vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu - Evropský ...

vos.cz

vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu - Evropský ...

EVROPSKÝ POLYTECHNICKÝ INSTITUT, S.R.O., KUNOVICESBORNÍK„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJESPOLEČNOSTI A REGIONU“V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 200923. leden, Hodonín, Česká republika


Kolektiv autorů„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil:(C) Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2009Publikace neprošla jazykovou úpravou.Za obsahovou správnost odpovídají autoři.ISBN 978-80-7314-162-2


“VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI AREGIONU”V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009OrganizovánEVROPSKÝM POLYTECHNICKÝM INSTITUTEM, s.r.o., KUNOVICEve spolupráci sVysokým učením technickým v Brně,Ruskou ekonomickou akademií Plechanova v Moskvě,Moskevskou podnikatelskou akademií v Moskvě,Institut of Economics v Podolsku,Akadémiou policajného zboru v Bratislave,Vysokou školou ekonómie a manažmentu v Bratislave,Univerzitou Mateja Bela v Banskej Bystrici,Žilinskou univerzitou – Fakultou riadenia a informatiky v Žiline,Trenčianskou univerzitou Alexandra Dubčeka v Trenčíne,Vysokou školou v Sládkovičove,Vysokou školou mezinárodních a veřejných vztahů v Praze,Akademiou Swietokrzyska im. J. Kochanowskiego v Kielce,Vysokou školou medzinárodného podnikania ISM Slovakia v Prešove.Předseda programového výboru konferenceIng. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr.h.c., MBA


PROGRAMOVÝ VÝBOR KONFERENCEIng. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr.h.c., MBA – předseda programového výboruMgr. Iveta Matušíková, Ph.D., h. doc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČRDoc. Ing. Viera Cibáková, CSc. – Vysoká škola ekon=omie a manažmentu verejnej správy,Bratislava, SRProf. PhDr. Beata Kosová, CSc. - Univerzita Matěja Bela v Banské Bystrici, SRProf. Ing. Jaroslav Ďaďo, PhD. – Univerzita Matěja Bela v Banské Bystrici, SRMgr. Zuzana Domesová – místostarostka města Hodonín, ČRProf. Zw. Dr. hab. Krystyna Duraj-Nowakowa – Akademia Swietokrzyska, Kielce, PLProf. Ing. Štefan Hittmár, Ph.D. – Žilinská univerzita, Žilina, SRProf. Dr. Vladimir. V. Tabolin, PhD. – Moskevská podnikatelská akademie, Moskva, RUProf. Ruslan I. Khasbulatov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RUPlk. Prof. JUDr. Josef Králík, CSc. - Akadémia policajného zboru Bratislava, SRProf. PhDr. Karel Lacina, Dr.Sc. - Univerzita Pardubice, ČRProf. Ing. Imrich Rukovanský, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČRProf. Dr. Genadij N. Smirnov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RUIng. Jiří Vařecha - starosta města Kunovice, ČRProf. Ing. Milota Vetráková, PhD. - Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici, SRDoc. PhDr. Milan Vinklárik, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ČRProf. Dr. Hab. Jan W. Wiktor - Ekonomická akademie, Krakow, PLDoc. Ing. Judita Šťouračová, CSc. – Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, Praha, ČRPlk. Doc. JUDr. Jozef Kuril, CSc. - Akadémia policajného zboru Bratislava, SRDr. h. c. Prof. Ing. Karol Polák, DrSc. – University of Sladkovičovo, SRDoc. Ing. Miroslav Mečár, CSc. – Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka, Trenčín SRDr. Jan Telus – Univerzita ekonomie, turizmu a sociální vědy, Kielce, PLProf. Alexej A. Nikulin, Dr.Sc., MBA – Institut of economics, Podolsk, RUDr. Viktor I. Grišin – Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RUDoc. PaedDr. Dr.ThDr. Marek Pribula, PhD., m. prof. – Vysoká škola medzinárodného podnikaniaISM Slovakia, Prešov, SRSekce č. 1: Vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionuModerátor: Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.; Mgr. Zuzana Domesová; JUDr. Přemysl MichálekSekce č. 2: Nové modely výuky vysoké školy podporující specifické potřeby regionuModerátor: Doc. Ing. Jozef Strišš, CSc.Sekce č. 3: Inovační strategie VŠ střední a východní EvropyModerátor: Prof. Ing. Karol Polák, DrSc., Dr.h.c.; Doc. PhDr. Milan Vinklárik, CSc.; Plk. Prof.JUDr. Jozef Králik, CSc.Sekce č. 4: PrůmyslModerátor: PhDr. Mgr. Ladislav Rýznar, PhD.; Ing. Tibor Hlačina; Ing. Vladimár VojkovskýSekce č. 5: Ředitelé škol, školstvíModerátor: PhDr. Ivan Gosiorovský; PhDr. Milan Brázda; Ing. Jan AdámekOponentní rada:Prof. PhDr. Karel Lacina, Dr.Sc. – vedoucí ústavu veřejné správy a práva, Univerzita PardubicePlk. Prof. JUDr. Jozef Králik, CSc. – prorektor Akadémie policajného zboru, BratislavaProf. Ing. Jaroslav Ďaďo, Ph.D. – Univerzita Matěja Bela v Banskej Bystrici


ObsahÚVODNÍ SLOVO............................................................................................................................................................. 9РОЗНИЧНАЯ ТОРГОВЛЯ КАК ИНДИКАТОР РАЗВИТИЯ РЕГИОНА ......................................................... 13ЛЕОНИД А. БРАГИН .......................................................................................................................................................... 13CESTA K PROSPERITĚ REGIONŮ VEDE PŘES VZDĚLÁVÁNÍ........................................................................ 21MILAN BŘEZINA, KAMIL TŘOS.......................................................................................................................................... 21UNIVERSITY AS A FACILITATOR OF SOCIETY AND REGION DEVELOPMENT ...................................... 27VIERA CIBÁKOVÁ.............................................................................................................................................................. 27BUDOVANIE STRATEGICKÝCH PARTNERSTIEV V ODVETVÍ CESTOVNÉHO RUCHU.......................... 29VIERA CIBÁKOVÁ, ZOLTÁN RÓZSA, MAGDALÉNA SRNCOVÁ............................................................................................ 29MARKETING CONCEPTS AND THEIR INFLUENCES ON MARKETING MANAGEMENT IN CENTRALAND EAST EUROPE..................................................................................................................................................... 33JAROSLAV ĎAĎO............................................................................................................................................................... 33CREATIVE KNOWLEDGE ENVIRONMENT.......................................................................................................... 41JANA DICOVÁ.................................................................................................................................................................... 41HUMAN RESOURCES MANAGEMENT UNDER PRESENT WORLD FINANCIAL CRISIS.......................... 45IVAN DLUGOŠ.................................................................................................................................................................... 45ZAJIŠTĚNÍ DEVIZOVÉHO RIZIKA PŘI INVESTOVÁNÍ V ČR.......................................................................... 51JURAJ DUBOVEC, TIBOR HLAČINA, PŘEMYSL MICHÁLEK ................................................................................................. 51UČITEĽ AKADÉMIE POLICAJNÉHO ZBORU V BRATISLAVE A JEHO ÚLOHA V PROCESE ROZVOJASPOLOČNOSTI ............................................................................................................................................................. 61LADISLAV DUDOR ............................................................................................................................................................. 61CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU................ 65LENKA HALOUZKOVÁ ....................................................................................................................................................... 65PERFORMANCE MANAGEMENT AROUND THE GLOBE................................................................................. 69ANNA HAVRANOVÁ .......................................................................................................................................................... 69INFORMÁCIE A POZNATKY V ZNALOSTNEJ SPOLOČNOSTI ....................................................................... 77ŠTEFAN HITTMÁR.............................................................................................................................................................. 77KNOWLEDGE AS THE “BRIDGE” BETWEEN THE UNIVERSITIES AND REGION NEEDS ...................... 83MARIAN HRUBIZNA........................................................................................................................................................... 83THE MODEL OF MODERN UNIVERSITY AND ITS IMPORTANCE IN THE PROCESS OF REGIONALDEVELOPMENT........................................................................................................................................................... 87SEBASTIAN JABŁOŃSKI...................................................................................................................................................... 87VÝZNAM HODNOTOVÉHO VYJADRENIA VÝSTUPOV PODNIKU................................................................. 93ANNA JACKOVÁ ................................................................................................................................................................ 93BUDOVÁNÍ ATMOSFÉRY VENKOVSKÉHO SÍDLA A JEJÍ MOŽNÉ PŮSPBENÍ NAKONKURENCESCHOPNOST REGIONU – ČAST ARCHITEKTURA PROSTŘEDÍ ........................................ 97ROBERT JURČA.................................................................................................................................................................. 97CLIMATE OF MUNICIPALITY AND ITS DEVELOPMENT .............................................................................. 101ROBERT JURČA, LADISLAV OBDRŽÁLEK ......................................................................................................................... 101„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.5


ПЕРСПЕКТИВЫ РАЗВИТИЯ ЭКОНОМИКИ НОВЫХ СТРАН-ЧЛЕНОВ ЕВРОСОЮЗА В УСЛОВИЯХМИРОВОГО ФИНАНСОВО-ЭКОНОМИЧЕСКОГО КРИЗИСА..................................................................... 105ОМАР И. ХАСБУЛАТОВ................................................................................................................................................... 105E-LEARNING – CREATIVE FORM OF EDUCATION AND SELF-LEARNING.............................................. 1131 VOJTECH KOLLÁR, 2 PETER BROKEŠ............................................................................................................................... 113VIETE EFEKTÍVNE PRACOVAŤ S TALENTAMI VO FIRME? ....................................................................... 119MONIKA KORMANCOVÁ.................................................................................................................................................. 119PROČ A JAK DĚLAT KATASTROFY?................................................................................................................... 125ZUZANA KOZUBÍKOVÁ, ALEŠ KOZUBÍK .......................................................................................................................... 125VYSOKÁ ŠKOLA AKO ROZHODUJÚCÍ NÁSTROJ HUMANITÁRNEHO VZDELAVANIA SPOLOČNOSTI........................................................................................................................................................................................ 129JOZEF KRÁLIK ................................................................................................................................................................. 129GLOBÁLNÍ EKONOMICKÁ KRIZE JE PRO ZLÍNSKÝ KRAJ NEJEN VÝZVOU, ALE I PŘÍLEŽITOSTÍ141OLDŘICH KRATOCHVÍL, IVETA MATUŠÍKOVÁ................................................................................................................. 141VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ PODÍL NA REALIZACI PROGRAMU PODPORY REGIONU.............................. 149TOMÁŠ KREJČA, KRISTÍNA KRÁLIKOVÁ.......................................................................................................................... 149FORMY SPOLUPRÁCE PODNIKU A MIMOVLÁDNEJ NEZISKOVEJ ORGANIZÁCIE ............................. 1651 MILAN KUBINA, 1 VILIAM LENDEL ................................................................................................................................. 165VYHODNOCOVANIE VZDELÁVACÍCH AKTIVÍT............................................................................................. 171ALŽBETA KUCHARČÍKOVÁ.............................................................................................................................................. 171EVOLUTIONAL TRENDS IN THE SECTOR OF TERTIARY EDUCATION AND ITS SELECTEDREGIONAL IMPLICATIONS ................................................................................................................................... 177PETER KUZMIŠIN, VIERA KUZMIŠINOVÁ ......................................................................................................................... 177ROLE OF UNIVERSITIES IN PRINCIPLES OF EU EMPLOYMENT POLICY TEACHING AND TRAINING........................................................................................................................................................................................ 185KAREL LACINA................................................................................................................................................................ 185DEVELOPMENT OF TELEWORKING IN REGIONS WITH UNIVERSITY COOPERATION..................... 189VILIAM LENDEL .............................................................................................................................................................. 189FORMATION OF THE PRODUCTION SHARING AGREEMENTS MECHANISM FORIMPLEMENTATION OF INVESTMENT PROJECTS IN RUSSIA ..................................................................... 195KRISHTAL I. S. LISOVSKAYA ........................................................................................................................................... 195THE ROLE OF UNIVERSITIES IN THE MOBILIZATION OF RESEARCH AND DEVELOPMENT IN THEMUNICIPALITY OF PRESOV.................................................................................................................................. 1991 RENÁTA MADZINOVÁ, 2 ANNA LUKÁČOVÁ .................................................................................................................... 199FINANČNÍ KRIZE A VEŘEJNÉ FINANCE............................................................................................................ 205PAVEL MATOUŠEK .......................................................................................................................................................... 205ŠPECIFIKÁ KOMUNIKÁCIE V REGIÓNE............................................................................................................ 211MARGARÉTA NADÁNYIOVÁ, ROMAN NADÁNYI.............................................................................................................. 211VPLYV VYSOKÝCH ŠKOL NA ROZVOJ REGIÓNU .......................................................................................... 215ZDENKA SIDÓNIA NATŠINOVÁ ........................................................................................................................................ 215STRATEGICKÉ RIADENIE A PLÁNOVANIE V PODNIKU POUŽITIE METÓD PDCA................................ 219ZDENKA SIDÓNIA NATŠINOVÁ ........................................................................................................................................ 219„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.6


РАЗВИТИЕ КИТАЯ В РЕГИОНАЛЬНОЙ ПОЛИТИКЕ.................................................................................... 223А. И. НОВГОРОДОВА ...................................................................................................................................................... 223AKTUÁLNE PROBLÉMY VZDELÁVANIA NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH........................................................ 225ALENA PAULIČKOVÁ....................................................................................................................................................... 225ПЕРСПЕКТИВНЫЕ СФЕРЫ И ФОРМЫ МЕЖДУНАРОДНОГО ИННОВАЦИОННОГОСОТРУДНИЧЕСТВА (НА ПРИМЕРЕ РФ И КНР).............................................................................................. 229Е. В. ПЕРМЯКОВА ........................................................................................................................................................... 229ČO CHÝBA VÝCHOVE A VZDELÁVANIU NA VŠ V SR? .................................................................................. 235KAROL POLÁK................................................................................................................................................................. 235HODNOTENIE ŠTUDENTOV NA AKADÉMII POLICAJNÉHO ZBORU V BRATISLAVE Z PREDMETUSPRÁVNE PRÁVO ...................................................................................................................................................... 237PETER POTASCH, PETRA RAUČINOVÁ.............................................................................................................................. 237QUALITIES OF A MANAGER.................................................................................................................................. 243JAN PRACHAŘ.................................................................................................................................................................. 243PODPORA VÝSKUMU A VÝVOJA NA VEREJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V SLOVENSKEJREPUBLIKE................................................................................................................................................................. 245MÁRIA SABAYOVÁ.......................................................................................................................................................... 245КЛАСТЕРЫ В СИСТЕМЕ ИННОВАЦИОННОГО РАЗВИТИЯ ЭКОНОМИКИ РЕГИОНА..................... 249Г. Н. СМИРНОВ ............................................................................................................................................................... 249MARKETING V RÁMCI KLASTRA – VÝHODY „ZDIEĽANÉHO MARKETINGU“ ..................................... 253JAKUB SOVIAR ................................................................................................................................................................ 253ANALÝZA MALÝCH A STREDNÝCH PODNIKOV V PROCESE VSTUPU SR DO EUROZÓNY ............... 259ĽUBOMÍRA STRÁŽOVSKÁ, HELENA STRÁŽOVSKÁ ........................................................................................................... 259ĎALŠIE A CELOŽIVOTNÉ VZDELÁVANIE V SLOVENSKEJ REPUBLIKE ................................................. 267JOZEF STRIŠŠ, PETER ARCHEL......................................................................................................................................... 267POTREBUJÚ MESTÁ A OBCE MARKETING? .................................................................................................... 272JOZEF STRIŠŠ, IVETA MATUŠÍKOVÁ ................................................................................................................................ 272POŽIADAVKA NA FLEXIBILITU TRHU PRÁCE V MANAŽÉRSKÝCH ŠTUDIJNÝCH PROGRAMOCH........................................................................................................................................................................................ 277HERBERT STRUNZ ........................................................................................................................................................... 277THE IMPACT OF THE FINANCIAL CRISIS ON THE DEVELOPING COUNTRIES .................................... 283СУХАНОВ ПАВЕЛ СЕРГЕЕВИЧ ........................................................................................................................................ 283"CAN A PRIVATE LEGAL ACTION HELP TO ENFORCE LAW?" ................................................................. 287KAREL ŠABATA, ONDŘEJ ŠABATA .................................................................................................................................. 287PROJECT ACTIVITIES AT VOŠE ZLÍN AT ZLÍN REGION ............................................................................... 293HANA ŠEDOVÁ ................................................................................................................................................................ 293DAŇOVÉ PRAVO V OBDOBÍ PŘÍPRAV DAŇOVÉ REFORMY 2010................................................................ 297TAŤÁNA ŠPÍRKOVÁ ......................................................................................................................................................... 297PROBLEMS OF MODERN CITIES.......................................................................................................................... 301VLADIMIR V. TABOLIN.................................................................................................................................................... 301EKONOMICKÁ KRÍZA A VYUŽITIE NÁSTROJOV MANAŽMENTU VÝKONNOSTI. ............................... 307JOSEF VODÁK, IVANA TESAROVIČOVÁ............................................................................................................................ 307„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.7


FLEXIBILITA ZAMESTNANIA V OBSAHU ŠTUDIJNÉHO PROGRAMU „PERSONÁLNY MANAŽMENT“........................................................................................................................................................................................ 315SERGEJ VOJTOVIČ ........................................................................................................................................................... 315СТИМУЛИРОВАНИЕ ИНВЕСТИЦИОННОЙ АКТИВНОСТИ РЕГИОНОВ: МЕТОДИЧЕСКИЕПОДХОДЫ И ПРАКТИЧЕСКИЕ МЕХАНИЗМЫ .............................................................................................. 321Т.А. ВОРОНОВА.............................................................................................................................................................. 321THE IMPORTANCE OF THE EDUCATIONAL PROGRAMS IN THE DONETSK REGIONALDEVELOPMENT......................................................................................................................................................... 327ANNA VOROSHYLOVA..................................................................................................................................................... 327THE MISSION OF UNIVERSITIES IN THE REGION.......................................................................................... 333JURAJ WAGNER, RŮŽENA WAGNEROVÁ.......................................................................................................................... 333JMENNÝ REJSTŘÍK .................................................................................................................................................. 337„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.8


ÚVODNÍ SLOVOVážení přátelé,dovolte, abych Vás všechny co nejsrdečněji přivítal na dnešní mezinárodní konferenci “Vysoká škola jako facilitátorrozvoje regionu”, která probíhá již popáté a “International Conference on Soft Computing Applied in Computer andEconomic Environments” která probíhá již po sedmé.Naše komunita se schází dvakrát ročně. Snažíme si věcně koordinovat naše aktivity tak, abychom za sebou vždy viděli,jak jsme postoupili v aplikovaném výzkumu a jeho realizaci oblastí, které přináší přímý užitek našim regionům, veřejnésprávě a podnikatelům. Dnes se setkáváme ve velice složité ekonomické a následně i politické situaci. Na globalizujícíse svět dolehla ekonomická krize a naše regiony nejsou vůči ní nijak imunní.V USA se dne 20. 1.2009 převzal úřad presidenta Barack Obama. Jeho věta: „Náš svět se změnil a my se musímezměnit s ním“ je mottem naší konference.Je mně velikou ctí, že se s některými z Vás setkávám od samého počátku. Uvádím jen několik vážených kolegů, kteřístáli u zrodu naší společné práce.Pan Ing. B. Ošťádal, JUDr. P. Matoušek, Doc. W. M.Baraňski, Plk. prof. JUDr. J. Králik, CSc., Ing. J. Dubovec, PhD.,Ing. et. Bc. M. Březina, Ing. et. Bc. K. Třos, Prof. Ing. D. Marček, CSc., Senátorka MUDr. A. Venhodová, Doc. PhDr.M. Vinklárik, CSc., Plk. V. Krejča, Ing. J. Hudeček, Doc. Ing. A. Malach, CSc., Prof. PhDr. K. Lacina, DrSc., Prof. Ing.J. Ďaďo, PhD., Prof. Ing. I. Rukovanský, CSc., Prof. Ing. J. Brzobohatý, CSc.Někteří naši kolegové v rychle ubíhajícím životě a ve víru práce pozbyli své zdraví. Dovolte, abych posla našimjménem pozdrav těm, kteří nikdy na minulých konferencích nechyběli, ale dnes již na cestu k nám nemají sílu pan Ing.B. Ošťádal, pan Doc. RNDr. J. Zapletal, CSc. a pan Prof. Ing. V. Mikula, CSc.V průběhu minulých let jsme upřesňovali cíle našich setkání a učili jsme se spolu žít a pomáhat si. Navazovali jsmekontakty s váženými kolegy z akademické obce v ČR i v zahraničí. Dovolte, abych vyjádřil nesmírnou radost naddlouholetou podporou našemu regionu takových osobností, jako jsou:- Prof. Ing. K. Rais, PhD., rektor VUT v Brně- Prof. Ing. K. Polák, CSc., Dr.hc., rektor VŠ Sládkovičovo, SR- Prof. Dr. V. I. Vydiapin, DrSc., bývalý rektor REA Moskva, RF- Doc. Ing. M. Mečár, rektor TU AD v Trenčíně- Prof. PhDr. B. Kosová, rektorka UMB v B. Bystrici, SR- Dr. J. Telus, rektor Akademie v Kielcech- Prof. A. Guinn z Rushmore univerzity v USA- Doc. Ing. V. Cibáková, CSc., rektorka VŠEM v Bratislavě- Doc. Ing. J. Šťouračová, CSc., rektorka VŠFS v Praze- Akademik prof. Ing. A. Blažej, DrSc., Dr.h.c.- Profesor Dr. G. N. Smirnov, DrSc., děkan fakulty ZO REA- Profesor Jaroslav Vyklyuk, PhD., CSc.Všichni tito akademici přinesli do regionu nejen znalosti, ale především charisma, zkušenosti z jiných pracovišť ajiných zemí.Tato naše setkání, i když jsme jim vždy dali vysokou společenskou úroveň jsou vždy ryze pracovní. Chceme, abychommohli aplikací našeho aplikovaného výzkumu ovlivnit náš region k lepšímu, než výzkum a jeho aplikace mají přispětk tomu, aby naši spoluobčané prožili šťastný život a abychom našim dětem připravili dobré základy pro jejich život.V květnu minulého roku na naší mezinárodní konferenci v Luhačovicích jsme sivytýčili několik společných úkolů, které přes to, že nás nikdo nenutí postupně plníme.Je mně ctí představit Vám nového velitele okresního oddělení policie v Hodoníně, pana plukovníka Ing. Bc. P. Flašara.Absolvoval studium na dvou vysokých školách. Na naší vysoké škole a na TU AD v Trenčíně. V květnu jsmepromýšleli, jak přispět Policii ČR k tomu, aby se do chování a postojů policistů více začlenila etika a etiketa. Od tédoby si policie dala na svá auta heslo „Chránit a pomáhat“, pan Ing. P. Flašar byl uveden do vysoké funkce a spolus našimi pracovníky připravuje projekt kurzů etiky a etikety pro své lidi. Do funkce ředitele policie Jihomoravskéhokraje byl uveden člen naší AR plk. JUDr. J. Vaněk. Oběma našim kolegům přejeme, aby spolu se svýmispolupracovníky vybudovali nejen pozitivní image své firmy, ale aby byl každý jeho muž, či žena hrdý na své velitele asvé kolegy. Přeji všem lidem v regionu, aby pod ochranou těchto lidí nabyli jistoty, cítili se bezpeční a mohli se plněvěnovat svému rodinnému životu a práci. Policisté si často neuvědomují, jak veliký příklad naší společnosti dávají.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.9


V různých situacích se musí jeden a týž muž různě chovat. Pomáhá li ženě, které zahynulo dítě, musí být laskavý a dosvého jednání vložit kus sebe sama. Chrání li lidi proti ozbrojenému gangsterovi, musí být tvrdý, rozhodný anesmlouvavý a při tom nemůže myslet na to, že má rodinu a co mu hrozí. Na svoji práci mohou být tyto ženy a mužihrdí. Nutně je potřebujeme. Hledejme další cesty, jak v našich regionech pomáhat lidem. Dovolte, abych našimkolegům věnoval kratičký úryvek z moudré inaugurační řeči presidenta Baracka Obamy:„Neboť na vzdory tomu, co vláda může a musí vykonat, se na tento národ opírá v posledku o víru a odhodlání.Nejtemnějšími chvílemi nás povede laskavost toho, kdo k sobě pozve cizího člověka, když se protrhnou hráze, nezištnostpracujících, kteří si raději zkrátí pracovní dobu, než aby viděli přítele ztratit práci“.V posledním půlroce jsme posílili naši spolupráci s lídry obcí a měst regionu. Chceme, aby jedinečnost našeho regionuspočívala také v tom, že v něm budou žít lidé s nadprůměrným vzděláním. Naše vysoká škola dává know-how a městanám pomáhají budovat kampusy. Již v počátku existence naší školy jsme zahájili práci v budově, kterou nám propůjčiltehdejší skvělý starosta, pan Ing. J. Deml, dodnes člen naší AR. Štafetu po něm převzal starosta pan Ing. J. Vařecha.Oba tito moudří muži mohou říci: významně jsem pomohl při zvýšení vzdělanosti mých spoluobčanů.Před několika léty nám město Hodonín pronajalo maličkou mateřskou školku. Otevřeli jsme tam první kurzy DPS. Přiotevření tohoto kampusu byl současný předseda parlamentního výboru pro školství, pan Dr. W. Bartoš, dnešnínáměstek ministra průmyslu a obchodu pan Ing. Jiří Koliba, současný ředitel nemocnice Hodonín, pan Ing. A. Tesařík ažena, která nás do Hodonína přivedla, paní Mgr. Zuzana Domesová. Dnes máme v našem kampusu v Hodoníně kolem1200 studentů ve všech formách studia. Pan starosta MUDr. L. Šimeček může hrdě konstatovat, že je starostouvysokoškolského města. Chceme být prospěšní i pro Břeclav. Hledáme cesty, jak být lidem z tohoto okresu conejužitečnější.V uplynulém období jsme uzavřeli dohodu s městem Kroměříž, že v Kroměříži otevřeme v pořadí již třetí kampus. Panstarosta Mgr. Miloš Malý a jeho místostarosta MUDr. J. Číhalová a celé zastupitelstvo nám pomáhá, abychom spolus Vámi a městem provoz zahájili od září 2009.Srdečně mezi námi vítám starosty našeho Horňácka pod vedením pana starosty Bc. J. Práška. Jejich zdravý, selskýrozum, čestnost a slušnost v mezilidských vztazích a nakonec i poctivá snaha uchovat lidové tradice mně často pomáhá,když mám pocit, že se mně nic nedaří.Dovolím si tvrdit, že jsme všichni tak jak sedíme v tomto sále vybudovali mimořádné společenství s místní správounašich regionů.Pokud se má region měnit, je třeba začít změnou ve školství základním, středním a nakonec i vysokém. Pokud se týčezákladního a středního školství, máme možnost prostřednictvím vzdělávání ředitelů základních a středních školdosáhnout mnoho. Pokud nám pomohou radní zlínského kraje pan. Mgr. Jiří Slovák a radní Jihomoravského kraje panMgr. Jiří Janda, poslanci Ing. Jaroslav Plachý, můžeme v následujících třech létech realizovat v našem kraji změny,které mohou prokázat, že jsme rodným krajem Komenského. Setkáváme se pravidelně s řediteli ZŠ a SŠ a i dnes mezinámi někteří sedí pan Ing. J. Novotný, phD. ředitel Gymnasia, Ing. J. Dicová, PhD., paní JUDr. M. Beháňová a dalšímilí kolegové.Máme šanci zcela neformálně propojit vzdělávací soustavy ve dvou krajích a získat z tohoto propojení synergii. Mámešanci změnit nejen sebe, ale citlivě a cíleně i naše kolegy a žáky ve školách. Můžeme se pokusit dodat do školních lavicvíce, než jen obsahy studijních předmětů. Vraťme našim žákům a studentům víru v poctivost, hrdost na region a svojivlast, úctu k lidem i hodnotám, pozitivní myšlení. Podaří-li se nám to, bude se nám snázeji jednou předávat vláda našimnásledovníkům. I proto pořádáme 4. února v Kroměříži mezinárodní studentskou konferenci, které se zúčastní na 60vysokoškolských studentů a doktorandů ze 4 zemí a spolu s nimi více než 20 talentovaných středoškoláků. Záštitupřevzal hejtman Zlínského kraje, MVDr. S. Mišák. Také proto jsme zahájili práci centra pro podporu doktorandů, kterévede paní prof. Ing. Ľ. Lipková, PhD. Pomoc zde dostává 13 studentů PhD studia a ke studiu se na něm připravuje 19studentů.Mezi námi sedí pan ředitel nemocnice Ing. A. Tesařík, pan primář MUDr. O. Vychytil a pan MUDr. L. Hálka. Spolus nemocnicí a TU AD v Trenčíně u nás studuje 102 sestřiček bakalářského studia. Spolupráce je zcela neformální aurčitě významně zvýší úroveň práce na odděleních, z nichž sestřičky přišly. I to je výsledek naší společné práce.Vážení přátelé, vítám kolegy z podnikatelské sféry. Ředitele OHK Hodonín pana Luďka Šebestu, OHK v Uh. Hradištipana Ing. Jiřího Zezuláka, naše kolegy ze Slovenska a ředitele podniků. Mají mezi sebou náměstka ministra průmyslu aobchodu, pana Ing. Jířího Kolibu. Když jsem při poslední návštěvě v Moskvě obhajoval před širokou akademickou obcíjednu svoji práci z oblasti inovační strategie zemí, s lítostí mně jeden akademik řekl:Pane kolego, neobáváte se, že si vy projídáte svoji budoucnost?Samozřejmě, že se bojím.Zemi zoufale chybí konkrétní investiční inovační strategie. Konkretizovat a realizovat ji v celé ČR dnes s ohledem napolitickou situaci k naší lítosti není reálné. Přesto bychom mohli v našich regionech udělat mnohem více, než jestandard.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.10


Vážené kolegyně a kolegové. V současné době máme spolupráci s vysokými školami v 5 zemích. Jde o činorodouspolupráci. Ve spolupráci s RF (REA) zahájíme v nejbližší době projekty na rozvoj výuky ruského jazyka na ZŠ, SŠ aspecialistů z praxe. Ruský jazyk je pro naše lidi významný proto, že v této oblasti budou i v budoucnu veliké obchodnípříležitosti.Vážené dámy a pánové,aniž si to možná uvědomujeme, všichni jsme již zahájili svoji změnu. Společně však máme větší šanci v této změně nási našeho regionu uspět. Pokud chceme v nastoupené cestě pokračovat, je třeba, aby se každý z nás snažil přispětk cílům, po nichž všichni toužíme. Vytvořili jsme kolektiv, v němž můžeme vykonat mnohem více, než bychom dosáhlikaždý sám. Přeji Vám, aby až se sejdeme 15. května v Luhačovicích, kde společně oslavíme 10. výročí působení našídnes již společné vysoké školy pod českou legislativou. Přeji Vám, milé kolegyně a kolegové, úspěšné jednání v plénu iv odborných sekcích. Přeji Vám, abyste i nadále zakoušeli ten krásný pocit, kdy vidíte, jak výsledky Vaší vědecké prácepomáhají lidem regionu kvalitněji a bohatěji žít a podnikatelské sféře se rychleji rozvíjet.Přeji Vám krásný den.Oldřich KratochvílrektorHonorary professor , Ing., Dr.h.c., MBA„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.11


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.12


РОЗНИЧНАЯ ТОРГОВЛЯ КАК ИНДИКАТОР РАЗВИТИЯ РЕГИОНАЛеонид А. БрагинРоссийская Экономическая АкадемияРозничная торговля России после известных потрясений начала 90-х годов прошлого века, спустя пять-шестьлет стала приобретать характерные черты, присущие экономически развитым странам. Появились первыесупермаркеты, которые не только по названию соответствуют заявленному формату. Экономический кризис1998г. значительно затормозил развитие розничной торговли и заметно снизил интерес западных торговыхкомпаний к российскому рынку.Стабилизация наступила к началу 2000г., когда на потребительском рынке крупных городов стали появлятьсямагазины розничных сетей. Региональные бизнес-проекты в сфере услуг, по примеру Москвы и Санкт-Петербурга, активно поддерживались местными администрациями в части предоставления некоторыхпреференций, связанных с арендой помещений и уплатой налогов.Высокие темпы роста розницы, особенно в секторе продовольственных товаров, привлекли внимание рядамеждународных сетей, таких как МЕТРО, Ашан, Рамстор, Спар. Открытие магазинов известных лидероврозничной торговли оказало влияние на изменение покупательских предпочтений и требований к уровнюобслуживания.Зарубежные сети принесли на рынок не только новые стандарты обслуживания, но и современные методыуправления крупными торговыми компаниями, эффективную логистику, четкие требования к квалификацииперсонала, отработанную систему взаимоотношения с поставщиками.Вместе с тем, надо отметить, что с профессиональной точки зрения потребительский рынок был готов к этимизменениям, поскольку в стране стали появляться специалисты знакомые с вопросами маркетинга,мерчендайзинга, оптимизации логистических цепей и другими аспектами современной торговли 1 .Обострение конкуренции на потребительском рынке привело не только к замедлению роста цен, но ипослужило стимулом к возникновению стратегических альянсов отечественных предпринимателей. В 2001г.появилось объединение розничных торговых сетей «Шесть семерок», куда вошли компании, работающие вразных секторах рынка: продовольствие - Седьмой континент, бытовая электроника - М.Видео, спорттовары -Спортмастер, сантехника, ковры - Старик Хоттабыч, косметика – Арбат Престиж и другие фирмы. Этообъединение имеет общую информационную службу, согласованную маркетинговую политику, совместныеторговые центры.Мелкооптовым магазинам для малого бизнеса, занятого в торговле и внедомашнем питании, положила началоСанкт-Петербургская фирма «Лента» в 1994. В 2001г. на рынок пришла компания «МЕТРО», представляющаяформат Cash&Carry.Аналитики отмечают значительные успехи на потребительском рынке таких фирм как «Копейка» и«Пятерочка». Их стремительное развитие связывают с предложением товаров, пользующихся устойчивовысоким спросом, по низким ценам, за счет экономии ряда затрат на организацию процесса продажи. Крометого, в отличии от многих отечественных сетей, испытывающих серьезные трудности с привлечениемфинансовых ресурсов на свое развитие, «Копейка», где основным владельцем выступала нефтяная компанияЮкос, таких проблем с инвестициями не имела. По данным сайта «Копейки» деятельность компании в 2007г.характеризовалась следующими данными 2 . Общее количество магазинов сети превысило 400, а численностьсотрудников составила 10 тыс. чел. Компания имеет свои представительства в 7 регионах страны.Логистическая система позволяет 96 % товаров, насчитывающих 2500 товарных позиций, поставлять вмагазины сети через распределительные центры. Важно, что ассортимент товаров на 90 % состоитиз продукции отечественного производства. Товарооборот ОАО «Торговый Дом «КОПЕЙКА»» за 2007 г.увеличился по сравнению с 2006 г. на 53 % и составил 1, 5 млрд. долл. (без НДС). Чистая выручка за 2007г.1Например, первый выпуск специалистов-маркетологов в РЭА им. Г. В. Плеханова состоялся уже в 1994г., а Санкт-Петербургскийуниверситет экономики и финансов с середины 90-х готовил логистов.2www. kopeyka.ru.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.13


возросла до 38, 1 млрд. руб., что выше уровня прошлого года на 44 %.Компания «Пятерочка» получила поддержку Правительства РФ, поскольку была изначально ориентирована наудовлетворение потребностей населения с низким уровнем доходов.Несмотря на активное и успешное развитие торговых сетей и магазинов современных форматов, по-прежнему,значительная доля товарооборота приходится на традиционные магазины «у дома» - по разным оценкам до 60%. На этот сектор потребительского рынка в крупных городах с населением более 1 млн. чел. обратиливнимание и крупные розничные сети с целью диверсификации бизнеса и увеличения рыночной доли.Современные форматы активно развиваются во всех регионах страны, но, конечно, к самым продвинутым вэтом отношении, мы можем однозначно отнести Москву и Санкт-Петербург. Однако и эти мегаполисы,значительно опережая остальные российские регионы по уровню развития розничной торговли, не могут покасоставить конкуренцию не только западноевропейским странам, но и странам Восточной Европы, где этотпоказатель достигает 55–75 %. В РФ лишь Центральный федеральный округ в 2008г. будет иметь по экспертнойоценке схожую с восточноевропейскими странами долю современных торговых форматов в структуре оборотапо отдельным типам предприятий (см. табл. 1).Структура розничного товарооборота продовольственных товаров по типам форматов в Центральномфедеральном округе в 2008г. (оценка), %Форматы торговых предприятий %Рынки 22Киоски 5Традиционные магазины 16Современные магазиныв том числе:гипермаркетысупермаркетыдискаунтерыИсточник: Госкомстат, AC Nielsen, Копейка: www.kopeyka.ruТаблица 1Из таблицы видно, для современных сетевых структур наиболее характерным является развитие крупныхформатов торговли: гипермаркетов, супермаркетов, дискаунтеров. Вместе с тем, как будет показано ниже, всеболее привлекательным для крупных розничных операторов выглядит развитие сети так называемых «удобныхмагазинов», или «магазинов у дома». В документах Московского Правительства их еще называют магазинами«шаговой доступности».Высокие темпы прироста товарооборота продуктовых торговых сетей пока еще оказывают мало влияния насостояние рынка. Процессы монополизации розничной торговли сетевыми операторами, которые приобрелихарактер проблемы в экономически развитых странах, несомненно, будут иметь место и в нашей стране. Сейчасдоли продовольственного рынка крупнейших сетевых организаций незначительны – от 0,7 % (Лента, Седеьмойконтинент, Дикси) до 1,7-1,8 % (Метро, Магнит).Большинству торговых сетей свойственна одна общая черта – высокие темпы развития, однако каждая сетьимеет свою стратегию, приоритеты, особенности и экономические возможности. Рассмотрим пути, которымишли наиболее известные операторы розничной торговли на российском потребительском рынке, достигнувстоль впечатляющих экономических результатов.Компания «Седьмой Континент» основана в 1994 году и является одним из ведущих торговых операторов вРоссии. Компания стала первым розничным оператором, разместившим на Фондовой бирже РТС свои акции.Успешное IPO в 2004г. позволило привлечь 81 млн. долл. США. Размещение дополнительного выпуска акций вапреле 2006г. повысило капитализацию компании до1,8 млрд. долл., или в 3 раза по сравнению с 2004г.По опыту международных фирм в 2005г. «Седьмой Континент» зарегистрировал собственную торговую марку«НАШ продукт», под которой выпускается более 1000 наименований продуктов стабильно высокого качествадля реализации через гипермаркеты сети.Другим стратегическим направлением повышения конкурентоспособности на потребительском рынке сталапрограмма формирования пула лояльных клиентов. Для этого в 2006г. был приобретен контрольный пакет57162417„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.14


банка «Финсервис». Таким образом, компания «Седьмой Континент» первая из розничных операторовполучила возможность привлечь лояльных покупателей с помощью программ на базе совместных дисконтнобонусныхко-брэндовых карт.По данным сайта компании фирма активно наращивает темпы своего развития. Так, в апреле 2008г. посравнению с соответствующим периодом 2007г. товарооборот ОАО «Седьмой Континент» увеличился в целомна 34 %, а в сегменте гипермаркет – на 64 %. Такие же высокие темпы прироста оборота в рассматриваемомпериоде отмечались и в регионах – 60 %. По данным управленческой отчетности на конец апреля 2008г.товарооборот компании составил 153 млн. долл.По состоянию на апрель 2008г. сеть предприятий насчитывает 134 магазина, включая 125 супермаркетов и 9гипермаркетов, имеющих 167,3 тыс. кв. м. совокупной торговой площади, прирост которой за год составил17%. Магазины сети расположены в Москве и Московской области, Калининграде и Калининградской области,Санкт-Петербурге, Рязани, Челябинске, Перми, Ярославле, Минске.Доходы компании в соответствии с консолидированной отчетностью по МСФО в 2007 году составили 1 272,9млн. долл., показатель EBITDA - 145,1 млн. долл. США, чистая прибыль достигла 99,2 млн. долл.На российском рынке компания «ПАТЭРСОН» функционирует с 1997г., являясь в настоящее время одной изкрупнейших в розничном сегменте. Первый супермаркет был открыт в 1998г., а сейчас магазины фирмы,которые позиционируются как супермаркеты для всей семьи, насчитывают порядка 100 и расположены нетолько в Москве и Санкт-Петербурге, но и в других городах России: Твери, Самаре, Казани, Нижнекамске,Альметьевске, Архангельске, Пензе, Кузнецке, Уфе, Краснодаре, Сочи, Адлере, Ставрополе, Кисловодске,Челябинске, Магнитогорске, Костроме, Клине. Кроме того, имеются магазины в ближнем зарубежье, напримерв Украине (Киев).Компания работает более, чем с 550 поставщиками товаров – крупными производителями и оптовымиторговыми организациями.Как и другие крупные сети «Патерсон» имеет собственную торговую марку и собственное производствонекоторых готовых и полуготовых к потреблению продуктов питания (выпечка, мясные полуфабрикаты,салаты).На начало 2007г. общее количество универсамов сети «Патэрсон» достигло 92. Только в 2006г. было открыто28 универсамов, из них 8 - по франчайзинговой программе. По оценке компании ежедневно супермаркеты сетиобслуживают более 150 тысяч потребителей. С 2005г. «Паттерсон» развивает франчайзинговую программу.Франшиза стоит от $20 000 (вступительный взнос за открытие одного магазина). Региональная франшиза(право на работу в регионе) стоит от $100 000 3 .МОСМАРТ» - российская мультиформатная сеть, оперирующая на потребительском рынке с 2003 года.Компания активно развивает четыре формата: «Гипермаркет» (6-18 тыс. кв.м), «Макси» (4-6 тыс. кв.м),«Экспресс» (1-4 тыс. кв. м) и «Мосмартик» (0,08-1 тыс. кв. м). Поддержка формата «удобный магазин», илииначе, «магазинов шаговой доступности», характеризует стремление фирмы закрепиться в рыночной нише,которая на первых этапах развития современного розничного ритейла была мало привлекательной для крупныхсетевых структур.Данная розничная сеть объединяет более 80 торговых объектов в различных городах России: Москве, Тюмени,Костроме, Ижевске, Новосибирске, Уфе, Санкт-Петербурге, Краснодаре, Новокузнецке, Оренбурге,Ульяновске, Чебоксарах, Челябинске, Магнитогорске, Набережных челнах, Самаре.По оценке РБК «Мосмарт» занимает первую позицию в рейтинге по широте товарного ассортимента средирозничных сетей, который включает более 50000 позиций, как продуктов питания, так и непродовольственныхтоваров. Столь внушительный ассортимент поддерживают около 1500 российских и зарубежных поставщиков.Очевидно, что подобный объем закупок позволяет компании получать значительные ценовые преференции упоставщиков и иметь эффективный рычаг для привлечения покупателей. Как результат – победа в 2006г. вноминации «За самые доступные цены» в конкурсе, проводимом Департаментом потребительского рынка иуслуг Правительства Москвы.3 по материалам сайта компании «Паттерсон» - www.paterson.ru„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.15


В категории «собственная торговая марка» представлено примерно 1000 наименований товаров широкогоспроса.«МОСМАРТ» разработал и активно продвигает франшизу на формат «Гипермаркет». Компания сотрудничает сразличными общественными профессиональными организациями: Международной ассоциацией участниковпродовольственного рынка (CIES), Российской Национальной Торговой Ассоциацией (НТА), АссоциациейКомпаний Розничной Торговли (АКОРТ).В апреле 2007г. «МОСМАРТ» осуществил размещение IPO, в результате чего было привлечено около 2 млрд.рублей, пошедших на развитие компании 4 . В планы «МОСМАРТ» на период до 2010г. по даннымофициального сайта входит значительный прирост товарооборота и расширение сети (см. табл. 2) .Развитие товарооборота и сети «МОСМАРТ» на период до 2010г.ГодОбъемСетьтоварооборота, Удобные магазины Крупные форматы Всегомлн. долл.2007 544 11 102 1132008 (план) 1225 54 185 2392009 (план) 2018 108 255 3632010 (план) 2615 144 285 4292010г. в % к 480,7 1309,1 279,4 379,62007г.Таблица 2Как видно из таблицы, объем товарооборота за три года планируется довести до 2,6 млрд.долл., что превыситуровень 2007г. в 4,8 раза. Прирост товарооборота опирается на заметное укрепление материальной базы – сетьпредприятий крупного формата должна составить 285 предприятий, увеличившись за анализируемый период в2,8 раза. Еще более высокими темпами предполагается развивать небольшие магазины «у дома» - их числовозрастет до 144, или в 13,1 раза. В целом сеть магазинов составит к 2010г. 429 единиц, что выше уровня 2007г.в 3,8 раза.Магазины сетевой компании «Пятерочка» относятся к универсамам экономического класса. Дата основанияфирмы — январь 1999г. За один год сеть расширилась до 17 магазинов, увеличив в три раза совокупный объемтоварооборота – до 35 млн. долл.Уже к концу 2001г. оборот «Пятерочки» вырос до 212 млн. долл., а количество покупателей, по даннымкомпании, превысило 100 миллионов человек. В основе роста оборота лежит бурное развитие сети магазинов:количество вновь открытых предприятий сопоставимо с вводом в эксплуатацию торговых объектов всемивместе взятыми аналогичными российскими компаниями. К началу 2003г. количество универсамовэкономкласса достигло 142, а товарооборот за год удвоился, составив 430 млн. долл.Большую роль в развитии бизнеса сыграло открытие офисно-логистического центра площадью около 30 000кв.м. Это позволило более чем на 30 % снизить издержки на логистику, уменьшив в 2 раза объем складскихплощадей.В последующие годы компания не снижала высоких темпов развития. В 2004г. оборот составил 1590 млн.долл., количество магазинов – 440. Сфера деятельности расширилась и включила не только регионы России, нои Казахстан и Украину. В 2005г. консолидированный оборот компании, включая франчайзинг, составил2084 млн. долл.В 2005 г. «Пятерочка» разместила акции на Лондонской Фондовой бирже, получив возможность направитьоколо 600 млн. долл. на дальнейшее развитие сети. Этот год положил начало и ряду поглощений: былаприобретена сеть «Копейка» (18 магазинов) в Санкт-Петербурге и компания СРТ (25 магазинов).Качественно новый этап в развитии «Пятерочки» пришелся на 2006г., когда была приобретена сетьсупермаркетов компании «Перекресток», с оборотом более 1 миллиарда долларов, что привело к созданиюкомпании X5 Retail Group — лидера розничных торговых сетей по объему продаж 5 .45по материалам сайта компании «МОСМАРТ» - www.mosmart.ruпо материалам сайта www.e5.ru.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.16


Сеть магазинов «Магнит» 6 вышла на рынок продуктов питания в 1997 г., став на сегодняшний день одним изкрупнейших дистрибьюторов России. В 1998г. после открытия первого магазина самообслуживания началосьосвоение розничного рынка. В 2000г. все магазины были переведены в формат дискаунтера и объединены подбрендом «Магнит». За период 2001-2005 гг. сеть показала стремительный региональный рост и заняла первоеместо в России по количеству магазинов – 1500, став второй по объему выручки в стране. В 2006 году ОАО«Магнит» стало холдинговой компанией группы обществ, занимающихся розничной торговлей через сетьмагазинов «Магнит». В апреле 2006г., по примеру компании «Седьмой Континент», было проведено IPO иосновная часть полученных средств направлена на развитие сети и разработку формата гипермаркетов подбрендом «Магнит».На конец 2007г. чистая выручка ОАО «Магнит» увеличилась на 47 % и составила 3,7 млрд. долл. Численностьмагазинов сети на 1 января 2008г. достигла 2197, где работает более 49 тысяч сотрудников. Большинствомагазинов расположено в Южном, Центральном и Приволжском Федеральных округах.Компания эффективно воспользовалась преимуществами сетевой торговли и организовала современнуюсистему логистики, опирающуюся на 8 распределительных центров, которые обслуживают около 70 % всеготоварооборота. Транспортную составляющую логистики поддерживает собственный парк из 802 автомашин,что позволило, по утверждению менеджмента компании снизить транспортные издержки и практическиполностью исключить потери при транспортировке. Также как и ряд ведущих розничных операторов ОАО«Магнит» обладает собственной торговой маркой, под которой реализуется более 700 наименований товаров.Такие товары составляют 20 % в ассортименте и дают 12 % общего объема оборота. С 2006 года компанияразвивает федеральную сеть гипермаркетов «МАГНИТ». На начало апреля 2008г. открыто 5 таких магазинов.Ассортимент представлен примерно 18 тыс. товарных позиций, из них 70 % составляют продукты питания.Компания планирует продолжить экспансию в регионы, в частности, в Уральский и центральный, предполагаяоткрывать около 250 магазинов в год в городах с населением менее 500 тыс. человек. Особое внимание будетуделено т.н. «магазинам у дома», или «шаговой доступности», что является еще одним свидетельствомвозросшего интереса сетевых операторов к данной рыночной нише.ОАО «Магнит» объявил неаудированные результаты деятельности за четыре месяца 2008г. По даннымкомпании только с начала года было открыто 67 магазинов, в том числе 63 «магазина у дома» и 4 гипермаркета,общее количество магазинов сети увеличилось до 2264. Прирост общей торговой площади за год, по сравнениюс апрелем 2007г., составил 24,3 %. Товарооборот возрос за рассматриваемый период на 37,6 %, достигнув 9882млн. руб.Национальная сеть супермаркетов «Перекресток» ведет отсчет начала своей деятельности на розничном рынкес сентября 1995г., когда в Москве был открыт первый магазин. Сеть ведет бизнес в трех форматах: «магазину дома», «супермаркет» и «городской гипермаркет».Товарооборот за период с 2003г. по 2005г. возрос в 2,6 раза, составив 1185 млн. долл. Магазины «Перекресток»расположены во многих регионах РФ, включая Москву, города Московской области, Санкт-Петербург, Самару,Казань, Тольятти, Волгоград, Нижний Новгород, Воронеж, Липецк, Ростов-на-Дону, Краснодар, Ярославль,Йошкар-Олу, Чебоксары и др.В мае 2006г. на основе слияния двух известных российских торговых сетей «Перекрестка» и «Пятерочки»образовалась компания «Х5 Retail Group N. V.». Акции «Перекрестка» были приобретены материнскойкомпанией «Пятерочки» — голландской Pyaterochka Holding N. V. – за 1365 млн. долл. Интересно отметить, чтоакции «X5 Retail Group» котируются на Лондонской Фондовой бирже под символом FIVE.Компания Х 5 получила достойное «наследство» от «Перекрестка», начиная от собственной торговой марки,насчитывающей более 2000 товарных позиций (молоко, масло, колбаса, соки, глазированные сырки,газированные напитки и минеральная вода, пельмени и другие товары), и заканчивая отработанной системойлогистики, которая включает Распределительный Центр и эффективный электронный документооборот.Современные тенденции структурных изменений продолжатся в розничной сетевой торговле, особенно вкрупных российских городах - Москве, Санкт-Петербурге, Нижнем Новгороде, Екатеринбурге, Новосибирске,Хабаровске и других.6по данным сайта ООО «Магнит» - www.magnit.ru„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.17


Важно отметить возникшее понимание роли государственных структур в формировании торговой сети. Так,московское Правительство разработало Генеральную схему размещения крупных торговых объектов на периоддо 2020 года, которая предусматривает: увеличение доли крупных торговых объектов;сокращение строительства некапитальных объектов;интенсификацию использования городских территорий, резервирование для строительства крупныхмногофункциональных зон в основных общественно-транспортных узлах города и вблизи них.Итогом реализации принятого плана будет увеличение емкости торговой сети к 2020 году в два раза,упорядочение ее размещения, в том числе в районах крупного нового жилищного строительства, а также взонах комплексной реорганизации территорий (в основном промышленных зон).Розничная сетевая торговля в Санкт-Петербурге имеет свои особенности. Здесь не только высока долясовременных торговых форматов – более 60 %, но и сильны позиции местных компаний. Московские изападные торговые сети с трудом отвоевывают, причем не всегда успешно, рыночную долю у «питерских»,поскольку, с одной стороны, велика лояльность горожан к «своим» магазинам, которым они доверяют, сдругой, вновь открываемые предприятия торговли не могут предложить ничего принципиально нового втехнологии обслуживания на фоне одинаковых цен и качества товаров.Ожидается интенсификация интеграционных процессов в розничном секторе. За последние годы произошлонемало объединений торговых фирм. Кроме уже упомянутой компании X5 Retail Group, образовавшейся врезультате слияния «Пятерочки» и сети супермаркетов компании «Перекресток», следует назвать сделку поприобретению компанией «Мосмарт» челябинской торговой сети «Сезам», а также приобретение холдингом«Виктория» торговых центров сети «Мир продуктов» в Москве. Имели место и другие значимые сделки всфере ритейла. В ближайшие 5 лет, по некоторым оценкам, до 80 % розничного потребительского рынка будутконтролировать 3-5 крупнейших сетевых структур.Представляет интерес прогноз основных направлений развития сектора розничной торговли России на периоддо 2010г., который сделал E. Wenberg, ATO DirectorAtoMoscow: размер торговой площади для реализации продовольственных товаров удвоится, а затем средний ростпродаж составит в среднем 2-4% в год; усилится конкуренция между существующими форматами и сетевыми компаниями; продолжится экспансия в регионы, развитие региональных сетей до уровня национальных; увеличатся трудности с повышением качества товаров, расширением товарного ассортимента; увеличатся внешние организационные затраты, ожидается уменьшение прибыли на единицу товара, и,как результат, увеличение затрат на 1 кв.м. торговой площади; возрастет число международных торговых сетевых операторов WalMart, Rewe (discounter Penny), Obi,Carrefour; доля российских операторов не будет превышать 25% розничных продаж 7 .Развитие торговых сетей оказывает сильное влияние на общее состояние сферы обращения, уровень сервиса,использование современных технологий в бизнес-деятельности, обострение конкурентной борьбы напотребительском рынке.В целом можно отметить несколько опорных тенденций, подтвержденных, в том числе, опытоммеждународных сетевых операторов, в развитии российской сетевой торговли: усиление конкуренции на потребительском рынке; высокие темпы роста показателей бизнес-деятельности; преимущественное развитие розничных операторов, специализирующихся на реализации продуктовпитания (50% и более в совокупном товарообороте); активные процессы концентрации сетевых компаний; значительный интерес к расширению своего присутствия в регионах и за рубежом, в том числе черезиспользование системы франчайзинга как инструмента, позволяющего привлекать дополнительныересурсы, и открытие т.н. «удобных» магазинов; совершенствование логистики товародвижения; выход крупных компаний на фондовые биржи; расширение присутствия на российском рынке ведущих международных сетевых компаний,7Wenberg Eric. Russian Federation Retail Food Sector. Annual Report. 2005/www.fas.usda.gov/gainfiles/200502.pdf„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.18


внедряющих передовые технологии торговли и устанавливающих, как правило, высокие стандартыобслуживания потребителей.АДРЕС:Леонид Александрович БрагинРоссийская Экономическая Академия36 Планетная 36125 319 г. МоскваРусский„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.19


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.20


CESTA K PROSPERITĚ REGIONŮ VEDE PŘES VZDĚLÁVÁNÍMilan Březina 1 , Kamil Třos 21 Městský úřad Veselí nad Moravou2 Sdružení zdravotně postižených občanů a jejich přátel, OstravaAbstrakt: V příspěvku jsou analyzovány základní nástroje problematiky vzdělávání v oblasti podnikání.Situace v ekonomice se mění, zejména v její strukturalizaci a globalizaci, vznikají nové nároky naodbornou kvalifikaci, dovednosti a postoje. Je třeba mít na paměti, že čeští podnikatelé ztratí časemcenovou konkurenční výhodu a budou se muset naučit prosazovat také necenovými faktory konkurence, tj.kvalitou, inovací, rychlostí, servisem i péčí o zákazníka. Podstatně více než dříve je ekonomické vzděláváníspjato se situací na trhu práce. Ten vyžaduje zaměření vzdělávacího úsilí na klíčové kompetence, jako jekomunikativnost, práce v týmu, řešení problémů a rozvoj schopnosti učit se a zdokonalovat vlastnívýkonnost. Ekonomické vzdělávání nemůže být efektivní bez spolupráce se sociálními partnery, a to jak přitvorbě studijních profilů a programů, tak i v procesu vzdělávání i jeho vyvrcholení, např. při zpracovánídiplomních prací.Klíčová slova: Vzdělávání, systém, žáci, studenti, výzkum, Česká republika, vysoké školy, univerzity,gymnázia, střední školoy, základní školy, Evropská unie, strategie, region, program, infrastruktura,investice, veřejná správa, ekonomika, podnikání, lidské zdroje,Vzdělávací systém musí tedy vhodně reagovat na potřeby praxe i na vývoj vnějšího prostředí. V tomto smyslu prošlovysoké školství za patnáct let výraznými proměnami. Nejzřetelnější byly kvantitativní změny, charakterizovanévznikem nových fakult veřejných VŠ i vznikem nových, soukromých vysokých škol. K vysokoškolskému vzdělávánímá dnes prakticky již v souladu se záměrem státu přístup polovina příslušné populace. V současné době je v ČRdostatek jak veřejných VŠ tak i soukromých vysokých škol. Tento trend je plně v souladu s Memorandem o vysokémškolství v Evropském společenství z roku 1991, kde se hovoří o potřebě větší diverzifikace vysokého školství. Na rozdílod uplynulých staletí, kdy univerzity bývaly elitními institucemi, slouží nyní vysoké školy jako zdroj ekonomicképrosperity a bohatosti života. Vzdělávací instituce se v nastupující znalostní společnosti stávají symbolem prosperity arozvoje.Mezinárodní srovnání ukazují na špatnou konkurenceschopnost našich studentů a špatnou efektivitu prácezpůsobenou nedostatky ve vzdělání. Tento problém se však setkává s minimálním zájmem jak politické reprezentace,tak celé české společnosti. Ministerští úředníci špatné zprávy relativizují a hřeší na to, že česká veřejnost dosud setrvávána tradičních představách o dobrém českém vzdělávání. Ani ta hrstka intelektuálů, které máme a kterým není lhostejnýosud české společnosti, si neuvědomuje, jak hluboký je rozpor mezi prioritami vzdělávacích politik vyspělých zemí asměřováním českého vzdělávacího systému. A také jak závažný důsledek má tato okolnost pro stav celé společnosti.Vidí sice některé problémy, např. odsun romských dětí do zvláštních škol . Tím se však domnívají, že to jsou problémydílčí a celkově je s českým školstvím více méně vše v pořádku. To je ovšem hluboký omyl. Nešvary, které paralyzujíčeský vzdělávací systém, jsou společné všem jeho součástem a ovlivňují jej jako celek. Cesta k jejich odstranění vedepřes hlubokou proměnu náhledu na úlohu vzdělávání a jeho funkce ve společnosti, která se týká opět celéhovzdělávacího systému.Hlavní princip, na kterém stojí český vzdělávací systém, je oddělování „dobrých žáků“ od „špatných žáků“. Těmdobrým poskytujeme další příležitosti v podobě výběrových škol, nad těmi špatnými lámeme hůl ve velmi útlém věku.Té hrstce „nejlepších“ je pak určeno „náročné akademické vzdělání“ na vysokých školách, které je vnímáno jako zárukařádné kultivace elity. Bojíme se otevřít vysokoškolské vzdělání většímu množství žáků, protože by tím mohla kvalitaelity utrpět. Kvalitu vzdělávacího systému pak posuzujeme podle výsledků těch nejlepších: výherců olympiád, studentů,kteří se zúčastnili zahraniční výměny, těch několika českých vědců, kteří se „prosadili“ na západě. Ponechme stranouokolnost, že na utváření těchto špiček nemá systém zpravidla žádnou zásluhu, ty se utvářejí samy. Důležitější je sipřiznat, že nastavení priorit v systému (výběr a kultivace těch nejlepších) je nejen problematické, ale že je i špatněrealizováno: při výběru se poztrácí spoustu talentů a při výchově elit se zapomíná na kultivaci nezávislého myšlení.Výběr je dán strukturou systému, tedy rozdělováním dětí do výběrových a nevýběrových tříd a škol, které začíná jižna vstupu do základní školy. Více než cca 5 % dětí posíláme rovnou do zvláštních škol, kde jim sice poskytujemevlídnější zacházení, ale zbavujeme je stimulů a příležitostí, které mají jejich vrstevníci v běžných školách. Další„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.21


ozdělení nastává ve 3. třídě, kdy cca 10 % dětí odchází do jazykových tříd, potom v 5. a 7. třídě, kdy cca 10 % odcházído víceletých gymnázií. Poslední důležité rozhodnutí dělají děti v 9. třídě. Ti, kteří půjdou do učiliště nebo do středníodborné školy, budou mít velmi ztíženu případnou cestu k vysokoškolskému vzdělání. Na přijímací zkoušky vyžadujícídetailní faktografické znalosti připravují své studenty výlučně gymnázia. Ty však navštěvuje v České replice méně nežcca 20 % populace (nejmenší podíl ze všech zemí OECD). Jeden z nejmenších v mezinárodním srovnání je rovněž podílstudentů, kterým je umožněno studovat na vysoké škole.Mechanismu výběru jsou podřízeny výukové metody a přístup učitelů k žákům na všech stupních škol. Děti se vlastněstále připravují na přijímací zkoušky. Tím je předurčen nejen způsob a rozsah výuky, ale i způsob hodnocení dětí. Dítě,které má uspět, musí být ukázněné a musí být schopno si osvojit učivo přesně podle učitelových představ. Děti„nestádní“, které se nějakým způsobem odlišují, se v tradiční české škole neprosadí. Ve frontální výuce není místo proindividuální přístup. A tak na cestě k vyššímu vzdělání ztrácíme řadu talentů jen proto, že se nám nevešly do škatulky.Často jsou to děti s méně podnětným rodinným zázemím, jejichž rodiče se neumějí o své děti „postarat“. To vede ktomu, že Česká republika je ve srovnáních OECD jednou ze zemí, které vykazují nejvyšší závislost dosaženéhovzdělání/ výsledků na rodinném zázemí.Výchova elit nevede přes memorování pouček, termínů, letopočtů či zákonů. Vyžaduje kultivaci myšlení, schopnostitvořit si vlastní nezávislý postoj a názor, argumentovat, nevzdávat se, hledat vlastní neotřelá řešení, věcně komunikovat.Spočívá však také v kultivaci osobnosti, charakteru, v budování občanských postojů a hodnot. To však neposkytujesvým studentům ani české gymnázium, ani česká univerzita. Učitelé nechápou své zadání výše uvedeným způsobem anemají pro kultivaci elit zpravidla ani dostatečné osobnostní vybavení. Česká škola totiž neláká osobnosti, neboť jimneposkytuje dost autonomie ani zodpovědnosti. Úkolem ministerských úředníků je jim autonomii a zodpovědnostnabídnout a dát jim dostatečně důstojný úkol a podmínky pro jeho plnění. Jedině tak se mohou osobnosti do české školyvrátit. Zkušenosti vyspělých zemí ukazují, že úkolem moderního vzdělávacího systému není rozdělovat děti na ty, kterédostanou příležitost a ty, které ji nedostanou, ale poskytnout ji všem dětem. Důvodem není pouze spravedlnost, alezejména efektivita. Největší devízou moderní společnosti jsou lidské zdroje a žádná společnost si nemůže dovolit jimiplýtvat. Musí se v maximální míře pokusit objevit všechny talenty a dát jim příležitost se uplatnit. Dát maximálnípříležitost všem většinou v praxi znamená, že se děti vzdělávají co nejdéle (většinou do 15 nebo 16, mnohdy až do 18let) společně. Středoškolské i vysokoškolské vzdělání je otevřené. Nadaným nejsou dopředu vytvářeny „skleníkové“podmínky, ale je jim poskytnuta příležitost, aby se prosadili v rovné soutěži. Společné vzdělání nemá ovšem nicspolečného s rovnostářstvím. Poskytuje příležitost všem, motivuje je, aby ze sebe vydali maximum, oceňuje je všakpodle toho, jak poskytnuté příležitosti využili, co dokázali – svojí pílí a pracovitostí, svým nadáním. Řada zemípřistoupila na společné vzdělávání poté, co zjistila, že dětem v nevýběrových školách či třídách neumí poskytnout lepšívzdělání než takové, když se vzdělávají dohromady se svými „nadanějšími“ vrstevníky.Výzkumy zároveň přesvědčivě neprokázaly přínos vzdělávání ve výběrových třídách pro děti nadané. Stejné závěryposkytují i domácí šetření, která například ukazují, že rozdíly mezi žáky 1. ročníků čtyřletých gymnázií a 5. ročníkůosmiletých gymnázií jsou natolik zanedbatelné, že v nejmenším nepodporují všeobecně rozšířenou představu ovíceletých gymnáziích jako školách umožňujících mimořádný rozvoj mimořádně nadaným. Šetření v mnoha zemíchtaké ukázala, že děti nejsou do výběrových a nevýběrových tříd rozdělovány spravedlivě. I když je stanoveno objektivníkritérium, motivovaní rodiče vždy najdou nějakou cestu, jak ho obejít. Na tyto praktiky pak ve zvýšené míře doplácejíděti s méně podnětným rodinným zázemím, důsledkem je opět neefektivní využití talentů. To platí i pro ČR, kde rozdílmezi rodinným zázemím dětí z víceletých gymnázií a základních škol zdaleka přesahuje rozdíl v intelektuálnímpotenciálu obou skupin žáků. Aby společné vzdělávání plnilo svoji funkci, musí být však organizováno jinak, nežsoučasná česká škola. Mělo by umožňovat diferenciaci v rámci jednotlivých předmětů. Vyžaduje metody práce, kteréumožňují učiteli poskytovat žákům individuální péči a podporu, a to jak žákům nadaným, tak žákům, kteří potřebujípomoci. Musí dbát ve zvýšené míře o klima školy a spolupráci s rodiči. Důraz musí být kladen na daleko širší rozvojžáků, ve kterém budou mít místo i jiné než akademické aktivity. Úkolem moderního vzdělávacího systému je motivovatvšechny děti, i ty z méně podnětného prostředí k tomu, aby zůstaly co nejdéle ve škole, probudit v nich touhu k dalšímuvzděláváni, pomoci jim objevit jejich silné stránky a dát jim zakusit úspěch. Tato strategie vede ke snížení nežádoucíchsociálních jevů, neboť motivuje i děti rizikové. Ty, které posíláme do výchovných ústavů nebo které opouštějí školupřed dokončením středoškolského vzdělání a mají tím pádem velmi ztíženou pozici na trhu práce. Statistiky ukazují, žev České republice tvoří tyto děti minimálně cca 8 % populačního ročníku.Přestože výše popsaná cesta se může jevit z tradičního pohledu české školy jako obtížná a těžko přijatelná, nade všípochybnost směřuje k prosperitě a k vytváření zdravé moderní demokratické společnosti. Až to ministerští úřednícipochopí, budou mít před sebou nelehký úkol vysvětlit to české veřejnosti a přesvědčit české učitele, že tento úkolzvládnou a jeho splnění pro ně bude v konečném důsledku výhodné. Zejména je na něj ale musí odborně připravit.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.22


Některé zdánlivé paradoxy, které je možné zformulovat například takto: Přestože se zejména před volbami objevuje stále více proklamací a prohlášení politických subjektů o prioritáchškolství, o to méně peněz do školství plyne, pedagogické sbory jsou přestárlé a tím více "mladých mozků"odchází do zahraničí. Přestože pedagogické fakulty vychovávají stále více absolventů – kvalifikovaných učitelů, zdá se, že dělat tutopráci chce stále méně mladých lidí a učí řada důchodců a nekvalifikovaných sil. Čím více se přibližujeme k zemím západní Evropy a ostatním "rozvinutým zemím" světa, tím je průměrnáúroveň absolventů středních a vysokých škol nižší. Čím je "dokonalejší" náš vzdělávací systém a čím jsou "flexibilnější" naše studijní programy, tím menší jsouodborné znalosti našich studentů. Čím větší máme procento vysokoškolsky vzdělaných lidí, tím nižší je úroveň vzdělanosti populace. Čím více možností uplatnění se nabízí absolventům vysokých škol, tím méně studentů je ochotno na sobě tvrděpracovat a naopak hledají "cestu nejmenšího odporu". Přestože se do prvních ročníků vysokých škol přijímá mnohonásobně více studentů než dříve, počet úspěšnýchabsolventů zdaleka tak rychle nenarůstá. Čím "dokonalejší" je vybavení našich poslucháren, čím více techniky a výukových pomůcek je k dispozici ačím jsou posluchárny větší, tím méně si z nich studenti odnášejí, tím méně jsou v posluchárnách soustředěni navýklad a tím menší mají kontakt s učitelem. Čím více je dostupné literatury, tím méně studentů literaturu používá a pracuje s ní. Čím větším množstvím informací jsou studenti obklopeni a čím snáze je mohou získat, tím méně jsou schopnije smysluplně třídit a vybírat si pro sebe ty podstatné. Čím je naše společnost technologicky vyspělejší, tím menší je zájem o exaktní a teoretické obory.Současný způsob financování vysokých a jiných typů škol má za následek ještě jeden špatný vliv, který může mít vbudoucnosti neblahé důsledky. Školy se snaží získat co nejvíce studentů, kteří jsou ke studiu zapsáni. A ve snaze docílittaké co největšího počtu absolventů, dochází zcela přirozeně ke snižování požadavků na znalosti a tím i k celkovémupoklesu vzdělanosti nových absolventů. Držet jistou úroveň si dnes mohou dovolit jen fakulty, které mají zajištěn přísunjiných finančních prostředků, např. na vědu a výzkum. Jak dlouho však toto bude možné při současném stavupodfinancování vědy a výzkumu na vysokých školách? Co bylo výše řečeno, platí v plné míře i pro soukromé školy.Škola, která ekonomicky závisí na tom, kolik studentů na ni studuje a kolik má absolventů, nemůže být zároveňdostatečně náročná a nevěřím tomu, že vychová absolventy vysoké odborné úrovně. Vždyť učitel, který by vyhodilstudenta ze školy, by si zároveň tímto krokem snižoval plat. Ba co více, snižoval by zisk také svým nadřízeným, a to bymu jistě neprošlo, i kdyby nakrásně, veden svým svědomím, k takovému kroku sám sáhl. Nemám valného mínění ovětšině současných soukromých škol v ČR. Jejich zaměření se mi zdá příliš poplatné módním trendům, a zdá se mi, žehlavním cílem není naučit studenty vnímat široké souvislosti daného oboru, ale za každou cenu je dovést k diplomu, nakterém je uveden obor, který obvykle v názvu obsahuje klíčová slova jako "byznys", "management", "řízení" atd. akterý je příslibem rychlého získání výnosného a dobře placeného místa. Na rozdíl od amerických soukromých univerzit,jejichž způsob financování je diametrálně odlišný a které si mohou dovolit vychovávat jenom málo vysocekvalifikovaných absolventů, nepovažuji současné soukromé univerzity v ČR za přínos k úrovni vzdělanosti populace.Sledování krátkodobých ekonomických cílů nás tak žene do pasti. Nelze se divit tomu, že univerzity budují velképosluchárny, katedry do nich koncentrují výuku a fakulty zakládají filiálky v okresních městech. Na tom všem totiž vkonečném důsledku závisí platy jejich učitelů, které jsou v dlouhodobě podfinancovaném školství v ČR, jak dobřeznámo, neslavné.Dalším faktorem, je profesní příprava učitelů a s tím související úroveň přípravy studentů a žáků. Jaké je současnépostavení učitele ve společnosti? Jsem přesvědčen o tom, že v našem školství dlouhodobě ubývá osobností a přibývá"tlumočníků osnov". Současný stav má svoje kořeny hluboko v minulosti a jeho důsledkem je, že učitel živoří na okrajispolečnosti, která jeho práci hodnotí podprůměrně. Na základní a střední škole je vystaven tlaku rodičů a žáků na jednéstraně a někdy i libovůli ředitele, který v mnoha případech představuje doslova jeho "chlebodárce", na straně druhé.Veřejnost, zejména rodiče, mají většinou zájem o místní školu, podporují její rozvoj a vytvářejí pozitivní tlak. Někteřírodiče však mají často svérázné a zkreslené představy o poslání školy, a pokud je navíc ředitel zbabělec, jehož jedinýmkritériem je neztratit jejich přízeň a nepřijít tak o přísun dalších žáků, není třeba dále komentovat, v jakých podmínkáchmnozí učitelé pracují. Připočteme-li k tomu zvyšující se agresivitu žáků a kriminální chování některých z nich, je spodivem, že toto povolání ještě vůbec někdo vykonává. Obávám se, že právě na to hřeší politická reprezentace a svýmlaxním přístupem k věci tak vyhrocuje problém do krajnosti.Již dlouhou řadu let se na pedagogické fakulty hlásí studenti ne proto, aby po absolvování fakulty vykonávali učitelskouprofesi, nýbrž proto, aby získali vysokoškolský titul, který jim usnadní cestu za jejich kariérou v jiné oblasti. V řaděpřípadů jde "o cestu menšího odporu", neboť vystudovat podobný obor jinde může být náročnější a pracnější. Tatoslova nejsou útokem na pedagogické fakulty. Nejde ani o plošné zobecňování, které by se mělo týkat všech fakult,„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.23


značné rozdíly jsou jednak mezi nimi i mezi jednotlivými katedrami na nich. Jde pouze o konstatování (smutné)skutečnosti.Logickým důsledkem výše uvedeného je fakt, že příprava studentů ze základní a střední školy je na stále nižší úrovni.To se týká jak všeobecného vzdělání tak základů slušného vychování. Je zřejmé, že v posledních několika dekádách vevýchově mladé generace selhala rodina. To, co bylo pro mladé lidi dříve samozřejmostí, dnes již zdaleka není, neboť přijejich výchově jim nikdo nevštípil do hlavy někdy i ta nejzákladnější pravidla společenského chování. Některýmstudentům chybí základní slušnost a jsem si jist, že v takové míře jako dnes se to dříve neprojevovalo. Mám vážnéobavy, že zavedení školného by tyto problémy ještě více prohloubilo. Mnozí studenti by si mysleli, že když si "zaplatíza studium", můžou si dělat ve škole, co chtějí a učitel je povinen skákat tak, jak oni budou pískat. Dovednosti žáků astudentů na tom nejsou o nic lépe než výše zmíněné vychování. Studenti se neumí ústně ani písemně vyjadřovat. Veškolách všech typů převažuje výuka faktografie a jako způsob učení dominuje memorování. To je, mimo jiné,způsobeno trvalým poklesem odborné úrovně mnohých učitelů. Učit fakta a zkoušet fakta je mnohem snazší apohodlnější, než učit souvislosti a zkoušet myšlenkové postupy. Jsem přesvědčen o tom, že existují učitelé, kteřípořádně svému oboru ani nerozumějí a studenty a žáky, kteří přicházejí s originálními řešeními problémů, v horšímpřípadě trestají, v lepším případě ignorují. Studentům pak chybí základní dovednosti a návyky, schopnost rozeznatpodstatné od nepodstatného a schopnost umět se učit. Ke snižování úrovně znalostí studentů přispívá také fakt, že znedostatku času a financí postupně "odbouráváme" ústní zkoušení a více zavádíme zkoušení písemné, resp. zkoušeníformou testů. Kdysi jsme si od této formy zkoušky slibovali větší objektivitu. S jistým časovým odstupem si všakmyslím, že to není pravda, naopak jsem přesvědčen, že pro studenty to žádná výhoda není. Vím, že pro řadu mýchstudentů v minulosti byla zkouška poslední možností se něco naučit, někdy se právě u zkoušky studentovi v hlavěpropojily klíčové souvislosti, což bylo "nad hodiny strávené samostatně se skripty". To, že dnes si takovou péči ostudenta nemůžeme z výše uvedených důvodů dovolit, je velká škoda.Asi nejsilnějším faktorem, který nás přivedl k současnému stavu, je faktor celospolečenský. Proč by měli studenti nasobě tvrdě pracovat, připravovat se ke zkouškám a snažit se ve škole co nejvíce se naučit? Vždyť dnes a denně sepřesvědčujeme o tom, že tvrdá a poctivá práce v naší společnosti není tou "správnou cestou" k prosperitě a bohatstvÍ. Aten, kdo si to ještě myslí, je pokládán přinejmenším za podivína. O získání výnosného místa po absolvování školynerozhodují výsledky studia. Ani všechny školy dohromady samy "nenarovnají" pokřivený žebříček hodnot, který jenyní ve společnosti nastaven. Mohou zcela jistě přispět tím, že na jejich půdě nebude místo pro korupci, hodnocenístudentů bude v maximální míře spravedlivé a bude odpovídat odvedené práci. Podfinancování vysokých škol však má(mimo jiné) za následek také skutečnost, že prospěchové stipendium je nízké na to, aby bylo pro studenty dostatečněsilnou motivací k větší snaze dosahovat lepších výsledků.Dalším faktorem, o kterém chci mluvit je současný stav vysokého školství v ČR. Na úrovni vzdělanosti se jistě vbudoucnosti projeví masová implementace bakalářského studia. V současné době sjednocování Evropy asi nebylomožné odmítnout tzv. "bolognskou deklaraci" a budovat systém vysokého školství, který není kompatibilní sesystémem v okolních zemích. Z našeho hlediska jde zřejmě o nezvratný proces a nemá smysl se mu bránit tím, žebychom zůstávali stranou od ostatních. Je však třeba vidět a jasně pojmenovat důsledky tohoto kroku komplexně.Kromě těch pozitivních bude mít i negativní dopady. Je třeba si otevřeně přiznat, že dochází k posunu v úrovni znalostíabsolventů. Tento posuv můžeme lapidárně vyjádřit například následujícím způsobem. Tzv. "vysokoškolák" budeprůměrně vzdělán tak, jako byl v minulosti tzv. "průmyslovák". Je však třeba podotknout, že na řadě průmyslovekprošli absolventi také jistou praktickou průpravou, což o mnohých vysokoškolácích říci nelze. Nemám z této změnydobrý pocit a zdá se mi, že o něco přicházíme, že bychom mohli být v něčem první, kdyby... Je docela možné, že zanějakých deset let budeme po vzoru Němců nebo Francouzů zavádět zpátky to, co nyní opouštíme, neboť oni mezi tímpřijdou na to, že cestou k prosperitě a rozvoji nejsou pouze "příznivé" statistiky vysokoškolsky vzdělané populace, aleefektivní vzdělávací systém, produkující možná méně, ale o to lépe vzdělaných lidí.Při hledání efektivnější vzdělávací soustavy u nás si představujeme proces, který se bude řídit některými základnímipravidly "selského rozumu", která nejsou ani přinejmenším nová: Postupovat raději pomalu než rychle. Připomenul bych zde známý citát J. A. Komenského: "...veškeré tokvaltování toliko jen pro hovado dobré jest." Méně znamená více. To se týká prováděných změn, kterých ať je raději méně, ale jsou více promyšlené. To seale týká i výchovy studentů a absolventů, kterých ať je raději méně, ale ať jsou o to kvalitnější. Zlepšovat jen to co bylo špatné. Pokrokem je i zachování dobré tradice a nikoli jen negace minulého. Otevřít se světu, ale spoléhat více na svůj přístup a "nekopírovat od sousedů" to, co vede ke snížení našíkvality. Nedovolit, aby se experimentování se vzdělávací soustavou stalo prostředkem k uspokojování osobních apolitických cílů. Nedovolit, aby byl učitel zatížen administrativou, umožnit mu celoživotně se vzdělávat a zabezpečit jeho jasnýkariérní řád, který by vedl k důstojnému ohodnocení jeho kvalifikované práce.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.24


Veškeré reformy budou iniciovány "z terénu". Budou podpořeny zkušenými a vynikajícími pedagogy, kteřímají dobré jméno a přirozenou autoritu mezi svými kolegy. Nebudou učitelské veřejnosti vnucovány aniministerstvem, ani žádným výzkumným ústavem.Úlohu Výzkumného ústavu pedagogického vidím v tom, že připraví rozbor navrhované reformy a podrobněrozebere hrozící rizika ze zaváděné reformy plynoucí.Když to nejde po dobrém, dát o sobě razantněji vědět, aby si společnost uvědomila, že prosperita vbudoucnosti závisí na kvalitě naší práce dnes.Toto století se prezentuje jako století vzdělanosti s větší potřebou vysokoškolských absolventů, alespoň nižšího avšakpro praxi dostačujícího stupně vzdělání. Stále více mladých lidí si uvědomuje, že vysokoškolský titul a předevšímkvalitní vzdělání otvírá dveře k práci, která nejen přináší příjemné peníze, ale navíc bude také těšit a bavit, což jev podstatě největší luxus, který si člověk může dopřát. Mnozí studenti, si již dnes nevybírají vysokou školu podle toho,zda je zdarma (veřejná) nebo zda je za peníze (soukromá), ale podle toho, jaké vzdělání a možnosti pozdějšíhouplatnění na dravém trhu pracovních příležitostí jim konkrétní škola nabídne. Vysoké školy (státní i soukromé) jsouschopny pružně reagovat na aktuální potřeby trhu vzdělávání.Pojem kvalita vysokých škol Jak je obecně známo, jde o pojem velice složitý. Pojem kvalita nelze jednoduše převzítnapř. z mezinárodních norem ISO, i když některé principy v těchto normách jsou použitelné pro VŠ (s určitou korekcí),např. v oblasti řízení, administrativy a kontrolních procesů. Jestliže klasická definice říká, že kvalita (jakost) je celkovýsouhrn znaků entity, které ovlivňují schopnost uspokojovat stanovené a předpokládané potřeby, pak důraz na váhuněkterých entit v oblasti VŠ je přece jen rozdílný oproti např. průmyslové oblasti nebo oblasti služeb obecně. Jestližeentitou může být činnost, proces, výrobek, organizace, systém, osoba, nebo jejich kombinace, vidíme, že tyto entity sena VŠ objevují rovněž, ale jejich priority z hlediska řízení budou jiné oproti již uvedené průmyslové oblasti. Dle méhoje nejdůležitější entitou v oblasti vzdělávání na VŠ člověk – student, který je formován opět člověkem – pedagogem,vědcem. V průmyslové oblasti je úloha člověka – pracovníka jiná a je dána převážně tvorbou výrobku, technologie,konstrukce, atd., což jsou výstupy jiného charakteru. Kvalita obecně, a tedy i VŠ, je propojením základních hledisek:Závěrem chceme konstatovat, že bychom se měli pokusit o vymezení základních dovedností, které by měl žák základníškoly po jejím absolvování ovládat. Stejně tak bychom měli vymezit základní dovednosti, které by měl ovládatabsolvent střední školy, ale zde bychom se měli ještě zaměřit na základní myšlenkové postupy. To považujeme za velmidůležité zejména proto, abychom skoncovali s představou, že je třeba se učit zpaměti. Svobodu škol pak vidím v tom, žezáleží na jejich učitelích a zvolených metodách, jak těchto cílů dosáhnout. Dále bychom měli seriózně zvážit, jakvychovávat učitele, kteří by tyto cíle úspěšně realizovali. S tím úzce souvisí vypracování promyšleného systémuceloživotního vzdělávání učitelů, jejich postgraduálního studia a kariérního řádu. Dále bychom měli na univerzitáchvíce pozornosti věnovat smysluplné koncepci bakalářského studia. Zatím máme pocit, že bakaláře považujeme pouze zamezistupeň mezi magistrem nebo inženýrem a jejich odborný profil je na řadě škol dost nejasný. Z vlastní zkušenostivšak víme, že vytvořit takovou koncepci není snadným úkolem.SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY[1] Hospodářská strategie České republiky do roku 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Pracovní materiál.Praha 2006.[2] Analýza vývoje českého školství. Ministrestva školství, mládeže a tělovýchovy. Praha 2006.[3] Sociologie výchovy a školy, Radomír Havlík, Jaroslav Koťa. Nakladatelství Portál.[4] Sociologický slovník. PhDr. Bohumil Geist. Nakladatelství VICTORIA PUBLISHING[5] Internetové stránky.ADRESA:Ing. Bc. Milan BřezinaMěstský úřad Veselí nad MoravouTřída Masarykova 119698 13 Veselí nad MoravouMobil: 00 420 603 363 876Tel.: 00 420 518 670 181brezina@veseli-nad-moravou.czwww.veseli-nad-moravou.cz„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.25


Ing. Bc. Kamil TřosSdružení zdravotně postiženýchObčanů a jejich přátelMitušova 83700 30 Ostrava 30Mobil: 00 420 732 860 782Tel.: 00 420 732 860 782szpoajp@quick.czhttp://www.braillnet.cz/szpoajp„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.26


UNIVERSITY AS A FACILITATOR OF SOCIETY AND REGION DEVELOPMENTViera CibákováVysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v BratislaveAbstract: In the international co-operation there is a large number of partnership universities. Besides thepartners from Czech Republic and Russian Federation institutions entered into contact with universities inLithuania, Poland, Croatia, Bulgaria and we prepare the appointment with the university in Beograd inSerbia. In future there is an emphasize of the co-operation between universities through the EuropeanUnion. Erasmus Chart enables that students, lecturers and the employees as well will have the access tointernational mobility, which will enable them to reach better adaptability and better practice in thebroaden European area. There also exists co-operation with the public administration bodies on regionaland local level. School representatives take part on activities in governmental advisory bodies and they areactive in ministerial and non-governmental committees. With private sector schools co-operate by theclosing works of our full-time and part-time students.Key words: international conferences, universities, small and medium enterprises, public administration,grant agency, international co-operation, Erasmus Chart, student mobility.Yours Magnificence, dear rector, dear madams and gentlemen,I am very pleased with the invitation to your conference, which you organize at the 10 th anniversary of your EuropeanPolytechnical Institute.I and my colleagues from the School of economics and management in public administration in Bratislava are pleased,that we have a place in your 10 years history as a partner school. Our mutual co-operation is as long as existence of ourschool, ergo 5 years. International conferences and student mobility especially are the areas of dominant importance inour co-operation. We highly appreciate your personal contribution to development of our school, which has its 5 yearsexistence. Our school operates not only in Bratislava. We have full-time and first of all part-time students from allSlovak Republic regions. By their expert qualification, added at our school, they directly influence the regionaldevelopment. Our graduates provide quality services to citizens in public sector. Through managerial positions in smalland medium enterprises they assist at the social and economical regional development.We consider the year 2008 as very successful in our school proceeding. The Bachelor study programme graduatedalready second graduates. From 1044 students successfully graduated 92,15 %. We have enlarged our trainingprogramme with further study programmes. We were licensed to: accomplish the bachelor study programme The small and medium enterprise management in regions andafford its graduates by title Bachelor (Bc.).; accomplish the magisterial study programme Public administration and afford its graduates by title Magister(Mgr.); accomplish the doctorate exams and pleas of doctorate opuses in study programme Public administration andafford its graduates by academicals title Doctor of Philosophy (Ph.D.).Science and research became the integral part of educational and training process. Through our own Grant Agency wewere successful in three international research projects, seven institutional projects in co-operation with private sectorinstitutions and three projects of Ministry of Education Grant Agency KEGA.In the international co-operation we enlarged the number of partnership universities. Besides the present partners fromCzech Republic and Russian Federation we entered into contact with universities in Lithuania, Poland, Croatia,Bulgaria and we prepare the appointment with the university in Beograd in Serbia.In future we emphasize the co-operation between universities through the European Union. Therefore we have askedthe European Commission on Erasmus Chart dispose. After its disposing we anticipate that our students, lecturers andthe employees as well will have the access to international mobility, which will enable them to reach better adaptabilityand better practice in the broaden European area.To fill up one of our school aims, we have extended the co-operation with public and private sector institutions. We cooperatewith the representatives of ZMOS (Association of cities and municipalities in Slovak Republic). Union of thecities, The Supreme Audit Office in Slovak Republic. We also co-operate with the public administration bodies onregional and local level. Our school representatives take part on activities in governmental advisory bodies and they areactive in ministerial and non-governmental committees. With private sector we co-operate by the closing works of ourfull-time and part-time students. From next year we plan to induct the subject Expert practise as a new compulsory„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.27


subject, which will even deepen the existing co-operation.The management of our school, all lecturers and students contributed to our school success. The co-operation withforeign partners, among them your European Polytechnical Institute has considerable impact, also helped in large extentto our school successful development.Your Excellency, dear rector,as a gesture of respect and thanks for actual and very active co-operation among our institutions and on the motion sidesour school management I have decided to award You and Yours vice-rector Mr. Ing. Jaroslav Kavka by a Rector´sletter of thanks.As a closing word I would like to express personally to you, dear rector, to the management of EPI Kunovice, to thelecturer staff, students and all employees my wish of lot of personal and working successes. I believe, that our cooperationwill in future continue to the mutual satisfaction.Thanks for your attention.ADDRESS:Prof. Ing. Viera Cibáková, CSc.Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v BratislaveŽelezničná 14821 07 Bratislava 214Slovenská republikaTel.: 0905 / 864 457Fax.: 421 02 455 240 89„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.28


BUDOVANIE STRATEGICKÝCH PARTNERSTIEV V ODVETVÍ CESTOVNÉHO RUCHUViera Cibáková, Zoltán Rózsa, Magdaléna SrncováVysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v BratislaveAbstrakt: Rozvoj cestovného ruchu na Slovensku je v posledných rokoch chaotický, nekoordinovaný,roztrieštený a bez strategického smerovania. Na jednej strane tu existuje dostatočný potenciál pre rozvojcestovného ruchu na strane primárnej i sekundárnej ponuky, na druhej strane tento potenciál väčšinounemožno využiť ako produkt. Jedným z možných riešení ako môžu malé a stredné podniky využiť tentopotenciál je možnosť vytvárania partnerstiev verejnoprávnych a súkromných organizácií. Účastníkomtakejto spolupráce musia byť aj vysoké školy, a to najmä prostredníctvom existujúcich výskumnýchkapacít.Kľúčové slová: cestovný ruch, strategické partnerstvá, vysoké školy, výskum a vývoj, inovácieV oblasti globálneho hospodárstva nemá Európa a ani Slovensko žiadnu budúcnosť, ak sa bude pokúšať konkurovaťako lacný producent. Nemôžeme a nemali by sme napodobňovať našich konkurentov tým, že budeme hľadať najnižšiepracovné náklady, najposlušnejšie pracovné sily, najnižšie dane, najnižšie štandardy v oblasti životného prostredia, vsociálnej oblasti, zdravotnej starostlivosti a bezpečnosti. Dlhodobo úspešné pôsobenie našich podnikov v oblasticestovného ruchu na spoločnom trhu EÚ, preto predpokladá neustálu inováciu poskytovaných produktov a využívanýchtechnológií.Rozvoj cestovného ruchu na Slovensku je v posledných rokoch chaotický, nekoordinovaný, roztrieštený a bezstrategického smerovania. To je hlavná príčina jeho nestabilného vývoja z hľadiska štatistických ukazovateľov nanárodohospodárskej úrovni, sprevádzaného stagnáciou na regionálnej úrovni a neistotou podnikateľského prostredia.Chýbajúca stratégia, nerozvinuté marketingové aktivity, nie vždy úspešná privatizácia a nekvalita služiebv rozhodujúcej miere ovplyvnili súčasný stav cestovného ruchu. Rozdrobenosť producentov služieb má za následokneochotu a neschopnosť spolupracovať na tvorbe ucelených produktov (balíkov služieb) v cieľových miestach. Častézmeny rozhodujúcich hospodárskych zákonov komplikujú podnikateľské aktivity. Ak sa nepodarí prijať legislatívnuúpravu definujúcu dostatočné kompetencie a finančné zdroje na podporu rozvoja cestovného ruchu na úrovni štátu,regiónov, miest, obcí a podnikov pri ich činnosti a združovaní, potom k rozvoju cestovného ruchu na Slovenskunedôjde.Slovensko sa ocitlo v zložitej situácii na medzinárodnom trhu cestovného ruchu. Na jednej strane tu existuje dostatočnýpotenciál pre rozvoj cestovného ruchu na strane primárnej i sekundárnej ponuky, na druhej strane tento potenciálväčšinou nemožno využiť ako produkt. V týchto podmienkach cestovný ruch na Slovensku nemôže byť odvetvíms rozhodujúcim vplyvom na posilnenie výkonnosti hospodárstva, môže však významne napomôcť pri zvyšovaní tvorbyhodnôt, znižovaní nezamestnanosti a vyrovnávaní medziregionálnych rozdielov.Rozvoj cestovného ruchu všade vo svete silne ovplyvňuje verejný sektor, konkrétne verejnoprávne organizácie.Úspešnosť jednotlivých aktivít závisí od lepšej súdržnosti jednotlivých partnerov, lepšej podpory zo strany štátua schopnosti prispôsobiť sa meniacim podmienkam.Pre podnikanie v cestovnom ruchu sú typické práve MSP (malé a stredné podniky), špecificky s počtom zamestnancovmedzi 10 až 25 osobami. Rizikový profil inovatívnych projektov aj v oblasti cestovného ruchu, však mnohokrátneumožňuje ich realizáciu práve MSP, a to najmä z dôvodu, že nedisponujú dostatočným vlastným ako finančným, takaj inovačným kapitálom.Stále významnejšiu úlohu v rozvoji cestovného ruchu, najmä vidieckeho, majú mimovládne organizácie ako súobčianske združenia (časť združení cestovného ruchu), neziskové organizácie poskytujúce verejno-prospešné služby,nadácie podporujúce rôzne projekty rozvoja, vzdelávacie aktivity, projekty ochrany prírodného prostredia, projekty nazáchranu kultúrneho dedičstva, ako aj ďalšie mimovládne organizácie orientované na poradenskú a výchovnú činnosťv súvislosti s rozvojom cestovného ruchu.Jedným z možných riešení ako môžu malé a stredné podniky čeliť konkurenčnému tlaku v oblasti cestovného ruchu, ajkeď doposiaľ nie dôsledne využívaným, je preto možnosť vytvárania partnerstiev verejnoprávnych a súkromných„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.29


organizácií. Atribút spolupráce, ako nosný prvok inovácií predpokladá ochotu budovať kooperujúce štruktúry na bázestrategických partnerstiev, ktoré vyvinú konkurenčnú výhodu. Kooperujúca štruktúra umožňuje aktérom efektívnejšie aúčinnejšie sa podieľať na jednotlivých inováciách, a to najmä na báze “win-win” situácie pre všetkých.Účastníkom takejto spolupráce musia byť aj vysoké školy, v tejto súvislosti je pritom alarmujúcim faktom zistenieNAPRMSP (Národná agentúra pre rozvoj malého a stredného podnikania), že iba 7 % malých a stredných podnikovspolupracuje pri inováciách svojich produktov a technológií s univerzitou, alebo výskumným pracoviskom. Prenospoznatkov a učenie sa pracovnej sily inovovaniu v cestovnom ruchu je pritom základom súčasných modelovceloživotného vzdelávania na báze využívania moderných informačných a komunikačných technológií.Práve strategické partnerstvá, ako vzťah medzi dvoma alebo viacerými organizáciami so spoločným strategickýmcieľom pritom môžu: integrovať viaceré záujmové skupiny na území prostredníctvom spoločnej vízie, jednotnej koncepcie aspoločnej politiky, realizovať sieťové aktivity, zabezpečovať manažment destinácie orientovaný na tvorbu ponuky, zabezpečovať marketing destinácie orientovaný na oslovenie návštevníka a vzbudenie záujmu o destináciu, definovať základné atribúty konkurencieschopnosti pri budovaní trhovej pozície a rozpoznateľnosti vo vzťahuku konkurenčným destináciám.Špecifickým znakom partnerstiev v cestovnom ruchu je pritom skutočnosť, že na strane podnikov sa často vytvárajú ajpartnerstvá z priamo si konkurujúcich subjektov, čo vytvára tlak na kvalitu ich prípravy. Kľúčovú rolu hrá kvalitaprípravy projektu spolupráce, ako aj implementačná a kontrolná fáza. Základným predpokladom pre fungujúcepartnerstvo, a to nielen priamych konkurentov je správne formulovaný strategický cieľ.Z hľadiska jednotlivých kategórií inovácií v cestovnom ruchu je vhodné orientovať cieľ spolupráce a zároveň ajvýskumnú kapacitu vysokých škôl ako účastníkov strategických partnerstiev predovšetkým na: Inovácie produktov, ktoré predstavujú inovácie v podobe inovačného prepájania individuálnych produktov dointegrovaného, tematicky zameraného produktu na úrovni destinácie a jeho náležitú propagáciu amarketingovú podporu. Takéto produkty vo všeobecnosti zvyšujú spokojnosť zákazníka a umocňujú pozitívnedojmy z návštevy alebo pobytu v destinácii. Inovácie procesov, ktoré predstavujú zmenu existujúcich procesov, ich nahradenie novými alebo vylepšenýmitechnológiami. Bývajú kombinované s produktovými inováciami, alebo vedú k produktovým inováciám. Logistické inovácie, v tomto smere sa môže výskum zamerať predovšetkým na tvorbu integrovanéhoinformačného systému destinácie. Inštitucionálne inovácie - súvisia s vytvorením štruktúr spolupráce na úrovni regiónu a turistických destinácií.Ich cieľom je formulovať pravidlá a smernice spolupráce. Manažérske inovácie súvisia s vytváraním nových pracovných profilov, spolupracujúcich združení a systémuautorít v kombinácii s inováciami produktov, služieb, nových technológií, ale aj s novými vzdelávacímiprogramami.S cieľom zvýšiť konkurencieschopnosť MSP ich zapojením do sieťových štruktúr je preto potrebné systematickypodporovať vznik a rozvoj klastrov. V neposlednom rade, ale aj podporovať rozvoj podnikateľského ducha(podnikateľskej kultúry) na všetkých stupňoch škôl, pričom je potrebné kombinovať formálny prístup (úpravaexistujúcich učebných osnov), ako aj neformálny prístup spočívajúci v úzkom kontakte s podnikateľskou praxou.Strategické partnerstvá v cestovnom ruchu musia jednotlivým aktérom pomáhať iniciovať také inovácie, ktoré podporiakonkurencieschopnosť regiónu a zvýšia jeho atraktívnosť, pretože majú vybudované kapacity na monitorovanie trendovv cestovnom trhu, kapacity na porovnávanie s konkurenčnými destináciami a s cieľom vylepšiť konkurenčnú pozíciuvytvárajú náležité stratégie a inštitucionálne zabezpečenie ich implementácie.LITERATÚRA:[1] BOROVSKÝ, J.; SMOLKOVÁ, E.; NIŇAJOVÁ, I. Cestovný ruch - trendy a perspektívy. Bratislava : IuraEdition, 2008. ISBN: 978-80-8078-215-3.[2] Lisabonská stratégia[3] Stratégia rozvoja cestovného ruchu Slovenskej republiky do roku 2013.[4] Národná agentúra pre rozvoj malého a stredného podnikania: Stav malého a stredného podnikania 2006.Bratislava: 2006. ISBN: 80–88957–42–7.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.30


ADRESA:Doc. Ing. Viera Cibáková, CSc.Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v BratislaveŽelezničná 14821 07 BratislavaSlovenská republikaTelefón: + 421 905 864 459Fax: + 421 2 455 240 89E-mail: viera.cibakova@vsemvs.skPhDr. Zoltán Rózsa, PhD.Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v BratislaveŽelezničná 14821 07 BratislavaSlovenská republikaTelefón: + 421 905 864 459Fax: + 421 2 455 240 89E-mail: zoltan.rozsa@vsemvs.skIng. Magdaléna SrncováVysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v BratislaveŽelezničná 14821 07 BratislavaSlovenská republikaTelefón: + 421 905 864 459Fax: + 421 2 455 240 89E-mail: magdalena.srncova@vsemvs.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.31


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.32


MARKETING CONCEPTS AND THEIR INFLUENCES ON MARKETING MANAGEMENT INCENTRAL AND EAST EUROPEJaroslav ĎaďoEvropský polytechnický institut, s.r.o.Abstract: In my papers will be the main topic historical approaches of different marketing schools andtheir influence to marketing science and marketing practice in the Central and East Europe. Marketing hasbeen practiced in different forms for as long as business has existed. But it did not became a recognised asindependent economic discipline until the beginning of the 20 th century. In that time were prepared the firstspecial courses about marketing for students and managers. The first topics were more about distributionthan about marketing. The basic marketing theories were derived from the general economic theory. Thefollowing decade was more a period of conceptualization, when marketing developed own vocabulary andideas.Later marketing market divided into specific marketing schools. One of the first leading schools ofmarketing thoughts was the commodity school. Another approach brought functional school. This schoolevolved wider theoretical basis since 1950s when marketing roles clarified in companies and society. A lotof successful companies during interwar period formulated position of marketing manager. The buyerbehaviour school was focused on the reason why people would buy certain products and services. Inparallel with these schools started up other new schools.Development of Central and East Europe economies till the Second World War (SWW) was the same orsimilar as economies in other developed world. Marketing practices of companies and university theorieswere the same or similar all around the developed world too. After the SWW – in fifties – world wasdivided to the West and to the East. Marketing practices and marketing theories started to develop bydifferent way in these two parts of the world.A lot of well known authors – Levitt, Dean, Ansoff, Borden, Bradley, Cravens, McCarthy, Porter, Drucker,Aaker, Kotler, Katz, Tvede, Ohnemus, Baker and others described new theories and wrote hundreds ofbooks till started the digital school of marketing or global marketing. And how it was in Central and EastEurope after SWW till today?Key words: marketing concepts, marketing schools, Central and East Europe;INTRODUCTIONThe first marketing practices (for example selling, verbal presentation of goods or distribution) are well-know morethan three thousands years. Marketing has been practiced in different forms for as long as business has existed. Butmarketing theory is older more than hundred years only. In comparison with other science disciplines marketing is veryyoung. Marketing became a recognised as independent economic discipline in the start of the 20 th century only. Thebasic marketing theories were derived from the general economic theory. Thank the field where marketing is appliedand created – in the market – this young science and practice discipline together, live over fast and turbulentdevelopment. During last 70 – 80 years was created a lot of marketing approaches presented in more marketingconcepts and marketing schools.This article shows essential theoretical marketing concepts and their influence to marketing management in Central andEast Europe (CEE) in different periods. In the final part are presented some basic approaches in managerial practiceapplied for increasing of marketing orientation.In the literature are presented basic marketing concept characterised by market situation, by relation betweenproduces/seller and customer. In the 20 th century marketing concepts has these development stages: Production concept – management oriented activities priority to production processes. Company had problemsto organise production and to create production capacity. The time of this concept was in the 20-ies years oflast century. Product concept – company was focused to product development process and modification or improving ofproduct (end of 20-s and start of 30-s years of the 20th century). Selling concept – producers went outside the factory and spent maximum activities on the market. They wereconcentrated to fairs, exhibitions and other form of marketing promotion. Generally it was in the second half of„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.33


