Views
3 years ago

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

v ě d a a v ý z k u

v ě d a a v ý z k u mpro spintroniku a kvantové jevy v nanoelektronice vytvořenéelektronovou litografií, program Nanotechnologiepro společnost. Společný projekt Fyzikálního ústavuAV ČR, Matematicko-fyzikální fakulty UniverzityKarlovy a Fakulty elektrotechnické ČVUT zahájili vědciv polovině roku 2006 (projekt skončil v r. 2010). Prácev této oblasti též získaly podporu jako součást výzkumnýchzáměrů uvedených institucí. Pozitivní roli sehrálytaké česko-francouzské projekty Barrande. Od počátkuroku 2010 řeší odborníci na MFF projekt P204/10/1020Magneto-optická spektroskopie Diracových fermionů;od poloviny roku se MFF a FZÚ účastní projektuEPIGRAT, který je součástí mezinárodního programuKONFERENCE O BEZPEČNOSTINANOTECHNOLOGIÍakademickýbulletinKonferenci, kterou zahájily britská velvyslankyněv Praze H. E. Sian MacLeod a ředitelka Ústavuexperimentální medicíny AV ČR prof. Eva Syková,uspořádal ÚEM ve spolupráci s Britským velvyslanectvímv Praze a Vědeckým a inovačním centrem britskévlády. Odbornou část garantoval Ústav pracovního lékařstvív Edinburgu, Ústav pro práci a zdraví v Lausannea skupina evropských pracovišť z oblasti zdravotnícha environmentálních účinků nanomateriálů,NanoImpactNet.Dosud platné bezpečnostní standardy vycházejíz limitních hodnot pro látky, ze kterých jsou nanomateriálysloženy, avšak neberou v úvahu experimentálněověřený fakt, že nanočástice (tj. částice majícíjeden rozměr menší než 100 nanometrů) mohouv lidském těle na rozdíl od větších částic pronikat doorgánů a tkání a vyvolávat v nich nežádoucí toxickéúčinky. Fakt, že bezpečnost nanotechnologií zaostáváza jejich vlastním rozvojem, je dán i tím, že sez hlediska chemických a fyzikálních vlastností jednáabO současném stavu vědění v oblasti toxikologie nanomateriálůa bezpečnosti nanotechnologií jednala ve dnech 29.–30. listopadu 2010v konferenčním centru Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze-Krčimezinárodní konference odborníků ze 16 evropských zemía Spojených států. Hlavním cílem setkání bylo kriticky zhodnotitdosud prováděné studie a projekty a formulovat priority výzkumu tak,abychom mohli do pěti let navrhnout dosud neexistující evropskoulegislativu v oblasti bezpečného používání nanomateriálů.28EuroGRAPHENE, iniciovaného Evropskou vědeckounadací. Spolupráce osmi vědeckých týmů z Česka,Švédska, Polska, Francie, Německa a Turecka by mělaumožnit zvládnout během tří let celý technologický procesod přípravy grafenu až po výrobu tranzistorů. Proléta 2011–2013 má finanční podporu získat společnýprojekt VŠCHT, FEL a FZÚ P108/11/0894 – Růsta zpracování grafenových vrstev na karbidu křemíku.Podpora oboru tedy existuje, avšak vzhledem k jehovýznamu přichází poněkud pozdě a ne ve zcela dostačujícímrozsahu.■LUDVÍK SMRČKA,Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.

OBĚ FOTA: LUDĚK SVOBODA, AKADEMICKÝ BULLETINo nesmírně rozmanité materiály (uhlík, kovy, oxidy),jejichž možné nežádoucí účinky závisejí na řadě parametrů.Proto je nalezení společných bezpečnostníchstandardů tak obtížné.Odborníci v průběhu konference diskutovali o obsáhlémdokumentu s pracovním názvem NanosafetyChallenges, který kriticky hodnotí dosavadní stav věděnív oblasti řízení rizik pro vyráběné nanomateriály.K dokumentu se před zahájením konference vyjádřilivýznační světoví experti v dané oblasti, kteří odpovědělina mnoho zásadních otázek – např.: Máme dostatečněkvalitní data, abychom mohli alespoň v některýchoblastech bezpečnosti nanotechnologií učinitdefinitivní závěry? Ve kterých důležitých oblastechnanotoxikologie jsou data zcela nedostatečná? Mámejiž adekvátní metody pro některé oblasti nanotoxikologie?Jsou to však jen některé z otázek, na něžse vědci snažili během pražské konference najít konsensuálníodpovědi, neboť jejich názory se i na taktoelementární problémy značně liší. Výsledný materiálvzešlý z diskusí stejně jako přednášky zveřejní organizátořiv nejbližším období na www.nanoimpactnet.eu.Přínos pro nanotoxikologii v České republiceJedním ze základních důvodů, proč se takto významnákonference konala v České republice, je fakt,že se čeští vědečtí pracovníci doposud do evropskýchnanotoxikologických projektů takřka nezapojili.Je to dáno tím, že se otázka bezpečnosti nanotechnologiív našem státě dlouhodobě podceňuje,respektive financování takových projektů je špatněnastaveno. Podpora je nesmyslně podmíněna kofinancovánímsoukromými subjekty, pro něž je to předevšímfinančně neúnosné; malé soukromé firmy v ČRse nemohou svou finanční silou srovnávat s koncernytypu BASF, DuPont apod. Navíc je k tomu zatím žádnálegislativa nenutí. Výsledkem je stav, který ve svém vystoupenína konferenci výstižně popsal prof. PavelDanihelka: z cca 500 projektů v oblasti rozvoje nanotechnologiív ČR jich pouze pět (!) zahrnuje otázkybezpečnosti těchto technologií. Za takovéto situacenelze očekávat, že čeští nanotoxikologové proniknouv dohledné době do špičkových evropských konsorciívědeckých týmů. Proto se účastníci konference domluvili,že se všechny zainteresované strany a potenciálnípartneři z ČR sejdou koncem ledna 2011 v Ostravěa pokusí se dohodnout na návrhu nanotoxikologickéhoprojektu, který by vycházel z priorit definovaných napražské konferenci a zároveň by vyprodukoval světověpřijatelné výsledky publikovatelné v mezinárodníchimpaktovaných časopisech. Otázkou samozřejmězůstává, kdo takový projekt podpoří. V rámcistávajícího nastavení podpory základního a aplikovanéhovýzkumu to asi nepůjde. Jde však o jediný způsob,jak na sebe upozornit z hlediska budoucího začleněnído evropských projektů v oblasti bezpečnostinanomateriálů.V závěru si dovoluji poděkovat dr. Otakaru Fojtoviz Vědeckého a inovačního centra při Britském velvyslanectvív Praze, a to nejen za práci, kterou odvedl jakospoluorganizátor konference, ale i za skvělou organizacinávštěvy českých odborníků na špičkových nanotoxikologickýchpracovištích ve Velké Británii v únoru2010, která nakonec vedla k velmi úspěšnému setkánív Praze. Za finanční podporu patří poděkovaní vedleBritského velvyslanectví i České technologické platforměbezpečnosti průmyslu a agenturám CzechInvesta AMVIS.■JAN TOPINKA,Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.29 abKonferencizahájili (zleva)Eva Syková,ředitelka Ústavuexperimentálnímedicíny AV ČR,Otakar Fojtz Vědeckéhoa inovačníhocentrapři Britskémvelvyslanectvív Prazea H. E. SianMacLeod,velvyslankyněSpojenéhokrálovství.

Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
věda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
ab ZÁŘÍ 2008 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
ab BŘEZEN 2008 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR
SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ČR - Akademie věd ČR
SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR