je proučení příznivé a podporuje jej, přitom vedoucí management se snaží jednotlivé pracovníkyk učení motivovat.Problematika učící se organizace se zaměřuje na podstatu učení: aplikaci principů avytváření takových systémů řízení, které považují výrobu a vzdělávání za jeden celek.Vedle formálního a neformálního vzdělávání představuje organizační učení pouze jednuz několika dimenzí učící se organizace .7


Hlavním cílem učící se organizace je vytvářet takové systémy, které by podporovalyjednotlivce, aby se při své práci učili, využívá přitom všech prostředků k tomu, abypodporovala samotné vzdělávání a jeho prostřednictvím i zvyšování e efektivnost výroby.Permanentní učení je hlavním nástrojem vytváření intelektuálního kapitálu, zdrojembohatství a zásadní konkurenční výhodou podniku.Přechod od tradiční k učící se organizaci je chápán jako zásadní posun paradigmatu, kterýpřináší některé nové, zlomové charakteristiky a přístupy.Pracovník již není nákladem, ale investorem intelektuálního kapitálu. Pohled napracovníka a na jeho přínos z hlediska pracovního výkonu pro podnik se v poslední dobězásadně změnil. Manuální pracovník v industriální společnosti byl považován za náklad anáklady bylo nutno snižovat. Tradiční pohled na znalostního pracovníka jako nezávisléhoinvestora intelektuálního kapitálu, který investuje svůj čas, talent, úsilí, energii a vlastnízainteresovanost. Jako investor se tedy může do značné míry svobodně rozhodnout, zda ana kolik se bude v dané organizaci angažovat. Tento vztah se v poslední době chápe tak, žemezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dochází k uzavření jisté psychologické smlouvy,ve které pracovníci nenabízejí svůj intelektuální kapitál a zaměstnavatel se zase zavazujevytvořit k jeho uplatnění optimální podmínky. Prostředkem k uplatnění je decentralizacepravomoci zaměstnanců a posilování jejich odpovědnosti. Organizace musí ve vlastnímzájmu vytvořit takové prostředí, ve kterém by se intelektuální kapitál dobře rozvíjel auplatňoval.Vzdělávání je aktivita, učení se je osobním výsledkem, zvýšení dovedností a schopnostípracovníka. Systém vzdělání musí jednoznačně vést k dosažení žádoucích výsledků. Tomutaké odpovídá pohled na znalosti jako na určitou akci.Vzdělávání musí být úzce spjato s podnikovou strategií. Nová ekonomika je častocharakterizována jako kvalifikovaná, založená na znalostech a vědomostech. Větší podílpřidané hodnoty bude realizován lidským mozkem daleko více než lidskými svaly.Z hlediska konkrétní organizace to znamená, že všechny vzdělávací aktivity musí býtvelmi úzce spjaty s podnikovými cíli.8


Permanentní učení se stává součástí vývoje znalostního pracovníka. Požadavky dnešnípraxe vyžadují kontinuální, celoživotní vzdělávání. Jeho obsah musí být přizpůsobovánčasto se měnícím potřebám organizace. Stálé „kamenné instituce“ poskytující vzděláníjsou sice základem, ale pracovník sám musí přispívat k permanentnímu vzdělávání.Nenásilné skloubení vzdělávacího pracovního procesu je nezbytná nutnost a je v zájmupracovníka i organizace, aby se realizovalo.Učícími se organizacemi P.M. Senge (1990) rozumí „Organizace, kde lidé soustavněrozvíjejí svoji schopnost tvořit skutečně požadované výsledky, kde jsou živeny nové aexpanzivní způsoby myšlení, kde se otvírají brány kolektivním aspiracím a kde se lidéprůběžně učí, jak se společně učit.“S pojmem učící se organizace je zejména spojováno jméno Peter M. Senge (ředitelsystému myšlení a organizačního učení ze Sloanovy školy pokročilého managementuMassachusettského technologického institutu v Bostonu).Peter M. Senge (1993) formuloval nástroje, které vedou k vytváření „učící seorganizace“:• Systémové myšlení, které musí nahradit tradiční jednostranné uvažování postavenéna izolování částí problému komplexním přístupem, který integruje různé přístupy(technický, ekonomický, kulturní, atd.),• Osobní mistrovství, které spočívá nejen ve zvládnutí odborných dovedností, aletaké v neustálém prohlubování vlastních představ, soustředění energie, rozvojivytrvalosti a objektivním vnímání reality,• Změna myšlenkových modelů – předsudků, generalizací („vždycky jsme byliúspěšní v rozvoji mechanických psacích strojů a elektronické psací stroje nejsouvážnou konkurencí“), které brzdí rozvoj firem, a jejich nahrazení novými ideamiv procesu učení, získávání nového obrazu světa,• Sdílení vizí – potřeba mít jasnou představu o budoucím rozvoji firmy, kteroubudou pracovníci s nadšením uskutečňovat,• Týmové učení, které je postaveno na schopnosti členů týmu překonat své osobníbariéry a naučit se „myslet společně“.9


Změny, kterých je díky těmto nástrojům docíleno, umožňují organizacím přežití v nejistéma nepředvídatelném prostředí postmoderního světa.Jak vypadá taková „učící se organizace“?• Nepřetržitá změna – velmi proměnlivé podnikatelské prostředí si vynucuje stálepružnější organizace, schopné pohotové reakce na tržní situaci a rychlého vývojenových výrobků a služeb. Klíčovou roli v tomto procesu nepřetržité adaptace firmyhrají lidé, kteří jsou nepostradatelným činitelem potřebných změn.• Podpora sebevzdělávání – v učící se organizaci není už vzdělávání považováno zaseparátní funkci, ale celá organizace se stává systémem, kde se jednotlivci učíz činností organizace a kde organizace jako celek se učí z aktivní součinnostijednotlivců.• Týmová práce – jsou sestavovány týmy pro řešení problémů, které jdou zaschopnosti jednotlivce. Při sestavování těchto týmů je respektována různorodost amezioborovost. Různorodost složení umožňuje týmům dosáhnout složitostiprostředí. Rozdílné individuální schopnosti členů podporují inovační kapacitutýmů.• Nová role manažerů – stávají se spíše učiteli než organizátory. V této rolipomáhají svým podřízeným jakou koučové, průvodci fungování organizace,příčinám problémů a individuálnímu chování.Učení je kontinuální, strategický proces, který musí být integrován do všech pracovníchprocesů. Pracovníci by měli mít neomezený přístup ke zdrojům informací (tzv. open bookmanagement), které jsou pro úspěch organizace rozhodující. Principy, kterými se tento typorganizace řídí, musí být založeny na spravedlivém hodnocení a odměňování, otevřenémpřístupu k informacím, respektování odlišných názorů, posilování pravomocí jednotlivců apracovních týmů, a to na všech organizačních úrovních, a na oceňování všech forem učeníse kdekoliv, uvnitř i v okolí organizace.V literatuře se objevují dva přístupy k učení v organizaci. První staví do středu všehopodnikového dění proces učení v přesvědčení, že vše ostatní se jeho působením„automaticky zlepší“. Typickým reprezentantem těchto přístupů je napříkladMarquardtův model učící se organizace.10


VizeKulturaStrategieStrukturaOrganizaceUčení seZaměstnanciManažeřiZákazníciDodavateléPartneřiVeřejnostLidéZnalostiTechnologieAkviziceTvorbaAkumulaceTransformace apoužitíInform. technologieTechnol. podporovanévzděláváníSystémy řízení znalostíobrázek 1 - Model učící se organizace podle MarquardtaDruhá skupina názorů se řídí přesvědčením, že učení se je sice důležitou součástí podniku,která prorůstá všemi subsystémy řízení, ale k efektivnímu podnikovému řízení jsou nutné idalší podnikové subsystémy a teprve jejich vzájemné provázené působení vytváří potřebnýsynergický efekt. Tento model např. reprezentuje Model řízení znalostního podniku aprincipy jeho fungování (Truneček, 2003, s.111).GLOBÁLNÍFiremníidentitaStrategiea výkonnostPROSTŘEDÍTýmové ZNALOSTNÍ Zákaznickýzaměření PODNIK imperativManagementznalostíProcesníorientaceZNALOSTNÍSPOLEČNOSTIobrázek 2 – Model řízení znalostního podniku a principy jeho fungování11


I.IJe Vaše organizace učící se?Příspěvek z časopisu CZECH BUSINESS FORUM, Magazín CZECH TOP 100,č. 1 – 200 - Je Vaše organizace učící se?Jedním z důležitých kritérií tzv. učící se organizace je výměna informací. Lidé by měli mít přehledo tom, co kdo umí nebo čím se zabývá ve volném čase – nikdy totiž nevíte, co se firmě zrovnamůže hodit. To ale není zdaleka všechno.Principy učící se organizace se totiž nedají shrnout do jediné věty, varují hned na začátkuodborníci, kteří se touto problematikou zabývají.Představme si situaci, která je ve firmách docela častá. Jeden z obchodníků byl na školení. Poslézeo tom hlavním, co se dozvěděl, napsal zprávu, a kolegům ji rozeslal mailem. To je sice fajn, alenestačí to. V učící se organizaci totiž zaměstnanec své poznatky předá kolegům také ústně, třebapři společném obědě nebo na neformální besedě.Ještě chvilku zůstaňme v obchodním oddělení. Jeden z členů týmu vyzkoušel zbrusu nový postup adíky tomu se zvýšil jeho obrat. „v učící se reorganizaci by mělo být samozřejmé, že onu zkušenost,kterou u klienta udělal a díky které má tento měsíc větší čísla obratů než zbytek oddělení, ostatnímprozradí,“ říká ředitelka společnosti Ambra – Consulting Radka Šušková s tím, že ve firmě musíbýt zároveň vytvořeno takové motivační prostředí, aby měli lidé důvod vyměňovat si informace azkušenosti a byli na tom zainteresování. Nejhorší totiž je, když je v podniku atmosféra, v níž sezaměstnanci bojí podělit se o zkušenosti, či mají dokonce obavy, že už je firma ve chvíli, kdybudou ostatní znát totéž co oni, nebude potřebovat.K uvedeným příkladům z praxe se určitě sluší doplnit tu charakteristiku učící se organizace, kteráje určitě nejvýznamnější. Jak samotný název napovídá, lidé v takové firmě mají chuť neustále sevzdělávat. Vzdělávání přitom nesmí být namátkové, kdy si každý vybere, jaký kurz by ho zrovnazajímal, ale i cílené a v souladu se strategií celé společnosti. „ Firma, která se chová jako učící seorganizace, tedy cíleně investuje do dalšího rozvoje zaměstnanců, zároveň ale vytváří takovéklima, že vlastně není možné se nevzdělávat a není možné nepředávat svoje znalosti a zkušenostidál,“ shrnuje to celé profesor Vysoké školy J.A. Komenského Jan Barták.V takovém prostředí potom dochází k neustálé výměně know-how. A o to právě jde. Znalosti jsoua budou tím nejcennějším kapitálem a učící se organizace je přístup, který firmě umožňuje dostat sedíky nim na nadstandardní úroveň. „Majitele společnosti samozřejmě vždycky zajímají peníze.Takže když se mě někdo zeptá, proč se o tohle všechno snažit odpovídám velmi stručně: Protože seto vyplatí,“ dodává Radka Šušková.Americký pedagog Peter M. Senge definuje učící se organizaci jako místo, kde lidé „postupnězlepšují své schopnosti dosáhnout požadovaných výsledků, ustavičně se učí, jak se učit spolus ostatními, postupně objevují, jak se podílet na vytváření reality, a zajímají se o to, jak mohou tutorealitu měnit.“12


Jak ale tohoto pohádkového ideálu dosáhnout? Všechno se odvíjí od firemní kultury a bez zralostisociálního klimatu nemůže učící se organizace nikdy fungovat. „Nemůžete lidem striktně nařídit,aby na svých znalostech „neseděli“. Na to žádný normativ neexistuje. Firemní kultura tedy musíbýt nastavena tím způsobem, aby tak činili sami a s chutí,“ připomíná Jan Barák s tím, že s lidskýmkapitálem se těžko pracuje v autoritativně řízené firmě, kde je nevraživost, silný kariérismus a kdese jenom nařizuje. O věcech se nediskutuje a informace tečou pouze jedním směrem. Mnohem lépese budou prvky učící se organizace nastolovat tam, kde se řídí participativně a kde už fungujíkooperativní metody práce.A jaká vlastně bývá výchozí situace? „V tuzemsku jsem se setkala s různou úrovní firemní kulturya také s různými stadii učící se organizace. Někde všechno funguje dobře – lidé pracují společně naprojektech, mluví o věcech, které se jim povedly, i o tom, co se nezdařilo. Tím pádem se všichnis každým dalším projektem posunují dopředu. Je logické, že lidé, kteří pracují na něčem novém,dělají chyby – ty by se však už neměly znovu opakovat a k tomu je potřeba si o nich říci,analyzovat je a přijmout opatření, která jejich opakování zabrání. V kulturách, kde je spíšedirektivní řízení, to takto přirozeně nefunguje a pak je potřeba postupně změnit zaběhnutý způsobmyšlení a vysvětlit lidem, že když začnou více spolupracovat, tak to pro ně nepředstavuje žádnériziko ohrožení,“ podotýká Radka Šušková. Právě na Moravě, kde tato konzultantka hodně působí,se zaměstnanci o práci bojí a strach z nahraditelnosti bývá opravdu silný. „V poslední dose všaknaštěstí setkávám spíše se vstřícným přístupem ke změnám a k rozvoji lidí a to je dobře,“ dodává.Teprve když panuje ve firmě vstřícné kolegiální prostředí, může řídící pracovník cíleně vnášetprvky učící se organizace. Pro začátek může vedení svolat setkání zaměstnanců, kde má každýz pracovníků možnost upozornit na své znalosti, které má i firma je nevyužívá. To proto, aby seneopakoval v úvodu zmíněný případ s maďarštinou. „Podobné akce, na nichž se pak zaměstnancirozhovoří například i o svých pracovních plánech, přáních či představách, pak mohou probíhatjednou do roka. Šéfové tím získají větší přehled, mohou kariéry svých lidí vhodněji nasměrovat amohou také neustále posouvat limity všech pracovníků. Což je samozřejmě prospěšné pro oběstrany,“ podotýká Radka Šušková.Nezbytností jsou již zmíněná setkání poté, co někdo absolvoval školení či stáž. Profesor JanBarták, který v minulosti působil jako profesionál ředitel jedné velké IT společnosti, popisuje, jakpodobné besedy u nich ve firmě vypadaly.„Některé věci byly považovány za firemní standard odpovídající kultuře firemního života - třeba to,že všichni lidé zabývající se softwarem si postupně zlepšovali kvalifikaci a ti nejlepší sedopracovávali k certifikátu Gold inženýr. Své poznatky si nenechávali pro sebe, ale nanejrůznějších setkáních, nezřídka i neformálních, certifikovaní zaměstnanci diskutovali s těmi, kteříse na zkoušky teprve připravovali, nebo s kolegy z oblasti hardwaru. Takže si nehráli na žádnéhvězdy firmy, ale pravidelně se starali o rozvoj dalších lidí ve firmě.“13


A výstup pro firmu? Samozřejmě, že tyto certifikáty posouvají zaměstnance velice dopředu,zároveň z toho ale nesmírně těží i zaměstnavatel. Díky informovaným lidem získá nové produktydříve než konkurence, má čas adaptovat nový software na české prostředí… „Při vzdělávání jdezkrátka o to sladit zájmy zaměstnance se zájmy celé firmy. Pak lidé sami dělají věci, které aninemají v popisu práce,“ zdůrazňuje profesor Jan Barták.Propracovaný model učící se organizace mají ve společnosti Oskar Mobil provozující mobilní síťOskar. Každý zaměstnanec má svůj individuální vzdělávací plán a nejméně dvakrát do rokaproběhne schůzka s nadřízeným, při které se hodnotí výsledky práce a plánuje se osobní vývojkaždého z nich. Interně tu navíc funguje elektronický nástroj nazvaný Oskarův deník, což jeaplikace, kam zaměstnanci i manažeři vypisují své dosažené výsledky a plánují cíle pro dalšípololetí. Tím se podporuje neustálé předávání informací ve firmě.U Oskara se podporují vztahy napříč firmou. Kromě interních a vzdělávacích programů se tento cílnaplňuje i tím, že se někteří pracovníci mohu občas vžít do situace jiných. Vybraní zaměstnanci semohou stát součástí specifického programu, který jim umožňuje úzce se seznámit s jinými částmifirmy, než které jim jsou důvěrně známé. Délka programu je individuální a není neobvyklé, že trvávíce než tři měsíce. „Není nic mocnějšího a důležitějšího pro úspěch firmy než informovanízaměstnanci,“ uzavírá tiskový mluvčí Petr Šindler.Pochopitelně není žádným překvapením, že veškeré teambuildingy, firemní večírky a další akce,kde se lidé lépe poznávají, jsou při implementaci prvků učící se organizace nezbytností. Přineformálních setkáních je navíc vidět, jaký potenciál lidé vlastně mají, což se dá velmi dobřevyužít při práci. Kolega na firemním víkendu s rodinami výborně zorganizoval výlet na kolech?Prima, a nebavilo by ho více využít tyto svoje organizační schopnosti i v práci? Na společnýchakcích zkrátka dochází k objevování talentů tam, kde byste je nečekali.V učící se organizaci vládne na všech úrovních hierarchie jednoznačně profiremní atmosféra. Díkyspolečným cílům zaměstnanci cítí, že se všichni podílejí na řízení firmy. V neposlední řadě je tedysmyslem konceptu učící se organizace vytvořit z lidí nadšené spolupodnikatele, kteří spojují svůjosobní kariérní rozvoj s růstem a úspěchem firmy, kde pracují.Eva Tajanovská, odborná spolupráce: Jan Barták, Vysoká škola J. A. Komenského14


Skutečnost Krátkodobé plánování Nekomplexní pohled na procesy Nejasné kompetence Odbornost, špatné vztahy Individualismus Bariéry mezi útvary Negativní postoj ke změnám,inovacímobrázek 3 Změny potřeb v učící se organizaciZměny potřeb v učící se organizaciUčící seorganizaceCíl Dlouhodobé plánování, strategickévize Znalost kritických faktorů úspěchu Jasné kompetence Profesionalismus, dobré vztahy Týmová práce Spolupráce mezi útvary,komunikace Pozitivní postoj ke změnám,inovacímZdroj: Ambra - ConsultingI.IIPříklady z praxeKe koši kolem šéfa?V zájmu učící se organizace je možné zavést na pracoviště tzv. funkční nedokonalosti, kdyjsou např. kopírky, tiskárny, kávovary, a někde dokonce koše umísťovány na hůředosažitelná místa. Lidé pak musí více cestovat po firmě a dochází mezi nimi k častějšímkontaktům.Stejně tak se někdy uvádí, že pro naplnění schématu učící se organizace jsou lepší otevřenékanceláře s buňkami než uzavřené místnosti. To ale není podle odborníků zase takjednoznačné: Ve velkoplošné kanceláři dochází k neustálému „informačnímu šumu“, řadalidí ale preferuje své soukromí a v podobných podmínkách se jim nepracovalo dobře.Kromě toho: dochází v otevřených kancelářích skutečně k výměně informací? Řada lidí sitotiž „vypne“ a své okolí jednoduše nevnímá. A z toho potom může vzniknoutnedorozumění.Ergonomie pracoviště patří podle expertů sice mezi až druhořadé záležitosti, které alemohou v organizaci, kde se prvky učící se organizace zavádějí, posunout věci dopředu.Nedá se ale samozřejmě spoléhat na to, že by samotné přestěhování kanceláře přinesloobrovský posun. Nejdůležitější je samozřejmě vstřícná firemní kultura a aktivní přístupk principům učící se organizace.Zdroj: Ambra-Consulting15


Trendy ve vzděláváníEfektivní a dobře zacílené vzdělávání je jedním z důležitých rysů firemní kultury. Jakéjsou tedy v současnosti nejvíce využívané formy firemního vzdělávání?WorkshopTým dostane zadané určité téma a společně je řeší. Lidé dávají praktické příkladyz pracovní praxe a díky tomu se tak mohou dělit o nápady při řešení každodenníchreálných problémů a posoudit je z různých aspektů.Workshop vede k týmové práci, učí, že „deset lidí pracujících odděleně na tomtéž projektunedá dohromady takový výsledek jako deset lidí pracujících na projektu společně.“Seminář se zpětnou vazbouJde o přednášku na určité téma, informace v tomto případě ale neproudí jenom jednímsměrem. Účastníci jsou vedeni k aktivitě – na konci přednášky nebo za každýmtematickým blokem je totiž prostor pro diskusi, díky níž se mohou objevit nové nápady ařešení problémů. V závěru účastníci zhodnotí (ústně, popř. vyplní dotazník), co odsemináře očekávali a co jim přinesl.E-learningPopulární metoda vzdělávání. Pojďme se však podívat na plusy a minusy e-learningu.Výhody jsou jasné – můžete si zvolit dobu, kdy budete studovat, nikam nedojíždíte.K záporům patří to, že tato metoda klade velké nároky na osobní ukázněnost a vůli a že přiní člověk nemůže sdílet poznatky celého týmu. Více se každopádně uplatňuje u exaktníchdisciplín, jako je třeba matematika či fyzika, kde je vždy jednoznačné řešení. Méně se užhodí pro humanitní obory, např. psychologii, kde některá řešení vyžadují širší diskusi ajediný závěr třeba ani neexistuje.KoučováníJde o dlouhodobější instruování a stimulování k lepšímu výkonu. Nemusí se provádětpouze individuálně, koučována může být systematicky skupinka účastníků. Tady je právěrole vrcholových manažerů. Tady je právě role vrcholových manažerů, kteří by měli svýmpodřízeným předávat ne hotová řešení, ale problémy, na nichž se naučí samostatně myslet,využívat poznatků a zkušeností, hledat a nalézat nejvhodnější řešení. Obrazně řečeno16


s využitím příměru filozofa Lao-C´: „Kouč vám nedá ulovenou rybu, ale naučí vás rybychytat“.MentoringCharakterizuje se podobně jako koučování. Mentora, který podobně jako kouč radí ausměrňuje svého svěřence v další kariéře, si ale člověk vybírá sám; na základě jehoodbornosti i jeho osobnostních rysů, vzájemné sympatie. Tato metoda je velmi individuálnía také poměrně nákladná a většinou po ní sahají pouze vrcholoví pracovníci.Zdroj: časopis Czech business forum, Magazín Czech top 100, 1-200517


II.Ekologická politika a podnikatelská strategieKaždý podnikatel by si měl uvědomit, že v podstatě všechny druhy podnikových činnostímají větší nebo menší negativní vliv na životní prostředí.Námětem proč vypracovat ekologické politiky podniku mohou být tyto zásady:• uplatňovat principy trvalého udržitelného rozvoje, který respektuje potřebysoučasnosti aniž by komplikoval budoucím generacím dosahovat jejich cíle,• usilovat o prosazení nejnáročnějších ekologických měřítek ve všech zemích, kde jepodnik činný,• prosazovat takové zásady zodpovědnosti za výrobky a služby podniku, kteréodpovídají principu „od kolébky do hrobu“,• usilovat o minimalizaci užívání všech surovin, materiálů a energie, využívatobnovitelné, resp. recyklovatelné materiálové zdroje od surovin po součástky,• snižovat co nejvíce odpady ve všech odvětvích podnikání, prosazovat zaváděnímálo odpadových, resp. bezodpadových postupů,• respektovat obdobné ekologické zásady uplatněné vůči podnikům našimiobchodními partnery,• udržovat trvalý dialog s místní samosprávou,• uplatňovat zásady dopravy a manipulace s materiálem, chránící životní prostředí,• respektovat hlediska ochrany životního prostředí při rozhodování o novýchinvestičních záměrech,• průběžně hodnotit ekologické důsledky všech činností,• spolupracovat při rozvoji problémů, souvisejících s ochranou prostředí, podporovatrozvoj vztahů s veřejností v této oblasti.Možná nejvýznamnější rys ekologické politiky začátku 90. let jsou širší „proaktivní“ snahypodniků o integraci hledisek ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje dosvých systémů řízení. Dochází přitom k vypracovávání a sjednocování obecných postupů(standardů), jimiž se tyto tzv. environmentální manažerské systémy budou v praxiuskutečňovat, a to i na mezinárodní úrovni.18


