Untitled - Český svaz chovatelů masného skotu

cschms.cz

Untitled - Český svaz chovatelů masného skotu

Zpravodaj ČSCHMSobčasník Českého svazu chovatelů masného skotu Prahačíslo 3/2004 - ročník XI.Kontakt na pracovníky svazu:předseda:ing. Pavel Káčer, email: masny.skot@atlas.cztel.: 602 445 453, 724 229 094ředitel:Karel Šeba, email: cschms2@quick.cztel.: 724 007 863tajemník:Kamil Malát, email: cschms.praha@iol.cztel.: 724 007 860plemenná kniha, fakturace:Anna Stará, tel: 724 073 641inspektoři svazu:západní Čechy - Karel Melgeremail: karel.melger@quick.cz, tel.: 602 445 453střední a severní Čechy - ing. Hubert Herrmannemail: hubert.herrmann@seznam.cz, tel.: 724 057 090jižní Čechy - ing. Vít Čepelákemail: vit@cepelak.cz, tel.: 724 007 861východní Čechy - Jan Kopeckýemail: cschmsosik@lit.cz, tel.: 724 007 862Morava - ing. Pavel Kriegleremail: kriegler@volny.cz, tel.: 724 073 354OBSAHEditorial ..........................................................2(Ne)šťastné VDJ ............................................4Výběry plemenných býků v I. pololetí 2004....5Výsledky základních výběrů zaII. turnus 2004 ................................................8Podmínky pro odchov a výběry býkůdo plemenitby ..............................................10Světový simentálský kongres Dánsko 2004 11Směr šlechtění plemene belgické modrobílé12Z jednání Klubu chovatelů francouzskýchrustikálních plemen ......................................12Úspěch ČR - Swiss Open 2004 ..................13Současný stav ve šlechtěnía masné produkci masného skotu ..............15Český Angus - 10 let na trhu ......................1810 let chovu gasconne v Uhříněvsi ............19Zdravé a chutné hovězí maso ......................20Adresa svazu:Těšnov 17, 117 05 Praha 1tel.: 221 812 865email: cschms.praha@iol.czwww.cschms.czčíslo účtu: 123459399/0800Na internetových stránkách svazu www.cschms.cz naleznete nejaktuálnějšíinformace o dění ve svazu a jeho aktivitách. Nabízíme Vám zde rovněžprostor k uvěřejnění inzerátů. V případě zájmu kontaktujte Jana Kopeckéhona výše uvedené adrese. Aktuální nabídku najdete na internetové adrese:www.cschms.cz/burza/burza.htmTitulní foto: Karel Melgerfoto vnitřní obálka: Vít ČepelákVydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů ani jazykovou správnost příspěvků.Zpravodaj ČSCHMS 3/20043


(Ne)šťastné VDJKamil Malát, ČSCHMSVětšina z vás jistě zaznamenala"humbuk", který vyvolal návrh nazměnu vyplácení doplňkových přímýchplateb, tzv. top - up pro období let 2005až 2006. Jen pro úplnost uvedu, žeuvažovaná změna počítá se zrušenímvyplácení cílené podpory chovuKBTPM (prémiová práva) a nově uvažujepouze o podpoře přežvýkavcůpřes velkou dobytčí jednotku.Považujeme za nutné seznámit nastránkách Zpravodaje chovateleKBTPM resp. členy ČSCHMS s genezícelé kauzy. Zcela na úvod je všaknutné uvést dvě skutečnosti, kterécelou záležitost z pohledu ČSCHMSzásadně ovlivňují. Tou první je strukturachovatelů masného skotu: chovatelémasného skotu jsou totiž v tomtopřípadě rozděleni do dvou "táborů"s protichůdnými stanovisky - ti co chovajípouze masný skot v horskýcha podhorských oblastech a jichž senavrhované změny citelně dotýkají a ti,kteří vedle masného skotu mají takédojná stáda. Těm ve většině případůnaopak změna finančně přilepší,a proto s ní v zásadě souhlasí. NicméněSvaz bojuje za chov masnéhoskotu jako takový a tudíž se rozhodlhájit zájmy té první, nespokojené skupiny.Stejně jako celá řada států EUtotiž považujeme adresnou podporuchovu krav BTPM za koncepčně správnoua plně opodstatněnou. Druhouskutečností, která je spíše "politického"charakteru, je komunikační problémmezi Svazem a především Agrárníkomorou. I přesto, že ČSCHMS je řádnýmčlenem Agrární komory i Uniechovatelů, nikdo nás oficiálně ani neoficiálněo navrhovaných změnách předemneinformoval. ČSCHMS se poprvédozvěděl (neoficiální cestou) o navrhovanýchzměnách koncem července.Veškerá jednání tak proběhla "o násbez nás". Za to se později aspoň viceprezidentAK pan Novotný omluvil (víceinformací níže).Prvním krokem jakmile se Svazo návrhu dozvěděl bylo shromážděnídat od vybrané skupiny chovatelů masnéhoskotu z různých oblastí, abychommohli vypracovat analýzu dopadů,které by změny pro chovatele KBTPMznamenaly. Na základě zjištěných údajůvypracoval ředitel svazu rozbor, kterýukazoval konkrétní dopady na chovatelemasného skotu v jednotlivých oblastech.Tento materiál byl odeslán zástupcůmjednotlivých chovatelských klubůk vyjádření s výzvou, že je nutné urychleněna změnu reagovat. Souběžně stím se ředitel svazu zúčastnil setkánízástupců Svazu chovatelů ovcí a koz,aby se dozvěděl, jaké kroky bude tentosvaz podnikat, popř. snažit se najít možnostispolečného postupu proti zavedenítěchto změn do praxe. Z těchto setkánívšak nevyšly jednoznačné závěry,a tak byl ČSCHMS nucen jednat "navlastní pěst".Dne 10.8.2004 proběhla schůzkavýboru, kde byla otázka dotací stěžejnímtématem celého jednání. Na tomtosetkání ředitel svazu předal všemzástupcům výboru kopii zápisu z jednáníEkonomické komise Agrárníkomory ze kterého jednoznačně vyplývaloodhodlání prosadit změny dopraxe (závěry z jednání jsou k dispozicina www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=17797).Znovuzde také všem předal pracovní analýzu,ze které vyplýval jasně negativnífinanční dopad pro chovatele KBTPMpředevším v horských a podhorskýchoblastech. Z tohoto důvodu ČSCHMSvypracoval prohlášení o zásadnímnesouhlasu s uvažovanými změnami(k dispozici je na www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=17853),které zaslal ke zveřejnění na portálwww.agroweb.cz, publikoval jej nainternetových stránkách Svazu a předevšíms ním seznámil účastníky jednáníEkonomické komise AK včetnězástupců MZe (především ing. Kozáka,ing. Růžičku) a samozřejmě ministrazemědělství ing. Palase. Na toto prohlášeníposléze jednou stručnou větou"k tomuto Vašemu tvrzení Vás panepředsedo vede co?" reagoval ing. Kozák.Předseda Svazu ing. Káčer mupoté zaslal emailem dopis, ve kterémobjasnil důvody, které nás vedlyk vytvořenému prohlášení a neformálněho vyzval k diskuzi. Na tento dopisjiž ing. Kozák nereagoval. Souběžněs tím byl odeslán dopis ministrovizemědělství s žádostí o schůzku, natuto žádost jsme dodnes neobdrželiodpověď.V stejném období byl rovněž Agrárníkomoře odeslán k připomínkování čtyřstránkovýmateriál, který detailně rozebíralnegativní dopady z pohledu chovatelůKBTPM, toto připomínkovánívšak nikdo nebral v potaz.Dne 17.8.2004 byla iniciovánaschůzka s ing. Růžičkou z MZe. Závěremtéto schůzky byla informace, žehlavními partnery MZe pro veškerájednání jsou především Agrární komoraa Unie chovatelů, přičemž obě tatosdružení vyjádřila se změnami souhlasa že předložený materiál byl již stejněodeslán do Bruselu k vyjádření.Na základě těchto skutečností byl dne23.8.2004 drtivé většině členů (těm, kterýchse změna dotýkala nejvíce)ČSCHMS odeslán dopis (ke stažení na:www.cschms.cz/dotace/topup05.doc)ve kterém byly znovu sumarizoványdopady, které by znamenaly prosazenízměn. Součástí tohoto dopisu byl takéjednoduchý formulář (ke stažení na:www.cschms.cz/dotace/vypocet.xls)ve kterém si chovatelé mohli samispočítat odhad finančního dopadu projejich konkrétní hospodářství. Účelembylo shromáždit podklady, kterébychom poté mohli předat na kompetentnímísta resp. měli je připravenéjako argumenty při dalších jednáních.Bohužel tento dopis vyzněl téměř doprázdna - dostalo se nám zhruba jen15 odpovědí z 350 odeslaných. V tétodobě bylo již celkem evidentní, žepokud výbor Svazu zůstane se svýmnázorem osamocen a nepodpoříte jejVy - chovatelé, bude vysoce pravděpodobné,že ke změně dojde.Na přelomu srpna proběhlo opět jednáníAK a Unie chovatelů, kterého sezástupci ČSCHMS zúčastnili. Na těchtojednáních se ukázalo, že celá záležitostse zdá být již "hotovou věcí" a žemožnosti jejího ovlivnění jsou již zcelaminimální. I přesto jsme ale neustálevyjadřovali nesouhlas s upozorňovali,že rušení cílené podpory na KBTPM jenesystémové a chybné. Na tento náš"řev" reagoval zemědělský tisk, kterýv týdeníku Zemědělec (číslo 37) otisklčlánek (k dispozici na: www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=18063), ve kterém je znovu publikovánnesouhlasný názor Svazu. Současněs tím bylo dohodnuto, že seviceprezident AK pan Pavel Novotnýzúčastní dalšího jednání výboruČSCHMS na kterém objasní důvody,které MZe a Agrární komoru vedly4Zpravodaj ČSCHMS 3/2004


