podlahové konstrukce - Časopis stavebnictví

casopisstavebnictvi.cz

podlahové konstrukce - Časopis stavebnictví

a vyvíjet maximální snahuminimalizovat změny smluv.Bohužel nikdo zatím nesdělilani nenaznačil, co s uzavřenousmlouvou, u níž zadavatelchce podstatně změnit jejíobsah. Modelová může býtnapříklad situace, kdy zadavatelv dobré víře uzavřelsmlouvu na realizaci veřejnézakázky, ale v průběhu realizacez jakýchkoliv důvodů pozbylčást finančních prostředkůna její úhradu. Logické bybylo, aby smlouvu v takovémpřípadě změnil, změnil rozsahpředmětu smlouvy a případněi čas provedení a možnái jiné náležitosti smlouvy tak,aby realizoval zakázku v takovémrozsahu, který odpovídájeho finančním možnostem(samozřejmě za předpokladu,že částečné plnění je smysluplné).Takováto změna jevšak změnou podstatnoua byla by – posuzováno podlesoučasných názorů – změnounepřípustnou, protože nelzevyloučit, že na menší zakázkuby se přihlásilo podstatně vícesoutěžitelů, a nelze vyloučit,že by výhodnější nabídku podalněkdo jiný. Realizace taktoprovedené změny by mělabýt tedy provedena novýmzadávacím řízením. Co všaks původní smlouvou? Nebudemít odstoupení od ní ekonomickynegativnější dopad nazadavatele? I tyto aspekty byměly být předmětem úvaha rozhodování, zda změnusmlouvy provést, či nikoliv.Vztah dodatkuke smlouvěJednou z povinností zadavatelev rámci zadání veřejné zakázkyje vymezení obchodníchpodmínek. Pomineme-li tentojednostranný diktát zadavatelů,jejichž obchodní podmínkymají hodně daleko k zásadámpoctivého obchodního styku,tak i ve Všeobecných obchodníchpodmínkách vydanýchpod záštitou Svazu podnikatelůve stavebnictví v ČR, kterémají snahu vyjádřit rovnoprávnývztah dvou smluvníchstran, jsou definovány možnostizměny smlouvy, tedy jakrozšíření, tak snížení předmětusmlouvy, nebo je definovánprincip změny času realizace.Pokud některá z podmínek,obchodními podmínkami definovaná,nastane, pak by mělysmluvní strany dále pokračovatpodle těchto obchodníchpodmínek a smlouvu změnit,protože se na tom na počátkudohodly v souladu s podmínkamizadávacího řízení.Takový dodatek by nemělbýt v rozporu s původnímizadávacími podmínkami anis vítěznou nabídkou, protožeta to ve svém návrhu smlouvypředpokládala a umožňovala.Co má pak přednost? Ustanoveníuzavřené smlouvy, nebozákon o veřejných zakázkáchpopsaný ve výše uvedenémodůvodnění?Co dál?Není úmyslem tohoto článkukritizovat nebo negovatrozhodnutí ÚOHS či jehopředsedy, ale jde o snahunajít pro všechny přijatelné,logické a smysluplné řešení.Postavit kteroukoliv rozsáhlejšístavbu bez jakékoliv změnypůvodních podmínek je skoronemožné. Bát se uzavřít jakýkolivdodatek ke smlouvě jenomproto, že by tím zadavatelmohl porušit původní zadávacípodmínky, je nesmyslné. Jelizměna smlouvy vyvolánaobjektivními příčinami (např.prodloužení lhůty výstavbyvlivem extrémně nepříznivýchklimatických podmínek, kdynebylo možné z technologickéhohlediska pokračovatv provádění), pak by měly mítobě smluvní strany svobodnoumožnost uzavřít dodatek kesmlouvě i za předpokladu,že to bude mít vliv na cenudíla (jsou-li objektivně jinépodmínky, může být objektivněi jiná cena, protoženemá být záměrem objednatele„vydělat“ na zhotoviteli).Pouze svévolné změny, jasněa jednoznačně zmírňující prododavatele