Příčiny změn této strategie:• snaha podnikohospodářské sféry být více připraveni na stále sílící tlaky vláduplatňovat nástroje ekologické politiky,• roste ekologické vědomí a sílí tlak veřejnosti, především ve vyspělých zemích, nazveřejňování informací o vlivu podniků na životní prostředí a řešení ekologickýchproblémů vůbec,• zavedení těchto systémů může zvýšit image firmy, což má význam směremk veřejnosti i obchodním partnerům v tuzemsku i v zahraničí (tlak v dodavatelskoodběratelskémřetězci),• zjištění, že vědeckotechnický rozvoj, především cestou čistších technologií, jeschopen snižovat negativní vliv na životní prostředí pro podniky ekonomickyefektivními cestami,• zavedení systémů environmentálního managementu může snížit transakční nákladyspojené např. s vyhledáváním takovýchto technologií,• je v zájmu podniků, aby byly schopny do propočtů efektivnosti svých investiczapočítávat i položky související s jejich vlivem na životní prostředí (např. relativněnižší nárůst mezd při zlepšení pracovního prostředí, dopad zlepšení image firmy navýnosy a zisk atd.),• roste vzdělání a hodnotové orientace lidí ve vztahu životnímu prostředí, předevšímvzdělanějších lidí, tito jsou současně majiteli firem či zaměstnanci managementů,• v transformujících se zemích je tento proces podporován ze strany rozvinutýchzemí,• pro řadu podniků je silným motivem, je-li tato strategie podporována státem.S přechodem na proaktivní strategie časově souvisí i přechod od následných technickýchřešení problémů životního prostředí (budování koncových technologií, jako odlučovačů,ředění škodlivin apod.) k řešením technicky preventivním a to v celém cyklu: vstup dovýroby – výroba – užití – likvidace. Z hlediska dopadů na životní prostředí následnátechnická řešení jen zpravidla přenášejí problém z jedné složky životního prostředí dodruhé, čímž nemohou vést k jeho ozdravění, nýbrž jen k postupnému zhoršování kvality.Co je však významné, že i z hlediska ekonomiky podniků se řada vyvinutých preventivníchtechnických řešení začala ukazovat jako pro podnik ekonomicky efektivnější ( s dobounávratnosti často v řádu několika měsíců) než řešení následná.19


II.IStrategie ekologického marketinguEkologický marketing – marketing, který podporuje trvale udržitelnou činnost podniku –není radikální změnou v dosavadní praxi, ale spíše jejím rozšířením. Dvě základní strategie(strategie prevence znečištění, strategie opětovného využívání zdrojů) jsou logickýmvyústěním snah rozvinout výrobně – spotřebitelské vzorce chování, které poškozují životníprostředí jen do nezbytně nutné míry.Ekologický marketing přibírá do svého rozhodování ekosystémy a chápe je jako externífaktor, obvykle limitující. Slučitelnost s fungováním ekosystémů se stává třetím základnímrozhodovacím kriteriem, vedle uspokojení zákazníka a splnění podnikových cílů, zejménafinančních. Další novinkou je to, že firma se chápe jako součást integrovaného celku –životního cyklu produktu, a bere tedy na sebe odpovědnost za svá rozhodnutí vůči všemostatním subjektům podél tohoto cyklu.Dvěma základními strategiemi je jednak strategie prevence znečištění (pollutionprevention) a jednak strategie opětovného využívání zdrojů (resourcce recovery).Strategie prevence znečištění, se zaměřuje na prevenci vzniku jakýchkoli nežádoucíchvýstupů z podniku, ať už se jedná o pevné dopady nebo znečištění vod či ovzduší. Stojítedy u vstupu přírodních zdrojů do výrobního procesu a snaží se o jejich co možnánejefektivnější přeměnu na žádoucí výstupy. Jejím výsledkem je nejenom nižší množstvíodpadů a znečištění, ale i úspora nákladů na případné nápravné akce. Tato strategie semůže dále rozčlenit podle toho, zda se soustřeďuje na výrobek samotný nebo na proces.Strategie opětovného využívání zdrojů se snaží zachytit a znovu využít materiály a energiez odpadových toků. Ideálem nedosažitelným díky zákonu rostoucí entropie je uzavřenýsystém kolotoče přírodních zdrojů, jejich neustále opětovné využívání, bez potřeby dalšíchnových zdrojů a bez jakýchkoli odpadů. Vzhledem k tomu, že takový stav nelze nastolit, jenutné se zabývat vznikajícími odpady a využívat z nich všechno, co ještě má nějakouhodnotu. To se může dít díky znovu-využití již použitého výrobku, kdy se tento upraví tak,aby byl trhem znovu přijat, nebo recyklací materiálu, případně materiálovou změnou, kdyse například využije energie vzniklá z likvidace výrobku.20


Toto jsou tedy proaktivní marketingové strategie podniku. Vzhledem k tomu, že semarketing stal v posledních desetiletích jednou z klíčových podnikových činností, mnohdyse stává, že strategie marketingová a podniková splývá. Je rozhodnutí o portfoliu výrobkůrozhodnutím marketingovým nebo podnikovým? Marketing stojí u tvorby základníchpodnikových směrů a cílů, jelikož je to právě on, kdo přináší podniku informaci o tom,s čím lze na trhu uspět. Proto je tak důležité včlenit úvahy o trvale udržitelném rozvojiprávě do úvah marketingu.II.II Marketing pro udržitelný rozvojStejně tak jako ostatní podnikové činnosti, tak ani marketing nesmí zůstat hluchý k jednéz největších výzev nové doby, a to trvale udržitelnému rozvoji. Tím více, že sev současnosti stal činností pro podnik klíčovou.O marketingu, který své úkoly vykonává s ohledem na životní prostředí blízké ivzdálenější, můžeme slyšet jako o marketingu zeleném, ekologickém, udržitelném, atd.V podstatě jde stále o totéž – o podporu dlouhodobé prosperity firmy. Myslíme-li toudlouhodobostí horizont několika desetiletí nebo i staletí, pak hlediska ochrany životníhoprostředí – která mnohdy úzce souvisejí i s hledisky sociálními – nelze v žádném případěopomíjet. Dnešní chápání ochrany životního prostředí pouze jako nadbytečných nákladůzačíná pomalu ustupovat a nezřídka se můžeme setkat s přístupem, kdy je naopak totouchopeno jako budoucí konkurenční výhoda.Předně je třeba říct, že činnost marketingu musí vycházet se strategie celé firmy. Závazekchovat se šetrně k životnímu prostředí je tak celostní úkol, že musí vycházet ze saméhonitra podniku a musí ho prostoupit do nejposlednějších úkonů. Tedy od ředitele až povrátného. To je úkol, se kterým se potýkají přístupy EMS – environmentálníhomanažerského systému.Zaměřme se nyní na podnikový marketing. Má klíčovou pozici vzhledem k současnésituaci na trhu, kdy je převaha nabídky, a firmy bojují o každého zákazníka. Marketing mák dispozici čtyři základní „páky“ – marketingový mix, který se snaží optimalizovat. Jsou toznámá 4P, tedy výrobek, cena, distribuce a komunikace (product, price, promotion, place).Přičemž každý z těchto prvků lze řídit „environment – friendly“.21


Výrobek. Úkolem marketingu je prozkoumat trh a zjistit, o co je zájem, co by zákaznícibyly ochotni koupit, ale na trhu to není. Aby firma na trhu uspěla, musí být flexibilní ainovativní. Z toho důvodu je účelné nedržet se „za každou cenu“ výrobku jako takového,ale pochopit, jakou službu od něho spotřebitel žádá. Odrazíme-li se od takového základu,máme širší pole působnosti pro nové nápady. Máme-li zájem se jako podnik chovat šetrněk životnímu prostředí, uplatníme tzv. eko-design a přemýšlíme tak o celém „životě“výrobku. Nejenom tedy o stadiu výroby, ale i provoz a konečná likvidace výrobku by mělibýt co nejšetrnější. Takový přístup zahrnuje celou řadu rozhodnutí a v podstatě by se dalshrnout jako tzv. proaktivní strategie prevence odpadů a znečištění.Cena šetrného výrobku je dnes asi nejpalčivějším bodem podnikové strategie. Novétechnologie, zavádění EMS, různé poplatky na ochranu životního prostředí, to jsouvšechno náklady, které se projeví ve zvýšené ceně. A to se krátkodobě může jevit velminevýhodně. Ovšem firma, která se hodlá na trhu udržet dlouhodobě, musí jít s dobou.V mnoha případech se navíc ukázalo, že jakmile si v sobě podnik, „udělal pořádek“ třebadíky EMS, snížily se mu náklady. Jak na různých platbách za znečišťování, tak i třebanáklady za energii nebo materiál. Vždyť každý odpad – ať pevný, kapalný či plynný –který z podniku odchází, je vlastně neefektivně zpracovaný vstup. A efektivnost, to už jeněco na co slyší většina firem.Volba vhodné distribuce je také důležitá. Samozřejmě nejlepší by bylo obchodovat sesvými výrobky co nejblíže místu výroby, ale to není v současném glboalizujícím se světěpro mnohé firmy přijatelné. Přichází tedy ke slovu rozhodnutí o způsobu dopravy. Známouvěcí je relativní šetrnost železnice a vodní dopravy oproti silnici nebo letadlu. Samozřejměkaždý druh dopravy má svá pro i proti a v současnosti stojí bohužel mnohdy hlediskaochrany životního prostředí proti jiným důležitým aspektům, jako je cena dopravy, jejírychlost a kapacita. Prokletím dnešního otevřeného světa je ovšem zbytečné převáženízboží někam, kde by se i bez něj dalo obejít. Většinou se to děje pod falešnou nálepkouzvýšení konkurence.Komunikace bývá nejvýraznější činnost marketingového oddělení. Je zde ukryt velkýpotenciál výchovy zákazníků. Myslím, že správná volba komunikačního mixu je tennejsilnější nástroj, který může marketing využít při podpoře podnikových snah chovat seudržitelně. Vytvořit a vychovat si zákazníky je dlouhodobý úkol, jehož úspěšné plnění pro22


podnik prospěšnější než cenová politika. Marketingová komunikace, která pracuje „vejménu“ trvale udržitelného rozvoje, má význam nejen pro podnik samotný, ale i pro celouspolečnost.Závazky plynoucí z trvale udržitelného rozvoje lze uchopit jako výzvu 21. století, tak jakto již činí ti nejprogresivnější. Podnik jako nejrozšířenější instituce na světě je mocnousilou v celé lidské společnosti.Příspěvek z časopisu EKONOM, č. 5, 3. - 9.2005Méně jednostranná, vyváženější strategieKoncem loňského roku 2004 schválila vláda ČR dokument zabývající se strategií udržitelnéhorozvoje. V jeho východiscích se objevuje nové, rozšířené pojetí udržitelného rozvoje. Zatímcoobsahem předchozího vládního konceptu byla jednostranná orientace na environmentální rozvoj,v pozměněné strategii se stává východiskem aktuální potřeba zajistit vyváženost v rozvojiekonomickém, ekologickém i sociálním. Toto rozšířené více-rozměrové pojetí se jeví jakomimořádně přínosné, a to z několika důvodů. Tím nejdůležitějším je možnost monitorovat aanalyzovat ekonomické, sociální a ekologické jevy v účelově sestavených příčinných idůsledkových souvislostech. Získané poznatky pak mohou přispět k utváření východisek proformování komplexní politiky. Strategie udržitelného rozvoje zahrnuje celou řadu témat. Dokumentje otevřený vůči dalším etapám prací. Jedenáct tezí do diskuse:1. Je důležité reformovat cenový systém tak, aby hospodářské subjekty musely vzít do svýchrozhodovacích procesů v úvahu plné náklady zhoršování životního prostředí a sociální dopadya převzít tak zodpovědnost za environmentální a sociální externality.2. Posílení rozhodovacích procesů spjatých s udržitelným rozvojem je podmíněno integrací řadyvládních politik, jejíž dosažení vyžaduje transparentnost a účast veřejnosti.3. Stěžejní role v podpoře udržitelného rozvoje připadá vědě a technologickému faktoru. Užitíprogresivních technologií napomáhá, a mělo by i nadále vést, ke snížení či zastavení procesuzhoršování životního prostředí souvisejícího s ekonomickým růstem Na trvalých podnětechk inovaci a rozvoji technologií, které podporují cíle udržitelného rozvoje, by se měl podílet jakprivátní, tak veřejný sektor.4. Promítnutí efektů z globalizačního a technologického pokroku do úspěchu udržitelného rozvojese neobejde bez větší soudržnosti politiky obchodní, investiční, ekologické a sociální, a to navšech úrovních, tj.národní, regionální i podnikové. Přínos v této oblasti lze očekávat od nověformulovaných kodexů odpovědnosti nadnárodních firem, které připravují příslušné komiseOrganizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).5. Významnou roli v utváření poznatkového fondu o postupech k prosazení udržitelného rozvojehodlají sehrát mezinárodní instituce. Evidence pokroku v ekologické politice a jejích efektech23


má být součástí pravidelných ekonomických hodnocení a přehledů. Ty pak mohou být inspiracípro ostatní země, zejména v případě, že půjde o zkušenosti těch nejlepších.6. V mechanismech udržitelného rozvoje sehrává důležitou úlohu posouzení vlivu nákladůrůzných nástrojů ekologické politiky, tj. dotací, daní a povolení k obchodování s emisemi, nadosažené efekty environmentálního vývoje. Řada vyspělých zemí nyní ověřuje hypotézy onegativním vlivu dotací na ekologický vývoj. Jeho hodnocení pomocí analýzy nákladů apřínosů usnadňuje odvození spolehlivých doporučení pro ekologickou politiku.7. Ačkoliv prozatím nebyly vyvinuty mezinárodně standardizované rámce pro monitorováníudržitelného rozvoje, existuje konsensus v tom, že integrace ekologických a sociálních dimenzído systému národních účtů by mohla být užitečným zázemím pro politická rozhodnutí. Totopropojení může přispět ke kvalifikaci vlivu ekonomiky na životní prostředí a naopakk mapování vlivu ekologického vývoje na národní hospodářství. V subsystému, který jedoporučován mezinárodními institucemi, by měly být čtyři druhy evidencí:a) zdrojů způsobujících znečištění (energie a materiálů),b) výdajů na ekologickou ochranu,c) zásob přírodních zdrojů,d) netržních výdajů na ekologické účely.8. Obsahem agendy udržitelného rozvoje by mělo být i měření přes-hraničních ekologickýchefektů, jež jsou důsledkem národních politik sousedících zemí. Obdobně aktuální výzvou jevypracování dlouhodobých projekcí ekologických tlaků, o jejichž výsledky se začínají zajímatmezinárodní organizace.9. Za hlavní zdroje environmentálních tlaků v ČR lze považovat odvětví energetiky, dopravy,zemědělství, chemie a cizineckého ruchu. Z hlediska dlouhodobých tendencí se zmírňují tlakyenergetiky a těžkého průmyslu, což je důsledkem postupného přechodu k postindustriálníspolečnosti a restrukturalizačních procesů s cílem strukturu průmyslu odlehčit. Důsledkem jenarůstající podíl služeb na hrubém domácím produktu, který na druhé straně generuje růstekologických tlaků z odvětví dopravy, cizineckého ruchu a kvůli rozvíjení infrastrukturníchsítí. Na interakce těchto subsystémů ekonomického pilíře a environmentální složkyudržitelného rozvoje by měla být soustředěna stěžejní pozornost.10. Dlouhodobě neudržitelnými se jeví některé druhy nesouladů mezi vývojem pilíře sociálníhoekonomického. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva vzrůstá napětí v důchodovém a zdravotnímsubsystému v rámci sociálního rozvoje, který se stává nekonzistentní se zdroji generovanýmiekonomikou. Naléhavost řešení této problematiky je vysoká, týká se většiny evropských zemí abude proto důležité pečlivě vyhodnotit poznatky z jiných zemí.11. Významným úkolem je sestavit adekvátní soubor ukazatelů udržitelného rozvoje. V souladus rozšířeným konceptem jde o vytvoření takové sestavy indikátorů, jež by mapovalavyváženost ekonomického, ekologického a sociálního rozvoje. Příkladem mohou být ukazatele24


pro monitorování míry zeslabení či eliminace negativního vlivu ekonomického růstu na životníprostředí. V tomto případě jde o indikátory poměrové, kombinující ukazatele ekonomické(hrubý domácí produkt) s indikátory znečištění vzduchu, vody či půdy. Obdobným způsobemlze mapovat i charakter rovnováhy mezi rozvojem sociálním a ekonomickým, a to za pomocikombinace ukazatelů z obou jmenovaných sfér.Slavoj CzesanýHlavní analytik Českého statistického úřaduII.IIITrvale udržitelný rozvojNejdříve uvedu některé z definic trvale udržitelného rozvoje:• Firmy připravují strategie, které budou prospěšné pro životní prostředí a zároveňbudou přinášet zisky,• Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřebypřítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejichvlastní potřeby.• Trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocíekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální iduchovní, při plném respektování environmentálních limitů. Aby to bylov globálním měřítku současného světa možné, je nutné nově redefinovat na lokální,regionální i globální úrovni jejich instituce a procesy.První vlnu environmentalismu ve Spojených státech vzedmuly skupiny ochránců životníhoprostředí a spotřebitelů v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Znepokojovalo jeničení ekosystémů v důsledku vytěžování dolů, kácení lesů, „kyselé deště“, na rušeníozónové vrstvy, toxické a domovní odpady.Druhou vlnu environmentalismu podnítila vláda, která v sedmdesátých a osmdesátýchletech 20. století přijala zákony a regulace, které omezovaly dopady průmyslovéhopůsobení na životní prostředí. Tato vlna způsobila otřesy některým průmyslovýmodvětvím. Ocelářské společnosti a veřejný sektor musely investovat miliardy dolarů dozařízení na snížení emisí, do kontroly znečišťování životního prostředí a do levnějšíchpaliv. Automobilový průmysl začal do automobilů zabudovávat nákladné katalyzátory.25


První dvě vlny environmentalismu se v současnosti propojují se třetí, nejsilnější vlnou,v jejímž rámci firmy přijímají odpovědnost za škody a za narušování životního prostředí.Úsilí hnutí se dnes přesouvá z oblasti protestů do oblasti prevence a od zákazůk odpovědnosti. Stále více firem dnes přijímá strategii trvale udržitelného rozvoje apřipravuje strategie, které budou prospěšné pro životní prostředí a zároveň budou přinášetzisky. Odborník na plánování říká: „Stojí před námi úkol rozvinout globálně udržitelnouekonomiku: ekonomiku, kterou je planeta schopna neomezeně podporovat. Je to obrovskávýzva – a obrovská zodpovědnost.“ 1Trvalá udržitelnost rozvoje je zcela zásadní a velmi náročný cíl. John Browne, prezidentgigantické ropné společnosti British Petroleum položil otázku: „Je ještě možný přirozenýpokrok? Je vývoj udržitelný? Nebo jedna větev pokroku, industrializace, způsobí životnímuprostředí takové škody, že dalším generacím již nezbude obyvatelný svět?“ Browne vidísoučasnou situaci jako příležitost. Před pěti lety firma British Petroleum svými postojivybočil z řady firem z ropného průmyslu v otázkách životního prostředí. „Máme komerčnídůvody udělat něco dobrého pro životní prostředí,“ říká Browne. Pod jeho vedením sefirma stala aktivním účastníkem veřejných diskusí na téma globálního klimatu a směřujek omezení emisí při těžbě a produkci. Zavedla čistič zplodin a významně investovala přiobjevování alternativních zdrojů energie. Přitom zisky firmy dosáhly svého maxima.Na obrázku můžeme vidět matici, kterou mohou použít firmy při rozhodování v rámcistrategie trvale udržitelného rozvoje. Na základní úrovni může společnost začít s prevencíznečišťování trvale udržitelného rozvoje. Na základní úrovni může společnost začíts prevencí znečišťování ovzduší. Prevence zahrnuje více než kontrolu znečištění, tj.odstranění odpadů poté, jakmile vznikly. Prevence znečištění znamená omezit nebominimalizovat odpady ještě před jejich vznikem.1 Stuart L. Hart, Harvard Business Review, leden – únor 1997.26


udoucnostNové technologie pro oblastživotního prostředí• je problém nešetrnosti našichproduktů vůči životnímuprostředí ovlivňovánpoužívanými technologiemi?• Přineslo by použití novýchtechnologií velké zlepšení?Trvale udržitelný rozvoj• Je součástí vize naší společnostiproblematika životního prostředí arozvoje společnosti?• Ovlivňuje naše vize rozvoj novýchtechnologií, trhů, výrobků aprocesů?současnostPrevenceživotního prostředíznečišťování• Při kterých operacích docházík největšímu plýtvání aznečišťování?• Je možné snížit náklady arizika, pokud se nám podaříodstranit zdroj plýtvání nebopokud se nám podaří používatobnovitelné zdroje?Komplexní péče o produkt a cyklus jehoživotnosti• Jaký by byl vliv převzetízodpovědnosti za výrobky po celoudobu jejich životnosti na výzkum avývoj nových produktů?• Pokud budeme omezovat negativnívliv našich produktů na životníprostředí, budeme schopni nabídnoutzákazníkovi vyšší přidanou hodnotunebo snížit náklady?Vnitřní faktoryVnější faktoryobrázek 4 Matice trvale udržitelného rozvojePŘÍPADOVÁ STUDIEDnešní péče o zdravé životní prostředí se vrátí již zítra (kolik prostředků šetříenvironmentální předvídavost)Na Den Země v roce 1970 vystoupilo nově se rodící hnutí na ochranu životního prostředípoprvé s rozsáhlým vzdělávacím projektem, upozorňujícím na velké nebezpečíznečišťování. Byl to velmi těžký úkol: tehdy se o problémy životního prostředí většinaobyvatel nezajímala. Dnes má otázka jeho ochrany velmi širokou podporu veřejnosti.Lidédenně slyší a čtou o stále rostoucím počtu problémů životního prostředí – globálníoteplování, „kyselé deště“, ztenčování ozónové vrstvy, znečišťování ovzduší a vod,budování skládek nebezpečných odpadů apod. – a hlasitě volají po přijatelných řešeních.Nová vlna hnutí na ochranu zdravého životního prostředí způsobila, že mnoho spotřebitelůzodpovědně přemýšlí, jaký produkt si koupí a také kde si jej koupí. Přibližně 87 %obyvatel USA se dnes živě zajímá o ochranu životního prostředí. Roper Starch označujeklíčovou skupinu spotřebitelů, vědomých si nutnosti ochrany životního prostředí, zagreenback greens a dodává, že tato skupina je připravena podpořit zdravé životní prostředí27


spíše otevřenou peněženkou než vyhrnutými rukávy. Tento spotřebitelský přístup podnítilhlavní marketingový trend – „zelený marketing“, hnutí firem a organizací zaměřených navýrobu a prodej produktů šetrných k životnímu prostředí a uplatňujících v praxi teoriiřízení odpadů 3R: redukce, opětovné využití a recyklace odpadu (reducing, reusing,recycling).Velmi dobrým příkladem je firma McDonald´s. Od společnosti Coca-Cola nakupovalasirup v plastových sáčcích, uskladněných v kartónových krabicích. Dnes jej dovážípodobně jako benzin – čerpá se přímo z cisteren do sudů v restauracích. Touto změnou seročně ušetří asi 68 milionů liber obalů. Všechny sáčky, ubrousky, podložky na tácky a nanápoje a dokonce i kancelářské potřeby používané v centrálách jsou vyrobenyz recyklovaných materiálů. Pro tak velkou firmu, jako je McDonald´s představují i tytomalé změny významný rozdíl v nákladech. Firma například ušetří až 1 milion liber odpadůročně výrobou brček na nápoje, která jsou oproti dřívějšku o 20 % lehčí.Ve snaze snížit energetické náklady firma McDonald´s dokonce přizvala několikodborníků z jiných odvětví včetně několika expertů z fondu na ochranu životního prostředí(Environmental Defense Fund – EDF) do diskuse o dalších možnostech energetickýchúspor při provozování svých restaurací. Výsledkem bylo otevření pěti modelových,energeticky úsporných restaurací (The Energy – Efficient McDonald´s – TEEM). Jednaz nich (v Detroitu) čerpá teplo na vytápění restaurace pomocí tepelného čerpadla z hloubkyasi 50 stop. Podobnými jednoduchými způsoby ušetří každá restaurace na výdajích zaenergii až 4 000 dolarů ročně.Producenti v ostatních odvětvích reagují na citlivou otázku ochrany životního prostředípodobně. Ve firmě 3M zavedení programu „Prevence znečišťování životního prostředí sevyplácí“ vedlo k podstatnému omezení znečišťování i ke snížení nákladů. Firma Xeroxrenovuje své kopírky a uvádí je znovu na trh jako své „osvědčené výrobky“ pod názvy„EKO-série“, „Renesance“ nebo „Zelená řada“. Herman Miller, významný výrobcekancelářského nábytku, zavedl v této oblasti nový trend, když začal na výrobu nábytkuvčetně klasické řady používat tropické dřeviny z obnovitelných zdrojů. Šel však ještě dál.Začal recyklovat obaly, zachycovat rozpouštědla používaná při moření dřeva, pálit zbytkylátek a pilin, a tak znovu získával energii pro své výrobní haly. Tyto kroky pomáhajíživotnímu prostředí, ale také šetří firmě Herman Miller 750 000 dolarů na výdajích zaenergii a dopravní náklady.I společnosti, které poskytují služby, se začínají „zelenat“. Studie naznačují, že 85 %cestujících je ochotno zaplatit až o 8 % více za hotely přátelské k životnímu prostředí. Síť28


Sheraton Hotels nedávno otevřela svůj první hotel tohoto typu – Sheraton RirrenhouseHotel ve Philadelphii, který používá pouze produkty bez toxických bělidel. Všechennábytek v hotelu je vyroben ze dřeva získávaného z obhospodařovaných lesů a všechnykoberce, závěsy, záclony, tapety a nátěry jsou z netoxických materiálů. V šestipodlažnímatriu jsou vysazeny bambusy, které mimořádně rychle rostou a produkují o 35 % kyslíkuvíce než jiné rostliny. Dekorace stěn atria jsou vyrobeny z vyřazených výtisků listu Wallstreet Journal a ze sójových bobů a podlahy z průmyslově upraveného bambusu.Do vlaků jedoucích do stanice „Zelená“ dnes naskakují i subjekty maloobchodní sítě.Firma Grow Biz International uzavřela obrovský obchod za téměř 100 milionů dolarů díkyprodeji použitého zařízení prostřednictvím maloobchodních sítí, jakými jsou Play it Again.Once Upon a Child, Computer Renaissance, Music Go Round nebo Disc Go Round.Dokonce i firma Wal-Mart otevírá obchody přátelské k životnímu prostředí (eco-friendly),kde klimatizace využívá chladící látky, které nenarušují ozónovou vrstvu. Dešťová voda zestřech a parkovišť se zachycuje a používá při terénních a parkových úpravách, osvětlení jeupraveno a regulováno fotosenzory a dopravní značení je osvětleno pomocí slunečníenergie.Rozšiřování internetu přineslo významný rozmach „zeleného hnutí“. „Internet vyzbrojilzaneprázdněné a zároveň ochraně životního prostředí nakloněné spotřebitele novoumetodou environmentální aktivity: nakupováním,“ poznamenává analytik.„Bez ohledu na to, zda spotřebitelé nakupují prostřednictvím stále vyššího počtu dat-comspecialistů, které věnují část svých výnosů na ekologické projekty,“ říkají analytici,„e-commerce rozšiřuje možnosti, jak udělat něco dobrého pro planetu Zemi.“V počátcích nového environmentalismu se ochránci životního prostředí a zákonodárciobávali, že jednotlivé firmy budou nadměrně užívat termíny jako recyklovatelný, plněrozložitelný, šetrný k životnímu prostředí apod. Podobné obavy provázel i používání„zeleného marketingu“, obzvláště z pohledu zákazníků, kteří by mohli označení „zelený“ve spojení s určitými produkty považovat za marketingový trik. Dnes, jak se zdá, se hnutíza zachování zdravého životního prostředí posouvá do vyspělejší fáze – je širší, hlubší, asofistikovanější. Pryč jsou časy, kdy se na trhu objevovaly narychlo připravené nabídky,které se vezly na vlně rostoucího zájmu o ekologické produkty a obav o životní prostředí.Zastánci zdravého životního prostředí dodávají, že reklamy využívající motivů orla čizelených stromů již nedojmou a nepřilákají stále informovanější a ekologicky myslícízákazníky. Lidé chtějí vědět, že firmy začlenily ekologické hodnoty do svých výrobníchprogramů, procesů, produktů a jejich obalů a že tyto hodnoty tvoří základ jejich firemní29


kultury. Některé firmy reagují na obavy ekologů pouze změnami nezbytnými proodvrácení nových regulací nebo pro umlčení ochránců životního prostředí. Prozíravé firmyse cení nových regulací nebo pro umlčení ochránců životního prostředí. Prozíravé firmy senezabývají ochranou životního prostředí z donucení nebo v zájmu rychlých zisků, aleproto, že své jednání považují za jediný správný přístup. Věří, že dnešní předvídavostv otázkách zdravého životního prostředí se zúročí již zítra oběma stranám – zákazníkovi ifirmě.30


IIIStandardy systému environmentálního managementua jejich zaváděníIII.IStandardy EMSZa jakéhosi předchůdce standardů pro zavádění environmentálně orientovanéhomanagementu v podnicích jsou někdy považovány mezinárodní normy jakosti ISO 9000.Tyto normy se týkají zvyšování jakosti výrobků a odpovědnosti výrobců za důsledky, kteréby výrobky díky své nedostatečné jakosti, bezpečnosti, spolehlivosti či zdravotnínezávadnosti mohly způsobit.Prvním standardizovaným postupem pro zavádění systému environmentálně orientovanéhořízení podniku do praxe se stala britská norma BS 7750.Na tuto normu navázalo nařízení Rady Evropského hospodářského společenstvíz 29. června 1993 č. 1836/93 s novelou č. 761/2001 z 19. března 2001 pro dobrovolnouúčast průmyslových podniků v programu environmentálně orientovaného řízení nazvaného„Eco-management and Audit Scheme“, známé pod zkratkou EMAS. Při její tvorbě bylovyužito britských zkušeností.Práci na vytvoření mezinárodních standardů týkajících se zavádění environmentálníhomanagementu do praxe zahájila v roce 1991 i Mezinárodní komise pro normalizaci(International Standard Organization – ISO). Úkolem expertů pracujících na normách bylozabývat se:a) podporou přechodu k environmentálnímu managementu podobně jako umanagementu kvality,b) zvýšit obecně organizační schopnosti tak, aby se zlepšilo environmentální chovánípodniku a možnosti měření tohoto zlepšení,c) usnadnit obchod a odstranění obchodních bariér.Výsledkem je postupná práce na přípravě série mezinárodních norem týkajících seenvironmentálního managementu a označených ISO 14 000. Protože jde o skupinupříbuzných, souvisejících norem, někdy se hovoří o tzv. „rodině“ norem ISO 14 000.31


Celkem bylo navrženo 6 řad zmíněné série a specifikováno 15 norem. Práce navypracování a přijetí těchto norem má několik etap:a) vypracování normy (subkomisí technické komise ISO),b) rozeslání této normy členským zemím,c) zohlednění připomínek členských zemí a vypracování závazné normy, její rozšířenído členských zemí,d) zavádění těchto norem do praxe ve firmách jednotlivých zemí, které má tři hlavníetapy: školení expertů oprávněných k vypracování příslušných dokumentů, vypracování projektů změn v podnicích, vlastní změny v podnicích tak, aby byly v souladu s normami.Struktura norem ISO řady 14 000 je následující:ČSN EN ISO 14 001 : 97 – EMS – specifikace s návodem pro její použití,představuje kriteriální normu, podle které je prováděna vlastní certifikace (ostrýaudit).ČSN EN ISO 14 004 : 97 – EMS – všeobecná směrnice k zásadám, systémům apodpůrným metodám – představuje metodickou pomůcku pro zavádění EMS dopodnikové praxe.ČSN EN ISO 14 010 – 12 : 97 – soubor tří norem pro realizaci auditů, upravujípokyny pro provádění certifikačních auditů, kvalifikační požadavky na auditory,mohou sloužit jako inspirační podklad pro koncipování interních auditů.Směrodatná pro zavedení a certifikace EMS je zejména norma ISO 14 001, dle této normyzpravidla bývá strukturován EMS popsaný v environmentální příručce.Norma ISO 14001 pojednává o enviromentálním managementu, tj. managementu „týkajícíse životního prostředí“. Společnost, která se rozhodla získat Certifikát osvědčující soulads požadavky této normy, musí vytvořit, dokumentovat, uplatňovat a udržovat systémenvironmentálního managementu a neustále zlepšovat jeho efektivnost.32


III.IIDůvody podniku pro zavedení EMSJe jistě nutné si přiznat, že péče o životní prostředí stála donedávna jaksi v pozadí zájmuvětšiny podniků. Jak již ale v dnešní době víme, je nutné se touto problematikou zabývat,protože ohrožuje nás všechny, ne jen každého jedince, ale i podnik. Proto by seenvironmentální problematika měla stát nedílnou součástí řídících aktivit na všech řídícíchúrovních a měla by být respektována v činnosti každého pracovníka firmy.Existuje podle mě řada důvodů, proč by měl management péči o ochranu životníhoprostředí zařadit jako součást svých aktivit:Marketingový nástroj – zavedení systému environmentálního managementu (EMS)může firma využít k posílení eko-image v očích veřejnosti, u odběratelů nebo vůčikonkurenci. Tento důvod, si myslím, bude pro mnoho podniků rozhodující, protožese zvyšující se konkurencí a rivalitou na trhu, ke které rozhodně dochází a to nejenv rámci jednoho teritoria, ale díky globalizaci celosvětově, jsou podniky nuceni býtpřed konkurencí takzvaně „o krok dopředu“.Podmínka při uzavření kontraktu – zavedení EMS může hrát velkou roli pro získáníprojektu, který chceme realizovat. Např. automobilka Škoda Auto doporučila svýmdodavatelům, aby zavedly EMS.Poskytnutí úvěru a pojistných smluv – zavedení EMS v podniku může mítpříznivější vliv na poskytnutí úvěru nebo pojistných smluv, protože zavedení EMSsnižuje riziko průmyslových havárií, signalizuje vyšší úroveň managementu vefirmě.Ekologicky orientované řízení nemusí znamenat ekonomické zatížení firmy, ačkolivv počátku pochopitelně firma bude mít určité náklady na zavedení tohotoenvironmentálního managementu, ale ve střednědobém horizontu by měl užitek z EMSpřevyšovat výdaje na zavedení a udržení systému, jakož i náklady na prověření systému.Výnosy můžeme například sledovat pomocí marketingovým nástrojů – např. zvýšenízájmu potenciálních zákazníků, nebo je možné výnosy vidět v dosažení na kontrakt, kdebyla naše firma upřednostněna právě kvůli EMS, atd.33


