příručka hodnocení životního prostředí - CENIA, česká informační ...

cenia.cz
  • No tags were found...

příručka hodnocení životního prostředí - CENIA, česká informační ...

08/01/2013OUVRIER VOIRIE / MACHINISTE (H/F)OREYEREFERENCE: Le Forem 1193554Informations générales :Nombre de postes demandés : 1Catégorie de métier :Secteur d'activité :Lieu(x) de travail :Votre fonction :Ouvrier de voirie (Paveur)Travaux de construction• OREYEWAREMME [ARRONDISSEMENT]Vous réalisez tout ou partie des ouvrages liés à laconstruction ou à la réfection de routes, chaussées(enrobés, ...), voies ferrés et de leurs dépendances(bordures, trottoirs, caniveaux,...) selon les règles desécurité.Vous conduisez des engins de travaux publics.Profil du candidat :Expérience(s) professionnelle(s) :Permis de conduire :Métier : :Ouvrier de voirie (Paveur)Secteur : :Travaux de constructionDescription : :Vous avez 5 ans d'expérience en tant qu'ouvrier de voirie.De plus, vous avez de l'expérience soit de la conduite depoids lourds, soit de l'expérience en tant que machiniste.Les 3 expériences réunies sont un sérieux atout.Durée : :60 mois• [C+E] Permis C avec remorque > 750 kgType :Régime de travail :Type :Temps plein de jourIntérimaireContactNom de l'entreprise :KONVERT INTERIM WALLONIEPage 1


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ01ÚVODHodnocení životního prostředí vytváří přidanou hodnotu k empiricky zjištěným výsledkůmmonitoringu tím, že informace o životním prostředí podává v souvislostech s příčinami,následky a aktuálními či plánovanými opatřeními. Hodnocení životního prostředí nenísamostatnou problematikou a má smysl pouze tehdy, jestliže je začleněno do procesuvytváření politiky.Vzhledem k tomu, že je životní prostředí ovlivňováno nejen přírodními procesy, alei lidskou činností, zabývat se jeho hodnocením znamená zabývat se komplexností našichčinností a jejich vzájemných interakcí jak mezi sebou, tak i s přírodním prostředím. Totokomplexní chápání je důležité z toho důvodu, že vyřešením jednoho problému můžemezpůsobit problém jiný – např. prosazování biomasy pro zelenější palivo znamená intenzifikacizemědělství s negativními následky pro kvalitu vod v řekách, biodiverzitu a potravinovýtrh. Budeme-li tedy uvažovat v intencích jednotlivých odvětví či se zabývatsložkami životního prostředí odděleně, nikdy problémy zcela nevyřešíme.V této příručce prezentujeme ucelenou metodiku pro průřezové hodnocení životníhoprostředí.V kapitole 2 se budeme zabývat využitím indikátorů jako základního nástroje pro hodnoceníživotního prostředí, a jejich tzv. DPSIR systémem pro posouzení interakcí mezi životnímprostředím a člověkem. Kapitola 3 zasazuje výsledky hodnocení do rámcetvorby, aktualizace a implementace politiky. V kapitole 4 se věnujeme metodámk hodnocení politik. V závěru této příručky stručně popíšeme institucionální zázemíhodnocení životního prostředí v současné době a záměry do budoucnosti.| 4 |


02 2INDIKÁTORY: IDENTIFIKACE A POPIS PROBLÉMŮInformace o životním prostředí jsou k dispozici ve velkém objemu a komplexnosti. Prosnížení komplexnosti a systematizování dostupných informací je možné použít metodikuindikátorů. Indikátor je nástroj, který popisuje pozitivní nebo negativní trendyv souhrnné formě a jeho klíčovou funkcí je sdělit krátkou a jasnou zprávu srozumitelnýmzpůsobem. Indikátor zmenšuje komplexnost, zaměřuje se na relevantní aspekty a jeobrazem neustále se měnící situace, což je přesně to, co potřebujeme pro zodpovězeníklíčových politických otázek. Právě toto činí indikátor zásadním nástrojem hodnoceníživotního prostředí.2.1/ SYSTÉM INDIKÁTORŮ A KLASIFIKACEKaždý indikátor by měl být klasifikován podle typologie (A–E), která určuje, jakou informaciindikátor poskytuje. Většina v současnosti používaných indikátorů jsou indikátoryúrovně A (tzv. deskriptivní), které však nejsou dostatečným podkladem pro rozhodovánía tvorbu politiky.ÚROVEŇ A – INDIKÁTORY POPISNÉ: „Co se děje s životním prostředím?”2Popisují stav jednotlivých složek životního prostředí (např. znečištění ovzduší prašnýmičásticemi).ÚROVEŇ B – INDIKÁTORY POKROKU A PLNĚNÍ: „Jdeme správnou cestou?“2Popisují, zdali vývoj stavu životního prostředí je v souladu se stanovenými cíli (např.plnění Národních emisních stropů pro jednotlivé škodliviny).ÚROVEŇ C – INDIKÁTORY ÚČINNOSTI: „Dochází zavedením opatření ke snížení škod?”2Vyhodnocují efektivitu určitého regulačního zásahu (např. vliv výše poplatků za ukládáníodpadu na celkový objem odpadu uloženého na skládky).| 5 |


