pdf 803 kB - CENIA, česká informační agentura životního prostředí

cenia.cz

pdf 803 kB - CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí ČRČeský ekologický ústavPRÁCE S VEŘEJNOSTÍA MÍSTNÍ AGENDA 21Praha19981


MINISTERSTVOéIVOTNÕHO PROSTÿEDÕZpracovala PhDr. Alena Reitschmiedová2© 1998, MŽP ČR, ČEÚISBN 80-7212-047-6


ÚvodVážený čtenáři,publikace, kterou právě otevíráte, je v pořadí třetí v ediční řadě „Ekologickávýchova a práce s veřejností v obci“, kterou spolu s Ministerstvem životníhoprostředí připravuje Český ekologický ústav. Je určena předevšímpředstavitelům obcí, pracovníkům okresních úřadů a územních odborů MŽP, aletaké všem zájemcům o tuto problematiku.Nabízíme Vám některé zkušenosti s procesem místní Agendy 21 na různýchúrovních řízení, tak jak byly vyzkoušeny ve Velké Británii. Přestože jsou tamnípodmínky rozdílné od našich, shledáváme mnoho zkušeností a nápadů užitečnýmipro práci s veřejností v podmínkách naší republiky. Kromě toho britské zkušenostikorespondují se zkušenostmi dalších vyspělých zemí Evropy.Základ publikace tvoří vystoupení britských lektorů na kurzu „Agenda 21a její uplatňování v místě se zaměřením na práci s veřejností“, který proběhlv listopadu 1997 v Informačním a výchovně vzdělávacím středisku BÚDY CHKOKřivoklátsko. Kurz byl určen pro pracovníky územních odborů Ministerstva životníhoprostředí a referátů životního prostředí okresních úřadů, ale prezentovanézkušenosti se úzce týkají dalších institucí státní správy, místních správ, nevládníchorganizací, podnikatelských subjektů, veřejnosti a dalších. Kurz seuskutečnil díky finanční podpoře Britské rady v Praze.Lektory kurzu byli: pan John Gittins, ředitel nevládní organizaceCheshire Landscape Trust a současně konzultant v několika pracovních skupináchpro rozpracování Agendy 21 na regionální, okresní i místní úrovni, a paníKirsty Hughes z úřadu Vale Royal Borough Council, pověřená koordinací procesumístní Agendy 21 v daném okrese. Oba lektoři mají více než čtyřleté praktickézkušenosti s procesem místní Agendy 21. Oba pracují v County Cheshire(hrabství Cheshire/čti češa), které se rozkládá v severozápadní Anglii.V textu najdete několik cvičení, která si účastníci kurzu vyzkoušeli,a také některé dotazy a odpovědi, které doplňují výklad k problematice.Doufáme, že tato třetí publikace přispěje k zavádění principů udržitelnéhorozvoje do praxe v naší zemi a bude inspirací pro oblast práce s veřejností, kteráse u nás pomalu rozvíjí. Potěšitelné je, že řada místních správ ve vyspělýchzemích světa se už k dokumentu Agenda 21 přihlásila a nastartovala procesmístní Agendy 21 jako významného nástroje pro dosažení změn směrem k udržitelnosti.Trendy rozvoje potvrzují oprávněnost požadavků na systematickoupráci s veřejností a jejího zapojování do rozhodovacích procesů.3


ObsahÚvod 3Kapitola 1.Udržitelný rozvoj a Agenda 21 5Kapitola 2.Místní Agenda 21 a její principy 11Kapitola 3.Co je společenství 23Kapitola 4.Metody a techniky procesu zapojování veřejnosti 28Kapitola 5.Tři praktické příklady 37Kapitola 6.Spolupráce 59Kapitola 7.Ukazatele udržitelného rozvoje 65Závěr 67Příloha 1Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji 68Příloha 2Kapitola 28 dokumentu Agenda 21 – Iniciativy místních úřadůna podporu Agendy 21, Programové oblasti 72Příloha 3Výsledky a hodnocení 19. zvláštního zasedání Valnéhoshromáždění OSN 74Příloha 4Výsledky cvičení 3 84Literatura k tématu udržitelného rozvoje a Agendy 21,stránky na Internetu a použité materiály 864


Kapitola 1.Udržitelný rozvoj a Agenda 21Co to je udržitelný rozvoj?Odpověď není jednoduchá. K otázkám udržitelného rozvoje je vedeno mnohodiskusí a jednání na mezinárodní úrovni.Komise OSN pro životní prostředí přijala v roce 1987 zprávu „Naše společnábudoucnost“, kterou jí předložila její tehdejší předsedkyně G. H. Brundtlandová,současně ministerská předsedkyně Norska. Zpráva hovořila o změnáchnutných pro udržitelný rozvoj na planetě Zemi. Brundtlandová zde použila krátkoua výstižnou definici udržitelného rozvoje:Udržitelný rozvojje takový rozvoj, který umožňuje uspokojovat potřeby lidstvav současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovatjejich potřeby.Co to znamená v praxi?Udržitelný rozvoj předpokládá specifický přístup k řešení širokého záběruproblémů, protože se týká všech aspektů života. Principy udržitelného rozvojejsou obsaženy v dokumentu Agenda 21.Dokument Agenda 21 spatřil světlo světa v roce 1992 v brazilském Rio deJaneiru, kde se sešlo 10 000 oficiálních delegátů z více než 170 zemí světa,z toho 116 vrcholných hlav států a 15 000 občanů a aktivistů na paralelním globálnímfóru. Setkání se konalo pod hlavičkou OSN a bylo nazváno „KonferenceOSN o životním prostředí a rozvoji“ nebo také „Summit Země“ vzhledemk tak rozsáhlé účasti. Představitelé tolika zemí se zde sešli proto, aby řešili naléhavéotázky dalšího vývoje na naší planetě. Nebylo to tedy jednání jenomo životním prostředí, ale také o kvalitě života a budoucím rozvoji v globálnímměřítku.Výsledkem velmi složitých jednání byla shoda na určitých zásadách a přijetíněkolika významných dokumentů, které podepsali také představitelé tehdejšíhoČeskoslovenska. Jsou to:ðððDeklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji,Rámcová úmluva Spojených národů o změně klimatu,Úmluva o biodiverzitě,5


ððProhlášení k principům globální dohody o využívání, ochraně a trvale udržitelnémrozvoji všech typů lesů,Agenda 21 – komplexní návod globálních akcí, které mohou poznamenatnebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj.Agenda 21 ukazuje cesty k řešení vážných problémů naší planety. Usilujeo prosazení udržitelného rozvoje, kvality života a kvality životního prostředí,které spolu úzce souvisejí. Je to koncepční podklad pro vytvoření místní Agendy21. Je komplexním návodem globálních akcí.AGENDAznamená program nebo také seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylodosaženo cíle.AGENDA 21znamená program pro 21. století, ukazující cestu k udržitelnému rozvojina naší planetě.Na konferenci v Riu bylo konstatováno, že problémy, které máme před sebou,jsou větší, než aby si s nimi dokázala poradit kterákoli jednotlivá země, a ženezbytným nástrojem pro uplatnění principů udržitelného rozvoje je mezinárodníspolupráce. Konference znamenala významný mezník ve světové diplomaciia strategii rozvoje naší planety.Udržitelný rozvoj je složitý a obsažný koncept, který ukazuje vzájemně nasebe působící oblasti a faktory rozvoje – životní prostředí, společenský rozvoja ekonomický rozvoj.6


Byla založena Komise OSN pro udržitelný rozvoj, která se pravidelněschází, aby posuzovala, jak jsou přijaté závěry z Ria uplatňovány v praxi.Zásadním předpokladem přijetí změn, které udržitelný rozvoj předpokládá,je vytváření povědomí veřejnosti o nutnosti těchto změn a principechudržitelného rozvoje. Většina z nás si do jisté míry uvědomuje současné problémytýkající se rozvoje, ale jde o to, do jaké míry a jak se toto uvědoměnípromítá do našeho pracovního i běžného života. Když se zamyslíme nad pojmemudržitelný rozvoj, dojdeme k nezbytnosti respektování přírodních zákonů,šetrnému využívání neobnovitelných přírodních zdrojů a uvědomění si souvislostimezi globálními a místními záležitostmi.Takovým úplně jednoduchým příkladem je otázka: „Je udržitelné, abych sikoupil jablka, která byla dovezena letecky z Nového Zélandu, když si mohukoupit stejně dobrá jablka, která byla vypěstována 50 km od mého domova?“Pokud máme směřovat k udržitelnosti, měli bychom uvažovat nejen krátkodoběa střednědobě, ale podívat se dosti dopředu a zjistit dlouhodobé dopadynašich rozhodnutí a našeho chování.Kterých oblastí se udržitelný rozvoj týká?n Cvičení 1:Na větší papír napište oblasti, o kterých se domníváte, že patří do problematikyudržitelného rozvoje.Napsané porovnejte s následujícími kapitolami hlavního dokumentuAgenda 21:1. PreambuleČást I.: SPOLEČENSKÉ A EKONOMICKÉ ROZMĚRY2. Mezinárodní spolupráce při urychlování udržitelného rozvoje v rozvojovýchzemích a související domácí politika3. Boj proti chudobě4. Změna vzorců spotřeby5. Udržitelnost demografického růstu6. Ochrana a podpora lidského zdraví7. Podpora udržitelného rozvoje lidských sídel8. Integrace životního prostředí a rozvoje do rozhodováníČást II.: UCHOVÁVÁNÍ A ŠETRNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ A HOSPODAŘENÍS NIMI VE PROSPĚCH ROZVOJE9. Ochrana atmosféry10. Integrovaný přístup k plánování a hospodaření s územními zdroji11. Boj proti odlesňování12. Péče o křehké ekosystémy: boj proti desertifikaci a suchu7


13. Péče o křehké ekosystémy: udržitelný rozvoj horských oblastí14. Podpora udržitelného zemědělství a venkova15. Uchování biodiverzity (biologické rozmanitosti)16. Ekologicky vhodné využívání biotechnologií17. Ochrana oceánů a všech druhů moří, včetně uzavřených a částečně uzavřenýchmoří a pobřežních oblastí a ochrana, racionální využívánía rozvoj živých zdrojů v nich18. Ochrana kvality a zásob sladkovodních zdrojů – aplikace integrovanýchpřístupů k rozvoji, využívání zdrojů vody a hospodaření s nimi19. Environmentálně šetrnější nakládání s toxickými chemickými látkami, včetněprevence nezákonné mezinárodní přepravy toxických a nebezpečnýchproduktů20. Environmentálně šetrnější nakládání s nebezpečnými odpady, včetně prevencejejich nezákonné mezinárodní přepravy21. Environmentálně šetrnější nakládání s pevnými odpady a otázky souvisejícís tekutými odpady22. Bezpečné a environmentálně šetrnější nakládání s radioaktivními odpadyČást III.: POSILOVÁNÍ ÚLOHY DŮLEŽITÝCH SKUPIN23. Preambule24. Celosvětová opatření pro zapojení žen do udržitelného a spravedlivého rozvoje25. Děti a mládež v udržitelném rozvoji26. Uznání a posilování úlohy domorodých obyvatel a jejich komunit27. Posilování úlohy nevládních organizací, partnerů pro udržitelný rozvoj28. Iniciativy místních úřadů na podporu Agendy 2129. Posilování úlohy pracujících a jejich odborových organizací30. Posilování úlohy podnikání, obchodu a průmyslu31. Vědecká a technická obec32. Posilování úlohy zemědělcůČást IV.: PROSTŘEDKY IMPLEMENTACE33. Finanční zdroje a mechanismy34. Přenos environmentálně šetrnějších technologií, spolupráce a vytvářenípotenciálu35. Úloha vědy v udržitelném rozvoji36. Podpora vzdělávání, veřejného povědomí a odborného školení37. Národní mechanismy a mezinárodní spolupráce při vytváření potenciáluv rozvojových zemích38. Mezinárodní institucionální opatření39. Mezinárodní právní nástroje a mechanismy40. Informace pro rozhodování8


Toto jsou názvy 40 kapitol dokumentu Agenda 21. Je potřeba si uvědomit,že dokument odráží problémy na globální úrovni, vznikající v místech s velmirozdílnými přírodními, ekonomickými i společenskými podmínkami.Pokud je na Vašem seznamu více oblastí, než je uvedeno v Agendě 21, je tov pořádku, protože dokument, ač velmi obsáhlý, nezohlednil všechny oblastitýkající se udržitelného rozvoje.V červnu 1997 se v New Yorku sešlo Valné shromáždění OSN na svém19. zvláštním zasedání, aby zhodnotilo realizaci Agendy 21 a aktivit, odvíjejícíchse od „Summitu Země“ v Riu v roce 1992. Zasedání je nazýváno „SummitemZemě II“ nebo také „Rio + 5“, protože se konalo přesně 5 let po Riu.Mimo jiné konstatovalo, že dokument Agenda 21 nezahrnuje všechny oblastitýkající se udržitelného rozvoje (viz příloha č. 2: Zpráva RNDr. Jana Káry, Csc.,ředitele odboru OSN Ministerstva zahraničních věcí ČR).V otázce udržitelného rozvoje jde o spoustu věcí – o získávání informacía vědomostí, o budování sebedůvěry i důvěry ve spolupracující partnerya ve společenství lidí. Jde o rozšíření chápání, žebříček hodnot, zplnomocněnílidí, spolupráci a podíl na rozhodování veřejné správy. Jde o to, aby existovaldialog. A také o to, abychom zvýšili využívání našich v podstatě neomezenýchduševních schopností a snížili využívání omezených přírodních zdrojů.Pojem udržitelný rozvoj obsahuje nejen problematiku životního prostředí,ale také společenské a kulturní oblasti, ekonomické, hospodářské a technickéaspekty. Nezbytně sem patří mezinárodní spolupráce, odstraňování chudoby, kteráje do značné míry limitujícím faktorem udržitelného rozvoje, změna vzorů spotřeby,výchova a vzdělávání lidí, množství populace, přičemž není jasné, jestli jeproblémem množství lidí anebo množství zdrojů, které lidé spotřebovávají (např.Američané tvoří 5 % světové populace a spotřebovávají 40 % světových zdrojů).Dále sem patří udržitelná lidská sídla (vesnice, města), udržitelnost dopravy, celistvostúzemního plánování. Je velmi důležité, abychom do všech našich rozhodovacíchprocesů zahrnovali aspekt udržitelnosti.Jednotlivé skupiny ve společnosti by měly partnersky spolupracovat, přičemžje důležité vidět tyto skupiny jako součást řešení, nikoli jako součást problému.K uskutečnění udržitelného rozvoje potřebujeme nástroje, jako jsou finance,šetrnější technologie, o které by se vyspělé země měly dělit se zeměmi rozvojovými,jež nemají dostatek peněz na výzkum. Úroveň veřejného povědomí o otázkáchudržitelného rozvoje je důležitý předpoklad cesty k udržitelnému rozvoji.Patří sem i vytváření a podporování kapacity a schopností lidí i organizací –kurzy o udržitelném rozvoji, zvýšení produktivity instituce potřebnými změnamiv organizaci, environmentální řídicí systémy atd.Předpokladem pro dobré rozhodnutí je dostatek objektivních informací.9


Principy udržitelného rozvoje:(1) Životní prostředí:Fyzikální „únosná kapacita“ životního prostředí vykazuje limity mnohým lidskýmaktivitám, což především znamená, že musíme snížit rychlost spotřebyzdrojů a produkci znečištění.(2) Budoucnost:Máme morální povinnost zajistit, aby budoucí generace mohla uspokojovatsvé potřeby ve zdravém životním prostředí.(3) Kvalita života:Lidský blahobyt má sociální, kulturní, morální a duchovní dimenze stejnějako materiální.(4) Rovnost:Bohatství, příležitosti a zodpovědnost by měly být děleny mezi jednotlivézemě a mezi rozdílné sociální skupiny s důrazem na potřeby a práva chudýcha znevýhodněných, neboť chudoba je ohrožující faktor udržitelnéhorozvoje.(5) Předběžná opatrnost:Jestliže si nejsme jisti ekologickými dopady jakékoli akce nebo činnosti,měli bychom být velmi opatrní a vyhnout se možným rizikům.(6) Holistické (celostní) myšlení:Problém udržitelného rozvoje vyžaduje, aby při jakémkoli rozhodování bylyvzaty v úvahu všechny faktory týkající se daného problému.10


Kapitola 2.Místní (lokální) Agenda 21 a její principyČinnosti místních správ je věnována 28. kapitola dokumentu Agenda 21,ve které se říká:„Velké množství problémů a řešení obsažených v Agendě 21 má své kořenyna úrovni místních aktivit; účast a spolupráce místních úřadů bude protofaktorem určujícím úspěšnost realizace jejích cílů... Protože jsou (místní úřady)úrovní správy nejbližší lidem, sehrávají důležitou roli ve výchově, mobilizaci i přireakci na podněty veřejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje...Do roku 1996 by většina místních správ v jednotlivých zemích měla vespolupráci s obyvateli dosáhnout konsenzu ohledně místní Agendy 21 pro jimispravovanou obec nebo město...“„Všechny místní úřady by měly vstoupit do dialogu s občany, místními organizacemia soukromými podniky a přijmout místní Agendu 21.“Malým vodítkem, jak se k místní Agendě 21 dostat, je následující odstaveccitované kapitoly:„Na základě konzultací a vytváření konsenzu by se místní orgány měly odobčanů a od místních, občanských, komunitních, obchodních a průmyslovýchorganizací poučit a získat informace potřebné pro zformulování nejlepších strategií...“Co je na tomto citátu zajímavé, je doporučení, aby se místní zastupitelstva/úřady „poučily“, případně „učily“ od občanů a skupin. Je to poměrně nový přístup,který může být pro mnohé velmi netypický a nestravitelný.(Celý text 28. kapitoly najdete v příloze č. 3.)Co to tedy „místní Agenda 21“ ve skutečnosti je?Pøestože se název zdá být zvláštní, dá se v podstatì jednoduše vysvìtlit:místní – odkaz na Vaše vlastní místo působení, bydliště,agenda – to, co se má udělat,21 – odkazuje do 21. století, vyzývá k uvažování v delším časovém horizontu.MÍSTNÍ AGENDA 21je strategický a akční plán rozvoje určitého místa (na úrovni obcí, okresů,regionů), který obsahuje principy udržitelného rozvoje, s nimiž souhlasilynárodní vlády na Konferenci v Riu.Je to proces vedoucí k zajištění dobré a udržitelné kvality životaa životního prostředí v určitém území.11


Není to zákon ani vládní nařízení ani to není povinné. Je to ale příležitostvyužít dosud získaných znalostí k dosažení udržitelného rozvoje v místními globálním měřítku. Místní plány rozvoje by měly být konzultovány s veřejnostía měly by se do jejich vytváření i uskutečňování zapojit všechny složky místníkomunity.Místní Agenda 21 je mimořádná z mnoha důvodů:ððððððje tu mandát schválený OSN (místní úřady celého světa se zapojují do tohotoprocesu – ke konci roku 1997 to bylo přes 2000 místních úřadův 64 různých zemích, z nichž je asi 1000 z Evropy),uvědomuje si klíčovou úlohu místních úřadů pro dosažení místní udržitelnosti,vyžaduje podíl všech činitelů v místním společenství a podporu místníchdemokratických procesů,poukazuje na globální zodpovědnost (snižováním nepříznivých dopadů nanaše vlastní životní prostředí snižujeme dopady i na vzdálenější místa),vyzývá ke sdílení myšlenek a poznatků s ostatními,jde tu o více, než jen o „zelený plán“ – jde o propojení ekologických, sociálních,ekonomických a kulturních otázek a o životní úroveň všech místníchlidí,její podstatou jsou klíčové principy udržitelného rozvoje.Mnohé z aktivit a programů, které v současné době probíhají a které směřujíke zlepšení životního prostředí a kvality života, by se daly nazvat místní Agendou21. Není to tedy tak, jak by si lidé mohli říci: „Zase něco nového, zase budumuset začít od začátku“, ale jedná se o větší propojení, širší a otevřenější spoluprácia o celkový přístup k řešení problémů rozvoje.n Cvičení 2:Na druhou stranu toho papíru, kam jste napsali oblasti udržitelného rozvoje,napište činnosti nebo akce, které se u Vás dějí a které byste podle Vašehonázoru zařadili mezi činnosti nebo akce pro udržitelný rozvoj.Napsané porovnejte s následujícím skupinami činností:• praktické práce v místě, tzv. práce „zdola“ v rámci místního společenství,jako např. výsadba stromů,• programy konzultací, které by měly vést k vytvoření strategického plánurozvoje místa, tedy zpracování dalšího dokumentu,• projekty, které se zabývají konkrétní problematikou místního životního prostředí(např. dopravou) a kvalitou života na místní úrovni (kulturní a společenskéakce),12


• výchova, vzdělávání a zvyšování veřejného povědomí o principech udržitelnostiv rámci vašeho společenství,• zapracování principů udržitelného rozvoje do koncepcí a plánů místníchorgánů,• environmentální systémy řízení pro podniky, místní úřady a další instituce.Uvedené bloky činností jsou jenom malou ukázkou toho, co může být nazývánoaktivitami pro udržitelný rozvoj.Řešení udržitelnosti je velmi složitá problematika, ale základ spočívá v konkrétníchmístních problémech a požadavcích. Témata pro místní Agendu 21 semění od jednoho místního úřadu k druhému podle místních podmínek.Místní Agenda 21 je proces s velmi širokým záběrem, protože se dotýkávšech složek života. Ale nemusí se dělat všechno najednou. Je důležité začíts něčím, co je pro to které místo opravdu problém, co je opravdu důležité a začíts něčím, co opravdu přinese úspěch, byť malý.Uplatnění Agendy 21 v místě může mít vliv na řadu oblastí a věcí důležitýchpro místní společenství – krajinu, vzdělávání a výchovu, energii, zdraví, historicképamátky, bydlení, znečištění, rekreaci, nákupy, přírodní prostředí, společenskýživot atd. Může mít vliv na všechno, co se týká místní kvality života.Jaká je role místních úřadů v místní Agendě 21?Agenda 21 uznává, že místní úřady/správy obcí mají rozhodující roliv udržitelném rozvoji, protože:pppppppzastupují místní společenství a pracují v jeho zájmu,mají významnou úlohu při plánování,realizují, pověřují a ovlivňují mnoho služeb, na kterých závisí kvalita místníhoživotního prostředí,spravují nebo vlastní velkou část nemovitostí, pozemků a přírodního prostředí,mohou z velké části ovlivňovat místní obyvatele i návštěvníky pomocí osvěty,poradenství, informací a příkladů,mohou podněcovat a vytvářet partnerství, příznivě ovlivňovat spoluprácis ostatními organizacemi a institucemi,mají velké přímé vlivy jako významní spotřebitelé, nakupující a zaměstnavatelé.Důležité je, že demokratické a zodpovědné místní zastupitelstvo má stěžejníúlohu v přenášení pozitivních názorů, hodnot, potřeb a snah lidí do programů,13


projektů, politiky a plánů, a touto cestou v jejich praktickém uplatnění. MístníAgenda 21 se zabývá realizováním udržitelnosti a neměla by být pokládána zarozptylování od „opravdové“ práce. Naopak je tam, kde „opravdová“ práce mázačínat a končit.Čeho chceme dosáhnout prostřednictvím místníAgendy 21?Globální problémy vyplývají z místních činností a jejich řešení potřebujemístní akce. Místní Agenda 21 by měla být snahou o vytvoření udržitelnějšílokality a o pochopení souvislostí mezi globálními záležitostmi a našimi individuálnímirozhodnutími. Měla by pojednávat o dosažení více s málem, o většímvyužívání našich dovedností nežli zdrojů, o nezbytnosti být skromnějšími v našichmateriálních požadavcích, ale současně náročnějšími na kvalitu životníhoprostředí a kvalitu života a měla by vést k otevřené spolupráci celého společenství.Na Konferenci OSN se došlo k závěru, že pokud se každá místní správa s jejíkomunitou bude podílet na udržitelnosti, bude dosaženo významného úspěchu.Samozřejmě, že aktivity jsou vyžadovány také na regionální, národní, evropskéa mezinárodní úrovni.Potenciální charakteristiky udržitelného společenství:¢ Zdroje jsou využívány efektivně a odpad je minimalizován uzavřenýmicykly.¢ Znečisťování je omezené na stupeň, se kterým se přírodní systémy dokážívyrovnávat.¢ Je oceňována a chráněna rozmanitost přírody.¢ Tam, kde je to možné, jsou místní potřeby uspokojovány z místních zdrojů.¢ Všem je dostupné kvalitní jídlo, voda a přístřeší.¢ Každý má příležitost získat uspokojivou práci v různorodé ekonomice.¢ Zdraví člověka je chráněno vytvářením bezpečného, zdravého a příjemnéhoživotního prostředí a zajištěním zdravotních služeb, které zdůrazňují prevencipřed nemocí, stejně jako řádnou péči o nemocné. Je podporovánzdravý způsob života.¢ Přístup k účelovým zařízením, službám, zboží a lidem není dosahován naúkor životního prostředí ani omezován pouze na ty, kdo mají auto.¢ Lidé žijí beze strachu z individuálního násilí, ze zločinu nebo z perzekucekvůli jejich vyznání, rase, pohlaví nebo sexuální orientaci.¢ Každý má přistup ke vzdělání, profesionální přípravě, poznání a informacím,které jsou potřeba, aby zaujal svou úlohu ve společnosti.¢ Všem členům společenství je umožněno podílet se na rozhodování.14