Přínosy z EMS můžeme dále například vidět v podobě:redukce nákladů z titulu úspor energií, surovin a dalších zdrojů,snižuje se riziko nehod, za něž podnik nese odpovědnost,omezení negativních dopadů na zdraví zaměstnanců souvisejících s pracovníčinností,úspor na pokutách či jiných sankcích spojených s poškozením životního prostředí,snazší získání prodejních či jiných osvědčení, povolení, licencí,redukce nákladů na pojištění,splnění kritérií pro investování a snazší obstarání kapitálu,zvýšené důvěry úřadů v ekologické chování podniku,posílení dobrých vztahů s veřejností apod.Když se podíváme na všechny výše uvedené argumenty, tak je zřejmé, že ochranaživotního prostředí ve firmě nemůže být pouze záležitostí jedince (ekologa), ale musí sepromítnout do činnosti všech pracovníků organizace. Zvláště management na všechúrovních řízení musí aspekty environmentu řadit jako součást svých rozhodnutí a zejménav případě závažných rozhodnutí.Zabezpečení soudobých požadavků na jakost výrobků i žádoucí environmentální chovánívyžaduje v organizacích zavést systém řízení, který bude iniciován vrcholovýmmanagementem a bude nedílnou součástí řídicích aktivit manažerů na všech úrovníchřízení dané firmy a promítne se do žádoucího chování a jednání všech pracovníků.Je zřejmé, že systémy EMS byly zejména určeny především pro podnikatelské subjekty, ato pak na průmyslové podniky, popř. zemědělské, dopravní organizace. Avšak přístupyEMS jsou natolik universální, že mohou být aplikovány i v nevýrobní sféře.34


III.IIIRozhodnutí top managementu o implementaci EMSModely EMS (zahrnující standard ISO 14 001) jsou založeny na následujícím modelu:„Plánování, Implementace, Ověřování, Působení“. Tento model potvrzuje konceptkontinuálního se zlepšování.PlánováníPůsobeníImplementaceOvěřováníobrázek 5 – Model EMS, zdroj: http://www.epa.gov/ems/info/sme2.htmTento model je možné dále poněkud rozšířit:StartPřezkoumánímanagementemEnvironment.politikaOvěření / nápravná činnost Monitoring / měření Neshody a nápravná apreventivní činnost Zápisy EMS auditPlánováníAspekty environmentuLegisl. a další požadavkyPlány a cíleProgram envrionm.managementuRealizace Struktura a odpovědnost Školení, povědomí, kvalifikace Komunikace EMS dokumentace Kontrola dokumentů Kontrola provozní Příprava na nepředvíd. situace /odezvaobrázek 6 – EMS model, zdroj: http://www.epa.gov/ems/info/sme4.htm35


Na základě vyhodnocení ekologické situace podniku, lze určit dynamiku vývoje tzn., zdapůjde o přístupy k ekologii ofenzivní či defenzivní.Ofenzivní záměry sledují dosažení nebo udržení předního místa v úsilí zaměřeném naochranu životního prostředí. Dosažené výsledky bude firma prezentovat při své propagaci.Mírně ofenzivní záměry budou voleny opatrněji, nebudou znamenat prioritní postavení.Defenzivní strategie bude volena s ohledem na omezené finanční a další dispozice. Firmabude usilovat pouze o dosažení či udržení základních ekologických požadavků,odstraňování vybraných ekologických problémů.Je třeba upozornit, že implementace systému EMS bude vyžadovat zabezpečit určité zdrojejednak pro vybudování systému a jednak pro jeho udržování:Finanční zdroje – výchozím předpokladem fungování systému EMS je požadavek,že firma dodržuje požadavky národní legislativy upravující oblast jakosti aekologie. Top – management organizace zpravidla dobře ví, kde jsou problémy,takže může předpovědět, jaká opatření bude třeba přijmout a jaké finančníprostředky bude třeba vynaložit. Druhou výraznější skupinu finančních prostředků,které je třeba plánovat v souvislosti se zaváděním EMS, představují náklady navlastní certifikaci.Kvalifikační požadavky – zavedení EMS v podstatě neklade speciální nároky napersonál. Pouze bude třeba ustavit představitele vedení pro jakost a proenvironment, firma by měla disponovat interními auditory pro prověrky EMS.Další rozhodnutí se bude týkat ustavení osoby (představitele / zmocněnce proenvironment), která bude mít odpovědnost za zavádění a fungování EMS. Dále je vhodnéuvážit, zda by nebylo dobré sestavit celý tým, který se bude podílet na zavádění. Jednímz dalších kroků je schválit harmonogram zavádění pro podmínky daného podniku.V zásadě může mít postup při zavádění EMS následující schéma:rozhodnutí top – managementu o zavádění EMS ve firmě,vypracování registru eko-legislativy a dále registru environmentálních aspektů,36


stanovení eko-politiky a cílů, cílových hodnot a realizačního programu,vypracování nové, popř. doplnění stávající dokumentace,postupné zavádění dokumentace do praxe, prokazatelné seznámení pracovníkůs dokumentací, interní audity prověřující stupeň dodržování postupů,kompletace eko-příručky,tříměsíční fungování zavedeného systému EMS – realizace interních auditů,případné korekce dokumentace i příručky,certifikační proces, zpravidla předaudit a nejpozději do tří měsíců vlastnícertifikační audit a vystavení certifikátu,zpravidla v ročních intervalech dohledy nad fungováním certifikovaných systémůEMS,průběžné další zlepšování zavedených systémů.III.IV Požadavky normy ISO 14 001Struktura normy ISO 14 000Všeobecné požadavkyEko-politikaPlánování Eko- aspekty Právnípožadavky Cíle a cílovéhodnoty Program ekomanagementuZavedení a provoz Struktura aodpovědnost Výcvik, povědomí aodborná způsobilost Komunikování Dokumentování EMS Řízení dokumentů Řízení provozu Havarijní připravenostKontrola a nápravnáopatření Monitorování a měření Neshoda, nápravná apreventivní opatření Záznamy Audit EMSEko -přezkoumáníobrázek 7 – Struktura normy ISO 14 000Environmentální politika představuje základní koncepci, nasměrování chování celéorganizace v oblasti ochrany životního prostředí v delším časovém horizontu. Politika plnídvě základní úlohy:37


interního sdělení – všem pracovníkům firmy má naznačit důvody, proč se vedenírozhodlo věnovat pozornost environmentu, jaké zásady ve vztahu k ochraněživotního prostředí jsou pro organizaci směrodatné a je zde i obvykle uvedenzávazek vedení vyčlenit a zabezpečovat příslušné zdroje k jejímu dosažení,externího sdělení – všem obchodním partnerům, zvláště pak zákazníkům másdělovat rozhodnutí vedení věnovat environmentu významnou pozornost.tabulka 1 – počet certifikátů ISO 14 001 k 31.12.2004, zdroj: http://www.oqs.cz/iso14001.htm38


IVPrůzkum zaměstnanců firmy ANECT a.s.IV.I Společnost ANECT a.s.Důležité okamžiky ve vývoji společnosti1993 - založení společnosti, která se od svého vzniku orientuje na komplexní dodávkyzboží a služeb v oblasti velkých komunikačních a informačních systémů1996 - transformace původní společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost1997 - založení dceřiné společnosti ANECT s.r.o. v Bratislavě2000 - transformace dceřiné společnosti na Slovensku na akciovou společnost2001 - společnost ANECT má 130 zaměstnanců v Praze, Brně a Bratislavě a její obrat seblíží k 500 milionům korun2002 - navýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti na 50 miliónů korunANECT je významným dodavatelem informačních a komunikačních systémů a aplikací sezaměřením na konvergentní sítě, jejich služby a bezpečnost. Jako systémový integrátorpůsobí zejména v segmentech veřejné správy, komerčních a finančních institucí atelekomunikačních operátorů. Poskytuje profesionální služby od konzultací a auditů přesnávrh řešení, řízení projektů, vývoj aplikací, dohled a správu sítí, až po outsourcing.Společnost ANECT je držitelem potvrzení o bezpečnostní spolehlivosti do a včetně stupněutajení Důvěrné od července 2001. Společnost ANECT je oprávněna seznamovat se sutajovanými skutečnostmi do a včetně stupně Tajné.Společnost ANECT je členem Sdružení pro informační společnost – SPIS. Na 13.představenstvu SPIS by zvolen Miroslav Řihák - generální ředitel společnosti ANECT zapředsedu představenstva. Miroslav Řihák byl také zvolen podnikatelem roku 2004. SPISvydal Manifest znalostní společnosti 2 , který je jakýmsi návodem, co musí Českárepublika udělat, aby obstála v globálním kapitalismu 21. století jako vysoce rozvinutázemě.2 Příloha č. 2 – Manifest znalostní společnosti – česká verze39


IV.II Dotazník – spokojenost zaměstnancůAnketa je zaměřená na zjištění individuální spokojenosti zaměstnance v oblasti řízení anáplně práce, vztahů a komunikace.Označte prosím, do které sekce patříte: sekce GŘ, obchodní sekce, projekční sekce, technická sekce, finanční sekce.U jednotlivých tvrzení prosím vyjádřete míru souhlasu nebo nesouhlasu.1) Rozumím jaké požadavky jsou na mě kladeny, a jaké výstupy se z mojí práceočekávají:a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit2) Atmosféra prostředí, ve kterém pracuji je pro mě motivující:a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit3) Vazba mezi odměnou a splněním mých pracovních cílů je dobře nastavena.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit4) Školení, která mi firma poskytuje pomáhají zvýšit moji efektivitu v práci.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasím40


g) Nemohu posoudit5) V mém pracovním kolektivu umíme dobře týmově spolupracovat.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit6) Svoji pracovní perspektivu spojuji s ANECTem.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit7) Otevřeně komunikuji s mým nadřízeným i o citlivých a nepříjemných věcech.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit8) Vím jak bude vypadat moje náplň práce v kontextu cílů společnosti v horizontu1 roku.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit9) Nepeněžní zaměstnanecké výhody, které mi ANECT poskytuje, slouží dobře mýmpotřebám.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit10) Vzdělávací cíle, které mám v PPOR, efektivně přispívají k mému osobnímurozvoji.41


a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit11) ANECT mi nabízí zaměstnání, ve kterém mohu uplatnit své schopnosti a nadání.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit12) Atmosféru v ANECTu hodnotím jako velmi dobrou.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit13) Můj nadřízený srozumitelně komunikuje cíle, požadavky a úkoly.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit14) Pravidelné semináře sekce považuji za přínosné pro organizaci práce v sekci.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit15) Zaměstnání v ANECTu považuji za velmi dobrou příležitost na trhu.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit42


16) Komunikace s mými kolegy, na mé úrovni řízení, je efektivní.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posoudit17) Na podněty zaměstnanců management reaguje rychle a srozumitelně.a) Rozhodně souhlasímb) Souhlasímc) Většinou souhlasímd) Spíše nesouhlasíme) Většinou nesouhlasímf) Rozhodně nesouhlasímg) Nemohu posouditDěkuji za vyplnění dotazníku.IV.IIIVýsledky ankety – „spokojenost zaměstnanců“Cílem průzkumu bylo získat od zaměstnanců zpětnou vazbu v oblastech vztahuzaměstnance k firmě, osobní spokojenosti zaměstnance a komunikace.Průzkum se bude nadále ve společnosti ANECT a.s. provádět každoročně a jeho výsledkybudou sloužit jako jeden z podkladů při směřování vývoje společnosti.Anketa obsahovala 17 otázek (tvrzení):1. Rozumím jaké požadavky jsou na mě kladeny, a jaké výstupy se z mojí práceočekávají.2. Atmosféra prostředí, ve kterém pracuji je pro mě motivující.3. Vazba mezi odměnou a splněním mých pracovních cílů je dobře nastavena.4. Školení, která mi firma poskytuje pomáhají zvýšit moji efektivitu v práci.5. V mém pracovním kolektivu umíme dobře týmově spolupracovat.6. Svoji pracovní perspektivu spojuji s ANECTem.7. Otevřeně komunikuji s mým nadřízeným i o citlivých a nepříjemných věcech.8. Vím jak bude vypadat moje náplň práce v kontextu cílů společnosti v horizontu 1roku.9. Nepeněžní zaměstnanecké výhody, které mi ANECT poskytuje, slouží dobře mýmpotřebám.43


