Příloha 4 - Programový dokument - Státní fond životního prostředí

sfzp.cz

Příloha 4 - Programový dokument - Státní fond životního prostředí

Program „Zelená úsporám“Programový dokumentVerze 1.078. 3. 2009


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 20094. IMPLEMENTACE PROGRAMU .......................................................................... 314.1 IMPLEMENTAČNÍ SCHÉMA PROGRAMU.....................................................................334.2 PROPAGACE A KOMUNIKACE PROGRAMU.................................................................344.3 ZAPOJENÍ FINANČNÍCH INSTITUCÍ DO IMPLEMENTACE PROGRAMU .........................344.4 SEZNAM ODBORNÝCH DODAVATELŮ A PODPOROVANÝCH VÝROBKŮ......................384.5 SYSTÉM KONTROL A JEJICH REALIZACE ...................................................................384.5.1 Typy kontrol z časového hlediska .........................................................................394.5.2 Kontroly z hlediska formy.....................................................................................394.5.3 Z hlediska cíle kontroly.........................................................................................394.5.4 Předpokládaný objem kontrol ..............................................................................404.5.6 Sankce ...................................................................................................................404.6 SYSTÉM MONITORINGU A EVALUACE.......................................................................414.6.1 Základní vymezení monitoringu a evaluace a jejich vztah...................................414.6.2 Monitorovací výbor ..............................................................................................424.6.3 Monitorovací systém.............................................................................................434.6.4 Evaluace ...............................................................................................................444.6.5 Reporting ..............................................................................................................444.6.6 Výroční a závěrečné zprávy programu.................................................................444.7 AUDIT.......................................................................................................................45SEZNAM ZKRATEK..........................................................................................................46DEFINICE ........................................................................................................................47SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ .........................................................................48PŘÍLOHA Č. 1- SOUHRNNÝ PŘEHLED DALŠÍCH OBDOBNĚ ZAMĚŘENÝCH OPATŘENÍS VÝČTEM OČEKÁVANÝCH PŘÍNOSŮ DO ROKU 2010 ......................................................493


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009ÚvodKjotský protokol, čl. 17., umožňuje zemím s kvantitativními emisními cíli využívatflexibilní mechanismus známý jako mezinárodní emisní obchodování (IET). Takto mohouprodat část svého alokovaného národního emisního stropu (Assigned Amount) nebov případě neplnění Kjotského emisního cíle nakoupit dodatečná emisní práva a tedy zvýšitsvůj národní emisní strop. Emisní jednotky (t CO 2ekv ) obchodované pod tímto flexibilnímmechanismem jsou označovány jako AAU (Assigned Amount Units). Existuje skupinaprodávajících zemí (transitivní středoevropské ekonomiky), které takto mohou prodat částsvých nevyužitých emisních stropů. Mezi potenciální kupce patří většina zemí OECD,jejichž emise v současnosti výrazně přesahují jejich Kjotské emisní stropy.Existují nicméně obavy, že prodej nevyužitých AAU, jejichž nadbytek je spíše výsledkemekonomického poklesu prodávajících zemí po roce 1990, naruší environmentální integrituKjotského protokolu (dále jen KP). Česká republika patří se svým více než 20% přebytkemAAU mezi potenciální prodávající a prostředky z prodeje AAU budou využity jako alokaceprogramu Zelená úsporám (dále jen Program).V souvislosti s obavami, aby prodejem AAU nebyla narušena environmentální integritaKjotského protokolu, se ČR účastní na rozvoji Green Investment Scheme (dále jen GIS), cožje dobrovolná iniciativa mezi zeměmi, které chtějí využít IET.Tato iniciativa zavazuje prodávající k tomu, aby prostředky získané prodejem AAUinvestovali do opatření, která povedou prokazatelným a kvantifikovatelným způsobem kdalšímu snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) nebo k financování jiných politik aopatření zaměřených na ochranu životního prostředí.Tento dokument primárně slouží k informování o tom, jakým způsobem budou využityprostředky z prodeje AAU a současně slouží jako tzv. Greening Plan, který může býtpožadován některými kupujícími jako příloha dohody (Memorandum of Understanding) onákupu AAU. Proto následující text detailně informuje nejen o současných emisích GHGs,jejich projekcích, možném objemu transferů AAU, ale i o existujících politikách aopatřeních, která plynou z ratifikace KP.Odhady redukčního potenciálu a s ním souvisejícího „greeningu“ vychází ze statistickýchdat a zkušeností SFŽP s podporou podobných aktivit. V rámci přípravy tohoto programubyla také provedena analýza rizik, která byla vzata v úvahu při návrhu implementačníhoplánu a monitoringu průběhu a úspěšnosti programu GIS.Dále v textu jsou pak uvedeny strategické cíle Programu v České republice, z nichžvyplývají přijatá opatření (oblasti podpory), vymezení oprávněných žadatelů, výše podporya v neposlední řadě také implementační schéma programu.4


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 20091. Základní rámec Programu1.1 Česká republika a její závazky vzhledem ke Kjotskému protokoluJak je uvedeno ve 4. Národním sdělení stranám Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu(UNFCCC), ČR plní všechny své závazky vyplývající z Kjotského protokolu. ČRpravidelně reviduje své emisní projekce, které jsou připravovány v několika časovýchhorizontech (roky 2020, 2050). Účelem těchto projekcí není jen závazek vyplývajícíz UNFCCC, ale soustavné hledání optimálních politik a opatření ke snižování emisískleníkových plynů. Tyto politiky a opatření se týkají všech sektorů zahrnutých v emisníinventuře - zejména energetiky, průmyslových procesů, zemědělství a lesnictví.V referenčním roce 1990 činily agregované emise skleníkových plynů včetně propadův sektoru „Využívání území, změny ve využívání území, a lesnictví“ (dále LULUCF)190,3 mil. tun CO 2ekv , na kterých se CO 2 podílelo 84 %, CH 4 9,7 % a N 2 O 6,2 %. Pro látkyHFCs, PFCs a SF 6 byl přijat referenční rok 1995. V prvních čtyřech letech z důvodůrestrukturalizace ekonomiky emise poklesly o jednu čtvrtinu, od roku 1996 vykazovalytrend mírného poklesu v průměru o 1 % ročně, nicméně mezi rokem 2005 a 2006 došlok nárůstu o 5 mil. tun CO 2ekv , což představuje 3,7 % současných agregovaných emisískleníkových plynů (viz Obr. 1).Obr. 1 dokumentuje rozložení podílů jednotlivých plynů a vývoj celkových emisískleníkových plynů od roku 1990 do roku 2006. Emise CO 2 se v období 1994-2006stabilizovaly na úrovni o více než 20 % nižší než v roce 1990, emise CH 4 jsou nižší o 35 % aemise N 2 O zhruba o 40 %.Graf 1: Trend celkové emisní bilance a podíly jednotlivých plynů v roce 2006Trend celkové emisní bilance (vč. LULUCF)Rozložení podílu jednotlivých plynů v roce 2006200mil. t CO2 ekv.1901801701601501401301208%5% 1%86%19901991199219931994199519961997199819992000200120022003200420052006CO2 CH4 N2O F-plynyZdroj: ČHMÚTaké trendy emisních i energetických indikátorů jsou po roce 2000 příznivé, tj. probíhápostupná konvergence k úrovni EU-15. Velmi pomalu klesá produkce emisí skleníkovýchplynů na obyvatele, zatímco produkce emisí na jednotku HDP se od roku 2000 snížila o vícenež jednu čtvrtinu, jak ukazuje časová závislost v následujícím grafu.5


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Graf 2: Trendy vývoje emisí na jednotku HDPTrend vývoje emisí skleníkových plynů[kg CO2 ekv./€ HDP (PPS)]1,41,210,80,6951961971981919020012022032042052062Zdroj: ČSÚ, EUROSTATV Tabulce 1 je uvedeno porovnání základních emisních indikátorů pro ČR a EU-25 (bezKypru a Malty) pro průřezové roky 1995, 2000 a 2005. Je zřejmé, že jejich hodnoty stálezůstávají nad evropským průměrem. Výrazný pokles byl dosažen u množství emitovanéhoCO 2 přepočteného na jednotku hrubého domácího produktu (HDP) vyjádřenou v PPS(standardu kupní síly). V posledních deseti letech došlo v ČR k růstu HDP téměř o 35 %,což bylo způsobeno především rychlým růstem české ekonomiky, aniž by se výrazně zvýšilyemise.Projevují se zejména technologické inovace a modernizace. Vzhledem k stabilizovanýmcelkovým emisím GHGs tyto trendy demonstrují decoupling ekonomického růstu a emisíGHGs. Znamená to, že podstatná část “hot air”, tedy přebytku AAU způsobenéhokrátkodobým ekonomickým poklesem v letech 1990-1994, byla po roce 1995 nahrazenaskutečnými redukcemi dosaženými celým spektrem politik a opatření, jak bude stručněuvedeno v následujícím textu.Tabulka 1: Porovnání hodnot základních emisních indikátorů v ČR a EU-25 v letech 1995 – 2005UkazatelČREU-251995 2000 2005 1995 2000 2005t CO 2 /obyv. 12,8 12,6 12,3 9,3 9,1 9,2t CO 2 ekv /obyv. 14,1 13,6 13,6 11,8 11,3 11,2kg CO 2 /HDP 1,08 0,96 0,71 0,55 0,46 0,40kg CO 2 ekv /HDP 1,30 1,04 0,79 0,69 0,57 0,48Zdroj: ČHMÚ, EEA, EUROSTATProjekce emisí skleníkových plynů jsou uvedeny v Tabulce 2. Výsledky projekcí emisískleníkových plynů jsou uvedeny jako procentní snížení pro roky 2020, 2030 a 2050 vtěchto scénářích:• výchozí scénář,• výchozí scénář bez realizace ekologické daňové reformy,• scénář s mírnějšími limity emisí NO x a zavedením ekologické daňové reformy as maximální dosažitelnou redukcí emisí CO 2 .6


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Tabulka 2: Projekce snížení celkových emisí skleníkových plynů oproti rokům 1990 (v %) dlezákladních scénářůScénář 2020 2030 2050Základní scénář 40 44 49Základní bez ekonomické daňové reformy 39 43 49Ekonomický limit snížení emisí 48 55 53Zdroj: ENVIROS, s.r.o., ČHMÚ1.2 Přijaté politiky a opatřeníPřes historickou výhodu vysokých emisí v referenčním roce 1990, ČR již od druhé poloviny90. let postupně vytváří svou národní klimatickou politiku a v řadě sektorů systematickypřijímá opatření ke snižování emisí. Klíčovými opatřeními s nejvyšším předpokládanýmpřínosem jsou především rámcová a průřezová opatření, která se dotýkají více sektorů:• Strategie udržitelného rozvoje České republiky (usnesení vlády č. 1242/2004);• Státní politika životního prostředí 2004 – 2010 (usnesení vlády č. 257/2004);• Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice (usnesení vládyč. 187/2004);• Akční plán energetické účinnosti;• Státní energetická koncepce České republiky (usnesení vlády č. 211/2004);• Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013.Byla implementována celá řada opatření, jejichž výsledkem je kvantifikovatelné sníženíemisí skleníkových plynů. Tato opatření byla zejména v 90. letech zaměřená na určitýproblém ochrany životního prostředí nebo na konkrétní hospodářský sektor. Jejich cíle adopady jsou však většinou mnohem širší, neboť u řady z nich jde zejména o sníženínegativních dopadů na životní prostředí jako celek.Česká republika začala již v roce 1998 připravovat národní strategii v oblasti změny klimatus cílem zajistit splnění národního emisního cíle a dalších závazků, které Protokol ukládá.V roce 1999 přijala vláda dokument „Strategie ochrany klimatického systému Země v Českérepublice“, který tuto problematiku zařadil mezi prioritní otázky životního prostředí azároveň vytyčil pro dotčené resorty hlavní úkoly. Výše uvedená Strategie prošla v roce 2003revizí, která zohlednila také Evropský program změny klimatu (ECCP).Aktualizovaná Státní politika životního prostředí (2004 – 2010) byla přijata vládou v roce2004. Stanovené priority jsou kompatibilní s Šestým akčním programem Evropskýchspolečenství pro životní prostředí z roku 2002 a soustřeďují se kromě řešení přetrvávajícícha nově vzniklých environmentálních problémů v oblastech ochrany přírody, krajiny abiologické rozmanitosti, trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů, ochrany vod,nakládání s odpady apod., prioritně i na ochranu klimatického systému Země.1.2.1 Národní program na zmírnění dopadů změny klimatuNárodní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice, který vládaschválila v roce 2004, nově definuje základní cíle a opatření v oblasti změny klimatu nanárodní úrovni tak, aby v maximální možné míře zajišťoval splnění redukčních emisníchcílů v duchu mezinárodních dohod, reflektoval současnou i výhledovou sociálněekonomickousituaci České republiky a přispěl k podpoře trvale udržitelného rozvoje.7


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Základem pro jeho přípravu byla podrobná analýza tzv. klíčových zdrojů emisí, tj. skupinzdrojů, které se v maximální míře podílejí na celkové národní bilanci a aktualizovanéprojekce emisního vývoje v časovém horizontu do roku 2020, založené na odhadechenergetických potřeb a předpokládaném vývoji makroekonomiky. Národní program přineslnová dodatečná opatření, která by ve svém důsledku měla spolu se stávajícími opatřenímizajistit celkové snížení emisí skleníkových plynů do konce kontrolního období Protokoluo 28 % v porovnání s rokem 1990.Národní program usiluje o výraznější zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie naspotřebě primárních energetických zdrojů, vymezuje podmínky pro účast státu na projektechspolečné implementace, na mezinárodním emisním obchodování a na účasti při obchodovánís povolenkami na emise skleníkových plynů ve smyslu zákona č. 695/2004 Sb., který jenaplněním směrnice č. 2003/87/ES.Připravovaná opatření, resp. opatření, která vstoupila v platnost v roce 2005, přispívají kesplnění národních kvantitativních cílů, kterými jsou snížení měrných emisí CO 2 naobyvatele do roku 2020 o 30 % v porovnání s rokem 2000, snížení celkové agregovanéemise CO 2 do roku 2020 o 25 % v porovnání s rokem 2000, zvýšení podílu obnovitelnýchzdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů na 6 % k roku 2010 a na 20 % kroku 2030, snížení energetické náročnosti výroby, distribuce a konečné spotřeby energie naúroveň 60 - 70 % současné spotřeby v roce 2030, zvýšení podílu používání biopaliv na5,75 % v roce 2010 a dosažení podílu 20 % používání všech alternativních paliv v dopravěv roce 2020.1.2.2 Obchodování s emisními povolenkami (EU ETS)Nejvýznamnější nástroj motivující provozovatele největších průmyslových zdrojů CO 2 kesnižování emisí představuje systém obchodovatelných povolenek zavedený v roce 2005 nazákladě evropské Směrnice 2003/87/EC, která byla do české legislativy transponovánazákonem č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emiseskleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 212/2006 Sb. ač. 315/2008 Sb. V ČR je v EU ETS v současné době zařazeno přibližně 400 zařízenís příkonem přesahujícím 20 MW, 254 z nich spadá do sektoru energetiky. Systém pokrývácca 60 % všech českých emisí skleníkových plynů (Tabulka 3). Energetika je i zdes podílem vyšším než 70 % největším emitentem CO 2 .V letech 2005 – 2007 proběhlo tzv. první obchodovací období, kdy v ČR bylo mezi podnikyalokováno 97,6 mil. povolenek na rok. V rámci druhého obchodovacího období bylo totomnožství sníženo na 86,8 mil. povolenek ročně. Po roce 2012 se předpokládá v rámciklimaticko-energetického balíčku EK, že povolenky budou aukcionovány, přičemž nejmenšíkategorie zdrojů s ročními emisemi menšími než 50 kt CO 2 /rok budou zařazeny donárodního programu pro malé emisní zdroje. Lze předpokládat, že EU ETS bude v ČRhlavním nástrojem snižování národních emisí GHGs. Vzhledem k rostoucí účinnostiEU ETS a s ohledem na omezení státní podpory soukromému sektoru jsou průmyslovézdroje vyloučeny z GIS v ČR.8


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Tabulka 3: Množství povolenek využitých provozovateli emisních zdrojů v rámci EU ETS a strukturasektorové alokacePrůmyslový sektor 2005 2006 2007Veřejná energetika 56 428 140 56 942 557 59 741 546Výroba a zpracování kovů 12 225 291 12 971 180 13 367 876Chemická výroba 4 692 213 4 704 251 4 402 823Podniková energetika 2 656 741 2 390 866 2 207 892Výroba cementu 2 553 038 2 796 427 3 218 704Výroba vápna 1 008 137 1 029 858 1 116 799Rafinérie 996 971 1 105 483 1 094 932Výroba skla 782 407 766 949 747 936Výroba keramiky 720 843 688 069 728 003Výroba celulózy 451 292 419 333 450 040Výroba papíru 307 316 295 013 286 740Koksovny 238 046 246 875 234 773Celkem 83 060 435 84 356 861 87 598 064Zdroj: MŽPVláda přijala v roce 2004 Státní energetickou koncepci, která patří k základním součástemhospodářské politiky státu. Jejími základními cíli, směřujícími ke splnění její vize, jsoumaximalizace energetické efektivnosti, stanovení výše a struktury spotřeby primárníchenergetických zdrojů, zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí a dokončenítransformace energetického hospodářství. Indikativní cíle Státní energetické koncepcepředpokládají snížení energetické tvorby náročnosti HDP do roku 2010 o 25 % a do roku2020 o téměř 50 %, snížení emisí CO 2 z výroby energie do roku 2010 o 13 % a do roku2020 o 18 % (rok 2000 jako referenční).1.2.3 Akční plán energetické účinnostiAkční plán energetické účinnosti je realizován podle čl. 14 Směrnice EP a Rady 2006/32/ESo energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Cílem tohotoakčního plánu je snížení roční průměrné spotřeby z let 2002 až 2006 o 9 % v období r. 2008až 2016. Akční plán energetické účinnosti je upřesňován v tříletých periodách.Národní indikativní cíl úspor energie pro rok 2010 je stanoven ve výši 3 573 GWh, což je1,6% z příslušného objemu průměrné spotřeby energie. Národní indikativní cíl úspor energiepro rok 2016 je stanoven ve výši 19 842 GWh, což je se započtením překryvů 9 %z příslušného objemu průměrné spotřeby energie (tabulky 4 a 5).Akční plán kombinuje dva základní typy opatřenía) opatření vedoucí k přímému dosažení úspor energie – například požadavky naminimální účinnost, investiční podpora regenerace panelových domů, podporalokálního využití obnovitelných zdrojů, podpora přípravy projektů poskytováníenergetických služeb,b) nepřímá opatření vytvářející předpoklady a motivaci k úsporám energie –energetické průkazy budov, energetické štítkování spotřebičů – eco design, podporaosvěty k úsporám (semináře, publikační činnost), podpora výzkumu a vývojev oblasti úspor energie, obměna zařízení, spotřebičů energie a dopravních prostředkůz důvodu ukončení jejich životnosti.9


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Akční plán využívá kromě legislativních nástrojů (zákon č. 406/2000 Sb. o hospodařeníenergií) operační programy spolufinancované ze strukturálních fondů (OP Podnikání ainovace, OP Životní prostředí, OP Infrastruktura) a státní programy (EFEKT, Panel, Státníprogram MŽP).SektorTabulka 4: Přehled rozdělení úspor energie do jednotlivých sektorůkumulativněv roce 2010[GWh]Roční objem úspor energiekumulativně vroce 2016[GWh]Podíl nacelkovýchúsporách [%]Sektor domácnosti 914 6 048 30,5%Terciální sektor 865 3 142 15,8%Sektor průmysl 880 4 852 24,5%Sektor doprava 558 4 628 23,3%Sektor zemědělství 158 1172 5,9%Celkové dosažitelné úsporyenergieZdroj: MŽP3 573 19 842 -Tabulka 5: Odhad předpokládaných úspor energie dle kategorií palivDruh palivaBez opatření S opatřeními Úspory[GWh] [GWh] [GWh]Tuhá paliva 39 736 36 947 2 789Kapalná paliva 140 777 135 205 5 572Plynná paliva 56 050 50 745 4 976Tepelná energie 12 820 8 051 2 851Elektrická energie 38 652 34 998 3 654Celková spotřeba podle paliv 288 035 265 946 19 842Zdroj: MŽP1.2.4 Programy z oblasti bytové infrastrukturyCílem programu „Podpora oprav vad panelové bytové výstavby“ je pomoc vlastníkůmbytových domů postavených panelovou technologií při nezbytných opravách bytovýchdomů. Realizace v programu probíhá v rámci aktivit Ministerstva místního rozvoje od roku1998 a termín ukončení není stanoven.Cílem programu „Podpora regenerace panelových sídlišť“ je vytvořit podmínky propostupnou přeměnu stávajících monofunkčních sídlištních celků na atraktivní polyfunkčníměstské části. Podpora je poskytována např. na zpracování regulačního plánu panelového10


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009sídliště, výstavbu dopravní infrastruktury včetně pěších komunikací, veřejných prostranstvía cyklistických stezek, vybudování protihlukových stěn, přestavbu sídlištních kotelen naušlechtilá paliva, využívání obnovitelných zdrojů energie v sídlištních kotelnách, apod.Realizace programu probíhá od roku 2001 a termín ukončení není stanoven.Program “Podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury” obsahuje tři dotačnítituly, určené na:• podporu výstavby nájemních bytů pro příjmově vymezené skupiny obyvatelstva;• podporu vzniku nájemních bytů v souladu s principy trvale udržitelného rozvojevenkova v nevyužívaných budovách na území venkovských obcí; a• podporu výstavby technické infrastruktury pro následnou bytovou výstavby napozemcích ve vlastnictví obcí.Realizace programu probíhá již od roku 1994, odstupňování výše dotace podle stupněenergetické náročnosti budovy je využito od roku 2005.1.2.5 Programy Státního fondu životního prostředí České republikyČást B Státního programu na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojůenergie reprezentují programy Ministerstva životního prostředí, zabezpečované Státnímfondem životního prostředí ČR. Tyto programy jsou zaměřeny na podporu investic dovyužívání obnovitelných zdrojů energie a na podporu osvěty a výchovy v oblastiobnovitelných zdrojů energie.Investiční část programu je zaměřena na podporu úspor v oblastech:• vytápění a ohřev vody pro byty a rodinné domy;• zásobování energií v obcích a částech obcí;• vytápění a ohřev vody nebo výroba elektřiny komerční sféře;• vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly;• výstavbu malých vodních elektráren;• výstavbu větrných elektráren;• společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu; a• program Slunce do škol.Ekonomické a environmentální charakteristiky Státního programu (část B) jsou patrnéz následující tabulky.Tabulka 6: Základní charakteristiky Státního programu část B v letech 2000 až 2004Výdaje / Rok 2000 2001 2002 2003 2004Dotace ze státního rozpočtu [mil. Kč] 0 0 0 0 0Dotace z veřejných rozpočtů [mil. Kč] 14,1 89 323,9 321,9 147,5Dotace ze soukromých zdrojů [mil. Kč] 12,1 51,9 182,2 249,7 49,7Podíl dotací na celkových investičníchnákladech [%]51 48 53 52 56Průměrné náklady na úsporu energie [tis.Kč/GJ]4,5 5,6 6,4 6,1 7,9Celkové úspory emisí CO 2 [tis. tun] 5 35 85 130 186Zdroj: Státní fond životního prostředí ČR11


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Největší podíl na dosažených úsporách byl výsledkem programů zaměřených na zásobováníenergií v obcích a částech obcí (48 %) a na společnou výrobu elektrické energie a teplaz biomasy a z bioplynu (44 %). V programech zaměřených na zásobování energií v obcícha částech obcí se jedná zejména o systémy pro zásobování teplem a teplou vodou využívajícíbiomasu, kde se podpora vztahuje i na soustavu rozvodů tepla a na systémy s kombinovanouvýrobou tepla a elektrické energie, slouží-li tento systém pro centrální zásobování teplem,příp. teplou vodou, a není-li vhodnější použití podpory v rámci programu. Předmětempodpory jsou jak centrální, tak i decentralizované systémy využívající obnovitelné zdrojeenergie nebo jejich vzájemná kombinace. Podmínkou pro získání podpory je splnění kritériíuvedených v osnově energetického auditu, který musí být zpracován variantnějak pro centrální zdroj, tak i v kombinaci s decentralizovanými zdroji tepla.V programu zaměřeném na společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasya z bioplynu je podporována výstavba kogeneračních jednotek, kde palivem je biomasa,resp. bioplyn vznikající fermentací zemědělských odpadů a biologicky rozložitelnýchtříděných odpadů. Dále se jedná např. o systémy s termickým zplyňováním dřeva, parnímkotlem, parní turbínou atd. Podmínkou získání podpory je splnění kritérií uvedenýchv osnově energetického auditu. V případě, že energetický audit prokáže efektivitu takovéhozařízení, může být podpořena i samostatná výroba elektrické energie (např. ostrovníprovozy, záložní zdroje apod.). Zohledňováno je využívání cíleně pěstovanýchenergetických plodin jako paliva.12


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 20092. Strategické cíle ProgramuČeská republika má v režimu Kjótského protokolu v období 2008-2012 předpokládanýemisní přebytek ve výši asi 150 mil. tun CO 2ekv , což odpovídá stejnému množství tzv.jednotek přiděleného množství ( AAU, Assigned Amount Units), z toho přibližně 100 mil.AAU může být zobchodováno v rámci mezinárodního emisního obchodování. Právnímzákladem pro GIS v ČR je § 12a, zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodovánís povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákonůč. 212/2006 Sb. a č. 315/2008 Sb., který určuje podmínky hospodaření s jednotkamipřiděleného množství (AAU je ekvivalentem tuny CO 2 ).Tyto jednotky jsou majetkem České republiky, se kterým hospodaří Ministerstvo životníhoprostředí. AAU, které Česká republika nevyužije ke splnění svého závazku vyplývajícíhoz Kjótského protokolu, může ministerstvo prodat v rámci mechanismu mezinárodníhoemisního obchodování podle článku 17 Kjótského protokolu nebo využít na podporuprojektů v rámci mechanismu společné implementace podle článku 6 Kjótského protokolu.Prostředky získané z prodeje jednotek přiděleného množství jsou příjmem Státního fonduživotního prostředí. Takto získané prostředky lze použít pouze na podporu činností a akcívedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů. Program Zelená Úsporám tak vhodnědoplní podporu z Operačního programu Životního prostředí (Prioritní osa 3), která jezaměřena na veřejnou infrastrukturu.Vzhledem k objemu předpokládaných finančních prostředků, s přihlédnutím ke zkušenostema působnosti Státního fondu životního prostředí a provedené analýze absorpční kapacityzvažovaných cílových oblastí má Program v ČR zvoleny následující strategické cíle:1. Využít v IET snížení národních emisí skleníkových plynů, které je důsledkem trvaléhozlepšování energetické náročnosti české ekonomiky v období 1995-2008.2. Investovat získané prostředky do opatření a programů s vysokým redukčnímpotenciálem (maximalizace greeningu) a v souladu s národními cíli trvale udržitelnéhorozvoje.3. Minimalizovat transakční a administrativní náklady na financování uvedenýchprogramů a opatření.4. Zajistit udržitelnost projektů realizovaných v rámci GIS, tedy dosáhnout dlouhodobéhoredukčního efektu podstatně přesahujícího rok 2012.5. Maximalizovat sociální, ekonomické a environmentální efekty GIS v ČR, zejménazvýšení kvality bydlení, zlepšení rodinných rozpočtů zejména pro nižší příjmovékategorie, vytvoření pracovních míst v sektoru malých a středních podniků a sníženílokálního znečištění ovzduší SO 2 , NO x a PM10.Jak vyplývá z přehledu politik a opatření realizovaných v ČR zejména po roce 2000, jednímze sektorů, který zaostává v redukčním úsilí, jsou české domácnosti. Tam připadá hlavnípodíl emisí CO 2 na vytápění a přípravu teplé užitkové vody (TUV). Překážkou modernizacebytových domů a vybavování domácností energeticky šetrnými spotřebiči jsou nemaléinvestiční náklady a dlouhá návratnost vložených investic.Vzhledem k tomu, že prostředky Strukturálních fondů EU v Operačním programu Životníprostředí v oblasti OZE a úspor energie poměrně dobře pokrývají podporunepodnikatelským právním subjektům a naopak nemohou být podle pravidel Evropskékomise přidělovány fyzickým osobám v sektoru domácností, bylo na základě analýzy13


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009absorpční schopnosti různých oblastí podpory, aby Program byl zaměřen právě na fyzickéosoby a oblast bydlení (rodinné a bytové domy).2.1 Potenciál úspor v sektoru domácnostíDomácnosti se na spotřebě energie podílejí téměř jednou čtvrtinou (23,9 % v roce 2006) aobytný sektor patří s průmyslem a dopravou k největším emitentům GHGs. Potenciál kesnížení spotřeby energie i emisí CO 2 je zde tedy značný.Graf 3: Struktura spotřeby energií v ČR v období 1999-2006Struktura spotřeby energií1 200 000[TJ]1 000 000800 000600 000400 000200 00001999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006domácnostiobchod a službydopravastavebnictvílesnictví, zemědělstvíprůmyslZdroj: data ČSÚ2.1.1 Snižování energetické náročnosti bytůSpotřeba energie na vytápění a přípravu teplé vody je nejvýznamnější položkouv energetické bilanci domácností, resp. obytných budov. Obytné domy lze v ČR rozdělitpodle charakteru výstavby a užité technologie do několika kategorií:a) Rodinné domy s jednou nebo dvěma bytovými jednotkami,b) Bytové domy postavené z cihel (převážně do konce 50. let min. století),c) Panelové domy stavěné z železobetonových prefabrikátů (preferovaná technologie dopočátku 90. let minulého století).Většina těchto domů nesplňuje současné energetické standardy, což se projevuje vysokouspotřebou energie a emisemi CO 2 na jednotku obytné plochy. Jako důsledek užívání malýchkotlů a kamen na tuhá paliva (zejména hnědé uhlí obsahující síru) představují domykategorie a) a b) významný zdroj lokálního znečištění ovzduší prachovými částicemi(PM10), jak je patrné z Grafu 4. I když bylo během minulých dvaceti let dosaženo v ČRvelkého pokroku v zlepšení kvality ovzduší, v posledních letech se tento pozitivní trendzastavil právě vzhledem k malým spalovacím zdrojům (zejména vytápění bytů) a rostoucímdopravním emisím.14


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Graf 4: Podíl vybraných sektorů na národních primárních emisích PM10 (2005)Použití paliv vzemědělství -mobilní zdojenesilniční5%Průmysl12%Veřejná energetika11%Průmyslováenergetika11%Vytápěnídomácností38%Vytápěníkomerčních aveřejných objektů3%Doprava20%Zdroj: MŽPJediným účinným nástrojem ke zlepšení této situace je vedle environmentální osvětypředevším dotování výměny topidel a podpora úspor energie, zejména zateplování domů.Následující tabulka (Tab. 7) ukazuje současnou strukturu trvale obydlených budov probydlení v České republice podle roku výstavby (výčet je omezen na období do roku 1990,kdy došlo k výraznému zpřísnění požadavků na tepelně technické vlastnosti budov).Tabulka 7: Struktura trvale užívaných obytných budov v České republiceKategorie/Rok 1900-19901900- 1946- 1961- 1971- 1981-1945 1960 1970 1980 1990Rodinný dům 1 115 561 398 343 127 795 157 960 241 985 189 478Bytový dům, kat. b) 99 575 40 343 20 688 17 251 14 020 7 273Bytové jednotky kat. b) 745 290 304 497 156 012 128 147 102 510 54 124Bytový dům, kat. c) 61 274 0 1 720 16 435 24 735 18 384Bytové jednotky kat. c) 1 135 185 0 25 924 297 014 458 627 353 620Zdroj: ČSÚZhruba od osmdesátých let minulého století energetická náročnost budov klesá.V současnosti existují dva trendy: spotřeba energie se zvyšuje spolu s rostoucím počtemužívaných budov, ale díky rekonstrukcím stávajících budov naopak klesá energetickánáročnost. Trend tohoto poklesu je silnější než růst spotřeby energií pro nové budovy.V roce 2006 byla spotřeba domácností 273,8 TJ (což odpovídá 76 048 GWh). V tétospotřebě je zahrnuta nejen spotřeba na vytápění (včetně ztrát v kotlích a podobně), ale i napřípravu TUV a provoz domácností. Průměrná energetická náročnost v roce 2006 byla340 kWh/m 2 za rok. Pokud odečteme spotřebu elektřiny na osvětlení a další domácí15


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009spotřebiče ve výši cca 10 % (cca 2 000 kWh ročně na domácnost), byla v roce 2006průměrná energetická náročnost větší než 300 kWh/m 2 za rok.Nové byty a rekonstrukce prováděné na základě stavebního povolení musí již vyhovovatpožadavkům Vyhlášky č. 148/2007 Sb. Třída energetické náročnosti těchto bytů musí býtnejméně C, jinak nemůže být vydáno stavební povolení (kromě výjimek, jako jsou např.památkově chráněné objekty).Při extrapolaci výše uvedených trendů do roku 2020 bude spotřeba energií pro domácnostio 11 % nižší než v roce 2006 (viz Tabulka 8). Technický potenciál lze vyjádřit jako stav,kdy všechny nové a rekonstruované domy budou spadat do třídy energetické náročnosti A.Ekonomický potenciál uvažujeme jako stav, kdy polovina nových a rekonstruovaných domůje ve třídě C a polovina ve třídě B.Tabulka 8: Potenciál úspor a snížení emisí v bytové výstavbě k roku 2020 (referenční rok 2006).PotenciálSpotřebamil. kWhSpotřebaTJSnížení(%)Snížení emisíCO2Přirozený vývoj („business asusual“)8 588 30 916 11 2 772Ekonomický potenciál 10 535 37 927 14 3 400Technický potenciál 14 466 52 077 19 4 669Zdroj: MŽPVyužitím technického potenciálu bude dosaženo úspory zhruba 19 %, při využitíekonomického potenciálu pak cca 14 %. Zvýšení úspor je možné jednak kladením důrazu nakvalitu energetického řešení stavby či rekonstrukce, jednak prostým zvýšením počturekonstruovaných bytů při zachování požadovaných (nebo mírně lepších) požadavků naenergetické řešení.Graf 5: Spotřeba paliv v domácnostech v roce 2006Spotřeba paliv v domácnostech (2006)17%20%1%1% 11%0%15%0%35%Černé uhlíHnědé uhlí, briketyKoksOstatníNafta, benzínZemní plynPropanTeplo (CZT)ElektřinaZdroj: ČSÚV grafu 5 je shrnuta spotřeba paliv v domácnostech. Pro vytápění a ohřev vody se nejvícepoužívá zemní plyn (35 %). Podíl tepla z biomasy a tepla z CZT je zhruba stejný (15 % a16


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 200917 %). Podíl elektřiny je 20 %, resp. 10 % po odečtení spotřeby elektřiny na osvětlení aprovoz domácích elektrospotřebičů. Způsoby vytápění bytů v letech 1991 (údaje ČSÚ),2000 a 2007 ukazuje následující Tabulka 9. Malé změny v zastoupení jednotlivých nosičůtepla užívaných pro vytápění domácností mezi lety 2000 a 2007 ukazují, že stávající nástrojek zvyšování energetické účinnosti, snižování emisí CO 2 a současnému omezování emisíPM10, které souvisí s používáním tuhých paliv, nepřinášejí po roce 2000 výrazné změny.Tabulka 9: Způsoby vytápění bytů a jejich změny mezi rokem 1991 a 2007Způsob vytápění bytů 1991 2000 2007Elektrický otop 1,5 6,4 6,3Plynná paliva 16,5 34,5 37,5Pevná paliva 49,3 19,3 17,6Centrální vytápění 37,0 37,7 37,5Ostatní 1,5 1,2 1,1Zdroj: ČHMÚVícenáklady na výstavbu nebo rekonstrukci v energetické třídě C jsou nulové, neboť jdeo dodržení zákonného požadavku. Stanovit zvýšení nákladů na výstavbu ve vyššímenergetickém standardu je obtížné, neboť zde záleží na kvalitě stavebního návrhu a někdylze s nižšími náklady postavit byt s nižší spotřebou (vícenáklady jsou záporné).U rekonstrukcí lze uvažovat, že nejméně 50 % nákladů na rekonstrukci nesouvisí s úsporouenergie, respektive by je bylo nutno vynaložit bez ohledu na snížení spotřeby (např. lešení jenezbytné bez ohledu na tloušťku zateplení). V Tab. 10 jsou uvedeny orientační měrnénáklady na energeticky efektivní rekonstrukci.Tabulka 10: Měrné náklady na energeticky efektivní rekonstrukciKategorie rekonstrukceStavební část TZB Celkemtis Kč/byt tis Kč/byt tis CZK/bytRekonstrukce rodinného domu na třídu B 150 260 390Rekonstrukce rodinného domu na třídu A 350 310 660Rekonstrukce bytového domu na třídu B 85 50 140Rekonstrukce bytového domu na třídu A 120 70 190Zdroj: MŽPNáklady na využití ekonomického potenciálu jsou pak 192 mld. Kč (14 mld. Kč/rok), tj.2 312 Kč/tuna CO 2 , náklady na využití technického potenciálu jsou 610 mld. Kč(45 mld. Kč/rok), tj. 4 698 Kč/tuna CO 2.2.1.2 Snižování spotřeby na ohřev vody, využití solární energieMěrná spotřeba energie na přípravu teplé vody klesá. To je dáno jak růstem cen energií ivody, tak používáním efektivnějších spotřebičů i úsporných armatur. Využití solární energiepro ohřev vody je velmi vhodné. V následující Tabulce 11 je odhadnut potenciál úsporenergií a emisních redukcí vyjádřený jako ekonomický a technický potenciál. Základníscénář je “přirozený vývoj” (business as usual), kterým majitelé budov reagují na změnutechnických standardů a růst cen energií.17


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Tabulka 11: Potenciál úspor energií a emisí CO 2 v obytném sektoruPotenciál úspor v obytném sektorůÚspora Sníženíenergie emisí CO2Přirozený vývoj 3,0 % 2,5 %Ekonomický potenciál 3,7 % 2,9 %Technický potenciál 4,9 % 3,8 %Zdroj: MŽP2.1.3 Analýza redukčního potenciálu ProgramuPro vymezení možných opatření, do kterých má směřovat podpora z GIS, a jejichredukčního potenciálu byla provedena expertní analýza v následujících cílových oblastech:A. Úspory energie na vytápění v obytných budovách,B. Podpora výstavby v pasivním energetickém standardu,C. Využití obnovitelných zdrojů pro vytápění a ohřev vody.A. Úspory energie na vytápění v obytných budováchZ hlediska účelu užívání a základního členění podle převažující technologie je možnérozdělit stávající budovy určené k bydlení na tři kategorie, a to:a) rodinné domy,b) bytové domy realizované v tradiční zděné technologii,c) bytové domy realizované v panelové technologii.K odhadu dosažitelných úspor energie bylo využito:• statistických údajů ČSÚ shromážděných dle vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetickénáročnosti budov,• databáze podpořených projektů SFŽP a• vlastních analýz MŽP.Závěry studie byly konzultovány s externími experty a energetickými auditory. Pro určeníabsorpční schopnosti zateplení budov určených k bydlení a vyčíslení celkových úsporenergie a emisí skleníkových plynů jsou užity následující odborné odhady:a) Rodinné domy• průměrná roční konečná spotřeba tepla na vytápění: 55 GJ/r• průměrné náklady na realizaci úsporného opatření (kompletní zateplení obálky, ročníspotřeba tepla na vytápění klesne na 70 kWh/m 2 ), vč. DPH: 370 tis. Kč• průměrně dosažitelná úspora energie na vytápění: 56 %b) Bytové domy – nepanelová technologie• průměrná roční spotřeba energie na vytápění: 36 GJ/b.j.• průměrné náklady na realizaci úsporného opatření (kompletní zateplení obálky – ročníspotřeba tepla na vytápění klesne na 50 kWh/ m 2 ), vč. DPH: 170 tis. Kč/b.j.• průměrně dosažitelná úspora energie na vytápění: 63 %18


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009c) Bytové domy – spadající pod program PANELPodpora zateplení této kategorie budov nebude v rámci Programu uvažována. Důvodem jepřekryv s podporou z programu PANEL administrovaného Státním fondem rozvoje bydlení(v gesci Ministerstva pro místní rozvoj).Dále platí předpoklad, že 25 % domů, resp. bytových jednotek v obou kategoriích již bylorekonstruováno s cílem snížit energetickou náročnost budovy a nejsou tedy vhodné propodporu z navrhovaného programu. Lze očekávat, že z celkového možného počtu žadatelůbude v rámci Programu při příznivě nastavených podmínkách během období 2009-2012žádat o podporu 10-20 % majitelů rodinných a bytových domů. Absorpční potenciál je takodhadován v rozsahu 200 – 350 tisíc bytových jednotek.B. Podpora výstavby v pasivním energetickém standardu,V České republice se ročně dokončí asi 33 tis. bytů (zdroj ČSÚ, průměr za posledních pětlet). Zhruba 45 % těchto bytů je v rodinných domech a 55 % v bytových a ostatních domech.Pro určení absorpční kapacity programu je možno využít informaci z Rakouska, kde dodvou let po zavedení kvalitního podpůrného schématu je realizováno okolo 10 % výstavbyv příslušném regionu v pasivním standardu. Počet bytů, které by tedy mohly žádato podporu, budeme dále uvažovat na úrovni 15 tisíc během období 2009-2012. To odpovídáasi 6 tisícům rodinných domů a 8 tisícům bytů v bytových domech.Program proto také bude doplněn informační a osvětovou kampaní. Lze očekávat, žepostupně bude docházet ke zpřísňování normových požadavků na tepelně technicképarametry novostaveb a dosažení energeticky velmi úsporného standardu se předpokládá poroce 2014. Pro účely programu GIS je třeba definovat přesná kritéria, jejichž splněnímprokáže žadatel dosažení pasivního standardu novostavby. Základní podmínkou budedosažení konečné spotřeby energie na vytápění 20 kWh/m 2 užitné plochy nebo nižší. Dálebudou doplněny podmínky vycházející z německého standardu PHPP (PassivhausProjektierung Paket, např. na vzduchotěsnost konstrukce), případně podle připravovanéhododatku normy ČSN 73 0540.Pro účely výpočtu snížení spotřeby energie na vytápění a emisí CO 2 bude nová budovav pasivním standardu srovnávána s novostavbou splňující současně platné požadavky podlezmíněné normy. Zde jsou předpokládány následující hodnoty roční potřeby tepla navytápění:- 40 GJ u rodinného domu- 25 GJ na bytovou jednotku u bytového domuPrůměrná konečná spotřeba energie na vytápění je u novostavby v pasivním standardupředpokládána na úrovni 15 % výše uvedených hodnot.C. Využití obnovitelných zdrojů pro vytápění a ohřev vodya) Náhrada vytápění fosilními palivyV České republice je doposud asi 280 tisíc rodinných domů a asi 144 tisíc bytových domůvytápěno zdroji na tuhá fosilní paliva (hnědé uhlí, černé uhlí, brikety, koks).Pro odhad absorpční schopnosti výměny uhelných kotlů budeme uvažovat následujícíprůměrné investiční náklady:• 100 tis. Kč při výměně za účinný nízkoemisní kotel na biomasu (rodinný dům),19


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009• 250 tis. Kč při výměně za tepelné čerpadlo (rodinný dům),• 40 tis. Kč na bytovou jednotku při výměně domovního kotle za účinný nízkoemisnízdroj na biomasu (bytový dům).Podmínky podpory jsou nastaveny tak, aby o podporu z programu GIS během jeho trvánípožádala alespoň třetina všech možných žadatelů, tj. asi 90 tisíc bytových jednotek.U tepelných čerpadel lze předpokládat absorpční kapacitu na úrovni zhruba 1-2 tis. instalacíročně.Při instalaci účinného nízkoemisního kotle na biomasu do novostaveb nebudou dotoványnáklady na instalaci rozvodů topné vody, které by byly vynaloženy v každém případě. Přiodhadu absorpční schopnosti předpokládáme, že během čtyřletého programového obdobídojde k instalaci těchto zdrojů do 10 % dokončených novostaveb, tedy do zhruba 6 tisícrodinných domů a 8 tisíc bytových jednotek. Z Akčního plánu pro biomasu, kterýzpracovalo Ministerstvo zemědělství (2008) vyplývá, že nabídka biomasy s rezervoupokryje předpokládanou poptávku vyvolanou v rámci Programu, která je předběžněodhadována ve výši cca 8 PJ.b) Instalace solárně-termických kolektorů na obytné budovyV průběhu let 2003–2007 bylo ze SFŽP podpořeno cca 1 500 realizací fototermickýchsystémů pro ohřev teplé vody a cca 750 realizací fototermických systémů pro ohřev teplévody a přitápění. Na základě analýzy těchto realizací můžeme uvažovat pro odhad absorpčníkapacity následující průměrné investiční náklady pro rodinné domy:• 100 tis. Kč na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV,• 150 tis. Kč na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV a přitápění.Pro bytové domy lze pak odhadnout tyto průměrné investiční náklady:• 50 tis. Kč/b.j. na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV,• 75 tis. Kč/b.j. na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV a přitápění.Jedna instalace na rodinném domě (plocha kolektorů cca 6 m 2 ) může ročně vyrobit2 500 kWh energie (tedy 9 GJ). Zčásti přitom nahradí elektrické, zčásti plynové ohřívačeteplé užitkové vody. Pokud by na náhradu každého z těchto zdrojů připadlo 50 % solárníchinstalací, roční úspora emisí CO 2 by činila průměrně 1,75 tuny/dům. Instalace pro bytovédomy budou uvažovány s 5x větší plochou kolektorů a tedy i výrobou, a s předpokládanýmprůměrným počtem 10 bytů na jeden bytový dům.V České republice je asi 1,4 mil. rodinných domů a 195 tisíc bytových domů. Lzepředpokládat, že na většinu z nich lze účelně umístit solárně-termické kolektory. Některédomy mohou mít nevhodně orientovanou střechu či fasádu, příp. mohou být zastíněny. Přistejné výši podpory jako doposud a za předpokladu, že program podpory bude trvalý a budemít dostatečnou propagaci, lze dále odhadovat počet žadatelů zhruba na 2 - 2,5 tis. ročněv případě instalace fototermických kolektorů na rodinné domy a na 0,5 - 1 tis. ročně proinstalace na bytové domy.20


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 20093. Vymezení programu3.1 Základní principyCílem programu je podpořit vybraná opatření realizovaná v obytných budovách fyzickýmiosobami a dalšími subjekty vlastnícími obytné budovy, která povedou jak k okamžitémusnížení emisí oxidu uhličitého, tak k nastartování dlouhodobého trendu trvale udržitelnéhobydlení.Česká republika má v rámci režimu Kjótského protokolu v období 2008-2012předpokládaný emisní přebytek ve výši asi 150 mil. tun CO 2ekv. (resp. AAU, AssignedAmount Units), z toho přibližně 100 mil. AAU může být zobchodováno v rámcimechanismu mezinárodního emisního obchodování (IET, International Emission Trading)podle čl. 17 Protokolu. Odhaduje se, že výnos z prodeje tohoto množství AAU bude ve výšiasi 25 mld. Kč (při ceně 10 euro za 1 AAU).Novelou zákona č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emiseskleníkových plynů z 18. července 2008 jsou výnosy z prodeje emisních kreditů příjmemStátního fondu životního prostředí a lze je použít pouze na podporu činností a akcívedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů.Účelem tohoto materiálu je analyzovat možnosti využití těchto prostředků a navrhnoutprogram, jak budou rozdělovány k podpoře dalšího snižování emisí skleníkových plynů –tzv. Green Investment Scheme (GIS). Český název programu je „Zelená úsporám“.Vzhledem k tomu, že prostředky Strukturálních fondů EU v Operačním programu Životníprostředí poměrně dobře v oblasti OZE a úspor energie pokrývají podporunepodnikatelským právním subjektům jako provozovatelům budov veřejné vybavenosti anaopak nemohou zatím být podle pravidel Evropské komise přidělovány pro oblast bydlení,navrhujeme, aby GIS byl zaměřen právě na oblast bydlení (rodinné a bytové domynepanelové technologie).Vnějšími podmínkami, které omezí využitelnost prostředků z prodeje AAU, budoupožadavky jednotlivých kupujících. Zatím se nicméně ukazuje, že kvalitně připravenýprogram, který bude odprezentován kupujícím stranám, pravděpodobně splní jejichpodmínky.V rámci těchto okrajových podmínek bude konkrétní podoba programu určena zejménaodhadnutým dopadem opatření na snížení emisí skleníkových plynů i lokálního znečištění,snížení spotřeby primárních zdrojů energie, zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojůenergie a nastartování dlouhodobých progresivních trendů. Ohled bude brán na politicképriority Ministerstva životního prostředí a české vlády.Časový předpoklad připsání výnosů z prodeje AAU je následující: v roce 2009 by mohlo býtprodáno cca 40-60 mil. AAU. Zhruba třetina příjmů by mohla být fakticky k dispozici jižběhem roku 2009. Tyto informace je však třeba brát jako velmi předběžné vzhledem k velicesložitým mezinárodním vyjednáváním s potencionálními kupci.21


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Podpora je v rámci Programu koncipována jako semi-mandatorní, tedy připravena tak, abyprostředky programu mohly být čerpány v průběhu celého programového období od1. dubna 2009 do 31. prosince 2012 bez razantní změny podmínek a dotace byla poskytnutakaždému, kdo o podporu požádá a splní tyto podmínky. Program bude průběžněmonitorován a nezásadní změny podmínek mohou nastat na základě pravidelnéhovyhodnocování úspěšnosti programu. Podpora bude zastavena jen v případě, že dojdek vyčerpání prostředků programu.Výše uvedená podmínka je důležitá pro vytvoření důvěry potenciálních žadatelů v Program.Zároveň umožní jeho účinnou propagaci. Bude muset být stanovena mez pro podporu tak,aby splnila podmínku mandatornosti a zároveň byla její výše dostatečně motivační.Žádost o podporu z programu bude moci být žadatelem podávána před začátkem realizaceinvestice. Státní fond životního prostředí vydá žadateli právně závazné rozhodnutí o podpořea dotační prostředky budou pro něj rezervovány do určitého data a za předpokladu splněnívšech podmínek programu. Po doložení realizace opatření pak žadatel neprodleně obdržíprostředky na svůj účet. Žadatel však bude moci o dotaci požádat i po dokončení realizaceopatření, pokud si tak sám zvolí.Oprávněnými žadateli o podporu jsou vlastníci rodinných a bytových domů, tedy fyzickéosoby, společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetněměstských částí) nebo podnikatelské subjekty. Maximální celková výše podpory z programuje navržena pro jeden subjekt (unikátní IČ nebo RČ) na 30 mil. Kč za celé programovéobdobí. Subjekt žádající o podporu na realizaci opatření v bytovém domě musí prokázatjeho vlastnictví po dobu nejméně dvou let před datem podání žádosti.V programu není možné podpořit žádosti u projektů, jejichž realizace byla dokončena před1. dubnem 2009. Rozhodné datum bude datum kolaudace nebo datum převzetí stavby čitechnologie od dodavatelské firmy. V případě více dodavatelů stavby je rozhodné datumpřevzetí posledního díla, které je nutné pro splnění podmínek programu v dané oblastipodpory.3.2 Kritéria pro výběr podporovaných opatřeníV souladu s cíli programu byla jednotlivá opatření podporovaná z programu vybrána nazákladě následujících kritérií:− efektivnost vynaložení prostředků na snížení emisí CO 2 (vyjádřená tzv. faktoremgreeningu)− snížení spotřeby primárních zdrojů energie a konečné spotřeby tepla na vytápění− zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie− snížení znečištění ovzduší lokálními polutanty ovzduší− nastartování dlouhodobých progresivních trendů trvale udržitelného bydlení− multiplikační efekt podpory− politické priority ministerstva životního prostředí a vlády− soulad s podmínkami stran kupujících tzv. jednotky přiděleného množství (tedy emisníkredity podle pravidel Kjótského protokolu)22


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 20093.3 Oblasti podpory ProgramuProgram je členěn na následující tři oblasti podpory a k nim náležící podoblasti podpory:A. Úspory energie na vytápěníA.1 Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetickéhostandarduA.2 Kvalitní zateplení vybraných částí obálky budovy (dílčí zateplení)B. Nová výstavba v pasivním energetickém standarduB.1 Podpora novostaveb v pasivním energetickém standarduC. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vodyC.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinnátepelná čerpadlaC.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel donovostavebC.3 Instalace solárně-termických kolektorů3.4 Forma a podmínky podpory v jednotlivých oblastech podporyA. Úspory energie na vytápěníA.1 Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standarduV této oblasti jsou podporována opatření vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardubudovy. Nepodkročitelnou podmínkou podpory bude dosažení měrné roční potřeby tepla navytápění (tedy bez vlivu účinnosti otopné soustavy) u rodinných domů na úrovni 70 kWh/m 2a u bytových domů na úrovni 55 kWh/m 2 podlahové plochy. Zateplení na této úrovni jeu většiny objektů dosažitelné bez nutnosti instalování systému nuceného větrání arekuperace odpadního tepla ze vzduchu.Vyšší úroveň dotace je poskytována v případě dosažení měrné roční potřeby tepla navytápění u rodinných domů na úrovni 40 kWh/m 2 a u bytových domů na úrovni 30 kWh/m 2podlahové plochy. Tyto hodnoty budou u většiny objektů dosažitelné pouze s použitímsystému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla.Zároveň je požadováno snížení hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění po realizacikomplexního zateplení alespoň o 40 % oproti stavu před jeho realizací. V případě, že žadatelzrealizuje nejdříve dílčí zateplení objektu s podporou z tohoto programu (podoblast podporyA.2) a následně komplexní, tento požadavek na snížení měrné potřeby tepla na vytápění sepočítá oproti stavu před realizací dílčího zateplení.Hodnoty stávající a projektované měrné roční potřeby tepla na vytápění na jednotkupodlahové plochy musí být doloženy autorizovaným inženýrem v oborech pozemní stavby,technika prostředí a technologická zařízení budov (projektantem) nebo energetickýmauditorem na základě údajů z projektové dokumentace a budou počítány podleČSN EN ISO 13790, případně převzaty z výpočtů pro Průkaz energetické náročnostibudovy. Energetický audit budovy není požadován.23


