Článek: RODINNÝ DŮM ZDIMĚŘICE - Architekt

RODINNÝ DŮM ZDIMĚŘICETOP REALIZACE 5STANISLAV FIALA / D3APŘIPRAVILI EVA BÍLKOVÁ A JULIUS MACHÁČEKJedním z investorské dvojice domu „světelz vlnitého laminátu. Zde se také nacházípůdorysné plochy místností symbolizujía stínů“ je člověk, který má k přírodě velicevstup do domu. Zádveří přechází v centrálnípolíčka postupně kvetoucích rostlin. Zahradníblízko. Jeho oborem se stala buněčnáobytný prostor, který je srdcem celého domudomek pro nezbytné nářadí důvtipněa molekulární biologie. S mikroskopickoua po vzoru berberských obydlí plní úlohunahrazuje prostor v rohu objektu, který lzepřesností sobě vlastní se věnoval nejenjakéhosi náměstí, veřejného a přehlednéhozcela otevřít posunutím obou bočních stěn.výběru pozemku, hledání architekta,prostoru uvnitř. Prostor je ze tří stranKonstrukčně se dům vymyká běžnémukoncepci domu a přilehlé zahrady, ale rovněžpo obvodu lemován jednotlivými místnostmi,standardu. Jedná se o betonový monolit,dozoru nad průběhem realizačních prací.které se skrývají za posuvnými dřevěnýmipřičemž beton zde neplní pouze funkciVýsledkem několikaletého úsilí je introvertnídveřmi (je zde ukryta i místnost s televizí).nosnou, ale rovněž i estetickou. Většinadům skrývající se před světem a prorůstajícíPři zavření vytvářejí dojem kompaktní dřevěnévnitřních povrchů je z pohledového betonu,do zahrady.stěny. Naopak při otevření posuvných dílcůkterý je velice náročný na způsob provedení.Dům se nachází v malé vesnicilze pokoje propojit s centrálním prostoremDokonalý výsledek svědčí o dobré spoluprácina západním okraji Prahy a na první pohled sea vytvořit tak jeden velký společný, kde sevšech zúčastněných. Neomezené možnostivymyká běžnému standardu satelitní zástavby.trajektorie členů rodiny sbíhají, ale i rozdvojují.při práci s hmotou, liniemi, strukturouSamotné hranice pozemku předurčovalyZároveň se zde koncentruje teplo a světlo,a barvou, které beton poskytuje, využilsituování stavby. Směrem do ulicekteré se rozlévá do jednotlivých místnostíarchitekt i při výrobě zcela originálnícha k sousedním parcelám působí objektpo obvodě. Prostoru dominuje solitérníumyvadel v koupelnách. Prkennou strukturuuzavřeně, naopak směrem východním, kdetěleso krbu, vyrobené tak jako většinapohledového betonu na stropech refl ektujeprotéká Jesenický potok lemovaný vzrostlýmiostatních povrchů z pohledového betonu,podlaha z čínské břidlice. Původně měla býtduby, se otevírá a nechává přírodu vstoupitkteré zároveň plní funkci nosného prvku.podlaha litá, leštěná s antracitovým vsypem, tado svého interiéru.Zajímavým dělicím prvkem je uprostřed zimníse vsak ukázala být ze strany subdodavatelůSvé představy – minimalistická koncepce,zahrada nepravidelného tvaru. Zasklení lamelneproveditelná. Klient však volil variantu, kterásepětí s přírodou, užití přírodních materiálů,s netmelenou spárou při slunečním svitu vrháméně podléhá únavě. Osvětlení je zapuštěnobezbariérovost, funkčnost, skvělý design…na všudypřítomnou dlažbu z čínské břidliceve stropě a řešeno bodově.– formuloval investor v zadání, které předložilnespočet malých duh. Čelní strana obytnéhoModerní design, originalita, jednoduchost,pěti typově podobným tvůrcům. Z nabídnutýchprostoru je prosklená ve tvaru vlny. Její tvarbarevná střídmost, ale zároveň funkčnost, takřešení investora nejvíce oslovila analytickáumožňuje prorůstání zahrady do interiéru.se dá několika slovy charakterizovat interiér.koncepce ateliéru D 3A. Na základě delšíchStírání rozdílu mezi vnitřní a vnější částíKontrast vytváří žlutozelený emailový nátěrjednání a diskuzí s klientem vznikla studie,domu napomáhá vnější pergola s osvětlením,v sociálním zařízení a v prostoru točitéhokterá byla odsouhlasena na první pohled.navazující kontinuálně na stropní podhled.schodiště, kde dává vyniknout perforaciDům v průběhu zpracování nedoznal přílišVodorovné trámy pergoly rozehrávají hruocelových stupňů za použití laserovévelkých změn. Většina potřebných úprav bylasvětel a stínů a poskytují nezvyklou atmosféru.techniky „à la roztržené těsto“. Tento prvekvyvolána regulačním plánem. Regulace