12.07.2015 Views

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

(26. února 1859–18. ledna 1861), Terezii (11. října 1860) a Vácslava (23. června1862–1. června 1864). Z dat úmrtí vyplývá, že se sedmi dětí z druhého manželství zůstalypouze dvě, neboť v neuvěřitelné bídě a chudobě vysoko v horách přežili doopravdy pouzesilní a zdraví jedinci!V roce 1864, přesně 25. března, umírá Václavovu Rozkovcovi žena Marie, které bylopouhých čtyřicet let. Ještě v témže roce, 6. září 1864, si vdovec Václav bere druhou manželku,již zmíněnou Josefu, rozenou Bulířovou, která byla o devatenáct let mladší. Z tohototřetího manželství vzešlo dalších deset dětí: Františka (3. listopadu 1864, kterou všaknestačili ani pokřtít, neboť zemřela 3 dny nato), Josef (15. října 1865–7. května 1866),Vojtěch (Adalbert; 14. února 1867–11. dubna 1905), Maria (3. května 1869–17. března1871), Petr (5. srpna 1871–19. března 1872), Miláda (27. února 1873–úterý 26. února1952), Josefa (3. března 1875), Václav (10. října 1877–sobota 14. října 1905), František(5. listopadu 1880–pátek 31. března 1905) a poslední z nich byla právě Božena (1. února1884–středa 17. ledna 1968).Je patrné, že ze třetího manželství se dospělosti dožili pouze Vojtěch, známý po Horáchnejinak než Raubíř Adalbert; Miláda, přezdívaná Hauzrouka či později Teprouka; Josefa,o které se mluvilo jako o Pepině, co je v Němcích, Václav – další Míňáku rabiják,František a Míňákova Božka. Míňákovi chlapci vynikali ohromnou sílou a zdatností. Všaktaké byli postrachem Hor! Obzvláště Albert si s nikým nezadal a s každým byl hned hotový.Přes léto lámali kámen v okolních lomech a na svážnicích ho tahali Horama důle kestavení U Bobků, kde se překládalo na povoz, který náklad odvážel do blízké vápenkyv Jiřičkově. Když těžili nad Hlubokou, vozil se kámen k železnici nebo až do hanychovskévápenky. A když nelámali kámen, chodívali „na druhou stranu“ 4 prodávat jemně prosátýpísek promíchaný sušenou, jemně nadrcenou mátou paničkám na nádobí. Mockrát jsemslyšel historky o rodu Míňáků, o Albertovi, kerej se v Rechlici 5 něde tlouk a tu sevochmejt u fůry, v kerý takovej kriplik zapřáhlej byl, a snať pekař měl to bejť, co tamtoho naládoval, že to ubohý zvíře urvať ani nemohlo, a Albert: „Vypřáhnite tu hajtrua nažrať tomu dejte!“ To víš, chlap jak hora, taky za to vzal a táh to sám dovikam.A taky na to, chudák, doplatil. To se chlapama něde sadil, že fůru kameního táhnouťbude, a taky do zápřahu šel a tolika se namoh, že k smrti vonezdravěl. Ze starýchzažloutlých zápisů opravdu čteme, že zemřel na vnitřní zranění z přemožení.A to jednou plánskej hajnej, už tě nevim, snať Sluka to měl bejť vod Gregoru 6 , cochlapy Míňákovy lapil v háji, že mu polenovo dřívi tahaj. To viš, ty rabijáci se předničim nezastavili a taky hajnýho tolika dotloukli, že se chudák rána nedožil. Jo, tovižeju, šetřeni, jaký šetřeni? Chlapy nikdo neviďál, a tak tumáš!A na dalšího se rafák plnej vobrátil, a taky ho železa napadrť rozmačkly. To viš,řádně napitý byli co chvíli. Zednickou 7 ? Jéžišmarja, tu pili zrouna jako vodu. A tohotřetího Míňákovýho hocha, no ten se z rozmrzelosti života tolika napil, že domů se4 Zde myšleno na druhou stranu jazykové hranice, do německy mluvící oblasti okolo Liberce.5 Rochlice, dnes městská část Liberce, tehdy samostatná obec.6 Pláňská hájovna, později přestavěná na proslavený hostinec U Gregorů, později Altmanův hostinec spojovanýs počátky lyžařství v české části Podještědí. Dnes budova již nestojí, naproti dnešní chatě KČT na Pláních po ní zbylpouze sklep.7 Kořalka vyráběná firmou Hauser ve Vratislavicích, říkalo se jí také „perlovka", byla laciná a chlapi si ji brávaliv hospodě do bandasek, když šli lámat kámen do panského lomu. I chleba do ní máčeli a jedli. Speciálně perlovkase dodávala i ve dvacetilitrových soudcích.12

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!