Radek BERNARD , Jiří ŠICH

dspace.vsb.cz
  • No tags were found...

Radek BERNARD , Jiří ŠICH

Karel KUBEČKA 1RIZIKOVÁ ANALÝZA JAKO ALTERNATIVNÍ ROZHODOVACÍ METODARISK ANALYSIS AS ALTERNATIV DECISION METHODAbstractThe paper is oriented on practically usage of method UMRA (Universal Matrix ofRisk Analysis) at decision making at process for maintenance residential housinglocality Nová Osada, city Ostrava. The paper coming - out from practically example,which had been analysis for Office in Ostrava. The aimed was select acceptable housingfor redevelopment and prepare their mark of this buildings, because redevelopment isnot acceptably from reason economically and this qualification will be provide to housedemolishing.Key words: risk analysis, residential houseÚvodRozhodnout kvalifikovaně o stavebně technickém a statickém stavu objektu lzerŧzně z pohledu určitého stupně znalostí věci, tedy informací o pŗedmětné stavbě.Zatímco pŗesného výsledku lze docílit po zhotovení projektové dokumentace a návazněpak po vyhotovení poloņkového rozpočtu, orientační stanovisko mŧņe být výsledkemnapŗíklad vizuální prohlídky na místě samém. Platí pŗitom zásada, ņe pŗesné stanoviskoje z ekonomického pohledu velmi náročné. Provedení projektu a následně rozpočtu propŗípadnou sanaci objektu reprezentuje mimo jiné stavebně technický a statický prŧzkumdoprovázený provedením sond a laboratorních zkouńek vlastností a pevností stavebníhomateriálu. Naproti tomu „velmi levně― vyjde posouzení na základě prohlídky, kdy jeuplatněno zejména zkuńeností toho, kdo prohlídku (a následné vyhodnocení) provádí apozorovatelných prŧvodních znakŧ poruch stávajícího objektu.Jednou z univerzálních metod pouņívaných pro rozhodování je riziková analýza[1]. Jedná se o metodu, kterou podvědomě uņíváme v běņném kaņdodenním ņivotěvńichni – podle svého zaměŗení v rŧzných podobách a rŧzném rozsahu. Stavebnictvínení výjimkou, pŗičemņ pro vyhodnocení je pak volena vhodná metoda [1].V popisovaném pŗípadu se v zásadě jedná o metody SAFMEA (Statistická vícekriteriálníanalýza zpŧsobŧ a následkŧ poruch) nebo UMRA pracující pomocí univerzální maticerizikové analýzy. Za zmínku snad jeńtě stojí skutečnost, ņe oblast rizikové analýzy, jakosoučást rizikového inņenýrství, je nejvíce propracována v bankovnictví.Poţadavek na rozhodnutí o vhodnosti sanaceZadavatelem posudku, byl stanoven úkol poskytnout technický podklad prorozhodnutí o vhodnosti sanace skupiny objektŧ a současně vytipovat objekty, u kterýchsanace není ekonomicky odŧvodnitelná. Technický podklad je zde zvýrazněn proto, ņeotázka „vhodnosti― sanace se stává nejen částečně filozofickou otázkou, ale pŗedevńím jezatíņena subjektivním hlediskem s výjimkou technicky pŗesně definovatelnýchparametrŧ a těmi mohou být napŗíklad laboratorní zkouńky mechanicko fyzikálníchvlastností materiálŧ a následný statický výpočet s návazným ekonomickým vyčíslenímnákladŧ. Zde končí technické rozhodování a nastupuje subjektivní pohled na věc.1 Ing. Ph.D., VŃB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, L. Podéńtě 1875,708 33 Ostrava-Poruba, tel: +420 596 991 343, (+420 602 778 967), karel.kubecka@vsb.cz85


Víme, ņe technicky moņná sanace je v dneńní době pojem opravdu filozofický,neboť technicky je dnes moņné sanovat prakticky úplně vńechno, jakoukolikonstrukci, v jakýchkoli podmínkách a jakémkoli stavu. Vhodnost sanace je pak otázkoujakési „ceny― stavby nebo konstrukce a to napŗíklad ceny historické. Pak ovńemuvádíme, ņe cena historického díla je nevyčíslitelná a ani v tomto ohledu nemámek dispozici ņádné vodítko. U běņných staveb (ale i u staveb památkově chráněnýchmající nevyčíslitelnou hodnotu) jsme schopni sanaci (vlastní technicky popsatelnýproces sanace) vyjádŗit ekonomicky a to ve finančním objemu potŗebnému k provedenísanace. Toto známe jako pojem „ekonomicky pŗijatelné náklady―, nebo „ekonomickyodŧvodnitelné náklady―. Ovńem i zde se jedná o pojem do značné míry relativní, neboť„ekonomicky pŗijatelný― náklad je opět subjektivní pojem. Pro fandu (architekta –památkáŗe) je tato hladina zcela a mnohdy ŗádově jiná, neņ pro majitele staré rozpadajícíse usedlosti, který na místě staré stavby hodlá vybudovat zcela něco jiného a moderního.V tomto pŗípadě mŧņeme pouņít metodu, kterou vńichni vlastně dŧvěrně známea v kaņdodenním rozhodování pouņíváme v té nejjednoduńńí formě. V tomto se jedná o100% subjektivní pohled. Napŗíklad pŗi pŗecházení ruńné městské komunikacezvaņujeme, zda automobily v obou směrech jedou tak rychle, ņe stihneme pŗeběhnout naprotějńí chodník, zda uprostŗed nezakopneme a nespadneme pod blíņící se automobil,zda podpatek obuvi neuvízne v mezeŗe mezi kostkami dlaņby, zda nám nespadnou brýle,pro které se budeme muset vrátit, zda... a mnoho dalńích vlivŧ které více či méně mohoupŗipadnout do úvahy v pŗípadě rozhodování se, zda pŗeběhnout na protějńí stranu.Metoda „Univerzální matice rizikové analýzy“Metoda Univerzální matice rizikové analýzy je zaloņena na principu srovnávacílogicko-numerické analýzy hodnocení stupně (závaņnosti) nebezpečí pro pŗedmětnýŗeńený problém (projekt nebo jeho dílčí část) týmem expertŧ. Tým expertŧ hodnotíidentifikovanou část problému (projektu), který je vytýčen určitým nebezpečím –rizikem. Počet částí problému hodnocených týmem expertŧ je libovolná, pŗičemņ rŧzné(nebo i totoņné) části mohou být nezávisle ŗeńeny rŧznými expertními týmy s rŧznýmpočtem expertŧ.Cílem této expertní rizikové metody je s co největńí pŗesností poskytnoutinformaci o zdroji nebezpečí v návaznosti na dŧsledky jeho vzniku a pŗedpokládané míŗejeho výskytu, coņ pŗímo souvisí s ekonomickými ukazateli – v pŗípadě stavbys investičními náklady nebo finančními náklady na rekonstrukci (sanaci) objektu.Názorně je situaci moņno zobrazit jako schéma (viz Obr.1).Základem je tedy „tým expertŧ― vedený rizikovým analytikem, pŗípadně několiktýmŧ expertŧ na rŧzné nebo shodné oblasti dané problematiky.Tým expertŧ má několik členŧ, jejich počet je libovolný dle závaņnostiposuzované problematiky. Nejjednoduńńí varianta je, kdy tým expertŧ je sloņen z jedinéosoby, která je současně rizikovým analytikem (jak je popsáno výńe v pŗípadě, kdy seosoba rozhoduje zda pŗejít komunikaci...).86


Rizikový analytikTým expertů I.Tým expertů II.Obr 1 Týmy expertŧTým expertů III.Práce je rozdělena do dvou navazujících etap (Obr 2). Tyto jsou nazvány jakoUMRA.1 a UMRA.2. V první fázi (UMRA.1) se rizikový analytik seznámí s projektem,který má ŗídit a pro který má být provedená analýza rizika na základě definovanéhoaspektu (kvalitativně definovaného a vymezeného pohledu na projekt). Tímto aspektemmŧņe být napŗíklad „statická zpŧsobilost posuzovaných objektŧ―.Dále rizikový analytik seznámí experty expertního týmu s podstatou metody aúkolem metody v rizikové analýze, neboť experti jsou odborníci ve své profesi (v danémaspektu) neznalí podrobnosti hodnocení rizik. Osobou znalou je v tomto pŗípadě rizikovýanalytik. Experty je tedy nutno seznámit s minimem informací, coņ je význam segmentŧprojektu zvoleného aspektu včetně zásad členění, význam zdrojŧ nebezpečí včetně zásadčlenění nebezpečí a zejména pak se zpŧsobem vyplňování formuláŗe. Mŧņeme jejzjednoduńeně pŗirovnat k odbornému dotazníku. Otázky vyhodnocování jsou výhradněvěcí rizikového analytiky, úkolem experta je vyplnění formuláŗe.Segmenty projektu (ai, i=1, ..., na) mohou být na sobě existenčně nebo sekvenčnězávislé, nemohou být závislé fyzikálně. Nesmí obsahovat dalńí segmenty a nečlení se nadalńí dílčí segmenty [1].Naopak zdroje (bj, j=1, ..., nb) mohou být vzájemně na sobě závislé pouzeexistenčně a podobně jako segmenty se nečlení na dílčí zdroje a nesmí osahovat jinézdroje [1].Pŗíklad formuláŗe sestaveného rizikovým analytikem je uveden - Tab 1.Rizikový analytik nechá tým expertŧ pŗipomínkovat formuláŗ UMRA (doplnění odalńí segmenty nebo zdroje, pŗípadně zjednoduńení vypuńtěním některých segmentŧnebo zdrojŧ) a vyhotoví finální verzi formuláŗe UMRA. Pŗipomínkové ŗízení mŧņevýjimečně mít i několik opakování. Tímto krokem je ukončena první fáze (UMRA.1)analýzy rizika, kterou nazýváme „identifikace ohroņených segmentŧ a identifikacezdrojŧ nebezpečí― [1].Máme tedy definované segmenty (části hodnocené konstrukce nebo částihodnoceného projektu) i aspekty (to je jednotlivé fáze stavebního procesu ve kterých bymohlo dojít ke zvýńenému výskytu rizika, poruchy a následně kolapsu či ekonomickyneúměrné ztrátě.Riziková analýza pokračuje druhou fází (UMRA.2). Prvním krokem druhé fáze jeúprava stupnice závaņnosti nebezpečí Tab 2. Zpŧsob vyplnění expertníhoformuláŗe (Tab 1) pak pokračuje jednotlivými experty expertního týmu podle těchtopravidel s tím, ņe buňka zŧstane prázdná a nebo bude vyplněna: expert nedokáņe nebezpečí korektně hodnotitprázdná buňka ci,j87


současný souběh segmentu × zdroje není logicky moņnýbuňka ci,j současný souběh segmentu × zdroje je moņnýhodnotu Sv viz Tab 2prázdnábuňka ci,j obsahujeToto hodnocení je tŗístupňové. Expert prvoŗadě posoudí, zda je vŧbec schopenzaujmout k buňce ci,j (Tab 1) nějaké stanovisko. Ve druhé fázi expert kvalifikovaněrozhodne, zda je výskyt nebezpečí moņný, to znamená, zda v buňce ci,j je reálný souběhsegmentu a zdroje. Tŗetí fáze je kvantitativní odhad závaņnosti nebezpečí Sv, toznamená, ņe buňka ci,j obsahuje hodnotu Sv. Vyplněný formuláŗ (Tab 1) tvoŗí expertnímatici hodnot SvE.Rizikový analytikTým expertů I.Tým expertů II.Tým expertůIII.Expert n e,1 Expert n e,2 Expert n e,m UMRA 1Vytvoření stupnice závažnosti (váhy jednotlivých faktorů) S vUMRA 2Vyplnění expertních matic n e,1n e,mRizikový analytikVyhodnocení [1]Obr 2 Práce týmu expertŧ pŗi rizikové analýze88


Stav-tech.průzkumStatickývýpočetPD sanaceNáhradníbydleníDodavateléstav. pracíTechnickýdozorRealizaceizolacíRealizacenosných kcíDokonč. práceProjektAspektTab 1 Návrh formuláŗe UMRAObytné domy – Nová Osada, OstravaStatická způsobilost spodní stavby objektuZdroje nebezpečíSegmentyprojektuDeska stropunad 1.PP mezitrámy c 1,1 c 1,2 c 1,3 c 1,4 c 1,9Deska stropunad 1.PP vevetknutí c 2,1 c 2,2 c 2,9Trámy stropunad 1.PPVěnec avetknutí deskyBetonovéstěny suterénuKomínovátělesa vsuterénuOmítky stěn vsuterénuPodlaha 1.PP(mazanina) c 8,1 c 8,2Okenní otvory(sklepní okna)Izolacesuterénu(vodor. asvislé)Expert:BonifácExpert Datum: 32. února 1237Expert k (k=1, ...ne) vyplnil tedy expertní matici do buněk cijk, které tvoŗí stohyCij hodnot SvEijk. Některé hodnoty mohou být, jak je výńe uvedeno, nespecifikované(prázdná buňka).Pŗíklad vyplněného formuláŗe je dále uveden - Tab 3.89