seJako stínicí prvek zde působí ve vegetačníse v interiéru opakovaně objevuje v různýchtýkala hlavně zastavěné plochy, reakcí vznikladobě popínavá vistárie. Terasa z tropickýchformách, např. v koupelnách jako krytzvlněná fasáda, která vstupuje do interiéru.dřevin je zakončena atypickými posuvnýmiodtokového kanálku nebo na krbové vložce.Pohybem vlny se dům dal ve fázi návrhudíly vyplétanými vrbovým proutím obdobně,Minimalistická kuchyně s lesklým lakemdle potřeb investora i předpisů „nafukovat“.jako se dříve vyráběly hatě. Tyto zástěnya antracitovou barvou úmyslně nedominuje.Dalším problémem z hlediska legislativy sepůsobí na jinak strohé fasádě z hladkéhoJejí přítomnost naznačuje svítící tenkástala navržená plochá střecha, dle formulaceplechu, spíše typické pro průmyslovéžlutozelená linie na spodním okraji horníchv regulačním plánu se měla skládat ze šikmýchobjekty, jako změkčující prvek, zároveňskřínek. Naopak pozornost na sebe strháváploch. Je až pozoruhodné, že domy, kterépřebírají funkci žaluzií a vytvářejí iluzi dalšíhooriginálně řešený pracovní stůl, který zároveňreagují na krajinu jinak, než je obvyklé, byťprostoru. Boky terasy kryje perforovanýzastává funkci baru. Černá oválná deskaFOTO FILIP ŠLAPAL A PAVEL HOZÁKmají například navrženou zelenou střechu, jetak těžké zrealizovat. Po menších úpraváchtýkajících se sklonu střechy a zvláště díkyaktivní účasti investora v jednání s úřady sepodařilo projekt prosadit.Objekt je situován na okraji pozemku,blíže k silnici, tzv. předzahrádka je využita jakoparkovací plocha, zastřešená lehkou krytinouvlnitý aluminiový plech.Návrh přilehlé zahrady vycházel z přáníklienta udržet danou plochu pokud možnoopticky co největší. Nezmenšovat ji osázenímvětších keřů či stromů a ponechat tak volnýprůhled na scenerii dubů za hranicí pozemku.Z nabízených řešení si klient vybral variantuotisku domu v zatravněné ploše. Jednotlivékontrastuje s bílou podnoží, která slouží jakoúložný prostor. Podnož je kryta transparentníshrnovací žaluzií z mléčného polykarbonátu,která efektně propouští vnitřní osvětlení.V této části je objekt podsklepen. Nacházíse zde technologická místnost, posilovnaa vinný sklípek.

TOP REALIZACEROZHOVOR7O PROJEKTU SE STANISLAVEM FIALOUPane architekte, jak jste se potkalis investorem domu ve Zdiměřicích? Investorsi mě našel sám. Měl zpracovanou představu,co chce, věděl, co od domu požaduje,a na základě toho zcela systematicky hledalarchitekta, který by mohl jeho představynaplnit. Pokud vím, pečlivě studovaldosavadní práci moji i několika mých kolegů,a to jak na internetu, tak v periodikách,publikacích, odborném tisku, mezi jinými takéve vašem časopisu. Nakonec si z uvažovanýcharchitektů vybral mě.Na základě předložené studie? Já předemstudie většinou nedělám. Potkáme se,popovídáme, já ukážu fotky hotových realizacía klient nějak reaguje. Já ho spíš straším,než abych ho lákal. Radši popíšu průběhyrealizací v trochu dramatičtějším světle,aby klient neměl příliš růžové brýle hnedod začátku. Pokud ho i potom láká udělat něcopodobného, co vidí u mne na fotkách, pakmá smysl se bavit dál a pokoušet se zbližovatsvé názory. Nabízím i návštěvy hotovýchdomů a třeba i pohovor s majitelem. Jedinětak si může budoucí klient udělat svou vlastnípředstavu, jestli se mnou chce absolvovat tomartyrium, kterým většinou stavění atypickýchdomů je. Musí sám sebe přesvědčit, že ho tadisciplína zajímá a že je ochoten se přenášetpřes mnohá úskalí.Jaká byla východiska při hledáníarchitektonické koncepce této stavby?Od klienta jsem dostal poměrně podrobnézadání, a navíc byl jasně daný prostork zastavění. Rovinatý pozemek v nově vznikajícílokalitě. Z tohoto hlediska nebylo možné seněčeho chytit, na co navázat. Nic v nejbližšímokolí nestálo a my jsme jen tušili, co budeokolo nás postaveno. Bylo zde pouze polea čerstvě vykolíkovaná silnice. Příliš jsme senemýlili. Postupně tam vznikla klasická satelitnízástavba pole se všemi svými typickýmivlastnostmi, jak je všichni známe. Věděli jsmepředem, že musíme vytvořit jakousi oázu,která by okolní negativa odstínila a maximálněpři tom využila možností, které