2Obr. 1: Model DPSIRODEZVAnapř.:zdravotní stavobyvatel,defoliace lesůHNACÍ SÍLYnapř.:úprava legislativyzavedení poplatkůDOPADnapř.: ekonomicképodmínky, životní stylobyvatelnapř.: kvalita vodníchtoků, kvalita ovzdušíTLAKYnapř.:emisez dopravy,z elektrárenSTAVKromě indikátorů představujících jednotlivé části modelu DPSIR jsou možné také určitékombinace pro popis dynamických vztahů mezi složkami řetězce DPSIR.Indikátory ekologické efektivity (D P) – Popisují zvýšení ekologické účinnostipotlačením vazeb ekonomických aktivit na zátěže životního prostředí.| 7 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ02Indikátory ekologické zátěže (P S) – Tyto indikátory popisují reakce přírodníhosystému na antropogenní zátěže. Znalost chování složek životního prostředí ovlivňovanýchčlověkem může být užitečná pro modelování současných a budoucích změn ve stavuživotního prostředí.Indikátory dopadu (S I) – Cílem těchto indikátorů je například kvantifikace dopadůznečištění na zdraví. Jejich smyslem je také přispět k výběru nejvhodnějšího indikátorustavu, který by sloužil jako varovný signál pro posuzování rizik pro lidské zdraví a ekosystémy.2.3/ ZÁKLADNÍ SADA INDIKÁTORŮIndikátory je možné konstruovat v různých stupních agregace (podrobnosti, složitosti)– od komplexních, které odpovídají na zásadní politické otázky (např.: Zlepšuje se kvalitapovrchových vod v ČR?) po velmi specifické, týkajících se třeba různých kontaminantůvod či jednotlivých lokalit. Indikátory tak tvoří hierarchický systém, kde indikátorvyšší hierarchické úrovně (více agregovaný) je možné popsat několika indikátoryúrovně nižší.Pro podporu politického procesu je nejlépe využitelná menší sada vysoce agregovaných,politicky relevantních a snadno interpretovatelných indikátorů. Tato sada by mělaumožnit odpovědět na klíčové otázky Státní politiky životního prostředí (SPŽP). Jejímsmyslem je poskytnout kvalitní podklady pro politické rozhodování, zejména pokud jdeo stanovení priorit a opatření, prostřednictvím kterých budou tyto priority realizovány.Sada by navíc měla poskytnout odpovědi na klíčové otázky na evropské či mezinárodníúrovni týkající se životního prostředí a udržitelného rozvoje. Všechny tyto požadavkypodtrhují potřebu mít flexibilní sadu indikátorů, která reaguje na aktuální problémy.Existují mezinárodně přijaté a osvědčené koncepce, kterými je možné se při tvorbězákladní sady indikátorů inspirovat. Platí, že není vhodné vytvářet „národní indikátory“,které nejsou kompatibilní s žádnou z mezinárodně přijatých indikátorových sad, a tov zájmu standardizace a zajištění podkladů pro mezinárodní srovnání.| 8 |


2CSI EEA – Základní sada indikátorů Evropské agentury pro životní prostředí(celkem 37)2Odráží 6 relevantních témat EU.2Je neustále aktualizována a doplňována.2Je k dispozici on-line.Klíčové indikátory UNECE (Evropská hospodářská komise OSN)(celkem 36 pro východní Evropu)2Odrážejí nevyřešené problémy životního prostředí východní Evropy, které jižnejsou prioritami v EU.KIS Umweltbundesamt – Základní sada indikátorů Spolkového úřadu pro životníprostředí2Odráží potřeby EU vztahující se ke čtyřem hlavním tématům.2Je dobrým příkladem pro on-line prezentaci přístupu DPSIR.Jaký je účel používání základní sady indikátorů při hodnocení životního prostředí?Získat klíčové informace relevantní pro politiku a poskytnout tak podklady pro sledováníjejí efektivity a k jejímu dalšímu zpřesňování a aktualizaci.Je základní sada indikátorů stanovená navždy?Samozřejmě, že ne. Základní sada indikátorů je flexibilní a závisí na otázkách politikya skutečném vývoji v oblasti životního prostředí. Jakmile vyvstanou nové otázky v politice,nebo se objeví nové problémy týkající se životního prostředí, měly by být do základnísady přidány nové vhodné indikátory. Obdobně mohou být indikátory ze základní sadyvyjmuty.| 9 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ02Základní sada může být také doplněna o indikátory hodnotící dopad implementace politikya efektivnost nástrojů politiky.Co se stane s ostatními informacemi o životním prostředí?Všechna dostupná data o životním prostředí uložená v databázích jsou důležitým podpůrnýmmateriálem pro další a podrobnější interpretaci a hodnocení základní sady indikátorů(například pro vyhodnocení faktorů, které způsobují určitý trend indikátoru).Platí, že všechna spolehlivá data a informace jsou potřebné, záleží na tom, pro kohoinformace připravujeme a za jakým účelem.2.4./ METODIKA TVORBY A VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ2.4.1/ Výběr indikátorůIndikátory se vybírají podle své politické relevance (relevance pro klíčové otázky politiky),technické relevance (kvalita a dostupnost dat používaných pro výpočet indikátoru)a praktické relevance (personální a finanční náročnost zpracování indikátoru, poměrinvestice–zisk)Při vytváření sady indikátorů by měla být použita následující kritéria:21. Politická relevance. Do jaké míry je indikátor relevantní k aktuálním politickým otázkám.Toto kritérium je kontrolováno vůči stanoveným cílům v dokumentech národnía mezinárodní politiky.22. Pokrok ve vztahu k úkolům. Toto kritérium je relevantní tam, kde byly stanovenykvantitativní nebo kvalitativní cíle (např. limity pro znečišťování ovzduší).23. Dostupná a rutinně shromažďovaná data. Toto kritérium podporuje racionalizacitoků dat a zajišťuje, že indikátor bude možno pravidelně aktualizovat.24. Prostorové a časové pokrytí. Je žádoucí, aby podkladová data byla dostupná pro celéhodnocené území (geografické pokrytí) a v co nejdelších (a pokud možno homogenních)časových řadách.| 10 |


225. Reprezentativnost dat. Jde o standardizaci dat pro mezinárodní srovnání. Evropskáagentura pro životní prostředí proto se zeměmi spolupracuje, aby získala všeobecnýpřehled o zdrojích dat používaných pro výpočet indikátorů a metodikách používanýchpro porovnání (benchmarking).26. Pochopitelnost indikátorů. Toto kritérium se zaměřuje na jasnou definici indikátorua správné hodnocení a prezentaci.27. Přesně popsaná a kvalitní metodika. Konstrukce indikátoru by měla být přesněpopsána a doplněna patřičnými vědeckými odkazy. Je pravděpodobnější, že totokritérium bude splněno, pokud se podobný indikátor používá také v jiných indikátorovýchsadách na mezinárodní úrovni.28. Prioritní otázky politiky. Toto kritérium se používá, aby bylo zajištěno, že indikátorymapují národní a mezinárodní priority. Prioritní otázky by také měly vytvářet rámecpro základní sadu jako celek, měly by být základem pro rovnováhu napříč základnísadou a podporovat její pravidelnou aktualizaci.V souladu s těmito pravidly by indikátory měly:2odpovídat zájmům cílové skupiny;2být srozumitelné a dostupné;2být snadno interpretovatelné;2podporovat následné kroky;2být reprezentativní pro daný problém nebo oblast;2ukazovat vývoj v odpovídajícím časovém intervalu (období, ve kterém semohou změny projevit);2být doprovázeny referenční hodnotou pro porovnání změn v čase;2být doprovázeny vysvětlením příčin, které způsobují trendy;2být porovnatelné s jinými indikátory, které popisují podobné oblasti, odvětvínebo činnosti;2být vědecky odůvodněné;2být založeny na správných statistikách.| 11 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ022.4.2./ Vyhodnocení indikátorůPro potřeby elektronické (např. on-line na webových stránkách) či tištěné prezentaceindikátorů (např. Zpráva o životním prostředí) je třeba pro každý indikátor (ze základnísady či jakékoliv jiné sady) zpracovat specifikaci indikátoru (tzv. fact-sheet, informačnílist obsahující metadata) a vlastní vyhodnocení indikátoru. Specifikace indikátoru byměla zůstat po delší dobu stabilní, aby byla zajištěna srovnatelnost získaných výsledkův delších časových řadách, naopak vyhodnocení se aktualizuje v předem dané periodě,nejčastěji po roce. Specifikace i vyhodnocení indikátoru má pevně stanovenou strukturu,uvedenou v následujícím textu, kterou je třeba se řídit.a) Specifikace indikátoru – informační listy indikátorůIndikátory by měly mít kvalitní zdrojová data a přesně popsanou metodiku. Pouze tehdy,když sdělíme uživatelům, proč a jak jsme došli ke svým výsledkům, budou moci porozumětnašim úvahám a podporovat a přijmout tak naše rady. Proto se snažíme ukázat celoucestu informace od výchozích předpokladů přes volbu dat a indikátorů, měření údajů,kompilaci, výpočet, statistiky a hodnocení až po výsledek, který nám umožní dát určitédoporučení. Důležitou součástí tohoto otevřeného přístupu je zmínit nejistoty v získávánía sběru dat, statistikách a hodnocení samotném.Specifikace indikátoru by měla být zpracována v následující struktuře:Definice indikátoru2Název2Jednotky (počet, oblast, objem, podíl změny, podíl z celku, ...)2Kontext a úkoly politiky2Odkaz na politiku a historii2Hlavní politické cíle (i převzaté z EU) a legislativní ustanovení ve vztahu k indikátoruOtázky politiky2 Otázky odvozené z úkolů nebo cílů (klíčové politické otázky – např.: Snižuje seznečištění ovzduší z dopravy?)| 12 |


