v patnácti letech sloužit a že se jich i více jak polovina nedožila zralého dětství, pak jichv chalupě nebývalo pohromadě více jak pět. Samozřejmou povinností starších bylo hlídata vychovávat mladší, neboť rodiče chodili za prací, aby všechnu tu holotu uživili. Prácedoma na hospodářství byla nutností.Otec Boženy, Václav Rozkovec (narozen 7. 2. 1824) pocházel z Padouchova č. 6, byl tomanželský syn Františka Rozkovce a matky Anny, rozené Vannerové, chalupnické dcery zeSvětlé pod Ještědem č. 9. Zemřel v neděli 27. 3. 1910. Matka Boženy, Josefa, rozená Bulířová,byla manželskou dcerou Petra Bulíře, chalupníka ze Světlé pod Ještědem č. 11, a matkyDoroty, rozené Duštířové, nájemnice z Hodek č. 2. Pepina Míňákova byla chromá na jednunohu, velmi ráda a často si přihnula. Zemřela v úterý 19. 3. 1918 a vím z vyprávění, že tenkrátbylo velmi pěkné počasí a bez sněhu, když šel smuteční průvod s rakví pěšky kolemBíňáčků, Čechova Tondy, Majzlů a vobcej dólu k Blátu až do Světlé na hřbitov, bezmála třikilometry cesty...První ženou Václava Rozkovce však byla Marie Čiháková, rozená Mužáková, vdova poJanu Čihákovi, narozeném v Proseči pod Ještědem č. 57, U Wajslčiháku, dnes u Kabátků,z rodičů Jana Čiháka, narozeného 28. prosince 1797 v č. 56 U Pláňáků, a Barbory, rozenéWeisheital, narozené 17. 8. 1791 v č. 57 a zemřelé 15. 3. 1851. Vdovec Jan Čihák se ještějednou oženil v roce 1859, tedy ve svých šedesáti letech. Marie Čiháková, rozená Mužáková,z Radimovic, s manželem Janem Čihákem, který zemřel velmi mladý, měli dceru Annu,rozenou Čihákovou (*1844 v č. 57, 7. listopadu 1865 si vzala Filipa Paclta, po němž zbyldnes Filipův kříž u cesty k hospodě U Šámalů), která je prvním nevlastním a nejstaršímsourozencem Boženy Míňákové. Po smrti Jana Čiháka si vdova Marie bere druhéhomanžela, a to již zmíněného Václava Rozkovce. Spolu mají další děti, a to: Karolínu(5. září 1851), Františka Serafínského (21. října 1853–24. listopadu 1856), Barboru(31. prosince 1856 –29. dubna 1857), Josefa (7. července 1857–24. dubna 1859), Marii11
(26. února 1859–18. ledna 1861), Terezii (11. října 1860) a Vácslava (23. června1862–1. června 1864). Z dat úmrtí vyplývá, že se sedmi dětí z druhého manželství zůstalypouze dvě, neboť v neuvěřitelné bídě a chudobě vysoko v horách přežili doopravdy pouzesilní a zdraví jedinci!V roce 1864, přesně 25. března, umírá Václavovu Rozkovcovi žena Marie, které bylopouhých čtyřicet let. Ještě v témže roce, 6. září 1864, si vdovec Václav bere druhou manželku,již zmíněnou Josefu, rozenou Bulířovou, která byla o devatenáct let mladší. Z tohototřetího manželství vzešlo dalších deset dětí: Františka (3. listopadu 1864, kterou všaknestačili ani pokřtít, neboť zemřela 3 dny nato), Josef (15. října 1865–7. května 1866),Vojtěch (Adalbert; 14. února 1867–11. dubna 1905), Maria (3. května 1869–17. března1871), Petr (5. srpna 1871–19. března 1872), Miláda (27. února 1873–úterý 26. února1952), Josefa (3. března 1875), Václav (10. října 1877–sobota 14. října 1905), František(5. listopadu 1880–pátek 31. března 1905) a poslední z nich byla právě Božena (1. února1884–středa 17. ledna 1968).Je patrné, že ze třetího manželství se dospělosti dožili pouze Vojtěch, známý po Horáchnejinak než Raubíř Adalbert; Miláda, přezdívaná Hauzrouka či později Teprouka; Josefa,o které se mluvilo jako o Pepině, co je v Němcích, Václav – další Míňáku rabiják,František a Míňákova Božka. Míňákovi chlapci vynikali ohromnou sílou a zdatností. Všaktaké byli postrachem Hor! Obzvláště Albert si s nikým nezadal a s každým byl hned hotový.Přes léto lámali kámen v okolních lomech a na svážnicích ho tahali Horama důle kestavení U Bobků, kde se překládalo