You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Vakcíny a OčkováníČlánky ze serveru www.vakciny.<strong>net</strong> Ročník 2002Očkování proti respiračním chorobámM. Petráš01/01/2002Akutní respirační onemocnění je způsobeno nejen chřipkovými viry (typu A a typu B), jakse mnozí domnívají, ale také dalšími viry jako jsou adenoviry, respirační syncytiální virus,apod., které se přenášejí nejčastěji a obvykle kapénkovým způsobem. Největší díl těchtochorob je zapříčiněn skutečně chřipkovými viry, přičemž zhruba 25 až 30% představujevirus chřipky typu A a zhruba 10% virus chřipky typu B. Velmi významně se na tomtotypu onemocnění podílejí rovněž respirační syncytiální virus (zhruba 20%), adenoviry(zhruba 10%) a v menší míře také ostatní viry a bakterie (do 5%). Respiračníonemocnění nemusí být vždy způsobeno viry, ale rovněž bakterií, tzv. Mycoplasmapneumonie, která se na nich podílí téměř 25-30%.Dosavadní léčba viróz je zaměřena na zmírnění průběhu, nikoli na působení původceonemocnění. Proto očkování proti virovým infekcím má nezaměnitelný význam. Očkováníproti chřipce se běžně uplatňuje každý rok a zahajuje se zpravidla na počátku podzimu(koncem září). Jiná situace je v oblasti očkování vůči shora jmenovaným virům abakteriím. Takové očkování se teprve vyvíjí a připravují se vhodné očkovací látky.Respirační syncytiální virus bývá nejčastější příčinou onemocnění dýchacích cest umalých dětí, neboť v pozdějším věku (kolem 5 let) dochází k vytváření obrannýchprotilátek vůči tomuto viru a v 15 letech bývá chráněno více než 80% dětí. První vakcíny,které tvořily usmrcené původní viry, nebyly příliš účinné. Pozdější prototypy vakcín,tvořené pouze určitou bílkovinnou částí tohoto viru, vyvolávaly na myších a dalšíchzvířecích modelech účinnou ochranu. Klinické zkoušky u dětí a dospělých prokázaly nejenvýbornou účinnost očkování, ale současně velmi dobrou snášenlivost bez významnýchprojevů vedlejší reakcí. Příznivé výsledky mnoha klinických studií vedly již k regionálnímuzavedení očkování proti respiračnímu syncytiálnímu viru do praxe s ohledem na sledováníjeho účinnosti a bezpečnosti při masivní imunizaci.Adenovirové infekce se projevují nejčastěji vznikem horečky, katerem horních cestdýchacích, zánětem madlí, nosohltanu a průdušek a spojivek. Přestože se tato infekcemůže opakovat, nejtěžší průběh mívá právě první infekce, která postihuje děti ve věkuod 6 měsíců do 7 let. Od 70. let byla s úspěchem klinicky zkoušena a posléze do praxezavedená živá vakcína, která se podávala ústy. Její účinnost byla vysoká. Očkovánívybraných skupin vedlo ke snížení celkového výskytu adenovirových infekcí. Přestožeočkovací látka nevyvolávala větší počet nežádoucích účinků, vzniklo v 90. letechpodezření, že vakcína nebyla řádně ge<strong>net</strong>icky prověřena, zda oslabené vakcinační viryjsou i dlouhodobě ge<strong>net</strong>icky stabilní. Proto když došlo k výpadku výroby této vakcíny,bylo její používání pozastaveno. Současná snaha vědců je připravit vakcínu na bázi určitésekvence virové bílkoviny, která by nebyla ge<strong>net</strong>icky ovlivněna a která by poskytlaminimálně stejnou nebo větší účinnou ochranu očkované osobě.Bakterie Mycoplasma pneumoniae vyvolává u člověka řadu onemocnění od infekcí bezpříznaků přes mírné katary horních cest dýchacích (které jsou nejčastějším klinickýmprojevem této infekce) až po těžké zápaly plic. Léčba je antibiotická (např.tetracyklinem). I pro toto infekční onemocnění se připravuje očkovací látka. Jeden typvakcíny je tvořen usmrcenými bakteriemi. Ovšem klinická studie u dobrovolníkůnepřinesla uspokojivé výsledky, neboť účinnost tohoto očkování dosahovala jen 60-70%.Jiná očkovací látka, která byla připravena z cukerného bakteriálního pouzdra, se zatímklinicky zkouší.Podaří-li se připravit a zavést do praxe všechny shora vyjmenované vakcíny, bude jednouexistovat reálná možnost, že budeme moci očkováním předejít respiračnímu onemocnění.2