2Metodika2Způsob výpočtu indikátoru z primárních dat (např. souhrn, statistiky…)2Způsoby řešení nedostupných dat či nehomogenity časových řad(např. jiný datový zdroj, homogenizace, interpolace…)2OdkazySpecifikace dat2Forma2Zdroje dat2Postupy ověření platnosti/verifikace2Období aktualizaceNejistoty2Homogenita a kompletnost časových řad, sledování slabých stránek atd.2Způsoby verifikace a validace datDalší práce2Jak by tento indikátor měl být dále rozvíjen – např. vypracování metodiky,zvýšení relevance pro politikuVšeobecná metadata2Odpovědnost za zpracování a datový zdroj2Kód základní sady indikátorů2Identifikace verze2První návrh byl vytvořen2Datum poslední aktualizace vyhodnocení2Kategorie DPSIR2Typologie (A–E)2Související témata| 13 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ02Odůvodnění2Zdůvodnění volby indikátoru2Právní reference a požadavky2Vědecké reference2Vazby na jiné indikátorové sadyVšechna tato metadata mají uživateli zajistit maximální možnou transparentnost vznikuindikátoru a tím i větší vypovídací schopnost. Pro ty, kteří indikátor zpracovávajía vyhodnocují, jsou metadata a specifikace nutné pro vyhodnocení spolehlivosti a relativníváhy indikátoru.b) Vyhodnocení indikátoruVyhodnocení by mělo být založeno na třech základních pilířích:2a. Klíčová politická otázka vztahující se k indikátoru2b. Klíčové sdělení, vyplývající z indikátoru, které má vazbu na politickou otázku2c. Odůvodnění klíčového sdělení pomocí grafických prvků (grafy, mapy, schémata)a vysvětlujícího textu. Odůvodnění by mělo být stručné a výstižné.Postup vyhodnocení indikátorů je podrobněji uveden v následující kapitole 3.| 14 |


03 2POSTUP HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍHodnocení životního prostředí by mělo být politicky relevantní a poukazovat na klíčovéa aktuální problémy. Výsledkem hodnocení jsou klíčová sdělení pro tvůrce politiky a prosubjekty s rozhodovací pravomocí. Indikátory jsou základním nástrojem pro hodnocení.Praktické hodnocení může být rozděleno do několika kroků:21. Definování klíčových otázek politiky22. Volba vhodných indikátorů ze základní sady23. Hodnocení vývoje indikátoru, odkaz na trend, plnění cílů, vývoj apod.24. Vysvětlení výsledku hodnocení s použitím modelu DPSIR a jiných dat a indikátorů,je-li to nutné25. Formulování klíčového politicky relevantního sdělení, které odpovídá napolitickou otázku, návrh opatření a odpovědností26. Odůvodnění sdělení pomocí grafů, tabulek a vysvětlujícího strukturovanéhotextu3.1/ KLÍČOVÉ OTÁZKY POLITIKYKlíčové otázky politiky reflektují aktuální problémy oblasti, které se daná politika týká.Jestliže nejsou výslovně formulovány, mohou být odvozeny z cílů a úkolů v politice uvedených.Jinými zdroji politických otázek jsou národní a mezinárodní závazky, dohodya smlouvy a samozřejmě zákonné povinnosti.Politické otázky by se měly týkat těchto témat:2Jaký je současný stav životního prostředí?2Jaké jsou nedostatky?2Co je způsobuje?2Jaká opatření se musejí podniknout a jaké budou mít dopady?| 15 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ03Kde můžeme hledat politické otázky v oblasti životního prostředí?2Státní politika životního prostředí (SPŽP)2jiné národní politiky (např. surovinová politika, státní energetická politika,strategie udržitelného rozvoje, plány odpadového hospodářství, národní lesnickýprogram,...)2směrnice ES a mezinárodní dohody (směrnice o klimatických změnách, biodiverzitě,čistém ovzduší,...)2vládní usnesení3.2/ KLÍČOVÁ SDĚLENÍ POLITIKYVýsledek hodnocení by měl umožnit formulovat klíčové sdělení a) vztahující seke klíčové otázce politiky nebo b) vyjadřující „nový problém“, který vedek „novým“ otázkám.Případ a) vyžaduje předem jasně formulované otázky a je silně svázán na příslušnýpolitický dokument (např. Státní politiku životního prostředí). Klíčovésdělení by mělo podporovat volbu vhodných opatření a stanovení priorit.Případ b) vyžaduje zkušenosti a vědecké znalosti pro rozpoznání nových vzájemnýchvztahů či problémů, které by mohly iniciovat další otázky politiky.| 16 |


23.3/ HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – POSTUP KROK ZA KROKEM2Vyhledání klíčových otázek politiky2Volba nebo vytvoření indikátoru2Hledání vztahů, vazeb, korelací2Formulování hypotézy (např. znečištění ovzduší PM10 – souvislost se zdravímobyvatelstva)2Sestavení modelu DPSIR s hypotézou2Získání datových podkladů2Vypočítání indikátorů2Zhodnocení výsledků: odvolání se na trend, vývoj, souvislosti2Zhodnocení důsledků za použití přístupu DPSIR (např. problém biopaliva)2Formulování klíčového sdělení politiky2Komunikace klíčového sdělení: text, graf, příklady2Poskytnutí politického poradenství – návrh opatření| 17 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ04HODNOCENÍ POLITIKProč hodnotíme environmentální aspekty sektorových politik? Každé odvětví si definujevlastní cíle a úkoly, aby prosazovalo své zájmy. V zájmu naplňování principů trvalé udržitelnostia opatření definovaných ve Státní politice životního prostředí je nezbytné, abypolitiky byly navzájem provázány, a tedy aby realizace jedné (například Dopravní politiky)nenarušovala naplňování druhé (SPŽP). Odpovědnost za dopady na životní prostředíse tímto mechanismem přenáší i na tvůrce sektorových politik.Procesní řetězec pro hodnocení politikyObr. 2: Ex-ante a ex-post hodnocení v cyklu politikyEx-AnteEx-PostSTANOVENÍAGENDYFORMULACEPOLITIKYROZHODOVÁNÍIMPLEMENTACEPOLITIKYHODNOCENÍPOLITIKYIdentifikováníproblémůNávrhpolitickýchřešeníUrčení cílůa nástrojůpolitikyVýstupy /dopady/výsledkypolitikyPolitické,právní,administrativnípřezkoumání| 18 |


2Vyhodnocení politiky používá množství výzkumných metod pro systematický výzkumefektivity politických zásahů a jejich dopadů do environmentální i socioekonomickéoblasti. Vyhodnocení může být buď formativní (jeho funkce spočívá i v ovlivnění, „formování“politického procesu) nebo souhrnné (ex-ante nebo ex-post). Schéma procesutvorby a vyhodnocování politiky je uvedeno na obr. 2.Formativní vyhodnocení se většinou zaměřuje na proces a ptá se, jak, proč a za jakýchpodmínek zásah do politiky bude či nebude fungovat. Zvažuje, zda jsou původní cíle stálerelevantní a hodnotí současné výsledky a účinky. Využívá přímou vazbu na implementaci,a může tak zlepšit kvalitu probíhajících opatření. Umožňuje „náskok“ při sběru faktů propřípravu nových opatření.Souhrnné vyhodnocení se zaměřuje na účinky politických opatření. Ptá se na jeho dopadyv souvislosti s výsledky pro ty, kteří jimi jsou ovlivněni. Je to důležité pro odhad účinků,pokud jde o původní cíle nebo porovnání účinků s těmi, ke kterým by pravděpodobnědošlo, kdyby byl zvolen alternativní přístup.Ex-ante hodnocení podporuje přípravu nových návrhů politiky nebo těch, které podléhajíperiodické aktualizaci. Ptá se, zda jsou navržená opatření vhodná a proveditelná. Zvažujealternativní scénáře, posuzuje efektivitu nákladů, přičemž staví na faktech z dřívějšíchvyhodnocení. Dobrá ex-ante hodnocení zvyšují efektivitu realizace politiky.Ex-post hodnocení pokrývá celé období působnosti politiky, přičemž zvažuje předevšímvýsledky, dopady, efektivitu a účinnost opatření. Používá se pro hodnocení úspěšnostipolitiky a pro podporu její aktualizace a zpřesňování.Způsoby hodnocení politikyPolitický cyklus a použití jednotlivých kategorií nástrojů hodnocení politiky v rámci něhoje zobrazeno na následujícím obrázku (obr. 3).| 19 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ04Obr. 3: Role metod hodnocení politiky v politickém procesuEX-POSTSoulad s cíliDOPADVýsledekVýstupVstupNADŘAZENÉ CÍLELEGISLATIVAIMPLEMENTACESTRATEGIEEX-POSTImplementacepolitikyInstitucionálnínástrojeEkonomickénástrojeNÁSTROJECÍLE A ZÁMĚRYPOLITIKYEX-ANTEÚčinnostMapovánípolitikyPřímé výdajeProsazováníRegulačnínástrojeSnadnostimplementaceV rámci rozhodovacích procesů se provádí ex-ante hodnocení, které posuzuje variantnířešení a jeho budoucí dopady před přijetím a implementací dané politiky (strategie). Proex-post (tedy po implementaci politiky) se používá tzv. mapování (předběžné posouzení)politiky, podrobnější ex-post vyhodnocení a vyhodnocení souladu konečného (průběžného)stavu se stanovenými cíli (indikátory souladu).| 20 |