pozemeknabízí. Mnoho jich nebylo. Záchytnými bodybyly vzrostlé stromy lemující potok na hraněpozemku. Bylo jasné, že se dům musí dívatprávě tímto směrem. Téměř čtvercový půdorysjsme prořízli zálivem, který umí sbírat slunceod východu k západu a vlastně nechávávstoupit zahradu dovnitř. Kolem zálivu a vnitřnízimní zahrady vznikl společný prostor,postavený na principu starých berberskýchobydlí – všichni se scházejí uprostředa odcházejí do svého soukromí, umístěnéhopo obvodě dispozice.Konzultovali jste v průběhu projekce záměrs místním stavebním úřadem? Měl jsemštěstí, že investor se v tomto případě velmiiniciativně sám chopil jednání s úřadem a bylneobyčejně důsledný v hájení svých právproti zvůli některých předpisů. Předpisů,které si, prosím pěkně, na sebe šijeme i my,architekti. Předpisů, které nevytváejí jenúředníci, ale často také architekti. Připravujísi tak sami sobě podmínky, ve kterých sedají dělat jen domy podle šablony obecněuznávaného vkusu. Pouze takové domyprocházejí přes úřady bez problémů. Jakýkolivybočující koncept vyžaduje extrémní úsilí připrosazování. Společnost se tak zřejmě snažísama sebe nějak chránit, ale způsobí tak,podle mne, mnoho zla. připravuje se o krásunových, nepoznaných obzorů.Měli jste s vaším konceptem na úřaděproblémy? Byla to klasika – nutili násdo šikmé střechy, tedy do patrové stavby. Aniozeleněná střecha nebyla dost dobrá. Na tatojednání už nemám nervy. Nemám nic protiregulaci, ale musí být logická a odůvodněná.Nesmí to být diktát z pozic průměrné, poklesléestetiky. To se však stále více děje, úřednícinamísto hodnocení technických a věcnýchkritérií stále více vstupují do architektonickýchprincipů a obhajují to předpisy a vyhláškami,které jsou často nesmyslné, a mnohdy v nichani pro úřednické požadavky není žádná opora.Velmi často je to zvůle z pozice síly. V tomtopřípadě prokázal náš klient velkou obratnost,vytrvalost a trpělivost.Koncepce domu vychází z otevřenéhocentrálního obytného prostoru, kolemněhož jsou po obvodě v jakési souřadniciobestaveny veškeré další funkční zóny.Poskytuje takové řešení uživatelůmdostatek soukromí? V každém případě.Jednotlivé místnosti umístěné po obvodědomu mají sice na obytný prostor příménapojení, avšak jednoduchým posunem stěnylze tento prostor zcela oddělit, uzavřít. Obytnýprostor je sice celý otevřený, ale jeho členěnísituace

TOP REALIZACEROZHOVOR8na oddělitelné zóny napomáhá ostrov zimnízahrady, o který se můžou opřít případnéotočné stěny, které jsme měli v plánu, alenakonec nebyl zájem je realizovat.Krb, respektive jeho betonový tubus vypadáv tomto otevřeném prostoru jako jedinýnosný prvek monolitického stropu. Stropnídeska z pohledového monolitického betonumá záměrně působit, jako by se v centrálnímprostoru vznášela. Podpírá ji několik nosnýchpříček okolních místností, betonový tubuskrbu a 2 tenké ocelové trubky – jedna z nich jepřímo vřetenem točitého schodiště.Nezastupitelnou roli u této stavby hrajeosvětlení, které vnáší do interiéru v různoudenní dobu, za různého počasí, v různýchročních obdobích proměnlivou atmosféru.Není bohatě dimenzované prosklenízejména směrem do zahrady problémemv rámci posuzování energetické bilancedomu? Dobré světlo, jeho uplatnění, jeho hraje pro mě v architektuře podstatným výrazovýmprostředkem. Prosvětlení tohoto domu jsmevěnovali velkou péči. Všichni jsme s výsledkemspokojeni. Světlo přichází do domu zevšech stran, i shora zimní zahradou. Velképrosklené plochy jsou orientovány do zahrady– ta je jejich prostřednictvím jakoby vtaženado interiéru. K prosklení jsou použitasoučasná moderní skla, která energetickoubilanci domu nezhoršují. Stavba musív každém případě plnit normy.K zajímavým řešením tohoto domu patřítaké vytápění. Jaký je zde použit systém?Investor měl jasný požadavek: co největšínezávislost domu na z vnějšku dodávanýchenergetických médiích. Vytápění je řešenosystémem dvou tepelných čerpadel s vrtyo hloubce 55 m, dále pak soustavou solárníchpanelů. I krb je připraven pomoci. Koordinacivytápění a chlazení řídí inteligentní elektronika.Systém pracuje na principu jemného ohříváníploch. Jemný rastr tenkých