podlahové konstrukce - Časopis stavebnictví

casopisstavebnictvi.cz

podlahové konstrukce - Časopis stavebnictví

podlahové konstrukcetext: Jiří Dohnálek, Petr Tůma foto: archiv autoraPodlahy – současná situace a nové trendyDoc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc. (*1948)Vedoucí odd. stavebních materiálůna Kloknerově ústavu ČVUT v Praze.Od roku 2006 pořádá jako odbornýgarant konferenci „PODLAHY“.E-mail: dohnalek@sanacebetonu.czSpoluautor:Ing. Petr Tůma, Ph.D.E-mail: tuma@klok.cvut.czPodlahové konstrukce jsou konstrukčním prvkem,na který je kladeno nepochybně největšíspektrum funkčních požadavků – jejich povrchováúprava musí plnit estetické požadavky,staticky zatížené nosné podkladní souvrstvímusí zajišťovat dlouhodobou stabilitu a funkčnostv daném objektu či místnosti. Vývoj zaposledních patnáct let mnohonásobně zvětšilspektrum materiálů jak pro nášlapné vrstvy,tak vrstvy podkladní.Výrazně se zvýšila i variabilita zatěžovacích stavů, ať již u podlahbytových staveb nebo občanské či průmyslové výstavby. Používánítypových skladeb, často prosazovaných v 70. a 80. letech minuléhostoletí, je za tohoto stavu prakticky vyloučené.Podlahová konstrukce významně ovlivňuje provozní pohoduv budově i její celkově vnímané vnitřní prostředí. Pro architektaje dominantním prvkem nášlapná vrstva, a to jak z hlediskamateriálového, tak z hlediska povrchové struktury, barevnostii estetického působení. Již v této fázi však může být významněovlivněna také celková funkčnost, provozuschopnost i finálnívzhled. Výběr materiálu totiž musí nezbytně zohledňovati mechanické zatížení podlahy, potřebnou protiskluznost povrchui jeho čistitelnost. Pokud je tedy materiál volen výhradněs ohledem na jeho estetické působení, je často výsledkem situacezcela opačná. Například když je u podzemních garáží nášlapnávrstva tvořena světlým odstínem a struktura současně odpovídápotřebám protiskluznosti, dochází prakticky okamžitě po zahájeníprovozu k takovému znečišťování povrchu, které vyžaduje buďvelmi intenzivní a časté čištění, nebo je po krátkém čase vzhlednášlapné vrstvy z estetického hlediska velmi problematický.V tomto případě se tedy osvědčuje volit odstíny tmavší, na nichžstopy pneumatik budou méně výrazné či zcela nepatrné. Případnésvětlé barevné odlišení jednotlivých podlaží je možné bez problémůrealizovat nátěry stěn, které nejsou provozem nijak podstatnějiatakovány.Pro běžného projektanta je podlahová konstrukce obvykle méněvýznamným prvkem, který je často ve výkresové dokumentacicharakterizován pouze skladbou s uvedením tlouštěk jednotlivýchvrstev, bez jejich přesnější materiálové specifikace. V technickézprávě pak obvykle bývá podlahám věnována jen minimální pozornost.Projektová dokumentace by přitom měla řešit řadu detailů, ježnásledně mohou vyvolávat problémy, které podlahovou konstrukcimohou značně znehodnocovat.Při návrhu skladby a tlouštěk jednotlivých vrstev je nezbytné uvažovats geometrickými tolerancemi, aby i v případě nepříznivýchodchylek nebyla tloušťka například podkladních vrstev zmenšenapod únosnou mez. Podobně je nezbytné řešit v projektové dokumentacitaké uložení prvků a rozvodů technického zařízení budov.Návrh musí vzít v úvahu jejich časté křížení, aby se v těchto místechnepřijatelně nezeslabila tloušťka nosných vrstev.Projektová dokumentace by měla také obsahovat rozmístění dilatačnícha smršťovacích spár v podlahových vrstvách, jejich úpravui požadavky na rovinnost podkladních vrstev. V platné normě jsouuvedena kritéria pouze pro nášlapné vrstvy. S tím souvisí i posouzení,zda standardní technologie pokládky podkladních vrstev můžepředepsané odchylky od rovinnosti splnit. V případě průmyslovýchpodlah je nezbytné i statické posouzení na základě znalosti vnějšíhoužitného zatížení a kvality podkladních vrstev.Z hlediska dodavatele jsou podlahy v bytové a občanské výstavběprakticky vždy vázány na dva různé subdodavatele. Obvykle jednaz firem provádí tepelné, resp. zvukové izolační vrstvy a vrstvu nosnou,jiný subdodavatel pak provádí pokládku vrstev nášlapných.Je pravidlem, že kvalita podkladních nosných vrstev není většinounijak kontrolována, a to jak z hlediska dosažených mechanickýchvlastností, tak i z hlediska rovinnosti. Při pokládce nášlapných vrstevpak následně dochází k velmi častým sporům, zda má podkladvyhovující, či nevyhovující parametry.Z pohledu investora patří mezi hlavní kritéria zakázky cenaa termíny. Představa, že při jakémkoliv stlačení ceny budou užitnévlastnosti podlahové konstrukce zejména z dlouhodobého hlediskavždy zachovány, je jistě iluzorní. Přesto je z pochopitelných důvodůprioritní vždy diskuze o ceně.Z hlediska termínů je situace často ještě absurdnější. Návrh tytootázky obvykle neřeší a harmonogramy prací nerealisticky kalkulujís takovou rychlostí zrání cementobetonových či anhydritovýchpodkladních vrstev, která není při jakékoliv snaze dodavatele splnitelná.Proto často dochází ke kladení nášlapných vrstev na nezcela ideálně vyzrálé či vyschlé podklady, a následné reklamacejsou tedy zcela logické. Při provádění a dokončování podlahovýchkonstrukcí dochází na stavbě k souběhu mnoha profesí a proprovádění podlah, tj. jejich ošetřování i zrání, jsou vytvořeny tynejhorší možné podmínky. Velmi často dochází k tomu, že čerstvěpoložená keramická či teracová dlažba bývá prakticky vzápětíintenzivně zatěžována, i když by zrání a ošetřování mělo probíhatv klidu minimálně několik dnů. Z hlediska soudního znalce jsoupodlahové konstrukce prvkem, který bývá nejčastěji reklamován –ať již z důvodů estetických, či provozních. Tato situace je zcelapochopitelná, uvážíme-li množství hledisek, která se při návrhu,výběru materiálů, technologií i vlastní realizaci podlahové konstrukceprolínajíV této složité hře technických požadavků i vztahů mezi jednotlivýmiúčastníky výstavby hraje samozřejmě významnouroli i často akcentovaný lidský činitel. O výsledku nerozhodujejenom brilantní návrh či použití kvalitních materiálů, alei kvalitní realizace, dodržení technologických postupů i prostéřemeslné poctivosti. Přitom se nejedná vždy o rutinní práci.stavebnictví 02/0923

More magazines by this user
Similar magazines