Tabulka 1) Výsledky základních výběrů býkůPlemeno turnus pøedvedeno vybráno do plemenitby vyøazenok výbìru kusù podíl % kusù podíl %Belgické modro-bílé II 6 5 83,3% 1 16,7%Aberdeen Angus I 118 94 79,7% 24 20,3%II 17 11 64,7% 6 35,3%I+II 135 105 77,8% 30 22,2%Gasconne I 8 7 87,5% 1 12,5%II 3 3 100,0% 0 0,0%I+II 11 10 90,9% 1 9,1%Highland I 1 1 100,0% 0 0,0%Piemontese I 16 14 87,5% 2 12,5%II 23 17 73,9% 6 26,1%I+II 39 31 79,5% 8 20,5%Blonde d´Aquitaine I 13 10 76,9% 3 23,1%II 17 17 100,0% 0 0,0%I+II 30 27 90,0% 3 10,0%Masný simentál I 78 65 83,3% 13 16,7%II 36 33 91,7% 3 8,3%I+II 114 98 86,0% 16 14,0%Charolais I 152 119 78,3% 33 21,7%II 61 52 85,2% 9 14,8%I+II 213 171 80,3% 42 19,7%Hereford I 32 26 81,3% 6 18,8%II 13 9 69,2% 4 30,8%I+II 45 35 77,8% 10 22,2%Galloway I 4 2 50,0% 2 50,0%II 3 3 100,0% 0 0,0%I+II 7 5 71,4% 2 28,6%Limousine I 54 45 83,3% 9 16,7%II 17 12 70,6% 5 29,4%I+II 71 57 80,3% 14 19,7%Salers I 6 6 100,0% 0 0,0%II 3 3 100,0% 0 0,0%I+II 9 9 100,0% 0 0,0%Celkový souèet I 482 389 80,7% 93 19,3%II 199 165 82,9% 34 17,1%I+II 681 554 81,4% 127 18,6%od 1.4. do 30.6. a výběry probíhají vždyv červnu. Říjnové výběry (III. turnus)jsou určeny pro býky z pozdního teleníod 1.7. do 31.10. Skupina těchto býkůjiž není veliká (25 až 30 kusů). V tabulce1. jsou podle plemen uvedenyvýsledky výběrů za I. a II. turnus 2004.V porovnání se stejným obdobím roku2003 bylo v letošním roce předvedenok základnímu výběru o 114 býků méně(I. turnus - 107 kusů, II. turnus - 7kusů).Největší výpadek v počtu předvedenýchbýků byl u plemen Charolais - 74kusů, Aberdeen Angus - 42 kusůa limousine - 25 kusů. Naopak býkůplemene Piemontese bylo předvedenoo 26 více a býků Blonde d´ Aquitainebylo o 11 více. Nárůst počtu předvedenýchbýků u posledně dvou jmenovanýchplemen ale nenahradil výpadekpočetnějších plemen. Díky horším klimatickýmpodmínkám v loňském rocenesplnila řada mladých býků požadovanéminimální hmotnosti ve 120 a 210dnech, které jsou nutné k zařazení dotestu. To se týkalo zejména býků, kteří6by byli zařazeni do I. turnusu. V tabulce2. jsou uvedeny dosažené hmotnostive 120, 210 a 365 dnech věku podleplemen u býků vybraných do plemenitby,ale i u vyřazených. Navíc je v tétotabulce i korigovaný přírůstek v testu,který je od roku 2004 počítán naodchovnách plemenných býků.Tento přírůstek je stanoven na základěnově prováděného odhadu plemennéhodnoty pro přírůstek v testua je korigován o vliv odchovny, chovatele,ročníku, věku při zahájení testu,ročníku a data narození, ale i dosahovanéužitkovosti rodičů, sourozencůa polosourozenců. U plemen Galloway,Highland a Salers není pro výběrdo plemenitby přírůstek v testu vyžadován.V tabulce 3. jsou uvedeny průměrnévýsledky lineárního hodnocení zevnějškubýků. Z pohledu do tabulky je patrné,že u naprosté většiny plemen(mimo BM, GS, SA a GA) jsou býcivyřazení při základním výběru exteriérověvýrazně horší než býci, kteří bylido plemenitby vybráni. V porovnánís rokem 2003 vykazují v průměruletošní býci stejný tělesný rámec, alemají mírně horší hodnocení kapacitytěla a osvalení. Tento rozdíl je protiTabulka 2) Hmotnosti býků podle věku a korigovaný přírůstek v testuplemeno hmotnost ve vìku korigovaný120 dní 210 dní 365 dní pøír v testuBelgické modro-bílé vybrán 179,0 304,6 491,0 1248vyøazen 152,0 255,0 444,0 1246celkem 174,5 296,3 483,2 1248Aberdeen Angus vybrán 191,9 306,6 528,6 1731vyøazen 194,0 303,9 486,1 1635celkem 192,4 306,0 519,1 1710Gasconne vybrán 187,5 288,4 503,2 1485vyøazen 217,0 290,0 502,0 1512celkem 190,2 288,5 503,1 1487Piemontese vybrán 168,4 275,7 462,1 1461vyøazen 160,0 250,1 383,5 1409celkem 166,7 270,5 446,0 1452Blonde d´ Aquitaine vybrán 197,1 317,1 540,0 1677vyøazen 195,7 311,7 466,0 1551celkem 197,0 316,6 532,6 1664Masný simentál vybrán 209,7 331,3 559,0 1728vyøazen 202,4 326,1 514,0 1633celkem 208,7 330,5 552,7 1714Charolais vybrán 200,7 316,9 538,5 1771vyøazen 201,0 314,5 508,6 1702celkem 200,8 316,4 532,6 1758Hereford vybrán 177,7 284,2 506,5 1597vyøazen 168,3 271,8 447,0 1536celkem 175,6 281,5 493,3 1584Galloway vybrán 149,2 226,4 347,8 0vyøazen 131,0 212,5 393,0 0celkem 144,0 222,4 360,7 0Limousine vybrán 198,3 301,2 511,8 1531vyøazen 196,1 298,1 497,4 1490celkem 197,9 300,6 509,0 1522Salers vybrán 211,1 316,7 536,2 0Celkový souèet vybrán 196,0 309,5 527,9 1687vyøazen 192,3 301,9 486,6 1616celkem 195,3 308,1 520,2 1674Zpravodaj ČSCHMS 3/2004


Tabulka 3) Výsledky lineárního hodnocení zevnějšku býkůplemenotìlesnýrámeckapacitatìlaosvaleníužitkový typbodycelkemBelgické modro-bílé vybrán 22,2 21,8 22,0 7,4 73,4vyøazen 17,0 21,0 20,0 7,0 65,0celkem 21,3 21,7 21,7 7,3 72,0Aberdeen Angus vybrán 21,4 18,4 17,4 5,9 63,2vyøazen 17,3 15,7 14,8 4,3 52,1celkem 20,5 17,9 16,8 5,6 60,8Gasconne vybrán 24,7 20,5 19,8 6,9 71,9vyøazen 26,0 21,0 18,0 6,0 71,0celkem 24,8 20,5 19,6 6,8 71,8Piemontese vybrán 23,0 19,2 19,4 6,6 68,2vyøazen 18,7 14,7 14,8 4,3 52,5celkem 22,3 18,5 18,6 6,2 65,7Blonde d´Aquitaine vybrán 22,3 19,3 19,3 6,6 67,5vyøazen 15,7 15,3 13,7 4,7 49,3celkem 21,7 18,9 18,7 6,4 65,7Masný simentál vybrán 21,5 18,5 17,4 6,0 63,4vyøazen 18,0 14,8 13,6 4,2 50,7celkem 21,1 18,1 17,0 5,8 62,0Charolais vybrán 20,8 19,2 18,5 6,2 64,7vyøazen 19,0 16,9 15,3 4,7 55,9celkem 20,4 18,8 17,9 5,9 63,1Hereford vybrán 22,8 18,8 17,7 6,2 65,5vyøazen 19,4 14,5 12,8 3,6 50,3celkem 22,1 18,0 16,8 5,7 62,6Galloway vybrán 18,2 18,2 16,6 6,0 59,0vyøazen 24,5 18,0 17,5 4,5 64,5celkem 20,0 18,1 16,9 5,6 60,6Limousin vybrán 21,1 18,9 18,6 6,3 64,9vyøazen 19,4 16,4 15,6 5,2 56,5celkem 20,8 18,4 18,0 6,1 63,2Salers vybrán 24,2 19,7 19,4 6,8 70,1Celkový souèet vybrán 21,5 18,9 18,2 6,2 64,8vyøazen 18,6 16,1 14,9 4,5 54,0celkem 21,0 18,4 17,6 5,9 63,0Tabulka 4. Výsledky dražeb býků podle plemen a turnusůplemeno turnus pøihlášeno do aukce prodej pøi aukci podílpoèet býkùvyvolávacíprodejní vybranýchpoèet býkùcenacena býkùBelgické modro-bílé II 3 106667 3 111667 100,0%Aberdeen Angus I 84 68905 9 84667 10,7%II 10 69500 1 121000 10,0%I+II 94 68968 10 88300 10,6%Gasconne I 7 69857 0 0 0,0%II 3 0 0 0 0,0%I+II 7 69857 0 0 0,0%Piemontese I 9 77778 2 78500 22,2%II 12 75417 8 77375 66,7%I+II 21 76429 10 77600 47,6%Blonde d´Aquitaine I 7 85429 6 88833 85,7%II 16 85063 8 95875 50,0%I+II 23 85174 14 92857 60,9%Masný simentál I 45 81111 22 90045 48,9%II 23 77870 6 79167 26,1%I+II 68 80015 28 87714 41,2%Charolais I 101 79495 75 96053 74,3%II 43 80953 11 86364 25,6%I+II 144 79931 86 94814 59,7%Hereford I 22 66500 7 79286 31,8%II 6 63833 0 0 0,0%I+II 28 65929 7 79286 25,0%Limousine I 39 73795 28 80750 71,8%II 11 78636 2 83500 18,2%I+II 50 74860 30 80933 60,0%Celkový souèet I 314 75143 149 90289 47,5%II 127 79040 39 88051 30,7%I+II 441 76247 188 89824 42,6%loňskému roku nejvícepatrný u plemenAberdeenAngus, Piemontesea Masný simentál.Naopak k výraznémuzlepšení došlou plemene Hereford.V tabulce 4. jsouvýsledky dražeb. Tyv letošním rocenásledovaly bezprostředněpo skončenívýběrů. Dražba býkůje pro chovatelevyvrcholením celoročníchovatelsképráce a zároveňi určuje jeho úspěšnostv příslušnémročníku.V průměru bylav letošním rocevyvolávací cenao 1012 Kč nižší nežv roce 2003. Naopakbylo dosaženo vyššíprodejní ceny a too 2396 Kč. Prodalose však podstatněméně býků. Z celkovéhopočtu býků přihlášenýchdo dražbyje konečný podíl prodanýchbýků o 20,5% nižší než v rocepředcházejícím. Pouzeu plemene BA seprodalo v letošnímroce více býků nežv roce předcházejícím.Vysoký zájem jei o plemeno BMa mírně pokleslzájem o LI. Částečněse snížil zájem o plemenaCH a PI.Všechna tato uvedenáplemena jsouvhodná jako "koncováplemena" k užitkovémukřížení. Naopakse výrazně snížilzájem o plemennébýky GS, MS, HEa AA.Zpravodaj ČSCHMS 3/20047


Výsledky základních výběrů plemenných býkůmasných plemen skotu za II. turnus 2004K. Šeba, ČSCHMSTabulka 1) Výsledky základních výběrů býků masných plemen skotu (dle odchoven)Odchovny plemenných býkùOPB "Podlesí" RoèovOPB AGRO sro BøezováOPB CunkovOPB GrygovOPB Janovice u ROPB KundraticeOPB OsíkOPB Rapotíncelkem OPBu chovatele Piemonteseu chovatele Charolaisu chovatele Herefordu chovatele Gallowayu chovatele Salerscelkem u chovatelùcelkem II turnuscelkem vybráno do plemenitby vyøazenopøedvedeno kusù podíl % kusù podíl%13 10 76,9% 3 23,1%6 5 83,3% 1 16,7%39 33 84,6% 6 15,4%48 41 85,4% 7 14,6%19 13 68,4% 6 31,6%7 6 85,7% 1 14,3%48 41 85,4% 7 14,6%3 3 100,0% 0,0%183 152 83,1% 31 16,9%7 4 57,1% 3 42,9%1 1 100,0% 0 0,0%2 2 100,0% 0 0,0%3 3 100,0% 0 0,0%3 3 100,0% 0 0,0%16 13 81,3% 3 18,8%199 165 82,9% 34 17,1%Tabulka 2) Výsledky výběrů býků v II. turnusu (podle plemen)plemenopøedvedeno vybráno do plemenitby vyøazenok výbìru ks podíl % ks podíl %BM 6 5 83,3% 1 16,7%AA 17 11 64,7% 6 35,3%GS 3 3 100,0% 0 0,0%PI 23 17 73,9% 6 26,1%BA 17 17 100,0% 0 0,0%MS 36 33 91,7% 3 8,3%CH 61 52 85,2% 9 14,8%HE 13 9 69,2% 4 30,8%GA 3 3 100,0% 0 0,0%LI 17 12 70,6% 5 29,4%SA 3 3 100,0% 0 0,0%celkem 199 165 82,9% 34 17,1%U plemen BM, AA, PI, BA, HE, LI sev porovnání s předcházejícími lety pravidelněmeziročně zvyšuje přírůstek odnarození. Tento vývoj však nemusí vždykorespondovat s dosaženým přírůstkemv testu a nebo plemennou hodnotoupro přírůstek v testu (PH). Výsledkypodle plemen za poslední tři roky jsouv tabulce 3. V tabulce 4 jsou uvedenypodle plemen průměrné dosažené přírůstkyv testu a plemenné hodnoty.U plemen AA, PI, BA, MS, CH jsoudosažené přírůstky v testu mladýchVýsledky výběrů plemenných býkůza první turnus byly popsány v předcházejícímčísle Zpravodaje. Ve druhépolovině června se uskutečnily výběrybýků, kteří byli zařazeni do druhéhotestu (býci narození v období 1.4.2003až 30.6.2003). Při těchto výběrech bylopředvedeno 199 mladých plemennýchbýků. Z těchto předvedenýchbýků bylo vybráno do plemenitby 165,což představuje 82,9 %.V tabulce číslo 1 jsou uvedeny počtypředvedených, vybraných a vyřazenýchbýků podle jednotlivých odchovenplemenných býků a u chovatelů.V porovnání se stejným obdobím roku2003 bylo k základním výběrům předvedenoo 7 býků méně a do plemenitbybylo vybráno o jednoho býka méně.92 % býků předvedených k základnímuvýběru bylo testováno na odchovnáchplemenných býků (OPB). V roce 2003bylo na OPB z celkového počtu předvedenýchbýků testováno 91,3 %a v roce 2002 jen 73,4 %. Tento vývojje podobný hodnocení I. turnusu.V tabulce 2 jsou uvedeny výsledkyvýběrů podle jednotlivých plemen.Vyšší míra selekce v porovnání s I. turnusembyla dosažena u plemen AA, PI,HE, LI.Tabulka 3) Přírůstky v testu a plemenné hodnoty pro přírůstek v testuplemenoBelgické modro-bílé (BM)Aberdeen Angus (AA)Gasconne (GS)Piemontese (PI)Blonde d´ Aquitaine (BA)Masný simentál (MS)Charolais (CH)Hereford (HE)Limousin (LI)II turnus poèet býkù pøír v testu PH v testu pøír od nar2003 7 1366 1200 11462004 6 1431 1248 12132002 11 1758 1706 13152003 18 1804 1715 13792004 17 1695 1689 14122002 1 1775 1534 14202003 2 1605 1483 13592004 3 1494 1485 12692002 11 1496 1429 11182003 4 1431 1382 11292004 23 1490 1464 11552002 10 1701 1620 13512003 11 1734 1606 13432004 17 1774 1676 14082002 39 1729 1708 14612003 38 1747 1719 14272004 36 1804 1723 14252002 33 1805 1757 13702003 74 1871 1776 14422004 61 1805 1759 14442002 1 1658 1500 13522003 11 1544 1555 12082004 13 1652 1568 12832002 13 1765 1542 13482003 30 1645 1503 12952004 17 1550 1505 13568Zpravodaj ČSCHMS 3/2004


Světový simentálský kongres Dánsko 2004Martina KopáčkováKoncem června se v Dánsku a Švédskukonal 15. světový simentálský kongres,jehož se účastnilo 160 oficiálníchhostů ze 16 zemí světa. Mezi ně patřilii zástupci Českého svazu chovatelůmasného skotu a čeští chovatelé.Šampionka jalovic po Lykke SiriusV rámci této akce se v Herninguuskutečnila i národní výstava hospodářskýchzvířat (Landsskuet 2004),která našince jistě překvapí nejen velikostí,celkovou úrovní, ale i perfektníorganizací ze strany pořadatelůa ukázněností diváků. Na výstavištibylo možné shlédnout všechny druhyhospodářských zvířat, dojná i masnáplemena skotu, koně všech velikostí …Náš zájem byl ale soustředěn předevšímna 2 pavilóny, kde se odehrávalohodnocení simentálského skotuv rámci světového kongresu. Simentálskásekce se prezentovala v červenéa bílé barvě, ve stejných barvách seneslo i oblečení chovatelů. Zvířata byladokonale připravena, ve výstavní kondicia skvěle upravena. Na první pohledpřekvapil i způsob ustájení, na kterýu masného skotu nejsme u nás zvyklí.V Dánsku byla zvířata uvázána, chovatelskéskupiny byly ustájeny vedleBonitace býků "tělo na tělo"sebe. Pouze krávy s telaty měly vlastníboxy. Všechna zvířata byla při hodnocenípředváděna na ohlávkách.Výstavy se zúčastnilo přes 150 zvířat,která byla rozdělena do 3 hlavníchkategorií, ty byly dále členěny podlevěku, např. mladší a starší býci, jalovicea krávy. K bonitaci byl přizván anglickýrozhodčí David Bell. Vzhledemk tomu, že zvířata bylapředváděna na poměrněmalém prostoru, jistě nebylolehké vybrat nejlepšíz nich. Hodnotitel si jedoslova osahával, abyposoudil a porovnal jejichosvalení, a hodnocení takbylo co nejobjektivnější.Systém hodnocení je velmipraktický, protože navýstavách se předvedenázvířata bodují systémem19 - 24 bodů. Nejvyššíhopočtu 24 bodů dosahuje navýstavách běžně 3-5 kusůzvířat a dostávají červenoustuhu, kterou chovatelvyvěsí nad jejich stání. Zvířatas 23 body obdrží modroustuhu, zelená stuha znamená 22bodů.Podle barev pak již na dálkupoznáte šampióny a také posoudíteúspěšnost té či oné farmy.Stejný systém hodnocení se používái u dojných plemen. Přehlídkasimentálů trvala od 9 do 15hodin, od 18 hodin se konalzávěrečný kongresový ceremoniál,na kterém šampión a vícešampiónkaždé kategorie dostaliceny od národních asociacía poté byl simentálský kongresoficiálně ukončen. Zde také bylavybrána nejlepší kráva, jalovicea býk a z nich bylo vybráno nejlepšízvíře výstavy - Grand champion simental.V Dánsku jsou simentálové po limousinechdruhé nejpočetnější plemeno.Dánský simentálskýskot patřísvou kvalitoumezi nejlepšína světě,proto je jistězajímavé přiblížitsi, z čehovlastně Dánovépři šlechtěnívycházeli. Nafarmách předníchchovatelů,které jsme mělimožnost navštívit,se setkámes tím, že jako zakladatelky rodin působilyjalovice z Německa, Švýcarskaa Rakouska, v pozici otců naleznemebýky z Kanady a Anglie.Před vlastní výstavou jsme mělimožnost navštívit několik špičkovýchfarem. Na farmě Vingegaard Simentalmanželů Pedersenových je možné vidětprávě takovou kombinaci matek,díky které byl vyšlechtěn býk Impuls,i v současné době velmi oblíbený inseminačníbýk. Z této farmy pochází i býcijako například Bahama, Don Juan,Kojack, Rocky, Powerboy a k nám lonidovezený Trinidad.Na farmě Lykke Simmental manželůAndersenových jsme se setkali s dalšímvelmi zajímavým býkem Lykke Sirius.I tento býk patří v současné doběmezi nejpoužívanější inseminační býky,i zde jsme zaznamenali kombinacekrve anglické, ze strany otce (DovefieldsGallant), a kanadské ze stranymatky (Buds Chief). Sirius je impozantnízvíře s S-indexem 111. Pro našechovatele orientující se na bezrohostzvířat je potěšující i to, že se jednáo býka bezrohého.Nejlepší kráva kongresu s naším diplomemNa farmě Jaegergard Simmentalnám Benny Kjaergard předvedl jakvypadá stádo postavené na intenzivnímvyužití anglických inseminačníchbýků. Mimochodem jeho zvířata získalaprvenství ve všech kategoriích jalovica dcera anglického býka DovefieldsGallant (otec Lykke Siriuse) se stalaabsolutní šampiónkou výstavy v kategoriijalovic. Za zmínku jistě stojí i bezprostřední"setkání" s Rolls-Roycem.Tento čtyřletý býk neměl na výstavěkonkurenci, každého návštěvníkaupoutal svým exteriérem, osvalením,ale i klidem s kterým snášel stovkydiváků. Rovněž aktivní účast vystavovatelůna akci má pro nás velmi nezvyklýrozměr - farmáři si za výstavištěmvystavěli vesnici ze stanů a karavanů,ve které po dobu trvání výstavy bydlía kempují s celými rodinami.Zpravodaj ČSCHMS 3/200411


Směr šlechtění plemene belgické modrobíléKamil Malát, ČSCHMSCelosvětový trend využívání plemeníkůplemene belgické modrobílé jakokoncového plemene v užitkovém kříženíse nevyhnul ani České republice.Totální nedostatek býků z vlastní zdrojůvedl v minulosti plemenářské společnostik nákupu inseminačníchdávek, více či méně kvalitních býků.V drtivé většině se jednalo o dávky proúčely užitkového křížení.V posledních letech se situace začínápomalu měnit. Teprve loňský rokvšak lze označit za průlomový, předevšímco se počtu odchovávanýcha následně vybraných býčků týče.I přesto, že genetické predispozicebýčků již z loňských výběrů dávalydobrý předpoklad velmi vysokékvalitě (většina z nich pocházelaz přenosů embryínakoupených v Belgii), jenutné objektivně přiznat,že výsledek - zvláště uněkterých býků - nebyltakový jaký jsme očekávali.Důvodem nespokojenostibyl především nedostatečnýrámec, nižší přírůstky a celkováhorší harmoničnost několika býků. Přihlédneme-liale k faktu, že chov plemenebelgické modrobílé je v našírepublice stále v plenkách a chovatelése teprve učí jak zvládat, od ostatníchplemen v mnohém odlišný odchov, bylcelkový dojem z loňských výběrů spíšekladný.Je potěšitelné, že druhý turnus letošníchvýběrů, kdy bylo do plemenitbyvybráno celkem 5 býků (další dva býciprávě dokončují na OPB Osík testv třetím turnusu), ukázal, že problémyloňského roku lze úspěšnězvládnout a žei našich podmínkách lzeodchovávat kvalitní býky,kteří nahradí, alespoňčástečně, dovoz zahraničníchplemeníků mnohdynižších kvalit. Stejnějako v loňském roce,i letos většina býčkůpocházela z embryí, jakz importu tak i z domácíprodukce.Skupina býků na odchovně v Osíku (zleva doprava): Leo ET (ZBM-216),Lux ET (ZBM-217) a Luis (ZBM-218) foto Kamil MalátPrávě nedostatečnýrámec se ukazuje jakohlavní nedostatek se kterýmse plemeno belgické modrobílév konkurenci plemen velkého rámcejako jsou charolais a blonde d´quitainepotýká. Šlechtitelská práce (nejenompro produkci plemenných býčků)se proto bude i nadále soustředitpředevším na zvyšovánírámce, pevnost končetin,kvalitní osvalení (ne však naúkor ostatních znaků) a celkovědobrý temperament(dobrá životaschopnost bezdruhotných exteriérových vad).Podpořit tyto cíle je v současnédobě možné především při importuinseminační dávek býků-otců (alei kombinací embryí), kdy je potřeba sesoustředit na citlivý výběr býků z celosvětovépopulace (dobrou alternativoubelgické populace se jeví předevšímVelká Británie) a přednostně pak dovážetkladně prověřené býky splňujícítato kritéria. Věříme, že již v příštímroce se opatření, za tímto účelem přijatá,projeví a posunou kvalitativnílaťku opět o stupeň výš.Narůstající zájem o belgické modrobíléplemeno se projevil také při prodejníchcenách při dražbách. I přesto, žese jednalo pouze o tři býky, kteří vstupovalido aukce, bylo plemeno BM jedinýmplemenem, u kterého vyvolávací,ale především prodejní cena převýšilahranici 100 000 Kč. Lze předpokládat,že se zvyšujícím počtem testovanýcha vybraných býků se prodejní cenybudou snižovat, je však pravděpodobné,že i tak zůstanou v porovnánís ostatními plemeny mezi nejvyššími.Na poslední schůzce klubu chovatelůBM v Litomyšli dne 14. 5. 2004 bylpo rezignaci ing. Pavla Kozáka navržena poté zvolen nový předseda, kterýmse stal pan Oldřich Rozsévač ze ZDChýšť (tel.: 723171315, email: o.rozsevac@seznam.cz).Zároveň byla zvolenatříčlenná rada PK za plemeno BM,která bude pracovat ve složení: OldřichRozsévač (ZD Chýšť), ing. Pavel Kozák(farma Ostrý, OPB Cunkov) a ing.Anna Marcinková (CZ Delta, spol. s r.o.). Další schůzka klubu se uskutečnídne 8. 10. 2004 na OPB Osík.Veškeré informace týkající se plemeneBM naleznete na internetovýchstránkách www.belgianblue.wz.cz.Z jednání Klubu chovatelů francouzskýchrustikálních plemenMartina Krejčová, VÚŽV UhříněvesDne 22.5.2004 se členové Klubuchovatelů francouzských rustikálníchplemen sešli již na VI. schůzi, která sekonala v malebné pošumavské vísceProtivec. Klub existuje od roku 2000a v současné době má 22 členů z řadchovatelů a zájmových osob, kteří sezabývají chovem plemen gasconnea salers.Nabitý program schůzezahájilo poutavé vyprávění p. E.Kramla o návštěvě u francouzskýchchovatelů plemenesalers. Poté dostal slovoinspektor ČSCHMS Ing. H.Herrmann a pohovořil o zpřesněníPH pro býky na OPB,které budou navíc počítányi pro přírůstek v testu a znakylineárního popisu. Následovaladebata s Ing. Waldmannem zeChov salerse v Protivci (foto Hubert Herrmann)12Zpravodaj ČSCHMS 3/2004


zemědělské agentury MZe v Prachaticích,který detailně odpovídal na otázkyk problematice dotací. K tomutotématu poskytnul cenné informace a toi v případě potřebných tiskopisů. Dalšímbodem programu bylo přijetínových členů klubu a rozprava ke sta-Býk ZGS-45 Soumis /chovatel VÚŽV Uhříněves/ (foto Hubert Herrmann)novám. Závěr patřil volbě nového předsedyklubu, jelikož Ing. K. Blumentritrezignoval na svou funkci. Klub mutímto ještě jednou děkuje za jeho prácia zásluhy o rozvoj chovu plemene gasconnev ČR. Novou předsedkyní klububyla jednomyslně zvolena Ing. R.Zahrádkováz Výzkumnéhoústavuživočišné výrobyv Uhříněvsi.Poslednímbodembyla zprávaIng. T. Hányo stavu financíklubu a poděkovánímanželůmVondruškovýmzaperfektní přípravutohoto klubového jednání v Protivci.Další schůze členů klubu se budekonat na podzim v Rokycanech.kontakt na předsedkyni klubu:Ing. R. Zahrádková, VÚŽV Uhříněvestelefon: 267009540e-mail: zahradkova.radka@vuzv.czPRODEJ PLEMENNÉHO BÝKAGASCONNE PO OTCI ZGS 034rok výběru - duben 2004,velmi dobře hodnocený,odchov na Šumavě,ihned k odběru, cena dohodou.Kontakt: Ing. Jiří Matějovský,mobil 604 131 751Úspěch České republiky - Swiss Open 2004Miroslav VráblíkCelkový pohled na výstaviště Swiss Open 2004 (foto Miroslav Vráblík)Na 3. mezinárodním kongresuAngus-Forum-Evropa, který proběhlkoncem srpna ve Švýcarsku, zaznamenalaČeská republika významnýúspěch. Delegáti kongresu rozhodlio tom, že příští rok se tato prestižníakce bude konat v naší zemi. Novýmpresidentem Angus-Forum-Evropa bylzvolen Miroslav Vráblík.Kongres se konal souběžně s výstavouSwiss Open 2004, která byla věnovánamasnému skotu a produkcimasa. Vystaveno bylo na 200 zvířat(plemena Angus, Blond d´Aquitane,Braunfieh, Charolais, Dexter, Galloway,Hereford, Highland, Limousine, Piemontesea Simentál) ze Švýcarska,Německa, Rakouska, Dánska a takéz České republiky.Kolekce plemenných březích jalovicAberdeen-Angus z Čech byla vystavenaa následně v aukci prodána. Cílemorganizátorů výstavy bylo přilákat conejširší veřejnost a především mladélidi. Pro ně byl také připraven bohatýprogram. Přestože Švýcarsko postihlatýden před zahájením Swiss Openvětrná bouře síly uragánu a došlok vážným zraněním osob a poškozenípřipravovaného areálu, dokázali pořadateléza pomoci armády uvést vše dopořádku a výstavu uskutečnit.Na mezinárodním kongresu Angus-Forum-Evropa zazněla řada zajímavýchreferátů. Jednotlivé země formoureferátů informovaly o stavu chovuskotu, trendech a dosažených výsledcích.Postupně zveřejníme ty nejzajímavější.Jako úvodní zprávy jsme zvolilireferát ze Spojených Států Americkýcha Velké Británie.Velká Británie(Anglie, Skotsko, Irsko)V roce 2004 slaví Skotsko 125 letchovu plemene Aberdeen-Angus.V posledních letech zaznamenáváchov velký rozmach. Zatímco v roce1991 registrovalo 1 246 chovatelů 3968 telat do plemenné knihy, v roce2002 to bylo 2 022 chovatelů a registrovali8 958 telat. V současné doběprodukují čistokrevné chovy přibližně10 000 telat ročně, což je druhé místopo plemeni limousine. Na trhu výsekovéhomasa se Aberdeen-Angus podílí12%. První dvě místa patří plemenůmlimousinee a Charolais. Naprostá většinavýsekového masa pocházíz komerčních stád provádějících křížení.Maso plemene Aberdeen-Angus sev Británii prodává pod obchodní značkouCAAB (Certified Aberdeen AngusBeef). Ron Mc Hattie, sekretář britskéAberdeen-Angus Asociace, maso,které je pod touto značkou prodávánoZpravodaj ČSCHMS 3/200413


definuje: "Je snadno identifikovatelné,je jednoznačně jiné, jasně se odlišujeod ostatních mas. Naše obchodníznačka má důvěru zákazníků".Britové sázejí na spolupráci s velkýmiprodejci. Přes veškeré problémy,které sebou přinesl výskyt nemociBSE, slintavka a kulhavka, se v oblastiodbytu daří. Cesta podle Mc Hattiehovede přes opětovné získání důvěryzákazníka. Seriózní informace a objektivníosvětlení jednotlivých faktorů vedek rozhodnutí zákazníka koupit. "Zákazníkje král" říká Mc Hattie, "jeho výběrmasa Aberdeen-Angus je jednodušší oto, že toto maso skvěle chutná, mávysoké mramorování a velkou chuťovoupaměť. Zráním na kosti dosahujevynikající jemnosti a barvy, má vysokýobsah železa je základní částí vyrovnanélidské výživy". A zákazníci dávajífarmářům jasnou a silně znějící zprávu:"Chceme více hovězího Angus"Britové podmiňují možnost dodávekmasa pod známkou CAAB:• Otec jatečného zvířete je registrovanýAberdeen-Angus plemeník• Je veden v plemenné knize s třemigeneracemi předků• Zpracovatel je zapojen do CAABsystému."Britská Asociace je současně rozhodčí,sudí i policista", řekl Mc Hattie,"musíme jednoznačně dbát na zvyšovánídobrého povědomí o obchodníznámce, zvyšovat produkci při zachováníkonzistence a kvality hovězíhomasa Angus, zlepšovat průhlednosttrhu a informační tok od zákazníkůk výrobcům. Musíme spolupracovat navšech úrovních prodeje a zlepšovatziskovost chovatelů plemene Aberdeen-Angus.V současnosti naši chovatelédostávají o více jak 10 % lepší cenu,než ostatní plemena ve stejné hmotnostia jatečném zatřídění".Na otázku, kdy bude opět možnoimportovat živá zvířata z Británie, panRon Mc Hattie odpověděl: "Je to politickérozhodnutí. Vedeme registr zvířatnarozených až po posledním výskytuBSE. Registrujeme zvířata z chovů,kde se nikdy BSE nevyskytlo. Už tonení veterinární, ale politická otázka.Věříme, že od roku 2005 by mohl býttrh opět otevřen."zdroj:Ron Mc Hattie, referát, volný překladUSA - zpráva o vývojichovu plemene Aberdeen-AngusPočet chovů skotu 70 000Skot celkem 94 900 000 ksChov mléčných krav 9 000 000 ksChov masných krav 32 900 000 ks• 5 největších firemv zemi chová131 986 krav• roční produkce masnýchtelat pro výkrm29 000 000 ks• průměrná odstavnáhmotnost 233 kg• ustajovacích míst vefeedlotech14 000 000• V U.S.A je 1781společnostís kapacitou ustájeníve feedlotechnad 1 000 míst• 5 největších firem v zemi provozujefeedloty s celkovou kapacitou 1,96milionu kusů• 706 zpracovatelů hovězího masa,kteří ročně zpracují 35,5 milionukusů• průměrná hmotnost jatečného těla je335 kg (tj. cca 603 kg v živém)• průměrná spotřeba hovězího masana občana 29 kg (2002), z toho:- hamburgery 12,7 kg- steaky, roasty 13,6 kg- ve výrobcích 2,7 kg• vývoz 1,13 milionu tun jatečných tělv ceně 3,1 miliardy US $• největší odběratelé Japonsko, Mexiko,Jižní Korea.Aberdeen-Angus v roce 2003• 281 734 nových registrací(nově narozená telata zapsanádo plemenné knihy)• 25 414 nových registrací po ET• 165 963 převodů (převody majitelů -prodej plemenných zvířat)• 2 915 členů AmericanAngus Association• 1 407 mladých členů AmericanAngus Association• 8 281 chovů zapojenýchv kontrole užitkovosti• 119 378 prvních inseminací býky AA• 741 011 údajů v kontrole užitkovosti(porodní hmotnost, hmotnost 210dnů, 365 dnů)• 2 241 US $ průměrná prodejní cenaplemenných býků• 2 545 US $ průměrná prodejní cenaplemenic (jalovice, krávy)• prodej značkového masa Angus(Certified Angus Beef) překročil 12%Výstavní hala Swiss Open 2004 (foto Miroslav Vráblík)vývoj registrací nově narozených telatdo plemenných knih (v tisících)rokzaloženíplemeno 1980 1990 2000 2003 příslušnéasociaceAngus 257,6 159,0 260,9 281,7 1883Red Angus 12,5 15,4 39,6 42,2 1954Hereford 353,2 170,5 84,9 71,2 1881Charolais 23,0 44,8 42,7 47,1 1957Simental 66,1 79,3 43,1 47,0 1969Limousine 13,8 71,6 48,8 45,0 1968Zastoupení plemeníků v chovechmasných krav:• 74% chovů používá genetikuAberdeen-Angus• 69% chovů používá plemeníkyAberdeen-Angus• 70% chovů plánuje nákup a využitíAberdeen-Angus plemeníkůPlány a úkoly American AngusAssociation do roku 2007:• 30% stavů z čistokrevné populacemasného skotu• 80% využití Aberdeen-Angus genetikyv populaci skotu• dosáhnout zapojení 1 milion zvířatv kontrole masné užitkovosti• získat informace z 80% licentovanýchfeedlotůzdroj: Tom Field, PhD,Colorado State University14Zpravodaj ČSCHMS 3/2004


Současný stav ve šlechtění a masné produkcimasného skotuKarel Šeba, ČSCHMSPolitické změny, které nastaly v našírepublice po roce 1989, začaly velicerychle ovlivňovat všechny oblastinašeho národního hospodářství. Ušetřenonezůstalo ani zemědělství.Ke změnám začalo docházet jak vevlastnických, tak i dodavatelsko-odběratelskýchvztazích. To vyvolalo nutnourestrukturalizaci celého zemědělství.K výrazným změnám začalo docházeti v chovu skotu. Prudce se začalyměnit početní stavy krav. Po roce 1995dochází vlivem dotační politiky státuk výraznému růstu početních stavůkrav bez tržní produkce mléka (dálejen KBTPM). Jednalo se o odvětvíchovu skotu, které u nás před rokem1989 prakticky neexistovalo. Vývojstavů krav dokumentuje graf 1.Graf 1) Vývoj početních stavů krav (tis. kusů)14001200100080060040020001236,21233,21036,31027,8829,7808,23,0 8,5 21,5750,6712,2646,8598,2Rozvoj chovu masného skotu u násumožnil především import čistokrevnýchjalovic masných plemen v letech1991 až 1995, který by nebyl možnýbez podpory státu. K rozvoji chovu přispělpo vzniku Českého svazu chovatelůmasného skotu (dále jenČSCHMS) také nově zavedený systémplemenářské práce. Zahájení kontrolyužitkovosti v roce 1991 a na ni navazujícísystém výběrů mladých býků doplemenitby, umožnil dostatečnou produkciplemenných býků pro chovyKBTPM. To bylo pro další rozšiřováníchovu masného skotu velice významné.Případný přechodný nedostatekplemenných býků řešil jejich import zezahraničí. Týkalo se to především plemeneMasný simentál (MS) a některýchdalších plemen. U plemene MSbylo v letech 1994 až 2004 ze zahraničíimportováno 124 býků, to je 18,1 %z celkového počtu býků, kteří byli vuvedeném období do plemenitby zařazeni.Od 10 % do 18 % ještě dosáhliimporty býků u plemen Hereford, Highland,Blonde d´ Aquitaine a Galloway.Celkové počty býků registrovaných vjednotlivých letech dokumentuje Graf 2a navíc podle plemen tabulka 1. Nejvyššícelkový počet registrovanýchbýků byl dosažen u plemen Charolais1218 kusů, Aberdeen Angus 824 kusů,Masný simentál 685 kusů a Hereford510 kusů.V grafu 3 je uveden odhad početníchstavů čistokrevných krav jednotlivýchmasných plemenskotu a jejich křížencůs podílemkrve 50 až 87 %(podle podkladů572,9 ČSCHMS). Jak496,0je z grafu patrné,547,538,4 48,6 67,3614,8 596,31990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004dojené krávy krávy BTPM krávy celkemGraf 2) Počty býků vybraných do plemenitby8007006005004003002001000100,3436,8136,1i zřejmá převahakrav křížencůnad čistokrevnýmizvířaty.Podle našichodhadů sev současnédobě kříženkys podílem krve75 až 87 %podílí na celkovémstavu kříženek20 až 30%. Tento současnýstav pochopitelněbudeovlivňovatv dalších letechi celkovýsystém šlechtěníjednotlivýchmasnýchplemen. Poněkudjinak budeorganizovánaplemenářskápráce v chovechčisto-11 2593 346 9 14 256 2 12911105136187235 244172 17751 63 6730232826 21odpovídají početnístavy kravcelkové produkciplemennýchbýků. Zároveň je3912 231990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004import celkem domácí celkem celkem vybráno3405 3370 2808 24724417krevných krav a kříženek s vysokýmpodílem krve daného plemene a poněkudodlišně bude postupováno v užitkovémkřížení.Od roku 2000 je nazákladě výsledkůkontrolyužitkovosti694650552 ve spolupráci510 507535461498 484s VÚŽV Uhříněves425440386prováděnodhadplemennéhodnoty provšechna zvířatav kontroleužitkovosti.Od roku 2003jsou plemenné hodnoty zveřejňoványjako relativní plemenné hodnoty pronásledující ukazatele. RPHPep - průměrnárelativní plemenná hodnota proprůběh porodu a hmotnost při narozenív přímém efektu, RPHPer - průměrnárelativní hodnota pro hmotnost vevěku 120, 210 a 365 dní v přímémefektu, RPHMep - průměrná relativníplemenná hodnota pro průběh porodua hmotnost při narození v maternálnímefektu, RPHMer - průměrná relativníhodnota pro hmotnost ve věku 120,210 a 365 dní v maternálním efektu.V roce 2004 byl doplněn odhad plemennýchhodnot o plemennou hodno-Graf 3) Odhad početních stavů čistokrevný krav masných plemena kříženců3000025000200001500010000500002280715302149331222010649418222491999786 484 372 352 155 107 55 13CH HE AA MS LI BA PI GA HI GS SA BMTabulka 1) Počty registrovaných býků podle plemen824532223170køíženkyèistokrevnérok registraceplemeno 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 celkemBM 1 3 1 1 1 6 5 18HI 2 4 4 6 4 16 11 13 11 9 2 82AA 1 12 24 34 37 47 73 67 82 99 104 143 101 824GS 1 7 1 5 4 4 2 10 10 9 53PI 1 6 6 10 10 36 24 17 21 18 27 176BA 2 8 3 21 9 7 8 16 17 19 22 23 33 188MS 2 22 50 38 41 60 88 74 88 126 96 685CH 1 10 6 30 45 67 72 76 104 100 162 145 223 177 1218HE 9 10 5 20 37 31 36 67 117 36 46 21 35 34 510GA 2 3 7 4 9 15 14 14 21 15 14 3 121LI 3 1 19 8 20 18 19 26 38 48 56 83 59 398SA 10 10 9 13 4 6 52celkem 11 25 34 105 188 235 244 328 461 425 510 507 694 552 4325Vysvětlivky: Počty registrovaných býků v roce 2004 jsou k 30.6.Zpravodaj ČSCHMS 3/200415


tu pro přírůstek v testu u býků testovanýchna odchovnách plemenných býků(PH přír.).Zatímco RPH pro růst v příméma maternálním efektu má výraznouvazbu na chov masného skotu v podmínkáchpastevního odchovu, plemennáhodnota pro přírůstek v testu mávýznamný vztah k intenzivnímu výkrmuskotu. Z tohoto důvodu je také třebatyto hodnoty posuzovat. V grafu 4 jsouuvedeny průměrné plemenné hodnotypodle plemen u krav a plemennýchbýků. Ze všech v grafu uvedenýchmasných plemen dosahují nejvyššírůstovou schopnost, která je hodnocenaplemennou hodnotou, plemena CH,MS a AA. Dále následují ostatní masnáplemena BA, HE atd. Při pohledu dografu 4 zjistíme, že plemena s vysokoujateční hodnotou PI, BM, LI, BA vykazujív porovnání s ostatními plemenynižší růstovou schopnost. Tohoto vztahulze v některých chovech využít přiužitkovém křížení. Jedná se předevšímo chovy s plemenicemi HE, AA a MSa kříženci těchto plemen.Graf 4) Plemenné hodnoty pro přírůstek v testu200,00100,000,00-100,00-200,00-300,00-400,00-500,00-385,79-427,6145,6435,49V tabulkách 3 a) až 3 c) jsou u vybranýchtří plemen uvedeny korelační koeficientymezi RPH a PH a přírůstkemv testu na odchovně, životním přírůstkema hmotností při narození ve 120,210 a 365 dnech věku. Pro všechna třivybraná plemena je charakteristickýnegativní vztah mezi dosahovanouhmotností a RPH v přímém i maternálnímefektu. Jednostranně prováděnáselekce na dosažení co nejvyššíchhmotností telat se na druhé straněmůže negativně projevit ve většímvýskytu obtížných porodů a vyššíchporodních hmotnostech. Plemennáhodnota pro přírůstek zároveň vykazujenízkou korelaci k hmotnosti ve 120a 210 dnech.V tabulkách 4 a) až 4 c) jsou, opětjen u vybraných plemen, uvedeny-8,62102,60BM AA GS PI BA MS CH HE LI SA-13,33-75,43-83,79 -124,79-166,91-130,61-204,17 Kr-168,32-208,21krávy73,7375,96býci113,35-467,11-469,82korelační koeficientypro RPH, PHa lineární hodnocenízevnějšku.Stejně jako u hodnocenírůstovéschopnosti je i v případěhodnocenízevnějšku a RPHpro průběh porodua porodní hmotnostv přímém a maternálnímefektu mírněnegativní vztah.U plemene CH jenegativní korelacei u RPHMer. U tohotoplemene vykazujíjedinci s vysokýmiplemennýmihodnotami pro růstv maternálním efektuzároveň poněkudhorší osvalenía kapacitu těla.Diferencují se takdva typy a to CHmasnéhotypu a CH-chovného typu.Tyto vztahy se projevují i v zemi původu(Francii) jak u plemene CH, alei plemen LI a BA. Vzhledem k malépopulaci francouzských masných plemen,bude u nás diferencovaný přístupk masným a chovným užitkovýmtypům velice obtížně realizovatelný. Jevšak možné ve větší míře využívatv našich podmínkách kladně prověřenébýky na maternální efekty ve Franciia rozšiřovat je prostřednictvím inseminačníchdávek. V současné doběvšak u nás převládá inseminace francouzskýmibýky kladně prověřenýmina masnou užitkovost.V grafu 3 jsou uvedeny počty čistokrevnýchkrav a kříženek. Přitom počtykříženek převládají. Problémem našichchovů je mimo jiné také to, že v rámciTabulka 3 a) Korelační koeficienty pro plemeno Charolais - růstpøírùstekhmotnost ve vìkuplemeno v testu životní porodní 120 d 210 d 365 dCH RPHPep -0,149 -0,144 -0,586 -0,134 -0,116 -0,158CH RPHPer 0,134 0,399 0,128 0,388 0,432 0,381CH RPHMEp -0,077 -0,062 -0,371 -0,051 -0,025 -0,093CH RPHMEr 0,011 0,007 -0,098 0,073 0,051 -0,009CH PH pøír 0,697 0,517 0,121 0,029 0,034 0,338Tabulka 3 b) Korelační koeficienty pro plemeno Aberdeen Angus - růstpøírùstekhmotnost ve vìkuplemeno v testu životní porodní 120 d 210 d 365 dAA RPHPep -0,130 -0,139 -0,536 -0,171 -0,150 -0,194AA RPHPer 0,231 0,494 0,172 0,500 0,521 0,512AA RPHMEp -0,142 -0,121 -0,196 -0,134 -0,079 -0,150AA RPHMEr 0,048 -0,036 -0,007 -0,089 -0,123 -0,037AA PH pøír 0,745 0,584 0,080 0,078 0,091 0,459Tabulka 3 c) Korelační koeficienty pro plemeno Masný simentál - růstpøírùstekhmotnost ve vìkuplemeno v testu životní porodní 120 d 210 d 365 dMS RPHPep -0,006 -0,086 -0,565 -0,109 -0,096 -0,139MS RPHPer 0,051 0,386 0,197 0,392 0,454 0,415MS RPHMEp 0,062 0,066 -0,197 -0,008 -0,036 0,060MS RPHMEr 0,016 0,059 -0,113 0,013 0,135 0,031MS PH pøír 0,696 0,428 0,035 0,041 -0,017 0,284jednoho chovu jsou chovány krávyněkolika plemen (bez ohledu na stupeňkřížení). Podle šetření ČSCHMSchová v současné době pouze 30 až35 % krávy jednoho plemene. Navíc ve27 % chovů působí v plemenitbě býcidvou a více plemen. To způsobujeznačnou variabilitu telat při odstavu(jak exteriérovou, tak i hmotnostní)a snižuje cenu telat při prodeji.V tabulkách 5 a) až d) jsou uvedenyhmotnosti telat a zároveň i lineárníhodnocení těchto telat při odstavu.Jaký je v rámci jednoho plemene vlivkřížení na dosahované hmotnostia lineární hodnocení zástavových telatjsou dokumentovány opět u čtyř vybranýchplemen. Mimo plemene AA(u hmotností i LI) je patrné, že čistokrevníbýci dosahují nejvyšší hmotnostive 210 a 365 dnech věku a zároveňpřevyšují křížence zejména v ukazatelíchkapacity těla a osvalení. Nejvíce jetento rozdíl v hodnocení zevnějškupatrný u plemen MS a LI.Vzhledem k tomu, že při prodejizástavových telat je prodejní hmotnostlimitovaná hmotností 220 až 250 kg,nejeví se další zvyšování tohoto ukazatelev rámci šlechtitelských opatřeníjako účelné. Na druhé straně je stálevelký prostor pro zlepšování kvalitativníchukazatelů masné užitkovosti(osvalení, skladba jatečného těla).16Zpravodaj ČSCHMS 3/2004