původní podmínkyzadání, by mohly a měly býtpředmětem zkoumání, ale kdoz nás je tím „pomazaným“,který dokáže odlišit svévolnéod objektivního?Bylo by vhodné vyvolat diskuzina téma dodatků ke smlouvám,protože jde o jev zcelaběžný a v budoucnu by se promnohé mohl stát předmětemzbytečných komplikací. Jetřeba najít jasné a jednoznačnéřešení, které však nemůžebýt v tom, že by se dodatkyuzavírat nesměly.Pravomoc ÚOHSJe otázkou, zda je vůbec Úřadpro ochranu hospodářskésoutěže oprávněn vydávatk dodatkům ke smlouvámsvá rozhodnutí, zda je vůbecoprávněn přezkoumávat postupzadavatelů při uzavíránídodatků ke smlouvám. Úřadvykonává dohled nad dodržovánímzákona (§ 112), zákonupravuje postupy při zadávánízakázek (§ 1), zadávánímzakázek se rozumí závaznýpostup zadavatele v zadávacímřízení, jehož účelem jezadání veřejné zakázky, a toaž do doby uzavření smlouvynebo do zrušení zadávacíhořízení (§ 17 písmeno m). Lze setedy poměrně logicky dobratk závěru, že postup zadavatelepo uzavření smlouvy již nenív pravomoci Úřadu pro ochranuhospodářské soutěže (tímsamozřejmě není dotčeno právokontroly jiných kontrolníchorgánů podle zvláštních právníchpředpisů). Proti tomutozávěru však stojí názor předsedyÚřadu pro ochranu hospodářskésoutěže prezentovanýv Rozhodnutí R087/2007/02-14942/2007/310-Hr ze dne20. srpna 2007: Současně jenutno zdůraznit, že pravomocÚřadu přezkoumávat úkonyzadavatele v průběhu zadávacíhoprocesu, tedy do okamžikuuzavření smlouvy na plněnípředmětu veřejné zakázky,nelze chápat a vnímat pouzeve smyslu časové souslednostijednotlivých kroků zadavatele,ale je třeba chápat je funkčně.Pokud tedy nějaký úkonsmluvních stran (zadavatelea vybraného uchazeče), kterýje učiněn po uzavření tétosmlouvy, ale svými právnímiúčinky mění obsah právníchúkonů zadavatele, které spadajído působnosti zákona, a tedyprávní poměry stran tzv. „vracív čase“ do okamžiku předuzavření smlouvy na plněnípředmětu veřejné zakázky (jakonapříklad uzavřením dodatkuke smlouvě, který mění některouz podstatných částí tétosmlouvy), pak je bezpochybydána pravomoc Úřadu takovýdodatečný úkon zadavatelea dodavatele přezkoumat z pohledujeho souladu se zákonem,konkrétně s ustanovením§ 66 odst. 2 zákona. Opačnývýklad by byl obcházením účeluzákona, neboť strany smlouvyby mohly učinit veškeré úkonyv rámci zadávacího řízení řádněa v souladu se zákonem,a po uzavření smlouvy tutododatkem změnit bez jakékolivvázanosti zadávacími podmínkami.Pokud totiž zákon akcentujetransparentní a nediskriminačnístanovení podmínekzadání veřejné zakázky, činí takbezpochyby nejen proto, abyv souladu s těmito pravidly bylauzavřena smlouva na plněnípředmětu veřejné zakázky, alepředevším proto, aby v souladus těmito pravidly byla veřejnázakázka následně fakticky realizována.Nelze se proto dovolávatabsolutní smluvní svobodystran soukromoprávního aktu –smlouvy, neboť tato smluvnísvoboda je modifikována povinnostízadavatele realizovatveřejnou zakázku v souladu sezákonem.Z citovaného lze tedy dovodit,že do pravomoci kontroly orgánudohledu spadá i uzavíránídodatků, a zejména možnákontrola toho, zda odpovídajípůvodním zadávacím podmínkám(obdobně se k dodatkůmvyjadřují i evropské kontrolníorgány). ■22stavebnictví 02/09

More magazines by this user
Similar magazines