¢ Jsou dostupné kulturní, rekreační a zábavní příležitosti.¢ Při tvorbě životního prostředí je propojen účel a krása s užitečností. Osidlováníje „humánní“ v poměru velikosti a tvaru. Rozmanitost a místní zvláštnostijsou ceněny a chráněny.¢ V každé lokální akci je zahrnuta globální perspektiva.Jaké přístupy je potřeba uplatňovat v procesu místníAgendy 21?Důraz na udržitelný rozvoj by měl být rozhodujícím měřítkem při všech činnostechmístních úřadů. Proces místní Agendy 21 musí být souvislou iniciativou,hodnotnými koncepty i způsoby realizace, a ne jenom sbírkou „hezkých“ekologických projektů. Systematický přístup k rozvoji místa s dlouhodobouperspektivou a uplatněním principů udržitelnosti je to, co se očekává od dobřepracujících místních úřadů.Nejsou stanovené žádné jednotné postupy jak zavádět místní Agendu 21, alejsou známy některé klíčové kroky jak na to. Následující návrhy činností nejsouseřazeny podle priorit, ale měly by se uskutečňovat souběžně a navzájem sedoplňovat.Sedm složek procesu místní Agendy 21(akce v rámci místních úřadů)1. Řízení a zlepšování výkonu místních úřadů/správ.2. Začleňování udržitelnosti do plánů, politiky a aktivit místních správ.(akce v rámci místního společenství)3. Zvyšování veřejného povědomí, výchova a vzdělání.4. Konzultace a zapojování širších komunit a veřejnosti.5. Společné akce.6. Vytváření strategie místní udržitelnosti a plánu akcí.7. Měření, sledování, zpravodajství a vyhodnocování postupu.Na každou z těchto sedmi složek se nyní podíváme podrobněji.1. Řízení a zlepšování výkonu místních úřadů/správJe důležité usilovat o společnou odpovědnost vůči udržitelnému rozvoji. Politikamístního úřadu i ostatních veřejných institucí by proto měla jednotně zohledňovatjeho principy. Udržitelnost by měla být chápána jako součást řízení, a nejenjako možný dodatek. Zaměstnanci úřadů by měli být školeni, aby pochopili základníprincipy udržitelného rozvoje a aby je uměli zapojit do myšlení a praxeve svém každodenním pracovním životě.15


Do provozu úřadů by měly být zařazeny otázky týkající se ekologicky šetrnýchinvestic, snižování spotřeby energie, vyhýbání se plýtvání, nebezpečným chemikáliímapod. K tomu slouží environmentální řídicí systémy.Množství řídicích metod a nástrojů může pomoci zlepšit výkon místní správy vesmyslu udržitelnosti včetně:• společného prohlášení o přijetí principů udržitelného rozvoje,• vytváření mezirezortních pracovních skupin a mezioborových týmů s cílemprosazovat udržitelnost,• vyhlášení kritérií pro závažná politická rozhodnutí,• zavádění systémů ekologického řízení, jako je EMAS (European Eco-Managementand Audit Scheme),• školení všech pracovníků úřadu – nejen těch, kteří pracují v oblasti životníhoprostředí a rozvoje, ale je třeba, aby byli zapojeni všichni pracovníciúřadu a aby věc prosazovali představitelé úřadu.2. Začleňování udržitelnosti do městské politiky a aktivitVšechny místní řídicí funkce by měly mít udržitelné efekty. Dokumenty a plányby měly jednoznačně ukázat, co je a co bude uděláno k uplatnění principůudržitelnosti. Je důležité, aby všechny plány byly součástí souvislé, dlouhodobéstrategie udržitelného rozvoje a aby odpovídaly společným úkolům a cílůmv tomto směru.3. Zvyšování veřejného povědomí, výchova a vzděláníProto, aby se místní lidé plně zapojili do akcí místního udržitelného rozvoje,musejí rozumět jeho základním otázkám a také tomu, že akce přispívajík řešení problémů. Často i menší akce řešící místní problémy mohou být užitečnýmzačátkem procesu, ale lidem musí být ukázáno, že jsou to jenom symptomyširších a větších problémů. Bez výchovy a osvěty nebude fungovat nicjiného.4. Konzultace a zapojování širších společenství a veřejnostiMístní Agenda 21 se snaží povzbudit větší účast obyvatel v procesech plánovánía realizace rozvoje. Každá kvalitní strategie místní Agendy 21 by měla spojovatsnahy různých sektorů společnosti a místních obyvatel, vycházet z podrobnéanalýzy místních problémů a směřovat k udržitelnému rozvoji. To neznamená,že právo místních správ učinit konečné rozhodnutí by tím mělo být umenšovánonebo zpochybňováno, ale lidé by měli pomoci místní správě učinit co nejlepšírozhodnutí založené na základě jejich potřeb a usilování.Zapojení širší veřejnosti je náročná a zdlouhavá práce vyžadující neotřelé přístupy,tvořivost, a vytrvalost. Nejedná se o to, vyvěsit někam plán, abyk němu lidé udělali pár poznámek. Je třeba zapojit víc lidí, většinu společenství.O některých přístupech pojednává kapitola 4.16


5. Společné akceJsou připravovány ve spolupráci místního úřadu a zájmových i profesních skupinspolečenství. Jejich prostřednictvím je zapojována veřejnost. Přispívajík udržitelnému rozvoji místního společenství.6. Vytváření místní udržitelné strategie a plánů akcíKaždá místní Agenda 21 by měla mít vytyčenou strategii a stanovené cíle, přičemžkaždý místní občan by měl vědět, co bylo odsouhlaseno a co bude potřebaudělat. Každá strategie by měla být zpracována v krátký, jasný a veřejnědostupný dokument obsahující následující body:• hlavní oblasti a cíle udržitelnosti v příslušném místě,• jednoznačné cíle vedoucí ke zlepšení kvality života v příslušném místě,• poskytnutí průvodního plánu rozvoje společenství ve 21. století.Součástí strategického plánu má být akční plán, který přesně určí kdo, co a kdyudělá (jaké organizace nebo jednotlivci se ujmou jakých akcí a kdy). Vytvořenítohoto plánu je rozhodujícím krokem k nastartování procesu místní Agendy 21.Akční plán odráží dlouhodobé cíle a rozvíjí sociální, ekonomické a ekologickéaspekty. Aktivity mohou být rozděleny podle témat, sektorů nebo geografickýchlokalit. Budou pravděpodobně obsahovat:– nové projekty a iniciativy – například vytváření nových veřejných prostorů,propagační kampaň správné životosprávy apod.,– změny priorit a aktivit veřejných orgánů v souladu s cíli a akčním plánem,– změny politických plánů, nařízení a vyhlášek.Plán má obsahovat sdělení:• jak budou akce provedeny a jak proběhnou, kdo má jakou zodpovědnost,• jak budou výkony a výsledky oceňovány,• jak bude strategie aktualizována podle dosažených výsledků.7. Měření, sledování, zpravodajství a vyhodnocování postupu směremk udržitelnostiMusíme vědět, jestli se situace v té které oblasti lepší, nebo horší a musímehledat způsoby, jak to změřit. V ekonomice je např. ukazatelem hrubý domácíprodukt, v procesu místní Agendy 21 to bude širší spektrum ukazatelů souvisejícíchkromě životního prostředí i se společenskými a ekonomickými aspekty.Nalezení vhodných ukazatelů je velmi důležité a ne příliš jednoduché (viz kapitola7.).Do procesu místní Agendy 21 je nutné zavést monitorovací procedury:• používáním ukazatelů udržitelnosti pro dané místo, ze kterých poznáme,jestli se k udržitelnosti přibližujeme, nebo se od ní vzdalujeme,• stanovením specifických cílů,17


• pravidelným podáváním zpráv o problémech udržitelnosti. To zahrnuje rozhodnutí,které informace jsou potřeba k tomu, aby aktivity, plány nebo politikysměřující k udržitelnosti mohly být oceněny, získání těchto informacía použití výsledků k řízení akcí a rozhodnutí.Místní Agenda 21 by měla být procesem partnerstvía zaměstnanci místní správy by měli:pppppdo vypracování místní Agendy 21 zapojit ostatní,načrtnout části strategie jako etapy místní Agendy 21, nepojímat je izolovaně,pokud je nutné zaměstnávat konzultanty, pak proto, aby pomáhali účastníkůmformulovat a napsat jejich vlastní návrhy. Placení lidé zvenku by nemělipřímo psát strategii,brát v úvahu výsledky diskusí s účastníky procesu a pracovních skupina odolat pokušení přinést na schůzky předem napsané návrhy,výstupy práce týkající se místní Agendy 21 vydávat se souhlasem všechpartnerů v procesu místní Agendy 21.Co jsme se už v procesech místních Agend 21 naučiliMnoho městských úřadů po celé Evropě se již zapojilo do procesu místníAgendy 21 a naučilo se mnohému z jeho rozvoje. Následuje shrnutí některýchklíčových bodů, které vycházejí z praktických zkušeností. Je rozděleno do tříbloků.Všeobecná doporučení:v V udržitelném rozvoji se jedná o spojování zájmů životního prostředí se zájmysociálními a ekonomickými. Zdůrazňuje se komplexní pojímání rozvoje.v Je nezbytné ujistit společenství, že obecní úřady nedominují procesům, alepouze zprostředkovávají spolupráci mezi různorodými partnery a jsou aktivnímčlánkem procesu.v Je užitečné vysvětlovat, že místní Agenda 21 je proces, který potřebuječas, aby se rozvinul. Malé úspěchy na začátku procesu mohou pomocisetrvačnosti procesu.v Informujte veřejnost o úspěších a oslavujte je s veřejností.v Je důležité vytyčit akční cíle a podělit se o zodpovědnost při jejich plnění.v Partnerství na všech stupních je podstatné pro budoucí rozvoj.v Vyviňte všechnu snahu, aby se zapojili ti, kdo se zatím neúčastní procesumístní Agendy 21.v Nemůžete dělat všechno – upřednostněte určité akce.v Budování sítí na místní, regionální a národní úrovni je velmi přínosné.18


vBuďte trpěliví – jedná se o dlouhodobou perspektivu rozvoje Vašeho společenství.Co se týká společenství:v Začnete tam, kde jsou aktivní lidé.v Navazujte na práci ostatních, nezačínejte znovu od začátku.v Používejte srozumitelné pojmy, vytvořte koncept udržitelného rozvoje a místníAgendy 21 dostupný a srozumitelný pro všechny.v Vytvořte místní Agendu 21, která bude přitažlivá pro místní lidi, ale nezapomeňtena globální spojení.v I když se udržitelný rozvoj vztahuje k zájmům lidí, je prokázáno, že se lidécítí slabí na to provést nějaké změny. Potřebují konkrétní akce, aby se cítilizavázáni a udrželi si nadšení a energii něco dělat.v Odměňujte závazky lidí, nešetřete uznáním, pokud se lidé zapojí.v Proces se musí zdát dynamický a zajímavý pro mladé lidi.v Diskuse jsou důležité pro nacházení společné půdy a získání vzájemnédůvěry zvláště mezi úředníky a veřejností.v Neočekávejte, že lidé porozumí předmětům udržitelného rozvoje najednou– určitě to chvíli potrvá.Co se týká úřadů:v Je podstatné mít jasnou strategii rozvoje a zavedení místní Agendy 21 uvnitřa mimo místní úřady.v Je zásadní, aby oficiální instituce obce měly společné závazky v procesumístní Agendy 21.v Je důležité, aby místní volení činitelé byli v procesu místní Agendy 21 zapojeniod začátku.v Hledejte každou příležitost, jak povzbudit kolegy, aby přijímali udržitelnýrozvoj a místní Agendu 21 jako příležitost, a ne jako nutnou povinnost.v Školení volených představitelů a úředníků musí být vhodně vedenoa diferencováno.v Ujistěte se, zda témata a otázky udržitelného rozvoje jsou integroványv místních aktivitách, plánech a strategiích.v Propojte aktivity místní Agendy 21 do existující práce místních úřadů.v Zahrňte cíle udržitelnosti do servisních plánů všech oddělení.v Vytvářejte příležitosti pro kombinaci efektivního zapojení společenství sestrategickým myšlením shora dolů.v Úřady by měly být připraveny zapojit se do diskuse s veřejností a začlenitvýsledky diskusí do rozhodování.v Je důležité se zabývat ohlasy veřejnosti. Rozhodněte včas, jak s nimi naložíte.v Promyslete, jak uspokojit očekávání veřejnosti vzniklé v procesu.19


vvÚřady musí být ochotny vzdát se své vedoucí role v procesu a nechat hoběžet vlastní cestou, ovšem bez vyhnutí se své vlastní zodpovědnostia při uplatnění svých pravomocí.Je také potřeba uskutečnit započaté akce.Obecné zásady pro praktickou práci na místní Agendě 21:Pokud mluvíme o procesu místní Agendy 21, není jediný správný způsob,jak ho nastartovat a udržet, ale je třeba zvolit takový, který bude vyhovovat Vašímístní situaci a bude řešit Vaše místní problémy. Existují však některé obecnézásady, které musí být základem všeho toho, co děláte pro místní Agendu 21.Tyto zásady je potřeba si stále uvědomovat, protože se mohou při praktické prácivytrácet a jsou pro místní Agendu 21 velmi důležité. Je to:1. Rovnováha mezi pozitivní vizí do budoucnosti (strategií rozvoje) a praktickýmiakcemi – musíme mít pozitivní vizi toho, kam směřujeme, čehochceme dosáhnout, ale také současně musíme udělat něco pro to, abychomse tam dostali; praxe ukazuje, že lidé tíhnou k podceňování jedné zestran této rovnováhy; někteří lidé si umějí dobře představovat, sestavovatplány, koncepce a strategie, jiní jsou zase výborní pro praktické akce; místníAgenda 21 ale potřebuje obojí, takže je nutné spolupracovat a využívatrůzné dovednosti, aby nenastalo převážení na jednu nebo druhou stranu.2. Holistický přístup – k otázce udržitelnosti musíme přistupovat celostně,komplexně. Když tedy hledáme řešení pro nějaký problém, musíme domýšletdůsledky jeho realizace ve všech sférách života. Nemůžeme pracovatuzavřeni jen ve svých oborech. Místní Agenda 21 je široká agenda, a na toje třeba stále myslet. Jinak uvízneme ve specifickém projektu a nebudemesi uvědomovat, jaké dopady má na jiné oblasti.3. Jazyk – je opravdu důležitý. Pokud chceme zapojit lidi ze společenství a lidizvenčí, musíme dobře zvažovat, jaký jazyk při tom použijeme. S lidmi zaměřenýmitechnicky můžeme používat technický jazyk, aby věci rozuměli.Ale při práci se skupinou občanů, které zajímá např. jejich zahrada, kterábyla zničena nebo je ohrožena, nebo místní dopravní problém, není např.takový termín, jakým je biodiverzita, vhodný. Je třeba používat jazyk, kterémulidé rozumějí.4. Opravdové zapojení, skutečná účast – nejde o to jenom položit pár otázeka získat pár odpovědí; jde o to, aby lidé získali sebevědomí a důvěruv to, že když usilují o změnu, může k ní dojít, že jejich vliv má svou váhu.Lidé musí získat opravdu pocit, že jsou součástí řešení.20


5. Proces a produkt – dvě stránky místní Agendy 21. Proces, tedy dialog,zapojování lidí, poučení se od nich, budování důvěry v komunitách, vytvářeníhodnotových orientací, postojů, způsobů uvažování, spolupráce atd. musívést k produktu, k praktickému programu nebo projektu. Hodnotu má obojí.Je třeba stále myslet na to, aby v určitých etapách procesu byl vidět konkrétnípraktický výsledek, výstup.6. Najít prioritní oblast(i) pro nastartování procesu, v níž můžete postoupitkupředu, mít úspěchy a vytvořit nějaké partnerství. Může to vypadat, že užjenom začátek bude trvat hrozně dlouho a že to bude velmi obtížné, aleodněkud se začít musí.7. Partnerství s jinými sektory a skupinami ve společenství. Je řada způsobů,jak navodit spolupráci a přivést lidi, kteří by normálně spolu nespolupracovali,k jednomu stolu. Každý má jiný pohled na věc a může přijíts novými nápady a myšlenkami.Místní Agenda 21 je proces vedoucí k systémovým změnám týkající se všechoblastí života a životního prostředí, a proto je to proces velmi složitý. Kromětoho je tento proces změny v podstatě na začátku, takže se v současné době zdábýt hodně těžkým a komplikovaným. Ale již nyní se něco děje.n Cvičení 3:Sešli jste se svými kolegy a máte prodiskutovat, jak bude vaše organizace uplatňovatvýzvu udržitelného rozvoje. Napište klíčové body postupu k místní Agendě21 ve vaší obci, které byste předložili k diskusi svému místnímu orgánu.Zvažte, jak byste jako místní úřad prosazovali a uskutečňovali místní Agendu21. Jak byste realizovali udržitelný rozvoj uvnitř úřadu a vně úřadu, co je potřebadělat s veřejností.Dále promyslete a napište, jak bude vaše organizace na tyto zásady reagovata jak budou reagovat na vaši výzvu ostatní organizace.Sepište obtíže, se kterými se můžete setkat uvnitř vaší organizace, i mimo ni,při prosazování zásad udržitelného rozvoje. Napište, proč tyto obtíže vzniknoua co byste udělali, abyste potíže odstranili.Pro ilustraci uvádíme výsledky tohoto cvičení, tak jak byly zpracovány účastníkykurzu vedeného Johnem a Kirsty v listopadu 1997. Účastníci byli rozdělenido 4 skupin. Připomínáme, že se jednalo o pracovníky okresních úřadů a územníchodborů MŽP. Výsledky jsou uvedeny v Příloze č. 4.Ve Velké Británii stejně jako v ostatních zemích není uplatnění Agendy 21uzákoněno jako povinnost. Přesto se většina úřadů nějakým způsobem snažío uplatnění principů udržitelného rozvoje. Spatřují v tom totiž příležitost k získá-21


ní pevnější pozice, většího uznání lidí a zajištění směru vývoje místního společenstvík udržitelnosti.A dále – pokud některé skupiny nebo veřejnost pochopí, že přijetí těchtoprincipů souvisí s kvalitou jejich života a do značné míry s celým jejich obytnýmprostředím, může být vyvíjen tlak na ty, kteří rozhodují, aby něco pro udržitelnostdělali a aby lidem naslouchali.Je pozitivní, že lidé už dnes vnímají mnohé změny týkající se udržitelnéhorozvoje, např. v odpadovém hospodářství, snižování znečišťování, obnověa rozvoji obcí apod. velmi dobře, a že říkají: „tomuto by se měla věnovat pozornost“.Při prosazování procesu místní Agendy 21 je potřeba někdo, kdo bude činnostimístní Agendy 21 koordinovat, pomáhat tokům informací, určovat prioritya vytvářet podmínky pro spolupráci různorodých společenských skupin.Nejlépe je začít uvnitř Vašeho odboru, oddělení nebo úřadu a začít pracovats kolegy. Odtud je pak možno přejít do širšího společenství. Jde o to vyhledávatjednotlivce, kteří jsou přívrženci podobných přístupů. Takoví lidé mají obvykleneomezenou energii k provádění jednotlivých věcí a můžete se o jejich pomocopřít při zapojování dalších lidí. Jde také o to nacházet organizace, se kterými sedá spolupracovat, i mimo obec nebo společenství.Když se snažíme prosadit takovou věc, jako je místní Agenda 21, musíme sivytipovat tzv. podílníky (anglicky stakeholders), tedy lidi nebo skupiny, kteřímají svůj vlastní zájem na prosazení procesu nebo některé z jeho složek. Mohouto být ale také jednotlivci či skupiny, které naopak mohou procesu výrazně bránitnebo ho zpomalovat či přímo zablokovat, pokud je nějak vhodně nebudememotivovat. Je potřeba promyslet úlohu těchto podílníků a způsob jejich zapojení.Dále je třeba uvážit, kdo jsou nejvýznamnější podílníci a jak k záležitosti přistupují,jaké akce pravděpodobně vyvolají jejich reakci.(Pozn.: postupné kroky procesu jsou uvedeny v kapitole 5., o podílnících nebotaké účastnících pojednává kapitola 6.)22


Kapitola 3.Co je společenstvíKomentář:Všechny položky jsou vzájemně provázané. Liší se pouze síla vazby a to, jaksilně tu kterou vazbu vnímáme.V procesu místní Agendy 21 jsou vytvářena spojení mezi společenstvími,mezi společenstvím a jednotlivci, mezi obcí a zájmovými skupinami apod. Propojujíse činnosti a aktivity za účelem dosažení společného cíle – udržitelnéhorozvoje.Existuje mnoho různých definic komunity neboli společenství – jenomv encyklopedii, kterou vydalo UNESCO, je jich 98.Praktické zkušenosti ukazují, že většinou můžeme komunitu definovat prostřednictvímcharakteristik jejích členů, a to zejména ve vztahu ke dvěma prvkům– místu a zájmu.23


Tak dělíme společenství na:1. společenství (komunitu) místa – v geografickém smyslu – místní společenství,společenství lidí spojených určitým místem (může se jednat o celouobec, její část, ulici, dům atd.),2. společenství (komunitu) zájmu – založenou na spojení lidí podobných nebospolečných zájmů (fotbalový klub, ženská skupina, škola, spolek ochráncůpřírody, příslušníci jedné církve apod.).Dalšími kriterii dělení mohou být věk, kultura, jazyk apod. Pro praxi je užitečnéneuvažovat o určitém společenství jako celku, ale raději o mnoha menších,navzájem se překrývajících a navzájem propojených společenstvích.Tak můžeme podrobněji definovat jejich charakteristiky a zájmy a podle nichvytvářet různou motivaci pro akce, činnosti i dlouhodobé zapojení do procesumístní Agendy 21. Musíme hledat to, co různé lidi přitáhne. Nezapomínejte natyto charakteristiky a zájmy, když plánujete a když hledáte příznivce nebo lidi,kteří by Vás měli podpořit.Při této práci bychom si měli uvědomovat, že každý z nás patří do více nežjednoho společenství, „nosí více klobouků“, jak se říká v Británii. Proto je důležitév různých situacích stanovit, jaká motivace převládá.Tak můžeme uvažovat, co dělají a jak jsou motivováni pro zapojení doprocesu například důchodci, určité národnostní skupiny, věřící, lidé určitého ekonomickéhopostavení, ale také lidé žijící v sousedství nebo lidé sdílející nějakékulturní dědictví, nějakou tradici (v Británii je např. společenství lidí hovořícíchvelšsky – cítí se být příslušníky tohoto společenství, zúčastňují se určitého typuudálostí apod.). Definujícím prvkem mohou být také společenské vztahy, společnéhospodářské zájmy apod.Charakteristiky a zájmy určitých skupin lidí je třeba mít na mysli při plánováníi realizaci nějakého záměru či při vyhledávání podpory a partnerů pro činnostmístních správ. Pokud hledáme lidi, kterým chceme pomoci, nebo lidi, odkterých chceme pomoc získat, je užitečné využívat vzájemné provázanosti,sítě různých společenství.Místní Agenda 21 a udržitelný rozvoj začíná od každého jednotlivcea pracuje s menšími i většími společenstvími lidí. Postupně, jak se rozvíjí,pomáhá vytvářet společenství zájmů a spojuje jednotlivce i skupinydo širšího společenství.Smyslem Agendy 21 je nejen co nejlepší využívání vzácných a nedostatkovýchzdrojů, ale také jde o vytváření vazeb mezi společenstvím místním a společenstvímzájmovým, o navazování vztahů mezi našimi domácnostmi a rodinamia mezi naším společenstvím místním, regionálním, národním a zprostředkovaněspolečenstvím lidí na této planetě. Koneckonců žijeme na omezeném prostorua pro pochopení principů udržitelnosti je dobré si to uvědomit.24


Jaké otázky si máme položit o určitém společenství lidí(komunitě)?(Odpovědi nám pomohou při volbě způsobu práce s ním.)ððððððððððððJak se komunita sama definuje? Jaká je sdílená identita, co sami členovéspolečenství považují za určující a společné rysy?Jaká je historie společenství?Pokud nevíme, jaká je jeho minulost, je velmi obtížné dostat se k jasnémuobrazu současnosti a tím i k plánu, jak bychom vedli společenství do budoucna.Jaký je rozsah společenství, kdo se rozhodl k němu patřit a kdo ne? Člověkmůže bydlet v nějaké obci, ale přesto k ní nemusí patřit. Kdo se tedy rozhodlzamknout se a s nikým nemluvit, pouštět večer psa?Jaká je věková struktura společenství? Jsou to mladí lidé, lidé středníhověku, nebo je to stárnoucí společenství?Jak členové společenství spolu komunikují, jak si sdělují informace mezisebou a jak s ostatním světem? Jaké sítě a komunikační kanály zde existují?Každé společenství má své vlastní informační cesty.Jaká je politická dynamika, která na lidi v tom místě působí, jaké ekonomickéfaktory?Jaké možnosti a příležitosti demokraticky vyjádřit svá přání mají členovékomunity?Kdo jsou vlivní lidé, kdo má v komunitě moc?Podle britské zkušenosti je velmi zajímavé zjišťovat, kdo má v rukou skutečnoumoc. Například ve venkovských obcích to už dnes není největšípozemkový majitel, jako to bývalo dřív, ale může to být někdo, kdo pracujena místním úřadě, nebo malý farmář či automechanik, který je z nějakéhodůvodu považován za vůdčí osobnost a lidé se podle něj orientujía podle něho jednají. A takové vlivné lidi je dobré nějakým způsobem zapojit.Jak se na komunitu dívá okolí? Vnímá ji pozitivně nebo má proti ní nějakévýhrady?Jaké konflikty a rozpory existují uvnitř společenství a jaké nevraživostik jiným skupinám?Někdy skryté konflikty, jejichž kořeny mohou sahat hluboko do historie společenství,mohou podstatně ovlivňovat aktivity společenství. Protože je dobrétakové pozadí znát, měli bychom se s těmi lidmi setkávat a mluvit s nimi.Jakými zdroji společenství disponuje?Mohou to být i jiné zdroje než materiální – schopnosti, zkušenosti, čas atd.Jaké demokratické síly a možnosti existují v rámci společenství?Když tedy mluvíme o účasti občanů, musíme zjistit, jaká je komunita, s níž25


udeme pracovat. Začněme mluvit s těmi, se kterými jsme se již potkali, kteréznáme a postupně si budujme další kontakty, sestavujme jednotlivé stavebnicovékusy a dostávejme se k dalším jednotlivcům i společenstvím na území, kterýmse zabývá náš úřad, i mimo něj. Zjišťujme, jaké mají tito lidé znalosti, dovednosti,zkušenosti a ptejme se: „Můžete mi pomoct, kdybych to potřeboval?“ nebo„Víte o někom, kdo by mi v tomhle pomohl?“. A lidé většinou přikývnou. Přitakové práci člověk postupuje pomalu.John:Bylo hodně takových pochmurných prosincových, lednových a únorových dnía nocí, kdy jsem jezdil za lidmi, i když bych daleko raději seděl doma u krbua povídal si se svým psem nebo koukal na TV. Ale pak se začalo něco dít, lidése začali zapojovat, začali chápat, že mohou něco změnit. Dnes už bych nechtělpracovat jinak.n Cvičení 4:Jaké je vaše společenství?Na malé lepicí papíry napište různé skupiny nebo organizace, které jsou součástíspolečenství Vaší obce, případně její části. Napište všechny, které vásnapadnou, různé zájmové skupiny, věkové skupiny, politické, pracovní, ekologickéskupiny atd. Na každý papírek napište jednu.Nyní si vezměte větší arch papíru a na něj seskupujte papírky, které označujískupiny podobného zaměření – např. skupiny, které se starají o staré lidi, ekologickyzaměřené organizace atd.Přemýšlejte, co tyto skupiny spojuje – které profese a zájmy mají společné.Uvažujte o kritériích, která pomáhají seskupovat a nějak kategorizovat či pojmenovattato seskupení. Určité skupiny budou patřit do více než jedné kategorie,takže se vám tam začnou rýsovat určitá propojení. Kolem vytvořených seskupenínamalujte obrys a pojmenujte kategorii skupin. Průběžně můžetedoplňovat další skupiny, pokud Vás napadnou během práce. Sledujte, co jespolečné pro různá seskupení, v čem se překrývají.Existuje nejen velká spousta různých skupin, ale i úhlů pohledů na Vašespolečenství. Uvažujete-li o místní Agendě 21, ať už ve smyslu projektu nebocelého procesu účasti, participace, pak musíte uvažovat velmi širokým způsobem.26


Komentář:Pokud se podaří různé skupiny z těchto sektorů propojit spoluprací na nějakémprojektu či akci, je to jeden z významných předpokladů úspěchu pro uplatněníprincipů udržitelného rozvoje.27


Kapitola 4.Metody a techniky procesu zapojováníveřejnostiProgram udržitelného rozvoje je příliš rozsáhlý na to, aby byl realizovánjenom místní správou, i když je zřejmé, že právě ona, díky své zodpovědnosti,demokratickému mandátu a svým zdrojům, musí hrát v tomto procesu klíčovouúlohu. Ostatní sektory místní komunity, např. veřejnost, však mají také svojidůležitou úlohu. Lidé si uvědomí důležitost místní Agendy 21, když uvidí, ženení jen záležitostí místních úřadů, ale celého místního společenství. Potenciálnímipartnery jsou dále místní firmy, veřejné služby, zdravotnická zařízení, dopravnífirmy, občanské a dobročinné skupiny atd. Některé se budou chtít podíletna specifických činnostech, jako např. zvelebování centra města, plánování každodenníhocestování atd., zatímco ostatní se spíše zařadí do poradních skupinnebo fóra, kde mohou, s použitím svých zkušeností, pomáhat řešit široký okruhotázek.Schválený dokument Agenda 21 říká, že se dosáhne úspěchu pouze tehdy,když budou spolupracovat všichni členové nebo skupiny společenství. Na místníúrovni to znamená úzkou spolupráci místních úřadů s veřejností tak, aby společněprosadili, připravili a pracovali na místní Agendě 21. To je nepochybně promnohé velký skok. Ukazuje na potřebu vlastní přípravy místního úřadu na procesmístní Agendy 21.Výhody zapojení veřejnostiDobře řízená práce s veřejností vede k tomu, že:ðððððððððððzískáte zkušenosti a vědomosti lidí, s nimiž spolupracujete,může napomoci řešení konfliktů nebo jim přímo předcházet,pomáhá odstranit nepochopení a nedorozumění,zvyšuje tvořivost – jsme inspirováni i inspirujeme,lidé přijmou místní Agendu 21 za vlastní, ztotožní se s jejími cíli, začne jimna věci záležet,se posílí pocit vlastnictví, který motivuje k činnosti,spolupracující strany se navzájem od sebe učí,každý přináší místní znalosti a místní zkušenosti i své odborné znalosti,zlepšuje veřejný image, obraz úřadu v očích veřejnosti,pomáhá dosahovat cílů udržitelného rozvoje,dává procesu dynamiku.28


Ale samozřejmě každý líc má svůj rub. Takže existují také rizika práces veřejností, například:è můžete lehko vyvolat falešné naděje,è je lepší méně slíbit a splnit to, být při plánování realističtí,è je potřeba se vyhnout podsunování vlastních názorů,è práce s veřejností vyžaduje čas a peníze, které je ovšem potřeba brát jakodobrou investici s mnohonásobnou návratností,è práce by neměla být omezena na takzvané „věčné kverulanty“, kteří přicházejísami a přinášejí stížnosti nebo podněty nebo zase nezničitelné „nadšence“.Jedná se o zapojení všech těch, kteří se o takové otázky saminezajímají,è je zde otázka reprezentativnosti získaných názorů.A je ještě řada dalších nebezpečí, která by ovšem měla být vyloučena, pokudje práce s veřejností prováděna profesionálně a s dostatečnými zdroji (finančními,lidskými, časovými atd.). Je potřeba věnovat dostatek času přípravě akce proveřejnost, a to nejlépe ve spolupráci s nevládními organizacemi, dobrovolnýmiskupinami, konzultanty, podnikateli atd.Dotaz:Jak se chovat, když přicházejí ekologičtí extrémisté a tvrdí, že zastupují veřejnost?Odpovídá John:Takové lidi bychom mohli nazvat „ekoválečníky“ – rekrutují se z různých sociálníchi profesních skupin, ale většinou jsou mladí, tak mezi 20 a 30 lety a z dobřesituovaných rodin. Konají protesty např. proti výstavbě nových silnic a jsou naprostopřesvědčeni, že jejich názor je ten jediný správný. Někdy se pouštějí i donebezpečných nebo násilných akcí.Máme na to spoustu příkladů – např. nedávno jedno hnutí vedené jistým panemSwampym, který je původem z velmi dobře situované střední vrstvy, vyvolávaloopozici proti budování nové přistávací dráhy na letišti v Manchesteru. Skupinalidí se tam na protest vyšplhala na stromy a způsobila dokonce ekologickouškodu, protože při akci ty stromy kácela. Byly o tom zprávy v novinách i v televizi– a stalo se to poté, kdy návrh na rozšíření letiště prošel veřejnou diskusípodle všech zákonů. Při akci musela dokonce zasáhnout policie. Nakonecdošlo k celkem úspěšnému vyjednávání, kdy extrémní skupina řekla: „Pro tutochvíli ustoupíme od svých požadavků, ale budeme velmi pečlivě sledovat, coděláte.“ V každém případě jsou takovéto extrémní pozice obtížné. Nikdo nemájednoznačnou odpověď na to, jak takové konflikty řešit, demokratická společnostvšak předpokládá vyjednávání. S extrémisty je vždy obtížné vyjednávat,ale je to nutné. Je potřeba snažit se najít nějaké řešení, najít nějaký společnýzájem a i když jsou na to postupy a metody, není to lehké.29


Je jasné, že dosáhnout účasti veřejnosti je složitý a zdlouhavý proces, je toobrovské neprozkoumané území, kde je těžké nalézt úplně správné odpovědi.Ale těžkosti by neměly odradit od započetí práce. Začněte s lidmi a činnostmi,které se již nějak osvědčili, přidávejte aspekty veřejné účasti k činnostem, kterénepochybně již nyní děláte na poli životního prostředí, plánování a rozvoje.Proč se snažit?Protože často právě neznámá oblast účasti veřejnosti nabízí opravdový užitek.Nebyly by vaše úřady potěšeny, kdyby:• veřejnost chápala záměry a dlouhodobé cíle vedení obce?• dosáhly účasti většího počtu lidí?• přidaly k vzájemnému porozumění také poznání a respekt?• zvýšily pocit zodpovědnosti občanů za rozvoj obce?• zvýšily množství místních prostředků (nejen peněžních)?• získaly užitek z místních znalostí, dovedností a nápadů?• podpořily vhodnou politiku, rozhodnutí a výsledky?Úzká spolupráce úřadů s veřejností je vždycky lepší, než když každá stranapracuje samostatně. Také se touto cestou efektivněji využívá všech zdrojů.V dnešní době se tím vytváří „přidané hodnoty“. A co více, úzká spoluprácemůže posílit propojení mezi jednotlivými složkami společnosti a místním demokratickýmprocesem.Začněte svou vlastní činnostíNemá smysl, abyste vy nebo vaši kolegové ve spěchu organizovali akces místními veřejnými skupinami, které nemají podporu úřadů nebo jejichž výsledkemby bylo něco bezvýznamného.Snažte se proto zaměřit na následující:¢ podporování úřadu v pochopení principů místní Agendy 21 a porozuměnívlastní úlohy úřadu v procesu místní Agendy 21,¢ dosažení skutečných, společných závazků k místní Agendě 21 – v jednotlivýchodděleních, profesích, zezdola nahoru, mezi úředníky i členyzastupitelstva,¢ jasnou demonstraci klíčové úlohy úřadů v procesu místní Agendy 21 – strategierozvoje, zlepšování kvality života, zajištění zdravého životního prostředía další,¢ poskytování podpory a vytváření sebedůvěry u všech zúčastněných prostřednictvímškolení a spolupráce,30


¢ stanovení způsobu vedení, informačních systémů a pravidelné sledovánídosažených výsledků,¢ komunikaci se všemi, uvnitř úřadu (organizace) i mimo něj, demonstracevašich povinností, závazků a podnětů, prezentaci jednotlivých výsledků,¢ Oslavy místních úspěchů v otázkách životního prostředí a rozvoje a zdůrazněnídalších potřebných prací.Jedním z předpokladů dosažení těchto cílů je sdělování pracovníkům úřadu,že místní Agenda 21 není nějaký nový nesmyslný požadavek, ale že je to metodaplánování i realizace, že navazuje na to, co již bylo uděláno pro udržitelnýrozvoj v místě.Spolupráce s místními lidmi může být přínosná a radostná. Není však dobrése do ní pustit bez předchozího přemýšlení o základních pravidlech. Fungujícízákladní pravidla jsou nezbytnou zásadou v důležité prvotní fázi procesu,kdy se získávají nové zkušenosti.Principy zapojování veřejnosti:vvvvvvvPartnerství:Místní Agenda 21 bude prosperovat pouze při společných plánech, dohodácho cílech a vzájemných akcích, pokud budou strany držet spolu, a nekaždá jednat na vlastní pěst.Otevřenost a přístupnost:Informace a nápady by měly být přístupné všem, jednotliví aktivisté i různéskupiny by měli být k dispozici veřejnosti.Upřímnost:Nemůžete dělat všechno, musí existovat určité hranice, takže buďte vždyupřímní a přímočaří v tom, co je a co není možné nabídnout a dělat v danésituaci.Návaznost:Začněte s vlastními zájmy lidí, jejich dovednostmi, znalostmi a zkušenostmia postupně je propojujte se širšími zájmy.Dosažení úspěchu:Naplánujte pečlivě využití vzácných zdrojů na činnosti, které se časem zhodnotív udržitelném programu.Učení se ze zkušeností:Setkáte se s riziky a také s neznalostmi. A protože každý dělá chyby, jedůležité se z nich učit, a ne je využívat jako omluvy.Závazky:Podělte se s ostatními zúčastněnými o své závazky k rozvoji – jen tak lzepřečkat nejhorší časy.31


Pět klíčových bodů zapojování veřejnostiNejprve nalezněte Vaši komunituPráce při nacházení cílové skupiny může být skličující, pokud si myslíte, žemusíte přesvědčit každého, může být ale také zkreslující, pokud budete kontaktovatjen nadšené ekologické skupiny, se kterými jste předtím už pracovali. Nejdůležitějšíje, abyste nepracovali sami; jednotlivci i organizace místního společenstvíVám mohou pomoci. Je třeba praktický přístup:1. Začněte s těmi, se kterými jste už mluvili, se kterými se setkáváte.Vy i ostatní zúčastnění získáte mnoho kontaktů. Jděte však ještě dálea neoslovujte jen ekologické skupiny, tak se nejspíše dostanete takék „nezúčastněným“. Během času se bude okruh lidí rozšiřovat, zapojujtedalší.2. Rozliční lidé se zapojí v různých aspektech. Co nejširší zapojení je důležitýmprvkem místní Agendy 21. Snažte se toho plně využít k získávánínových lidí.3. Využijte rozmanitých cest jak proniknout k lidem. Formální pozvání oslovíjen malé množství lidí. Zkuste média, dotazníky, postupujte přes členy veřejnýchskupin, získávejte lidi z jednotlivých akcí a událostí na ulicích.4. Usnadněte lidem zapojení do procesu, volte mírnou cestu. Strach z nedostatkuinformací nebo nedostatek sebedůvěry mohou zavinit neochotu.Školení a podporování zástupců různých skupin lidem pomůže při zapojení.5. Nabídněte různé činnosti a aktivity, různé způsoby zapojení. Někteří lidéuvítají obšírné vyčerpávající taktické diskuse, zatímco ostatním stačí přímáakce. Zkuste zajistit příležitosti pro rozličné způsoby zapojení.Triky a techniky pro zapojení veřejnostiExistuje spousta tipů, doporučení a řekněme i triků jak veřejnost zaujmouta zapojit do aktivit, do kterých ji zapojit chceme, ale žádná metoda, žádnýpřístup sám o sobě není ani dobrý ani špatný. Jejich kvalitu určuje způsoba čas jejich použití.Různé přístupy se hodí k různým tématům a různým lidem. Vždy vytvářejtesmíšený program. Pestrý jídelníček začíná předkrmem, polévkou přes hlavníjídlo až po chuťovky a moučník. Připravte lidem takové pestré menu, aby bylolákavé a aby si mohli vybrat podle toho, na co mají chuť.Předkládáme několik doporučení:• Žádná metoda není špatná či správná sama o sobě. Většina je tak správná,jako tvořivost a styl lidí, kteří si ji vybrali a používají ji.32


• Různé způsoby řešení vyhovují různým lidem a problémům. Vždycky vytvořtesmíšený program.• Snažte se nechodit zbytečně po starých kolejích, ale využívejte dosaženýchznalostí.• Umožněte také novým členům, aby mohli sami objevovat, a to i za cenu, žeto již objeveno bylo.• Spolupracujte především s těmi, kteří jsou již aktivní ve společnosti, hlavněv oblasti rozvoje a vzdělávání. Ti mají spíše důvěru veřejnosti a kontakty,které byste jinak nikdy nezískali.• Pečlivě si uvědomte, kterou metodu jste si vybrali. Může to být metoda „topdown“a „one-way“ (metoda shora dolů a jednosměrná – například poskytováníinformací veřejnosti bez očekávání zpětné reakce) nebo metoda„bottom-up“ a „two-way“ (metoda zdola nahoru se zpětnou vazbou – obousměrná,např. dialog). Obě jsou potřebné, ale jsou velmi rozdílné.A nezapomeňte, že se dostaví pokrok nejenom z toho, co děláte Vy, ale takéz toho, jak dobře podporujete či přispíváte k tomu, co už komunita dělá pro sebe,prostřednictvím místních činností.Nabízíme několik záměrně rozdílných metod zapojováníveřejnosti s malým komentářem:1. Fórum:Setkání většího počtu lidí z různých zájmových skupin a představitelů státnísprávy a samosprávy ke společnému tématu. Zájmové skupiny „nesou“ sdílenýzájem v průběhu diskuse nad nějakým problémem. Členové takovýchto skupinmohou být lidé z různých sektorů a jejich zájem se může, ale také nemusí týkatjejich profese – může to být zájem o lepší kulturní příležitosti, zlepšení dopravy atd.Pokud má fórum fungovat, zadejte jasná pravidla práce, záměrů a cílů, udržujtemalý počet účastníků (nebo založte dodatečné pracovní skupiny), dohodnětea používejte kreativní pracovní postup, zaměstnejte spolehlivého prostředníka,pracujícího řádně, a omezte životnost fóra.Kulaté stoly jsou další verzí místních fór, někdy se koná jen jeden individuální,zatímco jindy se jich uskuteční několik průběžně nebo postupně, přičemžplatí stejná pravidla jako pro fóra.2. Pracovní tematické skupiny, veřejné komiseSkupiny vytvořené pro zpracování konkrétního tématu, např. problému vodyv určitém území.Plnohodnotně doplňují fórum, protože skupiny mohou pracovat na různýchotázkách bez omezení, v různých časových horizontech a podávat zpětné zprávy,jakmile je to potřeba.33


3. Dotazníky, průzkumy, anketyJsou nejlepší, pokud jsou aktuální, zaměřené na specifické problémya adresované do menších oblastí nebo komunit. Důležité je říci, kdo a jakje zpracuje a jak budou využity výsledky. Média mohou významně přispětk šíření myšlenek a otázek, které se snažíme prostřednictvím dotazníků sdělita získat.4. Soutěže/Kvízy:Zábavný způsob šíření informací a podněcování lidí k získávání nových znalostí,možnost sponzorovaného ocenění podnítí ještě více.5. Reálné plánování:Je důležité, protože používá stimulující a inovativní způsoby řízení veřejnýchsetkání. Používá modely, plány, skupinové diskuse a umožňuje diskuses odborníky. Umožňuje veřejnosti ztvárnit její představy o záměru (kreslení, stavebniceapod.).6. Veřejné umění:Jsou to různé zábavné způsoby zapojení místních lidí do otázek životníhoprostředí a rozvoje (od pouličního divadla, přes ústní vyprávění o historiimísta, k různým aktivitám typu „detektivní stezka“ nebo techniky „společnévideo“).7. Odměny:Ocenění nějaké aktivity pro udržitelný rozvoj a jeho zveřejnění je jednouz cest jak ovlivnit veřejnost a motivovat ji pro větší poznávání a hodnocenía rozšiřování celkového pohledu.8. Informační zdroje, letáky, informační tiskyMěly by být dostatečně přitažlivé a široce distribuované na všechna místa,kam lidé chodí a kde se na chvíli zastaví nebo čekají – čekárny ve zdravotnickýchzařízeních, kostely, nákupní střediska apod.Přínosné mohou být lokální příručky (i když je nutné je stále obnovovat).Některá forma stálé nebo krátkodobé informační linky, např. „Linka pomoci“,umožňuje přístup k důležitým informacím.Je vhodné využívat celé spektrum médií od celostátní úrovně až po místnía vybírat taková, která jsou lidem dostupná a pro ně přitažlivá – ani vážné témanemusí mít vždy vážnou formu.9. Demonstrační projekty:Není nad to, dostat se do terénu a získat bezprostřední reakce lidí,které lze jen těžko získat pečlivým plánováním o samotě. Je možné také využít34


projektů zaměřených na podnícení reakcí veřejnosti a získání nových lidí doprocesu. Ty bývají velmi efektivní, i když samy o sobě nejsou konečné.10. Interaktivní setkání, seminářeÚčastníci se aktivně dělí o své zkušenosti.11. VýstavyPři různých příležitostech a v různých veřejných prostorách (kromě kulturníchzařízení může být výstava instalována např. v prostorách úřadu, zdravotnickéhozařízení, knihovně, supermarketu apod., může být kombinována s jinouakcí atd.).12. „Technika představ“ nebo také „Hledání společné budoucnosti“Nová technika práce s lidmi, která se začala používat v Severní Americea Austrálii a nyní se šíří do Evropy. Účastníci jsou povzbuzováni, aby si představili,v jaké komunitě by rádi žili v budoucnosti, hledají společná východiska, namístořešení konfliktů a starých sporů se snaží najít, co mají společného a zaměřujíse k budoucnosti, kterou „vyprojektují“ podle svých představ.Cílem je zpracovat, vytvořit širokou angažovanost pro společný cíl, společněvytvořit nějaké strategie a pak si rozdělit úkoly.13. „Skupiny zvláštní pozornosti“Jsou vytvořeny malé pracovní skupiny, které prezentují hodnotovou orientaciurčitých skupin ve společnosti, např.: žen, etnických menšin, mladých lidí,postižených, lidí s nízkými příjmy apod.14. Místní mapyÚčastníci mají vytvořit mapu místa, kde žijí a jeho okolí tak, aby si předevšímpřipomněli, čeho si ve svém místě váží, co mají rádi, a naopak co jim vadí,co by rádi odstranili – mohou to být budovy, příroda i lidé.Všechny tyto metody jsou určitě skvělé, ale jsou právě tak dobré, nebo takšpatné, nakolik tvořivosti do nich vloží ti, kteří je použijí.Změnit vztah mezi místní komunitou a jejími úřady je nezbytný, komplexní,a zdlouhavý úkol. Procedury a metody práce se budou muset postupem časuměnit, takže je nezbytné neustálé sledování a posuzování práce. Zodpovědnostje ponechána místním úřadům.Abyste zjistili, zda proces funguje, zeptejte se sami sebe zda:vvPřichází více různých lidí na vaše akce?Vysvětlování základu problému je věnováno méně času?35


vvvJsou na ekologické činnosti přidávané nové zdroje?Mají činnosti úřadů všeobecně větší podporu?Vznikl pocit spoluúčasti na otázkách udržitelnosti?Proč je místní Agenda 21 důležitá v procesu zapojování veřejnosti do plánovacícha rozhodovacích procesů? Proč je důležité do ní zapojovat lidi? Jak sejednotlivá společenství, podniky, dobrovolnické skupiny i jednotlivci cítí býtmotivováni k sehrání své úlohy v procesu? Pokud bude udržitelnost jenom vaševize a vy se budete snažit ostatní do práce zapojit jenom proto, aby splnili, co užněkdo naplánoval, bude to velmi obtížné realizovat. Když však lidé budou přímozapojeni do určování cílů a sestavování plánů, když to bude jejich představa,budou se cítit součástí procesu, který společně sdílejí, a budou pociťovatzodpovědnost. Je daleko pravděpodobnější, že se opravdu zapojí a že siuvědomí, jaká je jejich úloha, a že budou o něco usilovat. To samozřejmě neznamená,že proces bude lehký. Pořád budou těžkosti a náročné úkoly pro jednotlivcei organizace, ale cíle se stanou záležitostí celého společenství.36