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Podpora je přidělována jako fixní částka na m 2 podlahové plochy komplexně zateplenébudovy, nebo komplexně zateplené části budovy a má formu dotace. Je stanoven procentnístrop pro dotaci počítaný z nákladů na zateplení obálky budovy, včetně povrchové úpravy,výměnu výplní otvorů (oken a dveří) a instalaci systému nuceného větrání s rekuperací. Dotéto částky se nezapočítávají případné náklady na sanaci statických poruch nosné konstrukcea ostatní opravy vnějšího pláště budovy.Podpora fixní částkou na jednotkovou plochu odvrací riziko nadhodnocených investičníchnákladů a neefektivně vynaložené podpory z veřejných prostředků, které by existovalo,pokud by byla podpora přidělována procentně.A.2 Kvalitní zateplení vybraných částí obálky budovy (dílčí zateplení)V této oblasti je podporováno dílčí zateplení obálky budovy, tedy vybraná investičně méněnáročná opatření vedoucí k úsporám energie na vytápění, než je tomu u komplexníhozateplení. U budov, kde bude zrealizováno dílčí zateplení, může být nicméně pozdějizateplení dokončeno a vlastník může požádat o podporu z podoblasti podpory A.1. Žadatelsi tedy realizaci komplexního zateplení budovy může rozložit do dvou fází. Tímto opatřenímje umožněno zateplení také památkově chráněných budov, u kterých například zateplenívnějších stěn často není možné.Pokud žadatel společně s dílčím zateplením mění zdroj sloužící k vytápění této budovy, aťuž z prostředků programu, nebo z vlastních prostředků, musí si k realizaci vybrat alespoňdvě z následujících pěti uvedených opatření. V případě, že zdroj nemění, musí si vybratz této nabídky alespoň tři opatření.Nabídka dílčích opatření vedoucích k úspoře energie na vytápění v obytných budovách (jepožadováno dosažení alespoň minimálně doporučené hodnoty součinitele prostupu tepladanou částí obálky budovy U N [W/(m 2·K)] podle ČSN 73 0540-2, znění duben 2007):1. Zateplení vnějších stěn s dosažením U N


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009z výpočtů pro Průkaz energetické náročnosti budovy. Energetický audit budovy nenípožadován.Hodnota spárové průvzdušnosti okenních a dveřních spar v případě realizace opatření č. 5bez současné realizace opatření č. 4 může být dokladována pouze uvedením typu oken adveří a fotografiemi jejich detailů.Podpora je přidělována jako fixní částka na m 2 podlahové plochy dílčím způsobemzateplené budovy, nebo dílčím způsobem zateplené její části a má formu dotace. Různé výšedotace jsou stanoveny v případě, že žadatel realizuje dvě opatření nebo alespoň tři opatřeníz nabídky. Je stanoven procentní strop pro dotaci počítaný z nákladů na realizaci vybranýchopatření, u zateplení vnějších stěn včetně povrchové úpravy. Do této částky senezapočítávají případné náklady na sanaci statických poruch nosné konstrukce a ostatníopravy vnějšího pláště budovy.B. Nová výstavba v pasivním energetickém standarduB.1 Podpora novostaveb v pasivním energetickém standarduV této oblasti je podporována výstavba nových budov a změna staveb stávajících budovurčených k bydlení splňující pasivní energetický standard. Základním kritériem je dosaženívýpočtové hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění na úrovni 20 kWh/m 2 podlahovéplochy nebo nižší u rodinných domů a 15 kWh/m 2 podlahové plochy nebo nižší u bytovýchdomů. Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy nepřekročí hodnotu0,22 W/(m 2 .K). Neprůvzdušnost obálky budovy bude garantována hodnotou η 50


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vodyC.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelnáčerpadlaV této oblasti se podporuje náhrada zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva a elektrickéhovytápění za účinné nízkoemisní zdroje na biomasu a za tepelná čerpadla se stanovenýmminimálním průměrným ročním topným faktorem.a) Zdroje na biomasuPodporovány jsou pouze nové účinné zdroje na biomasu s nízkými emisemi lokálníchpolutantů do ovzduší. Hranice pro podporovaná spalovací zařízení je stanovena na úrovnipředpokládaných požadavků na spalovací zařízení, jejichž uvedení na trh bude podlepřipravované novely zákona o ochraně ovzduší povoleno po roce 2014. Požadavky naúčinnost zdroje a jeho emisní parametry shrnuje následující tabulka.Tabulka 12: Hranice pro podporované zdrojeDodávkapalivaRuční asamočinnáMinimálníúčinnostv závislosti natepelnémvýkonu Q N[%]*pro Q N 15 kW:ηk = 73 + 6 logQN, nejvýševšak 85 %Mezní hodnoty emisních koncentracíJmenovitý CO TOC TZLtepelný příkon[kW] [v mg.m -3 při 10% O 2 ;v závorce v mg/kWh výhřevnostipaliva] **≤ 50> 50 ≤ 3002 200(4 210)1 250(2 400)80(160)70(140)70(140)70(140)* Při jmenovitém tepelném výkonu QN i tepelném výkonu částečném (odpovídající 0,3 x QN pro zdroje sesamočinnou dodávkou paliva a 0,5 x QN u zdroje s ruční dodávkou paliva).**Při referenční jednotné výhřevnosti paliv 4,3 kWh/kg (15,5 MJ/kg).Případná instalace zdrojů s vyšším jmenovitým tepelným příkonem než 300 kW se musířídit metodickým pokynem Odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředík definici nízkoemisního spalovacího zdroje (označení se doplní před vyhlášením).Příjemce podpory se zaváže čestným prohlášením, že bude ve zdroji používat pouze tapaliva, pro která výrobce garantuje požadovanou hodnotu účinnosti a požadované mezníhodnoty emisních koncentrací. ** Ministerstvo životního prostředí si je vědomo chybějící certifikace alternativních (rostlinných) pelet astanovení referenčního paliva tohoto typu pro měření emisních charakteristik zdrojů. Ministerstvo bude26


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Instalace zdrojů na biomasu s ručním přidáváním paliva, u nichž je instalována akumulačnínádrž o minimálním objemu 40 litrů na jeden kilowatt jmenovitého tepelného příkonu, azdroje na biomasu se samočinným přidáváním paliva bude dotačně zvýhodněna oprotizdrojům na biomasu s ručním přidáváním paliva s akumulační nádrží s menším objemem,nebo bez ní.Instalace zdrojů na biomasu s ručním přidáváním paliva s akumulační nádrží menší než 40litrů na jeden kilowatt jmenovitého tepelného příkonu zdroje, nebo bez ní, bude možnápouze náhradou za zdroj na tuhá nebo kapalná fosilní paliva.b) Tepelná čerpadlaPodporována jsou pouze tepelná čerpadla, jejichž topné faktory stanovené podle EN 255 přidané teplotní charakteristice dosáhnou v závislosti na typu technologie těchto minimálníchhodnot:− technologie země–voda: 4,3 při teplotní charakteristice S0/W35− technologie vzduch–voda: 3,2 při teplotní charakteristice A2//W35− technologie voda–voda: 5,0 při teplotní charakteristice W10/W35Jiné technologie tepelných čerpadel nejsou podporovány. Otopná soustava objektuvytápěného tepelným čerpadlem musí být vybavena regulací zohledňující vnější a vnitřníteplotu.Tepelná čerpadla technologie vzduch–voda jsou podporována nižší částkou (je stanovennižší finanční strop dotace) oproti technologiím země–voda a voda–voda vzhledem k nižšíminvestičním nákladům a zároveň horšímu topnému faktoru.c) Společná ustanoveníŽadatel musí doložit, že nový zdroj nahrazuje původní zdroj spalující tuhá nebo kapalnáfosilní paliva nebo původní elektrické vytápění (akumulační nebo přímotopné). To žadatelprokáže čestným prohlášením o likvidaci původního zdroje a závazkem provozovat audržovat nový zdroj podpořený z tohoto programu po dobu patnácti let.Žadatel musí předložit výpočet měrné potřeby tepla na vytápění budovy, návrh výkonunového zdroje, způsobu jeho regulace a zapojení do otopné soustavy. Tyto požadavky jsoudoloženy projektovou dokumentací zpracovanou autorizovaným inženýrem v oborechpozemní stavby, technika prostředí a technologická zařízení budov (projektantem) neboenergetickým auditorem. V této podoblasti podpory může požadavky doložit takéautorizovaný technik v uvedených oborech. Hodnota měrné potřeby energie na vytápěníbude počítána podle ČSN EN ISO 13790, případně převzata z výpočtů pro Průkazenergetické náročnosti budovy.Podpora je přidělována jako procentní částka z investičních nákladů na pořízení novéhozdroje a jeho příslušenství a nákladů na jeho zapojení do otopné soustavy. Úpravy otopnéiniciovat procesy vedoucí k nápravě situace tak, aby v pozdějších fázích programu bylo možno stanovit emisnícharakteristiky zdrojů i pro tento typ paliva.27


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009soustavy nejsou v tomto programu podporovány. Je stanoven absolutní strop pro výšipodpory na jeden projekt. Podpora má formu dotace.Žadatelům je doporučeno kombinovat výměnu zdroje s komplexním, nebo alespoň dílčímzateplením obálky budovy a případně také instalací solárně-termických kolektorů.C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel donovostavebV této oblasti se podporuje instalace účinných nízkoemisních zdrojů na biomasu a tepelnýchčerpadel se stanoveným minimálním průměrným ročním topným faktorem do novostavebbudov určených k bydlení.Požadavky na technickou kvalitu nových zdrojů jsou totožné s těmi pro podoblast podporyC.1 (náhrada neekologického vytápění). V oblasti podpory C.2 se nepodporuje instalacezdrojů na biomasu s ručním přidáváním paliva s akumulační nádrží menší než 40 litrů najeden kilowatt jmenovitého tepelného příkonu kotle, nebo bez ní.V případě pořízení kotle na biomasu se příjemce podpory zaváže čestným prohlášením, žebude v kotli používat pouze ta paliva, pro která výrobce garantuje požadovanou hodnotuúčinnosti a požadované mezní hodnoty emisních koncentrací.U obou typů podporovaných zdrojů se žadatel čestným prohlášením zaváže provozovat audržovat nový zdroj podpořený z tohoto programu po dobu patnácti let.U instalace zdrojů na biomasu a tepelných čerpadel do novostavby je požadováno, abyměrná roční potřeba tepla na vytápění budovy nepřesáhla hodnotu 50 kWh/m 2 podlahovéplochy.Žadatel musí předložit výpočet měrné potřeby tepla na vytápění budovy, návrh výkonunového zdroje, způsobu jeho regulace a zapojení do otopné soustavy. Tyto požadavky jsoudoloženy projektovou dokumentací zpracovanou autorizovaným inženýrem v oborechpozemní stavby, technika prostředí a technologická zařízení budov (projektantem) neboenergetickým auditorem. Hodnota měrné potřeby energie na vytápění bude počítána podleČSN EN ISO 13790, případně převzata z výpočtů pro Průkaz energetické náročnostibudovy.Podpora je přidělována jako procentní částka z investičních nákladů na pořízení novéhozdroje a jeho příslušenství a nákladů na jeho zapojení do otopné soustavy. Je stanovenabsolutní strop pro výši podpory na jeden projekt. Podpora má formu dotace.C.3 Instalace solárně-termických kolektorůV této oblasti je podporována instalace solárně-termických kolektorů na rodinné a bytovédomy, a to jak pouze pro ohřev teplé vody, tak také na přitápění.Podmínkou pro poskytnutí dotace je dosažení minimálního ročního předpokládaného ziskuenergie 350 kWh/m 2 kolektorové absorpční plochy a celkem 2000 kWh pro instalaci na28


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009rodinném domě, nebo celkem 1000 kWh na bytovou jednotku pro instalaci na bytovémdomě. U instalace, která slouží zároveň k přitápění, se požadované hodnotypředpokládaného zisku za instalaci zvyšují 1,3krát. Tato podmínka má zabránitneefektivnímu využívání veřejných prostředků pro technicky nevhodné instalace (např. nanevhodně orientovaných střechách).Splnění těchto podmínek musí být doloženo výpočtem provedeným autorizovanýminženýrem nebo technikem v oborech pozemní stavby, technika prostředí a technologickázařízení budov (projektantem), energetickým auditorem nebo dodavatelskou firmou.Podpora je přidělována jako procentní částka z investičních nákladů na pořízení solárnětermickýchkolektorů, jejich montáž a zapojení do systému ohřevu teplé vody, případně dootopné soustavy. Je stanoven absolutní strop pro výši podpory na jeden projekt. Podpora máformu dotace.3.5 Nastavení výše podporyMaximální procentní výše podpory a maximální částky pro podporu jsou pro jednotliváopatření uvedeny v tabulce:Rodinné domyTabulka 13: Nastavení výše podpory u jednotlivých opatření ProgramuPodporovaná opatření Jednotka dotace Výše dotacekomplexní zateplení RD, 40 kWh/m2 Kč/m 2 ; max. % 1 950; 50komplexní zateplení RD, 70 kWh/m2 Kč/m 2 ; max. % 1 300; 50dílčí zateplení RD – alespoň tři opatření Kč/m 2 ; max. % 850; 50dílčí zateplení RD – dvě opatření Kč/m 2 ; max. % 650; 50novostavba RD v pasivním standardu tis. Kč 220zdroj na biomasu v RD s ruční dodávkoupaliva s akumulační nádrží, nebo zdroj nabiomasu se samočinnou dodávkou palivazdroj na biomasu v RD s ruční dodávkoupaliva bez akumulační nádrže29%; max. tis. Kč 60; 80%; max. tis. Kč 50; 50tepelné čerpadlo země–voda, voda–voda %; max. tis. Kč 30; 75tepelné čerpadlo vzduch–voda %; max. tis. Kč 30; 50solárně-termické kolektory na RD, pouzeohřev teplé vodysolárně-termické kolektory na RD, ohřevteplé vody i přitápěnídotační bonus při kombinaci opatřeníu RD (viz výčet kombinací pod tabulkou)%; max. tis. Kč 50; 55%; max. tis. Kč 50; 80tis. Kč/RD 20