kapilár je zalitýpod povrch stropu, stěn i podlahy. V zimětopí a v létě je schopen chladit. Tento způsobochlazování vyvolává mnohem přirozenějšípocity, než klasická klimatizace.Kromě samotné stavby, její architekturyjste také řešil interiér domu a zahradu.Nemluvte v jednotném čísle. Na doměpracuje vždy parta lidí, která se vzájemněovlivňuje. Tady se výrazně podíleli i DanielaPolubědovová a Milan Bulva. Ano, je určitěideální, když architekt může řešit i interiérv souladu se stavbou, kterou navrhl a vůbecspoustu dalších návazných detailů, včetnězahrady okolo. Interiér a exteriér se vzájemněprolínají. To je vnímání domu. Každá stavba másvůj specifi cký materiálový koncept, který pakvytváří její interiér, i když v něm třeba žádnýnábytek není. To je charakter, který se nedásmazat. Mám rád materiály, které dokážoupřirozeně stárnout a tímto procesem postupemčasu přinášejí novou estetiku. Proto používámsurový beton, dřevo, kámen i třeba rezavějícíocel. Jednoduše přírodní materiály. Tady jepoužito dřevo i v podobě vrbového proutí,spleteného do hatí. Ty vytvářejí prudký kontrasta vyvážení vůči průmyslově praktické fasáděz přírodního vlnitého hliníku.A co zahrada? Od samého počátku bylasoučástí studie zahrada, formující zelenýmistěnami falešnou perspektivou výhled z domuna vzrostlé duby. Měli jsme ten konceptrádi. Měl vytvářet iluzi větší zahrady a takyvytvářet útulná zákoutí, soukromí. Nakonecvšak zvítězila verze zrcadlového otisku stopydomu. Každá místnost domu má svůj protějšekv zahradě v podobě barevně kvetoucíhopolíčka. V místě krbu je venkovní ohniště.Kam byste, pane architekte, zařadil tentodům v hierarchii staveb, které jste dosudrealizoval? Mám ho hodně rád. Když tampřijdu, cítím se v něm hodně dobře. Bydlenív novém, moderním domě je o atmosféře,o pozitivních silách, které by měl důmvyzařovat a přenášet na člověka. Mám dojem,že to ve Zdiměřicích vyšlo.STANISLAV FIALA (*1962, Most)STUDIA1980–1985 ČVUT Praha, Fakulta architektury1985–1986 Akademie výtvarného umění Praha,Škola architektury, postgraduální studiumREALIZACE – VÝBĚR1995 Rekonstrukce a dostavba domuKrakovská 9, Praha 1 – Nové Město1996 Továrna a sídlo fi rmy Sipral, Praha 101997 Rekonstrukce domu, Rožmitálpod Třemšínem1998 Rodinný dům, Alenina Lhota, Jižní Čechy1999 Továrna Fastherm, Praha 10 – Strašnice2000 Muzo Centrum, Praha 10 – Strašnice*2000 Holport Café, Praha 7 – Holešovice*2001 Rodinný dům, Praha 6 – Nebušice*2002 Vzorkovna Sipral, Praha 10 – Strašnice*2002 Dům s kancelářemi a obchody Anděl City,Praha 5 – Smíchov*2002 Scénografi e výstavy Designblok 2002 –Colorhapsody, Továrna Sipral, Praha 10*2003 Scénografi e výstavy Art Interior 2003 –České sklo, Národní galerie v Praze*2003 Interiéry fi rmy Bristol Myers Squibb,Bredovský dvůr – Praha 1*2004 Areál fi rmy Podzimek a synové, Třešť(spolupráce Kurt Gebauert)*2004 Soukromý loftový byt, Praha 7, ČR*2005 Sídlo fi rmy Neomed, Praha 10, ČR*2006 Kancelářské prostory fi rmy Cetelem,Praha 5, ČR*2006 Sipral – vzorkovna, Praha 10, ČR2008 Rezidence Caicos, Providenciales,Turks And Caicos2008 Rezidence v Bělehradě, Bělehrad, Srbsko2008 Vily na Hanspaulce, Praha 6, ČR* spoluautor Daniela Polubědovová / letopočtyudávají rok dokončení stavby

TOP REALIZACE 11půdorys 1. NPEnglish Family house, Zdiměřice The buildingis located in a small village on the Prague westedge and defi es on the fi rst sight the commonstandard of the satellite development. Theplot boundaries predetermined the buildingsiting. The building seems to be enclosedtowards the street and neighbouring plotsand, on the contrary, it is open towards theeast side, where a brook bordered with grownoaks fl ows, and lets nature to enter its interior.The client included its ideas – minimalisticconcept, association with nature, use of naturalmaterials, barrier-free house, functionality,perfect design – in the client’s briefs. Fromoffered designs of several architects, theclient was mostly addressed with the analyticconcept of the studio D 3A. The core of thewhole house is a central living space whichperimeter is bordered on three sides withseparate rooms, which