ného parta s prÛzkumu vozíkem a vyčistili v nedalek˘ch jsme jim LetÀanech, celý dvůr.provádûného Nejvíce nás zajímala krátce po bednárna válce Quidem a skladiště Zárubou,starých je sudů. kfiídové Tam podloÏí jsme tak nerovné. dlouho žebronili,až nám ze stovek staré a geologick˘ch už nesloužící vrtÛ, sudy prove-přene-Jak vypl˘vden˘chzde pfii projektování sídli‰tû, objevujíchali. Byly vždy dobře vysmolené, tak se prose v nûm údolní deprese a paleokorytazahloubená náš účel obzvláště aÏ o nûkolik hodily. Ze metrÛ, dvora ãasto i z písárnyjsme pfieplaven˘mi jim odvezli všechen jíly. odpad, ale i tenvyplnûnáNerovnosti nehořlavý. Nedalo tehdej‰ího se nic povrchu dělat, vždyť fungují samijako zaměstnanci nepropustná se našemu bariéra odvážení pro vody hořlavých prosakujícíodpadů – pískovcov˘m dřeva z výroby souvrstvím. sudů, starých Na kontakčeka jílÛ štoudví a pískovcÛ se zaschlými jsou zbytky vázány smůly, drobné alebe-pramenyi papíru zvyvûrajícíexpedice atfiebapísárnyu vysoãanské– dost bránili.estakády,ve StfiíÏkovské ulici ãi v rybníãkuSami si to mohli čas od času odvážet domůpod Kundratkou. V kanalizaãní ‰tole v ulicijako Nad deputát. Kundratkou Kdepak byl tenkrát odkryt něco silnû zahazo-zjílovatûl˘do povrch popelnic, podloÏního ty ani neexistovaly. ordovického Všechnohořlavé kter˘ se zužitkovalo metrovou v vrstvou domácnosti. ‰edého,souvrství,kaolinického Když jsme měli jílu plný pfiímo vozík, pfiecházel odvezli jsme do peruckéhoto s velkou souvrství slávou k svrchní Marešovům kfiídy, do aniÏ kůlny. ‰lo ur-siãit Další hranici výprava mezi byla zvûtralinov˘m do truhlárny plá‰tûm k panua pfieplaven˘mi jíly.Strakovi. Ten nás tu ale při této činnostiKfiídová sedimentace zaãíná peruck˘mivrstvami; moc rád neviděl. ty jsou vyvinuty Měl strach jako z ohně. ‰edé, Věděl, uhelnéže jílovce, když se nebo při slavnosti jako mûkké, náležitě na‰edlé rozparádíme,zapomeneme o promûnlivé na bezpečnostní mocnosti od zásady nû-jílovitépískovcekolika a můžeme decimetrÛ založit požár. do dvou Nejvíce metrÛ. měl Na obavy tutoz našeho polohu skákání bylo vázáno přes oheň, jiÏ popsané které přikazovalakfiídového odvěká tradice. uhlí v Nejednou oblasti mezi se Klíãovem stalo, žedob˘vánía kbelsk˘m leti‰tûm, ale podobn˘ geologick˘v˘voj má i oblast Strahova a Petfiína.děvčata v dlouhých plandavých sukních,jaké určovala tehdejší móda, nevyskočí nadProstfiedí v dobû usazování peruck˘ch vrstevoheň je dost nutné vysoko si pfiedstavit a plamen jako je může ploché zasáhnout.nedalekého Sám měl tři holky, pobfieÏí, a tak které věděl je své. v niÏ- Alezázemí‰ích přesto si polohách dal vždy říci tvofieno a mohli jsme mûlk˘mi se v jehosladkovodními odřezcích prohrabat. a brakick˘mi On schovával moãály každý porostl˘mijen trochu hustou upotřebitelný subtropickou kousek vegetací, dřeva, ať ve tokteré byla prkénka, se objevují lišty napfiíklad nebo trámky. mangrovy. Říkal, že Ve navy‰‰ích polohách (coÏ je podle dosavadníchstromě to dlouho roste, že stromy jsou něcoodkryvÛ právû oblast pod ulicí Na Vyhlídce)jako děti je přírody moãálovit˘ a že se v˘voj s každým redukován kouskem nebodřeva se musí vÛbec hospodárně nevyskytuje zacházet. a na ordovické Shoří prýpodloÏí rychle, ale