PES IX_2012_Sukova_Varadzin - Archeologický ústav AV ČR

arup.cas.cz
  • No tags were found...

PES IX_2012_Sukova_Varadzin - Archeologický ústav AV ČR

P R A Ž S K ÉEGYPTOLOGICKÉS T U D I EIX/2012CENA 90 KčČESKÝ EGYPTOLOGICKÝ ÚSTAV FF UKVýzkum pravěkéhoosídlení v pohoříSabalokav centrálním SúdánuO princezněŠeretnebtej – novýobjev v AbúsíruPředkové stavělipyramidy, potomcinám je pomáhajíodkrýtProstor v sakrálnístaroegyptskéarchitektuře


P R A Ž S K ÉEGYPTOLOGICKÉS T U D I EIX / 2012ČESKÝ EGYPTOLOGICKÝ ÚSTAV FF UKPRAŽSKÉEGYPTOLOGICKÉSTUDIERedakční radaProf. Dr. Miroslav Verner, DrSc.Prof. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc.PhDr. Jana Mynářová, Ph.D.Mgr. Dušan Magdolen, Ph.D.Mgr. Karel Nováček, Ph.D.Mgr. et Mgr. Veronika DulíkováRedaktořiMgr. et Mgr. Veronika Dulíková,Mgr. Lucie Vendelová JiráskováVydavatelUniverzita Karlova v Praze,Filozofická fakulta,Český egyptologický ústav,Celetná 20, 110 00 Praha 1,http://egyptologie.ff.cuni.cz/Vydání vzniklo v rámci Programurozvoje vědních oblastína Univerzitě Karlově č. 14:Archeologie mimoevropskýchoblastí, podprojekt: Výzkumcivilizace starověkého Egypta:Kulturní a politické adaptaceseveroafrického civilizačníhookruhu v průběhu starověku(5. tis. př. Kr. – 1. tis. po Kr.)Fotografie a ilustraceArchiv Českého egyptologickéhoústavuJazyková redakceMgr. Kateřina KrálíkováTypografiePhDr. Oleg ManSazba, zlom, tiskSERIFA, s. r. o., Jinonická 80,150 00 Praha 5ISSN 1214-3189CopyrightUniverzita Karlova v PrazeFotografie na titulní straně„Krásný neznámý“, Abúsír(foto Veronika Dulíková)Vážení čtenáři,nové číslo Pražských egyptologických studií vás přenese na archeologické výzkumy Českého egyptologickéhoústavu do Abúsíru v Egyptě a na súdánskou Sabaloku u 6. nilského kataraktu. Můžete tak společně s námiprožít vzrušení při objevu nové egyptsk é princezny a súdánského mezolitického pohřebiště jedinců, kteří žilipřed více než devíti tisíci lety.Svět starých Egypťanů vám v letošním čísle přiblíží příspěvky věnované sarkofágům, královským poslům,měděným předmětům, pojetí sakrálního prostoru v egyptské architektuře, maltám používaným při stavběstarověkých monumentů a také antickému umění paměti, významu oleje, vína a cedru ve vztahu Egyptaa Levanty a propojení slunečního boha Rea a královské ideologie v Textech pyramid.Připomínku letošního půlstoletého výročí úspěšné spolupráce Českého egyptologického ústavu s rodinouel-Kerétíů, předáků egyptských dělníků zaměstnaných při naší archeologické práci v Egyptě, vám přinesečlánek Předkové stavěli pyramidy, potomci nám je pomáhají odkrýt.ObsahPřejeme příjemné počteníza redakciVeronika DulíkováZPRÁVYSabaloka Dam Archaeological Salvage Project:Výzkum pravěkého osídlení v pohoří Sabaloka v centrálním Súdánu(Lenka Suková – Ladislav Varadzin) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3O princezně Šeretnebtej (Hana Vymazalová – Veronika Dulíková) . . . . . . . . . . . . . . . . . 10ČLÁNKYOlej, víno a céder a ich význam vo vzťahu Egypta a Levanty v Starej ríši(Katarína Arias Kytnarová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18Předkové stavěli pyramidy, potomci nám je pomáhají odkrýt(50 let spolupráce s rodinou el-Kerétíů při českých archeologickýchvýzkumech v EAR) (Ladislav Bareš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Egyptské malty – materiály a používané technologie (Václav Cílek) . . . . . . . . . . . . . . . 32Odraz vztahu panovníka a boha Rea v Textech pyramid (Marie Hlouchová) . . . . . . . . . 38Prostor v sakrální staroegyptské architektuře (Jaromír Krejčí) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44Ars memoriae aegyptiaca? Egyptské hieroglyfy a antické umění paměti(Renata Landgráfová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56Kráľovské súvislosti medi v Ranodynastickej dobe a Starej ríši(Martin Odler) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60Ve jménu panovníka (Daniel Šichan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71Znovuzrození do posmrtného života – sarkofágy ve Staré říši(Věra Štěpánová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79


PES IX_2012_zpravy_1_17_PES 11.10.12 8:26 Stránka 3Z P R ÁV Y P E S I X / 2 0 1 2 3Sabaloka Dam Archaeological Salvage Project:Výzkum pravěkého osídlení v pohoří Sabalokav centrálním SúdánuLenka Suková – Ladislav Varadzin 1Nevelké vulkanické pohoří Sabaloka se zvedá jako skalnatý ostrov z poměrně jednotvárné polopouštní krajiny,charakteristické pro centrální Súdán, asi 80 km na sever od soutoku Modrého a Bílého Nilu u hlavního městaSúdánu Chartúmu (obr. 1). Z hlediska předkvartérní geologie patří toto pohoří mezi nejlépe prozkoumané regionySúdánu (Almond – Ahmed 1993: 1). Mimořádný potenciál této oblasti pro výzkum pravěkého osídlení a jehointerakce s přírodním prostředím však čekal na své odhalení až do příchodu české interdisciplinární expedicena podzim roku 2009. 2V první fázi českého výzkumu pohoří Sabaloka, zacílenéhona studium historie Nilu, proměn klimatu a přírodního prostředíběhem holocénu a vlivu těchto změn na osídlení celéoblasti, byl uskutečněn vůbec první krajinný archeologickýprůzkum tohoto pohoří a jeho okolí na obou březích Nilu. 3Během dvou sezón (podzim 2009, jaro 2011) se podařilo zaznamenatvíce než sto archeologických lokalit – sídlišť, pohřebišť,izolovaných hrobů, kamenných struktur, pevností,lomů a prostých shluků keramiky a kamenné industrie, kterédokládají různě intenzivní osídlení a využívání tohoto pohoříObr. 1 Poloha Sabaloky na Nilu(podle Adams 1977: fig. 1)


PES IX_2012_zpravy_1_17_PES 11.10.12 8:26 Stránka 44 P E S I X / 2 0 1 2 V Ý Z K U M P R AV Ě K É H O O S Í D L E N Í V P O H O Ř Í S A B A L O K Aod paleolitu až po islámský novověk (Suková et al. 2010;Lisá – Suková – Cílek 2011). Významný objev představuje systémzaniklých sídlišť z období 11. až 18. stol. po Kr. na terasáchve skalnatých svazích nilského kaňonu, který procházínitrem pohoří. Mimořádným nálezem je rozsáhlá a bohatásídlištní lokalita z doby súdánského mezolitu a neolitu (8. až4. tis. př. Kr.), jež se nachází v blízkosti vesnice al-Hudžér AbúDóm při jihozápadním okraji pohoří na západním břehu Nilu(Suková – Cílek – Bushara 2011: 33–41).V souladu s prioritami a požadavky Národní korporace propamátky a muzea Súdánu se aktivity českého interdisciplinárníhotýmu od podzimu 2011 soustřeďují na detailní výzkumpravěkého osídlení na západním břehu Nilu, kde byla Českémuegyptologickému ústavu udělena archeologická koncesev rámci záchranné akce „Sabaloka Dam ArchaeologicalSalvage Project“.Oblast výzkumuArcheologická koncese Českého egyptologického ústavu pokrýváoblast o rozloze 40 × 10 km a zahrnuje celé pohoří Sabalokana západním břehu Nilu a přilehlé území. Severní hranicikoncese tvoří vesnice al-Huqna, která leží v místech, kdeNil opouští těsné sevření sabalockých hor a překonává 6. nilskýkatarakt. Na jihu dosahuje koncese až k vesnici eš-Šahejnáb(asi 20 km jižně od Sabaloky), slavné eponymní lokalitěstředosúdánského neolitu, kterou prozkoumal A. Arkell(1953).Během dvou archeologických kampaní na podzim 2011a na jaře 2012 se pozornost českého týmu zaměřila na pohoříSabaloka a jeho bezprostřední okolí v severní části koncese.V této oblasti je soustředěna valná většina pravěkých lokalitidentifikovaných na přidělené koncesi. Na nevelkém území sezde stýká několik krajinných typů, z nichž každý představujezvláštní ekologickou zónu a v minulosti skýtal odlišné předpokladypro osídlení a exploataci (obr. 2).Prvním z těchto krajinných typů je oblast „jezerní pláně“o rozsahu asi 2,2 × 1,5 km. Tato oblast se rozkládá při jihozápadnímokraji pohoří Sabaloka a je úzce vázána na Nil. Tvoříji více než dvacet většinou žulových skalních výchozů lišícíchse rozlohou a počtem přirozených teras a plošin, na nichž sekoncentrovalo pravěké osídlení. Výchozy jsou seskupenykolem prolákliny, na jejímž dně se podařilo identifikovat pozůstatkysezónního jezera, které bylo v pravěku napájeno nilskýmizáplavami (obr. 3).Druhý krajinný typ představuje oblast „skalních měst“o rozloze asi 3 × 1,3 km. Skalní města, žulové výchozy vymodelovanévětrnou erozí do pitoreskních tvarů, se nacházejív nice zapuštěné do severozápadního svahu pohoří Sabaloka.Dnes aridní území s jen ojedinělým pouštním porostem, kterénení a ani v minulosti nebylo bezprostředně vázáno na Nil(vzdálený odsud 3–4 km), tvořilo v pravěku specifickou, odpředchozí oblasti odlišnou ekologickou zónu, jež skýtala určitýsubsistenční potenciál. Ten je potvrzen mj. plošným podpo -vrchovým výskytem vrstvy černozemě, zaznamenaným našíexpedicí.Třetí krajinný typ představuje vnitřní část vlastního pohoříSabaloka o rozloze asi 8,5 × 6,8 km, které vyniká bohatýmizdroji kvalitních surovin, používaných v pravěku k výrobě kamennýchnástrojů. 4 Nehostinný masiv Sabaloky protíná několikširších údolí (tzv. wádí) porostlých střídmou vegetacía menších strmých údolí (tzv. chórů), která jej rozdělují do systémunáhorních plošin o nadmořské výšce 450 až 550 m,převyšujících okolní krajinu o 50–100 m. Některá z těchto wádíprocházejí napříč celým pohořím a zajišťují spojnici mezi oblast -mi na obvodu pohoří a Nilem, který protéká jeho středem.Úzký kaňon Nilu uvnitř Sabaloky dnes skýtá skromné plochyk osídlení a zemědělskému využití jen v místech, kde strméskalnaté svahy pohoří mírně odstupují od břehů řeky, a přiústích několika wádí. Periodické zaplavování v pravěku učiniloz tohoto krajinného typu vysloveně okrajovou oblast mezolitickéhoa neolitického osídlení, což potvrdil povrchový průzkum.Obr. 2 Pohoří Sabaloka na levémbřehu Nilu – oblast českéhovýzkumu mezolitickéhoa neolitického osídlení.1 – oblast jezerní pláně;2 – oblast skalních měst;3–5 – další oblasti uvedenév textu. Černými kroužky jsouvyznačena hlavní sídliště(v oblasti jezerní pláně je toLiščí kopec a Ryolitová lokalita,v oblasti skalních měst Sfinga),bílými kroužky některédalší lokality(zdroj Google Earth 2012)


PES IX_2012_zpravy_1_17_PES 11.10.12 8:26 Stránka 5V Ý Z K U M P R AV Ě K É H O O S Í D L E N Í V P O H O Ř Í S A B A L O K A P E S I X / 2 0 1 2 5Obr. 3 Pohled z Liščího kopcedo prostoru zanikléhopravěkého jezera(foto L. Varadzin)Uvedené čtyři krajinné typy doplňuje území dnešní pouště,rozpínající se od vnějšího, severozápadního obvodu koncesedále na západ. V klimaticky příznivějším mezolitu a neolitubylo savanou protkanou četnými wádími a pokrytou vegetací,která skýtala obživu pro stáda divoké zvěře a – od neolitu –také domestikovaného skotu.Přehled dosavadních výzkumů a získaných poznatkůDosavadní výzkum vymezené oblasti probíhal formou povrchovýchprůzkumů, testovacích sondáží, rozsáhlejších výkopůa odebírání vzorků nálezů (Suková – Varadzin et al.2011; 2012; Suková – Varadzin 2012).V první fázi se povrchový průzkum zaměřil na základníidentifikaci pozůstatků osídlení nebo jiných aktivit v jednotlivýchekologických zónách v období mezolitu a neolitu. Poténásledovala v oblasti jezerní pláně a skalních měst intenzivnější,analytická forma povrchového průzkumu podle jednotnémetodiky (Kuna 2004: 330–332), jehož cílem bylo podrobnějicharakterizovat vlastnosti jednotlivých lokalit z tohoto obdobía jejich vzájemným porovnáváním a datováním co nejvíce proniknoutdo funkce a struktury pravěkého osídlení.V oblasti jezerní pláně při jihozápadním okraji pohoří Sabaloka,kterou z hlediska intenzity pravěkého osídlení považujemev rámci celé koncese za nejvýznamnější, byla