are hidden behindsliding wooden doors. A single fi replace body,which is also used as a load bearing element,dominates the space. A central winter garden isan interesting dividing element. The face side ofthe living space is glazed in a wave shape. Thesliding with screens function as louvers. It isthe concrete monolith structure which majorityof surfaces made of fair-face concrete.půdorys 1. PPpříčný řezRODINNÝ DŮM VE ZDIMĚŘICÍCHZDIMĚŘICE, PRAHA-ZÁPADKLIENT soukromá osobaARCHITEKT Fiala – Prouza – Zima / D3A spol. s r.o.AUTOR Ing. arch. Stanislav FialaSPOLUPRÁCE Milan Bulva, Ing. arch. DanielaPolubědovová, Ing. arch. Lukáš Pinkava (zahrada)HIP stavební část Ing. Jiří Václavů, Ing. HanaVavříkováSTATIKA Ing. Petr Skála / Building s.r.o.ZDRAVOTNÍ TECHNIKA Ing. Jana ViktorinováVYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ Ing. Bořivoj Šourek /SaS projektPRIMÁRNÍ ZDROJ Ing. Dana Vágnerová / HennlichIndustrietechnik s.r.o.ELEKTRO SILNO + SLABO Ing. Tomáš BachtíkCELKOVÁ PLOCHA POZEMKU 1208 m 2ZASTAVĚNÁ PLOCHA 240 m 2OBESTAVĚNÝ PROSTOR 1050 m 3REALIZACE 2007

TOP REALIZACEROZHOVOR12S HLAVNÍM INŽENÝREM PROJEKTUJIŘÍM VÁCLAVŮObjekt se nachází v blízkosti potoka.Nevyskytly se na stavbě problémys hladinou podzemní vody? Do zimy 2005byly provedeny zemní práce a betonážpodzemního podlaží a hrubé stavby přízemí.V té době byla stavební jáma suchá. Na jaře2006 se potvrdil předpoklad geologickéhoprůzkumu o výskytu podzemní vody s výškouhladiny nad úrovní podlahy suterénu. To jev dané lokalitě obvyklé. Dokonce jsme připrojektování ověřovali váhu stavby, aby námv případě zvednutí hladiny vody nevyplavala.V projektu byla navržena tlaková hydroizolace,bohužel vlivem špatného provedeníprosakovala spodní voda do vnitřních prostor.Jaká jste navrhli opatření? Situace bylapoměrně složitá, protože již byla provedenapodlahová deska přízemi a přístup k základovéspáře, resp. ke zpětnému spoji hydroizolace,u kterého byla závada přepokládána, bylkomplikovaný. Poškozenou hydroizolaci bylonutné opravit a provést kolem spodní částistavby drenáž, která odvádí spodní vody přesvsakovací jámu s přepadem do nedalekéhopotoka. K tomu se musela udělat po obvoděnepřístupné části obvodová „štola“. Provaši představu, drenáž se nachází u objektuv hloubce asi tří metrů. Toto řešení bylo drahé,ale nezbytné.Stavba je z monolitického betonu,přičemž většina konstrukcí je z betonupohledového, což klade velké nárokyna způsob zpracování. Navíc se ve stropníkonstrukci nachází kapilární systémvytápění a elektroinstalace. Používali jstenapříklad samozhutnitelné betony? Zvláštěprovádění stropní konstrukce bylo „oříškem“.Jak bude celý atypický systém fungovat, jsmes dodavatelem dlouho probírali. Velkoplošnévytápění a chlazení kapilárními rohožemi sestandardně upevňuje do omítkové vrstvystropů, nikoliv do železobetonové nosnéstropní desky, jak tomu bylo v tomto případě.Na bednění bylo nutné položit pod kapilárnírohože distanční prvky a poté další distančníprvky pro armaturu. Při této technologii sepoužívaly speciální betony s řídkou a jemnoukonzistencí, která dokázala vyplnit všechnymezery a podtéci hustou kapilární rohož.To však nebylo všechno. Při provádění bylonutné počítat s pozdějším vrtáním otvorů prozapuštěná svítidla. Podle výkresu budoucíchvrtů se jejich poloha vytýčila na bednění,kapiláry se upravily roztažením a doufali jsme,že všechno dobře dopadne. Pro zajímavost,vrtů pro světla bylo celkem 57, z toho v místěkapilárních rohoží 23 kusů.Při pohledu na otevřený centrální obytnýprostor téměř bez jakýchkoliv svislýchnosných konstrukcí mně napadá, jakýmzpůsobem je řešen. Centrální prostorje zcela otevřený a laik si ani neuvědomípřítomnost sloupů či jiných nosných prvků.Ty jsou umně skryty, jedna podpora je vnějšíželezobetonový plášť krbu. Druhý sloup, velicesubtilní v prostoru, málem přehlédneme.Ocelová trubka s průměrem pouhých 114 mmje před konkávním zasklením JV fasády. Dalšímisvislými nosnými prvky jsou železobetonovéstěny mezi některými místnostmi. Zastropenípak tvoří křížem armovaná deska. Vyřešenístatiky tohoto objektu nebylo právě lehkýmúkolem. S ohledem na jihovýchodní prosklenoufasádu bylo nutné navíc velmi pečlivě sledovatprůhyb stropní konstrukce. Tato prosklenáfasáda je mimochodem docela raritoua samozřejmě „nesystémové“ řešení. Deskyizolačních dvouskel jsou uchyceny jen dolea nahoře, půdorysně jsou kladeny šupinověpřes sebe s přesahem asi 1,5 cm a svisléspáry jsou pouze tmeleny. Takové řešení nelzeaplikovat s velkými dodavateli.Zajímavostí je vyřešení prkenné strukturydřeva pohledových betonů. Té bylo docílenopoložením dřevěných hoblovaných palubekna systémové bednění. Případně vzniklé nálitkybyly otlučeny.Jaká je vaše spolupráce s architektemFialou? Když bych řekl, že jednoduchá, takbych lhal. V jeho návrzích se nevyskytujísystémové prvky a každý prvek vyžadujeoriginální řešení. Hodně se odvíjí od detailu,který architekt požaduje. Na základě těchtodetailů se pak přistupuje k projektu, kterýse stále dolaďuje. Je to práce velice časověnáročná a navíc se musí neustále „bojovat“s dodavatelem. Nicméně známe se už dlouhoa s trochou nadsázky by se dalo říct, žepo tolika letech spolupráce už někdy i odhadnujeho představu řešení. Víme, co od druhéhoočekávat. Leckdy nepotřebujeme ani papír,postačí verbální komunikace.Vyskytlo se při zpracování dokumentaceněco, na čem jste se s architektem obtížnědohadovali, měli jste na věc různý názor?Často mám na některé věci jiný názor. Já jsemtechnik a jsem daleko víc nohama na zemi.Moje účast na projektu je servis pro architekta,upřesňovat technická řešení, aby co nejvíce

13TOP REALIZACEROZHOVORS PROJEKTANTEM VYTÁPĚNÍBOŘIVOJEM ŠOURKEMsplňovalo jeho představy, ne dělat architekturu.On mé argumenty, kterých je obvykle celářada, vyslechne, a kde je to pro něj možné,tak je přijme. Na této ani na jiné zakázce jsmese nikdy obtížně nedohadovali, vždycky jsmehledali společně vhodné řešení. Naše řešenívšak nemusí být vhodné pro dodavatele, to alesamozřejmě není princip. To je jiná kapitola.A co dodavatelé stavby, jaká s nimibyla zkušenost? Dodavatel při prováděnípohledových betonů odvedl dobrou práci.Myslím, že povrchy betonů jsou povedené,stejně i řada jiných prací. Dřevěné posuvnéstěny, kamenné dlažby a obklady, skleněnéprvky, celý systém topení a chlazení. I na tétostavbě se projevila obtížná koordinaces některými subdodavateli. Na takovéto stavběse vyskytuje velké množství neodzkoušenýchatypických prvků, a ne každý dodavatel se chcepustit do určitého rizika. Někdy se tomu animoc nedivím, dodavatel má odevzdat kvalitnídílo se zárukou a to je snadnější u systémovýchřešení. Vždycky hrozí nebezpečí, že jako čertíkvyskočí nějaký chytrý právník atd... V takovémprostředí není snadné prosadit nějakounovinku. Musím ocenit odvahu architekta,který se prodírá touto cestou. Je pravda, že mětrochu táhne s sebou. Navíc podobné stavbyvyžadují „zapálení pro věc“, dobré řemeslo,a to není samozřejmost. Potenciálním rizikemje to i pro investora, originalita vyžadujenesystémová řešení a pro zdárný průběh stavbyje nutné, aby investor i architekt byli stejněnaladěni.Jaký optimální způsob vytápění a chlazeníjste klientovi navrhl? Jako zdroj tepla provytápění a chladu pro chlazení bylo navrženotepelné čerpadlo s jmenovitým tepelnýmvýkonem 11,9 kW. Zdrojem nízkopotenciálníhotepla je kombinace dvou zemních sond (suchývrt) a tří zemních registrů.Aby bylo tepelné čerpadlo co nejlépevyužito, byla pro vytápění navržena velkoplošnásálavá otopná soustava. Ve všech prostoráchdomu je podlahová otopná soustava systémuRehau. V místnostech, kde byla dispozičníplocha pro podlahové topení nedostatečná,bylo realizováno stěnové vytápění z kapilárníchrohoží systému G-Term. Tak bylo možné volitpřívodní teplotu do podlahové otopné soustavy42 °C, do stěnového vytápění 38 °C. Tatoteplota odpovídá venkovní výpočtové teplotě-12 °C a je v průběhu roku řízena ekvitermně.Průměrný roční topný faktor tepelnéhočerpadla vychází z energetické bilance cca3,8. Pro chlazení byl navržen systém shodnýse stěnovým vytápěním.Okruhy vytápění a chlazení je možnéhydraulicky propojit a v případě energetickéhodefi citu (například při extrémních venkovníchteplotách) tak zvětšit otopnou či chladicíplochu.V