nasedají roste dlouho. po tenké pfiechodovévrstvû Dalším pfiímo předmětem bílé pískovce našeho s kaolinick˘m zájmu byltmelem. dehtový papír, který jsme sháněli všude,Právû kde se na právě tyto stavělo „sladkovodní“ nebo opravovala pískovce, střecha.Toho jsme moc nepotřebovali, protožejakse dfiíve naz˘valy, je vázána hlavní ãást proseckéhopodzemí, a to v pásu sahajícím odvydával nepříjemný dým a o ten jsme mocKundratky aÏ do hloubûtínsk˘ch Hutí. Bílénestáli. perucké Jen jsme pískovce ho využívali dosahují k rozdělávání mocnostiãtyfi ohně. aÏ Slámu ‰esti metrÛ na podpal a mohou jsme pfiedstavovatnesměli používat,na to nás upozorňoval hlavně obecníjak strážník. pláÏov˘ Kdyby sediment, přihnal tak vítr, pfieplavené snadno by vátémohl písky zanést sedimentované někam do dálky v tûsném a požár soused-by byljiství hned. pobfieÏní linie.Tyto Když perucké nadešel pískovce náš den, již jsou odpoledne mûkké, jsme nejsouvyuÏitelné jako stavební kámen a nazahájili přípravu na večer. V okolí bylo jenvzduchu se pomûrnû rychle rozpadají.Men‰íněkolikkusymálosemíst,podlekterána‰ichse námpokusÛpro tentorozpadnouúčel hodila. jiÏ bûhem Nevýhodou nûkolika bylo, mûsícÛ, že vyvýšená napfiíkladmísta byla pfies porostlá zimu. stromy Jejich písek a holých je v‰ak míst, velmidaleka ãist˘, viditelných, dobfie vytfiídûn˘, jsme tu moc pÛsobí neměli. dobr˘m My,doestetick˘m Vysočanští, kteří dojmem. jsme tu Proto žili vlastně byly na v údolí, fiadûmíst jsme perucké využívali pískovce svahy k Proseku ãi jejich a rozpadlé Žižkovu,derivátykteré bylyvyuÏíványv pohledujakoodslévárenskéVysočan vidět,písky,ale‰tukové písky nebo pro v˘robu abrazníchz druhé strany již ne. To nám však nevadilo;vždyť pískovcÛ jsme slavnost je na fiadû pořádali stfiedoãesk˘chhlavně proãisticích prostfiedkÛ. Sedimentace peruck˘chlokalit Vysočaňáky. (typick˘ je tfieba Hostibejk u Kralup)K večeru zakonãena jsme ‰tûrãíkovou měli již na polohou, třech místech kterápřipravené ukazuje zásoby na mofiskou dříví: na transgresi, Máchalce, u tedy Klíčovaa nové, na Bumbálkově mohutnûj‰í vršku. mofiské Na záplavy. každémnástupTato místě ‰tûrãíková se scházívala poloha vždy je jiná velmi společnost. dobfie vyvinutana fiadû míst v proseckém podzemí,Na Bumbálkově vršku to byl jen malý oheň,ale také napfiíklad v lomu poblíÏ prosecképrotoževyhlídky.v blízkosti byly všude domky. Zde seV˘‰e shromáždili poloÏené ponejvíce pískovce i starší jsou lidi, hrubozrnné, kteří se tuménû s námi homogenní, bavili. Bývala ãasto tu hospoda, ‰ikmo zvrstvené tak se vyneslymají stoly charakteristickou a židle a ti starší narezlou v pohodlí barvu. mohlia¤adíme sledovat, je jak k tzv. se korycansk˘m tu mládež baví. vrstvám Ale jaká a povaÏujememohla být je zábava za sediment mládeže mûlkého před zvídavými mofie,tovezrakykterémdospělých?!hrály dÛleÏitouTak zde bylirolihlavněpfiíbfieÏníti nejmladší,kterým rodiče asistovali při zábavěproudy, jejichÏ smûry se bûhem dal‰ího v˘vojepobfieÏí mûnily a tím ovlivÀovaly zrnitosti při uhasínání sloÏení pískovcÛ ohně. a smûry jejich vnitfiníJiné laminace. to bylo na Klíčově. Tam se shromáždiliti nejstarší z našich vrstevníků. Mezi něTûÏba přicházeli i kbelští, hloubětínští a letňanštíRezavé přátelé. V