Červen 2013 - Praha 9
Červen 2013 - Praha 9
Červen 2013 - Praha 9
- No tags were found...
Transform your PDFs into Flipbooks and boost your revenue!
Leverage SEO-optimized Flipbooks, powerful backlinks, and multimedia content to professionally showcase your products and significantly increase your reach.
✄priv. nem, Pažsko-Turnovská takÏe dnes funguje dráha jako a C.k. trámec priv.Rakouská zpevÀující nem, takÏe severo-západní okraj dnes svahu. funguje dráha jako a nepatrná trámecčást Velmi zpevÀující Kelerky. dÛleÏit˘ okraj nov˘ svahu. v˘zkum provedla v roceVelmi 1992 dÛleÏit˘ jeskyÀáfiská nov˘ skupina v˘zkum SPEA, provedla která v novce1992 zmapovala jeskyÀáfiská celou skupina Moãálku SPEA, a odváÏila která no-sero-Podvinípfii vû zmapovala tom do znaãnû celou rizikov˘ch Moãálku a míst odváÏila v závalechpfii tom mezi do voln˘mi znaãnû balvany. rizikov˘ch Právû míst kombinací v záva-seNejstarší částí celé Libně – včetně té, kterápatří tfií lech map mezido - Městské mapy voln˘mi Interprojektu částibalvany.<strong>Praha</strong>Právû8 (1965, –kombinacíje Podviní archivs âSS) tfií přilehlým map s vynesenou - mapy územím Interprojektu povrchovou na pravém (1965, situací, břehu archiv RokytkytiâSS) dokumentace s na vynesenou kterém polygonového později povrchovou vznikla tahu situací, i Kolčavka. podzemí ãás-ãás-Ta od ti dokumentace souvisela Ladislava svou Hrdliãky polygonového zahradou a detailní – tahu podle speleologickéod J. Ladislava Kronbauera mapy (zhotovené Hrdliãky a dalších a ov‰em detailní autorů pomocí speleolo-– s Bala-pás-podzemí podánídr.benkou ma gické a mapy kompasu) na protějším (zhotovené - bylo břehu. ov‰em moÏné Míní pomocí se získat původní pásmaa Balabenky, kompasu) který - bylo stával moÏné až do získat výstav-po-pomûrnûpfiesnou pfiedstavu o situaci v Moãálceobjekta mûrnû Americe pfiesnou I. Amerika pfiedstavu II o pfiedstavuje situaci v Moãálce nebezpeãnou,a Americe I. plazivkovitou Amerika II chodbu, pfiedstavuje coÏ se ne-odbyželezniční trati přibližně v prodlouženíulice ráÏí bezpeãnou, i Na na Žertvách. pfiesnosti plazivkovitou jejího plánu. chodbu, V roce coÏ se 1995 odráÏíPodviní i na pfiesnosti Vladimír bylo již roku jejího Vojífi 1318, zabezpeãení plánu. V vlády roce vcho-Jana 1995provedlLucemburského, dÛ, provedl které Vladimír v‰ak vyÏaduje uváděno Vojífi zabezpeãení revizi. jako tvrz, vchodÛ,mlýn které po uprostřed v‰ak roce vyÏaduje 2000 rozsáhlých se revizi. ubíral zahrad cestou a sadů ze-dvůra V˘vojna jména V˘voj pravém po neustále roce břehu opakovan˘ch 2000 Rokytky. se ubíral plánÛ Podviní cestou na zpfiístupnûnjménaneustále a v˘stavbu obcí, opakovan˘ch ve rodinn˘ch vlastnictví plánÛ domkÛ, a na správě zpfií-a tobylo ze-samostatnoui na místech, kde cedule „Poddolováno“vladyky.stupnûníTeprvea v˘stavburokurodinn˘ch1524 za panovánídomkÛ,Ludvíkaa tozakazovala i na místech, vstup. kde Firmû cedule Pragis „Poddolováno“ se s nemal˘mJagellonskéhoúsilím, ale velicebylaprofesionálnû,tato obec připojenazakazovala vstup. Firmû Pragis se s nemal˘mLibni. úsilím, ‰achtou Libeňští ale lokalizovanou velice ale nikdy profesionálnû, nepočítali nedaleko poda-Pod-pÛ-podafiilokviní vodní fiilo do ‰achtou jámy svého nad území. lokalizovanou Amerikou Podviní I z nebylo nedaleko 60. let nafárat pro pÛvodníLibni, jámy ale a „u nad projít Libně“. Amerikou systém Amerika I z 60. let - nafárat Moãál-něv podzemíka. podzemí I Jednalo prvý moderní a projít se o systém velice historiograf Amerika napínavou Libně, - Moãálka.Jednalo a později existující se vysočanský o velice plány mûly napínavou učitel nedokonalé Ladislav akci,akci, proseckýprotoÏeHejtmánek nebo protoÏe vÛbec existující uvádí Ïádné v plány popisu v˘‰kové mûly Podviní zamûfiení, nedokonalé ve svém tak-Ïe nebo pfii vÛbec proráÏce Ïádné se v˘‰kové v˘‰kovû zamûfiení, drÏela ‰tûrãíkovéÏe pfii polohy proráÏce mezi se peruck˘m v˘‰kovû drÏela a korycan-‰tûrãí-tak-Historickém nástinu Libně z roku 1890, žese sk˘m Podviníkové polohy souvrstvím „... rozkládalomezi a peruck˘m ‰tolu za hnala Libní, a napÛl potokukorycansk˘msouvrstvím V podzemí Tedy a ne ‰tolu v se Libni, sami hnala ale mÛÏete napÛl za Libní. pfie-dodoRokytnici...“. neznáma.Podobně svûdãit, neznáma. jak jsou V pfiesnû podzemí lokalizovány ãi moÏná se sami i v pozdější ‰Èastnû mÛÏete situacsvûdãit,odhadla. jak dvorce pfiesnû Kolčavka ãi moÏná a ‰Èastnû Balabenka. situa-době pfie-vznikajícíA Jedno ci kupodivu, odhadla. odpoledne osudy a dějiny se u nás Podviní, stavili Kolčavky kolegovéJedno Balabenky z Pragisu, odpoledne se více Ïe narazili spojují se u nás s na osudy stavili silnû a dějinami kolego-zfiícenéisousednícha vé opadající z Pragisu, Vysočanstaré Ïe narazili podzemnía Proseka na chodby silnû než s zfiícené vlastnía potfiebovalia opadající by staré zjistit, podzemní oã se jedná. chodby Jako a soukromtfiebovaliosoba-expert by zjistit, oã jsem jedná. mûl zvlá‰tní, Jako sou-nej-po-Libní. Proto je z historického hlediska logickéspíkromáže protizákonn˘ tatoosoba-expertčást Libně status, bylajsem Ïe připojenamûl jsem zvlá‰tní, mohl k Prazenejspí‰do jejíž protizákonn˘ ãerstvû součástí objeven˘ch jsou status, i Vysočany stafiin, Ïe jsem a kam Prosek. mohl to hor-léztlézt9, iníkÛm i do ãerstvû pfiedpisy objeven˘ch zakazovaly. stafiin, Z ãerstvû kam to otevfienníkÛmnázev stafiiny pfiedpisy Podviní? kaÏdou zakazovaly. chvíli Z opadávaly ãerstvû otev-ka-hor-PročNázev meny, fiené stafiiny Podviní bylo nutné kaÏdou opravňuje poãkat, chvíli k probûhnout opadávaly domněnce, kameny,patří bylo lokalitě nutné míst poãkat, pod a za vinicemi. probûhnout chvíli Ale jsem osíd-byl dodo žejméno bezpeãnûj‰íchv bezpeãnûj‰ích Americe I. A Moãálka míst a za a