30-s years. Selling is focused to producer needs. Customer need is main the content of marketing concept.Marketing concept – is visible may be only in USA during the 2nd World War. Customer became the“member” of the management team. Marketing driven concept is shift of production-driven concept toconsumption-driven concept. Orientation to customer is the first aspect of marketing concept.Strategic marketing concept – in the marketing processes between producer/marketer and customer wereincluded different subjects protected social interests and needs. Company is oriented more strategically.Bagozzi (1975) named this concept as social marketing too.Maybe as the latest concept is digital marketing. Internet became the place for production, internet is distributionchannel and internet is both side communications medium too.Present day integration trends, specifically in Europe, are quickly and strongly influencing Slovakia and CEE as well.On this market, these trends are more visible in the offers of foreign companies. Only a few CEE companies can, in thisfield, dictate trends on the European scale. Small and middle-size enterprises are even less capable of this. Despite thisfact, trends of international marketing are strongly showing their presence on the CEE market as well. The foreigncompetition does not only enter the market with a competing product, but also with thought through marketingformation and with a sophisticated marketing strategy.When concerning what products are offered on the CEE market, globalisation trends are more and more visible inconsumption. The consumer meets on daily basis products by foreign companies, and customer compares this todomestic products. This whole process directly influences all types of companies in CEE.1. HOW DID IT CONTINUE IN CEE?In by war destroyed Europe has this concept delay till the start of 60-s of lat century. In the developed World continuedimprovement of the marketing practice and marketing theory by the similar way. After the 2 nd World War differentpolitical and economical orientation started in CEE. The word “market” was in CEE articulated in noiselessness in thistime. The world marketing was forgotten for long time. In the USSR it was from 1917 till “perestroika” in the 80-syears.Not all CEE countries were the same after the 2 nd World War. Former Yugoslavia was the most marketing oriented tillseparation of this federation in the 90-s years. In former Czechoslovakia during 1967-1969 bloomed small flowers ofmarketing theory and marketing practice. Economics and companies started market way of development. InCzechoslovakia was published translation of Zober´s (1968) textbook “Marketing and Management” or Prachár´s(1966) textbook “Essentials of Advertising”. Universities started to teach marketing the first experts. But it was not forlong time. In the 80-ies years was published the first books about marketing research, advertising or selling. But thebooks were not about whole marketing (Viestová, Balhar, Prachár, Kulčáková...). The books were about advertising,about market research or about exhibitions only.In the 70 – 80s was in printed and electronic media “semi advertising”. More sophisticated marketing practice exist inthe local industry enterprises (managed by national committees) and in the production cooperatives only. Centralmanaged foreign trade companies were in different situation.In the 80-s we people from Czechoslovakia – we saw Poland as market liberal country. The same perception of Polandwas in other countries too. Sztucki (1971), as one of the first, presented basic forms and functions of advertising. Insideof Polish marketing pioneers belonged Glowacki, Kossut and Kramer T. (1985), Dietel (1985), Rutkowski (1985),Nestroj (1986) or Sznajder (1986). The Hungarian small businesses we saw as the model of market oriented economyfrom the 70-s. Bulgaria was ruddier than Soviet Union. The word marketing was unknown there. It was the same as inSoviet Union. As the surprise was for us small business sector in DDR during visit in 1988. They apply marketingprinciples on local level. Marketing managers and theorists in the East Europe were separated from west marketinginfluences and west marketing information. All CEE producers tried to satisfy market needs by their own way. Oftenways were naive.Today marketing approaches of companies in CEE are determined by strong historical influences. The ability tocompete, of small and middle-size enterprises (SME) in CEE are dominated by historical influences, which are theresult of field structure, concentration of capacities, using of technologies, and the system of taking over a market validuntil 1990. The sector structure of SME in CEE practically did not exist from 1950 to 1990. The capacities of numerousbig state owned companies were, in the time, limited for the needs of an approximately 350 million market. The fieldindustry was unbalanced. Historical factors are also strongly visible even in the human resources area of SME, startingwith the top management level to the end worker. This human resource phenomenon in the sphere needs to be presentlyseen as relationships between the owners, managers, and workers. This has also determined the formulation of the SME„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.34


ability to compete.2. AND HOW CONTINUED MARKETING IN THE DEVELOPMENT WORLD?The first marketing theories were formulated in USA in the beginning of the 20 th century. In that time were preparedthe first special courses about marketing for students and managers. The first topics were more about distribution thanabout marketing. The following decade was more a period of conceptualization, when marketing developed ownvocabulary and ideas. Marketing theory began as single theory. During the 20 th century changed marketing to boartheory. The first discussion about marketing theory presented Bartels (1951) and Buzzell (1963). General theory ofmarketing (identification of need, consumer behaviour, channel institutions, micro marketing, macro marketing,strategic marketing...) brought El-Ansary (1979).Latter was marketing theory and practice divided into specific marketing basic schools as for example: Makromarketing school Buyer behaviour school Managerial marketing school System school of marketingThe first classification of marketing schools was published in the beginning of 60-s (Bartles, 1962, 1965). Latter authorsSheth, Gardner and Garrett (1988) classified new structure of basic marketing school. Authors classified twelvemarketing school (table 1):EconomicPerspectiveNoneconomicPerspectiveNoninteractivePerspectiveCommodityFunctionalRegionalBuyer BehaviourActivistMacromarketingInteractive PerspectiveInstitutionalFunctionalistManagerialOrganisationalDynamicsSystemsSocial ExchangeTab. 1 Classification of Marketing SchoolsSource: J. H. Senth, D. M. Gardner, D. E. Garrett: Marketing theory: Evolution and Evaluation, John Wiley & Sons: N.York 1988, p. 2Interactive schools accept that marketing actors (producer, seller, distributor and consumer) do not perform in avacuum. Their reciprocal relationship is based on the activities in exchange process. No interactive marketing theoriesfocus on the influence activities of one actor on other marketing actors. The relation is based on persuasion or on sellingor on buying.“The second dimension of the matrix framework focuses on the economic versus noneconomic orientation of theories,and was selected to emphasize the different approaches to achieving marketing´s objectives, either from a seller´sviewpoint or from buyer´s viewpoint.” 1 Some schools of marketing present strong economic perspective in whichoperate marketing actors and they are driven by economic values. Marketing system is based on fulfilment of basicconsumer needs with respect of maximalisation of profit for participated sides on exchange process.On the opposite side noneconomic approaches accept that the actions of producers, distributors and consumer could notbe adequately explained based on economic analysis alone. They advocated increased investigation of the social andpsychological factors that may influence the behaviour of marketing actors. According it producers prefer rather longterm stability than short run profitability. Distributors want less conflict distribution channels than economic efficiencyonly. Customers want as the result complex psychological motivation and social pervasive pressure rather than simplesatisfaction of needs and wants.Tvede and Ohnemus (2001) classified seven basic marketing schools: the commodity school, the functional school, theregional school, the institutional school, the managerial school, the behavioural school and the digital school. How arethese schools?The commodity school is focused on the physical characteristics of products and services and on how customers1J. H. Senth, D. M. Gardner, D. E. Garrett: Marketing theory: Evolution and Evaluation, John Wiley & Sons: N. York 1988, p. 21.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.35


espond to these characteristics. Authors were focused to analyse who is typical customer of product X, how brand isinsistence or how purchase quantity of the product is. This school is one of the oldest marketing school and veryinfluential in marketing history. One of the first representatives of this school was Copeland (1923), he providedpioneering product classification (convenience, shopping and speciality goods). This classification of products wasimproved by Holbrook and Howard (1977).The functional school was presented by listing and classification of the tasks involved in marketing practice. Expertsfrom this school searched tactical task to be performed on the market with product. They were focused to find optimumorganisation of their execution. Theoretical basis of this school was established in 50-s and has very strong influence toclarifying of marketing roles and planning tasks. The first sophisticated classification of marketing functions waspresented by McGarry and Edmund (1950). They divided marketing functions into contractual, merchandising, pricing,propaganda, physical distribution and termination function. This school improved McCarthy (1960) with his 4P andPorter (1980) with the concept of value chain and with described model of competition 5 powers based on relationshipwith competitors, suppliers, distributors and alliance partners.Problem how to fulfil the physical gap between buyers and sellers was main topic of the regional marketing school.Experts tried to find optimal localization and size of wholesale and retail outlets for the product. Marketing regionalistsbased their theory approaches on Nystron´s (1913) book about retailing and theory of location. Nystron´s modelmodified and tested empirically Converse (1949). Revzan (1961) tried to find ideal wholesale market area and Huff(1964) ideal size of shopping centres.Company integrated approach to marketing success is fundamental idea of the institutional school. Managers searchedway how do organise whole company and how work with other companies in order to optimize the execution of theirmarketing tasks. This school designed the first marketing managers. Pioneer with marketing manger title was Procter &Gamble Company. This marketing school is one of the oldest schools. Representative of this school Converse andHuegy (1940) described advantages and disadvantages of vertical integration. Alderson (1957) pioneered thedevelopment of theories about executive marketing management process drawing upon concepts from psychology,sociology, anthropology and general economics.Focus on the reason why people buy given products and services was main topic of the buyer behaviour school. Authorsand managers searched answer for the question what is reason why one segment prefers to buy selected product. Thebehaviour school adopted more concepts and methods from psychology, sociology and anthropology with goal tounderstand real reason for buyer behaviour. Katona (1953) outlined the differences between economic andpsychological consumer behaviour. Dichter (1964) researched buyer motivation with help of focus group. Bourne(1957) described how buyer can be influenced by reference groups. Kuehn´s (1962) presented research of brand-buyingbehaviour. Engel, Kollat and Blackwell (1968) provided the model of consumer behaviour. Other authors presentedresults of the researches from business – to business marketing or studies of collective buying decision-making withinfamilies. Usunier (1992) presented in his book specific cross cultural approach to marketing in international conditions.Trout and Ries (1972) are presented as fathers of positioning. In the behaviour school they opened positioning era.Positioning established on psychological perception of product features. Positioning era put on pedestal name of theproduct or name of company. Theory of positioning started new process for perception the brand and product category.Later these authors formulated 22 eternal marketing laws.The managerial school was one of the biggest. Development of managerial theories and knowledge formulatedmarketing theories too. The managerial school studied of how marketing concepts are changed into tasks and how thesetasks are and must be managed. Theorists and managers searched way how prepare complete marketing plan forpenetrating market by the product. During 40-50-s in last century academics (Levitt, Ansoff, Buzzotta, Converse),consultants (Boston Consulting Group, McKinney, American Marketing Association, Drucker) and corporations(General Foods, General Electric, Procter & Gamble, General Motors) have driven the development of this school ofthought. Many of the concepts were applied in practice long before the models were generalised and published.The managerial school in marketing theory applied psychological principles in theory of advertising. Illusion,perception, suggestion, association, attention or memory recall were deeply used in communication with customers.Marketing analysis, testing of advertising with mathematical assurance, new techniques applied in marketing research,market forecasting and sales forecasting, correlation analysis, product tests combine knowledge about statistic,psychology, accounting, engineering, sociology and marketing. Dean (1950) presented new concept for pricing policies(skimming and penetration pricing), Smith (1956) introduced the concept of marketing segmentation and Levitt (1960)published article about “marketing myopia”, one of the most famous marketing article of all times. McCarthy (1960),Borden (1964) and Levitt (1961) were among the first to describe the implications of the product lifecycle. Borden´sdefinition of marketing mix was monumental in marketing history. Drucker (1964) pointed out the importance of„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.36


making corporate strategy. Ansoff (1965) pioneered the concept of strategic marketing planning in the corporation andintroduced his product/market matrix. Next well known marketing matrix – the Boston Consulting Matrix generalisedand described Hedley (1977). Ansoff (1980) formulated one of the first strategic marketing management concepts.New way of the managerial school in 80-90-s was strategies of building relations with customer (Customer RelationshipMarketing – CRM). Companies are asking for new models of relations with customer till today. The essential of CRMstrategy presented by Baker (2003) is the process of identification customer and his needs, continuing in valuedefinition, value creation and finishing by value delivering.Important phase of the managerial school is era of strategic marketing presented by Aaker (1984), Bredly (2003),Cravens (1982), Hooly (1993), MacDonald (1984) and others. We must remember Kotler (1991) and his definition ofstrategic business units too. Levitt shifted strategic marketing to globalisation era. Global marketing orients all companyresources and objectives to global marketing opportunity.The latest marketing school is digital school. The digital era started in last decade of the 20 th century. All economy andsociety, practice and theory, including marketing, are determined by widespread use of digital networking. Informationand communication technologies have important influence not only to marketing strategies and marketing activities butto all business. Information and communication technologies brought new quality to relation with customer too. Saffo(1997) introduced new web value. Future of this school is in the hands of current marketing managers.All marketing concepts are perceived as the product of American industrial system. All presented school determineddevelopment of marketing theory and marketing practice not only in development countries but in CEE too. Some ofthe schools or marketing concepts (like as product or sale concept) are on west markets history only, but many eastcompanies is living according these concepts till today.3. HOW IS CURRENT MARKETING MANAGEMENT REALITY IN CEE?All presented marketing concepts and marketing theories from economic and marketing development countries had andwill have strong influence to marketing theorists and practitioners in CEE. This part of the world is building almosttwenty years market economy. During last two decades of the 20 th century started with application of marketingprinciples in CEE as the first foreign investors. Their practice was admired in the first years especially by customers.Presented advertising was beautiful for us, covers of products were more coloured, board offer of goods was quicklyaccepted. Supermarkets supply all day open hours seven days per week. Our post boxes are full of marketing promotionmaterials daily. Activities of foreign companies operated in CEE had influence to price decreasing in the East markets.New supermarkets in CEE changed to new churches. Shopping centres supplied luxury products, exclusive services,entertainments, cinemas and relax. Such activities of foreign companies were accepted by customers positively.In the same time operated on CEE market local companies. A lot of private small businesses were born as the result ofprivatisation boom during the first years of 90-s. Some of small businesses started up from zero – on green field. Someof large companies were transformed – privatised from state ownership. Large state companies were privatised by homeand by foreign investors. All of these three groups of companies continued by different marketing way.Companies in foreign ownership started with marketing application as the first and according west style. Managers hadmarketing experience from market economy in different cultures. Companies used marketing services as marketingresearch, marketing promotion or marketing analysis from external companies. They applied more sophisticated formsof distribution strategies and targeted segmentation. They had prepared more systematic actions for the future. Foreigncompanies operating in the East markets were the goal of qualified and highly motivated young people. At the sametime managers invested no small money to development of human resources. Their marketing strategies and marketingplans were prepared on different level with compare other of local national companies.On the opposite side marketing practice of large foreign companies in CEE has reverse side too. Many foreign investorsbrought not only money but unfair practices too. Some of foreign investors forgot that they are operating in advancedcountries, not in Africa. Their defects are visual in external and internal marketing too. One of the privatisation waysdroved to fast development of purchased firms and the other way droved to closing of purchased firms. Financialcapacity and other resources influenced innovation process. But some of innovations were accepted by local consumerwith hesitations. Especial innovations influenced taste of the product (for example sweet, chocolate, yogurt or drinks).Other foreign investors bought local company with the goal to close them as the former competition. Some westcompanies operated in CEE decreased level of their marketing activities on lower level than in home country, especiallysupermarkets as Tesco, Kaufland, Hypernova or Bila. These market players verbally present marketing approaches tocustomer, but reality on the shelf is different. Retail distribution networks abuse their position on the market againstsupplier. Customers waited higher culture of selling, but reality is different very often. Relations of supermarkets with„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.37


Slovak suppliers would no be accepted in their home country. Negative practices of mobile operators applied in CEEwould not acceptable in the West countries. Not only supermarkets decreased their level of marketing activities on CEEmarket. Less development market allowed them such practices. Some foreign investors bought local factories and afterfew months closed them (breweries, cement factories, bakeries, dairy works and others). Large foreign companiesignore all marketing school very often and apply selling concept only.In described marketing environment in CEE is necessary to increase effort oriented to the quality of marketingactivities. The effort must be visible in the strengthening of the marketing orientation of CEE companies and in thestrengthening of their ability to compete on the market. A crucial factor of success will be a change in their work styleand in education of top managers and marketing professionals. Here is opportunity for academics too.All, small businesses and large companies, have reserves in their marketing effort. Companies must increase the level ofmarketing orientation. For many of them is actual Levitt´s article about marketing myopia. Actual problem is to developand apply segmentation or positioning theory too.Large companies owned by national capital slowly changed habits of their managers. Not only in Slovakia, but in othercountries of CEE exists a lot of product or sale oriented companies. Mirror of this approach is ignored or neglectedmarketing. Not all companies accepted marketing concept in their business activities. Goals of same managers wereoriented to short-term profitability only. The result of such goals was sale of the company to foreign investors.Discussion with Czech and Slovak managers from locally owned companies showed that they have not clearlyformulated marketing strategy. They have not created adequate marketing intelligence and they do not know to applyrelevant marketing analysis. Not all of them have designed efficient model of relations with customer. Marketingmanagers do not apply basic psychological tools and techniques in the external marketing (for example psychologicalform of price). In the internal marketing is necessary training of front office staff. They do not care about theircommunication skills.Parallel with marketing practice, may be before practice and some time behind practice exists marketing theory in CEE.Marketing theory in CEE is under strong influence of the West countries. Local markets as Czech, Hungary, Slovak,Latvia or Lithuania are too small for publishing special marketing books or magazines. These markets publish suchsources of information for managers, students and others, but economy of their activities is poor. The same market inPoland or Ukraine is more effective.Current marketing theory in CEE is under strong influence of west schools. Universities and other educationalinstitutions offer general or specific marketing programs. Academics in CEE did not create any specific marketingschool. Marketing theorists apply basic marketing concepts to local markets only. Strong marketing schools are inPoland only. In academic society are perceived so named local marketing schools as Budapest school, Prague school,Bratislava school, Warszawa school or Krakow school. All these schools miss dominant persons. Even though we cannamely present professor Kassay (1999) in Slovakia who is similar as Drucker focused to strategy on corporate level.Well known in Poland are professors of marketing Dietel, Altkorn, Kramer, Mazurek-Lopaczinska or Wiktor. In CzechRepublic is known professor Koudelka (1997) with his studies about consumer behaviour, professors Vysekalova, Bártaand Bártová specialised to marketing research, Tomek, Souček or Stehlík specialist in strategic marketing. Asmarketing specialist in the same category in Slovakia is professor D. Lesakova (2001).SUMMARY Marketing theory and practice in development countries achieved enormous expansion during last half century.Managerial practice in “west world” was strongly influenced by west marketing theories. Marketing practice,together with marketing theory, showed necessary way for companies in CEE. Managers in CEE must understand that neither of marketing tools is perfect nor panacea for each marketingdecision. All marketing tools ask experience and judgement in the process of their specific application. In the CEE marketing theory does not exists some special strong marketing school. In the business practiceexist in entrepreneurial sphere all above discussed marketing school and concepts. Classical marketing theories and practices as marketing myopia, marketing analysis, segmentation orpositioning are actual for many CEE companies in current days. Common international comparative study about marketing in CEE would be very positive for marketingtheorists and marketing practicians too.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.38


REFERENCES:[1] AAKER, D. A. Strategic Market Management. N. York : J. Wiley & Sons. 1984. ISBN 0-471-42572-3.[2] ALDERSON. W. Marketing Behaviour and Executive Action. Homewood : Irwin, 1957.[3] ALTKORN, J. a kol.: Podstawy marketingu. Krakow : Akademia ekonomiczna, 1992.[4] ANSOFF, H. I. Corporate Strategy. N. York : McGrow-Hill, 1965.[5] ANSOFF, H. I. “Strategic issue management”, Strategic Management Journal, April-June 1980, pp. 131-148.[6] BAGOZZI, R. P. “Marketing as Exchange”. Reprinted in. : B. M. Enis, K. K. Cox: Marketing Classics – ASelection of Influential Articles. Boston : Allyn & Bacon 1991, pp. 33-44, ISBN 0-205-12924-2.[7] BAKER, S. New Consumer Marketing, Chichester : John Wiley & Sons, 2003. ISBN 0-470-84482-5.[8] BORDEN, N. H. The Concept of the Marketing Mix” in. B. M. Enis, K. K. Cox : Marketing Classics – ASelection of Influential Articles. N. York: Allyn and Bacon, 1991, pp. 361-377. ISBN 0-205-12924-2.[9] BOURNE, F. S. “Group influence in marketing and public relations”, in R. Likert and s. P. Hayes : SomeApplications of Behavioural Research, Paris: UNESCO, 1957, pp. 207-257.[10] BRADLEY, F. Strategic Marketing. Chichester: J. Wiley & Sons, 1996. ISBN 0-470-84985-1.[11] BUZZOTA, V. R. t al.: Effective Selling Through Psychology. N. York : Wiley. 1972.[12] CONVERSE, P. D. “New Laws of retail gravitation”, Journal of Marketing, October 1949, p. 384.[13] CONVERSE, P. D.; Heugy, H. The Elements of Marketing. N. York : Prentice-Hall, 1940.[14] COPELAND, M. T. “The relation of consumer´ buying habits to marketing methods”. Harvard BusinessReview, April 1923, pp 282-289.[15] CRAVENS, D. W. Strategic Marketing. Boston : IRWIN, 1982. ISB N 0-256-08793-8.[16] DEAN, J. “Pricing policies for new products”, Harvard Business Review, November 1950, pp. 45-53.[17] DIETL, J. Marketing. Warszawa: PWE, 1985.[18] DICHTER, E. “The word consumer”, Harvard Business Review, July-August 1962, pp. 113-122.[19] DRUCKER, P. “The big power of little ideas”, Harvard Business Review, May-June 1964.[20] DUBOVEC, J.: Nové aspekty riadenia kvality v službách, In. Medzinárodná konferencia Manažmentv železničnej doprave 2007, str. 17-20, ISBN 978-80-8070-780-4[21] ĎAĎO, J.; PETROVIČOVÁ, J.; KOSTKOVÁ, M. Marketing služieb. Bratislava : EPOS, 2006. ISBN 80-8057-662-9.[22] ENGEL, J. F.; KOLLAT, D. T.; BLACKWELL, R. D. Consumer Behaviour, N. York: Holt, Rinehart andWinston, 1968.[23] GLOWACKI, R.; KOSSUT, Z.; KRAMER, T. Marketing. Warszawa : PWN. 1982.[24] HEDLEY, B. “Strategy and the Business Portfolio”, Long-range Planning, February 1977.[25] HOLBROOK, M. B.; HOWARD, J. A. “Frequently purchased nondurable goods and services”, N. York :National Science Foundation 1977, pp. 189-222.[26] HOOLEY, G. & o. Marketing Strategy and Competitive Positioning. Harlow : Prentice Hall, 1993. ISBN 0-273-65516-7.[27] KASSAY, Š. Marketingová stratégia korporácie. Nové Zámky : Strateg. 1999. ISBN 80-967919-7-4.[28] KATONA, G. “Rational Behaviour and Economic Behaviour”, in. B. M. Enis, K. K. Cox: Marketing Classics– A Selection of Influential Articles. Boston : Allyn & Bacon 1991, pp. 75-86, ISBN 0-205-12924-2.[29] KERMALLY, S. Největší představitelé marketing. Brno : Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1013-3.[30] KOTLER, P. Marketing Managment. Praha : Victoria Publishing. 1992.[31] KOUDELKA, J. Spotřební chování a marketing. Praha : Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169372-3.[32] KUEHN, A. A. “Consumer brand choice as a learning process”, Journal of Advertising Research, December1962, pp. 10-17.[33] LESÁKOVÁ, D. Strategický marketingový manažment. Bratislava : Sprint, 2001. ISBN 80-88848-90-3.[34] LEVITT, T. “Marketing myopia”, Reprinted in.: B. M. Enis, K. K. Cox: Marketing Classics – A Selection ofInfluential Articles. Boston : Allyn & Bacon 1991, pp. 3-21, ISBN 0-205-12924-2.[35] LEVITT, T. “Exploit the product life cycle”, Harvard Business Review, July-August 1960, pp. 45-56.[36] MCDONALD, M. Marketing Plans. London : Heinemann, 1984.[37] MCCARTHY, E. J. Basic Marketing: A managerial Approach. Homewood: Irwin 1960.[38] NESTROJ, R. Podstawy ksztaltowania podmiotowej struktury handlu wewnetrznego. Katowice : AE. 1986.[39] NYSTRON, P. H. Retailing and Store management, N. York : D. Appelton-Century, 1913.[40] PORTER, M. E. “How Competitive Forces Shape Strategy” Reprinted in.: B. M. Enis, K. K. Cox: MarketingClassics – A Selection of Influential Articles. Boston : Allyn & Bacon 1991, pp. 261.271. ISBN 0-205-12924-2.[41] REVZAN, D. A. Wholesaling in Marketing Organization. N. York : Willey, 1961.[42] RUTKOWSKI, I.; WRZOSEK, W. Strategia marketingowa. Warszawa : PWE, 1985.[43] SAFFO, P. Disinter-Remediation: The Surprising Impact of Information systems on Markets andOrganizations, Business & Technology in a Digital Economy Conference. October 1997.[44] SHETS, J. N.; GARDNER, D. M.; GARRETT, D. E. Marketing Theory: Evolution and evaluation. N. York :John Willey & Sons. 1988. ISBN 0-471-63527-8.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.39


[45] SZNAJDER, A. Decyzje marketingowe w prezdsiebiorstwie eksportujacym. Warszawa : PWN. 1986.[46] SZTUCKI, T. Reklama i aktywizacja spredazy. Warszawa : Opinia, 1971.[47] TVEDE, L.; OHNEMUS, P. Marketing Strategies for the New Economy. West Sussex : Willey 2001. ISBN 0-471-49211-6.[48] USUNIER, J. C. Marketing Across Cultures. London : Prentice Hall. 1992. ISBN 0-273-68529-5.[49] ZOBER, M. Marketing Management, Praha : SNTL, 1968, ISBN 04-309-68 (translated from originalpublished in 1964).ADDRESProf. Ing. Jaroslav Ďaďo, Ph.D.Evropský polytechnický institut, s.r.o.Osvobození 699686 04 KunoviceTel: 572 549 018Fax: 572 548 788E-mail: dado@edukomplex.czhttp://www.edukomplex.cz„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.40


CREATIVE KNOWLEDGE ENVIRONMENTJana DicováŽilinská univerzita v ŽilineAbstrakt: Creative knowledge environments mean the environments in which new knowledge is producedby people, especially in their work settings. Higher education and research policies should ensure thatfuture researchers receive training in the aspects of leadership vital to a CKE. Leaders have to be able todeal with the many complex ‘dimensions’ of a CKE, in particular maintaining a healthy balance withregard to the various creative tensions that characterise a CKE. The article deals about the potentialpower of the CKE conceptual framework in obtaining a better understanding of creativity in relation toknowledge and innovation, and of the different factors likely to stimulate this.Key word: creativity, knowledge, environment, factors,INTRODUCTIONCreative knowledge environments (CKEs) are those environments, contexts and surroundings the characteristics ofwhich are such that they exert a positive influence on human beings engaged in creative in creative work aiming toproduce new knowledge or innovations, whether they work individually or in teams, within a single organization or incollaboration with others.This definition contains a number of important features:First, one can consider CKEs as the creative environments for people on a number of different scales or sizes. Thesmallest is perhaps the environment surrounding one individual or a small team or work group, where, for instance, thepersonal interactions and even whether the room in which they work is painted a stimulating colour may influence theircreativity. At the other extreme in terms of size of environment is the global level at which a research institution or aknowledge-intensive firm and its employees operate. At a lower level, a nation will have specific institutionalarrangements, laws, economies and regulations but also other research institutions and firms, both competitors andcollaborators that may hinder or promote creative activities. One could perhaps describe creative environments as anumber of nested layers of environmental factors surrounding the unit in which creative activities are undertaken.A second and related aspect of the definition is that the creative unit as the object of study can be as small as oneperson, for instance a single researcher trying to solve a problem in his or her laboratory, or as large as a multinationalform navigating in “market space” to find creative solutions in its search for innovations; or, to take another example,the research situation in an entire country. In between, there are various other possible levels of creative units, such as auniversity department seeking innovative ways of doing world-class research.A final point deriving from the above definition of CKEs is that it highlights an essential task for research on CKEs: theneed to identify, classify and gain a better understanding of the causal and other relationships linking factors that exert apositive (or negative) influence on those engaged in creative work aimed at producing new knowledge or innovations.Creative knowledge environments can be analysed on a number of different scales. Although these lie on a continuum,they can conveniently be grouped into three main categories: macro levels include the global, national and inter - organizational levels, and STEEP factors (e.g. social,technical, economic, ecological, political) meso levels comprises research institutions and business companies, micro levels is made up of research groups or work teams and individuals.At all three levels, we can identify environmental factors that support or hinder creativity and innovation as well assuccessful performance in general. The levels are dependent on one another in the sense that the conditions at each levelof analysis (macro, meso and micro) are affected by events at the other levels.This means that a work team in a company or education process is influenced not only by its immediate environment,such as the management and leadership of the sector and country in which it is operating.In addition there is some merit in distinguishing three basic aspects of CKEs:1. physical environment - in which creative activities are carried out. This would include the climate, social„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.41


elationship, the premises in which the workplace is located, the equipment and other facilities available to staffand the resources available in the surrounding region,2. social environment - which may be characterized by such factors as the degree of openness or closedness to newideas or innovation, and the relations or tensions between colleagues.3. cognitive environment - in which individuals and teams draw upon various bodies of knowledge and skills andare perhaps encouraged to adopt a certain cognitive work style (for example, adopting an experimental or “trialand error” approach).The distinction between social and cognitive environments may be difficult to make in practice, since they areobviously closely related (cognitive environment tends to be shaped by social processes, while the social environment isoften affected by cognitive factors such as understanding and skulls), but it is nonetheless analytically valuable.COMPONENTS OF CREATIVE KNOWLEDGE ENVIRONMENTSCreativity is studies within several fields, including psychology, education, administration, history (and in particular thehistory of science), sociology and political science. In most of these disciplines it is a relatively small and specializedarea, although in some, such as psychology, it is growing in importance. In the field of management studies there haslong been an interest in creativity of its links to innovation, and a number of studies have been concerned with preciselythe issue of the relationship between creativity and innovation.It is also important to distinguish between a creative product and a creative process. On occasions one may be interestedmore in the features of the process leading to a knowledge product and the extent to which these are more or lesscreative, but more commonly the focus is on the creative features of the product. It is worth that there is no necessaryconnection between a creative production process and a creative product. Although a creative process may lead to novelresults, the product may still not be seen as creative if it fails to meet the criterion of being of good quality. In spite ofthis, it is clear that the nature and characteristics of production processes (be they more or less creative) and the factorsinfluencing them are relevant to any investigation of CKEs.Creative environment consists of five environmental components which affect creativity in organizations (e.g.enterprise, university): encouragement of creativity (information and support for new ideas must be communicated openly between alldifferent levels in the organization), autonomy (individual freedom and control must be an integral part of day-to-day work), resources (basic materials and information for the work must b available), pressures (positive challenges must be imposed and negative perceptions of workloads should be avoided), organizational impediments to creativity (influences of conservatism and internal conflict must be reduced).The aim of those working in CKEs is to produce knowledge. Knowledge continues to be a critical – perhaps the criticalfactorfor firms in today`s competitive environment. However, the concept of knowledge is much disputed and CKEsare likely to differ with respect to the form of knowledge involved. In addition, depending on the concept of knowledgethat is adopted, the knowledge product may be seen as more or less creative (in the sense of our definition of creativityabove which also takes into account the quality aspect).Although quite compatible with common sense, the classical definition in analytical philosophy of knowledge asempirically or theoretically justified, objective troth has long been criticized as philosophically naïve. The truthcomponent in this definition is perhaps the most problematic part, especially when “truth” is defined in terms of acorrespondence between an assertion and reality (that is, a “correspondence-theoretical” definition of truth).Environment includes the various physical, social and cognitive aspects. In particular includes a description of the tasks,the general work situation, the individuals in the CKE, workgroups, the organization and the extraorganizationalenvironment.POSSIBILITIES OF STIMULATING CREATIVE KNOWLEDGE ENVIRONMENTCreative work or process is impacted by many blockades and barriers. In particular: barriers of job (job place, limiting paradigms, inappropriate mental models, time factors, definition ofproblems), perception barriers (the attention is focused on details, being unable to widen the perspective), physical barriers (tiredness, bodily, condition of environment, non flexibility), barriers of culture and environment,„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.42


subjective barriers (shyness, fear to make mistakes or to be laughed).There are a lots of possibilities how can be stimulated CKEs at the micro, meso and macro levels. At micro level, it ispossible in principle to arrange suitable conditions for individuals and smaller work groups that should stimulatecreative ideas and actions.Task Characteristics - To begin with, the task characteristics (that is, whether the work is short-term or long-term,simple or complex, routine or novel, modularized or integrated an so on) evidently have implications for what form ofCKE will be most effective. Some tasks are apparently more difficult to approach in a creative way than others. Forinstance, it is probable that simple and routine tasks have a negative effect on creativity. One way of avoiding this maybe to give such tasks to specialist staff not directly involved in research or knowledge creation.Discipline / Field - Another important aspect of CKEs is the type of knowledge (and skills) created in that environment.In an academic environment much knowledge production is still relatively strongly bound to disciplines and fields orspecialities within disciplines. In other settings, for instance in industry or the public sector, there is often are moreproblem-driven approach to knowledge creation that is not linked directly to the internally generated problems in adiscipline.Individuals - are the main components of CKEs because without them no knowledge would be produced and creativitywould not exist (although some would perhaps argue that artificial intelligence may come to represent a substitute).Creativity is enhanced in environments where: individual autonomy stimulated (but only up to a certain degree and often when linked to a collective goal), communication with other individuals flows easily and an individual feels secure to express any view, individuals have expert knowledge at least in one domain, individuals are left alone to fulfil tasks that are not done better in a group.Group Characteristics - Group characteristics such as the size of the group, whether it is integrated or loosely coupled,or inward or outward-looking, the leadership style, the degree of tension or harmony, the group’s structure with respectto the presence of majorities and minorities, and the heterogeneity or homogeneity of group members are all potentialinfluences on creativity. To take the last of these, we know that the heterogeneity of group members in terms of anumber of cognitive and social parameters in group is generally beneficial. In particular, a variety of expertise is oftennecessary to ensure creativity.General Work Situation for Individuals - The evidence seems to indicate that a creative knowledge environment is onewhere individuals are confronted with a number of tasks or projects and where experiences from one domain can exert apositive influence on another.Physical Environment - almost certainly has some bearing on the creativity of individuals and groups, but probably lessdirectly and less strongly than some of the other factors discussed here. In particular, facilities that make it easier forindividuals to contact one another when needed are likely to be beneficial to creativity. In addition, individuals needfacilities that offer solitude, where creative thoughts and ideas can be nurtured and where reflections on other people’sideas can be arrived at. These two functions of providing both places for meeting other people and individual spaces forreflection are probably basic to any human creative act. Such places should be crated (through a suitable combination ofarchitecture, climate, furniture, decorations and so on) in such a way that the wishes of the individuals working there aremet as far as is possible.Organization - Organizations frequently assert that they are creative: that they have a creative culture or creativeclimate. The leadership of organizations is responsible for providing frames and rules (and a wider “culture” thatsupport the relative freedom for individuals and groups to behave in a creative way. If the management is successful inpromoting a feeling of trust in the organization, this may stimulate creativity.CONCLUSIONCreativity is to a great extent influenced by the environment in which people work to produce creative products.Because managers at all levels who wish to foster creativity and innovation within their organisations can do so not onlyby paying attention to what sort of individuals they hire – to the kind of personal characteristics and skills that earlycreativity research emphasised – but also by paying attention to the environment they create for these potentiallycreative individuals.Creative behaviour is a vital ingredient for the inventions and innovations that are increasingly important in our worldas it becomes more knowledge-dependent. If the factors conducive for creativity in the work environment are better„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.43


understood, we will be in stronger position to design environments that promote creativity and formulate policies toencourage this.REFERENCES[1] HEMLIN, E.; ALLWOOD, C. M.; MARTIN, B. R. Creative Knowledge environments – The influences onCreativity in Research and Innovation, Edward Elgar Publishing, USA 2004.[2] http://www.wikipedia.com[3] ICHIJO, K.; NONAKA, I. Knowledge creation and management, Oxford University press, USA 2007.[4] PICKTON, D.; BRODERICK, A. Integrated Marketing Communications, Second edition, Pearson EducationLimited 2005.ADRESAIng. Jana Dicová, PhD.Katedra manažérskych teóriíFakulta riadenia a informatikyŽilinská univerzita v ŽilineUniverzitná 8215/1010 26 ŽilinaSLOVENSKÁ REPUBLIKAemail: Jana.Dicova@fri.uniza.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.44


HUMAN RESOURCES MANAGEMENT UNDER PRESENT WORLD FINANCIAL CRISISIvan DlugošMakyta, a.s. PůchovAbstract: The Slovak republic is in a very specific situation at present because the financial crisis does notinfluence the country directly. In terms of the structure of economy Slovakia faces mainly consumptioncrisis. Another problem which may limit the purchasing power of population for a short time is thechangeover to euro. But euro conversion can also help in this case. In dependence on the length of worldfinancial crisis it is necessary to be prepared for possible growth of production restriction and firing whichis connected with the restriction.The firms do not want to talk about firing because of economic reasons and they usually do it silently.This very period is of great importance and at the same time very hard for the top management, first of allfor managers in the sphere of human resources.Experts estimate that during crisis the firms in Slovakia can apply two methods. In the first case the firmsdecide to make the greatest use of employee leasing and in the second case they can substitute internalemployees for agency employees. It is highly probable that both methods will be used for realization ofmeasures to optimize the costs connected with employees.Key words: financial crisis, firing, human resources management, strategy, employee leasing, conflict,stressINTRODUCTIONIf the firms realize that their own people are their most important active capital, they also know and put into practice thefact that all managers must be involved in the activity belonging to human resources management. Various surveysshow that human resources of the firm can be a significant source of competitive advantage. 1Using human resources as such advantage means watching and changing the way of managers´ approach to employeesand managers´ viewing the working relations. This change requires to regard employees as partners and not to see inthem only the costs which must be optimized or even eliminated.Research concentrated on the relation between policy and practice of human resources management and firm productivepower came to conclusion that certain policies and practices have a positive influence on performance. 2From the practical side of the problem it is important to achieve in the system of human resources management the statewhich keeps right people on right place. Of course, in this connection the firms and their managers on all levels havenot only to understand but also realize such measures and programms which motivate the employees. Motivationensures success which can be maintained even in spite of world financial crisis. Although the so called wage tourismlessens in the period of crisis, employers must still watch employees of high quality and motivate them continuously.Under any period of crisis it is most important to ensure the employees that managers in spite of dangerous avalanchedo and will do their best to keep the firm working which strengthens the feeling of security and safety and thusemployees will not think about their further existence so much and will fully concentrate on their everyday performancewithout any stress.1. TASKS OF HUMAN RESOURCES MANAGEMENTThe task of human resources management generally is to secure the efficiency of the firm and to improve itsperformance. To secure this task it is necessary to make use of all sources the firm has at disposal, it means material,financial, information and human sources. 3„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.45


General task of human resources management and its appeal is shown in picture 1.To serve the firm´s performance efficiencyBy increasing HOW? productivity +Improving exploitation ofHuman resources Information sources Material sources Financial sourcesHuman resources managementPicture 1 General task of human resources management [3]After specification of general tasks of human resources management and on the basis of present theoryand practice it is obvious that management must direct the attention at following main tasks:1. Activities and efforts at integrating the right person in the right position and efforts at preparing such person foradopting to changing requirements of his working position.2. Optimal using of labour in the firm, especially effective using of due working hours fund and optimal usingof working capabilities (qualifications) of employees.3. Forming of teams, effective style of managing and of healthy interpersonal relations in the firm.4. Personnel and social development of firm employees, it means development of their work capabilities,personalities, social qualities, development of their work career leading to inner satisfaction from their goodperformance, to their understanding or even identification of their individual interests with the interestsof the firm and to satisfaction and development of material and non-material social needs of employees.5. Keeping to law of work, employment, human rights and forming good employer´s reputation of the firm.Fulfilling these main tasks in the human resources management is of high importance just in the periodof crisis when the first three main tasks realize operations and secure activities towards optimizing and making effectiveeach activity in the firm, of course together with preserving acceptable measures in social development, holding tolegislation and human rights.It is very important for the managers on all stages of managing (top, middle or lineal managers) to believethat hard and creative work can help them overcome and maybe also improve future operation of the firm.2. STRATEGIC HUMAN RESOURCES MANAGINGStrategic managing of human resources is a practical result of firm personnel strategy. It is a concrete activity, concreteeffort leading to achieving the aims included in personnel strategy.The tool of strategic human resources management is strategic (long - term) personnel planning. 3General strategic firm managing must first of all answer and solve following questions:1. What entrepreneurship philosophy does the firm want to create, what mission does it want to have and what roledoes it want to play in the market or in the society?2. What positive or negative outer factors must the firm face?3. Which are the advantages and disadvantages of the firm?4. What objectives does the firm want to achieve?5. How does the firm want to achieve these objectives?All questions implicitly include problems of human resources and cannot be answered unless human resources are takeninto consideration. They determine to a considerable degree formulation of firm philosophy, its mission and role in themarket. Population trend, that is reproduction of work sources and labour, population placing (settling), its residentialpreferences and space mobility and the situation in the work market connected with it, belong among positive ornegative external factors. The character of work in the firm, existing number and structure (professional qualification)of employees, their working behaviour, productivity of work, mobility, flexibility – all this can be an advantage ordisadvantage of the firm. These facts determine then the objectives which the firm wants to achieve and they ways ofhow to achieve them.The process of strategic management as shown in picture 2, has 8 steps connected with strategic planning, realizationand evaluation. 4„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.46


) Different understanding of situationCommunication contains a great degree of many-sided opinions and indefinableness. The way leading fromtransmitter´s intention to receiver´s interpretation is complex and zigzag. That´s why the information flowing through itcan wholly change its meaning. This fact often causes conflicts among employees. Although motives and aims ofparticipants in conflict needn´ t be originally contradictory at all, they can sometimes lead to a serious troubles of theirinteraction.c) Different aimsConflict often arises in the case when the wishes of participants are mutually incompatible. You can fulfil either one orthe other wish, never both. This category includes for example badly set organizational structures in the firm orincorrectly delegated powers. It happens that the direct superior worker orders another worker to do certain activitywhich can be interrupted or substituted for completely different activity by manager in a higher position. If theorganization structures are not correctly built, the result may be that various organization units interfere with oneanother or their activities are totally contradictory and incompatible.d) Mutual dependenceWhere the work of one person depends on the work of other people, conflicts arise even when all have sufficientsources and the same aims. The root of conflicts is simply the fact that each person is different – unique.The roots from which conflicts arise are often various as to their quality, that is why some roots can be eliminatedbetter, others with problems or some cannot be eliminated at all.Conflict itself is not an inevitable harm for the firm. Only the way of solving the conflict can be destructive. Whetherthe conflict is positive or negative decides more the way of its solving than its reasons . 7The period of world economic crisis is the period when more than any time before the working teams feel uncertaintywhich can cause conflicts and stress. Each situation needs a specific and unique solution and managers as leaders shouldavoid stress situations and if some occur, they should solve them with delibaration and professional scope ofknowledge. They must use all available methods and forms of manager communication and a proper styleof making decision. Managers cannot make decisions without enough information, the information must becommunicated in some way.CONCLUSIONHuman resources management belongs to key activities in managing any firm and this holds good especially for theperiod we find ourselves at present. The quality of human resources has a decisive importance for running anddevelopment of the firm. Personnel work is responsible for high quality of human potential in the firm and by helpof a system of tools this work influences the quality and structure of human resources so that they conform to everincreasing demands of changing firm environment.The aims of personnel work result from main objectives of the firm operating in market environment, butit must also solve the contradiction between social and efficiency principle and the approach to implementing the workimpulses. The aims concern both economic as well as social sphere. Only achieving the effectivenesss in economicactivity can secure fulfilling social aims and forming the conditions for employees´satisfaction. Personnel managementfulfill them in everyday work of all managers who influence the performance of others and this is done on all levelsof managing activities. All managers must know the basic principles of managing work and leading people and theymust form backgrounds for cooperation with specialized departments and use their professional services.Efficient company has efficient processes. Each input into process must have its output, it means its client.Non-effective processes lose time and control over managing, there is a danger of chaos, people cannot orientthemselves, they tend to be unsatisfied and that is reflected in satisfaction or dissatisfaction of the client.Today´s dynamic environment needs constant performance increase which can be supported by manager´s creativity.Company with managers who are able to manage and lead people and processes effectively has a big competitiveadvantage.Effective processes do not work without effective workers and vice versa. To keep the employees in the company andto increase their performance, it is necessary to engage them in processes. Not only as representativesof individual activities, but also as people with potential who shoud be offered further development and career.The period of crisis is a situation which appeared without preparation and warning. Nobody can foresee today how longit will last. One thing is sure – as before crisis so during crisis decisions will be made by people – managers. It is up tothem to make such decisions the realization of which brings as few victims and as little harm as possible. Only the onewho is able to adapt himself to changing conditions can achieve permanent success.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.48


As to personnel management it is time to realize that it is easier to ruin a running and efficent team and people involvedin it than to form it. In the process of judging, analysing and final making decision about reduction of a worker, it isimportant for the managers at different levels to prefer objectivity and professionality to friendship, favourism and lies.Managers should keep in mind that an expert and skilled worker will not get lost in the work market and his way backto the firm needn´t exist any more. To build everything from the beginning is more costly than to accept temporarymeasures to diminish the consequences of crisis.This is an opportunity for management to change the approach to employees. Under the influence of crisisthe companies will have to start cuts in wages. They probably limit hiring new employees and starting new projectManagers responsible for firing should start a better internal communication. Key managers should devote themselvesto getting further education on crisis management.Employees are recommended not to change jobs in this period. In the process of overcoming crisis consequences firmswill be more interested in a loyal employee than in a drifter. The employees cannot expect further increase in wages,company benefits at the end of the year or bonuses.REFERENCE[1] WRIGHT, P. M.; MCMAHAN, G. C. Teoretical Perspectives for Strategic Human Resource Management,Journal of Management 18, č. 1 (1992), s. 295-320; A. A. Lado, M. C. Wilson: Humam Resource Systems andSustained Competitive Advantage, Academy of Management Review, říjen 1994, s. 699-727; J. Pfeffer:Competitive Advantage Through People (Boston: Harvard Business School Press, 1994).[2] ARTHUT, J. B. Effects of Human Resource Systems on Manufacturing Performance and Turnover, Academy ofManagemet Journal, červen 1994, s. 670-687; M. A. Huselid: The Impact of Human Resource ManagementPractices on Turnover, Productivity, Corporate Financial Performance: Academy of Management Journal,červen 1995, s. 635-672.[3] DUBOVEC, J., MATUŠÍKOVÁ, I.: Regionálny manažment a Creative Business Ideas, In. III.mezinárodníkonference “Jak úspěšně podnikat v příhraničních regionech Jihovýchodní Moravy“, máj 2007, EuropeanPolytechnical Institute Kunovice, ČR, str.93-96, ISBN 978-80-7314-111-0[4] KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojú – Základy moderní personalistiky. 3. vydání. Management Press, Praha :2004. ISBN 80-7261-033-3.[5] ROBBINS, S. P.; COULTER, M. Management. 1. Vydanie. Praha : Grada Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0495-1.[6] GATHALER, H.; HODOVSKÝ, I.; ZIMA, P. Morální konflikty v dnešní Evropě: Multikulturalita, tolerance,agresivita, odpovědnost. Olomouc : PdF UP Olomouc, 1998. ISBN 80-7067-822-4.[7] MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. Praha : Grada Publishing spol. s r.o., 1997. ISBN 80-7169-425-8.[8] ŠIMKOVÁ, H.: Konflikty na pracovisku. Bratislava : Dialógy - Manažment podnikania a veci verejných,3/2007, II. ročník. ISBN 1337-051.ADDRESIng. Ivan Dlugošpersonálny riaditeľ Makyta a.s. PúchovMakyta, a.s.Ul. 1. Mája 882/46020 25 Púchovtel.: +421905740022fax.: +421424631979e-mail: ivan.dlugos@makyta.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.49


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.50


ZAJIŠTĚNÍ DEVIZOVÉHO RIZIKA PŘI INVESTOVÁNÍ V ČR1 Juraj Dubovec, 2 Tibor Hlačina, 2 Přemysl Michálek1 Žilinská Univerzita Žilina, Fakulta riadenia a informatiky2 Evropský polytechnický institut, s.r.o. KunoviceAbstrakt: Tento příspěvek je výsledkem práce řešení výzkumního úkolu ústavu Finance a daně naEvropském polytechnickém institutu, s.r.o. v Kunovicích. Výstupem předložené práce je zajištění rizika přiinvestování v ČR.Abstract: This paper is the result of the research task at the department of Finance and Taxation atEuropean Polytechnic Institute Ltd. in Kunovice. The result of the paper is the protection of risk whileinvesting in the Czech Republic in the Czech Republic.Klíčová slova: devizy, riziko, měna, zajišťovací instrumenty, forvard, futures, options, swaps, devizový trh,dealeři, brokeři, exportéři, importéři, pozice, kontrakty.Key words: hard currency, currency, risk, instruments for protection, forward, futures, options, swaps,hard currency market, dealers, brookers, exporters, importers, position, contacts.Zajištění vůči devizovému riziku je přenesením rizika z jedné osoby či firmy na druhou osobu či firmu. Osobapřenášející riziko je zajišťovatel a osoba přejímající riziko je obvykle spekulant. Jestliže má subjekt dlouhou poziciv cizí měně, bude se obávat znehodnocení této měny. Jestliže má subjekt naopak krátkou pozici v zahraniční měně,bude se obávat zhodnocení této měny.Pro dosažení úspěšného zajištění a tedy přenesení celého rizika si musí zajišťovatel zvolit vhodný zajišťovacíinstrument, jehož pohyby jsou zrcadlové k pohybům zajišťované pozice. Principem zajištění tedy je uzavření opačnédevizové pozice. Vhodnými instrumenty zajištění jsou zejména kontrakty forward, futures, options, popřípadě swaps.ÚČASTNÍCI TRHUObr. č. 1: Účastníci devizových trhůZdroj: vlastníBankovní a nebankovní devizoví dealeři - operují jak na mezibankovním tak na maloobchodním devizovém trhu.Konkurence mezi dealery zužuje rozdíl mezi kurzy prodeje a nákupu (tzv. spread), a zvyšuje tak efektivnost devizovéhotrhu.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.51


Obchodní banky sledují na devizových trzích zejména cíle jako je poskytování služeb svým zákazníkům, hledáníoptimální struktury svých devizových aktiv a pasiv či provádějí různé typy devizových operací s cílem dosažení ziskuz kurzovních a úrokových rozdílůJednotlivci a firmy - importéři a exportéři, mezinárodní portfolioví investoři, nadnárodní firmy, turisté a další subjektyužívají devizový trh k zabezpečení svých obchodních či investičních transakcí. Některé z těchto subjektů využívajídevizový trh pro zajištění vůči kurzovnímu riziku. Charakteristickým rysem chování firem je snaha o zajištění vůčikurzovnímu riziku, tedy preference jistoty, hledání uzavřených devizových pozic. Firmy operující v oblastizahraničního obchodu jsou v neustálém kontaktu s devizovým trhem ze tří hlavních důvodů: Nakupují devizy za účelem úhrady devizových závazků, nebo prodávají devizy při konverzi svých devizovýchinkas do domácí měny. Zajišťují své pohledávky a závazky v cizích měnách vůči devizovému riziku. Hledají optimální měnovou strukturu svých devizových aktiv a pasiv.Spekulanti a arbitrážeři - se snaží profitovat z obchodů na devizovém trhu. Zatímco dealeři profitují z rozpětí mezi bid aask kurzem a případně navíc z příznivých změn devizového kurzu, spekulant se snaží primárně profitovat ze změnv devizových kurzech. Velký podíl spekulací a arbitráží provádí právě velké banky.Centrální banky - využívají devizový trh k získání či prodeji devizových rezerv země za účelem ovlivnění devizovéhokurzu země. Motivem účasti centrálních bank na devizovém trhu není tedy spekulace, ale spíše snaha ovlivnit hodnotudomácí měny.Devizoví makléři (brokeři) - jsou subjekty, které zprostředkovávají obchody mezi dealery, aniž by se sami účastnilitransakcí. Jednotlivé operace brokeři zprostředkovávají za pevně stanovený poplatek. Brokeři udržují okamžité spojeníse stovkami dealerů na celém světě. Snahou každého brokera je mít co nejlepší přehled, který dealer chce nakoupit čiprodat určitou měnu. Dealeři využívají služeb brokerů, i když by mohli obchodovat přímo mezi sebou. Brokeři majílepší přehled dění na trhu a umožňují zachování anonymity dealerů.Přestože uvedená inkasa a platby jsou plánovány, a to v horizontu několika měsíců nebo i celého roku dopředu, nenímožné říci s naprostou jistotou, jaká bude skutečná situace například za půl roku na finančních trzích. Které měnybudou silné, a které naopak ztratí. Proto navrhuji více možných způsobů, jak zvolenou operaci zajistit. Již výběr z vícemožností může eliminovat určité riziko.Všeobecně podnikovou sféru mohou ohrozit tři základní typy rizik: Strategické riziko, je takové riziko, které je spojené se změnou orientace celé společnosti. S takovýmto druhemrizika se musely vypořádat například zbrojní podniky na konci studené války. Riziko spojené s podnikatelským prostředím, jedná se o prostředí, ve kterém podnik pracuje. Poslední typ je finanční riziko, jehož součástí je i riziko kurzovní. V samotné praktické části jsem řešil způsob realizace dvou větších plateb k danému datu u investující výrobnífirmy. K vytvoření těchto rezerv jsem využil inkasa od třech základních odběratelů. První investice se týkala modernizace výrobního procesu, a to koupí nového stroje, která zajistí větší možnostipři plnění zakázek. Druhá investice se dotýkala změny celého informačního systému v podniku. Tato investiceměla firmě zajistit kvalitnější a rychlejší přístup k informacím a přehlednost veškerých operací v rámcipodniku. Splátky těchto investic jsou rozvrženy v plánu v průběhu roku 2009 (investice č.1 – únor, investiceč.2 – červenec).NÁVRH 1Finanční prostředky na splátku únorové investice č.1 navrhuji provést tím nejjednodušším způsobem, a to vytvořenímrezervy přímo v měně EURO. Tento způsob je finančně nejméně nákladný, neboť odpadají veškeré náklady spojené spořízením bankovních instrumentů a také náklady spojené s převodem měn. Největší výhodou je, že zcela odpadákurzovní riziko, jelikož splátka investice bude provedena ve stejné měně, jaká bude inkasována od odběratelů zaposkytnuté výrobky či služby.Termín Částka (v EUR) OperaceLeden 51.200 Zřízení termínového účtu a první vklad - splátka od odběratele 2Leden 85.320 Připsání na účet - inkaso od odběratele 1Únor 25.820 Připsání na účet inkasa od odběratele 2Únor 162.340 Výběr z účtu a platba za investiciTabulka č. 1: Časový rozvrh tvorby finanční rezervy„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.52


Zdroj: vlastníV únoru očekává investující firma poměrně velké inkaso v EURECH od odběratelů 1 a 2. Nejlepší bude provésttermínový vklad těchto částek s týdenní lhůtou. První důvod proč postupovat takto je možnost připisovat postupněpřicházející inkasa od těchto odběratelů a druhý důvod je, že termíny přicházejících inkas odpovídají týdennímperiodám.Konečná částka tohoto účtu je přibližně 163.000 EUR. K této částce navrhuji dodat ještě inkaso od odběratele 1 (54.870EUR), čímž bude vytvořena finanční rezerva ve výši 217.000 EUR, kterou musíme navýšit ještě o úroky a ponížit onáklady spojené s vedením účtu.Avšak do tohoto plánu nám vstupuje jeden zásadní problém, který je zapotřebí ošetřit. U některých odběratelů docházíke zpoždění plateb. Odběratel 2 platí přesně v termínu, ale problém může nastat u odběratele 1, který platí ažs měsíčním zpožděním. Zpoždění jeho lednového inkasa, ve výši 85.320 EUR, nemusí kromě nižších úroků natermínovém účtu zapříčinit větší potíže. Proto navrhuji případné zpoždění inkasa překlenout kontokorentním úvěremv EURECH, čímž zůstane stále kurzovní riziko eliminováno. Zde musíme však počítat s navýšením nákladů, tzn. úrokůspojené s tímto úvěrem.NÁVRH 2Z plánů plateb vyplývá, že v měsících leden a únor budou platby podstatně nižší jak v dalších měsících. Proto navrhujivyužít rezervy finančních prostředků, které nám vzniknou v CZK k nákupu měny EURO, potřebné ke splátce prvníinvestice na konci února. Z důvodu očekávaného inkasa eura v následujících měsících, a jak z plánu plateb vyplývá,potřeba financí v české měně budou ve větším objemu potřebná v období léta, a to na zajištění provozní činnosti, protonavrhuji tuto situaci řešit operací SWAP.Zase potřebujeme získat finance ve výši únorové splátky investice č.1 tzn. přibližně částku 215 tisíc EUR. Z pohledustanovené minimální částky pro zvolený nástroj, čili swap by tato částka měla být v pořádku. Minimální částka, prokterou je možné swap sjednat je 20.000 USD, případně jejich ekvivalentů v jiných měnách.Termín Částka (v EUR) OperaceÚnor 215.000 Prodej CZK a nákup EURDuben 215.000 Prodej EUR a zpětný nákup CZKTabulka č. 2: Časový rozvrh swapové operaceZdroj: vlastníNavrhuji provést dvouměsíční swapovou operaci typu spot – forward, kdy se v měsíci únoru promptně prodají českékoruny a nakoupí se eura a současně se termínově prodají eura a zpětně nakoupí české koruny. Tato operace se dávyužít tehdy, bude-li mít subjekt dostatek jedné měny – v případě investující firmy je to měna CZK - a zároveň potřebuměny jiné – EURO, a to na splátku únorové investice. Přičemž se v následujících měsících očekává inkaso měnyEURO.Tradiční swapy jsou vhodnou alternativou vůči krátkodobým úvěrům. Pomáhají zejména k pokrytí přechodné akrátkodobé nelikvidity firmy v určité měně. Hlavní podmínkou je, že podnik má na počátku swapu k dispozici nějakoujinou měnu, kterou může swapovat.Délku swapu na dva měsíce navrhuji proto, že jen od odběratelů 1 a 2 se za toto období očekává inkaso ve výšipřibližně 217.000 EUR. To je téměř plná výše částky potřebná ke zpětné konverzi eura v dubnu.Je důležité opět zajistit možnost překročení doby splatnosti od odběratele 1, který je v tomto ohledu nespolehlivý. Tentoodběratel překračuje dobu splatnosti maximálně o jeden měsíc. To znamená, že je nutné zajistit možné překročení dobysplatnosti dubnového inkasa. Navrhuji tedy, aby v případě pozdního inkasa, bylo využito opět kontokorentního úvěru.Využití kontokorentu nezvýší kurzovní riziko. Náklady však vzrostou o splátku úroků z úvěru.NÁVRH 3Situace ve vývoji kurzu CZK/EURO se může měnit každým okamžikem. Dochází k přílivu zahraničního kapitálu,zvyšuje se poptávka po české měně a to způsobuje současné posilování koruny. Tento vývoj se však nemusí líbitpředstavitelům ČNB. ČNB může považovat posílení kurzu koruny vůči euru za příliš razantní, a proto hlídá tento vývoja dovede zabránit nadměrnému zvyšování kurzu české koruny za použití různých intervencí.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.53


Na splátku únorové investice budou použita inkasa od odběratelů 1 a 2. Musíme ovšem opět počítat s problémem, žeinkaso od odběratele 1 bude realizováno po době splatnosti. Z tohoto vyplývá, že bude potřeba nakoupit měnu EUR,přičemž je možné, že ČNB nepřipustí další posilování koruny vůči euru a je možná intervence proti koruně.Navrhuji „hedgování“ nákupu eura ve výši očekávaného únorového inkasa od odběratele 1 (ve výši 54 870 EUR)uzavřením forwardu na počátku ledna, který bude plněn ke dni splátky investice, tedy v únoru. Využití forwardu nanákup eura, ve výši chybějící v důsledku překročení doby splatnosti u odběratele 1, nebude nutné opět použítkontokorentní úvěr tak, jak je uvedeno v návrhu jedna. Riziko plynoucí z výkyvu kurzů však bude eliminováno.Výše forwardu (EUR) Termín uzavření Termín realizace55.000 leden 2009 únor 2009Tabulka č. 3: Časový rozvrh operace forwardZdroj: vlastníZAJIŠTĚNÍ RIZIKA 2. INVESTICENÁVRH 1Druhá větší platba v měně EUR tohoto roku pro investující firmu je naplánována na měsíc červenec. Mezi únorovou ačervencovou splátkou investic je poměrně dlouhé období pěti měsíců. První návrh jak zajistit finance na tuto investici č.2 je opět nejjednodušší a nejméně nákladný způsob, a to vytvoření rezervy v měně EURO. Tak odpadne kurzovníriziko, protože platba bude provedena ve stejné měně, jaká bude inkasována, pohyb kurzů tedy nebude mít žádný vliv.Opět odpadnou veškeré náklady s pořízením určitého zajišťovacího bankovního nástroje.Tuto rezervu navrhuji uchovat na termínovém účtu, kam se budou postupně připisovat splátky od odběratelů 1 a 2.Termín Částka (v EUR) OperaceBřezen 80.040Zřízení termínového účtu a první vklad - splátka od odběratelů 1,2Duben 113.490 Přípis na účet - inkaso od odběratele 1,2Květen 61.080 Přípis na účet - inkaso od odběratele 1,2Červen 78.340 Přípis na účet - inkaso od odběratele 1,2Červenec 69.080 Přípis na účet - inkaso od odběratele 1,2Červenec 402. 030 Výběr z účtu a splátka investiceTabulka č. 4: Časový rozvrh tvorby euro-rezervyZdroj: vlastníJe třeba vytvořit rezervu ve výši asi 210.000 EUR. Vzhledem k tomu, že během uvedených pěti měsíců je plánovánoinkaso jen od odběratelů 1 a 2 ve výši přibližně 402.000 EUR, stačí si ponechat pouze potřebnou sumu v měně EURO.Zbývající částka může být převedena na české koruny a v případě potřeby mohou být tyto prostředky použity naprovozní náklady společnosti.Opět nesmíme zapomenout ošetřit problém týkající se nespolehlivosti splácení odběratele 1. V tomto případě budesituace jednodušší jak při zajištění financí na první investici, a to z důvodu delšího období pro tvorbu této rezervy. Toznamená, že také nebude nutné využívat kontokorentního úvěru v případě nedodržení termínu splatnosti. Tím způsobemby bylo eliminováno nejen kurzovní riziko a odpadly by i ostatní náklady (poplatky za převod měn), ale nevznikly byani úrokové náklady spojené s čerpáním kontokorentu.NÁVRH 2Obrovskou výhodou u této červencové splátky je doba, kterou má společnost k dispozici pro zajištění potřebné finančníčástky, a to tak, aby bylo eliminováno kurzovní riziko. Pokud nebude moci firma využít z jakýchkoliv příčin návrh 1,bude možno za určitých podmínek, využít nástroj SWAP. Použití swapu je podmíněno, že subjekt očekává v budoucnuinkaso určité měny, kterou však potřebuje již nyní, ale zároveň tento subjekt disponuje větším objemem prostředkůměny jiné. V predikci určitého období se může investující firma dostat do situace, kdy bude disponovat volnými„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.54


prostředky měny USD.Vzhledem k tomu, že platba říjnové investice v EURECH je v mezidobí pravidelných plateb v měně USD, může nastatsituace, že firma bude disponovat volnými prostředky v USD. V tom případě navrhuji využít dvouměsíčního swaputypu spot – forward. Operace proběhne tak, že v červenci budou prodány USD a nakoupeny EURA. Zpětná konverze,tedy prodej EUR a nákup USD, proběhne až v prosinci.DatumČervenecProsinecOperaceProdej USD a nákup eura - splátka druhé investiceProdej EUR a nákup USDTabulka č. 5: Swapová operace USD - EURZdroj: vlastníNÁVRH 3Trh je místo velmi nestálé, každá veličina se změní během několika minut. Z tohoto vyplývá, že v budoucnu můžekoruna vůči EURU oslabovat nebo naopak posilovat. Tento návrh reaguje na první situaci, tedy že euro nebudev budoucnu oslabovat, ale spíše posilovat.Navrhuji opět nejjednodušší a nejméně nákladný způsob jak zajistit požadovanou devizovou částku, a to vytvořenírezervy v měně EURO, to znamená ve výši 200.000 EUR.Výše forwardu (tis. EUR) Datum uzavření Datum realizace200.000 Květen ČervenecTabulka č. 6: Časový průběh forwardové devizové operaceZdroj: vlastníNÁVRH 4V opačné situaci, tedy že EURO v budoucnu oslabovat vůči koruně, navrhuji nechat pozici otevřenou a spekulovat nazhodnocení domácí měny vůči EURU. Postup celé operace by pak byl takový, že ke dni splatnosti investice by došlok nákupu potřebné chybějící částky EURA za koruny. Jedná se o spekulaci, která sebou vždy přináší jak možný zisk,tak také možnost ztráty plynoucí z rizik a nepříznivého kurzovního vývoje.Hodnocení jednotlivých návrhů zajištění investicZajištění rizika 1. investiceGraf č. 1: Hodnocení – návrh č.1 (investice č.1)Zdroj: vlastní„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.55


Graf č. 2: Hodnocení – návrh č.2 (investice č.1)Zdroj: vlastníGraf č. 3: Hodnocení – návrh č.3 (investice č.1)Zdroj: vlastní„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.56


ZAJIŠTĚNÍ RIZIKA 2. INVESTICEGraf č. 4: Hodnocení – návrh č.1 (investice č. 2)Zdroj: vlastníGraf č. 5: Hodnocení – návrh č.2 (investice č. 2)Zdroj: vlastní„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.57


Graf č. 6: Hodnocení – návrh č.3 (investice č. 2)Zdroj: vlastníGraf č. 7: Hodnocení – návrh č.4 (investice č. 2)Zdroj: vlastníPři hodnocení jednotlivých návrhů, jak je vidět výše, jsem hodnotil především kurzovní riziko, přímé náklady a složitostoperace. Pro toto hodnocení jsem si určil tři stupně hodnocení, a to nízká úroveň, střední a vysoká úroveň. Z důvodu, žese jedná o návrhy týkající se situací v budoucnu, a to i s několika měsíčním předstihem, skutečnou výši není možnov současnosti vyčíslit, proto se omezím pouze na slovní hodnocení.Kurzové rizikoU tohoto hlediska jsou nejnižším stupněm hodnoceny ty operace, které mají uzavřené pozice, a naopak operace sotevřenými pozicemi jsou nejvíce rizikové. U středně rizikových operací vstupuje při hodnocení riziko výkyvuspotového kurzu.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.58


Přímé nákladyTyto přímé náklady zahrnují veškeré náklady spojené s prováděnou operací. U střední úrovně v této kategorii se jedná oúroky z kontokorentního úvěru, který by byl využit při dočasné nelikviditě v zahraniční měně, v našem případězpůsobené překročením lhůty splatnosti některých odběratelů. U vysokých nákladů se jedná o placení prémií za nástrojeposkytnuté bankou.Složitost operaceZa nízkou složitost operace byly označeny ty, kdy k uzavření pozice, či k ponechání otevřené pozice, stačí napříkladpouze telefonát do banky. Střední složitost operace je tehdy, pokud uvažuji spojení operace s využitím částečnéhoplnění z kontokorentního úvěru. Takže zde se jedná například, jak dlouho nám zabere vyřídit tuto operaci, či jak dlouhopotrvá připravit všechny podklady a podobně.ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ PRO INVESTUJÍCÍ FIRMUV mém referátu jsem se snažil vyřešit problém vytvoření finanční rezervy na splátku dvou investicí. Tyto investice sinaplánovala společnost na rok 2009. Pokusil jsem se o simulaci případu tak, jak by vše mohlo proběhnout. Hovořím zdeo simulaci, to proto, že se nedá odhadnout vývoj kurzů na týden dopředu, natož, když se jedná o předpověď financovánína rok dopředu. Během tohoto období mohou nastat nepříznivé okolnosti, které ovlivní vývoj kurzů a tím se také zvýšíkurzovní riziko.V samotné projektové části jsem tedy řešil způsob realizace dvou větších plateb k danému datu. K vytvoření těchtorezerv jsem využil inkasa od třech základních odběratelů.K oběma případům splátky investic je navrženo více možností řešení. Již tato skutečnost výběru z více možností můžesnížit riziko.Jak je dobře vidět z grafů hodnocení jednotlivých návrhů řešení, jeví se jako nejvýhodnější pro firmu:Investice 1V případě této investice navrhuji zrealizovat návrh č. 1. Jedná se o vytvoření finanční rezervy přímo v měně EURO,tudíž odpadají veškeré náklady spojené s pořízením zajišťovacího nástroje u banky a také náklady spojené s konverzíměn. V případě, že nastane ve firmě situace, kdy nebude možné blokování deviz, navrhuji realizaci návrhu č. 3. Zde sejednalo o tzv. „hedgování“ - nákupu eura ve výši očekávaného inkasa od odběratele č.1 v únoru uzavřením forwardu.Investice 2Zde podobně jako u první investice, navrhuji nejjednodušší a také nejméně nákladný způsob zajištění požadovanéfinanční rezervy, a to vytvoření přímo v měně EURO. Tento návrh je pod číslem jedna. V situaci, kdy opět nebudemožno využít návrhu č.1 k zajištění této investice (nový informační systém), navrhuji zrealizovat návrh č. 3. V tomtonávrhu se jednalo o použití také nejjednodušší a méně nákladný způsob jak zajistit požadovanou devízovou částku, a tovytvoření rezervy v měně EURO. Jedná se o uzavření forwardové operace.ZÁVĚRObchody s finančními deriváty představují významnou část transakcí světových kapitálových trhů. Trhy s finančnímitermínovými kontrakty patří mezi nejdokonalejší a mezi nejrychleji se rozvíjející. Jsou využívány na krátkodobýchpeněžních trzích i dlouhodobých kapitálových trzích pro ochranu investorů a věřitelů před pohybem úroků a měn.Umožňují efektivní zajištění proti případným výkyvům úrokových sazeb, měnových kursů, a to za nízkých nákladů.Deriváty jako nástroje k řízení rizik ulehčují vytvoření finančních rezerv a podporují ekonomický růst. Tyto derivátyzvyšují bezpečnost, ziskovost a stabilitu firem, bank a ostatních institucí. Také nabízejí obrovský prostor pro spekulace.V oblasti devizového hospodaření podniku by se používání devizových nástrojů mělo projevit větší stabilitou v tétooblasti. Situace na finančním trhu je neustále velmi rozkolísaná a nutí jeho účastníky k neustálému sledování jehovývoje. Zobrazení finančních operací do účetnictví je zprostředkovaný a nevystihuje z žádného hlediska pravý vývojfinančních skutečností a účetní zobrazení těchto operací může vést k negativnímu pohledu, např. akcionářů nahospodaření v této oblasti.Investoři mohou využít derivátů také k získání prostředků za nižší náklady. Mohou si půjčit na kapitálovém trhu(domácím či zahraničním) a pomocí derivátů konvertovat dluh do domácí nebo cizí měny.Důležitým faktorem v této oblasti je informace. Je zjevné, že situace nezajištění devizové pozice bude preferovánatakovým exportérem, který očekává oslabení domácí měny převyšující v procentním vyjádření rozdíl úrokových měrmezi domácí a zahraniční měnou. Zajištěná inkasa preferuje exportér nespekulující, který si snaží zajistit své příjmy tak,aby nebyla nijak ohrožena možnými výkyvy devizového kurzu.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.59


Podle mého názoru bude investující firma upřednostňovat otevřenou pozici jen v případě výrazného posilování(oslabování) zahraniční měny. Toto je však podmíněno dostatkem správných informací. Stinnou stránkou spekulací jetaké rozpor mezi stanovenými prioritami společnosti. Těmito prioritami jsou především zajištění důležité provozníčinnosti a investic z dlouhodobého hlediska (rozšiřování výrobní plochy, více zaměstnanců,…)Velkým problémem nejen pro investující firmu jsou zahraniční zákazníci, kteří vědí o množství konkurence ve výrobějednoúčelových strojů, a proto překračují dohodnuté termíny splatnosti. Inkasa od těchto odběratelů chodí se zpožděníma díky této situaci se investující firma dostává do nepříjemné situace, kdy on sám platí své závazky pozadu, cožsamozřejmě zvýší náklady.Některé firmy vidí v těchto termínových obchodech prostředek k tomu, aby zisk z jejich podnikání více závisel naplánech než na předpovědi měnícího se trhu. Znalost devizových trhů je velmi důležitá k úspěšnému podnikání a kezlepšení své konkurenceschopnosti na celosvětovém trhu. V současné době jsou devizové trhy postiženy tzv.„hypoteční krizí“, která negativně ovlivňuje celosvětové finanční i kapitálové trhy.LITERATURA:[1] JÍLEK, J. Finanční trhy a investování. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1653-4.[2] NÝVLTOVÁ, R.; REŽŇÁKOVÁ, M. Mezinárodní kapitálové trhy. Praha : Grada, 2007.[3] JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty, Grada v Praze 2006, ISBN 80-247-0342-4.[4] ISBN 978-80-247-1922-1, Česká národní banka: oficiální www stránky Česká národní banky [on-line]. Praha :ČNB, 2007. Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/cz/financni_trhy/devizovy_trh/. ISSN 1212-5075.[5] BusinessInfo : oficiální portál pro podnikání a export [on-line]. Praha. Česká agentura na podporu obchodu /CzechTrade, 1997-2007. Dostupný na WWW http://www.businessinfo.cz. ISSN 1212-5075.ADRESA:Ing. Juraj Dubovec, PhD.Žilinská Univerzita ŽilinaFakulta riadenia a informatikyUniverzitná 8215/1010 26 Žilinae-mail: dubovec@uniza.skIng. Tibor HlačinaEvropský polytechnický institut, s.r.o.Osvobození 699686 04 Kunovicee-mail: hlacina@edukomplex.czJUDr. Přemysl MichálekEvropský polytechnický institut, s.r.o.Osvobození 699686 04 Kunovicee-mail: michalek@edukomplex.cz„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.60


UČITEĽ AKADÉMIE POLICAJNÉHO ZBORU V BRATISLAVE A JEHO ÚLOHA V PROCESEROZVOJA SPOLOČNOSTILadislav DudorAkadémia Policajného zboru v BratislaveAbstrakt: Predkladaný článok sa zaoberá úlohou učiteľov v procese rozvoja spoločnosti a osobitne sazamýšľa nad postavením a úlohou učiteľa Akadémie Policajného zboru v Bratislave (ďalej len „AkadémiaPZ“) v tomto procese. Výchova i vzdelávanie predstavujú zložitú a náročnú činnosť, ktorá sa uskutočňujevo vzájomnej interakcii učiteľov a študentov. Práve táto oblasť spoločenskej činnosti spolu s vedeckoučinnosťou pedagogických zamestnancov sa významnou mierou podieľa na ďalšom napredovaníspoločenského vývoja, hoci si to sama spoločnosť často krát ani neuvedomuje a nedokáže adekvátnedoceniť jej význam.Kľúčové slová: učiteľ Akadémie PZ, Akadémia PZ, postavenie učiteľa, úloha učiteľa, spoločnosť, rozvojspoločnosti, vysoké školy, výchovno-vzdelávací proces, ciele výchovno-vzdelávacieho procesu, absolventAkadémie PZ, profil absolventa, študenti, vzdelanie, rolové očakávanie.ÚVODTak ako všade vo svete, aj v podmienkach Slovenskej republiky existujú spolu s množstvom iných spoločenskýchinštitúcií aj inštitúcie – vysoké školy, ktorých funkcia spočíva explicitne v tom, aby plánovaným a organizovanýmspôsobom prispievali k realizácií procesu socializácie. Škola ako spoločenská inštitúcia je charakteristická nielenjednotou noriem, formalizovaných rolových očakávaní a materiálnych podmienok, ale aj tým, že je poverovanápedagogickými úlohami na realizáciu ktorých zamestnáva špeciálne pripravených zamestnancov – učiteľov, ktorívykonávajú pedagogickú prácu ako svoje povolanie. 1Prvoradou úlohou kladenou na všetky vysoké školy a rovnako aj prvoradým cieľom každej vysokej školy jeposkytovanie kvalitného vzdelania v určitom resp. určitých akreditovaných študijných programoch. Podrobnákonkretizácia cieľov, zamerania, foriem a metód výchovnovzdelávacieho procesu je závislá na charaktere vysokej školya profilu jej absolventa.POSTAVENIE UČITEĽA AKADÉMIE PZ V SPOLOČNOSTIJednou zo sústavy vysokých škôl v Slovenskej republike je aj Akadémia Policajného zboru v Bratislave, ktorá pôsobíako štátna vysoká škola univerzitného typu a svoje poslanie napĺňa výchovou a vzdelávaním vysokoškolskykvalifikovaných a profesionálne zdatných odborníkov pre potreby Policajného zboru, odborných pracovísk rezortuministerstva vnútra 1 , ďalších štátnych 2 i neštátnych bezpečnostných služieb 3 a počnúc akademickým rokom 2005/2006aj vysokoškolsky kvalifikovaných odborníkov pre potreby verejnej správy. 4 Zovšeobecnene môžeme uviesť, žev podmienkach Akadémie PZ je cieľom vedenia školy ako aj jednotlivých učiteľov 5 dosiahnutie takej kvality jejabsolventa, ktorý bude schopný plniť úlohy zabezpečujúce garancie demokratického a právneho štátu.Keď hovoríme o úlohe učiteľa Akadémie PZ v procese rozvoja spoločnosti, musíme si najprv ozrejmiť postavenie jehosamotného v spoločnosti, pričom musíme brať ohľad na niekoľko významných aspektov. V prvom rade postavenieučiteľa v spoločnosti spoluvytvára status jeho povolania a postavenie, ktoré mu vyplýva z jeho spoločenskéhopostavenia na škole, ktorá je verejnou (štátnou) inštitúciou. Prevažná časť učiteľov Akadémie PZ je v služobnompomere t.j. sú príslušníkmi Policajného zboru Slovenskej republiky, z čoho im vyplýva postavenie verejného činiteľa 6 .Druhým aspektom je pozícia ktorá je na neho kladená požiadavkou vysokoškolského vzdelania. Kvalifikačné1123456ONDREJKOVIČ, P. Socializácia v sociológii výchovy, s. 123.napr. Hasičského a Záchranného zboru.napr. Zboru väzenskej a justičnej stráže.zamestnancov, ktorí vykonávajú svoju činnosť na základe zákona č. 473/2005 Z.z. o poskytovaní služieb v oblasti súkromnej bezpečnostia o zmene a doplnení niektorých zákonov (zákon o súkromnej bezpečnosti).KRAJNÍK, V., HALADÍK, J., SEKNIČKA, J. Akadémia Policajného zboru v Bratislave. s. 5, 12.učiteľom Akadémie PZ budeme pre potreby tohto príspevku rozumieť všetkých asistentov, odborných asistentov, vedúcich katedier a ďalšíchodborníkov, ktorí sú zainteresovaný na výchovno-vzdelávacej činnosti Akadémie PZ.porovnaj SEKNIČKA, J., HALÁDIK, J. Pedagogika pre učiteľov stredných odborných škôl Policajného zboru s. 50.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.61


predpoklady sa pri tom neobmedzujú len na vysokoškolské vzdelanie ako také, ale zahŕňa tri obsahovo odlišné zložkya to samotné odborné vzdelanie, pedagogické vzdelanie a tiež osvojenie si základných vedomostí z organizáciea riadenia školstva. Či už sa nám to páči alebo nie, rovnako významným aspektom postavenia učiteľa v spoločnosti jevýška jeho mzdového ohodnotenia v porovnaní so zamestnancami, ktorí majú porovnateľnú úroveň kvalifikáciea pracujú v iných odvetviach verejných služieb.Postavenie učiteľa Akadémie PZ v spoločnosti však determinujú aj ďalšie zložky, ktoré sa nedajú zabezpečiť anizákonmi, ani výkonnými opatreniami vlády, ale závisia predovšetkým od toho akú hodnotu prikladá spoločnosťvzdelaniu, ako vníma spoločnosť úlohu polície, aký je status školy a od výsledkov práce, ktoré sa prejaviakultivovaným, respektíve nekultivovaným výkonom štátnej resp. verejnej služby absolventov Akadémie PZ, znalosťouzákladných právnych predpisov a schopnosťami ich efektívnej aplikácie v praxi. 7ÚLOHY UČITEĽA AKADÉMIE PZ V SÚVISLOSTI S ROZVOJOM SPOLOČNOSTIZákladným stavebným kameňom a rozhodujúci činiteľom výchovnovzdelávacieho procesu vysokej školy v rámci jejinštitucionálneho rámca je teda učiteľ. Práve na jeho pleciach je ťarcha zodpovednosti za výsledkyvýchovnovzdelávacieho procesu a on je tým limitujúcim činiteľom, od ktorého v podstatnej miere závisí ďalšiesmerovanie spoločnosti. Možno sa to na prvé počutie zdá byť nadneseným konštatovaním, ale sme hlboko presvedčení,že je to tak. Musíme si uvedomiť, že učitelia vysokých škôl, bez ohľadu na skutočnosť, či sa jedná o školy verejné,súkromné či štátne, robia pre rozvoj spoločnosti ďaleko viac ako len samotné realizovanie vyučovacieho procesuv zmysle a v súlade s najnovšími vedeckými poznatkami.Určite nám vážení kolegovia dajú za pravdu, že okrem zabezpečovania odovzdávania nadobudnutých vedomostí,praktických návykov, zručností a iných odborných spôsobilostí vždy novej a novej generácii, učitelia prispievajúk rozvoju spoločnosti aj svojou vedeckou činnosťou t.j. tým, ako sa aktívne podieľajú na zdokonaľovaní a prehlbovanívedeckých poznatkov, napríklad už aj samotnou účasťou na organizovanej konferencii. Zmysel vedeckej činnostiučiteľov vysokých škôl sa však nevyčerpáva len vytváraním prirodzeného a potrebného teoretického základu prepedagogické a následne aj pre ďalšie vedecké aktivity odborných katedier či neustálym skvalitňovaním výchovnovzdelávaciehoprocesu prostredníctvom rozvoja teoretických základov určitej vedeckej disciplíny. Táto náročná činnosťmá aj významný prakticko-aplikačný aspekt umožňujúci pružne reagovať na dôležité súvislosti dnešnej dynamicky sarozvíjajúcej spoločnosti.Tradičnou a neodmysliteľnou úlohou učiteľa okrem vyučovania a jeho vedeckých aktivít je aj výchova (a to nielenv rámci vyučovacieho procesu), ktorá ako to vyplýva už zo samotného pomenovania „výchovno-vzdelávací proces“, ideruka v ruke so vzdelávaním a učitelia v rámci tohto procesu pôsobia aj na formovanie morálnych a charakterovýchvlastností študentov.Výchovno-vzdelávací proces však nieje jednostranným procesom, keďže sa uskutočňuje vo vzájomnej interakcii učiteľaa študenta. „Je všeobecne známe, že jednu z najvážnejších determinant úspešnej vysokej školy predstavuje kvalitavzťahu medzi pedagogickým zborom a študentami“ 8 . Vedenie Akadémie PZ sa preto usiluje, aby si obidve strany tentovzťah uvedomovali už od prvej chvíle ich vzájomného stretnutia 9 . Nestavia preto študentov len do roly pasívnychprijímateľov vedomostí, ale usiluje sa o vytvorenie takých podmienok, ktoré im umožnia aktívne sa podieľať na rozvojia rozhodovaní o živote a ďalšom smerovaní školy 10 a ovplyvňovať nielen kvalitu výchovno-vzdelávacieho procesu 11 aleaj ďalších služieb 12 poskytovaných v rámci Akadémie PZ vrátane mimoškolských a voľnočasových aktivít, pretožecelková spokojnosť a psychická pohoda študentov (a samozrejme aj učiteľov) je predpokladom dosahovania kvalitnýchštudijných výsledkov a zároveň je aj základným a všeobecným výchovno-vzdelávacím cieľom. Všeobecným výchovnovzdelávacímcieľom t.j. „ideálom výchovy a vzdelávania by mal byť dobrý (čestný, morálny, charakterný), múdry(vzdelaný, tvorivý), aktívny (samostatný, pracovitý, iniciatívny) a šťastný (vyrovnaný, zdravý) človek“ 13 .78910111213porovnaj Národný program výchovy a vzdelávania, projekt Konštantín [Online], [Pristúpené 18.11.2008] prístupné na WWW.DIANIŠKA, G. Úloha spoločenských vied vo vysokoškolskej príprave policajtov. In Miesto a úloha spoločensko-vedných disciplín v systémevysokoškolskej prípravy príslušníkov Policajného zboru. s. 10.V záujme tohoto cieľa rektor Akadémie Policajného zboru v Bratislave gen. prof. JUDr. Jozef Kuril, CSc., vo svojom príhovore pri oficiálnomslávnostnom otvorení akademického roka každoročne zdôrazňuje tento fakt.Členovia akademickej obce akadémie majú v zmysle čl. 3 ods. 1 písm. d) právo na slobodné vyjadrovanie a zverejňovanie svojich názorova v zmysle písm. e) rovnakého článku majú priznané právo voliť orgány akademickej obce a byť do nich volený. Článok 10 ods. 10 štatútuAkadémie PZ konkrétne stanovuje, že z celkového počtu 25 členov Akademického senátu je 9 členov z radov študentov. K ďalším možnostiamovplyvňovania života Akadémie PZ študentmi pozri bližšie Štatút Akadémie Policajného zboru v Bratislave.Akadémia PZ v záujme skvalitnenia výchovno-vzdelávacieho procesu každoročne formou anonymného dotazníka zisťuje názory študentov nakvalitu výučby, prácu učiteľov a na ich študijnú spokojnosť.Zástupcovia študentskej časti akademickej obce Akadémie PZ majú svoje zastúpenie okrem iného napríklad aj v stravovacej komisii.Koncepcia rozvoja výchovy a vzdelávania v Slovenskej republike na najbližších 15-20 rokov, Projekt Millénium. In Príloha učiteľských novínč. 6/2001, s. 8.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.62


Súčasné trendy všeobecného ovplyvňovania študentov vedú k tomu, že pedagóg neučí len špeciálne činnostia predmety, ale študentov pripravuje aj na spoločenský život. Preto sa stále väčší dôraz kladie na socializačné pôsobeniea celkové utváranie osobnosti. Socializačná funkcia školy a z toho vyplývajúca socializačná rola učiteľa sa prejavujepredovšetkým tým, že integruje mladých ľudí do spoločnosti, sprostredkuje spôsobilosti, ktoré jej umožnia plniťnastávajúce úlohy a roli ako v povolaní, tak aj v živote. Normalizuje jedincov a skupiny v súlade so spoločenskýmihodnotami, normami, pravidlami, ale zároveň ich aj imunizuje voči vplyvom cudzích myšlienkových smerov, kruhova kultúr. Učí ich prijímať a uplatňovať pravidlá a zásady správania, konvencie, zvyky a obyčaje, akceptované dohovory,mravné poriadky, hodnotové systémy, svetonázorové idey a presvedčenia, spôsoby myslenia, politické a mravné normy.V tomto procese sa tak súčasne utvára osobnosť študenta a reprodukujú sa spoločenské vzťahy. 14ZÁVERBez akejkoľvek nadsázky môžeme vysloviť názor, že učiteľstvo je poslanie a sme presvedčení, že človek, ktorý sa nasvojej životnej ceste rozhodol pre toto povolanie je svojim spôsobom tak trochu posadnutý étosom spravodlivosti,humánnosti či vierou vo vznešené ciele, pretože nikto si povolanie učiteľa nevyberá kvôli vidine rýchleho zbohatnutia.Každý učiteľ v priebehu svojho života a profesionálnej kariéry plní rozličné spoločenské úlohy a očakávania. Pozosumarizovaní uvedených skutočností možno skonštatovať, že od dobrého a kvalitného vysokoškolského učiteľa sapredovšetkým očakáva, že bude odovzdávať študentom najnovšie teoretické i praktické poznatky z oblasti určitéhovedného odboru, t. j. že bude plniť funkciu akejsi „nevyčerpateľnej studnice poznatkov“ a prispeje tým k celkovémurozvoju vzdelanostnej úrovne spoločnosti a jej konkurencieschopnosti v meniacich sa podmienkach spoločenskéhovývoja. Rovnako sa od neho očakáva, že svojím osobným príkladom prispeje k formovaniu morálnycha charakterových vlastností študentov, t.j. že bude výchovne pôsobiť na svojich študentov, a tým bude plniť významnúfunkciu pre rozvoj bezporuchovej a tolerantnej spoločnosti.Úplne na záver namiesto zdĺhavého hľadania odpovede na otázku, ako spoznať, kto je dobrým a kvalitným učiteľom sidovolíme použiť citát L. N. Tolstoja, ktorý povedal: „Ak učiteľ má lásku k práci, bude dobrý učiteľ. Ak má láskuk žiakovi, ako otec, matka, bude lepší ako učiteľ, ktorý prečítal všetky knihy sveta, ale nemá lásku ani k práci, ani kužiakom. Ak učiteľ spája v sebe lásku k práci i ku žiakom, je kvalitný učiteľ.“LITERATÚRA:[1] BAĎURÍKOVÁ, Z.; BAZÁLIKOVÁ, J.; KOMPOLT, P. et. al. Školská pedagogika. Bratislava : UniverzitaKomenského Bratislava, 2001. 256 s. ISBN 80-223-1536-2.[2] DANEK, J. a kol. Základy pedagogiky pre učiteľov SOŠ PZ. Bratislava : APZ, 1996. 104 s. ISBN 80-88751-73-X.[3] DIANIŠKA, G. Úloha spoločenských vied vo vysokoškolskej príprave policajtov. In Miesto a úloha spoločenskovednýchdisciplín v systéme vysokoškolskej prípravy príslušníkov Policajného zboru. Bratislava : Akadémia PZ,1994, s. 3-16. ISBN 80-88751-07-1.[4] Koncepcia rozvoja výchovy a vzdelávania v Slovenskej republike na najbližších 15-20 rokov, ProjektMillénium. In Príloha učiteľských novín č. 6/2001.[5] KRAJNÍK, V.; HALADÍK, J.; SEKNIČKA, J. Akadémia Policajného zboru v Bratislave. Bratislava : AkadémiaPZ, 2005, 76 s. ISBN 80-8054-368-2.[6] Národný program výchovy a vzdelávania, projekt Konštantín [Online], [Pristúpené 18.1.2008] prístupné naWWW .[7] ONDREJKOVIČ, P. Socializácia v sociológii výchovy. Bratislava : VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémievied, 2004. 200 s. ISBN 80-224-0781-X.[8] SEKNIČKA, J.; HALÁDIK, J. Pedagogika pre učiteľov stredných odborných škôl Policajného zboru. Bratislava: APZ, 2007. 229 s. ISBN 978-80-8054-409-6.[9] Štatút Akadémie Policajného zboru v Bratislave.14BAĎURÍKOVÁ, Z., BAZÁLIKOVÁ, J., KOMPOLT, P. et. al. Školská pedagogika s. 36-37„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.63


ADRESA:por. Mgr. Ladislav DudorAkadémia Policajného zboru v BratislaveKatedra verejnej správy a verejných financiíSklabinská 1835 17 BratislavaSlovenská republikaTel.: 09610 57 424E-mail: ladislav.dudor@minv.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.64


CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONULenka HalouzkováUniverzita Palackého OlomoucAbstrakt: Příspěvek se zabývá distančním vzděláváním s využitím e-learningu na Právnické fakultěUniverzity Palackého v Olomouci. Seznamuje čtenáře se základními východisky celoživotního vzdělávání,distančního vzdělávání a e-learningu. Neklade si za cíl poskytnout vyčerpávající informace o jednotlivýchpojmech, ale spíše nastínit jejich význam pro rozvoj společnosti jako celku.Klíčová slova: Celoživotní vzdělávání, distanční vzdělávání, e-learning, LMSSvět kolem nás se neustále mění. Dnešní svět není jako ten včerejší a ten zítřejší nebude jako dnešní. Každým dnem sezvyšuje množství nových informací, které si jedinec musí osvojit, aby si udržel a neustále zlepšoval své znalosti adovednosti. Dosáhnout úspěchu již není jednoduché. Klade se důraz na neustálé zvyšování kvalifikace, zvládnutí řadynových činností a přizpůsobení se novým situacím.Celoživotní vzdělávání každého jedince je tak více než kdy jindy klíčem k úspěchu. Celoživotní vzdělávání lzeuskutečňovat třemi možnými způsoby studia, a to formou prezenční, distanční a formou kombinovanou.Každý z nás na vlastní kůži zažil prezenční formu výuky, tedy „face to face“. Distanční formě bude více věnováno dálea kombinovaná forma výuky spojuje výhody obou způsobů výuky a odstraňuje jejich hlavní nedostatky.Celý vzdělávací proces se v dnešní době vyznačuje řadou nových možností, které ho odlišují od tradičních, zažitýchmetod vzdělávání. Jako hlavní představitel současnosti a především budoucnosti se jeví distanční forma vzdělávání,která je výsledkem reakce na měnící se potřeby a požadavky nejen společnosti, ale i studentů.Studium tak přechází od denní formy studia, korespondenčních kurzů přes využití telefonního spojení až poelektronickou výuku s využitím dálkového přístupu ke studijnímu portálu s učebními texty (e-learning).E-learning se stal v naší zemi pojmem teprve posledního desetiletí. Souvisí také s rozvojem informačních akomunikačních technologií, rozšířením jejich využitelnosti a také se zvyšováním počítačové gramotnosti obyvatelstva atouhou jedince po sebevzdělávání. Tímto se distanční vzdělávání přesouvá do zcela nového období svého vývoje.Vytváří tak novou formu vzdělávání, která je nazývána e-learning.Historie elektronického vzdělávání začala koncem 19. století, kdy bylo sestrojeno první rádio. Asi o 30 let později bylavynalezena elektronka, a to vedlo ke vzniku televizoru. Tím byl přenos informací rozšířen o vizuální složku. V 70.letech začaly být vyráběny osobní počítače a v 80. letech již existovala výuka přes počítače. Tím bylo dosaženo maximapo stránce multimediální. Maxima po stránce komunikace a přístupu k informacím mohlo být dosaženo až v letech 90.,kdy začala být budována celosvětová síť Internet.(1)Evropská komise definuje e-learning jako aplikaci nových multimediálních technologií a Internetu do vzdělávání zaúčelem zvýšení jeho kvality posílením přístupu ke zdrojům, službám, k výměně informací a ke spolupráci.E-learning však můžeme chápat také jako multimediální podporu vzdělávacího procesu za použití moderníchinformačních a komunikačních technologií, jejichž primárním úkolem je zvýšení kvality vzdělávání.Cílem elektronického vzdělávání je zvýšit přístup ke vzdělání a umožnit učení v příslušné kvalitě a za přijatelnou cenuzejména těm skupinám, kteří se vzdělávání nemohou účastnit prezenční formou nebo jsou jinakE-learning nespočívá v pouhém dodávání výuky ve formě elektronického vzdělávacího kurzu, ale kromě vlastní tvorbypokrývá i oblasti jako je např. plánování, monitorování, sdílení vědomostí apod. Jinými slovy: e-learning může býtúčinný pouze tehdy, pokud jsou účelně propojeny jeho dvě podstatné složky: pedagogická a technologická, přičemžpedagogická složka je prioritní.Jelikož elektronické vzdělávání (e-learning) slouží především jako podpora distanční formy výuky, stojí za zmínku, ževznik distančního vzdělávání se datuje rokem 1837. V tomto roce Isaac Pitman zahájil ve Velké Británii výukutěsnopisu formou korespondenčních kurzů rozesílaných poštou(2).Distanční vzdělávání je charakterizováno zejména separací, oddálením studujícího a učitele. Může jít o oddálení vprostoru, v čase či obojí. Podstatou distanční výuky je řízené samostudium, které je koordinováno vzdělávacíinstitucí(3)„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.65


Distanční studium je multimediální forma řízeného studia, v němž jsou vyučující (speciální termín pro jejich označenív této formě studia - tutoři) v průběhu vzdělávání trvale nebo převážně fyzicky odděleni od vzdělávaných.(4)Evropská komise definuje „distanční vzdělávání“ v Memorandu o otevřeném distančním vzdělávání v Evropskémspolečenství (1991) následovně: „Distanční vzdělávání je definováno jako jakákoliv forma studia, kde sice student nenípod stálým či bezprostředním dohledem tutorů, nicméně má prospěch z plánování, vedení a vyučování poskytovanévzdělávací institucí. Podstatným rysem distančního vzdělávání je samostudium, a proto je silně závislé na didaktickykvalitním návrhu materiálů, které musí nahrazovat interaktivitou, jež je běžná mezi studentem a vyučujícím při výucetváří v tvář. Samostudium je trvale podporováno tutorským a konzultačním servisem, který je v ideálním případěposkytován regionálními studijními centry a ve stále větší míře využívá moderní komunikační média.“U distančního studia se tedy jedná o způsob řízeného sebevzdělávání, kde nejdůležitějším nástrojem jsou studijnímateriály, doplněné dalšími distančními komunikačními prostředky (audio a video záznamy, počítačové programy,telefony, faxy, e-maily, počítačové sítě). Tyto pomůcky v distančním vzdělávání se nazývají distanční či studijní opory.Přes zmíněnou multimediálnost systému distančního vzdělávání zůstávají stále základním studijním materiálem texty,které se však zásadním způsobem liší od textů používaných pro prezenční studium. Pro distanční vzdělávání sepoužívají učební materiály napsané problémovým způsobem – plné otázek, textových vynechávek, námětů na cvičení,krátkých testů, shrnutí, zadání případových studií aj. Cílem je umožnit plnohodnotné, řízené, samostatné studium adůležitým znakem je fakt, že takové texty jsou psány zkušenými a speciálně školenými autory. Tyto studijní textyurčené pro distanční vzdělávání jsou použitelné i v jiných formách studia, ale nikoliv naopak.V počátcích distančního vzdělávání formou e-learningu se na webových stránkách vystavovaly jen jednotlivé studijnítexty a komunikace mezi studenty a tutory probíhala pomocí faxů, později emailů. Dnes je situace jiná. Studenti sedostanou ke svým studijním materiálům za pomocí LMS (Learning Management System, neboli systém pro řízenívýuky), který v sobě integruje nástroje pro komunikaci mezi studenty a učiteli navzájem a řízení studia (nástěnka,diskusní fórum, chat, tabule, knihovna) a schopnost zpřístupnit studentům učební materiály. LMS existuje velmi mnohoa některé univerzity vyvíjí své vlastní.Pro studenta je LMS jeho vlastním virtuálním studijním prostředím, ve kterém nalezne kurzy, testy, pokyny jakstudovat, může se účastnit diskusních fór k jednotlivým tématům, či konzultovat některé nejasné části učební látky tak,jakoby se nacházel ve skutečné třídě (2).LMS je použitelný pro každý druh vzdělávání, od krátkých kurzů až po graduální studijní programy, a jeho účastníkemmůže být každý člověk bez rozdílu věku, pokud je schopen na odpovídající úrovni samostatně studovat a má vlastnízodpovědnost za vzdělávací postup a cíl, kterého chce dosáhnout (5)Dalším charakteristickým znakem distančního vzdělávání je umožnit studentovi naprostou autonomii učení. Studující sivšak musí osvojit schopnost využít ke svému studiu moderní vzdělávací technologie, k nimž elektronicky řízenéstudium prostřednictvím e-learningu patří. Distanční studium je pro studujícího náročné zejména z důvodusamostatnosti – záleží především na studujícím „kdy, kde a jak“ si pro studium vyhradí svůj čas. Studium v rámci e-learningu klade na studenta ještě specifické požadavky vyplývající ze základní uživatelské znalosti práce s PC aprostředí Internetu. (2)Distanční programy a kurzy v rámci CŽV jsou určeny dospělým, vyzrálým, motivovaným jedincům, kteří se chtějí apotřebují „učit celý život“ (zájmové kurzy, kurzy pro zvýšení kvalifikace, rekvalifikační kurzy, získání novýchkompetencí, atd.). Můžeme se s ním setkat i na nižším stupni vzdělávání, zejména při doplňování si vzdělání dospělými.Můžeme se s ním také setkat v nabídkách firmám ke zvyšování odbornosti jejich zaměstnanců a v neposlední řadě sevyužívá i ve státní správě k doškolování a zvyšování kvalifikace státních úředníků.Tento způsob studia nejvíce využívají dospělé osoby, mají tak možnost kombinovat své ekonomické, rodinné ispolečenské aktivity se studiem. Využívají zejména časovou nezávislost studia. Tato skutečnost také napomáhá faktu,že takové studium je vhodné pro všechny skupiny obyvatelstva, handicapované osoby, sociálně slabší část obyvatelstvanebo třeba i geograficky vzdálenější studenty od místa studia. Distanční studium tedy zajišťuje komplexní přístupk řešení vzdělanosti osob se speciálními i specifickými potřebami.Tyto nové trendy s sebou nesou mnoho kladů. E-learning ovlivňuje u studentů rozvíjení studijních dovedností, potažmoschopností čtení a psaní. Zcela jistě počítače ovlivnily studijní schopnosti u všech svých uživatelů. Studenti, používajícíweb jako zdroj svých informací, musí mít zcela nové dovednosti než jejich nepočítačoví předci. Musí umět pracovats celou řadou programů, umožňujících práci v síťovém prostředí.E-learning rozvíjí u studentů rovněž novou schopnost zhodnotit, která z informací či znalostí z té spousty, která se jim„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.66


z různých informačních zdrojů nabízí, je pro ně nejvýznamnější a která méně podstatná či nepodstatná. Studenti rovněžmusí umět syntetizovat informace z různých zdrojů do smysluplného celku (6)Tento posun v dovednostech a schopnostech není možné hodnotit jinak než kladně. Je třeba přizpůsobit se okolí,okolnímu světu, protože si musíme uvědomit, že nežijeme uprostřed ničeho. Také je třeba přijímat nové způsobyvzdělávání, ač se liší od tradičních, léty odzkoušených, protože jejich výsledky jsou častokrát mnohonásobně lepší.Právnická fakulta UP v Olomouci nezůstává v tomto ohledu pozadu. S distančním vzděláváním začala již v roce 2001.PFUP má v současné době v této formě studia akreditovány první dva ročníky magisterského studia oboru Právo, dálepracuje na akreditaci bakalářského studia oboru Právo ve veřejné správě. Právnická fakulta UP je také akreditovanouinstitucí pro vzdělávání úředníků dle zák. č. 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných celků a o změněněkterých zákonů, jež zahrnuje jak vstupní vzdělávání úředníků, tak jejich průběžné vzdělávání, i získání zvláštníodborné způsobilosti v různých oblastech jejich činnosti.Tím, že student není nucen zanechat svých ekonomických aktivit v regionu, v kterém se převážně zdržuje, není nucenčasto migrovat za studiem ani není striktně časově vázán svými studijními povinnostmi, ovlivňuje svůj region nejensvými pracovními výstupy, ale i např. ekonomikou rodinného hospodaření. Celoživotního distančního vzděláváníumožňuje zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných osob i v regionech, kde se vysoká škola nenachází. Již samotnéstudium na příslušné fakultě ovlivňuje postavení a chování dotčené osoby v jeho prostředí, zvyšuje jeho znalosti adovednosti, které může aplikovat při své práci v reálném čase. Proto můžeme říct, že vysoká škola, zde přímo PFUP, jepřímým a významným facilitátorem rozvoje společnosti i mnoha regionů.LITERATURA:[1] NOCAR, D. a kol. E-learning v distančním vzdělávání. Olomouc : CDV UP Olomouc, 2004. ISBN 80-244-0802-3[2] E-learning (online). Dostupný z WWW: http://www.elearningeuropa.info[3] KOMENDA, A. LMS UNIFOR – průvodce studiem pro studenty. DVD. Olomouc : Hanex, 2006. ISBN 80-85783-53-3.[4] KOMENDA, A. LMS UNIFOR – průvodce studiem pro tutory. DVD. Olomouc : Hanex, 2006. ISBN 80-85783-56-8.[5] LMS systém (online). Dostupný z WWW: http://www.e-learn.cz/uvod_coje.asp?menu=elearning&submenu=coje[6] MIKULECKÝ, P. O vztahu managementu znalostí a eLearningu. In Intermedia 2003. Sborník z konferenceIntermedia 3/2003. Hradec Králové : Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-222-4.[7] DUBOVEC, J.: „Cost-benefit analýza e-vzdelávania“ medzinárodná vedecká konferencia „e-learn Žilina, ŽUŽilina 2005, str. 305-310, ISBN 80-8070-190-3.ADRESAMgr. et. Mgr. Lenka HalouzkováTř. 17. listopadu 8771 11 Olomouctel. 58 563 7700„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.67


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.68


PERFORMANCE MANAGEMENT AROUND THE GLOBEAnna HavranováŽilina University in ŽilinaAbstract: The economic world is discussing the use of management systems which may help to avoid crisissituations in the future, which may bring success for businesses and ensure the stable position amongcompetitors in the current financial crisis. Recent experience has introduced a system of performancemanagement, a way to improve performance and that way to improve business. Performance managementsystems have been used all over the world; nevertheless they are used in their various forms andmodifications. These systems are strongly influenced by different conditions of the environment in whichthey are to be implemented. Structure, use, challenges, key factors of performance management systemschange from country to country. Regardless of all the differences, we talk about the same performancemanagement systems that improve performance of people and thereby improve business.Key words: Performance management, performance, global performance management, managementsystems, performance appraisal, performance evaluation, human resource managementINTRODUCTIONThe methods of managing the businesses, companies, corporations and organizations are frequently discussed in today´ssituation in the economic environment. Managers are here to find a solution in the current hard conditions during theeconomic crisis. Their attempts now focus on improvement of performance of businesses they manage and they shouldrescue. This is a challenge for any company managers to find a way how to enhance performance, how to manage allthe subordinates to perform as efficiently as possible and how to utilize the hard situation to implement changes andnew methods.Of course nobody has ever developed a method that is declared to be simply adaptable and implementable and to beworking for 100 percent. Economic environment is influenced by many factors and any method should be implementedwith regard to the specific features of particular environment and particular businesses. It is interesting how individualmethods change in different environments.The differences are most obvious at different countries. Therefore I have chosen the countries representing the areaswith specific historical, cultural, economical background to point out the specific implementation of such a usefulmanagement method as the performance management is today. I have chosen the U.S. to represent the birthplace of theidea, then British performance management systems to represent the Anglo-Saxon area, then France as a representativeof the continental Europe and Japan as a symbol of progress and changes.I hope my short discussion will show that the businesses in Slovakia do not have to be afraid to implement newsystems, particularly performance management, excusing it with different conditions. It should be only accepted that allsystems have their modifications and it is only on managers what form they will implement to use all advantages theimprovement of performance offers.PERFORMANCE MANAGEMENTIf businesses want to be successful in today´s world, they must be willing to learn. They must modify, change andimprove. Successful business realizes the need of permanent improvement and looks for their opportunities. In currentdynamic time of globalization the businesses need a quality strategy that will help them at highly competitive markets.Such a strategy must be supported by performance of human resources. (Vodák, J., Kucharčíková, A., 2007).Management of performance represents such a possibility.Performance management has been described in many ways. There is no single definition scholars working in this fieldhave agreed on. The performance domain thus seems to be rather multifaceted (Cascio, W., 2006). Armstrong andBaron (1998) have defined PM as “... a strategic and integrated approach to delivering sustained success toorganizations by improving the performance of the people who work in them and by developing the capabilities ofteams and individual contributors.”„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.69