24.1./ MAPOVÁNÍ POLITIKYMapování politiky (předběžné, rámcové zhodnocení) může být prováděno (minimálně)s dvojím účelem: Za prvé je užitečné „zmapovat“ politiku ve vztahu ke skutečnému stavua dynamice životního prostředí při posuzování efektivnosti opatření SPŽP, a dále je třebaposoudit, zdali jsou sektorové politiky a strategie konzistentní s opatřeními a cíli SPŽP.Zkoumání samotné Státní politiky životního prostředí (SPŽP) zahrnuje odpovědi nanásledující otázky.2Splňuje politika globální (nadřazené) cíle (tj. závazky související se změnamiklimatu, udržitelným rozvojem, rozvojovými cíli tisíciletí apod.)?2Odráží politika související politické cíle (tj. vytvoření pobídek pro udržitelnouspotřebu a výrobu, zlepšení zdraví osob, ochranu přírody)?2Odráží politika skutečné hrozby (tj. znečištění ovzduší prašnými částicemi,změny klimatu, znečištění ovzduší)?Obvyklý postup mapování (rámcového vyhodnocení) je následující:21. Přiřazení indikátorů k jednotlivým opatřením22. Vyhodnocení indikátorů s ohledem na stav a časovou dynamiku23. Prezentace výsledků doplněná o grafickou interpretaci24. Závěry a doporučení pro politikuMapování politiky se též používá pro posouzení environmentálních aspektů sektorovýchpolitik. Za tímto účelem řešíme klíčové environmentální aspekty politik jiných odvětví,identifikujeme indikátory s nimi spojené a přiřazujeme je indikátorům životního prostředí.Tento způsob umožňuje odpovědět na otázky:2Existuje účinná integrace environmentálních aspektů do sektorových politik(požadovaná např. u Cardiffského procesu)?2Je politika v souladu se SPŽP?| 21 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ04Níže je uveden příklad koncepčních dokumentů České republiky, jejichž posouzeníz hlediska environmentálních vlivů je významné.2Strategie hospodářského růstu2Strategie udržitelného rozvoje2Státní energetická politika2Národní akční plán zdraví a životního prostředí2Plány odpadového hospodářství2Surovinová politika2Národní lesnický program2Státní program pro ochranu přírody a krajiny2Národní strategický plán pro oblast rybářství pro období 2007–20132Koncepce politiky vodního hospodářství Ministerstva zemědělství4.2/ EX-ANTE HODNOCENÍEx-ante hodnocení se provádí před implementací strategií. V této metodice nehodnotímestrategie samotné, ale nástroje zvolené k jejich implementaci.Základní metodiku lze rozdělit do tří kroků:2a) Vytvoření skupiny hodnotících kritérií (a přiřazení váhy k jednotlivým kritériím)2b) Volba vhodné kombinace potenciálních nástrojů politiky2c) Posouzení každé skupiny nástrojů politiky na základě hodnotících kritériíK hodnocení by měla být použita uvedená kritéria, jejichž výčet není v žádném případěúplný nebo neměnný. Kritéria by měla být uzpůsobena potřebám tvůrců politiky a jejichnalezení je základním krokem při hodnocení politiky. Volba kritérií by měla být podpořenakonzultacemi s odborníky a zainteresovanými stranami.| 22 |


2A. VNÍMÁNÍ EFEKTIVNOSTIHledání strategií, které jsou efektivní při řešení problémů v krátkodobém a střednědobémhorizontu.B. EFEKTIVITA PLNĚNÍ CÍLŮVolba strategií, které zajistí efektivní, spolehlivé a reálné dosažení sledovaných cílů.C. SNADNOST IMPLEMENTACEHledání strategií, které se relativně snadno implementují a nevyžadují významné změnystávajících technologických a manažerských systémů.D. NEJMENŠÍ FINANČNÍ NÁKLADYJsou upřednostňovány strategie, které vyžadují pro dosažení žádoucího výsledkunejmenší finanční vstupy (z veřejného i soukromého sektoru).E. ROBUSTNOST A FLEXIBILITAJsou upřednostňovány strategie, které si uchovávají relativní účinnost v celé řadě hospodářskýcha technologických podmínek.F. MAKROEKONOMICKÉ DOPADYStrategie by měly být srovnatelné s takovými cíli, jako je podpora ekonomického růstua stabilizace inflace.G. ASPEKTY ROVNOSTIDopad strategie na jednotlivé skupiny obyvatel (etnické, ekonomické apod.) by měl býtvyrovnaný.H. EKOLOGICKÉ DOPADYHledání strategií, které mají nejmenší dopad na životní prostředí.I. EKONOMICKÁ ÚČINNOSTHledání strategií, které jsou ekonomicky efektivní z pohledu nákladů na realizacia výsledných efektů.| 23 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ04Pro ilustraci použití navrhované metodiky je na následujících řádcích popsáno šest alternativníchstrategií pro nakládání s pevným komunálním odpadem. Přestože tytostrategie nejsou zcela vyčerpávající (například opatření pro vzdělání a informovanostnejsou zvažovány, protože z jejich povahy vyplývá, že se jedná o dodatečná opatření), lzeje považovat za dostatečně různorodé pro příklad, jak metodika hodnocení funguje.První zvažovanou variantou (S1) je volné poskytování kapacit pro ukládání odpadu bezpobídek (požadavků) na recyklaci. Druhá a třetí strategie spočívá v recyklaci na základěpředpisu (S2) a finančních pobídek (S3). Aby počet strategií hodnocených v tomto dokumentunepřesáhl rozumnou míru, předpokládá se, že S2 a S3 jsou u nerecyklovanéhomateriálu kombinovány s volným odvozem odpadu na skládku. Čtvrtá strategie uplatňujepoplatky na základě objemu odpadu odvezeného na skládky (S4). Tyto poplatky se vztahujína široké spektrum odpadů. Pátá zvažovaná strategie spočívá v bezplatné likvidaci vespalovnách a tedy s energetickým využitím odpadu (S5), zatímco poslední strategie (S6)kombinuje S5 s poplatky u vybraných produktů za odpady zpracované ve spalovnách.| 24 |