Amerika chvíli jsem tak byl bylyv Americe propojeny! I. A Moãálka a Amerika tak bylenítohoto místa se předpokládá již v dobáchještě před zakládáním vinic. Má se zaly propojeny!to, že vinice byly v okolí Prahy zakládány ažopatřením Tvar chodeb Karla IV. Touto otázkou se zabývaliMorfologie Tvar chodeb historici chodeb již dříve, proseckého ale konečný podzemí závěrjejich se Morfologie nepodobá úvah nedává chodeb obvykl˘m jednotné proseckého objektÛm vysvětlení. podzemí historickéhose nepodobá se podzemí, tedy s obvykl˘m domněnkou, protoÏe objektÛm nebyly že Podviní vytváfieny histo-od-SpokojmvozujeÏádné rického původ pravidelné podzemí, svého protoÏe názvu chodby od nebyly obvyklé své polohy vytváfieny v technickémÏádné pravidelné nebo dÛlním chodby podzemí, obvyklé ale v tech-ko-podvinicemi, které se tu na sever od Rokytky zakládalypick-marks již od - úsvitu stopy po dějin. kopání), V těchto kde místechpáã nickém tûÏil nebo pískovec dÛlním tam (jak podzemí, potvrzují ale tzv. kopáãtûÏil pískovec tam (jak potvrzují to tzv. ‰lostávaly a pick-marks pfiímo vinice nehrozilo - ještě stopy dříve, po zfiícení kopání), než chodby. je v kde okolí Chodbya pfiímo zakládal jsou obvykle nehrozilo Karel ‰iroké IV. zfiícení Václav 1,2 aÏ Vladivoj chodby. 2,2 m, Tomek Chod-ale je-to Prahy‰losice jich by jsou uvažuje, ‰ífika obvykle a morfologie že vinice ‰iroké tu 1,2 mohly silnû aÏ 2,2 kolísá. být m, až kolem ale Úzké jejich‰ífika 1400. a Jméno mohou morfologie „Podviní“ náhle silnû pfiecházet se kolísá. však vysky-do Úzké sí-roku chodbiãkytuje nûk chodbiãky již nebo dříve i mohou vût‰ích a vzniklo náhle prostor nejspíš pfiecházet o podle v˘‰ce polohy aÏ do pûtimetrovénûknebo pod vinicemi. i Dvû vût‰ích vÛbec prostor nejvy‰‰í o v˘‰ce sínû aÏ Mo-pû-sí-místaãálky timetrové. mají 9 Dvû m a vÛbec konãí nejvy‰‰í nehluboko sínû pod Moãálkymají 9 Chodby m a konãí jsou nehluboko od sebe ãasto podPotřeba zakládání vinic, pěstování vinnépovrchem.révy oddûleny povrchem.a výroba jen Chodbyvína úzk˘mi se projevovalajsou pilífii od sebe nebo proto,ãasto jsou ževíno v oddûleny nich sloužilo prosekána jen nejen úzk˘mi jako okénka. nápoj pilífii a Nejatraktivnûj‰ív nich je bludi‰tû prosekána potřeba chodeb nastupujícího okénka. v severozápadnímNejatraktiv-křesťanství.lék, nebo ale i jsou jakokultovníVíno cípu nûj‰í se je Moãálky. bludi‰tû pěstovalo PrÛmûrná chodeb všude, v kde severozápadnímv˘‰ka byly chodeb vhodnépodmínky se cípu pohybovala Moãálky. pro jeho mezi PrÛmûrná pěstování. 1 aÏ 3 m, v˘‰ka Protože ale chodeb po tehdy opakovan˘chse pohybovala prÛvalech v úvahu mezi význam kanalizace 1 aÏ 3 dopravy m, ale do‰lo po v dneš-opa-k za-nepřicházelnesení kovan˘ch niωích prÛvalech ãástí kanalizace Moãálky, do‰lo coÏ jsouním slova smyslu, bylo pro rentabilitu pěstovánívína nutné, aby byly v místě pěstováník zanesenídvû niωích tfietiny ãástí jejího Moãálky, rozsahu, coÏ takÏe jsouzhrubamezi zhruba vchodem dvû tfietiny a stfiední jejího ãástí rozsahu, bludi‰tû takÏe sei kdysi mezi podmínky vchodem vzpfiímenû pro jeho a prÛchozí stfiední zpracování ãástí chodby a bludi‰tû spotřebu. sniÏujíkdysi zde na úroveÀ i vzpfiímenû v okolí plazivek. tyto prÛchozí podmínky chodby byly splněny. sniÏu-seATradice (V jí na rámci úroveÀ vinných nedokonãen˘ch plazivek. lisů se v okolí zpfiístupÀovacích(V do rámci prací dnešních nedokonãen˘ch byla dob. z okraje O hotové prosecké zpfiístupÀova-víno plo‰iny byl zá-dochovalaažjem raÏena cích v prací zájezdních 12 m byla hluboká z krčmách okraje ‰achta, prosecké a hospodách která plo‰iny dlouhou,raÏena Ïeleznou a 12 ve m špitálech. hluboká v˘ztuÏí A ‰achta, o vystrojenou dobré která víno dlou-měli roz-předPrahouráÏkou hou, Ïeleznou propojila v˘ztuÏí Ameriku vystrojenou I a Moãálku. rozráÏkoupropojila zvlá‰tností Ameriku ‰toly I jsou a Moãálku. splachové Ge-Geologickouzájem i obchodníci vínem. Ale muselo to býtjenpolohyopravduologickou ãervenéhodobré víno,zvlá‰tností pískovce,aby sneslo‰toly jsou kter˘ splachové obsahujei zatíženíceny Ïelezité polohy o dopravné, ãerveného zvûtraliny které pískovce, z kopcÛ jistě kter˘ bylo, nad obsahuje zejména tehdejv‰ím Ïelezité nejstarších mofisk˘m zvûtraliny dobách pobfieÏím.) neorganizované z kopcÛ nad tehdej- dopravy,‰ím nemalé. mofisk˘m Proto pobfieÏím.) podvinští vladykové bývalii Pokraãování dobří vinaři nebo pfií‰tû obchodníci vínem.Pokraãování pfií‰tûMiroslavPokračováníKurandapříštěMiroslav KurandaMiroslav KurandaROKYTKA . Zpravodaj obãanského sdruÏeníVlastivûdn˘ROKYTKA Zpravodajklub Prahyobãanského9sdruÏeníRedakce:Vlastivûdn˘Miroslavklub PrahyKuranda9RokytkaRedakce:vycházíMiroslavjakoKurandasamostatná pfiílohamûsíãníkuRokytka vycházíDevítka,jakovydávanéhosamostatnáMâpfiíloha<strong>Praha</strong> 9Adresamûsíãníkuredakce:Devítka,Vlastivûdn˘vydávanéhoklubMâPrahy<strong>Praha</strong>9,9mûstskáAdresa redakce:ãást <strong>Praha</strong>Vlastivûdn˘9, Sokolovskáklub324/14,Prahy 9,180mûstská49 <strong>Praha</strong>ãást <strong>Praha</strong>99, Sokolovská 324/14,tel.:180 49+420<strong>Praha</strong>2839091 322, +420 606 927 223tel.: +420 283 091 322, +420 606 927 223RokytkaJeskynû Pohled do na Proseku(1.Jeskynûminulosti díl)naLibněProseku(1. díl)Profesor Jaroslav Petrbok, kter˘ jiÏ pfiedLibeň, ostatně jako celá Městská částosmdesáti Profesor Jaroslav lety burcoval Petrbok, odborníky kter˘ jiÏ a místníosmdesáti <strong>Praha</strong> patrioty 9, ke lety se zpfiístupnûní mění burcoval k nepoznání. odborníky proseck˘ch a Není míst-jes-pfiedkyní od patrioty věci vefiejnosti, připomenout ke zpfiístupnûní se koneãnû si proseck˘ch její mÛÏe minulost. usmívat. jeskyníCo předcházelo vefiejnosti, vize se naplÀuje. se dnešním koneãnû mÛÏe