Views
2 years ago

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

o z h o v o rmuseli

o z h o v o rmuseli prohlašovat: Zrušte MPG! Ale proč by to dělali,když jim MPG přináší slávu.Vedla se v Německu vůbec někdy taková diskuse?Domnívám se, že ne. V Německu mají a vždy měliambici být na špici. Mají nobelisty a nepřipouštějí, žeby nebyli nejlepší nebo se o to alespoň nesnažili. Zrušitto hlavní, co jim přináší slávu – to by rovnou mohliříct: Spáchejme sebevraždu.Ještě k rozdílu MPI a univerzit. Německé univerzitymají různé možnosti, ale také musejí hodně vyučovat,a když chtějí získat postdoktorandy, musí žádato peníze, jejichž hlavním zdrojem jsou DFG (DeutscheForschungsgemeinschaft – Německá společnost provýzkum) a DAAD (Deutscher Akademischer Austauschdienst– Německá akademická výměnná služba)– s oběma má AV ČR dohody). Jde v podstatěo grantové agentury orientované více na lidi. Pokudna německé univerzitě dostanete peníze na postdoktoranda,zpravidla může u vás pracovat tři roky. Cose týče stability financování, je na tom v současnostiNěmecko patrně z evropských zemí nejlépe.Evropská komise se snaží podporovat výzkuma kvalitní vzdělávání. My umíme v Česku poskytnoutzázemí pro růst odborníků, ale s jejich uplatněnímuž si rady nevíme.Já jsem shodou okolností vedoucí pražského uzluceloevropské astronomické sítě, která po čtyři rokyfinančně zabezpečovala asi 30 postdoktorandůa Ph.D. studentů. Tato síť nyní končí a nastává bojo postdoky, kteří jsou velice dobří. Jenže většinaz nich půjde do USA, protože my nemáme co jim jakoalternativu financí z EU nabídnout.akademickýbulletinSpočívá hlavní chyba na naší straně?Ano. V rámci zmíněné sítě u nás tři roky pracoval jedenz postdoktorandů, kterému já teď nemohu nabídnoutvíc než velmi omezené finanční prostředky napouhý rok. Není divu, že ho přetáhnou do Mnichova,kde mu nabízejí pět let s trojnásobným ohodnocením.Jsme přátelé a naše spolupráce byla velmi produktivní,nicméně nabízené podmínky jsou nesrovnatelné.Hlavním výdobytkem je tedy síť kontaktů, známostímezi lidmi, kteří dokáží produkovat špičkovou vědu.V kontaktech je obrovská síla a my se snažíme je udržet,ale bude to těžké.Řekli jsme si, že v Německu funguje univerzitníprostředí i akademický výzkum. U nás dnes podheslem ekonomizace veškerého provozu zaznívajíhlasy, aby se sloučil všechen výzkum do vysokýchškol nebo aby se zrušila Akademie, která údajněfunguje podle sovětského vzoru. Navíc prý vesvětě podobné instituce neexistují. Přitom sousedéhned za hranicemi tento model úspěšně využívají.ab22V Německu se výzkum na univerzitách dělá také.Většinou ale v institucích jiných. Myslím, že naši lidéjsou mateni a