Kapitola 5.Tři praktické příkladyV této kapitole jsou uvedeny konkrétní příklady praktického uplatňovánídokumentu Agenda 21 na různých úrovních veřejné správy ve Velké Británii.Sami pracovníci, kteří se na procesech podílejí, říkají, že uvedený postupnemusí být ten nejlepší a jediný, ale může ukázat, co se nepovedlo a naopak to,co funguje a má nějaký dopad. A protože se již povedlo, uskutečnit některé úspěšnéakce a činnosti a získat značnou část společenství pro místní Agendu 21, jsou nasvou práci celkem hrdí, i když vědí, že je ještě čeká mnoho další práce, abydosáhli plné aktivizace procesu. Jak sami říkají, jsou na konci začátku, nikoli nazačátku konce.Regionální úroveňHrabství CheshireHrabství Cheshire je součástí severozápadní Anglie a jeho sousedy jsou např.Liverpool nebo Manchester. V této části Anglie žije asi 7 milionů obyvatel,z toho necelý milion v hrabství Cheshire. Je to jedna z kolébek průmyslu. Hrabstvíje známé cheshirským sýrem, který je jedním z jeho nejslavnějších produktůCHESHIREPopulace:1 000 000 obyvatelRozloha:2 331 km 2Cheshire je domov nejstaršíhoanglického sýra, RollsRoyce a Lewise Carrolla,autora „Alenky v říši divů“.37


a je to jeden z nejstarších anglických sýrů. Cheshire je hrabství kontrastů, máprůmysl i zemědělství s dlouhou tradicí – na venkově se chová skot, pěstují sebrambory. Krajina je do značné míry přetvořená lidmi. Sníh zde nebývá často,a proto jsou lidé potěšeni, když napadne. Je zde také hodně rybníků – na čtverečníkilometr více rybníků než v kterémkoli jiném hrabství v Anglii. Některé obcea města mají dlouhou a bohatou historii (záznamy o nich jsou staré více než1000 let). Najdete zde zajímavé vodní kanály, staré mlýny, moderní města i nadnárodníspolečnosti petrochemického průmyslu. Ústředním městem je Chester,založený Římany. Co se týče divoké přírody, jsou tady např. dvě velké ptačírezervace a do řek se, s postupně zlepšující se kvalitou vody, vrací i vydra. Cheshirese proslavil také automobilem značky Rolls-Royce a cheshirskou kočkouz knihy „Alenka v říši divů“ (narodil se zde její autor Lewis Carroll). Hodně ulicje pojmenováno po dubech (Oak Lane), neboť region má některé velmi staréstromy (jeden dub je starý 800 let). V Cheshire je umístěn jeden z největšíchradioteleskopů v Evropě.Během posledních šesti let se v rámci hrabství Cheshire pracuje na místníAgendě 21.Podobně zaměřené činnosti se zde v podstatě začaly uskutečňovat už v roce1989, kdy byla uspořádána Regionální konference o životním prostředí, nakterou bylo pozváno široké spektrum lidí. Konference měla slušný ohlas. Vestejném roce byl vyhlášen Rok životního prostředí a Projekt životního prostředív Cheshire. Tyto aktivity iniciovala Rada hrabství Cheshire (County Council)a navazovaly na trendy rozvíjející se už od 60. a především 70. let (rok 1970 bylEvropským rokem životního prostředí, v roce 1972 se konala Stockholmská konferenceatd.).V letech 1992/93 byla v Cheshire zpracována rozsáhlá studie o životnímprostředí tohoto regionu. Různé skupiny a jednotlivci dodávali podklady týkajícíse místa výskytu divoce žijících zvířat, možnosti rekreace, podklady ze zemědělství,péče o krajinu, dopravy, údaje o znečištění různého druhu, čistotěvod, recyklaci odpadů, těžbě surovin, udržitelnosti městských formací atd.K tomu vypracovali adresář lidí zabývajících se těmito oblastmi. Na prácise podílely nevládní organizace, místní správy i státní instituce a zpráva bylapředána Radě hrabství. Studie poskytla základ pro práci na místní Agendě 21 naúzemí hrabství. Místní Agendu 21 pro Cheshire nazvali „Cesta do 21. století“.V roce 1994 Rada hrabství Cheshire ustanovila, že aktivity, vztahující sek procesu místní Agendy 21, by se měly zaměřit proti neudržitelným trendůmv oblasti životního prostředí, přičemž tento přístup by měl být jednotný na regionálníi okresní úrovni a jednotlivé aktivity by se měly doplňovat.Na podporu tohoto přístupu byla ve stejném roce uspořádána Společná konferencekraje a okresů, která posoudila proces od 1. Konference o životnímprostředí v roce 1989 také z hlediska mezinárodně přijatého dokumentu Agenda38


21 v Riu v roce 1992. Byl proveden široký průzkum kvality života v hrabství,který zahrnoval i společenskou perspektivu a zaměřil se na zájmy lidí.Byly definovány problémové oblasti: energie, odpady, ovzduší, půda, příroda,voda, doprava a eko-audit a pro každou z nich vytvořeny pracovní skupinyze zástupců a specialistů různých skupin, různého věku a zájmů, od podnikatelůpo ochránce přírody. Pracovní skupiny byly vytvářeny pověřenýmiorganizátory. V jednotlivých tematických skupinách si stanovili cíle, k nimž budepráce směřovat, a opatření k dosažení těchto cílů. Byly také stanoveny určité cíletýkající se účasti veřejnosti.Zvyšování obecného povědomí o Agendě 21 a principech udržitelného rozvojese ukázalo jako zásadní pro úspěšnost procesu, a proto byl zahájen provoztzv. „Cheshirských ohnisek“, která zajišťují diskuse s občany a produkují informačnía propagační letáky – vydaly např. sadu názorných informačních materiálůo místní Agendě 21 (pro každou sledovanou oblast zvlášť), ukazujících,jaký je stav v jednotlivých oblastech, jaké trendy a jaké úkoly se musejí v tékteré oblasti řešit. Materiály obsahovaly jednoduchý dotazník s řadou otázek,které si každý občan mohl sám pro sebe vyplnit. Sady byly distribuovány navšechna veřejná místa a všem organizacím; mluvilo se o tom v místním rozhlasea určité výtisky novin, které informovaly o místní Agendě 21, byly zdarma rozeslánydo škol. Kromě toho jsou materiály k dispozici na Internetu,na adrese: http://www.cheshire.gov.uk/cheshpln/home.htmPro lepší a širší informovanost o tom, co se děje v místní Agendě 21 v hrabství,byl od května 1994 připravován Zpravodaj místní Agendy 21 v Cheshire, kterýdosud vychází přibližně jednou za čtvrt roku, je vydáván v 7500 výtiscícha široce distribuován všem organizacím, školám, místním správám apod. v rámcihrabství. Přispět do něj se zprávou nebo informací či názorem může kdokoli.Zpravodaj je placen společně Radou hrabství a okresními úřady.Byly vydány skládačky pro děti, které jednoduše a srozumitelně vysvětlovalyvztah Agendy 21 k budoucnosti a které byly distribuovány do všech školhrabství dětem a mládeži až do 18 let. Návrh na tyto skládačky si vytvořili samimladí lidé. Součástí skládačky byl tzv. „lístek slibů“, kam děti mohly napsat svůjslib pro hezkou budoucnost – lístky pak posílaly na Radu hrabství. Celkem sevrátilo okolo 5000 odpovědí – různých slibů vztahujících se k Agendě 21.Tyto akce potřebovaly samozřejmě jak odborné zázemí (spolupracovaly skupinyspecialistů), tak dosti peněz (jedním ze sponzorů byla společnost Shell UK).Ohniska byla nazvána První částí Místní Agendy 21 v Cheshire.Další etapou v procesu bylo vytvoření skupiny lidí, kteří by byli jednak představiteliMístní Agendy 21, ale kteří by také byli ochotni něco dělat.Proto Rada hrabství začala v červnu 1995 vytvářet „Fórum pro udržitelnýCheshire“ jako podporu mechanismu vytváření dohod mezi různými zájmovýmiskupinami. Následující rok (1996) Fórum tvořili zástupci přibližně ze39


40 různých organizací tohoto hrabství s podporou a za vedení předsedy z podnikatelskéhosektoru. Byli zde zástupci např. drobných a středních podnikatelůi velkých průmyslových podniků, asociací farních rad (parish neboli farnost jenejmenší správní jednotka v Anglii), asociací církví, ochránců přírody, Agenturypro ochranu životního prostředí, vládního úřadu pro severozápadní průmysl, správyletiště v Manchesteru, místního zdravotního odboru, velkých podnikůpro odklízení odpadu atd. Byli zde také zástupci všech zájmových skupin. Členstvízástupců ve Fóru bylo potvrzeno na výročním zasedání Fóra v únoru 1996a Rada hrabství ustanovila projektový tým v rámci Odboru plánování v oblastiživotního prostředí, s úkolem podpořit tuto aktivitu. Sekretariát Fórazajišťuje Rada hrabství.Předsedové tematických pracovních skupin jsou členy Fóra, ale nejsou členyRady hrabství (např. John Gittins, který je ředitelem nevládní organizace proochranu krajiny, vede tematickou skupinu pro využití půdy a krajiny).Stanovili zásady partnerské spolupráce a zásady jak povzbuzovat veřejnostk účasti a jak povzbuzovat k patronství v péči o jednotlivé prvky životního prostředv hrabství.Bylo dohodnuto, že se Fórum sejde na půldenních poradách nad 4 hlavnímitématy, aby došlo k dohodě ve smyslu místní Agendy 21. Jednotlivé diskusnímateriály byly připraveny a rozeslány vždy před setkáními.1. Prvním tématem setkání Fóra byly „Ukazatele (indikátory) udržitelnosti“.Účastníci byli vyzváni, aby označili podle jejich názoru nejdůležitější ukazatelev určených problémových oblastech a stanovili soubor ukazatelů udržitelnosti.Jedním z těchto ukazatelů je např. výměra půdy vyčleněné každý rokpro rozvoj měst, využití volné půdy, navazující na státní program na podporuurčitých typů obnovy krajiny včetně některých zemědělských iniciativ.2. Druhé setkání bylo věnováno určeným problémovým oblastem. Fórumobdrželo výsledky práce z každé tematické skupiny a posuzovalo trendydat předtím, než doporučilo cíle a přímé akce. Úkolové skupiny zjistily, žedefinování cílů vedlo k novému uvažování o některých indikátorech.3. Třetí setkání řešilo problém komunikace vzhledem k potřebě dosáhnoutúčasti všech sektorů společenství v procesu a tematické skupiny připomínkovalyvytvářený akční plán. Tato práce vyústila ke zformulování „Strategiekomunikace“ a k souhlasu vytvořit dokument Opatření v oblasti životníhoprostředí jako druhou část Místní Agendy 21 v Cheshire.4. Čtvrté setkání Fóra přijalo Strategický a akční plán Místní Agendy 21v Cheshire, který byl zpracováván na základě výsledků práce tematickýchskupin a předcházejících setkání Fóra.Tento dokument se skládá z několika částí:1. Cheshirská deklarace a Místní principy udržitelnosti,2. Strategický a akční plán pro jednotlivé výše jmenované oblasti – každéje věnován jeden oddíl (energetika, odpady, ovzduší, půda, příroda, voda,40


doprava, eko-audit), který obsahuje podkapitoly: jména členů řešitelskéskupiny, výsledky diskusí k tématu, problémy v oblasti, opatření k řešenía cíle spojené s plánem krátkodobých (v roce 1997), střednědobých (doroku 2000) a dlouhodobých akcí včetně termínů.Např. v krátkodobém horizontu byl stanoven cíl, kterého bylo již mimochodemdosaženo, a to zpracovat návrh akčního plánu biodiverzity proněkolik typů ekosystémů, jako např. rašeliniště, mokřady, říční břehya jezy apod. V krajině chtějí do roku 2011 zdvojnásobit rozměr lesnípůdy. Pravděpodobně toho dosáhnou, protože se již rozběhla celá řadazalesňovacích programů. Některé z krátkodobých cílů byly zaměřenyvyloženě na viditelný produkt – např. zvětšení délky živých plotů.3. Strategie komunikace.4. Program Fóra pro udržitelný Cheshire pro rok 1997.41


Nutno dodat, že dokument je graficky velmi dobře zpracován a je přitažlivýa srozumitelný i pro laickou veřejnost.Proces Místní Agendy 21 v Cheshire byl úspěšně nastartován. Okresní úřadyjsou zapojeny v podpůrných programech s jejich vlastními společenstvímia každá veřejná správa přijala vnitřní procedury environmentálního managementu.Společný cíl vede k posílení spolupráce a zapojování nových partnerů v následujícíchetapách procesu. Představitelé okresních správ se scházejí se zástupci správyhrabství a diskutují spolu o problémech a akcích. Provázanost těchto dvou úrovnípředstavuje základní propojení celé struktury.Vlastní proces práce přinesl velký společný zájem, což považovali koordinátořiza důležité a podporovali pocit sounáležitosti také z hlediska příslušnostik určitému území.Všechny místní správy hrabství se účastní procesu Agendy 21.Příklady některých aktivit v rámci Místní Agendy 21 v Cheshire:Místní mapyTato aktivita prováděná s různými společenskými skupinami, dětmi, mládežía dalšími vedla k tomu, že účastníci zmapovali svá místa, a to tak, že vytvořilimapu obce a přilehlé krajiny a zaznamenali do ní to, co mají rádi nebo co jimvyloženě vadí, aby si především připomněli, čeho si ve svém místě váží – jestlijsou to budovy, lidé, příroda. Šlo především o to, aby si obyvatelé osvojili nějakýcit pro místo, kde žijí. Jednotlivá místní či venkovská společenství vytvořila asi80 místních map a dvě z nich se dokonce dostaly až na celonárodní výstavutakových map.Práce se skupinamiV rámci Místní Agendy 21 v Cheshire pracují také s úplně malými dětmi, neboťjak se říká: „Získejte je, dokud jsou mladí a udržíte si je po celý život.“ Alepracují i se starými lidmi, především s těmi, kteří mohou a chtějí mladým předatněco ze svých zkušeností. Jeden odborník na ovocné stromy, který je zosobněnímtradice v tomto oboru a jemuž je už přes 80 let, je stále aktivní a spolupracujes nevládní organizací pro péči o krajinu a vychovává si své následníky.Pracují také s velkým spektrem náboženských skupin a církví.Práce se školamiNěkteré školy jsou účastníky iniciativy Ekoškol, což je širší, celoevropský projekt,v jehož rámci se ve školách dělají ekologické audity – ty se pak porovnávají,školy dostávají body a po získání určitého počtu bodů dostane škola vlajku,kterou si může vyvěsit na budovu. Je to stimulace k ekologickému chování.Práce s veřejnostíNeustále se snaží povzbuzovat lidi k účasti. Udělali např. tzv. Cheshirský koberec:svisle jsou záznamy o energii, odpadech a dalších oblastech, horizontálně42


jsou činnosti, např. ve vztahu k hospodářským činnostem a ti, kdo se zapojili.Prokřížení úkolů a projektů pak dává výsledný koberec, tkanivo.Nebo vyzvali lidi, aby posílali jednoduchá hlášení o výskytu volně žijících zvířat(některých snadno poznatelných druhů – např. ježka, skřivana, pstruha apod.)a zatím dostali 137 takových hlášení. Takové aktivity lidi přitáhnou k věci, zaujmou,je to jednoduché a lidé mají pocit užitečnosti. Musí být ale průběžněinformováni o výsledcích.Příklady dalších akcíSlavnosti jablek v říjnu, v listopadu výsadba stromů, šíření stromových porostů.Realizují projekt, který je podporován Evropským společenstvím a na němž sepodílejí Nizozemci a Dánové – týká se obnovení pěstování tradičních odrůdovocných stromů. V rámci projektu podporují pěstování místních druhů. Souvisíto také s vědomím místních skupin o vlivu chemizace a ukládání chemickýchodpadů na biodiverzitu.Akcí, které jsou zde uváděny, se účastní od několika jednotlivců až po několikset účastníků. Jsou pořádány od úrovně hrabství, přes úroveň okresu ažk obcím.Aktivity v souvislosti s místní Agendou 21 na úrovni hrabství a okresů jsoupropagovány velmi široce, např. letáky a plakátky, které jsou vydávány dvakrátza rok. Na plakátcích jsou jednak pozitivní informace, co se děje dobrého, alei některé informace o tom, co se děje špatného, nebo obecné informace o kvalitěživota a životního prostředí.Je toho ještě mnoho, co je třeba udělat, než bude veřejnost široce spolupracovat.Musí se na tom ale pracovat po celý život, je to celoživotní proces.Ne vše vždy probíhalo hladce, hodně se toho v průběhu práce naučili, např.komunikovat s lidmi různého věku, učili se od jiných společenství, jak britských,tak i zahraničních.Dotaz:Kolik obcí či měst ve Velké Británii se zabývá Agendou 21 a aplikuje principyudržitelného rozvoje?Odpovídá Kirsty:Máme Sdružení místních správ (Local Government Management Board), kteréposkytuje místním správám vodítka pro uplatnění místní Agendy 21 a takéregistruje, co se kde děje. Podle nich 96 % místních správ ve Velké Británii děláněco v místní Agendě 21. Je třeba si ale uvědomit, že toto číslo může zahrnovati ty místní správy, které řeknou: „už něco děláme, co je v souladu s Agendou21“, ale také to může znamenat, že mají celý systematický program – takže jeto široké rozpětí činností. Zatím u nás není žádná legislativní povinnost zabývatse Agendou 21, není na to žádný zákon, je to tedy zatím spíše morální agenda.43


Celá řada místních správ byla už někdy na přelomu let 92/93 vyzvána Britskýmsdružením pro Spojené národy a Komisí pro udržitelný rozvoj OSN, aby sepodílely na pilotním projektu. Řada místních správ se na něm už podílí a šestobcí převzalo vedení.Dotaz:Jak jsou aktivity financovány? Jak se do těchto aktivit zapojuje zisková sféra?Odpovídá John:Bývalý ministerský předseda John Major prosazoval, aby se místní správy podílelyna činnostech pro místní Agendu 21, aniž by nějakým způsobem podrobněpředepisoval, jak to mají dělat. Nakolik já vím, žádné zvláštní peněžní prostředkynebyly na úrovni místních správ pro místní Agendu 21 vyčleněny, došlopouze k přerozdělování, k jinému rozkrájení starého koláče. Podařilo se všakzajistit nové partnery, kteří vnesli do věci nové schopnosti, nové dovednosti.V nedávné době došlo k realizaci nového programu zdanění skládkování odpadů,což je významná finanční záležitost (tj. mnoho milionů liber ročně). Tytopeněžní prostředky spravuje charitativní trust, který vytvořili provozovatelé skládeka úředníci trustové agentury, a jsou k dispozici partnerstvím, která zahrnujínevládní organizace, místní správy a podnikatelské kruhy. Právě tyto peněžníprostředky jdou do určitých oblastí a jsou jimi financovány např. propagačníakce pro veřejnost, posilování veřejného povědomí o otázkách udržitelnéhorozvoje a určité projekty. Tyto přímé prostředky jsou posilovány dalšími prostředkyz projektů Evropské Unie.Kirsty:Přimět podniky, aby se zúčastnily aktivit, je snazší na vysloveně místní úrovni,v záležitostech místního zájmu, kde můžeme vytvářet místní partnerství proaktivity, které na podniky mají nějaký přímý dopad. Dá se spolupracovats obchodními komorami a jejich prostřednictvím tlačit na podniky, aby např.minimalizovaly objemy odpadů. Také můžeme pomocí určitých podniků ovlivňovatjiné podniky, protože raději naslouchají kolegům než přímo nám.Např. úzce spolupracujeme s podniky chemického průmyslu (Cheshire je jednímz významných středisek tohoto odvětví) na projektu vytváření městských(obecních) lesů, což je pro nás významná záležitost. Na řece Mersey, kteroukdysi proslavili jistí mladíci z Liverpoolu jménem Beatles, se rozkládá významnýnárodní park. Před 5 lety byl financován ekologický projekt s názvem „Kampaňpovodí Mersey“, pomocí něhož se skutečně podařilo zaangažovat veřejnost,takže došlo ke zvýšení disponibilních prostředků pro rozvoj této chráněnéoblasti. Podařilo se zlepšit kvalitu vody v řece, takže dnes je zde dokonce možnépořádat i rybářské soutěže. Peněžních prostředků přibývá, ale spíšez nepřímých zdrojů.44


Okresní úroveňVale RoyalVale Royal se nachází uprostřed hrabství Cheshire a je to takový poměrněvenkovský okres z celkově 8 okresů hrabství. Celkem zde žije 116 000 obyvatel.Z větších měst je zde například Northwich, kde se hodně těžila sůl a kde jechemický průmysl, Winsford a Frodsham.CHESHIREMístní Agenda 21 na okresní úrovni znamená trochu jiné činnosti a akce nežna úrovni regionální, přestože okres úzce spolupracuje s hrabstvím.Když se správa okresu (Vale Royal Borough Council) rozhodla zapojitdo procesu Agendy 21, začali si pracovníci nejdříve ujasňovat, jak budou postupovat.Kirsty zde pracuje jako koordinátor pro místní Agendu 21, a snaží se partnerskyspolupracovat s veřejností, aby se dospělo k určité společné strategiia určitému akčnímu programu. Dále spolupracuje se Sdružením pro Spojenénárody, které jim do značné míry pomáhá např. už tím, že zprostředkovávázkušenosti odjinud a ukazuje, jaké techniky nebo metody práce s veřejností simohou v okrese vyzkoušet. Spolupráce je zaměřena také na nevládní organizace,jako je Cheshire Landcape Trust, kde pracuje John. Partnery jsou dále např.dvě organizace, které se systematicky věnují práci s veřejností – je to jedna celostátníorganizace, která má místní pobočky po celé zemi a jedna místní ekologickáorganizace (Vale Royal Environmental Network), která má široký záběraktivit.45


Ve Vale Royal se proces místní Agendy 21 sestává z těchto aktivit:Diskuse u kulatého stolujichž se už zúčastnila celá řada diskusních skupin; v jejich rámci jsou probíránymístní záležitosti.Akce s účastí veřejnostiorganizátoři se snaží zaangažovat širší veřejnost pro cíle udržitelného rozvoje,akce se pořádají na úrovni obce nebo městské části.Metodické vedení obcíkonzultační činnost, metodická pomoc při nastartování procesu místní Agendy21, zprostředkovávání kontaktů, pomoc při akcích pro veřejnost, pilotní projekty.Program globálního akčního plánupraktické programy pro jednotlivce, rodiny a domácnosti; například: každý měsícje vyhlášen nějaký tematický okruh – odpady, voda, energie apod., jsounaneseny určité problémy, které v té oblasti existují, ale také nápady pro to, coje možné udělat, aby bylo dosaženo vyššího stupně udržitelnosti. Je to vlastněprogram osvěty, informovanosti a je to program dlouhodobý.Kirsty říká ke kulatým stolům:Proč to nazýváme „kulatý stůl“? Nejde o tvar stolu, u kterého se diskutuje(my sami jsme se snažili získat kulaté stoly, ale museli jsme se spokojits hranatými). Jde ovšem v zásadě o metodu nebo pravidla jednání, o to, že setkánínení zasedání nebo schůze. Každý kolem stolu má stejnou, rovnocennoupozici, není tam nikdo, kdo by velel. Pro diskusi se získávají jednotlivci i organizaces různými zkušenostmi (učitelé, místní podnikatelé, ekologové, pracovnícisociálního rozvoje, jednotlivci, kteří mají zájem a celá řada dalších). Kulatýchstolů se zúčastňují i představitelé Okresní rady.Během kulatých stolů se dělají různé aktivity (pozn.: jako např. uvedenácvičení v této publikaci). Úřad, přestože se schůzky konají v jeho prostorách, sinepřisvojuje vedoucí roli. Přítomní se snaží najít nové způsoby jak spolu komunikovat,což je nutné nejen pro lidi z úřadu nebo rady, ale také pro zástupcerůzných nátlakových nebo zájmových skupin, které jsou zvyklé lobbovat a kritizovatčinnosti úřadu. Při kulatých stolech se toto neodehrává. Zástupci skupin sedali dohromady, aby hledali společná řešení, což je samozřejmě těžké. Vznikajídiskusní podskupiny k jednotlivým oblastem:pppppřírodní prostředí,prostředí vytvořené člověkem,využívání půdy a doprava,odpady a znečištění,46


ppppenergetika,ekonomický rozvoj,zdravotnictví,výchova, vzdělání a osvěta veřejnosti.Jak kulatý stůl funguje, když diskusi nikdo nepředsedá? Samozřejmě nejde,aby všichni mluvili jeden přes druhého. Každá diskusní skupina má téma –problém, který má prodiskutovat a přizve si k tomu tzv. facilitátora, tedy profesionálníhopracovníka, který má určité dovednosti a poskytuje službu vedenímdiskuse tak, aby byl zadaný úkol zpracován, tudíž nalezeno řešení, případně, abyse alespoň postoupilo k dílčímu řešení, dohlíží, aby se diskuse účastnili všichni,tzn., aby se slova neujímali stále titíž lidé.V našem případě byly diskusní skupiny požádány o několik základníchvěcí. Každá skupina se měla dohodnout na tom, jaké jsou zásady udržitelnéhorozvoje. Diskutujícím bylo řečeno: „dříve, než se pustíte do jednotlivých problémůa otázek, zaujměte k věci pozitivní přístup, dohodněte se na představě,jak by měl udržitelný rozvoj vypadat v případě jednotlivých oblastí, např.udržitelnost přírodního prostředí Vale Royal“.V průběhu diskusí byly navrženy ukazatele, nutné pro zhodnocení a měřenítoho, čeho bylo v procesu dosaženo. Dá se říci, že pro kulaté stoly byl získánslušný počet lidí z různých skupin a sektorů, kteří odvedli kus práce. Je to všakjen určitý typ lidí, kteří jsou schopni a ochotni přijít na takové setkání – jednakproto, že se jedná o práci ve skupinách, a jednak proto, že je to časově náročné(nejkratší diskuse trvala 3 hodiny).Musíme vědět, k čemu směřujeme, jaký je konečný cíl. Když víme kamchceme jít, pak si řekneme, jaké jsou rozhodující otázky, které musíme vyřešit,abychom k cíli směřovali. Další krok je vymyslet určité postupy a praktickéakce, určitá konkrétní dílčí řešení, která posunou problém blíže ke konečnémucíli. K tomu slouží krátkodobé projekty, které musíme zahájit ihned. Jetřeba mít i dlouhodobější představy a začít zavádět příslušné změny v politice,protože udržitelný vývoj bude potřebovat jedno i druhé.Výsledky své práce měly skupiny porovnat s názory veřejnosti, které bylyzískány během akcí pro veřejnost nebo sociologickými šetřeními, a měly je zapracovatdo plánů.Na základě výsledků práce diskusní skupiny komentovaly místní plán rozvojev jednotlivých oblastech.Důležitou funkcí okresní správy v procesu místní Agendy 21 je uvést nacestu k cíli ostatní účastníky společenství a zajistit určitou koordinaci a spolupráci.Měla by vést ostatní podílníky k uvědomění si otázek udržitelného rozvojevčetně nutnosti zapojení občanů. Nezbytné je poskytování metodické pomociobcím, přenášení zkušeností z jiných oblastí a zemí a z vyšších úrovní. Dálezprostředkovávání kontaktů a pomoc při vydávání materiálů.47


Kladli jsme si otázku, jak se dostat k běžné veřejnosti. Uspořádali jsmeněkolik veřejných shromáždění a řadu různých akcí zaměřených na to, aby sezúčastnil co největší počet lidí, a to nejenom těch, kteří jsou členy nějaké skupinynebo organizace nebo jsou to „chroničtí účastníci čehokoli“. Chtěli jsme přilákatprávě ty nezúčastněné, lidi ze všech sektorů, chtěli jsme, aby každý mělmožnost se vyjádřit. Vždy platí, že určitý počet lidí se nezúčastní ničeho, to jenevyhnutelné, ale je třeba se snažit jich získat co nejvíc.Snažili jsme se tedy, aby akce byly pro lidi zábavné. Kdyby byly nudnéa vážné, tak se asi moc lidí nezúčastní. A když jsme shromažďovali nápadya myšlenky lidí, vždycky jsme se snažili dát lidem pocit, že z jejich účasti vyplývánějaká změna k lepšímu, že jejich aktivita (byť jenom zodpovězení otázekv anketě) k něčemu bude dobrá a že po akci věci nepoběží zase po starém.Je účinné začít záležitostmi, které jsou starostí většiny lidí v určitém místě.Musíme začít s tím, co lidi opravdu trápí, a ne jim vnucovat své vlastní starostinebo cíle – neměli bychom chtít, aby hned chápali, jaký má být ten udržitelnýrozvoj. Někdo třeba dost z problematiky zná a je lepší, když řekne sám, co podleněj udržitelný rozvoj znamená. Je třeba se na lidi obrátit, vytáhnout z nich jejichvlastní názory, přimět je, aby vyslovili oni sami, co chtějí a co si představují podtím pojmem. Je důležité jít tam, kde lidé jsou, ne čekat až přijdou oni za námi.Zorganizujte schůzi k udržitelnému rozvoji a zvěte lidi: „bude to vynikající schůzeo udržitelném rozvoji, přijďte prosím...“. Kolik asi lidí přijde – určitě ne moc,že? Takže nelze lidi zvát k sobě, ale je potřeba se vypravit za nimi a mluvit k nimřečí, které rozumějí.Zde jsou cíle a zásady, kterými se v práci s veřejností řídíme:v Chodíme za lidmi – je to drobná práce, která spočívá v tom, že osobněchodíme na setkání různých zájmových skupin a mluvíme s jejich členy.v Využíváme hodně publicitu – je to jeden ze způsobů, jak lidem sdělit, cose děje a o co nám jde. Potřebujeme, aby se lidé o nás dověděli, abyo nás mluvili.Využíváme místní tisk a napojujeme na něj organizace.v Vydali jsme informační bulletiny. Bylo to sice drahé, ale stálo to za to –šly do všech domácností ve Vale Royal, takže nebylo možné, že by někdoinformace o tom, co se děje, nezískal. Lidé se nemuseli akcí zúčastnit, alerozhodně se o nich alespoň dověděli.v Spolupracujeme se sítí organizací a využíváme jejich vzájemné vazbyk šíření informací a myšlenek. Ať si to lidé mezi sebou vyprávějí – nejlepšíje, když vám to poví kolega na pracovišti nebo někdo, s kým jedete autobusem.To je to mnohem účinnější než tisíce dopisů do schránky.v Připravujeme workshopy, konference, setkání – např. Konference mladýchlidí byla připravená ve spolupráci s nevládními organizacemi, součástí48


konference bylo 12 workshopů, kde účastníci diskutovali, debatovali, malovali,psali – používali různé aktivity pro to, aby vyjádřili své názory a představy.Současně se dověděli, co to udržitelný rozvoj je, čeho se týká.Nabídli jsme lidem například promítání diapozitivů o některých otázkáchudržitelného rozvoje a pojali jsme to jako takový velmi mírný, jemný úvodk věci; jen abychom dali lidem představu o tom, co má být kvalita života zaudržitelného rozvoje, co se vlastně kolem nás odehrává, kterým směremse máme ubírat. Vyzvali jsme lidi, aby nám sdělili své názory. Setkání bylointeraktivní. Vyzvali jsme některé řečníky, aby hovořili k dětem, ke skupinámmládeže apod. a snažili se vyvolat diskusi. Na tyto akce šly peníze zfondu malých grantů (30–100 liber), které měly napomoci jiným skupinám,uspořádat něco podobného, např. piknik, na kterém hovořili o Agendě 21.Skupina, která získala na podobnou aktivitu grant, byla požádána, aby podalazprávu o tom, jak akce proběhla.K zapojování veřejnosti existuje celá řada prostředků a je dobré, kdyžsi lidé sami do jisté míry určí, jak se zúčastní. Ne každý způsob je dobrý provšechny.Příklady akcíJednou z aktivit pro veřejnost byla tato: ve vstupní hale našeho úřadu byl navelké nástěnce umístěn „Strom života“ – výtvarníkem namalovaný strom, jehožkaždá větev představovla jednu problémovou oblast.Lidé byli vyzváni, aby na něj připichovali listy se vzkazy, názory a myšlenkami:pokud si lidé stěžovali, napsali to na hnědé listy, ale pokud lidé měli nějakýnápad na řešení problému nebo chtěli něco pochválit, napsali to na zelený list.49


Velmi to zapůsobilo na děti i dospělé, bavilo je to a nedovedete si představit, jakto účinkovalo, když lidé měli pocit, že se s nimi opravdu radí místní úřad. Ohlasbyl skutečně velmi dobrý.Další malé příklady pro představu o různorodosti akcí, které jsme zorganizovali:Týden životního prostředí ve škole, Umělecká akademie, Den otevřenýchdveří na místním úřadu, Den fotbalového fondu, Dětský den her, veřejné učeníjógy, setkání skupin žen apod. Byla toho spousta a byla s tím spousta práce.Bylo však také mnoho ohlasů a reakcí, což znamenalo jejich zpracování. Lidéměli spoustu různorodých nápadů, návrhů a různých pohledů na věc, takže tobylo pro zpracování velmi obtížné. Museli jsme dát lidem jasně najevo, co chcemes výsledky dělat.Ohlasy a představy běžné veřejnosti byly spolu s výsledky práce tematickýchskupin a kulatých stolů zpracovány do dokumentu, který se jmenuje„Vize pro Vale Royal – naše místní Agenda 21“ (A Vision for Vale Royal –Our Local Agenda 21). Tato Strategie pro místní Agendu 21 ve Vale Royal je50


poměrně obsáhlá, má 150 stran. Autoři se snažili zajistit, aby tam byly uvedenyvšechny nápady a klíčové myšlenky, s nimiž lidé přišli. Bylo to náročné na zpracování,ale důležité. „Vize“ není něco, co udělala místní rada, ale je to odrazaktivity a iniciativy lidí. Není to ovšem konečný plán udržitelného vývoje našíoblasti, neboť zbývá ještě velká řada otázek, na něž neznáme odpověď. Publikaceovšem zaměřuje pozornost na prioritní otázky rozvoje místa a ukazuje ty správnépostupy, které už jsou známé. Dává určitou představu o cestě k budoucnostia odráží představy lidí o jejich budoucí životní úrovni a celkové kvalitě života.Kniha je členěná do 7 oddílů – první oddíl popisuje začátek a průběh procesuMístní Agendy 21 ve Vale Royal, spolupráci s partnerskými organizacemia zapojování veřejnosti.Oddíly 2–5 jsou věnovány jednotlivým oblastem (naše společenství, našeživotní prostředí, naše domovy a sídla – problematika dopravy, výstavby, obnovybudov, energetiky, naše ekonomika a naše výdělky. Každý oddíl obsahujepřehled akcí, které je potřeba udělat pro zlepšení daných oblastí.Jak zapojit občany do připravovaných akcí je obsahem 6. oddílu.V 7. oddíle jsou uvedeny další kroky, které je v nejbližší době potřeba udělat,abychom pokročili dále a udrželi kontinuitu procesu.Publikace „Vize pro Vale Royal“ obsahuje také některé specifické návrhynebo programy pro jednotlivé oblasti. Například skupina pro životní prostředínavrhla vyhlášení přírodní rezervace a vypracovala přímo specifický program,který byl už uveden v život a který je řízen místní skupinou, složenou ze zástupcůrůzných organizací (včetně škol) a spolků (např. rybářů).Protože je publikace velmi obsáhlá, bude se pro veřejnost zpracovávat výtahtoho rozhodujícího, co v dokumentu je. Celé by to asi málokdo z běžné veřejnostičetl.V průběhu procesu místní Agendy 21 ve Vale Royal vznikají nová partnerství,nové činnosti, celá řada různých služeb a zapojují se lidé, kteří ještěnikdy nespolupracovali a musejí se učit pravidlům spolupráce. Jedná se takéo partnerství s veřejností. Z pohledu okresní správy je první prioritou „zamést sipřed vlastním prahem“, udělat si sami pořádek. Je to pro správu velký úkola souvisí se zvyšováním uvědomění a osvětou nejen všech úředníků správy, aletaké členů rady.Co se týče finančního zajištění, volení představitelé na regionální i okresníúrovni opravdu podporují celý proces místní Agendy 21. To se projevilo mj. tím,že ačkoli se musely uplatnit velmi vážné rozpočtové škrty v hrabství, žádný z nichse netýkal místní Agendy 21. Některé akce stojí skutečné peníze, ale některéakce, jako byl např. „Strom života“, jsou velmi efektivní a stály velmi málo.V tomto případě se jednalo o zaplacení výtvarníka a o poradenství. Lidé, kteřípřipravovali listy, byli vesměs dobrovolníci. Asi nejnákladnější část procesu jesama Kirsty, která je na úřadě zaměstnána na plný úvazek pro koordinaci procesumístní Agendy 21 už tři roky.51


Dotaz:Proč se zrovna účastní Vale Royal, kde pracuje Kirsty?Kirsty:Protože je zde vhodná kombinace aktivních klíčových pracovníků místní správya klíčových volených představitelů, kteří se rozhodli pro věc něco udělata přispět k udržitelnému rozvoji na místní úrovni.Místní úroveňObec WeaverhamJe to stará obec situovaná v srdci Cheshire, v okrese Vale Royal, asi 5 km odNorthwich. Území této farnosti se rozkládá na 7,46 km 2 , je většinou osídleno,jsou zde farmářské pozemky, volná krajina a les. Jako většina obcí ve Vale Royalse i tato obec rapidně rozrostla ve 20. a 30. letech jako důsledek prudkého rozvojechemického průmyslu, zvláště Brunner Mond a ICI v Northwich. V současnostiVALE ROYALmá obec okolo 6600 obyvatel. Je zde vysoké procento starších lidí – ve 43 %domácností žijí 1 až 2 důchodci. Je zde také významný podíl lidí dlouhodoběnemocných. Přímo v obci není v současné době mnoho pracovních příležitostí,a proto 44 % ekonomicky aktivních obyvatel musí za prací dojíždět. Mnoho lidímá tradičně málo placené zaměstnání. Ve 30 % domácností žije minimálně jednonezaopatřené dítě. V obci je pět škol pro žáky a studenty do věku 16 let.52


Pokud chtějí mladí lidé studovat dál, musejí dojíždět. V síti obchodů, které jsoupřímo v obci, lze obstarat každodenní potřeby. Nejbližší trh a obchodní dům jev Northwich. Ačkoli je obec situovaná na okraji většího města, má vlastní silnoumístní komunitu se silným společným cítěním. Lidé jsou zvyklí pracovat spolu.Ukázka ilustrace z publikace „Local Agenda 21 in Weaverham“Weaverham byl okresní radou vybrán jako jedna ze tří obcí pro pilotníprojekt uplatnění místní Agendy 21 v místních podmínkách.John a Kirsty se jakožto konzultanti z regionální a okresní úrovně obrátilinejprve na místní správu a nabídli jí partnerství na vytváření místní Agendy21. Rada obce souhlasila s tím, že podpoří tuto iniciativu.Jak už bylo zmíněno, je třeba najít lidi, kteří mají ve společenství vliv, ať jsoukdokoliv. Proto konzultanti vyhledávali takové lidi, kteří ovlivňují ostatní,a lidi, kteří měli zájem. Některé návrh velmi zaujal, a když se jejich prostřednictvímzačali zapojovat další, vytvořila se širší skupina, která začala posuzovat, coby bylo možné pro místní Agendu 21 udělat. Nebylo to tedy tak, že by Johna Kirsty chodili a říkali: ty uděláš to a to. Spíše nabízeli pomoc a ptali se místníchlidí, co by chtěli dělat.Je třeba najít lidi, kteří mají ve společenství, ve kterém chcemepracovat, vliv.53


Ve skupině pro místní Agendu 21 se odráží mnoho různých zájmů, širokéspektrum zkušeností, dovedností, úhlů pohledů apod., neboť jsou zde představitelémnoha různých skupin, které už vyvíjely nějakou činnost. Členství ve skupiněje otevřené komukoli, kdo má o práci v ní zájem.Zahajovací schůzky se konaly v místní útulné hospodě, kde se dosud konáhodně pracovních schůzek. V obci už předtím probíhala řada praktických ekologickýchprojektů. Například nadnárodní chemická společnost věnovala místníekologické organizaci kus lesa a členové organizace se ve spolupráci s dalšímiorganizacemi začali systematicky zabývat jeho managementem tak, že se z nějstává oblíbená přírodní rezervace.V rámci místní Agendy 21 se převážně pracuje s místními zdroji,místními organizacemi. Konzultanti zajišťují zvenčí určité nové zdroje, alepouze pro to, co nelze obstarat ze zdrojů místních. Práce na Agendě staví na jižfungujících vzájemných vazbách, vzájemných provázanostech. Místní Agenda21 je program, na kterém se může podílet každý, a proto se vychází z těchtovztahů.Nejdříve se ve skupině dohodli, co kdo může udělat a začali provádět auditobce včetně přírodního prostředí. Byl proveden sociologický výzkum, hovořilose s lidmi o veřejných prostranstvích, o zeleni v obci, vodních plochách, způsobechvyužití půdy a o tom, jak se měnily v čase. Byla porovnána data shromážděnáv minulosti se současností a zjištěny trendy vývoje.Pracovníci skupiny zaangažovali místní Historickou společnost, aby připravilaleták o historii, současnosti a zajímavých místech obce. Leták byl určen jakmístnímu obyvatelstvu, tak návštěvníkům, turistům. Nabízí procházku lesíkem –přírodní rezervací.54


Skupina pro místní Agendu 21 se postupně rozrostla na 30 lidí, kteří promýšleli,jak se dostat k co největšímu počtu ostatních spoluobčanů a doopravdyje zapojit do procesu místní Agendy 21. Řekli si, že by bylo potřeba uspořádatnějakou větší akci, a že tedy využijí výročí tisíciletí Weaverhamu. Rozhodli seuspořádat při příležitosti tohoto výročí slavnost, kterou nazvali „Snová slavnosttisíciletí Weaverhamu“ (Weaverham Millenium Dream Party) a která bylasoučasně projektem vstupu Weaverhamu do nového tisíciletí. Slavnost připravovalicelý rok a mnoho lidí pomohlo s organizací, například s informacemi, sezajištěním různých věcí, občerstvením apod. Záměrem bylo, aby se na slavnostilidé sešli a aby si vyměňovali zkušenosti o tom, jaké to je žít ve Weaverhamu, coje tam dobré, co špatné a co by chtěli změnit. Snahou organizátorů bylo, aby lidénějakým způsobem dospěli ke společné představě udržitelného života v obci.Byly jim zde předloženy informace o místní Agendě 21, o jejích cílech. Lidébyly vyzváni, aby určili priority rozvoje a navrhli praktické akce pro jednotlivce,skupiny i organizace. Je třeba říci, že skupina organizátorů také chtěla své spoluobčanypobavit a chtěla se dát pobavit. Oslavy se zúčastnilo asi 1000 lidí, takžezhruba každá 7. domácnost v obci. Lze říci, že záměr se podařil a byly to hezkéoslavy. Každopádně to byla úspěšná akce, která posílila pocit sounáležitosti místníchobyvatel.Čeho bylo na slavnosti dosaženo?Členové skupiny Místní Agendy 21 hovořili s lidmi o tom, proč má cenu sezamýšlet nad budoucností, stanovovat si cíle a jaké cíle by to měly být. Zároveňse hovořilo o minulosti, o dějinách obce. Byly připraveny i aktivity, kdy např.lidé mohli psát na velké plachty papíru, co si vybavují z minulosti, co je zajímánebo co jim vadí na přítomnosti a jak si představují budoucnost své obce. Někdomaloval, někdo psal, někdo jenom čmáral grafity. Hovořilo se o současném životěobce, o problémy a obtížích. Lidé mezi sebou prostě diskutovali a také si tozapisovali, takže o tom existuje záznam. Pokud jde o životní prostředí, vyjadřovalipotřebu jeho ochrany a podpory, protože jejich okolí je hezké a lidé majípocit, že každopádně stojí za to ho uchovat a dále rozvinout. V otázce dopravy sebavili o tom, že je velký problém, když rodiče vozí děti do školy a v každém autěsedí jeden rodič-řidič a jedno dítě, což silně zatěžuje dopravu. Hovořilo seo bezpečnosti, o řízení dopravy, snižování rychlostních limitů, zónách klidu. Takéo občanské vybavenosti, prostorách pro děti a mládež. Dále diskutovali o tom, žeobec nedávno ztratila banku a zda může některé její služby převzít místní poštovníúřad. Došlo i na to, jaké služby a informace očekávají od místního úřadu,aby nebylo nutné jezdit do větší obce. Dalšími tématy byly:Zaměstnanost – důležitý aspekt udržitelného rozvoje. V této obci není dostatekpracovních příležitostí a lidé někdy dojíždět za prací dosti daleko, třeba až doManchesteru. Otázka zněla: Jaké pracovní příležitosti by bylo možno vytvořitv obci a jejím okolí?55


Bydlení: hovořilo se o nové výstavbě, ne jenom pro místní obyvatelstvo, aletaké jak přilákat k přestěhování střední vrstvy odjinud.Pocit sounáležitosti. Zdejší obyvatelé mají dobrý pocit sounáležitosti, alepřece jenom vyvstávají určité překážky či obtíže při komunikaci mezi některýmiskupinami a místními orgány. Také je určitý rozdíl mezi starousedlíky, tedy těmi,kdo žijí v obci velmi dlouho nebo kteří se tam narodili, případně se tam narodiliuž jejich rodiče, či prarodiče, a přistěhovalci, lidmi, kteří se chtějí stát součástíspolečenství obce a v některých ohledech je pro ně poněkud těžké se zapojit.„Místní Agenda 21 ve Weaverhamu“ – publikace, kterou si obyvatelé vlastněvytvořili sami svou účastí na slavnosti. Pracovní skupina shromáždila potřebnéinformace o obci, společenském životě, ekonomice, životním prostředí a zapracovalaje spolu s výsledky „snové párty“ do publikace. Současně udělali stručnývýtah – informační bulletin, který říká, jaké problémy existují, co si lidé o nichmyslí a co je potřeba dělat pro jejich řešení. Dobrovolníci roznesli bulletin dovšech domů v obci.56


Aktivity Místní Agendy 21 ve Weaverhamu jsou částečně podporoványz okresu i regionu – okresní správa např. pomohla s vytištěním publikace a spolus jinými organizacemi poskytla metodickou podporu. Jinak si všechno dělaliobyvatelé sami. Příklad aktivity ve Weaverhamu potvrdil fakt, že dobře motivovanílidé dokážou udělat mnoho.Skupina už naplánovala další akce a chystají se další pracovní schůzky, kdese budou stanovovat priority a definovat zájmy jednotlivých skupin v konkrétníchakcích. Důležité je, aby celý tento proces a všechny postupy byly velicejasné a průhledné a aby bylo zřejmé, kdo se na čem podílí.Weaverhamská skupina je velice dynamická a tamní lidé jsou velice schopní.Ale jako ve všem, i zde je jeden problém. Místní samospráva, tedy voleníčlenové, se bojí, že tato skupina pro Místní Agendu 21 je až příliš úspěšná, žejsou to vlastně samozvanci, kteří začali organizovat akce z vlastního popudu,sami pro sebe, pro vlastní prospěch. Samospráva se cítí poněkud uraženaa říká: „Tohle jsme po nich nechtěli, my jsme je jenom žádali, aby pro nás udělaliurčitý průzkum, ale akce máme organizovat my, jako místní zastupitelstvo.“ Jdev podstatě o žárlivost na úspěchy pracovní skupiny a především na četné ohlasylidí z obce. V takovém případě je dobré, když zastupitelstvo zorganizuje jednánía řekne: „Z dohodnutého programu my uděláme body a) až c) a na někom jinémmůžeme nechat body d) až f)“.Ve Weaverhamu se tedy narazilo na takovýto problém, ale zdá se, že i v tomtoohledu už dochází k pokroku, že si zastupitelstvo uvědomuje, že je velmi důležité,aby se lidé angažovali. Zastupitelé musí sami něco dělat, orientovat se naakce, udělat výzkum, hovořit s lidmi, nechat je účastnit se rozhodování o tom, coudělat dál a především plány realizovat.„Vize 2021“ – to je výhled Weaverhamu do roku 2021 v němž se říká, žev tom roce bude mít Weaverham vysokou kvalitu života pro všechny místní obyvatelez hlediska životního prostředí, občanské vybavenosti a zaměstnanosti. Obecbude mít stále ještě smíšené hospodářství se základem v zemědělství a službách.Bude tady silný pocit sounáležitosti a vnímání Weaverhamu jako pozitivníhomísta k životu a nově příchozí budou s potěšením objevovat tuto obec. Jak vidíte,je to tedy dost široký záběr udržitelného života.Dotaz:Zajímalo by mě, jakým způsobem a kdo oslovoval lidi na té snové párty?Odpověď :Denní i večerní část párty byla organizována, koordinována, připravena, realizovánai moderována Weaverhamskou skupinou pro Místní Agendu 21. Tatoskupina sama všechno organizovala od začátku do konce a případnou pomocsi vyžádala od okresu nebo hrabství, ale jinak naprosto všechno spočívalo přímov obci. Členové skupiny sami kontaktovali další lidi v obci, třeba u pivav hospodě, navštívili každou domácnost v obci, když roznášeli informační bul-57


letin, a oslovovali lidi i v místním rozhlase. Na párty oslovovali své spoluobčanyosobně.Dotaz:Jací lidé, z jakého sociálního prostředí a jakých zájmů, tvoří místní skupinu proAgendu 21?Odpověď:Jsou to lidé velmi různých zájmů a z různých skupin, například z Weaverhamskéspolečnosti pro historii, Rose Queen – skupiny, která pořádá něco jakosvátek jednou do roka, dále bývalých válečných veteránů, Sdružení pro místníZŠ, Institutu pro ženy, obecní rady, asociace církví, komunitního centra (takovéhoobecního kulturního domu), Přátel lesa, Skautů, školy, skupiny pro místníplánování, policie hrabství a vnější konzultanti z hrabské a okresní správy a zeSheffieldské univerzity.58


Kapitola 6.SpolupráceJedním z principů udržitelného rozvoje je otevřená spoluprácerůznorodých složek společnostiProces místní Agendy 21 začíná navazováním spolupráce mezi místním úřadem,státními institucemi, zájmovými skupinami, výrobci, podnikateli, účelovýmizařízeními, odborníky, veřejností a dalšími.Pokud mají spolu jednat nebo spolupracovat lidé rozdílných zájmů,je potřeba stanovit jasná pravidla jednání a spolupráce.Pokud někdo nechce se stanovenými pravidly souhlasit nebo je dodržovat,pak sám sebe z procesu vyřazuje.Do těchto pravidel především patří:ð stanovení pravomocí,ð rozdělení zodpovědnosti,ð určení dynamiky procesu,ð definování vložených nákladů (nemusí se jednat jenom o peníze, ale takéo zkušenosti, čas, který projektu věnujeme, prostory, kde se scházímeapod.),ð časové ohraničení spolupráce,ð nakládání se ziskem (opět se nemusí jednat pouze o peníze).Ve spolupráci, v partnerství různých skupin se vytvářejí první obecné plány,stanovují cíle a ukazatele udržitelnosti. Je potřeba dosáhnout souhlasu s návrhya ověřit jejich přijetí. Potom přejít od obecnějších plánů k detailnějším.Určitě se nikdy nepodaří dosáhnout stoprocentního souhlasu, ale je dobrémít co nejširší souhlas od zástupců co nejvíce skupin, co největšího počtu lidíz veřejnosti.Potom začíná vlastní realizace.Další fáze je sledování, monitorování a řízení toho, co se děje.Všechny fáze procesu jsou uskutečňovány ve spolupráci a během procesuvznikají další spojení, je navazována další spolupráce.Cestou spolupráce se může dojít k výsledkům, ke kterým by se při samostatnépráci buď vůbec nedošlo, anebo došlo v mnohem delším čase a za mnohem59


většího úsilí, i když počátek spolupráce znamená zvýšené úsilí a náklady. Pokudse ale rozvine otevřená spolupráce stran, které mají společný cíl, užitek budemnohonásobný.V procesu místní Agendy 21 by se měla najít nějaká role i pro ty, kteří jsouradikálnější a chtějí prokázat, že právě toto nebo ono je hrozně důležitá záležitost.Jde o to najít přednosti té které skupiny nebo jednotlivců a využít je prostanovené cíle.Místní Agenda 21 bude prosperovat pouze při společných plánech, dohodácho cílech a vzájemných akcích, pokud budou strany držet spolu, a ne každájednat na vlastní pěst.Účastníci (podílníci) procesuÚčastníci (podílníci) procesu jsou ti, kteří mají na věci zájem, protože mohoubýt procesem ovlivněni (pozitivně i negativně) nebo oni sami na něj mohoumít nějaký vliv.Abyste mohli realizovat místní Agendu 21, musíte se dohodnout se všemiúčastníky na parametrech procesu: kdo, co, kdy, jak, kde a za jakých nákladů.Analýza účastníkůMístní Agenda 21 má vliv na celé společenství, což ovšem naše práce nemůžeobsáhnout najednou. Proto musíme o podílnících uvažovat v rámci dílčíchprojektů.Doporučujeme:ppppRozmyslet si, kdo jsou klíčoví účastníci.Koho bezprostředně proces ovlivní?Kdo může procesu nejvíce pomoci nebo mu bránit?Vžít se do jejich role: jak byste asi reagovali, být jimi?Odpovìzte si na následující otázky(odpovìdi je užiteèné napsat na velký papír):Kdo? Jaké je Jaký ohlas Co musíjejich stanovisko? nebo změnu očekávají? být uděláno?Významní podílníci by měli být osobně kontaktováni a pozváni k diskusiu kulatého stolu.Dotaz:Jaký jste udělali první krok k tomu, aby lidi myšlenka zaujala a přišli ke kulatémustolu? Jak zapojit podnikatele?60


Odpovídá Kirsty:Různé úrovně řízení předpokládají různé přístupy.Pokud jde o Vale Royal (okresní úroveň), je důležitá široká publicita a osobníkontaktování co nejvíce různých skupin s výzvou, aby někoho vyslali na jednání.Je potřeba dát najevo, že něco zajímavého začíná, je potřeba spolupráci nějakodstartovat – uspořádat schůzi, setkání, konferenci a pozvat dobrého řečníka.My jsme například pozvali velmi známého ekologa, kterému jsme řekli, o co námv podstatě jde a že bychom rádi, kdyby se lidé zapojili. Někteří lidé si po tomsetkání uvědomili, že se nový přístup k udržitelnosti rozjede tak jako tak a žebude lepší, když u toho budou hned od začátku a budou mít na proces nějaký vliv.A ono se to opravdu rozjelo. Lidé podpisem stvrzovali svůj zájem zúčastnit sediskusních skupin. Já jsem to jenom koordinovala. Oni se sami mezi sebou domluvili,kdy se sejdou a jak budou postupovat. Někteří dospěli časem k závěru,že jsou příliš zaneprázdněni a přestali se zúčastňovat, ale zase někteří další sedodatečně připojili. Někdy je těžké chtít po lidech, aby najednou přesně řekli, cochtějí, ale postupně si to uvědomí v průběhu práce. Na to, aby jim vydržel zájem,nestačí začít jenom průšvihy a maléry, to deprimuje. Musí se začít něčím pozitivním,nějakou vizí, což lidi stimuluje.John:Předtím, než přišla Kirsty do Vale Royal, fungovala tam už spousta formálníchi neformálních sítí, které jsou víceméně výsledkem takovéhoto britského postoje:„Já vám v tom nepomůžu, ale vím o někom, kdo by vám v tom pomoci mohl“.Když Kirsty nastoupila do Vale Royal Borough Council, celým tímto systémemprošel velký impuls. Pro takový proces, jako je místní Agenda 21, je potřebaurčité nastartování, určitá hybná síla, která rozechvěje existující strukturya propojí už existující aktivity, snahy a myšlenky. Při dobrém rozeznění se impulsdostane až do všelijakých malých a okrajových sítí a skupin. Každý někohozná a každý s někým spolupracuje. Důležité je propojení na několika úrovních,čímž se dostanete k dalším sítím a další sítě začnou vznikat – to je vlastněcelý ten poklad.Role konzultantůKdyž bylo vytvořeno partnerství mezi Radou Vale Royal a Cheshire LandscapeTrust, začali spolupracovat Kirsty s Johnem. Poté co získali určité zkušenostina regionální a okresní úrovni, začali přemýšlet o pilotních projektech namístní úrovni, aby si ověřili některé předpoklady a získali zkušenosti z této úrovně.Iniciovali a zpracovali proto 3 pilotní projekty – v obci o 6000 a ve dvouobcích o 10 000 obyvatelích. Nevěděli tenkrát přesně, jak to bude fungovata jaké metody budou nejlepší k uplatnění. Projekty však byly úspěšné a nastartovalyproces místní Agendy 21 v dotyčných obcích. Jeden z pilotních projektůrealizovaný v obci Weaverham je popsán v 5. kapitole.61


Konzultanti měli v těchto projektech pomocnou úlohu, procesu napomáhali,usnadňovali ho, zprostředkovávali spolupráci, přenášeli zkušenosti z vyšších úrovní,ale také z jiných obcí.Po proběhnutí akcí pro veřejnost pomáhali sepisovat zprávu a dávat dohromadymyšlenky, náměty a poznámky. Při zpracování museli být ale velmi opatrní,aby přesně vyjádřili to, co říkali sami lidé a nevkládali tam svoje představy.Některé z námětů, které navrhla veřejnost, mohou být realizovány přímoveřejností. Někdy je při tom potřeba pomoci orgánů hrabských nebo okresních,a tu by jim měli konzultanti zprostředkovat, případně kontaktovat další potřebnélidi nebo organizace.Kirsty:Povím Vám něco o partnerství, které má náš okresní úřad Vale Royal BoroughCouncil. Spolupracujeme s mnoha organizacemi a skupinami. Odbor,ve kterém pracuji, je nově založený a jmenuje „partnerství ve společenství“(Community Partnership). Byl vytvořen proto, že Rada hrabství chápe, že spoluprácevyžaduje řízení, jinak se aktivity zastaví. Také ví, že existuje řada partnerskýchvztahů, které mohou být užitečné pro cíle rozvoje, ale které potřebujíurčitou koordinaci, aby mohly být pro tyto cíle efektivně využity. Proto investujedo koordinace.Jak už jsem se Vám zmínila, spolupracujeme např. se sítí ekologických organizacíVale Royal Environmental Network, a to prostřednictvím koordinátora tétosítě, s tím, že si musím být jista, že on dále spolupracuje se všemi zúčastněnými,a ne jenom s několika lidmi. Je důležité mít v každé partnerské organizacijednoho kontaktního člověka a s ním začít pracovat. Postupně se zapojí další.Máme partnerské vazby nejen s různorodými organizacemi, ale i s jednotlivýmiodbory Rady a já sama se starám o cyklus školení i průběžné informovánímých kolegů na okresním úřadě.A teď pár konkrétních příkladů organizací, se kterými spolupracujeme:Sustrans (Sustainable Transport – udržitelná doprava) je organizace, která pracujev celé Británii a zabývá se různými dopravními programy, prosazovánímcyklistiky apod.,Sdružení nájemníků – staráme se o to, abychom se dostali úplně dolů mezi lidi,British Waterways (Britské vodní cesty) – protože v Cheshire je hodně kanálůa říčních toků, je tato spolupráce důležitá a kromě toho se do ní zapojují majitelépodniků,CVS (Council for Voluntary Servise – rada pro dobrovolnickou službu, práci)– podporují a provozují svou vlastní síť dobrovolných pracovníků, organizujídobrovolnou práci, vyhledávají příležitosti a zdroje pro tuto práci apod.,různé umělecké skupiny – pro místní Agendu 21 je dobré, když můžete využítuměleckých činností,dále Zdravotní úřad, instituce pečující o lesy a další.62


Důvodem pro práci v partnerství může být také získání finančních prostředků.V Británii je daleko větší pravděpodobnost, že získáte na projekt finance,když prokážete, že spolupracujete s dalšími organizacemi. Někdy je to dokoncejediná motivace pro navázání spolupráce a autoři projektu se potom musímoc snažit, aby navenek projekt vypadal jako spolupráce. Měli bychom si dátpozor, aby se peníze nestaly naší jedinou motivací pro spolupráci.Pro to, aby partnerství fungovalo, je důležité najít společný základ, z něhožmůžeme vyjít, a společné cíle. Smyslem partnerství je umocnit naše zkušenostia možnosti. Lidé mají různé odborné znalosti, vědomosti a dovednosti,leccos se od nich můžeme naučit. Každý z nás přináší něco ke společnému stolu,ať jiní tedy přinesou to, co my nemáme.Některá partnerství jsou dočasná – zaměřená na provedení určitého konkrétníhoprojektu. Když projekt skončí, je ukončeno i partnerství. Jsou ale i partnerstvídlouhodobá, která umožňují plánovat dlouho dopředu. Když začínáme takové partnerství,musíme si na samotném začátku stanovit jasná pravidla, shodnout se nacíli, případně dílčích cílech tohoto partnerství, na tom, co bude následovat, až cíledosáhneme, zda vyhledáme další cíl, či zda bude partnerství ukončeno.Někdy může nastat situace, že někde v polovině projektu se Váš partner projevíjako nedostatečný nebo zjistíte, že pro uskutečnění projektu něco chybí, žepotřebujete něco nebo někoho dalšího. Nebojte se a zapojte další lidi, kteří jsouk realizaci potřební. Takový zásah je mnohem lepší udělat ve chvíli, kdy se na topřijde, než na závěr říci, proč nešlo dosáhnout cíle.Partnerství s sebou samozřejmě přináší i problémy. Různí partneři mohoumít rozdílné důvody, pro které vstoupili do partnerství, a ty se mohou lišit odVašich. Z toho pak vznikají potíže. Proto je tak důležité, vyjasnit si zcela otevřeněvše na počátku spolupráce, aby nevznikaly falešné představy a nereálná očekávání.Stává se, že jeden z partnerů má kromě hlavního cíle ještě jiné záměry,které nedal najevo. To komplikuje spolupráci a přináší problémy, které mohouumenšit výsledný efekt.Nerovnost ve vztahu nebo nerovnováha mezi partnery může vyplývatz množství peněz, které partneři do projektu vkládají, ale také z pravomocí, kterouv rámci projektu mají. Pokud má jeden z partnerů vůdčí postavení nebo vícepravomocí než ostatní, je dobré to říci hned na počátku, aby si ostatní ujasnili svépostavení.V rámci projektu může existovat řada okrajových přínosů, které zajímajípouze jednoho z partnerů, což by nemělo ohrozit spolupráci, protože důležité jedosažení hlavních společných cílů.Jsou určité otázky, které se týkají rozdílu a podobností mezi partnerskýma poradenským vztahem. V partnerském vztahu každý do věci něco vkládá. Alejsou skupiny, které si přejí zúčastnit se pouze na poradenském základě, to znamená,že vyžadují zaplacení za to, co do věci vloží, a to je také nutné si vyjasnitpředem.63


Když máme od začátku ujasněné, jaké jsou cíle, pak se také snadněji vnímajía hodnotí výsledky. Je třeba sledovat a hodnotit už v průběhu procesu, zda sek cíli přibližujeme a zda je to to, co jsme chtěli a co jsme očekávali nebo jestlijsme se dostali jinam. Je nutné o tom s partnery hovořit. Nemá cenu, aby jedenz partnerů všechno přesně monitoroval, věděl co a jak a nedělil se o informaces ostatními. Propagace, zveřejňování dílčích výsledků a uznání pro jednotlivéúčastníky jsou důležité.John:Většinu své pracovní kariéry jsem strávil v partnerské spolupráci a přesto jsemobčas měl vážné pochyby, co se odehrává pod hlavičkou partnerství, protoželidská povaha už je taková, že málokdo je sto sdílet věci na základě rovnosti.Může se jednat i o vztah k Vaší vlastní organizaci. Ta má určité představy, sekterými se Vy nemusíte osobně ztotožňovat, a může vyznávat hodnoty, kterénemusí být přímo Vašimi hodnotami. Přesto je zřejmé, že partnerství je pozitivnívěc. Každopádně se o něm v současné době hodně mluví a pro současnoubritskou vládou je partnerství klíčovým slovem a do značné míry středobodemsoučasné vládní politiky.64


Kapitola 7.Ukazatele udržitelného rozvojeUkazatele nebo také indikátory udržitelného rozvoje jsou praktickým nástrojempro měření postupu práce na místní Agendě 21. Je to určitá množinainformací, která nám ukazuje, jestli se přibližujeme k udržitelnému rozvoji nebose od něj vzdalujeme. Slouží také k tomu, abychom zjistili, jestli aktivity, kterévyvíjíme, mají nějaký dopad na tu oblast, na kterou chceme působit.*)Vzhledem k tomu, že dosud známé ukazatele rozvoje, např. ekonomiky, jakoje hrubý domácí produkt, neposkytují spolehlivě tak komplexní údaj, jaký jepotřebný pro udržitelný rozvoj, musíme najít nějaké nové míry, které nám umožnízhodnotit vývoj ze všech aspektů. To samozřejmě není jednoduché, a proto seotázce ukazatelů věnuje dosti velká pozornost a je předmětem řady mezinárodníchsetkání a odborných diskusí.V průběhu uplatňování dokumentu Agenda 21 byla vyvinuta celá řada rozmanitýchukazatelů.Ve vztahu k veřejnosti ukazatele slouží k tomu, abychom jednoduchým způsobemlidi informovali o tom, že se něco mění. Ukazatele můžeme použít k hodnoceníefektivity akcí, které podnikáme. Mohou nám pomoci zaangažovat většípočet lidí, zvětšit účast společenství, protože když si zvolíme dostatečně jednoduchéukazatele, které mají pro lidi nějaký význam, přitáhne to jejich pozornost.Když lidé vidí, že dochází ke změnám, které si přejí, povzbudí je to a motivujek aktivitě.Co je to dobrý ukazatel a jak ho zvolit?Aby byl ukazatel efektivní, musí mít určitou významnost a pro lidi musíněco znamenat. Je řada aspektů udržitelného rozvoje, které jsou významnéa hodnotné, ale které jsou v současnosti těžko měřitelné. Musíme tedy hledatzpůsoby jejich měření, protože lidé potřebují vidět výsledky teď a my musímebýt schopni jim nějaké výsledky předložit.Ukazatele udržitelného rozvoje můžeme v podstatě rozdělit do dvou hlavníchskupin:*) Problematika ukazatelů udržitelného rozvoje je velmi široká a přesahuje možnosti tétopublikace. Jsou však již k dispozici materiály v českém jazyce, např. skripta profesoraB. Moldana „Indikátory trvale udržitelného rozvoje“ – viz seznam literatury na konci publikace.Tato kapitola se věnuje problematice ukazatelů spíše z pohledu zapojování veřejnosti nežliobecně.65


• objektivní – objektivně měřitelné údaje,• subjektivní – ty hodnoty, které vnímají místní lidé jako důležité pro kvalitujejich života.Jaké informace pro ukazatele udržitelnosti potřebujeme?• spolehlivé, které jsou navíc pravidelně k dispozici. Smysl nemá informace,kterou můžete získat jednou za osm deset let, nebo kterou jste získávaliprvní 3 roky a další léta ji už získat nemůžete. Pravidelnost při získáváníinformace nám umožňuje vidět trend vývoje. Informace by tedy měla býtspolehlivá a pravidelná, ale to může být někdy obtížné, když se jedná o subjektivníindikátor.• informace musí být rezonanční, tedy mít ohlas, zmocňovat se představivostilidí a povzbuzovat je k akci. Musí to být něco, co lidi poznají a čemu lehcerozumějí.Potřebujeme tedy dvě paralelní řady ukazatelů – jednu pro vědce, techniky,ekonomy apod., kteří potřebují měřit miliontiny nějaké škodliviny, chtějí znáttechnickou stránku věci, ekonomickou hodnotu apod. a druhou, srozumitelnoua přitažlivou pro běžnou veřejnost, ale postavenou na objektivním základě.Například v americkém Seatlu si komunita zvolila za ukazatel pro znečištění ovzdušípočet dní, kdy přes smog vidí z města hory. Pro lidi velmi jednoduché, provědce obtížně přijatelné, protože to může být ovlivněno různými vedlejšími vlivy.Když chceme použít ukazatel jako informaci pro lidi, musíme uvažovato tom, jak ji budeme prezentovat.Příklad: leták ukazující procento recyklovaného domácího odpadu. Je na němmalý graf, který ukazuje podrobnosti a čísla, dále velký odpadkový košs údajem o objemu nerecyklovaného odpadu a pod ním je malá zelená taštička,která ukazuje kolik odpadu bylo recyklováno, a usmívající se tvář, když se tolepší, nebo smutná, když se to horší. Je to velmi jednoduché a daleko více tolidi přitáhne, než striktně technicky zpracovaný graf.Během akcí pro veřejnost můžeme nasbírat náměty pro stanovení ukazatelů,například počet ryb ve vodních tocích, procento ulic vhodně vybavených prochodce a další. Může to být i počet pracovních míst u deseti největších zaměstnavatelů,což je také důležité, neboť pokud je v oblasti jenom jeden velký zaměstnavatel,který může zkrachovat, je to riziko pro komunitu, které se odrazív ostatních složkách života.Pokud to je možné, měly by být ukazatele porovnatelné také mezi jednotlivýmiobcemi a zeměpisnými oblastmi, abychom věděli, jestli ta určitá oblast máproblém nebo ne. Není to absolutně nezbytné, ale může to být užitečné.66


ZávěrTo, co činí místní Agendu 21 tak zajímavou, je celistvost přístupu k dlouhodobémurozvoji místního společenství směrem k udržitelnosti. Využívá všehopozitivního, co už bylo pro kvalitu místního života uděláno nebo co probíhá.Je to cesta k otevřenější místní správě, schopné naslouchat a povzbuzovat lidi,aby se zapojili jako partneři do procesu zlepšování životní úrovně a místníhoživotního prostředí.V publikaci jsme se pokusili shrnout praktické zkušenosti s uplatňovánímístní Agendy 21 se zaměřením na práci s veřejností. Je to jen zlomek problematikyudržitelného rozvoje a sám proces uplatňování místní Agendy 21 přinášístále nové zkušenosti. Rádi bychom se věnovali tomuto tématu i nadále a přinášeliVám další zkušenosti, náměty a kontakty.Pokud jste se nechali zlákat a udělali si cvičení, uvedená v této publikaci,doporučujeme naložit s jejich výsledky takto:– Poznámky uložte do obálky s nápisem „Otevřít v roce 2018“ a uložte tam,kde obálka může tak dlouhou dobu přečkat neporušená. Pročtení Vašich poznámekk udržitelnému rozvoji po 20 letech bude určitě zajímavé.– Výsledky své práce nám zašlete – budou cenným materiálem pro další práci.Rádi Vám poskytneme své služby a uvítáme Vaše názory na problematikui publikaci.Kontakt:PhDr. Alena Reitschmiedovátel. (02) 67 12 29 41, e-mail: reit@ceu.cz,Monika Gábrišovátel. (02) 67 12 27 74, e-mail: gabris@ceu.czFAX: (02) 71 73 77 21Adresa: Český ekologický ústav, odd. osvěty,Vršovická 65, 100 10 Praha 108. patro, čísla dveří: 815, 814, 810, 809Internet: http://www.ceu.cz67


Příloha č. 1Deklarace z Rio de Janeirao životním prostředí a rozvojiPreambuleKonference OSN o životním prostředí a rozvoji, která se sešla v Rio de Janeiru vednech 3. až 14. června 1992, potvrzujíc Deklaraci konference OSN o životním prostředípřijatou ve Stockholmu 16. června 1972, a ve snaze na tuto deklaraci navázat,s cílem vytvořit nové a spravedlivé partnerské vztahy v globálním měřítku, novouúroveň spolupráce mezi státy, klíčovými sférami společnosti a lidem,hledajíc cestu k mezinárodním dohodám, které by respektovaly zájmy všech lidía chránily nedělitelnost globálního spojení životního prostředí a rozvoje, uznávajícnedělitelnost a vzájemnou závislost všeho na Zemi, která je naším domovem, prohlašuje,že:Zásada1Lidské bytosti stojí v ohnisku zájmu o trvale udržitelný rozvoj. Mají právo na zdravýa produktivní život, který je v souladu s přírodou.Zásada 2V souladu s Chartou OSN a se zásadami mezinárodního práva mají státy plné právoužívat své vlastní zdroje ve shodě s vlastní politikou péče o životní prostředía rozvoj, a zároveň jsou zodpovědné za to, aby činnosti, které spadají pod jejichjurisdikci nebo kontrolu, nepoškozovaly životní prostředí jiných států nebo území, kterápod jejich státní jurisdikci nespadají.Zásada 3Právo na rozvoj musí být naplňováno tak, aby odpovídalo potřebám současnýcha budoucích generací, pokud jde o stav životního prostředí.Zásada 4V zájmu dosažení trvale udržitelného rozvoje musí ochrana životního prostředí tvořitnedílnou součást procesu rozvoje a nemůže být chápána odděleně.Zásada 5Všechny sáty a všechny národy musí spolupracovat na základním úkolu – odstraněníchudoby, což je neodmyslitelný předpoklad pro trvale udržitelný rozvoj; musí spolupracovattak, aby se zmenšovaly rozdíly v životní úrovni a aby se více vycházelo vstřícpotřebám většiny lidí na zeměkouli.Zásada 6Obzvláštní pozornost musí být věnována zvláštnímu postavení a potřebám rozvojovýchzemí, především těch nejméně rozvinutých a těch, jež jsou v oblasti životníhoprostředí nejzranitelnější. Mezinárodní akce na poli životního prostředí a rozvoje bytéž měly odpovídat zájmům a potřebám všech zemí.Zásada 7Státy musejí spolupracovat v duchu globálního partnerství tak, aby bylo možné uchovávat,chránit a obnovovat zdraví a integritu ekosystémů na zemi. Vzhledemk odlišné míře, jíž státy přispívají ke globálnímu zhoršování stavu životního prostředí,mají tyto státy společnou, ale diferencovanou zodpovědnost. Vyspělé země uznávají68


svou odpovědnost za snahu o trvale udržitelný rozvoj, berouce v úvahu důraz, kterýjejich společnosti kladou na otázky globální životního prostředí s ohledem na technologickéa finanční zdroje, které mají k dispozici.Zásada 8S cílem dosáhnout udržitelného rozvoje a lepší kvality života pro všechny lidi by státyměly omezit a vyloučit neudržitelné modely výroby a spotřeby a zavádět vhodná demografickáopatření.Zásada 9Státy by měly spolupracovat tak, aby byly posíleny jejich vlastní schopnosti dosáhnouttrvale udržitelného rozvoje; budou proto zvyšovat vzájemné porozumění formouvýměny vědeckých a technologických poznatků, klást důraz na rozvoj, přizpůsobování,rozšiřování a transfer technologií. Včetně technologií nových a inovovaných.Zásada 10Otázky životního prostředí se nejlépe řeší za účasti všech zainteresovanýchobčanů na všech úrovních. Na národní úrovni musí mít každý jednotlivec řádnýpřístup k informacím týkajícím se životního prostředí, které jsou v držení úřadů,včetně informací o nebezpečných látkách a činnostech probíhajících v jejichspolečenství; musí mít také možnost se podílet na rozhodovacím procesu. Státymusejí podporovat a napomáhat rozvoji vědomí a účasti veřejnosti tím, žebudou v širokém měřítku zpřístupňovat informace. Musí být umožněn efektivnípřístup k právním a administrativním aktům, včetně vyrovnání a odškodnění.Zásada 11Státy musejí vytvořit účinnou legislativu týkající se životního prostředí. Ekologické normy,cíle a priority řízení péče o životní prostředí by měly odrážet ty kontexty životníhoprostředí a rozvoje, ke kterým se vztahují. Normy používané v jedněch zemích nemusejíbýt vhodné pro jiné země, především pro země rozvojové, neboť jim mohou způsobitnečekané ekonomické a sociální výdaje.Zásada 12Státy by měly spolupracovat s cílem vytvořit opěrný a otevřený mezinárodní ekonomickýřád, který by vedl ve všech zemích k ekonomickému růstu a trvale udržitelnémurozvoji, a tím by umožnil lepší řešení problémů poškozování životního prostředí. Ekologickycílená opatření v obchodní politice by neměla být prostředkem svévolné neboneoprávněné diskriminace nebo skrytého omezování mezinárodního obchodu. Je třebase vyhýbat jednostranným akcím, jejichž cílem je vypořádat se s ekologickými dopady,které jsou mimo jurisdikci dovážející země. Environmentální opatření řešící globálníekologické problémy nebo problémy přesahující hranice států by měla být pokudmožno přijímána na základě mezinárodního konsenzu.Zásada 13Státy musejí vytvořit vlastní právní systém týkající se závazků a náhrad poskytovanýchobětem znečištění nebo jiných ekologických škod. Státy musejí také urychleněa rozhodnějším způsobem spolupracovat na dalším rozvíjení mezinárodního právatýkajících se závazků a náhrad za negativní účinky ekologických škod způsobenýchoblastem mimo jurisdikci těchto států aktivitami provozovanými v rámci jejich vlastníjurisdikce nebo kontroly.Zásada 14Státy by měly rozvíjet účinnou spolupráci s cílem znesnadnit nebo zabránit přemisťovánía přenosu aktivit a látek, které způsobují vážné ekologické škody, nebo jsoupokládány za škodlivé lidskému zdraví.69


Zásada 15Státy musí za účelem ochrany životního prostředí přijímat podle svých schopnostípreventivní přístupy. Tam, kde hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatekvědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránitpoškození životního prostředí.Zásada 16Státní úřady by měly usilovat o to, aby výdaje na životní prostředí braly v úvahu mezinárodnísouvislosti, aby byly využívány ekonomické nástroje a aby bylo dodržovánopravidlo, že náklady související se znečištěním by měl v zásadě nést znečišťovatel;přitom by měl být brán ohled na veřejný zájem a neměly by být narušovány mezinárodněobchodní vztahy a investiční aktivity.Zásada 17Hodnocení vlivu činností na životní prostředí (EIA) jako nástroj uplatňovaný na celostátníúrovni musí být aplikováno na ty navrhované aktivity, které by pravděpodobněmohly mít závažný negativní dopad na životní prostředí a které jsou předmětem rozhodováníodpovídajících státních orgánů.Zásada 18Státy musejí okamžitě uvědomit druhé státy o jakékoli přírodní katastrofě, která bypravděpodobně mohla vyvolat náhlé škodlivé účinky na životním prostředí těchto států.Mezinárodní společenství musí vynaložit veškeré úsilí, aby pomohlo zemím taktopostiženým.Zásada 19Státy musejí předem a včas uvědomit a řádně informovat druhé – potenciálně postižené– státy o aktivitách, které mohou mít závažné negativní ekologické účinky přesahujícíhranice státu, a musejí s těmito státy včas a v dobré víře věc konzultovat.Zásada 20Ženy sehrávají důležitou úlohu v péči o životní prostředí a v rozvoji. Jejich plné uplatněníje tedy zásadní podmínkou pro dosažení trvale udržitelného rozvoje.Zásada 21Tvůrčí schopnosti, ideály a odvaha mladých lidí v celém světě musí být mobilizoványs cílem vytvořit globální partnerství, jež by umožnilo dosažení udržitelného rozvoje azajištění lepší budoucnosti pro všechny lidí.Zásada 22Domorodé obyvatelstvo a jeho společenství a další místní společenství hrají díky svýmznalostem a tradičním zvyklostem důležitou roli v ochraně a rozvoji životního prostředí.Státy by měly uznávat a podporovat jejich identitu, kulturu a zájmy, a tak jim umožnitzapojení do úsilí o dosažení trvale udržitelného rozvoje.Zásada 23Životní prostředí a přírodní zdroje utlačovaných, ovládaných a okupovaných národůmusejí být chráněny.Zásada 24Válečné aktivity jsou pro udržitelný rozvoj nutně destruktivní. Proto musejí státyi v dobách ozbrojených konfliktů respektovat mezinárodní právo zajišťující ochranuživotního prostředí a v případě potřeby spolupracovat na jeho dalším rozvoji.Zásada 25Mír, rozvoj a ochrana životního prostředí jsou na sobě vzájemně závislé a neoddělitelné.70


Zásada 26Státy musejí řešit své spory týkající se životného prostředí mírovou cestou a vhodnýmiprostředky v souladu s Chartou OSN.Zásada 27Státy a národy musejí v dobré víře a v duchu partnerství spolupracovat na plněnízásad zakotvených v této Deklaraci a na dalším rozvíjení mezinárodního právav oblasti trvale udržitelného rozvoje.71


Příloha č. 2Kapitola 28 dokumentu AGENDA 21Iniciativy místních úřadů na podporu Agendy 21Programové oblastiVýchodiska opatření28.1. Velké množství problémů a řešení obsažených v Agendě 21 má své kořeny naúrovni místních aktivit; participace a spolupráce místních úřadů bude proto faktoremurčujícím úspěšnost realizace jejich cílů. Místní úřady vytvářejí, řídí a udržují ekonomickou,sociální a environmentální infrastrukturu, dohlížejí na plánování, formují místnípolitiku životního prostředí a předpisy a pomáhají při implementaci národní a subnárodníenvironmentální politiky. Protože jsou úrovní správy nejbližší lidem, sehrávajídůležitou roli ve výchově, mobilizaci i při reakci na podněty veřejnosti, a napomáhajítak dosažení udržitelného rozvoje.Cíle28.2. Pro tuto programovou oblast byly navrženy následující cíle:(a) do roku 1996 by měla většina místních úřadů ve všech zemích provést konzultaces obyvatelstvem a dosáhnout v rámci komunit konsenzu ohledně „místní Agendy21“;(b) do roku 1993 by mělo mezinárodní společenství iniciovat konzultační proces,zaměřený na zvýšení spolupráce mezi místními úřady;(c) do roku 1994 by měli představitelé sdružení měst a dalších místních úřadů zvýšitúroveň spolupráce a koordinace za účelem zlepšení výměny informací a zkušenostímezi jednotlivými místními úřady;(d) všechny místní úřady v jednotlivých zemích by měly být podněcovány k implementacia monitorování programů zaměřených na zabezpečování účasti žena mládeže v procesech rozhodování, plánování a implementace.Činnosti28.3. Všechny místní úřady by měly vstoupit do dialogu s občany, místními organizacemia soukromými podniky a přijmout „místní Agendu 21“. Na základě konzultacía vytváření konsenzu by se místní úřady poučily od občanů a od místních, občanských,komunitních, obchodních a průmyslových organizací a získaly informace nutnépro zformulování nejlepších strategií. Tento proces konzultací by zvýšil povědomídomácností o udržitelném rozvoji. Jednotlivé programy, politiky, zákony a předpisyúřadů zaměřené na dosažení cílů Agendy 21 by byly na základě přijatých místníchprogramů posouzeny a modifikovány. Jednotlivé strategie by také mohly být použitypři podpoře návrhů na místní, národní, regionální a mezinárodní financování.72


28.4. Je třeba posilovat partnerství mezi relevantními orgány a organizacemi, jakojsou UNDP, Centrum OSN pro lidská sídla (Habitat), UNEP, Světová banka, regionálníbanky, Mezinárodní unie místních úřadů, Světová asociace velkých metropolí, Summitvelkých měst světa, Organizace spojených měst a další partnerské organizace,s cílem zmobilizovat větší mezinárodní podporu ve prospěch programů místních úřadů.Důležitým cílem by bylo podporovat, rozšiřovat a zvyšovat úroveň stávajícíchorganizací pracujících v oblasti vytváření potenciálu místních orgánů a péče o místníživotní prostředí. Z tohoto důvodu:(a) se vyzývají Habitat a další relevantní orgány a organizace OSN, aby posílily službyspočívající ve sběru informací o strategických záměrech místních úřadů, předevšímo těch, které vyžadují mezinárodní podporu;(b) by mohly být prostřednictvím periodických konzultací, probíhajících za účastimezinárodních partnerů i rozvojových zemí, přezkoumány jednotlivé strategiea zvážena nejlepší forma mobilizace mezinárodní podpory. Takovéto odvětvovékonzultace by doplňovaly současně probíhající konzultace, zaměřené na jednotlivézemě, jako jsou například konzultace, které se konají v konzultačních skupináchnebo formou kulatých stolů.28.5. Zástupci asociace místních úřadů orgánů jsou vyzýváni k zavedení procesůzaměřených na zlepšení výměny informací, zkušeností a na vzájemnou technickouspolupráci mezi jednotlivými místními úřady.Prostředky implementace(a) Financování a vyhodnocení nákladů28.6. Doporučuje se, aby všechny strany znovu posoudily nároky na financovánív této programové oblasti. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové ročnínáklady pro období 1993–2000 na posílení služeb mezinárodního sekretariátu zaměřenýchna implementaci činností v rámci této kapitoly na přibližně 1 milion USD hrazenýmezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativnía řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami.(b) Rozvoj lidských zdrojů a vytváření potenciálu28.7. Tato programová oblast by měla ulehčit vytváření potenciálu a školicí aktivity,které již jsou obsaženy v jiných kapitolách Agendy 21.73


Příloha číslo 3Výsledky a hodnocení19. zvláštního zasedání Valného shromáždění OSNRNDr. Jan Kára, CSc.Ve dnech 23.–27. června 1997 se v New Yorku uskutečnilo 19. zvláštní zasedáníValného shromáždění OSN (UNGASS), věnované otázkám realizace Agendy 21a dalších aktivit, odvíjejících se od Konference OSN o životním prostředí a rozvoji(UNCED, Rio de Janeiro, červen 1992). Proto bývá také UNGASS označován jako„Summit Země II“ či „Rio + 5“. Zasedání bylo nepochybně významným mezníkemv celosvětovém úsilí o prosazení principů udržitelného rozvoje, což doložila také účastnejvyšších představitelů několika desítek zemí světa. Hodnocení UNGASS však neníjednoznačné. Přes značnou pozornost, která se tomuto zasedání dostala, se výsledkyUNGASS v porovnání s očekávanými jeví jako poměrně skromné a jsou častopřijímány s rozpaky. Základní cíle – jen zdánlivě „samozřejmé“ – však splněny byly:zasedání jasně potvrdilo zájem globálního společenství o přechod na cestu udržitelnéhorozvoje a aktualizovalo strategie, které k takovému rozvoji směřují. Vytýčilo rovněžobecné priority dalšího směřování k udržitelnému rozvoji a zároveň pojmenovalohlavní překážky (na prvním místě nedostatek finančních zdrojů), které realizaci závěrůUNCED brzdí.V rámci přípravy a v průběhu UNGASS byly projednány dva základní dokumenty:„Politická deklarace“ a „Závěrečný dokument“, který specifikuje hlavní oblasti zájmusvětového společenství při prosazování udržitelného rozvoje v budoucnu. Po složitýchjednáních, při nichž byla mimo jiné navrhovaná politická deklarace zredukovánana „Prohlášení o odvolání“ (Statement on Committment), byl nakonec v ranních hodinách28. června 1997 přijat souhrnný dokument pod názvem „Program další realizaceAgendy 21“. Tento dokument se pokouší zahrnout všechny oblasti, které jsouz hlediska udržitelného rozvoje významné, specifický důraz však klade na několikklíčových témat, jako je ochrana atmosféry a změna klimatu, ochrana vodních zdrojů,energetika, doprava, vztah obchodu a ochrany životního prostředí, změna způsobuspotřeby a výroby (ekoefektivnost), transfer čistých technologií a také vzdělávánía výchova pro udržitelný rozvoj.Obecně lze charakter negociací při přípravě a průběhu UNGASS shrnout takto:(a) Dominantním rysem byl podle očekávání rozpor „Sever – Jih“. V tomto diplomatickémsouboji, charakteristickém v první řadě pro „newyorskou diplomacii“a vyznačujícím se často převahou formálních a „rituálních“ prvků nad prvky obsahovými,převládala spíše snaha o uhájení „již obsazených pozic“ nad snahouo posun ve směru udržitelného rozvoje. Tomu odpovídala významná inklinaceuchylovat se při projednávání prakticky všech dílčích pasáží textu již dříve přijatýma tedy „bezpečným“ formulacím (z nedávných globálních konferencí, ze zasedáníValného shromáždění apod.) a tyto více méně recyklovat.(b) V rámci zemí „Severu“ (vyspělé země) se o konstruktivní roli snažila především74


EU (určitě také díky nizozemskému předsednictví), některé konkrétnější návrhyEU ovšem až poněkud „donkichotsky“ vybočovaly z celkově obecné linie jednání;zmínka o desetinásobném zvýšení efektivnosti, závazek k výraznému sníženíemisí skleníkových plynů apod. EU byla připravena za určitých podmínek přislíbiti zvýšení rozvojové pomoci, toto předsevzetí však víceméně ztroskotalona málo flexibilním přístupu rozvojových zemí a na váhavém postoji ostatníchdonorských zemí. Postoje USA naopak naznačovaly značnou nechuť k jakýmkolinovým mezinárodním závazkům (a do jisté míry také nechuť k potvrzení závazkůjiž přijatých), velkým tématem USA je důraz na odpovědnost jednotlivých vláda na aktivity na národní úrovni. Více než dříve v tomto USA nacházely podporumezi dalšími vyspělými zeměmi – především u Kanady, Austrálie a Nového Zélandu.(c) V postojích G-77 (rozvojové země a Čína, předsednictví Tanzánie) byla jasněpatrná frustrace z nenaplnění finančních a dalších příslibů z Rio de Janeira.G-77 opakovaně dávala najevo, že koncept udržitelného rozvoje bez odpovídajícípomoci od vyspělých zemí je pro většinu rozvojových zemí velmi málo atraktivní.Menší očekávání rozvojových zemí ohledně výsledků UNGASS (rozumí se předevšímnových konkrétních finančních závazků donorských zemí) se koneckoncůprojevila i v relativně nižší úrovni zastoupení těchto zemí. Již příliš nepřekvapilajednota názorů této jinak zcela heterogenní skupiny zhruba 140 rozvojovýchzemí: až na výjimky (např. v otázce změny klimatu, kde se výrazně odlišuje postojskupiny tzv. „malých ostrovních států“) tato skupina hovořila jedněmi ústy – častose značnou destruktivní silou (jako v případě politické deklarace).(d) Aktivita zemí regionu střední a východní Evropy byla tradičně nízká. Většina zemítohoto regionu se kromě „povinného“ vystoupení na plénu nijak neprojevovala.Země regionu, které se snažily nějak zasáhnout do jednání, lze rozdělit do dvouskupin: země se stanovisky blízkými či podporujícími EU (především Maďarsko,ČR a Polsko) a země dožadující se zmínek o „countries with economies in transition“(Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko) a potažmo pomoci mezinárodníhospolečenství. Země regionu nevystupují společně a jejich případné individuálnía víceméně izolované návrhy měly jen malou naději na prosazení.(e) Stále významnější roli v diskusích o udržitelném rozvoji hrají nevládní instituce,nejen environmentální organizace, ale i obce, podnikatelé, odbory, různá hnutía zájmové svazy atd. Zasedání UNGASS bylo bezprecedentní v tom, že zmíněnéinstituce se plnoprávně účastnily jednání na půdě OSN – jakkoli jejich „vyjednávacípozice“ nebyly silné.Jestliže byly celkově negociace vedeny ve velmi opatrném duchu, svědčí to jednako skutečnosti, že pokrok od Rio de Janeira při realizaci Agendy 21 evidentně zůstáváza očekáváním prakticky všech zemí (ať již byla tato očekávání jakákoli), jednako tom, že sám koncept udržitelného rozvoje – ač všeobecně přijímán – nemá ještězcela pevné kontury a stále spíše „dorůstá do svého rámce“, který výrazně překračujeoblast ochrany životního prostředí a zasahuje prakticky všechny produktivní sektoryi další oblasti. Je také zřejmé, že tato skutečnost nebyla zdaleka ve všech zemíchdoceněna a mezinárodní jednání na téma udržitelného rozvoje jsou zpravidla nadálesvěřována výlučně resortům odpovědným za životní prostředí, i když ve skutečnostiv řadě ohledů překračuje jejich kompetence. Jasně je to patrné i z témat, která jsouzahrnuta do textu pro UNGASS (energie, doprava, mezinárodní obchod, finanční toky,zdraví, lidská sídla atd.). A právě tato témata byla často nejvíce kontroverzní, i kdyžproblémy se vyskytly prakticky v každém z více než stovky jednotlivých odstav-75


ců dokumentu. V hodnotící části B se například jako téměř neřešitelné ukázalo shodnoutse na charakteristice procesu globalizace a jejích dopadů a podobně tomu byloi v případě hodnocení zahraničních investic, role soukromého kapitálu apod. Ještěkontroverznější ovšem bylo projednávání části C a D.Jedním z hlavních dojmů z UNGASS je, že cesta k udržitelnému rozvoji je ještědaleko složitější, než se původně předpokládalo. Entuziasmus, který doprovázelUNCED, již do značné míry vyprchal a stále zřetelněji se ukazuje, že prakticky žádnázemě není zcela připravena a schopna skloubit zájmy ekonomickéhoa sociálního rozvoje se zájmy ochrany životního prostředí či přírodních zdrojů (nemluvěo globálním rozměru udržitelného rozvoje). Na druhé straně je ovšem mimo veškeroupochybnost, že myšlenka udržitelného rozvoje získává stále širší podporu a stáváse východiskem pro mnohá zcela konkrétní opatření na národní i mezinárodní úrovni.Intenzivně se do prosazování principů udržitelného rozvoje zapojují města i obce,podnikatelé a další zájmové skupiny. Většina zemí světa ustavila národní komise proudržitelný rozvoj na vysoké úrovni.Jak již bylo naznačeno, rozhodující iniciativu v rámci UNGASS měla Evropskáunie, která přišla s návrhem řady konkrétních opatření a aktivit (omezení emisí skleníkovýchplynů, programy úspor a udržitelného využívání energetických zdrojů, ekoefektivnost,program světové ochrany sladkovodních zdrojů, příprava globální úmluvyo lesích apod.). Iniciativy EU měly vesměs podporu asociovaných zemí, naráželyvšak často na váhavý postoj USA a některých dalších vyspělých zemí (Austrálie,Kanada) a také na převládající „negativistický“ postoj zemí rozvojových, souvisejícíse stále klesajícím objemem zahraniční rozvojové pomoci (v průměru nižší úroveňzastoupení RZ na UNGASS). Kompromisní texty, které vzešly z jednání UNGASS,tak zůstaly daleko za očekáváním EU, a především představitelé EU proto vyjadřovalis výsledky UNGASS nespokojenost. Diplomaticky to vyjádřil nizozemský ministrpro rozvojovou práci Jan Pronk slovy: „...zasedání nebylo propadem, ale také to nebylvelký úspěch.“ Určité roztrpčení dávali najevo i jiní. Tak stávající předseda Valnéhoshromáždění OSN, malajsijský diplomat Razali Ismail, hovořil v souvislostis UNGASS (a zejména v reakci na to, že nebylo přijato politické prohlášení) o „vystřízlivění“a „zklamání“.Kdo očekával, že „Summit Země II“ přinese něco převratného, ten musel býtzklamán. Kdo neočekával více, než že bude potvrzen kurz, vytýčený mezinárodnímspolečenstvím před pěti lety v Rio de Janeiru, mohl být vcelku spokojen. Jak tedyměřit úspěšnost či neúspěšnost UNGASS a jak celkově hodnotit toto zasedání? Předevšímje nutno rozloučit se s představou, že otázky ochrany životního prostředía udržitelného rozvoje mohou dále stupňovat svoji politickou a mediální přitažlivost.Sotva je možno v tomto směru překonat UNCED. Mechanismy současného světajsou již prostě takové: koncept udržitelného rozvoje – ať je sebeušlechtilejší – musísoupeřit o místo na výsluní pozornosti v ostré konkurenci s dalšími problémy,s nimiž se lidstvo potýká: s válečnými konflikty, hladomory, nemocemi, terorismem,šířením drog, přírodními katastrofami atd., nemluvě o problémech ekonomických.V tomto směru je ovšem možno s uspokojením alespoň konstatovat, že otázky udržitelnéhorozvoje jsou již zcela legitimním a standardním prvkem celé řady „velkých“jednání. Různými aspekty udržitelného rozvoje se pravidelně zabývají summity G-7(G-8), vrcholná jednání EU, OECD apod. Skutečnost, že na UNGASS promluvilo zhrubapadesát nejvyšších představitelů různých zemí světa je prostě vyjádřením seriózníhopřístupu politických elit většiny zemí k této otázce. „Udržitelný rozvoj“ proto každopádnězůstává velkým tématem mezinárodní spolupráce pro 21. století. Není to všakkoncept pro nedočkavé...76


Program další realizace Agendy 21Stručná charakteristika dokumentu, přijatého na 19. zvláštním zasedání Valného shromážděníOSN (New York, 21.–25. 6. 1997)StrukturaA – „Prohlášení o odhodlání“ (Statement of Committment)B – „Hodnocení pokroku od UNCED“C – „Implementace v oblastech vyžadujících naléhavé jednání“D – „Mezinárodní institucionální uspořádání“(A) Prohlášení o odvolání„Prohlášení o odvolání“ (Statement of Committment) je vlastně preambulí přijatéhodokumentu. Text prohlášení je velmi stručný – obsahuje pouze šest odstavců a jekoncipován jen jako obecné vyjádření politické vůle vlád prosazovat principy udržitelnéhorozvoje a spolupracovat v tomto směru. Potvrzuje význam Agendy 21 jako„základního akčního programu pro dosažení udržitelného rozvoje“ a platnost všechprincipů, obsažených v Deklaraci z Rio de Janeira o životním prostředí rozvoji,zároveň však vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že „celkové trendyk udržitelnému rozvoji jsou méně příznivé než v roce 1992“. V závěru prohlášeníje stanoven termín dalšího komplexního vyhodnocení realizace Agendy 21 na rok2002.„Prohlášení“ je výsledkem složitého jednání a maximálně redukovanou formou původněpřipravené „politické deklarace“, která měla obsahovat řadu konkrétnějšíchzávazků.Skutečnost, že se deklaraci nepodařilo dohodnout, odráží do jisté míry „nekonstruktivní“atmosféru UNGASS i trvající politickou kontroverznost problematikyudržitelného rozvoje.(B) Hodnocení pokroku od UNCED (odstavce 7–21)V hodnocení části se nesmírně obtížně dospívalo ke shodě při hledání charakteristikprocesu globalizace a jejích dopadů a podobně tomu bylo i v případě hodnocenízahraničních investic, role soukromého kapitálu apod. Přesto jde o méně kontroverzníčást textu, jejíž negociace byla víceméně uzavřena již v průběhu 5. zasedání KomiseOSN pro udržitelný rozvoj (New York, duben 1997), kde byly dokumenty pro UN-GASS připravovány. V textu (odstavec 7) byl nakonec zohledněn i návrh Běloruska,týkající se problémů „tranzitních ekonomik“, jejichž „plná integrace do světové ekonomikyje základním předpokladem jejich směřování k udržitelnému rozvoji“.Hodnocení období od UNCED je v podstatě shrnuto v odstavci 9 s odvoláním nazprávu UNEP „Global Environmental Outlook“: přes určitý „pokrok v institucionálníoblasti, přes nové mezinárodní dohody, zapojení veřejnosti i aktivity soukro-mé sektorua přes to, že některé země snížily úroveň znečištění..., celkové trendy jsou nadálenepříznivé.“ Narůstají emise řady toxických látek, zvyšují se celkové objemy skleníkovýchplynů a odpadů, pokračují neudržitelné způsoby výroby a spotřeby atd.Hodnocení naplňování principů Deklarace z RIA a dílčí oblasti Agendy 21 jepředmětem následujících odstavců. V případě finančních zdrojů (odstavec 18) ses politováním konstatuje „drastický pokles“ průměrné úrovně rozvojové pomociz 0,34 % HDP v roce 1992 na 0,27 % HDP v roce 1995.77


(C) Implementace v oblastech vyžadujících naléhavé jednání(odstavce 22–115)Tato část závěrečného dokumentu charakterizuje situaci ve vybraných problémovýchokruzích, které jsou sice odvozeny od Agendy 21, které se však záměrně odchylujíod její struktury. Celá část je rozdělena do tří bloků: první z nich zahrnuje témata,která jasně překračují rámec sektorových („integrace ekonomických, sociálnícha environmentálních cílů“, což odpovídá vžitějšímu označení „mezisektorová témata“),druhý blok je věnovaný „sektorovým“ (či složkovým) problémům, a konečně třetíblok je věnován „prostředkům realizace“ (means of implementation).Preambulí k této části závěrečného dokumentu je odstavec 22, který hledá rovnováhumezi důrazem „Severu“ (a zejména USA) na odpovědnost vlád za realizaciAgendy 21, a důrazem „Jihu“ na odpovědnost mezinárodního společenství (tj. v podstatědonorských zemí) v duchu principu „společné, ale diferencované odpovědnosti“.Odstavec rovněž hovoří o „velkém novém úsilí“, které je zapotřebí zejména v „mezisektorových“oblastech.1. Integrace ekonomických, sociálních a environmentálních cílůOdstavec 23 nejprve vymezuje kontext udržitelného rozvoje jako integraci ekonomických,sociálních a environmentálních cílů a obsahuje i do poslední chvíle kontroverznípasáž o „zásadním významu trvalého ekonomického růstu pro ekonomickýa sociální rozvoj... zejména v rozvojových zemích“. Tato pasáž je „vyvážena“ spojenímrůstu s prosazováním demokracie, spravedlnosti, rovnosti, lidských práv a poukazemna potřebu zajistit, že prospěch z růstu musí být široce sdílen. Následujícíodstavec pak obsahuje mimo jiné pasáž o odpovědnosti „ekonomických sektorů“ zadopady jejich aktivit na životní prostředí a předpokládá, že všechny země do roku2002 zpracují národní strategie udržitelného rozvoje. Ve finálním textu se nakonecneobjevila negociovaná pasáž o nutnosti dodržování úmluv ILO, za níž lze tušit tlakna prosazování vyšších pracovních standardů v rozvojových zemích.Příznivý mezinárodní ekonomický rámec (25–26)V těchto dvou odstavcích je zdůrazněna nutnost vytvářet – v reakci na procesglobalizace – takové mezinárodní ekonomické prostředí, které by napomáhalo překonávatprohlubující se rozdíly v úrovni rozvoje mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi.Je to jeden z klíčových předpokladů přechodu na dráhu udržitelného rozvoje.Odstraňování chudoby (27)Odstraňování chudoby je chápáno jako další základní předpoklad a vlastní „rozvojová“komponenta udržitelného rozvoje. Aktivity v tomto směru vycházejí předevšímz Akčního programu, přijatého na Světovém summitu pro sociální rozvoj v Kodaniv roce 1995, a v intencích tohoto programu je koncipován i odstavec 21 (včetněodkazu na „iniciativu 20/20“). Další odkazy jsou například na 4. světové konferencio ženách (Peking, 1995).Změna vzorců spotřeby a výroby (28)Rozsáhlý odstavec 28 zachycuje téma, které se stává stále více centrem pozornostivšech úvah o udržitelném rozvoji. Má zřetelně globální rozměr: na jedné straněse v rámci tohoto tématu připouští, že je nutné změnit „neudržitelné“ způsoby výrobya spotřeby především ve vyspělých zemích, na druhé straně je zde například vyvíjen78


tlak na rozvojové země ve prospěch přísnějších environmentálních standardů a internalizaceenvironmentálních nákladů. Mezi podněty, zachycené v této části dokumentu,patří zavedení indikátorů ke sledování trendů ve vývoji vzorců spotřeby a výroby,podpora programů energetické a materiálové efektivnosti v národním i mezinárodnímměřítku a řada dalších opatření. Zdůrazněna je rovněž potřeba studia možností čtyřadesetinásobného zvýšení produktivity zdrojů ve střednědobém časovém výhledu –myšlenka, kterou přes značný odpor prosadila EU.Obchod a životní prostředí (29)Páteří tohoto odstavce je – častým opakováním již poněkud devalvovaný – důrazna hledání souladu a vzájemnou podporu mezi opatřeními mezinárodní obchodnía environmentální politiky a odpovídající apel na Světovou obchodní organizaci (WTO).Text takto zůstává v intencích již dříve dohodnutých principů. Prakticky jediným novýmprvkem je pasáž o investicích, v níž se mimo jiné uvádí, že „budoucí dohodyo investicích by měly vzít v úvahu cíle udržitelného rozvoje...“. Tato pasáž je obecnějšípodobou textu, který původně navrhovala EU a který se přímo vztahoval k mnohostrannédohodě o investicích, která je v současnosti sjednávána na půdě OECD.V odstavci se nakonec neobjevila navrhovaná formulace, požadující, aby pravidlaWTO respektovala pravidla mezinárodní politiky životního prostředí.Růst populace (30)Stručný odstavec o populaci víceméně jen konstatuje význam omezení růstupopulace pro udržitelný rozvoj a odvolává se na závěry Mezinárodní konferenceo populaci a rozvoji (Káhira, 1994).Vztah životního prostředí a zdraví (31)Odstavec postuluje zdraví jako jeden z klíčových předpokladů udržitelného rozvojea poukazuje na nutnost integrace zdravotní problematiky do plánů udržitelnéhorozvoje na všech úrovních. Při realizaci zmíněných opatření v mezinárodním měřítkuse počítá především s WHO.Udržitelná lidská sídla (32)Podobně jako v předchozích dvou případech je otázce udržitelného rozvoje lidskýchsídel – přes zdůraznění významu této problematiky pro celkovou strategii udržitelnéhorozvoje – věnována menší pozornost s ohledem na to, že v této oblastiexistuje autonomní mechanismus mezinárodní spolupráce a politiku v této oblastiurčila Konference OSN o lidských sídlech (Habitat II, Istanbul, červen 1996). Výraznázmínka je v tomto odstavci věnována lokálním Agendám 21, plánům udržitelnéhorozvoje obcí, pro něž je hledána podpora z národní i mezinárodní úrovně.2. Sektorové problémy a vybraná témataPo obecném výčtu hlavních sektorových problémů a témat (odstavec 33) jsoudále přiblíženy prioritní oblasti zájmu.Sladkovodní zdroje (34)Problematika sladkovodních zdrojů patří mezi nejvýraznější priority současnýchdebat o udržitelném rozvoji. Přijatý dokument v oblasti 33 uvádí řadu opatření ke79


zlepšení bilance sladkovodních zdrojů, resp. zlepšení přístupu k těmto zdrojům, hospodařenís nimi (integrovaný management). Dále specifikuje hlavní oblasti mezinárodníspolupráce v tomto směru (transfer technologií, financování programů apod.).V dohodnutém textu tohoto odstavce se poněkud ztrácí původně ucelená iniciativaEU, prezentovaná pod názvem „Voda pro udržitelný rozvoj“, a hovoří se pouzeo „dialogu“ na téma „strategický přístup k realizaci všech aspektů udržitelného využívánísladkovodních zdrojů“, který by měl být zahájen na 6. zasedání CSD v roce1998.Oceány a moře (35)Prostředí moří a oceánů a využívání jejich zdrojů je významným prvkem globálnístrategie udržitelného rozvoje (velmi citlivá je např. otázka rybolovu). Přijatý text sepohybuje v podstatě v intencích existující Úmluvy OSN o mořském právu.Lesy (36–41)Pasáž o lesích patřila mezi nejkontroverznější a nejostřeji sledované otázkyUNGASS. Východiskem této pasáže je zpráva Mezivládního panelu o lesích (IPF).Mezi navrhovaná opatření patří například zpracování národních lesnických programůči prohloubení mezinárodní spolupráce. Hlavním problémem byla otázka přípravy globálníúmluvy o lesích: zahájení jednání o úmluvě prosazovala EU (podporovaná asociovanýmizeměmi), nejvíce se bránily USA. Výsledný kompromisní text počítá s pokračovánímdialogu započatého v rámci IPF na půdě nově ustanoveného Mezivládníhofóra o lesích. Zpráva tohoto orgánu pro CSD bude připravena v roce 1999 a na jejímzákladě se rozhodne o případných dalších krocích směrem k úmluvě. Proces přípravyúmluvy o lesích tak byl ke značné nelibosti EU přinejmenším přibržděn. Zajímavýmaspektem byl rozhodný odpor mnoha nevládních organizací proti myšlence úmluvy.Energie (42–46)Energie nemá v rámci Agendy 21 „svoji“ kapitolu; význam tohoto sektoru pro udržitelnýrozvoj je však považován za kardinální. Spolu s uznáním nutnosti zvýšení spotřebyenergie v rozvojových zemích se v této pasáži volá po úsporách energie a zvýšeníenergetické efektivnosti, po využívání obnovitelných zdrojů energie apod.K prosazení těchto záměrů měla směřovat „Společná strategie pro udržitelnou energetiku“(sustainable energy future) v rámci aktivit CSD. Šlo opět o iniciativu EU, kterábyla oslabována jak ze strany G-77, tak ze strany USA: s odkazem na potřebu dlouhodobějšípřípravy se nakonec iniciativu EU podařilo přesunout na 9. zasedání CSDv roce 2001. Slibným náznakem (přes značné oslabení v průběhu dohadování) jepasáž, vyzývající k postupnému promítnutí environmentálních nákladů do cen energiea o nutnosti odbourání dotací energie.Doprava (47)Rovněž toto prominentní téma nemá samostatnou kapitolu v Agendě 21.Z navrhovaných opatření byl silně oponován (opět ze strany USA, ale i Kanady, Austrálie,Ruska či Japonska) návrh EU na mezinárodní zavedení daně na letecké palivoči myšlenka sjednání mezinárodní úmluvy, která by zajistila ukončení výroby a používáníolovnatého benzinu. Ve výsledném textu se tyto návrhy pak objevily již ve značněoslabené a prakticky „neškodné“ podobě.80


Ovzduší (48–56)Problematika ovzduší je v dokumentu zachycena ve dvou aspektech: změna klimatua ozonové vrstvě Země. Ostře byla sledována především změna klimatu, kteráse do značné míry stala hlavním tématem UNGASS. EU v duchu své nedávné dohodypřišla na UNGASS s návrhem, aby byl v textu obsažen závazek 15% omezeníemisí skleníkových plynů do roku 2010 ve srovnání s rokem 1990 (pro vyspělé země).Alternativní text skupiny malých ostrovních států požadoval dokonce ještě radikálnějšícíle, USA a některé další země naopak ostře odmítly předjímání závazků, které majíbýt přijaty později, a prosazovaly pouze obecnou formulaci. Po složitých jednáníchbyla nakonec v podstatě odmítnuta snaha deklarovat na UNGASS závazky, o kterýchbude jednat třetí konference stran Rámcové úmluvy o změně klimatu, která se v závěruroku 1997 sejde v japonském Kjóto.Chemikálie, odpady a radioaktivní odpady (57–61)Těmto tématům byla věnována velká pozornost a jejich postavení v rámci celéhozávěrečného dokumentu bylo v průběhu negociací posíleno: každému z nich je věnovánanyní samostatná pasáž. Oblast toxických chemikálií a odpadů je řešena v podstatěpomocí odkazů na příslušné mezinárodní mechanismy a úmluvy (Mezivládnífórum chemické bezpečnosti, Basilejská úmluva apod.), v oblasti radioaktivních odpadůbyla velmi složitě hledána formulace, která by vyjádřila obavy některých států(například Korea) z přesunů a ukládání radioaktivního odpadu v blízkosti jejich hranic.Přijatý text hovoří mimo jiné o „všemožném úsilí mezinárodního společenství zakázatvývoz radioaktivních odpadů do zemí, které nemají odpovídající zařízení na jeho zpracováníči uskladnění“.Půda a udržitelné zemědělství (62–63)Pasáž poukazuje na široké implikace zemědělské výroby a způsobů zacházenís půdou pro udržitelný rozvoj. Vlády jsou zde mimo jiné vyzývány k formulování politikudržitelného zemědělství a komplexních politik rozvoje venkova. V oblasti zabezpečenía bezpečnosti potravin se text odvolává na výsledky Světového potravinovéhosummitu (Řím, 1996). Navrhovaná pasáž, vyzývající WTO k pokračování v úsilí liberalizovatobchod se zemědělskými výrobky a v boji proti dotacím zemědělské produkce,se ve výsledném textu neobjevila.Dezertifikace a sucho (64–65)Stručný text těchto dvou odstavců především zdůrazňuje význam Úmluvy OSN o bojiproti dezertifikaci, která vstoupila v platnost v říjnu 1996 a jejíž první konference smluvníchstran se uskuteční v Římě v září 1997. Dále jsou specifikovány hlavní předpokladya mechanismy realizace úmluvy (na prvním místě dostatečné finanční zdroje).Biodiverzita (66)Pasáž o biodiverzitě zůstává v intencích jednání, která probíhají v rámci Úmluvyo biodiverzitě; vyzývá mimo jiné i k urychlenému dokončení protokolu o biologickébezpečnosti.Udržitelný cestovní ruch (67–70)Pasáž vyzdvihuje význam turistického průmyslu (který je „jedním z největšícha nejrychleji rostoucích průmyslových oborů současného světa“) pro udržitelný roz-81


voj a volá, mimo jiné, po přijetí mezinárodního pracovního programu pro udržitelnýturismus (SCD ve spolupráce se Světovou turistickou organizací a dalšími agenciemi).Malé ostrovní rozvojové státy (71–72)Specifické problematice malých ostrovních rozvojových států jsou věnovány dva odstavce.V jejich rámci jde především o snahu posílit závazky ve vztahu k realizaciAkčního plánu, přijatého na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji malých ostrovníchrozvojových států (Barbados, 1995).Přírodní katastrofy (73–75)Dohodnutý text o přírodních katastrofách navazuje na Světovou konferenci o omezovánípřírodních katastrof (Jokohama, 1994). Zahrnuje i Běloruskem navrženou (a pokorekcích přijatou) pasáž o „technologických a dalších katastrofách s negativním dopademna životní prostředí“.3. Prostředky realizaceFinanční zdroje a mechanismy (76–87)Jde o oblast, k níž se nejvíce upírá pozornost a která je jednoznačně kritickým místemcelkového úsilí o prosazení principů udržitelného rozvoje. Text, který po složitých negociacíchdoznal proti původnímu návrhu výrazných zněm, vyzývá především k naplněnífinančních závazků z Rio de Janeira a k poskytnutí „nových a dodatečných finančníchzdrojů“. Zdůrazňuje význam oficiální rozvojové pomoci zejména pro nejméněrozvinuté země (v kontrastu ke stále častějším poukazům na roli soukromých zdrojů),mezinárodních finančních institucí a GEF (Global Environmental Facility) při prosazováníprincipů udržitelného rozvoje. Specificky je vyzdvižen problém odbourávání dluhů,které jsou překážkou rozvojových zemí na cestě k udržitelnému rozvoji. Pozornostse však dostává i otázce odbourávání dotací a dalším formám mobilizace„domácích“ zdrojů pro udržitelný rozvoj, včetně „rozšířeného využívání ekonomickýchnástrojů“ a mezinárodní výměně zkušeností v této oblasti. Jen opatrně – a aniž bybyly konkrétně pojmenovány – jsou zmíněny „inovativní finanční mechanismy“, cožodráží dosavadní neujasněnost této problematiky (například mezinárodně obchodovatelnýchemisních povolení).Transfer ekologicky vhodných technologií (88–97)10 odstavců přijatého dokumentu, které jsou věnovány důležité otázce transferu technologií,neznamená žádný výrazný posun. Pokrok v této oblasti je přes řadu iniciativa aktivit mezinárodních organizací velmi nevýrazný – již proto, že role vlád je zdelimitována soukromým vlastnictvím většiny technologií. Důraz je proto mimo jiné kladenna výsledky veřejně financovaného výzkumu a na vytváření podmínek pro soukroméinvestice s technologickými prvky. V souvislosti s transferem technologií jevyzdvižena role některých mezinárodních organizací či agencií OSN (např. UNIDO,UNCTAD, UNEP, regionální ekonomické komise).Budování kapacit (98–100)V pasáži o budování kapacit je zdůrazněna role UNDP a zejména jeho programu„Capacity 21“, který je orientován na pomoc rozvojovým zemím při rozvíjení národ-82


ních strategií udržitelného rozvoje. Zmíněn je i význam spolupráce „Jih – Jih“, tatospolupráce by měla být podpořena mimo jiné i „triangulárními“ mechanismy.Věda (101–104)Čtyři stručné odstavce věnované vědě nepřinášejí nové podněty a zůstávají v intencíchdalších obdobách textů: spíše stvrzují než rozšiřují uznávanou roli vědy(a vědecké spolupráce) při prosazování udržitelného rozvoje. Zvláštní zmínka je věnovánapotřebám „přechodových ekonomik“.Vzdělávání a vědomí (105–106)Oblast vzdělávání a „posilování vědomí“ byla dosud v kontextu následných aktivitUNCED poněkud podceňována. Pasáž obsahuje řadu doporučení jak tento trendzměnit: hovoří se zde o „reorientaci vzdělávání“ ve prospěch udržitelného rozvoje,o přípravě „vzdělávacích plánů v oblasti udržitelného rozvoje“, o zahrnutí širokéhospektra účastníků tohoto procesu a o odpovídající podpoře univerzit a akademickýchinstitucí.Mezinárodní právní nástroje a Deklarace z Ria (107–110)Text těchto odstavců obecně směřuje především k prosazování větší koordinace přirozvíjení a realizaci jednotlivých úmluv. Otázka environmentálních úmluv je spojovánas přístupem k informacím, participaci veřejnosti a „environmentální demokracií“.Nehovoří však o žádné nové úmluvě v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje.Realizace principů, obsažených v Deklaraci z Ria, by měla být předmětem pravidelnéhoposuzování na půdě CSD.Informace a nástroje měření pokroku (111–115)Přijatý text zdůrazňuje potřebu odpovídajících informací pro přijímání rozhodnutí týkajícíchse udržitelného rozvoje. Je třeba také podporovat šíření těchto informací. Zdůrazněnaje role hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) a národních zprávo realizaci Agendy 21, vyzdvižen je i pracovní program CSD týkající se indikátorůudržitelného rozvoje. V roce 2000 by podle něj měl být na bázi dobrovolnosti ve vybranýchzemích zaveden systém agregovaných indikátorů. Negociacemi ovšem „neprošla“pasáž o dobrovolných mezinárodních „prověrkách“ indikátorů ve vybranýchzemích.(D) Mezinárodní institucionální uspořádání (odstavce 116–137)Poslední část dokumentu je věnována tradičně citlivým institucionálním otázkám. Pracnědohodnutý text zdůrazňuje především roli samotné CSD a rovněž roli UNEP, vyzývák efektivnějším mechanismům koordinace mezi orgány a organizacemi systémuOSN (specificky jsou jmenovány pouze UNDP, UNCTAD, WTO a Světová banka),zapojenými do realizace Agendy 21, a předpokládá další systematické vyhodnocenírealizace Agendy 21 v roce 2002. Přílohou dokumentu je i plán práce CSD na další4 roky.83


Příloha č. 4:Výsledky cvičení 3Řešení úkolu předloženého skupinou 1:– V rámci úřadu proběhne diskuse s jednotlivými odbory a analýza stávajícího stavuživota v obci a předpokládaných problémů k řešení. Na základě vyhodnocenístavu bychom definovali problémy a priority k řešení – takovýto materiál bychomdali k veřejné diskusi obyvatelstvu – a názory a podněty obyvatelstva bychomzpětně zapracovali do materiálu. Pak bychom se snažili úkoly realizovat, materiálbychom předali jako podklad po úvodním jednání zpracovateli územního plánunebo plánu rozvoje území.– Konzultace s politickými stranami, které by si cíle udržitelného rozvoje mohlyzahrnout do volebního programu a jeho realizace.– Spolupráce s nevládními organizacemi, které by si cíle udržitelného rozvoje mohlyzahrnout do činnosti a svých programů a jejich cestou požádat o granty naprojekty.– Jednání s podniky – iniciace aplikace EMAS.– Realizace a kontrola plnění jednotlivých úkolů a výstupy by měly být programyrozvoje obce.Řešení úkolu předloženého skupinou 2:– Zajistit lepší přístup veřejnosti k již existujícím informacím.– Ve spolupráci s místními orgány a orgány státní správy obnovit vzájemnou důvěrus obyvatelstvem, aby veřejnost skutečně viděla možnost svého podílu na rozhodovánía řešení problémů v komunitě, aby v každém momentu procesu bylneustálý kontakt, vzájemná interakce a zpětná vazba a motivace všech složekobyvatelstva i místních organizací.– Uvnitř úřadu: personální obsazení, zlepšit kooperaci, vlastní vzdělávací programpro lidi, kteří budou A21 v místních podmínkách uskutečňovat, získávání financía vypracování strategie, na níž budou spolupracovat lidé, kteří dosud nebyli ochotnisi vzájemně naslouchat.– Určitě se vyhnout tomu, abychom v rámci jednorázové akce zjistili názory obyvatel,zapracovali do ekoprogramu nebo jiného programu, pak ho občanům předložitk realizaci.– Ostatní shodné s 1. skupinou.Řešení úkolu předloženého skupinou 3:– Ujednotit myšlení ve vlastním referátu a vystupovat jako celek a jako příklad proostatní referáty, umět se dohodnout uvnitř a předem, nepřít se na veřejnosti, vystupovatv souladu.– Zavést na pracoviště drobné ekologické návyky (třídění odpadu, opětovné využívánípapíru v tiskárně, používání recyklovaných a recyklovatelných materiálů...).– Spolupráce se starosty a obecními úřady, zástupci samosprávy – okresním shromážděním– dělit se o poznatky získané na seminářích a kursech, předávat praktickézkušenosti a náměty z vlastního okresu i jiných okresů, inspirovat starostyk jednotlivým činnostem, starostové sami si vyberou, co je pro ně vhodné a přija-84


telné a mohou dále působit na podnikatele, jednotlivé občany a další cílové skupiny,jde o to, aby měli oporu v okresním úřadu.– Působit na a spolupracovat se školami, nevládními organizacemi a různými spolky.– Informovat pravidelně občany prostřednictvím médií (centrální, ale hlavně místní).– Práce se studenty SŠ a VŠ (poskytování podkladů pro seminární a diplomovépráce, využití těchto prací a spolupráce při vyhlašování témat diplomovýchprací).– Vlastní příklad každého pracovníka OÚ v místě bydliště.Řešení úkolu předloženého skupinou 4:– Vychází ze základního předpokladu jakési podpory z centrální úrovně, která bybyla vyjádřena formou nějakého pokynu nebo jiného kroku, protože ve státnísprávě by bez toho jakákoli neoficiální iniciativa zaměřená na uplatnění A21v praxi byla odsunuta na vedlejší kolej.– Prvním krokem na úrovni okresu by mělo být seznámení pracovníků OÚs Agendou, co to vůbec je. Pak by následoval brainstorming pracovníků okresu,kde by si každý zformuloval, co by mohl udělat sám ve své oblasti, jaké krokypovažuje za prioritní, a to jak dovnitř vlastní činnosti, tak i navenek, kde má stanovenoupůsobnost. To by se dalo dohromady na poradě vedení, stanovily by sepriority a nějaká forma pro vyhodnocování. Tato oblast by se rozdělila do dvoučástí – konkrétní věci typu používání recyklovaného papíru, tj. běžný provoz úřadu– abychom něco jiného nekázali a něco jiného nedělali, na což je veřejnostvelmi citlivá, druhá část – vzájemná komunikace v rámci okresu (okresního úřadu),aby se nestalo, že se stanoviska navzájem potírají, že úřad působí rozporuplně,aby rozvoj regionu byl jednotný z hlediska principů A21. To vše se dávánavenek najevo tím, že se působí na obce, na obecní úřady, poskytuje se jimurčitá metodika a možnost odborné spolupráce a konzultační a poradenské činnosti.Dalšími kroky by bylo zapojení dalších subjektů, spolků.– Vzájemná informovanost úřadů státní správy v rámci okresu, aby to nebyla činnostjen jednoho izolovaného úřadu státní správy, ale zapojit i další – např. školskýúřad.– Potřeba vtáhnout občany, ať už formou médií, veřejných slyšení, seminářů, abyse mohla občanská veřejnost přímo k záměrům vyjadřovat.– Jednou za čas vyhodnocovat a veřejně prezentovat to, co bylo na okresní úrovniv oblasti A21 dosaženo.– Zvolit přiměřený postup pro naše podmínky, tzn., kde ještě nebyla vytvořena občanskáspolečnost, dále podle existující vazby na podnikatele, na místní agrárníkomoru nebo Centrum čistší produkce nebo odnož podnikatelské rady pro udržitelnýrozvoj apod.Pozn.: Výsledky předložené pracovními skupinami jsou nekomentované.85


86Literatura k tématu udržitelného rozvoje a Agendy 21rok název ISBN autor vydavatelvydání1991 Naše společná budoucnost 80-85368-07-02 Bruntlandová Gro Harlem, Academia Praha,překlad Korčák Pavel1992 Summit Země 92 80-85368-31-5 MŽP ČR, Praha1993 Konference OSN o životním prostředí a rozvojiRio de Janeiro, 3.–14. června 1992 80-85368-54-X editor Moldan Bedřich MŽP ČR, Praha1996 Indikátory trvale udržitelného rozvoje 80-7078-380-X Moldan Bedřich VŠB TU Ostrava,projekt PHARE1996 Obce, životní prostředí a veřejnost 80-85087-46-4 Reitschmiedová Alena, ČEÚ a MŽP ČR, PrahaKomanec Ondřej1996 Strategie udržitelného rozvoje 80-901896-2-8 Nováček Pavel, STUŽ, UP - PřF OlomoucMederly Peter a kol.,1996 Lidská sídla v podmínkách trvale udržitelného rozvoje 80-7078-368-0 Opplová Marta, VŠB TU Ostrava,Hrůza Jiříprojekt PHARE1996 Trvale udržitelný rozvoj a strategie ochrany VŠB TU Ostrava,životního prostředí 80-85368-93-5 Remtová Květa projekt PHARE1996 Obce, veřejnost a rozhodování o životním prostředí 80-901377-4-1 Marek Josef Pražské ekologickécentrum, Praha1997 Trvale udržitelný rozvoj 80-7078-473-3 Ganguly Prabir VŠB TU Ostrava,projekt Tempus1997 Plánování činnosti v oblasti péčeo životní prostředí - příručka lokální Agendy 21 Hewitt Nicola ICLEI1998 Agenda 21 80-7212-039-5 překlad dokumentu MŽP ČR, PrahaUvedené publikace a řada dalších zahraničních materiálů jsou k dispozici v Českém ekologickém ústavu.


Pokud máte přístup na Internet, doporučujeme Vaší pozornosti následujícístránky:www.rec.org/REC/Databases/databases.htmlNa této stránce jsou umístěny databáze iniciativ pro udržitelný rozvoj, kteréjsou vyvíjeny ve střední a východní Evropě. Organizace, která databáze provozuje,se jmenuje Regionální centrum pro životní prostředí a sídlí v Budapešti(Regional Environmental Centre).www.un.org/esa/sustdeyStránka Komise pro udržitelný rozvoj OSN (UN – Commission on SustainableDevelopment).www.env.czStránku Ministerstva životního prostředí (informace k tomuto tématu se teprvepřipravují).www.ceu.czStránku Českého ekologického ústavu.www.cheshire.gov.ukPodrobné informace o Místní A21 v Cheshiru, o které se zmiňujeme v textu,naleznete na stránce.87


V publikaci byly m.j. použity materiály:CEMR LOCAL AGENDA 21 ñ Basic Guide, vyd. Council of European Municipalitiesand RegionsLocal Agenda 21 ñ Roundtable Guidance 1ñ12, vyd. The Local GovernmentManagement Board, UKCheshireís Agenda 21, vyd. Environmental Planning Service, Cheshire CountyCouncilA Vision for Vale Royal, vyd. Vale Royal Borough CouncilLocal Agenda 21 in Weaverham, vyd. Vale Royal Borough Council88

More magazines by this user
Similar magazines