na povoz, který náklad odvážel do blízké vápenkyv Jiřičkově. Když těžili nad Hlubokou, vozil se kámen k železnici nebo až do hanychovskévápenky. A když nelámali kámen, chodívali „na druhou stranu“ 4 prodávat jemně prosátýpísek promíchaný sušenou, jemně nadrcenou mátou paničkám na nádobí. Mockrát jsemslyšel historky o rodu Míňáků, o Albertovi, kerej se v Rechlici 5 něde tlouk a tu sevochmejt u fůry, v kerý takovej kriplik zapřáhlej byl, a snať pekař měl to bejť, co tamtoho naládoval, že to ubohý zvíře urvať ani nemohlo, a Albert: „Vypřáhnite tu hajtrua nažrať tomu dejte!“ To víš, chlap jak hora, taky za to vzal a táh to sám dovikam.A taky na to, chudák, doplatil. To se chlapama něde sadil, že fůru kameního táhnouťbude, a taky do zápřahu šel a tolika se namoh, že k smrti vonezdravěl. Ze starýchzažloutlých zápisů opravdu čteme, že zemřel na vnitřní zranění z přemožení.A to jednou plánskej hajnej, už tě nevim, snať Sluka to měl bejť vod Gregoru 6 , cochlapy Míňákovy lapil v háji, že mu polenovo dřívi tahaj. To viš, ty rabijáci se předničim nezastavili a taky hajnýho tolika dotloukli, že se chudák rána nedožil. Jo, tovižeju, šetřeni, jaký šetřeni? Chlapy nikdo neviďál, a tak tumáš!A na dalšího se rafák plnej vobrátil, a taky ho železa napadrť rozmačkly. To viš,řádně napitý byli co chvíli. Zednickou 7 ? Jéžišmarja, tu pili zrouna jako vodu. A tohotřetího Míňákovýho hocha, no ten se z rozmrzelosti života tolika napil, že domů se4 Zde myšleno na druhou stranu jazykové hranice, do německy mluvící oblasti okolo Liberce.5 Rochlice, dnes městská část Liberce, tehdy samostatná obec.6 Pláňská hájovna, později přestavěná na proslavený hostinec U Gregorů, později Altmanův hostinec spojovanýs počátky lyžařství v české části Podještědí. Dnes budova již nestojí, naproti dnešní chatě KČT na Pláních po ní zbylpouze sklep.7 Kořalka vyráběná firmou Hauser ve Vratislavicích, říkalo se jí také „perlovka", byla laciná a chlapi si ji brávaliv hospodě do bandasek, když šli lámat kámen do panského lomu. I chleba do ní máčeli a jedli. Speciálně perlovkase dodávala i ve dvacetilitrových soudcích.12
- Page 1 and 2: RočenkaJizersko-ještědskéhohors
- Page 4 and 5: RočenkaJizersko-ještědskéhohors
- Page 6 and 7: Slovo předsedyspolkuVážení čle
- Page 8 and 9: Dcera prosečskýchHorSvatopluk Kou
- Page 10 and 11: Tanvald, Černá Studnice, Rychnov,
- Page 14 and 15: nedotáh, a taky ho ráno docela zm
- Page 16 and 17: v kožichu, pod nim sklep z kamenou
- Page 18 and 19: matkovo listí, nezabudku, voči Pa
- Page 20 and 21: vobrázek, pak na Boženu. Neplakal
- Page 22 and 23: 70 let trampinguv Jizerských horá
- Page 24 and 25: Josefa Votočka, v jehož oblíben
- Page 26 and 27: Osadníci již delší čas žili m
- Page 28 and 29: Chata v plamenech...Do atmosféry t
- Page 30 and 31: chleba. Nejlepší na tom byla ta v
- Page 32 and 33: „Dolní" Blatenská pila - tajemn
- Page 34 and 35: spojených s výměnou osadních vl
- Page 36 and 37: O životě a díleJosefa Matouschka
- Page 38 and 39: Náklady na zhotovení mapy činily
- Page 40 and 41: Dům Josefa a Marie Matouschkových
- Page 42 and 43: PohlbergZapomenutá osada pod Bramb
- Page 44 and 45: 16.-18. století. Mladším období
- Page 46 and 47: Z historie Lučan nad NisouA jaké
- Page 48 and 49: žila společně se synem Helmutem
- Page 50 and 51: kamínky, druhý navíjet na drát
- Page 52 and 53: a stanoveny vlakové transporty. V
- Page 54 and 55: Otázka osudu Pohlbergu po nuceném
- Page 56 and 57: Nový pravěký nálezz Jizerských
- Page 58 and 59: K dějinámHorní ProsečeArcheolog
- Page 60 and 61: údolí Nisy. Na území dnešního
- Page 62 and 63:
Horská službaJeštědJiří Pavl
- Page 64 and 65:
království ojíněných hor. Kdy
- Page 66 and 67:
Ošetření zraněného Horskou slu
- Page 68 and 69:
I přes veškerá úskalí a vynalo
- Page 70 and 71:
105 let libereckého„Semerinku“
- Page 72 and 73:
Na dobových pohlednicích jsou zac
- Page 74 and 75:
Nádraží ve ZdislavěChcete se po
- Page 76 and 77:
Tunel byl budován dva roky vrty z
- Page 78 and 79:
Turistický vláček vyjíždí z n
- Page 80 and 81:
Mojžíšův pramenJak známá rest
- Page 82 and 83:
70 let trampingu… (str. 21) - U p
- Page 84 and 85:
Horská služba Ještěd (str. 61)
- Page 86 and 87:
Kamenné kříže… (str. 89) -Sm
- Page 88 and 89:
Galerie rostlin (str. 115) — Blat
- Page 90 and 91:
Kamenné křížeLiberecko a Jablon
- Page 92 and 93:
Kamenné kříže (zleva): dva v Ra
- Page 94 and 95:
Kamenné kříže (zleva nahoře):
- Page 96 and 97:
Železný BrodNaše putování za k
- Page 98 and 99:
Pátránípo Horní svoboděNejstar
- Page 100 and 101:
Hned na druhé návštěvě jsem na
- Page 102 and 103:
1248, pomalu si zvykám na drobný
- Page 104 and 105:
Geologické zajímavostiJizerských
- Page 106 and 107:
Štolpišská Rudná jámaV povědo
- Page 108 and 109:
Oldřichov v Hájích-Pily, Lukáš
- Page 110 and 111:
Jizersko-ještědského horského s
- Page 112 and 113:
je v regionální literatuře obvyk
- Page 114 and 115:
historický název skalice, blíže
- Page 116 and 117:
Galerie rostlinO vzácných druzíc
- Page 118 and 119:
Lokality na Třeboňsku a Českomor
- Page 120 and 121:
potížích různého původu, k od
- Page 122 and 123:
Vzácní brouci (str. 129) — Stř
- Page 124 and 125:
Obrázek na Výpřeži… (str. 145
- Page 126 and 127:
Jak jsme krotili žulovou skálu…
- Page 128 and 129:
Zpráva o činnosti 2004 (str. 172)
- Page 130 and 131:
Vzácní brouciO majce a chráněn
- Page 132 and 133:
Náhodný nosič, na kterého triun
- Page 134 and 135:
Carabus problematicusČerně zbarve
- Page 136 and 137:
Skokan štíhlýO vzácném druhu o
- Page 138 and 139:
Netopýřina Bílé DesnéPavel Von
- Page 140 and 141:
v životě mnoha druhů zásadní r
- Page 142 and 143:
Vzácně se vyskytujícím druhem j
- Page 144 and 145:
Literatura a pramenyJÓŽA M. (1999
- Page 146 and 147:
Obrázek na VýpřežiObčanské sd
- Page 148 and 149:
Zavěšení obrázku Panny Marie Se
- Page 150 and 151:
Jak jsme krotiližulovou skáluO ob
- Page 152 and 153:
jediné, co je zde umělé, jsou ž
- Page 154 and 155:
Vztyčování vlajky horského spol
- Page 156 and 157:
Nové stovkařskérekordyPavel Schn
- Page 158 and 159:
Ohlášených třináct výstupů,
- Page 160 and 161:
Razítka z Ještěduaneb jak to vid
- Page 162 and 163:
kaše - chovají se hůř než ta p
- Page 164 and 165:
Dvě stě lippro Jizerské horyJaro
- Page 166 and 167:
Publikacevydané Jizersko-ještěds
- Page 168 and 169:
nezbytnost jejich ochrany a zárove
- Page 170 and 171:
HUDCOVÁ Eliška PrahaHULÁK Jiří
- Page 172 and 173:
VANĚK KarelLiberecVÁŇOVÁ Marké
- Page 174 and 175:
Jizersko-ještědský horský spole
- Page 176 and 177:
Kosení louky v Horním Polubnémne
- Page 178 and 179:
Činnost Jizersko-ještědského ho
- Page 180 and 181:
JeštědJizersko-ještědský horsk
- Page 182 and 183:
Další výstavy a prezentaceJJHS s
- Page 184 and 185:
Zpráva o hospodaření za rok 2004
- Page 186 and 187:
TĚŠÍME SE NA PŘÍSPĚVKY DO RO
- Page 188 and 189:
ObsahSlovo předsedy Pavel Schneide
- Page 190 and 191:
Ročenka Jizersko-ještědského ho
- Page 192 and 193:
Lanová dráha Tanvaldský Špičá
- Page 194 and 195:
193
- Page 196 and 197:
RIA REALITY, a. s.člen ARK ČRnab
- Page 198 and 199:
197
- Page 200 and 201:
NOWACO C+C Liberec, s. r. o.České
- Page 202 and 203:
Kompaktní regulační rozvaděčep
- Page 204 and 205:
JIZERSKÉ PEKÁRNY, spol. s r. o.,
- Page 206 and 207:
GEOPRINTpohodová tiskárna pro poh
- Page 208:
JIZERSKO-JEŠTĚDSKÝ HORSKÝSPOLEK