Tabulka 4 a) Korelační koeficienty pro plemeno Charolais- hodnocení zevnějškuVe všech populacích masných plemenskotu lze očekávat v příštím obdobípostupné zvyšování podílu krvetěchto plemen a to na úkor početníchstavů kříženců. Že tím dojde i k výraznémuzlepšení masné užitkovosti, byměly dokumentovat následující zahraničnívýsledky. Uvádím zde publikovanévýsledky z Velké Británie, kde byloprováděno srovnání býků - křížencůs plemenem LI a čistokrevnými býkytohoto plemene. Podíl krve u křížencůplemene LI činil 75 %, respektive 88 %.V tabulce 6 je zdokumentovánarůstová schopnost telat ze kterýchpocházeli porážení býci. Nejvyššírůstovou schopnost prokázali jaku býků, tak i jalovic kříženci 75%.Výsledky jsou podobné s tabulkou 5d)(liší se ale podíly krve). Čistokrevní býciplemene LI naopak převyšovali křížencepředevším v hmotnosti JOT, výtěžnostia především v klasifikaci dleEUROP. O realizaci jatečních zvířatv EU částečně vypovídají výkupníceny zástavových telat a nebo přesnějiceny, které jsou za telata zahraničníobchodníci ochotni platit a toz pohledu plemen a podílu krve u kříženců.Jak již bylo jednou uvedeno, je proplemenné býky a krávy od roku 2000prováděn odhad plemenné hodnotypro růst. V tabulce 8 je uvedeno porov-plemeno Trkri TRhm Trdel KTšh KThh KTza OsPl OsHø OsZa UtypCH RPHPep -0,046 -0,127 -0,151 -0,209 -0,204 -0,256 -0,271 -0,236 -0,240 -0,254CH RPHPer 0,273 0,332 0,268 0,143 0,200 0,151 0,171 0,129 0,133 0,185CH RPHMEp -0,020 -0,062 -0,086 -0,080 -0,072 -0,110 -0,108 -0,098 -0,111 -0,080CH RPHMEr 0,003 -0,018 0,012 -0,016 -0,058 -0,023 -0,069 -0,025 -0,032 -0,030CH PH pøír 0,174 0,290 0,329 0,409 0,408 0,436 0,437 0,426 0,423 0,440Tabulka 4 b) Korelační koeficienty pro plemeno Aberdeen Angus- hodnocení zevnějškuplemeno Trkri TRhm Trdel KTšh KThh Ktza OsPl OsHø OsZa UtypAA RPHPep -0,211 -0,185 -0,191 -0,047 -0,045 -0,010 0,016 0,058 0,047 -0,036AA RPHPer 0,270 0,480 0,315 0,228 0,283 0,253 0,265 0,262 0,228 0,288AA RPHMEp -0,057 -0,153 -0,111 -0,049 -0,021 -0,034 -0,034 -0,002 0,006 -0,018AA RPHMEr -0,011 -0,038 0,065 0,018 -0,037 0,007 0,006 -0,022 0,002 0,023AA PH pøír 0,171 0,438 0,359 0,398 0,376 0,377 0,390 0,400 0,371 0,394Tabulka 4 c) Korelační koeficienty pro plemeno Masný simentál- hodnocení zevnějškuplemeno Trkri TRhm Trdel KTšh KThh Ktza OsPl OsHø OsZa UtypMS RPHPep -0,061 -0,143 -0,018 -0,101 -0,143 -0,058 -0,146 -0,105 -0,105 -0,104MS RPHPer 0,267 0,383 0,193 0,191 0,247 0,227 0,249 0,209 0,224 0,277MS RPHMEp -0,010 0,037 0,000 0,030 0,012 0,089 0,040 0,063 0,065 0,039MS RPHMEr -0,009 0,048 0,051 0,048 -0,009 0,001 0,030 0,022 0,052 0,037MS PH pøír 0,309 0,241 0,408 0,243 0,248 0,254 0,234 0,223 0,221 0,304Vysvětlivky: Trkri-výška v kříži, TRhm-hmotnost, Trdel-délka těla, KTšh-přední šířka hrudníku,KThh-hloubka hrudníku, KTza-šířka a délka zádě, OsPl-osvalení plece a hřbetu, OsHř-osvaleníhřbetu, OsZa-osvalení zádě, Utyp-užitkový typ,nání žijícíchplemennýchbýků, kteřípůsobí vpřirozenéplemenitběa plemennýchbýků kteřív letech2002 až2 0 0 3působili vinseminaci.Podlejednotlivýchplemenjev tabulceuvedenpodíl býků,kteřímají relativníplemennouhodnotu(RPH) 105a vyšší pro přímý efekt (PE), maternálníefekt (ME), pro přímý a současněmaternální efekt (PE+ME). U některýchplemen jsou výsledky býků působíchv inseminaciovlivněnyzahraničnímibýky,kteří u násještě nemajíRPHstanovenu(napříkladBM).Z tohotopohledulze jakonejkvalitnějšíhodnotitbýkyplemeneBA. Je unich vysokýpodíljedinců sRPH nad105 a tojak propřímý, tak ipro maternálníefekt.V tabulce9 jeproveden stejný rozbor u žijících krav.V tomto případě je členění provedenopodle podílu krve příslušného plemene.U plemen BM, HI, AA, BA, MS, CH,LI se s růstem podílu krve zvyšujei podíl krav s RPH 105 a více pro přímýrůstový efekt. Naopak klesá podíl kravs RPH 105 a více pro růst v maternálnímefektu. Zde je opět prostor provyužití býků obou zmiňovaných užitkovýchtypů při křížení, ale i v čistokrevnéplemenitbě. Pro produkci plemennýchbýků je třeba zaměřit větší pozornostna krávy a býky s RPH nad 105 v obouefektech. Po stanovení odhadu plemennéhodnoty pro osvalení (na základělineárního hodnocení zevnějšku) jetřeba šlechtitelský program doplniti o tuto hodnotu. Dalším ukazatelempro hodnocení masné užitkovosti budev budoucnu využití hodnocení jatečníchbýků dle systému SEUROP. To siale vyžádá ještě nějaký čas pro realizaci.Referát byl přednesen na konferenci"Aktuální otázky produkce jatečnýchzvířat" dne 17. září 2004 na MZLUv Brně.Tabulka 5a) Hmotnost a hodnocení zevnějšku odstavených býků- plemeno Charolaisplemenohmotnost ve vìkulineární hodnocení zevnìjškuporodní 120 d 210 d 365 d Trkri TRhm Trdel KTšh KThh Ktza OsPl OsHø OsZa UtypCH50-74 41,3 193,3 296,0 453,2 5,61 6,73 6,72 5,76 6,13 5,76 5,60 5,70 5,77 5,81CH75-87 41,2 196,5 304,8 444,0 5,95 6,72 7,03 5,75 6,05 5,72 5,57 5,72 5,85 5,89CH88-100 41,4 198,7 312,3 535,3 5,92 6,46 7,11 5,96 6,26 6,03 5,78 5,93 6,04 6,00celkem 41,3 198,6 311,6 535,0 5,90 6,48 7,08 5,94 6,25 6,01 5,77 5,91 6,02 5,98Tabulka 5b) Hmotnost a hodnocení zevnějšku odstavených býků- plemeno Aberdeen Angusplemenohmotnost ve vìkulineární hodnocení zevnìjškuporodní 120 d 210 d 365 d Trkri TRhm Trdel KTšh KThh Ktza OsPl OsHø OsZa UtypAA 50-74 38,5 207,8 326,3 446,4 6,49 7,01 7,87 5,73 6,37 5,75 5,67 5,85 5,85 5,88AA 75-87 38,3 189,0 301,0 463,8 5,41 6,78 7,63 5,61 6,37 5,54 5,51 5,63 5,63 5,65AA88-100 38,2 188,4 302,0 514,2 5,53 6,48 7,06 5,82 6,24 5,63 5,62 5,63 5,58 5,69celkem 38,3 188,9 302,4 512,4 5,56 6,53 7,36 5,80 6,26 5,62 5,61 5,64 5,60 5,70Tabulka 5c) Hmotnost a hodnocení zevnějšku odstavených býků- plemeno Masný simentálplemenohmotnost ve vìkulineární hodnocení zevnìjškuporodní 120 d 210 d 365 d Trkri TRhm Trdel KTšh KThh Ktza OsPl OsHø OsZa UtypMS50-74 38,4 184,4 293,8 546,8 5,20 6,29 5,73 5,18 5,84 5,25 4,97 5,08 5,07 5,10MS75-87 39,3 196,6 293,7 547,8 5,19 6,36 5,43 5,35 5,78 5,35 5,12 5,23 5,31 5,29MS88-100 40,1 205,1 323,1 550,4 6,04 6,57 7,18 5,91 6,37 5,96 5,74 5,79 5,89 5,95celkem 39,9 203,0 318,1 550,2 5,78 6,51 6,70 5,72 6,20 5,75 5,53 5,60 5,68 5,72Tabulka 5d) Hmotnost a hodnocení zevnějšku odstavených býků- plemeno limousineplemenohmotnost ve vìkulineární hodnocení zevnìjškuporodní 120 d 210 d 365 d Trkri TRhm Trdel KTšh KThh Ktza OsPl OsHø OsZa UtypLI 50-74 44,6 213,6 314,9 x 6,55 6,44 6,50 5,03 5,88 5,89 5,69 5,63 5,69 5,69LI 75-87 38,5 181,9 290,0 x 5,60 6,40 6,20 5,67 6,20 6,19 6,03 6,04 6,02 6,20LI88-100 40,3 193,6 299,7 496,8 5,99 6,66 6,60 6,05 6,22 6,30 6,08 6,16 6,29 6,20celkem 40,3 193,7 299,7 496,6 6,03 6,71 6,84 5,91 6,26 6,18 5,86 6,05 6,27 6,18Zpravodaj ČSCHMS 3/200417