2Obr. 4: Posouzení implementačních strategií;Modelový příklad pro strategii hospodaření s pevným komunálním odpademSTRATEGIEKRITÉRIUM S1 S2 S3 S4 S5 S6Krátkodobá efektivita G G G G F/G GSoulad s cíli G P F F G FSnadnost implementace G P P F G FNejmenší finanční náklady F P/F F G P/F P/FRobustnost a flexibilita F F P G F GMakroekonomické dopady F F F P/F F P/FAspekty rovnosti P G G G P GDlouhodobé ekologické dopady P/F P/F P/F F F F/GEkonomická účinnost P F F F P FKLÍČ KE KLASIFIKACI:P Špatná (neatraktivní aspekt)F Ucházející (neutrální nebo průměrně přijatelné)G Dobrá(strategie je jednoznačně atraktivní)P/F Přechodná (např. špatná až ucházející)STRATEGIES1 Volné ukládání na skládkyS2 S1 plus povinná recyklaceS3 S1 plus finanční pobídky pro recyklaciS4 Poplatky za odpad s ukládáním na skládkyS5 Volné spalováníS6 Spalování s poplatky za vybrané produkty| 25 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ04Na obr. 3 je přehled hodnocení jednotlivých variant strategií na základě uvedenýchkritérií. Strategie byly ohodnoceny na základě jednoduché třístupňové stupnice:„dobrá“, „ucházející“ a „špatná“.V některých případech byla použita přechodná klasifikace (např. „ucházející až dobrá“),která naznačuje nejistotu související s konkrétními podmínkami, za kterých by mohla býtdaná strategie uplatněna. Domníváme se, že i tento typ hodnocení poskytuje celkemužitečnou představu o procesu volby strategie.Pravidlem je, že počet použitých kritérií by měl být co nejmenší (výsledky viz obr. 5).Pouze ty strategie, které získají u daného kritéria alespoň průměrné hodnocení (např.„ucházející“) s ohledem na „třídící kritéria“, postupují do hodnocení pomocí dalšíchkritérií. To celý proces zjednodušuje, ale může také omezit vypovídací hodnotu výsledků.| 26 |


2Obr. 5: Třídění při hodnocení strategií, zbývají pouze strategie 1 a 4STRATEGIEKRITÉRIUM S1 S2 S3 S4 S5 S6Krátkodobá efektivita G G G G F/G GSoulad s cíli G P F F G FPrimární třídění 3 - 3 3 3 3Snadnost implementace G P F G FNejmenší finanční náklady F F G P/F P/FSekundární třídění 3 3Robustnost/flexibilita F GMakroekonomický dopad F P/FAspekty rovnosti P GDlouhodobé ekologické dopady P/F FEkonomická účinnost P FKLÍČ KE KLASIFIKACI:P Špatná (neatraktivní aspekt)F Ucházející (neutrální nebo průměrně přijatelné)G Dobrá(strategie je jednoznačně atraktivní)P/F Přechodná (např. špatná až ucházející)Pro postoupení do další fáze je nutné dosáhnout hodnocení ucházející nebo dobrá.Porovnáme-li strategie 1 a 4, vidíme, že systém volného ukládání odpadu je vhodný dlenaplňování cílových hodnot (kritérium shody se stanovenými cíli) a snadnosti implementace.Skládka s poplatky za uložení (S4) je hodnocena jako lepší na základě nejmenšíchfinančních nákladů, flexibility, dlouhodobých ekologických dopadů a ekonomickéúčinnosti.| 27 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ044.3/ EX-POST HODNOCENÍEx-post hodnocení poskytuje informaci o tom, do jaké míry a za jakých okolností (např.nákladů) jsou cíle příslušné politiky naplňovány. Je efektivním nástrojem pro průběžnouaktualizaci, zpřesňování a zvyšování efektivnosti politiky. Jedním ze způsobů ex-posthodnocení je hodnocení efektivity nástrojů.Různé nástroje lze uspořádat do tabulky a posoudit samostatně pomocí bodového hodnoceníod 0 (neimplementováno) do 6 (plně implementováno).Obr. 6: Příklad bodového hodnocení implementaceNÁSTROJE BODOVÉ HODNOCENÍ BODOVÉ HODNOCENÍ CELKOVÝ POČETIMPLEMENTACE NÁSTROJE BODŮEkonomickéPoplatky 5Finanční náhrada 4Dotace 6Daně 3DobrovolnéEko-značení 5Čistší produkce 4EMAS 3Dobrovolné dohody 24,53,54| 28 |


Obr. 6 znázorňuje výslednou tabulku bodového hodnocení pro dvě skupiny nástrojů.Výsledné bodové hodnocení poskytuje pomocí jediného čísla informaci o míře implementacezkoumaného nástroje. Je třeba zdůraznit, že je posuzován pouze úspěch implementacepříslušného nástroje (např. zavedení poplatků za znečišťování), nikoli dopad nástroje napožadovaný výsledek nebo cíl politiky (např. pokles znečištění).Existuje také možnost použít metodu ex-ante hodnocení i pro ex-post hodnocení. Všechnykroky jsou uvedené v tabulce obsahující hodnotící kritéria. Použitá kritéria by měla býtkonzistentní s kritérii použitými pro hodnocení nástrojů. Hodnocení lze provést narůzných úrovních – je aplikovatelné na úroveň jednotlivých činností, na úroveň akčníchplánů a na úroveň cílů politiky. Jak jsme nastínili u ex-ante hodnocení, nastavenísprávných kritérií je pro výsledek zásadní. To také ukazuje hlavní nedostatek této metody– není v žádném případě objektivní, protože závisí na výběru kritérií, jejich relativnímpořadí a hierarchii a samozřejmě také na subjektivním posouzení každého kritéria.Z tohoto důvodu by mělo být prováděno transparentním způsobem se zapojením co největšíhopočtu zainteresovaných subjektů.4.4./ INDIKÁTORY SOULADU S POLITICKÝMI CÍLIPomocí indikátorů shody (souladu) se sleduje vývoj ukazatelů stavu a zátěží životníhoprostředí s ohledem na stanovené cíle – tedy zdali se k cíli (za pomoci současnýchopatření) přibližujeme (je reálné ho naplnit) či nikoliv. Metoda je vhodná k posouzeníefektivity legislativy, programů a strategií. Pomocí těchto indikátorů se sleduje chováníregulovaných subjektů v reakci na regulační požadavky tak, aby byly v souladu se zákonya předpisy. Indikátory shody jsou součástí hodnocení dopadu regulace (RIA), procesu,který je povinný pro všechny členské státy EU při zavádění nových právních předpisů.| 29 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ05CENTRUM HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V CENIACENIA ustavila Centrum hodnocení životního prostředí jako proces.2Přístup bere v úvahu průřezovou povahu hodnocení životního prostředí.2Přístup je flexibilní. Hodnocení životního prostředí může být později integrovánodo organizační struktury, která reflektuje prioritní úkoly agentury. Pokudse produkty Centra hodnocení životního prostředí stanou hlavním úkolemCENIA, může organizace vytvořit speciální organizační jednotku: Centrum hodnoceníživotního prostředí.2Přístup vyděluje hodnocení životního prostředí od ostatních struktur – procesyhodnocení životního prostředí jsou nezávislé na jakékoliv organizační forměa staví na kompetencích (lidech). Proto lze hodnocení životního prostředí provádětbez ohledu na institucionální uspořádání resortu.2Způsob fungování CENIA by se měl změnit od vykonávání úkolů k aktivnímurozvoji zákaznických služeb a produktů, od administrativního způsobuk obchodnímu přístupu.Tato příručka jasně dokazuje, že hodnocení životního prostředí je proces zahrnujícímnoho zainteresovaných stran z různých institucí a na různých úrovních. CENIA zaujímáklíčové postavení jako koordinátor procesů hodnocení životního prostředí a hlavníservisní organizace Ministerstva životního prostředí v oblasti environmentálních informací.Potřebuje však silnou podporu nejen od poskytovatelů dat, ale také ze stranyenvironmentálně orientovaných médií a odborníků z jednotlivých resortů, přírodovědcůa sociologů, ekonomů a nevládních organizací, a to na národní i mezinárodní úrovni.| 30 |


2Obr. 7: Vytváření sítí je klíčové pro úspěch CENIA v oblasti hodnocení životního prostředí a poradní činnosti propolitikuHGACFBDEZa účelem efektivního plnění úkolu průřezového hodnocení životního prostředí vytvoříCENIA národní a mezinárodní síť odborníků a institucí. Tato síť bude vytvořena a aktivněudržována pomocí formálních i neformálních kontaktů zaměstnanců CENIA. Krátkodobýmcílem vytvoření sítě je sledování aktuálního politického vývoje a směrů, nejnovějšíchvědeckých, technických a politických výsledků pro tvorbu publikací a poradní činnost propolitiku.Dlouhodobým cílem je vytvořit z CENIA klíčovou instituci v oblasti hodnocení životníhoprostředí, která by byla schopna utvářet cíle politiky a přispívat k jejich realizaci.| 31 |


PŘÍRUČKA HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ05Mezi produkty Centra hodnocení životního prostředí bude patřit:21. Poskytování informačních služeb (elektronická média)2a. Aktualizace a optimalizace databází, geoinformací a metadat2b. V případě potřeby rozšíření o další data a témata22. Aplikace hodnotících metod2a. Průřezové hodnocení životního prostředí2b. Hodnocení politik2c. Prognózy a scénáře2d. Cost-benefit analýzy23. Tvorba zpráv a publikací o životním prostředí pro různé cílové skupiny2a. Statistická ročenka životního prostředí ČR (ve spolupráci s Českýmstatistickým úřadem)2b. Zpráva o životním prostředí ČR2c. Shrnutí Zprávy o životním prostředí ČR2d. Signální zprávy, stručné informace o aktuálních problémech24. Poradenství v oblasti politiky2a. Identifikace řešení pro stávající a nově vznikající nedostatky a problémy2b. Definování reálných (dosažitelných) kvalitativních cílů životníhoprostředí2c. Návrhy vhodných opatření k dosažení těchto cílů2d. Vyhodnocování environmentálních aspektů sektorových politika strategií (Cardiffský proces)2e. Zhodnocení provedených opatření (ex-post zhodnocení implementace)na životní prostředí2f. Poskytování podkladů pro aktualizaci SPŽP| 32 |

More magazines by this user
Similar magazines