Stav-tech.PrůzkumStatickývýpočetPD sanaceNáhradníbydleníDodavateléstav. pracíTechnickýdozorRealizaceizolacíRealizacenosných kcíDokonč. práceNebezpečíTab 2 Stupnice závaņnosti nebezpečí UMRA [1]Realizace nebezpečíStupeňzávažnostiSvnepatrnéNevyžaduje prakticky žádná opatření, nemá vliv na ceny,lhůty, lze ji zanedbat, přehlédnout 0maléstřednívelkéProjektAspektNepodstatný vliv na cenu nebo lhůtu, nevyžaduje vícenež běžnou opravu (objektu, nebo procesu) 1Vyžaduje zvýšené náklady na odstranění následků(vícenáklady a nebo z rozpočtové rezervy projektu),nemá vliv na lhůtu, zpravidla bez sankčních opatření(smluvních pokut a podobně) 2Vyžaduje zásadní změnu projektu, vysoké náklady nasanaci nebo změnu technologických postupů nebo lhůtyprojektu. Směřuje k uplatnění smluvních pokut a náhradyškody. Může mít za následek „ztrátu důvěryv organizaci“. 3Tab 3 Návrh formuláŗe UMRAObytné domy – Nová Osada, OstravaStatická způsobilost spodní stavby objektuZdroje nebezpečíSegmentyprojektuDeskastropu nad1.PP mezitrámy 0 0 1 2 2 1 2 1Deskastropu nad1.PP vevetknutí 1 0 1 2 2 1 2 1Trámystropu nad1.PP 1 0 1 2 2 1 2 1Věnec avetknutídesky 2 1 1 1 3 1 2 290


Betonovéstěnysuterénu 2 1 2 3 3 2 3 3 2Komínovátělesa vsuterénu 3 2 2 2 1 2 2Omítkystěn vsuterénu 0 0 0 0 0 1Podlaha1.PP(mazanina) 1 1 1 1 1 2 2Okenníotvory(sklepníokna) 1 0 1 1 2 1 3Izolacesuterénu(vodor. asvislé) 3 2 0 3 2 3 3Expert:BonifácExpert Datum: 32. února 1237Pro kaņdého experta lze stanovit (vypočítat) „individuální součinitel vnímánínebezpečí―PckSv___ijmaxSvEijknEact , kSvmax maximální hodnota závaņnosti nebezpečí (Tab 2 - Svmax = 3)___(1)symbol označuje skutečnost, ņe se neuplatní prázdné buňky expertnímatice.Pro experta k=1 (Tab 3) pak vychází z expertní matice (s deseti ŗádky a devítisloupci, to je s 90-ti hodnotami) součet závaņností:___ijcijk___10,9c10,9,1112Patnáct buněk z devadesáti zŧstalo nevyplněno (), 75 buněk má reálnoučíselnou hodnotu Sv v rozmezí jak uvádí Tab 2:91


PcknEact , knEact ,175Pro experta číslo 1 je individuální součinitel vnímání nebezpečí:Sv___ijmaxSvEijknEact , k311290 150,498Pokud expert provede analýzu pro několik srovnatelných projektŧ (napŗíkladněkolik shodných objektŧ), je moņno pro daného experta sestavit poŗadí projektŧ(objektŧ) a stanovit tak v pŗípadě hodnocení stávajících objektŧ poŗadí podlezachovalosti, náročnosti opravy, nebo statického či tavebně technického stavu.Tab. 4 součinitele vnímání nebezpečíexpertveličina tým1 2 3 4Součet Sv E 485 112 111 134 128Početaktivníchbuněk298 75 71 77 75Maximálnímožnéhodnocení894 225 213 231 225Pc t 0,543Pc k 0,498 0,521 0,58 0,569Pc t / Pc k 1,09 1,042 0,936 0,954Optimální je vyhodnocení týmu expertŧ pro hodnocené projekty (objekty), čímņdostaneme podstatně objektivnějńí hodnocení a tedy i poŗadí dle zvolených segmentŧa aspektŧ. Větńí tým expertŧ eliminuje subjektivní náhled jednotlivých členŧ expertníhotýmu, který hodnocení provádí.Vyhodnocení v pŗípadě, ņe expertní tým se skládá z více jak jednoho experta (k > 1)mŧņe vypadat (pro k = 4) napŗíklad následovně:Vnímání nebezpečí bylo nejniņńí u experta k = 1 a nejvyńńí u experta k = 3.Analogicky jako individuální součinitel vnímání nebezpečí lze stanovit „týmovýsoučinitel vnímání nebezpečí― pro stanovení součinitele expertního týmu.PctSv___ijkmaxSvEijkNEactENactn act , kPŗičemņ:k(3)Podle jednotlivých uvedených výsledkŧ Pck Tab. 4 se sestaví napŗíklad poŗadísanovaných objektŧ, ze kterého vyplývá který z objektŧ je nejvhodnějńí pro sanaci a(2)92


který z nich je určen k demolici. Pokud uvedené výsledky nepostačují, lze provést dalńíanalýzu [1] získaných výsledkŧ a nebo provést srovnání některou z dalńích metod,napŗíklad SAFMEA (Statistická vícekriteriální analýza zpŧsobŧ a následkŧ poruch) [1]Praktický postupV praktickém pŗípadě bylo provedeno hodnocení stávajících objektŧ s tím, ņebyly vybrány pŗeváņně kritéria se shodným stupně závaņnosti Sv, tedy se stejnou váhourŧzných kritérií.Objekty byly podrobeny vizuálnímu posouzení. Jednalo se o objekty uvedenév tabulce a na obrázku 4. Hodnocení je provedeno bodově.Vizuálně je posuzován kaņdý z 21 obytných domŧ. Posuzovány jsou zejménaznaky související se statickou zpŧsobilostí domu se zvláńtním zŗetelem na nosné stěny1.PP. Celkové hodnocení bez respektování váhy jednotlivých faktorŧ je uvedeno naobr. 5.Obr 3 Celkový pohled na bytový dŧm Stromovka 21/1438Poŗadí jednotlivých bytových domŧ co do zachovalosti konstrukce je znázorněnov tabulce na obr. 5, číslování domŧ je zŗejmé z obr. 4. Na základě tohoto poŗadí jeprovedena „korekce― pŗedstavující respektování vizuálního stavu konstrukcí stěn 1.PP.Je tŗeba zdŧraznit, ņe vizuální hodnocení nemusí být v souladu s dodatečně provedenýmměŗením pevnosti, a tedy se statickým stavem konstrukce.Je jen ekonomickým ukazatelem náročnosti pŗípadné opravy bez respektovánískutečného statického stavu. Tento je spolehlivě zjistitelný pouze a jen destruktivně.93


VADY STAVEBDrobnéHlavníKritickéVe fázi:PředprojektovéProjektovéPřípravy realizaceRealizačníUžívání a údržbaPod době plán. živ.VADYPORUCHYNáhléPostupnéVe výstavbě:BytovéObčanskéPrůmyslovéDopravníInženýrskéÚplnéČástečnéObr. 4 Posuzované objekty – červeně-riziková analýza, modŗe-laboratorní zkouńky94


Obr. 5 Celkový pohled na bytový dŧm Stromovka 21/1438Literatura[1] Tichý, M. (2006): Ovládání rizika, analýza a management. Praha 2006,vydavatelství C.H.Beck, ISBN: 80-7179-415-5[2] Kubečka, K., Krejsa, M. a Jonov, D. (2006): Rizika modelování nosnýchkonstrukcí stŗech. Mezinárodní konference Modelování v mechanice, VŃB-TUOstrava, Fakulta stavební, Katedra stavební mechaniky 1.-2. února 2006,ISBN 80-248-1035-2, strana 41.[3] Kubečka, K. (2006): Rizika staveb, Sympozjum Trwałořć Materiałów iKonstrukcji Budowlanych, ROCZNIKI INŻYNIERII BUDOWLANEJ –ZESZYT 6/2006, Komisja Inżynierii Budowlanej Oddział Polskiej AkademiiNauk w Katowicach. Kamień Řląski 20-22.06.2006 (bez ISBN)[4] Kubečka, K. (2006): Risks of Residential Buildings, Mezinárodní konferenceENHR, Ljubljana, Slovinsko, VII/2006.[5] Kubečka, K. (2007): Znalecký posudek ZP-285/2007 Posouzení bytových domŧStromovka 21/1438 a 23/1437, parc. č. 2542, k. ú. Slezská Ostrava, provedenídestruktivních zkouńek pevnosti betonŧ a zpracování posouzení stávajícího stavuokolních bytových domŧ vč. návrhu týkající se moņnosti rekonstrukce a jejíekonomické výhodnosti.95


[6] Kubečka, K., (2008): Riziková analýza jako alternativní rozhodovací metoda veznalecké praxi. XVII. Mezinárodní vědecká konference soudního inņenýrstvíBrno, 25.–26.1.2008. Sborník pŗíspěvkŧ XVII. Konference a CD. ISBN, 978-80-7204-491-7.96

More magazines by this user
Similar magazines