12.07.2015 Views

Náhled ročenky v .pdf je ke stažení zde - Jizersko-ještědský horský ...

Náhled ročenky v .pdf je ke stažení zde - Jizersko-ještědský horský ...

Náhled ročenky v .pdf je ke stažení zde - Jizersko-ještědský horský ...

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Sám pan hrabě přispěl částkou 500 korun,frýdlantská spořitelna poskytla dar ve výši200 K a továrník Oskar Klinger jun. věnovaldokonce 2 500 K.Rok nato podpořilo pro<strong>je</strong>kt i c. k. ministerstvopráce. Na podzim roku 1913 takmohly začít na sáňkařské dráze první práce,avšak pro nepřízeň počasí se podařilo upravitpouhých 500 metrů. Dozor a celkovévedení převzal revírník Otto Kinzel. V roce1915 byla na sáňkařské dráze prostavěnasuma 2 046 korun a 38 haléřů.Začátek sáňkařské dráhy byl nyní u takzvané třetí lavičky. Bylo však dohodnuto, žezbytek turistické stezky, vedoucí od místaSchwarzer Busch (Černý les) až na temenohory Smrku, bude upraven později. Ve zprávěz roku 1916 se uvádí, že celkové výda<strong>je</strong> nasáňkařskou dráhu činily 2 699,86 K. Po dě -kování obdrželi všichni sponzoři.Dnes si samozřejmě pod pojmem sáňkařskádráha vybavíme něco úplně jiného.O tom, jak tehdy trať vypadala, si můžemeučinit představu z dopisu Ernsta Bec<strong>ke</strong>ra, častéhonávštěvníka Smrku a znalce Jizerských hor. Poté, co si během <strong>je</strong>dné neděle dráhu sámvyzkoušel, napsal svému příteli: „Nepředstavuj si pod slovy sáňkařská dráha rovnou, širokoua pevně udusanou cestu, po které se dá bez námahy s<strong>je</strong>t. Setkáš se tu s polámanýmikmeny, vysokými závě<strong>je</strong>mi, hlubokými dírami, strmými zledovatělými plotnami.“Nicméně i na dalších místech severní části Jizerských hor byly již v provozu podobnésáňkářské dráhy. Sáňkovalo se ne<strong>je</strong>n ze Smědavy do Bílého Potoka, od Štolpišského mostudo Ferdinandova, od Francouzských kamenů do Libverdy, z Jizerského Stohu do Flins -bergu, ale i na dalších lesních cestách v Jizerských horách. Nešlo většinou o žádné závodění,ale především o zábavu a potěšení návštěvníků.Rozvoj lyžařského sportuVyfotit synka před „zimní krajinou“v ateliéru bylo patrně přáním rodičůVětší rozvoj lyžování nastal na české straně hor až po skončení první světové války. V tédobě začali místní truhláři vyrábět lyže z jasanového dřeva. Jeden z novoměstských, sámdobrý lyžař, si opatřil vynikající hikorové dřevo, které <strong>je</strong> ne<strong>je</strong>n pevné a pružné, ale navícnesa<strong>je</strong> vodu. Z něho vyráběl lyže. Takové lyže si dobře pamatuji, neboť <strong>je</strong> vyrobil i mémuotci a já sám jsem na nich <strong>je</strong>ště v padesátých letech minulého století lyžoval.Zá<strong>je</strong>m o lyžování rostl a lidé podnikali čím dál častěji delší lyžařské túry. Na Smědavu,Jizerku či na Velkou Jizeru nebo k samotě Kammhäuser (Polana Izerska). Na Smrku rádi41

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!