Botanicko-geologická bibliografie Říčanské plošiny a Kutnohorské ...

Bohemia centralis, Praha, 28: 215–285, 2007 

Botanicko-geologická bibliografie Říčanské plošiny 

a Kutnohorské pahorkatiny 

Botanical and geological literature of Říčanská plošina and Kutnohorská 

pahorkatina (Central Bohemia, Czech Republic) 

Vítězslav Jaroš 

Veronské nám. 330, 109 00 Praha 10, Česká republika 

� Abstract. 1177 publications and manuscripts dealing with botany and geology 

in the mentioned territory in the Central Bohemia were collected and commented. A 

survey of found plant species is given. 

� Key words: floristics, paleontology, mineralogy 

Nástin botanické a geologické literatury se týká převážně fytogeografických okresů 

Říčanská plošina a Kutnohorská pahorkatina. Obsahuje odborné práce, články 

i stručné údaje knižní, časopisecké i z místních méně dostupných tisků. Zoologické, 

historické, archeologické a jiné práce jsou citovány pouze tehdy, patří-li k základním 

a významným nebo zahrnují-li zmínky o květeně, vegetaci či geologii zájmového 

prostoru. Mykologické práce jsou citovány pouze okrajově. Výběr publikací a rukopisů 

(1177 citací) začíná rokem 1562, končí rokem 2006 a předpokládá postupné 

doplňování i zpřesňování. Přál bych si, aby tato, zatím omezená podoba výběrové 

bibliografie přispěla k prohloubení znalostí o minulé i současné květeně, změnách 

vegetační skladby a geologické pestrosti uvedené plošinné až pahorkatinné části 

východních Čech. Věřím také, že připomene nejen přírodovědcům, pedagogům 

a ochráncům přírody, ale i všem ostatním obdivovatelům přírody jména známých či 

méně známých autorů i regionálních pracovníků. Všichni uvedení se různou měrou 

zasloužili o poznání přírodních hodnot a historie této postupně se měnící krajiny. Citace 

použité literatury je uvedena podle „Pravidel bibliografických citací“ (Holub J., 

Skalický V., Neuhäuslová Z. et al. 1978: Zpr. Čs. Bot. Společ., append. 1978/1: 1–86). 

Uložení (depon.) tisků méně dostupných a významnější citace z prací jsou zkráceně 

zaznamenány v hranatých závorkách. 

Bohemia centralis 28-2.indd 215 14.11.2007 12:10:56 

215

BOHEMIA CENTRALIS 28 

1. Ambrož V. (1943): Periglaciání zjevy u Jevan. – Zprávy Geol. Úst. pro Čechy a Moravu, 

Praha, 18 Praha (1942)/5: 219–230, 5 map, 2 tab. 

2. Ambrož V. (1966): Budeme chránit krajinu? – Živa, Praha, 14 (52): 86–87, 1 map., 1 foto 

[o devastaci přírody, chataření – okolí Zbraslavic, Sázavy]. 

3. Anděra M. (1984): Základní biologický průzkum luk na pozemcích VÚŽV Praha 10-Uhříněves 

v povodí Říčanky a Rokytky. – Ms. [depon. in: Knih. M. Anděry]. 

4. Andrian F. F. (1863): Beiträge zur Geologie des Kauřimer und Taborer Kreises in Böhmen. 

– Jahrb. der Kaiserlich-Königlichen Geologischen Reichsanstalt, Wien, 13/2: 155–182. 

5. Anonymus (1562): Registra správní panství Kosteleckého z r. 1562. – [depon. in: Archiv 

Nár. Muz., Praha; stručně o „černých“ lesích v širším okolí Jevan]. 

6. Anonymus (1662–1663): Hraniční protokol pro liechtensteinské panství Uhříněves a Škvorec 

s okolními majetky z let 1662–1663. – [depon. in: Ústř. Archiv, Praha]. 

7. Anonymus (1677): Kniha urbární, jinak gruntovní pravidlo všech všelijakých příležitostí 

panství Kosteleckého n. Černými lesy, dokonaná léta od porodu panenského 1677. – [depon. 

in: Archiv Nár. Muz., Praha; zmiňovány jsou lesy u jednotlivých vesnic]. 

8. Anonymus (1710): Odhad panství Rataje n. Sáz. z roku 1710, majetek Jana Frant. Talmberka. 

– In: Tlapák J., 1959, Historický průzkum lesa. LZ Kácov. – Ms. [depon. in: ÚHÚL, 

Brandýs n. L.-Stará Boleslav]. 

9. Anonymus (1754): Odhad panství Český Šternberk v kouřímském kraji (maj. hr. Rosendorfova) 

z roku 1754. – In: Tlapák J., 1959, Historický průzkum lesa. LZ Kácov. – [depon. 

in: ÚHÚL, Brandýs n. L.-Stará Boleslav]. 