inspirováni Velkou Británií, kde fungujeúplně jiný model – „Top ten universities“ – Oxford,Cambridge, UCL a další. Občas zaznívá, že bychomu nás měli založit „research“ univerzity. Není to špatnéprostředí, může být velmi produktivní a působív něm mladí lidé. K tomu máme ale velmi daleko. Nedovedusi tento model představit v současném českémsystému, kde jsou univerzity financovány jinaknež Akademie a kde jsou ovládány často velmi konzervativnímiakademickými senáty, které nepřipustípříliš mnoho změn. Situace na univerzitách v ČR jezakonzervovaná, protože se do univerzitních akademickýchsenátů dostali demokratickým procesem lidé,kteří tam už byli. Dalo by se to nazvat oligarchickýmchováním, tento pojem v astronomii také známe.Kdo dřív zabere prostor, nikoho jiného do něj nepustí.I kdyby se Akademie rozpustila, nelze čekat změnyve vedení kateder na univerzitách, není to prázdnýprostor. Změna je velmi obtížná a je otázkou, jestlije vůbec dobrá.Kdybychom si představili Evropu jako oblohua zkusili ji rozdělit na souhvězdí univerzitníhovýzkumu a souhvězdí akademického výzkumupodle podobnosti Německu nebo Británii, našlaby se další uskupení?Mezi Německem a Anglií leží Francie, bohatý stát,který výzkum bohatě podporuje. Jejich CNRS se soustavouústavů je analogií Akademie věd. Vedle tohozde také existuje Francouzská akademie založená zaLudvíka XIV., která je obdobou naší Učené společnostis tou výjimkou, že má v Paříži vlastní budovu.Podobně jako nyní v Česku se v určité době veFrancii vyrojilo množství regionálních univerzit. Je jichvíce než 100 a mají různou úroveň, často velmi špatnou.Prezident Nicolas Sarkozy se snažil, aby se univerzityspojily do větších celků a byly více propojeny s výzkumemCNRS. Nevím, do jaké míry se tento plán zdařil.Ke hvězdným uskupením bych mohl přiřadit infrastruktury,tzn. nadnárodní panevropská zařízení, kteráse také zabývají výzkumem – CERN, ESO, ESA, EMBLnebo menší infrastruktury nastavené na mezinárodníúroveň, jako je Soleil v Saclay u Paříže anebo Diamondv Oxfordshire (UK), což jsou národní zařízení, kterávšak daleko přesahují národní rámec. Např. ESO je placeno14 státy. V porovnání stojí od univerzit ještě dálnež MPI. Lidé si neuvědomují, že infrastruktura, která jevysoce kvalitní, excelentní, je nástroj, jejž musí používatmnoho dalších lidí z vědecké komunity, ale ona samasebe nepoužívá. Nelze si myslet, že vstupem např.do ESO získala česká astronomie takové zázemí, že užnení třeba ji více podporovat. Je to asi, jako kdybychomsi pořídili úžasný dalekohled, ale neměli nikoho, kdo byjej dokázal používat. Infrastruktury mají sloužit existujícíkomunitě, aby mohla provádět špičkovou vědu.

To znamená, že můžeme sdílet infrastrukturu,ale hlavně na ní musíme pracovat.Ano, to je také nebezpečí v diskusi o ELI nebo dalšíchvelkých infrastrukturách, které se mají budovatu nás. Velice podstatné je, aby tím neskončilo všechnoostatní. Postrádalo by smysl, kdybychom postavilizařízení a neměli naše vědce, kteří by zařízenísmysluplně používali. Tak bychom se stali pouhýmservisem pro vědce odjinud.Hodně se mluví o skandinávských zemích,o tamní podpoře výzkumu a vědy. Kam bysteSkandinávii zařadil?Finská akademie věd a Švédská akademie věd jsouučené společnosti; sbor akademiků, kteří vládnou velkýmipenězi a rozdělují je institucím i jednotlivcům narealizaci jejich projektů. Je to zvláštní model, kombinaceučené společnosti s grantovou agenturou. Myslímsi, že se stala chyba, když u nás ovládl grantovéagentury pouhý mechanismus rozdělování peněz, kterýmá s učeností velmi málo společného. Učenci přecejen umí rozdělit prostředky nejspravedlivěji – a tak tozůstalo ve Finsku a Švédsku.Pane profesore, předsedáte Radě pro zahraničnístyky AV ČR. Jaké odbory se v Akademii zabývajízahraničím?Po reformě zjara loňského roku vznikl sjednocenímdřívějšího Zahraničního odboru a Odboru evropské integraceOdbor mezinárodní spolupráce, OMS. Obabývalé odbory měly své rady: Tyto dvě rady zasedajíi nyní a zabývají se různými agendami. Rada mezinárodníspolupráce se zabývá kooperací s nejrůznějšímijinými organizacemi. Akademie uzavřela asi 66 dvoustrannýchdohod o spolupráci, např. s DAAD, DFG,CNRS (Centre national de la recherche scientifique– Národní výzkumné centrum) ad. V jejich rámci Radapomáhá našim vědcům z ústavů jezdit do zahraničí.Zahraniční spolupráce má řadu forem: jednak jdeo projekty dvoustranné spolupráce, které mají dvě varianty.Výměnné pobyty určené spíše pro začátečníky,kteří si teprve budují síť kontaktů. Jsou to cesty do nějakéinstituce, kde se chtějí seznámit s určitými lidmia jejich výzkumem. Dále zahrnují malé projekty: cestamá určité téma, vede za konkrétním člověkem a projektmusí být oboustranně schválen. Jediné, co myhradíme, je cestovné. Malé projekty mají smysl obzvlášť,když vědci jedou třeba do Ruska, na Ukrajinu,do Číny, Vietnamu.Všeobecně se v Evropě razí trend velkých projektů,které jsou z hlediska rozdělování finančních prostředkůjednodušší. Různé země mají své programy, v nichž seidentifikuje oboustranně výhodné nosné téma a společněse na něj získá více financí. U nás realizujemeprogram podpory mezinárodní spolupráce ve spoluprácis bývalou interní grantovou agenturou Akademievěd. Představuji si, že do budoucnosti by se tento pro-gram měl stát jedním z interních programů znovuzřízenéinterní grantové agentury, která se zaměří na programy,jež jinde nejsou. To nám schází. Např. Španělénebo Portugalci vysílají své lidi za své finance třeba narok do Cambridge. Akademie věd také zabezpečujeprogram podpory mezinárodní spolupráce, který bychomměli udržet dlouhodobě. Celá řada lidí jej již využilak dlouhodobým pobytům v zahraničí a pro příjezdyodborníků zvenčí k nám. Na této vyšší úrovni už setémata musejí přesně identifikovat a vyhodnocovat,což lze tehdy, kdy už máte vybudované kontakty.Dohody se uzavírají i s různými subjekty z jednézemě a celkem jich je tedy 66; jaká je jejichstrategie?Většina států, chtějí-li vynaložit větší prostředky,požadují národní princip. Tzn. ano, poskytneme vícefinancí, když půjde o náš projekt, na němž se vy budetetaké podílet. Pak také existují vědečtí tygři jakoKorea nebo Singapur, kteří lanaří vědce.Dohody se uzavírají na určitou dobu a my nejprveprošetřujeme, zda je zájem spolupracovat s partneryz jiné organizace. Např. Indická organizace provýzkum a technologie by ráda založila společné laboratoře,které provozuje s mnohými státy. Oborůmfarmaceutického výzkumu to přináší výhodu, protožeindické normy jsou jiné než evropské a jde o komerčněnesmírně zajímavou záležitost. Teď projevilyzájem různé ústavy, takže asi nějakou podobnou laboratořvytvoříme.Zakončeme náš rozhovor stručnou informacío nadacích, výborech, komisích apod.Možná je situace nepřehledná a výborů až moc.Na druhou stranu ale má každý jinou roli. Já sám zasedámv EASAC (European Academies Science AdvisoryCouncil). Tato organizace, v níž má každá akademiejednoho zástupce, vypracovává stanoviska k různýmdůležitým otázkám, třeba k infekčním chorobám, podzemnímvodám, energetice atd. Stanoviska jsou určenaEvropskému parlamentu a dalším politikům. Je totrochu sisyfovská práce – a Sisyfos měl těžký život.ESF (European Science Foundation) obhospodařujerůzné vědecké programy. Existuje ale mnohodalších organizací jako IAP (Inter Academy panel),ERC (European Research Council) – evropská grantováagentura, která rozděluje obrovské peníze jednotlivcůmnebo malým skupinám.Příště se vydáme za Ing. Vladimírem Nekvasilem,aby nám přiblížil Radu evropské integrace, která sestále více orientuje na bruselskou agendu – rámcovéprogramy EU, přípravu 8. RP, zabezpečuje našiúčast v 7. RP a vypracovává cestovní mapy českéhovýzkumu.■MARINA HUŽVÁROVÁ23 ab

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
věda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
ab BŘEZEN 2008 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
ab ZÁŘÍ 2008 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ČR - Akademie věd ČR
SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR