12.07.2015 Views

SWOT analýza současného stavu neziskového sektoru v ČR

SWOT analýza současného stavu neziskového sektoru v ČR

SWOT analýza současného stavu neziskového sektoru v ČR

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>SWOT</strong> analýza současného <strong>stavu</strong> neziskového <strong>sektoru</strong> v ČR 1Strategické hledisko 1: Právní prostředíSilné stránky Slabé stránky Příležitosti Ohroženíchybí vymezení veřejné a vzájemné pospěšnosti(13)nezakotven veřejný zájem – veřejná prospěšnost(12)- malá ochrana členského principu a principuvzájemnostišpatná definice NNO na základě právní formy (5)Neexistence veřejného rejstříku o.s. (2)není právně zakotvena RVNNO a není navázánana žádné ministerstvonení dána jasná politická podpora rozvojeobčanského <strong>sektoru</strong>••••veřejný zájem a neproziskovost avícezdrojové financování (6)lepší daňové zvýhodnění NS (4) – vizzahraniční charitable organisation, sociálnídružstva, sociální firmy s podporovanýmzaměstnáním, podniky vlastněné zaměstnanciapod. – i tam, kde účetní zisk zůstává uvnitřorganizace pro obecně prospěšné užitky členské,komunitní, veřejné, s vazbou na účel + činnosti,nikoli jen právní formu.střešní zákon o NNO (3)převzít def. obecné prospěšnosti z EK- prezentace NS jako žadatele o peníze (1) • mezinárodní definice (ICNPO – The- nepochopení politikůInternational Classification of Nonprofit- velmi rozdílné chápání role NNO (v resortech a ve Organizations) - roste důraz na činnost)veřejné správě)• vzory ze zahraničí- osamocenost NS (slabé církve, nízká ukotvenost • všeobecná podpora NS v zahraničípolitiků v prostředí NS)• novela zákona o o.p.s.• rozmanitost právních foremNNO (15)• RVNNO a její výbory (2)• existují základní právní formyNNO (o.s., o.p.s, církve, nadace,NF a STAC.).• zákon o nadacích a NF jakopříklad – vyčištění <strong>sektoru</strong>• relativně snadný vznik o.s.• aktivita a dlouhodobá podporaministryně v této oblasti• vůle a snaha RVNNO o změnulegislativy• podpora NS v programovémprohlášení vládynezájem společnosti, malá podpora veřejnosti (2)nevyhovující zákon o o.s. (1)- nutná novela zákona o veřejných sbírkách (1)- nedůvěra v neziskové aktivity „staré myšlení“ lidí- nepochopení role NNO, které jsou pro společnostpřínosné- nízká společenská prestiž správních rad a ostatníchstatutárních orgánů NNO• nepřehledná legislativa v daňovéoblasti (9)• ještě větší znepřehlednění NSnovou legislativou (školskáprávnická osoba, neziskovénemocnice…)• nový občanský zákoník (definiceveřejné pospěšnosti) – špatnězpracováno• složitá pravidla pro vznik afungování• důraz na činnost místo právníformy NNO• časová prodleva občanskéhozákoníku• neexistence právního prostředí províceleté financování NNO1 Doplněné podle připomínek NNO k 18. červenci 2008


Strategické hledisko 2: Finanční zdroje – státní, evropské, vlastní zdroje NNOSilné stránky Slabé stránky Příležitosti Ohroženízastaralý dotační systém resortů (17)- neexistence uceleného systému udělování státních dotací, nepřehlednost, příliš rezortní,není navázán na programové dokumenty vlády, neprovázanost, zastaralé Zásady udělování••usnadnit podnikání NNO(29)daňové asignace 2% prodotací, nízká transparentnost státního dotačního systému – odborníci nejsou zváni doNNO (14)výběrových řízení, financování z veřejného <strong>sektoru</strong> nárazové, krátkodobé („grantové • daňová reforma (zlepšenífinancování“, tam kde by mělo jít o objednávku služby), programové a víceletédaňových úlev) (3)financování, nejasná definice „dotace“ (občas jde o levnou veřejnou zakázku), rozdílná a • partnerství pro velkénejasná pravidla dotací, rozdílné výklady (někdo uznává oprávněné náklady od počátku projekty (2)realizace, někdo od vyhlášení výzvy, někdo od data rozhodnutí…), složité financování • zrušení auditů – viz vzorpokračování projektu X nové projekty, prostředky ze státního rozpočtu nelze převádět do Praha (1)dalšího roku, zpožděné platby, nevhodný harmonogram poskytování dotací• PPP (public privatenahrazování prostředků ze státního rozpočtu financemi z evropských fondů (14)partnership) (1)Přesun prostředků na grant. schémata ministerstev na kofinancování projektů hrazených• Rozvoj firemníhoz EU fondů, a tím snížení prostředků na další dotace a rušení národních programůdárcovství (1)v souvislosti s EU fondy• využít dobrých příkladů zepozdní zálohové platby (14)zahraničínetransparentnost EU zdrojů (10)• rostoucí ekonomikaevropské peníze stojí na hliněných nohách českých financí (10)• rostoucí individuálníúroky nejsou uznatelný výdaj (6)bohatstvínejednotnost metodik a kritérií (5)neplánuje se udržitelnost (4)• rostoucí ochota lidí dávatnejasný postoj úřadů k zisku NNO (3)peníze NNOslabá vazba na kvalitu organizace (2)• ocenění a započtení hodnotynízké povědomí některých NNO možnosti účastnit se veřejných zakázek (1)dobrovolnické práce doaplikace prostředků de minimis na VP NNO (1)vlastních zdrojůnejsou prostředky pro šíření dobré praxe (1) – finance z EU nejdou na inovace a rozvoj • nezkorumpovatelní politiciale na provozování stávajících aktivit (mělo by to být tak, že české veřejné prostředky jdou • sociální ekonomikana provozování stávajících aktivit a zdroje z EU na inovace a rozvojtechnická pomoc není využívána příjemcinekoncepční decentralizace zdrojů – centrum – kraj (6)přebujelá byrokracie operačních programů (5)- při čerpání dotací z operačních programů, složitost a formalismus pravidel čerpání,nastavování přísnějších pravidel, než mají v EU, příliš časté změny pravidel financování zEU fondů- neexistence postihů za chyby odpovědných pracovníků a jejich veřejná prezentace• transformace PO – processbližování podmínek proNNO vzniklé po r. 1989s řízenými organizacemi• dlouhodobé zakázkyveř. správy vůčiNNO (na veřejnéslužby) (10)• vícezdrojovéfinancování je jižv obecnémpovědomí NNO (6)• dotacez ministerstev (1)• některé kraje a maláčást obcí již vypisujegrantová řízení proNNO• existence daňovýchúlev pro dárce• stát. a veřejné správapro některé projektyoslovila NNO• využívání možnostíelektronickéhobankovnictví• DMSnedostatek volných prostředků v NNO – nízká absorpční kapacita- neschopnost předfinancování projektů NNO + nedostatek zdrojů na dofinancováníprojektů NNO- špatné podmínky pro předfinancování projektů NNO z vlastních zdrojů (příliš• oslabení finančních zdrojůz veřejných rozpočtů (24)• chybí všeobecně koncepcerozvoje v krajích (9)• střet zájmů: kraj –zprostředkující subjekt irealizátor (6)• daňová reforma (redukcedaňových úlev),nedomyšlená vazbanovelizací na daňovápravidla• ignorování NNO ze stranybank• asignace sníží nebo nahradídotace z veřejných rozpočtů• lobby za výjimky• oslabení finančních zdrojůze strany ministerstev• naprostá většina prostředkůEU bude absorbovánaveřejnou správou• přetrvávání paušálníhoposkytování dotací v režimude minimis• vysoká očekávání odprojektů zaměřených nasociální podnikání• neexistence koncepcefinancování NNO po roce2013• střet zájmu při rozdělovánídotací krajů mezipříspěvkové a NNO z jednésumy.


vysoké etapové platby)- obtížné získávání bankovních úvěrů pro NNO (8)aplikace pravidel de minimis na veřejně prospěšné NNOkonflikt zájmů v operačních programech – existence institucí, které zároveň rozdělují azároveň čerpajíkomplikované účetnictví pro vícezdrojové financování NNO- nejasná metodika pro zavádění a účtování vícezdrojového financování, nepřehlednostvícezdrojového financování- komplikovaná problematika zdaňování příjmů NNOneexistence odstupňovaných daňových úlev pro veřejně prospěšné organizacenízká motivace dárců – nejsou nastaveny daňové úlevy pro dárcezákaz prezentace dárců v médiích – snížení motivace


Strategické hledisko 3: Lidské zdroje – informovanost, vzdělání, capacity buildingSilné stránky Slabé stránky Příležitosti Ohroženíneznalosti pravidel EU- z toho vyplývající neprofesionální přístup českých úředníků- nízká znalost problematiky i standardů EU jak u NNO tak, u veřejné správynízká profesionalita v zajištění provozu NNO a v důsledku toho klesající důvěryhodnost (2)- neexistence strategie v mnoha NNO, která by počítala s financováním nejméně z 5ti různýchfinančních zdrojů- nedostatečný počet kvalitních manažerů, nedostatečné finanční prostředky na zaplacení kvalitních•••začlenit NNO do třetírole univerzit (1)rozvoj vzdělávání oNNO a pro NNO (1)výměna know-how naúrovni občanskéspolečnosti (1)řídících pracovníků, slabý střední management, chybějící administrativní složka řízení• spolupráce- nízká kapacita v oblasti řízení lidských zdrojů, špatné a nestabilní finanční ohodnocenízastřešujícíchpracovníků/ic NNO (nejen managementu), omezená nebo téměř žádná možnost motivace finančním organizací EU (1)postupem, úzké spektrum motivačních nástrojů pro pracovníky/ice NNO, nejistota zaměstnance a • podporavelká fluktuace plynoucí z nekoncepčního financování NNO (10)dobrovolnictví v rámci- nedostatečné dovednosti v oblasti marketingového řízení a fundraisingufiremní kultury (1)- závislost na veřejných zdrojích a s tím spojená pohodlnost NNO• Fondy EU – možnost- nedostatečné dovednosti v oblasti individuálního dárcovstvífinancování vzdělávánínízké vyjednávací dovednosti a neschopnost řešit věci konsensem jak u NNO tak u veřejnézaměstnanců/kyň.správynízká úroveň vzdělanosti úředníků a především politické reprezentace v oblasti NS- neznalost a z toho plynoucí neschopnost veřejné správy vnímat mezioborové činnostineznalost nástrojů / metod budování partnerství a tím neschopnost veřejné správy využívatpartnerství, není-li zakotveno v legislativěneinformovanost pracovníků operačních programů- v případě, že úřad neví, jak věci řešit, volí nejčastěji (a zbytečně) vůči NNO ten nejpřísnější výklad(i v oblasti EU), rozdílné výklady příruček a pravidel u různých poskytovatelů zdrojů- hodnotitelé/ky, ale i kontrolní orgány projektů nemají dostatečné zkušenosti a znalostí prokvalifikované, odborné posuzování projektů• evropské zdrojeumožnily budováníkapacit („capacitybuilding“) na všechúrovních (4)• existence silných aaktivních NNOfungujících na principuvícezdrojovéhofinancování• zapojení NNO doevropských sítí• informovanost ovýzvách a státníchdotacích• odborníci v neziskovém<strong>sektoru</strong>• schopnost čerpatprostředky EU sezvyšuje• vůle vzdělávat se vevícedrojovémfinancování• snaha hledatkompetentní manažery• snaha nestarat se pouzeo klienty, ale také orozvoj organizace• systematické vzdělávánína VŠ – nové obory (1)- kritický nedostatek odborné literatury (1)- NNO nevyužívají nástroje marketingu (PR) využívaných v podnikatelské sféře (1)ztráta motivace pro práciv neziskovém <strong>sektoru</strong>