Tabulka 6) Hmotnosti telat plemene limousine(Velká Británie)Tabulka 7) Výsledky srovnání porážených býků limousine(Velká Británie)% krve Limousinhmotnost pøi odstavu (kg)pøírùstek od narození dobýcijalovice75% 88% 100% 75% 88% 100%299 275 272 278 253 2731180 1110 1130 1080 960 1030% krve plemene Limousinpøírùstek od nar do porážkyporážková hmotnost kghmotnost JOT (kg)výtìžnostprùm vìk pøi porážce (mìs)75% 88% 100% % krve plemene Limousin 75% 88% 100%840 860 860 zatøídìní EUROP % - U 25 80 100631 640 645 zatøídìní EUROP % - R 75 20 0375 391 396 tuk dle EUROP % - 325 60 87,559,4% 61,1% 61,4% tuk dle EUROP % - 4L 62,5 40 12,523,3 23,1 23,4 tuk dle EUROP % - 4H 12,5 0 0Tabulka 8) Podíl býků s RPH růstu 105 a více(přímý a maternální efekt)plemenoBelgické modro-bíléHighlandAberdeen angusGasconnePiemonteseBlonde d´ AquitaineM asný simentálCharolaisHerefordGallowayLimousinSalerspøirozená plemenitba inseminacePE ME PE+ME PE ME PE+MEBM 38,5 23,1 7,7 0,0 0,0 0,0HI 45,1 39,2 21,6 0,0 0,0 0,0AA 64,2 30,4 18,5 63,0 27,8 11,1GS 52,6 63,2 42,1 0,0 12,5 0,0PI 42,6 21,3 7,4 26,5 32,3 0,0BA 62,5 54,5 30,4 85,7 64,3 57,1MS 85,6 25,6 19,6 81,8 12,1 6,1CH 62,8 28,9 12,7 59,2 25,9 8,6HE 74,8 31,2 20,7 79,4 41,2 29,4GA 41,4 18,1 4,3 0,0 0,0 0,0LI 69,6 20,7 11,0 52,9 17,6 0,0SA 47,5 25,0 12,5 50,0 25,0 25,0Tabulka 9) Podíl krav s RPH růstu 105 a více(přímý a maternální efekt)podíl krve %plemenoBelgické modro-bíléHighlandAberdeen angusGasconnePiemonteseBlonde d´ AquitaineMasný simentálCharolaisHerefordGallowayLimousinSalers50 - 74 % 75 - 87 % 88 - 100 %PE ME PE+ME PE ME PE+ME PE ME PE+MEBM 6,7 40,0 0,0 x x 0,0 100,0 0,0 0,0HI 0,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 22,1 25,0 7,0AA 14,3 43,4 3,3 22,7 28,1 2,3 39,2 20,8 7,6GS 23,5 19,7 1,6 18,4 4,1 0,0 15,8 60,4 12,9PI 35,5 38,5 11,1 33,3 22,2 8,9 20,2 25,5 8,9BA 11,9 33,0 2,6 33,9 8,9 4,5 42,3 22,0 11,4MS 26,1 22,0 4,2 58,3 17,6 9,7 81,4 21,2 13,4CH 7,5 33,9 1,5 19,5 21,1 3,1 48,1 19,4 6,1HE 50,7 73,3 37,1 44,0 31,5 13,0 23,0 13,3 5,1GA 40,7 35,6 17,8 16,3 1,2 0,0 29,0 23,1 7,1LI 12,7 37,8 6,1 17,0 18,2 4,2 48,9 14,2 6,0SA 80,0 0,0 0,0 x x x 29,0 35,5 14,5Český Angus - 10 let na trhuVít Čepelák, ČSCHMSFirmu M.I.L.O.S. Inc.ČR jsem vámpředstavoval v našem Zpravodaji již nakonci roku 1997. To, když výběrovákomise 15.10.1997 na farmě v Těšínověuznávala první zemský chov plemeneAberdeen Angus v ČR. Před těmisedmi lety jsem se zmínil i o tom, žetato firma, vedle chovu skotu a obchodus genetikou, také dodává na trh podochrannou známkou "Český Angus"značkové maso. A letos, 28. květnav Mostkách u Kaplice v okrese ČeskýKrumlov, na jatkách, které této firmědnes patří, zastavili provoz abys pozvanými hosty z řad chovatelů,zákazníků a přátel firmy oslavili jiždesetileté výročí dodávek značkovéhomasa na náš trh. Jistě mi dáte za pravdu,že v relativně krátké historii chovumasných plemen skotu v České republiceje toto významné výročí.Začalo to tedy před deseti roky. Majitelfirmy si uvědomoval, že v zemi, kdese tradičně konzumuje především vepřovémaso a vlivem módní vlny drůbež,je nutné zákazníka přesvědčit hlavněkvalitou. Zaregistroval ochrannouznámku "Český Angus" a kvalitnímumasu pod touto známkou začal prošlapávatcestu od chovatele až ke spotřebiteli.Cesta to byla a je dlouháa nelehká. Bylo potřeba dát dohromadytelata k výkrmu, patřičně je vykrmittak, aby dosáhly ve správný čas správnéváhy a kvality, zvládnout bezstresovouporážku, zrání masa, bouránía porcování, rozvoz k zákazníkům. A tovše zorganizovat od chovatelů-dodavatelůtelat přes výkrmce až po zpracováníprůběžně po celý rok, tak jak sito zákazník žádá. Začínalo se na jatkáchv Českých Budějovicích, po jejichzavření v jatkách Mostky, které firmanakonec koupila a dodnes provozuje.Prvním zákazníkem byla, dnes jižlegendární restaurace Točna, kde seřezníci od pana Buriana učili uříznoutsprávně steak. Dalším výraznýmzákazníkem byl hotel Forum v Praze,kde pan Julius Dubovský, presidentAsociace kuchařů a cukrářů ČR rozhodlo spolupráci s firmou a tím jí otevřeldveře k celé řadě dalších zákazníků.Dnes se firma může pochlubit, žedodávala maso na tak významné akcejako byly Svatováclavské slavnosti naPražském Hradě, Zasedání NATOv Praze, Světový pohár na plochédráze, soutěže Kuchař roku, plesyAsociace kuchařů, Filmové festivalyv Karlových Varech, Canada Day- pravidelnéakce kanadského velvyslanectví,MS v ledním hokeji v Praze 2004.Je však nutno dodat, že firmaM.I.L.O.S. Inc.ČR dodává na trh vedleznačkového masa i běžný sortimentmasa a uzenin a tak jsou jejími zákazníkyvedle špičkových hotelů i běžnérestaurace, obchody, školy a drobníodběratelé. V současné době jatkav Mostkách zpracovávají ročně 3.000prasat a 1.000 ks skotu. Angus z tohoje asi 40%. V roce 1994 začínali se 31býky ročně, letos jich bude již 400. Proprodukci značkového masa se porážejíbýci plemene Aberdeen Angus a jehokříženci ve věku 17 - 20 měsíců v průměrnéváze 650 kg s minimální odchylkou.Maso zraje 7 - 10 dnů a na přánízákazníka je porcováno a vakuověbaleno s trvanlivostí 21 dnů. Jatečníbýci dnes pocházejí z jižních a západníchČech, severní a jižní Moravy. Jatkadnes splňují náročné normy EU.Z výše uvedených řádků je patrné,že onoho 28.května 2004 bylo v Mostkáchproč slavit. Sešlo se na 120hostů, ochutnali grilovanou hovězíkýtu i mnoho dalších pochoutek,poslechli živou hudbu, někteří i tančili.A tajemství úspěchu? Sebekázeň,poctivost a každodenní vůle dělat dobroupráci. A na tomto místě je vhodnéříci, kdo za to všechno může. Především,dnes již zesnulý, MVDr. MilošMenhart, zakladatel firmy, který vedlemyšlenky a prostředků do toho vložilpřesvědčení a odvahu a Ing. MiroslavVráblík, zástupce firmy v ČR, který nasvých bedrech nese onu "každodennost".A také my, zákazníci, bez kterýchnemůže žádná firma existovat,kteří se nechali o kvalitě přesvědčit,přišli, ochutnali a nakoupili. Tedy i já.18Zpravodaj ČSCHMS 3/2004


10 let chovu gasconne v UhříněvsiTabulka 1: Ukazatele růstu u telatUkazatelHmotnost pøinarození (kg)Hmotnost- 120 dnù(kg)Hmotnost- 210 dnù(kg)Pøírùstek od narozdo 120 dnù (kg)Pøírùstek od narozdo 210 dnù (kg)Pøírùstek od 120 do210 dnù (kg)BýèciGS100(n=60)JalovièkyGS100(n=56)Radka Zahrádková, VÚŽVPraha-UhříněvesDomovinou plemene gasconne (GS)je jižní Francie. Jeho velkou přednostíje pevnost a utváření končetin danépohybem zvířat v horských podmínkách.U krav to jsou velmi dobré mateřskévlastnosti, dobrá plodnosta snadné telení i mléčnost matek. Významnouvlastností je dosahovanádlouhověkost vyplývající z velmi dobrékonstituce zvířat.První import plemene gasconne doČeské republiky se uskutečnil v roce1994, kdy bylo na účelové hospodářstvíVýzkumného ústavu živočišnévýroby přivezeno 15 jalovic. Od počátkudo roku 2003 bylo v tomto chovuodchováno celkem 142 telat (71býčků, 71 jaloviček) včetně křížencůs dojenými plemeny domácí populace.V současné době je ve stádě 22 krav,12 jalovic, 16 telat (12 býčků, 4 jalovičky)a 2 plemenní býci působící v přirozenéplemenitbě. Býk ZGS 035 (Jackson,nar. 2001) pochází z domácíhochovu a ve stádě působí již třetí sezónu.Tento býk byl za rok 2003 vyhlášennejlepším plemenným býkem gasconnev hodnocení dosažených RPH v přímémefektu a třetím nejlepším v maternálnímefektu. Býk ZGS 045 (Soumis,nar. 2001) byl do stáda importovánz Francie a v plemenitbě je druhousezónu. V chovu je praktikovánosezónní připouštění (inseminace + přirozenáplemenitba) od dubna do polovinyčervna, které umožňuje telení plemenicod ledna do konce března.Ukazatele růstu u telat odchovanýchza období let 1995-2003 jsou uvedenyv tabulce 1. Průměrná hmotnost přinarození činila u býčků 42,50 kg,u býčků kříženců 44,70 kg. Naopaku jalovic GS100 byla tato hmotnostzjištěna mírněvyšší (o 2 kg;38,70 kg) nežu jalovic kříženek.Hmotnosti ve 120a 210 dnechvěku u býčků(181,40 a 274,20kg) i jalovicGS100 (166,90a 252,00 kg)výrazně převyšujíhmotnostnístandard zakotvenýve šlechtitelskémprogramuplemenegasconne. Býčcikříženci dosáhlive srovnánís býky GS100 ve120 dnech věkuhmotnosti o 20kg vyšší, v 210dnech pak o 49 kg vyšší. U jalovic obouskupin byla hmotnost ve 120 i 210dnech věku téměř shodná.V tabulkách2 a 3BýèciGS50(75)(n=11)Jalovièky GS50(75)(n=15)42,52 38,71 44,73 36,47je růstováintenzita telatGS100sledovánapodle roč-181,37 166,89 201,09 169,71274,20 251,98 322,91 250,601,156 1,067 1,303 1,1111,103 1,016 1,325 1,0201,040 0,968 1,354 0,956níků odroku 1995,kdy se začaloroditprvní potomstvo.Uvedenévýsledkyjsou zatíženynízký mpočtemzvířat s nestejnoměrným zastoupenímv jednotlivých letech chovu. Hmotnostpři narození byla u býčků po celoudobu chovu vyrovnanás výjimkou roku2003, kdy byla zjištěnavýrazně nejvyšší(51 kg). U jalovic setato hmotnost pohybovalaod 36 kg (rok2000) do 42 kg (rok2003). Nejvyšší hmotnostve 120 dnechvěku vykázali býčcinarození v roce 1999(196 kg), což je o 40kg více než je standardpro toto plemeno.U jalovic byla tatohmotnost nejvyššíTabulka 2: Ukazatele růstu u býčků GS100 v jednotlivých ročnícíchUkazatel95(n=10)96(n=7)97(n=3)98(n=10)99(n=5)00(n=6)01(n=9)02(n=5)03(n=5)Hmotnost pøinarození (kg)41 44 38 42 42 43 42 42 51Hmotnost- 120 dnù(kg)189 189 166 177 196 172 173 181 189Hmotnost- 210 dnù(kg)292 272 275 262 265 257 271 297 281Pøírùstek od narozdo 120 dnù (kg)1,238 1,195 1,069 1,126 1,280 1,072 1,094 1,157 1,153Pøírùstek od narozdo 210 dnù (kg)1,194 1,084 1,130 1,048 1,060 1,018 1,092 1,214 1,097Pøírùstek od 120 do210 dnù (kg)1,137 1,006 1,211 0,945 0,767 0,946 1,090 1,289 1,022Tabulka 3: Ukazatele růstu u jaloviček GS100 v jednotlivých ročnícíchUkazatel95(n=10)96(n=7)97(n=3)98(n=10)99(n=5)00(n=6)01(n=9)02(n=5)03(n=5)Hmotnost pøinarození (kg)41 44 38 42 42 43 42 42 51Hmotnost- 120 dnù(kg)189 189 166 177 196 172 173 181 189Hmotnost- 210 dnù(kg)292 272 275 262 265 257 271 297 281Pøírùstek od narozdo 120 dnù (kg)1,238 1,195 1,069 1,126 1,280 1,072 1,094 1,157 1,153Pøírùstek od narozdo 210 dnù (kg)1,194 1,084 1,130 1,048 1,060 1,018 1,092 1,214 1,097Pøírùstek od 120 do210 dnù (kg)1,137 1,006 1,211 0,945 0,767 0,946 1,090 1,289 1,022v prvním ročníku chovu (rok 1995 -182 kg). V tomto roce se ve stáděvůbec za celé období existence chovunarodilo nejvíce telat, tedy i jalovic,pocházejících z embryotransferu.Hmotnost telat ve 120 dnech věku jedána především mléčností matek, kterýmiv roce 1995 byly z velké části plemenicedojených plemen C a N jakopříjemkyně embryí. Ve hmotnosti v 210dnech věku, která je již ovlivněnai schopností telete využít pastvu, bylinejlepší býčci narození v letech 2002a 1995 (297 a 292 kg) a jalovičkyz prvních dvou ročníků chovu.Z výsledků je zřejmé, že rok 2003 sevyznačuje vysokou hmotností býčkůjednak při narození a i ve 120 a 210dnech jejich věku.V tomto chovu byly praktikoványi biotechnické metody - superovulacea embryotransfer za účelem získánívětšího počtu čistokrevného potomstva(tabulky 4 a 5). K superovulaci bylyvyužívány jalovice před jejich zařaze-Gaskoňské stádo na pastvě (foto Pavel Firla)Zpravodaj ČSCHMS 3/200419


