podlahové konstrukce - Časopis stavebnictví

casopisstavebnictvi.cz

podlahové konstrukce - Časopis stavebnictví

managementtext: Ing. Petr Vrbka, RTS, a.s.Změna uzavřené smlouvyna veřejnou zakázkuV minulém ročníku časopisu Stavebnictví jsmese několikrát zabývali za pomoci odborníků zespolečnosti RTS, a.s., problematikou veřejnýchzakázek. Tento příspěvek je dalším pokračovánímtohoto „nekonečného“ tématu.V praxi bývá většina smluvo dílo na provedení stavbynásledně upravována dodatkyke smlouvě, které řešínejčastěji aspekty věcné,časové nebo cenové, vyplývajícíz podmínek prováděnístavby. Obě strany, Zhotovitela Objednatel, tak napravujía aktualizují smluvní vztah podleskutečných podmínek, ježv době sjednání smlouvy většinouznámy nebyly, vyskytlyse z objektivních příčin neboz jiných důvodů na jedné čidruhé smluvní straně. Uzavřenídodatku je projevem svobodnévůle obou smluvníchstran změnit některé z právči povinností v původně uzavřenésmlouvě a víceméně dojejich obchodního vztahu byneměl nikdo nijak (snad s výjimkousoudu) zasahovat.Jak je však tomu u veřejnéhozadavatele, kdy smlouvavznikla jako výsledek zadávacíhořízení v hospodářské soutěžidodavatelů? Donedávnabyla i taková změna smlouvyo dílo považována za zcelaobvyklou v případě, kdy je vyvolánaobjektivními příčinami,např. pozdějším přidělenímfinančních prostředků, pozdějšímnež předpokládanýmvydáním stavebního povolení,popřípadě neočekávanýmia neovlivnitelnými cenovýmivýkyvy na trhu (viz prudkýokamžitý vzestup cen oceliv roce 2006, popř. extrémnínárůst cen pohonných hmot).Smlouva o dílo na dodávkustavby byla uzavřena za určitýchpodmínek, a pokud setyto podmínky z objektivníchpříčin výrazně změní, pak byměla smlouva na tyto změnyreagovat a dodatkem sjednat,jak se změní na základě novýchskutečností. Obchodnívztah není založen na principu,kdy by jedna strana měla nadruhé „vydělat“, ale má jíto vyvážený vztah obou smluvníchstran, kdy za kvalitněa včas odvedenou práci byměla být zaplacena přiměřenácena. Takto to vypadá logickyjasně, ale v současné době sezačínají objevovat pochybnosti,zda veřejný zadavatel, tedyten, kdo hradí stavbu z veřejnýchprostředků, má v takovémpřípadě (změna smlouvy)právo na svobodnou vůli.Obecné úvahyk uzavření dodatkuKaždá smlouva na veřejnouzakázku (snad s výjimkousmluv na veřejné zakázkymalého rozsahu) je výsledkemzadávacího řízení, kdedodavatelé předkládají svénabídky, zejména cenové,které odpovídají zadávacímpodmínkám. Za předem, provšechny shodně, nastavenýchpodmínek zpracují svoji cenovou,popřípadě časovou kalkulaci,vypracují návrh smlouvya předloží je zadavatelik posouzení a vyhodnocení.Zadavatel si vybere nejvhodnějšínabídku, která nejlépesplnila zadávací podmínkya nabídla nejvhodnější hodnoty,a uzavře smlouvu. Nastane-lizměna podmínek, za nichžbyla smlouva uzavřena, zdáloby se logické, že dodatkem setakový stav napraví. Přestonelze nemít na paměti některépoměrně zvláštní, ale právněasi možné, názory Úřadu proochranu hospodářské soutěže(ÚOHS), které jsou prezentoványv Rozhodnutí R087/2007/02-14942/2007/310-Hr ze dne 20.srpna 2007:K argumentaci dodavateleuvádím, že Úřad v napadenémrozhodnutí neříká, že každýdodatek ke smlouvě jenovou smlouvou, ostatnětakový názor by nebyl právněobhajitelný. Úřad vnímádodatky k smlouvě v souladus obecnou právní teorií jakododatečnou dohodu smluvníchstran, kterou se měnípůvodní smluvní vztah a tenje nutno nadále interpretovatpouze ve znění předmětnéhododatku. Pokud je tedy dodatkemzměněn obsah původněuzavřené smlouvy, je nutnona ni od okamžiku podpisudodatku nahlížet ohlednějejího působení do budoucnatak, jako by od počátku bylauzavřena ve znění modifikovanémdodatkem. Uzavřenímdodatku se tak proces realizaceveřejné zakázky vracído okamžiku před uzavřenímsmlouvy na plnění předmětuveřejné zakázky, a je proto třebaznovu posoudit znění taktozměněné smlouvy v intencích§ 66 odst. 2 zákona, tedy zdaje v souladu se zadáním a vybranounabídkou.Takováto teoretická úvahaprakticky zcela vylučuje uzavřenídodatku na veřejnouzakázku, protože jakákolivdodatečná dohoda, byť byměnila jen systém předánía převzetí díla či jinou „smluvněnevýznamnou“ dohodu, jev rozporu s původními zadávacímipodmínkami.V této souvislosti znovu jetřeba zdůraznit, že ustanovení§ 66 odst. 2 zákona nelzeposuzovat pouze z pohledučasové souvztažnosti jednotlivýchkroků zadavatele, tedyže je zadavatel tímto ustanovenímvázán pouze v okamžikuuzavření smlouvy na plněnípředmětu veřejné zakázky,který bezprostředně časověnavazuje na celý zadávacíproces a uzavírá jej. Povinnostzadavatele uzavřít smlouvuv souladu se zadáním a vybranounabídkou je nutno chápatfunkčně, tedy že po celoudobu realizace veřejné zakázkymusí být tato smlouvav souladu s původními zadávacímipodmínkami a podanouvítěznou nabídkou, jinýmislovy že veřejná zakázka musíbýt realizována za podmínek,které byly sjednány v rámcizadávacího řízení (zveřejněnímzadávacích podmíneka podáním vybrané nabídky),a nikoliv za podmínek, kterébudou v průběhu realizaceveřejné zakázky zadavatelemlibovolně a svévolně měněny.Opačný výklad ustanovení§ 66 odst. 2 zákona by zásadnímzpůsobem zpochybnilsmysl celého zadávacího řízenía potažmo zákona, neboť byumožňoval stranám smlouvyna plnění předmětu veřejnézakázky měnit formou dodatkůpodmínky, za kterých bylazakázka zadána, a výsledkyzadávacího řízení by se takfakticky staly pro zadavatelezcela nezávazné.Zde jde v názoru ÚOHS ještědál, možná právně správně,ale logicky naprosto bez ohleduna povahu, rozsah a charakterplnění veřejné zakázky.Při vlastní realizaci veřejnézakázky může z objektivníchpříčin, nezávisle na vůli strannastat mnoho okolností, kterési přímo vyžadují změnusmlouvy, ale podle výše citovanéhoveřejná zakázka musí20stavebnictví 02/09

More magazines by this user
Similar magazines