povrchovým průzkumemzjištěna hustá síť lokalit lišících se rozlohou i hustotoua skladbou artefaktů a ekofaktů. Povrchové nálezy mezolitickéhoa neolitického stáří se nacházejí na terasách a plošináchvětšiny skalních výchozů obklopujících někdejší sezónní jezero.Této oblasti v pravěku dominovalo hlavní (jádrové) sídliště naskalním výchozu, pojmenovaném Liščí kopec (Fox Hill), 5 kterýsestává ze systému 16 plošin a teras (obr. 4). Zde se nacházíohromné množství keramiky, štípané a broušené industrie, zvířecíchkostí (včetně kostí slonů, hrochů, skotu, bravu a ryb)a skořápek plžů a mlžů, jež pocházejí z mezolitu a neolitu. Jakopříklad vysokého počtu artefaktů, s nímž se na této lokalitě setkáváme,lze uvést výskyt 1,5 tisíce nálezů štípané kamennéindustrie (nástrojů a debitáže) na metr čtvereční na hlavní sídlištníplošině (obr. 4: T1)!Druhé významné naleziště v oblasti jezerní pláně představujeRyolitová lokalita (SBK.W-58), která byla detekovánaasi 1,5 km východně od Liščího kopce, na nárožní terase nadsoučasnou nivou, v místech masivních lokálních výchozůkvalitního červeného ryolitu. Bohaté povrchové nálezy štípanékamenné industrie a keramiky neolitického a raně neolitickéhostáří a zároveň minimální výskyt kamenných těrek, rybíchkostí a schránek plžů a mlžů poukazují na odlišné subsistenčnístrategie neolitických obyvatel tohoto sídliště.Obr. 4 Vrstevnicový plán Liščího kopce, jádrového sídliště v oblastijezerní pláně, se systémem sídlištních teras a plošin a polohouarcheologických sond (autoři J. Pacina – L. Suková – L. Varadzin)


PES IX_2012_zpravy_1_17_PES 11.10.12 8:26 Stránka 66 P E S I X / 2 0 1 2 V Ý Z K U M P R AV Ě K É H O O S Í D L E N Í V P O H O Ř Í S A B A L O K AObr. 5 Hlavní sídlištní plošina (terasa 1) na Liščím kopci. Pohled na dnosondy 1/2012, kde se podařilo zachytit nejstarší neporušenou sídlištnívrstvu (foto L. Varadzin)Obraz velmi hustého osídlení a intenzivního využíváníoblasti jezerní pláně v dobách mezolitu a neolitu doplňují povrchovénálezy při obvodu někdejšího sezónního jezera. Pozůstatkydřívějších aktivit, nerovnoměrně rozptýlené v délceněkolika set metrů okolo tohoto jezera a identifikovanézatím jen předběžným povrchovým průzkumem, představujív Súdánu zatím nezkoumaný a přitom závažný typ archeologickéhonaleziště.V druhém nejvýznamnějším areálu pravěkého osídlení na přidělenéarcheologické koncesi, v oblasti skalních měst, byla povrchovýmprůzkumem identifikována řada lokalit s nálezy, ježjsou až na výjimky datovány pouze do mladší fáze mezolitu.Z této doby pochází také hlavní sídliště oblasti na lokalitě Sfinga(SBK.W-60), umístěné na nevelké, ale výrazně vyvýšené plošiněna jednom z tamějších žulových „ostrovů“. Výsostné postavenítéto lokality prozrazuje opět vysoká hustota povrchovýchnálezů, jež reprezentují všechny kategorie artefaktů a ekofaktůtypických pro mezolitické období v centrálním Súdánu.Archeologický průzkum nitra pohoří dosud přinesl jen několiknepočetných shluků mezolitické štípané industrie v nižšíchpartiích dvou wádí, jež procházejí pohořím. Tyto shlukymohou souviset s využíváním wádí jako průchozích tras vnitřkemSabaloky. Významnější pozůstatky sídlištních a pohřebníchaktivit v tomto prostoru pocházejí až z merojské a post -merojské doby (asi 300 př. Kr. až 550 po Kr.). Geologickýprůzkum prováděný souběžně s archeologickým se zaměřilna identifikaci výchozů „strategických“ kamenných surovin používanýchk výrobě pravěké štípané a broušené industrie.Během posledních dvou sezón byl průzkum doprovázentestovacími sondážemi a rozsáhlejšími výkopy. Na osmi vybranýchlokalitách v oblasti jezerní pláně a skalních měst byloprozkoumáno celkem 180 m 2 , z čehož 26 m 2 připadá na 22testovacích sondáží (1 × 1 m, 1,5 × 1,5 m, 1 × 2 m) a zbylých154 m 2 na devět větších sond otevřených na obou hlavníchsídlištích (Liščí kopec, Sfinga). Sondážní práce na obou jádrovýchlokalitách odhalily výskyt až 1,5 m mocných kulturníchsouvrství, která ukrývají rozsáhlé soubory stratifikovanýchartefaktů a ekofaktů z mezolitu a neolitu (obr. 5). Vedlebohatě zdobené keramiky a nástrojů vytvořených štípáním,broušením či leštěním širokého spektra kamenných surovina zvířecích kostí se podařilo shromáždit i početný soubor korálkůa přívěsků z mušloviny, skořápek pštrosích vajec a zvířecíchkostí. Ke zdobení těla patrně sloužila i přírodní barviva– okry a hlinky široké škály barev –, zajištěná především přivýzkumu na Sfinze. Z tohoto sídliště pocházejí i četné zlomkyjehlic zdobených rytými motivy a kosmetického náčiní z kostiavcentrálním Súdánu dosud nepublikované, rytými geometrickýmivzory zdobené artefakty ze zvířecího rohu nebo slonoviny(obr. 6).Z uvedených kategorií artefaktů bylo během dosavadníhovýzkumu podrobně zpracováno asi 8 tisíc keramických nálezů(A. Wodzińska, M. Odler) a asi 7 tisíc kusů kamenné štípanéindustrie (J. Řídký) z Liščího kopce a Sfingy, jež pocházejíze staršího mezolitu až mladšího neolitu (8. až 4. tis. př. Kr.).Ty nyní představují výchozí referenční soubory pro chronolo-Obr. 6 Dva z četných zlomkůkostí zdobených rytýmigeometrickými vzory, které bylynalezeny v zásypu hrobůna mezolitické lokalitě Sfinga(foto M. Frouz)


PES IX_2012_zpravy_1_17_PES 11.10.12 8:26 Stránka 7V Ý Z K U M P R AV Ě K É H O O S Í D L E N Í V P O H O Ř Í S A B A L O K A P E S I X / 2 0 1 2 7gické zařazení ostatních lokalit. Zvláštní pozornost byla věnovánaurčení surovin kamenných nástrojů a posouzení jejichtechnologických a funkčních vlastností z pohledu petrologickéa strukturální skladby (A. Bajer, V. Cílek). Dále byly zdokumentoványkostěné nástroje a částečně i kamenné těrky a drtidla.Při environmentálně-archeologickém výzkumu obou jádrovýchsídlišť (L. Juřičková, J. Novák, A. Pokorná, P. Pokorný,Z. Sůvová) byla shromážděna semena, plody, pylové vzorkya pozůstatky vegetativních částí rostlin (dřev/uhlíků, otisků kořenůa listů), jež slouží k rekonstrukci zdejšího prostředí v příslušnýchobdobích pravěku, a značný počet (i spálených) zvířecíchkostí (savců, ptáků, ryb) a schránky suchozemskýchi vodních plžů a mlžů, které představují důležitý pramen k poznánístravy a subsistenčních strategií zdejších obyvatel. Paralelněs odběrem ekofaktů z archeologicky datovaných kontextůprobíhala tvorba referenčních botanických (semena,herbář) a zoologických (především ryby) sbírek, jež jsou nezbytnépro určení archeologicky získaných nálezů a které nenímožné nahradit žádnými publikovanými určovacími klíči.Sondážními pracemi se na obou jádrových sídlištích podařilodetekovat pravěká pohřebiště, z nichž nejméně jednospadá do mezolitu (2. pol. 8. tis. př. Kr. dle kalibrovaného data14C) a obsahuje dobře zachované skelety. V oblasti centrálníhoSúdánu představují obě pohřebiště nález mimořádnéhovýznamu. Na Sfinze (obr. 7), kde důvodně předpokládámeObr. 8 Pro jádrová mezolitická sídliště v Súdánu je charakteristický výskytpohřbů přímo v sídlištním areálu. Na snímku jeden z 24 mezolitickýchpohřbů odkrytých na lokalitě Sfinga (foto L. Varadzin)Obr. 7 Lokalita Sfinga, jádrové sídliště v oblasti skalních měst. Pohledna jižní část plošiny v době zahájení archeologického výzkumu. Na plochéžulové skále v pravé části snímku se nachází množství třecích jamek(foto L. Varadzin)kolem 400 pohřbů (pokud se tato domněnka potvrdí, jednaloby se o největší mezolitické pohřebiště celého Súdánu), bylov sondě o rozsahu 20 m 2 odhaleno 24 pohřbů v několika -násobné superpozici (obr. 8). Jedinci obou pohlaví a různýchvěkových skupin byli do hrobů ukládáni nejčastěji ve skrčenépoloze a bez zřetelné snahy o jednotnou orientaci. Jen pětzemřelých doprovázela skromná pohřební výbava v podoběschránek mlžů a/nebo drobných kamenných nástrojů z křemene(srov. Arkell 1949: 31–33; Haaland 1995: 161; Honegger2004: 27–28). Stejnou charakteristiku – superpozici, nejednotnouorientaci těl a převážnou absenci pohřební výbavy – vykazujíi pohřby odhalené na dvou sídlištních terasách naLiščím kopci, kde byly ze dvou sond o rozsahu 5,5 m 2 dosudvyzvednuty čtyři skelety, datované zatím jen rámcově doobdobí mezolitu až neolitu. 6Série menších testovacích sond na Liščím kopci a na dalšíchlokalitách v oblasti jezerní pláně, jež byla realizována za účelemstudia stratigrafie a geneze sedimentů, navíc umožnila určitniveletu maximální výšky nilských záplav v mezolitickémobdobí. Jedná se o poznatek zásadního významu, neboť nespornýpředpoklad, že výška záplav byla hlavním determinantempři osídlování krajiny podél Nilu, představuje jeden z klíčůk pochopení charakteru a k interpretaci struktury zdejšího pravěkéhoosídlení. Souběžně byly studovány pozůstatky zanikléhopravěkého jezera ve středu jezerní pláně, periodicky obnovovanéhopři nilských záplavách, které uchovávají velmidůležitý záznam periodicity vodního režimu nejen pro tuto


PES IX_2012_zpravy_1_17_PES 11.10.12 8:26 Stránka 88 P E S I X / 2 0 1 2 V Ý Z K U M P R AV Ě K É H O O S Í D L E N Í V P O H O Ř Í S A B A L O K Aoblast, ale pro centrální Súdán vůbec. V rámci sedimentologickéhovýzkumu (L. Lisá, A. Bajer) byly také mapovány a vzorkoványpozůstatky fosilních půd, zjištěné v celé sledované oblasti.Osídlení pohoří Sabaloka a jeho okolí v mezolitua neolituNa základě poznatků získaných během dosavadních výzkumův pohoří Sabaloka a jeho okolí je možné poskytnout první nástinhistorie a charakteru osídlení a využívání této oblastiv době súdánského mezolitu (8. až 6. tis. př. Kr.) a neolitu(5. až 4. tis. př. Kr.).Mezolit. Nálezy zlomků keramiky zdobené motivem rytévlnovky (horizont keramiky Incised Wavy Line) dokládajívyužívání oblasti na obvodu pohoří Sabaloka lovecko--sběračskými skupinami v období staršího mezolitu (8. až7. tis. př. Kr.). Hlavní fáze osídlení této oblasti však spadá domladšího mezolitu, tj. horizontu keramiky zdobené vypíchanouvlnovkou a motivy vytvořenými otisky rozličných předmětů (horizontkeramiky Dotted Wavy Line). Právě z období mladšíhomezolitu pochází síť sídlištních lokalit, která svou hustotoua strukturou nemá v centrálním Súdánu obdoby. V oblasti jezernípláně a skalních měst se v této době nacházelo vždyjen jedno hlavní sídliště, jež lze rozpoznat podle množstvía skladby artefaktů a ekofaktů, mocnosti sídlištních vrsteva přítomnosti pohřebišť.Specifická druhová skladba ekofaktů zjištěná na obou mezolitickýchjádrových sídlištích a rozdíly patrné v rejstříku nástrojůzastoupených na obou hlavních lokalitách bezesporuodrážejí vazbu obou sídlišť na jiný krajinný typ, který skýtáčástečně odlišné zdroje obživy a vyžaduje jiné formy a strategieexploatace. Na Liščím kopci je patrná silná závislost mezolitickýchobyvatel na rybolovu, lovu divoké zvěře a sběruměkkýšů, kterou dokládá velké množství kostí ryb (včetně několikametrovýchnilských sumců), velkých savců (včetně slonůa hrochů) a schránek suchozemských i vodních plžů a mlžů.Dokazuje to též poměrně početný výskyt kostěných harpuna dalšího rybářského náčiní. Tato skladba poukazuje nejen nablízkost Nilu, ale také na využívání sezónního jezera v jezernípláni, které jako snadno dostupný zdroj vody pro napájenídivoké zvěře a snadno využitelný zdroj sezónní potravy v podoběryb, mlžů a vodních plžů zvyšovalo a rozrůzňovalo subsistenčnípotenciál pro zdejší obyvatelstvo.Na jádrovém sídlišti Sfinga v oblasti skalních měst se naopaksetkáváme pouze s malým množstvím kostí divokýchzvířat a ryb, čemuž odpovídá také absence dokladů rybářskéhonáčiní (kostěných harpun nebo závaží sítí). Předběžněse proto domníváme – ačkoli přímé doklady chybějí –, že jídelníčkuobyvatel tohoto sídliště dominovala rostlinná strava,doplňovaná jistě nemalým množstvím plžů a mlžů nalezenýchv odpadních vrstvách. Tomuto předpokladu nasvědčuje relativněvyšší počet kamenných těrek, drtidel a roztěráků, jejichžpoužití (mimo jiné) ke zpracování rostlinné stravy rozličnéhocharakteru v mezolitu bylo nedávno potvrzeno přírodovědnýmianalýzami (srov. Fernández et al. 1997: 25), a rovněž velkémnožství třecích jamek vyhloubených na povrchu žulovýchskal či bloků přímo na sídlišti (obr. 7).Jádrová sídliště jsou v obou oblastech obklopena řadou dalšíchlokalit s doklady osídlení, které se však oproti hlavním lokalitámvyznačují vždy menší rozlohou, výrazně nižší hustotounálezů a neúplnou skladbou artefaktů a ekofaktů. Tato nalezištěse svými znaky odlišují nejen vůči jádrovým sídlištím,ale i mezi sebou. Předběžně lze některá označit jakodočasná sídliště, jiná jako místa dílčích aktivit, která sloužilak prvotní úpravě kamenných surovin, výrobě štípaných kamennýchnástrojů nebo zpracování dřeva. Další pak mohoupředstavovat nesoustavně využívaná stanoviště poblíž vodníchzdrojů. V případě lokality Křišťálová hora (SBK.W-59),nacházející se poblíž průchodu pohořím mezi oblastí skalníchměst a jezerní pláně, lze snad uvažovat i o funkci strážníhomísta (nebo pozorovatelny), jež je situováno ve výrazně vyvýšenépoloze s vynikajícím výhledem (obr. 9).Uvedený obraz osídlení svědčí o intenzivním využívání oblastiSabaloky a současně o sedentárním nebo semisedentárnímzpůsobu života v období mladšího mezolitu. Tyto poznatkynevylučují hypotézu vyslovenou některými badateli(např. Haaland 1992) o zužujícím se rezervoáru potravinovýchzdrojů, jež byl nejspíše způsoben populačním růstem a zvyšujícíse hustotou osídlení v mladším mezolitu. Přítomnostdvou oblastí osídlení vedle sebe, z nichž každá disponovalaObr. 9 Pohled ze Sfingy směremke Křišťálové hoře, nevelkésídlištní lokalitě z mladšíhomezolitu, která se nacházína rozhraní oblasti skalníchměst a jezerní pláně(foto L. Varadzin)


PES IX_2012_zpravy_1_17_PES 11.10.12 8:26 Stránka 101 0 P E S I X / 2 0 1 2 O P R I N C E Z N Ě Š E R E T N E B T E JLate Prehistory of the Nile Basin and the Sahara, Poznan: PoznanArchaeological Museum, s. 387–410.Fernández, Victor et al.: 1997 „The Mesolithic Sites of Sheikh Mustafaand Al Mahalab (Central Sudan): a Preliminary Report“, Cahier derecherches de l’Institut de Papyrologie et d’Egyptologie de Lille (VIIIInternational Conference on Nubian Studies, Université Charles deGaulle-Lille-III-, Lille, 11–17 Sept 1994) 17/2, s. 21–27.Gatto, Maria Carmela: 2006–2007 „,Je voudrais te montrer un truc‘.A short note on a possible A-Group related cemetery at the SixthCataract of the Nile (Sudan)“, Cahier de recherches de l’Institut dePapyrologie et d’Egyptologie de Lille 26, s. 115–117.Haaland, Randi: 1992 „Fish, pots and grain: Early and Mid-Holoceneadaptations in the Central Sudan“, The African Archaeological Review10, s. 43–64.1995 „Sedentism, Cultivation, and Plant Domestication in theHolocene Middle Nile Region“, Journal of Field Archaeo logy 22,s. 157–174.Honegger, Matthieu: 2004 „Settlement and cemeteries of theMesolithic and Early Neolithic at el-Barga (Kerma region)“, Sudan& Nubia 8, s. 27–32.Kuna, Martin: 2004 „Povrchový sběr“, in: Kuna, Martin et al. Nedestruktivníarcheologie. Teorie, metody a cíle. – Non-destructive archaeology.Theory, methods and goals, Praha: Academia, s. 305–352.Lisá, Lenka – Suková, Lenka – Cílek, Václav: 2011 Sabaloka a 6. nilskýkatarakt, Praha: Novela Bohemica.Paner, Henryk: 1997 „Brief Report on the Work of the GdańskArchaeo logical Museum Expedition (GAME) in the Sudan(1993–1997)“, in: Orbis Aethiopicus – Ethiopia and Its Neighbours,Frankfurt, s. 59–74.Suková, Lenka – Cílek, Václav – Bushara, Murtada: 2011 Geoarchaeo -logical Research in the Area of Sabaloka and the Sixth NileCataract (February 17–26, 2011): Detailed Archaeological Report,Praha: Univerzita Karlova v Praze [nepublikovaná výzkumná zprávapro Národní korporaci pro památky a muzea Súdánu].Suková, Lenka – Cílek, Václav – Lisá, Lenka – Lisý, Pavel – Bushara,Murtada: 2010 „Geoarcheologický výzkum v oblasti 6. nilského kataraktu(Sabaloky) v Súdánu: zpráva z expedice”, in: Dulíková, Veronika– Jirásková, Lucie – Mynářová, Jana (eds.). Pražské egyptologickéstudie 7, Praha: Karlova Univerzita v Praze, s. 11–15.Suková, Lenka – Varadzin, Ladislav: 2012 „Preliminary report on theexploration of Jebel Sabaloka (West Bank), 2009–2012“, Sudan &Nubia 16, v tisku.Suková, Lenka – Varadzin, Ladislav et al.: 2011 Sabaloka DamArchaeological Survey Project: Prehistoric Survey, West Bank,Report on Fieldwork (27 th October – 27 th November 2011), Praha:Univerzita Karlova v Praze [nepublikovaná výzkumná zpráva proNárodní korporaci pro památky a muzea Súdánu].2012 Sabaloka Dam Archaeological Survey Project: Prehistoric Survey,West Bank, Report on Fieldwork during the Second ArchaeologicalSeason (1 st March – 3 rd April 2012), Praha: UniverzitaKarlova v Praze [nepublikovaná výzkumná zpráva pro Národníkorporaci pro památky a muzea Súdánu].Abstract:Sabaloka Dam Archaeological Salvage Project:Exploration of prehistoric occupation in the SabalokaMountains in Central SudanThe Sabaloka Mountains emerge like a rocky island out of therather monotonous semi-desert landscape characteristic ofCentral Sudan, ca 80km downstream of the confluence of theBlue and White Niles at Khartoum. From the point of view ofpre-Quaternary geology, this area is amongst the best knownregions in the Sudan. The extraordinary potential of this regionfor the exploration of former human occupation and its interactionwith the (changing) environment began to emerge onlyafter 2009 when Jebel Sabaloka became the object of aninterdisciplinary expedition organised under the auspices ofthe Czech Institute of Egyptology.Since the autumn of 2011, the scientific activities of theinterdisciplinary team have been confined to the west bank ofthe Nile where the Czech Institute of Egyptology has beenassigned a concession for a detailed exploration of prehistoricoccupation. This article presents the findings made during thelast two field campaigns and the first tentative overview of thehistory of occupation of this region during the SudaneseMesolithic and Neolithic periods (c. 8,000–3,000 B.C.).O princezně ŠeretnebtejHana Vymazalová – Veronika DulíkováBylo nebylo, za sedmero dunami a sedmero wádími žil starý král, který měl krásnou dceru. Jmenovala se Šeretnebtej,což ve starobylém jazyce egyptských králů znamená „Nos Obou paní“. I když by se to tak mohlo zdát,princezna nedostala své jméno kvůli dlouhému nosu. Výraz „nos“ v jejím jménu totiž odkazoval na „dech“ –a její jméno můžeme chápat jako „Dech života Nechbety a Vadžety“, ochranných bohyní obou částí země (Horníhoa Dolního Egypta). Pohádku o Šeretnebtej zatím není možné dětem vyprávět, neboť její znění nám zůstává z velkéčásti neznámé. Princezna však připravila velké překvapení archeologické expedici, která během dubna a květnapracovala na pohřebišti v jižním Abúsíru.Po roční přestávce v důsledku egyptské revoluce umožnilo Ministerstvopro památky Egypta za velmi přísných bezpečnostníchopatření obnovit výzkum slibné části pohřebiště v jižnímAbúsíru. Ve spolupráci s památkovým inspektorem AjmanemGamalem a s pomocí našich předáků, bratrů Ahmada a Találael-Kerétíů, mohli čeští archeologové odhalit další kousek napínavéskládačky.Místo letošního výzkumu leží jižně od Neferinpuovy

More magazines by this user
Similar magazines