ním do reprodukčního cyklu a dále pakkrávy, které nezabřezly v připouštěcímobdobí. Od roku 1994, kdy se ve stáděGS skotu započalo s využíváním biotechnickýchmetod, bylo vypláchnutocelkem 57 dárkyň. Embrya byla získánaod 32 dárkyň (56,1% z vyplachovanýchplemenic). Celkem pak bylo získáno188 embryí, z nichž přenosuschopnýchpouze 71 ks (37,8%). Najednu úspěšně vypláchnutou dárkyni(dárkyni, která embrya poskytla) připadlov průměru 2,22 přenosuschopnéhoembrya, přičemž na dárkyni jalovici3,16 a dárkyni krávu 0,85 embrya.Tabulka 4: Výsledky superovulaceJalovice jako dárkyně dosáhly tedyv zisku přenosuschopných embryímnohem lepších výsledků než-li krávy.Úspěšnost v ziskuembryí se ukázalav průběhu roku značněrozdílná. Nejlepšíchvýsledků bylodosaženo v měsícíchbřeznu až říjnu, tedy vobdobích, která jsoublízká připouštěcísezóně. Výsledkypotvrdily sezónní charaktersuperovulacedárkyň u masnýchplemen skotu.Dárkynì Vypláchnuto dárkyò Získáno embryí ZiskCelkem Úspìšnì Celkem Pøenosuschopných pøenosuschksksembryí na 1ks %výplachJalovice 33 19 144 60 41,67 3,16Krávy 24 13 44 11 25,00 0,85Celkem 57 32 188 71 37,77 2,22Tabulka 5: Výsledky ETPøíjemkynì Pøenos embryí Bøezost poÈerstvých Zmražených Èerstvých Zmraženýchks ks ks % ks %Jalovice 25 18 14 56,00 3 16,67Krávy 4 10 - - 2 20,00Celkem 29 28 14 48,28 5 17,86Jako příjemkyně embryí byly použityjalovice a krávy dojených plemen (Ca N). Celkem bylo přeneseno 57 embryí,Býk ZGS-35 v připouštěcí sezóně (foto Radka Zahrádková)z čehož 29 ks čerstvých bezprostředněpo výplachu a 28 ks zmražených. Popřenosu čerstvých embryí tak zabřezlo14 příjemkyň (48,28%). Výsledky připoužití zmražených embryí byly značněhorší - pouze 17,86% zabřezlých příjemkyň.Celková březost po přenosu všechembryí činila 33,33%.Uhříněveský chov za 10 let své existencenapomohl k rozšíření početníhostavu plemene gasconne v Českérepublice. Kromě toho patří k významnýmproducentům plemenných býků.Každoročně jsou vybíráni nejlepší býcido OPB, kde probíhá test jejich vlastnírůstové schopnosti. Od roku 1996 takjiž v plemenitbě působilo 33 býkůpocházejících z Uhříněvsi.Příspěvek byl zpracován v rámciřešení projektu MZE 000 270 1403.Zdravé a chutné hovězí masoPavel KáčerPatřím k lidem, kteří díky své profesinemají problém opatřit si opravdukvalitní hovězí maso, které se doslovarozplývá na jazyku a které můžečlověk bez obavy servírovat i svýmdětem. Často také podlehnu tlakuznámých a takové maso jim sháníma po týdnu jsem pak terčem otázekkde si mohou zase takové maso koupit."Vlastní" vinou se tak dostávámdo rozpaků protože odpověď je složitá- proč, to se pokusím v tomto článkuobjasnit.Není cílem na tomto místě rozvíjetmyšlenky, proč hovězí maso patřík jednomu z biologicky nejhodnotnějšíchdruhů mas, ani nikoho zahrnovathromadou vědeckých analýz a studií.Na místě je princip přiměřenostia zdravého rozumu říkající, že donašeho jídelníčku patří všechny druhymasa, stejně jako mléko, zelenina čijiné přílohy. Tento článek bude směřovatk tomu jaké maso si v obchoděvybírat a jaké vyžadovat. A takék tomu, jak s ním nakládat, abyste zasvůj peníz byli odměněni kulinářskýmzážitkem.Jistě není bez zajímavosti, žezatímco v roce 1990 byla spotřebahovězího masa 28 kg (29 % z masacelkem), tak v roce 2002 to bylo jižjen 11,2 kg (14 %).Tento trend je v první řadě přičítánzdražení tohoto druhu masa, alemimo to také tomu, že se na pultydostává maso nekvalitní - ze starýchzvířat.Právě proto je první zásadou, kteráje skutečně prioritní je, abychom koupilimaso ze zvířete záměrně vykrmeného.Možná se zeptáte jaké jiné20Zpravodaj ČSCHMS 3/2004


maso se dá koupit? Odpověď je jednoduchá- můžete koupit maso zezvířete, které prvotně bylo chovánopro produkci mléka. Typickým příklademjsou zde staré vyřazené krávy(toto maso může být krásně upraveno,ale zklamání, které Vás čeká přijeho přípravě raději ponechte jiným).Kráva jako kategorie je obecně chovánaproto aby produkovala mléko(v dojných systémech) nebo telatav masném systému chovu. Jako takováby se měla touto produkcí i zaplatit- tak je to v naprosté většině vesvětě. Její maso se pak používá dokrmení pro psy a kočky. Výjimečnějsou ve Francii speciálně dokrmoványčtyřleté krávy masných plemen proprodukci výsekového masa, ale jednáse o speciální situaci typickou právějen pro Francii. Je pravdou, že v historiijsme neměli možnost zjistit cokupujeme, ale dnes musíbýt a také je na každémkousku hovězího masaúdaj o věku a pohlaví zvířete.Kupujme protomaso z mladých jalovica býků (cca 14-18 m.u jalovic a 14-22 m.u býků), kteří se skutečněu nás chovají pro produkcimasa. Jen na okraj jemožno říct, že telata seu nás záměrně praktickyvůbec nevykrmují a tudížkoupit kvalitní telecí masoprakticky nelze (vzhledemke spotřebě 0,1 kg ročněna osobu už na to asi naše kuchařkyjiž dávno přišly).Každé maso a tedy i to kvalitnípotřebuje před kuchyňskou úpravouvyzrát. Jde o celý komplex, kterýzaručí křehkost a chutnost masa.Doba zrání je u různých mas různědlouhá (uvádí se u drůbeže 0,3 dne,vepřového masa asi 4 dny, u zvěřinycca 10 dnů) a i velmi kvalitní masomusí být náležitě vyzrálé. Zde alenarazíme na první specifikum českéhotrhu - hovězí maso se dostává napult kolem pátého dne od porážkya je vyzrálé s bídou na 50%. Přitomby potřebovalo zrát alespoň 10 dnůa ještě lépe 14 dnů při teplotě kolemjednoho stupně Celsia. Ve vyspělýchzemích je běžné, že maso se expedujez jatek až osmý den případně senechá zrát za speciálních podmínek.Z našich masokombinátů se masoexpeduje již kolem třetího dne (kdoby kvůli nějaké kvalitě skladovalmaso o pět dnů déle než musí).Důvody jsou samozřejmě ekonomické,protože abychom se dostali naevropský standart bylo by nutnovýrazně zvýšit chladírenskou kapacitu.Vyzrálé maso je dva až třikrátkřehčí než maso nevyzrálé - dokudse někdo z odpovědných nechytne zanos nám nezbývá nic jiného, než sihovězí maso koupit o něco dřív něžjej chceme připravovat. Doma je pakjen dočistíme, zabalíme pevně dofolie a v běžné lednici necháme 5 až10 dnů dozrát. Nemusíte mít obavu -maso se nezkazí.Graf spotřeby masaSamozřejmostí je, že každý druhmasa se hodí na jinou úpravu. Protožeale pojednání o tom, jaké druhyhovězího masa jsou v národníchkuchyních upřednostňovány na jakouúpravu, by dalo na celou knihu, spokojmese s následujícím. Méně náročnéúpravy typu vaření či dušeníupřednostňují maso přední, náročnějšíjako pečení či smažení vyžadujímaso zadní. Na nejnáročnější úpravy(steaky, tatarský řízek atd.) se hodínejvíce roštěnec nebo svíčková.Nikdo samozřejmě neudělá chybupokud použije kvalitnější maso naméně náročnou úpravu - naopak tojiž ale neplatí. Jen pro zajímavost krk,který je u nás považován za méněkvalitní druh masa, je v Itálii velmiceněn a používán pro speciální (velmichutnou) úpravu.Ve většině států světa je zvykem,ne-li přímo nezbytností, produkovatvětšinu hovězího masa pro lidi pouzeze specializovaných masných plemen,která jsou již několik staletíšlechtěna a chována pouze pro produkcimasa. Maso z takových zvířatmá samozřejmě trochu jiné vlastnostinež maso ze zvířat šlechtěných hlavněpro produkci mléka. Za kvalitnímaso se považuje u mléčných plemenpouze maso z mléčně vykrmenýchtelat, které je specialitou. Můžemesi jen povzdechnout nad tím, žestejná plemena chovají i chovateléu nás, ale většinu telat vyvážejí dozahraničí, kde se vykrmují, ale samozřejměže ne pro náš stůl. Důvod jeprostý - naše hospodyňky a kuchařkyby musely chodit se svíčkou,aby narazily v obchodě na kvalitní,vyzrálé maso z masnéhoplemene. A pokud nemají jistotu,že nakoupí standardní kvalitupak raději nenakupují vůbec.Bludný kruh se uzavírá a zemědělecnemá pro koho vyrábět.Východiskem je, abychomvšichni za své peníze požadovalia vybírali si pouze kvalitníhovězí maso. Jen tak donutímeobchod, aby nám takové masonabízel a aby od zemědělcůvykupoval kvalitní - pro produkcimasa šlechtěná a chovanázvířata. Jen na závěr a pro zajímavost:v zemích se silnou exportníorientací (USA, Austrálie) již platístandart pro hovězí maso specifikujícíobecné požadavky na maso (chlazení,balení a identifikace), ale i speciálnípožadavky právě pro masohovězí (krmení a způsob chovu zvířat,způsob omračování na jatkách,chlazení a zrání masa, katalog jednotlivýchčástí masa s barevným vyobrazeníma jejich umístěním na jatečněupraveném těle, včetně definicebarvy masa a loje).Zpravodaj ČSCHMS 3/200421


22Zpravodaj ČSCHMS 3/2004

More magazines by this user
Similar magazines