Since performance is viewed differently in different cultures, the mechanisms to evaluate and manage performancemust be designed to address the local context. For example, seeking feedback on one´s performance may be viewed asappropriate and desirable in individualistic cultures like the US, but such behaviour would be deemed out of place andhighly inappropriate in a collectivist culture such as China (Bailey, J., Chen, C., and Dou, S., 1997).Therefore this paper should focus on differences of performance management systems around the globe, in selectedcountries that might show the variety of the same theory in the practical use. I have chosen the USA as the birthplace ofperformance management systems, the UK as a traditionally different country from the rest of the world, France as anexample of the European continental country and Japan, one of the economic leaders in the world.PERFORMANCE MANAGEMENT SYSTEMS IN THE BIRTHPLACE OF THE IDEAThere are all types of businesses in the USA, from multibillion dollar, multinational corporations to the smallest familyownedfirms. Therefore there is no “American style” of performance management. There is a wide scale of performancemanagement systems used in the USA.American history is a story of independence and self-determination. (Varma, A., Budhwar, Pawan S., DeNisi A., 2008)Citizenship of the U.S. is very diverse; however, the common national culture is very strong and built upon ideas ofindividualism, capitalism and democracy. These ideas made a ground for the importance of personal responsibility foractions, expectation that intelligence and hard work bring wealth and the right of individuals to determine their ownfutures.Strong individualistic U.S. culture resulted in the idea that employees should be evaluated on their individualperformance and contributions. Therefore performance evaluation in the U.S. is largely focused on the performance ofindividual employees rather than the performance of teams and work units. As a capitalist country, workers in the U.S.expect that their rewards will be a direct result of their individual contributions. As a result, there are competitiveaspects to many performance management systems in which only the best performing employees receive the greatestrewards. Pressure from stockholders, leaders and boards of directors generate company climates that are results-orientedand driven to be highly successful and profitable. As a democratic country, the U.S. employees expect that performancemanagement systems will be administered in a fair and transparent manner and that employees will also have input intohow their performance is evaluated. (Varma, A., Budhwar, Pawan S., DeNisi A., 2008)Currently, most U.S. organizations use their performance management systems for decision-making but fewer of themuse performance management to guide employee development. The decision about the purpose of performancemanagement systems should be based on the organization´s performance management goals. Although manyorganizations want to implement a performance management system that serves both decision-making anddevelopmental purposes well, this is difficult to achieve in practice (Rotchford, N.L., 2002). For example, the type ofrating is different at each one of them. Numerical rating is more important for decision-making, on the other hand,narratives tend to provide more useful information from a developmental perspective. (Varma, A., Budhwar, Pawan S.,DeNisi A., 2008) Thus, for a performance management system to achieve its maximum potential, it is best to choose onepurpose – decision-making or development – and customize the system to best achieve that purpose.There are three key factors that impact all performance management systems in the U.S. essentially, and they are: afocus on results, implementation of automated human resource systems and a legal environment that allows challengesof employment practices. The U.S. has long been driven by bottom-line results, and this focus has increased in recentyears, likely due to intense international competition that U.S. corporations have recently faced. The value of results andtheir use to drive performance has been a cornerstone of many performance management trends, such as Managementby Objectives systems popular in the 1970s (Rodgers, R. and Hunter, J.E., 1991). A current U.S. trend in this area is theuse of cascading goals and objectives, where the organization´s strategic goals are cascaded down to every level in theorganization. Thus, each employee is accountable for accomplishing specific objectives that are aligned with theorganization´s mission (Hillgren, J.S. and Cheatham, D.W., 2000). Employee performance is evaluated on the extent towhich these objectives are met. Despite the fact that this approach seems very logical in theory, it brings manyproblems, e.g. objectives are too easy, unattainable or unsystematic across individuals who occupy the same jobs,setting objectives is in advance is very difficult today, and finally an exclusive focus on results can yield a deficientperformance assessment because no consideration is given to how employees achieve their results (Varma, A.,Budhwar, Pawan S., DeNisi A., 2008).To achieve maximum results, the U.S. has a long history centred on efficiency of operations in organizations. This hasrecently resulted in widespread implementation of automated Human Resources Information Systems to moreefficiently deliver the vast majority of human resource-related business functions. Increasingly, performancemanagement has also become integrated into these large systems as more and more tools and platforms have been made„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.70


available that automate all aspects of the appraisal process.Performance management is often referred to as the “Achilles Heel” of the HRM. A survey by Watson Wyatt showedthat only 30 percent of workers felt that their company´s performance management system helps to improveperformance. Less than 40 percent said that their systems established clear performance goals, generated honestfeedback or used technology to streamline the process. While these attitudes might be attributed to poorly designedsystems, it is usually not poorly developed tools and processes that cause difficulties with performance management.Rather, difficulties arise because performance management relies on human interactions and is an extremely difficultprocess to implement effectively. There are three particularly problematic challenges with implementing effectiveperformance management systems in the U.S.: Organizational members view PM as an administrative burden to beminimized rather that an effective strategy to obtain business results, managers and employees are reluctant to engage incandid performance discussions and judgement and time factors impede accurate performance assessment. (Varma, A.,Budhwar, Pawan S., DeNisi A., 2008)Effective performance management systems in the U.S. have a well-articulated process for accomplishing evaluationactivities, with clearly defined responsibilities for managers and employees. Most systems contain some variation of thefollowing processes:Figure 1 - Characteristic performance management process in U.S. organizations (Varma, A., Budhwar, Pawan S.,DeNisi A., 2008, pg. 108)However, experienced practitioners agree that having an effective process is a necessary but not sufficient condition forhaving an effective performance management system. It is equally, if not more, important that a system be implementedeffectively and that managers and employees take it seriously, because this is what determines whether the PMS willyield positive results.PERFORMANCE MANAGEMENT SYSTEMS IN ANGLO-SAXON COUNTRIESThere are still many organizations in Anglo-Saxon countries today that struggle to implement the most basicperformance management systems although there were some organizations back in the 1980s that could claim fairlysophisticated systems. If we look back over the main developments in practice amongst organizations in Anglo-Saxoncountries, then it has evolved through successive stages given in order of attention to cost effectiveness in 1980s, a moredevelopmental agenda focused around the enablement of competence and broader performance specifications by theearly 1990s, greater concern about the need for mutual employer-employee understanding about performance by thelate 1990s, and finally, by the early 2000s, concern about broad strategic imperatives that might be hindered by a poorlydesigned performance management systems and attention to the need for coherence between performance managementsystems and other HR agendas such as talent management and total rewards management.The latest Cranet 2004 data shows that 90 percent of UK organizations formally assess managers through the use of aPerformance Appraisal scheme, compared to 88 percent in Greece or Sweden, 81 percent in Germany but only 65percent in Slovakia (Brewster, C., Sparrow, P. and Vernon, G., 2007). Sparrow and Hiltrop (1994) identified threecomparative HR features that could be linked to the nature of performance management systems: the role of specific„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.71


cultural values, the efficiency of the manager-subordinate relationship and the level of strategic integration anddevelopment of HRM. In the UK the national culture combines low-power distance with low-uncertainty avoidance,which is associated with a higher tolerance of risk and acceptance of dependencies in performance, a reliance onresourcefulness and adaptability in achieving goals and a tendency to be reactive rather than proactive feedback.According to Fletcher and Williams (1992) at the time four of five performance management systems were consideredto be failing on the grounds that the system was not used, modelled or supported at the top of the organization, linemanagers viewed the system as an administrative burden, performance objectives were subjective and subject to changeor managers were incapable of giving effective and constructive feedback or dealing with conflict. Much activity insideorganizations in Anglo-Saxon countries since this period may be seen in the context of attempting to improve theefficiency of the employment relationship and historically high levels of performance management systems failure.Performance management system now represents a fairly mature HR technology in the Anglo-Saxon countries. (IRS1994). A 1994 industrial Relations Service survey reported that 90 percent of UK respondents used an appraisal systemand by 1999 this figure had reached almost 100 percent. The design of performance management systems is stilldebated in terms of micro issues of fairness, assessment validity and strategic sense-making. Despite these remainingissues relating to fairness, the design of performance management systems today is judged more in terms of coherence –how it supports macro corporate imperatives, such as the delivery of an appropriate customer experience. Theprofessional rhetoric around the topic has become increasingly sceptical. However, performance management system isone of those HR processes that can be e-enabled, and so attention to it has been subsumed within a broader move toautomated transactions, capability development and strategic support.The field of PMS in the Anglo-Saxon countries is a mature one. Organizational practice has clearly evolved throughsuccessive concerns for cost effectiveness, competence, commitment and coherence. The more recent focus of attentionon value-based HRM and person-organization fit brings with three potentially different “faces” for performancemanagement systems. From a comparative HRM perspective, a range of factors can be linked to the nature ofperformance management systems in the Anglo-Saxon countries, including individual values orientation, the(in)efficiency of the employment relationship and levels of development of HT to line management. The professionaldialogue has become increasingly sceptical but new avenues of practice that serve performance management aims areopening up. The interests of UK academics are unique and have moved away from the US dialogue around accuracyand fairness toward political context and user acceptability.PERFORMANCE MANAGEMENT SYSTEMS ON THE CONTINENTTo show the development in the continental Europe, I have chosen a more detailed look on France. HRM in Francestarted from a personnel administration and legal background position. The primary mission was to ensure that the firmcomplies with all legal provisions. Training is another important aspect of HRM in France since firms are legallyobliged to invest 1.6 percent of annual payroll into the training of employees. The management of performance in thiscontext entered rather late into the area of people management and HRM. Historically, performance management inFrance was either linked to physical and mechanical performance of process in industrial manufacturing or, since the1960s, to stock market portfolios of shares. It was in the 1980s that performance management entered into HRM on alarger scale, notably with a more structured performance appraisal and the evaluation of employees. Since then,performance management in French organizations has seen an evolution from a tool based on measurement toward aninstrument used for motivating people in the firm as well as evaluating intellectual capital. More recent evolutions ofperformance management integrate aspects of coaching, competence-based management and the knowledge worker inthe wider area of HRM (Varma, A., Budhwar, Pawan S., DeNisi A., 2008).In France, the impact of the legal environment on performance management can be seen as minimal if there is anyimpact at all. French labour law gives large flexibility to assess and evaluate performance employees so long as basicprinciples of merit and non-discrimination are respected.Performance is strongly related to quality, notably if it is considered on the level of the whole organization. While largecorporations seem to follow more global approaches of performance management systems dominated mostly by US,medium and small enterprises in France appear to be more reserved with respect to the implementation of thosesystems. Specifically, performance appraisal systems and their strategic HRM elements tend to be generated, if at all, byvisionary individuals at these firms, notably the founders or the heads of the organization.France is characterized high on power distance, high on uncertainty avoidance, high on individualism and moderate onthe masculinity index with a rather feminine attitude (Varma, A., Budhwar, Pawan S., DeNisi A., 2008). Personalappraisals in France tend to be influenced by the prevailing elite systems (Brunstein I., 1995). If the individual to beevaluated comes from more prestigious background, the personal appraisal will be more positive because of a priorimore favourable expectations. Therefore, the often used management by objectives as a base for measuring possible„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.72


performance indicators seems to be subjective according to this context.High power distance in France leads to a very low degree of openness and lack of transparency between both parties ofevaluation process. Overall the employee-manager relationship is characterized by a lack of trust and circumvention ofdirect feedback.As in most continental European countries, French employees value stability and longer lasting, stable employmentrelationships. Quality of life and work-life balance tend to be valued higher than basic economic considerations.(Varma, A., Budhwar, Pawan S., DeNisi A., 2008). This has also an influence on cooperation at work. Frenchemployees prefer a job placement with challenging interpersonal interaction and a positive climate. Since interpersonalties tend to be very important, open criticism of others, notably along the hierarchical line, is avoided. This also impactsfeedback which is often only given when improvements and corrections are requested by the superior.We see a rather low impact of performance appraisal on promotion, pay rises etc. in the traditional French companybecause of the social differentiation between employees already existing independent from actual professionalperformance. Performance-based pay is introduced in France mainly for senior managerial staff and follows USexamples (Varma, A., Budhwar, Pawan S., DeNisi A., 2008).French historical cultural underpinning is a major influence for performance management systems as well as forperformance appraisal processes. Influences of globalization, corporate culture and organizational norms appear to berather weak in the French case, even if corporations in France, particularly larger ones, formally adopt the US andAnglo-Saxon example of performance management systems. (Varma, A., Budhwar, Pawan S., DeNisi A., 2008).PERFORMANCE MANAGEMENT SYSTEMS IN JAPANStrength of the Japanese performance management system lies in its ability to support employee and organizationallearning. Beyond simple descriptions of lifetime employment, seniority wage and promotion recent observers havebegun to describe Japanese HRM as a system in which learning new skills and acquisition of knowledge are supportedand encouraged, performance management practices such as extensive in-house training and compensation practicesthat reward both employee performance and skill development, and other supporting HRM practices, broad jobstructures and employee participation, are often cited as components of the Japanese HRM system (Nonaka, I. andTakeuchi, H., 1995).Yet, as has been described by a number of researchers (Jacoby, S.M., 2005), the past 15 years has been a period ofchanges in white-collar HRM practices in Japanese corporations. In this period, many of the treasured principles ofJapanese white-collar HRM practices are said to have been modified or replaced by other principles. Employeeevaluation and reward practices have shifted toward an emphasis on individual employee´s performance from anemphasis on employees´ skill and seniority, leading to a larger disparity in pay among employees. Individualperformance, as opposed to team and corporate performance, is now used as one of the major determinants ofemployees´ compensation and, consequently, leads to larger wage disparity and fluctuation (Morishima, M., 2002).The change is most visible in the arrangements for the compensation of middle and senior managers, although a numberof firms have also introduced similar measures for a range of non-managerial workers. According to a survey conductedby the Ministry of Labour in Japan in 1996, approximately 7,9 percent of large firms have built some type of pay-forperformancecriteria into their compensation practices. According to a report by Tsuru, T., Morishima, M. andOkunishi, Y. from the 1997 survey, 54,0 percent of the firms that play major roles in the Japanese economy, have sometype of pay-for-performance scheme for at least some segment of their workforce (Varma, A., Budhwar, Pawan S.,DeNisi A., 2008).As a result of these changes, employees are evaluated on the basis of both performance and ability. Forms assignapproximately 40 percent of the weight to performance and about 25 percent to ability/competence. (Varma, A.,Budhwar, Pawan S., DeNisi A., 2008). Use of ability/competence and performance in employee evaluation is one majorcharacteristic of the Japanese performance management systems.Another change is Japanese corporations´ slow yet steady departure from the lifetime employment system. It is now notuncommon for firms to hire a large number of mid-career workers as full-time employees and to outsource work thatused to be conducted by regular, full-time workers, to external service providers. Regular advancement through andhappy retirement from the firm that worker had chosen in their young age are now an outcome reserved only for aprivileged few.The importance of having mechanisms that appeared to increase procedural fairness has increased. As has been the casein many other countries, short-term transactional relationships have emerged in the Japanese performance managementsystems.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.73


Japanese firms have responded to some extent by instituting ways of disclosing to their managers information on theevaluation processes and outcomes, but its extent is still limited. For example, complaints and dissatisfaction regardingevaluation results are more likely to be dealt with through informal interaction with superiors than through formalmechanisms.CONCLUSIONThe objective of this paper was to point out the differences of performance management systems in selected parts of theworld. Today, in the time of the economic crisis, all managers look for solutions how to overcome this hard time andwhat to do to avoid similar situations in the future. This paper has offered one possibility – management system focusedon performance, improvement of the results and enhancing of efficiency of business. Performance is the merit that canmake a business competitive and successful.Despite the fact that we discuss one term, the performance management, we talk about the different things in differentcountries. Differences in culture, technology, or simply tradition make it difficult to directly apply techniques that haveworked in one setting, to a different setting (Bjőrkman, I., 2004). It is obvious that the more countries we discuss themore approaches we find. History, culture, economic maturity, they all are the determinants of the performancemanagement systems.This paper has shown that one system can have many variants and it is only the task of a manager to find the right wayof using a method. Practice has proved that performance is the right measure to manage a successful business, however,it must be adapted to particular conditions. I haven´t talked about a performance management system specified by sometheory with detailed features, I have talked about the idea that should cover all the operations and motivating actions tomake the people making business performing as efficiently as possible. This should be the case of the Slovak companiesas well, to find the right way not only to talk about performance but to its real enhancement.REFERENCES:[1] ARMSTRONG, M. Performance management. London : Kogan Page 2006, ISBN 0-7494-4537-8.[2] ARMSTRONG, M.; BARON, A. Performance management: The new realities. London : Institute ofPersonnel and Development. 1998, ISBN 0852927274.[3] BAILEY, J.; CHEN, C.; AND DOU, S. Conceptions of Self and Performance-Related Feedback in the U.S.,Japan and China, Journal of International Business Studies, 1997.[4] BJŐRKMAN, I. Transfer of HRM to MNC affiliates in Asia-Pacific, in P. Budhwar: Managing HumanResources in Asia-Pacific. London : Routledge. 2004, ISBN 0-415-30006-1.[5] BREWSTER, C.; SPARROW, P.; VERNON, G. International Human Resource Management, 2 nd edition,Wimbledon : CIPD Publishing. 2007, ISBN 1843981599.[6] BRUNSTEIN, I. Human Resource Management in Western Europe, Berlin. New York : Walter de Gruyter.1995, ISBN 3-11-014275-9.[7] CASCIO, W. Global performance management systems, Handbook of Research in International HumanResource Management. Cheltenham, U.K., and Northampton, USA : Edward Elgar Publishing. 2006, ISBN978-18-454-2128.[8] FLETCHER, C.; WILLIAMS, R. The route to performance management, Personnel management Vol. 24No.10, pp. 42-47, 1992.[9] HILLGREN, J. S.; CHEATHAM, D. W. Understanding Performance Measures: An Approach to LinkingRewards to the Achievement of Organizational Objectives, Scottsdale : WorldatWork, 2000, ISBN1579630340.[10] Industrial Relation Service, Improving performance: a survey of appraisal arrangements, Employment Trends556: 5-14, 1994.[11] JACOBY, SANFORD M. The Embedded Corporation: Corporate Governance and Employment Relations inJapan and in the United States. Oxford : Oxford University Press. 2005, ISBN 0691133840.[12] KAPLAN, R. S.; NORTON, D. P. The Balanced Scorecard. Boston : Harvard, Business School Press 1996,ISBN 0-87584-651-3.[13] MORISHIMA, M. Pay practices in Japanese organizations: changes and non-changes. Japan Labour Bulletin41(4), pp. 8-13.[14] NONAKA, I.; TAKEUCHI, H. The Knowledge-Creating Company, Oxford and New York : OxfordUniversity Press. 1995, ISBN 0-19-509269-4.[15] RODGERS, R.; HUNTER, J. E. Impact of management by objectives on organizational productivity, Journalof Applied Psychology, Vol. 78 pp.51-155.[16] ROTCHFORD, N. L. Performance management, in J.W.Hedge and E.D.Pulakos: ImplementingOrganizational Interventions, San Francisco : Jossey-Bass. 2002, ISBN 9780787957223.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.74


[17] SPARROW, P. R.; HILTROP, J. M. European Human Resource Management in Transition. London :Prentice-Hall. 1994, ISBN 13-202095-5.[18] VARMA, A.; BUDHWAR, P. S.; DENISI, A. Performance management systems, A global perspective. Oxon: Routledge 2008. ISBN 0-415-77176-3.[19] VODÁK, J.; KUCHARČÍKOVÁ, A. Efektivní vzdelávaní zaměstnancú. Praha : Grada, 2007, ISBN 978-80-247-1904-7.ADDRESS:Ing. Anna HavranováPart-time doctoral studentFaculty of Management Science and Informatics,Žilina University in Žilinatel.No.: +421 903 220184E-mail: annahavranova@yahoo.com„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.75


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.76


INFORMÁCIE A POZNATKY V ZNALOSTNEJ SPOLOČNOSTIŠtefan HittmárŽilinská univerzita v Žiline„Poznatky a informácie sú dnes jediným zmysluplným zdrojom.Tradičné výrobné činitele - pôda, práca a kapitál sa nestratili, alestali sa druhoradými. Hlavným producentom bohatstva sú informáciea poznatky“.- P. F. Drucker -Abstract: The paper deals with evaluation of information sources in business as an important managementtool. It explains the basic differences between data, information and knowledge. In the article there ispresented a basic model of management and described the influence of knowledge to management. On theend of this paper, there is express Knowledge Management as direction for improvement of sustainedcompetitive advantage.ÚVODCelosvetový spoločenský vývoj je charakterizovaný zásadnou transformáciou, ktorá mení spoločenské pomery z´industriálnej´ na ´informačnú´ spoločnosť. Informatizácia sa na začiatku 21. storočia stala jedným z najvýznamnejšíchčiniteľov fungovania a rozvoja ekonomík vyspelých krajín. Výrazne ovplyvňuje súčasné podnikateľské podmienkya podstatnou mierou vplýva na jeho prosperitu. Rozhodnou mierou ovplyvňuje súčasné hospodárske prostredie a kvalitapráce s informáciami v podniku patrí medzi strategické činitele prosperity a konkurencieschopnosti podniku.Táto skutočnosť rozhodnou mierou vplýva na podnikateľskú činnosť, zasahuje do fungovania podnikov, mení filozofiuich systémov riadenia a v konečnom dôsledku výrazne usmerňuje a charakterizuje činnosti manažmentu. Tradičnéprístupy už prestávajú vyhovovať, pretože nie sú schopné odrážať nové podmienky a spoľahlivo reagovať na radikálnezmeny v manažérskom myslení a konaní. Tieto podmienky vytvárajúce uvedenú informačnú spoločnosť sú určujúce ajpri tvorbe novej filozofie a formovaní moderného manažmentu.Ovšem, nie sú to iba prejavy informatizácie, ale vôbec práca s informáciami ako taká, súvisiace zmeny myslenia,kultúra práce a vytváranie nových hodnôt sú atribútmi moderného prístupu k podnikaniu a riadeniu a k životu vôbec.Aj v súčasnom hospodárskom prostredí sa prejavujú tieto zmeny. Činnosť podnikateľských subjektov pri zhodnocovanízdrojov sa vyznačuje presunom orientácie od doterajších kapitálových strategických zdrojov k strategickým zdrojomv podobe informácií, vedomostí, poznatkov, tvorivého myslenia, invencie a inovačného konania. Informácie sa pretostávajú jedným z najcennejších podnikových zdrojov.Uvedené informačné zdroje dokážu významne napomáhať pri zhodnocovaní ostatných zdrojov v podnikateľskomsubjekte, a tým úspešne riešiť neustále narastajúci rozsah a zložitosť všetkých druhov a typov rozhodovacích procesovv podnikateľských aktivitách. Podstatným merítkom úrovne a kvality podniku sa takto stáva práca s informáciamia vhodné využívanie poznatkov.V nadväznosti na vytváranú informačnú spoločnosť vývoj napreduje ďalej a začínajú sa formovať východiskovékontúry nových atribútov spoločnosti, a to na základe poznatkov/znalostí. Týmto je charakterizovaná jej najnovšiaforma v podobe ako tzv. znalostná spoločnosť, tiež aj znalostná ekonomika.1. ÚROVNE INFORMÁCIÍ A POZNANIAVo všeobecnosti informácia je najčastejšie definovaná ako „oznámenie“ (alebo vzťah), ktoré u príjemcu znižuje mieruentrópie. Takéto oznámenie má pragmatický význam pre príjemcu, a to najmä z hľadiska jeho užitočnosti a dôležitostipre riešenie nejakého konkrétneho problému - obyčajne riadenia. V súčasných inovačných procesoch už takétovymedzenie nie je postačujúce – nové pohľady, úroveň prebádania a najmä z hľadiska úžitku a významu informáciutreba vysvetľovať v niekoľkých informačno-užívateľských úrovňových formách, tak ako to vyjadruje nasledujúciobrázok.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.77


m ú d r o s ťzhodnocovanieurčitosť,organizovanosťP O Z N A T K Yexaktnosť,štrukturovanieI N F O R M Á C I EĽUDSKÁ KREATIVITAvzťahyÚ D A J EÚ D A J EÚ D A J EsignálysymbolyUvedené informačno-užívateľské úrovňové formy poznania sú predstavované a vysvetľované nasledovnýmikategóriami:Údaje (dáta) sú určité obrazy vlastností sledovaných objektov, a to bez ohľadu na ich hlbší význam a inésúvislosti. Sú to jednoduché objektívne fakty o udalostiach, vyjadrené symbolmi alebo ako ich sekvencie.Majú objektívny charakter a existujú nezávisle na ľudskom vedomí. Údaje bývajú dobre štruktúrované aobyčajne sú viazané na nejakú technológiu. Ich hodnota je vyjadrená iba nákladmi na získanie a spracovanie.Informácie vznikajú z údajov obsahujúcich určitý obsah, súvislosti a účel. Predstavujú nové poznanie prepríjemcu s určitým významom. Majú viac subjektívny charakter a sú už závislé na vedomí človeka. Informáciebývajú nedostatočné štruktúrované a nie je ich možné spracovávať ´tvrdými´ technológiami. Ich hodnota jevyjadrená jednak zaobstarávacími nákladmi a jednak hodnotou, ktorú im priradí príjemca.Poznatok (znalosť) vzniká zlúčením informácií a tvorivého myslenia človeka. Je to stav dôverného poznania,získaného „učením“, skúsenosťou, alebo asociáciou. Poznatok je ovplyvnený rôznymi hodnotami, mentálnymimodelmi, princípmi, vierou a vzťahmi. Je zásadne vysoko subjektívny a zviazaný s ľudskou činnosťou aemóciami. Poznatok je absolútne neštruktúrovaný - vzniká a je užívaný v mysli človeka. Nemožno hospracovávať prostriedkami IS/IT a je závislý na uvedomelej práci s nositeľom/vlastníkom, t. j. s človekom.Múdrosť je schopnosť človeka presne zhodnocovať poznatky a následne ich aplikovať v reálnom živote.Podľa obrázku údaje majú najnižší, resp. nemajú nijaký stupeň poznania. Informácie vznikajú interpretáciou údajov,kde sa v určitých súvislostiach im priraďuje obsah a význam. Vyššie informačné úrovne vznikajú ďalšou interpretácioua sú aj nositeľmi zodpovedajúceho vyššieho stupňa poznania. Jednoznačné priradenie týchto pojmov jednotlivýmhierarchickým úrovniam riadenia nie je možné ani účelné. Všeobecne možno iba konštatovať, že vyššie úrovne riadeniapotrebujú a využívajú zdroje s vyššími informačnými úrovňami.V praktických situáciách sa informácie okrem procesu učenia sa (informácia podporuje tvorbu a rozvoj poznatkov,používaných pri riešení rôznych problémov) a v komunikácii medzi ľuďmi, (informácia zohráva kľúčovú rolu prizdieľaní významovej stránky prenášanej správy) najčastejšie prejavuje v procese riadenia.Informácie sú prezentované množinou relevantných (významných) údajov potrebných k podstatnej zložke riadenia – k„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.78


ozhodovaniu, kde informácia slúži ako jeho podpora. Vznikajú teda z pripravených a vhodne prispôsobených údajov(informácia však vyjadruje funkčné zameranie oznámenia pre potreby riadenia lepšie ako údaj; údaje nemusia narozdiel od informácie znižovať neurčitosť, a to je v prípadoch keď príjemcovi neprinášajú nič nového, keď sú dodávanénapr. na nesprávne miesto alebo v nesprávnom čase a pod.).Poznatky sú získané, v pamäti človeka uložené a tvorivým myslením spracované informácie o určitých javoch, pojmocha ich vzájomných vzťahoch. Poznatky nie len popisujú stav určitej reality (na rozdiel od údajov alebo informácií), aletiež popisujú príčiny a spôsob ako na tento stav reagovať.Poznatok môže byť vyjadrený v dvoch podobách (tiež často vysvetľované ako dve skupiny poznatkov). Prvou podoboupoznatku je nejaký formalizovaný spôsob jeho vyjadrenia a zverejnenia – explicitný poznatok. Druhou a podstatnoupodobou je skrytá forma poznatku viazaná na podvedomie človeka alebo na činnosť, pri ktorej je využívaný – tacitnýpoznatok.Explicitný poznatok možno vyjadriť formálnym a systematickým jazykom (najčastejšie ho možno vysloviť, alei napísať, nakresliť alebo inak znázorniť). Môže byť formalizovaný napríklad pomocou vzťahov, vzorcov, špecifikáciíalebo návodov a takto môže byť uchovávaný i prenášaný. Je vyjadrený štruktúrovane pomocou údajova prostredníctvom nich možno s ním aj pracovať. V určitom pohľade explicitný poznatok je takto vlastne informácia.Tacitný (skrytý) poznatok je poznatok v pravom slova zmysle. Je vytváraný interakciou explicitných (formalizovaných)poznatkov a skúseností, vedomostí, zásad, intuície, inšpirácie, invencie a kreativity osoby jeho nositeľa. Je silnezviazaný s aktivitou, postupmi, rutinami, myšlienkami, pocitmi a pod. Tacitný poznatok má vysoko osobný -subjektívny charakter a častokrát jeho nositeľ nemusí o jeho existencii vedieť. Takto sa v podstate ani nedá všeobecnevyjadriť a odovzdávať/prijímať.Pozn.: V literatúre sa možno stretnúť s názormi, že tacitné poznatky možno pretransformovať na explicitné, alei s názormi, že je to nemožné – že by sa takouto formalizáciou vlastne tacitné poznatky zničili.Nie iba jedinci, ale tiež aj kolektívy, skupiny ľudí i celé podniky môžu byť nositeľmi a úspešne využívať poznatkyv tacitnej podobe. Tacitné poznatky sú rozptýlené medzi zamestnancami a sú spoluvytvárané a ovplyvňované ichfyzickým, kultúrnym, spoločenským a duševným prostredím ich práce a práce podniku ako celku.2. MANAŽMENT PODNIKU AKO PRÁCA S INFORMÁCIAMI A POZNATKAMIModel moderného manažmentu podniku vychádza z koncepcie základných kritických činiteľov úspešnosti podniku,vyjadrených tzv. rozhodnými podnikovými komponentmi. Logika modelu manažmentu podniku je založená navzájomnom pôsobení šiestich dominantných komponentov, ktoré významnou mierou určujú úspešnosť všetkýchpodnikateľských aktivít.V uvedenom modeli treba vidieť prácu s informáciami a poznatkami v tzv. pohľade zhora, t. j. od definovania stratégie,cez prepojenie s ostatnými podnikovými komponentmi až po technologické procesy. V takomto prístupe a vovzájomnej interakcii všetkých podnikových komponentov treba vidieť postavenie, úlohu a význam informácií apoznatkov ako významného integračného nástroja aj ostatných podnikových zdrojov (financie, kapacity, postavenie natrhu a pod.).„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.79


PRÁCA S INFORMÁCIAMI APOZNATKAMIVízia, poslanie a filozofia podnikuPodnikovákultúraStratégia podnikuInformačná / znalostná stratégiaOrganizačné štruktúrya systémy riadeniaInformačné systémy,informačné technológieĽudské zdrojea práca ľudím a n a ž é r s k ep r o c e s yPráca s informáciami a informačné systémy sa týkajú prostriedkov, postupov a metód pri spracovávaní informáciípre manažérsku a ďalšiu výkonnú činnosť. Zjednodušujú takmer všetku prácu, racionalizujú doterajšie postupy aumožňujú vykonávať aj niektoré nové činnosti, ktoré by boli doterajšími prístupmi nereálne. Uľahčujú tiež uplatnenie azhodnocovanie skúseností, poznatkov a užitočných návykov ľudí pre plnenie ich funkčného poslania v činnostipodniku. Sú založené najmä na vhodnom zvládnutí informačných procesov modernými prostriedkami výpočtovej,organizačnej a komunikačnej techniky.Zrýchľujúce sa zmeny v prostredí podnikania vedú k tomu, že vznikajú neustále nové a nové požiadavky na informačnésystémy. Pri pomerne nižšej flexibilite súčasného programového vybavenia musí informačný systém reagovať auspokojovať tieto neustále sa meniace informačné potreby. Nejde iba o vytvorenie a využívanie kvalitného internéhoinformačného vybavenia, zabezpečujúceho a podporujúceho všetky podnikové procesy, ale najmä o dobré fungovanietzv. externej infraštruktúry informatiky (telefón, fax, masmédiá, počítačové siete...).Pozn.1: Paul Strassmann k tomuto paradoxne uvádza:Nedostatok korelácie medzi výdavkami na informačné technológie a finančnými výsledkami ma priviedol k záveru, ženie počítače sú rozhodujúce, ale skôr to, čo s nimi ľudia robia. Vyzdvihovanie komputerizácie na piedestál zlatéhoteľaťa tejto civilizácie je chybou, ktorú časom budeme musieť napraviť. Vedie totiž k úbytku toho, čo najviac v podnikurozhoduje: vzdelaných, angažovaných a inventívnych ľudí pracujúcich pre organizácie, ktoré kladú väčší dôraz na ľudínež na technológiu.”Pozn.2: Podobne Peter F. Drucker upozorňuje:„Ľudia v podnikoch sa čoraz viac vzďaľujú od trhu. Spoluvinníkmi na tejto mizérii sú počítače. Každý dnes túto vecičkuvlastní a pozerá do nej. No v počítači sú len náklady, naproti tomu trh je vonku.“„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.80


3. MANAŽMENT PODNIKU A POZNATKY – RIADENIE ZNALOSTÍV nadväznosti na význam práce manažéra s informáciami je už na prvý pohľad zrejmé, že zabezpečenie a racionálnefungovanie všetkých podnikových aktivít nebude možné iba prostredníctvom aj tých ´najkvalitnejších´ vybranýchinformácií. Vážnosť, zložitosť a hodnota takéhoto komplexu vyžaduje prístup založený na práci s hodnotnejšímiinformáciami – poznatkami. Bez ohľadu na tú-ktorú podobu poznatku, je všeobecne známe, že poznatky sú významnýmčiniteľom všetkých procesov riadenia. V činnosti podnikov, ale aj v manažérskej práci poznatok zaujíma dôležitúpozíciu ako nový významný podnikový kapitál.Teda, v podniku je potrebné vytvárať podmienky na tvorbu, získavanie, uchovávanie, rozvíjanie, odovzdávaniea predovšetkým využívanie poznatkov. Ale poznatky treba v podniku aj riadiť.4. ZNALOSTNÝ MANAŽMENTV pomyslených pretekoch v súperení podnikateľských subjektov budú úspešnejší tí, ktorí dokážu z disponibilnýchinformačných zdrojov spolu s rozvojom ľudského potenciálu získať, využívať a rozvíjať svoju poznatkovú základňu.Vytvoria si tak významný intelektuálny kapitál, v súčasnosti najdôležitejší podnikateľský determinant ich udržateľnostia vysokej výkonnosti. Získajú jedinečnú konkurenčnú výhodu, ktorou sa dokážu presadiť a napredovať.Znalostný manažment (Manažment poznatkov – Knowledge Management) je nová kategória moderného riadenia, kdeuž nejde iba o obyčajné hromadenie formalizovaných informácií, ale o pokrytie konkrétnych potrieb reálneho procesuriadenia a zaisťovania všetkých pre podnik dôležitých funkcií. Je založený na komplexe relevantných údajov,informácií a poznatkov, a s nimi súvisiacich činností vzťahujúcich sa k určitej problematike v podniku. Obsahuje súbormetód a postupov na prácu a riadenie predovšetkým neformalizovaných poznatkov, ktoré sú v podniku k dispozíciia ktoré sa nachádzajú v hlavách ľudí.Na výkon podniku, jeho schopnosť reagovať na zmeny prostredia a uspieť v konkurenčnom boji majú poznatky a prácas nimi nepopierateľný význam. Vo vysoko konkurenčnom, neustále sa meniacom prostredí budú úspešné tie podniky,ktoré dokážu správnym spôsobom využívať svoj poznatkový potenciál. Metódy a nástroje pre takúto prácu poskytujepráve znalostný manažment.Znalostný manažment ako progresívny trend rozvoja - koncept manažmentu, alebo ako rýchlo sa rozvíjajúca disciplína,je teda založený na práci s poznatkami (zhodnotenými informáciami), ktoré sú však výsadnou doménou ľudí a súintelektuálnym kapitálom (potenciálom) podniku.Znalostný manažment v podniku predstavuje prácu s poznatkami ako prierezovú činnosť s ostatnými časťamimanažmentu. Súčasne sa stáva významným integrujúcim nástrojom všetkých podnikových aktivít, a to nie lensúvisiacich so spracovávaním informácií, ale aj ľudského potenciálu, podnikovej filozofie, kultúry a ďalších novýchpodnikových hodnôt.Pozn. 3: Aj keď si odbor informatiky a informačných systémov veľmi rýchlo prisvojil prácu s poznatkami ako svojukomoditu, resp. produkt organizovania poznatkov prostredníctvom informačných technológií v podniku,v skutočnosti v riadení poznatkov dominujú také oblasti ako personálne riadenie, psychológia práce,sociológia, interpersonálna komunikácia, schopnosť zapojiť zamestnancov do procesu riadenia a pod.ZÁVERPráca s informáciami i poznatkami výrazne ovplyvňuje súčasné podnikateľské prostredie a podstatnou mierou vplývana jeho prosperitu. Ovšem, nie je to iba práca s informáciami, resp. práca s poznatkami. Ale práve iná filozofia i prístupk práci s informáciami, súvisiace zmeny myslenia, kultúra práce a vytváranie nových hodnôt sú atribútmi modernéhoprístupu k podnikaniu a manažmentu a k životu vôbec.Úspešné organizácie preto už dnes dobre vedia, že musia urýchlene presunúť svoju maximálnu pozornosť práve napoznatky: na ich vznik, transformáciu, spôsob ukladania, výber, spracovanie, využívanie a hodnotenie vynakladanýchnákladov na ich efektivitu a ďalší rozvoj.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.81


KONTAKT:prof. Ing. Štefan Hittmár, Ph.D.Fakulta riadenia a informatikyŽilinská univerzita v ŽilineUniverzitná 8215/1010 26 ŽilinaSlovenská republikatel., fax: ++421 41 513 4457E-mail: stefan.hittmar@fria.uniza.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.82


KNOWLEDGE AS THE “BRIDGE” BETWEEN THE UNIVERSITIES AND REGION NEEDSMarian HrubiznaUniversity of Zilina in ZilinaAbstrakt: The paper advices that knowledge management is in this information age a very powerful toolwhich could connected the universities potential with region needs. The universities, companies andcommunity of the region should build collaboration so as the potential and knowledge of students,teachers, research workers, employees, stakeholder and politics for purpose of satisfaction in the specificregion needs. The paper also shows that the knowledge management implementation into region requireseffective communication and sharing and understanding across all levels within the region.Key words: knowledge, knowledge management, mind, university, region, employees, students,communication.INTRODUCTIONThe information age makes the pressure of public accountability has placed increasing pressure on higher educationinstitutions to provide information regarding critical outcomes, this chapter describes how knowledge management canbe used by educational institutions to gain a more comprehensive, integrative, and reflexive understanding of the impactof information on their organizations. The practice of knowledge management, initially derived from theory andpractice in the business sector, has typically been used to address isolated data and information transfer, rather thanactual system wide change. However, higher education institutions should not simply appropriate knowledgemanagement strategies and practices as they have appeared in the business sector. Instead, higher education institutionsshould use knowledge management to focus on long term, organization wide strategies.The information age brings new view on the knowledge and education systems provides by universities. In the highereducation setting, changes in management practices, organizational structure, and communication technologies haveprovoked considerable speculation about the future of academic institutions. Many experts are asking if the centuriesold traditions of the university system will survive the information age, and if not, what the new paradigms for higherlearning will be. Though often presented as vague forms that will be discovered far out into some distant future, twentyfirst century higher learning organizations already exist. Discerning their forms, however, can be challenging. Adoptinga new conception of technology one that highlights its dynamic relationship with social interaction may help to reveallargely “unseen” higher education organizations.EDUCATION VERSUS REGION NEEDSEducation pays a important role in region needs. Educational institutions demonstrate a great need for improvedknowledge based systems. We already find that there are many formal and informal administrative processes,information-sharing patterns, work incentives, information silos, and other work practices that have flourished overtime, yet these can also critically impede organizational and systematic information flow and knowledge exchange.Knowledge management strategies and practices can begin to integrate these disjointed systems. For example, the useof information maps and audits can initially be used to obtain a bird’s eye view of the current processes and practices,and their corresponding strengths and weaknesses. This type of initial diagnosis proves to be important forimplementing knowledge management in order to identify the most appropriate entry point for change. The cyclicalquality of knowledge management encourages organizations to take an honest and reflexive stance on what is alreadygoing on in their organization. Knowledge management requires that educational institutions candidly address theircurrent patterns and processes, and only from this position begin to capitalize on the opportunities that knowledgemanagement strategies and practices can offer.This process of organizational reevaluation and reflexivity proves to be the most difficult challenge for educationalinstitutions. At the same time, the process offers the ideal opportunity for these institutions to integrate knowledgemanagement to promote sustainable learning within their organizations in order to meet these external demands as wellas improve organization wide effectiveness. Higher education institutions can begin to translate these strategies intoaction by identifying their information shortages and needs, including finding out where people are already requestingmore data and information.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.83


These institutions can also start by identifying groups of people who already maintain synergistic relationships ofcollaboration and sharing within the institution. In fact, educational settings already demonstrate many informationsharing activities in effect, such as existing formal or informal communities of practice. However, to sustain ongoinginquiry and continuous learning, educational institutions need to strategize as to how they will systemically embed theseactivities and practices within the very fabric of the organization. Taken individually, information sharing activities canbe used toward incremental improvement; however, when knowledge management is adopted and executed as anorganization strategy, improved methods of data and information sharing can be used to continually promote thedevelopment of knowledge management based practices. This can help educational institutions become more informedin their decision making as a whole. All of this helps to lay the foundation for a robust culture of inquiry and reflexivity,thus establishing the mechanisms for sustainable, long-term organizational learning.Perhaps more importantly, student access and success are the likely benefactors of these knowledge managementpractices. Knowledge management practices can promote organizational reflexivity in such a way that educationalinstitutions better understand their own weaknesses and strengths, and can then allocate their resources to where theyare most needed. As demands for accountability rise, educational institutions need to become much more adept atassessing students’ needs along with their own institutional capabilities. Knowledge management practices can helpbring these two together that is, aligning institutional capabilities and resources to better address students’ needs andthus student success. Subsequently, educational institutions that engage in knowledge management practices forcontinuous learning at the organizational level also engage in promoting continuous learning for their students.OPPORTUNITIES OF KNOWLEDGE MANAGEMENT FOR THE UNIVERSITIESThe knowledge management brigs a new view of knowledge so as it could be useful for education system in theuniversities. To fully realize the potential of knowledge management, educational institutions will need to change thefocus of knowledge management from isolated knowledge sharing activities to long-term, organization wide strategies.Thus, knowledge management practices can help educational institutions meet their goal of improved decision makingto advance student learning, allowing these institutions to begin to identify the value of programs and services thatcontribute to student access and success. This requires not only addressing information policies, but also taking a closerlook at the institution’s own processes and current practices to stimulate ongoing and constructive data use. Therefore,knowledge management practices can be used to help educational institutions develop a sense of reflexivity across alllevels of the organization, thereby providing these institutions with the means for a sustainable culture of inquiry andcontinuous learning.KNOWLEDGE MANAGEMENT IMPACT OF THE PEOPLE, PROCESSES AND TECHNOLOGIESKnowledge management strategies and practices come to embody the interactions between people, processes, andtechnology. These three people, processes, and technology all function as an integral part of the ongoing dynamics asorganizations struggle to meet their information needs. First, it is people, not systems or technology, who “knows.”Thus, it is people who manage the policies, priorities, and processes that support the use of data, information, andknowledge. Knowledge management strategies and practices seek to engage different groups of people across variouslevels of an organization in the process of collective sense making and decision making. Whether these groups areformal or informal, a knowledge management strategy includes supporting individuals in coming together to shareinformation to address their collective needs. Likewise, self-evident processes or embedded, day to day work practicescan greatly affect the exchange and sharing of information within any organization.For example, it may be common practice within an organization for decision making authority to be exercised only atthe most senior level. These kinds of decision making processes can create barriers to ownership, in which individualsare not provided with the appropriate incentives to make their own decisions and changes, let alone use data and shareinformation. By uncovering these processes, knowledge management strategies and practices can help identifyknowledge gaps, and thus enable people to obtain the information they need and encourage them to share it with others,sometimes creating new knowledge and improved decisions.In highlighting patterns of information use that might not be evident otherwise, knowledge management practicesencourage a certain level of organizational reflexivity, which allows organizations to better understand themselves, inturn leading to more informed decision making. Rather than situating technology as the focal point, knowledgemanagement practices approach technology as an essential resource that is necessary for changes in organizationalprocess to occur, but not sufficient. Recent trends in knowledge management may grant technology disproportionateauthority in how organizations share information. However, technology and information systems are neither the driverof information sharing, nor are they tangential to the process. Instead, technology is of equal importance in its ability toimpact how information flows throughout an organization. Therefore, knowledge management is the combination ofpeople, processes, and technology that come together to promote a robust system of information sharing, while guiding„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.84


organizations toward ongoing reflexivity and learning.In summary, recent knowledge management trends in the business sector often do not explicitly address all of theorganizational resources necessary to implement knowledge management, namely, the people and processes as well asthe technology. To some, knowledge management is used as a phrase to describe the technology that is used to managean organization’s data, such as data on monthly sales figures or a database of successful sales strategies. However, theway that these information systems are used is fully contingent on the strategies and policies employed by theorganization, and do not constitute knowledge management on its own. It is not uncommon to hear a claim that avendor has developed knowledge management software, rather than developing software that could be used to help anorganization implement knowledge management strategies and practices. Although this distinction may appear to splitsemantically hairs, that these types of technology present only one part of a larger whole within organizations, but theyoften do not address the necessary steps to become an organization that uses information and knowledge to developcontinuous learning throughout.KNOWLEDGE MANAGEMENT TOUCHES THE UNIVERSITY RESEARCHUniversities should be oriented on knowledge management activities for purpose of successful finding, using, sharing,valuating and storing what it is necessary to satisfy the present needs of region. Universities have an inherent desire andneed to establish data/information systems in order to support and, purportedly, to optimize decision making. In achanging higher education marketplace, this could not be any more central to universities’ ability to compete and selfdirect in ways that afford them comparative advantages in such a competitive marketplace. As a result of increasingcompetition and the creation of the field of knowledge management in the early 1990s, universities have moved in adirection that captures the cumulative endowment of knowledge that universities hold. In order to remain competitiveand strategically contend with market forces, universities are engaged in this fast moving field of knowledgemanagement in several areas: human resources, organizational development, change management, informationtechnology, brand and reputation management, performance measurement, and evaluation. As the young and popularfield of knowledge management continues to emerge, some universities will succeed in aligning their organizationalactivities with knowledge management principles while others will not; others will only adopt parts of a knowledgemanagement framework.For example, some universities may only develop a capacity for data/information systems but fail to develop capacitiesin other critical areas that are necessary to interpret information that is created from such systems. That is, they willspend large sums of money building system wide database warehouses and investing in the people that support suchsystems but will fail to invest in a commensurate fashion in the human capital needed to interpret the informationgenerated from these systems in order to advise decision makers.Universities research is conducted within an institution of higher education to provide information which supportsinstitutional planning, policy formation and decision making. These activities include strategic planning, academicprogram reviews, environmental scans, enrollment management, faculty productivity analyses, budget analyses, andothers. The universities function is a decision support model that is structured around applied and basic research anapproach that involves evaluation, problem identification, action research, and policy analysis. Typical questions askedin an applied approach may involve questions such as:1. How many sections of a specific course should be offered?2. By what amount should tuition rates be increased to produce a target amount of tuition income?3. What impact would increasing tuition have on access for low income students?4. Is attrition a problem at our universities?5. Are our faculty salaries competitive with those paid by peer institutions?6. Are there statistically significant differences in salary between men and women or non minorities andminorities?As an evaluation function universities research addresses the following areas: information on cost and productivity that underlie judgments about efficiency; information on other characteristics of programs, units, and outcomes that lead to judgments abouteffectiveness or quality; information on program purposes, on programs offered by other institutions, on the labor market and onpotential demand that produce judgments about the need for academic programs.Problem identification may surface when looking at results from routine queries or tabulations. For example, in thecourse of querying data for a routine retention report it might be found that certain racial/ethnic groups experiencelower rates of persistence from year to year and overall retention during a six year time period. An action researchapproach in universities research, perhaps, holds the greatest promise for addressing complex questions such as this.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.85


Universities offices are where the researcher and client (anyone in the organization) work closely throughout theproblem definition, research design, data collection, analysis, interpretation, and implementation phases of the project.That is, the universities researchers work with units throughout the organization in a consultative manner.If the universities would like to be successful in their region, they need to oriented own activities on the present needsof region. It means that the universities should pay more attention to knowledge management activities in view of: identify and understand the needs, find the alternatives to satisfy the needs, select the best alternative to satisfy the needs, implement of the best alternative, control and evaluate of implementation.Identify andunderstand theneedsFind thealternatives tosatisfy theSelect the bestalternative tosatisfy theControl andevaluate ofimplementatioImplement ofthe bestalternativeFig. 1. The process of actions oriented to satisfy the region needs by the using of knowledge managementCONCLUSIONThe knowledge management is a very important factor which could be helpful for universities in their position to satisfythe needs of the region. The universities should be explicitly concerned with both protecting and exploiting a firm’sknowledge or intellectual assets to produce revenue streams. It is concerned with managing knowledge as an asset, inwhich knowledge or intellectual assets include patents, trademarks, copyrights and know-how. Intellectual propertycould be another means of describing the object being managed. The universities are more concerned with exploitationof knowledge and less concerned with exploration. From that fact the universities and companies of the region shouldbuilt better collaboration in view of improve research provided by the universities so as companies. One critical successfactor in the universities appears to be the development of a specialist team or function to aggressively manageknowledge property through intellectual capital accounting, intellectual capital management and creation of effectiveand efficient knowledge marketplaces. Otherwise it is too easily forgotten.LITERATURE[1] WIIG, K. People-focused knowledge management, Copyright, 2004.[2] METCALFE, A. S. Knowledge management and higher education: a critical analysis, Idea Group Inc., 2006.[3] STANKOSKY, M. Creating the discipline of knowledge management, Elsevier Inc., 2005.ADDRESSIng. Marián Hrubiznamarian.hrubizna@fri.uniza.skŽilinská univerzita v ŽilineFakulta riadenia a informatikyKatedra manažérskych teórií010 26 ŽilinaSlovenská republika„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.86


THE MODEL OF MODERN UNIVERSITY AND ITS IMPORTANCE IN THE PROCESS OFREGIONAL DEVELOPMENTSebastian JabłońskiWyższa Szkoła Ekonomii KielceAbstract: The development of regional economies requires from the academic centers an active role increating the conditions for the management style knowledge by the researchers and students. Universitiesshould play a significant role in this respect, contributing to commercial use of research results and tocreation of new jobs. The Article is to try iteration model of the operation at the modern university and anindication of important directions changes in the universities should well take in pursuit of the assets.Key words: modern university, the economy based on the knowledge, regional development“…This is because the concern for logical, the formal correctness thinking process. Operations mind must necessarilybe included in spiritual climate necessary moral virtues as honesty, courage, and by their integrity and authenticconcern for man. Through their sensitivity moral maintained is very important for science link between truth and good.These two cases it is not possible because of their isolate! The freedom of scientific research must not be isolate fromeach scholar ethical responsibility. In the case human science this responsibility ethical is particularly important.Relativism ethical and attitudes purely utilitarian pose a threat not only for science, but straight to man.”John Paul II(1997), preface to the Polish presidents academic schools)THE TERM AND THE ROLE OF THE UNIVERSITY.The term „university” comes from the Latin word universitas which means „general”, universality, general, commoncommonness of the particular people that are thought or are teaching.The term university comes from the Latin word universitas which means "general", "universality", "as a whole","commonality", and therefore a community of learners and taught. Most of the sources are treating the term universityas multidivisional institution of higher education, having a right and privileges to award academic degrees. Theseinstitutions are both connecting the general higher education teaching practices well as scientific educational functions.Although the word universitas is yet one importance, namely it is a lifetime achievement and skills, and at least theselection, which allows them see in particular unity as writes W. Stróżewski. Therefore we can make a statement that itis a natural place for meetings people seeking to discover the truth and knowledge. Many scholars considers it as one ofthe most important institutions of the social life.In particular, University has the task to gain, disseminate the truth of science and share in the knowledge. The otherfunctions as may be assigned to carry out research and development of new forms description around the world and thesearch for the rights and regularity governing, creation of a students as most favorable conditions acquisition ofknowledge in contact with art and other workers science, freedom to conduct research finally at the financial resourcesfor development of science and culture.In the contemporary world, each University as the unit is essential to carry out a task. It plays a very important role inthe overall society. It gives an opportunity to broaden the scientific knowledge and creation of new solutions whichhelps even in their daily lives, developing a culture, up and every people who are responsible for the future society andhumanity. This is in a way the leaders cradle.HISTORICAL PROSPECTIVE OF THE UNIVERSITY.Model of medieval university was based on the three most important privileges, namely: legal autonomy, almost calls toPope, almost to strike action and monopoly on issuing university degrees. The most important privileges were therefore:internal legal jurisdiction and the authority award degrees, of which is inextricably involved right to teach.University represented on the one hand universitas litterarum, and therefore seeking to universal recognition throughout„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.87


eality, includes teaching all then sciences, and on the other hand, and in particular, it was universitas scholarum etmagistrorum, i.e. represented Community teachers and students. University was an open institution which for all thepeople of different segments of society, with different backgrounds, professions and nationalities. Model was then focuson three main subjects: the God, nature, the human being combining its general education with profession.The model at the classical university remained unchanged until the 16 th Century when there was reformation period.Further significant changes have achieved by insisted ideology and enlightenment philosophy and then by Napoleoniclegislation. In the 19 th Century, there had been created clearly four essential concepts for the university: German,English, French and American. The very common feature to all of them was the fact that they have rejected universaland bulk nature competent university medieval, becoming the universities for privileged people by religion, politically,and the wealth.However, the difference among themselves was in their structure, objectives and in assigned tasks. Model of Germanuniversity, which had an impact on creating Wilhelm von Humboldt and Johann Gottlieb Fichte. This model assumed toobtaining and disseminating knowledge to the students and truth about the reality. It was characterized by a unity inteaching and deriving research. It taught the primarily thinking. The English concept assumed discovering the truth forits sake excluding practical objectives.According to Cardinal Newman fundamental impact on the establishment of such a model should address the sameuniversity education and bring up only a wise and good moral man, true gentleman, and at the same time the trueChristian. French model is a work of Napoleon. This was political instrument and authority. It had a goal to teachpersons that very loyal and fully subordinated to the state. Management of the university had rest in the hands of thepublic servants.University by its structure and operation reminded of the military school. The American model of the University hasbeen formalized in the second half of the nineteenth century, after its establishment in 1876 at the John HopkinsUniversity. This concept has stayed to be remember in relation to the nearest currently existing model of the modernuniversity. The main and at the same time the most important task was to use theory to develop the man kindcivilization progress.It has used the scientific research for development and discovery of the latest technology, educated people who laterbecame the intellectual pioneers and to achieve the mankind progress.THE CONCEPT OF THE MODERN UNIVERISTY AND THE PROCESS OF REGIONAL DEVELOPMENTIn the current realities it can be observed that one of the main strategies in building a competitive edge of the businessenterprise, not only at the regional level but also in macro is the widespread use of knowledge. Under the conditionsthat are more complex, the business enterprises are trying to obtain ever more recent technological solutions. The globaleconomy based on the knowledge is a supporting factor in the economic development.Progressive globalization demands from the centers of excellence such as even the universities intensified efforts aimedat creating modern deals, corresponding to its customers needs aimed to use transferred knowledge in order to achievethose objectives. University centers are focusing on improving the quality of the training level and the effectiveness ofresearch activities. These are the institutions that are actively promoting the development of contemporary societies.Thanks to its undertaken by the diverse functions may affect the development of the region in which they are located.They actively are making the process of regional development by elevating the skills of the local community, itsinnovation and educational aspirations. In such a way as indirect or direct also help to increase employment in theregion.In the broader approach, they decide to create the added value. The economic, cultural and social changes are takingplace at the great rate under the influence of globalization phenomenon. One of major trends in contemporary science isthe transformation of the University into the "competitive business unit", directed by a highly skilled management.We can quickly observe the process of “corporazation" involving a change at the university as the culture center into aneducational unit financially independent. The evolution of these changes have been taking place over the centuries inmacroeconomic environment at the university, reflecting the appearance of the many differences in the way itsoperated.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.88


MODERN UNIVERSITYTRADITIONAL UNIVERISTYHISTORYCENTER OF GRAVITYSTUDENTS(BENEFICIARIESEDUCATIONALSERVICES)OFinception in XIX Centurygenesis/background comes from technical,business, mechanical, and handicraft schoolsemphasis on educational scheme and selfstudyinginternships, increasing number of jobplacements among the university graduatesaverage age: 28 yearssignificant professional experiencemajority of the students is earningknowledge in the specialty or filed studybegining of XII Centurylong-lived university traditionemphasis on research anddevelopmenttheory, exploring knowledge,conduction social missionaverage age: 23 yearsmajority of the high school graduatessmall pool of students obtainingspecialty knowledgeCURICULUM/ PROGRAMSTUDYspecial courses, elevating professinal skillspost graduate studiesstudents are selecting the courses based onthe curriculum analysisgeneral educationall educational degrees are available:bachelor, master and doctoral studiessequential requirement in obtainingdegreesRESERACHUNDERTAKENapplicationstechnology transferbasic researchtheoretical researchEDUCATIONGROUP INTERESTstudent orientedpractical application focused on cooperationwith studentoriented to gain practical skills and performresearch & developmentindustrial sector (workers)education of the specialists and jobperformers in the futureco-opzorientowane na wykładowcęedukacja teoretycznazorientowane na działalność badawcząsocietystudying traditional professionsSTYLE / CHARACTER OFTHE INICIATIVEinnovationrespond to job market demandregional links where is locatedconservativetraditionidenpendenceTable 1. Determining factors highlighting modern and traditional university systemSource: University Research Management: Developing Research in New Institutions, OECD, Paris 2005It can be noted that over the centuries university has adopted several amendments under the influence of manyprocesses of the surrounding environment. It is known that the basis of the country is still evolving economy oriented tomodernity. Continuing production of knowledge, which is assigned role at the university should go hand in hand withsocial globally changes. Educational programs should be tailored to the emerging demands on the market that is to saybe base based on, including to granting a greater importance of the practical knowledge in the direct cooperation withstudent and the future employers. Theoretical knowledge which is passed to the students during the lectures, should bethe starting point for cyclical intensive professional training, carried out by practitioners of business community orpolitical.TRADITIONAL EDUCATION PROGRAMProgram of the studies oriented to:general knowledgewritten communicationhuman resource educationinternal educationobtaining fundamental skillsreasoningMODERN EDUCATION PROGRAMProgram of the studies oriented to:practical knowledgeverbal communicationinterpersonal educationexternal educationobtaining special skillsmaking decisions„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.89


problem generationproblem solvingreasoningobtaining informationexplanation of the termsdefining problemsdissemination of theoretical knowledgeexchanging experience and delivering practical knowledgestudying based axiomatsexperimental and scientific studiesTable 2. Characteristics of the traditional and modern educational systemSource: R. Barnett, G. Parry, K. Coate, Conceptualising Curriculum Change, "Teaching in Higher Education" 2001, t.6, nr 4, p. 437The model at the modern university should be primarily based on three main assumptions. First, the entry in asustainable manner, in the network links with other European universities so that a large part of the financing originatedin the part of the network. Second, the entry into permanent links with the sphere economy continually aimed atobtaining profits. And finally, the third task, university must be clearly linked to the interest regional and local level.It should be amended at the university operation strategy as a whole. University should not remain the only institutionrestricting the survival but increasingly dynamic opening this new cooperation field. Cooperation between universitycenters strongly has improved the quality of education and introduced changes in the field of conducting scientificresearch. It could be given pair examples making apparent different forms of cooperation of the academic centers in theworld to the principle of partnership: Regional dimension partnership - based on multidimensional and flexible cooperation between universities andhigher education institutions, as well as small and medium sized enterprises (e.g. Swedish Agency for flexiblelearning); International network operations-such as universities which the global brand, such as Harvard, SorbonneUniversity, Cambridge whether Oxford may permit the opening in other countries, on the principles offranchising, academic centers under his own name; Global Partnership e.g. global network of Universities -WORLD-WIDE Universities network or a groupInnovative Universities-Innovative Universities Group, where a selection partners on the basis of businessprofile of academic centers.Cooperation between academic centers should not be limited only to exchange teaching faculty or exchange studentsbut also work on projects and cutting-edge solutions. This allowed to obtain lower costs and to organize greaterfinancial resources for the more demanding test. Assembling an educational and research consortium is huge benefit forthe process of regional development. An example of carried such programs is Germany: Universitätsallianz Metropole Ruhr established in 2007 between universities in Bochum, Dortmund andUniversity, Objective: Strengthening potential Ruhr district; Karlsruhe Institute of Technology established in 2007 by the Fridercich Technical Institute in Karlsruhe andResearch Centre in Karlsruhe, Objective: innovation and technology transfer in Land Baden-Wurttemberg; U-Universities of Applied Sciences 7 located in the six Länder, set up by seven academic centers, including thearea of research management educational institutions, educational services; Office open in the United States of America in New York by Ludwig Maximilian University in Munich andFreie Universität Berlin, Objective: presentation of the US market offers educational services and intensifycontacts with American academia and research centers.The following are the examples of such programs in Poland:Silesian Twin-University Education Center and interdisciplinary research (CEBI), partners: Silesian MedicalUniversity, Economic Academy in Katowice, Silesian Polytechnic, Main Mining Institute and the Institute occupationalhealth and Public Health in Sosnowiec, Objective: willingness to integrate, not yet scattered, scientific potential ofSilesia agglomeration, available for the CEBI lab testing is made available to the interested enterprises;Tool use of knowledge and innovation lifting regional areas in Poland are RIS (en. Regional Innovation Strategies). Theaim of these programs is broader inclusion in the scientific development of innovation in the regions. In theirassumptions higher education institutions such as universities should focus on following courses of action: the university potential must be utilized in commercial environment, it is anticipated to have an increase of the newly completed projects and cooperation offers/proposals withbusiness partners, shall increase the number of system solutions and construction platform for mutual cooperation between theeconomic operators-users for the innovative know-how, universities- and their research and development spinoffsoffering innovative products and technologies and regional community, universities should make effort to understanding the needs and the circumstances of the business environment„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.90


and to ensure that a proposal is realistically supporting their competitive advantage on the market.universities should go beyond the existing narrow profile of research and development activity and becomemore flexible and make a wide platform of cooperation with the partners of different profile of the academicactivityshall make scholars and the scientific community highly motivated to respect the treatment of economic needsand interest should set up high risk funds, "venture capital funds and start-up and seed funds, providingfinancing to promising although sometimes highly risky projects created in the centers of excellence andtransmitted to the business and corporations in order to enhance their competitiveness;Universities will also receive support in areas of research and education in form of various initiatives of the EuropeanUnion. One example is financial support in the Framework Programs for research and actions that promote training andthe mobility of scientists.Integration of the research potential is carried out by the „networks/hubs of excellence”, „integrated projects” centers ofexcellence” and other activities being proposed by the Framework Programs of the EU.In the field of education, universities may participate in many of these educational programs such as: SOCRATES/Erasmus – promotes mobility of the students and academic professors and faculties with a viewin the feature creation of a "Erasmus World" – above European borders encoring to study in the best Europeanuniversities, ECTS - system documentation facilitating their acquired knowledge in the learning throughout their lives, LEONARDO DA VINCI – the program that encourages mobility between the universities and corporate andbusiness community, E-Europe – initiative promoting universal access to knowledge on-line in a virtual European area (The plan fore-Europe – creating education tomorrow).IN CONCLUSIONAs we can see in order to meet the challenges of the new era, the universities must pass into many differentmetamorphoses and select the right roadmaps. We consider that the most significant are: increasing the demand to make higher and academic education available (continuing education at low birthrate), international education programs and scientific research (as being demanded by the stat-of-the-art informationand communication technologies coupled with the ever-increasing competition of the academic centers aroundthe world), effective development and close cooperation between the universities and the industries (know-how innovationtransfer from the universities into the industry at the regional and national level), multiplication of the academic centers (to shorten the time between the scientific discovery andimplementation phase to the industrial sector), reorganization of the education (to utilize the needs of the two growing opposite trends: the highly specializedfields and science and the inter-disciplinary science, slurring over the differences between the fundamentalstudies and applied studies)Universities are playing a role of the accelerator, bringing to effect the changes of the economic nature, technologicaland the social, therefore, their structure must pass into many different transformations.However, the university mission has stayed the same since its inception even if the implementation methods have beenmodified. Those are moral science of the students and undertaking the scientific research. The modern university shallbe the eye of the world noticing/perceiving important challenges and pointing out the problem solving. Creating,transforming or reforming the modern university we can simply forget about the context and the conditions that areassociated with undertaking such mission. The context is very reach and it may vary considerably, depending on thelocation of universities and designed by its founders specific objectives.REFERENCES[1] BARNETT, R. G.; PARRY, K. C. Conceptualising Curriculum Change, "Teaching in Higher Education"2001, t. 6, nr 4.[2] CASTELS, M. The Informational City, Basil Blackwell, Oxford : 1989, [za:] Ch. Evans, Zarządzanie wiedzą,Polskie Wydawnictwo Ekonomiczne, Warszawa 2005.[3] DAVIS, J. L. A Revolution in Teaching and Learning in Higher Education: The Challenges and Implicationsfor the Relatively Traditional University, "Higher Education in Europe" 2001, t. 26, nr 4.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.91


[4] DIETL, J. Uczelnia niepaństwowa jako czynnik awansu ekonomicznego, społecznego i kulturowego regionu,[w:] Uczelnie i ich otoczenie. Możliwości i formy ich współdziałania, Oficyna Wydawnicza SGH, Warszawa2003.[5] DUBOVEC, J., MATUŠÍKOVÁ, I.: Regionálny manažment a Creative Business Ideas, In. III.mezinárodníkonference “Jak úspěšně podnikat v příhraničních regionech Jihovýchodní Moravy“, máj 2007, EuropeanPolytechnical Institute Kunovice, ČR, str. 93-96, ISBN 978-80-7314-111-0[6] Komunikat Komisji Europejskiej, The Role of Universities in the Europe of Knowledge, Bruksela, 05.02.2003,COM (2003) 58 final.[7] German University Alliance - LMU am East River, "MUM" 2005, nr 3.[8] Goćkowski J., Uniwersytet i tradycja w nauce, Kraków 1999.[9] JAN PAWEŁ II, Homilia w czasie liturgii słowa skierowana do środowiska Katolickiego UniwersytetuLubelskiego, Lublin 09. 06. 1987.[10] KAFEL, T. Wyższe uczelnie ekonomiczne w procesie podnoszenia konkurencyjności przedsiębiorstw: nowewarunki, nowe możliwości, [w:] J. Bieliński (red.), Strategia Lizbońska a konkurencyjność gospodarki,CeDeWu, Warszawa 2005.[11] Kozyr-Kowalski S. Uniwersytet a rynek, Wydawnictwo Naukowe UAM, Poznań 2005.[12] KRAPIEC, M. Człowiek, kultura, uniwersytet, Lublin 1982.[13] KÜHNE , CH. Zwischen Beutegemeinschaft und Fusion, "Wissenschaftsmanagement" 2007, nr 2.[14] KWIEK, M. Poza uniwersytet nowoczesny, www. Policy.hu/kwiek/Forum.htm.[15] MARSZAŁEK, A. Znaczenie uniwersytetów w gospodarce opartej na wiedzy, "Przegląd Organizacji" 2007, nr7-8.[16] MAS-COLELL, A. The European Space of Higher Education: Incentive and Governance Issues, "Rivista diPolitica Economica" 2003, listopad-grudzień.[17] Misja Uniwersytetu Śląskiego. Dokument przyjęty przez Senat Uniwersytetu Śląskiego na posiedzeniu 20 maja1997 r., Gazeta Uniwersytecka; miesięcznik Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach, 9 (45), czerwiec 1997.[18] MOSAKOWSKI, M. Szkolnictwo wyższe w krajach Unii Europejskiej. Stan obecny i planowane reformy,Gdańsk 2002.[19] 7. Program Ramowy (PR) Wspólnoty Europejskiej badań, rozwoju technologicznego i wdrożeń (2007-2013),Krajowy Punkt Kontaktowy Programów Badawczych UE, Warszawa 2008.[20] SKUBAŁA-TOKARSKA, Z. Uniwersytety w Polsce: rys historyczny, Warszawa 1972.[21] SZAJERKA, G. Europejski Obszar Szkolnictwa Wyższego w Europie Wiedzy. Rola Uniwersytetów w EuropieWiedzy. Artykuł opracowano na podstawie Komunikatu Wspólnot Europejskich COM (2003) 58.ostat.,Bruksela 2003.[22] University Research Management: Developing Research in New Institutions, OECD, Paryż 2005.[23] WIELGUS, S. Historyczne koncepcje i paradygmaty uniwersytetu oraz jego model na dziś i na jutro. Wykładwygłoszony podczas przyznania Nagrody im. Ks. Idziego Radziszewskiego. KUL, 4.04.2008.[24] WOJNICKA, E. Współpraca w procesie innowacyjnym w Unii Europejskiej, "Wspólnoty Europejskie" 2003,nr 4.[25] WÓDZ, J. D. Bez radykalnych zmian staniemy się głuchą prowincją, Gazeta Uniwersytecka, MiesięcznikUniwersytetu Śl.ąskiego w Katowicach , 07.2008, nr 10(160).ADDRESSebastian JabłońskiWyższa Szkoła Ekonomii,Turystyki i Nauk Społecznych25-666 Kielceul. mjr. Jana Piwnika "Ponurego" 49tel./fax : 0048(41)3458588sebjablonski@yahoo.com„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.92


VÝZNAM HODNOTOVÉHO VYJADRENIA VÝSTUPOV PODNIKUAnna JackováŽilinská univerzita v ŽilineAbstrakt: Output of company in value formulation are earnings. It represents accessions of his activities,which are results of realization of company efforts – selling of products, goods and providing service aswell. But not all earnings are bind to its efforts. In business, many other earnings accrue, like interests.Meaning of earnings by itself is also a very important part of assesing of company economy results andalso of income tax due.Kľúčové slová: výnos, tržba, príjem, výsledok hospodárenia, zisk.ÚVODVýstupom podniku v peňažnom vyjadrení je jeho výnos, ktorý je rozhodujúcim faktorom ovplyvňujúcim jeho trhovúhodnotu a jeho postavenie na trhu. Súčasná trhová ekonomika je peňažnou ekonomikou. Komplexný mnohostrannýpredaj výrobkov, tovarov a služieb, ktorý sa uskutočňuje na trhu, by sa nemohol realizovať bez peňazí. A aj napriektomu, že od revolúcie, ktorá umožnila vznik súkromného podnikania u nás uplynie 20 rokov, stále dochádzak nedorozumeniam, pretože sa pojmy ako výnosy, príjmy, tržby a zisk navzájom zamieňajú.PODSTATA VÝNOSOVVýnosy sú najširším pojmom a predstavujú výkony podniku v peňažnom vyjadrení. Inými slovami jedná sa o zvýšeniehodnoty akéhokoľvek druhu majetku v peňažnom vyjadrení. Podnik, ktorý realizuje svoju produkciu mimo podnik –predáva výrobky, tovar alebo poskytuje službu získava výnos, ktorý má charakter tržby. Tržba vzniká pri predajiproduktu, ktorý je výsledkom podstatnej činnosti podniku a nepatria do nej iné výnosy, ktoré podniku vznikajú, akonapr. výnosy z predaja nepotrebného materiálu, z predaja dlhodobého nehmotného a hmotného majetku alebo výnosovéúroky. Tržby sú rozhodujúcim finančným zdrojom podniku, ktorý mu slúži na úhradu nákladov a zabezpečeniejednoduchej reprodukcie výrobných činiteľov, na úhradu daní, poplatkov a iných výdavkov spojených s jeho činnosťou.Na výšku tržieb má vplyv: objem realizovaných výkonov podniku, kvalita výkonov, rôzna výška zisku, cena za jednotku realizovaného výkonu, rôzne prirážky k cenám a zľavy z cien.V prípade, že sa úhrada za predaj produktu (výrobok, tovar alebo služba) vykoná hotovostným platobným stykom,vzniká príjem, ktorý vždy znamená prírastok peňažných prostriedkov. Pri úhrade bezhotovostným platobným stykomprostredníctvom finančnej inštitúcie (napr. banky), zároveň s tržbou vzniká podniku pohľadávka. Pri jej úhradedochádza opäť k príjmu.Nie vždy je výnos podniku v bežnom období zabezpečený aj jeho príjmom. Výnosy vznikajú bez ohľadu na to, či boliv bežnom období aj uhradené, alebo či úhrada nastane o niekoľko rokov neskôr. Jedným zo základných princípovpodvojného účtovníctva v podniku je účtovanie výnosov do toho účtovného obdobia, s ktorým vecne a časovo súvisia.To znamená, že do výnosov bežného obdobia je potrebné zahrnúť všetky výnosy, ktoré do neho patria, aj keď saz rôznych dôvodov v tomto období nezúčtovali. Na druhej strane sa musia z výnosov vylúčiť položky, ktoré sa sícev bežnom účtovnom období zúčtovali, ale týkajú sa budúcich účtovným období. Táto úprava výnosov sa nazýva časovérozlíšenie. Predmetom časového rozlíšenia môžu byť iba tie položky výnosov, pri ktorých je: známy vecný obsah (účel, na ktorý sa výnosy vzťahujú), známa suma, určené obdobie, ktorého sa týkajú.Časovým rozlíšením výnosov vznikajú výnosy budúcich období, t. j. príjem za výnos sa uskutočnil v bežnom období,ale týka sa niekoľkých ďalších období, napr. nájomné prijaté na niekoľko rokov dopredu a príjmy budúcich období, t.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.93


j. príjem za výnos sa uskutoční o niekoľko rokov, napr. príjem za nájom uhradený po skončení prenájmu.Vzhľadom na zisťovanie výsledku hospodárenia sa výnosy rozdeľujú na: výnosy z hospodárskej činnosti, výnosy z finančnej činnosti, výnosy z mimoriadnej činnosti.Výnosy z hospodárskej činnosti vznikajú podniku z tej činnosti, ktorá je jeho podstatou, t. j. pre ktorú bol podnikzaložený. Výnosy z finančnej činnosti získava podnik v súvislosti s vlastníctvom finančného majetku a finančnýmioperáciami. Výnosy z mimoriadnej činnosti majú vzhľadom na bežnú činnosť podniku neobvyklý charakter, napr.nárok na náhradu škody voči poisťovni alebo iným subjektom, ak boli škody spôsobené živelnou pohromou alebo inoumimoriadnou udalosťou, ktorá sa vyskytuje náhodne.VÝSLEDOK HOSPODÁRENIA PODNIKUVýsledok hospodárenia je výsledný efekt činnosti podniku. Vypočíta sa ako rozdiel medzi výnosmi a nákladmipodniku, pričom za náklady sa považujú peňažné čiastky, ktoré podnik vynaložil na získanie výnosov. Ak výnosyprevyšujú náklady, ide o zisk, ak náklady prevyšujú výnosy, ide o stratu. Výsledok hospodárenia podniku sa musíobjektívne vyčísliť vo vzťahu k jednotlivým činnostiam ako výsledok hospodárenia z hospodárskej, finančnej amimoriadnej činnosti. Výsledok hospodárenia z hospodárskej a finančnej činnosti spolu tvoria výsledok hospodáreniaz bežnej činnosti. Pre účely výpočtu dane z príjmov sa upravuje na daňový základ, z ktorého sa vypočíta daň z príjmovz bežnej činnosti. Odpočítaní splatnej dane z príjmov z bežnej činnosti od výsledku hospodárenia z bežnej činnostivzniká výsledok hospodárenia z bežnej činnosti po zdanení. Obdobne aj výsledok hospodárenia z mimoriadnej činnosti,ak sa v podniku vyskytuje, podlieha úprave na daňový základ. Po odpočítaní splatnej dane z príjmov z mimoriadnejčinnosti od výsledku hospodárenia z mimoriadnej činnosti vzniká výsledok hospodárenia z mimoriadnej činnosti pozdanení. Konečný výsledok hospodárenia podniku za účtovné obdobie po zdanení je potom tvorený súčtom výsledkuhospodárenia z bežnej činnosti po zdanení a výsledku hospodárenia z mimoriadnej činnosti po zdanení.Zisk je cieľom a podnetom podnikania každého podniku. Jeho výška je ovplyvňovaná: objemom a štruktúrou výkonov, stavom dlhodobého majetku, sortimentom tovarov a služieb, počtom a kvalifikáciou zamestnancov, produktivitou práce, organizáciou práce a využívaním voľného času.V podniku plní zisk niekoľko funkcií: je zdrojom financovania rozvoja podniku, je kritériom pre efektívne rozhodovanie, je zdrojom na úhradu daní, poplatkov a pod. je nástrojom motivácie a stimulácie manažmentu a zamestnancov, je východiskom pre výpočet rentability podniku.Z ukazovateľov rentability, ktoré merajú zisk k objemu podnikovej činnosti a tak vyjadrujú zhodnoteniespotrebovaných výrobných činiteľov, sú najčastejšie rentabilita tržieb (výsledok hospodárenia po zdanení/tržby)a rentabilita výnosov (výsledok hospodárenia po zdanení/výnosy).Pretože zisk je rozdielom medzi výnosmi a nákladmi, sú dva spôsoby jeho zvyšovania – znižovaním nákladova zvyšovaním výnosov. Oba spôsoby sú komplexné veličiny, ktoré ovplyvňuje množstvo iných činiteľov [2].Objem výnosov však o efektívnosti podniku nevypovedá. Pri rozhodovaní o množstve výroby sa vychádza z cieľamaximalizovať zisk podniku. To znamená predvídať vývoj výnosov z predpokladaného predaja a tomu odpovedajúcivývoj nákladov. Potrebné výnosy sa kalkulujú z objemu realizovanej produkcie na trhu a z ceny produktu. Potom je napodniku, aby našiel taký objem výroby, pri ktorom by sa výnosy z realizovanej produkcie vyrovnali nákladom. Je tohranica, od ktorej pri ďalšom zvyšovaní výroby začína byť podnik ziskový. Výpočet kritického množstva výroby jejedným zo spôsobov, ako určiť hranicu objemu výroby, do ktorej je podnik v strate, resp. od ktorej výška výnosovprekročí výšku nákladov. Reálny rast výroby je okrem iného obmedzený požiadavkou efektívnosti a kapacitou výroby.Bod, v ktorom sa krivka výnosov stretne s krivkou nákladov sa označuje ako nulový bod alebo bod zvratu. Stanoveniekritického množstva výroby je dôležité najmä pre menšie podniky, alebo pre podniky s úzkym výrobným sortimentom.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.94


VÝKAZ ZISKOV A STRÁT AKO ZDROJ INFORMÁCIÍ O VÝNOSNOSTI PODNIKUVýkaz ziskov a strát obsahuje usporiadanie výnosov a nákladov podniku za určité obdobie v peňažnom vyjadrení.Zostavuje sa v požadovanom členení na vyčíslenie výsledku hospodárenia podľa zdrojov jeho tvorby. Výkaz ziskova strát je bilanciou o nákladoch, výnosoch a výsledku hospodárenia za účtovné obdobie a bezprostredne predchádzajúceúčtovné obdobie. Jeho úlohou je dokumentovať tvorbu výsledku hospodárenia v konkrétnom podniku za presnevymedzené účtovné obdobie. Údaje na zostavenie výkazu ziskov a strát sa čerpajú z konečných stavov účtov výnosov anákladov hlavnej knihy.Výkaz ziskov a strát má svoju vertikálnu a horizontálnu štruktúru, ktorá je stanovená opatrením ministerstva financií.Z vertikálneho usporiadania výkazu ziskov a strát vyplýva stupňovitá tvorba, pri ktorej sa do vzájomného vzťahudostávajú výnosy a náklady podľa oblastí tvoriacich podnikateľskú aktivitu. Stupňovitý spôsob usporiadania výkazuumožňuje pohľad na zdroje tvorby výsledku hospodárenia a tým aj na základné oblasti ekonomiky podnikateľskejčinnosti, podľa toho, či ide: opakujúce sa aktivity hospodárskej činnosti, uskutočnené finančné operácie, javy, ktoré sa náhodne vyskytujú a majú povahu mimoriadnej, neopakujúcej sa udalosti.Nevýhodou usporiadania výsledkových položiek je, že sa vo výkaze ziskov a strát neuvádza celková suma nákladova celková suma výnosov.Pre používateľov informácií z účtovnej závierky je výkaz ziskov a strát zdrojom informácií o výnosnosti činnostipodniku. Uvádza sa v ňom, z akých výnosov a akých nákladov vznikol výsledok hospodárenia za účtovné obdobiea umožňuje tak zistiť príčiny úspešného alebo neúspešného hospodárenia podniku. Údaje zachytené vo výkaze ziskova strát sú intervalovými ukazovateľmi, pretože náklady a výnosy sa v účtovníctve podniku účtujú narastajúcimspôsobom od začiatku účtovného obdobia. Vždy sú uvedené v peňažnom vyjadrení.Horizontálne výkaz ziskov a strát obsahuje údaje o nákladov, výnosoch a výsledku hospodárenia za účtovnéa bezprostredne predchádzajúce účtovné obdobie.ZÁVERNástrojom riadenia podniku, ktorý okrem iných informácií podáva aj informácie o výnosoch, nákladoch a výsledkuhospodárenia podniku je účtovníctvo. V rokoch 1991 a 1992, vo vtedajšej ČSFR, boli prijaté viaceré ekonomickézákony a zákonné opatrenia, ktoré výrazným spôsobom právne kodifikovali vedenie účtovníctva u nás od roku 1993.Väčšina týchto zákonov bola prevzatá aj do právneho poriadku novovzniknutej Slovenskej republiky a s menšími aleboväčšími zmenami platia aj naďalej. V súčasnej dobe je účtovníctvo SR založené na rovnakých účtovných zásadácha používa rovnaké účtovné metódy ako iné krajiny sveta. Neustále však prebieha proces jeho harmonizácie aplikácioumedzinárodných účtovných štandardov do legislatívy pre oblasť účtovníctva.Príspevok je čiastkovým výstupom výskumnej úlohy VEGA č. 1/0495/08, ktorú rieši KMME FRI ŽU v Žiline.LITERATÚRA[1] JACKOVÁ, A.; ĎURIŠOVÁ, M. Finančné účtovníctvo. Žilina : EDIS – vydavateľstvo ŽU, 2008.[2] KUPKOVIČ, M. a kol.: Podnikové hospodárstvo. Bratislava : Sprint, 2001.[3] ZALAI, K. a kol.: Finančno-ekonomická analýza podniku. Bratislava : Sprint, 1998.ADRESA:Ing. Anna Jacková, PhD.Žilinská univerzita v ŽilineFakulta riadenia a informatikykatedra makro a mikroekonomikyUniverzitná 8215/1010 26 Žilinatel: 041/513 1422e-mail: Anna.Jackova@utcpd.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.95


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.96


BUDOVÁNÍ ATMOSFÉRY VENKOVSKÉHO SÍDLA A JEJÍ MOŽNÉ PŮSPBENÍ NAKONKURENCESCHOPNOST REGIONU – ČAST ARCHITEKTURA PROSTŘEDÍRobert JurčaEvropský polytechnický institut, s.r.o.Abstrakt: Nevíme, zda je naše uvažování v předloženém příspěvku zcela správné, ale myslíme si, že pokudbude v lokalitách a to jak vesnických tak městských vytvořena vhodná atmosféra pro život obyvatel těchtolokalit, odrazí se to i v jejich pracovním výkonu. Obnova funkcí těchto sídel napomáhá i rozvoji cestovníhoruchu. Tyto dva faktory, tedy vytvoření vhodné atmosféry a obnovy funkce sídel dle našeho názoru zpětnězvyšuje i konkurenceschopnost regionu.Klíčová slova: Vesnice, vesnické sídlo, konkurenceschopnost, obnova sídel, obnova vesnice, pracovnívýkon, cestovní ruch, ekologické chování, přechodové pásy, biotopyVesnici již nemůžeme chápat tak jako bývala kdysi. Myslím si, že by být taková anineměla. Během vývoje vesnice totiž došlo k rozvoji lidské společnosti, došlo ke změnězpůsobu zemědělského hospodaření, politických podmínek, složení obyvatelstva av neposlední řadě i ke změně hodnotové orientace obyvatelstva. Na druhé straně jevšak smutné, že se mnoho současných vesnických sídel stále silněji připodobňujeměstskému životnímu prostoru. Nejmarkantněji je to vidět na nevhodně zvolenýchtypech zástavby, včetně nevhodně zvolených zastavovaných plochách. Cílem by mělobýt zachovat svébytný charakter vesnického sídla, nebo tam kde již je tento charakterztracen se jej snažit znovu oživit. Měli bychom však mít vždy na paměti, že nesmí býtomezeny současné ani budoucí potřeby obyvatel venkovského sídla. Vesnice by mělisvým obyvatelům nabízet přijatelné životní podmínky, měli by mít svůj vlastnícharakter a přitom si vytvořit fungující ekosystém. Vytvářet tedy venkovské sídlo tak,aby přírodnímu bohatství nevznikala žádná škoda a byl vytvořen vhodný životníprostor pro člověka. Tato snaha bude podle našeho názoru odměněna nejenomspokojeností obyvatelstva, zvýšením jejich pracovního výkonu, ale také možnéhozvýšení cestovního ruchu a vším tímto i zvýšením konkurenceschopnosti regionu.Zamysleme se nad tím, co je vlastně podstatou kvality života na venkově? Uvědomuje si vlastně člověk tuto kvalitu,nebo si tuto kvalitu uvědomí až ji začne ztrácet? Sami se zamyslete, kdy jste viděli naposledy na jednom poli dva zajíce,koroptev s mladými kuřaty, nebo kdy jste slyšeli naposledy kvakot žab. Jistě by jste si nedovolili pustit vaše dítě domístního potoka, aby se tam brodilo. Proč? Protože víte, že v tomto potoku jsou roztroušeny výkaly z neodkanalizovanévesnice. Podíváme-li se na současnou vesnici, vidíme zpevněné plochy asfaltem. Přece ale, řeknete si, nemohouobyvatelé daného venkovského sídla jezdit po blátě. Ne to opravdu nemohou, ale ten asfalt se používá i tam kde býtnemusí a mohl by být nahrazen jiným vhodnějším materiálem. Nevěříte? Běžte se podívat na zpevněné plochy předmístními hostinci, atd. Musíme však i konstatovat, že i v našem regionu se dochovalo několik vesnických sídel, svědčícío velké citlivosti při zacházení s přírodním a architektonickým prostorem. Teodor Fischer již v roce 1922 formuloval vesvé přednášce o formování sídel základní pravidlo, které platí pro utváření všech sídel: „Všechno co dává příroda bynemělo být zahlazeno, nýbrž rozvinuto. Síla architektury nespočívá v kontrastu k přírodě, ale podle vyššího hlediskav jejím zapojení“.Při plánování obnovy funkce vesnice je třeba brát v úvahu její zeměpisnou polohu, klimatické podmínky, půdnípodmínky, reliéf krajiny a v neposlední řadě i převládající směry proudění větrů. Dále je třeba mít na zřeteli historiiosídlování. Je třeba si odpovědět na otázky kdy, kdo a proč se právě v této části usídlil. Tímto se nám vytvářejí dvěmnožiny, které se vzájemně překrývají. Po staletí se musela každá vesnice přizpůsobovat jak přírodním podmínkám takdějinnému vývoji. Různá je i forma vesnic, od soustředěné zástavby k roztroušeným obydlím. Od počátku lidskéhoosídlování se základní funkcí na vesnici stala zemědělská výroba. Tato funkce také zapříčinila utváření obrazuvesnického sídla. Pokud se na utváření vesnického sídla podíváme z hlediska času, tak zhruba do konce druhé světovéválky byla vesnice bydlištěm a zároveň pracovištěm. Byla na městském sídle nezávislá. Po druhé světové válce se všakpůsobením technického rozvoje prosazuje čím dál větší racionalizace zemědělství. Zároveň si myslím, že opětovnouobnovou vesnice, jejich částečných funkcí, se zlepší i kvalita života obyvatel vesnice. Tato kvalita se následně projeví„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.97


v jejich zvýšeném pracovním úsilí a tím i následným zvýšením konkurenceschopnosti regionu.Mé úvahy o působení prostředí venkovského sídla na jeho obyvatele, můžeme podpořit i výsledky zjištění katedryArchitektury fakulty Stavební ČVUT, kde od roku 2002 probíhá ojedinělý vědecký výzkum na téma: Psychologickéaspekty procesu navrhování staveb. Ve výzkumu hledají řešitelé Doc. Ing. Arch. Petr Mezera, CSc. a Ing. K. Smejkalmetodické postupy k zavedení psychologie do celkového procesu navrhování staveb. Z jejich závěrů je možno vyčíst,že obyvatelstvo vnímá své okolí a toto okolí obyvatele i zpětně ovlivňuje.Zkoumané charakteristiky Výsledek v %Velikost prostoru 15,1Čistota 18,0Materiály 11,9Hlučnost 9,4Barevnost 10,2Osvětení/oslunění 12,4Vlhkost 3,4Rozmístnění zařízení 11,7Informační zařízení 3,6Teplota 4,2Tabulka /1/ zdroj: Aulig, G.; Klinberg, T. Základy ekologie vesnice, výzkumná práce Bavorské správy pro zcelovánípozemků, Mnichov, 1991Jak, ale dosáhnout toho, aby se zlepšila atmosféra obcí ve Zlínském kraji? Těch podmínek, je celá řada. Budeme sesnažit alespoň některé z těch podle nás nejdůležitějších stanovit. Pro utváření podmínek uvnitř venkovských sídel jedůležité stavební utváření. Aby si venkovské sídlo uchovalo svoji atmosféru, je vhodné stanovit maximální orientačníhodnotu počtu obyvatel venkovského sídla. V prostředí Bavorska to byla tato hodnota stanovena na 5000 obyvatel.Z porovnávání podle počtu obyvatel v našem regionu, kdy jsme se zaměřili na tzv. městyse nám vychází tato velikostod 1000 do 3000 obyvatel viz tabulka /2/. I když toto hledisko je v částečném rozporu se snahou zastupitelů obcí zvýšitpočet obyvatel na vesnici. Mezi další kriteria, která je nutné hlídat u vesnických sídel, je kriterium hustoty. Mezi dalšíopatření, která by měla být podle našeho názoru uplatněna je vytvoření okrajů obcí. Okraje obce by měly tvořitpřechodové pásy a to buď pomocí vodoteče (pokud se v okolí obce vyskytují)m rybníky, nebo ovocných sadů, či jinouvzrostlou výsadbou. Tyto přechodové pásy podle našeho názoru plní funkci spojovací s okolní krajinou, jsou zdrojemvlhkosti. Takto vytvořený okruh s mnohastupňovou vegetací působí jako klimatický „nárazník“ i jako rozptylová zónapro živočišné druhy.Interval - velikost obcíPočet obcí v intervalu v regionu Uherské Hradiště30 000 až 20 000 019 999 až 10 000 29 999 až 5 000 24 999 až 2 000 211 999 až 1 000 9999 až 500 23499 až 200 14199 až 0 6Tabulka /2/ zdroj: vlastníTyto složité úkoly nechceme přímo suplovat v našem příspěvku, které kvalifikujeme spíše jako určité poznámky, čináměty k zamyšlení, či řešení vzájemných vztahů budování atmosféry venkovského sídla a zvýšeníkonkurenceschopnosti.POUŽITÁ LITERATURA:[1] AULIG, G.; KLINBERG, T. Základy ekologie vesnice. Výzkumná práce Bavorské správy pro zcelovánípozemků, Mnichov, 1991.[2] DUBOVEC, J.-MATUŠÍKOVÁ, I.: Regionálny manažment a Creative Business Ideas, In. III.mezinárodníkonference “Jak úspěšně podnikat v příhraničních regionech Jihovýchodní Moravy“, máj 2007, EuropeanPolytechnical Institute Kunovice, ČR, str.93-96, ISBN 978-80-7314-111-0„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.98


ADRESA:Ing. Robert JučaEvropský polytechnický institut, s.r.o.Osvobození 699686 04 Kunovicetel.: 572 549 018, fax: 572 548 788e-mail: jurca@edukomplex.cz„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.99


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.100


CLIMATE OF MUNICIPALITY AND ITS DEVELOPMENTRobert Jurča, Ladislav ObdržálekEvropský polytechnický institut, s.r.o.Precis: Climate of municiplaity and its development is relatively a difficult phenomenon. It is sometimesexplained as a spirit of municiplaity. This comparison is very vague. We will proceed from the fact that theclimate of municiplality is dependent on environment of municipality. In our opinion, it results fromobjective environment and its subjective reception, living and evaluation in a longer timer span. It reflectsthe material, social and cultural factors and positions of people.Climate is sometimes spoken about as a sensational matter and this has its meaning as well. The fact thatthe inhabitans are satisfied or not is important for the result of municipal work. That is why it is spokenabout positive, favourable, optimal or negative and unfavourable climate.Key words: Climate, municipality, inhabitant, chief magistrate, municipal council, environment,atmosphere, social climate, way of perception, ihnabitant participation, facilities, social environmentThe quality of the climate in a municipality shows the quality of the life in a municipality. The climate in a municipalitycan be analysed and then immediate steps can be taken to improve it. Investigation of the climate in a municipality cananswer a lot of questions. We can find out information about material and aesthetical aspects of a municipality, we canbe interested in civil facilities which are formed by separate inhabitants, groups of inhabitants active in a municipality.We can watch the management of a municipality, examine the social system, ways of communication and cooperation,habitual relations inside a municipality and even the behaviour inside groups. We can deal with the culture in amunicipality, we can ask about distinguished values and norms, symbols and public voice.The climate of a municipality is created by all inhabitants of the concrete municipality but also by the groups of peoplethe municipality is divided into and the people outside these groups. The term climate of municipality includes: Content – unsettled way of perception, evaluation and reaction of all inhabitants, groups of individuals to theevents that are taking place in a municipality, that took place in a municipality and that are expected to happenthere. The important thing is how is the climate perceieved by those that are taking part in it and not what is theclimate really like. Time– perceived phenomena that are long-term, typical for the concrete municipality and its representatives,they can take even several months or years (unlike the atmosphere of a municipality - see below).It is important to realise that each municipality behaves differently during its development and the progress can bedifferent in each (even parallel) municipality. It would be impossible to find two municipalities that would behave in thesame way. With connection to the climate of a municipality, we can use some more terms that are needed to beexplained. They allow us to differentiate social-psychologic phenomena occurring in municipalities; phenomenaaccording to their range, variability, length of duration and commonness: Environment - this term is related also to different aspects than social-psychological ones. For example, itincludes architectonic aspects (the design of a municipality, its facilities, the size and placement of buildings,possibilities of change, layout), aesthetical, hygienic (lightning, effects of winds), acoustic (noise levels) etc. Atmosphere – it is a term expressing short duration and high variability. The atmosphere of a municipalitychanges very quickly and is seldom shorther than one day. As examples, we can mention the atmosphere in amunicipality before elections, after elections etc. Social climate – it includes long term phenomena typical for the given municipality and its chief magistratewith the elected council members. It is formed by all inhabitants, groups that the municipality is divided intoand also the chief magistrate and the elected magistrates.It isimpossinle to claim who is the source of the climate in a municipality. We think that the climate of a municipalityisdetermined by more factors at the same time. We cannot claim that the only person who influences the climate is thechief magistrate and the elected council members or that the only persons who influence the climate of a municipalityare the inhabitants of the municipality. As we have already pointed out, the climate is influenced by more mechanisms,in our opinion mainly: Communicative and managing procedures of the chief magistrate and the elected council members„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.101


Participation of inhabitants in the management anddevelopment of the municipality Preferences of inhabitants Environment of the municipalityKomunikační ařídící postupystarostyParticipaceobčanů nařízení obceIn the next part of our submission, we want to devote time to allKLIMA OBCEmentioned mechanisms. If we concentrate on the first mechanisms, ie.communicative and managing procedures of the chief magistrate andthe elected council members, there are significant differences in theirbehaviour. Each chief magistrate uses their own ways of PreferenceProstředícommunication with the inhabitants. The chief magistrate and his občanůobcebehaviour creates specific communicative climate that has an influenceon the character of the life in the municipality. In our opinion, we can Source: owndistinguish between these two communicative climates of amunicipality: Helpful communicative climate – all participants respect each other, they communicate their feelings, needsand opinions Defensive communicative climate – all participants of this communicative climate compete, do not listen toach other, are afraid to express their opinionsVSTŘÍCNÉSource: ownDuring his/her working, the chief magistrate createshis/her own communicative style with theinhabitants and his/her style does not change muchwith growing years and his/her re-election. In thenext mechanism (participation of inhabitants in themanagement of the municipality) is the climate in amunicipality influenced to a certain extent by the certain structure of participation of the inhabitants in the managementof the municipality, ie. by the fact how often and in what way the inhabitants take part in the management of themunicipality. The participation of each inhabitant or group of inhabitants is different. The level of participation is, inour opinion, influenced by certain effects. Among these effects are:KOMUNIKAČNÍKLIMA OBCEOBRANNÉThe number of inhabitants actively participatingLocalisation of inhabitants in the municipalityPreferences of the chief magistrate and council members to particular inhabitantsCommunication with respect to sexual differencesThe climate of a municipality that is dominating in the given municipality has certain effect on the motivation ofinhabitants and their attitude to the matters in the municipality. This climate can be influenced in certain ways. It cannotbe influenced to a same degree in all its aspects and this change cannot be made quickly and without the help of allparticipants that we mentioned earlier in our submission. It is a long-term matter. Cooperation, trust, certain recognitionof chief magistrate and elected council mebers’ authority are characteristic for a climate, which creates a suitableclimate for work. The chief magistrate and elected council members should help their inhabitants. The self-respect ofthe inhabitants has a fundamental influence on the climate in a municipality. The environment of a municipality (order)also influences the climate. An inhabitant does not live only in the microclimate of their house but also spend their lifein the concrete municipality. He/she fixates his/her social experiences and experience with the management of themunicipality and carries them to his/her further life. A municipality where a helpful climate is dominating helps todevelop the inhabitant’s personality, on the other hand, a municipality with unfavourable climate can severelyinfluence the inhabitant’s personality. It is therefore important to devote time to understanding of the working of thissystem so that we could improve the life in a municipality and help improve the climate in a municipality. If the climatedoes not meet it’s participants expectations, targeted interference should follow the analysis of the state. It is alsoimportant to note that the interference in the climate of a municipality must be well though out and well-preparedbecause a municipality is a difficult „organism“ and these interferences take place on different levels (this levels caninfluence each other) and that the result of a climate change cannot be expected quickly and on all participants.USED LITERATURE:[1] DUROZOI, G.; ROUSSEL, A. Filozofický slovník. Praha : EWA, 1994. ISBN 80-85764-07-5.[2] GEIST, B. Sociologický slovník. Praha : Victoria Publishing, 1992. ISBN 80-85605-28-7.[3] LITWIN, G.; STRINGER, R. Motivation and Organizational Climate. Cambridge : MA Harward University,1968.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.102


[4] OBDRŽÁLEK, Z. Vplyvy manažmentu školy na vytváranie školskej kultúry a klímy. Pedagogická revue, 1998,roč. 50, č. 4, s. 323–328. ISSN 1335–1982.[5] Kolektiv autorů. Příručka člena zastupitelstva obce. Praha: VCVS ČR, 2002. ISBN 80-238-9120-0.[6] DUBOVEC, J.: Mikroekonómia, EDIS, ŽU Žilina, 2004, ISBN 80-8070-197-0.ADDRESS:Ing. Robert JurčaEvropský polytechnický institut, s.r.o.Osvobození 699686 04 Kunovicetel.: 572 549 018fax: 572 548 788E-mail: jurca@edukomplex.czIng. Ladislav ObdržálekEvropský polytechnický institut, s.r.o.Osvobození 699686 04 Kunovicetel.: 572 549 018fax: 572 548 788E-mail: obdrzalek@edukomplex.cz„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.103


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.104


ПЕРСПЕКТИВЫ РАЗВИТИЯ ЭКОНОМИКИ НОВЫХ СТРАН-ЧЛЕНОВ ЕВРОСОЮЗА ВУСЛОВИЯХ МИРОВОГО ФИНАНСОВО-ЭКОНОМИЧЕСКОГО КРИЗИСАОмар И. ХасбулатовРоссийская Экономическая АкадемияТемпы роста экономики в странах – новых членах Европейского Союза в 2007 году, по данным экспертовМВФ, замедлились до 5,8 %. Процесс замедления в наибольшей степени был выражен в Венгрии, Эстонии иЛатвии. В 2008 году по самым предварительным данным, ВВП в этих странах составит не свыше 4,5 %. ВЛатвии, Венгрии и Болгарии фискальная консолидация привела к ограничению потребления и инвестиций. ВЭстонии и Латвии циклическое замедление усугублялось затруднениями в конъюнктуре финансирования посленескольких лет исключительно быстрого роста. Тем не менее, в 2007 г., шестой год подряд европейские страны– новые члены ЕС развивались значительно быстрее западноевропейских, что внесло определенный вклад всближение развития и производительности труда между всеми странами 28-ти.В большинстве стран Центральной и Восточной Европы (ЦВЕ) локомотивам экономического роста былактивный внутренний спрос, который в 2007 году значительно превосходил по темпам производство в них. Какследствие, совокупный дефицит платежного баланса по текущим операциям региона увеличился до 6,6 % ВВП,а в Болгарии, Румынии и странах Балтии показатель выражался свыше 7 % ВВП. Спрос по-прежнемуподдерживался значительным расширением объема кредитования, который подпитывался притоком капитала,и значительным ростом заработной платы во многих странах. Инфляционное давление, однако, повысилось,особенно к концу года, частично на нефть и продовольственные товары, также повышая стоимость рабочейсилы, - чувствовалось приближение мирового финансового кризиса.В странах Балтии растущая инфляция значительно сократила перспективы введения евро в ближайшее время.Эстония, Литва, Латвия и Словакия в настоящее время являются участниками переходного механизмаобменного курса («Exchange Rate Mechanism» - «ERM2»), что считается базой для полного вступления вЕврозону. Полное членство в зоне евро требует сохранения валютных курсов на стабильном уровне в течениедвух лет, а также полного выполнения остальных четырех критериев Маастрихтского соглашения. Финансовыйкритерий, как считают аналитики МВФ, будет соблюден всеми странами, но требования, касающиеся уровняинфляции, оказались главным «камнем преткновения». Как известно, в соответствии с указаннымсоглашением, средний уровень инфляции за последние 12 месяцев не должен превышать средний уровень втрех наиболее стабильных государствах ЕС более чем на 1,5 %. 1В некоторых странах Балтии и Юго-Восточной Европы направление фискальной политики, ориентированноена аккумуляцию, усилило давление со стороны спроса, которое часто было обусловлено значительнымповышением заработной платы в государственном секторе и пенсионной системе.Интенсивное экономическое развитие региона поддерживалось значительным притоком капитала, но ономожет в ближайшее время оказаться жертвой ухудшения мировой конъюнктуры. Прямые иностранныеинвестиции составили примерно 40 % чистого притока частного капитала в 2007 г., однако остаток былглавным образом в форме потенциально более подвижных банковских средств, обычно от аффилированныхбанков в Западной Европе. В условиях наступления финансового кризиса, инвестиций из-за границы ожидатьне следует.После продолжительного экономического роста, деловая активность в европейских странах с развивающимисярынками начала замедляться, что в ближайшее время может закончиться заметным спадом. Это обстоятельствоотмечается в докладе МВФ, подготовленном во время до обострения финансового кризиса. Ослаблениевнешнего спроса, особенно со стороны стран Западной Европы, и более жесткие условия внешнегофинансирования оказывают давление на инвестиции и экспорт, в то время как личное потребление замедлилосьв 2007 году под влиянием растущих цен на продовольственные товары и энергоносители. Это касаетсяособенно Венгрии и Латвии, в меньшей мере – Чехии.Тем не менее, предстоящее расширение производственных мощностей и быстрое наращивание объемов кредитованиячастного сектора иностранными банками (особенно в Болгарии и Румынии) продолжали поддерживать1 См.: БИКИ, 2008, 10 июня, с.1.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.105