stavbám, usmívat. jakJehoJeho tato vize část se Prahy naplÀuje. vypadala v dobách,Pfii kdy kopání se historie základÛ teprve k nové vyvíjela ‰kolní budovû z dávnéhoProseku kopání pravěku? základÛ ãp. 92, které k nové na nûkterém ‰kolní budovû mís-na Pfiitû na velmi Proseku hluboké ãp. 92, jsou, které bylo na shledáno, nûkterém Ïe místûdosti rozsáhl˘ lom, v pozdûj‰ích do-zdeb˘valLibeňskávelmi hlubokéčást Prahyjsou, bylo9shledáno, Ïe zdebách b˘val zavezen˘. dosti rozsáhl˘ V násypu lom, nalezen v pozdûj‰ích hrníãek dobáchzavezen˘. V násypu nalezen hrníãek Vla-seNejzápadnější‰esti stfiíbrn˘mimístogro‰i9. pražskéhoz doby králeobvodudislava se tvoří ‰esti jeho z stfiíbrn˘mi poãátku libeňská 16. část. gro‰i století. Někdy z doby V tápeme krále pískovnû Vladislavasprávným libeÀské z poãátku označením silnici 16. vybrány tohoto století. místa. jsou V pískovnû dlouhé, Řekne-nadpfiiz pfii -li ãásti se libeÀské zasypané Libeň, míní silnici chodby, se vybrány samozřejmě které se jsou táhnou ta dlouhé, Libeň, hlubokoz která ãásti tvoří pod zasypané pozemky ústřední chodby, část nad které dnešní silnicí. se táhnou Prahy Bájilo 8. hlubokoLibeň, pr˘ pod vedou kdysi pozemky vesnice, aÏ pod kostel. která nad silnicí. se Bylo pouhé pr˘ Bájilo tři v nich roky se,se, TaÏesly‰et Ïe poté, pr˘ co i vedou varhany se stala aÏ pod v samostatným kostele kostel. hráti... Bylo městem, pr˘ v nich jakosly‰et i varhany v kostele hráti...první za hradbami Prahy s Prahou spojila.Okraj Proseck˘ch skal a ãásti dal‰ích kfiídov˘chPři dělení plo‰in Prahy je vlastnû na 16 obvodů systém v star˘ch roce 1974Okraj Proseck˘ch skal a ãásti dal‰ích kfiídov˘chpřipadla a lÛmkÛ. plo‰in k 9. pražskému Zpoãátku je vlastnû byly obvodu systém tûÏeny star˘ch část skalky Libně lomÛna okraji západ a lÛmkÛ. svahÛ, za železniční Zpoãátku coÏ nikomu tratí. byly pfiíli‰ Její tûÏeny násep nevadilo, skalky do-lomÛale na sud okraji pozdûji tvoří svahÛ, hranici se lomy coÏ mezi nikomu pfiiblíÏily 8. a 9. městskou pfiíli‰ k polnostem. nevadilo, částí.V ale Nebylo té pozdûji chvíli to ale zaãali se první lomy majitelé dělení. pfiiblíÏily polí, Hranice k polnostem. zahrad mezi a katastryté protestovat chvíli Vysočan zaãali a proti majitelé Libní ukrajování trápila polí, i zahrad naše pozemkÛ před-a vi-vinicVa nic ky.tûÏba protestovat Nejvýraznějizdánlivû proti seskonãila.to ukrajování projevovaloLépe pozemkÛ fieãeno,cestoupfiesunula a tûÏba zdánlivû se pod skonãila. zem. Peruck˘ Lépe pískovec fieãeno,od vysočanského nádraží. Polovina ulice seje pfiesunula nejmûkãí se v pod místech, zem. kde Peruck˘ podle pískovec puklinzatéká jejmenovalanejmûkãí voda. Riegrovav Tam místech, je a moÏné druhákdepolovinapodle jej kopat puklin– jako ‰piãákem.zatéká dosud – voda. Generace Paříkova. Tam pískafiÛ Hranice je moÏné tak oddělovala jej nejménû kopat sousedy,1798 jejichž