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Podporovaná opatření Jednotka dotace Výše dotaceBytové domy (nepanelové)komplexní zateplení BD, 30 kWh/m2 Kč/m 2 ; max. % 1 350; 50komplexní zateplení BD, 55 kWh/m2 Kč/m 2 ; max. % 900; 50dílčí zateplení BD – alespoň tři opatření Kč/m 2 ; max. % 600; 50dílčí zateplení BD – dvě opatření Kč/m 2 ; max. % 450; 50novostavba BD v pasivním standardu tis. Kč/b.j. 140zdroj na biomasu v BD %; max. tis. Kč/b.j. 50; 25solárně-termické kolektory na BD, pouzeohřev teplé vodysolárně-termické kolektory na BD, ohřevteplé vody i přitápění%; max. tis. Kč/b.j. 50; 25%; max. tis. Kč/b.j. 50; 35dotační bonus při kombinaci opatřeníu BD (viz výčet kombinací pod tabulkou)tis. Kč/BD 50Zdroj: MŽPNásledující kombinace opatření jsou zvýhodněny dotačním bonusem (pouze při současnémpodání žádosti a maximálně jednou pro daný objekt i při využití více z uvedenýchkombinací):− A.1 (komplexní zateplení) + C.1 (zdroj na biomasu nebo tepelné čerpadlo)− A.1 (komplexní zateplení) + C.3 (solárně-termické kolektory)− B.1 (pasivní novostavba) + C.3 (solárně-termické kolektory)− C.2 (zdroj na biomasu nebo tepelné čerpadlo do novostavby) + C.3 (solárně-termickékolektory, pouze systém na přitápění)− pokud bude provedeno opatření A.2 (dílčí zateplení), je zvýhodněna dotačním bonusemtaké kombinace: C.1 (zdroj na biomasu nebo tepelné čerpadlo; zdroj na biomasu pouze sruční dodávkou paliva s akumulační nádrží, nebo se samočinnou dodávkou paliva) + C.3(solárně-termické kolektory, pouze systém na přitápění)Kombinace dílčího zateplení a výměny zdroje je zvýhodněna podmínkami pro výběropatření v oblasti podpory A.2.30


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 20093.6 Přínosy programu3.6.1 Definice greeninguGreening pro dané opatření definujeme jako dodatečnou úsporu emisí skleníkových plynů(v tomto programu výhradně CO 2 ) vůči podpoře na úrovni příjmů z prodeje 1 AAU.Vyjadřujeme jej poměrem 1:. Číslo ve jmenovateli potom ukazuje, kolik jednotekAAU je třeba na dodatečnou úsporu jedné tuny emisí CO2.Referenční doba pro stanovení úrovně greeningu je zvolena 15 let. Důvodem je zejménareálnost monitoringu a vykazování dosažených úspor. Reálně však bude na základě podporydocházet ke snížení emisí CO 2 po celou dobu životnosti opatření. Tím by se hodnotygreeningu pro dlouhodobá opatření (zateplení budovy, výstavba budov ve vysokémenergetickém standardu) dále vylepšily.OpatřeníTabulka 14: Úroveň greeningu a absorpční schopnost pro jednotlivá opatřeníUplatnitelnápodpora[mld. Kč]Redukce emisíCO2 za 15 let[mil. tun]Předpokládaný Předpokládanýprůměrný greening počet projektů(15 let) * (RD a BD)Zateplení (RD) 9,3 5,7 1:6,5 72 500Zateplení (BD) 6,1 2,1 1:11,8 10 200Novostavby v pasivnímstandardu (RD)Novostavby v pasivnímstandardu (BD)1,1 0,2 1:18,4 4 9001,2 0,2 1:21,9 8 700 **Zdroje na biomasu (RD) 1,5 5,4 1:1,1 34 100Zdroje na biomasu (BD) 0,7 2,3 1:1,2 2 900Tepelná čerpadla (RD) 0,6 1,1 1:2,2 9 200Solárně-termickékolektory (RD)2,6 0,9 1:11,3 41 000Solárně-termické1,2 0,3 1:18,5 3 900kolektory (BD)* Pro minimální cenu 10 euro za jednotku AAU a kurzu 25 Kč/euro.** Počet bytových jednotek.3.6.2 Další přínosy ProgramuRealizace Programu přinese kromě snížení emisí CO 2 i další pozitivní přínosy a pomůže takzlepšit životní prostředí v České republice. Jedním ze zásadních environmentálníchproblemů v ČR je vysoká koncentrace prašných částic. Obě oblasti podpory zaměřené nasnížení energetické náročnosti vytápění i oblast podpory zaměřená na výměnu kotlů na uhlí,lignit a LTO budou mít významný dopad na snížení místního znečištění prachovými31


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009částicemi. Realizace Programu také povede ke snížení emisí dalších znečišťujících látek(SO 2 , NO x ).Dalším velmi významným přínosem Programu je předpokládané vytvoření nebo udrženíšesti až osmi tisíc pracovních míst v přímé návaznosti na realizaci Programu. Národníekonomická rada vlády označila Program jako jedno z klíčových opatření v boji sesoučasnou ekonomickou krizí, které bude mít pozitivní dopad zejména na malé a střednípodniky.Mezi další přínosy Programu lze zařadit snížení energetické závislosti české ekonomiky asnížení výdajů českých domácností za energii určenou na vytápění.32


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 20094. Implementace Programu4.1 Implementační schéma ProgramuImplementace Programu je postavena na čtyřech pilířích, které budou mezi sebou významněprovázány, nicméně s jasným vymezením kompetencí, odpovědnosti a vztahu:• Řídící výbor programu• SFŽP ČR• Monitorovací výbor• Finanční instituceJako další subjekty v rámci implementace budou vystupovat tyto:• Žadatelé o podporu• Příjemci podpory• DodavateléObrázek 1: Implementační schéma ProgramuKompetenční model – rozdělení rolí, odpovědnosti a kompetencíSubjektŘídící výborSFŽP včetněkrajskýchpracovišťRole, kompetence a odpovědnost• Nastavení podmínek programu a jejich změna včetně procesupodávání žádosti• Koordinace přípravy základní dokumentace k programu a pravidelprogramu• Celkové řízení programu• Koordinace jednotlivých prvků implementace• Schvalování výroční a závěrečné zprávy Programu• Výkonná složka implementace• Administrace části žádostí včetně jejich sběru a platby dotací• Vydávání Rozhodnutí o poskytnutí dotace• Řízení kontroly projektů (všechny tři fáze)33


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009SubjektMonitorovacívýborFinančníinstituceRole, kompetence a odpovědnost• Dohled nad účinností a kvalitou realizace programu• Sledování, realizace a vyhodnocení Programu, jeho efektivnosti aúčinnosti• Hodnocení postupu při dosahování cílů Programů,• Analýza výsledků realizace Programu• Návrh změn Programu pro Řídící výbor Programu• Zajištění distribuce informací a informačních materiálů, informovánípotenciálních žadatelů• Komplexní administrace žádostí• Realizace proplácení dotacíŘídící výbor Programu (dále jen ŘV) je vrcholným orgánem Programu, který jezodpovědný za provádění a realizaci celého Programu. ŘV má 5 členů a jsou v němzastoupeni náměstci ministra životního prostředí a ředitel SFŽP. Zasedání ŘV se konajíminimálně 4x ročně.4.2 Propagace a komunikace programuPropagace programu bude významnou součástí implementace a jedním z klíčových faktorůúspěchu. Žádosti o podporu budou dostupné na širokém portfoliu distribučních místprogramu, tak i v listinné podobě, stejně jako veškeré propagační materiály, zejména pak:• SFŽP, zejména krajská pracoviště SFŽP• Pobočky finančních institucí zapojených do distribucePropagace programu bude probíhat po celou dobu realizace včetně zajištění propagacevýsledků programu (blíže viz podkapitola zaměřená na reporting). Pro zajištění propagace akomunikace bude zpracován Komunikační akční plán programu včetně identifikace cílovýchskupin, komunikačních kanálů a konkrétních aktivit a kroků.4.3 Zapojení finančních institucí do implementace ProgramuZapojení finančních institucí do implementace Programu bude jedním ze základních faktorůúspěchu Programu GIS. Díky zapojení externí distribuční sítě se celý systém rozběhnerychleji, efektivně a bude efektivnější než budování vlastní administrativní sítě. Základnímpředpokladem pro zapojení finančních institucí (dále jen FI) do systému distribuceprostředků programu GIS je administrace stovek tisíc žádostí o dotaci v období 2009-2013 asnaha o minimalizaci nákladů na propagaci a distribuci.Předmětem zapojení FI je zajištění komplexní administrace žádostí v rozsahu:- příjem žádostí- provedení formální kontroly a kontroly přijatelnosti- výplata podporyKonkrétní aktivity zajišťované finančními institucemi:1) Sběr projektových žádostí a jejich formální kontrola, kontrola splnění podmínekProgramu2) Zadávání předem vymezených informací z žádosti do IS Programu3) Výplata prostředků na účet úspěšného žadatele34


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 20094) Zajištění marketingu a publicity Programu a distribuce informačních materiálůObrázek 2: Workflow procesu – žádosti podávané po realizaci projektu35


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Obrázek 3: Workflow procesu – žádosti podávané před realizací projektu36


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Výplata prostředků na účet úspěšného žadatele37


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Výplata prostředků na účet úspěšného žadatele je podmíněna splněním následujícíchpodmínek:1) Schválení žádosti v případě podávání žádosti po realizaci projektu a předložení platnéhoa žadatelem podepsaného Rozhodnutí o poskytnutí dotace2) Schválení žádosti a doklad o dokončení projektu u žádostí předkládaných před realizacíprojektu a předložení podepsaného Rozhodnutí o poskytnutí dotace3) Pozitivní výsledek veškerých kontrol realizace projektu, jehož se dotace týká (před,v průběhu nebo po realizaci)4) Splnění veškerých podmínek Programu, a to společných (např. souhlas se zveřejněnímo poskytnutí dotace) i konkrétních pro danou oblast podpory (provedení zatepleníodbornou firmou, nikoliv žadatelem)Schvalovací systém a návaznost FISchvalovací systém bude nastaven tak, aby vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace proběhlodo 60 dnů od podání žádosti.S ohledem na to bude zajištěno průběžné schvalování žádostí v rámci Programu vždyhromadně v pravidelných cyklech. V případě schválení žádosti, bude vydáno Rozhodnutío poskytnutí dotace Fondem jako poskytovatelem, které bude žadateli doručeno doporučeněna adresu uvedenou v žádosti.Podmínky proplacení podpory dle oblasti podporyU žádostí na zateplení a pasivní domy musí žadatel pro proplacení prostředků doložit kroměvýše uvedených dokumentů ještě ohlášení o předání stavby do užívání, případně kolaudačnírozhodnutí.Kontrola FIZe strany SFŽP bude realizována průběžná kontrola zapojených FI, zejména kontroladodržování procesu kontroly žádostí, ověřování jejich formální a věcné správnosti a takéstran zajištění úrovně propagace.4.4 Seznam odborných dodavatelů a podporovaných výrobkůV rámci realizace Programu bude nutno zajistit u všech podporovaných aktivit, technologií azařízení minimální standardy kvality a ekologičnosti tak, aby bylo možno dosáhnout cílůProgramu, zejména greeningových efektů. Z toho důvodu je v rámci Programuimplementován Seznam odborných dodavatelů a podporovaných výrobků (dále jen SOD).SOD je seznamem, do kterého SFŽP zapisuje dodavatele, kteří o zápis do seznamu požádalia splnili kvalifikační předpoklady a ostatní podmínky pro zápis, a dále výrobky, které splňujípodmínky Programu. SOD je veden formou aktualizované internetové databáze.4.5 Systém kontrol a jejich realizaceV rámci Programu je nastaven důsledný a komplexní systém kontrol včetně navazujícíchsankcí v případě zjištění úmyslného nebo i neúmyslného způsobení škody.Povinnost podrobit se kontrole bude součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace a bude platitjak pro žadatele, resp. příjemce podpory, tak i pro dodavatele (bude součástí podmínek38


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009vstupu do Seznamu odborných dodavatelů). Obdobně bude nastavena povinnost podrobit sekontrole i pro finanční instituce zapojené do sběru a hodnocení žádostí o dotaci.4.5.1 Typy kontrol z časového hlediskaV rámci Programu budou realizovány z hlediska časového tři základní typy kontrolu žadatelů a příjemců:1) Kontrola ex-ante – kontrola před zahájením realizace projektu – ověření stavu na místě(zda již neproběhla realizace, zda popis stavu odpovídá realitě)2) Interim kontrola – kontrola v průběhu realizace projektu zaměřená zejména nakontrolu postupu realizace, dodržení skutečností uvedených v žádosti a podmínekprogramu i smlouvy o poskytnutí podpory.3) Ex-post kontrola – kontrola po dokončení (případně i proplacení) projektu – porovnánídosaženého stavu s deklarovaným. Tento typ kontroly bude prováděn i jakomonitorovací kontrola za účelem kontroly plnění monitorovacích indikátorů projektu aověření udržitelnosti projektu.U žádostí podávaných po realizaci projektu budou realizovány ve většině případů kontrolyex-post, s ohledem na lhůty na proplacení tohoto typu žádostí budou vesměs realizoványpo faktickém vyplacení dotace. U žádostí podávaných před realizací projektu budourealizovány všechny typy kontrol.Průběžné (interim) kontroly – budou realizovány primárně u projektů zaměřených nazateplování a výstavby pasivních domů.Ex-post kontroly – budou realizovány na vzorku, který bude vybrán na základě upozornění,vnitřní identifikace i náhodně.4.5.2 Kontroly z hlediska formyZ hlediska formy kontrol budou probíhat dva typy kontrol:1) kontroly dokladové – kontrola správnosti dokladů a verifikace jejich reálnosti(ověření, zda dané plnění bylo skutečně poskytnuto / provedeno)2) kontroly na místě – ověření faktického stavu formou kontroly na místě (tytokontroly budou zahrnovat v případě interim kontrol kontroly dokladové zejménau interim kontrol a kontrol ex-post). V rámci Programu budou realizovány kontrolyna místě u vzorku minimálně 5 % projektů.4.5.3 Z hlediska cíle kontrolyZ hlediska cílové skupiny kontroly budou realizovány tři formy kontrol:1) Kontroly zaměřené na žadatele a příjemce podpory2) Kontroly zaměřené na dodavatele3) Kontroly zaměřené na finanční instituce zapojené do sběru a hodnocení žádostíKontroly se primárně zaměří na žadatele o podporu a příjemce podpory, bude alerealizována i kontrola dodavatelů (jednak dodržování použití odpovídajícího materiálu,zařízení, ale i prací včetně případných studií apod.) a také finančních institucí zapojených doimplementace Programu.Kontrola dodavatelů39


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Kromě pravidelné a kontinuální kontroly dodavatelů zařazených v Seznamu odbornýchdodavatelů budou probíhat i kontroly náhodně vybraného vzorku projektů, kde kroměkontroly žadatele/příjemce proběhne i navazující kontrola dodavatele či dodavatelů.U dodavatelů bude kontrolováno zejména dodržování podmínek dokladování a archivace ataké dodržování pravidel zápisu do SOD.Kontroly zaměřené na finanční instituce zapojené do sběru a hodnocení žádostíTyto kontroly budou zaměřené na dodržování podmínek programu ze strany zapojenýchfinančních institucí (FI), zejména ověření správnosti postupů při sběru žádostí o podporu,zadávání dat do systému, kontroly dokladů předkládaných žadatelem apod.4.5.4 Předpokládaný objem kontrolS ohledem na předpokládaný počet předložených, schválených žádostí a následněrealizovaných a dokončených projektů budou kontroly realizovány na vybraném vzorkužádostí a projektů. Jako minimum lze považovat vzorek ve výši 5 %, který je vyžadován ize strany kupců (při předpokladu 250 000 žádostí se jedná o cca 12 500 žádostí ke kontrole).V části případů nastane průmět kontrol jednotlivých stupňů, celkově ale bude snahourealizace kontrol zajistit maximální pokrytí žádostí i projektů kontrolami tak, aby bylo rizikozneužití nebo nesprávného využití prostředků Programu minimalizováno a v případě jehovýskytu odhaleno a adekvátně sankcionováno.Faktické zajištění kontrol bude realizováno kombinací kontrol zajištěných SFŽP aexterně.Odbor implementace Programu bude zajišťovat systém kontrol včetně plánu kontrol asledování výstupů kontrol.4.5.6 SankcePři negativním výsledku kontroly budou dle závažnosti porušení povinností či legislativníchustanovení uplatněny ze strany SFŽP příslušné sankce.U žadatelů a příjemců podpory se bude jednat zejména o tyto sankce:• Neposkytnutí podpory nebo zamítnutí žádosti40


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009• Zkrácení výše podpory• Odebrání podpory v plné výši• Pokuta za porušení povinnostíU dodavatelů se bude jednat o tyto typy sankcí:• Vymazání ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů• Pokuta za porušení povinnostíV případě finančních institucí budou sankce nastaveny ve smlouvě o spolupráci a budounastaveny na bázi smluvní pokuty, v případě závažného porušení pak vyloučení dané FIz procesu implementace a náhrada způsobené škody.4.6 Systém monitoringu a evaluaceV rámci realizace Programu bude zajištěn důkladný monitoring a evaluace průběhuprogramu a s tím spojený reporting. Monitoring a na něj navazující evaluace tak zajišťují„kontrolu dovnitř programu“, sledují postup jeho realizace a jsou i podkladem pro případnéúpravy nastavení programu. Monitoring a evaluace lze vedle sledování pokroku programu ajeho úspěchů také využít i k identifikaci problémových oblastí programu – napříkladidentifikovat nezájem žadatelů v některé oblasti podpory programu nebo v některémregionu, případně problémy v dodržování časových lhůt při proplácení.4.6.1 Základní vymezení monitoringu a evaluace a jejich vztahCílem monitorování je průběžné zjišťování pokroku v realizaci programu jak po věcnéstránce (počty podaných žádostí o podporu, počet a poměr schválených žádostí,realizovaných a dokončených projektů apod.), tak z finančního pohledu (objem požadovanéa přiznané podpory, objem skutečně proplacených podpor). Získané informace o pokrokuprogramu se porovnávají s výchozím přepokládaným plánem, zejména pak s alokacemi najednotlivé roky a výzvy. Monitoring je na rozdíl od evaluací soustavnou činností, kteráprobíhá během celého trvání programu, respektive i po ukončení poskytování podpory –jedná se zejména o sledování “greeeningu“ – snížení emisí CO 2 a dalších ekobenefitů.Evaluace je hodnocení pokroku programu, jeho výsledků a výstupů za určité časové obdobív předem stanovené struktuře a většinou předem danou periodicitou. Vedle nejčastějšíměsíční a roční evaluace budou realizovány také ad-hoc evaluace pro jednotlivé oblastipodpory či typy projektů nebo v případě identifikace nějakého problému. Monitoring jenezbytným východiskem pro všechny typy evaluací (hodnocení programu), ale lze hovýznamně využít i pro propagaci programu, jeho výsledků a výstupů navenek.Monitorovací systém je postaven na principu stanovení měřitelných indikátorů, kteréumožňují monitorovat realizaci programu a hodnotit jeho výkonnost vzhledem kestanoveným cílům.Monitorovací indikátory jsou stanoveny pro jednotlivé priority, případně i jednotlivé oblastipodpory. Jedná se o tyto typy indikátorů:• indikátory výstupů a výsledků Programu (zejména indikátory greeningu),• indikátory založené na počtu žádostí,• indikátory postavené na finančních ukazatelích.41


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Reporting pak zajišťuje zpracování informací vzešlých z monitoringu a evaluací a jejichpřenos dále, ať už jde o reporting interní (pro potřeby implementační struktury) nebo externíreporting, který se zaměřuje na cílové skupiny, které mají zájem získat informace o realizaciProgramu a jeho přínosech.Obrázek 4: Vztah mezi monitoringem, evaluacemi a reportingem4.6.2 Monitorovací výborÚčelem Monitorovacího výboru je zajistit dohled nad účinností a kvalitou realizaceProgramu a současně zajistit oddělení kontrolní funkce od řídící. Monitorovací výbor takpředevším bude zajišťovat dohled nad průběhem realizace Programu včetně zajištěnísouladu jeho realizace s právními předpisy ČR, legislativním ukotvením programu i jehodalšími podmínkami, které vycházejí z programového dokumentu.Členy Monitorovacího výboru budou zejména zástupci MŽP a SFŽP, MMR, MF, MPO,MZe, Parlamentu ČR, dále pak bude vhodná účast odborníků v oblastech pokrytýchProgramem (zateplování, solární energie, apod.) a zástupce nevládních organizací, případně42


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009některé z mezinárodních organizací. Předpokládaná frekvence zasedání Monitorovacíhovýboru bude 2x-4x ročně.Úkoly Monitorovacího výboru:• sledování, realizace a vyhodnocení Programu, jeho efektivnosti a účinnosti,• hodnocení postupu při dosahování cílů Programů,• analýza výsledků realizace Programu,• schvalování výroční a závěrečné zprávy Programu,• návrh změn Programu pro Řídící výbor Programu4.6.3 Monitorovací systémCílem monitorovacího systému je zajištění komplexního monitoringu Programu aposkytování všech nezbytných informací o pokroku realizace Programu i jednotlivýchprojektů financovaných z Programu včetně zajištění předpovědí. Uživateli tohoto systémujsou primárně pracovníci implementační struktury Programu, jeho výstupů mohou využít idalší cílové skupiny včetně žadatelů o podporu a příjemci podpory.Monitorovací systém bude zahrnovat minimálně tyto informace:• nastavení základních parametrů Programu,• sledování čerpání prostředků Programu,• sledování monitorování, hodnocení a kontrolní činnosti,• sledování nesrovnalostí a problematických míst,• poskytování údajů pro proplácení podpory,• sledování údajů na úrovni žadatele, realizátora projektu a příjemce podpory,• naplňování monitorovacích indikátorů.Monitorovací systém bude součástí informačního systému GIS a bude umožňovat jednakvytvářet pravidelné sestavy, tak i ad-hoc okamžité sestavy. Jako hlavní sestavy lzevymezit následující:1. Měsíční věcný pokrok programua. Počet žádostí v jednotlivých fázích (podané, schválené formálně, schválené)b. Počet projektů v realizaci a dokončených projektůc. Počet proplacených projektů2. Měsíční finanční pokrok programua. Objem žádostí v jednotlivých fázích (podané, schválené formálně, schválené)b. Objem projektů v realizaci a dokončených projektůc. Objem proplacených projektů3. Plnění monitorovacích indikátorůa. Na úrovni schválených žádostíb. Na úrovni schválených projektůc. Na úrovni dokončených projektůStejné výstupy (sestavy) lze zajistit i pro vymezené časové období.43


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 20094.6.4 EvaluaceEvaluace programu budou realizovány na třech základních úrovních:1) Časově determinované evaluace – evaluace realizované v předem určených časovýchintervalech (měsíc, čtvrtletí, pololetí, rok)2) Evaluace jednotlivých výzev – vyhodnocení jednotlivých výzev3) Ad hoc evaluace – evaluace realizované dle aktuální potřeby (například při výraznémpřevisu požadavků žadatelů nad alokací nebo naopak při nízkém zájmu, případě přiidentifikaci problémových míst při realizaci programu)Primárně budou realizovány evaluace celého Programu, v rámci ad-hoc evaluací neboevaluací výzev lze zaměřit evaluace pouze na vybrané oblasti podpory Programu neboregion ČR.4.6.5 ReportingVýstupy monitoringu a evaluace bude možno využít po úpravě pro potřeby celé řadycílových skupin:• Monitorovací výbor Programu, Řídící výbor Programu• MŽP A SFŽP• Vláda České republiky• Kupci AAU• Média – odborná i neodborná• Žadatelé o podporu a příjemci podpory4.6.6 Výroční a závěrečné zprávy programuŘídící výbor Programu vypracuje ve spolupráci s odborem implementace Programu zakaždý rok realizace Programu výroční zprávu o realizaci Programu a následně pak izávěrečnou zprávu o realizaci Programu.Po schválení Monitorovacím výborem předloží Řídící výbor výroční (případně závěrečnou)zprávu o realizaci Programu do 2 měsíců od konce roku realizace, případně od koncerealizace programu.Z hlediska naplnění smluv s kupci AAU bude třeba zajistit, aby Řídícím výborem schválenávýroční zpráva (Annual Report) byla přeložena do angličtiny a do 180 dnů od ukončeníkalendářního roku prezentovat výroční zprávu potvrzenou auditorem jednotlivým kupcůmAAU. Analogická pravidla platí pro závěrečnou zprávu (Final Report).Předpokládaný rozsah zprávy:• Přehled vyhlášených, běžících a dokončených výzev v průběhu roku• Věcný pokrok Programu na oblastí podpory a v regionálním členění• Celkový přehled o struktuře realizovaných projektů a jejich vlivu na greening• Finanční pokrok Programu na úrovni priorit a v regionálním členění• Členění celkového čerpání dle podílu jednotlivých kupců• Plnění cílů Programu včetně plnění jednotlivých monitorovacích indikátorů• Změny v realizaci Programu a jeho nastavení44


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Struktura Výroční zprávy:1. Úvod/Úvodní slovo2. Přehled výzev v průběhu roku3. Věcný pokrok Programu4. Celkový přehled o struktuře realizovaných projektů a jejich vlivu na greening5. Finanční pokrok Programu6. Plnění cílů Programu včetně plnění jednotlivých monitorovacích indikátorů7. Členění celkového čerpání a efektů Programu dle jednotlivých kupců8. Průběh implementace Programu9. Výrok auditora (případně auditorů) k Výroční zprávěAnalogicky bude zpracována závěrečná zpráva o realizaci Programu. Ze strany kupujících jepožadavek na nezávislý audit výročních i závěrečných zpráv, proto bude této problematicenutno věnovat zvýšenou pozornost.Rozsah Výroční zprávy by se měl pohybovat v rozmezí 50-70 stran, závěrečné pak 100-120stran. Zprávy by měly být po obsahové i vizuální stránce využitelné pro prezentaci výsledkůa výstupů programu GIS vůči celé řadě cílových skupin:- Kupci AAU- Finanční instituce zapojené do administrace žádostí- Žadatelé a příjemci podpory a potenciální žadatelé v Programu- Odborná i neodborná veřejnost4.7 AuditAudit využití prostředků GIS bude zajištěn renomovanou auditorskou firmou vybranou nazákladě výběrového řízení, která kromě celkového auditu čerpání GISu bude zajišťovatvyhodnocování způsobu využití prostředků z pohledu jednotlivých kupců.Auditor dále musí do 150 dnů od konce roku, resp. monitorovacího období potvrditsprávnost výroční zprávy, stejně jako závěrečné zprávy.45


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Seznam zkratekZkratkaAAUBDCZTČEAERÚEU ETSFIGEFGISHDPIETKPLULUCFMDMFMMRMPOMzeMŽPOZEPCFPPSRDŘVSEVEnSFŽPTUVUN FCCCZPVýznamAssigned Amount Unit (jednotka přiděleného množství, dle zákona č.695/2004 Sb. v platném znění, v rámci Kjótského protokolu představujeobchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu CO 2ekv . v období2008-2012)bytový důmcentrální zásobování teplemČeská energetická agenturaEnergetický regulační úřadEuropean Greenhouse Gas Emission Trading Scheme (obchodování s emisemiCO 2 na úrovni firem v rámci Evropské unie podle směrnice 2003/87/ES)Finanční instituceGlobal Environment Facility – Globální environmentální vybavenostGreen Investment Scheme - dobrovolná iniciativa mezi zeměmi prodávajícímiAAU pro zajištění environmentální integrity Kjotského protokoluhrubý domácí produktInternational Emission Trading (mezinárodní emisní obchodování podle čl. 17Kjótského protokolu)Kjótský protokolLand Use, Land-Use Change and Forestry - využívání území, změny vevyužívání území, a lesnictvíMinisterstvo dopravyMinisterstvo financíMinisterstvo pro místní rozvojMinisterstvo průmyslu a obchoduMinisterstvo zemědělstvíMinisterstvo životního prostředíobnovitelné zdroje energiePrototype Carbon Fund - Prototypový uhlíkový fond Světové bankyPurchasing Power Standard – standard kupní sílyrodinný důmŘídící výborStředisko pro efektivní využívání energieStátní fond životního prostředí České republikyteplá užitková vodaUnited Nations Framework Convention on Climate Change) - Rámcováúmluva OSN o změně klimatuzemní plyn46


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009DefinicePodlahová plocha se uvažuje jako celková vnitřní podlahová plocha a je vymezená vnitřnístranou vnějších stěn bez neobyvatelných sklepů a nevytápěných prostor, zahrnujícípodlahovou plochu všech podlaží, je-li jich více než jedno (výpočet se řídí ČSN 73 0540nebo TNI 73 0329).Měrná potřeba energie na vytápění je čistá výpočtová potřeba tepla na prostorovévytápění bez vlivu účinnosti otopné soustavy (výpočet se řídí ČSN EN ISO 13 790).Rodinný dům je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídápožadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností aprostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvěnadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.Bytový dům je stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení.47


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Seznam tabulek, grafů a obrázkůTabulka 1: Porovnání hodnot základních emisních indikátorů v ČR a EU-25 v letech 1995 –2005......................................................................................................................................... 6Tabulka 2: Projekce snížení celkových emisí skleníkových plynů oproti rokům 1990 (v %)dle základních scénářů ............................................................................................................. 7Tabulka 3: Množství povolenek využitých provozovateli emisních zdrojů v rámci EU-ETS astruktura sektorové alokace...................................................................................................... 9Tabulka 4: Přehled rozdělení úspor energie do jednotlivých sektorů.................................... 10Tabulka 5: Odhad předpokládaných úspor energie dle kategorií paliv ................................. 10Tabulka 6: Základní charakteristiky Státního programu část B v letech 2000 až 2004 ........ 11Tabulka 7: Struktura trvale užívaných obytných budov v České republice ......................... 15Tabulka 8: Potenciál úspor a snížení emisí v bytové výstavbě k roku 2020 (referenční rok2006). ..................................................................................................................................... 16Tabulka 9: Způsoby vytápění bytů a jejich změny mezi rokem 1991 a 2007 ....................... 17Tabulka 10: Měrné náklady na energeticky efektivní rekonstrukci....................................... 17Tabulka 11: Potenciál úspor energií a emisí CO 2 v obytném sektoru .................................. 18Tabulka 12: Hranice pro podporované zdroje ....................................................................... 26Tabulka 13: Nastavení výše podpory u jednotlivých opatření Programu.............................. 29Tabulka 14: Úroveň greeningu a absorpční schopnost pro jednotlivá opatření..................... 31Graf 1: Trend celkové emisní bilance a podíly jednotlivých plynů v roce 2006..................... 5Graf 2: Trendy vývoje emisí na jednotku HDP ....................................................................... 6Graf 3: Struktura spotřeby energií v ČR v období 1999-2006............................................... 14Graf 4: Podíl vybraných sektorů na národních primárních emisích PM10 (2005)............... 15Graf 5: Spotřeba paliv v domácnostech v roce 2006 ............................................................. 16Obrázek 1: Implementační schéma Programu ....................................................................... 33Obrázek 2: Workflow procesu – žádosti podávané po realizaci projektu ............................. 35Obrázek 3: Workflow procesu – žádosti podávané před realizaci projektu .......................... 36Obrázek 2: Vztah mezi monitoringem, evaluacemi a reportingem ....................................... 4248


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Příloha č. 1- Souhrnný přehled dalších obdobně zaměřených opatření s výčtem očekávaných přínosů do roku 2010Název opatřeníCíle opatřeníDotčenéskleníkovéplynyKategorieopatřeníStavopatřeníOčekávanýpřínos 2Odpovědnost 1 [ t CO 2 ekv.]2005 2010Národní program nazmírnění dopadů změnyklimatu v České republiceIntegrovaný národníprogram snižování emisív České republiceZákon o ochraně ovzdušíEnergetický zákonZákon o hospodaření energiíOperační programInfrastrukturaImplementace směrnice oenergetické náročnosti budovzabezpečení plnění závazkůKjótského protokoludodržení národních stropů emisí asnižování emisí škodlivinharmonizace národní legislativys legislativou EUharmonizace národní legislativys legislativou EUharmonizace legislativy ČRs legislativou Evropské uniesnížení množství vypouštěnýchznečišťujících látek, zlepšeníimisní situace dotčených lokalit,zlepšení zdravotního stavuobyvatel a stavu vegetace, sníženíemisí skleníkových plynůsnižování energetické náročnostibudov s ohledem na vnějšíklimatické a místní podmínky,požadavky na vnitřní prostředí aefektivnost nákladůvšechny rámcové realizovanévláda ČR a pověřenáministerstvavšechny programové realizované MPO, MŽP, MZe, MD n/a n/aCO 2 legislativní realizovanéMŽP a další orgánystátní správy v oblastiochrany ovzdušíCO 2 legislativní realizované MPO, ERÚ n/a n/aCO 2 legislativní realizované MPO n/a n/avšechny programové realizované MŽP, SFŽP, obce n/a 2 130CO 2 legislativní připravovanéinvestoři, vlastníci aprovozovatelé budovn/an/an/an/a10 2301 viz vysvětlivky2 nekumulované hodnoty49


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Název opatřeníCíle opatřeníDotčenéskleníkovéplynyKategorieopatřeníStavopatřeníOčekávanýpřínos 2Odpovědnost 1 [ t CO 2 ekv.]2005 2010Státní program na podporuúspor energie a využitíobnovitelných zdrojů energie,část A - Programy Českéenergetické agenturyStátní program na podporuúspor energie a využitíobnovitelných zdrojů energie,část B – Programy Státníhofondu životního prostředíPodpora Státního fonduživotního prostředí Českérepubliky v oblasti ochranyovzdušíGEF Efficient lightinginitiativeProgram podporyrekonstrukce a revitalizacepanelových domůZvýhodněné výkupní tarifyelektřiny vyrobené zobnovitelných zdrojůsnižování energetické náročnostiekonomiky, úspory energetickýchsurovin, minimalizace zátěžeživotního prostředí, snižováníemisí skleníkových plynůsnižování energetické náročnostiekonomiky, úspory energetickýchsurovin, minimalizace zátěžeživotního prostředí, snížení emisískleníkových plynůsnižování emisí znečišťujícíchlátek do ovzdušísnižování emisí skleníkovýchplynů urychlením pronikáníenergeticky úspornýchosvětlovacích technologiíopravy a rekonstrukce panelovýchbytových domůCO 2CO 250legislativníprogramovévzdělávacílegislativníprogramovévzdělávacírealizované ČEA 147 200realizované SFŽP 128 99CO 2 programové programové SFŽP 1 000 1 000CO 2záměna paliv při výrobě elektřiny CO 2Ekologická daňová reforma záměna paliv ve spotřebě energií CO 2Implementace směrnice okogeneracizvýšení účinnosti energetiky azlepšení zásobování vytvořenímrámce pro podporu a rozvojvysoce účinné kombinovanévýroby tepla a elektřinyprogramovévzdělávacírealizované GEF, SEVEn 425 425CO 2 programové programové MMR n/a n/aCO 2legislativníprogramovérámcovélegislativnílegislativníprogramovépřipravované MŽP, MPO, ERÚ 1 057 985připravované MŽP, MPO, MF, ERÚ 0 900realizované MPO, ERÚ n/a n/a


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Název opatřeníCíle opatřeníDotčenéskleníkovéplynyKategorieopatřeníStavopatřeníOčekávanýpřínos 2Odpovědnost 1 [ t CO 2 ekv.]2005 2010Soubor opatření v sektorudopravyZákon o integrované prevenciNárodní alokační plánOperační program Průmysl apodnikáníPodpora zalesňováníhospodářsky nevyužívanýchzemědělských plochImplementace směrnice obiopalivechVyužívání skládkového plynua bioplynu z čistírenodpadních vodZákon o obalech a zákon oodpadechProjekt AIJ – Škoda MladáBoleslavsnižování emisí znečišťujícíchláteksnižování emisí skleníkovýchplynůharmonizace národní legislativys legislativou EUstimulace rozhodujícíchprůmyslových producentů kesnižování emisí CO 2harmonizace národní legislativys legislativou EUzvyšování energetické účinnostivýroby i spotřeby energie vprůmyslu a zvýšení podíluobnovitelných zdrojů energieracionálnější využívánízemědělské půdynepotravinářské využití tuzemskézemědělské produkcesnižování emisí metanu ze skládeka čistíren odpadních vodharmonizace národní legislativys legislativou EUenergetické úspory a snížení emisív rámci projektu AIJCO 2 , CH 4 ,N 2 OCO 2 , CH 4 ,N 2 OCO 2rámcovélegislativníprogramovérealizované MD, MŽP, MZe 2 797 3 917legislativní realizované MŽP, MPO n/a n/alegislativníprogramovézačínajícíCO 2 programové realizovanéMŽP, MPOdotčené průmyslovépodnikyMPO a dotčenéprůmyslové podnikyn/an/a0 2 130CO 2 programové realizované MZe 84 84CO 2legislativníprogramovéCH 4 programové realizovanéCO 2 , CH 4 ,N 2 OCO 2realizované Mze, MŽP 60 997MŽP, provozovateléskládek a čistírenodpadních vodlegislativní realizované MŽP, MPO n/a n/adobrovolnéaktivityrealizovanéVláda SRN vespoluprácis Bavariawerk AG aRWE Energien/an/a272 27251


Program „Zelená úsporám“ – Programový dokument Verze 1.07 z 8. 3. 2009Název opatřeníCíle opatřeníDotčenéskleníkovéplynyKategorieopatřeníStavopatřeníOčekávanýpřínos 4[ t CO 2 ekv.]Projekt AIJ – HostětínProjekt JI – BTG GroupProjekty JI v rámci PCFPortfolio projektůenergetické úspory a snížení emisív rámci projektu AIJenergetické úspory a snížení emisív rámci projektu AIJenergetické úspory a snížení emisív rámci projektu AIJenergetické úspory a využitíobnovitelných zdrojů energieCO 2CO 2CO 2CO 2 , CH 4dobrovolnéaktivitydobrovolnéaktivitydobrovolnéaktivitydobrovolnéaktivityrealizovanérealizovanéOdpovědnost 3 2005 2010Vláda Holandskéhokrálovství ve spoluprácis BTG GroupVláda Holandskéhokrálovství ve spoluprácis BTG Group49 49263 244realizované ČEA 0 1 300připravované ČEA 30 70Zdroj: MŽPVysvětlivky:MŽP - Ministerstvo životního prostředí, MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu, MZe - Ministerstvo zemědělství, MD - Ministerstvo dopravy,MMR - Ministerstvo pro místní rozvoj, MF – Ministerstvo financí, ERÚ - Energetický regulační úřad, SFŽP - Státní fond životního prostředíČeské republiky, ČEA - Česká energetická agentura, PCF - Prototypový uhlíkový fond Světové banky, GEF - Global Environment Facility,SEVEn – Středisko pro efektivní využívání energien/a – data nejsou k dispozici či není možné v současné době odhadnoutpřínosy projektů AIJ a JI nejsou zahrnovány do celkových přínosů za Českou republiku3 viz vysvětlivky4 nekumulované hodnoty52

More magazines by this user
Similar magazines