внутренний спрос, хотя перспективы мощного и длительного притока капиталов заметно ослабли. Этосказалось к концу 2008 года. Страны Балтии, особенно Латвия, а также Венгрия, Румыния, да и все другиестраны, в большей или меньшей мере, уже переживает резкие корректировки в связи с тем, что началипроявляться крупные дисбалансы во внутренних и внешних факторах экономики, которые накапливались втечение отложенных бумов "потребления - инвестиций". Реальные доходы подорваны бременем обслуживаниявнешнего долга и инфляцией; иностранные банки затормозили кредитную экспансию в связи с растущимиопасениями относительно усугубления дисбалансов; личное потребление и, в меньшей степени, инвестицииимеют тенденцию к сокращению; дефициты платежного баланса по текущим операциям начали увеличиваться.На фоне все еще благоприятного внутреннего спроса в течение 2008 года и жестких условий на рынке труда,инфляция получила еще один стимул в связи с повышением цен на продовольствие и энергоносители. К июню2008 г. общий уровень инфляции в большинстве стран вдвое превысил прошлогодний показатель и достигдвузначной цифры в странах Балтии (особенно в Латвии), Венгрии Болгарии и Латвии. Основной показательинфляции (underlying rate of inflation), измеряемый индексом розничных цен (RPI), также повысился в связи срастущей заработной платой (например, в Польше и Словакии) и сильным давлением спроса (особенно вБолгарии, Румынии и Турции). 2Во многих странах обострились инфляционные ожидания. Условиях значительного превышения контрольныхзначений уровней инфляции, денежная политика была ужесточена в странах Центральной и Восточной Европы(ЦВЕ), на фоне режима «плавающих» валютных курсов. В странах ЦВЕ повышение курсов валют и хорошиеурожаи помогали в борьбе с инфляционным давлением. Более благоприятная обстановка сохранилась вСловакии, которая перешла на евро с начала 2009 года.Однако страны с фиксированными валютными курсами (страны Балтии и Болгария) имели меньшевозможностей для ужесточения денежной политики. В Румынии обесценивание валют способствовалоинфляции, несмотря на повышение процентной ставки. Тем не менее, в Эстонии, Венгрии и Латвииинфляционное давление стало снижаться в ходе экономических реформ, однако оно резко затормозилось кконцу 2008 года.Ожидается, что значительное замедление темпов роста общехозяйственной конъюнктуры продолжиться, вчастности в связи с сокращением притока капиталов и более жесткими финансовыми ограничениями. В странахЦВЕ ожидается ослабление роста примерно с 6 % в 2007 г. до почти 4,5 % в 2008 г. и 3,5 % в 2009 г. Судя поглубине экономического кризиса, падение в 3,5 % в странах ЦВЕ, ожидаемое в прогнозах МВФ, это весьмаскромный предел, скорее всего падение ВВП составит значительно большую величину с минусовым значением,едва ли не на уровне начала 90-х гг.К середине 2007 г. западноевропейские банки держали в рассматриваемом регионе активы на сумму примерно1 трлн. долл. Вложения западноевропейских банков в американский сектор сомнительной ипотечнойзадолженности оценивались в 250 млрд. долл. Эти притоки банковских средств, в свою очередь,способствовали «подпитке» быстрого роста внутреннего кредита, причем ссуды часто предоставлялись виностранной валюте и по разным процентным ставкам. Хотя кредитование, осуществляемое местным банком,фондировались главным образом местными депозитами, эти страны, как опасались эксперты фонда, могли бытьподвержены потрясениям в случае проблем с материнскими банками, - это и произошло в конце 2008 года. С2002 г. отношение внутреннего кредита к ВВП более чем удвоилось в Латвии, Литве, Болгарии и Румынии ипочти удвоилось в Эстонии. Структура кредитов в отдельных странах при этом была различной, за счет нихчастично финансировалась деятельность в «необращающихся» секторах, таких как инвестиции в недвижимостьи потребление домохозяйств. Одним из следствий этого стали широко распространившиеся «бумы» вжилищном строительстве. Реальные цены на жилье более чем утроились с конца 2003 года в Латвии и болеечем удвоились в Болгарии, Эстонии и Литве, и особенно в Венгрии, формируя своеобразные «мыльныепузыри».Согласно прогнозу фонда на 2008 г., предполагалось дальнейшее замедление роста ВВП в рассматриваемомрегионе до 4,4 %, на деле спад составил до 3,4 %. Темпы роста в большинстве стран не соответствовали кожидаемым, отражая замедление, как внутреннего спроса, так и роста экспорта в связи с более низким спросомсо стороны государств Западной Европы. Эти прогнозы подразумевали, что приток капиталов в «новую»Европу будет уменьшаться упорядоченно – с постепенным снижением поступлений частного капитала, чтоприведет к более медленному накоплению резервов в иностранной валюте. На деле произошло болееинтенсивное уменьшение инвестиций ЕС в новые страны ЕС.Критический вопрос для перспектив региона состоит в том, в какой степени внешний приток банковских2 См.: БИКИ, 10 июня 2008, с.1.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.106


средств может быть прерван в новых странах-членах ЕС, особенно в связи с потерями, понесеннымизападноевропейскими банками мировым кризисом. Внезапный разворот в потоках капиталов может вызватькредитный крах, а также и дефляцию активов. Вероятным последствием будет нежелательно острое падениевнутреннего потребления в сочетании с болезненным снижением «левериджа» корпоративных балансов ибалансов домохозяйств.В настоящее время признаки замедления притока капитала были в основном ограничены прибалтийскимистранами, главным образом Латвией и Венгрией, в которых жесткие условия, введенные материнскимибанками, замедлили кредитование. Этот процесс начался задолго до разгара финансового кризиса в августе2008 г. Кроме того, спрэды свопов по дефолтным кредитам значительно расширились, отражая зависимостьэтих стран от иностранного капитала. В этом регионе, как отмечают аналитики МВФ, существуют, по меньшеймере, три фактора риска:«Заражение», которое может произойти или непосредственно, если банки сократят кредитование длякомпенсации потерь от сомнительной задолженности, или косвенно, если более высокая стоимость капитала иболее широкие спрэды по рискам вынудят банки предоставить меньше кредитов «новой» Европе и/илипредлагать менее выгодные условия. Вероятность прямого «заряжения» представлялась ограниченной,поскольку немногие из известных банков имеют вложения как в американском секторе сомнительнойзадолженности, так и в «новой» Европе. Банки, пострадавшие от кризиса сомнительной задолженностирасположены главным образом в Великобритании, Германии, Швейцарии и в меньшей во Франции, икредитование «новой» Европы осуществлялось в основном скандинавскими банками (особенно стран Балтии) ибанками Австрии и Италии (особенно стран Юго-Восточной Европы). Однако, косвенное «заражение» казалосьболее правдоподобным поскольку стандарты кредитования в Еврозоне с момента начала финансовыхзатруднений в 2007 году заметно ужесточились. 3Опасения относительно рентабельности и качества активов. Повышение заработной платы сверх ростапроизводительности труда в последние годы привело к резкой потере внешней конкурентоспособности,особенно в странах Балтии и Юго-Восточной Европы. В большинстве случаев это произошло в контекстеконсолидации фискальной политики и режимов фиксированных валютных курсов. Напротив, инфляционноедавление и потери конкурентоспособности были менее выражены в государствах Центральной Европы, гдеменее ограниченные в своих действиях центральные банки удерживали достаточно прочный контроль наддавлением со стороны спроса. Эта тенденция угрожает подрывом основной мотивации для присутствияиностранных инвесторов в регионе. В странах, где большая часть кредитования имела форму закладных, вчастности в странах Балтии и Венгрии, замедляющиеся рынки, скорее всего реализуется в том, что лопнутсоздавшиеся «пузыри» в сфере жилья.Замедление притока нефтедолларов. Существует свидетельство того, что многие фонды, представленные«новой» Европе, происходят из нефтедобывающих стран и стран-экспертов других сырьевых товаров. Этиисточники иссякнуть, если рост мировой экономики замедлится настолько существенно, что переломиттенденцию к повышению цен на сырьевые товары и подорвет активное сальдо экспортеров этих товаров. Этоуже произошло в конце 2008 года с соответствующими последствиями.Перед творцами правительства макроэкономической политики в регионе стоял двойной выбор. Вобстоятельствах первой половины 2008 года, которые характеризовались давлением возможного «перегрева»конъюнктуры в большинстве стран, политикам рекомендовалось прокладывать экономический курс к «мягкомуприземлению». Фискальная политика должна была занять доминирующую роль в регулировании: в тех странах,в которых существовали режимы гибкого валютного курса, она должна была уменьшить нагрузку наденежную политику, а в странах с фиксированными или жестко управляемыми валютными курсами (страныБалтии, Болгария и Хорватия) - ужесточение фискальной политики являлось основным инструментом,доступным для снижения внутреннего спроса и сохранения конкурентоспособности. Эти моменты, какпоказали следующие события, ими учтены не были.Ограничение роста заработной платы в государственном секторе и пенсий также играет важную роль в такихстранах, как Болгария, Эстония и Румыния, как и реформы рынка труда для поощрения занятости в Чехии,Словакии и Польше. Кредитные риски должны отслеживаться очень пристально, и пруденциальная политика иполитика регулирования должны стремиться к тому, чтобы обеспечить наличие у банков стабильнойкапитальной базы, способной поглотить потенциальные убытки.Если внешние условия значительно ухудшаться, некоторые страны должны иметь свободу для фискальных3 См.: БИКИ, 10 июня, с.4.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.107


стимулов при наличии низких уровней государственного долга, хотя в этом случае будет меньше свободы встранах, имеющих проблемы с фискальной состоятельностью, таких как Венгрия и Польша. Денежная ивалютная политика могли бы помочь странам с гибким валютным курсом, несмотря на то, что переориентацияна европейские страны их платежного баланса уменьшит масштабы понижения курса национальной валюты внекоторых странах, включая Венгрию. Наконец, гибкое регулирование заработной платы будетпринципиальным для ограничения реального влияния финансовых затруднений.В следующей таблице приводятся данные экспертов фонда о реальных и прогнозируемых изменениях ВВП (I%), росте розничных цен (II %) и состоянии платежного баланса по текущим операциям (III % ВВП) вотдельных «новых» странах-членах Евросоюза и Турции: (См. таблицу 1).Динамика ВВП в новых странах-членах ЕС и ТурцииСтраны I II III2007 г. 2008 г. 2009 г. 2007 г. 2008 г. 2009 г. 2007 г. 2008 г. 2009 г.Страны Балтии 6.2 4.7 4.3 4.1 8.8 4.2 -7.1 -7.5 -7.2Латвия 8.9 4.8 3.5 7.3 10.8 6.7 -17.0 -12.1 -9.9Литва 10.2 3.6 0.5 10.1 15.3 9.2 -23.3 -15.0 -10.5Эстония 8.8 6.5 5.5 5.8 8.3 6.1 -13.0 -10.5 -8.8Страны Центр. 7.1 3.0 3.7 6.6 9.8 4.7 -16.0 -11.2 -11.2ЕвропыВенгрия 6.0 4.4 4.3 3.5 4.8 3.7 -3.9 -4.6 -4.8Польша 1.3 1.8 2.5 7.9 5.9 3.5 -5.6 -5.5 -5.1Словакия 6.5 4.9 4.5 2.5 4.1 3.8 -3.7 -5.0 -5.7Чехия 10.4 6.6 5.6 2.8 6.3 3.8 -5.3 -5.0 -4.7Страны Южн. И Юго-Вост. Европы6.5 4.2 4.6 2.8 6.0 3.5 -2.5 -3.0 -2.8Болгария 6.0 5.2 4.6 5.1 7.3 5.0 -14.0 -14.6 -13.1Румыния 6.2 5.5 4.8 7.6 9.7 6.0 -21.4 -21.9 -18.9Хорватия 6.0 5.4 4.7 4.8 7.0 5.1 -13.9 -14.5 -13.0Прогноз 5.8 4.3 4.0 2.9 5.5 3.5 -8.5 -9.0 -8.7См.: Бюллетень коммерческой информации. 10 июня 2008, с.10Огромное значение на состояние экономики этих стран имеют энергоресурсы, особенно нефтетрубопроводы игазотрубопроводы, проходившие из России по территории Украины, а также ряде других стран региона. В2006-2007 гг. Украина препятствовала этому транзиту, обвиняя в срыве поставок Россию. РуководствоЕвросоюза предложило развивать энергоэкспортные маршруты из стран СНГ в обход России («Белый поток»,«Набукко», Транскаспийский нефтепровод). Ряд украинских руководителей выступали за передачу вдолгосрочную аренду западным фирмам нефтепроводной сети между Западной и Юго-Западной Украиной(Одесса – Броды – граница с Польшей). Однако, эта проблема не была решена, в результате чего усилился«базовый кризис». Россия отключила поставки газа, обвинив Украину в воровстве газа. Он был разрешен врезультате вмешательства руководства ЕС в Брюсселе.В условиях продолжающихся реформ в странах Балтии экономисты МВФ прогнозировали падение темповэкономического роста с 9 % в 2007 г. до 1,25 % в 2008 г. и -0,25 % в 2009 г. Постепенное восстановлениеэкономики стран на наш взгляд может начаться, во второй половине 2009 г. Предполагаемое ослаблениеинфляционного давления в регионе в 2009 г. эксперты МВФ связывают с замедлением роста цен на сырьевыетовары, внутреннего спроса и издержек производства. Но это – в лучшем сценарии развития события, включаярешение противоречий с «газовой проблемой».Риски прогнозов имеют понижательную тенденцию, поскольку они могут быть связаны с ухудшением конъюнктурывнешнего финансирования, сокращением внешнего спроса, то есть более значительным, чем ожидалось,и возобновлением роста цен на сырьевые товары. Страны с крупными дефицитами платежного балансапо текущим операциям, частично финансировавшимися за счет прямых инвестиций "не иностранногопроисхождения", особенно подвержены влияниям резких изменений направлений притока капиталов.В некоторых странах Европы с развивающимися рынками крупные авуары облигаций в местной валюте унерезидентов, обширные заимствования резидентов в иностранных валютах и зависимость ряда финансовыхинститутов от оптового привлечения ресурсов из-за рубежа усугубили их зависимость от изменения ситуациина рынке. Кроме того, существует значительная неопределенность относительно хода реформ в странах Балтии.Нельзя исключить более значительного, чем ожидается, падения деловой активности. Оно может стать болеепродолжительным, если рынок труда (который должен перестроиться, чтобы восстановить конкурентоспособность)окажется менее гибким, чем ожидалось. 44 См.: БИКИ, 4 июня, 10 июня, 2008„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.108


Финансовые риски заметно возросли с началом обвала финансовых институтов, на рынках ведущихпромышленно развитых стран. Несмотря на то, что банки, действующие в странах Европы с развивающейсяэкономикой, почти не участвовали в операциях на рынках американской сомнительной задолженности, их (и ихиностранные материнские банки), также коснулись проблемы, наблюдающиеся в странах Западной Европы.Снижение интереса к операциям, подразумевающим глобальный риск, повысило риски нехватки ликвидностииз-за повышения стоимости привлечения банками внешних ресурсов и сокращения срочности выплатызадолженности.Кредитные риски также повысились - кредитный бум сопровождался увеличением срочности, повышениемотношения суммы кредита к размеру обеспечения и более широким участием в операциях с рискованнымипродуктами. Речь идет, в частности, о кредитах в иенах в Венгрии и кредиты в швейцарских франках в Польше,в том числе с "плавающими" ставками и т. д. Недавно начавшееся замедление роста цен на недвижимость,например, в ряде стран среднеземноморских стран, повысило уязвимость банков перед кредитными рисками. Вчастности, вследствие кризиса «жилищного пузыря».В рассматриваемой группе стран, широко распространена практика кредитования в иностранной валюте. Встранах с фиксированным курсом (например, в странах Балтии) подавляющая часть кредитов выдается в евро.В странах с "плавающим" курсом (например, в Венгрии и Румынии) кредиты в иностранной валюте достигают60% общей суммы заимствований домохозяйств в 2007-2008 гг. Падение курсов акций и расширение спрэдовпо облигациям привели к росту стоимости привлечения ресурсов. Задача, стоящая перед экономическойполитикой европейских стран с переходной экономикой, как считают аналитики МВФ, состоит в обеспечении"мягкого приземления" и одновременном продолжении прокладывания пути к устойчивой конвергенции суровнем жизни в западноевропейских странах.В странах ЦВЕ риски инфляции и роста представлялись до позднего времени сбалансированными, чтооправдывало выжидательную денежную политику. Однако баланс рисков подразумевает сильнейшеезамедление притока капиталов в непростой ситуации на валютных рынках этих стран. Финансовое положениеэтих стран недавно укрепилось в связи с ростом доходов и ограничением расходов, имеет все основания кснижению, поскольку отсутствует свобода маневра для полноценного действия автоматических стабилизаторовв условиях сильнейшего кризиса. Продолжающаяся фискальная консолидация должна помочь в расширенииэтих границ и расширить денежную политику в общей системе кейнсианской экономической политики – ейальтернативы нет.Государственные финансы должны следовать долгосрочной политике, способной учитывать также такиепроблемы, как старение населения, и поддерживать продолжение конвергенции с зоной евро. Особую важностьэтот процесс имеет для Словакии, принятие в зону евро которой составлялось с 1 января 2009 г. Обращениевнимания на сохраняющуюся жесткость рынка труда способствовало бы реализации долгосрочной фискальнойреформы, которая одновременно раздвигала бы ограничивающие рамки рынка труда и ослабляла давление состороны заработной платы.В странах Балтии должны быть реализованы макроэкономические реформы. Хотя давление внутреннего спросаослабевало в последний период, особенно в Эстонии и Латвии, внешние неравновесия все еще имели угрожающиеразмеры, инфляция определялась двузначной цифрой и доверие рынка ослабевало. Это отразилось наособенно глубоком падении производства в них, в ходе развертывания кризиса. Страны Балтии, особенноЭстония и Латвия, уже переживают резкие корректировки в связи с тем, что начали проявляться крупныедисбалансы во внутренних и внешних секторах экономики, которые накапливались в течение отложенныхбумов "потребления - инвестиций". Реальные доходы подорваны бременем обслуживания внешнего долга иинфляцией; иностранные банки затормозили кредитную экспансию в связи с растущими опасениямиотносительно усугубления дисбалансов; личное потребление и, в меньшей степени, инвестиции имеют тенденциюк сокращению; дефициты платежного баланса по текущим операциям начали увеличиваться.На фоне этих тенденций инфляция получила еще один стимул в связи с повышением цен на продовольствие иэнергоносители. К июню 2008 г. общий уровень инфляции в большинстве стран вдвое превысил прошлогоднийпоказатель и достиг двузначной цифры странах Балтии (особенно в Латвии), Болгарии и Венгрии. Основнойпоказатель инфляции (underlying rate of inflation), измеряемый индексом розничных цен (RPI), также повысилсяв связи с растущей заработной платой (например, в Польше и Словакии) и сильным давлением спроса(особенно в Болгарии, Румынии и Латвии).Во многих странах обострились инфляционные ожидания. В условиях значительного превышения контрольныхзначений уровней инфляции денежная политика была ужесточена в странах Центральной и Восточной Европы(ЦВЕ), Румынии и Болгарии на фоне режима "плавающих" валютных курсов. В странах ЦВЕ повышение„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.109


курсов валют и хорошие урожаи до некоторой степени помогали в борьбе с инфляционным давлением, но неуберегли их от падения в мировой спад.Однако страны с фиксированными валютными курсами (страны Балтии и Болгария) имели меньшевозможностей для ужесточения денежной политики. В Румынии и Латвии обесценение валют способствовалоинфляции, несмотря на повышение процентной ставки. Тем не менее, в Эстонии, Венгрии и Латвии инфляционноедавление стало снижаться в ходе экономических реформ, вплоть до середины 2008 года. Со второйполовины 2008 года ситуация изменилась – они втягивались в мировой кризис.Ожидается, что значительное замедление темпов роста общехозяйственной конъюнктуры продолжится, вчастности в связи с резким сокращением притока капиталов и более жесткими финансовыми ограничениями. Встранах ЦВЕ первоначально ожидалось ослабление роста примерно с 6 % в 2007 г. до почти 4,5 % в 2008 г. и3,5 % в 2009 г. (прогноз МВФ). Скорее всего спроса со стороны западноевропейских стран затормозит экспорти инвестиции, а высокая инфляция сократит часть реальных доходов и потребления. Рост в южных и юговосточныхстранах Европы (ЮВЕ) и ЦВЕ также, замедлится, так как ограничит ее воздействие на спрос.Поэтому приток ПИИ в эту группу стран замедлится более радикально. Поэтому будет важно пересмотретьполитику недопустимого увеличения расходов, проводимую в недавнем прошлом, и ориентироваться на структурныйбаланс в среднесрочной перспективе. Необходимы также повышенная бдительность надзорных органови планы спасения финансовых институтов при потенциально значительных потерях по кредитам вследствиеэкономического спада. Банковские институты ждут национализации. Это потребует тесного сотрудничествамежду национальными и иностранными надзорными органами, учитывая большую долю банков,принадлежащих иностранцам (См. таблица 2).Страны-члены ЕС, подлежащие народу и ТурцияВсего I II III2007 г. 2008 г. 2009 г. 2007 г. 2008 г. 2009 г. 2007 г. 2008 г. 2009 г.Турция 5,7 4,5 3,4 5,7 7,8 5,8 -6,6 -7,1 -7,2Исключая Турцию 4,6 3,5 3,0 8,8 10,5 8,4 -5,7 -6,5 -6,7Страны Балтии 6,3 5,0 3,5 4,1 6,4 4,5 -7,1 -7,4 -7,4Латвия 8,8 1,2 -0,3 7,3 12,5 7,3 -18,1 -14,0 -8,6Литва 10,3 -0,9 -2,2 10,1 15,9 10,6 -22,9 -15,1 -8,3Эстония 8,9 3,9 0,7 5,8 11,3 6,2 -14,6 -14,9 -8,7Страны Центр. 6,3 -1,5 0,5 6,6 10,2 5,1 -11,1 -10,8 -8,7ЕвропыВенгрия 6,1 4,6 3,6 3,4 4,9 3,5 -3,7 -4,4 -5,0Польша 1,3 1,9 2,3 7,9 6,3 4,1 -5,0 -5,5 -6,1Словакия 6,6 5,2 3,8 2,5 4,0 3,3 -3,8 -4,7 -5,7Чехия 10,4 7,4 5,6 1,9 3,9 3,6 -5,4 -5,1 -4,7Страны Южн. И Юго-Вост. Европы6,6 4,0 3,4 2,8 6,7 3,4 -1,8 -2,2 -2,5Болгария 6,0 7,3 4,5 5,1 8,8 6,4 -14,1 -14,8 -14,0Румыния 6,2 6,3 4,2 7,6 12,2 7,0 -21,4 -24,4 -21,5Хорватия 6,0 8,6 4,8 4,8 8,2 6,6 -14,0 -13,4 -13,3Прогноз 5,6 3,8 3,7 2,9 7,0 4,9 -8,6 -10,1 -10,2См.: БИКИ, №140, 6 декабря, 2008, с.4Эти данные МВФ, на наш взгляд, подлежат существенному пересмотру в результате обвалившегося мировогокризиса. Практически все показатели ВВП рассматриваемых стран окажутся значительно ниже, в негативномнаправлении, их даже предсказать достаточно затруднительно, поскольку спад продолжается.В странах ЮВЕ необходимо остановить наращивание внешних и внутренних неравновесий, исходя из мощногофинансового кризиса в Америке и Западной Европе. Как и государства Балтии, несколько лет назад, эти страныуже переживали "хорошие времена", и микроэкономическая политика и политика доходов, должныпротиводействовать росту "проциклических" импульсов к уже "перегревающемуся" частному сектору. Этиновые тенденции видимы и оказывают серьезное воздействие на динамику национальных экономик. В частности,рост государственных расходов должен быть расширен, во-первых, путем приведения темпов ростазаработной платы бюджетников в соответствие с ростом производительности труда; во-вторых, не следуетпытаться решить проблемы сокращениям численности государственных служащих: в-третьих, необходимоповысить эффективность государственного сектора в ходе реформ, в том числе через национализацию рядачастных фирм.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.110


АДРЕС:Омар И. ХасбулатовРоссийская Экономическая Академия36 Планетная 36125 319 г. МоскваРусский„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.111


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.112


E-LEARNING – CREATIVE FORM OF EDUCATION AND SELF-LEARNING1 Vojtech Kollár, 2 Peter Brokeš1 Stredoeurópska vysoká škola v Skalici2 Slovenská Technická Univerzita v BratislaveAbstract: In our paper we discuss the possibility of application of new creative approaches to educationand self - education using e-learning. We comment the advantages and disadvantages of e-learning ineducation and we mention our experience and results in education and self-education withininterdisciplinary e-learning coursesKey words: e-learning, creativity, moodle, self-learning, learning organization.1. INTRODUCTIONDuring quick transition to activities demanding high level of education that we see today, it is important to realize, thatthe job market requires educated employees with specified competencies and abilities to learn and self-educate.Entrepreneurship success also in the regions located further from traditional educational centers is directly linked tosystematic, efficient and interdisciplinary self-learning. Traditional education model based on classical methods of onewaycommunication is not sufficient anymore. It is vital to focus on interactive creative methods and techniques basedon activation of the learner, concentrated on model of learning with prevailing both-way communication, not on modelof education.2. E-LEARNINGE-learning is one of the techniques suitable for distant education as it is very flexible and enables continualimprovements, updating and upgrading of learning material, adaptations to different knowledge levels of courseparticipants, utilizing materials from internet and other information and communication technologies.Educational texts are organized as a search system of knowledge based on from scientific sources in the literature andfrom internet. When using the textbook on CD, the learner linked to internet can use references and citations in the textin interactive way and look up for the source publication to get detailed information about the issue that he/she is deeplyinterested in, and also confront the knowledge with other sources.Educational texts for e-learning should be conceived the way that they outline all the advance of the learner duringhis/her studies. From the educational text it should be clear to the learner what is expected from him/her, what are theevaluation criteria, and the texts should be made the way that maximizes student activation and help to achieve givengoals. In no case educational texts for e-learning should just follow the same form as printed texts. They have tocompensate the missing contact with the teacher, they should be able to grab learners’ attention and interest andprovoke to systematic activities. Educational texts for e-learning can be structured following way. They can start withshort introduction into the course, where the goal of the course is defined clearly and distinctly to the learners.Thecontent of the texts should be outlined into the chapters with clearly defined goals in achieving knowledge andknowledge testing with feedback from learner to teacher and vice versa.The chapters should be clearly structured intodefined units (key words, exercises, test questions, case studies, tasks for learners). Educational texts should use shortand simple sentences with aim to build most proximate contact with the learner.It is possible to further expand short andsimple sentences several ways: explain and link the text with referring data using interlink connections with sourcepublications on internet, studying recommended literature and intensive study in the area of interest of the learner.It is vital to compensate educational atmosphere of the institution with dialogue character of the text and units thatsupport activity of learners (questions, tasks, exercises, tests, discussions). At the same time it is important to acquaintthe learner with knowledge and activate him/her to support his/her autonomous thinking, creating own opinion, as wellas creating his/her own approach to study and studied subject. It is necessary to provoke and support discussion betweenlearners and teacher and among learners themselves.Educational texts should be visualized for better understanding (charts, diagrams, graphic symbols and signs, can beused).„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.113


From technical perspective the learner in e-learning process works with computer monitor not with a book or a hardcopy. Building up good e-learning course implies understanding the difference between the above mentioned two media– two environments for the learner. We have to take into consideration that A4 format is displayed on 15‘‘ monitorreduced to 32 % of original size.Maybe because of the mentioned reasons we have good experience in presenting the subject in power pointpresentations using animations of certain facts, timing and scheduling with link to tables, charts and pictures. In thesituations where the text, pictures, tables and charts are not explicit enough, it is reasonable to use audio and videopresentations.Tests are of major importance in e-learning course design. They can be utilized by learner for self-control of educationefficiency. The results are displayed to learner and the teacher too. It is the feedback for the learner so he/she sees howhe/she understood the studied subject. After following study of the parts with unsatisfactory results the student canundergo the test again to see if the results are improved and whether his/her knowledge and understanding of the subjectis on the desired level. On the other hand the test results can indicate to the teacher which parts of the text are mostdifficult for understanding so he/she can improve the clarity of the text or explanation. Test can be used during theexams too. They are easy to generate from high quantity of questions linked to lectures and different themes, while thesoftware can rearrange the questions and answers automatically. It is possible to lock individual tests by password andlimit the time for responding. Above mentioned options allow passing the exam not only in the schoolroom with theteacher attendance but also in another place as high variance of questions a limited time for answers nearly excludes thedanger of cheating.The program gives further possibilities for knowledge evaluation of learners. For example: Allocate different points to different questions (in line with difficulty of the question) Test generating from number of questions in line with defined criteria (number of questions, response time) Define the time when the test is available for learners (e.g. credit test)E–learning education allows studying the subject at home, gives possibility to interconnect individual parts ofeducational material, relevant material on internet, directives, legislative acts on regional, country and European level.This way it is possible to improve the selection and the focus of the study to fine tune it with the entrepreneurship aimof the manager – learner. E-learning allows knowledge flow to the learner and to the teacher on the efficiency of thetransfer.3. MOODLE E-LEARNING SYSTEMMoodle is a software package for creating educational courses and electronic courses on internet. It is a project inconstant development process, designed on the basis of social constructive approach to education. Moodle serves asOpen Source software (under public license). That means it is protected by copyright but it gives quite high freedom tothe users.Moodle is an acronym for Modular Object-oriented Dynamic Learning Environment. It has more commonalities withEnglish expression mood – cheer, temper, frame of mind.Moodle software installation and domestication in the framework of Leonardo daVinci project REDILEM occurred inSeptember and October 2004. Subsequently we started to create and input the courses into the system: the texts,shortened texts, test questions, questions for discussion and task themes for course members. As the work is extensive,we started to experiment with the software during the period of inputting the texts so we could test the software andmainly innovative approaches to environmental education.Just the concrete results with specific course and specific teacher give real opportunity to objectively evaluate theprocess of e-learning education, with goal to constant improvement and development. We tried to involve the highestpossible amount of course members into educational process, bachelor and master degree students in study programs:Product Management, Environmental Management, Product Strategies, Marketing, European Union and CommonMarket, Technical Barriers to Trade, and also in subjects focused to technical and natural Sciences, and for employeesof SME in regions during life-long education.As several courses were translated into English, this cooperation may not limit in the territory of Slovak and CzechRepublic, it can penetrate to broader European and to international environment as registered participants from Kuwait,Sudan, Saudi Arabia, Irak and Iran prompt.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.114


The goals were successfully fulfilled mainly in second series of courses with the following program. The students werepresent in the lectures and practices in IT lab. In the first part, the lecture was given by the teacher with supportivepower point the presentation in 20 minutes duration. After the students got acquainted with test questions anddiscussion themes, which were prepared for each student individually, with recommendation to the source on internetthat should be discussed. Students worked out their contributions to the discussion and answered test questions. In thebeginning of the next lecture every student addressed his/her contribution to the discussion from former lecture comingfrom the recommended source. Consequently other students discussed about the contribution too. The discussion thatwas facilitated by the teacher, and the students had the opportunity to reach much broader overview of given theme.Students were recommended to analyze the sources in foreign languages too: papers in English or German languages.Students were forced to use their language skills and keep them active and also get known foreign opinions on giventheme.We find it very enriching to connect works elaborated by course participants from enterprises of different size, fromdifferent educational institutions and Universities, from different professions, different regions and states, and help toimprove mutual communication, communication of results and also economic and technical cooperation.4. EVALUATION OF BENEFITS AND PROBLEMS IN E-LEARNING BY EXTERNAL STUDENTSEven if it is clear that e-learning provides benefits to nearly all groups of learners, most benefits can be seen in distantlearning, company, and lifetime learning mainly in external education. During last two years we have implemented e-learning in education of SME, students of internal and external studies that counted more than ten thousand people.In the evaluation of the educational system we systematically evaluate opinions of students, e-learning coursesparticipants. As an example we present the results of 60 external students studying in winter semester of 1st grade in2005.The characteristics of the respondents are presented in the table no.1.Respondents were 20-30 years old, full time employees without managerial experience.In further education they expect to improve their knowledge, skills and competencies for job.They have limited financial and time possibilities. Majority of respondents use computer and they have it also at home.Approximately half of the respondents have internet connection at home.Table No.1 Characteristics of external students, reason why they study and possibilities to use e-learningPart a. Characteristics of students1. Sexmale 54 (94.7 %)female 3 (5.2 %)2. Ageunder 20 10 (17.5 %)20-30 38 (66.6 %)30-40 7 (12.2 %)above 40 2 (3.5 %)3. Completed educationbasic -- (0 %)secondary 53 (92.9 %)bachelor degree 1 (1.7 %)master degree 2 (3.5 %)PhD -- (0 %)4. Actual jobstudent 6 (10.5 %)full time job 42 (73.6 %)part time job 4 (7 %)unemployed 1 (1.7 %)I work as:freelancer 3 (5.2 %)employee 46 (80.7 %)entrepreneur -- (0 %)„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.115


5. Experience from previous jobno experience form previous job 11 (19.2 %)I worked as an employee 35 (61.4 %)I worked in my own enterprise 2 (3.5 %)I worked in a different post 7 (12.2 %)Part b. Characteristics of reasons why they studyPart c. Possibilities to use e-learning6. You study with the aim toimprove your position at work 16 (28 %)improve your vocational education 29 (50.8 %)improve your social prestige 2 (3.5 %)improve opportunities in the search of new job 9 (15.7 %)7. What do you expect form the course?new knowledge and skills 30 (52.6 %)certificate about new qualification 3 (5.2 %)participate in life long education 5 (8.7 %)testing new approach to education 6 (10.5 %)8. How much time can you devote to your study?one hour per day 38 (66.6 %)four hours per day 14 (24.5 %)eight hours per day 1 (1.7 %)one hour per week 4 (7 %)9. What do you miss most in your further education?literature 3 (5.2 %)plan of education 4 (7 %)money 10 (17.5 %)web page of the course 3 (5.2 %)traveling, accommodation 1 (1.7 %)other 16 (28 %)10. I use computerrarely 3 (5.2 %)often 42 (73.6 %)not very often 12 (21 %)11. Can you use computer at home?yes 45 (78.9 %)no 12 (21 %)12. if yes, do you have internet connection at home too?yes 30 (52.6 %)no 25 (43.8 %)13. If no, do you have internet connection somewhere else ?yes 42 (73.6 %)no 5 (8.7 %)14. If yes, how far is that place from your home ?it is in our house 10 (17.5 %)less than 100 m 1 (1.7 %)less than 1 km 15 (26.3 %)more than 1 km 22 (38.5 %)On the basis of experience from already execute e-learning courses we consider for major benefits of e-learningeducation greater involvement of student into education process, possibility to study at home, lower costs, higher time„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.116


flexibility, possibility of feedback in quizzes and lower lever of stress in tests than in conventional form of studiesWe see the disadvantages and problems of e-learning education mainly in the price for internet, availability of internet,availability and price of computer, forming new habits as learning from the screen, missing personal presence of theteacher, low speed of internet connection.Students were asked which benefits and problems from the given ones they consider to be most important. The highestpercentage of students considered for most important benefit the possibility to study anytime and the possibility to getpersonal feedback from the quizzes. The major problems considered by majority of students were low speed of internetconnection, accessibility and price of quality computer. As we wanted to update the results after the course terminated,we asked the respondents to sort the benefits and problems of e-learning in line with their importance.The benefits were sorted following way: allows study anytime, lower stress during test, higher involvement of studentin education process, personal feedback from the quizzes, less costly for studentThe disadvantages and problems were sorted following way: the biggest disadvantage was missing personal presence ofthe teacher, low speed of internet and, need to change the learning habits to study from the screen. All the problemsnowadays are reaching their solutions. More and more institutions and households are getting to be connected tointernet and the speed is improving as well.5. CONCLUSIONAuthors in the paper present their practical experience received in testing e-learning courses developed with Moodlesoftware in framework of Leonardo daVinci project REDILEM. Major focus was given to evaluation of advantages anddisadvantages of e-learning from perspective of teachers and learners who were teaching and learning using this up-todatemethod.After termination of Leonardo daVinci project REDILEM we continue to organize and further develop e-learningcourses for different target groups, mainly focused to students and distant students of STU Bratislava, EU Bratislavaand SEVS in Skalica in Slovak and English. Leonardo daVinci project REDILEM was followed by European SocialFunds project “Support and implementation new educational forms in Faculty of Economy at University of Economicsin Michalovce “. Major goal in the framework of the project using experience in e-learning reached REDILEM projectis to design, work out and implement into practice efficient system for distant learning for students of Faculty ofEconomy at University of Economics in Michalovce in Zemplin region.The newest e-learning application that we took part in is the course for employees of financial institutions in area ofrenewable energies and energy efficient technologies for evaluation of relevant projects in framework of LEONARDOdaVinci FIP TREET project and implementation of e-learning education in SEVS Skalica within accredited bachelorand master programs in area of international relations, environment, regional development and environmentalmanagement.6. REFERENCES[1] DOUGIAMAS, M. 2003. Moodle Documentation. Dostupné na Internete: http://www.moodle.com/doc/.[2] CHLEBEC, J. 2003. Využitie rozľahlých počítačových sietí vo výučbe predmetov výpočtovej technikya informatiky. Bakalárska práca.[3] IĽAVSKÁ, A. 2001. Príručka pre tútorov dištančného vzdelávania. 1. vyd. Nitra : SPU Nitra, 2001. 28 s. ISBN80-7137-965-4.[4] KVĚTOŇ, K. 2003. Základy distančního a online vzdělávání. 1. vyd. Praha : ČVUT Praha, 2003. 92 s. ISBN 80-01-02715-5.[5] MUDRÁK, D. 2003. Online vzdělávací prostředí Moodle. Dostupné na Internete:http://kraken.pedf.cuni.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=78.[6] ORBÁNOVÁ, I. 2001. Vzdelávacie programy a kurzy dištančného vzdelávania. vyd. Nitra : SPU Nitra, 2001. 24s. ISBN 80-7137-966-2.[7] KOLLÁR, V., BROKEŠ, P. Testovanie e-learningových kurzov Claroline pri environmentálnom vzdelávaní. In:Nová Ekonomika, vedecký časopis Obchodnej fakulty Ekonomickej univerzity v Bratislave, Číslo 1 (10) marec2005, Ročník 4, s.59-67.[8] KOLLÁR, V., BROKEŠ, P. Prekážky zavádzania systémov environmentálneho manažérstva do malých astredných podnikov a možnosti ich prekonávania. In Vedecký časopis Podniková revue, ročník IV, číslo 7/2005.s. 7- 19.[9] KOLLÁR, V.; BROKEŠ, P. Environmentálny manažment. Sprint, máj 2005, 326 s., ISBN 80-89085-37-7.[10] TURČÁNI, M.; NOVÁČIK, T. 2003 Možnosti e-Learningu pri príprave odborníkov pre Informačnú spoločnosť.In: E-learn 2003. Žilina : Žilinská Univerzita.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.117


ADRESA:Ing. Vojtech Kollár, Ph.D.Stredoeurópska vysoká škola v SkaliciKráľovská 386/11909 01 SkalicaSlovenská RepublikaIng. Peter Brokeš, CSc.Ústav procesného a fluidného inžinierstvaSlovenská Technická Univerzita v BratislaveStrojnícka fakultaNámestie Slobody 17812 31 Bratislava 1Slovenská RepublikaE-mail: peter.brokes@stuba.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.118


VIETE EFEKTÍVNE PRACOVAŤ S TALENTAMI VO FIRME?Monika KormancováŽilinská univerzita v ŽilineAbstrakt: Príspevok sa zaoberá hodnotením výkonu pracovníkov a odhadom ich potenciálu. Rieši problémspojenia týchto dvoch oblastí do uceleného pohľadu na pracovníka. Vytvára priestor na sprehľadneniea ujasnenie si vzťahu medzi výkonom a potenciálom, ktorý pracovník podniku dáva a môže dať.Kľúčové slová: Hodnotenie výkonu, jadrové spôsobilosti, odhad potenciálu, mriežka TalentReservoirAbstrakt: This paper puts mind to evaluation achievement od employees and assessment their potention. Ittackle problem to link these two areas into integrated view on employees. Paper creates field to makeoneself clear connection between achiavement and potention, what employee gives and can gives intohis/her business.Key words: evaluation achievement, core competitive, assessment potention, grid TalentReservoirÚVODPri pohľade na súčasné dianie globálnej ekonomiky, kríz, ktoré sa za posledné obdobie vyskytli a zasiahli dianie vekonomike väčšiny štátov sveta, ale tiež konkurenčný boj o každého zákazníka, natíska sa otázka: „Ako zvládnuť tietosituácie tak, aby neohrozili podnik alebo mali iba minimálne dopady nielen na finančnú stránku podniku, ale aj nastabilitu podniku ako celku?“ Ak sa nad riešením dôkladne a realisticky zamyslíme, dostaneme jasnú odpoveď.Využitím potenciálu ľudí. Ľudí, ktorí pracujú pre podnik. Zámerne je použité spojenie „pre podnik“ a nie „v podniku“,pretože, ak ľudia pracujú pre podnik, sú kúsok z neho, cítia sa byť jeho súčasťou a záleží im na prosperite podniku akocelku. Odpoveď ako správne a efektívne využiť ľudský potenciál nájdeme v talent manažmente. A tak, v týchto časochekonomickej neistoty, nadobúda talent manažment čoraz silnejší význam nielen pre podniky ako aj celú ekonomiku.Ak sa zamyslíme na tým, prečo sa šport rozvíja smerom vpred. Prečo v každom druhu športu sú hľadači talentov. Prečouž odmala trénujú deti a pripravujú ich na profesionálnu dráhu, nachádzame jednoznačnú odpoveď. Deje sa tak preto,lebo je to overená a schodná cesta, najlepší spôsob ako získať vhodného hráča do tímu.A čo hudba? Podobne aj tu je zrejme, že len talent nestačí. Treba rozvoj, rast a profesionálnu podporu, ak má človekdosiahnuť úspech. Rovnaký scenár nájdeme aj v umení, kultúre, herectve a pod.. A čo organizácie? Ako sa správajúfirmy? Či už podniky služieb alebo priemyslu? Pestujú si svojich potenciálnych hráčov, svojich zamestnancov?Je zrejme, z už spomínaných prístupov pohľadov, že by sa tak mali správať. Správajú sa však naozaj tak? V určitýchprípadoch áno. Mnohým z nich však chýba ucelený prístup, metódy a nástroje, ktorými by manažovali svojich „hráčov“tak, aby bol z nich vyťažený najväčší prírastok pre podnik, najlepší výkon. Ucelený prístup a spôsob poskytuje talentmanažment.Podniky si uvedomujú, že pokiaľ chcú dosahovať vynikajúce výsledky vo finančnej oblasti, musia mať okrem dobrejtechnológie, výborných interných procesov a starostlivosti o zákazníka, potrebujú rovnako získať kvalifikovanýchpracovníkov – talenty – ktorých treba rozvíjať. Ide o to, že práve pracovníci sú nositeľmi myšlienok, tvorivosti,základom podnikania. [6].HODNOTENIE PRACOVNÍKOVTalent manažment neznamená „len“ prácu s talentovanými, aj keď ide o jednu z hlavných úloh. Talent manažmentznamená „vytvoriť organizáciu, ktorá umožní normálnym ľuďom pracovať, akoby patrili medzi horných 10 percent.“Jedna z hlavných úloh talent manažmentu je segmentácia zamestnancov podľa ich výkonu a potenciálu. Pracovníci súrozdelení do štyroch skupín: Top skupina pracovníkov – pracovníci, ktorí tvoria „základ“ podniku, majú najvyšší potenciál a dosahujúnajvyššie výkony. Sú hnacím motorom a motivátormi pre druhých. Predstavujú cca 3 – 5 % z celkového počtu„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.119


pracovníkov v podnikuLepšia skupina pracovníkov – majú potenciál, ktorý je treba rozvíjať. Prevyšujú očakávania výkonu podniku.Cca 20 – 25% pracovnej sily podnikuStredne silná skupina pracovníkov - spoľahliví pracovníci – ide o priemer, stretávajú sa s očakávaniamipodniku. Robia tak ako ostatní. „nevytŕčajú z radu.“Veľmi slabá skupina pracovníkov - nevhodní pracovníci – predstavujú skupinu nie viac ako 5 % z celkovejpracovnej sily podniku. Javia sa ako bez potenciálu resp. so slabým výkonom. Treba posúdiť ich vhodnézaradenie na pracovnú pozíciu. [4]Hodnotenie pracovníkov, by mohlo pracovať podobným spôsobom ako bodovanie hráčov v športe, ktorí zbierajú„plusové“ a „mínusové“ body. V športe je jasné za čo ich získajú. Ale za čo ich získajú hráči vo výrobnom podnikualebo podniku služieb? Opäť odpoveď nájdeme v talent manažmente, ktorý ponúka a definuje deväť základnýchspôsobilosti, na základe ktorých sa dajú hodnotiť zamestnanci. „Body“ sa získavajú jednak počas „hry“, teda počasplnenia úlohy, a samozrejme, sa hodnotí po skončení úlohy resp. na základe stanoveného cyklu hodnotenia (ročné,polročné...).JADROVÉ SPÔSOBILOSTIJadrové spôsobilosti sú definované ako: skúsenosť očakávaní, ktoré sú základom úspechu z každého zamestnancaa úspechu celej organizácie [4]. V tabuľke je uvedených deväť základných spôsobilosti a ich definície. Tietospôsobilosti si podniky môžu pre svoje potreby rozkúskovať, podľa svojich priorít. Rovnako si podniky určujú, ktoréspôsobilosti pokladajú za dôležité pre danú podnikovú úroveň. Jadrové spôsobilosti si podnik môže rozčleniť podľasvojich priorít. Každé rozčlenenie je „len“ rozčlenením už stanovených spôsobilosti a nepredstavuje nové spôsobilosti.Jadrové spôsobilostiAkčná orientáciaKomunikáciaKreativita/inováciaDefinícieCiele a dosiahnuté výsledky, prekonané prekážky, prijímanie zodpovednosti, stanovujenormy a povinnosti, vytvára výsledky –orientované na okolie, a sledovanie cez akcieDobre sa dorozumievať, ústne a písomne. Efektívne oznamovanie informácií amyšlienok s ostatnými. Počúvať starostlivo a porozumieť rôzne dobrým rozhľadom.Prezentovanie myšlienky jasne a výstižne.Generovať nové myšlienky alebo zlepšovať existujúce a nové systémy, vziať na sebariziko, a povzbudiť inováciuKritický názorOrientáciazákazníkaInterpersonálneskúsenostiVodcovstvoTímová prácaTechnická/funkčnáodbornosťnaSchopnosť definovať otázky a sústrediť sa na dosiahnutie realizovateľných cieľov.Dôsledne, spoľahlivo sa vykonáva „správna“ vec.Počúvať zákazníkov, zachovávať obchodné tajomstvo, satisfakcia, zaistiť väzby, daťkupujúcemu vhodné očakávania a reagovať na zákazníkovu potrebu.Efektívne a produktívne sa spojiť s ostatnými a budovať dôveru, vierohodnosťs ostatnými.Motivovať, splnomocňovať, inšpirovať, spolupracovať a povzbudzovať iných. Vyvíjaťkultúru kde zamestnanci cítia vlastníctvo v čom robia a ustavične zlepšiť obchod.Ohniská členov tímu na všeobecných cieľoch.Vedieť kedy a ako pútať záujem, rozvíjať, odmeňovať a zužitkovať tímový optimálneúspechy. Predpokladajú, inšpirovanie, nadšenie, povzbudenie iných, a vyvíjať zmysel vtvorbe vysokých výkonoch tímuDemonštrujte silné priemyselné stupne výcviku a znalosť oblastí z odbornej oblasti.Ukazuje vedomosti z biznisu a odbornosť v strategických a peňažných procesoch,včítane plánujúcich procesov a ich implikácie pre spoločnosť.Tabuľka 1.: jadrové spôsobilosti a ich definície(tabuľka prevzatá od Lance A. Berger, r. 2003, str. 7)Hodnotenie spôsobilosti sa uskutočňuje na základe hodnotiacej škály. Hodnotiaca škála je všeobecne určená v rozpätí1-5, kde 1 predstavuje hodnotenie spôsobilosti hlboko pod očakávaniami, 2 vyjadruje hodnotenie spôsobilosti podočakávaniami, 3 stretnutie resp. naplnenie očakávaní, 4 vyjadruje hodnotenia spôsobilosti nad očakávaniami, 5 hodnotí„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.120


spôsobilosti ako vysoko nad očakávaniami. [4] Podnik opäť má možnosť zadefinovať si vlastnú hodnotiacu škálu, spolus popisom ich vyjadrenia, ktorá je záväzná.Na základe definovaný organizačných spôsobilosti firmy poznajú čo požadujú, čo chcú a koho potrebujú. Javí sa tak, žepoznanie a prijatie jadrových spôsobilosti do podnikovej kultúry je kľúčové pre talent manažment.KTO VYKONÁVA HODNOTENIEHodnotenie je vykonávané jednak líniovými manažérmi, ktorí sa dennodenne stretávajú s pracovníkmi, majú priamy„dohľad“ nad svojimi podriadenými, a teda by mali poskytnúť relevantnejšie hodnotiace dáta.Ďalší pohľad na pracovníka poskytuje jeho priamy spolupracovníci, ktorí sú v úzkom kontakte s hodnotiacou osobou,poznajú jeho štýl práce a výkon veľmi dobre, podobne ako aj jeho charakterové rysy. Pri hodnotení spolupracovníkmije treba zabezpečiť vysoký stupeň objektivity, odstrániť skreslené údaje, ktoré majú pomôcť hodnotenému ukázať sav lepšom svetle.Hodnotenie podriadenými spolupracovníkmi dáva priestor hodnotenému na lepšie sebapoznanie. Získava predstavuo pohľade na svoju osobu. V tomto prípade treba starostlivo až úzkostlivo zabezpečiť anonymitu.Hodnotenie zákazníkmi a dodávateľmi sú pre podnik cenné najmä z toho dôvodu, že neposkytujú údaje len o správanísa a práci hodnoteného, často hodnotia podnik ako celok.Hodnotenia nadriadenými, spolupracovníkmi, podriadenými a zákazníkmi nebýva nezriedka. Menej často sa vyskytujeforma hodnotenia expertmi (externými ale aj internými), pretože táto forma síce poskytuje objektívne hodnotenie ale jeviac cenovo a časovo nákladná. [1, 2]ODHAD POTENCIÁLU PRACOVNÍKAJe zrejmé, že nie všetci pracovníci majú rovnaký potenciál, rovnaký priestor pre rast. Každý z nás má svoje obmedzeniaa možnosti, ktoré je schopný pracovník dosiahnuť, naplniť.Odhad potenciálu a výšky, kam môže pracovník rásť, je zvyčajne vykonávaný profesionálmi, HR pracovníkmis manažérmi, ktorý pracovníkovi plánujú kariérnu cestu, poskytujú potrebný rozvoj a dodatočné získanie odbornosti(kvalifikácie), ktoré je nutné mať vzhľadom na naplánované kariérne cesty.Všeobecná škála pre odhad potenciálu je od 1-5, pričom 1 predstavuje žiadny potenciál; 2 len mierny, okrajový; 3zodpovedá potenciálu priemernému; 4 podporný potenciál, 5 vysoký potenciál. Opäť je možné škálu upraviť podľapožiadaviek firmy. [4]Profesionálna prognóza alebo tiež „výška rastu“ pracovníka je predvídanie koľko úrovní zamestnanec môže postúpiťvnútri organizácie, založené na jeho minulom hodnotení výkonu. Odráža tiež potrebu tréningu a rozvoja, ktorý jepotrebný pre rast pracovníka. Profesionálna prognóza tiež skúma jeho kariérne preferencie a aktuálne a projektovanéoprávnenia na danú pozíciu.Odhad potenciálu poskytuje ucelený pohľad na pracovníka. Ponúka priestor na uvažovanie o jeho rozvoji, vhodnýchrozvojových metódach a prípadne aj na úpravu jeho/jej naplánovanej kariérnej cestu.SEGMENTÁCIA PRACOVNÍKOV – SPOJENIE HODNOTENIA VÝKONU A ODHADU POTENCIÁLUSpojením hodnotenia výkonu a odhadu potenciálu sa vytvára mriežka TalentReservoir, ktorej úlohou je segmentovaťpracovníkov podľa už spomínaných skupín – top skupina pracovníkov, lepšia skupina pracovníkov, stredne silnáskupina pracovníkov (spoľahliví pracovníci), veľmi slabá skupina pracovníkov (nevhodní pracovníci).Mriežka TalentReservoir je používaná k segmentácií zdrojov talentu v každej klasifikácií zamestnancov. Klasifikácia jezaložená na hodnotení sčítaných uskutočnených výkonoch, potenciálu a jadra kvalifikácie. Top skupina pracovníkovobvykle dosahujú nielen vysoký odhad potenciálu ale zároveň aj vysoké hodnotenie výkonu.Tabuľka nižšie prezentuje vzťah medzi odhadom potenciálu a hodnotením a v jednotlivých bunkách odrážaohodnotenie zamestnanca. Prepája tak vzťah medzi výkonom a potenciálom a poskytuje odpoveď do ktorej skupinypracovník patrí.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.121


Výkonpotenciál1 2 3 4 51 0 2 7 5 22 0 3 8 3 13 0 1 18 12 64 0 0 21 27 185 0 0 0 4 8Mriežka kľúčovAnomália Veľmi slabáskupinaStredne silnáskupinaTabuľka 2.: mriežka TalentReservoir(tabuľka prevzatá Lance A. Berger, r 2003, str. 17)Lepšia skupinaTop skupinaZ tabuľky 2 je zrejme, že top skupina pracovníkov, má vysoký potenciál (na úrovni odhadu 4-5) a zároveň dosahujevysoký výkon (úroveň hodnotenie 4-5), a to nielen v súčasnosti ale aj z minulých hodnotení.Lepšia skupina pracovníkov sú zaradení v mriežkach, kde potenciál je na úrovni 5 a výkon na úrovni 3 – je tu priestordosiahnuť vyšší výkon; potenciál na úrovni 4 a výkon na úrovni 4 – zlepšenie vo výkone; a potenciál na úrovni 3a výkon na úrovni 5 – hoci pracovník dosahuje výborné výsledky (najvyššie možné), ale profesionálna prognózanepredpokladá vyšší rast.Stredne silná skupina predstavuje spoľahlivých pracovníkov. Ich výkon sa pohybuje v rozmedzí 2-4, teda je priestor nazlepšenie výkonu. Potenciál, ktorý dosahujú spoľahliví pracovníci je na úrovni 2-4.Veľmi slabá skupina resp. nevhodní pracovníci, sú zaujímaví pre skúmanie. V mnohých prípadoch, ako to aj mriežkanaznačuje, majú vysoký odhadovaný potenciál, ale v danej pozícií nedosahujú očakávané (predpokladané) výkony. Niečasto sa tak stáva, pretože nie sú zaradení na vhodnú pracovnú pozíciu, kde by svoj potenciál mohli plne využiťa rozvinúť.V mriežke TalentReservoir sa objavuje aj anomália, ktorá predstavuje síce vysoký odhadovaný potenciál (hodnotenie naúrovni 5), ale na druhej strane veľmi nízke dosiahnuté výsledky (na úrovni 1-2). Firma by sa mala opäť zamyslieť nadtým, prečo sa tak deje. Získať odpovede na otázku, ako sa dá pracovníkovi pomôcť.Mriežka TalentReservoir tak názorne a prehľadne spája hodnotenie výkonu (aktuálneho aj minulého) s odhadovanýmpotenciálom. Umožňuje zaujať stanovisko k rozvoju a efektívneho využitiu pracovníkov.ZÁVERPredpokladom pre efektívne riadenie najdôležitejšieho zdroja podniku, pre efektívnu prácu s ľudskými zdrojmi -pracovníkmi, ktoré môžu svoje schopnosti a odbornosti prenášať na iných, je vhodne využiť ich jadrové spôsobilostidefinované pre dosiahnutie organizačných potrieb. Talent manažment ponúka východisko pre kvalitné manažovanieľudských zdrojov v každej úrovni organizácie. Vytvára tak východiská a ponúka možnosti riešenia kľúčových spornýchotázok biznisu.V článku som sa zaoberala definovaním jadrových spôsobilosti, stanovení hodnotenia na vopred určenej škále, odhadsúčasného a budúceho potenciálu na vopred určenej škále a ich prepojenie na segmentáciu pracovníkov. Zmyslom bolonačrtnúť efektívny proces, ktorý by uľahčil organizácií prácu s ľuďmi na základe získanej segmentácie pracovníkovpodľa ich výkonu a potenciálu, čo umožní ďalej rozvíjať ľudí v organizácií tým „správnym“ smerov v rámci ichschopnosti a danosti. Získať z pracovníka maximum pracovného potenciálu a využiť jeho talent pre dosiahnutiepodnikových strategických cieľov.LITERATÚRA[1] BLAŠKOVÁ M. Riadenie a rozvoj ľudského potenciálu; EDIS 2003, str. 212, ISBN 80-8070-034-6.[2] DEDINA, J.; CEJTHAMR, V. Management a organizační chování. Grada 2005, str. 335, ISBN 80-247-1300-4.[3] KOUBEK, J. Řízení pracovního výkonu. Praha : Management Press 2004, ISBN 80-7261-116-X.[4] LANCE, A.; BERGER, D.; BERGER, R. The talent management handbook: creating organizational excellenceby identifying,developing and promoting your best people (hardcover); McGraw-Hill professional, 2003, s. 448,ISBN 0-07-141434-7.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.122


[5] VODÁK, J.; KUCHARČÍKOVÁ, A. Efektivní vzdelávaní zaměstnancú. Praha : Grada 2007, str. 212, ISBN 978-80-247-1904-7.ADRESA:Ing. Monika KormancováŽilinská univerzita v ŽilineFakulta riadenia a informatikyUniverzitná 8215/1010 26 ŽilinaE-mail: m.kormancova@gmail.com„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.123


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.124


PROČ A JAK DĚLAT KATASTROFY?Zuzana Kozubíková, Aleš KozubíkŽilinská univerzita v ŽiliněAbstract In this paper we present some simple ideas from the Thom’s elementary catastrophes theory. Allthis results can be derived using the simple calculus. Therefore we present them as an inspirationalmaterial for extending the elementary curses of the mathematics. It is useful for the nonmathematicalbranches, as the tool for the detection of the unexpectedness in the systems behavior.Keywords calculus, stability, singularity, catastrophe theory.1. ÚVODV tomto krátkém příspěvku se chceme věnovat problematice výuky matematiky na nematematických směrech studia, sezaměřením zejména na vzdělávání ekonomů. Základní kurzy matematiky se obsahově ustálily na vcelku jednotnémobsahu, za jehož podstatu lze označit studium spojitosti resp. pokud možná nejvyšší hladkosti 1 . Není ani divu, protožematematikové mají rádi hladkost nebo alespoň spojitost. Celé úsilí se pak věnuje hloubkové analýze spojitých ahladkých funkcí a vyšetřování jejich chování na základě vlastností jejich derivací. Výjimku tvoří jen několik vsunutýchlekcí z algebry a lineární algebry, ale i tyto v konečném důsledku slouží k řešení rovnic, vznikajících při vyšetřováníderivací funkce.Daleko méně prostoru se již věnuje problematice porušení hladkosti, jenž směřuje k nespojitosti a singularitám, kde seobvykle uspokojíme jen s konstatováním nespojitosti jako faktu a dále se jí prakticky vůbec nevěnujeme. Stejnýmproblémem je zkoumání stability, tedy zachování zjištěných výsledků při změnách řídících parametrů systému, jehožchování příslušná funkce reprezentuje. Jednu z možností, kterou vidíme jako vhodnou pro ilustraci stability a singularituž na úrovni základního prvku je inspirace některými výsledky z matematické teorie katastrof. Nejdříve se věnujemeotázce „Jak dělat katastrofy?“, a v závěrečné části se zmíníme o odpovědi na otázku „Proč dělat katastrofy?“.2. CO JSOU KATASTROFY A JAK JE DĚLAT?Teorii katastrof lze charakterizovat jako teorii bifurkací dynamických systémů, v níž se studují kvalitativní změnyv chování systémů v závislosti na změnách řídících parametrů. Jen obtížně si tedy lze představit zařazení problematikyteorie katastrof do základního kurzu matematické analýzy v této podobě. Avšak přínosem této teorie pro rozvojmatematického myšlení je zdůraznění pojmu stability. A to jsou opět myšlenky, které do základního kurzu zařadit lze.Teorie katastrof je v neposlední řade pro posluchače atraktivní i svým pojmenováním a navíc mnohé z úvah a výsledkůmohou přispět k hlubšímu pochopení probírané problematiky.Jako ilustraci významu stability pro klasifikaci lokálních typů reálných hladkých funkcí uveďme jednoduchou úvahu,jíž by měl být bez obtíží schopen každý posluchač v prvním semestru. Lokální klasifikací rozumíme studium chováníy f x Rfunkce v okolí jistého bodu. Začněme studiem funkce jedné proměnné ve tvaru v okolí bodu . Je-lif ´ 0první derivace této funkce , pak tečna v bodě má nenulovou směrnici a z diferenciálního počtu je známo,že na jistém okolí bodu f xje funkce lokálně ekvivalentní s nekonstantní lineární funkcí odpovídající právě jejítečně. Každá nekonstantní lineární funkce je pak zřejmě lokálně ekvivalentní s přímkou y xf x. Jestliže funkce„málo“ změníme, pak nenulovost její první derivace zůstává zachována, což potvrzuje stabilitu tohoto případu.f ´ 0Toto přiřazení ovšem selže v případě, že , což je případ tzv. kritického bodu. Snadno se spočítá, že mocninné2 3nfunkce y x , y x , , y x , mají v nule kritické body, avšak různého typu. Pokusme se na tomto místěilustrovat skutečnost, že pouze případ funkcey x2je stabilní. Jako „malé změny“ budeme jednoduše chápat jako1Hladkost funkce lze stručně charakterizovat tak, že tato funkce disponuje spojitými derivacemi až do požadovaného řádu. V tomto kontextu sepak hovoří o funkcích třídy C k , jež představuje funkce, jež mají spojité derivace až do řádu k, resp. funkce třídy C jež mají spojité derivace všechřádů.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.125


2y xpřičtení polynomů nižšího stupně s malými koeficienty. Stabilitu funkce lze potom charakterizovat tak, že tato2y x ax bmalá změna ji převede do tvaru. Grafem této funkce je opět parabola, která vzniká posunutím parabolypůvodní. Nijak zásadně se tedy nemění chování této funkce.3y xNaproti tomu, uvažujeme-li funkci a pozměníme ji přičtením lineárního výrazu ax, pak dostaneme funkci32y x axy 3x a. Spočítáme-li její derivaci, dostanemea ihned je vidět, že počet kritických bodů této funkce je a /3 a 0a 0závislý na hodnotě parametru a. Tato funkce má dva kritické bodypři , zatímco v případěkritický bod zcela zmizí. Situaci názorně ilustruje obrázek 1. Obdobné úvahy je možno provést i pro vyšší mocninyky x. Takto jsme se přesvědčili, že jedinými lokálně stabilními typy hladké funkce jedné proměnné jsou funkce2y x y xa .Obrázek 1. Graf funkce3y x axv závislosti na hodnotách parametru a.Navíc, z řezů ilustrovaných na obrázku 1 lze snadno vymodelovat plochu, jež reprezentuje zodpovídajícíz xfunkci3 - xy. Tato funkce zároveň představuje nejjednodušší z elementárních katastrof, jíž se říká Whitneyhozáhyb. Její graf v překlopení ilustrujeme na obrázku 2, v podobě modelu agresivity navrženým Zeemanem v [6]. Jakotypický objekt se v tomto případě uvažuje pes, na kterého působí dva konfliktní faktory strach a vztek. Růst nebo poklesjeho agresivity se pak projevuje jako útok nebo útěk. Je-li pes výrazně ovlivněn jedním z těchto faktorů, zatímcodruhým jen mírně, jeho chování lze celkem spolehlivě předvídat, neboť převládá buďto útočnost nebo ústupnost. Jsou-lioba faktory zhruba v rovnováze a jejich hodnoty se blíží k specifické hodnotě, pak psovo chování začíná být velminestabilní a i sebemenší podnět může vyústit v prudký útok nebo rychlý útěk. Tato změna v chování je charakterizovánapřeskokem na jeden z listů plochy, tak jak to ilustruje obrázek 2.Zcela obdobně lze postupovat při analyzování chování systémů závislých od více řídících parametrů. Všechnyelementární katastrofy pak lze charakterizovat pomocí tzv. Thomovy klasifikační tabulky a to prostřednictvím tzv.zárodku a univerzálního rozvinutí. Jejich velice obrazné pojmenování je potom dáno tvarem tzv. katastrofické množiny,která obsahuje body, v nichž může chování funkce, zhruba řečeno, sklouznout do dvou, kvalitativně různých stavů.V každém okolí katastrofického bodu u tedy leží dva bodu u1 a u2, v nichž systém má kvalitativně odlišné chování.Přesná definice kvalitativně odlišného chování však již patří do oblasti teorie dynamických systémů.3. DALŠÍ APLIKACE TEORIE KATASTROFV předchozím odstavci jsme viděli, jak lze za použití nejjednoduššího aparátu matematické analýzy dospětk poznatkům o chování funkcí. Ukazuje se, že i chování hladkých funkcí může vést k pozoruhodným anomáliím, a i„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.126


malé změny hladké funkce můžou vést k významným změnám v jejich lokálním charakteru.Na závěr by bylo vhodné se zmínit o možnostech použití teorie katastrof. Je zde možnost použití této teorie zejménave strukturální stabilitě jednotlivých zobrazení bifurkací a rovněž na specifické porovnání topologických charakteristikdvou jednoznačných závislostí diskontinuit v ekonomice. Neodmyslitelnou součástí možnosti použití je rostoucí zájemo vícenásobné vyrovnání. Tyto modely vytváří možnosti pro základ vyrovnání, který podobnost k vyrovnáníprostřednictvím teorie katastrof ukazuje jako možnou a použitelnou. Tyto modely mohou prostřednictvímPočet parametrů Zárodek Univerzální rozvinutí Název1 3x uxzáhyb2 4 x2 ux vxhrot3 5x3 2 ux vx wxvlaštovčí ocas4 6 x4 3 2 tx ux vx wx motýl3 3 2x xy2 2 w x y uxvy eliptický bod (pyramida)3 3 3x y wxyux vyhyperbolický bod(peněženka)4 2 y x yy wx ty ux vyparabolický bod (houba)5 7x5 4 3 2 ux vx wx tx zx wigwam5 2 5x yy5 2 5x yy5 x3 y43 2 2 uy vy wx ty zx3 2 2 uy vy wx ty zx2 2 uxy vy wxy ty zxTabulka 1. Thomova klasifikační tabulka elementárních katastrof .[3]druhý eliptický boddruhý hyperbolický bodsymbolický bodObrázek 2. Whitneyho záhyb jako model agresivity podle Zeemana [6].kontrolovaných parametrů produkovat dynamické diskontinuity, které ovlivňují systém svými bifurkačními body aoddělují jednu vyrovnanou oblast od druhé [5].Stabilita lodí. To je jistě lákavé téma pro aplikaci teorie katastrof, zvláště ve Velké Británii. Také v tomto oboru teoriekatastrof může poskytnout především názornější pohled na geometrii této složité úlohy. Základní informaci oZeemanově výzkumu lze nalézt v 10. kapitole knihy [4], která vychází z jeho přednášek. Nejprve byl zkoumánidealizovaný dvojrozměrný případ, tj. stabilita průřezu při jeho různých tvarech. Jako základní typ se zde objevujekatastrofa hrot, ve složitějších situacích motýl. Při úplném studiu trojrozměrného případu se v jednodušších situacíchobjevuje katastrofa peněženka, ve složitějších pak některé tzv. umbilické katastrofy s více než pěti parametry.Při modelování chování komise jsou konfliktním faktory různé zájmy jednotlivých skupin členů komise a sledují sezejména důvody, proč komise v některých případech náhle mění názor na projednávanou otázku. K vystiženísložitějších jevů používá Zeeman katastrofu motýl, která má čtyři parametry. Při modelování problematiky národníobrany volí jako jednotlivé parametry pocit ohrožení, výši nákladů na zbrojení, politickou orientaci a čas. Při studiu„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.127


zápolení o výši platu uvažovanými parametry jsou zájmy dělníků, zájmy podniku, postavení jednotlivce v podniku ačas. Modelování agresivity pomocí katastrofy hrotu jsme probrali již v předchozím odstavci. Podobného charakteru jemodelování maniodepresivní psychózy, kde je snaha k oběma konfliktním faktorům nalézt klinické předpoklady aanalyzovat pacientovo chování.O možnostech použití teorie katastrof se diskutuje již celá desítiletí. Největší vlna kritiky se vznesla na konci 70. a v 80.létech. Do popředí se dostaly hlasy kritiků, poukazujících na množství nevyjasněných otázek a rovněž na skutečnost, žepoužitelnost elementárních katastrof je len malou částí bifurkací a singularit. Časem vzniklo několik alternativníchmetod modelování dynamických diskontinuit v ekonomii, mnohé však mají spojení s teorií katastrof.4. PROČ, ANEB NAMÍSTO ZÁVĚRUTeorie katastrof zdůrazňuje (viz. [1] a [3])význam tří důležitých idejí:1. stability,2. generičnosti, která vede k tomu, že v případě potřeby se podrobněji studují len takové vlastnosti, které příslušejískoro všem objektům,3. rozvinutí, které je důležitým obecným pojmem pro celou teorii singularit. Vložení singularity do hladceparametrizovaného systému znamená základní způsob její desingularizace, a má proto zásadní význam.Tyto tři ideje by se měly odrážet i v obsahu matematického vzdělávání. Účelem, a nezřídka i jediným výsledkem bytedy nemělo být jen získávání jakýchsi návodů a zručností pro vyšetřovaní chování systému v tom nejjednoduššímmožném případě anebo dokonce snad jen získání schopnosti vyřešit příklad. Promítneme-li definici spojitosti dopraktické roviny, pak tato vlastně znamená, že malé změny hodnoty proměnných (parametrů) způsobí jen malé změnyve výsledku, tedy jinak řečeno, systém se chová přesně podle našeho očekávání. Nevěnujeme však právě těmto situacímenormní množství pozornosti a úsilí? Neměli bychom raději obrátit naši pozornost právě ke schopnostem detekce aanalýzy stavů, ve kterých hrozí neočekávaná odezva ze strany řízeného systému? Máme za to, že ano. Navíc si lze jenstěží představit, že by si nematematicky orientovaný posluchač, který nezřídka volí studium ekonomie jako „útěk předmatematikou“ kladl podobné otázky a nacházel na ně odpovědi sám. A to je odpovědí na otázku proč dělat katastrofy,proč hledat inspiraci v jejich problémech a jak profilovat myšlení posluchačů.REFERENCES[1] ARNOLD, V. I. Teorija katastrof, Moskva : Nauka, 1983.[2] GILMORE, R. Catastrophe Theory for Scientists and Ingineers, New York : John Wiley and Sons, 1981.[3] KOLÁŘ, I. Úvod do Thomovy teorie katastrof, Praha : Academia, 1988.[4] POSTON, T.; STEWART, I. Catastrophe Theory and its Applications, London : Pitman Publishing, 1978.[5] SLEPECKÝ, J.; RISTVEJ, J. Ekonomické dôsledky katastrof, ŽU v Žiline, 2008[6] ZEEMAN, E. C. Applications of Catastrophe Theory, ve sborníku Manifolds Tokzo 1973, University of TokyoPress, 1975, str. 11-23.ADRESA:Ing. Zuzana Kozubíková, Ph.D.Katedra makro a mikroekonomiky FRI Žilinskej univerzity v Žilinet.č. ++421/41 5134423e-mail zuzana.kozubikova@fri.uniza.skRNDr. Aleš KozubíkKatedra matematických metód, FRI Žilinskej univerzity v Žiline,t.č. ++421/41 5134279e-mail alesko@frcatel.fri.uniza.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.128


VYSOKÁ ŠKOLA AKO ROZHODUJÚCÍ NÁSTROJ HUMANITÁRNEHO VZDELAVANIASPOLOČNOSTIJozef KrálikAkadémia Policajného zboru, BratislavaAbstrakt: Garantovanie stability demokratického vývoja a rozvoja všetkých prohumánnych inštitútov jev demokratickej spoločnosti zabezpečované rozličnými štátnymi i mimoštátnymi inštitúciami. Jednýmz nástrojov na dosahovanie efektívnosti takýchto aktivít je aj inštitút vysokej školy, ktorý zabezpečujepraktickú realizáciu demokraticky orientovanej štátnej vzdelávacej politiky. Humanitárne prodemokratickévzdelávanie členov určitej štátnej pospolitosti prostredníctvom aktivít uskutočňovaných verejnouvzdelávacou sústavou by však ako základ proti vzniku a prenikaniu ideí extrémizmu do spoločenskéhoorganizmu nebolo dostatočne efektívne, pokiaľ by štát z ich okruhu vyradil aj aaktivity, ktoré realizujú inétypy mimoštátnych inštitúcií. V ich rámci má v Slovenskej republike rozhodujúce postaveniea nezastupiteľné poslanie Slovenský zväz protifašistických bojovníkov. Podielu vysokých škôl a úlohámSlovenského zväzu protifašistických bojovníkov na poli rozvíjania komplexného humanitárnehovzdelávania je venovaný aj tento príspevok, v ktorom je humanitárne vzdelávanie chápané akoantifašistické vzdelávanie resp. antiextrémistické vzdelávanie.Kľúčové slová: vysoká škola, humanitárne vzdelávanie, fašizmus, extrémizmus, šovinizmus, Slovenský zväzprotifašistických bojovníkovVysoká škola ako spoločenská inštitúcia, ako nástroj a súčasne zdroj vysokoškolského vzdelávania ľudí, teda nielenmládeže, má v každej spoločnosti svoje nezastupiteľné miesto. Podmieňuje totiž mimoriadne výrazne dosiahnutý stupeňresp. mieru celkovej kvality samotnej spoločnosti a samozrejme predovšetkým dosiahnutý stupeň kvality životajednotlivcov. Toto jej postavenie a poslanie však svojim ďalekosiahlym významom vzrastá neobyčajne dynamickyv prípade vzniku ohrozenia spoločnosti, napr. akceleráciou krízových spoločenských, najmä sociálnych situácií,determinovaných rôznymi a často kontroverznými vnútrospoločenskými i vonkajšími faktormi. (1) Tieto latentnéi markantné signály spoločenskej deštrukcie spravidla ako prvé zaregistrujú legitímne občianske združenia, zameranésvojim programom a orientovaním na systematické mapovanie ideologického vývoja jestvujúceho spoločenskéhospektra, na zisťovanie jeho prípadnej erózie či odchýlok od všeobecne akceptovaného spoločenského normálu, avšakjednoznačne zameraných aj na odpor voči extrémnemu odchýleniu sa určitých spoločenských vzťahov, ideologickýchprúdov a sociálnych, konfesijných, nacionálnych, rasových či iných komunít od obvyklej a spoločensky ešte ako – takväčšinou obyvateľstva akceptovanej konvencie. V slovenskej spoločnosti je takýmto faktorom, popri jednotlivýchčlánkoch celej kompaktnej slovenskej výchovno – vzdelávacej sústavy, predovšetkým Slovenský zväz protifašistickýchbojovníkov, ktorý najmä spolu s vysokými školami a ich manažmentom neustále bdie nad miestom a stavom ochranymládeže pred prenikaním ľudskému prirodzenému mysleniu a cíteniu cudzích vplyvov do jej vedomia, ako aj nadstavom, vývojom a ochranou demokracie a jej inštitúcií v Slovenskej republike.PROLÓGPo roku 1990 zasiahli jestvujúce politické vzťahy, sociálne vzťahy, ekonomické vzťahy a následne aj právne vzťahyjednotlivých stredoeurópskych a východoeurópskych štátov prirodzené kvalitatívne aj kvantitatívne zmeny, ktorév určitom období dvadsiateho storočia, najmä po roku 1945, nemali z medzinárodno – politického hľadiska v tomtoprostredí zdanlivo žiadnu nádej na úspešnú realizáciu a dokonanie. Teda zdanlivo žiadnu alternatívu autonómnehovývoja než tú, ktorú sformulovali predstavitelia v II. svetovej vojne zvíťaživších mocností pre svet a Európu druhejpolovice 20. storočia. Ba v sociálnom prostredí týchto štátov kreujúcom sa po II. svetovej vojne nebol a ani nemoholbyť z pochopiteľných medzinárodných dôvodov ani latentne vytvorený vnútorný politický režim pripúšťajúciakúkoľvek vlastnú premenu, teda neboli vytvorené vnútroštátne ani medzinárodné politické podmienky na žiadnuúspešnú politickú resp. spoločenskú a ekonomickú transformáciu. O nútenom status quo politickej, ekonomickej,sociálnej, právnej i medzinárodnej situácie týchto štátov a ich občanov po roku 1945 svedčia historické udalosti, ktorésa odohrali v nasledujúcich rokoch ďalšej dekády v Poľsku, v Maďarsku a vo východnom Nemecku. O značnejnespokojnosti možno iba zdanlivo väčšej časti obyvateľstva týchto krajín s jestvujúcim mocenským status quo svedčilimnohé verejné i utajované informácie integrované do oficiálnych aj neoficiálnych štatistických i iných dokumentov.Napr. údaje o emigrácii občanov z týchto štátov na územie západoeurópskych krajín a o jej dynamickom náraste,„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.129


pričom tento jav nadobudol až charakter exodu občanov Nemeckej demokratickej republiky v roku 1988, ktorí radšejvolili útek zo svojej vlasti pred tzv. reálnym socializmom buď cez maďarsko – rakúsku hranicu alebo vynucovanýmuchyľovaním sa do objektov veľvyslanectiev Nemeckej spolkovej republiky v Prahe a v Budapešti. Vnútorné sociálno–ekonomické a čiastočne aj politické konflikty v týchto štátoch a medzinárodno – politická situácia tej dobydeterminovaná realizáciou gorbačovovskej sovietskej politiky tzv. glasnosti napokon vyústila do zániku Nemeckejdemokratickej republiky ako samostatného štátneho útvaru a do jej fúzie s Nemeckou spolkovou republikou, dorozpadu Zväzu sovietskych socialistických republík a Socialistickej federatívnej republiky Juhoslávie. Napokon, ajČeskoslovenska. Šírila sa revolúcia, alebo aspoň politické udalosti majúce určitý revolučný charakter. Korene týchtoudalostí spočívali v značnej nespokojnosti ľudových más žijúcich na území týchto štátov s ich politickým, morálnym,právnym, sociálnym a ekonomickým stavom, avšak boli do značnej miery vyvolané aj otvoreným i skrytýmoslabovaním vtedajšieho politického režimu vládnuceho v Sovietskom zväze. Výnimočný stav vyhlásený v Poľskuarmádnym generálom W. Jaruzielskim bol napokon otvorene, nezakryte a jednoznačne v príkrom rozpore s tézouo jednote robotníckej a ľudovej (komunistickej) strany a pracujúceho ľudu, hlásanou ideológmi režimov vládnucichv socialistických štátoch. Nesporne príťažlivá idea socializmu a blahobytného života v ňom sa tak historicky, možno iideologicky natrvalo sprofanovala najmä vďaka nekvalifikovanému a neraz manieristickému až totalitárskemupolitickému vedeniu krajín hlásiacich sa k jej realizácii. Socializmus a jeho proklamovaný univerzálny humanizmusvari najviac poškodil v očiach širokých más prostého obyvateľstva i vrstvy duchovnej elity viacerých štátov majúcichsatelitný vzťah k dominantnému Sovietskemu zväzu tzv. kult osobnosti a jeho nevyberavé praktiky a z tohovyplývajúce politické, sociálne, ekonomické, právne i medzinárodné dôsledky. V Európe zmizol tento adolescentnouspoločenskou praxou značne deformovaný spoločenský systém zo scény dejín na počudovanie prakticky v okamihu.Stal sa opäť utópiou. A to napriek tomu, že od optimálneho, nieto ešte ideálneho živote pre všetkých ľudí rozličnýchspoločenských vrstiev, a osobitne tzv. pracujúcich, má veľmi ďaleko aj rozšírený a široko propagovaný tzv.západoeurópsky štýl či dokonca tzv. americký spôsob života. Stredná a východná Európa tak predovšetkým po roku1990 stála na hranici v očakávaniach, či môže prekročiť politický a následne inak obsahom zafarbený Rubikon.Nečakalo ju upálenie, ale ani vrelé prijatie Západom s otvorenou náručou, čo sa ukázalo o nejaký čas neskôr. Vtedy alejej obyvateľstvo žilo akoby v tranze, s dušou plnou ilúzií a fantázie, ideálov ba až snov. Realita ale nespí a práve týmspiacim udeľuje neraz veľmi tvrdú životnú lekciu. Ba žiada si neraz aj krv revolucionárov. Napokon, aj v období roka1989 a v krátko naň nadväzujúcich časových horizontoch prepuklo v niektorých revoltujúcich socialistických krajináchnásilie. Samozrejme, že najbolestnejšie zasiahlo predovšetkým prostých občanov.Avšak, spomedzi okruhu týchto socialistických štátov došlo po roku 1990 k mimoriadne kulantne vykonanýmglobálnym zmenám práve na území resp. v spoločenskom organizme vtedajšieho Československa, ale i Maďarska.Najmä v porovnaní so silovo-konfrontačným politickým vývojom vtedajšej Juhoslávie, avšak aj bývalých sovietskychrepublík Litvy, Lotyšska, Moldavska či Poľska a najmä Rumunska, ktorého dovtedajší totalitársky prezident a najvyššípredstaviteľ vládnucej Rumunskej komunistickej strany Nicolae Ceausescu skončil aj so svojou manželkou Elenounielen pred vojenským súdom, ale dokonca až pred vojenskou popravčou čatou ako vlastizradca.Štáty strednej a východnej Európy, ktoré sa pôvodne vydali na zdanlivo vlastnú cestu budovania zdanlivo sociálnespravodlivejšej spoločnosti, niektoré pod historicky vnúteným im sovietskym diktátom, teda v tomto období akobypoliticky precitli. Postavili sa tak vlastne na prah vlastnej globálnej transformácie. Teda očakávanej revitalizáciea humanizácie vlastného spoločenského organizmu. Pritom táto radikálna premena ich sociálno – ekonomickej základnei spoločenskej nadstavby bola neraz podrobovaná aj politickej a najmä ekonomickej a napokon i právnej a sociálnejtransplantácii a vysokému stupňu miery rizika. Tieto radikálne konfrontačné zásahy do sociálno – ekonomickýchštruktúr stredoeurópskych a východoeurópskych štátov ale dosahovali neraz až anarchistické parametre. Z rozličnýchdôvodov, a to najmä v prvom období ich realizácie. Revolucionármi spoločensky ozdravujúco vedené rezy najprv dopolitických sústav týchto štátov často inšpirované aj zvonka, čiže spoza štátnych hraníc, teda postupne zasiahli celúspoločenskú štruktúru tzv. postsocialistických krajín a vzájomné vzťahy medzi nimi. Vrátane ich politickej,hospodárskej, právnej, sociálnej, morálno – etickej sféry, ale prenikli aj do iných oblastí, akou je napr. vývojdemografickej krivky, miera explózie kriminality, oscilácia kvalitatívnej úrovne výchovy a vzdelávania obyvateľstva,sociálnej a zdravotníckej starostlivosti, ochrany práv žien, detí, mládeže a seniorov atď. Rezultáty radikálnej zmenyzačatej po roku 1989 v zaniknutom Československu sú teda nesporným historickým faktom, ktorý svojimi dôsledkamizasiahol aj osobný život vari každého občana tohto štátu a jeho nástupníckych štátnych formácií. A to, žiaľ, nielenpozitívne. Expanzia cudzieho a jeho nekritické absorbovanie nemusí totiž vždy byť iba na osoh domácemu.Vnímanie reality človekom je vždy relatívne a zároveň subjektívne. Možno povedať tiež preto, že aj akceptovaniesúčasného stavu a vízie budúceho vývoja súčasného moderného slovenského štátu, jeho organických štruktúr i jehoobyvateľstva závisí najmä na autonómnom internom štylizovaní sa konkrétneho hodnotiaceho subjektu. Nemálocenného materiálu optimalizujúceho vzťah tohto hodnotiaceho subjektu k hodnotenej realite je ale možno získať nielenvýlučne exaktným vedeckým výskumom, avšak aj nenáročným jednoduchým zberom informácií rozličnej proveniencie,kvality a kvantity, a následne ich racionálnym hodnotením, optimálnym vyhodnocovaním a aplikovaním na jestvujúcuspoločenskú prax a uskutočnené kroky praktickej politiky.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.130


VÝCHODISKÁSvet sa dnes zrejme nachádza v pokročilom vývinovom štádiu totálneho prerodu svojej historicky utváranej globálnejspoločenskej podstaty a štruktúry. Podstatnou príčinou tohto práve prebiehajúceho historického transformačnéhoprocesu je dlhodobé ignorovanie historických skúseností nadobudnutých ľudstvom a zhromaždených jeho civilizáciouod počiatkov doby jeho intelektuálneho vzniku a vývoja, sprevádzané postupnou a neraz uvedomelou stratouvyznávania a akceptovania historicky overených a ustálených všeľudských hodnôt. Ľudstvo ako živočíšny druhdokonca stojí na dejinnej križovatke. Vykročenie človečenstva správnym smerom v duchu najnovších racionálnycha komplexných poznatkov svetovej vedy, a to do koridoru vývojového štádia označovaného za blízku i vzdialenúbudúcnosť, na jednej strane tiež isto determinujúco podmieni mieru úspešnosti jeho ďalšieho všeobecnéhonapredovania, alebo na druhej strane degradáciu ľudstva a jeho historického diela, či nebodaj až jeho fyzický zánika globálnu katastrofu, ktorej základom môže byť zničenie planéty Zem ako prirodzeného životného priestoru ľudstva.Pritom súčasné svetové politické, ekonomické, finančné, sociálne, ekologické, kultúrne i právne, avšak aj inévnútrospoločenské i medzinárodné dianie možno charakterizovať ako výrazne kontroverzné a značne disharmonicky savyvíjajúce, smerujúce v konečnom dôsledku pravdepodobne k antagonistickej multilaterálnej polarizácii ľudskejspoločnosti. Najmä po tom, čo v dohľadnom čase zrejme zanikne zatiaľ len historicky krátkodobé ovládanieekonomických, ideologických, ekologických, vojenských a politických svetových procesov jedinou tzv.superveľmocou. Zrejmé dnes už totiž je, že na pokraji svetového prepadliska dejín sa ocitá aj dosiaľ v celosvetovommeradle tvrdo presadzovaný diktát virtuálnej morálky tzv. západného typu, avšak predovšetkým erodujúca(pseudo)etika medziľudských i medzinárodných vzťahov formovaná a vnucovaná nespornou mocou amerického dolára.Rozkladné politické, ekonomické, kultúrne, sociálne i právne procesy vo svete, v ktorom dominuje honba za ziskoma peniazmi, však otvorene i latentne ďalej pokračujú. Za nami je azda definitívne doba proklamovanej existencieskutočne iba virtuálneho blahobytu sveta a jeho obyvateľov, účelovo a systematicky budovaná a propagovanániektorými tzv. svetovými i národnými mienkotvornými médiami. (2) Nekritickosť ľudstva k svojim činom a voči sebesamému zachvátila hlboká a dlhotrvajúca kríza, následne formujúca a akcelerujúca rast globálneho sociálneho napätia apostihujúca reálne predovšetkým všetku svetovú chudobu, menej však svetových boháčov. Po totálnom prepade čizrútení sa virtuálneho hospodárskeho blahobytu obyvateľov ekonomicky dosiaľ najstabilnejších štátov v druhej poloviciroka 2008 riziká katastrofického rozkladu či dokonca rozpadu programovo sa globalizujúcej nacionálnej, kultúrnej asociálnej štruktúry sveta neustále mimoriadne vzrastajú. Jedným z hmatateľných prejavov a neblahých dôsledkovtakéhoto možného vývoja môže byť tiež reálne permanentné oživovanie a napokon až vzkriesenie samotnej podstateľudstva cudzích a nebezpečných antihumánnych ideológií, ktoré populisticky ponúkajú zdanlivo rýchle, jednoduchéa efektívne riešenia celosvetových problémov. Tie tzv. riešenia, ktoré už v určitom období jeho evolučného historickéhovývoja boli určitými komunitami považované za všeliek na neduhy, ktoré ničili konkrétnu, obyčajne demokratickykonštruovanú národno – štátnu pospolitosť. A to najmä na európskom kontinente. Najdeštruktívnejšie na ľudstvo, najeho historické civilizačné výdobytky a demokraticky konštruované spoločenské vzťahy, inštitúty a inštitúcie v 20.storočí zaútočila prakticky univerzálne zvrátená ideológia fašizmu, ktorého výhonky pod rozličným kepienkom a zanemalé peniaze vyrastajú aj v lone súčasnej demokratickej spoločnosti 21. storočia, geopolitický priestor StrednejEurópy nevynímajúc. A práve v týchto súradniciach je nevyhnutné vnímať, akceptovať, propagovať a realizovať ajdemokratické myšlienkové prúdy vyúsťujúce do faktora historického vzniku, existencie a počinov Slovenského zväzuprotifašistických bojovníkov. Proti zlovôli ľudskú civilizáciu dehonestujúcemu a devastujúcemu fašizmu totiž dôslednea nekompromisne stoja jedine antifašisti. Antifašisti a humanisti sa však automaticky či biologicky nerodia. Z ľudí jepotrebné antifašistov a humanistov systematicky vychovávať. A práve to je aktuálnou, i keď dnes neľahkou úlohouvšetkých inštitucionálnych článkov slovenskej výchovno – vzdelávacej sústavy, a priamo vysokých škôl všetkýchtypov, ktoré už dospelého človeka v jeho ranom veku vlastne už definitívne doformovávajú do podoby individuálnejosobnosti, individuality.FAŠIZMUSProklamácie, tvrdiace, že nositeľmi ideí fašizmu sú predovšetkým nevzdelaní a neraz iba rýdzo primitívni jednotlivci,žiaľ, nemožno považovať na základe konkrétnych historických faktov za pravdivé. Vo fašistickom hnutí 20. storočia saokrem primitívov, avšak predovšetkým príslušníkov strednej triedy, roľníkov, robotníkov a živnostníkov, zjavili ajmnohí, neraz naozaj spoločensky významní intelektuáli. Teda ľudia vzdelaní, tvoriví a najčastejšie aj morálny. Je pretoskutočne otázne, či miera dosiahnutého vzdelania a miera intelektu konkrétneho ľudského jedinca je súčasne naozajspoľahlivým barometrom preukazujúcim schopnosť fašistických ideí prežiť v určitom intelektuálnom prostredí. Tutreba podotknúť, že vzdelanie a osobitne vysokoškolské vzdelanie nie je samo o sebe eticky dostatočne pevnoua efektívnou bariérou proti procesu nahlodávania duchovného vnútra jednotlivca. Okrem subjektívnych osobnýchpredpokladov takéhoto jedinca jeho duchovnú a morálnu pevnosť prohumánnej a prodemokratickej orientácieobjektívne garantuje totiž až vhodný spôsob, metodika a metodológia realizovaného vzdelávania, jeho cieľovézameranie a úspešné zavŕšenie. Úloha vysokej školy ako jedného z nástrojov prevencie pred fašizmom a vlastnekaždým druhom extrémizmu je preto nesporne neoddiskutovateľná. Vysokoškolsky vzdelaný človek totiž vie hľadať, inájsť primerané odpovede na negatívne spoločenské javy. Je preto voči ideám fašizmu a extrémizmu ponúkajúcimnevedecké a zjednodušujúce riešenia podstatne viac imúnny, ako človek menej vzdelaný či úplne nevzdelaný. Totalita„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.131


a fašizmus pritom nie sú rovnoznačné pojmy, keďže fašizmus je vlastne vždy súčasne aj totalitou, avšak nie každátotalita je súčasne fašizmom.Fašizmus sa historicky dostal k moci v 20. storočí v podobe tzv. fašistickej revolúcie v Taliansku, v Nemeckua v Maďarsku, určité ba prevládajúce prvky fašizmu možno v tom období identifikovať aj v politických režimochvládnucich v Chorvátsku, v Slovensku, v Nórsku a pod.„Oficiálne sa fašizmus zrodil v Miláne v nedeľu 23. marca 1919. V ten deň dopoludnia sa niečo okolo sto ľudí, vrátanevojnových veteránov, syndikalistov, ktorí boli za vojnu, a niekoľko intelektuálov futuristov, ku ktorým sa ešte pridalahŕstka reportérov a zvedavcov, zhromaždilo v zasadacej miestnosti budovy Milánskeho priemyslového a obchodnéhozväzu, nachádzajúceho sa na Piazza San Sepolcro, aby ´vyhlásilo vojnu socializmu... lebo sa protiví nacionalizmu´. Odtejto chvíle začal Mussolini nazývať svoje hnutie Fasci di Combattimento, čo približne značí čosi ako ´bojovébratstvá´.“ (6, s. 9).Prejavy symptómu či príznaku tzv. chradnúcej demokracie v spoločnosti, ktorá je destabilizovaná a vnútornerozkladaná najmä v dôsledku eskalácie neriešených ekonomických a sociálnych ťažkostí, urýchľovaných politickyneprezieravými krokmi, ktorá je prípadne polarizovaná aj v dôsledku pasivity štátnych inštitúcií alebo ich defektnýchaktivít vo vzťahu k prejavom extrémizmu a radikalizmu, v dôsledku nedostatočne riešených alebo vôbec neriešenýchspoločenských problémov demokraticky zvolenými inštitúciami, môžu naostatok vyústiť do legitímnymi inštitúciamištátu nekontrolovateľného celospoločenského pohybu. Tak vzniká vlastne zákonite podhubie na etablovanie ideológiía praktík, ponúkajúcich demoralizovaným sklamaným masám ľudí zjednodušené a ústavne neprípustne autoritatívneriešenia aktuálnych problémov. Vtedy sa hľadá a obyčajne nájde aj politické zoskupenie, ktoré sa snaží chaotickúspoločenskú situáciu zneužiť na svoje vlastné zištné ciele. Týmto zoskupením, snažiacim sa o uchopenie moci v štáte,v ktorom vzniká alebo vzniklo politické a sociálne vákuum, ako potvrdzuje tiež historická skúsenosť, je spravidlapolitická strana fašistického typu. K moci sa spočiatku derie plazivo, skryto, latentne, nátlakovo, efektívne využívajúckrízovú situáciu demokratickej spoločnosti a ústavný priestor demokratického štátu, aby napokon uchopila moca zaviedla brutálny režim totalitnej politickej a ekonomickej moci. Demonštratívne možno fašizmus a jeho rozličnévariety a kultivary ako neustále otvorený a metamorfujúci sa politický organizmus charakterizovať najmä týmitoznakmi:sociálna demagógia (jej účelom je získať profašistickú podporu vo všetkých vrstvách spoločnosti, vrátanekapitalistov i proletariátu) uchopenie moci fašistickou stranou prostredníctvom zneužitia demokratického volebného systému (t. j.uchopenie moci „zdola“) likvidácia práva a jeho demokratických inštitútov (t.j. nastolenie fašistického (bez)právneho (ne)poriadku) likvidácia všetkých demokratických inštitúcií a politických subjektov v štáte a vznik jedinej tzv. štátostrany(t.j. nastolenie fašistickej diktatúry) vznik polovojenských úderných skupín terorizujúcich tzv. nežiadúce skupiny a vrstvy obyvateľstva naplatforme tzv. štátostrany (uplatňovanie politiky tzv. štátneho teroru) elitárstvo (t. j. obsadzovanie mocenských postov výlučne len podľa kritérií tzv. rasovej čistoty, zásluho fašizmus, atď.) extrémny nacionalizmus a akceptovanie rasovej, národnostnej, konfesionálnej, sexuálnej príp. inejneznášanlivosti internovanie, likvidácia resp. genocídium tzv. nežiadúcich či nečistých jednotlivcov a tzv. nevhodnýchsociálnych, etnických, rasových, nacionálnych resp. iných skupín obyvateľstva koncentrovanie všetkej moci v štáte a vo fašistickej strane do rúk jednej osoby resp. úzkeho okruhu osôb oficiálne „jediná“ a jednotná národná fašistická kultúra imperializmus, snaha o rozšírenie vlastného územia na úkor územných strát iných antikomunizmus (praktická politika fašizmu zameraná na brutálnu likvidáciu akéhokoľvek ľavicového hnutia) antiklerikalizmus (extrémne vyhrotený v prípade nemeckého nacionálneho socializmu, nastolovanie vlastných„božstiev“ a rituálov) zavedenie inštitútu tzv. vyvoleného ľudu, ktorý je jedine oprávnený na život aj na úkor života iných národov(t.j. „nadčlovek“) v konečnom dôsledku tzv. svetovláda ideológie fašizmu a jeho tzv. celosvetová realizácia (t. j. fašistická„veľríša“) ústup od tzv. socializačného programu (t. j. namiesto pôvodne proklamovanej likvidácie súkromno -kapitalistických spoločensko – ekonomických vzťahov nastolená spolupráca fašistickej elity s kapitalistickouelitou)Je zrejmé, že v súlade s naznačenými charakteristickými prvkami fašizmu, dochádza v procese ich realizácie čiaplikácie k extrémnym prejavom násilia, ktoré je uskutočňované aj v medzinárodných vzťahoch a vedie v podstatezákonite k vojenskému konfliktu, vyvolaného fašistickým štátom. Fašizmus a jeho kultivary sa vyskytuje aj v súčasnejEurópe, skrývajúc sa často pod rozličnými názvami, pričom mocenské štruktúry niektorých štátnych útvarov, a to„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.132


i združených v Európskej únii, buď nedostatočne, alebo vôbec nereagujú na revitalizáciu a verejné prezentovaniefašistických ideí a ich vonkajších realizačných prejavov (napr. vznik polovojenských soldatesiek, šírenie fašistickýchtlačovín a predmetov a pod.). V súčasnosti v najbližšom geopolitickom okolí Slovenska je to napr. panhungarizmusvyúsťujúci v agresívny maďarský iredentizmus a šovinizmus.VYSOKÉ ŠKOLY A SLOVENSKÝ ZVÄZ PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKOVZávažným problémom a úlohou súčasnej ľudskej pospolitosti je okrem potreby riešenia iných akútnych globálnychproblémov aj efektívne sa vysporiadať s dynamizujúcim sa fenoménom tzv. ľavicového a tzv. pravicového politickéhoextrémizmu, avšak aj rozlične sfarbeného náboženského extrémizmu rasovo motivovaného etnického extrémizmu,extrémneho nacionalizmu a šovinizmu a tiež extrémizmu prameniacemu v iných zvrátených ideologickýchxenofóbnych konštantách, ktorý v rozličnej podobe, realizovaný rozličnými subjektami, uskutočňovaný rozličnýmimetódami a s rozličným cieľovým zámerom zachvátil v podstate vari už všetky kontinenty. Extrémizmus akopotenciálny zdroj vzniku krízových situácií preto musí stáť v centre pozornosti demokraticky kreovanýchštátnych, nadštátnych i mimoštátnych inštitúcií. Osobité úlohy napĺňa a osobité miesto v štruktúre inštitúcií zameranýchna potieranie extrémizmu v tej najhrubšej podobe, ktorou je i fašizmus, zaujíma Slovenský zväz protifašistickýchbojovníkov (ďalej len SZPB).SZPB pritom nie je ani samozvaná, ani samoúčelná a ani rýdzo profesijne orientovaná alebo sociálne zameranávýberová záujmová organizácia občanov Slovenskej republiky klubového typu. V súčasnej sociálno – politickejštruktúre štátu predstavuje totiž SZPB reálne fungujúce a formálne nezastupiteľné inštitucionalizované všeobčianskezdruženie humánne, demokraticky a vlastenecky zmýšľajúceho obyvateľstva Slovenska sui generis vzhľadom na svojesúčasne nadčasové a univerzálne humanistické poslanie. Opodstatnenosť jeho existencie a pôsobenia dynamicky vzrastávždy v období morálnej a etickej krízy demokratickej spoločnosti odštartovanej najmä hospodárskou krízou, v časeapatie ľudského spoločenstva voči samodeštrukcii, uskutočňovanej otvorene alebo skryto prostredníctvompresadzovania ideológií degradujúcich samotnú ľudskú (t.j. humánnu) podstatu človečenstva. Politické strany, osobitnepravicové, hoci pôsobiace v demokratickom prostredí, a to z rozličných subjektívnych i objektívnych príčin, nie vždydostatočne promptne a adekvátne reagujú na signály, sprevádzajúce vznik a nárast vplyvu ideológií nezlučiteľných sosamotnou podstatou ľudského vedomia a bytia. Potvrdzuje to ich doterajšia história, a to jednoznačne. Politické stranytotiž reprezentujú také ekonomické a politické záujmy relatívne uzatvorených skupín obyvateľstva, na základe ktorýchmôžu byť chápané ako záujmové združenie občanov sui generis, ako určité inštitucionalizované korporatívneuniverzálne politické organizácie zamerané cieľovo na uchopenie moci v štáte resp. na reálnom podieľaní sa na mociv štáte, na jej udržanie a na jej využitie na prospech a na presadzovanie vlastných ekonomických záujmov a cieľov,záujmov vlastnej vedúcej špičky, prípadne i členskej základne alebo aj širšej bázy sympatizantov, potenciálnychvoličov. A tiež i mecenášov grupujúcich sa z rozličných vyšších spoločenských kruhov. Na rozdiel od účelovo –profesijných záujmových organizácií resp. občianskych združení je teda kardinálnou a programovanou úlohou praktickykaždej politickej strany dosiahnutie určitého očakávaného politického cieľa, prostredníctvom ktorého sa napĺňamocenská kontrola spoločenských a ekonomických vzťahov. Konečným cieľom každej politickej strany je tedauchopenie a udržanie moci v štáte. Záujmová organizácia resp-občianske združenie, na rozdiel od politickej strany,môže byť spoločnosťou vnímaná ako vytríbené uzatvorené alebo otvorené spoločenstvo či združenie občanov a inýchosôb slúžiace ako legitímny a legálny inštitucionalizovaný priestor vyhradený na motivovanie a realizovanie ichsubjektívnych špecifických potrieb a záujmov, predovšetkým odborných, humanitárnych, kultúrnych a pod. Motiváciouna vznik záujmovej organizácie resp. občianskeho združenia, na rozdiel od politickej strany, nie je teda získaniepolitickej moci v štáte. Nie je to teda prirodzene ani cieľ SZPB.Získanie moci v štáte fašistickou stranou možno považovať za vyvrcholenie hlbokej všeobecnej krízy v konkrétnejspoločnosti. Predchádzať a úspešne riešiť krízové situácie však demokratický štát reálne môže, a to v súlades politickým záujmom a politickým programom demokraticky orientovaných pravicových (t. j. konzervatívnych),liberálnych i ľavicových politických strán podieľajúcich sa na moci. To však evidentne nepostačuje. Štát a jeho orgánymusia preto nevyhnutne v súlade so širším občianskym záujmom deklarovaným prostredníctvom ich vlastnýchzáujmových organizácií, a osobitne tých, ktoré majú vo svojom programe fixovaný boj za slobodu, demokraciua ľudské práva, ako i s ostatným pokrokovo zmýšľajúcim obyvateľstvom, vytvoriť takú spoločenskú klímu, ktorádokáže včas odhaliť a následne prostredníctvom nich anulovať akékoľvek pokusy o vzklíčenie akejkoľvek formyextrémizmu a osobitne fašizmu. Tu sa nenahraditeľnou stáva úzka spolupráca a podpora SZPB demokraticky kreovanejštátnej moci a inštitucionálnej základni sústavy verejnej správy na jednej strane a všestranná podpora štátu a jehoorgánov občianskemu združeniu resp. univerzálnej záujmovej organizácii SZPB na druhej strane. Tieto inštitúcie tedasvojou synchronizovanou a harmonizovanou súčinnosťou uskutočňovanou na základe vzájomnej dôvery a podpory rukav ruke poskytujú celému spoločenstvu obyvateľov štátu určité špecifické verejné služby sui generis, ktorých podstatoua súčasne i cieľom je ochrana demokratických inštitúcií štátu, teda demokracie všeobecne. Istotne, zárukou jejzachovania a rozvíjania je o.i. aj funkčný SZPB.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.133