Strategické hledisko 4: Rozvoj NNO – evaluace, organizovanost, transparentnost NNOSilné stránky Slabé stránky Příležitosti Ohroženínedostatečná evaluace a monitoring- nejasné vyhodnocování státní dotační politiky- chybí statist. sledování čerpání NNO ze strukturálních fondů- neexistuje systém evaluace přínosů NNO jak v evropských, tak ve státních dotačních programech••aplikování dobrépraxe ze zemí EUpreference NNO zestrany EU- nevyužívá se dostatečně systém evaluace organizace, pravidelné supervize a efektivní audity • využití potenciálu- neprovádí se hodnocení efektivnosti státních dotačních programů určených pro NNOakademické sféry ze- větší důraz na finanční kontroly než na kontrolou průběhu, obsahu a výstupů projektustrany NNO, vznik- malý důraz na věcný obsah projektů (oproti formální stránce) u evropských i státních dotacíprojektů, které bynedostatečná transparentnost neziskového <strong>sektoru</strong>- vyplývající z nedostatečné legislativní úpravy, zneužití legislativy a výkladů zákonů týkajících sejednotlivých právních forem NNO, zákon o sdružování občanů a s ním spojené využívání “děr“zapojily stávajícívýzkumnéorg./studenty do NSv legislativě vedoucími pracovníky v občanských sdruženích, pravidla reportingu o podpoře NNO • satelitní účet NNO (1)ze strany veřejné správy nezvyšují transparentnost, netransparentnost o.s. pro stát. správu, neochota • kvalitní a nezávislák transparentnosti (část <strong>sektoru</strong> i stát. správy), malá ochrana ne-individuálního a nepersonálního certifikace (1)vlastnictví majetku formou „assets lock“ občanských sdružení apod.nedostatečná organizovanost uvnitř neziskového <strong>sektoru</strong>- neschopnost konsenzu mezi představiteli NS, neexistence vnitrosektorové debaty o společnýchtématech NNO, neschopnost efektivně lobovat (= nedostatečná debata uvnitř NS) plynoucí znedostatku kapacity a finančních zdrojů pro síťování uvnitř neziskového <strong>sektoru</strong>, neexistujícísamospráva NNO, roztříštěnost a nekoherentnost NSneexistující přehledný a aktuální veřejný rejstřík- neexistence databáze a z toho plynoucí netransparentnost v NS- portál veřejné správy – počátek veřejně přístupné databáze, existence jednotné databáze NNO naportále veřejné správy, ohrožena funkčnost (2)• samoregulačnímechanismy – etickékodexy, pravidlatransparentnosti, výročnízprávy vydává i řadaNNO, kterým to neukládázákon• postupné zlepšovánísíťování a sdružováníNNO• zlepšování statistickéhosledování NNO• technické možnosti provýzkum NNO jsou dobré(IT technologie apod.)• existence Centra provýzkum neziskového<strong>sektoru</strong> (1)malá informovanost o finančních zdrojích pro výzkum NNO• korupce a tunelovánídotačních systémů(zvlášť komunálnímipolitiky)• certifikace• lobbying ze stranypolitiků, kterýmvyhovuje současnýstav a kteří jsou samizapojeni doobčanských sdružení aostatních NNO• zásahy státu dovymezení činnostiNNO• mediální kauzypolitiků a známýchosobností týkající senetransparentníhofungování NNO – jakošpatný příklad• politické klimacelkově méněnakloněno rozvojitransparentního,funkčního aautonomního NS.


Strategické hledisko 5: Partnerství mezi NNO a veřejnou správouSilné stránky Slabé stránky Příležitosti Ohroženíformální partnerství- veřejná správa nebere NNO jako rovnocenného partnera (16)- neexistence právního prostředí pro vznik partnerství (5)- účast NNO je často jen formální „ornamentální“ (1)tendence veřejné správy upřednostňovat nekonfliktní NNO (7)- veřejná správa má tendenci řídit NNO, rozhodovat o správných řešeních a odmítá NNOnesoucí jiný názor, partnerství veřejné správy jen s „nekonfliktními“ NNOveřejná správa odmítá NNO s jiným kritickým názorem (4)veřejná správa má tendenci rozhodovat jednostranně bez ohledu na NNO (6)špatně zpracovaný návrh koncepce zapojení veřejnosti (5)Nezájem o názor odborníků z NNO (4)- nezájem veřejné správy o konzultace od NNO- nezájem o implementaci osvědčených postupů aplikovaných NNO – např. nenílegislativně podchycena služba podporované zaměstnávání nebo tranzitní programmalá informovanost veřejné správy o neziskovém <strong>sektoru</strong> (4)ne vždy jasná pravidla pro financování – netransparentní proces (3)ukřivděnost (z nedostatku peněz) NNO + redukce partnerství na penízeúčast na výborech komisích není honorována = malá kapacita zástupců NNO•••••příklady ze zahraničí (2)Příklady z EK – např.Sdělení Evropské komiseč. 704/2002 o Posílenéspolupráci při konzultacícha dialogu – všeobecnéprincipy a minimálnístandardy pro konzultaceKomise sezainteresovanými stranami.předsednictví v Radě EUpodpora EHSVpostupné zaváděníkomunitního plánování zapřítomnosti NNO (1)• zkušenostis partnerstvím přikoncepčních jednánícha tvorbě strategickýchdokumentů (2)• pozitivní zkušenostis partnerstvím meziNNO a veřejnousprávou v projektech (1)• postupné vytváření vazeb• zkušenosti ze spoluprácese zástupci NNOv komisích a výborech• zkušenosti v rámcikrajských partnerstvív opatření 3.3 SROP• zkušenosti v rámciMístních akčních skupinv rámci Iniciativy Leaderneexistence právního vymezení partnerství• výlučné postavenípříspěvkových organizacístátu, krajů a obcí (7)• ovlivňování rozdělováníprostředků politickoureprezentací mimopředem schválenápravidla či principy (4)• nepochopení principuneziskovosti veřejnousprávou (4)• malá ochrana zneužitíknow-how od NNO (2)• lobbyistické skupiny obsadí„strategické místo“v partnerství na místo NNO

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!