10. Vzdělávací cíle, které mám v PPOR, efektivně přispívají k mému osobnímurozvoji.11. ANECT mi nabízí zaměstnání, ve kterém mohu uplatnit své schopnosti a nadání.12. Atmosféru v ANECTu hodnotím jako velmi dobrou.13. Můj nadřízený srozumitelně komunikuje cíle, požadavky a úkoly.14. Pravidelné semináře sekce považuji za přínosné pro organizaci práce v sekci.15. Zaměstnání v ANECTu považuji za velmi dobrou příležitost na trhu.16. Komunikace s mými kolegy, na mé úrovni řízení, je efektivní.17. Na podněty zaměstnanců management reaguje rychle a srozumitelně.Respondenti vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu pomocí hodnotící stupnice, kteráměla 6 stupňů + stupeň 0 = nemohu posouditHodnotící stupnice:• rozhodně souhlasím 6• souhlasím 5• většinou souhlasím 4• spíše nesouhlasím 3• většinou nesouhlasím 2• rozhodně nesouhlasím 1V úvodu ankety si respondenti vybrali z pěti sekcí (GŘ, OS, PS, TS, FS) tu, do které patří.44


Účast v jednotlivých sekcích byla následující:100%94%80%60%70% 73%62%72%63%40%20%0%ANECT GŘ OS PS TS FSProcentuelní zastoupení jednotlivých sekcí v anketě bylo :14,80%7,40%16,80%GŘOSPS23%TSFS38%45


Výsledky odpovědí jednotlivých sekcí v porovnání s průměrem ANECTu:Sekce GŘ17161514131211109876543213,753,544,884,825,134,894,674,424,884,434,634,245,134,884,754,424,754,84,54,415,134,915,134,775,134,94,884,664,54,044,54,3254,821 2 3 4 5 6GŘANECTObchodní sekce17161514131211109876543212,753,544,54,184,423,944,433,674,244,173,694,424,474,184,414,824,824,894,884,85,114,914,444,774,824,94,44,664,134,043,894,324,444,82OSANECT1 2 3 4 5 646


Projekční sekce17161514131211109876543213,313,543,534,854,824,874,894,444,424,884,434,414,245,154,884,594,424,844,84,264,414,834,914,694,774,664,94,944,664,044,494,324,984,82PSANECT1 2 3 4 5 6Technická sekce17161514131211109876543213,653,544,634,824,924,894,334,424,64,434,524,245,164,884,324,424,644,84,414,414,924,914,884,774,884,94,54,664,174,044,524,324,924,82TSANECT1 2 3 4 5 647


Finanční sekce17161514131211109876543213,543,8844,214,54,424,434,244,424,414,944,825,064,894,814,884,755,314,84,694,564,914,734,7754,94,574,663,884,044,24,324,754,82FSANECT1 2 3 4 5 6Výsledky jednotlivých otázek:1) Rozumím jaké požadavky jsou na mě kladeny , a jaké výstupy se z mojí práceočekávají.654324,8254,444,98 4,924,75ANECTGŘOSPSTSFS11Průměr: 4,8248


2) Atmosféra prostředí, ve kterém pracuji je pro mě motivující.65,554,543,532,521,514,324,53,894,49 4,524,2ANECTGŘOSPSTSFS2Průměr: 4,323) Vazba mezi odměnou a splněním mých pracovních cílů je dobře nastavena.65,554,543,532,521,514,044,54,133,534,173,88ANECTGŘOSPSTSFS3Průměr: 4,044) Školení, která mi firma poskytuje pomáhají zvýšit moji efektivitu v práci.6544,664,884,44,944,5 4,57ANECTGŘOS32PSTSFS14Průměr: 4,6649


5) V mém pracovním kolektivu umíme dobře týmově spolupracovat.654,95,134,82 4,664,88 5ANECT4GŘOS32PSTSFS15Průměr: 4,896) Svoji pracovní perspektivu spojuji s ANECTem.6544,775,134,444,694,884,73ANECTGŘOS3PSTS2FS16Průměr: 4,777) Otevřeně komunikuji s mým nadřízeným i o citlivých a nepříjemných věcech.6544,915,135,114,83 4,924,56ANECTGŘOS32PSTSFS17Průměr: 4,9150


8) Vím jak bude vypadat moje náplň práce v kontextu cílů společnosti v horizontu 1roku.4,84,74,64,54,44,34,24,143,94,414,54,184,264,414,69ANECTGŘOSPSTSFS8Průměr: 4,419) Nepeněžní zaměstnanecké výhody, které mi ANECT poskytuje, slouží dobře mýmpotřebám.6544,8 4,754,474,844,645,31ANECTGŘOS32PSTSFS19Průměr: 4,8010) Vzdělávací cíle, které mám v PPOR, efektivně přispívají k mému osobnímurozvoji.6544,424,753,694,594,324,75ANECTGŘOS32PSTSFS110Průměr: 4,4251


11) ANECT mi nabízí zaměstnání, ve kterém mohu uplatnit své schopnosti a nadání.6544,885,134,175,15 5,164,81ANECTGŘOS32PSTSFS111Průměr: 4,8812) Atmosféru v ANECTu hodnotím jako velmi dobrou.6544,244,633,674,41 4,524ANECTGŘOS32PSTSFS112Průměr: 4,2513) Můj nadřízený srozumitelně komunikuje cíle, požadavky a úkoly.654324,434,88 4,884,63,94 3,88ANECTGŘOSPSTS1FS013Průměr: 4,4452


14) Pravidelné semináře sekce považuji za přínosné pro organizaci práce v sekci.6544,424,674,184,444,334,5ANECTGŘOS3PSTS2FS114Průměr: 4,4215) Zaměstnání v ANECTu považuji za velmi dobrou příležitost na trhu.6544,895,134,54,874,92 5,06ANECTGŘOS3PSTS2FS115Průměr: 4,9016) Komunikace s mými kolegy, na mé úrovni řízení, je efektivní.6544,82 4,88 4,82 4,854,634,94ANECTGŘOS32PSTSFS116Průměr: 4,8253


17) Na podněty zaměstnanců management reaguje rychle a srozumitelně.654323,543,752,753,313,654,21ANECTGŘOSPSTSFS117Průměr: 3,54Nejvyšší a nejnižší spokojenost v jednotlivých sekcích:Sekce GŘ :• Nejvyšší spokojenost :o otázka č.5 (5,13)– „V mém pracovním kolektivu umíme dobře týmověspolupracovat.“o otázka č.6 (5,13)– „Svoji pracovní perspektivu spojuji s ANECTem.“o otázka č.7 (5,13)– „Otevřeně komunikuji s mým nadřízeným i o citlivých anepříjemných věcech.“o otázka č.11 (5,13)– „ANECT mi nabízí zaměstnání, ve kterém mohuuplatnit své schopnosti a nadání.“o otázka. 15 (5,13)– „Zaměstnání v ANECT považuji za velmi dobroupříležitost na trhu.“• Nejnižší spokojenost :o otázka č.17 (3,75) – „Na podněty zaměstnanců management reaguje rychlea srozumitelně.“o otázka č.2 (4,5) – „Atmosféra prostředí, ve kterém pracuji je pro měmotivující.“o otázka č.3 (4,5) – „Vazba mezi odměnou a splněním mých pracovních cílůje dobře nastavena.“54


o otázka č.8 (4,5) – „Vím jak bude vypadat moje náplň práce v kontextu cílůspolečnosti v horizontu 1 roku.“Obchodní sekce :• Nejvyšší spokojenost :o otázka č.7 (5,11) – „Otevřeně komunikuji s mým nadřízeným i o citlivých anepříjemných věcech.“o otázka č.5 (4,82) – „V mém pracovním kolektivu umíme dobře týmověspolupracovat.“o otázka č.15 (4,82) – „Zaměstnání v ANECT považuji za velmi dobroupříležitost na trhu.“• Nejnižší spokojenost :o otázka č.17 (2,75) – „Na podněty zaměstnanců management reaguje rychlea srozumitelně.“o otázka č.12 (3,67) – „Atmosféru v ANECTu hodnotím jako velmi dobrou.“o otázka č.10 (3,69) – „Vzdělávací cíle, které mám v PPOR, efektivněpřispívají k mému osobnímu rozvoji.Projekční sekce :• Nejvyšší spokojenost :o otázka č.11 (5,15) – „ANECT mi nabízí zaměstnání, ve kterém mohuuplatnit své schopnosti a nadání.“o otázka č.1 (4,98)– „Rozumím jaké požadavky jsou na mě kladeny, a jakévýstupy se z mojí práce očekávají.“o otázka č.4 (4,94)– „Školení, která mi firma poskytuje pomáhají zvýšit mojiefektivitu v práci.“• Nejnižší spokojenost :o otázka č.17 (3,31)- „Na podněty zaměstnanců management reaguje rychle asrozumitelně.“o otázka č.3 (3,53)– „Vazba mezi odměnou a splněním mých pracovních cílůje dobře nastavena.“55


o otázka č.8 (4,26)– „Vím jak bude vypadat moje náplň práce v kontextu cílůspolečnosti v horizontu 1 roku.“Technická sekce :• Nejvyšší spokojenost :o otázka č.11 (5,16)– „ANECT mi nabízí zaměstnání, ve kterém mohu uplatnitsvé schopnosti a nadání.“o otázka č.1 (4,92)– „Rozumím jaké požadavky jsou na mě kladeny, a jakévýstupy se z mojí práce očekávají.“o otázka č.7 (4,92)– „Otevřeně komunikuji s mým nadřízeným i o citlivých anepříjemných věcech.“o otázka č.15 (4,92)– „Zaměstnání v ANECT považuji za velmi dobroupříležitost na trhu.“• Nejnižší spokojenost :o otázka č.17 (3,65)– „Na podněty zaměstnanců management reaguje rychlea srozumitelně.“o otázka č.3 (4,17)– „Vazba mezi odměnou a splněním mých pracovních cílůje dobře nastavena.“o otázka č.10 (4,32)– „Vzdělávací cíle, které mám v PPOR, efektivněpřispívají k mému osobnímu rozvoji.“Finanční sekce :• Nejvyšší spokojenost :o otázka č.9 (5,31)– „Nepeněžní zaměstnanecké výhody, které mi ANECTposkytuje, slouží dobře mým potřebám.“o otázka č.15 (5,06)– „Zaměstnání v ANECT považuji za velmi dobroupříležitost na trhu.“o otázka č.5 (5,00)– „V mém pracovním kolektivu umíme dobře týmověspolupracovat.“• Nejnižší spokojenost :o otázka č.3 (3,88)– „Vazba mezi odměnou a splněním mých pracovních cílůje dobře nastavena.“56


o otázka č.13 (3,88)– „Můj nadřízený srozumitelně komunikuje cíle,požadavky a úkoly.“o otázka č.2 (4,20)– „Atmosféra prostředí, ve kterém pracuji je pro měmotivující.“57