podloží se ve větší míře vyskytuje spodnívoda. Neuvažoval jste o možnosti použíttepelné čerpadlo voda – voda? Ideový návrhsystému vytápění a chlazení byl vytvořenv tandemu G-Term / CZ Teplo ve spoluprácis investorem. Jako projektant vytápění /chlazení jsem tak tvořil hlavně hydraulikucelého systému. Docházelo k mírným úpravám,ale původní idea zůstala zachována. Pročbyla zvolena varianta suchých vrtů a zemníchregistrů, a ne systém voda – voda, mi neníznámo (přesto že fi rma G-Term tento systémpreferuje). Osobně se domnívám, že jistouroli mohla hrát nejistota vydatnosti spodnívody, zvláště v lokalitě, kde je stále čilýstavební ruch.Je přínosné propojení tepelného čerpadlas aktivním solárním systémem? Instalacesolární soustavy je vždy přínosem, minimálněz energetického a ekologického hlediska.Ekonomické hodnocení je vždy subjektivnía domnívám se, že lze dospět k téměřlibovolným závěrům, podle toho, kdo budeekonomické hodnocení vypracovávat. Jednáse o standardní investici a je na každém, abyzvážil, zda je to investice výhodná, či nikoliv.Spolupráce solární soustavy s tepelnýmčerpadlem systému země – voda můžebýt výhodná ze dvou důvodů. Může převzítpřevážnou část dodávky energie pro přípravuteplé vody v letním období (až 70 %), tepelnéčerpadlo tak nemusí spínat a vrty nebozemní registr se může regenerovat. V druhémpřípadě lze přímo aktivně provádět regeneracivrtů či zemních registrů přebytky tepla zesolární soustavy. Právě tato druhá možnostje zde využita.Jaká je roční potřeba tepla pro vytápění?Vypočtená tepelná ztráta pro venkovnívýpočtovou teplotu vzduchu -12 °C je 12,7 kW.V té době byla provedena orientační tepelnábilance denostupňovou metodou. Ročnípotřeba tepla pro vytápění byla stanovena31 400 kWh za rok. Pro přípravu teplé vody5300 kWh/rok.

detail střešní atiky a kotvení pergolydetail dřevěné paluby

detail soklu – jihozápadní a jihovýchodní stranadetail soklu skleněné fasády – jihovýchodní strana a atria

TOP REALIZACERECENZE18SVĚTELNOU DRAPERIÍ ROZVLNIT DŮMTEXT MICHAL JANATAOkolnost, že po převážnou část dějinse stavělo zejména kvůli ochraně přednáladami přírody (i lidí) a že jen malá částspolečnosti chápala bydlení rovněž jako výrazreprezentace, protože to pro velkou většinunebylo ekonomicky ani sociálně dostupné,hluboce ovlivnila naše vnímání. Toto chápáníarchitektury paradoxně posílila ropná krizev roce 1973 a nepochybně i současnýpropad na fi nančních trzích (uvidíme, nakolikkeynesiánská viditelná ruka státu zabráníspadnutí do pasti na likviditu) toto pojetíjen utvrdí. Bydlení a stavění má však řadusvých jiných konstitutivních stránek než jenefektivní izolace, optimalizace energetickébilance, rozvrh dispozic co nejvíce šitýchna míru uživatele a spoustu jiných, dnespreferovaných kritérií. Právě v souvislostis energetickou udržitelností se v architektuřeznovu vynořilo téma světla. Se světlem sepracuje v souvislosti s orientací objektuke světovým stranám, což dnes opět vycházíz energetických, případně fyziologickýchhledisek. Ale světlo v architektuře znamenávíc než jen vyhovět nárokům fyziologie zrakua primátu energetické úspory. Architekturase světlem také zachází esteticky. A to jejedna z důležitých silných stránek domuve Zdiměřicích od Stanislava Fialy.V čem je (podobně jako v řadě jinýchohledů) Stanislav Fiala skutečně mistrem,je inscenování světel a stínů. Dokázal tou Sipralu a Neomedu a řady dalších staveb, alek virtuozitě to dotáhl ve Zdiměřicích, na hraněprůhonického parku. Dramaturgie světla nepatřík frekventovaným tématům architektů, ale tentodům je přímo paradigmatem toho, jak lze tétotak zanedbávané dimenzi dostát se skutečnoubrilancí. Nevybavuji si v českém prostředípo této stránce obdobu.Zahrada je koncipována podle geometrismuněkdejších francouzských zahrad jako pandándispozic domu, jako jakýsi negativní otisk.Geometrismus francouzských zahrad rozehráváplanimetrické tvary do obrovského množstvívariací, ale ve Zdiměřicích jde o narativníplanimetrii, o geometrii, která převypravujepůdorys stavby. Jednotlivé části stavby„otištěné“ do svého zahradního alter egovytvářejí broderii svého druhu.Pozoruhodné jsou i materiálové konstelace.V celém domě se proplétají zdánlivěnepropojitelné materiály, plechy s košíkářskyupletenými stěnami z vrbových větví, ježzměkčují nejen vstup domu a oplocení, alei východní stranu domu otevřenou do zahrady.Košatina navíc tvoří jednu z důležitýchvizuálních charakteristik domu.Mnoho míst a nábytku v domě jepodsvíceno, nasvíceno, ozvláštněno světlemtak, že nelze určit, kam až mohl architektpředpokládat účinky světel, jejich rozmístění,charakter i intenzitu. Nakolik musí architektznát fotometrické údaje projektovaných světel,aby docílil požadovaného rozložení světelnéhotoku a svítivosti? Jinými slovy do jaké míry musíbýt světelným mágem s exaktními znalostmifotometrie? Je to svého druhu scénografi ckédílo, světlo je natolik vtaženo do provozudomu, že mu dodává dramatický charakter.Světelný děj vytváří kontrast ke klidu zahrady.Na inscenování světla se ovšem zdalekanepodílí jen umělé osvětlení, ale zejménapřirozené světlo. Například světlík v centrálníčásti domu transformuje účinek pohybu sluncepo obloze do opalizujících pablesků měnícíchsvou barvu během dne. Kovové schodypropojující podzemní podlaží s nadzemnímjsou perforovány tak, že různě tvarovanýmiskulinami vzlíná světlo (v tomto případě siceumělé, ale usměrněné průzory ve schodišti)vzhůru. Podobnou roli hraje pergola, kterávrásní světlo do jakési světelné draperie,jejíž záhyby prolínají postupně prostoremdomu. Jako by jedním z cílů architekta bylorozvlnit dům, podtrhnout dynamický půdorys,zavléci stavbu do světelného theatra mundi,aby byla „světlem oděná“. Míst různýchsvětelných dramat bychom nalezli v doměmnoho a všechna tato místa děje se syntetizujív jedinou a jedinečnou scénografi i.Světlo ale není jediným scénografi ckýmprvkem domu. Prolnutí domu a zahradyprostřednictvím velkoformátových skel vytváříspojitý prostor o dvou dílech. Je zde nikoliuměle konstruovaná podobnost se scénickýmipostupy divadelní avantgardy. Jako by zdearchitekt i uživatelé našli ozvěnu dávnýchteatrologických sporů o míře propustnosti/oddělenosti jeviště a hlediště. Někdejšídichotomie vnitřek (interiér domu) / vnějšek(exteriér, zahrada, případně jiné okolí stavby)přestává hrát roli. Dům může být za pomocímultiplikací světlených efektů hledištěm, odkudlze sledovat světelnou dramaturgii zahrady,ale platí to a vice versa. To jsme již hodnědaleko od domu chápaného jako záštita protinestabilitě počasí a pravidelným výstřelkůmpřírody (i lidí). V této souvislosti bychom simohli položit otázku, nakolik je takový důmscénografi ckým dílem a nakolik stavbou, o tovíce, oč méně nalezneme v domě podpor,což jenom zesiluje scéničnost prostoru.Podstatný rozdíl mezi divadlem a architekturouje však v časové dimenzi i druhu a cílechoboru. Peter Brook o svém druhu umění říká:„Divadlo je vždycky sebeničivým uměníma vždy je zapsáno v povětří.“ 1 Jenže o jistétendenci, kterou bychom mohli označit jakoteatralizace architektury, lze hovořit u nemaléčásti tvorby nemalé řady architektů – JeanNouvel, Dominique Perrault (výčet spíšenamátkou). Není pak taková architektura také„zapsána v povětří“? Není taková teatralizovanáarchitektura tak trochu sebeničivým uměním,jestliže dobrovolně do sebe sama vkládá kussvé vlastní entropie? Dům ve Zdiměřicích jescénografi ckým kusem, zároveň je však velmisilnou a přesvědčivou architekturou.Tyto otázky, jak a zda vůbec můžearchitektura sklouznout k tomu, aby se stalakulisou místa, scénografi í, divadlem, všakvkládá do úst přílišný tradicionalismus, jehožposledním výhonkem bylo přesvědčeníavantgardy o stavbách jako strojích na bydlení.Má-li být dům extenzí nejen lidských potřeb,ale také lidského ducha, proč by nemohl v soběobsahovat prvek scénografi e, světelnéhodějství? Přírodu nejsilněji vnímáme v jejíchproměnách, a to nejen v rozsahu ročníchobdobí, ale i v mikrointervalech v rámci dnei noci. K propojení přírody a domu tak došlov maximální míře. Rodinný dům ve Zdiměřicíchdává vyvstávat světlu v jeho metamorfózácha ve světle těchto proměn pak také lépe vynikákrása tohoto domu.1Peter Brook, Prázdný prostor, přeložil Alois Bejblík,Praha 1988, s. 19