korycanské některých letech pískovce tu hrála byly i hudba. ve vût-‰ím Vždyť mûfiítku na Klíčově tûÏeny byli jako v zahradní více ãi ménû restauraci kvalitníkámen pravdûpodobnû jiÏ od stfiedovûku,ale s jistotou nejménû od rokua vinárně hudebníci celý rok jako doma. Takse návštěvníci vinárny i s hudebníky přidali1695, kdy jsou na historické mapû Prosekak omladině zakresleny a byla dva tu velké i taneční lomy zábava. ve svahu poobou Ale stranách nás nejvíce prosecké zajímala návsi. filipojakubská Podle nálezunoc na mincí svahu byly nad lomy Máchalkou. zaloÏeny Zde zfiejmû jsme zakládalioheň 16. nad století. svahem Podobné, nad tratí. pomûrnû Byl vidětjiÏpoãátkemrozsáhlé v celých Vysočanech, lomy pokraãují a proto pfies sem Hloubûtín přicházeli doVinofie i ti, kteří a byli na dal‰í před tím místa u ohně na okrajích na Bumbálku.Sesedli jsme se tu jeden vedle druhéhokfiídov˘chplo‰in praÏské oblasti - v Praze 8a 9 napfiíklad na âertovû vr‰ku. Nûkterépodzemní kolem ohně. chodby, Vysočany napfiíklad nebyly moc v Krocínce velké, takãi jsme v Americe se tu skoro I, pokraãovaly všichni znali. v men‰ím Zábava mû-pakplynula bez nějakého ostychu. Výjimečněsem přicházeli také někteří lidé z Proseka,kteří by sem do míst, která jinak byla střeženoudoménou vysočanských kluků, nikdyjindy nepřišli. Tentokrát to však byloněco jiného, nevraživosti odpadly. U ohněse zpívalo, vyprávělo, a když už dohořívala nebyl tak vysoký, tak se přes něj skákalo.Proč? Věřilo se, že oheň nás očistí od všehošpatného, co v nás je. Nejen v povahách, alei v těle. Že nám spálí všechny nemoci.Jak oheň slábl, houstla noc. Bylo stáleméně skály vidět, - Moãálka ale to nám nevadilo. SpíšeProsecképrávě naopak. Byla to příležitost, kteroufiítku jsme dlouho i do korycanského očekávali. Během souvrství. chvíle Na jsme korycanskéjiž nebyli v pískovce takovém nasedají houfu jako zelené na začátku, glaukonitickéale pomalu jílovce jsme se a vzdalovali páskované od souvrství lidí i ohně. jílovcÛA jen ve téÏ dvojicích. zvané „kanafas“. Bûlohorskéopuky Během se objevují roku se vyvinula jako souvislé náklonnost polohy mezi aÏnejménûmladými lidmi.nûkolikVždyťdesítekjsme semetrÛdokonaleod okrajÛplo‰in. Ve star˘ch lomech na území Se-znali.Celý rok jsme tu žili všichni pohromadě.verního Mûsta se vesmûs tûÏila opuka.K Vysočany Proseku byly se mÛÏe jedna vztahovat velká rodina. zápis A neurãitûmladí lokalizovan˘ jsme teď nemuseli k ·ilbochu, jen tj. postávat ke Ztracené předmyvartû vrátky mezi nebo Libní pod okénkem a Prosekem, toho, a datovan˘ kdo námrokem byl milý 1795. a blízký, Îádn˘ ale mohli dfiívûj‰í jsme údaj se vzájemnědívat i kdyÏ hlouběji men‰í do očí. ãást I chodbic ve tmě jsme mÛÏe viděli b˘tneníznám,star‰í. záblesky v očích svých protějšků.TûÏba na Proseku probíhala bûhem celého19. století a podle pamûtníkÛ skonãi-Když oheň uhasl, rozcházeli jsme se k domovům.aÏ po první Ještě dlouho svûtové jsme válce, se kdy loučili jiÏ neby-a paklala jsme v˘razná se vzájemně a poskytovala vyprovázeli spí‰ pfiíleÏitostnoudo tmy. Tenkrátbylo místním pouličních nezamûstnan˘m. světel jen poskrovnu. Prosecképrácipodzemí Šli jsme tmou, struãnû většinou zmiÀuje po Filip dvojicích. Poãta Pro vesv˘ch někoho Geologick˘ch z nás to byl krok vycházkách do pozdějšího manželství...okolí (1897). Dále jej uvádí A. Ji-praÏskéroutek(1927) v knize Obec Prosek. VeTenkrát jsme si více než dnes všímali20. letech nav‰tûvuje podzemní prostoryhvězdné oblohy. Obloha byla tmavší, nebylav Hloubûtínû Popelka Bilianová a Jaroslavrušena Petrbok, světly města, kter˘ se a bylo ze své proto funkce vidět konzervátorahvězd než pfiimlouvá dnes. Tenkrát jiÏ poãátkem bylo samozřejmé, 20. letvíceminulého že jsme dovedli století vyjmenovat za jejich památkovouvšechna souhvězdí.Věděli a zpfiístupnûní. jsme, kdy, Poté v publikuje kterou roční prv-ochranuní, dobu byÈ je struãn˘ na kterém vûdeck˘ místě to popis či ono nejprve souhvězdí; znám˘které geograf z nich Josef vidíme Kunsk˘ jen v aÏ zimě v roce nebo 1940 v létě… a ponûm Václav Král v roce 1958. Mezitím sePodle otáčení oblohy kolem Polárky, jak sepodzemím zab˘vá nûkolik novinov˘chzpráv, natočila napfiíklad oj Velkého v roce vozu, 1909 jsme mûlo dovedli b˘t v jednhadovatchodbû, noční podle čas. Znali popisu jsme odpovídajícípohyb měsíceod-Americe po obloze I, v objeveno průběhu skladi‰tû dne i měsíce lupiãÛ. a dovedli Tepr-jsme podle jeho polohy taky odhadovat čas.ve Dnešní zámûr mládež vybudovat o tom už Severní moc neví. Mûsto Ani pfiiná- nemá‰í takovou novou možnost obsáhlou k pozorování vlnu zájmu noční o zdej‰í oblohy,jakou jsme Pozornost měli my. je Obloha je‰tû oÏivena je stále pro-pře-podzemí.padem zářená jinými na Krocínce světly, hvězd a na Kundratce moc vidět není v roce1965 i petfiínsk˘m sesuvem ve stejnéma dnešní mládež má spoustu jiných zájmůroce. Objevují se znaãnû zveliãené povûstia příležitostío poddolováník vyžití.celéhoDoba jeProsekapřetechnizovaná.Už táhnoucích ani ten zpěv se není aÏ na tak Jen‰tejn jemný a do něžný, Sta-a chodbácréjako Boleslavi. byl dřív. Ani o přírodu už mládež nemátakový zájem, jako jsme měli my. Kolik myPrÛzkum jsme uměli rozeznat stromů a rostlin a kolikoni dnes. prosecké My jsme plo‰iny rozeznali byly snad velmi všech-ná-Podélkladnû ny ptáky, vrtány kteří clony u nás asi žili. metr Dnešní od sebe mládež vzdálen˘chvrtÛ a ‰achtou bylo otevfieno pod-tomá horší, vždyť například vrabce, chocholoušenebo koroptve ‰tola aÏ či podél křepelky ulice nemají Na ani Vyzemíu Ameriky I. Odtud dál smûrovalaprÛzkumnáhlídce. možnost Tato v přírodě grandiózní spatřit. A akce doba nebyla zálesáctví nikdya trampingu souhrnnû už vyhodnocena, zanikla. Dnes se ãást příroda materiálÛvyužívá, byla kdežto staÏena my jako jsme tajná se s a ní postupnû sžívali. Byli sejenpoztrácela. jsme v ní doma Moãálka a cítili jsme byla s mapována ní. dokonceTenkrát nûkolikrát, to tam ale ale vypadalo vût‰ina map trochu je jinak dnesnedostupná. Jen díky ‰Èastné náhodû byloautorovi této práce pfiedáno nûkoliknež dnes. Vůbec celé Vysočany byly jiné.Vždyť jsme byli zemědělská vesnice. Všudedokola byla ale pole v˘znamného a místo dřívějších podzemního viniclistÛ dobov˘ch map Moãálky a Krocínky odutajeného,badatele ovocné sady Ladislava nebo alespoň Hrdliãky, louky kter˘ a pastviska. jako geofyzikKaždý kousek proslul půdy akcemi byl v dokonale Hitlerovû využíván. Orlímhnízdû, Kdejaký podzemí zatravněný PraÏského kousek prázdného