Průměrné známky za celý ANECT a.s.ČíslootázkyZnění otázkyPrůměrná známka1 Rozumím jaké požadavky jsou na mě kladeny, a jaké výstupy se 4,82z mojí práce očekávají.2 Atmosféra prostředí, ve kterém pracuji je pro mě motivující. 4,323 Vazba mezi odměnou a splněním mých pracovních cílů je dobře 4,04nastavena.4 Školení, která mi firma poskytuje pomáhají zvýšit moji efektivitu 4,66v práci.5 V mém pracovním kolektivu umíme dobře týmově spolupracovat. 4,896 Svoji pracovní perspektivu spojuji s ANECTem. 4,777 Otevřeně komunikuji s mým nadřízeným i o citlivých a4,91nepříjemných věcech.8 Vím jak bude vypadat moje náplň práce v kontextu cílů4,41společnosti v horizontu 1 roku.9 Nepeněžní zaměstnanecké výhody, které mi ANECT poskytuje, 4,8slouží dobře mým potřebám.10 Vzdělávací cíle, které mám v PPOR (plán práce a osobního 4,42rozvoje), efektivně přispívají k mému osobnímu rozvoji.11 ANECT mi nabízí zaměstnání, ve kterém mohu uplatnit své 4,88schopnosti a nadání.12 Atmosféru v ANECTu hodnotím jako velmi dobrou. 4,2513 Můj nadřízený srozumitelně komunikuje cíle, požadavky a úkoly. 4,4414 Pravidelné semináře sekce považuji za přínosné pro organizaci 4,42práce v sekci.15 Zaměstnání v ANECTu považuji za velmi dobrou příležitost na 4,90trhu.16 Komunikace s mými kolegy, na mé úrovni řízení, je efektivní. 4,8217 Na podněty zaměstnanců management reaguje rychle asrozumitelně.3,54Vzhledem k těmto průměrným výsledkům musím konstatovat, že ve společnosti ANECTa.s. je jistě prostor k určitému zlepšování, ale na druhé straně si myslím, že vedeníANECTu může být s těmito výsledky spokojena. Jen bych snad vyzdvihla poslední otázku,která průměrně dopadla nejhůře ze všech, myslím si, že nad tímto problémem by se mělovedení společnosti ANECT a.s. zamyslet a hledat účinné nástroje, které by vedly kezlepšení vnímání této skutečnosti zaměstnanci ANECTu. Bylo by například dobré zavéstjednodušší systém v oblasti toku informací od řadového zaměstnance k vrcholovému58


managementu. I když podle mého názoru, nyní si budu lehce protiřečit, ANECT a.s. jevelmi otevřenou společností, kde je firemní kultura založena na dobrých vztazích, badokonce kamarádství, nutno dále ale podotknout, že naplňování této firemní kultury můžebýt čím dál složitější, protože dochází k neustálému zvyšování zaměstnanců – toto můžebýt důvod, který povede k jakémusi „odcizení“.Ráda bych řekla, že firma ANECT a.s. již hraje na trhu IT velkou roli a myslím, že jejízaměstnanci si to uvědomují (ot. č. 15 - zaměstnání v ANECTu považuji za velmi dobroupříležitost na trhu – průměrná známka 4,90).IV.IVANECT - učící se organizace?ANECT a.s. je jistě učící se organizací ve znalostní společnosti, ne jen tím, že je členemSdružení pro informační společnost – SPIS, která vydala Manifest znalostníspolečnosti 3 , ale zejména se řadí do této učící se organizace právě svou koncepcí – firemníkulturou.V ANECTu se velmi dbá na dobré sociální vztahy a je tak ve většině případů i vnímánsvými zaměstnanci.ANECT a.s. má zpracovaný systém interních vzdělávání zaměstnanců, s každýmzaměstnancem na začátku roku jeho nadřízený sepíše vlastní interní dokument zvaný plánpráce a osobního rozvoje, kde se zaměstnanec s nadřízeným společně dohodnout, čeho byzaměstnanec měl dosáhnout a čeho by dosáhnout chtěl, jaké výhody mu za to budouposkytnuty, atd. – jedná se samozřejmě i o motivační prvek. Tento plán práce a pracovníhorozvoje je se zaměstnancem 2x do roka vyhodnocen. Dalším ze znaků učící se organizacebeze sporu je systematické vzdělávání zaměstnanců. I tento předpoklad ANECT plní a tozejména bezplatnou možností výuky anglického jazyka, kdy jsou zaměstnanci rozdělenido několika skupin podle pokročilosti a každá skupina je cíleně vedena k dosažení určitéhostupně znalosti anglického jazyka – dosažení dílčích zkoušek. Výuka probíhá v pracovnídobě a na půdě ANECTu. ANECT a.s. dále umožňuje individuální výuku svýchzaměstnancům, v případě, že to jeho nadřízený uzná za vhodné – jedná se většinou ospeciálně zaměřené kurzy jazyka anglického. ANECT a.s. chce dosáhnout, aby jeho3 Příloha č. 2 – Manifest znalostní společnosti – česká verze59


zaměstnanci uměli anglicky, a tak aby ANECT a.s. mohl uspět ne jen na tuzemském trhu,ale i v zahraničí. ANECT a.s. velmi podporuje neformální setkávání zaměstnanců, které sekoná několikrát do roka, ať celofiremně nebo v rámci sekcí, kde si zaměstnanci mohoupředávat své znalosti a lépe spolu komunikovat a poznat se. Ještě bych ráda vyjmenovalatyto znaky: ANECT a.s. přispívá pravidelně na dobročinné organizace, každoročnědostávají zaměstnanci, kteří mají děti mikulášskou nadílku, na začátku každého roku povyhodnocení uplynulého roku dostanou zaměstnanci malý upomínkový předmět, atd.Vzhledem ke všem těmto znakům učící se organizace, je dle mého názoru učiněn dobrý„odrazový můstek“ ke společnosti moudré, která naváže na společnost znalostní. Vespolečnosti moudré bude již velice záviset na etice podnikání a vztazích na pracovišti.Bude brán velký zřetel na to, zda firma není např. spojena s korupčními aférami, nebo zdadbána utužování dobrých vztahů mezi zaměstnanci, samozřejmě zda šetří životní prostředí,např. zavedení systému EMS. V každém případě majitele každé firmy zajímá zisk,a k tomu právě všechna tato stanoviska přispívají.60


VVyhodnocení principů spol. moudré z pohledu trvaleudržitelného rozvoje přírody (EMS) a sociálních vztahů„Posuv paradigmatu od industriální společnosti ke společnosti znalostí je vyvolán novýmsystémem tvorby bohatství, založeným na znalostech. Tato skutečnost vyvolává bouřlivýrozvoj informačních technologií se postupně mění a vytvářejí se principy nové. To s seboupřináší nutnost naučit se znalosti řídit (management znalostí, učící se podnik) apermanentně zvyšovat produktivitu znalostních pracovníků.“ 4Na tento odstavec bych ráda navázala zejména tvrzením, že výše uvedené znalosti, kteréspolečnost, dle mého názoru, má, nebo si je snadno může najít a nastudovat, je nutnézejména umět řídit a to nejlépe „moudře“ řídit.Je nutné se stále vzdělávat a snažit se studovat, co nejvíce různých směrů a z nich si umětvybrat ty které budou prospěšné pro budoucí generace a bude možné na ně navázat – totodělá člověka moudrého – umět oddělit a vyhodnotit získané informace a moudře je umětpoužít, aplikovat je a navazovat na tyto získané vědomosti – znalosti.Mezi jeden z hlavních principů moudré společnosti patří úcta k životnímu prostředí aumění trvale udržitelného rozvoje přírody. Ekonomické subjekty v dnešní dose ženoucíza co nejvyššími zisky by měli začít upřednostňovat ochranu životního prostředí anevytvářet ekonomický zisk pouze za cenu ohrožování životního prostředí.Podle mě, se v dnešní době již podniky snaží chránit životní prostředí, protože si začínajíuvědomovat, že přírodu kolem nás je nutné chránit a také podporovat její rozvoj. Protožemůže přijít doba, kdy například budou vyčerpány přírodní zdroje. Proto se již dnesmůžeme setkávat s různými výzkumy na podporu alternativních získávání energie –takovým dobrým příkladem může být vytápění objektů pomocí systému tepelnéhočerpadla, nebo např. získávání energie recyklováním komunálního odpadu atd.4 Jan Truneček, Znalostní podnik ve znalostní společnosti, Praha: PROFESSIONAL PUBLISHING, 2004.ISBN 80-86419-67-361


Dalším z principů moudré společnosti beze sporu jsou dobré sociální vztahy mezi lidmi, aťjiž na poli soukromém nebo v zaměstnání. Sociální vztah ve společnosti ANECT a.s., kdejsem prováděla průzkum zaměstnanců jsem podrobně již popsala ve 4. kapitole.Jen závěrem bych ráda řekla, že společnost ANECT a.s. má velkou šanci uspět vespolečnosti moudré, protože již nyní se snaží rozumně a moudře zacházet se znalostmi.Hlavní principy společnosti moudré: Etika, Vztahy mezi lidmi – dobré sociální vztahy, Stav rodiny, Vyšší ekonomický prospěch – konkurenční prostředí, Životní prostředí,Umět vydělat peníze a žít šťastný život!62


ZÁVĚRRáda bych, aby moje práce s názvem „Principy společnosti moudré z pohledu trvaleudržitelného rozvoje přírody a sociálních vztahů“ byla využita jednak ve společnostiANECT a.s. a také na vysoké škole Evropský polytechnický institut s.r.o. v Kunovicích.Byla bych potěšena, kdyby se tato moje práce stala inspirací pro obě tyto instituce a to jakz pohledu „návodu“ jak se snažit chovat „pro-environmentálně“ a také aby každý, kdo simoji práci přečte se zamyslí nad tím, jak se chovat k ostatním kolegům a i dalším lidem, sekterými se během života potkají.To hlavní, co jsem chtěla v této práci vyjádřit ovšem je potřeba myslet do budoucnosti anaučit se chovat v souladu s přírodou a také se naučit jak zacházet s informacemi a takéaby v co nejbližší době vyrostlo na trhu co nejvíce „učících se organizací“, protože ty, dlemého názoru mohou tvořit a udávat směr pro společnost moudrou, ve které již na prvnímmístě nebudou stát pouze informace a podnikatelské zájmy, ale bude záležet na ochraněživotního prostředí, etice v podnikání a etice ve společenských vztazích, stavu rodiny,„moudrém“ vztahu ke všemu, co člověka v životě potká.63


LITERATURAPhilip Kotler, Gary Armstrong Marketing. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0513-3František Bělohlávek, Pavol Košťan, Oldřich Šuleř Management. Olomouc: Rubico, 2001.ISBN 80-8539-45-8Jaromír Veber Eviromentální management. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze,nakladatelství Oeconomica, 2002. ISBN 80-245-0336-0Petr Šauer, Antonín Dvořák, Úvod do ekonomiky životního prostředí. Praha: Vysoká školaekonomická v Praze, 1997. ISBN 80-7079-548-4Miloslav Konečný, Management ochrany a tvorby životního prostředí. Karviná: Slezskáuniverzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, 1999. IBN 80-85879-00-XJaromír Veber. Mangement kvality a environmentu. Praha:Vysoká škola ekonomickáv Praze, 2002. ISBN 80-245-0289-5Jan Truneček, Management znalostí, Praha: nakladatelství C.H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-884-3Jan Truneček, Znalostní podnik ve znalostní společnosti, Praha: PROFESSIONALPUBLISHING, 2004. ISBN 80-86419-67-3Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn, Životní prostředí a trvala udržitelný rozvoj v soustavěglobálních problémů, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodníchvztahů, 1996. ISBNInternetové zdroje:www.spis.czPetr Koubský, Manifest znalostní společnosti.SPIS – Sdružení pro informační společnost, Praha.64


www.cems.czhttp://www.iso14000.comhttp://www.cappaccio.comwww.env.cebin.czhttp://www.inem.orgSEZNAM OBRÁZKŮobrázek 1 - Model učící se organizace podle Marquardta ...................................................11obrázek 2 – Model řízení znalostního podniku a principy jeho fungování .........................11obrázek 3 Změny potřeb v učící se organizaci ....................................................................15obrázek 1 Matice trvale udržitelného rozvoje......................................................................27obrázek 1 – Model EMS, zdroj: http://www.epa.gov/ems/info/sme2.htm ..........................35obrázek 2 – EMS model, zdroj: http://www.epa.gov/ems/info/sme4.htm...........................35obrázek 3 – Struktura normy ISO 14 000 ............................................................................37SEZNAM TABULEKtabulka 1 – počet certifikátů ISO .........................................................................................3865

More magazines by this user
Similar magazines