1/2008 - Paneurópska vysoká škola

§Notitiae ex Academia Bratislavensi Iurisprudentiae – Vedecké štúdie/Primary ResearchesZákladem Modranského horenského řádu se stal Bratislavský horenský řád (Vinohradnýporiadok mesta Bratislavy) z roku 1570. Podle předpokladu Jozefa Baďuríkaopis vznikl okolo roku 1580. Jednalo se o německy psaný protograf, který označujemejako obecní rukopis (A1) Modranského horenského řádu 9) . V roce 1580 od modranskýchvinohradních hor převzaly tuto podobu horenského řádu pezinské vinohradníhory 10) . Od modranských vinohradních hor též horenský řád si pořídily před rokem 1602opis vinohradní hory v Časté 11) .Slovenská redakce vznikla před rokem 1664 nebo v průběhu tohoto roku. Redakčnípráce byly provedeny z podnětu modranského městského magistrátu, který byl také jehovydavatelem 12) . Redaktor byl nepochybně úředníkem v městských službách, neboť svojiodbornost naznačuje přemrštěným množstvím latinských právních obratů v textu řádu.Za základ redakčních prací byl vzat obsah rukopisu A1 nebo některého z jeho opisůA, z kterého byly převzaty články 1 až 20 13) . Redaktor přeložil do slovenského jazyka původněněmecky psané články 14) . Řád je uveden nadpisem: „Modranských Bergmistrovprávo“. Zůstalo zachováno staré číslování 20 článků označených jako artikule, které majívlastní distinkce, kromě prvého článku. Redaktor slovenské redakce ponechal původníčíslování článků, které jsou označeny jako „staré artikuly“. Potom následuje další částřádu, která má zvláštní úvod v tomto znění: „Ku kterým hore predepsaným starým artikulompro výstrahu až posavad mnohých vzniknutých neporadkov v posavad zachovávajicejobyčeje, aby taky i pri potomkov, známost jejich a dobrý poradek zustati mohol,protež slavný magistrát na predjmenované uživajíce obyčaje následujíceprikázání ustanoviti ráčil.“ Pak následuje podle původního číslování 28 článků (1 až28) 15) . Redaktor kompilačním způsobem ponechal každé části řádu vlastní číslování.Články, které mají také každý vlastní distinkci, jsou zřejmě přímo formulované redaktoremřádu a po stránce obsahu mají svůj vzor v dodržovaných právních obyčejích. Takto vzniklprotograf obecního rukopisu (B1) Modranského horenského řádu. Opisem z rukopisu(B1) do Knihy statutů, což dokazují vynechávky v textu, vznikl rukopis, který označujemejako obecní rukopis (B2), který je základem této studie.9) BAĎURÍK, Jozef: K niektorým otázkam vývinu vinohradnického práva v malokarpatskej oblastiv 16. storočí, op. c., 67, pozn. 32.10) BAĎURÍK, Jozef: K niektorým otázkam vývinu vinohradnického práva v malokarpatskej oblastiv 16. storočí, op. c., 67.11) BAĎURÍK, Jozef: K niektorým otázkam vývinu vinohradnického práva v malokarpatskej oblastiv 16. storočí, op. c., 69.12) Za ust. čl. II/28 dovětek : „Ex Senatus consulto“.13) V rámci citací tyto články masy bratislavského horenského práva budou mít ještě označení před číslemčlánku římskou číslicí I.14) Z hlediska označení jazyka vycházíme z obecného poznatku filologie, že jazyk je subjektivní kategorií.Rozhoduje přesvědčení subjektu, jakou řečí mluví či píše. Jelikož slovanští respektive slovenštíobyvatelé Modry svůj jazyk považovali za slovanský či slovenský, výjimečně také český, označujemeho s určitým zjednodušením jako slovenský. Při přepisu odstraňujeme zastaralou ortografii a interpukcis ponecháním všech sémantických zvláštností i vybočení ze slovní vazby. Uvědomujemesi, že se jedná provizórium a řád si zaslouží, aby byl vydán v budoucnosti ve vědecky řádně připravenéedici.15) V rámci citací tyto články masy statutů a zpísemněných obyčejů budou mít ještě označení před číslemčlánku římskou číslicí II.34Notitiae ex Academia Bratislavensi Iurisprudentiae