SZPB sa pritom na prahu druhej dekády 21. storočia a na prahu svojho nasledujúceho XIV. zjazdu nesporne nachádzav relatívne novej, vari až kontroverznej spoločenskej situácii, podmieňovanej aktuálnym svetovým vývojom. Tátospoločenská situácia je podmieňovaná:a) vonkajšími okolnosťami,b) vnútornými okolnosťami, najmä vnútornou situáciou organizácie.Vonkajšie okolnosti, ktoré determinujúco pôsobia na postavenie a činnosť SZPB v spoločnosti ako aj na jehobezprostredné vnímanie a prijímanie spoločnosťou ako celkom a jej jednotlivými štruktúrami, vyplývajú na jednejstrane z existujúcej, možno povedať že v globále pozitívnej vnútropolitickej situácie panujúcej v Slovensku, a na druhejstrane z medzinárodnoprávneho postavenia a reálneho vplyvu Slovenska ako demokraticky kreovaného a formovanéhoštátneho útvaru na konkrétne medzinárodné a s nimi súvisiace ostatné spoločensko - ekonomické vzťahys medzinárodným prvkom. Prioritná pozornosť celej spoločnosti je v týchto súvislostiach sústredená určitepredovšetkým na fenomény skutočnej vážnosti, akceptovanosti a miere efektívnosti zapojenia SZPB domedzinárodného antifašistického hnutia a jeho štruktúr, ako i do vnútroštátnych i mimoštátnych resp. nadštátnycha nadnárodných štruktúr a vzťahov. Potrebu akceptovania SZPB spoločnosťou ako politicky trvalej, celospoločenskyužitočnej a zároveň nezastupiteľnej inštitúcie je nevyhnutné vnímať najmä v súvislosti s krízovými procesmiprebiehajúcimi vo svete, ktoré majú nesporne priamy dopad aj na súčasnú slovenskú realitu a najmä jej perspektívu.Podporovať SZPB ako jednu z účinných bariér postavených proti šíreniu extrémizmu a osobitne fašizmudemokratickými inštitúciami, a to nielen zo strany štátu, ale aj najširších vrstiev verejnosti, je v samotnom bytostnomzáujme demokratického a právneho štátu i demokraticky zmýšľajúcej verejnosti. Všeobecná ochota široko a všestrannepodporovať SZPB ako jeden z dôležitých článkov integrovaného komplexu nástrojov efektívneho preventívnehopôsobenia na prospech ochrany vymožeností demokracie, a to ako zo strany štátu a jeho orgánov, tak aj, bapredovšetkým, širokých vrstiev obyvateľstva, musí byť ale podnecovaná a vyvolaná bezprostrednou apoliticky hmatateľnou činnosťou samotného SZPB a jeho jednotlivých členov a funkcionárov. SZPB musí byťv konečnom dôsledku ako vo vnútroštátnom, tak aj v medzinárodnom merítku spoločensky jednoznačne príťažlivouorganizáciou.Vnútorné okolnosti sú určované predovšetkým samotnou osobnostnou kvantitou a kvalitou členskej základne SZPB,nezištnosťou jeho profesionálneho i dobrovoľníckeho funkcionárskeho aktívu, mierou racionality organizačnéhoučlenenia a funkčnosti orgánov SZPB, jeho ideovým a spoločensko – politickým zameraním, mierou materiálno –finančného zabezpečenia, parametrami dosiahnutej elasticity či prispôsobivosti vonkajším okolnostiam, variabilitya senzitívnosti SZPB vo vzťahu k spoločnosti ako celku i k jej jednotlivým zložkám a k jednotlivcom, ako aj doterajšoua predovšetkým budúcou efektívnosťou reakcie orgánov a členov SZPB na spoločenské premeny a akceptovanosťouSZPB oficiálnou i neoficiálnou slovenskou a medzinárodnou pospolitosťou, osobitne jej politickými štruktúrami, tedamierou napojenia SZPB na aktuálnu štátno – politickú moc a mierou jeho všeobecného akceptovania ako univerzálnejhumanisticky orientovanej organizácie. Do tohto okruhu problematiky patrí aj stupeň kompatibility, operabilitya adaptability členskej základne SZPB a jej názorov na meniace sa podmienky materiálneho a duchovného životaslovenskej komunity, avšak osobitne mládeže, a náhľadov na vývoj politického zafarbenia jej názorového spektraa kryštalizujúcich sa životných postojov. SZPB musí prezentovať reálne pokrokové vízie a poskytovať viditeľnéautentické impulzy zamerané na rozvoj celej slovenskej spoločnosti v duchu odkazu národnej a demokratickejrevolúcie, Slovenského národného povstania, a upriamené predovšetkým na garantovanie ľudskej dôstojnosti prevšetkých a osobitne národnej a sociálnej spravodlivosti.ANTIFAŠIZMUS A IDEA SLOVANSKEJ VZÁJOMNOSTIPolitické farizejstvo, ekonomické vydieranie a sociálne vykorisťovanie podfarbované hrozbou vojenského zásahu,presadzované v medzinárodných vzťahoch dominantnými mocenskými silami sveta, hlboká kríza súčasného ľudskéhomyslenia a bytia, strata vízie reálnosti tzv. trvalo udržateľného rozvoja, latentná univerzálna akceptácia vývinovéhotrendu nezmieriteľnej polarizácie ľudstva na bohatých a chudobných, posilňovanie významu faktorov a prostriedkovnásilia vedúcich k rozkladu ustálených hodnôt (terorizmus), reálna degradácia človečenského duchovna a nekritickévyzdvihovanie materiálna, čiže beatifikácia mamony, všeobecné narušenie stability svetovej rovnováhy a iné faktory,vrátane ekologických, destabilizujúce životné podmienky a životný priestor ľudstva ako celku vyúsťujú prirodzene dopocitu odcudzenia a do nevyhnutnosti hľadania a nachádzania takých východísk, ktoré by boli reálnou bázouzachovania trendu rozvojového vývinu ľudskej civilizácie na základe realizácie myšlienky odvrátenia perspektívyhroziaceho univerzálneho konfliktu. Jedným z takýchto východísk, osobitne pre svetové a osobitne slovanskéa slovenské antifašistické hnutie, môže byť potenciálne revitalizovanie a inovovanie idey slovanskej vzájomnosti, a toaj ako reálnej protiváhy rozmáhajúceho sa európskeho či svetového (neo)fašizmu. Premisa, že jedinou efektívnouprotiváhou univerzálneho fašizmu je univerzálny antifašizmus, má reálny základ.V týchto súvislostiach je potrebné vychádzať z historických poučení, ktoré vo svojej krvavej účtovnej knihe predložilaľudstvu II. svetová vojna a súčasne z premisy, že tento konflikt bol holokaustom predovšetkým zameraným na„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.134


slovanské národy. Isté je totiž, že z takmer „50 miliónov celosvetových ľudských obetí (vrátane nežidovskýcha židovských obetí koncentračných táborov a obetí amerických atómových bômb v Hirošime a Nagasaki) bolo vyše 27miliónov obetí zo slovanských štátov, pričom na najvyšších stupňoch tohto krvavého rebríčka stojí práve Juhosláviaa Bielorusko“. (5, s. 4). Pripomíname tu, prirodzene, aj nemalé obete slovenského národa položené na oltár slobodyv protifašistickom odboji, ktorý vyvrcholil v 20. storočí Slovenským národným povstaním. Je preto namieste orientovaťvšetku antifašistickú energiu a aktivitu aj do prostredia hnutia i inštitucionálnych štruktúr všeslovanskej vzájomnostiako reálnej východiskovej základne umožňujúcej nielen prosté zachovanie, ale aj dynamickú aktivizáciu síl a hnutízameraných na boj s ideológiami bytostne cudzími samotnej ľudskej podstate, a osobitne na boj s opäť ožívajúcouideológiou fašizmu a jeho akýchkoľvek politicky zafarbených odnoží.Myšlienka slovanskej vzájomnosti, realizovaná ako naplnenie medzinárodnoprávneho princípu „rovný s rovným“v každodennej praktickej politike slovanských štátov, môže byť vzhľadom na očakávané mocenské, a teda i politické aekonomické preskupenia vo svete, reálnou základňou na odstránenie nebezpečenstva fašizácie ľudskej spoločnostiv blízkej i vo vzdialenej budúcnosti. Presun mocenského ťažiska sveta zo severoamerického a európskeho kontinentudo Ruska, Číny a juhovýchodnej Ázie už v najbližšom štvrťstoročí musí vyvolať v slovenských štátno – politickýchštruktúrach príslušnú odozvu. Slovensko však musí byť v rámci univerzálnej svetovej spolupráce osobitne pripravenéna užšiu a špecifickejšiu spoluprácu aj s krajinami tzv. tretieho sveta, pričom podiel na rozvíjaní tejto aktivity musídobrovoľne prevziať aj SZPB. A to predovšetkým v záujme naplnenia ideí a cieľov, kvôli ktorým vznikol a doteraz ajjestvuje. SZPB bude preto musieť i z týchto dôvodov výraznejšie rozšíriť vzťahy a prehĺbiť vlastné aktivity s obdobneorientovanými partnerskými organizáciami aj v týchto geopolitických končinách. SZPB musí pritom v kontextevšeobecnej politickej orientácie štátu uskutočňovať aj vlastnú politickú víziu.REALITAZ uvedených demonštratívne sformulovaných východiskových konštatácií možno vyvodiť tieto otázky, na ktoré trebahľadať odpovede a podmienky, za ktorých možno zodpovedané otázky realizovať v každodennej praxi SZPB: SZPB a opodstatnenosť jeho existencie, cieľ (PREČO?) SZPB a jeho miesto v sociálno – politickej štruktúre súčasnej a budúcej slovenskej spoločnosti (KDE?) SZPB a jeho politické a ideologické zameranie a poslanie (KAM?) SZPB a jeho previazanosť so spoločenskými štruktúrami a z toho vyplývajúci jeho autentický podiel naformovaní spoločenských vzťahov a väzieb (S KÝM?) SZPB a metódy jeho činnosti (AKO?) SZPB a minulé, súčasné a budúce personálne zloženie jeho orgánov a členskej základne (KTO?) SZPB a jeho pôsobenie na morálny stav a duchovné zdravie celej národnej spoločnosti, duchovno –vlastenecké sebareflexie, t. j. formy, metódy (PRE KOHO?) SZPB a propagácia ideí humanizmu a ľudského pokroku výlučne v rámci demokracie a otvorený boj protiakejkoľvek totalite a extrémizmu v medziľudských a v medzinárodných vzťahoch (VOČI KOMU?)PREČO?SZPB je v súčasnosti v Slovenskej republike nesporne jediným občianskym združením sui generis, stojacim historickyjednoznačne na báze ideí stotožňujúcich sa s antifašizmom. Šírenie fašizmu a snaha o jeho presadzovanie sav akomkoľvek spoločenskom priestore, kde na to vzniknú čo i len minimálne podmienky, a to nielen v Európe, je všakdnes opäť realitou. V týchto reláciách je v extrémnom prípade reálnym prízrakom aj možný vznik situácie ohrozeniasúčasného slovenského štátu a jeho územnej celistvosti zvnútra, vrátane jeho demokratickej a ústavno - právnejpodstaty. (3) PRETO je nielen zachovanie existencie, ale dokonca priama aktivizácia a dynamizácia činnosti SZPBspoločenskou nevyhnutnosťou. SZPB v súčasnom svete nemôže vyžiť iba zo spomienok na nepochybne vlastnúheroickú cestu revolučnej bojovej historickej tradície. Musí prejsť do ofenzívy, posunúť sa od pasivity k aktivite.Súčasťou tohto procesu a prístupu k existujúcej realite je aj nevyhnutnosť posunúť spoluprácu SZPB s jednotlivýmičlánkami slovenskej vysokoškolskej sústavy či s kompletom výchovno – vzdelávacej sústavy na inú kvalitatívnuúroveň. SZPB by mal mať pro futuro aj určitý, i keď nie nevyhnutne dominantný vplyv na ideovú orientáciu výchovya vzdelávania slovenskej mládeže.KDE?SZPB má dlhodobo čestné, akceptované a dnes nespochybniteľne aj stabilné miesto v spoločenských štruktúrachSlovenskej republiky. Toto miesto v slovenskej spoločnosti si však SZPB vydobyl sám, a to nesporne váhou svojejvlastnej autority, ktorá sa kula priamo vo vyhni národného i internacionálneho protifašistického odboja. Práve TAM máSZPB svoje stabilné miesto. Napriek často enormným a neraz priamo zo zahraničia podnecovaným snahám niektorýchtzv. revanšistických síl o diskreditáciu protifašistického odboja a jeho konkrétnych i anonymných účastníkov, ktoré aj„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.135


v Slovensku ožili po roku 1990, sa SZPB nesmie dať z tejto pozície vytlačiť. Na to, aby bola aj naďalej zachovanápozícia SZPB v slovenskej spoločnosti, musí však samotný SZPB vynaložiť enormné úsilie. A to prípadne aj formoupožiadania o priamu pomoc nielen legitímne inštitúcie medzinárodného antifašistického hnutia, ale najmä o pomoc zostrany slovenských orgánov štátnej moci. Jednou z foriem zachovania vplyvu SZPB na myslenie a konanie jednotlivýchvrstiev slovenskej spoločnosti je aj legitímne a štátom podporované preniknutie ideálov a princípov tejto organizácie dosféry výchovy a vzdelávania mládeže i dospelých.KAM?Samozrejmosťou dneška je konštatovanie, že SZPB už nemôže vyžiť iba z nesporných zásluh o národné prebudenie, odemokraciu a o modernú slovenskú štátnosť. SZPB, i keď bude naďalej napĺňať požiadavky na svoje vlastné politickéa ideologické zameranie a poslanie čerpajúc predovšetkým z vlastných zdrojov, v súčasnom svete nemôže dosiahnuťúplný úspech, pokiaľ sa nebude striktne pridŕžať princípov, na základe ktorých vznikol, v celospoločenskom záujmerealizovaných prípadne aj v spolupráci s inými politickými a záujmovými tuzemskými i zahraničnými subjektami,ktorých programové zameranie je jednoznačne v súlade s duchovným odkazom Slovenského národného povstania.SZPB sa aj paralelne s novo sa profilujúcimi slovenskými politickými štruktúrami musí cieľavedome snažiťo petrifikovanie princípov demokracie a humanizmu, pričom za parciálnu, avšak neoddeliteľnú časť ich obsahu musípovažovať aj okruh národných a sociálnych práv. SZPB musí vždy jednoznačne smerovať k ľudskosti, k demokracii,k právu, k spravodlivosti, a to vrátane sociálnej. Priestor na prezentovanie a popularizáciu týchto princípov by mal byťpre SZPB vytvorený štátnymi orgánmi predovšetkým v školách resp. v iných výchovno – vzdelávacích zariadeniach.S KÝM?SZPB nie je v štruktúre demokratickej slovenskej spoločnosti cudzorodým elementom, tzv. osamelým bežcom. S jehoideovým odkazom a smerovaním sa stotožňuje prakticky celé spektrum ľavicových politických strán pôsobiacich vSlovensku, ale i progresívne, morálne, sociálne a racionálne mysliaca časť členskej základne a sympatizantov pravice.Ideály, ktoré vyznáva SZPB sú totiž blízke každému slušnému človeku. Pritom SZPB ako prierezová a univerzálnahumánna organizácia nesupluje ani činnosť komunistickej strany, ani sociálnodemokratickej strany v slovenskejspoločnosti. Nezaberá v slovenskom politickom spektre žiadne miesto a nevyznáva výlučne iba jednu politickú farbu.Členom SZPB sa môže preto stať každý, komu sú blízke ideály humanity a demokracie a kto sa dobrovoľne podriadivnútrozväzovému poriadku. Avšak, napriek nadtriednemu a nadnárodnému charakteru SZPB je tejto organizáciinajbližšie vždy predovšetkým taký subjekt, ktorý vo svojej činnosti nadväzuje na odkaz protifašistického odboja.Prirodzene, S TÝM objektívne nemôže SZPB nespolupracovať! Partnerom SZPB je teda každý, kto nechce dopustiťzhubný návrat fašizmu do každodenne prebiehajúceho bezporuchového kolobehu spoločenských vzťahov a donormálneho spoločenského života obyvateľov Slovenska, Európy a sveta.. Partnerstvo ponúka SZPB teda každémutuzemskému aj zahraničnému spojencovi v zápase s deformovanými ideálmi násilia, stelesneného vo fašistickom alebojemu blízkom režime. Osobitným a vari najdôležitejším partnerom antifašistického a protiextrémistického hnutia bymali byť všetky zložky pyramídy vytvárajúcej organizačnú základňu verejnej správy školských záležitostí, a osobitnevysokoškolské inštitúcie. Personálne produkty vysokoškolského vzdelávania, absolventi vysokých škôl, by mali byť poukončení vysokoškolského štúdia už pomerne zrelými a komplexne „dotvorenými“ osobnosťami, schopnými uvedomiťsi závažné dôsledky a vplyv extrémizmu ako deštruktívneho faktora na všetky spoločenské vzťahy. Samozrejme, žepredovšetkým vysokoškolsky vzdelaní ľudia by mali stáť v prvých radoch ovplyvňovateľov kvality a hodnotovejorientácie spoločnosti ako celku, jej spôsobu myslenia a globálnej i individuálnej morálky spoločnosti v pozitívnomduchu, teda prirodzene v duchu demokracie.AKO?SZPB nepoužíva na dosiahnutie svojich programových mét a vytýčených cieľov žiadne metódy, ktoré by sa vymykalipožiadavke legitimity a legality. Orgány SZPB preferujú prezentáciu celej organizácie a jej práce metódou výkladui metódou príkladu, historickou metódou, komparatívnou (porovnávacou) metódou, metódou analýzy a syntézyzískaných poznatkov, štatistickými metódami a podobne. Využívanie týchto pracovných a súčasne aj propagačných čiantifašistickej propagande slúžiacich metód má TAK čo najobjektívnejšie priblížiť činnosť SZPB širokej verejnosti,prezentovať ho ako stále užitočnú, vitálnu, otvorenú a spoločensko – politicky neodumierajúcu organizáciu, ktorá mároztvorenú náruč pre všetkých antifašistov ako aj iných osôb ctiacich si ideály demokracie, humanity, slobody, rovnostia bratstva všeobecne. Cieľom systematického oslovovania verejnosti je zo strany SZPB prispievať k zachovaniua rozvíjaniu demokratických tradícií, právnych inštitútov využívaných pri fungovaní demokratických štátnych inštitúciía pri zabezpečovaní bezporuchového chodu štátneho mechanizmu Slovenskej republiky, ako aj zapájať všetkýchobčanov svojim vlastným podielom do procesov orientovaných na všestranné zveľaďovanie materiálnych podmienoka na duchovnú obrodu slovenskej spoločnosti v intenciách odkazu protifašistického odboja. Osobitný podiel naduchovnej obrode spoločnosti zasiahnutej morálnou krízou, ktorá nesporne dobieha hospodársku krízu, by mali maťokrem antifašistov a vlastne všetkých demokraticky zmýšľajúcich ľudí predovšetkým kvalifikovaní a dôkladne„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.136


vyprofilovaní vysokoškolskí pedagógovia, v rámci ktorých by mala vedúce postavenie zaujať kategóriavysokoškolských učiteľov pôsobiacich na cirkevných vysokých školách. Bezprostredne by mali v radoch detí a mládežepôsobiť aj vyškolení a negatívnou fašistickou či inou extrémistickou skúsenosťou poznačení členovia SZPB.KTO?SZPB nemôže a nesmie zaniknúť v dôsledku straty svojej vlastnej členskej základne. S úlohou zabezpečiť stabilizáciua permanentnú obnovu členskej základne i funkcionárskeho aparátu SZPB musí byť stotožnený každý jehoorganizovaný člen a osobitne funkcionár. V centre obsahu nevyhnutne perspektívne spracovanej analýzy personálnejbázy SZPB sa musí prezentovať obligatórna úloha a cieľ zmapovať minulé, súčasné a budúce personálne zloženie jehoorgánov a členskej základne. Napriek zaznamenávanému poklesu členskej základne SZPB, spôsobovaného fyzickýmodchodom jeho členov, najmä priamych účastníkov protifašistického zápasu, možno už excerpovať aj pozitívne signályo zvyšovaní záujmu o členstvo v SZPB v radoch najmä strednej generácie. Aktuálnou a akútnou požiadavkou, vlastneprioritou personálnej práce orgánov SZPB je teda nevyhnutnosť omladenia jeho členskej základne a následne tiežfunkcionárskej hierarchie. TEN, kto má objektívne i subjektívne predpoklady na prácu v antifašistickom hnutí musí byťv radoch SZPB vítaný. Generačný problém si totiž musí SZPB vyriešiť úplne sám. Najschodnejšou cestou riešeniageneračného problému SZPB je samozrejme intenzívna a úzka prepojenosť a spolupráca s vysokými školami, ktorá poprechode od intenzívnej participácie do roku 1990 do fázy reštrikcie vlastne úplne zanikla.PRE KOHO?SZPB a jeho pôsobenie na morálny stav, na hodnotovú orientáciu a na duchovné zdravie celej národnej spoločnosti,najmä dorastajúcej generácie, ktorá nepoznala fašizmus na vlastnej koži, sa musí stať natrvalo centrom záujmu apozornosti všetkých zložiek tvoriacich demokratickú spoločnosť a funkčný právny štát. Činnosť SZPB totiž nie jesamoúčelná, vykonávaná iba na prospech zužujúceho sa okruhu priamych účastníkov odpoja a po nich pozostalýchosôb či ostatných v SZPB organizovaných antifašistov, ale cielene predovšetkým na prospech všetkých obyvateľovštátu. SZPB sa snaží o zachovanie morálnej čistoty slovenskej populácie ochraňovaním najmä detí a mládeže predzhubným prienikom antičlovečenských ideológií do jej vedomia a myslenia, o živé duchovno – vlasteneckésebareflexie, vedúce k účinnému presadzovaniu ideálov humanizmu. SZPB je teda organizáciou PRE VŠETKÝCHobyvateľov republiky, a osobitne pre priamych účastníkov zápasu s fašizmom a súčasne aj pre všetkých mladých ľudí,a to bez ohľadu na ich dosiahnuté vzdelanie, ktorí fašistické zverstvá poznajú iba z učebníc.Vysokoškolské vzdelávanie, osobitne mladých ľudí, je metóda, prostredníctvom ktorej sa môžu ideály demokraciea ľudskosti pretransformovať z fikcie na realitu. Vysoké školy teda musia vzdelávať mladú generáciu zásadne tak, abyabsorbovala všetko historicky vznešené, čo ľudstvo dosiaľ vytvorilo počas celej svojej existencie na tejto planéte. Jezrejmé, že idey fašizmu či iného extrémizmu do tejto kategórie nepatria. Preto by mali vysoké školy fungovať a pôsobiťtak, aby boli spoločnosťou prirodzene vnímané chápané nielen ako inštitúcie určené na vzdelávanie, alebezpodmienečne aj na solídnu a humanistickú výchovu.VOČI KOMU?Ako vyplýva zo samotného názvu SZPB, je toto vlastenecké a demokratické občianske združenie samotnou svojoupodstatou prirodzene nezmieriteľne zamerané a bytostne upriamené na odpor voči akýmkoľvek prejavomneoprávneného duchovného i fyzického násilia, xenofóbii, porušovania ľudských práv a slobôd, obmedzovaniademokratických inštitútov a inštitúcií, medzinárodného, interkonfesionálneho a interetnického či iného obdobnemotivovaného násilia a neznášanlivosti a ich nositeľom a propagátorom. Stavia sa jednoznačne proti okliešťovaniua likvidácii oprávnených a prirodzených práv minorít rozličnej proveniencie a podstaty. Stojí jednoznačne na platformedemokracie, antifašizmu a nevyhnutnosti medzinárodného odsudzovania a trestania vojnových zločinov a zločincov.A to bez ohľadu na ich pôvod a spoločenské postavenie. SZPB je teda aktívny činiteľ v boji VOČI NEĽUDSKOSTIprejavujúcej sa kdekoľvek, kýmkoľvek, v akejkoľvek forme alebo podobe, uskutočňovanej akýmikoľvek ľudskejpodstate cudzími resp. neprijateľnými metódami a nástrojmi. SZPB a inštitúty cti, slobody, demokracie, ústavnostia humanity musia zostať spojenými nádobami.VÍZIAČinnosť SZPB musí vychádzať z akceptácie faktu existujúceho a budúceho zloženia jeho členskej základne a z jejsúčasných a najmä budúcich záujmov, ako aj z vlastnej súčasnej a budúcej materiálnej a finančnej bázy. Ak sa chceSZPB stále udržať v spoločenskej štruktúre tvorenej občianskymi resp. záujmovými združeniami ako subjekt suigeneris s medzinárodnou akceptabilitou a medzinárodnými zväzkami a naďalej byť vnímaný ako celospoločenskyopodstatnený subjekt, musí byť takto vnímaný nielen samým sebou, ale musí byť pozitívne vnímaný predovšetkýmmasami demokraticky a sociálne zmýšľajúcich ľudí, spoločnosťou. Potom je nevyhnutné postupne inovovať„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.137


a revitalizovať všetky formy a metódy jeho činnosti, vrátane tých, ktorými sa riadi jeho politický, personálnya propagandistický, ale i ekonomický, legislatívny, kultúrny a v súčasnosti osobitne sociálny záujem. Vízia ďalšejperspektívy existencie SZPB spočíva výlučne v novom myslení nových ľudí. Nezaťažených politicky, ekonomicky,kultúrne, sociálne, historicky, konfesionálne, nacionálne. Nových humanisticky, demokraticky mysliacich a konajúcichosôb, možno raz osobností, a súčasne racionálnych a pragmaticky sa správajúcich ľudí v súčasnej hyperkonzumnejspoločnosti, ktorí ale neopúšťajú základné premisy a zásadné stavebné kamene duchovnej, morálnej a politickejzákladne SZPB a jeho historický odkaz, determinovaný Slovenským národným povstaním. Nové myslenie v novýchorgánoch SZPB musí mať taký pozitívny či blahodarný vplyv, ktorý budúcou svornosťou nahradí doterajšie haštereniea preferovanie osobného a lokálneho záujmu v časti slovenskej národnej pospolitosti, neraz determinovaného výlučneľudskou hrabivosťou, zištnosťou a snahou o zabezpečenie si nezaslúženej či neadekvátnej materiálnej výhody. SZPB satak môže stať nezastupiteľným mimovládnym ideologickým faktorom a inštitucionalizovaným demokratickýmnástrojom účinne napomáhajúcim orgánom štátnej moci a verejnej správy pri riadení spoločnosti a v nej pulzujúcichprocesov v duchu ideí, ktorým sa SZPB zasvätil.PERSPEKTÍVYSZPB musí perspektívne siahnuť do vlastnej ideovej, organizačnej, personálnej aj materiálnej základne. Musínevyhnutne pravidelne identifikovať, analyzovať, vyhodnocovať, syntetizovať a najmä realizovať takto vzniknutézávery. SZPB je odkázaný na reprofiláciu ním uskutočňovaných aktivít, na rozšírenie svojich interesov na oblasťširšieho spektra než je klasický fašizmus s jeho ideovým základom všeobecnému dobru človečenstva neslúžiacicha s jeho univerzálnym vedomím nezlučiteľných aktivít v podstate zločinného charakteru. Protifašistické sily majú dnesteda protivníka nielen vo fašistických či fašizoidných, ale aj iných extrémistických a xenofóbnych hnutiach zjavujúcichsa vo svete. Fašizmus totiž prechádza procesom svojej vnútornej transformácie, historicky poučený a o to rafinovanejší.Zápas s ním v globálnom meradle sa musí preniesť na rešpektované medzinárodné fórum (4) Na tento fakt musí SZPBpromptne a inteligentne reagovať. Tomu musí zodpovedať aj všestranná pripravenosť SZPB na potenciálny skrytýa vari i otvorený zápas s ním. SZPB ale musí zostať konštantne kreovaný na zásadách, na ktorých základe vznikol,pričom musí byť súčasne pripravený operatívne reagovať aj na možno kontroverzné spoločenské zmeny vo svojomokolí. Na reálnu možnosť vzniku tohto konfrontačného procesu je v dostatočnom časovom predstihu potrebnépripravovať verejnosť, osobitne mládež, a to už od najnižších typov škôl až po najvyššie, teda vysoké školy.A) profilovanie SZPB pro futuro zachovať názov a základné antifašistické zameranie činnosti SZPB, avšak je potrebné rátať aj s možnosťourozšíriť ho (napr. novo definovať pojem fašizmus) zvýšiť mieru resp. intenzitu orientácie SZPB na mladú generáciu (napr. akceptovať možnosť paralelnéhočlenstva v SZPB a mládežníckych organizácií s rovnakou ideovo – politickou orientáciou formoukonštituovania ich autonómnych klubov v rámci organizačnej štruktúry SZPB) zvyšovať všestrannú kvalitatívnu aj kvantitatívnu rozmanitosť členskej základne SZPB pod podmienkouakceptovania historických tradícií a cieľov SZPB zachovať parciálnu orientáciu SZPB na garantovanie ochrany sociálnych práv a zdravotníckych, daňovýcha iných zvýhodnení na prospech priamych účastníkov protifašistického odbojaB) interakcia SZPB pro futuro zachovať a podľa možnosti naďalej rozvíjať vzájomne výhodnú spoluprácu s orgánmi štátnej moci a verejnejsprávy (napr. vládou SR, Ministerstvom obrany SR, Ministerstvom vnútra SR, Ministerstvom školstva SR,Ministerstvom kultúry SR, Ministerstvom práce, sociálnych vecí a rodiny SR, Ministerstvom zdravotníctvaSR) intenzifikovať spoluprácu s ľavicovým politickým spektrom (napr. Smer – SD, KSS, ĽS – HZDS) intenzifikovať spoluprácu s antifašistickým krídlom pravicového politického spektra (napr. KDH, SDKÚ - DS) zintenzívniť a rozšíriť spoluprácu s oficiálnymi cirkvami a náboženskými spoločnosťami, zameranýmiantifašisticky, antirasisticky, demokraticky a humánne, osobitne s tými, ktoré okúsili ťaživé fašistické jarmo(napr. ECAV, Pravoslávna cirkev na Slovensku, Zväz židovských náboženských obcí) zintenzívniť a rozšíriť spoluprácu s oficiálnymi občianskymi združeniami a profesijnými organizáciami (napr.Združenie slovanskej vzájomnosti, Spolok slovenských spisovateľov, Slovenský červený kríž) intenzifikovať spoluprácu so zastupiteľskými orgánmi cudzích štátov v Slovensku, s medzinárodnými orgánmia organizáciami sídliacimi na území SR (napr. Európska komisia, Organizácia spojených národov, UNHCR) rozvinúť spoluprácu s profesijnými komorami (napr. Slovenská komora advokátov, Slovenská lekárskakomora) nadviazať spoluprácu so súkromným sektorom (napr. Slovenská obchodná a priemyselná komora, Slovenskýživnostenský zväz, Slovenský zväz podnikateľov, obchodné banky, poisťovne) rozvinúť spoluprácu s vedeckými a vzdelávacími inštitúciami (napr. Slovenská akadémia vied, Vojenský„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.138


historický ústav, Múzeum Slovenského národného povstania, Matica slovenská, Akadémia Policajného zboru,Akadémia Ozbrojených síl, verejnoprávne a súkromné vysoké školy, celoštátne a regionálne múzeá, vedeckéa výskumné ustanovizne)rozvinúť spoluprácu s organizáciami a inštitúciami minorít (napr. Kultúrny zväz Bulharov na Slovensku, ZväzUkrajincov a Rusínov na Slovensku, Csemadok, atď. a s kultúrnymi strediskami cudzích štátov v SR)legislatívne presadiť do učebných osnov výučbu povinného predmetu s antifašistickou a antiextrémistickouorientáciou (napr. Výchova k mieru, Slovania a fašizmus resp. extrémizmus) na všetkých školách v SR,osobitne na štátnych a verejnoprávnych vysokých školáchrozvinúť pravidelný osobný kontakt s predstaviteľmi štátu a rezortov, vrátane ministrov a poslancov NR SRnadviazať a rozširovať spoluprácu s prostriedkami masovej komunikácie, osobitne s verejnoprávnymi (napr.STV, SRo, TA SR, Učiteľské noviny, regionálna a miestna tlač, vojenská a policajná tlač) a s vydavateľskýmisubjektami (napr. VEDA, Slovenské pedagogické nakladateľstvo)aktívne vyhľadávať možných mecenášov a sponzorov činnosti SZPBC) revitalizácia SZPB pro futuro kreovať a oficiálne zaregistrovať vlastnú nadáciu (napr. s názvom HUMANITA; do tohto fondu by mohliplynúť 2 % daní z príjmov daňovníkov z radov členov SZPB i nečlenov, iné dary, dotácie, nezdanená činnosť,atď., pričom by jej základnou úlohou bola podpora antifašistických podujatí na ústrednej i regionálnej úrovni) zamyslieť sa a vytvoriť podmienky na uskutočnenie možnosti rozvinutia vlastnej hospodárskej činnosti(vytvorenie vlastnej obchodnej spoločnosti, ktorej zisk by slúžil na všestranné rozvíjanie činnosti SZPB;nevyhnutná by bola spolupráca s verejnoprávnou či štátnou právnickou a ekonomickou vysokoškolskouvzdelávacou ustanovizňou resp. súkromnými vysokými školami takéhoto zamerania a efektívne využitie ichintelektuálneho potenciálu na účely SZPB napr. v rámci odbornej praxe študentov) obsahovo reprofilovať, technicky inovovať a personálne reštrukturalizovať resp. v konečnom dôsledkurevitalizovať dvojtýždenník BOJOVNÍK (šéfredaktor a sekretárka platení, bezplatná spolupráca na tvorbenovín s Katedrou žurnalistiky Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v rámci študentskej praxe, odbúraťvyplácanie honorárov – získané prostriedky využiť na technické vynovenie novín) uzatvoriť zmluvu o spolupráci s Tlačovou agentúrou SR a inými vhodnými spravodajskými subjektamio bezplatnom využívaní ich informačnej databázy využiť Študentskú vedeckú a odbornú činnosť (ŠVOČ) na vysokých školách a Stredoškolskú odbornú činnosť(SOČ) na stredných školách napr. na spracovávanie rozličných dokumentov súvisiacich s protifašistickýmodbojom, na formulovanie vízií spoločenského vývoja a miesta antifašistov pri ich realizácii) iniciovať legislatívnu aktivitu zameranú na ochranu ústavnosti a podnecovať trestné stíhanie verejneprezentovaných prejavov extrémizmu a fašizmu osobitneD) integračné možnosti SZPB pro futuro možnosť iniciovať integrovanie iných programovo blízkych organizácií v rámci organizačnej platformy SZPB,teda organizáciami, inštitúciami, klubmi a spolkami pôsobiacimi na totožnej alebo na príbuznej ideovej báze(napr. Združenie slovanskej vzájomnosti, Zväz slovenských vojakov, Združenie politických väzňov) možnosť integrovania mládežníckej organizácie rovnakého resp. obdobného poslania či ideového zameraniaEPILÓGAk bude členská základňa a funkcionári a priaznivci SZPB myslieť po starom a konzervovať prežitky vo svojommyslení a konaní a neokrôchane vnucovať spoločnosti a najmä mládeži už historicky vyvrátené a prekonané názory, časa doba nevyhnutne prekoná SZPB. SZPB nemôže ba nesmie byť iba módnou organizáciou, ale musí byť modernouorganizáciou. To znamená všestranne stabilizovanou, ideologicky a morálne dôslednou, eticky, inštitucionálne,personálne, organizačne a materiálne pripravenou na možné útoky, a preto aj primerane spoločensky údernou a súčasnevšetkým demokratickým silám otvorenou a zároveň i administratívno - organizačne dostupnou a jednoduchou,nekomplikovanou organizáciou. Skutočná sila antifašistického a antiextrémistického hnutia spočíva totiž jedinev demokraticky a humánne zmýšľajúcich ľuďoch. Takýchto dokáže do značnej miery formovať iba taká vzdelávaciaresp. výchovno – vzdelávacia sústava, ktorá sa nespreneveruje ideálom demokracie a nepodlieha antidemokratickýmpolitickým tlakom. Vysoké školy a potreba humánneho vzdelávania mladej generácie sú preto vždy priamo v centreideologického záujmu demokratických politických strán a iných demokratických spoločenských štruktúr pôsobiacichna pôde demokratického štátu. SZPB nie je v tomto žiadnou výnimkou.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.139


LITERATÚRA[1] BACHAUDOVÁ, A. Franco. Neboli o úspěchu pruměrného člověka. 1. vyd. Praha : KMa, s. r. o., 2008, 627 s.ISBN 978 – 80 – 7309 – 620 – 5.[2] DINKA, P. Slovenské médiá - metódy manipulácie. 1. vyd. Bratislava : Politologický odbor Matice slovenskej,2008, 293 s. ISBN 978 – 80 – 8061 – 328 – 0.[3] DUBOVEC, J.: Asymetria informácií a život moderného človeka, vedecký seminár EF UMB B. Bystrica 1998,str. 48-55, ISBN 80-8055-170-7[4] KRÁLIKOVÁ, K. Genocídium – predmet vojenskej a policajnej diplomacie. In: Možnosti rozvoja verejnejsprávy. Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie konanej dňa 30. 11. 2007 na Akadémii Policajnéhozboru v Bratislave. 1. vyd. Bratislava : Akadémia Policajného zboru, 2007, s. 167 - 172. ISBN 978 – 80 – 8054 –426 – 3.[5] KRÁLIKOVÁ, K. Organizácia spojených národov a jej pomoc pri predchádzaní diskriminácii a na ochranumenšín. In: Aktuálne problémy súčasného sveta (Slovensko a Európska únia). Zborník z medzinárodnej vedeckejkonferencie konanej na Duchonke v dňoch 2. – 4. októbra 2006. Bratislava: Akadémia Policajného zboru, 2006,s. 26 – 67. ISBN 80 – 854 – 384 – 4.[6] Nový Mníchov: In: Slovanská vzájomnosť, VIII, 2008, č. 4, s. 4.[7] PAXTON, O. Robert: Anatomie fašismu. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007, 382 s. ISBN 978 –80 – 7106 – 811 – 2.ADRESA:plk. prof. JUDr. Jozef Králik, CSc.vedúci katedry – garant študijného programuKatedra verejnej správy a verejných financiíAkadémia Policajného zboruSklabinská 1835 17 BratislavaSlovenská republika – EÚe-mail: jozef.kralik@minv.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.140


GLOBÁLNÍ EKONOMICKÁ KRIZE JE PRO ZLÍNSKÝ KRAJ NEJEN VÝZVOU, ALE IPŘÍLEŽITOSTÍOldřich Kratochvíl, Iveta MatušíkováEvropský polytechnický institut, s.r.o.Abstract: Czech Republic was hit by the global economic crisis. Good condition of economy and thebanking system is giving the chance to smaller negative impact than in other countries. But the openness ofeconomy and interconnectedness of banks and companies with their parent institutions abroad, givegrounds for assuming that the Czech Republic faces a serious problem. Signs of favoritism in some EUcountries and even in the Integration of World Triad Groups cause concerns too. Crisis will lead to majorchanges in the global economy and policy, to the fundamental development of HIT application inproduction. The authors also point the opportunities standing before the world, CR and Zlín Region due tocrisis.Key words: The world economy, global economic crisis, Schumpeter’s curve, corruption behavior ofeconomic agents, NAFTA, ASEAN and the EU, Space technologies, investment, GDP (gross domesticproduct), Zlin region, reordering, colleges and universities, Scientific Conference How do successfullybusiness in the border regions of South Moravia, the European Social Fund, Operational ProgramResearch and Development for innovations, Operational Program Education for Competitiveness,Operational Program Human Resources DevelopmentSvětová ekonomika se chvěje v důsledku nastupující globální hospodářské krize. Jde o přirozený makroekonomickýjev, který mohli politici předvídat. Ekonomové jej očekávali, protože Schumpeterova křivka byla již dlouhou dobuv pozitivní oblasti. Protože ve dvacátém století hrály USA vedoucí roli v globální ekonomice, bylo velmi předvídatelné,že globální krize začne v USA. Ve druhé polovině 20. století USA několikrát zaznamenaly příznaky vážnýchekonomických problémů, ale většinou se jim ekonomiku podařilo rozhýbat prostřednictvím vojenského průmyslu. To jejedním z důvodů nestandardního průběhu Schumpeterovy křivky.Ke krizi v ekonomice země nebo nyní již ke globální krizi přichází jednotlivé země tehdy, když je třeba objektivnězměnit paradigmata ekonomiky a tomu odpovídající změny technologických, sociálních a politických realit.Všechny tyto příznaky současná globální ekonomická situace vykazuje. V poslední dekádě 20. století a na začátku 21.století jsme zaznamenali, že chování mnohých ekonomických subjektů trhu se významně odchýlilo od efektivního ačasto i smysluplného jednání. Neoprávněné navyšování hodnoty akcií podniků v důsledku jejich fůzí nebylo podloženoreálnou hodnotou. V globální ekonomice vznikaly „bubliny“, které mají vždy tendenci k sebezničení. Mnohé takovéekonomiky byly postižené krizí a dnes tvoří téměř polovinu světového hospodářství.Ke vzniku globální krize přispěl i celosvětový nástup korupčního chování ekonomických subjektů. Korupce dosáhlanetušených rozměrů v politické i v ekonomické oblasti. Důsledky korupčního chování vidíme v oblasti bankovnictví,pojišťovnictví, ve správě veřejných financí i v podnikatelské sféře. Korupce propojila politickou a ekonomickou elitumnoha zemí.Se vznikem obřích nadnárodních monopolů dochází k porušení klasických pravidel konkurence v jednotlivých zemích iv globálním prostoru. Politici světa sice mluví o lidských právech, ale novým paradigmatem 21. století se stávají pronadnárodní monopoly nejnižší výrobní náklady, nejvyšší zisk, boj o tržní teritoria a boj o světovou moc. Postupně senově definují oblasti zájmu pro největší mocnosti světa – seskupení NAFTA, ASEAN a EU.Ke vzniku krize přispívá i současná potřeba zásadní změny v mnoha oblastech technologické základny světovéhohospodářství. Avšak přechod k novým technologiím je finančně náročný a většinou již není ve finančních možnostechani velkých soukromých institucí. Zvítězí ti, komu finančně pomůže stát. To však odporuje současnému pojetízákladních paradigmat kapitalistické liberální teorie. Nejmocnější země světa již tento nový vývoj pochopily. USAnejprve investovaly do obnovy bankovního sektoru, který byl vážně postižen korupcí a politikařením, když do tétooblasti investovaly 700 miliard dolarů. Záchranný plán Bushovy administrativy počítá s tím, že vláda bude vykupovatod finančních institucí hypoteční úvěry, na ně navázané cenné papíry a další aktiva, která zatěžují jejich účetní bilance,nutí je odepisovat stále vyšší ztráty a ochromují finanční sektor nedůvěrou. Se stabilizací finančního trhu a zejména soživením amerického trhu bydlení chce vláda prodávat vykoupená aktiva zpět na trhu a podle většiny expertů by mohla„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.141


ještě vydělat. Znamená to snad, že se vláda zapojuje do podnikatelských aktivit? Nový zákon má také omezit tzv. zlatépadáky pro ředitele společností účastnících se programu a zřizuje výbor, který bude mít nad fondem dohled. Ten bymělo řídit ministerstvo financí. [5] Uvedená suma 700 miliard bude rozdělena do tří částek. 250 miliard dostane ministrfinancí okamžitě. Teprve po jejich utracení a vyúčtování Kongresu může požádat o dalších 100, respektive 350 miliard.Plán dal vládě možnost, aby nakoupila akcie v sanovaných firmách, a tím měla podíl na jejich případném budoucímzisku. Kongres tento předpoklad pojistil ustanovením, podle něhož budou muset sanované banky za pět let doplatitpřípadnou ztrátu celého záchranného programu. Plán dále zvedl ze 100 na 250 tisíc dolarů částku, do které jsoupojištěny bankovní vklady. V rámci plánu byl také stanoven balík daňových úlev. Jeho jádrem je odložení daně, kteráby jinak v příštím roce zatížila okolo 20 milionů rodin. Další zvýhodnění se týkají výrobců energií z obnovitelnýchzdrojů a jiná opatření jsou adresně zaměřena do úzkých odvětví. [4]Současně pozornost vlády presidenta USA B. Obamy obrací k těm oblastem průmyslu, které považuje vláda zastrategické. Vláda chce podpořit ty oblasti, které dochází do tvrdého konkurenčního boje s ostatními globálnímiseskupeními, především výrobky z Asie. Vidíme, že klade prioritu na automobilový průmysl. Ten potřebuje provéstzásadní inovaci. Je jisté, že musí nalézt nové technologie pohonu, auta s menší spotřebou energie atd. Přechod na menšíauta dovolí využít jiné druhy energie než jen naftu. Jen mimořádné inovace v automobilovém průmyslu může vrátitUSA jeho postavení vedoucího producenta automobilů. V lednu roku 2008 se v Číně totiž poprvé prodalo více aut nežv USA. I proto ve druhé fázi chce vláda USA pomoci americkému automobilovému průmyslu.Proto vláda USA následně investuje 787 miliard dolarů (cca 17,5 biliónů Kč). Cílem je zvýšit veřejné výdaje a vnejbližších dvou letech vytvořit ve Spojených státech až čtyři miliony pracovních míst. Plán kombinuje daňové úlevypro jednotlivce i podniky s obrovskými vládními výdaji na infrastrukturu nebo zdravotnictví. Kongres současně splánem schválil dodatek omezující odměny šéfů bank a dalších podniků, které získaly pomoc v rámci programustabilizace finančního sektoru. Konečná verze plánu předpokládá, že 36 procent finančních prostředků bude směřovatna daňové úlevy a 64 procent na vládní výdaje a další opatření. Kromě ekonomiky administrativa podpořila bankovnísektor a zajistili pomoc největším automobilkám. Část peněz, přibližně 48 miliard dolarů, tak vláda vynaloží na projektyv infrastruktuře, 140 miliard dá na podporu zdravotní péče, ale také na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů.K zásadním inovacím technologií může být ku prospěchu zahájení využívání vyvinutých kosmických technologií vběžných provozech. Kosmické technologie brzy najdou své místo při inovaci spotřebních výrobků. Nanotechnologie anové materiály umožní další vývoj výrobních technologií i spotřebních výrobků.Řekli jsme již, že tento vývoj musí podpořit vlády investicemi do soukromého sektoru. Vláda však v drtivé většiněpouze přerozděluje prostředky, které ve formě daní a jinak získá od ekonomicky činných občanů. Převodem těchtoprostředků ke konkrétním soukromým subjektům se vláda dopustí nespravedlnosti, protože toto všechno zaplatíekonomicky aktivní občané. Pokud dodá tyto finanční prostředky soukromým firmám tak, že za ně získá část akcií,významně to připomíná znárodňování těchto velkých firem. Postoj USA však není ojedinělý. V únoru 2008 přijalnapříklad kabinet německé kancléřky Angely Merkelové návrh zákona, který umožňuje převzít státu kontrolu nad těmisoukromými bankami, jejichž krach by mohl negativně ovlivnit celkovou stabilitu německého finančního systému [1].Na pomoc bankám uvolnila vláda Spolkové republiky Německo pomoc ve výši 480 miliard eur. Jako první seproceduře podrobí mnichovská hypoteční banka Hypo Real Estate.Dalším objektivním důvodem vzniku globální ekonomické krize, která jistě nastolí nová pravidla světové ekonomiky jeexistence a vývojové tendence triády NAFTA, EU a ASEAN v globalizujícím se světě. Během následujících 20 let sepoměr podílu těchto subjektů na světovém hospodářství významně změní. Triáda bude muset také mnohem vícerespektovat Rusko a jižní Ameriku. Vždyť poslední energetická krize v Evropě jasně ukázala, jak labilní je situace EUv oblasti energií.Ke vzniku krize také přispívá, že naše civilizace přijala filosofii, jejímž základem je spotřeba. Právní systémy neumíuchránit tradiční hodnoty, které jsou základem slušného a mravního vývoje společnosti. Řešení doložkou ochranydobrých mravů ztrácí smysl, protože právě definice dobrých mravů je již dnes problémem.V zájmu spotřební filosofie se následně významně narušila funkce výchovně vzdělávací soustavy v globálním rozměru.Od výchovy ve školách se téměř upustilo a cíle tohoto odvětví společnosti upřednostňují znalosti, potřebné předevšímpro rozvoj výroby. To vede obecně ke globální devastaci hodnotových soustav a následně k nebývalému rozvojikorupce a kriminality v globálním měřítku. Důsledkem byly aféry Euron, krize na trhu nemovitostí, korupce a ztrátyv bankovním sektoru, megakorupce v politice atd.Státy mají dvě možnosti jak řešit krizi: buď řešení koordinovat v rámci velkých nadnárodních celků (NAFTA, EU,ASEAN, MERCOSOUR, atd.), nebo řešení krize řešit přechodem k ochranářské politice v rámci jednotlivých států.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.142


Svět nemá zkušenosti s krizovým řízením ekonomiky a hospodářství globálních integračních seskupení. Dosavadníintegrační vývoj však znamenal mnohé zásadní změny v profilu ekonomik členů těchto seskupení. Synergii těchto změnlze využít jen společnými silami a společnými opatřeními v rámci celého seskupení. Je škoda, že na takový krizovývývoj tato seskupení nebyla připravena – že neměla v „šuplíku“ varianty krizových plánů. Současná krize ukazuje, žebude třeba provést změny v řízení globální ekonomiky a její restrukturizaci komplexně, protože potřebujemekoordinovat ekonomické aktivity globálních integračních seskupení tak, aby v budoucnu spory těchto megahráčů nasvětovém ekonomickém kolbišti nevyústily v bolestná silová řešení. Zastaralý unipolární koncept světa musí nahraditsystém založený na kooperaci mezi několika hlavními centry.Řešení současné krize lze využít jako příležitost pro rozvoj naší civilizace. Investované prostředky do řešení krize jetřeba brát jako investice do budoucnosti. Je třeba investovat promyšleně, protože tato krize, kterou svět dlouhoočekával, bude určitě mnohem delší, než predikují politici. Je třeba zvážit, jak má vypadat restrukturizace a totálníinovace globální ekonomiky i hospodářství každé země. Co preferovat v podpoře, proč a jak má tato podpora přispět kekonkurenceschopnosti daného integračního seskupení, země a podniku v globální ekonomice a jak zabezpečí pracovnísíly pro občany dané země.V rámci řešení krize se ukáže, jakou budoucnost má EU. Zda nepřevládnou protekcionalistické tendence jednotlivýchčlenských zemí, což by krizi nejen prodloužilo a prodražilo, ale především by to pozastavilo vývoj EU. To by přisoučasném zahájení procesů nového uspořádání politického a hospodářského řízení světa mělo pro EU mimořádněnegativní důsledky.Za finanční protekcionismus se označuje poskytování vládních finančních injekcí pouze domácím bankám, omezeníbankovních půjček pouze na domácí investice a bariéry pro převod zisku z investic do zahraničí. V důsledku vedou tatoopatření k odlivu kapitálu zejména z ekonomicky méně silných zemí, kde je finanční sektor příliš slabý a kde vládynemohou vyčlenit prostředky na podporu bank, a nakonec k finanční izolaci zejména menších rozvojových zemí. [9]Za obchodní protekcionismus se označují všechna opatření, která znesnadňují nebo zakazují dovoz do země, nebopodporují domácí výrobu natolik, že jí nemůže dovoz stejných produktů cenově konkurovat. Mezi taková opatření patřípředevším zvýšení cel, zavedení dovozních množstevních omezení a finanční přímé nebo nepřímé subvencování výrobya vývozu. [9]Pro ekonomiky bez potřebných finančních prostředků se zdá být nejjednodušší sáhnout rovnou k ochraně předzahraniční konkurencí, která je viděna jako příčina krachu některých odvětví. Takovou praxi již svět zažil – po roce1929 vedla k prohloubení a prodloužení deprese, jejímž spouštěcím mechanismem byl bezesporu obchodníprotekcionismus dovedený do absurdna, tj. obchodní války. [9]Zaznamenáváme také znaky protekcionalismu u dalších členů triády. Například president USA B. Obama podmínildotační balíček využíváním železa vyrobeného v USA, obavu vyvolávají některé signály Francie. Prezident NicolasSarkozy v televizním interview prohlásil, že není správné, aby se francouzská auta vyráběla jinde v Evropě a následnědovážela zpět do země. Výslovně přitom zmínil automobilku TPCA v Kolíně. Šéf Elysejského paláce tak vyvolalpochopitelnou kritiku - nejen v Česku, které se cítilo být dotčeno, ale i v celé Evropské unii.K finačním dotacím sáhly vlády v Argentině, Chile, Číně, EU, Indonésii, Japonsku, Malajsii, Mexiku, Thajsku a USA.Automobilový průmysl je podporován v Argentině, Austrálii, Kanadě, Korei, Číně, Francii, Německu, Rusku, Švédskua v USA, ať už je to pobídkami pro spotřebitele, vyššími cly na dovoz automobilů nebo půjčkami a snížením daní nebojejich odstraněním pro výrobce a prodejce aut. [9]Nejvýraznější obchodní ochranářská opatření zavedlo v posledním období Rusko. Jako největší automobilový trhv Evropě zvýšilo cla na osobní a nákladní automobily v průměru o 35 %. [9]USA posílají finance do automobilového průmyslu (17,4 mld. dolarů). Zavádějí opatření „Buy America“ (přednostníužití amerických výrobků) jako součást stimulačního balíčku v hodnotě 825 mld. dolarů.Indie zvýšila o 20 % clo na sojové oleje a očekává se zvýšení cel i na ostatní potravinářské oleje. Zvýšila cla také naocel a železo. Indonesie bude kontrolovat dovoz cca 500 položek, především dovoz oděvů, obuvi a elektroniky, a topomocí dovozních licencí.Čína kromě zmíněných exportních půjček a slev exportuje své zboží za nižší ceny než jsou její náklady (dumping).Členské státy sdružení volného obchodu Mercosur zamýšlejí zvýšit svá cla v průměru o 5 % na víno, broskve, mléčnévýrobky, dřevo, výrobky z kůže. Argentina zavedla neautomatické licence na citlivé výrobky jako jsou automobilovédíly, textil, televizní přijímače, hračky, obuv a výrobky z kůže. Snížila zároveň exportní cla na pšenici a kukuřici.Ekvádor zvýšil cla na téměř tisícovku výrobků, a to o 5 až 20 %, což by mu mělo přinést kolem 90 mil. dolarů. Mexikonaopak otevřelo svůj trh dovozu snížením dovozních cel na výrobky zpracovatelského průmyslu pro dovoz ze zemí,s nimiž nemá uzavřenu žádnou preferenční dohodu (toto opatření však ztíží konkurenceschopnost dovozu z EU neboz USA).„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.143


Obrázek č. 1: Kdo jak omezuje světový obchodZdroj: [6]Některé vlády začínají mít obavy dokonce o své rozpočty. Hospodářská krize totiž přechází do další fáze. Po finančníchinstitucích a průmyslovém sektoru začínají finanční prostředky docházet také některým státům. Vážné problémyrozpočtových schodků dnes trápí Francii, Irsko, Španělsko, Řecko, Lotyšsko a Maltu. Tyto země porušily v roce 1997přijatý Pakt stability a růstu, podle něhož státní dluh nesmí překročit 60 % HDP a schodek rozpočtu nesmípřekročit 3 % [2].Obrázek č. 2: Dopady krize ve vybraných zemíchZdroj: [12]„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.144


Problémem jsou vysoké náklady přechodu technologií 20. století na technologie 21. století.V rámci řešení této oblasti krize je třeba vybudovat nový mechanismus participace soukromého a veřejného sektoru,nikoliv již jen na řešení izolovaných problémů jako tomu bylo u PPP (Public-Private Partnership), ale nyní jižkomplexně, s plnou odpovědností privátního sektoru za vývoj země.Budeme se tedy také muset zabývat proporcionalitou aplikací neoliberálních a keynesiánských přístupů při řízení EU azemě. Vize, strategické cíle a význam strategického řízení získá na významu při řízení EU, ČR, veřejné správy ipodniků. Svět tedy hledá v průběhu současné hospodářské krize nová paradigmata a mechanismy společného fungovánístátu a soukromých ekonomických subjektů.Na krizi vydělají nakonec nejvíce nejsilnější ekonomické subjekty. Znamená to, že malé a střední podniky nutněpotřebují finanční pomoc od vlády, aby udržely vývojové tendence a modernizovaly své provozy a výrobky tak, aby sestaly konkurenceschopnými v globálním měřítku.Aby ČR a nakonec i Zlínský kraj v řešení krize posílily budoucnost, je třeba učinit mnohá krizová opatření. Je třebavědět, která stávající odvětví a jak bude kraj podporovat politicky i v rámci toků peněz z EU. Ztráta odvětví, která mělav ČR staletou tradici, se v budoucnu ukáže jako chybná. Například naše vláda dopustila, aby se zastavila výroba našehoKarlovarského porcelánu. V říjnu 2008 vyhlásil Městský soud v Praze bankrot na Karlovarský porcelán a sklárny SkloBohemia ve Světlé nad Sázavou. Zadlužené firmy patří do skupiny Porcela Plus a Bohemia Crystalex Trading, kteréjsou od 22. září v insolvenčním řízení kvůli nedostatku provozního kapitálu. Karlovarský porcelán tvoří pět závodů,nejstarší z nich v Klášterci přitom vznikl už v roce 1794. Dalšími podniky jsou Nová Role, Chodov, Thun Studio aConcordia. Karlovarský porcelán je největším českým výrobcem užitkového porcelánu pomalu končí. Jak s toutoskutečností koresponduje zpráva, že Němci chtějí učinit z míšenského porcelánu perlu svého vývozu. Nedostatečnápodpora sklářství, textilního průmyslu, vývoje textilních strojů a dalších oblastí v ČR vyvolá v budoucnu u těchtoodvětví významné ztráty a nakonec zánik těchto odvětví v ČR.Pozornost by měla být ve Zlínském kraji věnována také rozvoji zemědělství a jeho vazbě na tvorbu životního prostředí,na rozvoj turistického ruchu a služby a na opatření pro ochranu zdraví občanů. Kvalita potravin v českýchsupermarketech, především ovoce a zeleniny je nízká. Bylo by užitečné, aby také účelná restrukturalizace veřejnésprávy byla jedním z výstupů současné krize.Kraj se již plně zhostil regulace a zaměření peněz do základního a středního školství v rámci operačního programuVzdělávání pro konkurenceschopnost. Rozvoj vzdělávací soustavy a její racionální nastavení na potřeby kraje jsouvýznamným prvkem projektování budoucnosti kraje. V současné první fázi financování tohoto projektu doporučilZlínský kraj k financování následující témata: Příležitost pro všechny II - podmínky pro výchovu a integraci v základní škole Všichni máme stejnou cestu Využití ICT pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zvýšená péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami pro usnadnění integrace Chci, a proto umím Zavedení efektivních strategií vzdělávání a péče o mimořádně nadané děti a jejich integrace v základní škole Vzdělávání pedagogů středních škol ve Zlínském kraji v projektovém řízení Další vzdělávání pracovníků ve školách a školských zařízeních ve Zlínském kraji Učící se škola Výuka angličtiny pro učitele a management středních odborných škol Zvyšování profesních kompetencí pedagogických pracovníků škol a školských zařízení Zlínského kraje Finanční gramotnost ve školách Zlínského kraje Projektové vyučování odborných předmětů a předmětu praxe na středních odborných školách ve Zlínskémkraji Školení hrou - kurzy ICT "na míru" Kurz managementu a řízení lidských zdrojů pro řídící pracovníky na základních a středních školách Zdokonalování manažerských dovedností vedoucích pracovníků základních škol správního obvodu Uh.Hradiště Tvorba internetového portálu pro odborné předměty oboru slaboproudá elektrotechnikaEvropský polytechnický institut, s.r.o. se zhostil projektu: Kurz managementu a řízení lidských zdrojů pro řídícípracovníky na základních a středních školách.Cílem projektu je významně rozvinout profesní manažerské kompetence vedoucích pracovníků základních a středních„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.145


škol v oblasti komunikace, informačních systémů ve školství, moderních pedagogických metod, řízení lidských zdrojů apersonalistiky, etiky a etikety, dovedností manažera, strategického managementu, projektového řízení, strategickéhořízení školství ČR, strategie ČŠI, marketingového řízení školy, leadershipu, psychologie a organizačního chování,specifiky zapojení udržitelného rozvoje do obsahu studia, procesního řízení, řízení ekonomiky školy, principůmanažerského účetnictví a daní, právního minima, administrativního managementu, řízení školy v krizových situacích aschopnosti zapojit sebe i svoji školu do komunitního života regionu. Prostřednictvím takto získaných novýchkompetencí bude absolvent schopen zásadní inovace a reengineering veškerých procesů ve své škole. Z manažera, kterýdisponoval doposud odbornými znalostmi, se má vyprofilovat leader. Rozvoj manažerských kompetencí vedoucíchpracovníků základních a středních škol je jedním ze základních cílů operačního programu vzdělávání prokonkurenceschopnost, programu 1.3. Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení. Absolventi vzděláváníbudou schopni organizovat rozvíjení modernizace systému počátečního vzdělávání na svých školách, aplikovanézapojení učitelů do komplexního systému celoživotního učení a dokonce i vytvoření základních podmínek pro výzkuma vývoj na těchto institucích.Podaří-li se tento projekt realizovat, získá KÚ a jeho odbory Školství, mládeže a sportu a Řízení lidských zdrojůmožnost prostřednictvím ředitelů škol cíleně formovat inovační chování svých škol, učitelů i žáků a částečně i rodičů.Dosah tohoto projektu může být veliký, pokud je tak ze strany vedení KÚ chápán a zamýšlen. Je podivem, že účastv těchto projektech, které rozhodují o budoucnosti krajů a země nezapočítává MŠMT ČR do hodnocení výsledků vědy avýzkumu jednotlivých vysokých škol.Veliký význam pro budoucnost Zlínského kraje bude mít rozvoj všech typů škol. Rozvoj škol by měl sledovatdemografický vývoj kraje a současně respektovat strategické cíle zaměření hospodářské infrastruktury kraje. V krajipůsobí dvě vysoké školy – veřejná vysoká školaUTB ve Zlíně a soukromá vysoká škola EPI, s.r.o. Je zcela reálné, aby se jejich podíl na rozvoji středního a základníhoškolství, ale i na rozvoji podnikatelské infrastruktury a rozvoji veřejné správy zvýšil. Je třeba, aby se výstupy výzkumua vývoje a jejich denní práce projevily na rozvoji cíle infrastruktury. Měli bychom se vrátit k zásadě, že každou korununasměrovanou do takového výzkumu či vývoje následně vyhodnotíme právě z pohledu finančního přínosu. Vysoké az části i střední školy by se měly stát zdrojem potřebného výzkumu, vývoje a prosperity kraje. Ani v tomto případě sevšak tato činnost neobjevuje v hodnocení vysoké školy jako významné pozitivum (viz struktura Výroční zprávy vysokéškoly, nebo ocenění výsledků výzkumu a vývoje vysoké školy).Vysoké školy mohou být významným partnerem vedení kraje při přípravě podkladů, na základě nichž bude krajreagovat na průběh krize. Strategické analýzy vývojových tendencí je nutné mít připravené, aby pokud se prognózasplní, mohl kraj rychle na situace reagovat.Soukromá vysoká škola EPI, s.r.o. pořádá v roce 2008 již pátý ročník mezinárodní vědecké konference „Jak úspěšněpodnikat v příhraničních regionech jihovýchodní Moravy“. Cílem je vytvořit diskusní fórum z členů akademické obce aze zástupců veřejné i soukromé sféry. Přední odborníci se radí, jak zvládnout krizi a její důsledky, jak zamezit, abykrize nevyvolala porušení sociálního smíru. Jak optimálně využít finanční zdroje krajů, včetně cíleného nasměrováníprojektů ESF, operačního programu Vývoje a výzkumu pro inovace, operačního programu Vzdělávání prokonkurenceschopnost, operačního programu Rozvoj lidských zdrojů s cílem podpořit rozvoj malých a středníchpodniků, které jsou a budou i v budoucnosti významnými zaměstnavateli v kraji.Závěrem autoři upozorňují na skutečnost, že se odborníci jen málo zabývají tím, co bude po roce 2013. Chybějíprognózy na období, kdy pro ČR skončí dotace, kdy bude Evropa čelit tlaku ASEAN a NAFTA a MERCOSOUR a kdyse zostří sociální problémy. Již dnes je třeba propojit investice a opatření zabezpečující současnost s čistými investicemido budoucnosti .LITERATURA[1] Baumruková J.; Horká J. Německo dalo zelenou zestátnění bank. Ihned.cz [online]. 1996-2009 [cit. 2009-02-23]. Dostupné z www: http://ekonomika.ihned.cz/c1-34571190.[2] Tvarůžková, L. Evropská rozpočtová kázeň se hroutí. Hospodářské noviny. 19. 2. 2009.[3] Nejdražší podpis historie. Ihned.cz [online]. 1996-2009 [cit. 2009-02-23]. Dostupné z www:http://vyhledavani.ihned.cz/109-34532520-on-Nejdra%9E%9A%ED+podpis+historie-M00000_d-b4.[4] ANÝŽ, D. Výsledky nebudou hned, varoval Ameriku Bush. Ihned.cz [online]. 1996-2009 [cit. 2009-02-23].Dostupné z www: http://vyhledavani.ihned.cz/109-28778090-on-700+miliard+dolar%F9-M00000_d-9d.[5] KRÁLÍČEK, T. Bush reagoval rychle. Podepsal záchranný plán ekonomik. Ihned.cz [online]. 1996-2009 [cit.2009-02-23]. Dostupné z www: http://ekonomika.ihned.cz/c1-28685720-bush-reagoval-rychle-podepsalzachranny-plan-ekonomiky.[6] HRUŠKA, B. Co je doma, to se počítá. Ekonom.Ihned.cz [online]. 1996-2009 [cit. 2009-02-23]. Dostupné„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.146


z www: http://ekonom.ihned.cz/c4-10005590-34261510-406000_d-co-je-doma-to-se-pocita.[7] Kotter, J. P. Vedení procesu změny. Praha: Management Press, 2000.[8] Koubek, J. Řízení lidských zdrojů. Praha: Management Press, 1995.[9] ŠTĚRBOVÁ, L. Davos 2009: vyhne se svět protekcionismu? Britské listy [online]. 2009 [cit. 2009-02-23].Dostupné z www: http://www.blisty.cz/art/45087.html.[10] Šíbl, D.; Šaková, B. Svetová ekonomika. Bratislava: Sprint, 2007.[11] HEŘMANSKÝ, P. Přehledně: Které země nejvíce zasáhla finanční krize. Ihned.cz [online]. 1996-2009 [cit.2009-02-23]. Dostupné z www: http://ekonomika.ihned.cz/c1-27892770-prehledne-ktere-zeme-nejvicezasahla-financni-krize.ADRESAIng. Oldřich Kratochvíl, Honorary profesor, MBA, Dr.h.c.Evropský polytechnický institut, s.r.o.Osvobození 699686 04 Kunovicetel./fax: 572 549 018E-Mail: epi@edukomplex.czMgr. Iveta Matušíková, PhD., host. docentka.Evropský polytechnický institut, s.r.o.Osvobození 699686 04 Kunovicetel./fax: 572 549 018E-Mail:epi@edukomplex.cz„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.147


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.148


VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ PODÍL NA REALIZACI PROGRAMU PODPORY REGIONU1 Tomáš Krejča, 2 Kristína Králiková1 Evropský polytechnický institut, s.r.o.2 Akadémia Policajného zboru v BratislaveAbstrakt: Hospodářská strategie České republiky ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle,jichž chce dosáhnout při ovlivňování rozvoje českého hospodářství ve výhledu příštích zhruba pět letv tržně koncipované ekonomice. Základním předpokladem k tomu je další posílení konkurenceschopnostičeské ekonomiky. Tento trend musí být zabezpečen vytvářením pevných makroekonomických podmínek, ato zejména prostřednictvím politik prováděných vládou a centrální bankou ve shodě se sociálnímipartnery. Hospodářská strategie České republiky byla zpracována na základě analýz a hodnocení vývojea tehdejšího stavu hospodářství České republiky. Cílem příspěvku je krátká analýza rozpracování,plánování a realizace projektů týkajících se regionálního rozvoje. Příspěvek poukazuje přitom částečnětaké na podíl vysokého školství na tomto procesu.Klíčová slova: Hospodářská strategie České republiky, region, vysoká škola, politika, ekonomika,konkurenceschopnost.ÚVODHospodářská strategie České republiky (dále jen ČR) do roku 2010 je jedním ze základních strategických dokumentůstátu. Je svým způsobem výrazem odpovědnosti vlády ČR za vytváření optimálních podmínek pro fungováníkonkurenceschopného hospodářství, trvale udržitelný rozvoj a růst životní úrovně obyvatel ČR. Stát má tedynezastupitelnou povinnost stanovit zejména legislativní rámec a pravidla pro chod a rozvoj hospodářství státu. Značnýpodíl na realisaci tohoto procesu zabezpečujícího bezproblémový chod hospodářství státu připadá také na vědecko –výzkumnou frontu, teda přináleží také vysokým školám.Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů strategie byla respektována hlediska ekonomická, právní, sociální, ekologická adalší. Základními východisky pro zpracování navrhované hospodářské strategie zároveň byly významné hospodářskopolitickédokumenty vlády, přijaté, resp. rozpracované na základě jejího Programového prohlášení.Společný dokument vlády a České národní banky (ČNB) „Strategie přistoupení České republiky k eurozóně“, jehožstrategickým cílem je vytvořit podmínky pro přijetí jednotné měny euro v ČR. Rovněž předpokládá, že hospodářskástrategie vlády je a také nadále bude zaměřena na podporu hospodářského růstu, zajištění dlouhodobékonkurenceschopnosti podniků a zvyšování zaměstnanosti při současném snižování vysoké míry dlouhodobénezaměstnanosti. Hospodá řská krize se ale může tvrdě podepsat pod kvalitativní parametry ekonomiky stanovenéHospodářskou strategii vlády ČR.Vize hospodářské strategie ČR totiž definuje základní priority, které jsou považovány za dlouhodobě nejdůležitějšíukazatele definující stav hospodářství ČR. Cílem strategie tedy je najít takové cíle a nástroje k jejich naplňování, kterépovedou k maximalizaci definované vize a její stabilizaci na maximální možné úrovni v rámci sledovaného období.Základní priority vize hospodářské strategie České republiky jsou následující:MAXIMALIZACEHospodářského růstu Zaměstnanosti Využití tradičních konkurenčníchvýhodMaximalizace hospodářského růstu a zaměstnanosti jsou stěžejními myšlenkami strategie. Primárním cílemhospodářské politiky vlády proto musí být podpora dlouhodobého hospodářského růstu, snižování nezaměstnanosti aposílení dlouhodobé konkurenceschopnosti českých podniků na globálním trhu a také rozvoj regionů. Podpora maléhoa středního podnikání je cestou vedoucí také k podpoře regionů. Malému a střednímu podnikání (MSP) je třebausnadnit fungování tak, aby výrazněji přispívalo ke zvyšování výkonnosti ekonomiky a její technické a technologickéúrovně, a tím ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR a její regionů mezi sebou. To má zároveň i mimořádný význampro snižování nezaměstnanosti, protože tento sektor je největším zaměstnavatelem v ČR. Politika podpory MSPv následujících letech musí odstraňovat dosavadní problémy podnikání v ČR a odrážet nové podmínky pro rozvoj MSPpo vstupu do EU. Jednou z podstatných příčin stávajících problémů MSP je totiž nedostatek vlastních finančních„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.149


zdrojů. V této oblasti musí hospodářská politika ČR hledat cesty, jak nejefektivnějším způsobem napomáhat přístupuMSP ke komerčnímu kapitálu a vytvářet předpoklady k plnému využívání možných finančních prostředků z EU.Zejména je třeba vytvářet příznivé podmínky: pro zakládání nových firem a poskytování kvalitních služeb pro podnikatele pro motivaci spolupráce malých a středních inovačních firem s výzkumnými pracovišti zejména vysokýchškol, se státními i soukromými výzkumnými ústavy pro modernizační investice a šíření informačních a komunikačních technologií v MSP a pro rekvalifikace adalší vzdělávání pracovníků tohoto sektoru je třeba odstranit dlouholeté problémy bránící rozvoji učňovského školství, jehož stav podvazuje i rozvoj MSP.Jde zejména o problémy financování těchto škol, tvorbu osnov a strukturu oborů ve shodě s potřebami trhupráce.Aby těchto cílů bylo dosaženo, je potřeba v oblasti MSP tyto úkoly rozpracovat, naplánovat a realizovat. Pomocitomuto ne malému národohospodářskému dílu může také vědecko - teoretická práce realizována na vysokých školáchekonomického a právního zaměření. Jejich výzkumný potenciál by měl svými výstupy napomáhat dotváření strategieglobálního rozvoje české, slovenské i evropské společnosti. Trh práce je ukazatelem míry rozvojové kapacity každéhoregionu. Vláda ČR se proto plánovitě pro futuro zaměřuje zejména na aktivní opatření pro předcházení dlouhodobé aopakované nezaměstnanosti ohrožených skupin obyvatelstva, na reformu systému daní a dávek pro zvýšení motivacik práci, na zvyšování zaměstnanosti starších pracovníků a na modernizaci systému vzdělávání v souladu s novýmipožadavky trhu práce.V oblasti vzdělávání byl přijat nový školský zákon pro základní a střední školy, který nabyl účinnosti 1. 1. 2005. Tentozákon sjednocuje dosavadní roztříštěnou právní úpravu a otevírá prostor pro vzájemnou prostupnost „počátečního“vzdělání s celoživotním učením. Od 1. října 2004 platí nový zákon o zaměstnanosti, který zpřísnil podmínky proposkytování podpor v nezaměstnanosti a klade důraz na rozšíření aktivní politiky zaměstnanosti. Jsou poskytoványdotace podnikům, které vytvoří nová pracovní místa v okresech s vysokou mírou registrované nezaměstnanosti (nad14 % podle původní metodiky Ministerstva práce a sociálních vécí), což by mělo přispívat ke snížení regionálníchrozdílů v nezaměstnanosti.Nabídková strana trhu práce je ovlivněna zvýšením životního minima a minimální mzdy. Tato opatření vedou kezvýšení sociálních dávek, což snižuje motivaci lidí hledat a udržovat si práci. Na řešení tohoto problému se zaměřujílegislativní práce a jejich aplikace by mělo přinést výrazný zásah do struktury a konstrukce sociálních dávek. Výrazněse prohloubuje rozdíl v příjmech ze sociálních dávek mezi těmi, kteří aktivně hledají práci, a těmi, kteří ji nehledají.Pozitivní dopady na nabídkovou stranu trhu práce lze očekávat od aplikace nového zákona o dani z příjmů, kde selegislativné manipululovalo se snížením dvou nejnižších sazeb z 15 % na 12 %, resp. z 20 % na 19 %, valorizací jejichpásem a s nahrazením odčitatelných položek slevami na dani. Cílem bylo zvýšení disponibilního příjmu z prácezejména u nízkopříjmových skupin pracovníků.Další impulsy k lepšímu fungování trhu práce by měly přinést nově realizované změny nemocenského pojištění a nověaplikovaný inovovaný zákoník práce. V prvním případě by mělo dojít k vyhodnocení efektu snížení sazbynemocenského pojištění placeného zaměstnavateli. Ve druhém jde o vyhodnocení koncepční změny existujícípracovněprávní legislativy s cílem zpružnit uzavírání a rozvazování především tzv. standardních pracovních smluv nadobu neurčitou.1. CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PRIORIT STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉREPUBLIKY Evropský a národohospodářský strategický rámec Institucionální systém podpory rozvoje regionů a jejich spolupráce Cíl priorityVytvořit efektivně fungující soustavu institucí pro realizaci regionální politiky ve všech krajích ČR.CHARAKTERISTIKA PRIORITYPomoc z fondů EU byly v prvních období členství ČR v EU administrována regiony soudržnosti jen částečně, protožeregiony nenesou plnou zodpovědnost za implementaci Společného regionálního operačního programu (SROP). Celkováodpovědnost za řízení programu a správu finančních prostředků připadá ústředních správním orgánům. Novela zákonač. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje vytvořila legislativní předpoklady pro realizaci samostatnýchoperačních programů v regionech soudržnosti (ROP). Institucionální struktury v krajích pro příjem podpory„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.150


ze strukturálních fondů EU však ještě pořád nejsou zcela adekvátně, zejména personálně, vybaveny. Problémemv tomto případě není odborná znalost problematiky ze strany regionů, ale nevytvořené nebo nedostatečně vytvořenéinstituce.Dlouholetá přeshraniční spolupráce přináší významné impulsy k rozvoji pohraničních regionů, přičemž na výměněinformací a společných evropských projektech se v minulosti podílely ve větší míře jen regiony ležící v blízkostistátních hranic.Prohlubující se regionální disparity a zvrácení tohoto trendu vyžadují monitorování jejich projevů a jejich soustavnénásledné vyhodnocování. Zatímco monitorování disparit v jisté podobě probíhá (RIS, IRIS), systematickévyhodnocování vývoje nepřiměřených rozdílů mezi regiony dosud není důsledně vykonáváno.SMĚR ŘEŠENÍ DEFINOVANÝCH PROBLÉMŮ A JEJICH PROJEVŮPriorita podpoří v krajích rozvoj institucí souvisejících s přípravou samostatných regionálních operačních programů.Tyto instituce budou vedle odborného personálního zajištění (odborná zdatnost pracovníků) a právních norem tvořitnezbytné zázemí a zvyšovat absorbční kapacitu pro využití podpor z EU v souladu s potřebami krajů.Společný evropský prostor umožňuje efektivní spolupráci regionů mezi sebou, zejména přeshraniční spolupráce měst aregionů ČR a regionů EU (i nesousedících) má potenciál zásadně přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji apřenosu zkušeností a poznatků nejen v oblasti veřejné správy. Orientace krajských aktivit na spolupráci s evropskýmregiony proto bude podporována.Systematické a pravidelné monitorování, ale zejména hodnocení regionálního rozvoje a regionálních disparit jenezbytnou podmínkou pro účelné a efektivní rozhodování o způsobech podpory vybraným územím, a jako takové budev rámci této priority podporováno. Pozornost bude věnována také zpřístupnění výsledků hodnocení všem aktérům, abyhodnocení z monitoringu nalezlo odraz v praktické regionální politice.VÝKONNÁ A EFEKTIVNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA V REGIONECH:CÍL PRIORITYZvýšit efektivnost a kvalitu výkonu veřejné správy v regionech, součinnost státní správy a samosprávy a usnadnitpřístup občanů a podnikatelů k veřejné správě a k veřejným službám v regionech ČR.CHARAKTERISTIKA PRIORITYEfektivní fungování systému veřejné správy je podmíněno efektivním fungováním všech relevantních institucí státnísprávy a samosprávy, včetně organizací poskytujících veřejné služby, jasně vymezenými kompetencemi respektujícímiprincipy strategického řízení a subsidiarity a účinnou komunikací a koordinací mezi všemi úrovněmi a institucemi.Podpůrným nástrojem pro zvyšování efektivnosti veřejné správy se stává motivační systém.Novým prvkem ve strukturách regionálních aktérů, jehož potenciál pro regionální rozvoj zatím není zcela využit, jsouobce s rozšířenou působností.Občané a podnikatelé v malých obcích, které nejsou schopné generovat dostatečné zdroje pro výkon svýchsamostatných i přenesených působností, mají ztížený přístup k veřejným službám. Ve městech sídlí úřady a veřejnéinstituce často v mnoha budovách a lokalitách, což znesnadňuje orientaci a vyžaduje delší čas při jednání občanů apodnikatelů s úřady.Nedořešené vymezení působnosti a finanční zajištění obcí s rozšířenou působností je zvláště patrné v krajích s vysokýmpodílem malých obcí, kde existuje ze strany malých obcí potřeba koordinace a pomoci při rozvoji jejich spádovéhoobvodu. Obce s rozšířenou působností nemohou pomoc okolí poskytovat bez toho, aniž by spotřebovávaly prostředkyurčené pro rozvoj jejich vlastního území.SMĚR ŘEŠENÍ DEFINOVANÝCH PROBLÉMŮ A JEJICH PROJEVŮSlaďování priorit, výměna informací a důsledné předcházení duplicitám v činnostech musí být hlavními kroky vedoucík efektivním veřejným službám.Dalším prvkem s orientací na občany je pružná reakce na konkrétní potřeby občanů a zjednodušení přístupu občanůk veřejným službám. Pro slaďování priorit, výměnu informací a důsledné předcházení duplicitám v činnostech budev budoucnosti možné také využívat vytvářené sítě regionálních míst (jsou budována v obcích s rozšířenou působností)v rámci fungujícího celostátního projektu Informačnímísta pro podnikatele. V současné době jde již o poměrnědostatečně stabilizovanou síť, která se ještě dotváří v dalších obcích. Informace, které jsou prostřednictvím regionálních„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.151


míst k dispozici lze využít například i pro potřeby výměny informací.Další možností pro výměnu informací, slaďování priorit a omezování korupce je i bližší spolupráce zástupcůzaměstnavatelských a podnikatelských svazů, představitelů hospodářských komor i odborových svazů v regionu – tzv.„malá tripartita“. Zvyšování efektivnosti veřejné správy bude zajišťováno zejména zaváděním metod řízení kvality doorganizací veřejné správy a vytvořením motivačního systému, který bude bonifikovat organizace cíleně zvyšujícíkvalitu poskytovaných služeb, dále podporou moderních ICT ve veřejné správě apod.Záměrem priority je omezení prostoru pro korupční jednání ve vztahu k úřadům, a to prostřednictvím zvyšovánímtransparentnosti rozhodování ve veřejné správě, stanovováním přesných lhůt pro úřední úkony a omezením nadbytečnéregulace.Realizací priority bude vytvořen prostor umožňující, aby obce s rozšířenou působností hrály důležitou roli při realizaciregionální politiky. Tyto obce budou také motivovány a vybaveny, aby plnily některé obslužné funkce zejména promalé obce ve svém správním obvodu, které z finančních a personálních důvodů nemohou efektivně poskytovat kvalitníveřejné služby občanům a podnikatelům. Vytvoření základních legislativních vazeb a zajištění finančních zdrojůumožní těmto obcím podílet se na rozvoji jejich správního obvodu.Přednostní pozici v řešení problému součinnosti státní správy a samosprávy zaujímá tvorba a udržování komunikacemezi ústředními orgány, kraji a obcemi souborem komplementárních regionálních a sektorových strategií a politik,koordinovaných na úrovni celostátní i regionální.ZABEZPEČENÍ FINANČNÍCH ZDROJŮ PRO REGIONYCÍL PRIORITYZajistit dostatek zdrojů pro realizaci regionální politiky ČR a jejích regionůCHARAKTERISTIKA PRIORITYStrategie regionálního rozvoje ČR po roce 2006 zakládá prioritní strategické aktivity vedoucí k cílevědomému audržitelnému rozvoji regionů ČR. Realizaci těchto aktivit je třeba adekvátně zdrojově zabezpečit. Finanční rámecrealizace regionální politiky v ČR je založen na vícezdrojovém financování, jehož podstatnou složku tvoří veřejnérozpočty ČR. Aktivity zakládané SRR budou zaměřeny na co největší posilování ostatních složek financování, tj.solidárních zdrojů poskytovaných EU (strukturální fondy, evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, EIB apod.),na komerční bázi získatelných finančních zdrojů (bankovní úvěry apod.) a soukromých zdrojů.Strategií zakládaná podpora regionálního rozvoje respektuje princip subsidiarity. Přijímání rozhodnutí na krajskéúrovni je však podmíněno dostatečnými finančními prostředky. Stále je identifikován rozpor mezi legislativněpřiřazenými kompetencemi a množstvím prostředků, prostřednictvím kterých je regionální politika v krajíchvykonávána.V rozvoji území se také v potřebné míře neuplatňují soukromé zdroje, neboť na veřejně soukromá partnerství nejsouprivátní a veřejné subjekty ani legislativní prostředí připraveny.SMĚR ŘEŠENÍ DEFINOVANÝCH PROBLÉMŮ A JEJICH PROJEVŮFinanční zdroje na regionální politiku musí být vynakládány efektivně do oblastí, kde přinášejí největší efekty.V příštím období bude kladen důraz na eliminací překrytí mezi evropskými a českými programy. Spolufinancovanéevropské projekty budou připravovány a vybírány tak, aby řešily nejzávažnější regionálním problémy a jejichžspolufinancování pak bude v kontextu potřeb regionů a nebude zbytečně zatěžovat veřejné rozpočty.Rozvíjením institutu tzv. veřejně soukromého partnerství budou regionální instituce veřejné správy povzbuzoványk využívání všech, tedy i soukromých zdrojů k rozvoji regionů. Zabezpečení veřejných služeb cestou spolupráce sesoukromým a neziskovým sektorem bude legislativně zakotveno, zejména v oblasti zajištění kvality poskytování azajištění dostupnosti veřejných služeb, a veřejné správě bude poskytována institucionální podpora při přípravě,hodnocení výhodnosti a realizaci projektů.VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO DYNAMICKÝ HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ REGIONŮCÍL PRIORITYZlepšit podnikatelské prostředí a administrativní podmínky pro rozvoj nového podnikání, investiční klima, stabilizaciexistujícího podnikání a příliv kapitálu ve všech krajích ČR.CHARAKTERISTIKA PRIORITYHospodářský růst v regionech nepřináší jen nová pracovní místa a zvýšení životní úrovně obyvatel, ale také zajišťuje„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.152


nezbytné zdroje pro udržení a zvýšení standardů v sociální a environmentální oblasti.Růst ekonomiky v regionech je podvazován nejrůznějšími překážkami, zejména administrativní zátěží, nerozvinutostíelektronických služeb ve styku podnikatelů s úřady a nepružným trhem práce. Změna podmínek pro růst vyžadujezvýšení efektivnosti poskytování veřejných služeb v přímé souvislosti s uspokojováním potřeb občanů a podnikatelů.Velké rezervy celkového zlepšení podnikatelského prostředí v regionech se skrývají v rozvoji informační společnosti,usnadňující a urychlující styk občanů a podnikatelů s úřady, zejména prostřednictvím dostupných a bezpečnýchkomunikačních služeb. Elektronické formy komunikace a vůbec využití komunikačních moderních technologií ve všechsektorech (zdravotnictví, justici a dalších) je podmíněno rozvíjením informační gramotnosti všech skupin obyvatelstva.Akvizice kapitálu potřebného pro rozvoj podnikání a investování, při nedostatečnosti vnitřních zdrojů regionů, spočívápředevším v přilákání vnějších zdrojů (např. vytvořením příznivého investorského klimatu, územní připraveností,poskytnutím pobídek).Budování průmyslových zón bylo spojeno i s jistými negativy ve vztahu k urbanistické struktuře území: nové zóny bylyvětšinou umísťovány mimo současné zastavěné území, na volných plochách zemědělské půdy a přinesly tak požadavkyna veřejné investice do prodlužování dopravních a inženýrských sítí.Řešení využití průmyslových brownfieldů je nezbytné v bývalých centrech těžkého průmyslu (Ústecko a Chomutovsko,Ostravsko, Plzeňsko, ale i Praha a Brněnsko) a souvisí také s řešením starých ekologických zátěží v rámci zlepšeníživotního prostředí. Na významu nabývá dále nové využití brownfieldů neprůmyslového původu v lokalitách bývalýchvojenských prostorů a zrušených vojenských posádek, ve venkovských oblastech (bývalá střediska živočišné výroby) alokality zchátralého domovního fondu a asanační lokality ve městech.Rámec poskytování investičních pobídek je záležitostí celostátní, avšak jejich použití již záleží na regionální aktivitě(podpora podávání projektů na využití podpůrných programů, urychlení administrativních náležitostí apod.). Územnípřipravenost pro akvizici vnějšího kapitálu je diferencovaná rovněž podle aktivity krajských orgánů, vyšší jev oblastech strukturálně postižených (MSK, Ústecký kraj), jako nižší lze označit aktivity ve vztahu k hospodářskyslabým regionům (jihomoravské zemědělské pohraničí) a mikroregionům nezahrnutým do programu soustředěnépodpory státu, ale vyžadujícím příliv kapitálu (východočeské pohraničí, jihočeské pohraničí).V podmínkách vysoce otevřené ekonomiky ČR při její významné závislosti na dovozu energetických a surovinovýchzdrojů je nezbytnou součástí dynamického hospodářského rozvoje posilování exportní výkonnosti ekonomiky a jejípodpora.Posilování exportní výkonnosti má významný regionální aspekt. Na základě zhodnocení analýz exportní výkonnostibude nutno podporu zaměřit zejména na kraje s podprůměrnou exportní výkonností na obyvatele (Moravskoslezský,Olomoucký, Jihomoravský) a přiměřeně na kraje s průměrnou exportní výkonností (Karlovarský, Vysočina, Jihočeský,Zlínský).SMĚR ŘEŠENÍ DEFINOVANÝCH PROBLÉMŮ A JEJICH PROJEVŮDalší rozvoj podnikatelského prostředí bude zaměřen na rozšiřování již osvědčených programů (poskytovánízvýhodněných záruk a úvěrů, podpora poradenských středisek) a na vytvoření nových nástrojů, které budou přispívatk dynamickému vývoji ekonomiky v regionech, zejména malých a středních podniků. Bude také doplněn o programy,které budou podporovat obslužnost venkova a stabilizovat především obchod a služby ve venkovském prostoru(zabránit tak odchodu provozovatelů obchodu a služeb z malých obcí). To se rovněž týká služeb v cestovním ruchu.Zaměření priority představuje podporu hmotných i nehmotných investic vkládaných do rozvoje průmyslovýchnemovitostí: rozvoj investičně připravených území určených buď pro průmyslovou zónu pro větší počet firem anebopro jediného investora a dále budování podnikatelské infrastruktury určené pro malé a střední podniky (inkubačníjednotky, podnikatelská centra, modernizace podnikatelských objektů).Nové využití opuštěných, již jednou urbanizovaných ploch je pro obce a regiony velmi přínosné, neboť jsou pro něvelkou zátěží, jejich regenerace je vysoce náročná a bez podpory pro obce a kraje nemožná. Tato území však mohousehrát významnou úlohu a roli positivních faktorů pro regionální rozvoj, neboť jejich nové využití lze přizpůsobitpotřebám regionu. Vedle toho využití již jednou urbanizovaných ploch sníží tlak na rozšiřování zástavby na zemědělsképozemky, což je zcela v souladu se strategií udržitelného rozvoje. Mnoho lokalit se nachází v zastavěném území, takžejejich poloha je atraktivní a lze ji využít pro řešení urbanistických záměrů.Rozvoj regionů podpořen i přílivem nových investorů prostřednictvím investičních pobídek. To předpokládá podporudokončení restrukturalizace území, která zahrnuje vznik průmyslových zón, formou vybudování chybějící infrastrukturytak, aby se zvýšila jejich využitelnost dalšími podnikatelskými subjekty a to hlavně podporou revitalizace území abudov vyčerpaných průmyslovou činností nebo i jinými aktivitami tak aby se staly atraktivní pro nové investory anedocházelo k dalšímu zabírání zemědělské půdy. Touto cestou může dojít i ke zvýšení exportní výkonnostizaostávajících regionů.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.153


ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍCÍL PRIORITYZvýšit podíl malých a středních podniků na výkonech a tvorbě pracovních míst v regionech.CHARAKTERISTIKA PRIORITYPodpora malých a středních podniků prošla v minulém období formováním nástrojů a způsobů, které se projevilyněkterými pozitivními účinky na tvorbu nových pracovních příležitostí, rozšiřováním podnikatelské základny i jejichžádoucí věcnou orientací. Přesto rozvoj segmentu malých a středních podniků provází přetrvávající nedostatky jakonekoncepčnost v oborové struktuře, administrativní překážky a zdlouhavé procedury při zakládání subjektů anepřiměřená labilita existence vzniklých subjektů. To se týká zejména subjektů MSP produkčního zaměření.Důsledkem je stále nízký podíl MSP na tvorbě domácího produktu, nepřiměřeně malý význam pro hodnoceníekonomického potenciálu regionů a nízký podíl MSP na zaměstnanosti.Nejvíce problematickou zůstává skupina drobných podnikatelů, kteří mají omezený a ztížený přístup ke zdrojůmfinancování, know–how a poradenství. Drobným podnikatelům chybí podpora ve formě investičních pobídek, které sevztahují spíše na významné investory. Ve všech regionech – i když diferencovaně - je pociťován nedostatekkomplexních služeb pro drobné a malé podnikatele, pro marketing, při vytváření dodavatelsko-odběratelských řetězců,při šíření know-how, při zvyšování manažerské kvalifikace. Chybí cílená podpora, umožňující obstát MSP v zesilujícíse konkurenci evropských trhů a tlaku globalizačních procesů.Rozvoj MSP nastal nejdříve v souvislosti se změnami tržního prostředí a projevil se nejvýrazněji v regionechs intenzivně probíhajícími strukturálními změnami průmyslové základny při rozpadu a privatizaci velkých státníchpodniků (Praha, Ostravsko, severozápadní Čechy, Brněnsko), státních obchodních organizací a komunálních organizacíslužeb. Konstituování nástupnických MSP probíhalo většinou živelně, což mělo zpočátku pozitivní efekt propodchycení uvolněné pracovní síly, ale produkční orientace většinou na původní místní obory a komodity způsobujenepřiměřenou vnitřní konkurenci a labilitu. Lepší podmínky rozvoje MSP jsou ve větších městech (kvalifikace, přenosknow-how, styk s veřejnou správou, finančními institucemi).MSP může ohrozit další pokles ekonomických aktivit v nerozvinutých regionech ve vazbě na nedokonalouinfrastrukturu a nekomplexnost podpůrných služeb. Ale i příležitost geografické blízkosti vyspělých zemí EU pro příliva alokaci kapitálu, špičkových technologií, know-how a pro využití kvalifikované pracovní síly je v těchto regionechoslabována nerozvinutými podnikatelskými a marketingovými službami.Značné množství malých a středních podniků je soustředěno ve službách, v obchodě a v cestovním ruchu. Proto jenutné i pro tyto pro podnikatelské subjekty, které podnikají v těchto odvětvích, vytvářet vhodně formulované projektyna podporu jejich konkurenceschopnosti a dalšího ekonomického rozvoje. Právě tato sféra dokáže vytvářet novápracovní místa, stabilizovat stávající a to bez velké ekonomické náročnosti a potřeby velkých investic. Rozvoj regionubez dobře fungujících služeb a obchodu není v budoucnosti udržitelný a nelze bez něho zajistit hospodářský a sociálnírozvoj regionu.Potřebný stupeň rozvoje a stabilizace nedosahují MSP zejména ve venkovských oblastech, kde nevytváří žádoucínáhradu za útlum zemědělského podnikání jak z hlediska tvorby produktu, tak z hlediska vytváření pracovních míst.SMĚR ŘEŠENÍ DEFINOVANÝCH PROBLÉMŮ A JEJICH PROJEVŮPriorita je orientována na rozvoj funkce malého a středního podnikání jako stabilní široké podnikatelské základny, jako„podhoubí“ a komplement velkých podniků (ekonomické „infrastruktury“ rozvojových růstových jader) aekonomického segmentu zajišťujícího různorodé lokální potřeby obyvatel, obcí, krajů ve výrobních i spotřebníchslužbách a nástroje diverzifikace ekonomické základny.Další podpora rozvoje MSP se zaměří na rozšiřování již osvědčených programů (poskytování zvýhodněných záruk aúvěrů, podpora poradenských středisek) a na rozvoj nových nástrojů, které budou přispívat k dynamickému vývojisektoru malých a středních podniků.Priorita je orientována na rozvoj funkce malého a středního podnikání jako stabilní široké podnikatelské základny,ekonomického segmentu zajišťujícího různorodé lokální potřeby obyvatel, obcí, krajů ve výrobních i spotřebníchslužbách. Lisabonská strategie klade za cíl zvyšovat růst a zaměstnanost. V problémových územích je zapotřebípodpořit činnost malých a středních podniků, které nahrazují nepřítomnost strategických investorů, pro které jsou tatoúzemí často nezajímavá např. pro nepřítomnost dopravní infrastruktury.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.154


Priorita je dále orientována na zefektivnění a integraci podnikatelských služeb, zabezpečovaných dosud ad hoc aindividuálně, čímž se snižuje konkurenceschopnost zejména MSP při uplatnění na domácím i zahraničním trhu a jejichodolnost vůči vlivům otevřeného trhu EU. Součástí priority je institucionální podpora podnikání formou podporyinstitucí poskytujících informace a poradenství, nebo podněcováním sdružování podniků do sítí.Z regionálního hlediska bude žádoucí vytvořit podmínky pro zvýšení počtu malých a středních podnikatelů předevšímv krajích s nízkou dynamikou hospodářského růstu a regionech se soustředěnou podporou státu.TVORBA PRACOVNÍCH MÍSTCÍL PRIORITYVytvořit podmínky pro dostatečnou tvorbu pracovních míst ve výrobní sféře a službách.CHARAKTERISTIKA PRIORITYNedostatečná tvorba nových pracovních míst značně zatěžuje regionální trhy práce a způsobuje vysokounezaměstnanost. I v regionech, kde je míra nezaměstnanosti relativně nízká (podprůměrná), způsobuje nízká tvorbanových pracovních míst dlouhodobou nezaměstnanost, protože uchazeči o zaměstnání nacházejí pracovní uplatněníobtížně.Příčiny nízké tvorby pracovních míst pocházejí z dob transformace, kdy v regionech zanikaly dominantní odvětví azaměstnavatelé a nástupnické subjekty negenerovaly dostatek míst pro umístění uvolněných pracovníků. Druhýmzávažným kořenem nízké tvorby pracovních míst je celkově slabá hospodářská výkonnost některých regionů, kdefungující ekonomika není schopna zaměstnanost dostupnou pracovní sílu z regionu. Tvorbu pracovních míst dáleoslabuje nedostatečná podnikatelská aktivita obyvatel (počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel - okres Prahacca 237, okres Karviná cca 115).Zvýšit zaměstnatelnost uchazečů o zaměstnání na trhu práce a získat nové zaměstnání napomáhá „Aktivní politikajejich zaměstnanosti.“ Aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje rekvalifikace, dotace na náklady spojené sezabezpečením odborné praxe absolventů středních a vysokých škol nebo se získáním kvalifikace mladistvýchpracovníků, dotace na zřízení a provoz chráněných míst v chráněných dílnách a chráněných pracovišť pro zdravotněpostižené občany, dotace na vytváření veřejně prospěšných prací a příspěvky na zřízení společensky účelnýchpracovních místAktivní politika zaměstnanosti zahrnuje i širokou škálu poradensko-informačních služeb orientovaných zejména nazaměstnání, volbu a změnu povolání a další profesní vzdělávání. Mezi informační systémy přístupné veřejnosti naInternetu patří ISTP (Integrovaný systém typových pozic), DAT.CZ (Databáze dalšího profesního vzdělávání) a Atlasškolství (nabídka středoškolského vzdělání).Významným nástrojem aktivní politiky nezaměstnanosti se staly investiční pobídky. Cílem investičních pobídek jepodpora vytváření nových podniků či rozšiřování činnosti stávajících podniků. Investiční pobídky zahrnují daňovéúlevy, dotace městům na technickou infrastrukturu, dotace na nová pracovní místa a rekvalifikaci zaměstnanců a jsourealizovány ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí.Na podporu umísťování nových investic bylo orgány územní samosprávy za podpory státních programů organizovánov průběhu 90. let vymezování a budování průmyslových zón. Tato politika začala přinášet většinou pozitivní výsledky,vyžaduje však pokračování i v následném období. Potřeba přípravy podnikatelských nemovitostí se projevuje nevícev regionech procházejících strukturálními změnami (kraje Moravskoslezský, Ústecký, Plzeňský, Olomoucký) av regionech hospodářsky slabých.SMĚR ŘEŠENÍ DEFINOVANÝCH PROBLÉMŮ A JEJICH PROJEVŮV souladu se SHR jsou jedním z důležitých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti investiční pobídky. Ty mají pomocivzniku pracovních míst, podpořit rekvalifikaci a vyškolení zaměstnanců a přispět tak ke zvýšení jejich kvalifikace.V systému aktivní politiky zaměstnanosti se zvýší váha vzdělávání uchazečů o zaměstnání. Souběžně s podporouvzniku pracovních míst je nutno zabezpečovat a podporovat kvalifikační přípravu pracovníků na žádané profese,odstraňovat slabé stránky spojené s fungováním trhu práce, např. nízká mobilita pracovní síly, spolupráce škol a firem,problémy s bydlením apod.Vytváření pracovních míst u nově příchozích podnikatelů (tuzemských i zahraničních investorů) bude podněcovánanabídkou podnikatelských nemovitostí a kvalitní technickou infrastrukturou. Vznik nových investic v regionech usnadnírozvoj společných služeb pro investory a marketing investičních příležitostí.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.155


Priorita je rovněž orientována na podporu vzniku pracovních míst u zaměstnavatelů, kteří již v regionu působí. Tatopodpora bude realizována prostřednictvím institutu společensky účelných pracovních míst, kdy bude zaměstnavateliposkytován příspěvek na nově vytvořené pracovní místo, samozřejmě při splnění podmínek jeho udržení po stanovenoudobu.Dojde k rozšíření nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti o nové typy nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, kterébudou lépe odpovídat potřebám trhu práce. Umožní využívání těchto nástrojů i tzv. zájemcům o zaměstnání, resp.osobám ohroženým nezaměstnaností, osobám vracejícím se na trh práce; bude se jednat o tvorbu nových pracovníchmíst u zaměstnavatelů a pro sebezaměstnání, o další rozvoj rekvalifikačních programů, rozvoj informačního systémutrhu práce s důrazem na informace o nabídce a poptávce zaměstnání a poradenských činnostech.Budou podpořeny projekty zapojení všech zainteresovaných subjektů – vedle služeb zaměstnanosti i sociálníchpartnerů, místních a regionálních institucí, vzdělávacích zařízení, nestátních neziskových organizací, apod. a projektyvedoucí k propojení a zkvalitnění informačních systémů o nabídce pracovních míst, možnostech získávání a rozšiřováníkvalifikace a rekvalifikace a úspěšnosti poradenských a vzdělávacích opatření.SÍDELNÍ STRUKTURA A BYDLENÍCÍL PRIORITYStabilizovat systém osídlení v regionech a podpořit rozvoj bydlení.CHARAKTERISTIKA PRIORITYSídelní struktura v regionech prodělává významné změny související s celkovou ekonomickou situací, jíž dominujezejména pokles zaměstnanosti v zemědělství a průmyslu. Zrušená pracovní místa však nebyla adekvátním způsobemnahrazena novými výrobami či nabídkou pracovních příležitostí ve službách. Přesun adekvátního počtu pracovníchpříležitostí z primárního a sekundárního sektoru do terciárního se dotknul prakticky jen území s dobrou dopravnídostupností na hlavní ekonomická centra, nebo míst s dřívější konkurenceschopnou výrobou opírající se o kvalifikovanépracovní síly.Ve venkovských a v pohraničních oblastech (zejména s tzv. novými členskými zeměmi EU) a vnitřním pohraničí(území uvnitř regionů, kde dochází k velké migraci obyvatelstva) však došlo k jednorázovému poklesu zaměstnanostibez náhrady, což má za následek nepříznivý demografický vývoj v podobě negativního migračního salda, negativníhopřirozeného přírůstku a narůstajícího průměrného věku obyvatel. Mladí a kvalifikovaní pracovníci hledají uplatnění vevětších městech s větší nabídkou pracovních příležitostí, s lepší dopravní dostupností a lepší kvalitou života.Zatímco domovní a bytový fond ve venkovských územích a v pohraničí stárne, ceny nemovitostí klesají a nezřídka jevysoký počet domů zcela neobydlen, ve velkých městech je kritický nedostatek bytů (zejména pro mladé lidi zakládajícírodiny a stojící na startu své pracovní kariéry) nebo nevyhovuje strukturou a kvalitou současným náročnýmpožadavkům. To podvazuje prostorovou mobilitu obyvatel ČR, což se promítá i v přetrvávající vysoké mířenezaměstnanosti v některých regionech. Obtížnou bytovou situaci ještě komplikují zdravotně závadné konstrukcebytových domů nebo konstrukce, které neodpovídají energetickým nárokům současných stavebních norems vzrůstajícím cenám energií.Územně plánovací činnost poskytuje nástroje pro zajištění udržitelného rozvoje území, pro zajištění územní ochranyploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, stabilizaci sídelní struktury, zlepšení konkurenceschopnostiregionů. Schválená územně plánovací dokumentace s jasnými, obecně závaznými pravidly pro využití území významněovlivňuje rozhodování soukromého sektoru o tom, kam vloží své prostředky a jak se bude podílet na rozvoji obce nebokraje. Je rovněž dále jedním z rozhodujících podkladů pro získávání veřejných prostředků a pro posouzení jejichhospodárného vynaložení při využívání stávajícího potenciálu a odstraňování nedostatků v území. Územní plány jsounástrojem pro zajištění optimální dopravní dostupnosti, která je podmínkou a předpokladem zvýšení potenciálu regionůi obcí. Komplexnost řešení problematiky využití a ochrany území zohledňuje priority jako jsou infrastruktura, lidskézdroje, rozvoj služeb, ochrana přírodního a kulturního dědictví a další.REGIONÁLNÍ ROZVOJByla provedena aktualizace vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. Na základě tohoto vymezení bude dotěchto regionů směrována od roku 2004 státní podpora regionálního rozvoje.Byla zahájena příprava programu pro podporu rozvoje území postižených zrušením vojenských posádek.Program vstoupil v účinnost od roku 2004.Vláda připravila programové dokumenty pro využívání pomoci ze strukturálních fondů. Byl vypracován návrh„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.156


"Společného regionálního operačního programu". Pokračovala realizace regionálních programů zaměřených nanejpostiženější regiony ČR především regiony Severozápad a Moravskoslezsko.BYDLENÍByl připraven návrh nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladůspojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby a o změně nařízení vlády o použití prostředků Státního fondurozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů. Byl zpracován návrh věcného záměruzákona o podpoře výstavby nájemních bytů neziskovými právnickými osobami a družstvy.Ministerstvo pro místní rozvoj zapracovalo do návrhů nařízení vlády a do programů už pro rok 2003, které se týkalinové výstavby, hledisko energetické úspornosti.ČR projednala s EU výjimku na ponechání nižší úrovně daně z přidané hodnoty na stavební práce související sbydlením po přechodné období po vstupu ČR do EU do konce roku 2007. Od 1. ledna 2008 se nižší sazba vztahujepouze na segment sociální výstavby.Součástí Programu podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury pro rok 2003 a v podstatě také nadalší období je poskytování dotace na výstavbu technické infrastruktury. Cílem programu je umožnit obcím zhodnocenívlastních pozemků vybudováním technické infrastruktury a rozšířit tím nabídku zainvestovaných pozemků pronáslednou výstavbu bytových a rodinných domů.Byl vyhlášen Program poskytování finanční podpory na opravy bytového fondu pro rok 2003. Cílem programubyla pomoc vlastníkům panelových bytových domů při nezbytných opravách nejzávažnějších vad způsobujícíchhavarijní stav domu. Státní fond rozvoje bydlení poskytuje v rámci programu „Panel“ podporu při odstraňovánízchátralosti panelového bytového fondu.SMĚR ŘEŠENÍ DEFINOVANÝCH PROBLÉMŮ A JEJICH PROJEVŮPriorita je zaměřena na aktivity podporující vznik nových pracovních příležitostí v méně ekonomicky exponovanýchúzemích, zejména venkovském prostoru, pohraničních oblastech s tzv. novými členskými zeměmi EU.Realizace priority dále přispěje k obnově a modernizaci bytového fondu, což podnítí prostorovou mobilitu obyvatel ČR.Strategický cíl bude dosažen i humanizací panelových sídlišť českých měst, zaměřenou zejména na výstavbu navazujícísociální infrastruktury, energetické úspory a odstranění zdravotně závadných konstrukcí panelových domů.Podpora územně plánovací činnosti napomůže prevenci vylidňování venkovského osídlení (které je podmínkou údržbykulturní krajiny), zajištění příznivých životních podmínek obyvatelstva komplexním řešením funkčního využití územípři respektování principů udržitelného rozvoje území a při podpoře měst jako motoru rozvoje, uplatnění inovací, vědy avýzkumu (největší rozvojová centra území) při zachování příznivé sídelní struktury regionu.SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST V REGIONECH ZALOŽENÁ NA ROVNOSTI PŘÍLEŽITOSTÍCÍL PRIORITYZvýšit sociální soudržnost a stabilitu regionů a zajistit v nich rovný přístup občanů na trh práce a k sociálním azdravotním službám.CHARAKTERISTIKA PRIORITYZákladním předpokladem stabilního vývoje společnosti a tím i rozvoje regionů je zajištění sociální soudržnosti, tj.udržení odpovídající kvality vztahů mezi jednotlivci a skupinami různorodého zaměření, a jejich další kvalitativnírozvoj. V podmínkách ČR nadále přetrvávají rezervy v úrovni kvality sociálních vztahů a sociální soudržnosti z nívyplývající.Mezi hlavní problémy sociální soudržnosti v ČR je třeba zařadit nedostatečnou soudržnost (nedostatečnou kvalitu)těchto vztahů u etnických menšin, osob dlouhodobě nezaměstnaných a osob s potížemi při návratu na trh práce.Nejcitlivějším vztahem je vztah etnické menšiny a většinové společnosti, která má mnohdy silnou regionální dimenzi,což souvisí s koncentrací etnických menšin na malém území (Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj, hlavní město Praha).Dalším výrazným faktorem limitujícím sociální soudržnost je začlenění osob dlouhodobě nezaměstnaných do životaspolečnosti, ať už z důvodu nedostatečné kvalifikace, nízkého vzdělání či nedostatečné motivace k zapojení dopracovního procesu.Problematický je také často vstup nebo návrat osob mající jisté pracovní omezení na trh práce. Zde můžemeidentifikovat dvě skupiny – matky s dětmi a dále pak osoby se zdravotním handicapem. Mnohdy dochází ke kumulaci„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.157


těchto aspektů a jejich řešení se stává velmi obtížným.Sociální služby jsou přes dosažený pokrok stále ve značné míře koncentrovány do ústavů sociální péče, čímž jeznesnadňován život uživatelů sociálních služeb v přirozeném prostředí – rodinách. Vedle toho poptávka po sociálníchslužbách zdaleka převyšuje kapacitu existujících sociálních zařízení. Nedostatečně je rozšiřována modernídecentralizovaná sociální péče rodinám a zdravotně postiženým, jejímž novým a efektivním formám chybí i zákonnáopora, což komplikuje rozvoj, dostupnost a kvalitu těchto služeb v krajích.Systém zdravotní péče, který zajišťuje základní potřeby obyvatel, je ohrožován jak všeobecným stárnutímpopulace ČR, tak i pomalým procesem optimalizace a obnovy zdravotnických zařízení, což ohrožuje dostupnost,komfort a kvalitu zdravotní péče v krajích. Fyzický stav budov mnoha zdravotnických zařízení, předevšímnemocnic, již neodpovídá současným potřebám.SMĚR ŘEŠENÍ DEFINOVANÝCH PROBLÉMŮ A JEJICH PROJEVŮV oblasti potíží osob vstupujících nebo vracejících se na trh práce je opatření zaměřeno na eliminaci projevůdiskriminace, ať už se jedná o diskriminaci v oblastech přístupu ke vzdělání či existenci překážek při vstupu či návratuna trh práce. Pro osoby s nízkou kvalifikací jsou aktivity směřovány na zvýšení zaměstnatelnosti, specificky pak naosoby postižené dlouhodobou nezaměstnaností.Na řešení problémů vztahů většinové populace a etnických menšin jsou zaměřeny aktivity přispívající k odstraňovánípříčin sociální segregace a aktivity seznamující veřejnost s kulturními zvyklostmi etnických menšin.Podporován je a bude také rozvoj sociálních a zdravotních služeb a navazující infrastruktury dle potřeb krajů tak, abyuvedené služby vyhovovaly jak po kvalitativní tak i kapacitní stránce. Řešit je třeba i aktuální problematiku stárnutípopulace a služeb s tím souvisejících.V oblasti zdravotní péče je priorita zaměřena zejména na modernizaci objektů a materiálně technického vybavenízdravotnických zařízení (zejména nemocnic), aby byl zajištěn komfort uživatelů a nedocházelo k omezování zdravotnípéče.ZVÝŠENÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI PROBLÉMOVÝCH ÚZEMÍCÍL PRIORITYSnížit neodůvodněné rozdíly ekonomické úrovně území s nevhodnou ekonomickou strukturou a nízkou ekonomickouvýkonností vůči průměru ČR.CHARAKTERISTIKA PRIORITYV souladu s vládní politikou regionálního rozvoje, kodifikovanou v zákoně o podpoře regionálního rozvoje, bylynástroje státní podpory i různých programů EU dosud zaměřeny na vyrovnávání sociální a ekonomické úrovněnejslabších oblastí, posuzovaných zejména v měřítku okresů. Cílem tohoto úsilí bylo, aby vývoj v celém státě i v úrovniregionů byl proporcionální, nekrizový, byla vytvořena rovnost šancí regionů a byl plnohodnotně využíván jejichdemografický, přírodní, hospodářský a případně i další potenciál.S ohledem na vývojové tendence místní i zahraniční lze předpokládat, že celkové potřeby sociálního a ekonomickéhorozvoje státu a jeho regionů se budou v dalším období strategie orientovat na rozvoj a růst společnosti a odezvě naproblémy globalizace. Tyto tendence a současně probíhající změny ve struktuře osídlení a v urbanizaci, vytvářejícíurbanizační póly a osy (diferenciace a segregace měst a obcí v důsledku ostré konkurence na trzích nových investic, růstvýznamu polohy sídel podél rozvojových os) povedou k větší orientaci hospodářské a regionální politiky na růstovéfaktory.SMĚR ŘEŠENÍ DEFINOVANÝCH PROBLÉMŮ A JEJICH PROJEVŮDominantně prorůstové orientaci SRR brání dosud existence neodůvodněných regionálních disparit v strukturálněpostižených a hospodářsky slabých regionech a mikroregionech, vyžadujících soustředěnou podporu státu. V obdobítéto SRR mělo být dosaženo takové úrovně těchto regionů, aby měly relativně vyrovnanou startovní úroveň pro dalšírozvojové období, zaměřené – při respektování přirozených regionálních rozdílů – zejména na podporu růstovýchfaktorů v regionech. Přijatá opatření priority by měla pomoci k dosažení takové úrovně regionů nyní identifikovanýchjako problémových, aby je na konci horizontu SRR již nebylo nutno označovat jako regiony strukturálně postižené nebohospodářsky slabé v současném pojetí. Priorita má průřezový charakter, to znamená že vedle specifických disparitněorientovaných opatření zahrnuje relevantní strategické aktivity ostatních priorit, pokud jsou selektivně směrovány doproblémových regionů.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.158


INTERVENCE NA TRHU PRÁCE V ÚZEMÍCH S NEÚMĚRNĚ VYSOKOU NEZAMĚSTNANOSTÍCÍL PRIORITYSnížit velké regionální rozdíly v míře a struktuře nezaměstnanostiCHARAKTERISTIKA PRIORITYJednou z nejzávažnějších regionálních disparit, mající kořeny v dlouhodobě přetrvávajících strukturálních problémech aproblémech ekonomické výkonnosti některých regionů, je vysoká nezaměstnanost. Závažnost tohoto fenoménu jepodtržena ještě tím, že v těchto regionech je nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo a že většina uchazečů ozaměstnání je nezaměstnaná dlouhodobě.Nedokončená nebo dosud nestabilizovaná ekonomická struktura resp. nízká výkonnost hospodářství postiženýchregionů nevytváří dostatečný počet nových pracovních míst, a pokud nová pracovní místa vznikají, nejsou pro něk dispozici dostatečně kvalifikované pracovní síly. Za této situace jsou pak prakticky bez šance získat práci osobys ztíženým uplatněním na trhu práce (absolventi, osoby se zdravotními handicapy, ženy po mateřské dovolené,příslušníci etnických menšin).V regionech, v nichž došlo k útlumu hornictví, těžkého průmyslu či zemědělství a tato odvětví jsou postupněnahrazována perspektivními odvětvími s moderními technologiemi nastává paradoxní situace, že při vysoké mířenezaměstnanosti není k dispozici dostatek nezaměstnaných schopných rekvalifikovat se na zvládnutí novýchtechnologií s jejich intelektuálními a dovednostními nároky na pracovníky.SMĚR ŘEŠENÍ DEFINOVANÝCH PROBLÉMŮ A JEJICH PROJEVŮStrategické aktivity v rámci této priority jsou orientovány především na cílené vzdělávání a rekvalifikace vedoucík získávání nových dovedností a tím ke zvyšování zaměstnatelnosti obyvatelstva problémových regionů.Účinným využíváním aktivní politiky zaměstnanosti a její kombinací s dalšími nástroji budou vytvářeny podmínkyk tomu, aby se počet dlouhodobě nezaměstnaných v nejohroženějších regionech dále nezvyšoval a aby byl nastartovántrend postupného snižování celkové míry nezaměstnanosti.Pro usnadnění integrace sociálně vyloučených skupin obyvatel problémových regionů do komunity a na trh práce aosob s ztíženým uplatněním na trhu práce bude rozšířeno budování středisek motivace, dostupného vzdělávání apracovní rehabilitace.PODPORA ŘEŠENÍ SPECIFICKÝCH PROBLÉMŮ ROZVOJE VENKOVA A PERIFERNÍCH ÚZEMÍCÍL PRIORITYZatraktivnit způsob života a bydlení na venkově a zlepšit podmínky života v periferních územích krajůCHARAKTERISTIKA PRIORITYVenkovský prostor ČR prošel dramatickým vývojem období transformace s podstatnými změnami vlastnictví,produkční orientace a dostupnosti. Výrazně poklesl podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělské a lesnické prvovýrobě,v důsledku urbanizačních vlivů dochází k dlouhodobému poklesu počtu obyvatel, na venkově se stále udržuje nejnižšíúroveň mezd.Vylidňování venkova, zejména periferních území většiny krajů, vede k rušení zařízení občanské vybavenosti aveřejných služeb (pošty, školská a zdravotnická zařízení, obchody a služby), což podporuje sestupnou spiráluzhoršování ekonomických a životních podmínek obyvatel.Ve výhledu se tlak probíhající světové hospodářské krize, ale také otevřených evropských a globálních trhů projevídalším zvyšováním nároků na zemědělskou konkurenceschopnost, která může vést k dalšímu oslabení zemědělsképrodukční základny venkova. Uvedené negativní jevy mají zřetelný regionální rozměr a jsou výrazně regionálnědiferencované. Změnu podmínek zemědělské produkce snáze absorbovaly oblasti úrodných půd, kdežto podhorskéoblasti a oblasti nízko bonitních půd byly útlumem zemědělství plně zasaženy a přes dosavadní podpůrné programynedosáhly ekonomicky stabilizované přijatelné úrovně. Navíc útlum zemědělských činností hrozí degradací harmonickékulturní krajiny, zejména v podhorských oblastech, šíření plevelných rostlin a celkovou devastací krajinného prostředí.V ekonomické rovině vyžaduje venkovský prostor, především pak periferní území vzdálená od regionálních spádovýchcenter, zajištění nových pracovních příležitostí, vedle specifických oborů zemědělství zejména v nezemědělskéhopodnikání, v návaznosti na možnosti rekreačního využití venkova, cestovní ruch a využívání místních zdrojů.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.159


V návaznosti na probíhající reformu Společné zemědělské politiky EU zpracovávalo Ministerstvo zemědělstvídokument Program rozvoje venkova, který vytváří podmínky pro trvale udržitelný rozvoj venkova na období 2007-2013a ze kterého vychází podpora venkovského prostoru ČR. Program má zásadní význam nejen pro primární sektor rozvojevenkova (zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství), ale také je výchozí platformou pro hospodářskou diverzifikaci vevenkovských oblastech. Tato podpora je doplňována v rámci ROP prostřednictvím Evropského fondu regionálníhorozvoje.SMĚR ŘEŠENÍ DEFINOVANÝCH PROBLÉMŮ A JEJICH PROJEVŮPriorita je orientována na posílení a udržení ekonomické základny venkova v oblastech po útlumu tradičníhozemědělství podporou specializovaných zemědělských výrob, rozvíjením mimoprodukční funkcí zemědělství,řemeslných výrob a služeb (jednou z příčin vylidňování vesnic je nedostatek služeb pro obyvatele – obchodů, hospod,opravářů, kadeřníků apod.), pro které mají i venkovské regiony ČR vhodné podmínky, dlouholetou tradici a know -how. Podpora tradičního hospodaření a podnikání ve venkovských oblastech je nástrojem diverzifikace jejichekonomické struktury a bude sehrávat významnou roli jako stabilizační prvek zajišťující růst, zaměstnanost a zamezeníjejich vysídlování.Priorita je dále zaměřena na podporu rozvoje venkovského osídlení, které je charakterizováno nepříznivýmidemografickými jevy – stárnutím populace a migrací. Jednou ze záruk zastavení úniku obyvatel z vesnic a přilákánídalších obyvatel je uchování typického venkovského rázu a čistého životního prostředí.Kvalitativními změnami současného obrazu vesnic, rekonstrukcí a obnovou typické zástavby dojde ke zvýšeníatraktivnosti venkova pro bydlení, zaměstnání i venkovskou turistiku. Realizace strategických aktivit priority přispějek integrovanému rozvoji venkovského prostoru v regionech s utlumenou nebo zaniklou zemědělskou velkovýrobou, kezvyšování životní úrovně obyvatel, podnícení obnovy a rozvoje vesnic v jejich kulturně historické podobě a udrženíhodnoty venkovského dědictví.Ke zvyšování ekologické stability krajiny ve venkovském prostoru přispěje podpora víceúčelového využívání lesů aposilování krajinotvorné úlohy zemědělství a lesnictví.2. SWOT ANALÝZA A SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ REGIONÁLNÍCH PROBLÉMŮ A ROZVOJOVÝCHPŘEDPOKLADŮSWOT analýza obsahuje souhrnné hodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v regionech a představujezáklad pro formulaci navrhovaných rozvojových priorit v období před světovou hospodářskou krizí v roce 2008„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.160


Silné stránkySlabé stránky Vysoká úroveň zprůmyslnění země a Nedostatečné finanční zdroje na financování regionálnírozvinutý sektor malého a středního podnikání. politiky. Pevné postavení krajů v systému veřejné Nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky asprávy, ukončená reforma územní veřejné správy. dlouhodobě narůstající nedostatek pracovních příležitostí na Míra nezaměstnanosti obecně nižší než je venkově.průměr EU. Výrazné disproporce v regionálním rozložení terciérního Kvalifikovaná a relativně levná pracovní síla vzdělávání, kapacit a potenciálu VaV, nízká míra rozvojev rámci EU.inovačních a poradenských služeb pro podporu podnikání. Rostoucí úloha regionálních center v rozvoji Fixace míry nezaměstnanosti na relativně vysoké úrovniregionů struktura osídlení pokrývající celé území s výraznými regionálními rozdíly.státu. Negativní populační vývoj a nepříznivá demografická Relativně vysoká hustota silniční a železniční struktura obyvatelstva.sítě, síťový charakter železnic. Nízká mobilita pracovní síly . Dobrá úroveň telekomunikační sítě. Nedostatečná orientace vzdělávací soustavy na jazykové Diversifikovaný rozvojový potenciál regionů dovednosti a kreativní výchovu mládeže i dospělých.(hospodářský, sociální, přírodní) a rozsáhlé Vysídlování venkova, rychlejší stárnutí venkovskékulturní dědictví.populace. Relativně vysoká úroveň vzdělání (zejména Nerovnoměrné rozložení zařízení sociální péče vzhledemstředoškolského), kvalifikace pracovní síly a k místům potřeby.dobrá dostupnost základních a středních škol. Nevyhovující vzájemné silniční propojení krajských Relativně dobrá úroveň zásobování pitnou měst.vodou na většině území. Nízká kvalitativní úroveň dopravní infrastruktury a Významná socioekonomická pozice Prahy zhoršující se situace v údržbě dopravní sítě.v evropské hierarchii sídel. Nedostatečná dopravní obslužnost okrajových částíregionů. Nedostatečné čištění odpadních vod zejména v menšíchobcích. Nevhodná struktura odstraňování odpadů. Nepříznivá environmentální zátěž některých částíregionů. Nižší míra využívání přírodního a kulturního potenciálupro rozvoj území (zaměstnanost, ekonomika). Nízký podíl obnovitelných zdrojů energie a využíváníobnovitelných surovin. Narůstající disparity na úrovni NUTS 3 a okresů. Nevhodné vytápění budovPříležitostiOhrožení Zvýšení efektivnosti výkonu veřejné správy, Nezvládnutí vybudování regionálních strukturzvýšení vertikální a horizontální koordinace nezbytných pro přijímání a administrování pomoci z EU.výkonu veřejné správy. Nesoulad regionálních a odvětvových politik vedoucí ke Zapojení soukromých zdrojů do veřejných vzniku regionálních disparit.projektů rozvoje území. Další pokles ekonomických aktivit v hospodářsky Využití diversifikovaného potenciálu regionů. slabých regionech a prohlubování ekonomického zaostávání Vzdělávání zaměřené směrem venkova.k diversifikovanému uplatnění populace Prohlubování regionálních rozdílů v rozložení vysoces důrazem na jazykové dovednosti a dovednosti kvalifikovaných lidských zdrojů a nárůst problémův ICT.s integrací problémových skupin obyvatelstva. Využití nových možností železniční dopravy Vysídlování venkova a živelné, nekoncepční zastavěnéna vybudovaných koridorech a logistických center plochy měst a aglomerací včetně doprovodnýchke snížení negativních vlivů na životní prostředí. patologických jevů. Rozsáhlé kulturní dědictví a rozmanitost Pokračující nárůst tranzitní dopravy přes ČR, růstkrajiny.znečišťování ovzduší a zatížení hlukem ve velkých městech. Posílení regionální dimenze programů Narůstající deficit ve financování infrastruktury, opravpodpory.bytového fondu a statků kulturního dědictví. Posílení environmentálního povědomí Nedořešené staré ekologické zátěže.obyvatelstva. Rozvoj venkova„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.161


STRATEGICKÝ RÁMECStrategický rámec regionálního rozvoje ČR po roce 2006 deklaruje: kde, na jaké úrovni, ČR a její regiony, jako země Evropské unie, v současnosti je vůči ostatním vyspělýmčlenským zemím EU, vizi kam by ČR realizací své regionální rozvojové strategie chtěla v dalších letech dospět, jaký globální cíl si pro naplnění rozvojové vize stanovuje, na čem se jeho naplnění zakládá – co budou hlavní rozvojové směry, co je třeba považovat za hlavní pilíře, okteré se regionální rozvoj ČR bude opírat, co budou priority regionální strategie ČR předurčující charakter iintenzitu jejího regionálního rozvoje, a v současnosti také jaký vliv má a bude mít na ČR současná světová hospodářská krize.3. VIZEV horizontu do roku 2013, s nezohledněním krize, chce být ČR aktivní, ekonomicky výkonnou a konkurenceschopnouzemí s kvalitním životním prostředím, která v souladu s principy udržitelného rozvoje dosahuje ve všech základníchkritériích (úroveň znalostní ekonomiky, HDP na obyvatele, zaměstnanost, sociální zabezpečení ap.) standardů EU azabezpečuje zvyšování kvality života svých obyvatel. Světová hospodářská krize však priority a cíle určitě promíchá.Očekává se, že budou výrazně zmírněny regionální disparity a poroste počet regionů soudržnosti dosahujících svojíekonomickou silou a dynamikou růstu průměru EU, bude zajištěn alespoň minimální rozvojový potenciál ve všech mikroregionech v oblasti infrastruktury adalších složek utvářejících podmínky života jejich obyvatel, zvýší se podíl aktivní a inovativní populace v regionech.Regionální rozvojová strategie usiluje o prosazení principů dlouhodobě udržitelného rozvoje využívajícího veškerýpozitivní rozvojový potenciál ČR. K tomu budou muset ČR a její regiony aktivovat všechny vnitřní využitelné zdrojeobcí, krajů i státu a využívat solidární zdroje Společenství, zejména v rámci realizace jeho politiky soudržnosti na léta2007 - 2013.Za udržitelný bude považován rozvoj založený na stabilním ekonomickém růstu při šetrném využívání přírodníchzdrojů a snižování jejich měrné spotřeby, respektování kulturních a sociálních potřeb obyvatel a účinné ochraněživotního prostředí. Rozvoj podněcující společenský proces učení a sebeorganizování v podmínkách environmentálních,ekonomických a sociálních limitů globální společnosti. Strategie ve svém celkovém pojetí vytváří základní rámecrealizace regionální politiky ČR jako svébytné národní regionální politiky členského státu EU i jako integrální součástiregionální politiky EU, které vůči sobě musí být komplementární.Při realisaci cílů a záměrů Strategie regionálního rozvoje ČR sehrává české vysoké školství a celá soustava časkéhoškolství vůbec dominantní úlohy.České vysoké školy a také střední školy ekonomického zaměření musejí resp. by měly na úsecích své vědecko –výzkumné působnosti: analyzovat a každoročně vyhodnocovat v rámci sledovaných odvětví (sektorů) ve své vědecké a výzkumnípůsobnosti regionální rozdíly a identifikovat negativní disparity, podílet se svou měrou a potencí na spolupráci s orgány obcí, měst a regionů, a zejména MMR a navypracování hodnotících, byť parciálních zpráv o realizaci Strategie regionálního rozvoje, zapracovávat do vlastních tez koncepcí, plánů a programů svého výzkumu stanovené cíle resortních politik ado takýchto koncepcí infiltrovat vlastní regionální přístupy s ohledem na realizaci cílů Strategie regionálníhorozvoje, ve vlastních vědeckých a výzkumních programech aplikovat regionální diferenciaci pobídek s cílem sníženínežádoucích regionálních disparit a posílení rozvojového potenciálu regionů se soustředěnou podporou státu, presentovat veřejně zistěna výsledky vlastního vědeckého výzkumu a poukazovat na možná opatření k podpořeúzemí vyžadujících specifickou podporu vymezených subjektů.ZÁVĚRVe svém příspěvku jsme se zaměřili na stručnou presentaci současného stavu rozvoje regionů ČR a to zejména v oblastistavebnictví, infrastruktury a dopravy a nastínění možných východisek do dalšího období, včetně možné pomoci zestrany vysokého školství a školství obecně.Z analýzy hlavních faktorů regionálního rozvoje vyplývá, že v oblasti silných stránek i nadále platí, že jednou z opravdusilných stránek regionálního rozvoje ČR je kvalifikovaná a i nadále relativně levná pracovní síla. Zároveň se však„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.162


postupně ukazuje, že v některých částech jednotlivých krajů se v důsledku rozvoje nových podnikatelských aktivitspojených s přílivem přímých zahraničních investic začíná nedostávat určitých typů pracovních sil (podle kvalifikace).K dalším hlavním prvkům v oblasti silných stránek lze zařadit právě již naznačený rozvoj výrobních kapacit spojenýchs realizací přímých zahraničních investic, což souvisí s reálně existující širokou nabídkou ploch pro rozvoj podnikánív jednotlivých regionech. Tento rozvoj vytváří předpoklady pro vytváření nových vazeb s tuzemskými podnikatelskýmisubjekty a jejich potenciální budoucí se prosazení na zahraničních trzích. I zde lze identifikovat jednu z příčindynamického rozvoje sektoru malého a středního podnikání v ČR do vzniku světové hospodářské krize. Tradičně silnéstránky regionálního rozvoje lze identifikovat v oblastech, které jsou spojeny s kulturním dědictvím či přírodnímpotenciálem v jednotlivých regionech v ČR.V oblasti slabých stránek lze identifikovat především několik základních problémových skupin. V první řadě se jednásoučasnou krizy a o ty slabé stránky, které svým charakterem i nadále brzdí rozvoj podnikatelských aktivit, např.komplikace spojené se samotným zahájením podnikatelských aktivit. Za druhé jde o slabé stránky spojené s nedostatkyv různých oblastech infrastruktury, např. dopravní či komunikační. Za třetí jsou to slabé stránky spojené s fungovánímtrhu práce, např. nízká mobilita pracovní síly, problémy s bydlením apod. Specifický problém v této části SWOTanalýzy potom představuje celkově nízká úroveň podpory rozvoje vědy a výzkumu, včetně školství, spoluprácevýzkumných institucí a podnikatelských subjektů a znalostní ekonomiky obecně.Po provedené analýze jsme dospěly k názoru, že zejména malé a střední firmy mají ještě velké problémys financováním svých aktivit v oblasti stavebnictví a podílu na výstavbě infrastruktury v ČR. Zejména využití fondů zEU, které jsou nadále pro většinu malých a středních firem málo dostupné z důvodu nadměrného papírování,jazykových bariér a jiných legislativních opatření, které zvýhodňují zejména velké firmy. Proto by bylo do budoucnapřínosné, aby pro malé a střední firmy byly vytvořeny poradenská centra, jak dosáhnout co nejefektivněji nejen naprostředky z EU, ale i na prostředky z fondů jednotlivých ministerstev z ČR. Tyto centra by měly působit v organizačnía institucionální síti vysokých škol.SEZNAM INFORMAČNÍCH ZDROJŮPrameny 1. řádu:[1] Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon,[2] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích,[3] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích,[4] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,[5] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,[6] Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje,[7] Nařízení vlády č. 249/2002 Sb.,Prameny 2. řádu:[8] DUBOVEC, J. Makroekonomie, EPI, 2005.[9] HLAČINA, T. Veřejné finance, EPI, 2004.[10] KRATOCHVÍL, O. Management, EPI, 2005.[11] MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů, Praha : Grada, 2006.[12] PLOS, J. Stavební zákon v praxi, Praha : Grada, 2006.[13] PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů, Praha : Grada, 2006.[14] REŽŇÁKOVÁ, M. Efektivní financování rozvoje podnikání, Praha : Grada, 2006.[15] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika, Praha : Grada, 2006.[16] SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení, Praha : Grada, 2006.[17] VILAMOVÁ, Š. Čerpáme finanční zdroje EU, Praha : Grada, 2006.Prameny 3. řádu:[18] http://www.mpo.cz[19] http://www.mmr.cz[20] http://www.mf.cz[21] http://www.mv.cz[22] http://www.mpsv.cz[23] http://www.mzp.cz[24] http://www.mze.cz„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.163


ADRESA:Bc. Tomáš KrejčaEvropský polytechnický institut, s. r.o.Osvobození 699686 04 KunoviceČeská republikaE-mail : epi@edukomplex.cznpor. Mgr. Kristína KrálikováKatedra hraničnej a cudzineckej polícieAkadémia Policajného zboruSklabinská 1835 17 BratislavaSlovenská republikaE-mail: kristina.kralikova@minv.skDo této skupiny patří i tzv. drobné podnikání – OSVČ, firmy do 10 zaměstnanců„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.164


FORMY SPOLUPRÁCE PODNIKU A MIMOVLÁDNEJ NEZISKOVEJ ORGANIZÁCIE1 Milan Kubina, 1 Viliam Lendel1 Žilinská univerzita v ŽilineAbstrakt: A non-profit organization is a legally constituted organization whose primary objective is tosupport or to actively engage in activities of public or private interest without any commercial or monetaryprofit purposes. Non-profit organizations are active in a wide range of areas, including the environment,humanitarian aid, animal protection, education, the arts, social issues, charities, early childhoodeducation, health care, politics, religion, research, sports or other endeavors. This article deals withindividual forms of cooperation of companies and non-governmental, non-profit organizations.Kľúčové slová: region, regional development, company, non-governmental non-profit organization,sponsoring, partnership1. ÚVODSpoločenská angažovanosť alebo zapojenie sa do podpory komunity vychádza z predpokladu, že firmy pôsobia v istomprostredí, v istej komunite, ktorej zdroje využívajú a v ktorej si vytvárajú vzťahy nielen s vlastnými zákazníkmi alebododávateľmi či konkurentmi, ale aj s vlastnými či potenciálnymi zamestnancami, miestnymi orgánmi verejnej správy,vzdelávacími inštitúciami, občianskymi aktivitami apod. Firma využíva zdroje komunity, a preto by mala spätneprispievať k jej ďalšiemu rozvoju.Zapojenie sa firmy do podpory miestnej komunity sa okrem spolupráce s miestnymi inštitúciami verejnej správy čipodpory jednotlivcov sústreďuje najmä na spoluprácu s neziskovým sektorom, mimovládnymi neziskovýmiorganizáciami (MNO). Podnikateľský sektor sa vyznačuje profesionálnym prístupom, know-how a manažérskymizručnosťami, disponibilitou zdrojov, kým pre MNO sú okrem ich flexibility, inovatívnosti a efektívnosti, ktoré majúspoločné s firmami, charakteristické predovšetkým dobrovoľnícke zapojenie sa ľudí, aktivita, motivácia a presvedčenieo nejakých hodnotách.Vstupovanie do vzťahov so subjektmi iných sektorov vo väčšine prípadov má čisto komerčný zámer – prostredníctvompropagácie takejto podpory sa firmy môžu snažiť o lepší imidž v očiach zákazníka, odlíšenie sa od konkurencie čispoluprácou s MNO získať iný prínos pre svoje podnikanie. Motív získania nových zdrojov z EÚ častokrát prináša novépríležitosti aj pre tvorbu zložitejších a dlhodobejších medzisektorových partnerstiev.2. FORMY SPOLUPRÁCE FIRMY A MNOCharakter vzťahov, ktoré medzi týmito dvoma subjektmi rôznych sektorov môžu vzniknúť, majú rôznu podobu. Môžeísť o jednosmerný vzťah, a to buď od firmy smerom k neziskovej organizácii (zväčša ide o nejakú formu podpory preMNO bez spätného prínosu), alebo od neziskovej organizácie smerom k firme (napr. kontrola niektorých firiem zostrany MNO pri znečisťovaní životného prostredia či boji proti korupcii). Vzájomné pôsobenie medzi firmou a MNOmožno nájsť pri kontraktoch medzi týmito subjektmi, dodávke tovarov a služieb, realizácii spoločných projektov, akcií,stretnutí, tréningov, poskytovaní vzdelávania, odbornej a metodickej pomoci, vzájomnej výmeny informácií čiskúseností apod. Špecifickými sú situácie, kedy si firma založí vlastnú neziskovú organizáciu (napr. podnikovúnadáciu) či naopak, keď MNO pristúpi k založeniu vlastného podnikateľského subjektu. Čo sa týka charakteru zdrojov,ktoré sú obsahom tejto spolupráce, možno ich rozčleniť na: [1] finančné (peňažné prostriedky) a nefinančné zdroje (vecné dary, čas, informácie, know-how, dobrovoľnícka práca, myšlienky, apod.).Ich výmena môže pritom nastávať vo forme daru, grantu, príspevku, dotácie apod. Spolupráca podnikateľskéhosubjektu a neziskovej organizácie môže mať vo svetle načrtnutých motivácií a vzťahov viacero podôb: [1] podnikové darcovstvo, sponzoring, vedenie kampaní, dobročinný marketing a strategické partnerstvá pri komunitnom rozvoji.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.165


2.1 PODNIKOVÉ DARCOVSTVOPri podnikovom darcovstve je firma ochotná venovať nejaké vlastné zdroje na podporu verejnoprospešného alebovzájomne prospešného účelu (občianska iniciatíva, neformálna skupina, neziskový projekt, mimovládna neziskováorganizácia apod.). Kľúčovým pritom zostáva fakt, že k tejto podpore zo strany firmy dochádza bez nároku na nejakúprotislužbu, protiplnenie zo strany neziskovej organizácie.Poskytovanie finančných prostriedkov pre MNO môže mať viaceré podoby. Najčastejším a zároveň najjednoduchšímspôsobom je poskytnutie peňažného daru. Pre firmy, ktoré sa spoločensky angažujú, je dôležité spolupracovať s takýmiorganizáciami, ktoré istým spôsobom zodpovedajú ich postaveniu a odboru podnikania, produktom, cieľovýmskupinám, a pod.Inou formou poskytnutia prostriedkov pre MNO sú zrážky zo mzdy. Ide o mechanizmus, ktorého prostredníctvom môžuzamestnanci firmy darovať peniaze organizáciám podľa svojho výberu priamo, a to tak, že im tento príspevokautomaticky zamestnávateľ strhne zo mzdy. Tento systém je jednoduchý na administrovanie, podporuje tímovúspoluprácu, pracovnú morálku zamestnancov a pomáha k propagácii firmy ako zodpovedného občana a starostlivéhozamestnávateľa v komunite.Firmy môžu taktiež spolupracovať s existujúcou nadáciou, ktorej zveria svoje prostriedky na administrovanie. Takétonadácie väčšinou disponujú dobre zavedeným menom a postavením v neziskovom sektore, majú dostatočný odbornýpotenciál a s darcovstvom svoje cenné skúsenosti. Podnikateľským subjektom ponúkajú možnosť otvoriť si v ichnadácii nadačné fondy, ktoré sa môžu zamerať na verejnoprospešnú podporu výhradne podľa špecifikácií a účelustanovených firmou.Ak chce firma orientovať svoju podporu adresne na určitú komunitu, spolupráca s komunitnou nadáciou je pre ňu veľmivýhodný spôsob, ako tak efektívne urobiť. Inou mierou zaangažovania sa firmy do podpory komunity môže byťzaloženie vlastnej podnikovej nadácie alebo neinvestičného fondu. Rizikom v takomto prípade môže byť chýbajúceknow-how a skúsenosti pri podpore organizácií v neziskovom sektore.Nefinančná podpora môže mať viacero podôb – vecné dary, dobrovoľníctvo a účasť zamestnancov na práci MNO,zdieľanie skúseností a profesionálna pomoc, členstvo v správnych radách neziskových subjektov. Pri vecných darochposkytujú firmy svoje hmotné či nehmotné aktíva, napr. výrobky, služby, nadbytočné zariadenia, vyradené počítače čipriestory za zľavnený prenájom, vlastné dopravné prostriedky apod. Riziko pre neziskovú organizáciu môže nastať vsituácii, keď im firma ponúka veci, ktorých sa sama potrebuje zbaviť a pre MNO sa môžu v konečnom dôsledku staťnadmernou záťažou. [1]Zapájanie vlastných pracovníkov do práce pre neziskovú organizáciu, či už vo forme dobrovoľníckej práce,spolurozhodovania o podpore, odovzdávania skúseností alebo účasti v správnej rade, môže byť veľmi prínosné pre obestrany – firmy nestojí veľa prostriedkov, pre organizáciu je to veľká pomoc a pozitívny prínos zanecháva aj lepšiamotivácia pracovníkov z dobrého pocitu či ich zvýšená lojalita voči zamestnávateľovi, väčšia publicita a pozitívnyohlas okolia.2.2 SPONZORINGInou formou spolupráce firiem a MNO môže byť klasický komerčný vzťah na báze sponzoringu. Týmto protiplnením jezväčša záväzok MNO poskytnúť firme nejakú formu zviditeľnenia, reklamy, zabezpečiť firme v súvislosti s jejpodporou pre projekt publicitu (na letákoch, banneroch, plagátoch, na štadióne apod.) či poskytnúť nejaké oprávnenie(napr. na televízny prenos). Sponzoring sa na rozdiel od darcovstva väčšinou opiera o marketingové rozpočty a jevnímaný ako investícia do komunikácie. Uplatňuje sa napríklad pri podpore športových aktivít a klubov, spoločenskýcha kultúrnych podujatí, benefičných koncertov, televíznych programov, mediálnych vystúpení a pod. [1]Pozitívnym dopadom sponzorovania zo strany podnikateľských subjektov sú zdroje, ktoré prichádzajú do finančnepodvyživených oblastí, ktoré sú pre firmy zaujímavé z hľadiska komunikácie s cieľovými skupinami.2.3 VEDENIE KAMPANEĎalšou formou vzájomnej spolupráce môže byť spoločné vedenie kampane. Dosahovanie spoločenskej zmeny,presadzovanie nejakej hodnoty, správania sa verejnosti či uspokojovanie nejakej potreby, ktoré sú poslaním a náplňoupráce MNO, sa častokrát spája s rôznymi formami vedenia kampaní a získavania širšej podpory. Firmy sa môžu zapojiťdo vedenia kampaní za nejakú spoločenskú zmenu alebo na získavanie prostriedkov pre riešenie určitého problému,pričom môžu využiť svoje kontakty v podnikateľskom či verejnom sektore. Vedenie kampane môže zahŕňať napr.lobovanie v parlamente a verejných inštitúciách, získavanie podpory od iných organizácií a jednotlivcov, prácu s„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.166


médiami, organizovanie rôznych eventov, poukazovanie na problémy, individuálne prípady s cieľom upriamiťpozornosť verejnosti, informačné kampane apod. Verejným spájaním sa s kampaňou môže firma podporovať svoj imidža rozšíriť ho o etický rozmer. Riziko môže nastať v prípade negatívnej publicity, ktorú môže kampaň vo verejnostivyvolať.2.4 DOBROČINNÝ MARKETINGVyššiu úroveň spolupráce predstavujú partnerstvá medzi firmami a neziskovými organizáciami, ktoré fungujú nakomerčnejšom princípe tzv. dobročinného (cause-related) marketingu (CRM). Je to strategická marketingová formaspolupráce, pri ktorej neziskový subjekt poskytuje svoje meno, imidž, etiketu alebo logo (licenciu) na spoločenskúpodporu nejakej firmy alebo predaja jej výrobku či služby. Firma či podnik za to poskytuje neziskovému subjektu určitúodplatu, percentuálny podiel z predaja každého produktu, čas či iné nepeňažné plnenie, napr. šírenie informovanosti ospoločenskom probléme. Motívy takejto spolupráce sú predovšetkým marketingové, ide o rozšírenie marketingovéhomixu spoločnosti, firma nimi dosahuje marketingové ciele a spoločenská angažovanosť je v tomto prípadepredovšetkým predmetom komunikácie so zákazníkom, posilňovania značky a nástrojom pre budovanie konkurenčnejvýhody, odlíšenia sa na trhu. Podporuje aj lojalitu zamestnancov a predovšetkým zákazníkov. CRM kampaň ponúka preMNO alternatívny zdroj financovania, pre firmu je zaujímavým marketingovým nástrojom. [1]2.5 STRATEGICKÉ PARTNERSTVÁ V KOMUNITNOM ROZVOJIPravdepodobne najintenzívnejšiu formu spolupráce neziskovej organizácie a podnikateľského subjektu predstavujústrategické partnerstvá v oblasti komunitného a regionálneho plánovania a rozvoja. Tie sa rozvíjajú aj v súvislosti smožnosťou využívania prostriedkov európskych štrukturálnych fondov, pre ktorých čerpanie je medzisektorováspolupráca kľúčovou podmienkou. Okrem podnikateľského a neziskového sektora sa do nej zapájajú aj orgányverejného sektora (samosprávy a štátnej správy), občianske skupiny, akademické a výskumné inštitúcie, cirkvi,záujmové združenia a pod. Hlavným motívom, prečo vstupovať do takejto formy spolupráce, je rozvoj celej komunity,synergický efekt zo spájania zdrojov a kapacít v komunite a dosahovanie cieľov, ktoré by inak jednotliví partnerinemohli dosiahnuť samostatne.Partnerstvo, ktoré je dobrovoľným vzťahom dvoch alebo viacerých rovnocenných subjektov, by sa malo vyznačovaťdlhodobosťou a hlbšou mierou spolupráce ako pri predchádzajúcich formách, čoho predpokladom sú predovšetkýmspoločná dôvera, ale aj intenzívna komunikácia, vymieňanie informácií, spoločné rozhodovanie, riešenie konfliktov anapĺňanie spoločného záujmu.Dlhodobé budovanie vzťahov medzi firmami, neziskovými organizáciami a orgánmi verejnej správy vytvára väčšípriestor na dôveru a spoluprácu, umožňuje firme sledovať a hodnotiť dopady podpory pre MNO efektívnejšie.Dlhodobejšia podpora všeobecne prináša efektívnejšie riešenia, ako sú tie jednorazové. Ak takéto partnerstvá fungujú,pre komunitu môžu byť výrazným prínosom, ktorý napomáha rozvoju infraštruktúry, sociálno-ekonomickému rozvoju,budovaniu komunitnej identity a občianskej spoločnosti. Riziká môžu nastať pri návratnosti investícií do partnerstva,ktoré môže viesť i k zníženej ekonomickej efektívnosti či nižšej konkurencieschopnosti. Pre MNO umožňuje takátodlhodobá spolupráca strategickejší prístup, väčšiu profesionalitu a nové zdroje.3. PRÍNOSY A RIZIKÁ PRE FIRMY A NEZISKOVÉ ORGANIZÁCIE ZO VZÁJOMNEJ SPOLUPRÁCESpolupráca s partnermi z neziskového sektora môžu mať pre firmy rôzne prínosy. Zapojenie sa do partnerstva s MNOmôže zvýšiť povedomie o firme medzi cieľovými skupinami, podporiť pozicioning značky a jej odlíšenie sa odkonkurencie. Môže byť prostriedkom budovania konkurenčnej výhody cez podporu imidžu značky a dôveryhodnostipodniku, zlepšenia publicity a reputácie firmy. Tá v konečnom dôsledku vedie k budovaniu pozitívneho vzťahuzákazníkov a podpory ich lojality. Tieto kategórie majú priamy vplyv aj na výšku predaja, prípadne rozšírenie odbytu nanové trhy – prostredníctvom zapojenia sa do komunity možno objaviť nové príležitosti na trhu a priniesť nové produktynovým zákazníkom. [1]Vo vzťahu k vlastným zamestnancom podporujú komunitné programy motiváciu a pracovnú morálku, budujú ichpozitívny vzťah k zamestnávateľovi a zvyšujú sa aj predpoklady na zotrvanie vo firme, čím môže dôjsť k zníženiunákladov na získavanie a zaškolenie nových zamestnancov. Zapájaním sa do dobrovoľníckych aktivít zamestnancizískavajú nové zručnosti a skúsenosti. Firma s pozitívnymi vzťahmi a dôverou v komunite si vytvára aj lepšiepredpoklady pre riadenie rizika a prípadnú krízovú komunikáciu, ku ktorej by mohlo dôjsť napr. v prípade nehôd,podozrení, obvinení či negatívnej publicity.Ak podnikateľský subjekt vstupuje do takejto spolupráce s prehnanými očakávaniami, ktoré sa nepodarí naplniť, môžeto viesť k zbytočnému sklamaniu a mrhaniu prostriedkov. Zvýšené náklady môžu nakoniec viesť aj k zníženiu„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.167


ekonomickej efektívnosti a v konečnom dôsledku aj zníženiu konkurencieschopnosti. Ak sa firma zaviaže k nejakémudlhodobému záväzku a zrazu nebude mať možnosť tento svoj záväzok splniť, môže to ohroziť jej reputáciu. Menofirmy sa môže dostať do negatívneho svetla aj v prípade nejakého škandálu či obvinenia (napr. zo zneužitia peňazí),ktoré sa vyskytnú na strane partnera z neziskového sektora (pri jeho činnosti, pri vedení kampane apod.).Podnikateľský sektor prináša pre MNO nové a stabilnejšie zdroje. Spoluprácou získavajú okrem zdrojov aj možnosťučiť sa od partnera, získavať nové skúsenosti a zručnosti, pre organizáciu nové know-how či technológie. Partnerstvázároveň vyvíjajú tlak na to, aby sa vo svojej práci a jej výstupoch profesionalizovali, aby pristupovali k napĺňaniu svojejmisie strategickejšie, dlhodobo plánovali a riadili svoje vzťahy a spoluprácu s okolím. Spoluprácou s viacerýmipartnermi v komunite, aj firmami, sa MNO darí upriamiť pozornosť na istý spoločenský problém či potrebu, čo jeprvým predpokladom jeho riešenia. [1]Je možné, že z hľadiska zdrojov silnejší partner ňou bude chcieť manipulovať, či dokonca zneužívať (napr. si podporouchce zlepšiť pošramotený imidž, bude tlačiť na nadmiernu medializáciu svojej značky). Riziko na strane MNO môžebyť v podcenení toho, čo do partnerstva s firmou prinášajú, nedocenenie vlastnej hodnoty. Ďalšie riziko prinášaspojenie s firmou, ktorá sa môže dostať do negatívnej publicity a tento obraz sa môže preniesť aj na partnera z druhéhosektora. Medzisektorová spolupráca a partnerstvá si vyžadujú u partnerov dostatočné kapacity a neziskové organizácienimi niekedy nedisponujú, resp. sú dlhodobo preťažené, čo má potom dopad aj na dosahovanie cieľov, kvaliturealizácie projektu a očakávaných výstupov. Veľké rezervy majú aj v profesionalite, v prístupe k biznisu, prezentácii akomunikácii, budovaní vlastnej značky, transparentnosti a dôveryhodnosti.4. ZÁVERZapojenie sa podnikateľského subjektu do podpory komunity a partnerská spolupráca s mimovládnou neziskovouorganizáciou napomáha zlepšeniu technickej infraštruktúry komunity, miestnemu ekonomickému a sociálnemu rozvoju,zlepšeniu stavu životného prostredia.Túto spoluprácu sprevádzajú aj riziká, ktoré vyplývajú z rôznych hodnotových systémov a kultúr sektorov, konfliktuposlania a aktivít jednotlivých subjektov. Veľkou bariérou môže byť nedostatok informovanosti o partneroch, rezervyvo vzájomnej komunikácii a z toho vyplývajúca nedostatočná dôvera, vzájomné nepochopenie a pretrvávajúcepredsudky. Rizikovým elementom je nerovnovážne postavenie partnerov, ktorí sú rôznej veľkosti, majú rôzne kapacitya skúsenosti, a z toho vyplýva možnosť vzájomnej manipulácie či dokonca ohrozenia dobrého mena a imidžu. Krokomk zlyhaniu medzisektorovej spolupráce je aj nedostatok strategického prístupu a času na oboch stranách, nedostatočnáprofesionalita a amaterizmus či z nejakého záväzku (napr. zmluvy) vyplývajúce obmedzenia spolupráce s ostatnýmipartnermi. Príčinou nefungujúcej spolupráce môže byť aj nesplnenie dohodnutých cieľov či konflikty. Tie môžuvzniknúť z rozdielnosti cieľov a súperenia medzi partnermi, nedodržania sľubov, nevyjasneného rozdeleniakompetencií a zodpovedností či porušovania dohodnutých pravidiel.LITERATÚRA[1] MARČEK, E. Spoločensky zodpovedné podnikanie a podpora komunity. Dostupné na internete:http://www.panet.sk/sk/dokumenty/text_podpora_komunity.pdf[2] IVANIČKOVÁ, A. Regionalizácia a priestorová organizácia regionálneho rozvoja. EKONÓM. Bratislava :2005.[3] LISÝ, J. a kol. Ekonómia v novej ekonomike. Bratislava : Iura Edition, 2005. ISBN 80-8055-076-X.[4] PAULIČKOVÁ, R. Regionálny a mestský marketing. Bratislava : EUROUNION. 2005. ISBN 80-88984-72-6.[5] Grantová a operačná činnosť nadácií. Dostupné na internete: http://www.panet.sk/sk/projekty/2_nadacie.pdf[6] ĎAĎO, J.; LAŠŠÁK, V.; LALÍK, V. Marketing územia. Pre štátnu a miestnu správu. Metodická príručka.Bratislava: Ústav vzdelávania a služieb Bratislava : 2002. ISBN 80-89073-03-04.KONTAKTYIng. Milan Kubina, PhD.Katedra manažérskych teóriíFakulta riadenia a informatikyŽilinská univerzita v ŽilineUniverzitná 8215/1010 26 ŽilinaSlovenská republikaemail: Milan.Kubina@fri.uniza.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.168


Ing. Viliam LendelKatedra manažérskych teóriíFakulta riadenia a informatikyŽilinská univerzita v ŽilineUniverzitná 8215/1010 26 ŽilinaSlovenská republikaemail: Viliam.Lendel@fri.uniza.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.169


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.170


VYHODNOCOVANIE VZDELÁVACÍCH AKTIVÍTAlžbeta KucharčíkováŽilinská univerzita v ŽilineAbstrakt: Evaluation shows how education contributes to business effectiveness and shows participantsthat they have a responsibility for achieving learning results and firm results. It helps decide priorities –which education activities contribute most to improved performance and identifies a better ways as tospend the firms money.Kľúčové slová: Vyhodnocovanie podnikového vzdelávania, kritériá, model, metódy, prínosy, náklady.ÚVODPo vstupe Slovenska a Českej republiky do Európskej únie (EÚ) vznikla pre súkromný i verejný sektor možnosťzískavania finančných zdrojov z fondov EÚ. Vysoké školy ako inštitúcie, ktoré realizujú vzdelávacie a výskumnéaktivity, majú možnosť realizovať tieto aktivity nielen na pôde VŠ v rámci vysokoškolskej výučby, ale často participujúna príprave a realizácii vzdelávacích programov v podnikoch v rámci tzv. podnikového vzdelávania, čím zároveňprinášajú pre školy dodatočné finančné zdroje. Výhodou je pritom skutočnosť, že učitelia fungujú v reálnompodnikovom prostredí a získané skúsenosti môžu uplatniť pri výučbe študentov, a môžu tak oživiť i zatraktívniťvýučbu. Pri tvorbe a realizácii podnikových vzdelávacích programov sa však často zabúda na najdôležitejšiu fázupodnikového vzdelávania, a to na proces vyhodnocovania.VYHODNOCOVANIE VZDELÁVANIAProces vyhodnocovania vzdelávania slúži k zisteniu, či malo dané vzdelávanie zmysel, a to ako z hľadiska dosiahnutiastanovených cieľov, tak i z hľadiska vzájomného vzťahu prínosov a nákladov. Ide o spätnú väzbu týkajúcu sa účinkovvzdelávacieho programu alebo jeho jednotlivých aktivít.Prínosy prepodnikCielevzdelávaniaVyhodnocovanievzdelávaniaVýstupyvzdelávaniaPlánovanievzdelávaniaRealizáciavzdelávaniaObr.1 Model nekonečného cyklu podnikového vzdelávaniaTradičný model procesu vzdelávania kladie vyhodnotenie na koniec celého cyklu podnikového vzdelávania. Uvedenýprístup prináša riziko v tom, že ak sa na začiatku realizácie celého cyklu podnikového vzdelávania nevenuje dostatokpozornosti príprave vyhodnocovania, môže sa stať, že na túto fázu nezostane dostatok času alebo ľudských, finančnýcha materiálnych zdrojov. V najhoršom prípade sa na túto záverečnú etapu môže úplne zabudnúť. Takýmto prístupom samôžu znížiť pozitívne efekty a efektívnosť celého vzdelávacieho procesu. Pri realizácii vyhodnocovania podnikovéhovzdelávania je vhodné vychádzať z predpokladu, že vyhodnocovanie nie je na konci, ale stredobodom vzdelávacíchaktivít. V praxi odporúčam uplatňovať „Model nekonečného cyklu podnikového vzdelávania“. V ňom je návrhvzdelávacieho programu založený na podnikových potrebách, ktoré sa automaticky zabudujú do kritérií vyhodnotenia.Takýmto spôsobom je vyhodnocovanie umiestnené do centra celého vzdelávacieho procesu.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.171


V procese podnikového vzdelávania by mal byť kladený dôraz na široké osvojenie si myšlienky vzdelávania.Vrcholový manažment, stredný manažment aj jednotliví pracovníci by mali byť všetci spoluzodpovední za efektívnosťrealizácie všetkých fáz vzdelávania. Stredný a top manažment by mal byť zasa spoluzodpovedný za prepojenievzdelávacích a podnikových cieľov. Týmto spôsobom sa môže zabezpečiť aj ich spoluzodpovednosť za čo najväčšieprínosy vzdelávania už od začiatku celého vzdelávacieho procesu. Kľúčovými subjektami vyhodnocovania by všakmal byť nielen vrcholový, stredný manažment a účastníci, ale i externí odborníci, prípadne interní a externí zákazníci,ktorí môžu zabezpečiť, že vzdelávanie skutočne dosiahne žiadané výsledky.ROZHODOVANIE O REALIZÁCII VYHODNOCOVANIAJedným z dôležitých predpokladov úspešnosti tejto fázy vzdelávacieho procesu je, aby vyhodnocovanie bolo plánovanéuž v dobe, kedy sú stanovované ciele. Musí sa teda stať súčasťou prvej fázy vzdelávacieho procesu – identifikácie aanalýzy vzdelávacích potrieb. Znamená to, že ciele vzdelávania by mali byť prepojené a v súlade s cieľmi podniku.Správne posúdenie efektov vzdelávania v procese vyhodnocovania je vo veľkej miere ovplyvňované zvolenýmikritériami vyhodnocovania. Pre zvýšenie objektívnosti a presnosti tohto procesu je vhodné vybrať vyšší počet kritérií.Obecne je možné kritériá vyhodnocovania rozdeliť do dvoch skupín. Vnútorné kritériá súvisia s obsahomvzdelávacieho programu. Môže to byť napríklad reakcia účastníkov, t. j. ich vlastné hodnotenie priebehu školenia. Totokritérium však nemusí byť najvhodnejšie, pretože nepostihuje kvalitu zručností, ani zmeny v pracovnom správaní.Vonkajšie kritériá sa vzťahujú k hlavnému cieľu celého vzdelávacieho procesu. Patrí k nim napríklad hodnotavýkonu, zmena v objeme predaja, zmena v nákladoch a merajú teda niektoré aspekty výkonu. Vonkajšie kritériáprinášajú dva druhy problémov. Obťažne sa merajú v rovnakých kvantifikovateľných jednotkách ako náklady a ťažkosa zisťuje, či zmeny vo výkone firmy boli spôsobené práve vzdelávaním.ŠESŤÚROVŇOVÝ MODEL VYHODNOCOVANIA VZDELÁVANIAV závislosti od použitých kritérií vyhodnocovania, prípadne ich vzájomnej kombinácie, boli navrhnuté a v praxi súpoužívané niektoré modely vyhodnocovania vzdelávania. V praxi je možné uplatniť model, ktorý pozostáva zo šiestichúrovní vyhodnotenia a zohľadňuje práve otázku efektívnosti vzdelávania i ďalších doplnkových efektov, ktorévzdelávanie prináša. Pri vyhodnocovaní sa postupuje od prvej úrovne smerom k najvyššej, šiestej.To, koľko úrovní sa pri vyhodnotení aplikuje, závisí od rozhodnutia a dohody lektorov a manažérov pri zohľadnenítakých determinantov ako je dĺžka trvania vzdelávacieho programu, predpokladaný počet účastníkov všetkých aktivítv rámci tohto programu, vypovedacia schopnosť a obsažnosť požadovaných informácií, náklady spojenés vyhodnotením, časová náročnosť, predchádzajúce skúsenosti s realizáciou akéhokoľvek typu vyhodnotenia, cielevzdelávania, podnikové ciele atď.Akýkoľvek model vyhodnocovania vzdelávania je aplikovateľný jedine s použitím konkrétnych metód alebo techník.Výber konkrétnych metód, ktoré budú použité na daných úrovniach procesu vyhodnocovania vzdelávania, jedeterminovaný takými faktormi, ako je napríklad: časová náročnosť procesu vyhodnocovania subjekty, ktoré spracujú a využijú výsledky vyhodnotenia objekt vyhodnotenia a ciele jednotlivých vzdelávacích aktivítvedomostná, profesijná, funkčná štruktúra účastníkov a ich početúroveň vedomostí lektorov o použiteľných metódach a modeloch vyhodnocovania a potrebné skúsenostís používaním týchto nástrojov.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.172


6. Doplnkové efekty vzdelávania5. Hodnotenie efektívnosti investície dovzdelávania4. Zmena vo výkonnosti podniku3. Zmena v individuálnej pracovnejvýkonnosti2. Zmena vo vedomostiach a zručnostiach1. Reakcia účastníkovObr.2. 6-úrovňový model procesu vyhodnocovania vzdelávaniaREAKCIA ÚČASTNÍKOV – ÚROVEŇ 1Prvá úroveň zisťuje reakciu účastníkov na jednotlivé vzdelávacie aktivity, a to jednak okamžite po realizácii týchtoaktivít, jednak s určitým časovým odstupom. Táto základná úroveň vyhodnocovania odhaduje, či ľudia cítia, že učebnáskúsenosť je pre nich ako individuality prínosom. Nezisťuje sa, či učenie bude využité priamo v práci. Ak všakvzdelávanie naplní individuálne očakávania účastníkov, zvýši sa ich motivácia k učeniu a oveľa radšej budú prijímať aimplementovať všetko nové, čo im vzdelávanie poskytne.Výsledky vyhodnotenia poskytujú informácie o prínosoch, ktoré vzdelávanie dalo jednotlivým účastníkom i doplnkovéinformácie vedeniu podniku o úrovni vedenia vzdelávacej akcie zo strany lektorov alebo o prístupe účastníkovk vzdelávaniu. Pre lektorov má vyhodnotenie význam v tom, že sa dozvedia, či dostatočne zvládli vzdelávacie aktivitypo strane vedomostnej, prezentačnej, organizačnej, či dokázali v ich priebehu dostatočne reagovať na potreby apríspevky účastníkov a do akej miery sa navzájom dopĺňali.Pre vyhodnotenie jednotlivých aktivít v priebehu vzdelávania je možné použiť nasledovné metódy: prehodnotenieaktivity - kedy lektori formou vhodne zvolených otázok, dotazníka, akčných plánov, videoreflexie zisťujú, čoúčastníkom uskutočnená aktivita dala pre ich osobný rozvoj a ako sa niektoré princípy dajú uplatniť v ich práciv prospech rozvoja celej firmy.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.173


ZMENA VO VEDOMOSTIACH A ZRUČNOSTIACH – ÚROVEŇ 2Na druhej úrovni sa odhaduje zmena v náraste vedomostí a zručností účastníkov. Často sa neodhadne, či naučené budealebo nebude relevantné pre prácu jednotlivca, ale dôležité je, že pomôže nárastu jeho výkonnosti. Nástroje použiteľnéna tejto úrovni sú písané, praktické a sebahodnotiace testy, dotazníky a štruktúrované rozhovory. Vyhodnotenie natejto úrovni je jednoduchšie, ak je v podniku jasná zvyčajná alebo aktuálna úroveň zručností a vedomostí jednotlivcov.Toto je možné zistiť prostredníctvom procesu identifikácie a analýzy vzdelávacích a ostatných potrieb firmy. Nástrojesú však použiteľné aj bez určenia tejto východiskovej úrovne.ZMENA V INDIVIDUÁLNEJ PRACOVNEJ VÝKONNOSTI – ÚROVEŇ 3Na tretej úrovni sa zisťuje, či zmena v zručnostiach a vedomostiach prispela aj k nárastu individuálnej pracovnejvýkonnosti, teda či naučené účastníci aj aplikovali vo svojej praxi. Cyklus vzdelávania je založený na predpoklade, žebude pomáhať pracovníkom, ktorí majú v súčasnosti, alebo sa predpokladá, že v blízkej budúcnosti budú mať nejakýproblém s výkonom. Pracovníci môžu mať problém s dosahovaním výkonu, ak existuje rozdiel medzi ich výsledkami apožadovanými štandardami.Cieľom tretej úrovne vyhodnocovania je zisťovanie dopadu učebných aktivít na individuálnu pracovnú výkonnosť.Navrhované metódy, použiteľné na tejto úrovni vyhodnocovania účinkov vzdelávania, sú dotazníky pre účastníkov aich nadriadených, štruktúrovaný rozhovor s účastníkmi i ich nadriadenými, 360°/180°/540° spätná väzba, získanákvalifikácia.Tretia úroveň vyhodnocovania vzdelávania predstavuje prvú úroveň, ktorá hodnotí skutočnú zmenu stavu vyvolanúvzdelávaním, pretože samotná spokojnosť účastníkov s rozvojovým programom alebo nárast vedomostí a zručností eštenemusí znamenať, že budú skutočne aplikované v praxi.ZMENA VO VÝKONNOSTI PODNIKU – ÚROVEŇ 4Cieľom aktivít na tejto úrovni procesu vyhodnocovania je poukázať na účinky vzdelávacieho programu na výkonnosťcelého podniku. Zhodnotenie výkonnosti podniku sa zakladá na takých faktoroch, ako je rentabilita, prínosz investovaného kapitálu, produktivita, kvalita, využitie aktív, podiel na trhu, porovnanie sa s konkurenciou, likvidita,dôveryhodnosť, imidž, stabilita, medziľudské vzťahy, podniková kultúra, vzťah k životnému prostrediu a celejspoločnosti. Ak sa nedokážu splniť požadované štandardy výkonu, môže to viesť k zmenám v manažmente, počte aštruktúre zamestnancov, v podnikových procesoch, atď. V krajnej miere, ak sa výkon v podniku nezvýši na potrebnúúroveň, hrozí bankrot. Podniky často volia nesprávnu stratégiu a pokusy zlepšiť výkonnosť bývajú zmarené snahouudržať na trhu produkty alebo služby aj napriek nižším výkonom. Samozrejme, uskutočňuje sa to na úkor spotrebiteľaa v konečnom dôsledku aj na úkor podniku a jeho zamestnancov. Na uvedenej úrovni sa získavajú a sledujú rôzneukazovatele, ktoré informujú o tom, aký je v podniku dosahovaný výstup, produktivita, priemerná mzda, početsťažností zákazníkov, spokojnosť zákazníkov, nepodarkovosť, konflikty a čas potrebný na zavedenie zmenyv organizácii.Pre túto úroveň hodnotenia je možné použiť nasledovné metódy: analýza účinkov, trendová analýza, štruktúrovanérozhovory s vrcholovými manažérmi, kontrolné skupiny. Čím je tesnejšie prepojenie cieľov vzdelávania na riešenieproblémov vo výkone organizácie, tým sú účinky vzdelávania jasnejšie.HODNOTENIE EFEKTÍVNOSTI INVESTÍCIÍ DO VZDELÁVANIA – ÚROVEŇ 5Sledovanie tejto úrovne vyhodnotenia je pre realizáciu investícií do ľudského kapitálu kľúčové. Je totiž veľmiproblematické presviedčať majiteľov firiem alebo manažérov o tom, ako je vzdelávanie ich pracovníkov veľmi dôležitéa prínosné pre firmu ako celok, ak nie sú tieto tvrdenia podložené aj adekvátnymi kvantitatívne vyjadrenýmiinformáciami.NÁKLADY VZDELÁVANIANáklady organizácie na vzdelávacie aktivity by mali zahŕňať prostriedky vynaložené na tvorbu a realizáciuvzdelávacieho programu, pričom zahŕňajú: odmeny lektorov a prípadne ďalších externých konzultantov – obsahujú mzdu, poistné platby, cestovné,stravné náklady na materiál – písomné materiály a pomôcky, pracovné zošity, kopírovanie náklady na zariadenie – video, kamera, počítače, spätný projektor, filpchart, tabuľa a pod., a to vo formenákupu alebo prenájmu prevádzkové náklady – platby za teplo, svetlo, elektrinu, ak sa vzdelávanie realizuje v priestoroch firmy alebopriamo na pracovisku, prípadne nájomné, ak vzdelávanie prebieha mimo firmy„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.174


administratívne náklady – náklady spojené s organizáciou a zabezpečením vzdelávacej aktivityubytovanie, cestovné, stravné prípadne ďalšie náklady na doplnkové služby pre účastníkovalternatívne náklady – náklady, ktoré by mohli byť vynaložené na iné vhodné aktivity, ak by sa vzdelávanienerealizovalo, málokedy sa však skutočne vyčísľujúnáklady účastníkov spojené s ich neprítomnosťou na pracovisku počas vzdelávania – v zásade ide o nákladyspojené s ohodnotením toho, čo pracovník počas vzdelávania nevyprodukoval. Ťažko sa vyčísľujú, pretožepodstata práce mnohých pracovníkov je rôzna. Možný spôsob výpočtu je prostredníctvom ušlej mzdy.Uvedené náklady je možné tiež sledovať podľa druhov (spotreba materiálu, služby, mzdové náklady, odpisyinvestičného majetku, prevádzkové náklady), čiastkových vzdelávacích aktivít celého vzdelávacieho programu(tréning komunikácie, jazykové školenie, IT vzdelávanie …) alebo jednotlivých fáz vzdelávacieho procesu(identifikácia vzdelávacích potrieb, plánovanie, realizácia, vyhodnotenie).ÚŽITKY (PRÍNOSY) VZDELÁVANIAÚžitky (prínosy) vzdelávania je možné rozdeliť podľa toho, komu tieto prínosy plynú, či jednotlivcovi, podniku alebocelej spoločnosti. Pre 5. úroveň modelu vyhodnotenia vzdelávania je dôležité venovať pozornosť úžitkom, ktorévzdelávanie prináša podniku ako celku. Tieto úžitky zahŕňajú: Lepšie využitie potenciálu pracovníkov - vzdelávanie pomáha jednotlivcom a celým pracovným tímom, aby sastali prispôsobivejší, flexibilnejší a všeobecne lepšie schopní spĺňať požiadavky týkajúce sa zvyšovaniavýkonnosti. Lepšie využitie zariadení a systémov - je menej pravdepodobné, že pracovníci dokážu vyťažiť maximumz používaných technológií, ak nie sú o nich oboznámení a v danej problematike vzdelávaní. Veľmi často sastáva, že organizácie investujú podstatnú časť prostriedkov do vstupov bez toho, aby zobrali do úvahyproblémy, ktoré majú ľudia pracujúci s nimi a udržiavajúci dané zdroje. Zvýšenie výkonnosti - vzdelávanie môže priniesť podstatné zvýšenie návratnosti spotrebovaných zdrojov.Oblasti možných zlepšení sú výrobné procesy, administratívne procedúry, kvalita, bezpečnosť, spokojnosťzákazníka. Zníženie fluktuácie - pracovníci obvykle pozitívne reagujú na možnosti vzdelávania a rozvoja. Takýto prístuporganizácie zvyšuje jej imidž a priťahuje zamestnancov, ktorí majú vyššiu úroveň kvalifikácie a je vyššiapravdepodobnosť, že zostanú v podniku. Zvýšenie spokojnosti zákazníkov - často si zákazník ako prvý uvedomuje potrebu vzdelávania pracovníkov usvojho partnera a nerobí mu problém odísť ku konkurencii, ktorá dokáže lepšie a ochotnejšie splniť jehopožiadavky a uspokojiť potreby.Niektoré účinky možno len odhadovať, niektoré je možné kvantifikovať sprostredkovane, nepriamo, prostredníctvominých sledovaných kategórií. Napríklad spokojnosť zákazníkov sa dá posúdiť podľa počtu nových zákazníkov a poklesusťažností. Problémom ale môže byť prevod ukazovateľov na spoločnú peňažnú bázu. Pre uľahčenie riešenia problémupeňažného vyjadrenia úžitkov vzdelávania odporúčame použiť nasledovnú prevodovú schému: Identifikácia údajovej jednotky, napr. jedna sťažnosť zákazníka, jedna chyba a jej peňažné ohodnotenie. Zistenie zmeny vo výkonnosti, t. j. počet chýb alebo sťažností zákazníkov pred a po uskutočnenívzdelávacieho programu v porovnateľnom časovom období. Výpočet ročnej hodnoty úžitku.Výhodou tohto postupu je používanie terminológie bežnej pre finančné procesy v podniku. Získa sa tak vysoká mieradôvery u tých, ktorí pracujú s finančnými pojmami. Uľahčí sa tým zároveň argumentácia v prospech realizácieinvestícií do ľudského kapitálu firmy. Na druhej strane nevýhodou tohto prístupu môže byť časová náročnosť akomplikovanosť realizácie prevodov niektorých úžitkov vzdelávania na peňažnú bázu.DOPLNKOVÉ EFEKTY VZDELÁVANIA – ÚROVEŇ 6Informácie získané na tejto úrovni sú spojené predovšetkým s motivačnými prvkami a výsledky na tejto úrovnivyhodnotenia je možné považovať za doplnkové k zisteniam na predchádzajúcich úrovniach vyhodnocovaniavzdelávania. Môžu sa týkať napríklad fluktuácie, teda akým spôsobom a či si podnik dokáže udržať vyškolenýchpracovníkov. Podnik v tomto prípade hodnotí, či odchody pracovníkov sú spôsobené zamestnancami alebo podnikom aako dlho zamestnanci v organizácii pracovali. V čase, keď sa pracovník rozhodne odísť, treba získať a vyškoliť iného,takže posudzovanie a predvídanie odchodov zamestnancov je veľmi dôležité. Náklady súvisiace s odchodompracovníka predstavujú náklady spojené s náborom a výberom nového pracovníka i náklady spojené s poklesom výkonupočas doby neobsadeného miesta a zvláštne požiadavky zastupujúcich pracovníkov. Podniky považujú odchodypracovníkov za vážny problém, ktorý je nutné eliminovať. Zvlášť markantný je tento problém v prípade, keď z firmy„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.175


odchádzajú pracovníci, ktorí sa v minulosti zúčastnili finančne náročných vzdelávacích projektov. Náklady fluktuáciesú potom spojené aj s nákladmi, ktoré vznikli z dôvodu neodvedeného očakávaného vyššieho výkonu po absolvovanívzdelávania.Ďalšími kategóriami, ktoré je možné sledovať na 6. úrovni vyhodnotenia vzdelávania, môže byť: počet dnípráceneschopnosti, počet dní absencie, ochota ľudí prijať a prispôsobiť sa vo firme realizovaným zmenám,zdieľaná podniková kultúra. Všetky tieto kategórie odrážajú mieru spokojnosti pracovníka s prácou i firmou a ak savyvíjajú pre firmu negatívne, nesú so sebou dodatočné náklady a samozrejme nepriamo znižujú efektívnosť investíciído podnikového vzdelávania.Všetky úrovne vyhodnocovania vzdelávania tvoria postupné prepojenie. Vzdelávanie vyvoláva reakcie, ktoré vedúk učeniu, to zasa vedie k zmenám pracovného správania, ktoré smerujú k zmenám v organizačnej jednotke. Tietozmeny prispievajú k dosahovaniu konečných podnikových cieľov. Avšak akékoľvek prepojenie sa môže v niektorommieste narušiť. Napríklad školeným pracovníkom sa môže školenie páčiť, ale nič sa nenaučia. Môžu sa niečo naučiť, alenechcú, nemôžu alebo nemajú umožnené to aplikovať. Aplikujú nové poznatky, ale na pracovisku to stále nefunguje.Prináša to síce prospech na pracovisku, ale organizácia nedosahuje svoje ciele.Pri každom vzdelávacom programe nie je nevyhnutne nutné realizovať všetky úrovne hodnotenia. Závisí to od dĺžkyrealizovaného programu, počtu vyškolených pracovníkov, školených tém a okruhov. V každom prípade treba prihodnotení postupovať od najnižšej úrovne smerom nahor a pravidelné získavanie informácií o realizovanom vzdelávanímôže pozitívne ovplyvniť jeho výsledky.ZÁVERVyhodnotenie vzdelávania je integrálnou súčasťou vzdelávania. Ide o porovnanie cieľov (žiaduceho správania) avýsledkov (výsledného správania) vzdelávania, teda či a do akej miery splnilo vzdelávanie svoje ciele. Vyhodnocovaniebýva obťažné, pretože je ťažké definovať merateľné ciele a ešte ťažšie zhromaždiť informácie o merateľných prínosochvzdelávania. Musí sa zameriavať na jednotlivé podstatné body vzdelávacieho programu tak, aby sa v prípade nutnosti,mohli podniknúť kroky vedúce k revízii cieľov a obsahu programu, k zlepšeniu vzdelávania alebo k zabezpečeniuefektívnej aplikácie naučených poznatkov a získaných zručností.Príspevok bol napísaný v rámci riešenia grantových úloh VEGA: 1/0149/09 a 1/049/08POUŽITÁ LITERATÚRA:[1] VODÁK, J.; KUCHARČÍKOVÁ, A. Stratégia rozvoja ľudského potenciálu. Žilina : MTC, HQ Štúdio, 2005.ADRESA:doc. Ing. Alžbeta Kucharčíková, PhD.Katedra makro a mikroekonomikyFakulta riadenia a informatikyŽilinská univerzita v ŽilineUniverzitná 8215/1010 26 ŽilinaSlovenská republikaE-mail: Alzbeta.Kucharcikova@fri.uniza.sktel.: 00421/41/5134422„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.176


EVOLUTIONAL TRENDS IN THE SECTOR OF TERTIARY EDUCATION AND ITSSELECTED REGIONAL IMPLICATIONSPeter Kuzmišin, Viera KuzmišinováTechnická univerzita v Košiciach, VŠMP ISM Slovakia v PrešoveAbstract: Report is investigating, on the background of evolutional trends, in the sector of tertiaryeducation (TE) in OECD and EU processes which run in this sector in Slovakia. With the selectedindicators is focused on the regional level (in the conditions of Presov region) on the influence of TE fordevelopment and competitiveness of the region.Key words: knowledge economy, knowledges, educational system, tertiary education, regionaldevelopment, competitiveness1 KNOWLEDGE ECONOMY AND EDUCATIONAL SYSTEMKnowledges and education in actual globalized word are becoming not only most important input, but also output oftransformation process in the form of service or materialized form of new products. Because of this reason is economybecoming dependent on the level and development of the knowledges.Qualities of education and science, qualified human resources have unchangeable importance in the process of creationand knowledge transfer which we percieve as an assumption of long term sustainable economy growth.Running processes in the world economy confirm role of knowledges as key production factor. Possibility to use ineconomy certain level of knowledges and capabilities is dependant on quality of educational system in the countries.Relationship between education and economy is bi-directional: educational system has to adjust to necessities andpossibilities of the economy, and possibilities and potention of the economy are from the big part influenced by qualityof education. An educational system has to flexibly react to the changes in production and contribute to the economygrowth and to assure its ability to compete in the world. Economy pressure influences field of educational politics andalso pedagogic theory and research.Sources of current competition advantage, especially relatively low labour costs are consistently exhausting. Even if thelabour productivity and complex productivity of factors is growing, competitiveness if we formulate it by unit labourcosts in relation to eurozone, is deteriorating. Solitary decrease of labour costs is not sustainable way of developmentwithin growing economy growth and growing living standard. Solution is labour productivity growth in the way oftechnological modernization, what includes improvement on the side of offer, especially in the area of research anddevelopment performance, but also increase of human capital quality via education and demand for innovations andtheir extension.For apprising of social-economy level of subjects is also important „intelectual wealth“, level of general education andalso creative abilities of elites 1. Society has to provide and secure education on the manageable level for the widestrange of population, and also secure high level education and high level education of „intelectual centers“ (at least someof universities and research institutions). This education is not possible to be realized countrywide. Reasons are not onlyfinancial limits, but also human factors which are limited by intellectual potential of top level scientists and universityteachers. No country has unlimited amount of persons which could create certain base of educational and scientificinstitutions with required quality.Quality of education is mirror and demonstration of abilities of educational environment to create required conditions,to offer qualitative educational programes and connect education with research and practice. On the other side essentialcondition is existence of motivative environment to develop qualification of each individual in the society not only viahis abilities but also willingness to react on changes on the labour market, to absorb new skills which are adequate torequirements of knowledge based society.2 TERTIARY EDUCATION AND ITS ROLE IN SOCIETYCombination of innovative efficiency and quality human resources is base condition for development of knowledge„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.177


ased society and its competitiveness 2. Sufficiency of qualified labour sources is sign of well developed educationalsystem where on its top are universities.According to the international classification ISCED 97 is initial education structured into 3 levels: Primary, secondary and tertiary education (TE) and other education. Methodology of ISCED splits tertiaryeducation and marks with code 5B university study in bachelors degree (officially it is lower university ornon-university tertiary education), code 5A marks university study in master and graduant degree (higher leveluniversity tertiary education) is marked with code 6. For institutions of tertiary education we consider eachinstitution which provides tertiary education, mainly universities in standard sense, as the current legislationinterprets it.In relation to the social role of the universities and to the quality of university educational environment, thisdevelopment brings new challenges for tertiary education. By traditional role of education which trains specialists ineach professions and role of university to be local center of social process, subject of cooperation with localmunicipality, self government and entrepreneur sphere, there is becoming also important role of universities in theinnovation process. This is done via synergy of educational and research role of universities, where universities in therelation with practice are carrying out role of knowledge creators, provide scientific and technological information frombasic research to the entrepreneur sector and contribute to the increase of efficiency of the applied research which ishandled especially by the companies. Universities should create new knowledges which are applied in the practice viabusiness sector in the form of outputs from basic research or via spinn-off companies. These listed requirements ofsociety for the quality of university activity and human capital are arising with the connection to the concept of creativeeconomy, where human resources are main source of creativity which leads to the innovations and consequently to theeconomic growth. Here originates new role of universities – to be creative center of regions. Ability to catch creativetalent, to use it and absorb ability of talents (via TE) from the side of locality – this is the chain which guaranteesattractiveness of the region with consequent favourable economic effects and also with significant non-economicincentives which overall influences quality of life.3 TERTIARY EDUCATION AND ITS SIGNIFICANCE FOR THE SOCIETYDynamic stimulation of economy and social process by building knowledge economy and its educational system is oneof the ways of society, regions and individual development.For ilustration of increasing significance and scope of education we can bring up that in OECD countries in average42 % of adults finished high school, 30 % of adults finished only basic or lower high school and 25 % highereducation. In EU27 live 489 671 000 inhabitants, from population between 25 – 64 years have achieved universityeducation (2005) in average 22, 4 % of people, from countries/regions e.g.: Slovakia 14 % (regions: Bratislava 28,4 %,West Slovakia 11,3 %, Middle Slovakia 14,0 %, East Slovakia 11,2 %), Czech republic 13,1 %, Germany 24,6 %,France 24,9 %, Austria 17,8 %, Poland 16,8 %, Finland 34,6 %, Great Britain 29,6 % 3.Significant information which confirms justness of investments into education is finding that long term influence of 1year of education to the efficiency of the economy represents in OECD generally increase 3 – 6 %. Analysis of theeconomic growth factors showed, that at least one half of increase of GDP/person recorded in the majority of the OECDcountries in years 1994 – 2004 is consequence of increased labour productivity. Usage of literacy indicator as a measureof human capital is showing that country what can achieve literacy higher than 1 % as an international average, canachieve level of labour productivity higher by 2,5 % and GDP/person higher by 1,5 % than other countries.Also investment into education from individual’s point of view is a rational investment. According to the informationfrom OECD can investment into acquisition of university diploma for individual represent annual return (calculated asratio of future earnings and study costs) in the amount 22, 6 %, but all countries show ratio of return more than 8 %.This investment has also indirect advantages. E.g. many studies show favourable causal coherence between achievedhigher education and better physical and mental health. In the report about educational status 2007: indicators OECD(Education at a Glance 2007: OECD Indicators) 4 is special attention put to impact of spreading tertiary education tolabour markets. In the background of shown is the fact that number of graduates of higher education in last decades hasincreased significantly, but there is also need to investigate if increasing offer of employees with university educationmatches also to structure of newly created working positions and along with the efficiency of the education, especiallyin the context of increasing pressures to the public budgets. When finding out number of TE graduates in related agegroup in 24 OECD countries, related report is showing that in average 35 % achieved traditional university title. Levelof finished education in last 10 years has doubled in Finland, Portugal, Austria, Slovakia, Switzerland and Italy.Report OECD is further showing that: in majority of OECD countries is unemployment level directly connected with the level of education. Forgraduates of tertiary education is this level significantly higher than in other levels of education,„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.178


differences between men and women in the level of unemployment are more significant among the groupswith lower education. In the case of tertiary education is the chance to get a job by 10 % higher for men thanfor women,within 25 OECD countries and partnership economy Israel was income at least 50 % higher for persons withuniversity degree and advanced researched educated than for persons with level lower than secondaryQualitative TE is determinant of creation of qualified labour positions. Their number is also reflex of absorbent abilityof given economy field and society and its technological and innovative maturity.According to the Education at e Glance 2008: OECD Indicator 5 in the OECD countries is still increasing number ofpopulation which participates on TE. It talks about expansion in educational participation when its higher values wereachieved in tertiary sector. While e.g. in the year 1995 was attendance on programs of university level 37 % of youngpeople, nowadays it is in OECD countries 57 % in average. Further growth of this number is limited by possibilities ofpublic budgets, because education is still „mostly public company“. Significant is also that demand of labour market foruniversity graduated employees has increased significantly. Showed increase of number of students in the sector of TEis increasing number of university graduated employees in the frame of total population.Increase in the demand for highly qualified labour force is reasonable connected with maintenance, alt. with increase ofthe quality of TE. At the same time its actual task is to maintain, alt. increase level of expenses for education. Trend ofincreasing expenses is so in absolute formulation, thus from view of share on the public expenses obvious on all levelsof educations and in OECD countries. During last decade and between years 2000 and 2005 was increased by 19 %. Inyear 2005 OECD countries spent on education on all levels 6,1% of its total GDP, out of this 86 % came from publicsources and all countries, except 7 from assessed 28 countries, have spent at least 5 % of their GDP. Along withincreasing public expenditures on educations also new sources of financing were searched to maintain rapid growth ofnumber of students, especially on tertiary level and to increase available sources for educational institutions. Specialattention is dedicated to stake of private finances of tertiary educational institutions in context that with respect to theshared public and private recoverability which educations brings, costs and responsibility for its providing should beshared among these who have direct profit from it and by society in general (e.g. private households/individuals andcompanies, such as governments), at least on the level of tertiary education.Along with the problem of amount of finance spent on TE is object of interest its efficiency. According to the inquiry ofeconomy department of OECD in average in OECD countries is potential for increase of study results by 22 % bykeeping current level of resources. Urgent task is to identify new approaches to the education to provide with „newvalue for the money“.In many european countries there was no increase in public expenditures for TE in the way to keep expenditures for 1student but didn't allow to collect school fees. This way the problems with budget has increased, which can endangerquality of offered programs. In comparison with e.g. USA average expenditures/student in OECD does not reach evenhalf. Problem between the increase in public expenditures and higher share of private financing is urgent not only fromview of satisfaction of demand after TE but also from quality view.TE has for the society and its development unchangeable significance in the form of direct influence on the growth ofeconomy efficiency which is implicitly expressed in the indicators: GDP, GDP/ inhabitant, productivity of labour,employment, creation of working positions, technology maturity.Society importance of TE is in symbiosis with the importance of TE for individuals for which the motivation to achievetertiary qualification is given by higher chance to obtain employment, higher salary evaluation and society prestige.4 TERTIARY EDUCATION IN SLOVAKIASince Sorbonne declaration and Bologne process TE in Slovakia is going throug the way of reform of universityeducation taken into consideration importance of education from economy, social, political and cultural view.Educational system in Slovakia achieved significant development mainly in last decade. At the beginning of the 20 thcentury there was in Slovakia relatively high share of analphabetic population, network of high schools was notdeveloped, founders of the schools were mostly churches. As stated in Průcha 6 Slovak education has passed 3 wavesof massive development. First wave began when Slovakia entered to the federation with Czech republic in 1918 andlasts till 1938. It attended establishment of 8 years school attendance, creation of high school and professional schoolsnetwork and also foundation of University of Commenius in Bratislava in 1919. Second significant wave ofdevelopment became in 50 th and 60 th years, when „network of schools of all levels and educational mobility wasprogressively but rapidly getting same level as in Czech“. The result was that in 1970 was share of university educatedpeople in Slovakia (3,0 %) and in Czech (3,4 %). Third wave of education growth in Slovakia became after November1989 7.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.179


Significant change came especially in the number and allocation of universities. Original concentration of universitiesin 3 regions (Bratislava, Banská Bystrica a Košice) influenced reform of state-administration organization of Slovakiaby creation of 8 regions with subsequent establishment of universities in all regions (table 1).University students 2002 2003 2004 2005 2006Growth in%Bratislava region 52 667 52 288 55 076 56 323 51 490 97,77Trnava region 7 970 9 427 10 590 11 816 13 380 167,88Trenčín region 3 240 3 400 4 046 5 287 6 428 198,40Nitra region 19 369 19 979 21 356 23 490 25 228 130,25Žilina region 10 268 12 137 16 274 20 829 23 325 227,16B. Bystrica region 17 645 17 808 19 433 21 033 20 734 117,51Košice region 17 346 18 350 20 248 20 334 22 950 132,31Prešov region 8 459 8 864 9 502 10 394 11 270 133,23Total 136 964 142 253 156 525 169 506 181 805 132,73Table 1 Development of number of students in public Universities – 1 st and 2 nd level in SR by regions in years 2002 -2006Source: own elaboration based on 8: www.minedu.gov.sk Annual reports about state of Universities in years 2002 -2006In Slovakia is TE provided by 20 public, 10 privates, 3 states and 1 foreign university (total 34) 1 . The result is insignificant increase of number of students and graduates of TE. Nowadays is attendance in TE in the expansion. It isnecessary to investigate also if increasing offer of employees with university degree corresponds to structure of newlycreated labour positions, to necessity of labour market and also its efficiency and quality (table 2) and this in context ofincreasing pressures for public budgets.2001 2002 2003 2004 2005 2006EU-27 5,7 5,8 5,8 5,7 5,4 5,4EU-15 5,8 5,9 5,8 5,9 5,6 5,8Belgian 7,3 7,1 7,6 7,6 7,0 7,2Czech 5,4 6,0 6,3 5,1 5,7 6,1Rep.Danmark 6,7 6,8 6,8 7,0 6,6 7,1Finland 8,2 8,9 8,7 8,2 8,0 7,7France 5,3 6,3 6,1 6,0 5,7 5,0Irland 8,1 8,0 7,6 7,6 7,5 7,7Germany 5,5 4,5 4,6 5,1 5,0 5,9Poland 4,4 3,9 4,7 5,3 4,3 4,8Austria 6,3 7,2 7,3 7,0 6,4 7,3Slovakia 6,2 6,4 5,9 5,7 5,2 4,0Slovenia 4,7 5,0 4,5 3,8 3,3 3,8Sweden 6,0 6,3 6,0 6,6 6,0 6,5G. Britain 5,4 5,4 5,2 5,0 5,2 5,6Table 2 Quality of tertiary education - evaluation from economy competitivenessSource: prepared based on: IMD, 2007 9, available on: www.imd.ch Note.: Highest quality = 10, lowest quality = 1.Average quality of TE in Slovakia achieved in years 2001 – 2006 5,56 points, what is comparable with France (5,7)and Czech Republic (5,8). It is noticeably lower than in Austria (6,9), but higher than Germany (5,1). It is notfavourable that appraisal in the monitored period is worthening and in years 2005 and 2006 Slovkia did not achieveeven average of EU-27. In the year 2001 we were (6,2) above the average of EU-27 (5,7). Even if each of similarassessment is relative, it is neecessary to think about this trend and to make system measures for reparation 10.Another characteristic sign is that Slovak university education is long term financially undersized. While average in EUis budget for educational system 1,2 % of GDP, in Slovakia this share represents in year 2000 - 0,57 % of GDP (whatputs us on the last places in EU, less invested only Latvia and Cyprus) 2 , 2001 - 0,64 % GDP, 2005 - 0,72 % GDP. In12Podľa Európskej asociácie univerzít je optimálne na 5 miliónov obyvateľov mať 4 - 5 univerzítIde o oficiálne údaje zverejnené Eurostatom dňa 24. 2. 2005.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.180


USA it is e.g. 2,7 %, in Japan 3,1 %, in Canada 2,5 %, South Korea 2,8 %. Listed facts about TE in Slovakia representssignificant increase of quantity (number of universities and students), but also decrease of quality.5 TERTIARY EDUCATION AND ITS SIGNIFICANCE IN THE CONDITIONS OF PRESOV REGIONMajority of universities in Slovakia has more regional range than statewide which can be constructively used in theregional development. Education and knowledge on macreconomy and regional level influence stable economy growth,employment growth, growth of competitivness of regions, change economy structure 11.To identify context of TE with regional development of Presov Region (PR) we have executed analysis of dependanceof selected indicators of regional development and TE in PR. Dependance was calculated with Pearsons correlationindex 12 3 .In PR acts „Prešovská univerzita v Prešove" from 1. 1. 1997 based on split of UPJŠ in Košice. First graduatesof 5-years master degree has entered to the labour market in 2001 (what influenced examined time period 2002 -2006) 4 .For indicators of economy and social development of PR which are influenced by TE we have chosen: GDP, number ofemployed in PR, % share of emplyed with university degree on the employment in PR, average salary, number ofentepreneursPSK 2002 2003 2004 2005 2006Number of graduates in PU 1 108 1 526 1 706 1 536 2 156GDP PR mil. Sk in b.c. 101 057 109 378 120 466 129 103 xNumber of employees in ths. 287,6 288,3 286 292,8 309,2% share of employees with uni degreeon employment 29,7 29,6 34,4 35,7 37,2Average salary in Sk 12 248 12 696 13 497 14 600 16 253number of entrepreneurs - FO 37 612 42 750 47 547 48 592 51 883Table 3 Selected indicators of development of PR and TE in years 2002 - 2006Source: own elaboration based on 13 www.statistics.sk, RegStatx – not availableIn table 4 is listed power of statistical dependance between number of graduates of PU in the examined period andselected indicators of social-economy development of PR (two quantitative variables).Number of graduates in PUPearson indexGDP PSK mil. Sk in b.c. 0,7398Number of employees in ths. 0,7842% share of employees with uni degree on employment 0,7903Average salary in Sk 0,8727number of entrepreneurs - FO 0,9077Table 4 Pearson correlation index between number of graduates of PU and selected indicatorsSource: own elaborationPearsons correlation index between number of graduates of PU and regional indicators of social-economy developmentof PR achieves by all examined dependancies value above 0,5 what express that with the growth of graduates of PU ishighly connected growth of efficiency and development of PR (it is not casual dependance).Results of analysis identify significance of TE and its indubitable influence on the development of PR.TE is significant not only as factor of regional development and competitiveness of PR, especially from view ofdisposal with educated labour force and with the possibility of development of branches with high added value, but alsowith its quality it can reinforce position of region also as a participant on the TE’s market (interest of the students).34Pearsonov koeficient korelácie je parametrickou mierou korelácie, na ktorej použitie musia byť splnené určité predpoklady a meria siluštatistickej závislosti medzi dvoma kvantitatívnymi premenými. Pri interpretácii výsledkov využijeme nasledujúce poznatky: vysoká mierazávislosti medzi zvolenými dvoma premennými v žiadnom prípade neznamená, že sa potvrdila medzi premennými príčinná závislosť, resp. žepremenná A vyvolala premennú B. Môžeme len tvrdiť, že sa vyvíjajú rovnakým smerom (resp. opačným), tzn. ak rastie A, rastie aj B (resp. akrastie A, tak klesá B). Korelácia pod 0,1 je triviálna; od 0,1 do 0,3 je malá; od 0,3 do 0,5 je stredná; nad 0,5 je veľká.V akademickom roku 2005/2006 vstúpila do vysokoškolského priestoru PSK súkromná Vysoká škola medzinárodného podnikanai ISM Slovakiav Prešove. Jej prví absolventi ukončili bakalársky stupeň v roku 2007/2008.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.181


SUMMARYVision of competitive, highly diversified, qualitative and efficient system of TE is based on fulfilling of 3 functions ofuniversities:1. In the field of education – system is developing and fully uses potential of individuals, preparing young peoplefor entrance to the labour market and maintains in long-term their employability, living standard and selfrealization,maintains education of active citizens aspiring for building of democracy society, maintains graduateson their way for further education and whole life education and further develops their knowledges in the widerange of branches.2. In the filed of research and development – universities create suitable conditions for research and developmenton the top level, spread knowledges of research and development or they apply them in practice as a significantsource of innovation, economy growth and competitiveness 13.3. Universities cooperate with business sector (companies, employers and other clients), contribute to thefoundation of innovative and technological partnerships, to the production with high added value, to technical andtechnological progress and to development of regions (third function of universities)TE has from view of economy, social, political and culture importance influence on the development of the society,regions and individuals. Based on OECD „Report“ were defined main requirements for maintenance of growth anddevelopment of educational systems of the countries:1. Maintain adequate finance of TE and focus more sources approach2. Use for financing of TE in majority private sources3. In the sector of quality to define priorities in educational systems for TE4. Investigate efficiency of sources spending in TE; stimulate context: "value for money".5. Respect rule of equality in the approach to the education. Way to do this is via strengthening of public grants andto achieve suitable balance between finance help in the form of student loans and scholarships.6. Put attention to the level of finishing of studies, because around 31 % of students from observed 19 OECDcountries do not finish tertiary study they applied for. Apart from it it is necessary to increase mechanism ofadvice for students in the phase of program choosing on the tertiary level of education.7. Adjust study programs to the growing necessity of qualified human resources for specific branches of economy,because growth in demand after qualified labour force is higher from the view of amount and structure ineducation according to the scientific branches than supply of employees with finished tertiary level.Creation of competitiveness, flexible system of TE in this context assumes especially:1. Creation of uniform and cross-connected system of TE where each part will be clearly legislatively stated2. Differentiation of institutions of TE from aspect of type and level of provided services. Tool for this intentionshould be especially rational allocation of sources.3. Expansion of offer of TE in the way that possibilities would reflect more requirements of labour market andchallenges of global society including significant increase of function of TE in whole life education4. Full implementation of Bologne process from view of implementation of new rules of quality assurance based onknowledges and abilities of graduates5. Support bachelors programs with carreerly profiled graduates. Significant connection of lower levels of TE withpractice.LITERATURE[1] pozri napr.: Bílá kniha terciárního vzdělávání. Praha : MŠMTV, 2008; BEBLAVÝ, M., KUBÁNOVÁ, M.:Národná správa o vzdelávacej politike. Bratislava : SGI, INEKO, 2001.[2] KADEŘÁBKOVÁ, A.; BENEŠ, M. Význam znalostního sektoru pro konkurenceschopnost. Praha : CES VŠEM,Working Paper No 9/2007. ISSN: 1801-2728.[3] Podľa: Eurostat, NSI, DG Regio.[4] www.oecd.org,[5] www.oecd.org/edu/eag2008[6] PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě. Praha : Portál 1999. ISBN 80-7178-290-4.[7] PALAŠČÁKOVÁ, D. Kvalitatívne aspekty formovania vysokoškolského prostredia v Slovenskej republikea jeho vybrané regionálne implikácie. In KUZMIŠIN, P.; KUZMIŠINOVÁ,V. a kol. Konkurencieschopnosť aregionálny rozvoj. Košice : TU v Košiciach, Ekonomická fakulta, 2008. ISBN 978-80-553-0111-2.[8] www.minedu.gov.sk Výročné správy o stave VŠ školstva v rokoch 2002 až 2006.[9] www.imd.ch[10] KUZMIŠIN, P. Terciárne vzdelávanie a vzdelanosť v kontexte kvality a konkurencieschopnosti. In KUZMIŠIN,P.; KUZMIŠINOVÁ,V. a kol. Konkurencieschopnosť a regionálny rozvoj. Košice : TU v Košiciach,Ekonomická fakulta, 2008. ISBN 978-80-553-0111-2.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.182


[11] LUKÁČOVÁ, A. Vybrané aspekty konkurencieschopnosti PSK z hľadiska aktivít podnikateľskej sféry. InKUZMIŠIN, P.; KUZMIŠINOVÁ,V. a kol. Konkurencieschopnosť a regionálny rozvoj. Košice : TU vKošiciach, Ekonomická fakulta, 2008. ISBN 978-80-553-0111-2.[12] RIMARČÍK, M. Základy štatistiky. Prešov: FZSP VŠ Zdravotníctva a sociálnej práce svätej Alžbety, 2006.ISBN 80-969449-2-4.[13] www.statistics.sk, RegStat[14] MADZINOVÁ, R. Analýza pripravenosti PSK na znalostnú ekonomiku v oblasti inovácií. In KUZMIŠIN, P.;KUZMIŠINOVÁ,V. a kol. Konkurencieschopnosť a regionálny rozvoj. Košice : TU v Košiciach, Ekonomickáfakulta, 2008. ISBN 978-80-553-0111-2.ADDRESS:Doc. Ing. Peter Kuzmišin, DrSc.Technická univerzita v KošiciachEkonomická fakultaBoženy Nemcovej 32040 01 Košicee-mail:peter.kuzmisin@tuke.skIng. Viera Kuzmišinová, PhD.VŠMP ISM Slovakia v PrešoveDuchnovičovo námestie 1080 01 Prešove-mail: kuzmisinova@ismpo.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.183


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.184


ROLE OF UNIVERSITIES IN PRINCIPLES OF EU EMPLOYMENT POLICY TEACHINGAND TRAININGKarel LacinaVysoká škola finanční a správníAbstract: The article deals with one of topical problems important from the point of view of universitiestraining activities development in the following several years. It is oriented to the explanation of theEuropean employment policy main principles with the special attention to its basic programs:EMPLOYMENT and ADAPT. The idea that trainings organized by Czech, Moravian, Slovak, Polish andother universities is and would be very significant predominantly if we take the contemporary economicand social policy into account.Key words: European employment policy, EMPLOYMENT Program, ADAPT program, YOUTHSTART,HORIZON, INTERGRA, NOW subprograms, specialized training activitiesThere exists a general position that universities could play nowadays the significant role in the organization of trainingactivities oriented to the enlightenment of the EU employment policy principles. This policy represents an importantcomponent part both of the integrated social policy of the European Union as the whole and also of the EU memberstates regional policy. The fact that the employment policy is one of policies which are coordinated not only on thesupranational but predominantly on the national and regional levels is very significant.Taking into account the contemporary economic situation in the growing number of European countries our teachingactivities could be directed mainly to the explanation of the many times confirmed conclusion that the social policycould be successful only if all interested partners are integrated into the long-term system of cooperation. Such anapproach respects, among others, the Public - Private -Partnership idea that plays a topical role in the first decade of the21st century.I share the opinion that our students ,universities graduates as well as people working in the public administration and inthe private sector should be perfectly informed predominantly about different financial resources for the EUemployment policy activities implementation in our training programs organized first in the municipalities and regions.It has to be clear for participants of our courses and seminars that main financial instrument of this important policy isthe oldest structural fund - the European Social Fund formed in the end of the 1950s. The equal access to labour marketguaranteed to all EU countries citizens represents the principal aim of the employment policy. Its role is underlined indifferent acquis communautaire documents.The other financial sources for the EU employment policy goals implementation are European Regional Development Fund European Agricultural Guidance and Guarantee Fund Small and Medium Enterprices Fund Integrated Development Operations Fund. Financial Instrument for Fishing Support...The topical significance of the national and regional employment programs working out is underlined by the EuropeanUnion first of all since the European Council meeting held in Luxembourg in November l997 and the EuropeanCongress of the European Social Fund organized in British Birmingham in May l998. Decisions adopted here should beone of significant resources of our universities training activities.The Luxembourg European Council underlined, first of all, the necessity to solve four key long term problems topicaltill now: increasing of labour market integrity, further rising the quality of economic environment, adaptability of entrepreneurial subjects increasing, employees adaptability improvement.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.185


As far as the problem of the adaptability employees and entrepreneurs increasing is concerned the more effectivereaction to rapid changes in the economic and technological spheres as well as the creation of more favourableconditions for equal opportunities at the labour market for men a women and for national and ethnical minoritiesachievement is our common aim. The significance of equal opportunities for all EU citizens was underlined mainlyduring the Birmingham congress.There are not objections to the conclusion that the increased employees and entrepreneurs qualification connected withthe necessary practical utilization of technological changes and predominantly the creation of new workplaces is one ofkey goals of the EU social policy. These priorities were underlined in the very concrete way in the Amsterodam Treatyvalid since 1999 and in some documents adopted in EU in the first at decade of the 21st century.I am deeply persuaded that our universities should explain the main orientation of two principle programs of EUemployment policy - ADAPT and EMPLOYMENT - in their different teaching activities. The basic approach ofADAPT program implemented since l995 was stressed in the so called „European Union White Book about Growth,Competition and Employment“ approved by the European Council still in December l993.Its essence is the provision ofassistance in workers and employees adaptation to changes implemented, first of all, in the industrial sector. Thisprogram has four significant subprograms: NOW, HORIZONT, YOUTHSTART and INTEGRA.The main goal of NOW is to guarantee the equal labour opportunities for men and women. The essence of theHORIZONT program is the assistance provided to workers and employees to be adapted to changes mainly in theindustrial regions characterized by the long - term structural problems.The YOUTHSTART program is oriented towards the improvement of young people possibilities to get the workplace.The main aim of the INTEGRA program is the assistance provided to disadvantaged groups of inhabitants, first of allthe disabled people and members of ethnical and national minorities.Several important legal documents confirming the significance of the EU employment policy were approved during thel990s.One of the most privileged documents among them is the European Commission “Green Book” called officially„Life and Work in Information Society: People as the First„ adopted in July l996. It was underlined in this Book -among others- that the European continent must be better prepared for the life in the knowledge society based on theimplementation of research results in different spheres of the society activities. Such an orientation is characterized inthe „Green Book„ as „a new labour culture„.The following features were stressed as extremely significant for the second half of l990 and the first decade of the 21stcentury: further markets and entrepreneurial activities internationalization, changes in production processes connected with more intensive new technologies utilization, employment restrictions in several traditional industrial branches and the creation of new workplaces, first ofall in services sectors, intensive utilization of possibilities for limited work activities.The most significant priorities were explained in the so called Objectives. They are: preferential development of economically, socially and culturally less developed regions, first of all ofmountain regions and islands (in the coordination with the European Fund for Regional Developmentestablished in l975- the Objective Nr. 1),, assistance provided to territories handicapped due to their outdated industrial production (the Objective Nr. 2), activities aimed at the long-term restriction of unemployment and at new workplaces creation (the ObjectiveNr. 3), assistance in the increasing of the adaptability of workers and employees from production sectors with aspecial attention to workers re - qualifications (the Objective Nr. 4), activities oriented to the support of agrarian regions development, to the agriculture and fishing sectorsrestructuring (the Objective Nr. 5), activities aimed at the workplaces creation in less settled regions (the Objective Nr. 6).Recommendations were more specified in nineteen Directions divided into four Pillars. Directions were structured inthe following way: Pillar Nr. 1:Improvement of Employment Measures Direction Nr. 1: the requirement to decrease young people unemployment, Direction Nr. 2: activities aimed at the long-term unemployment prevention, Direction Nr. 3: transition from passive to active employment measures utilization,„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.186


Direction Nr. 4: the cooperation of social partners encouragement,Direction Nr.5: the whole-life education and training systems development,Direction Nr. 6: the creation of possibilities schools more intensive orientation to needs of the labour market,Direction Nr.7: the relevant skills formation and development (with the accent to trainings),Pillar Nr. 2: Entrepreneurial Activities DevelopmentDirection Nr. 8: the better conditions for the foundation and the development of entrepreneurial activities inlocalities and regions,Direction Nr. 9: the assistance to independent working activities promotion,Direction Nr. 10: the all-round utilization of opportunities for new workplaces creation,Direction Nr. 11: the system of taxation employment stimulation,Direction Nr.12: VAT for intensive work services decreasing.Pillar Nr.3: Adjustment of Firms and their Staff EncouragementDirection Nr. 13: the organization of labour modernization,Direction Nr. 14: the labour legislation revision,Direction Nr.15: the enterprices adjustment support.Pillar Nr.4: Equal Opportunities Policy Strengthening.Direction Nr. 16: differences in men and women employment balancing,Direction Nr. 17: the labour and family life harmonization,Direction Nr. 18: the return of men and women to the labour process facilitaties,Direction Nr. 19: the incorporation of disabled people into working activities.I have tried to take the attention to the enlightenment of some problems connected with the employment and the humanresources adaptability and flexibility increasing role in the contemporary European Union employment policy in mysmall contribution . The mentioned problems have the European dimension. That is why I believe that it is necessary topay the attention to their explanation also in the education and in trainings organized by our universities for differentgroups of citizens.ADDRESS:Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.Estonská 500101 00 Praha 10Tel.: 210 088 800, 271 741 597E-mail: lacina@mail.vsfs.cz„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.187


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.188


DEVELOPMENT OF TELEWORKING IN REGIONS WITH UNIVERSITY COOPERATIONViliam LendelUniversity of ŽilinaAbstract: Teleworking occurs when information and communications technologies are applied to enablework to be done at a distance from the place where the work results are needed or where the work wouldconventionally have been done. This article deals with teleworking as a factor of region development.Mobile communications technologies empower people to manage their work and private life - without thelimits of time or space. This article deals with development of teleworking in regions with universitycooperation.Key words: teleworking, teleworker, region, regional development, university, information technologies1. INTRODUCTIONTelework is a work arrangement in which employees enjoy limited flexibility in working location and hours. In otherwords, the daily commute to a central place of work is replaced by telecommunication links. Many work from home,while others, occasionally also referred to as nomad workers or web commuters utilize mobile telecommunicationstechnology to work from coffee shops or myriad other locations. A successful teleworking program requires amanagement style which is based on results and not on close scrutiny of individual employees. This is referred to asmanagement by objectives as opposed to management by observation. [2]Teleworking is seen as a catalyst for development of regions. Teleworking has the potential to make a positivecontribution to the protection of the environment, economic development in general and regional development inparticular, as well as workers' quality of life. Indeed: [3] In the environment sector, teleworking provides the possibility of saving energy and reducing the traffic load,facilitating movements of workers and communication between enterprises. The potential it provides fordistance working helps reduce urban attraction and gives a new impetus to a balanced regional development. In the employment sector, teleworking provides valuable employment opportunities for workers in remoterural areas and people who are mobility impaired, such as people with special needs and parents of smallchildren. Teleworking helps develop the Information Society, because teleworkers act as centres for dissemination ofinformation technology in their immediate environment. In the economic development sector, teleworking helps incorporate depressed areas in the process of economicdevelopment and helps save transportation, fixed and operating costs compared to geographically centralisedforms of work. Telework also increases the competitiveness of enterprises by supporting modern forms ofwork organisation, i.e. decentralisation of decision-making structures, encouragement of horizontalcommunication (between parts of the enterprises or between production teams), and the flexibility andadaptability of production to the fluctuations of the market. Teleworking provides new opportunities for improving workers' quality of life. On the one hand it providesworkers with the possibility of harmonising their work with their family and social obligations (care ofchildren, the elderly and the sick). On the other hand, teleworking provides a new impetus for the developmentof labour relations that encourage workers to take initiatives and constantly improve their skills and careeradvancement as well as their independence as far as their work organisation is concerned. Telework makesmutual trust between workers and management a key condition of the production process, since teleworkersare made responsible for both the performance and the quality control of a part of production. Teleworking increases the possibility of sharing the benefits of globalisation, by making it easier forindividuals, enterprises and regions to develop their skills and offer their products and services regardless ofwhere they are located.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.189


Figure 1 Working place equipment of teleworker2. TELEWORKING IN SLOVAKIAThe boom seen in working from home in the Slovak labour market was brought about by the rapid development ofcomputer technology. Despite this, the number of those working from home is still low. According to data of theLabour Force Survey work from home is done regularly by 2.6 % of those employed. [1]One of the types of working from home, becoming progressively established in Slovakia, is teleworking, performedusing information and communication technologies. Most frequently, this type of work is opted for by: [1] Programmers, Technicians, Personal customer services, Marketing workers, Salespersons, Accountants.Teleworking is the way that opens up the options of labour market placement for disadvantaged groups: [1] Disabled persons, Women with dependent children, Persons caring for other family members, Inhabitants of regions with a lack of standard jobs.Employers who have introduced in their companies the option for their employees to work from home appreciate inparticular the financial savings on rental fees, operating costs, equipment and furnishing of office premises. Employeesworking from home appreciate in particular the increase of cases bring a reduction in the time necessary for commuting,prevents unnecessary stress resulting from travelling at peak hours, or from worries about the consequences of arrivinglate to work, reduces costs relating to employment, provides a better and more productive working environment,increases the possibility to manage one’s own working and private obligations. [1]Teleworking is a type of work which can be regularly performed outside the workplace by means of electroniccommunication, pursuant to teleworking legislation. The job can be of a teleworking character from the time it iscommenced or it can be introduced later on during the employment. Both of these options are characterised by thefreedom to choose teleworking, Legislation concerning teleworking contains employee guarantees associated with equaltreatment and protection against discrimination in the event of undertaking work in the form of teleworking. [7]„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.190


Specific deliverables for boom of teleworking in the Slovak Republic include: [9] Analysis of current situation in teleworking in the Slovak Republic, Analysis of information literacy demands and requirements for teleworking, Thorough analysis of employment opportunities for teleworking, Continuous monitoring of needs, barriers and job opportunities in teleworking, Continuous monitoring of foreign materials and teleworking resources, Preparation of specific courses to educate and prepare unemployed for teleworking, Preparation of Internet teleworking portal, Education of target groups in information literacy, Seminars for potential teleworking employers about teleworking potential, Dissemination of prepared program through labour offices to address job seekers, Drafts to change current legislation framework to support teleworking, More systematic cooperation with Ministry of Labour and Social Affairs, Labour Offices and RegionalOffices, International teleworking conference, Nation-wide seminars about teleworking, Establishment of the official national teleworking association.3. PROJECT - TELEWORKING IN REGIONSTeleworking is a new phenomenon in Slovakia, so far tested only in certain partial activities. The novelty of thisapproach is based in the focus on opening new areas oriented on labour market and identification of new and promisingqualifications, popularisation and increasing the information about new progressive form or work organisation, whichhas not yet been sufficiently developed in Slovak conditions, considering the conservative approach of employees andemployers. Teleworking can help to open the new areas of labour market. [8]The company TeleVox has been trying to increase the percentage of women who work in the field of informationtechnologies, increase girls´ interest in information technologies and make this field more accessible for girls as apossible profession.This project has taken place in Žilina region, Slovakia and has lasted for two years (June 2006 - April 2008). [5]Together with other strategic partners it focuses on the development, testing and implementation of suitable GenderMainstreaming Strategies in education and employment. The strategic partner of this project was University of Žilina.Partnership wants to propose through the mutual cooperation the methodology for mastering the teleworking as the newflexible form of work organisation, which helps to synchronise the family and working life, remove the discriminationand inequality on labour market and enables the joining into the labour market. The development partnership also wantsto contribute towards the spreading of knowledge about teleworking in enterprising environment and amongdisadvantaged groups in labour market with focus on older people.Teleworking is frequently used abroad, but not very much in the Slovak Republic. The project aim is to educateemployers and employees about this new form of employment. Through increased ICT literacy, project wants toincrease employability of problematic job-seekers through teleworking and increase competitiveness of companies,using teleworking to decrease costs and increase productivity. Project - Teleworking in regions focuses on this targetgroup: [5] People from rural and remote areas with problematic reach of public transportation, Women on maternity leave, Elderly with low knowledge of ICT, People with low qualification and minimum academic background, People, taking care of a family member, mainly women, Ethnic minorities.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.191


Figure 2 Information poster of project – Teleworking in regions [6]As a closing event of project – Teleworking in regions the press conference was organized. The press conference tookplace in Žilina 29 th . February 2008. [6] It was focused on the issue of gender equality in the information society. Themain topics included: Innovative concepts of education and employment in the information society, Communication through information technologies, Woman participation in the professions represented mostly by men (the field of information technologies), Increase of girls´ interest in information technologies, Teleworking and Project results.The result of press conference and the project should be the interest in teleworking as the new form of workorganisation, which can through its innovative working forms to stimulate the employers, highlighting the possibilitiesof employing mainly endangered groups.This project is related to the further education of women. The target group include unemployed women and singlemothers, mostly. The aim of this training is the support of disadvantaged groups. They develop their computer skill,key-qualifications, time-management, telemarketing skill, communication skill and gender competencies. The goal isnot only gaining knowledge and skills, but making the plan for future career and gaining the skills for independentlearning. Training is organised as courses.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.192


4. CONCLUSIONBy allowing more flexible ways of working teleworking can increase employment opportunities, particularly for thosewith families or who have long journeys to work. In turn this can ease pressure on infrastructure, facilitate regionaldevelopment and help employees improve the balance between work and home life. For business these new ways ofworking can offer new business opportunities, improve productivity and maintain competitiveness. [4]REFERENCES[1] REICHOVÁ, D.; HANZELOVÁ, E.; KOSTOLNÁ, Z. Atypické formy zamestnanosti na Slovensku: minulosť asúčasnosť. In: Rodina a práca. 3/2005. Bratislava : Stredisko pre štúdium práce a rodiny. Available on internet:http://www.ceeol.com/aspx/getdocument.aspx?logid=5&id=12503B22-C31F-4309-AADA-DA7C6DC9309E.[2] KUBINA, M.; LENDEL, V. Formy teleworkingu a ich využitie. In: Zborník medzinárodnej vedeckejkonferencie Jak úspěšně podnikat v příhraničních regionech jihovýchodní Moravy. 2008. Luhačovice :Evropský polytechnický institut. Str. 229 - 235. ISBN 978-80-7314-145-5.[3] Telework in Greece: Potential benefits and problems. Available on internet: www.teleworkmirti.org/dbdocs/grtele5.doc[4] SUTCLIFFE, G. Telework Guidance. 2003. Available on internet: http://www.berr.gov.uk/files/file27456.pdf[5] KUBINA, M.; LENDEL, V.; REMEK, V. Teleworking v regiónoch. Informačná brožúra k projektu"Teleworking v regiónoch". 2008. Žilina : EDIS - Vydavateľstvo ŽU. ISBN 978-80-969877-2-6.[6] Teleworking. Available on internet: www.tele-working.sk[7] Kinds of employment. Available on internet:http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?catId=8250&acro=living&mode=text&recordLang=en&lang=sk&parentId=7791&countryId=PL®ionId=[8] Združenie pre rozvoj regiónu Horná Nitra. Available on internet:https://webgate.ec.europa.eu/equal/jsp/dpComplete.jsp?national=6&lang=et&cip=SK#top[9] Change for teleworking. Available on internet:https://webgate.ec.europa.eu/equal/jsp/dpComplete.jsp?national=53&lang=sk&cip=CZADRESS:Ing. Viliam LendelDepartment of Management TheoriesFaculty of Management Science and InformaticsUniversity of ŽilinaUniverzitná 8215/1010 26 ŽilinaSlovak republice-mail: Viliam.Lendel@fri.uniza.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.193


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.194


FORMATION OF THE PRODUCTION SHARING AGREEMENTS MECHANISM FORIMPLEMENTATION OF INVESTMENT PROJECTS IN RUSSIAKrishtal I. S. LisovskayaRussian Economic Academy, MoskvaA considerable number of countries in the world are developing successfully due to international capital inflow. Thefirst recognition of advantages that it gives dates back to January 1987, when small steps towards foreign capitalformation were made in the USSR after a long period of unfavorable attitude to foreign investments (Edict of thePresident of the USSR of 13 January 1987 and Resolutions of the Council of Ministers of the USSR of 13 January 1987N°48 and N°49). Despite imperfections and controversial nature of these legal enact-ments, they definitely play ahistoric role, having made foreign capital inflow possible for the soviet economy and having lifted a strict long-term banon foreign investments.A lot of legal enactments on investment have been adopted since then. National law "About foreign investments" of 4July 1991 remains a fundamental law in this sphere in the Russian Federation. It is also far from being perfect, a lot ofpresidential edicts and regulations have been issued in order to develop this law. Among them the following documentsare of a particular interest:Presidential Edict of 27 September 1993. "About improvements in the sphere of foreign investments" was aimed atimproving investment climate. According to this edict, limitations regarding activities of foreign investors on theRussian territory can be imposed only by means of legislation of the Russian Federation or by Presidential Edicts.Presidential Edict of 22 may 1994 ensured a 5-year period of tax holidays for companies with foreign capital registeredafter 1 January 1994, but it did not contribute to the improvement of investment climate. The Presidential Edict of 25January 1995 "About additional measures to attract foreign investments for large-scale projects in the sphere ofproduction" introduced a 5-year preferential duty on import of finished commodities for investing companies. However,to get these preferences a foreign investor had to contribute no less than $10 mill, into the project with minimal cost ofno less than $100 mill.According to the data of the State Statistics Committee accumulated investment of foreign capital reached $6 bill, bythe beginning of the year 1996. That was too little as the economy needed at least $50 bill, foreign investments eachyear.World practice shows that most countries use concessional economic principles in the form of production sharingagreements that establish legal form of relations between a state and a private investor. Production sharing agreementsare mostly made in the sphere of investments in the oiKand-gas industry and are used mostly by oil-and-gas producingcountries and companies.Production Sharing Agreement is a contract between a foreign (oil or gas) company (contractor) and a state-ownedcompany (representing state) which empowers the contractor to perform geological-and-exploration routine and productionactivities within the specified area (contract territory) according to the terms of contract. Production SharingAgreement can be considered a special type of contract on joint venture establishment.Deposit development contract establishes contractual relations between a foreign oil company (usually specified ascontractor) and a state-owned oil company (usually specified as state representative). Contractor is responsible forfinancing exploratory and operational activities. However, the contract envisages an alternative for the state, whether toparticipate in financing of development of commercial deposits or not. All actions are to be made in accordance withthe yearly work plans and budget, which are approved by an oversight body, which is in most cases the state itself.If the deposit is declared commercial, the contractor has to prepare a field development plan and submit it to the statefor approval. Field development and mining operations are to be done according to this plan. Oil and gas production inthe specified area and in approved quantities is divided (as agreed in the contract) between state that owns the depositand the contractor.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.195


A full part the contractor has right for consists of 2 elements. The first element is a percent the contractor can get as acompensation for fulfillment of obligations costs. In some countries a paragraph according to which income tax that thestate and the contractor are liable to is also paid is included. The output that remains after oil royalty payment, recoveryof expenses and sometimes oil tax (strictly in this order) is divided between the state and the contractor in a simpleproportion or more frequently in complex proportion. Complex proportions of output division provide the state withmore favorable conditions when dividing production on higher levels of oil pool output in comparison with the sharemeasured in terms of overall output or in terms of daily production.Production Sharing Agreement has a dual nature. On the one hand it provides the right to extract oil as it empowers thecontractor to perform exploratory and operational activities within the limits of the contract On the other hand itimplements contractual relations between the contractor and the state. This form of cooperation differs from relationsbetween parties in a joint venture, when rights and obligations are equally divided between parties. Production SharingAgreement implies that both parties have the same goal - the most efficient way of oil resources development but havedifferent rights and obligations.Production Sharing Agreement implies following basic terms: administrating terms - that contain guidelines and procedures that administer the contractor's right to operatewith the specified resources; financial terms - include the rights of the contractor to manage the produce, this terms control financing inforeign currency, matters of capital transfer (abroad) and insurance issues; institutional terms - these terms deal with tax, matters of compensation and remuneration of the contractor aswell as determination of the profit of the state and the contractor; terms of cooperation - contain rules and procedures of cooperation between the state and the contractor interms of control and decision-making relating to investment, operation matters, work plans and correspondingbudgets; legal and nonoperational terms - determine the obligation of the contractor to secure its obligations;In the Russian economy attraction of the foreign investments in the form of Production Sharing Agreements began inthe early 90-s when on the 1 st July 1991 the national law "About foreign investments in RSFSR" was issued. Thenational law "About the subsoil" that allowed Production Sharing Agreements and granted favors for national andforeign investors was issued 6 months later in 1992. In July 1993 the edict "About Production Sharing Agreements interms of the subsoil use" was issued. This edict obliged the government to prepare legal bases for principals ofproduction sharing and corresponding agreements. The edict "Matters of Production Sharing Agreements when usingmineral resources" was issued in the end of 1993. It was the first legal enactment in this sphere that began a whole newera in economic and legal relations of Russian mineral resources exploitation.Adoption of this edict stimulated negotiations in the sphere of Production Sharing Agreements. It opened newpossibilities for investors as it set equal legal possibilities for national and foreign investors; it made it possible to paytaxes not only in monetary form but also in natural form; this edict also allowed consortiums.Since 1992 field development and mineral resources extraction has been regulated by the national law "About thesubsoil". In 1994 the economic policy committee of the State Duma realized the necessity of a separate national lawregulating the matters of Production Sharing Agreements. The national law "About Production Sharing Agreements"was adopted only in December 1995, but came into effect in January 1996.Unprofitable deposits, deposits located in remote and poorly developed regions, deposits located in nature conservationsterritories that require extra financing and special technological means to ensure ecological safety, deposits located insubsidized regions and regions with low employment status can be operated on conditions of production sharing.The law doesn't allow the state to change conditions of Production Sharing Agreements unilaterally. Changes areallowed only when both parties agree to it or unilaterally upon significant change of circumstances in accordance withlegal findings of the court of Russian Federation.Production Sharing Agreements imply large-scale long-term investment into oil-producing and oil-refining industries. Itsets legal frameworks, contains conditions developed in a precise and detailed way that define rights and obligations ofa foreign or a national investor and also rights and obligations of the state. In essence it provides the investor with solerights to perform exploratory activities on a specified subsoil area. The investor is also granted a share of output.Investor's income as well as recovery of expenses is paid as a share of output.Main advantage of this national law is that investments and loans related to Production Sharing Agreements areattracted on commercial basis and do not lead to the growth of the state debt. This national law promotes new fielddevelopment and labor-consuming field development, provides employment and development of the infrastructure of„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.196


these regions, grants regions of the Russian Federation direct access to the profits of Production Sharing Agreementsand thus help their development.В1ВЫООКАРНУ[1] БАЛАБАНОВ А. В.; ДОБРОВОЛЬСКИЙ Г. К.; СОЗДАНИЕ, СП. - один из путейвыхода на внешнийрынок. Одесса, 2002.[2] инвестиционных отношений (вопросы теории). М., 1996;[3] КУРЫСЬ Н. В. Иностранные инвестиции: Российская история (правовое исследование). СПб., 2003.[4] СТУЛОВ, О. Иностранный капитал у нас новое, хорошо забытое старое?/ /Коммунист. 1989. № 2. 3- 9.[5] ФАМИНСКИЙ, И. П., МОЗИАС, П. М. Прямые иностранные инвестициив России: проблемы совершенствования политики. М. 2001.[6] www.businesspravo.ru[7] www.government.ruАДРЕС:Prof. Dr. Krishtal I. S. LisovskayaРоссийская Экономическая Академия36 Планетная 36125 319 г. МоскваРусский„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.197


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.198


THE ROLE OF UNIVERSITIES IN THE MOBILIZATION OF RESEARCH ANDDEVELOPMENT IN THE MUNICIPALITY OF PRESOV1 Renáta Madzinová, 2 Anna Lukáčová1 VŠMP ISM Prešov2 DRSR PrešovAbstract: Former countries with centrally planned economy have since 1989 undergone a great change.This change is reflected in all areas of economic, social and cultural life. It could seem that privatizationand gradual liberalization would finish all the changes in these countries. However, the opposite is trueand all the economies of the world react more or less to increasing challenges and changes taking place inthe globalized world economy. One of these is the transition from cost to knowledge economy. Certain rolein this transition is also played by universities that should act as accelerators of innovations and technicaldevelopment. This paper offers a view on current position of universities in the Municipality of Presov inrelation to knowledge economy and current state of business in this area. Using pieces of knowledge andunderstanding of business is one of the possibilities for the Municipality of Presov how to improve andincrease the competitive ability of business people as well as the region as such.Key words: innovations, universities, municipality of Presov, employees of research and development,finances for research and development, research and development.INTRODUCTIONThe role of schools in general is to educate new young specialists in a particular economic area. At the same time, dueto necessity to succeed in the highly competitive economic and world market it is important to prepare such futureemployees, who will be able to stand for their ideas with enthusiasm, work in the international team and also, to seepractical problems as a challenge, which they both want and are able to solve from the new point of view. Apart fromthat basic role of education and preparation, universities should represent a source of new, innovative thoughts andideas for the whole economy. As for graduates, it is not important only to prepare them, but also to keep in touch withthem after their arrival into the business world. At the same time, it is significant to establish and deepen therelationship between academic and economic community. The basis for such cooperation should mainly be creation anddevelopment of basic and applied research, which will lead to the patented protection of intellectual property. Researchbuilds the ground for development and together they represent the first stage of transition to the knowledge-basedeconomy.Opinions about the state of education in Slovakia, especially the university one, differ. Therefore, the aim of this paperis to both analyze and evaluate current situation of universities as the carriers of both innovations and scientificcooperation for professional economic practice in the Municipality of Presov (MoP).MATERIAL AND METHODOLOGYThe process of creating new ideas is a difficult one, and it often originates after long-lasting investigation of a problemthat needs to be solved in a different, unconventional way. Such train of thought leading to invention and subsequentinnovation of any kind occurs by employees of a business, who participate in this problem-solving, but similarly, suchidea can originate in creative scientists’ heads, too. Frequent is the solution from more points of view of the creativeteam, where producing employees, management representatives as well as representatives of academic communityshould belong to. While it is quite common for business people to cooperate with academic representatives abroad, inSlovakia we still have to learn that in many cases.Deep analysis of the state of cooperation between business and academic community presumes using several indicatorscoming from several different sources. In this paper, we have used notably data obtained from the Statistical Office ofthe Slovak Republic. Because we come out from knowledge economy based on innovations, science, research anddevelopment, we have used certain indicators from this area regarding the MoP. Among those are, in particular, inputsto research and development, which are made of two basic items – financial means and human capital. Financial meansare aimed at general expenses, which relate directly to separate components of research and development. An important„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.199


component in this paper is the expenses on research and development coming from universities. Their increase meansthat school representatives are aware of a must of research and development work of creative workers. This activityshould be reflected not only in the number of publications per worker or in his citation index, but in patenting activity inparticular. In the question of human resources, we used FTE (full-time equivalence) indicator. Conversion of employeesto FTE bears more witness than number of employees only, because it also includes time of those employees, who donot work full time in research and development. We can classify pedagogic and scientific employees at the universitiesas such workers, too. Research activities of business subjects and universities should be fully reflected in patentingactivities. Purchased licenses enable businessmen to take results from research and development passively from abroad.Those can reflect international trends in research. Even more important it is to patent own scientific pieces ofknowledge. Protection of intellectual property in Slovakia is, however, still on the margin of interest of bothgovernment and business subjects. It is expensive and takes long. On the other hand, it is important to remark, that theresults of research and development often do not possess such significant value, which would make them worthpatenting.All the statistical data have various flaws. Changing methodology, even though it is gradually being unified for thepurpose of international comparison, as well as time delays connected with collection of data, are some of them. Manyquantitative indicators often do not reflect at all, or are able to reflect but a bit of scientific, research and developmentactivities. It is necessary to replenish them with qualitative indicators. From those, we used constitution of scientificcouncil of universities, researches undertaken by Academic ranking and rating agency and many valuable pieces ofinformation obtained from own practice in our analysis.CURRENT SITUATION OF RESEARCH AND DEVELOPMENT IN THE MUNICIPALITY OF PRESOVBASED ON SEVERAL INDICATORSThe Municipality of Presov is according to the evaluation of several indicators of economic performance significantlymarginalized. On GDP production of Slovakia it participated by only 9 %, which means the lowest share of all themunicipalities in the country. Expenses on production of gross fixed capital are low in the long run. This state is givenmainly because of the lack of capital, in each of its forms. Lacking investments are manifested in low employment rate,bad infrastructure, and low inflow of direct foreign investments into the municipality, but also in low value added andproductivity of labour. It could seem that low employment rate will yield sufficiency of labour force, which is free andavailable for the market. Based on the indicators of Statistical Office of the Slovak Republic can, however, be stated,that even if the unemployment rate is high, the structure of the unemployed is unsuitable for the needs of employers.Significant underdevelopment of the MoP not only in comparison to the EU regions, but compared to othermunicipalities in Slovakia as well should mean a challenge for the municipality. It is more than obvious today, that ifthe municipality wants to get out of its marginalized position and underdevelopment, it cannot rely neither on incomesflowing from the Municipality of Bratislava nor on direct foreign investments. In the first place, it is necessary tochange the municipality from inside. That means that in particular municipal governments on the level of bothmunicipality and individual towns should be the moving spirit, which will start economic and social development of theregion. On such platform, development of business subjects attracting further business units by their activity is possible.The result is a synergic and multiplication effect, which multiplies results of individual subjects taking place.Based on several papers, which were processed for the municipality, it is possible to take more ways of development ofthe MoP. One of them is the way of transition towards the knowledge based economy. Current turbulent time causesnew technologies to get old too fast and their potential is often underused. For this reason, too, are the results fromresearch and development (R&D) so important for both business and academic community.Transition from cost-based to knowledge-based economy should be a directed process, which uses basic capital, thatmeaning educated and creative workers. At the same time, it is conditioned by the applied research, which should comeout mainly from basic research. While applied research and development should be realized mainly in the businesssphere and various research institutes, the realization of basic research should be strived for mainly by universities incooperation with businessmen. The results of every intellectual work should subsequently be patented and disseminatedinto next subjects.Transition towards knowledge-based structure of economy presumes a specific basis as well, on which such economycan develop. Therefore, in the next part of this paper we mainly come out from statistical data obtained from statisticaloffice and deduce certain results from their analysis.Generalexpenses2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006181 063 306 826 174 165 167 994 197 200 200 618 167 848„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.200


Basic research 12,80 % 7,51 % 12,69 % 19,37 % 20,94 % 22,51 % 31,30 %Applied 57,90 % 22,31 % 46,83 % 43,27 % 19,66 % 21,64 % 45,57 %researchDevelopment 29,30 % 70,18 % 40,48 % 37,36 % 59,40 % 55,85 % 23,13 %Table 1: Structure of general expenses in the Municipality of Presov on research and development in thousands of SKKin common prices and percentage.Source: own calculations according to the Yearbook of R&D, issue 4/2007 (Ročenka pre vedu a výskum č. 4/2007)First condition for successful R&D is financial means invested into research and development. As finances are scarce inthe municipality as such, it is vital to focus on their spread and structure. The structure of general expenses in themunicipality gives evidence, that subjects realizing R&D do not plan their expenses. Certain research and developmentshares are unable to be anticipated and are rather unexpected than planned. No kind of R&D is a univocal leader. Tocompare, in the Municipality of Kosice is the share of general expenses for basic research in the interval between 41%(year 2000) and 60 % (year 2005) and represents the biggest shsare in the general expenses. The second strongest isdevelopment, which lies in the interval between 16 % (year 2006) and 40 % (year 2002). Applied research lies between12 % (year 2002) and 25 % (year 2006). In the Municipality of Bratislava, basic research also plays the major role, andits share in general expenses is even bigger than in the Municipality of Kosice. The lowest expenses flow into thedevelopment and make up the maximum of 8 % from total general expenses on R&D. To finance R&D, expenses flowmainly from governmental budget (measured e. g. through an indicator of GERD/GDP), but also from business sources(BERD/GDP), international sources and from non-profit organizations. One of the components of financing R&D areuniversities. In Slovakia, financial means of universities do not make up the main source of financing research anddevelopment. That should come mainly from business area and should be supported significantly by the expenses fromthe state. University expenses rather prove their willingness to use financial mean for R&D and their efforts to assertthemselves in the area of R&D.While regional expenses GERD/ regional GDP in Municipality of Presov were on average around 0.21 %, in Slovakiathis indicator reached the value of 0.5 % and in the Municipality of Bratislava it was almost 1 %. Overall it can be saidthat expenses on R&D in Slovakia have been low in six consecutive years and it is not only the MoP, which is behindthe average of the EU, but the whole of Slovakia. The structure of expenses in the MoP, however, was good. Between2000-2006 it was mainly business subjects who participated on financing R&D by the biggest share, namely 52-84 %,even though the share of these expenses was gradually falling due to slightly increasing share of expenses from bothstate and public sources.Expenses of universities on R&Din thousands of SKK70060050040030020010002000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Municipalityof PresovFigure 1: The expenses of universities on R&D in the Municipality of Presov in thousands of SKK between 2000-2006Source: Yearbook of R&D, issue 4/2007 (Ročenka vedy a výskumu č. 4/2007)From the graph it can be seen, that even if universities try to be the moving force in both innovative activity andknowledge economy, their expenses seem to be very fluctuating, and since 2003 they have been zero. Then it isobvious, that university participation in the MoP on R&D is insignificant. This state is influenced by various factors.First is the financing system of universities, which is given by the subsidies from the Ministry of Education on eachstudent, and which thus forms an important component in the financing of public university. Second component, whichis created by a substantially lower percentage, are the subsidies on R&D. This component is influenced by quality ofresearch activity and in 2008 it formed the maximum of 30 % of the subsidy from the Ministry of Education inSlovakia. Apart from these sources, each university has the chance to obtain financial support from grants. The only„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.201


exceptions are the private universities that actually can obtain a grant, but they cannot obtain financial support for itsrealization. All the universities can also obtain financial support from the EU funds as well as from other sources.Another condition of the development of R&D is labour capital. It represents the most creative part of the knowledgeeconomy. Without the participation of creative workers on R&D it is impossible to build any knowledge economy. Forthe needs of R&D workers with higher education are very important. The following table shows the proportion ofworkers in R&D with university or higher education. Especially this group of workers should be the moving force forthe knowledge economy.2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Workers with university and higher education 300,9 317,9 276,4 282,7 320,4 374,6 357,1With finished university education (master degree) 59,78 % 61,18 % 63,57 % 62,86 % 61,23 % 51,47 % 54,41 %With higher qualifications (above master degree) 39,61 % 38,70 % 36,43 % 37,14 % 38,64 % 48,53 % 45,59 %Table 2: The structure of workers in R&D in FTE and in percentages in the MoP between 2000-2006Source: own calculations based on the Yearbook of R&D, issue 4/2007 (Ročenka vedy a výskumu č. 4/2007)Based on the table 2 it can be stated that educational structure of employees in R&D is good. Gradually, the share ofemployees with higher qualification than master degree is increasing. Similar qualification composition of employees isobservable in other municipalities of Slovakia, too.The results of R&D activity are patented activities and sold licenses. In the case of universities, the output of R&Dactivity can also be successful graduates working in their fields of study, number of publications and citations percreative university worker, and last but not least good cooperation with business community as well.Results of intellectual work should be protected in some way, the best by patenting right. Therefore, both purchased andsold licenses and rights reflect innovation activities of firms and universities in a way.Expenses on licenses120 000in thousands of SKK100 00080 00060 00040 00020 000Municipality of Presov02000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Figure 2: Expenses of the Municipality of Presov on purchased licenses in thousands of SKK between 2000 – 2006Source: Yearbook of R&D, issue 4/2007 (Ročenka vedy a výskumu č. 4/2007)Rapid decrease in expenses on passive licenses was observed in the MoP in the last year. This indicator is not favorable,because active, sold licenses have had value of 0 since 2001. This means that the latest pieces of knowledge from thearea of R&D are only provided by passive results taken form abroad. Their decrease and low value in general meaninnovative underdevelopment of the region.Patents represent unoverrated indicator of real scientific, research and development activity of business subjects andother institutions, which deal with R&D. Slovakia as such falls significantly not only behind the world and Europeantop innovative countries, but also behind other countries, such as those from V4.One of the components, according to which scientific activity of universities can be evaluated, is the number ofpublications and citations. It is obvious that results of scientific research of individual pedagogues and scientificworkers need to be spread further. On the other hand, however, this spreading is often in the form of variouspublications, which are available to the limited number of readers and often do not leave universities. The biggestdisadvantage is that a quality publication does not get to those, for whom it would be the most beneficial, i. e. tobusinessmen.Equally problematic, as far as the evaluation of scientific activity is concerned, seems the citation index. As it isessential for academic growth to have a certain number of citations, groups are often created at universities, which cite„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.202


each other. On one hand, it proves the effort to meet the conditions necessary for academic growth; on the other hand,however, it is difficult to distinguish between “good” and “artificially created” citations.CONCLUSIONThe relationship between universities and business practice cannot be judged separately, but only as a result of certainmore or less standard relations between those two institutions. Mutual cooperation is mutual only if it brings positiveresults for both sides. It can be said that long-run cooperation can be regarded as one of the outputs of universityactivities. Such cooperation means mutual enrichment not only of participants, but of the whole municipality as such,too. Based on previous analysis, we have reached certain results and recommendations:1. Even despite the fact, that the municipality as such fights the lack of capital, the structure of expenses on R&D ispositive and the most expenses come from business community. In relation to these findings it would be suitable,that these business finances would appear in the structure of general expenses on R&D. Institutions dealing withR&D, where we can classify universities as well, should start working on order for business community and dealmostly with applied research.2. For the needs of R&D there is a good structure of employees working in the area of R&D. It is necessary to usetheir creative potential for the needs of R&D in the area of basic, but more importantly applied research anddevelopment.3. We consider the cooperation between academic and business community the most important. Based on thecomposition of scientific councils of universities in the MoP we found out that there is no representativerepresenting business community. Such “detail” could influence future heading and development of bothbusinessmen and universities. For this reason it is important to start a successful cooperation between academicand business community and start using it for the formation of knowledge economy in the municipality.4. The cooperation between academic and business community will bring long-term positive results not only for theparticipants, but for the whole of municipality, too. The latter one should thus become the municipality thatattracts new investments, which do not demand low costs, but qualified employees.Transition to knowledge economy should be possible, even if not easy. From the brief analysis it is apparent, that newpieces of knowledge in the area of science, research and development generate interest mainly in businessmen, forwhom application of these pieces of knowledge means competitive advantage. Sadly, however, it was found out that theuniversities in the MoP are rather orientated towards preparation of graduates and in general do not represent anychallenge or contribution to R&D. Regional focus and universities falling behind the latest trends in the area of R&Dmean the region falling behind in general in both economic and social sense. In the long-run, this underdevelopmentwill be reflected in the decrease in number of students and their quality, but also in the quality of pedagogues workingat these universities. Universities should become aware of this finding as soon as possible.BIBLIOGRAPHY[1] Frascati manuál. OECD, 2002.[2] Identifikácia predpokladov a možností prekonávania technologickej a inovačnej medzery SR. Zhrnutie.Bratislava : SAV – Ústav Slovenskej a svetovej ekonomiky SAV, 2005. ISBN 80-7144-144-9.[3] KUZMIŠIN, P.; KUZMIŠINOVÁ, V. Konkurencieschopnosť a regionálne aspekty rozvoja I., ll. Prešov :Manacon, 2007. ISBN 978-80-89040-34-6.[4] OECD in figures 2007 edition. ISSN 0029-7054.[5] Regionálna inovačná stratégia PSK. [citované 12.10.2008]. Dostupné na internete:.[6] Ročenka vedy a výskumu č. 4/2005, 4/2006, 4/2007. Štatistický úrad SR.[7] Science, technology and innovation in Europe. Eurostat, Pocketbooks. Luxembourg : European Communities,2007. ISSN 1725-5821.[8] Správa o hodnotení verejných vysokých škôl a ich fakúlt. Bratislava : ARRA, 2007, 2008.[9] SVATÝ, F.; JEMALA, M. Inovačná aktivita technológií a jej hodnotenie v prostredí znalostnej ekonomiky.Bratislava : Ekonóm, 2006. ISBN 80-225-2198-1.[10] BALOG, M. Patenty sú indikátorom inovatívnosti. In: Trend č. 47/2008 zo dňa 27. 11. 2008. Ročník XVlll.[11] Vysoké školy. Špeciálna príloha Trendu. In: Trend č. 48/2008 zo dňa 04. 12. 2008. Ročník XVlll.[12] www.statistics.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.203


ADDRESS:Ing. Renáta MadzinováVŠMP ISM PrešovDuchnovičovo námestiePrešovmadzinova@ismpo.skPaeDr. Anna LukáčováDRSR, pracovisko PrešovDÚ Prešov IILevočská 9Prešovalukacova@gmail.com„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.204


FINANČNÍ KRIZE A VEŘEJNÉ FINANCEPavel MatoušekPrávnická fakulta Univerzity Palackého v OlomouciAbstrakt: Finanční krize a následná hospodářská krize nedopadá jen na aktivity podnikatelské sféry, alezasahuje i do fungování státu, do veřejných financí, neboť krizové důsledky, např. zvýšené podporyv nezaměstnanosti hradí stát v rámci veřejných financí. Co ještě kromě přesně neodhadnutelných krizovýchsituací může narušovat stabilitu veřejných financí a jak je stabilita veřejných financí právně chráněna aošetřena?Klíčová slova: deflace, ekonomika, Evropská unie, finanční krize, globalizace, hospodářská krize,hypotéky, lobbing, místní rozpočty, politické strany, půjčky, státní rozpočet, ústava ČR, úvěry, veřejnéfinance.Celosvětová finanční krize, hospodářská krize,……. . V současné době nejvíc frekventované téma nejen v tisku, ale ivšeobecně ve společnosti a obzvlášť mezi podnikateli. Nejčastěji se rozebírají a hledají příčiny krize a pochopitelněnásledně je odhadováno do jaké míry se krizové dopady dotknou České republiky.Především je nutno konstatovat, že finanční a hospodářská krize je propojeným na sebe navazujícím problémem, kterýlze přirovnat k systému spojených nádob. Oblast finančních operací a ekonomické činnosti nelze od sebe oddělit, nelzetyto oblasti mezi sebou izolovat tak, aby se neovlivňovali navzájem. Teoreticky můžeme hovořit o samostatnýchprocesech úvěrování, hypoték, půjčkách, rozpočtování, ale stejně vždy tyto procesy probíhají ve společné oblastiekonomiky určitého hospodářského subjektu, podnikatele, firmy, instituce, státu. Takže finanční a hospodářská krizejsou spolu objektivně provázané, maximálně mohou být ve svém vývojovém průběhu časově mezi sebou posunuty.Dále je třeba konstatovat, že se jedná o první krizi velkého rozsahu v globalizovaném světě. Současný stav mezinárodníekonomiky provázaný nadnárodními firemními vazbami, mezinárodními kooperačními vztahy vnáší i do krizovýchprocesů globalizační prvek. Krizové procesy jednotlivých subjektů – bankovních institucí, mateřských firem,investičních firem, vyvolávají krizové stavy a odezvy přes investiční vazby, vnitropodnikové vazby nadnárodních firemu subjektů – dceřiných firem, dodavatelských firem v jiných státech, aniž by u těchto samotných subjektů byla příčinake krizovým jevům.Jedná se o krizi z vysoké míry zadlužení – „…svět má dnes více dluhů, než je hodnota jeho majetku“ 1 , z neúměrněvysoké úrovně rizikových spekulací z nejistým ziskem, ze ztráty sebekontroly a kontroly v oblasti financí a ekonomiky.Došlo k vytvoření umělé, virtuální kupní síly pomocí nezajištěných půjček, hypoték a úvěrů, která vyvolala všakskutečnou poptávku, na kterou reagovala ekonomika výrobou, jejíž potřeby byly kryty opět převážně virtuálnímifinančními prostředky z půjček a úvěrů bez dostatečného zajištění a krytí. Pokud virtuální úroveň finančních operací sepříliš neodchyluje a hlavně ne dlouhodobě, od skutečného stavu financí a pokud ve vzájemných hospodářských afinančních vztazích u všech převládá víra v tuto finanční virtuální realitu, pak systém funguje. Jakmile však dojdek výraznému odstupu virtuálního stavu od skutečnosti a vznikne nedůvěra ve virtuální finanční realitu, tj. dojdek pochybnostem o návratnosti dluhů v bankovním sektoru, dojde k propadu likvidity, k pádu akcií až po úplný rozpadtrhu, pak systém přestává fungovat v důsledku selhání všech kontrolních vazeb upravujících vztahy mezi skutečnýmstavem a virtuální realitou na trhu.Výsledná reakce na současnou krizovou situaci sebou přináší nedůvěru nejen ve virtuální realitu bankovních finančníchoperací, ale přináší nedůvěru v celý bankovní systém, což se projevuje nechutí podnikatelských subjektů, ale iveřejnosti svěřovat své finance bankám na jedné straně, na straně druhé, pak zvýšením obtížnosti, s níž se dostávajípodnikatelské subjekty, ale i veřejnost, k finančním prostředkům ve formě půjček, hypoték a úvěrů. Proto nedůvěrav bankovní systém vede ke zpomalení ekonomiky.Zpomalení růstu ekonomiky povede k úspornému režimu v podnikatelské činnosti, tj. zmrazení mezd, snižování cendosavadních výrobků, omezování výroby, propouštění zaměstnanců, hledání nových inovativních produktů, hledánínových trhů. Mnohé firmy ukončí svou činnost. Krizový stav kromě podnikatelské sféry postihne i stát. Zvýšená1MUSIL Jakub, Včera krize finanční, zítra krize hospodářská., www.CT24.cz, 20.12.2008„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.205


nezaměstnanost (hrozí nárůst nezaměstnanosti až o 100000 osob) zvýší mandatorní sociální výdaje veřejných financístátu a to v celkové situaci snižování HDP, sníženého výnosu daní. Hrozící deflace z nedostatku peněz nutí stát vkládatdo bankovního sektoru státní peníze, jako podporu pro zajištění fungování bank, protože na rozdíl od ovlivnitelnostiinflace, deflace se koriguje velmi těžko. Krize se tak přímo dotýká i fungování státu a jak ukázal příklad Islandu v roce2008, může vážně ohrozit ekonomickou situaci celého státu.V souvislosti s finanční a hospodářskou krizí vzniká otázka, jak stát obecně, následně pak Česká republika konkrétně,má chráněnu, právně ošetřenu ochranu oblasti veřejných financí. Právě z veřejných financí budou vycházet opatřenívedoucí, když ne přímo k zamezení finanční a hospodářské krize, tak alespoň ke zmírnění dopadů finanční ahospodářské krize.Veřejné finance - z hlediska hospodaření a financování státu, z hlediska organizace státu, organizace veřejné správy ajejího financování jde o řízený organizovaný systém, který není postaven na své vlastní ziskové hospodářské činnosti.Jde o systém, který má svou činností vytvářet optimální podmínky pro ziskovou činnost soukromohospodářskýchsubjektů a jejich rozvoj. Má vytvářet prostředí se stanovenými pravidly chování, podnikání, individuální a kolektivnísvobody. Prostředí bezpečné pro podnikatelskou činnost, výrobu, obchod, chráněné obranou proti vnějšímu ohrožení.Prostředí, které je předem připraveno a je schopno řešit mimořádné krizové situace dotýkající se státu a má prostředkyna řešení těchto mimořádných situací, případně na zmírnění jejich dopadů a důsledků v rámci státu. Prostředí sezabezpečeným systémem sociálních a zdravotních služeb pro obyvatelstvo, ať v produktivním věku, tak i pro skupinyv předproduktivním či postproduktivním věku. Prostředí umožňující získání vzdělání a odborných kvalifikacípotřebných pro zapojení do produktivního prostředí. Prostředí, ve kterém v případě sporů řešení nachází soudcovskápravomoc a v případě nezbytnosti dle soudních rozhodnutí u jedinců porušujících dohodnutá pravidla stát vytváří iprostředí donucující, případně i trestající. Všechny tyto činnosti zabezpečované veřejnou správou slouží nikolivsamoúčelně státu, ale, jak již bylo řečeno, vytváří optimální prostředí pro činnost soukromohospodářských subjektů, proekonomiku státu, pro její růst, ziskovost, maximální tvorbu národního produktu. Za toto zabezpečení jako reciprocitupožaduje stát od soukromohospodářských subjektů ve stanovené dohodnuté výši prostředky, finance na provoz státníhosystému – nejčastěji ve formě uceleného systému daní.Veřejné finance se v rámci státu realizují prostřednictvím celého systému rozpočtů vzájemně provázaných příjmovýmia výdajovými vazbami. Je to řetězec od rozpočtu Evropské unie, státní rozpočet, rozpočty státních fondů, až po místnírozpočty krajů a obcí. V rámci České republiky stát má cestou veřejné správy k dispozici všechny údaje nezbytné kestanovení jak příjmové, tak i výdajové stránky státního rozpočtu včetně místních rozpočtů krajů a obcí. Statistická data iprognostické údaje umožňují vysokou přesnost výpočtů při sestavení rozpočtů s potřebným časovým předstihem ičasovým výhledem. Podle ekonomických údajů lze stanovit potřebnou hranici daňové únosnosti, výtěžnost a provéstnezbytné korekce připravovaných rozpočtů, stanovit rozpočtové rezervy. Počítačová technika umožňuje vysokourychlost výpočtů s obrovským rozsahem logických kontrolních vazeb umožňujících vnitřní vzájemnou provázanost datv sestavovaném rozpočtu. Proč tedy vzniká v rozpočtech vnitřní napětí mezi rozpočtovými kapitolami, proč vznikáschodkové hospodaření, nežádoucí rostoucí zadluženost, když objektivně dané podmínky rozpočtového procesu k těmtonežádoucím jevům podmínky nevytvářejí.V současné době můžeme analyzovat čtyři skupiny nejsilnějších vnějších trvalých vlivů, které na veřejné finance působírušivě a vnáší komplikace do rozpočtového procesu tvorby veřejných financí: vliv politických stran vliv ekonomických subjektů a uskupení (lobbing) vliv Evropské unie vliv všeobecné globalizaceExistuje však ještě pátá vlivová síla nejméně odhadnutelná a předvídatelná. V případě, že začne působit, tak je takénejméně ovlivnitelná a řiditelná. A to je: vliv katastrofických a krizových událostíStručně charakterizovat jednotlivé vlivové skupiny můžeme následovně:Vliv politických stran - parlamentních politických stran, jejichž poslanci se na schvalování, případně pozměňování,veřejných rozpočtů přímo podílejí, ať již na úrovni parlamentu, krajů či obcí. Tyto vlivy nejsou nijak zastírané autajované. Právě vnitřní zájmy těchto parlamentních politických stran prosazované prvořadě za účelem prospěchupolitické strany vnáší nekoncepční nesystémové prvky do jinak logicky, matematicky, statisticky i prognostickypodloženého a propracovaného procesu veřejných financí. Již v roce 1929 byl tento politický vliv na veřejné financepopsán následovně: „Ve státě, kde obstarávají vládu exponenti politických stran, pak jednak se nedostává správěodbornosti, jednak se mění představa o veřejném blahu v představu o blahu příslušníků té které politické strany. Princippolitické demokracie nesvědčí hospodářství. …Ti, kdož spravují ústřední úřady a státní podniky, jsou zodpovědni svýmvoličům a musí se vykazovat činností, která by prospěla těmto voličům (politické straně) nikoliv státu, správě, podniku,„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.206


protože by jinak nebyli voleni. 2 …A tak náleží ku podstatě státní správy určitá neekonomie, plynoucí z faktu, že jestspravována politicky, což znamená v důsledku: neodborně a se zřetelem ke stranickým zájmům.“ 3Je s podivem, jak dlouho je tento neblahý vliv známý a přesto v podstatě nedošlo k jeho zmírnění a již vůbec nek odstranění.Politické vlivy na fungování státu, na veřejnou správu, na vytváření státního rozpočtu a tím na financování státu,financování veřejné správy s dopadem do místních rozpočtů, někdy s dopadem až na určité regionální a místní subjektyje nade vší pochybnost. Jako příklad lze uvést tzv. parlamentní „porcování medvěda“ – nesystémové rozdělování částirozpočtových prostředků dle individuálních návrhů jednotlivých poslanců parlamentu ve prospěch jejich místníchvoličů zcela mimo záměry státu a způsobem dohody mezi poslanci ,zcela mimo politickou příslušnost, na základěprincipu „tento rok podpořím já tebe, příští rok pomůžeš ty mě“. Toto nesystémové jednání je úplatkem vládníchpolitických stran svým stranickým poslancům, aby si mohli prosadit své napůl soukromé, napůl zájmy svého volebníhookrsku, za stranickou kázeň a loajalitu při poslanecké činnosti ve sněmovně po dobu poslaneckého mandátu. Politickévlivy existují, ale za důsledky ve veřejné správě vyplývající z akceptace těchto politických vlivů zůstává na úrovniposlanců pouze politická odpovědnost, etická odpovědnost a v žádném případě odpovědnost skutečná, osobní, trestněprávní.I odpovědnost poslance voličům je spíše formálního rázu než skutečná. Nemůže být totiž realizovaná neprodleněpo pochybení, po chybném rozhodnutí, po vzniku škody, neboť poslanecký mandát je neodvolatelný, takže po zvolenínemůže být poslanec voliči odvolán. Odpovědnostní efekt se tak může dostavit až v následujících volbách ve forměnezvolení chybujícího poslance. Čtyřleté volební období je natolik dlouhé, že mnohé excesy poslanců v plynoucím časezmizí tak, že odpovědnost v době následujících voleb již není realizována, neboť není aktuální.Vliv ekonomických subjektů a uskupení, někdy též označovaný jako „ekonomický lobbing“ je dalším vlivem působícímna fungování státu, veřejné finance, výkon veřejné správy. Mnohé ekonomické subjekty prosazují svoje zájmy dočinnosti státu svou přímou ekonomickou silou, případně ekonomickou silou uskupení ekonomických subjektů svoudůležitostí pro ekonomiku státu. Využívají též nátlaku prostřednictvím politických sil, tj. buď celých politických strannebo jednotlivých poslanců, které motivují sponzorskými dary, funkcí v řídících orgánech, tichým společenstvím,příslibem budoucího zaměstnání po ukončení politické kariéry apod. Ekonomické subjekty k prosazování svých zájmůvyužívají přes své zaměstnance i odbory a jejich vyjednávání, nátlakových akcí, stávek.Vliv Evropské unie taktéž působí na fungování státu, financování veřejné správy. Tento vliv je jednak prostřednictvímpředpisů EU, jednak ekonomickými nástroji dotací, podpor, vývozních náhrad, kvót, licencí, příspěvků z fondů EU, anavíc i vlivovými metodami politickými, kdy se projevuje cílený vliv Evropské unie, jako celku, působící na členskéstáty. Jako politický vliv Evropské unie do veřejné správy a jejího financování, lze jako příklad uvést regionálnípolitiku, problematiku rozvoje regionů. Region, oblast společného specifického zájmu se vymyká běžnému správnímuuspořádání správy v České republice. Příhraniční region sdružující obce několika států, krajů, vyžaduje zvláštní řešeníorganizace a řízení, zřizování speciálních rad a komisí pro společné projekty. Rozdílnost v účetních systémechjednotlivých členských států vyžaduje zavedení samostatného společného účetního pořádku, dohledu a účetní kontrolypro společné finance z fondů regionálního rozvoje EU a jejich zúčtování. Takže EU nejen ovlivňuje svými předpisyveřejnou správu a zasahuje do její organizační struktury, ale přes spolufinancování společných projektů členských státůa EU má nepřímý vliv i na financování veřejné správy.Vliv globalizace se prolíná všemi předešlými uvedenými vlivy, kdy prostřednictvím ekonomických subjektů a uskupení seprosazují vlivy nadnárodních firem, mezinárodních investorů, finančních institucí. Prostřednictvím občanů a jejichuskupení se prosazují zájmy jiných kultur, náboženství. Všeobecná informovanost lidí prostřednictvím globalizovanéinformační internetové sítě ovlivňuje představy lidí o životě, ovlivňuje jejich požadavky na životní úroveň, ovlivňujejejich představy o sociálním a zdravotním zabezpečení, které požadují od státu.Vliv katastrofických a krizových událostí do veřejných financí je větší než se původně připouštělo. Tento vliv je obecněpodceňován, je podceňován o to víc, čím déle k žádné krizové či katastrofické události nedojde. Tyto události jsounebezpečné právě neodhadnutelností času, kdy k nim dojde, rozsahu a šíře škod, dosahu důsledků a doby po kteroudůsledky budou trvat. Nezadlužené, či málo zadlužené státy s reálně konstruovaným státním rozpočtem a s dostatečněvytvořenými rozpočtovými rezervami, mohou čelit krizovým situacím účinněji. Možnosti státní pomoci, státních zásahůjsou reálnější i ve větším rozsahu.Všechny uvedené vlivy v podstatě představují rušivé zásahy do procesu zajištění financování státu, veřejné správy, dorozpočtového procesu, svou nesystémovostí nebo neočekávaností nutného řešení vyvolaného krizovou situací.Rozpočtový proces, veřejné finance a hospodaření se díky těmto nežádoucím vlivům stávají nepřehledným a lze říci, že23ENGLIŠ Karel, Malá finanční věda, Nakladatelství Fr. Borový, Praha, 1946, str. 79ENGLIŠ Karel, Malá finanční věda, Nakladatelství Fr. Borový, Praha, 1946, str. 80„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.207


v důsledku, nikoliv krize, ale v důsledku zejména neřízených přehnaných politických vlivů, v důsledku politickéhopopulismu, došlo k zavedení schodkových rozpočtů a k opakovanému vzniku státního dluhu. Krize pak teprve ažnásledně může přinést deformaci rozpočtového systému nedostatkem financí na příjmové straně rozpočtů. Finančníkrize zvyšuje hodnotu peněz pro jejich nedostatek, ale také zvyšuje hodnotu dluhů.Z nemožnosti vyloučit dopad krizových jevů na fungováním státu, neboť veřejné finance nelze izolovat z dosahudůsledků krizových jevů, vzniká otázka, jak veřejné finance, základ fungování státu, státní rozpočet, je právnězabezpečen, ochráněn, jednak proti destruktivním krizovým vlivům, jednak, jak je ochráněn proti zneužití ze strany„partajních“ politických vlivů či vlivů jiných zájmových skupin.Především je nutno konstatovat, že rozpočtová soustava, ani samotný základ celé rozpočtové soustavy, t. j. státnírozpočet, není nijak zásadně zakotven Ústavou České republiky. Přímo Ústavou ČR je upraveno, že „ Návrh zákona ostátním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnášíse o nich jen Poslanecká sněmovna.“ 4 Tedy pouze je zakotveno kdo předkládá a kdo projednává, ale o zabezpečenízákladního principu státního rozpočtu, tj. zajištění nezbytných finančních prostředků pro existenční fungování státu seÚstava ČR nijak nezmiňuje. I kontrola hospodaření se státním rozpočtem svěřená Nejvyššímu kontrolnímu úřadu –„Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státníhorozpočtu.“ 5 je upravena v Ústavě ČR pouze kompetenčně a následně je podrobněji upravena jen na úrovni zákona č.163/1993 Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších novel. „Významná je zejména ta skutečnost, že NKÚ jeohledně kontroly oprávněn pouze sepsat popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanoveníprávních předpisů, které byly porušeny, ovšem již nemá působnost a pravomoc k tomu, aby kontrolovaný subjekt donutilk odstranění zjištěných nedostatků. Tato skutečnost určitým způsobem snižuje jeho význam.“ 6 Takže i kontrola rozpočtuje v zákonném zakotvení upravena spíše jen formálně.Základní stabilita státního rozpočtu by měla být, mimo jiné, zajištěna i vlastním procesem jeho schvalování. Státnírozpočet má formu zákona a je schvalován výhradně Poslaneckou sněmovnou. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200poslanců. 7 Poslanecká sněmovna je schopna usnášení za podmínky přítomnosti alespoň jedné třetiny členů a zákonmůže být přijat za souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. 8 Takže zákon může být v mezní situaci schválensouhlasným hlasováním 34 poslanců (200 1/3 = 67, nadpoloviční většina 34). Je zřejmé, že ochrana základu veřejnýchfinancí, státního rozpočtu, při schvalovacím procesu před politickým zneužitím není nijak mimořádná. Dokonce navyšší úrovni, než u státního rozpočtu je zajišťována stabilita celého daňového systému, jako zásadního zdroje příjmovéčásti státního rozpočtu, neboť ta je upravena systémem zákonů, kde schvalovací proces probíhá nejen v poslaneckésněmovně, ale i v senátu.Takže státní rozpočet, který je zásadním předpokladem zajištění fungování státu, který je zvlášť důležitým faktoremv krizových situacích vývoje státu, státní rozpočet, od kterého se odvíjí veškeré veřejné finance, má zajištění,zabezpečení, opírající se spíše o předpoklad serióznosti, čestnosti a osobní uvědomělosti a rozumného přístupujednotlivých osob poslanců než ve formální jistotě právní úpravy a právního zakotvení.Ke zlepšení popsané situace by bylo třeba především politické vůle napříč politickým spektrem v ČR, tedy politickévůle jak u vládnoucích, tak u opozičních stran právní jistotu státního rozpočtu a její ochranu pozitivně řešit. Bez tétopolitické vůle ke zlepšení situace nemůže dojít. Pokud by politická vůle byla, pak by mohlo přispět ke zlepšení situaceněkolik možných opatření:1. Zajištění veřejných financí před zneužitím by mělo být zabezpečeno rozšířením Ústavy ČR o ustanovení ostátním rozpočtu s povinností sestavování vždy vyrovnaného státního rozpočtu a s povinností, že prostředkyzískané z daňového systému mohou být použity jen k uspokojení finančních potřeb státu a veřejných zařízení zaúčelem žádoucího hospodářského a sociálního rozvoje. (Obdobná úprava je např. v Základním zákoně Spolkovérepubliky Německo, v Ústavě republiky Portugalsko). Jakékoliv výdaje státu mimo státní rozpočet mohly by býtrealizovány jen na základě zákona a s konkrétním uvedením zdrojů financování, jakékoliv formy úvěrování státuby mohly být přijímány pouze zákonem s uvedením konkrétních zdrojů financí pro jejich splacení. Poslanci bynemohli v žádném případě rozhodovat o financování místních a regionálních investičních akcí přímo ze státníhorozpočtu, tyto akce by mohly být financovány výhradně z místních rozpočtů obcí a krajů.2. Ústava České republiky pro zvýšení právní jistoty, že státní rozpočet a s ním spojený daňový systém nebudounástroji politické propagace vládnoucí strany ve státě, nebudou měněny a rozšiřovány nikoliv podle skutečnýchpotřeb státu, ale podle okamžitých krátkodobých záměrů vládnoucí politické strany, by měla stanovit, že státnírozpočet a daňové zákony budou schvalovány, případně měněny souhlasem nikoliv prosté, nýbrž kvalifikované45678Ústava České republiky, článek 42Ústava České republiky, článek 97, odst. 1MARKOVÁ H., BOHÁČ R., Rozpočtové právo, C.H.Beck, Praha, 2007, str. 54Ústava České republiky, článek 16, odst. 1Ústava České republiky, článek 39, odst. 1 a 2„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.208


většiny poslanců. Samotný kompletní daňový systém by měl být, jako celek, upraven samostatným zákonem,který by bránil zavádění nových nesystémových daní, dále by upravoval jednoznačné výnosové určeníjednotlivých daní mezi státem a obcemi. Tento zákon by měl upravit i možnost existence mimořádných daníspojených s mimořádnými situacemi státu, jako je ohrožení státu, stav nouze v důsledku katastrofickýchudálostí, či krizové stavy. Mimořádné daně by pak dle tohoto zákona bylo možno vyhlašovat samostatnýmzákonem, ale s platností jen maximálně na jeden rok.3. Ústava České republiky by měla posílit ve větší míře zásadu, že přímé řízení státu bude prováděno v zájmuvšech občanů, celé společnosti a nikoliv v zájmu vládnoucí politické strany, či vládnoucích politických stran.Princip politické demokracie, zájmů politických stran, by měl být po volební soutěži při přímém výkonu řízenístátu omezen. Mohlo by tak být učiněno formou změny v textu poslaneckého a senátorského slibu dle článku 23,Ústavy České republiky, kde na závěr „…že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svéhonejlepšího vědomí a svědomí.“ by se doplnila slova – „bez ohledu na zájmy a cíle politických stran či jinýchspolečenských uskupení.“. Ku prospěchu věci – kvalitního výkonu poslance, i zvýšení demokratického principu,by měla být přímá odpovědnost voličům volebního obvodu, kde byl poslanec či senátor zvolen, a mohla by býtzdůrazněna odvolatelností poslance z jeho mandátu voliči volebního obvodu, kterým byl zvolen, v případech,kdy poslanec neplní své povinnosti, či poruší zákon nebo jiný obecně závazný předpis.Současná situace v politickém systému naší společnosti je charakteristická tím, že chybí politická vůle k řešení,k dohodě, k toleranci, k pozitivní tvorbě hodnot v čemkoliv, ať již by šlo o trvalejší, zásadnější zabezpečení státníhorozpočtu, celého rozpočtového systému, zprůhlednění daňového systému, zjednodušení státní správy. Politické strany seplně zaměřují jen a jen na politický boj o moc a stále více postrádají vědomí, že mají sloužit ku prospěchu státu a ne státku prospěchu politických stran. Neuvědomují si, že stát je činný systém, který se musí řídit, kterému je třeba vytvářetdlouhodobou vizi budoucího vývoje, k dosažení kterého je třeba dlouhodobé kontinuity řízení a rozvoje systémuv daném základním směru, bez ohledu na pravé či levé výchylky vývojové cesty v jednotlivých volebních obdobích.Zmíněná chybějící politická vůle, chybějící politická spolupráce, ale i chybějící politická morálka a etika jev současnosti v přímé spojitosti na totální absenci jakékoliv dlouhodobé vize budoucího vývoje státu - České republiky,vývoje společnosti ČR. Po dosažení vstupu ČR do NATO a následně po realizaci vstupu ČR do Evropské unie se ocitlaspolečnost v České republice ponechána sama sobě, svému samovývoji. Nemá nikým a ničím stanovenu žádnoudlouhodobou pozitivní vizi vývoje státu a společnosti v České republice a systém přežívá od volebního obdobík volebnímu období spíše řízením byrokratického aparátu – úředníky, než volenými politiky. Při vstupu ČR do EU sezdálo, že společnost očekává vizi vývoje, vizi budoucího ideálu od Evropské unie. A dnes se jeví, že reálná situace jehorší o to, že naše společnost vizi nejen nedostala od EU, ani ji sama v EU nenašla, ale vypadá to tak, že vizipozitivního dlouhodobého vývoje nemá ani sama Evropská unie.SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:[1] BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo, Praha : C. H. Beck, 2006.[2] DUBOVEC, J. Mikroekonómia, EDIS, ŽU Žilina, 2004,[3] ENGLIŠ, K. Malá finanční věda, Praha : Nakladatelství Fr. Borový, 1946.[4] CHALUPNÝ, E. a sbor. Slovník národohospodářský, sociální a politický, Praha : Nakladatelství O. Janáček,1929.[5] KLOKOČKA, V.; WAGNEROVÁ, E. Ústavy států Evropské unie, Praha . Linde, 2004.[6] MARKOVÁ, H.; BOHÁČ, R. Rozpočtové právo. Praha : C. H. Beck, 2007.[7] PETRŽELOVÁ, J. Encyklopedie ekonomických a právních pojmů, Praha : Linde, 2007.[8] RUSMICHOVÁ, L.; SOUKUP, J. Makroekonomie, Melandium Slaný, 1997.[9] ŠIROKÝ, J. a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací, Praha : C. H. Beck, 2008.[10] TOMAŽIČ, I. a kol. Ekonomie pro právníky, Aleš Čeněk, Dobrá Voda, 2003.ADRESA:JUDr. Pavel MatoušekUniverzita Palackého v OlomouciPrávnická fakultatř. 17. listopadu 8771 11 OlomoucE-mail: matousek@p-p-mat.cz„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.209


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.210


ŠPECIFIKÁ KOMUNIKÁCIE V REGIÓNEMargaréta Nadányiová, Roman NadányiŽilinská univerzita v ŽilineAbstract: The regional marketing uses for the goal achievement the marketing tools, which are assigned bythe region. Marketing programs, built-up through marketing tools serve for customer obtaining,satisfaction of their needs and requirements and finally for customer satisfaction. This article is orientedon the concrete marketing tool – marketing communication and its importance for solution of regionalproblems in local marketing and marketing of regions.Key words: Marketing communication, regional marketing, region, customer, promotion mixÚVODV poslednom období sa veľmi často stretávame s pojmom regionálny marketing. Nie všetci používatelia však tentovýraz interpretujú rovnakým spôsobom a pri vysvetľovaní vznikajú rozpory ako presne definovať toto slovné spojenie.Vychádzam zo základnej úvahy, že princípy a zásady marketingu sa nemenia, iba formy marketingu sa prispôsobujúpodmienkam prostredia, v ktorom je implementovaný. Z toho vyplýva, že aj v regionálnom marketingu platí, žeprvoradá je spokojnosť klienta a prostredníctvom nej dosahuje región požadované ciele.Podstata regionálneho marketingu sa teda nelíši od klasického marketingu. Rozdielna je veľkosť potenciálnych trhov,špecifiká produktov, formy distribúcie a orientácia marketingovej komunikácie.Aj v regionálnom marketingu sa zaoberajú organizácie klasickým marketingovým problémom – ako získať novýchzákazníkov a predovšetkým ako si udržať tých súčasných, ako sa presadiť na trhu a byť úspešnejší ako konkurencia.Marketingová koncepcia podnikania vyžaduje od podnikov viac než vyrobiť produkt, stanoviť cenu a dodať hozákazníkovi. Podnik potrebuje informovať zákazníka o novom produkte, jeho vlastnostiach, cene, kde si ho môže kúpiťatď. Musí so svojím zákazníkom komunikovať. Úspech organizácie v regióne veľmi silne závisí od kvality vzťahov sozákazníkmi a ďalšími rozhodujúcimi cieľovými skupinami, aj preto zohráva komunikácia v súčasných novýchmarketingových prístupoch stále významnejšiu úlohu.Význam komunikácie sa zvyšuje s rozširovaním ponuky a počtu konkurentov na trhu. Na dôležitosti tak získavaschopnosť predávajúceho presvedčiť zákazníka o kúpe práve svojho produktu. Podniky pri tom využívajú komunikáciuzameranú na informovanie, ovplyvňovanie a získanie zákazníka. Preto základným predpokladom úspechu každéhopodniku je pochopenie hlavných zásad efektívnej komunikácie s trhom a ich uplatňovania v záujme rozvoja a ziskovostiorganizácie.MARKETINGOVÁ KOMUNIKÁCIA AKO NÁSTROJ OVPLYVŇOVANIA SPOTREBITEĽASúčasná situácia na trhu je charakteristická širokou ponukou porovnateľných produktov vysokej kvality. Vzniká takstav, kedy zákazník získava prevahu, a sú to práve výrobcovia, resp. predajcovia, ktorí sa stávajú najaktívnejšímsubjektom na trhu. Potreby a želania zákazníkov sú hlavným impulzom na výrobu nových produktov a poskytovanieširokej škály dokonalejších služieb je úplne samozrejmé. Už nestačí vyrábať „len“ kvalitné produkty a zabezpečovaťoptimálnu distribúciu pri porovnateľných cenách s konkurenciou. Oveľa dôležitejšie je, ako ich predstaviť trhu. Právezabezpečením tejto podmienky sa zaoberá posledný zo štyroch prvkov marketingového mixu – komunikácia.V praxi to znamená realizovať na základe výskumu potrieb podniku komunikačnú politiku, ktorá tvorí významnú oblasťmarketingového mixu, pretože marketingová komunikácia je jedným z prvkov, ktorý dokáže podnik a jeho produktyodlíšiť od konkurencie.Medzi komunikáciou a ostatnými nástrojmi marketingového mixu existuje komplementárny a substitučný vzťah.Vhodnou modifikáciou nástrojov marketingového mixu je možné dosiahnuť spokojnosť zákazníka a súčasne získaťvýhodu na trhu, ktorá v konečnom dôsledku prináša pre podnik zisk.S pojmom komunikácia sa môžeme stretnúť v rôznych oblastiach každodenného života. Pochádza z latinského slova„communis“, čo by sme mohli preložiť ako „spoločný“. V procese komunikácie sa snažíme vytvoriť niečo „spoločné sniekým“. Chceme oznámiť, sprostredkovať, podeliť sa s určitými informáciami, myšlienkami, postojom, názorom“. Ide„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.211


o určitý vzťah, prostredníctvom ktorého sa snažíme o niečo s niekým podeliť. Pre označenie tohto marketingovéhonástroja sa v súčasnej ekonomickej teórii využíva množstvo terminologických pojmov, napr. propagácia, komunikácia,komunikačný mix, komunikačná politika, promotion, promotion mix.Podstatou cieľavedomej komunikácie s trhom je ovplyvňovanie nákupného správania spotrebiteľov v záujme predajafiremných produktov a taktiež získania a trvalého udržania záujmu a pozornosti verejnosti.Marketingový komunikačný systém predstavuje integrovaný systém komunikačných metód a prostriedkov určených naprezentovanie firmy a jej výkonov zákazníkom.Komunikáciu môžeme chápať ako komplex činností, pomocou ktorých podnik informuje svojich partnerov ovýrobkoch, činnosti podniku, ponúka produkty a presviedča o ich výhodách, ovplyvňuje nákupné rozhodovanie atď.Bez komunikačnej činnosti nemôže žiadny podnik v trhovej ekonomike fungovať. Čím je konkurenčná situácianáročnejšia, tým je potreba komunikácie vyššia. Komunikácia plní úlohu sprostredkovateľa informácií pre zabezpečenieoptimálneho vplyvu na názory, postoje a reakcie dopytu podľa stanoveného cieľa.NÁSTROJE A METÓDY KOMUNIKAČNÉHO MIXU V REGIONÁLNOM MARKETINGUPri marketingovej komunikácii v regionálnom marketingu sa musia zohľadňovať špecifické vlastnosti príslušnej oblasti,mesta, strediska. Jednotlivé regióny (napr. lyžiarske strediská, aquacentrá, kúpele) majú často veľmi podobný programslužieb, čo musí byť zohľadnené aj v komunikácii. Priaznivé podmienky pre zmenu postojov verejnosti a zákazníkovk regiónu, resp. druhu poskytovaných služieb by sa mali v čo najväčšej miere uplatňovať v zvyšovaní jeho imidžu.Pri komunikácii so zákazníkmi v regióne sa doteraz využívajú hlavne klasické komunikačné nástroje: reklama, podpora predaja, public relations, osobný predaj, priamy marketing (direct marketing).Nástroj Primárny cieľ CieľováskupinaReklamaPodporapredajaPublicrelationsOsobnýpredajPriamymarketingPozitívne ovplyvnenienákupného správaniacieľových zákazníkov vregiónePodnecovaniepredajných aktivítpersonálu a zákazníkovTvorba a pestovaniepozitívneho imidžuorganizácie aleboregiónuDocieleniepredajauzavretiaPriame a individuálneoslovenie cieľovejskupiny zákazníkov,predaj produktuPresnedefinovanéskupinyzákazníkov,trhovésegmentyVlastnáorganizácia,zákazníciCeláverejnosť,alebo jej určitáčasťPotenciálnyzákaznícia záujemcoviaPotenciálnyzákazníci azáujemcoviaMédiá komunikácieNoviny,televízia,pútače,internet,predmetyčasopisy,rozhlas,billboardy,reklamnéRôzne zľavy, súťaže,prezentácie, časopisy,informačný materiálTlačové konferencie,informáciev médiách,prezentácie,sponzoring, lobbyVlastná organizácia,obchodný zástupcaPošta, televízia,rozhlas, telefón, fax,internetDobapôsobeniaKrátkodoboa strednodoboPôsobenie nanákupnérozhodnutiePred, počas a porozhodnutío kúpe produktuKrátkodobo Primárne predrozhodnutímo kúpe produktuDlhodobo Vytvoreniekladného postojaokolia,sekundárnezvýšenie predajaKrátkodobo Pred a počasrozhodovania okúpeKrátkodobo Pred a počasrozhodovania okúpeKaždá z uvedených foriem má špecifické vlastností, ktoré ju predurčujú ku komunikácii určitého druhu oznamuvybranému okruhu záujemcov o regionálne služby, ako naznačuje tabuľka 1.Okrem klasických foriem komunikácie je možné v rámci regionálneho marketingu aplikovať aj niektoré nové formymarketingovej komunikácie. Patria sem: Interaktívna komunikácia - je formou obojstrannej komunikácie, pri ktorej vedú predávajúci a kupujúcivzájomný dialóg. Očakáva sa, že v najbližších rokoch sa stane rozhodujúcou formou komunikácie, pretožerešpektuje možnosť vyjadriť svoj názor viesť dialóg. Medzi rozhodujúce média patria CD-ROM, Internet, e-„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.212


mail, "zelené" linky, kontakty cez mobilné telefóny (SMS správy), interaktívna TV a nové média, ktoré súzatiaľ iba vo vývoji. Interaktívna komunikácia je vlastne zdokonalená forma priameho marketingu. Využívanie Internetu - veľké možnosti Internetu sú zastúpené službou www vyžadujúcou aktívny prístupzákazníka. Pri porovnaní s masmédiami preukazuje Internet oveľa väčšiu názornosť, resp. spôsob používaniavýrobku, jeho dizajn a vlastnosti, pričom výrobné a ostatné náklady na jeho propagáciu sú veľmi nízke. Webovské stránky sú najefektívnejším nástrojom k obsluhe zákazníka informáciami. Raz zhotovená wwwstránka (server) následne obslúži ľubovoľný počet prichádzajúcich návštevníkov. Na webovských stránkach byrozhodne nemali chýbať všetky informácie, ktoré požaduje alebo by mohol požadovať ktorýkoľvekz užívateľov produktu spoločnosti. Často požadované informácie sa obvykle umiestňujú na neprehliadnuteľnémiesto. Ďalšou formou využívania www stránok k uspokojeniu užívateľov produktov firmy sú dotazníkovéformuláre. Ak nenájde zákazník na firemnom www serveri požadovanú odpoveď na svoju otázku, je muposkytnutá možnosť požiadať o hľadanú informáciu osobu najpovolanejšiu. CRM ( Customer Relationship Management) - riadenie vzťahov so zákazníkmi. V súčasnom konkurenčnomprostredí je vytváranie vzťahov s významnými zákazníkmi podmienkou úspešného pôsobenia na trhu.Riadenie vzťahov so zákazníkmi (CRM) je súhrnom marketingových, komunikačných, obchodnýcha servisných procesov v podniku podporovaných vhodnou organizačnou štruktúrou a technológiami. V centrepozornosti firmy, ktorá napĺňa CRM stratégiu, stojí zákazník, pre ktorého hľadáme produkt, na rozdiel odstratégie, keď pre produkt vyhľadávame zákazníka. Corporate identity - (podniková/firemná identita) je komplexný obraz organizácie utváraný filozofiou,históriou, zásadami vedenia, súčasnosťou a perspektívnym výhľadom organizácie. Podnikovú identituvytvárajú tri prvky: Corporate communication - podniková komunikácia je operatívnym nástrojom vedenia organizácie privytváraní podnikového imidžu. Corporate culture - podniková kultúra je definovaná ako dlhodobá a aktuálna klíma v organizácii, ako celkovákultúra organizácie (úroveň manažmentu, vzťahy medzi zamestnancami, vzťahy medzi vedením azamestnancami, hodnotové stupnice, motivácie, ktorými sa organizácia riadi atď.). Corporate design - podnikový dizajn zahŕňa to, ako sa organizácia predstavuje verejnosti vizuálne. Ide označku a jej používanie, o názov, o firemné farby a písmo, o stav budov a okolia atď. Má za cieľ reprezentovaťorganizáciu a je časti verejnosti (rôznym skupinám adresátov) jednoznačným vizuálnym spôsobom.Regióny by sa nemali spoliehať len na jednu formu marketingovej komunikácie. V závislosti na stanovených cieľochstimulácie a charaktere cieľového trhu by mali organizácie v rámci regiónu zvyšovať účinok stimulácie použitímviacerých foriem v ich vzájomnej kombinácii. Použitie rôznych foriem komunikácie, kombinácia médií, stanovenievhodného okamžiku začiatku a dĺžka komunikačnej kampane závisí predovšetkým od druhu produktu, od fázyživotného cyklu produktu a od spôsobu rozhodovania zákazníka.Prioritná budúca úloha komunikačnej politiky nielen v regiónoch je integrovať klasické i nové médiá z hľadiskainštrumentálneho i obsahového. Klasické metódy získavania zákazníkov stratia význam v prospech priamychkomunikačných foriem.S rýchlo narastajúcim počtom nových nástrojov komunikačných a oznamovacích foriem sa prejavuje rastúca nutnosťešte efektívnejšie integrovať budúcu trhovú komunikáciu. Z hľadiska nástrojov to podmieňuje časovo zladený mixkomunikačných nástrojov špecificky zameraných na cieľové skupiny a špecifické oblasti záujmov zákazníkov.Optimálne zladiť jednotlivé nástroje komunikačného mixu dokážu iba vyspelé podniky, ale práve vhodná a vyváženáštruktúra jednotlivých nástrojov komunikačného mixu vedie k symbióze a dosiahnutiu vytýčených komunikačnýchcieľov. Že to naozaj nie je jednoduché, dokazuje aj rôznorodosť jednotlivých nástrojov marketingovej komunikácie.ZÁVERV oblasti marketingovej komunikácie sa očakávajú výrazné zmeny. V posledných rokoch sú signály z trhu jasné –zákazníkom už nepostačujú klasické formy marketingového komunikovania, zamerané predovšetkým na jednosmernýtok informácií. Trh sa stáva náročnejším a vyžaduje dialóg. Nemusí pritom ísť o osobný kontakt, ale o moderné formydialógu prostredníctvom interaktívnych možností Internetu, elektronickej pošty, mobilných telefónov a pod. Tietomoderné formy umožňujú veľmi rýchle objednávanie produktov systémom on-line, optimálne udržovanie stavu zásoba predovšetkým permanentné informovanie zákazníka.Región, ktorý sa operatívne prispôsobí zmeneným požiadavkám trhu a bude aplikovať nové progresívne formymarketingovej komunikácie, má veľkú šancu uspieť a presadiť sa v nových ekonomických podmienkach.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.213


LITERATÚRA:[1] HOFMAN, J.; JEŽEK, J. Regionální marketing, jeho nástroje a užití v regionálním managementu. In: Marketinga komunikace 2/1998.[2] STRIŠŠ, J. Marketingové aktivity v regióne. In: Regionální rozvoj z pohledu informačních procesu. Str.122-125.UP Pardubice 2004. ISBN 80-7194-719-9.[3] NADÁNYIOVÁ, M. Aplikácia nových foriem marketingovej komunikácie ako faktor úspešnosti podnikov naglobálnych trhoch. Dizertačná práca. Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta prevádzky a ekonomiky dopravya spojov. 2007.ADRESA:Ing. Margaréta Nadányiová, Ph.D.Žilinská univerzita v ŽilineFakulta PEDASKatedra ekonomikyUniverzitná 1010 26 ŽilinaSlovenská republikatel. číslo: +421 41 513 3205e-mail: margareta.nadanyiova@fpedas.uniza.skRoman NadányiNa Sihoti 554/3010 01 ŽilinaSlovenská republikatel. číslo: +421 903 106 787e-mail: nadanyir@gmail.com„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.214


VPLYV VYSOKÝCH ŠKOL NA ROZVOJ REGIÓNUZdenka Sidónia NatšinováŽilinská univerzita v ŽilineAbstrakt: One of the primary roles of universities is education and research. In recent years, have highschool been supplemented by the study of their so - called "third tier", namely their role in local andregional development. And we can not remember this basic role is also being reflected in the strategies ofuniversities abroad. The question as universities may significantly contribute to the development in theregions. Universities can have a great impact on regional development in terms of employment,expenditures and other economic factors, education, social and cultural functionKeywords: universities, regional development, university strategyÚVODDana problematika významu vysokých škôl pre región je témou, ktorej sa venuje už v posledných rokoch častejšiea stáva sa, že neustále sa touto témou niekto zaoberá, ale venuje sa jej väčšia pozornosť. Vyplýva to z toho, že vysokéškoly sa stávajú dôležitými aktérmi regionálnej ekonomiky. Neustále sa posúvame do popredia a stáva sa nám, že vývojnapreduje rýchlym tempom a preto sa aj od vysokých škôl v súčasností očakáva, aby okrem tradičných úloh, ako súvzdelávanie a výskum zohrávali aj dôležitú úlohu v oblasti ekonomického, sociálneho a kultúrneho rozvoja v regióne.Záujem o rozvoj regiónov sa zvýšil predovšetkým kvôli prudkému nárastu regionálnych rozdielov po r. 1991. Vznikalanevyhnutnosť vytvoriť stratégie regionálneho rozvoja, a venovať viac pozornosti, ako aj zdrojov na uskutočňovanieregionálnej politiky. Jedným z faktorov k rozvoju regiónov bol aj vstup Slovenskej republiky do Európskej únie, ktorávenuje značnú pozornosť rozvíjaniu sa regiónov ako aj vysokých škôl. Vysoké školy pôsobia na región v rôznychohľadoch, a to nielen na konkurencieschopnosť a ekonomický rast v regióne, ale aj na sociálnu a kultúrnu oblasť. Vpríspevku sa zameriam na rastúci význam vysokých škôl pre región, ako aj na faktory, ktoré ovplyvňujú úlohuvysokých škôl v regionálnom rozvoji. V poslednej časti svojho článku sa venujem možným vzťahom vysokých škôl naregión cieľom je poukázať na možnosti ako môžu prispieť vysoké školy k rozvoju regiónu na Slovensku.Cieľom článku nie je poukázať na existujúce vzťahy medzi vysokými školami a regiónom, ale predovšetkým zistiť nakoľko je tento vzťah dôležitý a ako môže pomôcť k ďalšiemu rozvoju. Hlavnou myšlienkou je ako v tejto súčasnej dobemôže pomôcť vysoká škola v rozvoji. Jednou z úvah je, že ak vysoké školy chcú a vidia v tom rozvoj tak potom tútoúlohu zahrnú do svojich cieľov a stratégii.Z HISTÓRIE AKO VYSOKÉ ŠKOLY VPLÝVALY NA REGIÓNALNY ROZVOJUž niekoľko rokov sa ľudia pohrávajú s myšlienkou ako vplývajú vysoké školy na dané regióny. Tejto myšlienke savenovali v rôznych úryvkoch či článkoch v časopisoch alebo novinách. Približne od konca 19. storočia sa objavovalipríklady ako vysoké školy môžu prispievať k ekonomike, ale záujem o vysoké školy a ich príspevok k rozvoju regiónovnarástol až v posledných rokoch. Často si kladieme otázky typu: Ako? V čom? Kde? ..... atd. Rozvoj súvisí s tým, žeschopnosti, učenie a znalosti sú považované za charakteristiky, ktoré definujú modernú ekonomiku a tým majú dôležitúúlohu v ekonomickom raste. „Trendy prechodu do znalostnej ekonomiky, ktorá sa opiera o znalostný manažment sapovažujú za najprogresívnejšiu metódu zvýšenia efektívnosti ekonomiky“[1].Úlohe vysokých škôl v regionálnom ekonomickom rozvoji sa venuje množstvo publikácií a príspevkov, k najznámejšímautorom publikujúcim v tejto oblasti patria napr. D. Felsenstein, J. Goddard, P. S. Benneworth, H. A. Goldstein, H.Etzkowitz, K. Stokes, R. Florax, R. Thanki, H. Folmer, R. Hamm a M. Wenke. Všetci autori sa zhodujú na pozitívnomvplyve vysokej školy na región, v ktorom sa nachádza a zameriavajú sa na rôzne aspekty príspevku vysokých škôl kregionálnemu rozvoju.Dôležitú úlohu začali vysoké školy zohrávať v regionálnej politike od 80. rokov minulého storočia [2, s.13], kedy sazačali presadzovať teórie endogénneho rozvoja. Objavili sa koncepcie technopolis, myšlienky rastúceho centra s veľkouhustotou podnikov s vysoko rozvinutou technológiou a inovatívnymi aktivitami, v ktorého strede sa nachádza vysokáškola inšpirovaná myšlienkou známych úspešných príkladov Silicon Valley a Route 128 v Massachusetts. Aj inékoncepcie zdôrazňujú význam inovácií, ako sú napr. koncepcia regionálneho inovačného systému, ktorého kľučovým„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.215


komponentom sú univerzity a výskumné inštitúcie [2, s.16]. Akumulácia a šírenie znalostí a inovácií sa ďalej rozvinulov novej teórii rastu, novej ekonomickej geografii a teórii učiacich sa regiónov. K rozvoju teórie učiacich sa regiónovprispel najmä B. Lundvall, ktorý preferuje pred pojmom znalostná ekonomika pojem učiaca sa ekonomika a zdôrazňuje,že úspech jednotlivcov, firiem a regiónov odráža ich schopnosti učiť sa, prič om nevyhnutné je prepojenie a spájanie saaktérov regiónu formou regionálnych sietí zabezpečujúce transfer vedomostí (podrobnejšie napr. [3], [4]). Viacerí autoripoukazujú na potrebu vzájomnej spolupráce univerzít, podnikateľského sektora a štátu pre podporu regionálnehoinovačného rozvoja.ÚLOHY VYSOKÝCH ŠKOL V REGIÓNALNOM ROZVOJITeória učiacich sa regiónov je založená na vytváraní sietí rôznych subjektov v regióne, šírení inovácií a učení. Práveschopnosť učiť sa a akumulácia znalostí a tvorba podmienok pre vytváranie nových znalostí a inovácií je základomkonkurenčnej výhody a regionálneho rozvoja [5]. Dôležitú úlohu v učiacich sa regiónoch zohrávajú vysoké školy, ktoréprispievajú k tvorbe znalostí a sú kritickým komponentom znalostnej infraštruktúry regiónu Nie všetky učiace saregióny sú však založené na pôsobení vysokej školy. Vysoké školy hrajú veľmi dôležitú úlohu v lokálnom aregionálnom ekonomickom rozvoji, hlavne v odvetviach náročných na znalosti a nové poznatky, ako napr. v odvetvíinformačných a komunikačných technológií, biotechnológií a pod. [6] Podľa Blažeka však teórii učiacich sa regiónov jemožné vytknúť práve prílišné zdôrazňovanie významu lokálnych väzieb a geografickej blízkosti, ktorá intenzívne anevyhnutné osobné kontakty umožňujú. Pritom „empirické analýzy nepotvrdzujú príliš intenzívne väzby k ďalšímlokálnym subjektom“ [5].Vysoké školy sú bezpochyby významným aktérom regionálneho rozvoja vzhľadom k tomu, že sú základnýmiinštitúciami poskytujúce znalosti a vedomosti, ktoré distribuujú prostredníctvom študentov (riešenie zadaní, projektov,diplomových prác a pod.), absolventov, publikovaného a zmluvného výskumu, konferencie a konzultácie. Pri skúmaníúloh vysokých škôl v regionálnom rozvoji sa ako výrazné príklady javia regióny, ktoré sa vyznačujú veľmi veľkouhustotou podnikov s vysoko rozvinutou technológiou a inovatívnymi aktivitami. Štúdie regionálnej ekonómie silnepoukazujú na fakt, že blízkosť k vysokej škole je často asociovaná práve s odvetviami vyspelých technológií v danomregióne. Príkladom môže byť Stanfordská univerzita a jej vplyv na ekonomický úspech a rozvoj Silicon Valley v údolíSanta Clara, južne od San Francisca, kde bol založený veľký počet podnikov na mikroelektroniku a software. Niektoréinovatívne regióny vznikli autonómne v blízkosti vysokých škôl, napr. región Route 128 a Silicon Valley. Súčasnývýskum v oblasti úlohy vysokých škôl v regionálnom ekonomickom rozvoji však siaha ďalej ako sú tieto klasicképrípady. Dokazujú to rôzne štúdie s prípadmi. Výskum sa sústreďuje aj na meranie vplyvu vysokej školy na rozvojregiónu. Väčšina štúdií a výskumov sa venuje priamym vplyvom univerzity na regionálny rozvoj, predovšetkýmekonomickým a finančným indikátorom. Na meranie vplyvu vysokých škôl na regionálny rozvoj sa využíva ajmodelovanie, spoločenská cost-benefit analýza a input-output matice, ktoré zahŕňajú tok informácií, znalostí a novýchtechnológií, ktoré sú dopĺňané a rozvíjané prípadovými štúdiami a dotazníkmi. Každá zo spomenutých metód má svojeprednosti aj nedostatky (napr. dostupnosť dát, predpoklady, nemerateľné vplyvy,...).VZŤAHY VYSOKÝCH ŠKOL V REGIÓNALNOM ROZVOJIa) Pracovné sily v regióne (vplyv na rozvoj ľudského kapitálu)Hlavným faktorom, ktorý prepája vysoké školy a regionálny rozvoj je ich úloha poskytovateľa vysoko kvalifikovanýcha talentovaných ľudí. Rast konkurencie so sebou prináša dôraz na inovácie a nové technológie, ktoré si vyžadujúkvalifikovanejšiu pracovnú silu. Vysoké školy tiež môžu poskytovať tréning učiteľom, rôzne konzultácie, víkendovétréningové možnosti a večerné kurzy a pod. Vysoké školy môžu vytvárať partnerstvá so školami v danom regióne apodporovať mladých ľudí v regióne v ich záujme o vedu a technológie, tiež umožňujú využitie regionálnych zdrojovtalentov. V posledných rokoch sa začína klásť veľký dôraz aj na flexibilne učenie a hlavne na celoživotné vzdelávanie.Ide o tretí stupeň vzdelávania, ktorý by vo v značnej miere mohol pomôcť k lepšiemu rozvoju v regióne.b) Verejnosť v regióneVysoká škola vystupuje nielen ako šíriteľ poznatkov v regióne, ale aj ako sociálna a kultúrna inštitúcia. Vysoké školyrealizujú verejné prednášky, odborní zamestnanci publikujú články nielen v zahraničí, ale aj v miestnych novinách,môžu vytvárať univerzitné centrá, realizovať rôzne výstavy, koncerty, prezentácie prác, umožniť stretávanie saodborníkov a pod. Umožňujú verejný prístup do univerzitných knižníc. Vplyv vysokých škôl na lokalitu môže byť ajprostredníctvom samotných budov. Dôležitý je tiež obraz vysokých škôl na verejnosť ako je spokojnosť študentov,pohyb absolventov, regionálna spolupráca nielen s inštitúciami verejného a súkromného sektora, ale aj s inštitúciamitzv. tretieho sektora (neziskovými organizáciami). Lepšie využitie lokálnych zdrojov a infraštruktúry umožňujekooperácia medzi samotnými vysokými školami v rámci regiónu. Vysoké školy majú vysoký záujem aby sa rozširovalprístup na trhu vzdelávania, výskumné granty v spolupráci s podnikmi, ako aj o finančné zdroje z EÚ.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.216


c) Podnikateľský sektor v regióneV posledných rokoch v podnikateľskom sektore hlavným zdrojom boli konkurenčné výhody. Konkurenčnou stratégiouv súčasnej dobe sú dôležitejšie technologické inovácie. A tiež prístup k zdrojom inovácii, schopností, informáciia znalosti. Základnými zdrojmi pre inovácii vo firmách sú považované predovšetkým výskumné organizácie, vládnelaboratória a vysoké školy. Vysoké školy majú osobitné postavenie a to nie len v tom, že umožňujú firmám získaťznalosti a technológie, ale aj absolventov a zamestnancov vysokých škôl ako napr.: konzultantov, lektorov. Vysokéškoly získavajú poznatky aj zo zahraničia a tým zabezpečujú distribúciu informácii do regiónov. Tým úloha vysokýchškôl v regióne je preto neustále dôležitá aj napriek tomu, že v súčasnej dobe má vysoký vplyv internet a novékomunikačné technológie. Aj napriek všetkým týmto možnostiam môžu firmy podporovať alebo financovať výskumyvysokých škôl. Financujú v takých prípadoch ak majú exkluzívny prístup k poznatkom, alebo k ich využitiu. Čižez toho vyplýva, že záujem o spoluprácu by mohol byť vzájomný a obojstranný. Vysoké školy spolu s firmami by mohlispolupracovať na rôznych výskumoch a tiež pri ponuke odborných konzultácii, ktoré by vysoké školy poskytovalizamestnancom firiem čím by vplývali na rozvoj regiónov.Vyššie uvedených v troch prípadoch som popísala jednotlivé vzťahy a načrtla aké úlohy zohrávajú vysoké školyv regióne, ale nie všetky vysoké školy sú rovnako zahrnuté do rozvoja regiónu. Niektoré vysoké školy venujú väčšiupozornosť kde pôsobia a viac berú do úvahy lokálny trh práce.ZÁVERZ hľadiska postavenia a potrieb regiónov je dôležité, aby aspekty jeho rozvoja jednak vnútri regiónu a jednak vzhľadomna potreby Slovenskej republiky boli vyvážené. Región má všetky predpoklady, aby sa vyvíjal harmonicky,zhodnocoval svoj rozvojový potenciál a vytváral tak podmienky pre trvalé zvyšovanie kvality života jeho obyvateľov.Nevyhnutným predpokladom dosiahnutia vysokého ekonomického potenciálu, kvality zamestnanosti a rastukonkurencieschopnosti regiónu v stredoeurópskom priestore je rozvoj ľudských zdrojov. Už systémy počiatočnéhovzdelávania by mali byť koncipované tak, aby vybavili mladých ľudí nielen odbornými znalosťami, ale aj zručnosťami,ktorými budú pružnejšie reagovať na požiadavky trhu práce.Na základe do teraz získaných a zistených informácii by sa dalo identifikovať oblasti, kde by vysoké školy zohrávaliväčšiu úlohu v regionálnom rozvoji. V minulosti sa väčšinou brala do úvahy spolupráca v ekonomickej oblasti, aledoteraz sa nie vo veľkej miere venovala pozornosť úlohe vysokých škôl v strategických dokumentoch SR. Zaoberať saviac tomu, že aké stratégie použiť aby sme viac zapojili vysoké školy do rozvoja regiónu a rozvojových procesov.Vysoké školy sa vnímajú skôr ako národné inštitúcie. Riešením podľa názoru nie je ani tak plánovanie ako skôrvytváranie vhodných podmienok na poskytovanie vzdelávania zamestnancov, kontaktovať zamestnávateľovs absolventmi vysokých škôl ako aj rôzne pracovné agentúry a zahraničných zamestnávateľov a organizácie vo vnútriregiónu. A preto veľmi dôležité je, aby vysoké školy mali o rozvoj záujem a podieľali sa na ňom. Zapájali do rôznychvýskumov svojich absolventov a informovali o možnostiach spolupráce rôzne firmy v regióne. Podľa môjho názoruveľmi dôležitá je komunikácia medzi ľuďmi na obidvoch stranách a v neposlednej miere záujem na spoluprácu.POUŽITÁ LITERATÚRA[1] ŠTANGOVÁ, N.; MITAĽOVÁ, J. Znalostný manažment - výzva pre verejnú správu. In Fórum Manažéra:teória a prax v riadení podniku. ISSN 1336-7773, 2006, vol. II, no. 1, p. 29-31.[2] ARBO, P.; BENNEWORTH, P. Understanding the regional contribution of higher education institutions: Aliterature review [online]. OECD education working paper No. 9, 2007 [cit.1.9.2008]. Dostupné na internete:.[3] VALENČÁKOVÁ, E.; ŽIGOVÁ, S. Úloha univerzít v regionálnom rozvoji [CD]. In New Members – NewChallenges for the European Regional Development Policy. International Conference proceedings. 27th-September 2005. Nový Smokovec. p. 435 – 444.[4] BLAŽEK, J.; UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha : Karolinum, 2002. s.158-163. ISBN 80-246-0384-5.[5] BLAŽEK, J. Teorie regionálního vývoje: je na obzoru nové paradigma či jde o pohyb v kruhu? [online] [cit.8.11.2004]. Dostupné z [6] BRAMWELL, A.; WOLFE, D. A. Universities and Regional Economic Development: The EntrepreneurialUniversity of Waterloo. [Online] Paper presented ad Canadian Political Science Association. AnnualConference. The University of Western Ontario. London. June 2-4. 2005. [cit.10.9.2005] Dostupné z [7] VÝROSTOVÁ, E. Vzťah univarzity a regiónu v ktorom pôsobí: pohľad na stratégiu univerzít. Dostupné zInternetu „VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.217


[8] VALENČÁKOVÁ, E.; ŽIGOVÁ, S. Úloha univarzity v regionálnom rozvoji. Dostupné z internetuADRESAIng. Mgr. Zdenka Sidónia NatšinováŽilinská univerzita v ŽilineFakulta riadenia a informatikyKatedra manažérskych teóriíUniverzitná 8215/1010 26 ŽilinaSlovenská republika„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.218


STRATEGICKÉ RIADENIE A PLÁNOVANIE V PODNIKU POUŽITIE METÓD PDCAZdenka Sidónia NatšinováŽilinská univerzita v ŽilineAbstrakt: One of the primary roles of business is management and planning. The business is a livingorganism. Component system of management and strategy business are mainly people and their skills,abilities and characteristics. In recent years, pay attention to innovation and information to supportstrategic management and planning in the business.Keywords: management, planning, businessÚVODInovácia tvorí základný kameň toho čo činí podnik úspešným: je dôležité ponúkať niečo jedinečného lepšieho akoponúka konkurencia. Inovácia je, ale pravdepodobne najzložitejší prvok podnikateľskej aktivity z hľadiska riadeniaa plánovania v podniku.Rastúca zložitosť a intenzita pôsobenia stále väčšieho počtu vonkajších a vnútorných vplyvov na podnikovýorganizmus spôsobuje enormný nárast objemu a zložitosti problémov, ktoré musia manažéri riešiť. Je zrejmé, že vsituácii rastúcej komplexnosti a zložitosti manažérskych problémov rastie potreba pomoci inovácie riadenia aplánovania v podniku adekvátnymi manažérskymi nástrojmi. Implementácia jednotlivých manažérskych nástrojov musíbyť racionálna a zmysluplná, pretože nie je cieľom používať manažérske nástroje za každú cenu len preto, že je tomoderné ale za účelom dosahovania dobrých výsledkov v podniku. V mnohých situácií podnikovej praxe už nestačípoužívať len osvedčené nástroje riadenia podniku. Manažérske nástroje je potrebné neustále vyvíjať a prispôsobovaťnovým podmienkam a novému prostrediu. Základným predpokladom vyššej efektívnosti riadenia je integrácia jehojednotlivých prvkov od optimalizácie dodávateľských reťazcov s identifikáciou dosiahnutých efektov až po nástrojeprehlbujúcej integráciu strategického a taktického riadenia.[1]Podporu strategického riadenia a efektívneho manažmentu inovácie a akútnejšieho podnikateľského potenciálu pomáhaurýchlený rast podnikov a ich úspešné presadzovanie vo svetovej ekonomike na báze vysokej podnikateľskejvýkonnosti a konkurenčnej spôsobilosti.AKÚ ÚLOHU MÁ HRAŤ STRATEGICKÉ RIADENIE A PLÁNOVANIE PODNIKOV A NA AKEJ ÚROVNIVO FIRMÁCH S DOMÁCIM KAPITÁLOM A MANAŽMENTOM?Podľa prof. Freiberga: Produkcia výrobkov a služieb každého podniku prebieha v prostredí kontinuálnych zmien.Zmeniť sa trhové postavenie podniku, intenzita konkurencie, štruktúra a správanie zákazníkov a dodávateľov, spôsobyvýroby, ceny výrobných faktorov a pod. K udržaní úspešnosti podniku je potrebné vytvárať stratégie adaptácie arozvoja. Cesta k podnikovej úspešnosti musí byť preto vybavené ako znalosťami postupov a nástrojov strategickéhoriadenia, tak aj schopnosťami tieto znalosti účinne aplikovať. Strategické riadenie a plánovanie má niekoľkošpecifických čŕt. Od krátkodobého a strednodobého konanie sa odlišuje najmä vyšším významom pre vytváraniedlhodobého ziskového potenciálu podniku, vyznačuje sa vyššou mierou neistoty a rizika, dlhšia účinnosťou,jednoznačnou príslušnosťou vrcholovému manažmentu, orientáciou poznania aj akcií do vonkajšieho okolia a riešenímzásadných (životných) problémov organizácie. Tým, že voľba stratégie závisí na dobrom poznaní okolia, k čomu savyužívajú i techniky scenárov, zvyšuje sa citlivosť vnímania podniku na zmeny v jeho okolí, posilňuje sa jehoflexibilita a teda aj konkurencieschopnosť. Tvorba podnikovej stratégie je manažérsky náročná. Predpokladá osvojenieprvkov strategického myslenia (systémovosť, kreativita, variantnosť ...), aplikácii metód strategického riadenia,aktuálne informačný systém najmä o faktoroch konkurenčného okolia, efektívnu komunikáciu a koordináciu medziorgánmi podieľajúci sa na vypracovaní stratégie a efektívne plánovacie, motivačný a kontrolný systém preimplementáciu stratégie. Zo skúseností vyplývajúcich najmä z poradenskej činnosti pre podniky s domácim kapitáloma manažmentom možno konštatovať, že čoraz viac spoločností snaží o strategické plánovanie - dosahované výsledkyvšak nie sú vždy uspokojivé. Zvyšuje sa schopnosť podnikov formulovať poslanie, ciele organizácie, aplikovaťanalytické i súhrnné metódy a prostriedky hľadanie stratégie, ako sú napríklad obe známe matice (SWOT a alokačné) amnohé ďalšie. Užívajú sa hlavne formalizované prostriedky a postupy, a zdá sa, že práve s tým sa vytráca skutočnápodstata veci. Často chýbajú závery a dôsledky vyplývajúce z konfrontácie faktorov externých s internými, dochádza kpreferencii krátkodobých výsledkov, k nevhodnému využívaniu extrapolácie trendov, prehliada významu tvorby„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.219


alternatívnych scenárov vývoja trhu, vízie a stratégie. V plánovacích dokumentoch strategického zamerania je väčšinouzanedbateľná alebo aspoň ignorovaná silná väzba medzi nulovaním stratégie a jej implementáciou, teda jedna zpodmienok úspešného strategického manažmentu.[1]PREČO SA UPLATŇUJE A PRESADZUJE STRATEGICKÉ PLÁNOVANIEStrategické plánovanie sa dnes vo veľkej miere presadzuje z dvoch hlavných dôvodov. Jedným z dôvodov je rastúcadynamika a komplexnosť trhových vzťahov, ktoré vedú k zmenám v nákupných chovaniach spotrebiteľov, v trhovýchsegmentoch, konkurenčných vzťahov a pod. Tieto podmienky je možne zjednodušene charakterizovať ako celkom novévýzvy politicko – spoločenské, ekologické, technologické a ekonomické. Druhým dôvodom je, že marketingovépodnikanie sa stalo nutnosťou pre riadenie podniku, pri ktorom sa za východisko pokladá trh a ťažiskom potrieb prezákazníkov. Spôsobom uplatnenia stratégie je marketingová koordinácia. Okrem podnikovej stratégie plánovanie mávýznam aj marketingová stratégia plánovanie, ktorá prináša aj celkom iný pohľad na dané ciele podniku. Z tohovšetkého vyplýva, že ak je dobré plánovanie podniku a cieľov, ktoré sú splniteľné a dosiahnuteľné potom sú uspokojenýaj zákazníci. Nie je dôležitá len výroba, produkcia podniku, ale aj zákazník, ktorý má o daný výrobok záujem. Cieľmusí byť vyjadrený tak, aby bol všetkým zrozumiteľný bez ohľadu na postavenie zamestnancov v podniku. To jezáklad pre manažment. V podnikoch nemôžme očakávať, že všetky ciele, ktoré si určíme sa aj zrealizujú akosamozrejmý výsledok aktivity podniku. Strategické plánovanie je veľmi dôležité pre podnik. Na plánovanie je možnépoužiť a aplikovať do praxe aj metódu označovanú ako metóda PDCA. Použitie metódy PDCA neustále koordinujevaše neustále zlepšované úsilie. Zdôrazňuje a ukazuje, že zlepšenie programov musí začínať starostlivým plánovanímpotom musí viesť k účinnej akcii, a musí ísť znovu na starostlivé plánovanie v nepretržitom cykle. Pri použití PDCAcyklu v tíme je dôležité, aby zvážili, aké fázy iniciatívy sú na zlepšenie. Potom vybrať vhodné nástroje pre každú fázuaž po úspešné ukončenie. Nižšie bude uvedené pre každú fázu aké nástroje použiť v prípade ak sa rozhodnete použiťtúto metódu. Fázy sú štyri: PLAN-DO-CHECK (STUDY)-AKT. V knihách nájdete rôzne preklady čo, ktorá fázaznamená. V článku budú jednotlivé fázy znamenať: PLAN-ROBIŤ-SKONTROLOVAŤ (ŠTUDOVAŤ) -POSTUPOVAŤ. A teraz čo treba urobiť pre každú fázu cyklu: PLAN- (identifikovať problémy) Na zlepšenie operácie najprv zistiť, čo ide zle a potom myslieť a prichádzaťs nápadmi na riešenie týchto problémov. ROBIŤ- Je potrebné robiť zmeny, aby sa vyriešili problémy v malom meradle alebo v experimentálnom prvku.Tento spôsob naruší rutinné činnosti a súčasné testovanie, či dané zmeny budú pracovať alebo nie. SKONTROLOVAŤ(ŠTUDOVAŤ)- Skontrolujeme, či sú v malom rozsahu experimentálne zmeny dosiahnutév želateľných výsledkov alebo nie. Tiež treba neustále kontrolovať nominované kľúčové aktivity (bez ohľaduna akékoľvek pokusy), aby zabezpečili, že viete čo je kvalita výstupov. Výstupom je vedieť vždy identifikovaťakékoľvek nové problémy. POSTUPOVAŤ- Ako postupovať ak sme zistili, že experiment bol úspešný. To znamená vedieť aplikovaťzmeny do činnosti. Tiež je dôležité do toho zapojiť aj iné osoby ako napr.: dodávateľov alebo odberateľov,ktorých sa zmeny týkajú. Spolupráca je veľmi dôležitá a potrebná na ich vykonanie. Po ukončení ste dospelibuď „problém vyriešený.“ Vrátite sa do plánu k fáze určiť „budúci problém.“ V prípade, že nebol úspešnýchoďte späť do fázy plán a treba prísť s niekoľkými novými nápadmi pre riešenie problému a prejsť cykluscelý znovu. Jednoduché grafické znázornenie PDCA cyklu. Obrázok, ktorý som použila na znázornenie metódje v anglickom jazyku z dôvodu nie presného a jednoznačného prekladu informácie, ktoré mám a ktoré somčítala v každej z publikácii boli preložené rôzne.Obr.1: Proces plánovania podľa metód PDCA„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.220