Generace aÏ domky témûfi pískafiÛ stály do poãátku vedle tak nejménû sebe, druhé ale svû-jim od‰piãákem.odrokutové roku bylo jedno, války 1798 aÏ jsou-li razily témûfi podél ještě do ve poãátku puklin Vysočanech, druhé chodbice nebo svûtovéuž vyváÏely na války „libeňské razily z nich půdě“; podél hroudy vždyť puklin mûkkého to chodbice byli přece pís-akovce, a sousedé... vyváÏely které z nechaly nich hroudy na de‰ti mûkkého rozpadnout. pískovce,podzemí které vznikl nechaly nepfiehledn˘ na de‰ti rozpadnout. labyrintVNa území Městské části <strong>Praha</strong> 9 vstupujeme– ve směru od historické Prahy – Sokolov-chodbiãek V podzemí a vznikl sálÛ, jenÏ nepfiehledn˘ vlastnû kopírovaly labyrintpfiirozené chodbiãek pomûry a sálÛ, jenÏ a velice vlastnû se kopírovaly podobalypfiirozené skou ulicí přes pomûry Karlín a velice Libeň pod se podobaly dvojicí že-VLASTIVĚDNÝVLASTIVĚDNÝZPRAVODAJZPRAVODAJČíslo âíslo 2/2012 6/<strong>2013</strong>âíslo Ročník Roãník 2/2012 LI LRoãník Ljeskyním. ¤íkalo se jim umûlé jeskynû nebojeskyním. lezničních prosecké ¤íkalo nadjezdů. katakomby. se jim Prvým Dnes umûlé místem, je jeskynû fiadíme kterým mezbonás podzemní prosecké <strong>Praha</strong> 9 uvítá, katakomby. pískovny je dnes a Dnes sice lomy, jen coÏ fiadíme křižovatka, jsou me-ta-nekovziale podzemní v budoucnu dÛlní pískovny díla, již moderní kde a lomy, je náměstí podzemním coÏ Na jsou Balabence.dÛlní Zde začíná lámán díla, sídliště stavební kde Podvinný je materiál. podzemním mlýn. Je-li JetakovázpÛsobemzískáván zpÛsobem kámen, lámán jedná stavební se o materiál. lomy, je-li Je-li koneãn˘mzískáván produktem kámen, jedná písek, o jde lomy, o podzem-je-li ko-ale toto místo skutečně Libní? Podíváme-li sení do pískovny. minulosti, zjistíme, V Praze že i dříve na vût‰inû Libní nebývalo.Podviní pískovny. je to spí‰e bylo V samostatná neobvykl˘ Praze i na zpÛsob malá vût‰inû obec tûÏby, území (i když proneãn˘mproduktem písek, jde o podzemníúzemíâechtoÏe âech slovo na‰e je to „samostatná“ spí‰e zemû neobvykl˘ je bohatá ani „obec“ zpÛsob na kámen. v tûÏby, tehdejším protoÏepojetí v‰ak na‰e není mûsta, zemû na místě) jako je bohatá s holandsk˘ tvrzí, na poplužním kámen. Maastricht dvo-Exi-Existujínebo stují rem v‰ak a PafiíÏ, mlýnem. mûsta, kde Podviní jako jsou holandsk˘ ze je suroviny historicky Maastricht získané památnépodzemních místo, PafiíÏ, vždyť kde lomÛ tu jsou v časech, postaveny ze suroviny kdy jeho celé získané vlastník ãtvrtû.z neboz byl podzemních purkmistrem lomÛ Nového postaveny Města celé pražského, ãtvrtû.Podzemní ãervdošlo k prvnímu útoku v husitských bouřích,Prosecké Podzemní podzemí ãerv od dob svého „znovuobjevení“hned 19. červav roce1419.Prosecké podzemí 1965 od dob pfiitahuje svého „znovuobjevení“Část pozornost Libně, v roce připadající PraÏanÛ 1965 pfiitahuje i do cizincÛ. naší