podlahové konstrukce - Časopis stavebnictví

surovinovém ložisku obsah těchto složek kolísá, nemůže být barevný odstíncementu stejného výrobce i stejné třídy zcela identický.Podobně častým zdrojem reklamací je i vznik jemné sítě mikrotrhlin(tzv. fajáns, krakeláž, crazing) ve vrstvě minerálního vsypu. Normav čl. 6.3.3 zřetelně uvádí, že výskyt těchto trhlin s šířkou do0,1 mm je přirozenou vlastností vsypových povrchů a není funkční aniestetickou vadou. V závěru tohoto článku se upozorňuje, že povrchbetonové desky s minerálním vsypem vždy obsahuje určité množstvíotevřených pórů, proto je jeho čistitelnost částečně omezena, i kdyžjeho povrch velmi často působí jako zcela hutný a uzavřený.ZkoušeníV kapitole 7 Zkoušení je celkem uvedeno dvacetři funkčních parametrů,které lze u podlahových konstrukcí ověřovat. Jedná se o množinuvizuálních i fyzikálně mechanických parametrů, při jejichž stanovení jepřevážně odkazováno na platné ČSN, resp. harmonizované ČSN EN.Jsou to:■ charakteristika viditelného povrchu;■ stálobarevnost;■ rovinnost vrstvy;■ místní rovinnost vrstvy;■ přímost spár;■ tloušťka vrstvy;■ pevnost v tlaku a pevnost v tahu za ohybu;■ pevnost v tahu povrchových vrstev;■ přídržnost povrchové úpravy;■ odolnost proti dlouhodobě působícímu statickému zatížení;■ tvrdost povrchu;■ odolnost proti opotřebení;■ tepelný odpor, tepelná jímavost, difuze a kondenzace;■ vlhkost;■ nasákavost;■ vzduchová a kročejová neprůzvučnost;■ činitel odrazu světla;■ lesk plochy;■ odolnost proti biologickým vlivům;■ elektrické a magnetické vlastnosti;■ reakce na oheň;■ požární odolnost;■ skluznost.Významná změna se týká zejména měření místní rovinnosti vrstvy, což jevelmi často reklamovaný parametr. Podle článku 7.4 se odchylky místnírovinnosti stanovují pomocí dvoumetrové latě, na jejichž koncích jsou podložkyo výšce 20 mm o půdorysné ploše 10x10 mm. Pomocí posuvnéhoměřítka se změří maximální a minimální vzdálenost mezi povrchem vrstvya spodním lícem latě. Plocha kontaktu mezi měřítkem a vrstvou je čtvercováo rozměrech 10x10 mm. Minimální a maximální odchylky se stanovujíodečtením hodnoty 20 mm (výška koncových podložek latě) od změřenýchhodnot. Požaduje se nejméně pět měření na každých 100 m 2 .Zcela nově v článku 7.7 definuje norma požadavky na stanovenípevnosti v tlaku a pevnosti v tahu za ohybu. Dosud je pravidlem, žev bytové a občanské výstavbě není kvalita podlahových potěrůprakticky vůbec kontrolována. To samozřejmě nijak nestimulujedodavatele k dodržování elementárních technologických zásada výsledkem jsou potěry, které svými mechanickými vlastnostmioproti parametrům deklarovaným výrobcem potěrové směsi jsou natřetinové, maximálně poloviční úrovni. Norma proto požaduje, aby přizhotovování podlahových potěrů na každých 100 m 2 byla zhotovenajedna sada zkušebních těles podle ČSN EN 13 892-2. Při betonážiprůmyslových podlah se požaduje zhotovení jedné kontrolní krychleo hraně 150 mm na každých 250 m 3 uložené betonové směsi.Nově je zavedena v článku 7.8 i metoda měření pevnosti v tahu povrchovýchvrstev tzv. odtrhovými zkouškami, a to podle ČSN 73 2577. Stanovenívlhkosti podle článku 7.14 se požaduje gravimetrickou metodou podleČSN EN ISO 12 570 a použití jiné metody je možné pouze v případě,pokud je prokázáno, že vede ke stejným výsledkům jako tato metoda.Pro informaci se v článku uvádí orientační přepočet mezi gravimetrickoua karbidovou metodou. Řada výše uváděných kvalitových parametrů jestanovována s menší frekvencí a vyžaduje speciální zkušební postupy.Typickým příkladem je např. měření skluznosti (článek 7.23). Po řaděkonzultací se specialistkou v této oblasti Ing. Kotorovou z TZÚS Plzeňbyla nakonec v normě ponechána pouze velmi obecná formulace, a to,že: skluznost se zkouší podle zkušebních metod uvedených v příslušnýchnormách pro jednotlivé výrobkové skupiny.Jakákoliv podrobnější specifikace by popisovanou normu nežádoucímzpůsobem komplikovala.Celkové závěry a další perspektivaProvedená revize ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení sesnažila promítnout do nového znění jak poznatky a zkušenosti zpracovatelůnormy, tak i širokého spektra odborníků, kteří znění normyv jednotlivých fázích připomínkovali. Díky elektronické korespondencidostalo příležitost vyjádřit své stanovisko více než 300 jednotlivcůzastupujících široké spektrum dodavatelských i projekčních firem. Z pochopitelnýchdůvodů norma nemohla zabíhat do podrobností, např.pokud se týče cementových či anhydritových potěrů, nebo podrobně rozebíratjednotlivé zkušební metody. Norma si klade za cíl být obecným vodítkempro projektovou i dodavatelskou sféru tak, aby eliminovala nejpodstatnějšípochybení při projektování a provádění podlahových konstrukcí. Zpracovateléočekávají připomínky i konstruktivní kritiku a jsou připraveni po třechletech zpracovat revizi těch ustanovení, která se ukážou jako nepřesná nebojejichž požadavky se ukážou jako příliš měkké či naopak přísné. Zpracovatelénormy děkují všem, kteří se podíleli na vzniku nového znění ČSN 74 4505,a zejména pak Ing. Syrové z ČNI, která svými zkušenostmi a průběžnýmkontaktem s autory přispěla ke vzniku normy podstatným dílem. ■english synopsisNew Wording of ČSN 74 4505 Standard Floors –Common ProvisionsThe article introduces the new wording of ČSN 74 4505 standard onFloors – Common Provisions, and the main differences in comparisonto the previous wording. The performed revision of the standard triesto reflect in the new wording knowledge and experience of both theauthors of the standard and a wide range of experts commenting onthe standard in the individual stages of its preparation.klíčová slova:norma ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení, pochozí povrchy,toleranční limitkeywords:ČSN 74 4505 standard – Floors – Common Provisions, walkingsurfaces, limit toleranceodborné posouzení článku:doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc.Ústav technologie stavebních hmot a dílců Fakulty stavebníVysokého učení technického v Brně32 stavebnictví 02/09