hradu, na místase vždy Karl‰tejnû, důkladně vyžínal. ve ·tûchovicích Pokosená tráva, i jin-Vy-‰ehradû,de, pokud a Proseku se hned se nezkrmila, v 60. letech sušila intenzivnû se na zimu. vûnoval.V každém stavení bylo nějaké to hospodářskézvíře, podzemní a proto chodby, nic nesmělo ale přijít ãetné nazmar. lÛmkyHlavním problémem v˘stavby Proseka nebylya Proto nejménû i při zakládání dvû drobné ohňů cihelny, jsme museli které na bylymyslet. jiÏ bûhem Nejen první aby se republiky nic nezapálilo, zaváÏeny ale aby od-topadky, se nikde takÏe zbytečně hrozilo nepošlapala selektivní tráva, sesedání i kdyžzákladÛ. to místo Proto nikomu byla nepatřilo. valná ãást Tenkrát sídli‰tû jsme nákladnûměli vyvinutý postavena jakýsi na vnitřní ro‰tech cit pro a pol‰táfiích hospodařenía nikoho z nás by ani nenapadlo třebaze zhutnûného ‰tûrku. V 60. aÏ 80. letechbylo prosecké podzemí pomûrnû dobfie známojeskyÀáfiÛm a místním obyvatelÛm,zbytečně šlápnout „do úrody“, jak se tenkrátzejména říkalo. Věřili hochÛm, jsme, že na každým jejichÏ vzpomínky šlápnutím do jemoÏné osení zašlápneme dodnes ãasto krajíc narazit. chleba. Každým vytrženýmpodzemí drnem Moãálky trávy bude a celá některý Krocínka králíkâástbyly hladovět. je‰tû Ale v 60. něco letech jiného vylity bylo betonem. to, čemu Po seneustál˘ch říká polní pych. propadech Když jsme kanalizace si odnesli bylo něco v letechz cizího 1987 pole, aÏ co 1989 jsme využitkovali pfiikroãeno – k buď raÏbû pro270 m dlouhé kanalizaãní ‰toly táhnoucísebe, nebo pro zvířectvo – tak to nám nepřipadalonávrh nesprávné. autora raÏena Vždyť se ruãnû, to nezničilo, aby nedo-alese pod ulicí Nad Kundratkou. ·tola bylanacházelo užilo. k otfiesÛm, a posléze vylita beto-Miroslav Kuranda198 254 RokytkaMAGAZÍN MùSTSKÉ âÁSTI PRAHA 9199 255
KULTURAGONG8. 4. pondělí 17:30Přednáška PhDr. Marty FOUČKOVÉ9. 4. úterý 19:00Petr Žaloudek: Zabijte Macbetha– černá tragikomedie s detektivnízápletkou a hádankou pro diváka.Pro toho, kdo uhodne, kdo je vrah, jepřipravena hodnotná výhra.Absolventské představení studentůGymnázia bratří Čapků. Výtěžekz představení studenti věnují seniorůmLDN FN Motol.10. 4. středa 19:00Posezení u cimbálu– pořádá Slovácký krúžek v Praze11. 4. čtvrtek 19:30Malá scénaČerná hodinka – Šporkovo trio a hosté12. 4. pátek 19:30Divadlo AHA!W. Shakespeare: VEČER TŘÍKRÁLOVÝaneb COKOLI CHCETEPřeklad: J. Josek; dramaturgie: M. Pokorný;výprava: M. Roszkopfová; hudba:T. Alferi; výroba kostýmů: M. Stichová;produkce: S. Takáčová. Hrají: M. Mazal,K. Nohýnek, J. Stich, Z. Velen j.h.,V. Hadraba, J. Škvrna j.h, J. Slánskýj.h., P. Zeman-Bečková, N. Topinková,V. Stasiowská. Režie a úprava textu:V. Herajtová16. 4. úterý 19:30HOP TROP – koncert17. 4. středa 19:30Jazz klub GongHARLEMANIA18. 4. čtvrtek 19:30RADŮZA s kapelou22. 4. pondělí 17:00Galahorčice – slavnostní vyhlášenícen II. ročníku literární soutěže proděti a mládež na téma: Proč se rajčečervená?23. 4. úterý 19:30SPIRITUÁL KVINTET – koncert25. 4. čtvrtek 19:30Malá scénaIGOR ŠEBOŠansony, na které nezapomenete...!Šansoniér, herec a divadelní autor, kterémuvěří každé slovo <strong>Praha</strong>, Bratislavai Varšava, je hostem scenáristy a textařeP. Cmírala a agentury ART>A
Change language