městské neustá-Svûdãíneustálouo lou části, tom pozornost si dlouhá můžeme PraÏanÛ fiada rozdělit novinov˘ch do i tří cizincÛ. oblastí. ãlánkÛ, Svûdãí Na severu,tom na dlouhá pravém studií břehu fiada a i dokonce novinov˘ch Rokytky, nedávn˘ je to ãlánkÛ, nejstar-ob-odborn˘ch ojev odborn˘ch ší část nového celé Libně studií druhu vůbec, a ãerva i dokonce Podviní. Enchytraeus nedávn˘ Střední část bohemicujevLibně nového od Balabenky (Oligochaeta), druhu ãerva podél Enchytraeus Sokolovské kter˘ byl zatím třídy bo-ob-nalezen hemicus tvoří modernízde, (Oligochaeta), načtvrťtomtoobytnýchjediném kter˘ domů byl místûa obchodůa nemocnice. Jižní část tvořily předevšímzatím nasvûtû. nalezen Objevila zde, na jej tomto polská jediném hydrobioloÏka místû naElzbieta svûtû. Objevila Dumnicka jej polská z Krakova. hydrobioloÏkaElzbietatovární objekty,DumnickamezizkterýmiKrakova.vynikala zejménavíce než jedno stavba a čtvrt okraje století prosecké První čes-Geologickáplo‰iny Geologická komoravská továrna stavba na okraje stroje v Praze, prosecké z nížKfiídové plo‰iny v našich vrstvy časech prosecké dožíval závod plo‰iny ČKD vytváfiejí Lokomotivkaa okrajích moderní vrstvy prosecké závod prÛmûrnû Kompresory. plo‰iny dvacet vytváfiejí metrÛ nanajejich Kfiídovémocné, jejich okrajích horizontálnû prÛmûrnû uloÏené dvacet souvrství, metrÛve mocné, Potok kterém Rokytka horizontálnû pozorujeme uloÏené ãasté partie souvrství, tvofienéve kterém ‰ikmo zvrstven˘mi pozorujeme pískovci. ãasté partie SouvrstvíLibní protéká potok Rokytka. Zde je jižtvofienév‰ak ‰ikmo jako zvrstven˘mi celek pod pískovci. úhlem Souvrství nûkolikajejísestupÀÛtok mohutnějšíse v‰ak sklání jako celek smûremnež mnohápod k severu,řeka známějšíhoúhlem tedy nûkolika hlub-‰ím stupÀÛ jména. partiím A sklání to kfiídového přesto, smûrem že mofie. k severu, jejímu Ve vzdálenostiprameni tedy hlub- je200 ‰ím odtud partiím aÏ sotva 600 kfiídového m 20 od km. okraje Rokytka mofie. plo‰iny Ve pramení vzdálenosti se jiÏ pod setkáváme200 vrchem aÏ 600 s Tehovem aÏ m ãtrnáct od okraje jihovýchodně metrÛ plo‰iny mocnou od se jiÏ Říčan polohokávámez dvou bûlohorsk˘ch malých s aÏ ãtrnáct pramenů opuk, metrÛ nad která mocnou chatovou se jinak polo-osa-naset-okrajích hou dou. bûlohorsk˘ch Zprvu plo‰iny teče úzkým vyskytuje opuk, lučním která jen v údolím, se úlomcích. jinak pak naKfiídové okrajích probíhá klikatým plo‰iny podloÏí vyskytuje tokem tvofieno k Nedvězům, jen jílovitû v úlomcích. zvûtral˘mKfiídové ordovikem podloÏí letenského je tvofieno a jílovitû libeÀského zvût-Kralovicíma do Běchovic. Zde začíná největšípražský rybník, Počernický. Do něho sesouvrství. ral˘m ordovikem Podle v˘sledkÛ letenského detailního a libeÀského vrtsouvrství.Podle v˘sledkÛ detailního vrt-264200 RokytkaMAGAZÍN MùSTSKÉ âÁSTI PRAHA 9200 MAGAZÍN MùSTSKÉ âÁSTI PRAHA 9Rokytka197 261197