ZÁVERŽivotný cyklus podniku je, že zákazník stimuluje inovácie, inovácie modifikujú procesy, realizácia procesu vediek finančným výsledkom, ktoré merajú náš úspech v uspokojovaní zákazníka a celý cyklus podniku sa tak opakuje.Hlavnou stratégiou firmy v životnom cykle podniku je sledovanie a udržiavanie vyváženosti štyroch dimenzií stratégieide o podnik ako celok, jednotlivé podnikateľské jednotky, jednotlivé odborné útvary a tímy, jednotlivec. Princípmipodniku sú udržať trvalú odolnosť podniku voči konkurencii, pravidelné meranie a zvyšovanie výkonnosti podniku,riadenie znalosti, spolupráca medzi zamestnancami, riadenie TOP manažmentu a prijímanie zamestnancov pre všetkyúrovne podniku.Cieľom každého podniku by malo byť maximálne využitie metód, ktoré umožňujú zlepšenie inovácie, riadeniaa plánovania podniku. Niekedy to nie je možne a nedosiahnuteľné ale vždy to treba skúsiť a ak tým nedosiahneme čosme očakávali treba za nad tým zamyslieť a skúsiť to riešiť iným spôsobom. Každá úloha sa dá alebo aspoň sa trebasnažiť a skúšať, aby sa vyriešila.Metódu, ktorú som spomenula v článku môžeme v podniku aplikovať pri plánovaní a hlavne pri tvorbe plánu. Ideo metódu, ktorej sa venovali už viacerí autori vo svojich publikáciách. Ide o veľmi zaujímavú metódu a nebolo bysprávne, aby sa o nej nepísalo, ale skôr aby sa dané poznatky, ktoré sú o danej metóde aplikovali viac do praxev podnikoch. Tento článok je aj mojim začiatkom na to, aby som sa viac a podrobnejšie zaoberala touto problematikou.Naďalej zbierala informácie, aby som ich mala čím viac a mohla ich aplikovať ďalej.POUŽITÁ LITERATÚRA[1] Časopis MM Prumyslové spectrum, 2006/1, článok v rubrike Servis/ Rozhovor, str. 12, Dostupné z internetu[2] [3] [4] doc. Ing. OTAKAR, M., CSc.: Informace pro strategické řízení. Dostupné z internetuhttp://www.systemonline.cz/clanky/informace-pro-strategicke-rizeni.htmADRESAIng. Mgr. Zdenka Sidónia NatšinováŽilinská univerzita v ŽilineFakulta riadenia a informatikyKatedra manažérskych teóriíUniverzitná 8215/1010 26 ŽilinaSlovenská republika„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.221


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.222


РАЗВИТИЕ КИТАЯ В РЕГИОНАЛЬНОЙ ПОЛИТИКЕА. И. НовгородоваРоссийская Экономическая АкадемияВопросы регулирования социально-экономического развития регионов постоянно находятся в центре вниманиякитайского правительств, независимо от их государственного устройства, размера и уровня региональныхвластей и общественности всех развитых и активно развивающихся государств мира, экономического развития.Основным фактором для проведения целенаправленной региональной политики в странах Запада послужиланеобходимость устранения последствий экономического кризиса конца двадцатых - начала тридцатых годов,который оказал негативное влияние на периферийные и наименее развитые регионы. При этом региональныевласти, как правило, ставили целью повышение любой ценой конкурентоспособности своего региона намежрегиональном рынке разделения труда, часто в ущерб межрегиональной кооперации, а иногда и вопрекиинтересам государства. В этих условиях перед началом Второй мировой войны и после нее рольгосударственной региональной политики в таких странах, как США, Канада, Германия, непрерывно возрастала.С началом перехода Китая на путь развития рыночных экономических отношений в 80-90-е годы прошлогостолетия в этой стране также отмечается возрастание роли и качественное изменение содержания и методовпроведения региональной государственной политики за счет более широкого применения методовэкономического регулирования.Западный подход представляет собой политику выравнивания уровней экономического развития иинвестиционных потенциалов регионов страны путем стимулирования притока инвестиций в отсталые регионыи предоставления финансовой помощи таким регионам. Этот подход также характерен для экономическиразвитых стран, имеющих федеративное устройство. Китайский же подход предусматривает приоритетнуюподдержку одного или нескольких выделенных регионов, имеющих наиболее высокий экономический иинвестиционный потенциал, в ущерб другим регионам, что позволяет обеспечить приток инвестиций ввыделенные регионы страны, которые используются в качестве "локомотива" для ускоренного развития всейэкономики. В свою очередь, общий экономический рост приводит к постепенному подъему экономикиотсталых регионов. Такой подход характерен для крупных стран с переходной экономикой, наиболее яркимпримером среди которых является Китай. Он обеспечивает опережающий рост экономики страны, но усиливаетимущественное и социальное расслоение населения, живущего в различных регионах страны. Одним изосновных успехов развития экономики Китая - грамотная региональная политика, при которой регионыпереводятся на «хозрасчет», и получают возможность активно влиять на инвестиционную, налоговую,финансовую и бюджетную политику. При этом, как и в корпорациях, те руководители и их администрации,которые активно развивают экономику региона, перевыполняют планы, должны получать адекватныепремиальные. Если регион и руководитель получает такую возможность, он будет заинтересован в единственновозможном механизме обогащения – массовом стимулировании предпринимательской активности населения иинвесторов.Руководство регионов будет заинтересовано в привлечении частных и государственных инвестиций, а именнопредлагать льготные условия по продаже и аренде земли, строительства, организации производств, развитияинфраструктуры. Тогда местные администрации легко поймут, какие компоненты могут составить костяк ихэкономики - производство, сельское хозяйство, наука, туризм и что нужно для их развития. Если регион такойвозможности иметь не будет, то в этом случае экономика будет пребывать в стопоре, что, к сожалению, мычасто и видим. Первый компонент успешного регионального развития - перевод регионов на полнуюсамостоятельность, грамотное и справедливое разделение налогов между ними и центром, передача основнойчасти полномочий в решении вопросов инвестиционной политики в местное ведение. З.Бжезинский считает,что Китай является региональной, а не мировой державой. С незапамятных времен Китай с его огромнымнаселением имел собственную своеобразную и гордую цивилизацию, где хорошо развиты все области:философия, культура, искусство, социальные навыки, техническая изобретательность и политическая власть,приблизительно до 1600 года Китай занимал ведущие позиции в мире по производительностисельскохозяйственного труда, промышленным нововведениям и уровню жизни. Однако, в отличие отевропейской и исламской цивилизаций, которые породили около 75 государств, Китай большую часть своейистории оставался единым государством, которое во времена провозглашения независимости Америки уженасчитывало более 200 млн. человек и было ведущей промышленной державой мира. Реформы в Китаеначались с деревень, когда люди смогли получить землю (пусть в аренду) и начать работать на себя.Возрождающая деревня обрела накопления, что вызвало спрос на промышленные товары и инвестиции, и на„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.223


селе стали бурно развиваться различные формы предпринимательства.Значительные успехи экономического развития Китайской Народной Республики в конце ХХ - начале ХХI в.связан с подходом в региональной политике страны приоритетного развития избранных регионов с мощнымстимулированием прямых иностранных инвестиций в экономику этих регионов.В составе КНР различаются три крупных экономико-географических района: Восточный регион (приморские и северо-восточные города и провинции); Центральный регион (внутритерриториальные провинции); Западный регион (горные и прилегающие к ним провинции).Эти районы характеризуются природными условиями и демографическими показателями, разной степеньюэкономического развития, а также развития людских ресурсов и инфраструктуры. К началу экономическойреформы в Китае в середине 70-х гг. прошлого столетия эти регионы имели разный инвестиционныйпотенциал. Аналитики считали наиболее перспективными для инвестирования приморские провинции ипровинции, приближенные к крупнейшим административно-промышленным центрам. В результате изученияопыта привлечения ПИИ (к исследовательской работе в этом направлении привлекались крупныеисследовательские центры США и Европы, а также структуры Всемирного банка) были определеныпреимущества прямых иностранных инвестиций и факторы, повышающие привлекательность регионов дляпрямых иностранных инвестиций. 1 К основным преимуществам ПИИ были отнесены следующие: увеличение внутренних капиталовложений; внедрение современных, ранее не применявшихся производственных технологий; создание рабочих мест; увеличение количества квалифицированных специалистов и квалифицированной рабочей силы.Факторами, повышающими привлекательность региона для прямых иностранных инвестиций, признаныследующие: наличие всеобъемлющей и прозрачной правовой среды, в которой реализуется инвестиционныйпроцесс и последующая деятельность введенных в строй объектов инвестиций, а также должнойобеспеченности их правовой санкцией; наличие эффективной административной системы, в том числе разумного порядка и понятныхпроцедур получения разрешений и согласований; наличие необходимых элементов инфраструктуры, в том числе: транспортной, телекоммуникационнойи инфраструктуры финансовых услуг;В число использованных государственных инструментов привлечения прямых иностранных инвестиций в КНРвошли создание свободных экономических зон и технопарков с крайне либеральным режимом внешнейторговли, благоприятных условий хозяйствования, опережающее развитие в выбранных регионах элементовинфраструктуры всех видов (в том числе и прежде всего рыночной и инвестиционной), а также предоставлениеналоговых и иных льгот. В результате подавляющая часть прямых иностранных инвестиций в экономику Китаяв период с 1978 по 2000 г. пришлась на Восточный регион, включающий в себя приморские провинции ипровинции, приближенные к административным и экономическим центрам страны.СПИСОК ЛИТЕРАТУРЫ:[1] З. Бжезинский «Великая шахматная доска» М. Международные отношения., 2006.[2] А. В. Смирнов, «Китайская экономика: секреты восходящего мирового лидера»,http://kreml.org/opinions/151797995[3] Проблемы современной экономики, N 4 (12), 2004[4] Economic Development: The Case of China; Patterns of Change in the Legal System and Socio-Economy.Haward Institute for International Development Publication. November 1998.АДРЕС:А. И. НовгородоваРоссийская Экономическая Академия36 Планетная 36, 125 319 г. МоскваРусский1 Economic Development: The Case of China; Patterns of Change in the Legal System and Socio-Economy. Haward Institute for InternationalDevelopment Publication. November 1998.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.224


AKTUÁLNE PROBLÉMY VZDELÁVANIA NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCHAlena PauličkováVysoká škola v SládkovičoveAbstrakt: Príspevok analyzuje pedagogickú činnosť na vysokých školách a poukazuje na súvisiaceproblémy v rámci pedagogického procesu. Zaoberá sa aj hodnotením pedagogickej činnosti, nakoľkoúroveň a postavenie vzdelania v spoločnosti sa stáva jedným z najdôležitejších ukazovateľov jejekonomického pokroku.Kľúčové slová: vysokoškolské vzdelávanie, vedecké bádanie, výskumná činnosť, pedagogická činnosť,výchovno-vzdelávacia činnosť, informácie, sebahodnotenie.Zákon o vysokých školách pomerne jasne deklaruje poslanie vysokých škôl v Slovenskej republike. Hneď v ustanovení§ 1 je uvedené, že hlavnou úlohou vysokých škôl pri napĺňaní ich poslania je poskytovanie vysokoškolskéhovzdelávania a tvorivé vedecké bádanie alebo tvorivá umelecká činnosť. Vedecké bádanie a výskumná činnosť sú veľmičasto predmetom hodnotenia a oceňovania, okrem kvantitatívnych výstupov sa starostlivo hľadajú metódy aj naposudzovanie kvality jednotlivých činností. Výsledky vo vede a výskume sa premietajú do mnohých oblastí, ktorévýznamne ovplyvňujú činnosť vysokých škôl. Výskumná činnosť vysokých škôl sa podporuje aj napr. zakladanímvedecko - technologických parkov, vytváraním centier excelencie, iba menšia časť grantov a projektov je zameranávyslovene na zvyšovanie úrovne pedagogickej činnosti.Hodnotenie pedagogickej činnosti je pomerne citlivá oblasť, učenie je vždy späté s osobnosťou pedagóga. Nie vždymusí byť dobrým pedagógom ten, kto má výrazné výsledky vo vede. To, že pedagogická činnosť vysokej školy má byťzaložená na vlastných výsledkoch vo vedeckom výskume platí pre celú vysokú školu, fakultu, prípadne aj pre katedru,nemusí to však byť imperatív pre všetkých jednotlivcov. V súčasnosti nám na vysokej škole chýba všeobecné fórum navýmenu skúseností z pedagogickej oblasti. Istý priestor vytvorili pravidelné konferencie e-learn, ktoré sa však prioritneorientujú na možnosti zefektívnenia vzdelávania prostredníctvom informačno-komunikačných technológií. Mnohípedagógovia by možno privítali „fórum skúseností“, na ktorých by sa prezentovali príklady tvorivo spracovanýchodborných tém z rôznych oblastí a oboznámili sa s najnovšími trendmi vo vyučovaní.Jedným z hlavných cieľov súčasnej i budúcej výchovno-vzdelávacej činnosti je vychovať samostatných a všestranne ivedecky tvorivých odborníkov, schopných realizovať profesionálnu činnosť v dynamicky sa meniacich podmienkach. Akým doteraz bola pozornosť vedcov zameraná takmer celkom na produkciu nových poznatkov, v ostatnom čase vzrástlanutnosť upriamiť intelektuálny potenciál ľudstva na usporiadanie získaných informácií a na to, aby pri ichsystematizácii bola v plnej miere uplatnená intenzívna myšlienková činnosť a rozvoj tvorivých schopností človeka.Prechodom k tzv. vedomostnej, „učiacej sa spoločnosti“,[1] sa aj vzdelávanie človeka dostáva na kvalitatívne vyššiuúroveň. Vo všetkých oblastiach sa presadzujú inovatívne a konštruktívne prístupy, vyžaduje cesta k tvorivosti,samostatnosti, kreativite, s predpokladom odbornej, jazykovej i informačno-technologickej vybavenosti jednotlivca.Modernizácia spoločnosti a jej dynamický rozvoj postulujú nové, progresívnejšie i strategicky dôležitejšie úlohy.Alternatívna pedagogika, kooperatívne učenie, konštruktivistický prístup k vyučovaniu, technizácia vo vzdelávaní atď.,to všetko sú nové pohľady, ale aj požiadavky kladené na moderné vyučovanie. Schopnosť „naučiť sa učiť“,efektívnejšia percepcia reality, apercepcia vnemov, predstáv i postojov, vrátane uvedomelého (seba)rozvíjaniatvorivosti a formovania aktívnej potreby tvoriť, predstavujú kľúčové postuláty, ktorými by mal disponovať moderný,samostatne mysliaci a tvorivo činný, jedinec.Dnes nikto nepochybuje o tom, že vedecké poznanie je nevyhnutný prvok života spoločnosti. Najmä vysoké školy majúvšetky predpoklady na to, aby sa stali miestom sprostredkovania nových myšlienok a väzieb medzi najnovšímipoznatkami vedy a potrebami praxe. Úroveň a postavenie vzdelania v spoločnosti sa stáva jedným z najdôležitejšíchukazovateľov jej ekonomického pokroku. Veda prináša pre vzdelanie nové poznatky, ktoré obnovujú a rozširujú obsahvzdelávania. Vzdelanie zase pripravuje pre vedu zodpovedajúco pripravených, erudovaných odborníkov, strategickykardinálnych z hľadiska ďalšieho rozvoja vedy. Výchova mládeže, a najmä tej, ktorá bude tvorcom ďalšieho rozvojavedy, jej využitia a perspektív, ostáva teda fundamentálnou otázkou ďalšieho rozvoja spoločnosti. Sebavzdelávanieznásobuje intelektuálne bohatstvo človeka a jeho tvorivý potenciál povyšuje na (pro)sociálnu hodnotu.[2]„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.225


V mnohých prípadoch študenti po ukončení predmetu vedia len to, čo počuli, čítali, alebo čo si zapísali. Posudzovať bysa nemali len vedomosti, ale aj (možno predovšetkým) schopnosti študentov na ich získanie, využitie v danýchsituáciách a schopnosť zhodnotiť ich. Je zrejmé, že nie sme schopní poskytnúť študentom všetko, čo budú v praxipotrebovať, ale musíme ich naučiť informácie získavať, triediť a zmysluplne rozvíjať. Doteraz pomerne nezvládnutouoblasťou je aj vlastné posudzovanie výkonov študentov. Základnou podmienkou by malo byť – aby študenti i vyučujúcijasne vedeli na začiatku semestra, aké sú stanovené výstupy (ciele) príslušného predmetu. Hodnotenie študentov sapotom odvíja od posúdenia, do akej miery boli uvedené ciele dosiahnuté.Ako sa bude splnenie cieľov predmetu pri skúškach posudzovať by študenti mali, samozrejme, vopred vedieť. Študentiby mali v prístupe učiteľa cítiť záujem nielen o splnenie cieľov, ale i o nich samotných. Mnohí odborníci dnesodporúčajú, aby skúšky boli najmä ústne, pri nich je možné posúdiť širšie spektrum znalostí, zručností, ale ajosobnostné črty študenta. Okrem vlastného skúšania je možné už počas semestra využiť aj sebahodnotenie a vzájomnéposudzovanie svojich vedomostí a zručností študentmi.Je zrejmé, že každá doba v súvislosti s okamžitým stavom technologického pokroku poskytuje vzdelávaniu odlišnémožnosti. Pre mnohé edukačné metódy sú však technológie iba podpornými elementmi, ktoré môžu niektoré veciuľahčiť alebo zrýchliť, ale neprinášajú nové princípy. Výrazným prínosom k podpore kreativity a kritického mysleniaštudentov by mali byť prierezové projekty, pri ktorých je potrebné okrem analýzy uplatniť aj syntézu doteraz získanýchvedomostí a zručností z viacerých oblastí a rozvíjanie ďalších zručností, ktoré môžu výrazne prispieť k dotvoreniuprofilu absolventa pri uplatnení sa v zamestnaní, ako je schopnosť kolektívnej práce, vedenie kolektívu, schopnosťargumentovať ale aj prijímať názory oponentov a pod. Výraznou motiváciu pre študentov je aj ich zapojenie do riešeniavýskumných úloh na katedrách už počas štúdia 1. stupňa.Dôležité je zoznámenie študentov aj s riešením praktických problémov v danom odbore aj v spolupráci smimouniverzitnými inštitúciami. Do popredia vystupuje aj chýbajúci hlbší kontakt študentov s reálnym prostredím vpodnikoch či inštitúciách, pre ktoré sú pripravovaní. V mnohých krajinách je prax v podnikoch súčasťou študijnýchprogramov, či už počas semestra alebo cez prázdniny. Fakt, že nové poznatky čoraz častejšie vznikajú v praxi, by malzasa viesť každú vysokú školu k iniciatívnemu vyhľadávaniu spolupráce.Je zrejmé, že vo vysokoškolskom vzdelávaní je veľa oblastí, nad ktorými by sme sa mali kriticky zamyslieť a snažiť saich inovovať. Pedagóg by mal vytvárať študentom priestor a podporovať v nich snahu o ich originálne sebavyjadrenie,ich skutočný a nefalšovaný osobnostný prejav, a teda možnosť uplatniť a prezentovať vlastný názor, postoj,presvedčenie, pochopiteľne bez obáv o ďalšie konsekvencie na svoju osobu.V centre by mal byť vždy študent, ktorý musí všetkými inováciami získať najviac. Ale zásadne by to nemal byť študentv pozícii „zákazníka“. Ide teda o to, aby každý z nás, z pedagógov, sa aspoň v minimálnej miere usiloval modelovaťv pedagogickom procese také doposiaľ nepoznané učebné situácie a neobvyklé úlohy, pri riešení ktorých by bolištudenti prinútení využívať netradičné a osobitné postupy, príp. tieto modifikovať v nových kombináciách. Študentmusí byť pre vysokoškolských pedagógov vždy rovnocenným partnerom a kolegom. Mal by byť aj spolutvorcom akritickým hodnotiteľom procesu vzdelávania.Ďalej je treba poukázať na situáciu v ostatných štátoch OECD. Zdá sa, že slovenskí vysokoškolskí študenti študujú naverejných vysokých školách príliš dlho a často v študijných programoch, ktoré ich nepripravujú dostatočne pre prax. Jeto neefektívne využívanie verejných financií, ale aj času študenta a zároveň určité riziko, že značná časť študentov získavzdelanie, ktoré sa ťažko uplatňuje v pracovnej sfére. V krajinách, kde sa realizujú bakalárske programy dlhé roky (akonapr. v USA alebo vo Veľkej Británii) pokračuje necelá tretina absolventov bakalárskeho štúdia v magisterskýchprogramoch. U nás je situácia takmer opačná a základom je otázka, akú profesijnú kvalifikáciu je možné získať vprvom – bakalárskom stupni štúdia.Podľa prognostických odhadov by počet novoprijímaných na vysoké školy mal kulminovať okolo roku 2010 a vprimeranom časovom odstupe aj počet absolventov. Po roku 2015 by sa mala situácia stabilizovať a očakáva sa skôrpokles. Treba však počítať s rôznymi faktormi, ktoré môžu prognostický pohľad ovplyvniť a meniť, napr. demografickýa ekonomický vývoj, prístup ku vzdelaniu a jeho flexibilita.ZOZNAM POUŽITEJ LITERATÚRY[1] PRÍLOHA Odporúčania Európskeho parlamentu a Rady, L 394/16, 30.12. 2006, bod 5.[2] ŽILÍNEK, M.: Prosociálnosť - komponent výchovy demokratického človeka.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.226


ADRESA:Doc. JUDr. Alena Pauličková, PhD.Vysoká škola v SládkovičoveFakulta práva Janka JesenskéhoRichterova ul.925 21 SládkovičovoSlovenská republikaTel./fax: +0421 33 5446536e-mail: alena.paulickova@vssladkovicovo.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.227


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.228


ПЕРСПЕКТИВНЫЕ СФЕРЫ И ФОРМЫ МЕЖДУНАРОДНОГО ИННОВАЦИОННОГОСОТРУДНИЧЕСТВА (НА ПРИМЕРЕ РФ И КНР)Е. В. ПермяковаРоссийская Экономическая АкадемияВ настоящее время российско-китайские взаимоотношения наиболее активно развиваются в таких сферах, какторговля, сборка бытовой электроники, переработка древесины, швейное производство, недвижимость,сельское хозяйство, общественное питание и связь. При этом недостаточное внимание, как показалоисследование, уделяется со стороны обоих государств формированию эффективного инновационного и научнотехническогосотрудничества.Но, несмотря на это, юридическая основа взаимоотношений двух стран в области науки, техники и инновацийимеет длительную историю. В целом можно выделить два основных направления соглашений и меморандумов,подписанных на уровне государств, правительств и министерств РФ и КНР: 1) охватывающие сферу научнотехническогосотрудничества в целом (Соглашение об экономическом и техническом сотрудничестве 1984 г.,Соглашение о научно-техническом сотрудничестве 1992 г., Меморандум о взаимопонимании по основнымнаправлениям экономического и научно-технического сотрудничества 1997 г.); 2) определяющие приоритеты иформы научно-технического взаимодействия в отдельных областях (в строительстве и реконструкциипромышленных объектов в КНР, в агропромышленном комплексе, в области инновационной деятельности исовместной коммерциализации научных разработок и освоения рынка высоких технологий и т. д.).Центральным звеном организационной структуры инновационного и научно-технического сотрудничествастран является межправительственная Подкомиссия по научно-техническому сотрудничеству, в состав которойвходят руководители профильных государственных федеральных и региональных ведомств, дипломатическиеработники, ученые, члены общественных организаций. Свою деятельность данный орган осуществляет врежиме сессий, в ходе которых стороны информируют друг друга о состоянии и перспективах развития науки итехники в обеих странах, определяют приоритеты российско-китайского научно-технического иинновационного сотрудничества, утверждают программы и проекты, контролируют их выполнение. В 2006 -2007 гг. на базе ранее функционировавших в рамках Подкомиссии трех рабочих групп была образована однарасширенная – по высоким технологиям и инновациям – с целью концентрации и эффективного использованияресурсов, что свидетельствует о переходе взаимодействия двух стран в данной сфере на более высокий уровень.Активизации партнерских отношений в области науки, техники и инноваций способствует не толькодеятельность межправительственных структур, но и работа структур, созданных по инициативе глав России иКитая и общественных организаций с целью установления контактов между деловыми и научными кругамидвух стран, например: Российско-Китайский Деловой Совет, действующий при Российско-Китайском Комитетедружбы, мира и развития, и Российско-Китайский Центр торгово-экономического сотрудничества.Кроме перечисленных структур, в развитии научно-технического и инновационного взаимодействия участвуютгосударственные, общественные и частные организации, в том числе торгово-промышленные палаты,государственные научные центры и научно-исследовательские институты, академии наук, образовательныеучреждениям и промышленные предприятия.Учитывая сложившуюся правовую и организационную основу, на практике российско-китайскоеинновационно-технологическое партнерство может осуществляться в различных формах (рис. 1)„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.229


Формы инновационного и научно-технологического сотрудничестваобмен учеными и специалистамиразмещение заказов напроизводство научногооборудованиясовместная подготовка ипубликация учеными испециалистами статей внациональных и международныхизданияхпроведение совместныхфундаментальных и прикладныхНИОКРсоздание совместных предприятийсоздание совместных научноисследовательскихиинновационных структур поразработке и внедрению наукоемкихтехнологийорганизация семинаров,симпозиумов, конференций,выставок научно-технических иинновационных достиженийорганизации обучения иподготовки научных кадров испециалистовнаучно-исследовательские центрылабораториинаучные группыконсорциумызоны и базы промышленногоосвоения новых и высокихтехнологийтехнопаркитехнологические инкубаторыРис. 1. Формы сотрудничества РФ и КНР в сфере инноваций, науки и технологийАктивизация и развитие форм научно-технического и инновационного сотрудничества России и Китаяпредполагает установление прямых связей и заключение специализированных соглашений, договоров иконтрактов между представителями двух стран, заинтересованными во внедрении и совместном освоениирезультатов исследований и разработок. Как показывает практика, китайские участники в качестве правовогообеспечения отношений в сфере науки и техники с российской стороной выбирают такие формы договоров,которые соответствуют или не противоречат законодательству КНР, а именно: договор технической разработки(освоения) (заключается с целью проведения исследований и разработки новой техники, продукции,технологий и материалов), договор технической передачи (уступки) (заключается для передачи патентныхправ, права подачи заявки на патентование, передачи технических секретов, разрешение на использованиепатента) и их разновидности (рис. 2).Рис. 2. Виды договоров о научно-техническом сотрудничестве по законодательству КНРСоставлено по: [3].Российские и китайские партнеры могут заключать и другие виды договоров, распространенных вмеждународном правовом и коммерческом обороте: генеральные соглашения, которые носят рамочный и„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.230


долгосрочный характер; договор на выполнение научно-технических исследований; договор купли-продажирезультатов научных исследований (патентов, авторских прав и др.); лицензионные договоры и соглашения;договоры на оказание услуг (консультаций, обучения и др.); договоры о совместной деятельности (созданиесовместного предприятия, международного консорциума, научно-исследовательских центров и лабораторий);смешанные договоры [1].Наиболее эффективно двусторонних взаимоотношений стран в инновационной и научно-технической сферахразвиваются в рамках действующих и вновь создаваемых технопарков и зон промышленного освоения.В настоящее время на территории России и Китая реально функционируют следующие центры инновационногоразвития: Китайско-российская база промышленного освоения новых и высоких технологий в г. Яньтай,Китайско-российский научно-технологический парк «Цзюйхуа» в г. Цюйчжоу, Китайско-российский Центрнаучно-технического сотрудничества и промышленного внедрения в г. Харбин и Российско-китайскийтехнопарк «Дружба» в г. Москве. Как показывает анализ, созданные технопарки в основном преследуютследующие задачи: продвижение готовых технологий и разработок, имеющих коммерческий потенциал, на внутренниерынки двух стран;сбор и анализ запросов и предложений научно-технологического характера;поиск партнеров и расширение связей между российскими и китайскими участниками научнотехнологическихи инновационных процессов (научные организации, образовательные учреждения,предприятия и др.), во-первых, для проведения совместных НИОКР и реализации двустороннихнаучно-инновационных проектов, во-вторых, с целью создания совместных российско-китайскихпредприятий для промышленного освоения инновационных технологий и последующей реализацииготовой продукции;создание, а также развитие инфраструктуры и механизмов передачи и коммерциализации технологий;оказание консалтинговых услуг.Так, в рамках функционирующего на базе Московского энергетического института Российско-китайскоготехнопарка «Дружба», в который обе страны инвестировали по 1 млн. долл., разработан механизм организациивзаимодействия между российскими и китайскими партнерами по созданию совместных предприятий изаключению лицензионных договоров и информационно-маркетинговая система продвижения российскихнаучно-технических разработок на китайский рынок. По официальной информации, общая стоимостьпромышленной продукции, производимой в российско-китайских технопарках городов Цюйчжоу и Яньтай,составляет около 40 млн. долл. [2].Активное участие в создании технопарков как на территории России, так и на территории Китая принимаютСибирское отделение РАН и Академия наук Китая, которые берут на себя обязательства предоставлятьнаучный персонал, необходимые приборы и оборудование, объекты интеллектуальной собственности.Региональные власти РФ и КНР, в свою очередь, выделяют площадки для строительства, обеспечиваютинфраструктурой и налоговыми льготами. На разной стадии реализации находятся проекты созданияроссийско-китайских технопарков в Новосибирске, Томске, Иркутске, Приморье (по внедрениюинформационных технологий), Волгоградской области (по производству и реализации дорожной техники), вМаньчжурии (Внутренняя Монголия, КНР), Чанчуне провинции Цзилинь (по проведению научныхисследований в области лазерных и фармацевтических технологий) и Шэньяне провинции Ляонин (попроведению исследований и внедрению российских технологий в сфере сельского хозяйства, лесопереработкии новых материалов).Установлению контактов и формированию прочных основ инновационного сотрудничества междупредставителями науки и бизнеса России и Китая способствуют также такие инструменты, как выставки,ярмарки, презентации, конференции и форумы.Но, к сожалению, по данным официальной статистики в российско-китайском обмене технологиями внастоящее время наблюдается определенный дисбаланс: технологий из России в Китай экспортируется в 28 разбольше, чем импортируется (табл. 1). Необходимо отметить, что за рассматриваемый период поступлениясредств российским экспортерам увеличились на 82,7 %, а платежи в пользу китайской стороны снизились на63 %. Данные тенденции подтверждают мнение некоторых ученых о том, что Китай, приобретая российскиеразработки, неохотно делиться с Россией своими передовыми достижениями и технологиями (например, вобласти генной инженерии, в сельском хозяйстве, в медицине и создании микрочипов).„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.231


Объекты сделокВсегов том числе:инжиниринговыеуслугинаучныеисследованияразработки**иЭкспорт из РФ в КНРИмпорт в РФ из КНРПоступление средств загодЧислосоглашенийПлатежи средств загодЧислосоглашений2006 2007 2006 2007 2006 2007 2006 200717609,5(100)*10003,8(56,8)6378,7(36,2)32171,1(100)10311,9(32,1)6123,6(19,0)89 9221 263075,3(100)3037,8(98,8)1137,1(100)854,5(75,1)18 1214 756 51 - - - -1227,0 15735,637,5 282,6прочее12 154 5(7,0) (48,9)(1,2) (24,9)Таблица 1. Российско-китайская внешняя торговля технологиями по соглашениям и объектам сделок в2006-2007 гг. (в тыс. долл. США)* доля в общем объеме российско-китайского экспорта (импорта) технологий** по экспорту – исследования, осуществляемые российскими специалистами за рубежом или в России ифинансируемые из зарубежных источников; по импорту – исследования, осуществляемые за рубежом и вРоссии зарубежными специалистамиСоставлено и рассчитано по: [4].Отличительной особенностью современной видовой структуры российского экспорта технологий в Китайявляется высокая доля инжиниринговых услуг, а также научных исследований и разработок. Что касаетсяимпорта России из КНР, то его основу также составляют платежи за инжиниринговые услуги, что, вероятно,связано с реализацией такого крупного инвестиционного строительного проекта, как многофункциональныйжилой комплекс «Балтийская жемчужина» в г. Санкт-Петербурге. При этом российскими статистическимиорганами не зафиксировано случаев внешней торговли патентами, патентными лицензиями, ноу-хау итоварными знаками между РФ и КНР. Сложившаяся структура двустороннего обмена, с одной стороны,свидетельствует о востребованности российских НИОКР в Китае, а с другой – о низкой патентной активности ио неразвитости этой сферы в РФ, что снижает стоимость экспортируемых технологий и допускает возможностьоформления отечественных разработок в собственность уже в КНР с последующим освоением в производстве.В региональном разрезе внешней торговли технологиями России и Китая по объемам поступлений-платежей ипо количеству заключенных соглашений лидируют Москва, Московская, Калужская и Нижегородская области,Санкт-Петербург и субъекты Сибирского федерального округа, обладающие не только сырьевой, но и мощнойнаучно-технической базой.Таким образом, какая бы форма ни была выбрана российской стороной, при развитии инновационногосотрудничества с китайскими партнерами следует учитывать необходимость обеспечения не только правовойзащиты технологий и инноваций с помощью патентов и лицензий, но и технологической – за счетиспользования уникальных компонентов и особых технических решений, которые затрудняют или делаютневозможным копирование.СПИСОК ЛИТЕРАТУРЫ[1] БЕЛОВ А. П. Международное промышленное и научно-техническое сотрудничество: понятие иправовые формы // Право и экономика. 2001. № 5.[2] ИВАНОВ А. Инновации в строю [онлайн] // Коммерсантъ. 2006. № 69. Обращение к документу 29декабря 2008 г. http://www.kommersant.ru/doc.aspx?DocsID=666549.[3] НЫРОВА Н. Н. Особенности договоров технической разработки и технической передачи в Китае //Инновации. 2006. № 4 (91). С. 90-96.[4] Центральная База Статистических Данных Федеральной службы государственной статистики России[Электронный ресурс]: содержит информацию по основным разделам статистики. – Электрон. дан.(более 2500 показателей). – М. – Режим доступа: http://www.gks.ru/dbscripts/Cbsd/DBInet.cgi#1,свободный.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.232


ПЕРМЯКОВА ЕКАТЕРИНА ВЛАДИМИРОВНАЕ. В. ПермяковаРоссийская Экономическая Академия36 Планетная 36125 319 г. МоскваРусскийКонтактный телефон: 8-916-174-30-87 (моб.); 237-63-38 (раб.)Адрес электронной почты: e.permyakova@gmail.com„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.233


„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.234


ČO CHÝBA VÝCHOVE A VZDELÁVANIU NA VŠ V SR?Karol PolákVysoká škola v SládkovičoveVedomosť, poznanie a znalosť nepochádzajú z čítania, ale z počúvania a konania. Učenie nie je len vnútorný proces, aleje to vzťah učiteľa a študenta. Je to stretnutie toho druhého, ktorý vie vysloviť pravdu celým ja – celou osobitosťouučiteľa – vedca. Proces prenosu znalostí zjednocuje dvojicu učiteľ a študent solidaritou, subsidiaritou a tvorivosťoukonať kauzálne vysvetlenia javov a ich správne pomenovanie a zatriedenie.Dať meno v kauzálnom procese znamená nemýliť sa a byť maximálne zodpovedným t. j. hovoriť formálnym jazykomodvodeným od tzv. teoretickej filozofie, ktorú každý odbor má. Každý jav v sebe zahŕňa časti funkcionálne aj procesné.Podľa toho, čo prevažuje jedná sa o ŠP alebo ŠO ev. VO. Funkcionálnosť a procesnosť sa navzájom dopĺňajú. Pretočasto prienik kauzality do jadra celku „nosného pojmu“ je úloha veľmi náročná a bez zjednotenia usilovnej práce aporozumenia učiteľa a študenta - nemožná.Len medzi rovnocennými a slobodnými ľuďmi akademikmi VŠ, kde ustavične prebiehajú procesy vzájomnéhozdieľania dávaním a prijímaním na akademickej pôde môže vzniknúť jednota v ktorej ani jeden nepohlcuje druhého aponecháva mu potrebnú slobodu pre chápavé poznávanie obsahom heterogénnych nosných pojmov, odborov a oblastívied v rôznej usporiadanosti a väzbách.Chápanie sa nedá naučiť lebo ho principiálne každý človek nosí v sebe, prežíva na rôznych úrovniach podľa stupňasvojej zrelosti. Je to sila tajomnej skutočnosti, ktorá je v každom človeku (pre výkon, pre špecializáciu, pre vedu)vyvolajúci v nás otázky aj odpovede o našom objavení aj využití hodnôt pre seba aj ostatných. Toto je tajomstvo,ktorého konanie nemáme v moci, a preto jeho sledovanie počas celého života je priebežné. Každý inokedy dozrievamepre niečo. Prirodzenosť dáva každému z nás rozum a slobodnú vôľu pre prácu a celoživotné zrenie. Ale v každej fázesvojej zrelosti nám niečo chýba vo fyzickej, duševnej a mravnej oblasti a len celoživotné vzdelávanie nám dáva šancuprekonať každé temno a v neutíchajúcom tichom dialógu dvoch realít poznať, alebo mať. Tento bipolárny pohľad naveci v živote integruje iba ľudská jedinečnosť a ojedinelosť. Hlavné je prijímať čo najviac heterogénnych, numerických,slovných a obrazových informácii o problémoch sveta najmä z chýbajúcich nosných pojmov a naučiť sa darovaťa prijímať t. j. vzájomným zdieľaním ich jedinečnosť. Etické zdieľanie v sieti znalostí bude základom znalostnejspoločnosti, ktorá prahne po heterogénnom súbore vedomostí a poznatkov. Toto sú a budú najcitlivejšie oblasti stáleotvorených a neuzatvorených vedeckých videní v prírode aj spoločnosti. Tento nádherný životný pulz vo vedekauzálnych právd je aj trvalým podhľadom geniálneho a rozvážneho posudzovania rozohrania poznaného a eštenepoznaného.Preto aj pri výchove a rozdeľovaní len nie unáhlené posudzovanie učenia pre výhody, špecializácie a vedné oblasti, lebotie ako ukázali a ukazujú dejiny vedú k omylom. Duchovné osobnosti (ľudia, odborne aj morálne celostný) pracujú vovnútornom tichu, kde meditujú o našom každodennom akademickom živote z duchovnej perspektívy. To znamená trebaštudovať a pracovať v slobodnom a tvorivom akademickom prostredí. Lebo len študovať a vedecky nepracovať je zle,len pracovať a neštudovať ešte horšie a nerobiť nič plodí zlo. Zlo je cudzie akademickému ideálu duchovnej osobnostiuniverzitného profesora. Tento študuje aj vedecky pracuje, ale najmä publikuje na rôznych univerzitách súčasne.vysokoškolský profesor – má vlastnú nemennú identitu najmä v duchovnosti a mravnosti.Veda nám umožňuje prežívať náš život bez veľkého utrpenia niekoľko rokov dopredu, ale mravnosť nám umožňujeučiť sa z prežitého dobra z viac tisícročí dozadu. Takto nejako sa tvorí celostné imanie pre život z pokroku vedydopredu a mravnosť sa učí z histórie vekov. Je to vzťah k vlastným dejinám vo všetkých dimenziách. Tu je príčinaprečo si nevážime vlastné hodnoty. Podľa rôznych politických systémov raz hľadíme naľavo, raz na pravo, raz saklaniame jednému, inokedy druhému pánovi, bez toho, aby sme si vážili vlastnú pôdu pod nohami, ktorú sme zdedili ponašich predkoch. Nie sme pevný vo vlastných presvedčeniach a duchovných hodnotách a preto ľahko podliehamecudzím vplyvom ako celku. Aj cudzie nesie v sebe dobro, ale treba ho nájsť filtráciou a prijať iba to, čo je podnetné a čonás posúva ďalej a dobre. Zlé sa nedá posúdiť vonkajším prejavom, ale len vycibreným svedomím na posúdeniehierarchie hodnôt. Kto si chce podmaniť iného človeka alebo národ otupuje jeho svedomie, aby s ním potom moholmanipulovať. Nato naše školy musia dávať dôraz. Inak vychováme národu ešte raz cudziu inteligenciu. Neschopnosťfiltrovať znalosti včítane univerzít má historické príčiny. Napr. Slováci dlho nemali vlastní štát (s výnimkou ČSR),školy a svoju vrchnosť. Pod cudzím vplyvom sme získali presvedčenie, že cudzia kultúra a hodnoty (často iba zmesšpiny a pomyjí zabalené do pozlátky) sú lepšie ako naše. To, že podľahneme je príčinou nedostatku vlastného„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.235


sebavedomia a výchovy na školách všetkého typu. Prečo o tom nepíšu publikácie a práce započítavané do komplexnejakreditácie? Akreditujme celostné imanie škôl, hmotné, duchovné, mravné.U nás ide o formálnu akreditáciu a potom budeme žiť ďalej bez identity a patriotizmu! Tu ide o zmenu žitia v národnomduchu v pravde a spravodlivosti pre všetkých občanov SR ev. EU. Od tohto princípu sa odvíja prakticky všetko až poprofesionálnu kvalitu všetkých stupňov vzdelávania na VŠ SR. Ľudia neoplývajú iba talentom, odbornosťoua inteligenciou, ale a to predovšetkým dobrotou a mravnosťou. Je to sila duchovna a mravnosti.Keď vnímame profesijné vysokoškolské vzdelávanie len pre zaistenie si moci nad podriadenými, zaistenie si klamstievpre rozvoj svojho kariérneho súťaženia, to všetko nie je v súlade s etickými a mravnými normami akademickéhospolužitia.Učiteľ nemôže byť súčasne bohatý aj čestný. Dobrý učiteľ odovzdal svoje duchovné bohatstvo žiakom a svojumravnosť dal do svojho každodenného zmysluplného pôsobenia v škole a len v škole. Vedeckú alebo odbornúspôsobilosť majú akademicí celoživotne získavať učením vedou alebo praxou.Učiť a venovať sa študentom môže naplno iba ten, ktorý má akademické učenie a životné učenie prácou a praxou zasebou. Takí sú profesori a docenti s vedeckou alebo odbornou praxou a to sú tzv. vážení učitelia – duševné a mravnéosobnosti vychované školou a praxou.Učitelia v jednorozmernom trvale univerzitnom prostredí t. j. od embrya až do dôchodkového veku niečo stálepostrádajú. Práva v línii jednorozmerného idiotizmu všetko, netvorí osobnosti a strach, že by stratili zamestnanie stálesa učia alebo intrigujú. A ak sa stanú docentmi a profesormi podľa vlastných tabuľkových kritérií škola sa ich užnezbaví.ZÁVERČo chýba výchove a vzdelávaniu na VŠ SR, je to opačná rovnica hodnototvornosti.MRAVNOSŤ – DUCHOVNOSŤ – MAJETOKJe mi ľúto, ale najviac sa točíme okolo majetkov. Teda nebuďme len „majetkári“, ale a to najmä „hľadači“ duchovnýcha mravných osobností, ktoré prešli vedou aj praxou.LITERATÚRA:[1] POLÁK, K. Vedomostné spoločenstvo Zb. pred., Bratislava : 2002.[2] POLLÁK, L. Vedomostné inžinierstvo a vedomostný manažment. In. Zborník XXIII. Medzinárodného kolokvia„Znalostný manažment – kľúč k úspechu, Slovenský komitét pre vedecké riadenie, Bratislava 23. – 24. 05.2001,Dom techniky, ZSTVS Bratislava, 2001.[3] BENČIČ, S. Chracteristic Elements in Enhlish Technical Style. 13.[4] POLÁK, K. Úloha jazykového vzdelávania v technickom a hospodárskom rozvoja konf. Brána jazykov k ľuďomotvorená, Paríž : INALCO, 2007.[5] POLÁK, K.; PAULUSOVÁ, A. Celoživotné vzdelávanie reťazce, Konf. – Kunovice 2007.[6] POLÁK, K. Znalostné technológie, Konf. – Sládkovičovo 2007.ADRESA:Prof. Ing. Karol Polák, DrSc. et Dr. h. c.Fučíkova 269925 21 Sládkovičovotel. : 031/7881711fax. : 031/7881710email : info@vssladkovicovo.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.236


HODNOTENIE ŠTUDENTOV NA AKADÉMII POLICAJNÉHO ZBORU V BRATISLAVEZ PREDMETU SPRÁVNE PRÁVOPeter Potasch, Petra RaučinováAkadémia Policajného zboru v BratislaveAbstrakt: Obsah článku je venovaný záverečnému štádiu vzdelávacieho procesu (t .j. hodnoteniu) naAkadémii Policajného zboru v Bratislave, konkrétne z predmetu „Správne právo“. Ide o takú časťvzdelávacieho procesu, ktorá je najčastejšie kritizovaná (najmä študentmi) a zároveň sa od nej odvíjaširoká škála práv a povinností. Ide o konečné zhodnotenie dlhodobej práce študenta a preto sa na ňukladie veľký dôraz a to nielen zo strany vyučujúcich a zároveň skúšajúcich, vedenia školy, ale aj študentov.Je dôležité, aby na každej vzdelávacej inštitúcii bol zabezpečený princíp objektivity a to nielen v štádiuhodnotenia. Všetci musia mať rovnaké možnosti a pre všetkých musia platiť rovnaké kritéria stanovené naúspešné absolvovanie predmetu.Kľúčové slová: objektivizácia, hodnotenie, vzdelávací proces, Akadémia Policajného zboru v Bratislave,„Správne právo“, klasifikácia.ÚVODHodnotenie meria hĺbku a šírku znalostí a schopností študenta. Býva kritizované za to, že je nepresné, nespoľahlivéa deformuje výučbu a osnovy. Rovnako je pravda, že výsledky hodnotenia nebývajú vždy dobrou predpoveďoubudúceho výkonu študenta. Aj napriek uvedenému tvrdeniu nie sú schopní učitelia ani celá spoločnosť sa bez nehozaobísť. Správne vykonávané hodnotenie inšpiruje, motivuje a dodáva spätnú väzbu, ktorá je podstatná prezameriavanie rýchlej a korektnej pomoci. Môže však aj spôsobiť, že budeme prehliadať to, čo nejde ľahko hodnotiť.Hodnotenie R. Štepanovič definuje ako „cieľavedomý proces, pri ktorom učiteľ na základe analyticko-syntetickýchprístupov nestranne posudzuje a určuje kvalitu, hĺbku, šírku a rozsah vedomostí, rozvoja intelektuálnych spôsobilostí,praktických návykov a zručností študentov, so zreteľom na dosiahnutie vymedzených výchovno-vzdelávacích cieľov.“ 1Hlavným cieľom hodnotenia je inšpirovať a vytvárať u študentov zodpovednosť voči štúdiu, ktoré je pre ich budúcepôsobenie v spoločnosti veľmi významné a dôležité.Hodnotenie (z hľadiska objektivizácie, resp. výpovednej hodnoty výstupov) je možné kategorizovať na hodnotenieobjektívne a subjektívne. Subjektívnym hodnotením je hodnotenie študenta učiteľom, kde prevládajú subjektívne pocitya názory učiteľa. V tomto prípade môže dôjsť ku skresleným, nepravdivým výsledkom hodnotenia. V prípadesubjektívneho hodnotenia nemusí byť ten istý výkon ohodnotený rovnako. Pri hodnotení študentov na vysokých školáchsa vyžaduje objektívne hodnotenie bez ohľadu na jeho formu alebo spôsob. Objektívnym hodnotením je hodnotenie, nazáklade ktorého môžeme presne povedať, či je odpoveď správna alebo nesprávna. Ide o také hodnotenie, pri ktoromučiteľ neberie do úvahy svoje subjektívne pocity, dojmy či emócie.Objektivizácia 2 hodnotenia je jednou zo základných zásad, ktoré by mali byť dodržané vo vzdelávacom procese.Ďalšími významnými zásadami sú cieľavedomosť, systematickosť, náročnosť a individuálny prístup.Jedným z hlavných cieľov nášho školstva je aj rozvíjať schopnosť učiť sa. Tento cieľ je zdôraznenýaj v najdôležitejšom strategickom dokumente vlády Slovenskej republiky v oblasti vzdelávania v Národnom programevýchovy a vzdelávania v Slovenskej republike na najbližších 15 až 20 rokov.V súčasnosti sa do popredia dostáva autentické učenie a s tým súvisiace autentické hodnotenie študentov.V uvedenom prístupe ide o to, aby učiteľ vyučujúci proces organizoval tak, aby sa čo najviac priblížil k reálnemuživotu, t.j. k aplikačnej praxi. Dôležitým prvkom tohto systému hodnotenia je to, že pedagóg skúma výkon študenta ajmimo výučby, mimo školy.Z hľadiska smerovania – prameňov hodnotenia, môžeme uviesť hodnotenie externé a interné. Pre subjekty výučby -12ŠTEPANOVIČ, R.: Preverovanie vedomostí na vysokej škole, SPN Bratislava 1979, s. 19-23.Objektivizácia je proces, v ktorého priebehu nadobúda daný jav objektívny charakter, úsilie vylúčiť subjektívnu zložku pri posudzovaní alebohodnotení niečoho. Objektivizmus- je metodologický postoj, podľa ktorého sa vedecký výskum musí riadiť rýdzo objektívnymi kritériamia zdržiavať sa akéhokoľvek subjektívneho hodnotenia (op. subjektivizmus). (PETRÁČKOVÁ, V., KRAUS, J. a kol.: Slovník cudzích slov, Prvéslovenské vydanie, 1997, s. 645).„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.237


iadiacich a riadených - dôležitú úlohu pri sebaregulácii sebarozvoja zohráva sebahodnotenie. Len vonkajšieneobjektívne hodnotenie študenta zo strany učiteľa vytvára priestor na to, že študent stráca vieru a kontakts potenciálnou múdrosťou svojho vlastného ja, svojho ega. Stráca sebadôveru a neučí sa hodnotiť. Keď je toto vonkajšiehodnotenie navyše spojené s direktívnym a prevažne negatívnym hodnotením, devalvuje hodnotu osobnosti študentaa najmä jeho motiváciu. Preto učiteľ má objektívne a komplexne hodnotiť študentov a viesť ich k sebahodnoteniua hodnoteniu iných.NIEKTORÉ TEORETICKO-PRAKTICKÉ ATRIBÚTY HODNOTENIA ŠTUDENTAVýučba predmetu „Správne právo“ 3 na Akadémii Policajného zboru v Bratislave (ďalej „akadémia“) sa realizujeviacerými formami výučby, resp. prednáškami, seminármi a cvičeniami. Každý predmet má svoj kód a názov. Kukaždému predmetu je vypracovaný informačný list, kde je uvedená kreditová a hodinová dotácia, garant a vyučujúcipredmetu, podmienky zapísania predmetu, absolvovanie a hodnotenie predmetu, cieľ predmetu, obsah predmetua odporúčaná literatúra. V súvislosti s vyučovaním predmetu „Správne právo“ je potrebné organizovať vyučovanie tak,aby sa vyučujúce poznatky študentom podávali spôsobom, ktorým by čo najlepšie pochopili ich podstatu a význam.Na úvodnej hodine sú študenti vždy oboznámení s údajmi obsiahnutými v informačnom liste, s obsahom predmetu,zoznamom literatúry, z ktorej môžu čerpať a predovšetkým s podmienkami, ktoré musia splniť na získaniedostatočného množstva kreditov potrebných na úspešné absolvovanie predmetu. Za daný predmet je možné v priebehuštúdia získať kredity iba jeden raz. Uvedené tematické plány a informačné listy sú trvalo uložené na katedre.Zabezpečuje sa ich priebežná aktualizácia.Hlavnými formami hodnotenia podľa Štatútu Akadémie Policajného zboru sú: priebežná kontrola, zápočet, skúškaa štátna skúška. Aj z predmetu „Správne právo“ je snaha uplatňovať priebežné hodnotenie študentov resp. priebežnákontrola výučbovej časti semestra, ktorá sa uskutočňuje na seminároch prostredníctvom kontrolných otázok,čiastkovými testami, zadávaním študijných úloh, aktivít počas výučby, písomných a praktických prác a pod.Z hľadiska periodicity a náročnosti hodnotenia študenta z predmetu „Správne právo“ je možné uviesť, že študent jepriebežne hodnotený počas semestra, na postupovej skúške a na štátnej záverečnej skúške.Tradičnými metódami skúšania sú ústne, písomné, praktické alebo kombinované skúšky, hodnotenie písomných prác(grafické práce, projekty, protokoly a pod.). Jedným zo súčasných trendov v oblasti hodnotenia študentov je zavedenietzv. portfólia, do ktorého si učiteľ dlhodobo, systematicky ukladá práce študentov. Portfólio je dokumentačný súborprác študenta, ktorý má podobu kartotéky, šanónu, alebo škatule. Ide o zbierku z rôznych záznamov (z bežnéhopozorovania) o osobe, odporúčajúcich listov, vzoriek z jej práce a z iného podkladového materiálu na hodnotenie, ktorádokumentuje spôsobilosti, talent, minulé skúsenosti, prípadne aj ďalšie osobnostné kvality. Portfólio sa skôr uplatňujev zahraničí a v súčasnosti je rozšírené najmä v kontexte žiackeho a študentského hodnotenia. Je reakciou na oficiálnepodporovanú testomániu a na preceňovanie pedagogického merania v školách všetkých stupňov. 4V prípade, že sa absolvovanie predmetu končí iba zápočtom, spravidla sa vykonáva písomne formou otvorenýchotázok, testami, kombináciou otvorených otázok s testami, prípadne uvedenými formami obohatenými o riešeniepraktických príkladov. Podľa súčasne platného študijného poriadku akadémie má študent pri nesplnení podmienokprávo na najmenej jeden opravný termín, ktorý vyučujúci je povinný určiť do konca skúšobného obdobia v príslušnomsemestri. V prípade ak študent nesplnil podmienky na udelenie zápočtu v danom období, môže si predmet znovuzapísať v nasledujúcich semestroch, v ktorých je výučba predmetu realizovaná. V rámci katedry zápočet spravidlaudeľuje vyučujúci, ktorý viedol semináre a cvičenia v danej skupine. Členovia katedry majú pridelenú minimálne jednuštudijnú skupinu, ktorú vedú v priebehu semestra a priebežne ako aj na záver ju hodnotia. V tomto prípade môžu byťnámietky na objektivitu hodnotenia učiteľa, pretože počas výučby, konkrétne na seminároch sa učiteľ dostáva dopriameho kontaktu so študentom. V prípade konečného hodnotenia môže byť učiteľ ovplyvnený rôznymi objektívnymi,ako aj subjektívnymi faktormi. Na druhej strane môžeme hovoriť aj o dostatočnej objektivite, a to z dôvodu, že jehodnotená celá študentova semestrálna práca, resp. jeho pravidelné pripravovanie sa na semináre, jeho aktivita počasseminárov a v konečnom dôsledku celkový vonkajší prejav jeho práce. Učiteľ takto vie študenta dostatočne dobreohodnotiť, a to nie len na základe subjektívnych faktorov, ale najmä na základe výsledkov jeho pôsobenia v priebehucelého semestra.V prípade, že sa absolvovanie predmetu končí skúškou, vykonáva sa ústnou formou. Ústna skúška sa uskutočňujev priamom kontakte medzi študentom a skúšajúcim pedagógom. S cieľom, aby bola dodržaná objektívnosť pri výbere34Správne právo je jedno z významných odvetví slovenského právneho poriadku. Jeho základným poslaním je zabezpečovať ochranu verejnéhozáujmu fyzických a právnických osôb, ako aj plnenie ich povinností. V záujme ich zabezpečenia je možné uplatniť administratívne donútenie.Správne právo zaraďujeme do verejného práva, pričom konkrétny obsah jeho realizácie je určený úradnou mocou. (ŠKULTÉTY, P. a kol.: Správneprávo hmotné, Všeobecná a osobitná časť, HEURÉKA 2002, s. 9).MURFY, CAROLE H., ŠVEC, Š.: Úspešné uplatňovanie portfólia: Podnety pre riaditeľov škôl. In: Pedagogická revue- roč. 52, č. 5 (2000).„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.238


otázky, samotnú otázku si vyberá študent z pripravených ústrižkov. Spravidla je študentovi poskytnutá písomnápríprava na ústnu odpoveď v časovom rozpätí približne 10-15 minút. V prípade potreby sa môže študentovi poskytnúťaj dlhší čas na prípravu. Po písomnej príprave sa poslucháčovi umožní formou monológu dostatočne objasniť otázku,ktorú si vytiahol. Skúšajúci majú stanovený určitý základ vedomostí, ktorých znalosť musí študent preukázať anásledne môže byť hodnotený. Vzhľadom na rozsah jeho vedomostí bude hodnotený študijným programom určenouklasifikačnou stupnicou. Je pravda, že názory každého skúšajúceho sú sčasti rozdielne, a preto nemôžeme tvrdiť, ževšetci hodnotia rovnako. Rôznorodosť právnych názorov odborníkov na katedre môže viesť k pluralite teórií, o čom súvšak študenti informovaní v priebehu semestra.Pri skúšaní si učiteľ vopred stanovuje určité kritériá, ktoré bude uplatňovať pri preverovaní, hodnotení a následnejklasifikácii študenta. Predovšetkým hodnotí úroveň osvojených vedomostí, získaných zručností, návykov a schopnosťich uplatnenia v modelových situáciách a v praxi vrátane aplikácie medzipredmetových vzťahov. Ďalej hodnotízrozumiteľnosť, presnosť, logickosť, výstižnosť, jednoznačnosť, odbornú, právnu a jazykovú správnosť ústneho prejavuvrátane jeho ráznosti a primeranosti, ako aj schopnosť logicky myslieť, aktivitu, samostatnosť a tvorivosť.Výsledkom hodnotenia je zistenie a konštatovanie, nakoľko a v akom rozsahu, kvalite sa hodnotená odpoveď študentazhoduje so stanovenými kritériami, prípadne sa od nich odchyľuje. V samotnom procese preverovania a hodnoteniavýsledkov vzdelávania zo strany učiteľov a katedier by sa mali brať do úvahy psychické stavy študentov, ktoré súpodmienené stupňom sociálnej adaptácie na podmienky vysokoškolského štúdia a aj osobitosti štúdia na akadémii,rovnako by sa mali uplatňovať aj didaktické zásady. 5Z uvedeného predmetu sa nedá konkrétne určiť aké minimum vedomostí musia študenti ovládať na to, aby vôbecabsolvovali skúšku na najnižší stupeň klasifikačnej stupnice. Percentuálne by sme to mohli vyjadriť, že študent musíz každej témy prezentovať aspoň 56 %.KLASIFIKAČNÁ STUPNICA A JEJ APLIKOVATEĽNOSŤHodnotenie má rôzne formy, jednou z foriem hodnotenia je klasifikácia, inou formou v priebehu vzdelávacieho procesua výučby je pochvala, odmena, trest, vytknutie chýb, súhlas a i. Na skúškach z predmetu „Správne právo“ sa študentihodnotia formou klasifikačnej stupnice, čo však nezakazuje napr. možnosť pochvaly študenta zo strany učiteľa.Študenti, ktorí dostávajú známku „E“ sa väčšinou vyznačujú tým, že okrem naučených (často vopred vypracovaných)otázok, nedokážu odpovedať na všetky otázky učiteľa a neraz ani nerozumejú tomu, čo učiteľovi povedali. Ak vôbec,vidia len málo súvislostí medzi skúmanými témami a nedokážu ich dostatočným spôsobom uplatňovať. Vo veľmizjednodušenom chápaní by bolo možné uviesť, že študent dokázal na skúške reprodukovať minimálne penzumteoretických informácií, avšak má problémy s pochopením ich obsahovej náplne a aplikáciou v praxi.Pri klasifikačnom stupni „D“ je od študenta možné očakávať, že tému z teoretického hľadiska pokryl svojou odpoveďouv potrebnom rozsahu, ktorý naznačuje, že študent tieto informácie nielen reprodukoval, ale aj rozumie ich obsahu a jeich schopný uplatniť v monodisciplinárnej rovine. Toto však dokáže len s pomocou pedagóga, ktorý ho k odpovedi„vedie“, resp. navádza.Učiteľ ohodnotí študenta klasifikačným stupňom „C“, ktorý okrem teoretických aspektov problematiky, dokážepríslušné inštitúty v minimálnom rozsahu premietnuť do praxe – identifikovať ich a aplikovať na ne príslušnú právnuúpravu. Odpoveď je však málo kreatívna, je podporovaná teóriami a názormi, ktoré poskytuje učiteľ a pri miernejzmene modelovej situácie sú schopnosti študenta obmedzené.Študent s hodnotením „B“ sa väčšinou vyznačuje tým, že otázku pokryl v nadpriemernom rozsahu, vidí vzájomnésúvislosti medzi relevantnými inštitútmi správneho práva, vyjadruje sa exaktným spôsobom a nepotrebuje pomocpedagóga na poskytnutie odpovede, resp. ak, tak len v minimálnom rozsahu. Podotázky vyučujúceho sú u tohtoštudenta totiž málokedy potrebné, keďže tému väčšinou pokrýva samotným úvodným monológom.Máme za to, že známkou „A“ by mali byť hodnotení študenti, ktorí spĺňajú nasledovné podmienky (kumulatívne):teoretické východiská k problematike majú nadpriemerne zvládnuté, ich vedomosti sa neodvíjajú od relatívnekrátkodobého – „nárazového“ štúdia niekoľko dní pred skúškou, ale od systematickej prípravy, ktorá im umožňujevidieť a uplatňovať predmetné inštitúty aj v multidisciplinárnej rovine a súčasne nemajú problém pri odpovedis aplikáciou daných inštitútov do praxe. Študent s uvedeným hodnotením by v rámci samotného skúšania vlastne malbyť akýmsi „partnerom“ pedagóga, t. j. niekým, s kým je učiteľ schopný viesť kreatívnu a odbornú diskusiu, v rámciktorej je možné zhodnotiť objektívne vedomosti študenta.5 Didaktickými zásadami sú: zásada individuálneho a diferencovaného prístupu, zásada cieľavedomosti, zásada systematickosti, zásadaobjektívnosti, zásada náročnosti, zásada všestrannosti, zásada komplexnosti, zásada konkrétnosti a spravodlivosti.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.239


Predmetom hodnotenia študentov akadémie z predmetu „Správne právo“ sú najmä učebné výsledky dosahujúce počassemestra, ktoré by mali byť v súlade s požiadavkami vymedzenými profilom študenta, učebným plánom a učebnýmiosnovami. Ďalej predmetom hodnotenia študentov sú aj ich schopnosti využívať a uplatňovať osvojené vedomosti,zručnosti a návyky.Ako už bolo spomenuté, teoretické poznatky sú významné najmä preto, že sú základom pre nasledujúce riešeniepraktických príkladov. Rovnako to platí aj pri vedeckom poznaní, kde vychádzajúc z publikácie K. Holcra 6 , v ktorejautor píše, že vedecké poznanie má dve roviny a to rovinu empirickú a rovinu teoretickú. A na to, aby bolo vedecképoznanie čo najefektívnejšie, musí obsahovať obe roviny. Pretože poznanie bez empirickej roviny by bološpekulatívnou „akademicky teoretizujúcou“ konštrukciou. A na druhej strane poznanie bez teoretického zovšeobecneniaby bolo zaťažené všetkými obmedzeniami empirického poznania. Čisto empirické poznanie by bolo aplikovateľné opäťlen na obmedzenú oblasť, obmedzené časové obdobie a pod.Na to, aby posledná fáza vzdelávacieho procesu bola uskutočňovaná čo najefektívnejšie a najobjektívnejšie je potrebné,aby si vyučujúci vymedzili kvalitu a rozsah kritérií. Vysokoškolský pedagóg by mal pri hodnotení študenta uplatňovaťprimeranú náročnosť, pedagogický takt a rešpektovanie práv študentov, pričom zohľadňuje osobitosti študentaa prihliada na jeho momentálnu psychickú a fyzickú disponovanosť. Skúšanie sa nesmie používať ako prostriedokna upevnenie disciplíny.Hodnotenie je neoddeliteľnou súčasťou vzdelávacieho procesu. Ide o hodnotenie vedomostí, intelektuálnychspôsobilostí, praktických návykov a zručností študentov. Hodnotenie má mimoriadne významný vplyv na motiváciuštudentov. Spomeňme si, ako sme prežívali hodnotenie, o ktorom sme boli presvedčení, že nám učiteľ ubližuje. Väčšinaz nás bola demotivovaná. Na druhej strane sú študenti, u ktorých sa prejaví opačná reakcia, t.j. ešte väčšia motivácia.Objektívne, spravodlivé a niekedy aj veľkorysé hodnotenie má značný motivačný význam. 7Pri hodnotení výkonov študentov je potrebné vedieť, že na ich chyby vo výkonoch najčastejšie vplýva: preťaženie (veľké množstvo učiva, únava, strach), časová tieseň, zlá kontrola zo strany učiteľa, nedostatočná motivácia, nepripravenosť študenta.Popri hodnoteniu sa uplatňuje tzv. diagnostikovanie, pod čím rozumieme porovnávanie skutočného stavu s plánomalebo normou. Je to určovanie miery dosiahnutia cieľov výučby. Kontrolovanie a diagnostikovanie plní funkciu spätnejväzby vo výučbe, ktorá spočíva v porovnávaní plánovaných cieľov so skutočnými výsledkami. Dostatočnú spätnúväzbu umožňuje len kontrolovanie a diagnostikovanie poskytujúce dostatok spoľahlivých informácií o odchýlkachvýsledkov výučby od vytýčených cieľov.Každý učiteľ má svoj vlastný spôsob preverovania a hodnotenia študentov. Preto nikdy nemôžme tvrdiť, že hodnotenieštudentov je úplne objektívne. Ide spravidla o subjektívne hodnotenie, ktoré je relatívne. Zo subjektívneho pohľadu samôže učiteľovi zdať, že je dostatočne objektívny, ale druhá strana nemusí mať vždy rovnaký názor. Musímekonštatovať, že na základe výsledkov anonymných dotazníkov, ktoré raz ročne vypracovávajú študenti akadémie,sú pozitívne názory na vyučujúcich tohto predmetu a zároveň s malými odchýlkami aj na záverečné hodnotenie. Je topredovšetkým dané tým, že sa od študentov už od začiatku vyžaduje pravidelná príprava, ako aj aktivita na seminároch.Študenti sú donútení počas celého semestra sa aktívne pripravovať na semináre a pravidelne si preverovať nadobudnutéznalosti.Ústna skúška z daného predmetu je už dlho zaužívaný zvyk a podľa názorov vyučujúcich aj najvhodnejšía najefektívnejší spôsob preverenia vedomostí študentov. Je to veľmi významné najmä v právnej oblasti, kde nie jedôležité sa iba systematicky naučiť znenie právnych noriem, ale aj pochopiť ich zmysel a význam, predovšetkým ichaplikovať na konkrétne prípady. Je potrebné, aby na katedre boli v úzkej spolupráci kolegovia, aby boli zjednotenépožiadavky pre študentov, resp. aby učitelia mali rovnaké požiadavky na študentov najmä čo sa týka obsahovej stránkypredmetu.Čoraz častejšie sa niektorí pedagógovia zamýšľajú nad myšlienkou kolektívneho skúšania. Na akadémii sa skúškyuskutočňujú individuálne, to znamená v interakcii medzi jedným študentom a vyučujúcim. Uvedený spôsob je už dlhéroky zaužívaný a uplatňovaný. Je to aj dostatočne efektívny a adekvátny spôsob preverovania vedomostí a schopností67HOLCR, K.: Logika, metodológia a metódy vedeckého poznania. Bratislava: Akadémia Policajného zboru, 1996,s. 17-21.porovnaj PETLÁK, E., KOMORA, J.: Vyučovanie v otázkach a odpovediach, Vydavateľstvo IRIS, 2003, s.58.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.240


študentov. Ale stojí za úvahu aj kolektívna forma skúšky, prostredníctvom ktorej by študent predviedol svojenadobudnuté vedomosti a schopnosti nielen pred učiteľom, ale aj ďalšími študentmi. Je to aj efektívny prostriedok nazbavenie sa trémy študenta. Formou diskusie by sa overovali vedomosti, kreativita a schopnosť reagovania študentov.Vo väčšej miere sa však odporúča používať aj tzv. formatívne hodnotenie študentov, ktorého cieľom je spätná väzba,získavanie informácií, ako sa študenti učia, odhalenie, diagnostikovanie nedostatkov, chýb, ťažkostí a ich príčinv procese učenia sa za účelom ich odstránenia a zefektívnenia učebnej činnosti študenta. Na druhej strane učiteľovispätná väzba pomáha vybrať optimálne vyučovacie postupy. Zákon spätnej väzby je jeden zo zákonov učenia.Vyjadruje, že študent by mal byť sústavne informovaný o tom, či sa správne učí. Často je chápaný len ako spätnáinformácia známkami, čo je veľmi zjednodušujúce.Uplatňuje sa aj tzv. slovné hodnotenie, ktoré totiž nie je len informačne bohatšie, ale umožňuje učiteľovi podrobnereagovať na všetky stránky osobnosti študenta, poskytuje ucelený obraz o študentovi, o jeho práci, jeho napredovaní čistagnácii. Odhaľuje príčiny neúspechov a navrhuje riešenia a stratégie na ich odstránenie. Na druhej strane slovnéhodnotenie nie je úplne uplatňované a nie je ani bez chyby. Učitelia by sa museli vzdať mnohých nedostatkov, akými súnapríklad stereotypy, zmena myslenia, dôkladnejšia príprava a pod. Ak má byť hodnotenie skutočným profesionálnymhodnotením, musí byť štandardizované. To znamená, že musí plniť požiadavky validity, reliability, objektivity,efektivity a pod. 8J. Slavík 9 v súvislosti s hodnotením hovorí, že jeho úspešnosť závisí od splnenia troch podmienok: sociálnejhodnotiacej klímy, kvality hodnotiacej informácie a reflektivity študenta a reflektivity učiteľa.No ani slovné hodnotenie nie je zárukou objektívneho hodnotenia študenta, keď nie je uplatňované s požiadavkami,ktoré sú naň kladené. V skutočnosti aj klasifikačné hodnotenie je efektívne a dostačujúce, ak učiteľ s ním dokáženarábať tak, aby plnilo svoje základné úlohy a funkcie. Rovnako aj kombinácia klasifikácie a ústneho hodnotenia bystála za úvahu.ZÁVERŽivot človeka je od narodenia až po smrť sprevádzaný hodnotením zo strany rôznych subjektov. Evaluačný reťazecjednotlivca väčšinou začína rodičmi a príbuznými. Neskôr sa v ňom objavujú priatelia, učitelia, ale aj zamestnávatelia,partneri a pod. Niektoré formy hodnotenia, ktorým sme každodenne vystavení majú len spoločenský, možno striktneindividuálny dopad, iné však môžu mať ďalekosiahle následky. Medzi takéto hodnotenie patrí aj to, ktoré vykonávaučiteľ na vysokej škole. Veď v konečnom dôsledku, niekoľkonásobný neúspech na skúške môže viesť k ukončeniuštúdia, čo môže mať negatívny vplyv na ďalšie fungovanie a pôsobenie osoby. A aj keď je možné uviesť, že z pohľaduštudentov je samotná skúška často len zbytočnou a neraz aj tvrdou nutnosťou, nemali by zabúdať na staré známe: “Nonscholae, sed vitae discimus“ (Neučíme sa pre školu, ale pre život.).Vzhľadom na uvedené je potrebné, aby bol tomuto – navonok možno triviálne sa javiacemu prvku – venovanýdostatočný priestor v teórii aj praxi. V tomto príspevku sme sa snažili poukázať práve na niektoré teoreticko-praktickéaspekty hodnotenia študenta, vyextrahovať vybrané súvisiace problémy a možno (aspoň čiastočne), poskytnúť odpoveďna otázky, ktoré sa z času načas môžu objaviť aj u skúsenejších pedagógov.POUŽITÁ LITERATÚRA:[1] Edukačná činnosť katedier III.[2] KOSOVÁ, B. Koncepčné otázky systému slovného hodnotenia. In: Učiteľské noviny, roč. 47, 1997, č.14.[3] PETLÁK, E.; KOMORA, J. Vyučovanie v otázkach a odpovediach, Bratislava : Vydavateľstvo IRIS, 2003,ISBN 80-89018-48-3.[4] PETLÁK, E. Všeobecná didaktika, Vydavateľstvo IRIS, 2004, ISBN 80-89018-64-5.[5] PETRÁČKOVÁ, V.; KRAUS, J. a kol. Slovník cudzích slov, Prvé slovenské vydanie, Slovenské pedagogickénakladateľstvo, 1997, ISBN 80-08-02673-1.[6] PETTY, G. Moderní vyučovaní: praktická příručka, Vyd. 1.- Praha: Portál, 1996, ISBN 80-7178-070-7.[7] PORUBSKÁ, G. Pedagogická diferenciácia. In. Porubská, G., Seidler, P., Kurincová, V.: Diferenciácia,integrácia a kooperácia v integračnom procese. Nitra: PF UKF, 2000, ISBN 80-8050-415-5.[8] MACHAJOVÁ, J. a kol. Všeobecné správne právo, Bratislavská vysoká škola práva, 2007, ISBN 978-8088931-71-3.[9] SEKNIČKA, J.; HALÁDIK, J. Pedagogika pre učiteľov stredných odborných škôl Policajného zboru, APZ,2007, ISBN 978-80-8054-409-6.89PORUBSKÁ, G.: Pedagogická diferenciácia. In. Porubská, G., Seidler, P., Kurincová, V.: Diferenciácia, integrácia a kooperácia v integračnomprocese. Nitra: PF UKF, 2000, s. 51.SLAVÍK, J.: Hodnocení v současné škole. Východiská a nové metódy pro praxi. Praha: Portál, 1999.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.241


[10] SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Východiská a nové metódy pro praxi. Praha: Portál, 1999, ISBN 80-71-78-262-9.[11] ŠKULTÉTY, P. a kol. Správne právo hmotné, Všeobecná a osobitná časť, HEURÉKA 2002.[12] Štatút Akadémie Policajného zboru v Bratislave.[13] ŠTEPANOVIČ, R. Preverovanie vedomostí na vysokej škole, Bratislava : SPN, 1979.[14] ŠTEPANOVIČ, R. Preverovanie vedomostí na vysokej škole, Bratislava : SPN, 1979.[15] Študijná príručka kreditového systému štúdia, Akademický rok 2008/2009, Akadémia Policajného zboruv Bratislave, r. 2008.[16] VELIKANIČ, J. a kol. Pedagogika pre pedagogické fakulty vysokých škôl, Bratislava : SPN 1978.ODBORNÉ ČLÁNKY:[17] MURFY, CAROLE H.; ŠVEC, Š. Úspešné uplatňovanie portfólia: Podnety pre riaditeľov škôl. In: Pedagogickárevue- Roč. 52, č. 5 (2000).[18] DUBOVEC, J.: Výzvy manažmentu univerzity, medzinárodná konferencia „Ekonomika a manažment podnikov“TU Zvolen, str. 98-101, ISBN 80-228-1222-3[19] Zborník z teoreticko-praktického seminára konaného dňa 12. decembra 2006, Didaktiky výučby predmetovna Akadémii PZ v Bratislave, Integrovanej vedeckovýskumnej úlohy, Akadémia PZ, Bratislava 2007,ISBN 978-80-8054-404-1.[20] ŠTEPANOVIČ, R. K funkciám preverovania vedomostí. In.: Zborník príspevkov z konferencie: Slovnéhodnotenie a diferencované vyučovanie. Nitra: PF UKF, 1998, ISBN 80-8050-161-0.ADRESA:JUDr. Peter Potasch, PhD.Akadémia Policajného zboru v BratislaveKatedra verejnej správy a verejných financiíSklabinská 1835 17 Bratislava 35Slovenská republikatel.: 09 610 57 235e-mail: peter.potasch@minv.skJUDr. Petra RaučinováAkadémia Policajného zboru v BratislaveKatedra verejnej správy a verejných financiíSklabinská 1835 17 Bratislava 35Slovenská republikatel.: 09 610 57 375e-mail: petra.raucinova@minv.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.242


QUALITIES OF A MANAGERJan PrachařEvropský polytechnický institut, s.r.o.Abstract: Qualities of a Manager are an attitude which allows individuals to have positive yet realisticviews of themselves and their situations. Good Managers trust their own abilities, have a general sense ofcontrol in their lives, and believe that, within reason, they will be able to do what they wish, plan, andexpect. Having self-confidence does not mean that individuals will be able to do everything. Even whensome of their expectations are not met, they continue to be positive and to accept themselve.Key words: Overemphasis on statements, Labeling, Difficulty accepting compliments, Magnification ofnegative/minimization of positive, Uncritical acceptance of emotions as truth, Seeing only dark clouds, Allor nothing thinking, Emphasize strengths, Take risks, Use self-talk, Self-evaluate, Inspires a shared vision,Good communicator, Integrity, Enthusiasm, Empathy, Competence, Ability to delegate tasks, Cool underpressure, Team-building skills, Problem solving skills.STRATEGIES FOR DEVELOPING CONFIDENCE Emphasize strengths. Give yourself credit for everything you try. By focusing on what you can do, youapplaud yourself for efforts rather than emphasizing end products. Starting from a base of what you should dohelps you live within the bounds of your inevitable limitations. Take risks. Approach new experiences as opportunities to learn rather than occasions to win or lose. Doing soopens you up to new possibilities and can increase your sense of self-acceptance. Not doing so turns everypossibility into an opportunity for failure, and inhibits personal growth. Use self-talk. Use self-talk as an opportunity to counter harmful assumptions. Then, tell yourself to "substitutemore reasonable assumptions. For example, when you catch yourself expecting perfection, remind yourselfthat you can't do everything perfectly, that it's only possible to try to do things and to try to do them well. Thisallows you to accept yourself while still striving to improve. Self-evaluate. Learn to evaluate yourself independently. Doing so allows you to avoid the constant sense ofturmoil that comes from relying exclusively on the opinions of others. Focusing internally on how you feelabout your own behavior, work, etc. will give you a stronger sense of self and will prevent you from givingyour personal power away to others.TOP 10 QUALITIES OF A MANAGERWhat qualities are most important for a manager to be effective? Below are the top 10 in rank order according tofrequency listed.1. INSPIRES A SHARED VISIONAn effective manager is often described as having a vision of where to go and the ability to articulate it.2. GOOD COMMUNICATORThe ability to communicate with people at all levels is almost always named as the second most important skill byproject managers and team members. Leadership calls for clear communication about goals, responsibility,performance, expectations and feedback.3. INTEGRITYOne of the most important things a project leader must remember is that his or her actions, and not words, set the modusoperandi for the team.Good leadership demands commitment to, and demonstration of, ethical practices.4. ENTHUSIASMWe tend to follow people with a can-do attitude, not those who give us 200 reasons why something can't be done.Enthusiasm is contagious and effective leaders know it.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.243


5. EMPATHYEmpathy - when a leader acknowledges that we all have a life outside of work.6. COMPETENCESimply put, we must believe that that person knows what he or she is doing.7. ABILITY TO DELEGATE TASKSTrust is an essential element in the relationship of a project leader and his or her team.You demonstrate your trust in others through your actions - how much you check and control their work, how much youdelegate and how much you allow people to participate.Individuals who are unable to trust other people often fail as leaders , or end up doing all of the work themselves.8. COOL UNDER PRESSUREIn a perfect world, projects would be delivered on time, under budget and with no major problems or obstacles toovercome. But we don't live in a perfect world - projects have problems. A leader with a hardy attitude will take theseproblems in stride.9. TEAM-BUILDING SKILLSA team builder can best be defined as a strong person who holds the team together.10. PROBLEM SOLVING SKILLSAlthough an effective leader is said to share problem-solving responsibilities with the team, we expect our projectleaders to have excellent problem-solving skills themselves.LIST OF USED LITERATURE:[1] CHARLES, H; STEPHEN, C.; MICHAEL, P. New View of the Future. Prague : Management Press, 1998. ISBN80-85943-80-8.[2] KORTEN, D. When corporation rule the World. Košice : VIENALA, 2001. ISBN 80-986603-0-5.[3] MALACH, A. Strategy of regions and development of business after entering EU. Brno : Masaryk University,2004.[4] ZAKARIA, F. Future of freedom. Prague : Academia, 2004.[5] DRUCKER, P. Management in turbulent times. Prague : Management Press, 1994. ISBN 80-85603-67-5.ADRESAIng. Jan PrachařEvropský polytechnický institut, s.r.o.Osvobození 699686 04 KunoviceČeská republikatel/fax +420 572 549018e-mail: prachar@edukomplex.cz„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.244


PODPORA VÝSKUMU A VÝVOJA NA VEREJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V SLOVENSKEJREPUBLIKEMária SabayováAkadémia Policajného zboru v BratislaveAbstarakt: Investovanie do vzdelania je jednou z najefektívnejších investícií, obzvlášť ak je prínosom prehospodársku prax. Permanentný deficit finančných zdrojov však často znehodnocuje jeho kvalitu. Článokpribližuje stratégiu a prístup štátu vo vzťahu k výskumno-vývojovým aktivitám a motivácii študentovvysokých škôl zúčastňovať sa na takýchto aktivitách v duchu budovania vedomostnej spoločnosti.Kľúčové slová: vysokoškolské vzdelávanie, výskum, vývoj, vedecko-technická spolupráca, stratégia,podpora, financovanie projektov, centrá spolupráce, centrá excelentnosti, inkubátory, technologickéintegrované pracoviská, umelecké centrá, programy rozvoja, klastre,Pre súčasný globálny trh sú inovácie významným faktorom konkurenčnej výhody. Pomáhajú reagovať na aktuálnesvetové trendy, na požiadavky spoločnosti na nové technológie, či postupy. To všetko nie je možné bez kvalitneja flexibilnej vedecko-výskumnej základne, v ktorej bezpochyby vysoké školy, ktoré by strategicky mali byť základomvedeckého potenciálu krajiny, zohrávajú významnú úlohu. Vlastný výskum, originálnosť v aplikáciách vedomostí,interpretácia nových poznatkov je to čo sa od nich očakáva.Kvalita a úroveň vysokoškolského vzdelávania závisí predovšetkým od stavu infraštruktúry a modernizáciea zefektívňovania systému podpory výskumu a vývoja.Prijatím zákona zákon č. 363/2007 Z. z. vstúpila v SR do účinnosti rozsiahla novela zákona o vysokých školách ktoráo.i. upravila, resp. spresnila viaceré ustanovenia zákona aj smerom k posilneniu výskumnej činnosti na verejnýchvysokých školách, prostredníctvom špecializovaných pracovísk. Pôvodné členenie na neuniverzitné vysoké školya univerzitné vysoké školy, ktoré mohli byť výskumnými univerzitami, sa novelou zákona zmenilo tak, že vysoká školamôže byť univerzitnou vysokou školou, vysokou školou bez začlenenia alebo odbornou vysokou školou a sprísnili sapožiadavky, ktoré musí vysoká škola spĺňať na začlenenie medzi univerzitné vysoké školy. Významným prínosom je ajpodpora vytvárania špecializovaných výskumných a vývojových pracovísk a špecializovaných umeleckých pracovískako súčastí verejných vysokých škôl, prípadne formou samostatných právnických osôb založených verejnou vysokouškolou a inými právnickými osobami (spravidla z praxe). Ide najme o: Centrá excelentného výskumu - vykonávajú koncentrovaný inovatívny výskum vo vybranej vednej oblastiprípadne prierezovo vo viacerých oblastiach smerujúcich k novým metódam a postupom vo výskume vpriamej väzbe na doktorandské študijné programy.Inkubátory – zameriavajú sa na podporu vzniku a rozvoja malých podnikov (spravidla maximálne do trochrokov od získania ich oprávnenia podnikať), ktoré pre svoje produkty, alebo služby využívajú výsledkyvýskumu a vývoja, patentov, úžitkových vzorov a dizajnu.Technologické integrované pracoviská - zamerané na výskum a vývoj nových technológií, výrobkov a služiebv úzkej spolupráci s podnikateľskou praxou.Umelecké centrá - vytvárajú kvalifikované informačné zdroje pre rozhodovaciu sféru a spolupracujú prirozvoji metodiky prognostických štúdií pre oblasť umenia.MOŽNOSTI PODPORYMinisterstvo školstva Slovenskej republiky v tejto súvislosti podporuje najmä výskumné aktivity v oblasti prevádzkya rozvoja infraštruktúry vysokoškolskej vedy a techniky, v oblasti základného výskumu prostredníctvom vedeckej grantovej agentúry VEGA (zabezpečuje vzájomnekoordinovaný postup pri výbere a hodnotení projektov základného výskumu riešených na pracoviskáchvysokých škôl a navrhuje výšku dotácií na projekty), výskumu pre rezort školstva prostredníctvom vnútornej grantovej agentúry KEGA (je zameraná na finančnú„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.245


podporu projektov aplikovaného výskumu v oblasti školstva a tvorivého umenia, iniciovaných riešiteľmi zverejných vysokých škôl alebo MŠ SR v stanovených tematických oblastiach z inštitucionálnych finančnýchprostriedkov verejných vysokých škôl),aplikovaného výskumu prostredníctvom Grantovej agentúry Ministerstva školstva Slovenskej republiky preaplikovaný výskum a zameranej na finančnú podporu takýchto projektov,medzinárodnej vedecko-technickej spolupráce prostredníctvom vnútrorezortného systému podpory riešeniaprojektov medzinárodnej vedeckej a vedecko-technickej spolupráce na verejných vysokých školách.2007200620053010731230752983078279656678616medzinárodnývýskum v mil. Skaplikovanývýskum v mil. Skzákladný výskumv mil. Skinfraštruktúra vmil. SkGraf. č. 1 : Finančná podpora MF SR verejným vysokým školám v rokoch 2005-2007Zdroj údajov: Výročné správy MŠ SRAgentúra na podporu výskumu a vývoja ako rozpočtová organizácia napojená na rozpočet SR cez kapitoluMinisterstva školstva SR, prostredníctvom súťažného financovania projektov podporuje špičkový základný iaplikovaný výskum a vývoj vo všetkých odboroch vedy a techniky. V roku 2007 bolo finančne podporených 324projektov (o 130 projektov viac ako v roku 2006), v celkovej hodnote 289 675 tis. Sk.V rámci programu „Podpora vzniku a činnosti výskumných a vzdelávacích centier excelentnosit 1 “ agnetúra podporujenapr. koncentráciu tímov excelentného výskumu, jeho integráciu so vzdelávaním a zapájanie sa tých najlepšíchvýskumno-vzdelávacích pracovísk do európskeho výskumného a vzdelávacieho priestoru. V roku 2007 boli zo štátnejpodpory vybudované centrá excelentného výskumu verejných vysokých škôl v objeme 48 mil. Sk za finančnejspoluúčasti verejných vysokých škôl vo výške 18,6 mil. Sk.Prostredníctvom programu "Podpora spolupráce univerzít a SAV s podnikateľským prostredím" agentúra stimulovalavznik centier spolupráce univerzít a SAV s podnikateľským prostredím, ktorých výskum je spolufinancovanýpriemyslom. Význam je najmä v možnosti indikácie budúcich rozvojových potrieb podnikateľského sektora v oblastiinovácií a vzdelávania. Pretože determinujúcim prvkom vysokoškolského vzdelávania je práve jeho prepojenie, ajprostredníctvom výskumu a vývoja s praxou, tak, aby transfer poznatkov vychádzal z reálnych potrieb. Nesporne medzinajvýznamnejšie aktivity možno zaradiť Technologický inkubátor Slovenskej technickej univerzity v Bratislave,podporujúci vznik a rozvoj malých podnikov zameraných na technické či technologické oblasti, Ústavkonkurencieschopnosti a inovácií na Žilinskej univerzite v Žilne zameraný na podporu inovácií, či Centrumtechnologického transferu na Strojníckej fakulte Slovenskej technickej univerzity v Bratislave, zamerané na oblasťautomobilového priemyslu.Na základe poverenia Ministerstva školstva SR agentúra zabezpečuje tiež podporu účasti v 7. rámcovom programe EÚna Slovensku na obdobie rokov 2007 – 2013 s celkovým rozpočtom 53,2 mld. A to prostredníctvom programov napodporu vedeckej spolupráce, vedecko-výskumných grantov a mobility vedeckých pracovníkov. Tie okrem finančnýchprostriedkov prinášajú najmä zvýšenie vedeckej prestíže pracovísk.1pracoviská výskumu a vývoja, ktoré podporujú špičkový výskum a podieľajú sa aj na vedecko-výchovnom procese, a to najmä koncentráciounajlepších (excelentných) výskumno-vzdelávacích kolektívov do monotematických centier„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.246


0 100 200 300 400v rokoch152209290200720062005v mil. SkGraf. č. 1 : Finančné prostriedky vynaložené na výskum a vývoj na vysokých školách v rokoch 2005-2007prostredníctvom Agentúry na podporu výskumu a vývojaZdroj údajov: Výročné správy MŠ SRŠtrukturálne fondy Európskej únie napr. prostredníctvom Operačného programu Výskum a vývoj, sú tiež jednou zmožností pre získanie finančných zdrojov. Z Európskeho fondu regionálneho rozvoja sú to najmä prostriedky nabudovanie infraštruktúry špičkových výskumných pracovísk. Takéto financovanie však priamo nesúvisí s vedeckýmiprojektmi, a teda vedeckovýskumnú činnosť vysokých škôl ovplyvňuje sekundárne. Sprostredkovateľským orgánom vprocese implementácie pomoci zo štrukturálnych fondov EÚ (prijímanie, hodnotenie, finančné riadenie a monitorovanieprojektov) tak, aby ich realizácia prebiehala v súlade s harmonogramom, a aby finančné prostriedky boli vyčerpané vmaximálnej možnej miere je Agentúra Ministerstva školstva pre štrukturálne fondy Európskej únie.PODPORA PODNIKATEĽSKÉHO SEKTORAČoraz väčšmi sa kladie dôraz nie na kvantitatívne sprístupňovanie vysokoškolského vzdelávania, ale na väčšiuprepojenosť vysokoškolského vzdelávania a praxe. Aj preto jedným z hodnotiacich kritérií vedecko-výskumnej činnostina vysokých školách je prínos pre hospodársku prax či už formou navrhnutých inovatívnych technologických postupova výrobných procesov, alebo nových technických riešení.Dosiaľ sa ukázalo, že záujem podnikateľského sektora o výsledky akademického výskumu a ochota podnikovinvestovať vlastné prostriedky do výskumu a vývoja s cieľom následných prínosov pre inováciu ich podnikateľskýchčinností, sú na Slovensku pomerne nízkej úrovni. Napríklad vytvorenia partnerstva výskumnej organizácie a viacerýchpodnikov, ktoré majú rovnaké alebo podobné záujmy v určitej oblasti výskumu a vývoja, nebola pre mnohé podnikyvzhľadom na konkurenčné prostredie dlho akceptovateľná (napr. v otázke poskytnutia práv duševného vlastníctva prevýskumu a vývoj). Jedným z možných riešení, ktoré sa v poslednom období pomerne úspešne začalo využívať jeformovanie klastrov. 2 Vďaka úzkej spolupráci vysokých škôl so spoločnosťami v špecializovaných sektoroch môžuštudenti už v priebehu štúdia porozumieť potrebám a postupom podnikateľskej sféry a vo vzájomnej interakcii vediavysoké školy aktuálne na takéto problémy reagovať. Najmä Slovenské technické univerzity už prispôsobujú štruktúruučebných programov v prospech meniacej sa štruktúry priemyslu.V roku 2007 bolo napríklad financovaných spolu 98 projektov aplikovaného výskumu, z ktorých malo 58 projektovzmluvne potvrdené spolufinancovanie so spoluriešiteľským podnikom z hospodárskej praxe.Prínosom klastrov pre vysoké školy je napríklad aj to, že prípadný zisk z projektov výskumu a vývoja môžu tietovyužiť na zlepšenie vlastného materiálno-technického zabezpečenia.V súčasnosti v SR funguje napr. Automobilový klaster na ktorom participuje Materiálovo-technologická fakulta Trnava,STU Bratislava, ďalej Z@ICT - info-komunikačný klaster v spolupráci s Žilinskou univerzitou, Strojársky a drevárskyklaster na ktorom sa podieľajú Zvolenská Technická univerzita i Slovenská technická univerzita Bratislava ale aj ďalšieako Elektrotechnický klaster, Klaster Liptov pre cestovný ruch, či IT Klaster Košice.2geografické koncentrácie spoločností pôsobiacich v príbuzných priemyselných odvetviach s prepojením na rôzne inštitúcie vrátane vysokýchškôl, ktoré si na konkrétnom území navzájom konkurujú, ale súčasne v zásadných otázkach spolupracujú. Podporu ich vytvárania a rozvoja v SRzaisťuje program Klastre v rámci Operačného programu priemysel a podnikanie, hlavným zdrojom ktorého sú najmä štrukturálne fondy a štátnyrozpočet Slovenskej republiky.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.247


Nastúpený trend masového vzdelávania, ktorý môžeme dnes sledovať v našich podmienkach, znehodnocuje jehorenomé. Preto zvyšovanie kvality, či už prostredníctvom ekonomických opatrení, alebo podnecovaním zdravejkonkurencie a systematickým porovnávaním škôl z pohľadu rôznych ukazovateľov, by mal byť jednou z hlavnýchvýziev do budúcnosti. A práve účelný vedecký výskum je jedným z takých kritérií, ktoré nesporne poukazuje na kvalitutej ktorej vysokej školy.LITERATÚRA:[1] MŠ SR: Výročná správa o stave vysokého školstva za rok 2005, Bratislava, 2006.[2] MŠ SR: Výročná správa o stave vysokého školstva za rok 2006, Bratislava, 2007.[3] MŠ SR: Výročná správa o stave vysokého školstva za rok 2007, Bratislava, 2008.[4] SKOKAN, K.: Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava: Repronis, 2004.[5] www. apvv.sk[6] www. minedu.sk[7] Zákon 363/2007 Z.z. ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 131/2002 Z.z. o vysokých školách a o zmene a doplneníniektorých zákonov v znení neskorších predpisov.ADRESA:kpt. Ing. Mária SabayováAkadémia Policajného zboru v BratislaveSklabinská 1835 17 Bratislavatel.: +421 9610 57 213e-mail: maria .sabayova@minv.sk„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.248


КЛАСТЕРЫ В СИСТЕМЕ ИННОВАЦИОННОГО РАЗВИТИЯ ЭКОНОМИКИ РЕГИОНАГ. Н. СмирновРоссийская Экономическая Академия, МоскваЗа последние два десятилетия в поведении и сознании граждан государств на постсоциалистическомпространстве состоялись и продолжают происходить значительные изменения, вызванные переходом кразвитию общества, построенного на внедрении рыночных отношений и активизации предпринимательскойдеятельности. Важными становятся отношения и поведение людей на разных уровнях, их участие впредпринимательской деятельности: между предпринимателями и наемными работниками,предпринимателями и государственными органами, предпринимателями и образовательнымиструктурами и т. п.Объединение усилий предпринимателей, органов управления, субъектов предпринимательской деятельности натерритории региона дает значительные преимущества в конкурентной борьбе и рационализациипроизводственно-рыночных процессов. На практике такое объединение усилий оказалось достаточноэффективным с точки зрения реализации программ экономического развития регионов. Формированиепредпринимательский сетей связано с интеграционным поведением субъектов системы предпринимательства.Эти процессы основываются, прежде всего, на теоретическом осмыслении сущности предпринимательскойдеятельности и на изучении и понимании ее особенностей в меняющихся условиях внешней среды. Приобъединении имущественные связи играют весьма существенную роль, но предпринимательские структурымогут группироваться и без опоры на эти связи. Это так называемая форма поддержки предпринимательства вформе индустриальных сетей (производственных сетей, производственных сетевых организаций,предпринимательских сетей).Предпринимательская сеть сочетает элементы рынка и иерархической координации действий, но на переднийплан в ней выходят кооперационные и информационные связи, а имущественные связи могут присутствовать вформе долевого участия. Несмотря на хозяйственную независимость предпринимательских структур,объединенных в предпринимательскую сеть, между ними существуют сильные этические, организационные,финансовые, деловые и иные связи, делающие эти субъекты предпринимательства устойчивыми и надежнымипартнерами.В совокупности известных сетевых образований выделяются кластерные модели. Кластеры представляютсобой объединения бизнес-субъектов, функционирующих в пределах четко очерченных территориальныхобразований. Кластеры можно рассматривать как одну из разновидностей крупных сетейпредпринимательского типа, охватывающую широкий спектр социально-экономических аспектов. Еслипредпринимательские сети могут объединять представителей малого и среднего бизнеса, интегрироватьдеятельности малых предприятий различного профиля в сферы деятельности крупного бизнеса, то кластерыобъединяют более широкий круг участников, в числе которых производители, поставщики, коммерческиеструктуры, высшие учебные заведения и научные организации. Они агрегируют принципы как отраслевого, таки регионального объединения участников, основанного на вертикальных взаимоотношениях междуразнородными фирмами и на взаимодействии инновационных процессов с быстро меняющимся характеромрыночных отношений. Предпринимательские сети формируются преимущественно на основе динамикиструктуры рынка, интенсивной по сути. Кластеры же отражают региональные, межрегиональные,национальные, а в ряде случаев и межнациональные процессы, и являются следствием распределенияпроизводительных сил. Кластерная концепция может быть успешно применена при формировании сетейлюбого уровня.Основоположник кластерной концепции развития новых производительных сил М. Портер 1 дает следующиеопределения кластера: это группа близких, географически взаимосвязанных компаний и сотрудничающих сними организаций, совместно действующих в определенном виде бизнеса, характеризующихся общностьюнаправлений деятельности и дополняющих друг друга. Они создают основу для притока иностранныхинвестиций, обучения широкого круга предпринимателей, развития малого и среднего предпринимательства,повышения гибкости и мобильности компаний, создания широкого спектра сетевых структур. Кластерыпозволяют оптимизировать межфирменные контакты, наладить эффективную кооперацию, согласовывать1Портер Майкл. Международная конкуренция. – М., 1993.„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ V. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2009EPI, s.r.o., Hodonín, Česká republika, 23. leden, 2009.249


планы бизнес-субъектов. Одновременно кластеры выступают и как форум, в рамках которого ведется диалогмежду деловыми, правительственными и научными кругами о путях развития конкурентных преимуществ врамках города, региона или страны.Таким образом, кластеры являются новой формой сетевой организации межфирменного взаимодействия,позволяющей быстро, инновационно адаптировать внутренние структуры и внешние взаимосвязи к быстроменяющейся внешней среде. Сущность понятия «кластер» состоит в объединении отдельных элементов вединое целое для выполнения определенной функции или реализации определенной цели. Это сосредоточениев регионе взаимосвязанных организаций, учреждений, предпринимательских структур, важных дляконкурентной борьбы, например, поставщиков специального оснащения, новых технологий, услуг,инфраструктур, сырья, дополнительных продуктов и т.п. Кроме того, многие кластеры включают органы власти(города, регионы, страны), университеты и институты, центры стандартизации, торговые ассоциации и др.,которые обеспечивают образование, специализированное переобучение, информацию, исследования итехническую поддержку.Характерными особенностями успешной деятельности кластеров, как правило, могут быть: взаимосвязи, которые позволяют участникам кластеров приобретать более мощный произодственнорыночныйпотенциал в сравнении с такими организациями, которые работают поодиночке; кооперация и сотрудничество, которые являются стимулами к поиску новых, более совешеныхпредпринимательских идей и решений; ориентация на потребности рынка, которая является главным фактором определения стратегиипредпринимательства; обеспечения соответствия стратегии каждого отдельного вида предпринимательской деятельностиобщей стратегии развития региона.Использования кластерной модели поддержки регионального развития может оказаться эффективным исвоевременным для выхода из современного финансово-экономического кризиса, поскольку достижение успехабазируется на целом ряде преимуществ, которые получают разрозненно действующие фирмы, объединяясь вкластер, за счет высокой производительности, эффективности и гибкости в процессе организациипредпринимательской деятельности.Объединяя в себе одновременно и конкуренцию, и сотрудничество, кластеры имеют значительноепреимущество в конкурентной борьбе, поскольку современная конкуренция зависит, прежде всего, отпроизводительности и гибкости предпринимательских процессов, а не от географического расположениярегиона, доступа к ресурсам или масшта