10. Anonymus (1851): Bericht über die den Versammlungen gehaltenen Vorträge. – Lotos, 

Prag, 1: 123–128 [p. 125: uvádí vápencový lom u Třebonína – „Třebovin, rötlichgrau, leg. 

Demel“]. 

11. Anonymus (1858): Die exkursion in die Waldungen von Schwarzkosteletz am 23. August 

1858. – Schr. Forst-, Jagd. u. Naturkunde, n. F., Prag, 18 (32): 8–17. 

12. Anonymus /V. T./ (1872): Litožnice. – Památky. Listy pro Archeolog. a Histor., Praha, 

9: 445 [„…nyní les poražen a pozemek v pole byl zpracován… nalezly se základy tvrze 

a kostela“]. 

13. Anonymus (1904): Průvodce po květeně české I. obraz. – Květena hájů středočeských. 33 p., 

Čes. Bot. Zahrada, Praha, 1904. 

14. Anonymus (1905): Průvodce ku prohlídce lesů revíru Obory a Mirošovic patřícím k okresu 

lesního úřadu knížete Jana z Liechtensteinů v Ratajích Hrazených nad Sázavou dne 

10. července spojené s 57. valnou hromadou České lesnické jednoty v Kolíně. – 23 p., 

map., Praha. 

15. Anonymus (1905a): Popis polesí Obory a Mirošovic lesního úřadu jeho Jasnosti panujícího 

knížete Jana z Liechtensteinů ku vycházce České lesnické jednoty dne 10. července 1905. 

57. valná hromada České lesnické jednoty v Kolíně. – 56 p., Praha. 

16. Anonymus (1910): Fürst zu Khevenhüller-Metsch’sche Herrschaft Kammerburg nach dem 

Stande zu Anfang des Jahres 1910. – append. In: Tlapák J., 1965, Historický průzkum lesa 

LZ Konopiště. – Ms., ÚHÚL ve Zvoleni, poboč. Ďáblice [depon in: VLÚ Kostelec n. Č. l. Na 

mapě lesů v okolí Moštic u Sázavy n. S. z roku 1910 je vápencový lom zakreslen v lesním 

odděl. 231 jako jámový v poloze „U vápenky“]. 

17. Anonymus /J. W./ (1913): Záchrana staleté památné lípy v Radešovicích u Říčan. – Krása 

našeho Domova, Praha, 9: 150 [„…na návsi na malém návrší u rybníčka…“]. 

18. Anonymus /M./ (1924): Průhonickým parkem. – České Slovo, 18. července 1924, no. 168, 

16: 5 [depon. in: Univ. Knih. Praha, sign. 54 B 1006]. 

216 

Bohemia centralis 28-2.indd 216 14.11.2007 12:10:56

Vítězslav Jaroš: Botanicko-geologická bibliografie Říčanské plošiny a Kutnohorské pahorkatiny 

19. Anonymus /A. K./ (1927): Za †Janem Valchářem . – Podoubraví, Vlastiv. Sborn. Čáslavska, 

Čáslav, 4/5: 72–73. 

20. Anonymus (1929): Zajímavé a vzácné stromy v Československu. (Pokračování). – Krása 

našeho Domova, Praha, 21: 116–117, 3 obr. [obr. 3: J. Vepřek: V nepatrném bažinatém 

rybníčku, …na pokraji lesa pod Schebkovým dvorem v Chotěměřicích nedaleko okresní 

silnice Zbraslavice–Čestín, je jediné stanoviště Calla palustris na kutnohorském okrese]. 

21. Anonymus (1933): Sedmdesátpět let dra Josefa Velenovského. – Večer, 21. dubna 1933, 

no. 94: 3, 1 foto. 

22. Anonymus /Němec B./ (1937): Smuteční stromy. – Vesmír, Praha, 16 (1937–1938): 10, 11, 

3 fig. [foto: převislá borovice u Vyžlovky]. 

23. Anonymus (1948): Rayonování školního sběru léčivých rostlin podle okresů. – Hortus 

Sanitatis, Praha, 1: 220–223. 

24. Anonymus (1949): Sběr léčivých rostlin. – Hortus Sanitatis, Praha, 2: 179–184. 

25. Anonymus /J. G. F. D./ (1949): Prof. Dr. J. Velenovský. – Nature, 163, no. 4154: 902. 

26. Anonymus (1950): Jan Šimr padesátníkem. – Čs. Bot. Listy, Praha, 3 (1950–1951): 16. 

27. Anonymus (1955): Černé Voděrady, Jevany, Vyžlovka, okres Český Brod, Louňovice okres 

Říčany; zřízení státní přírodní rezervace „Voděradské bučiny“. – Úřední List Českoslov. 

republiky, částka 32, 5. dubna 1955: 241–242, Praha. 

28. Anonymus [red.] (1955): Vyhláška MK č. 13600/55-IX ze dne 4. března 1955 o zřízení 

státní přírodní rezervace „Voděradské bučiny“ v kat. území Černé Voděrady, Jevany, Vyžlovka 

(ok. Český Brod). – Ochr. Přír., Praha, 10: 221–222. 

29. Anonymus /Komise pro fytogeografické členění ČSR při hlavní redakční radě Flory ČSR/ 

(1959): Regionální členění Československa pro potřeby Flory ČSR. – Čs. Bot. Společ., 

Praha [cyklostyl]. 

30. Anonymus (1960): Pracovníci v kulturní a osvětové práci na Říčansku. – 5 p., Ms. [depon. 

in: Měst. Mudruňkovo Vlastiv. Muz. Říčany u Prahy]. 

31. Anonymus (1960a): Vznik říčanského muzea a rozvoj jeho vlastivědné práce. – 15 p., Ms. 

[depon. in: Měst. Mudruňkovo Vlastiv. Muz. Říčany u Prahy]. 

32. Anonymus (1960b): Přírodovědný obraz Říčanska. – 6 p., Ms. [depon. in: Měst. Mudruňkovo 

Vlast. Muz. Říčany u Prahy]. 

33. Anonymus (1960c): Katastr stálý stabilní. – Senohrabská hláska, měsíčník Osvět. besedy, 

září 1960, 2/9, sine pag. [depon. in: Archiv OÚ Praha-východ]. 

34. Anonymus (1960 d): Louňovice. Stručná historie. – 40 p., sine pag., 1 map., Místní Lid. 

Knihovna, Louňovice. 

35. Anonymus /Cur. Sectio bot. Mus. Nationalis Pragae/ (1963): Plantae čechoslovacae exsiccatae. 

Centuria 2. – Sborn. Nár. Muz., Praha, ser. B, 19: 135–162. 

36. Anonymus (sine dato, asi 1965): Turistické trasy na okrese Praha-východ. – Metod. Přír. 

pro školy, ČSM a ČSTV, 42 p., sine pag., 1 map., Okres. Ped. Střed. Praha-východ. 

37. Anonymus (1966): Přírůstky v základní knihovně Oblastního muzea. – Zprav. Vlastiv. 

Klubu okolí Prahy, Roztoky u Prahy, 2/9: 121. 

38. Anonymus (1969): Zřízení chráněného naleziště „Pitkovická stráň“, kat. území Pitkovice, 

okres Praha-východ, kraj Středočeský. – Věstn. Min. kultury České Social. Republ., 

2. srpna 1969, sešit 4, 25/4: 58. 

39. Anonymus (1969a): Seznam členů a spolupracovníků Středočeské pobočky ČSBS, Poděbrady, 

1969/2: 2–3 [cyklostyl]. 

40. Anonymus (1969b): Z minulosti Mnichovic. – Život Mnichovic, měsíčník ZO KSČ, 

MVNF, MNV Mnichovice, 1. července 1969, 9/7: 2–3, sine pag. 


217


41. Anonymus (1969c): Potřebujete poradit?: Ochrana přírody. – Rudé Právo, Praha, 13. května 

1969, 49/3. 

42. Anonymus (sine dato, asi 1970): Českobrodsko. – 12 p., sine pag., 9 fig., 1 map., Komise 

cestovního ruchu ONV Český Brod a KNV Praha. 

43. Anonymus /V M/ (1972): 80 let Thomayerových školek. – Zahrad. Listy, Praha, 65/3: 64, 

2 foto [zakladatel: F. Thomayer za podpory J. Thomayera v r. 1891 v Říčanech]. 

44. Anonymus /-K-/ (1973): Příroda chráněná pro nás pro všechny. – Ahoj na sobotu, týdeník 

pro víkend, Praha, 23. únor 1973, 5/8 (200): 6–7, 3 foto [CHN Pitkovická stráň]. 

45. Anonymus /MS, HF/ (1973a): Příznivcům myslivosti. – Hlas Hrusic, leden 1973, 5/1: 4, 

sine pag. 

46. Anonymus [red.] (1973b): Jevanské rybníky. Jevany u Prahy. – Svět práce, append. Tip 

na víkend 2, Praha, 16. května 1973, 6 (10)/20: 11–12 (1–8), 2 map., 5 foto, ONV Kolín 

a MNV Jevany [doporučené přírodní, historické a rekreační objekty]. 

47. Anonymus (1975): Z historie obce Kunic. Část druhá – polohopis a krajina. – Hlas Hrusic, 

duben 1975, 7/4: 6–7. 

48. Anonymus /-Čk-/ (1975a): Zemský ráj to na pohled? – Hlas Hrusic, leden 1975, 7/1: 5–6 

[NPR Voděradské bučiny]. 

49. Anonymus /-Čk-/ (1975b): Významné výročí. – Hlas Hrusic, listopad–prosinec 1975, 

7/11–12: 8–9. 

50. Anonymus (1976): Území navržená k ochraně podle plánu ochrany přírodních zvláštností 

okresu Kutná Hora. – In: Kůrka A. /comp./, Ochrana přírody na Kutnohorsku, p. 26–27, 

Odb. Kult. ONV Kutná Hora. 

51. Anonymus (1977): Exkurze do černokosteleckých lesů. – In: Zvyšování intenzity socialistické 

výroby a její racionalizace, p. 294–300, 3 fig., 2 foto, Praha. 

52. Anonymus /-ihm-/ (1984): Chráněná území v Praze. Pitkovická stráň. – Nika, Praha, 

5/4: 22, 5 foto [podle „Průvodce naučnou stezkou povodím Botiče (1980)“ sestavila 

redakce]. 

53. Anonymus /-red-/ (1991): Průzkum Říčanky a Rokytky. – Nika, Praha, 12/5: 10–11, 4 foto 

[Zpráva J. Vymazala, P. Punčocháře a T. Justa o stavu vody obou potoků a okolních porostů 

z let 1989–1990, depon. in: redakce Niky]. 

54. Anonymus /HMG/ (1987): Rohožník. – Informátor, Zprav. 4. ZO ČSOP Praha 10, 1987/1: 

8–9. 

55. Anonymus /ma/ (2001): Tip na krásný a zajímavý výlet. Lom na Plachtě. – Patriot, Vaše 

nejbližší noviny, Říčany u Prahy, říjen 2001, no. 10, 2: 1, sine pag., 1 foto [PP Lom na 

Plachtě u Třebohostic]. 

56. Anonymus /cyk/ (2002): Dubnové krásky – podléška, orsej, sasanka… – Listy hlavního 

města Prahy, duben 2002, 2/4: 4, 2 foto [pozvání na vycházku, hájové rostliny v Chuchelském 

háji a Uhříněveské oboře]. 

57. Anonymus /mp/ (2002): Historie regionu: Senohraby. – Patriot, Vaše nejbližší noviny, 

Říčany u Prahy, duben 2002, no. 4, 3: 3, sine pag. [stručná historie, klima]. 

58. Anonymus (2002): Kolínsko: Černokostelecko. – Kam o prázdninách, append. Večerníku 

Praha a středočeských Deníků Bohemia, 21. 6. 2002 […hraniční území knížectví pražského 

a zlického; hradiště zničena mezi 9.–10. stol. expanzí Přemyslovců na východ; silnice 

Jevany–Stříbrná Skalice vybudována r. 1910; pálení dřeva na dřevěné uhlí; zaniklé osady; 

Stříbrná Skalice a Hradové Střimelice… těžba rud; žulové válce na drcení rudy u Zvánovického 

potoka pod Černými Voděrady; osada Mělník leží na kouřimském zlomu zv. 

Čertova brázda, zde 100 m vysoký terénní stupeň S-J směru; Kouřim]. 

218 



59. Babuška V. (1960): Geologické a ložiskové poměry okolí Stříbrné Skalice. – Ms. [Dipl. 

Práce, depon. in: Knih. Geolog.-Geograf. Fak. UK, Praha]. 

60. Balatka B. et al. (1973): Regionální členění reliéfu ČSR. – Sborn. Společ. Zeměp., Praha, 

78: 81–96. 

61. Balatka B. (1985): Geomorfologické členění pražského území. – In: Staletá Praha, 15: 

45–56. 

62. Balášek F. V. [red.] et al. (1940): Před branami Prahy. Publikace o duchovní kultuře okresů: 

Brandýs nad Labem, Český Brod, Jílové u Prahy, Kostelec nad Černými lesy, Praha- 

-venkov (východ), Praha-venkov (západ) a Říčany. – 102 p., Ústřed. Osvět. sborů, Praha 

[„J. Čihák… znal výborně jílovskou květenu a sestavil i její herbář“]. 

63. Bambasová I. (1957): Škody mrazem na jedli v roce 1956. – 50 p., 7 append., Ms. [Dipl. 

Práce, depon. in: Knih. Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

64. Barchánek V. (1924): Starobylé názvy lesů a některých míst v okolí Šternberka nad Sáz. 

(Příspěvek k místním kronikám). – Pod Blaníkem, Benešov, 3 (1923–1924): 132–135. 

65. Barchánek V. (1927): Něco ze starých časů. – Čs. Háj, Praha, 4: 285. 

66. Barta R. (1923): Bílé mramory sázavské. – Věda Přír., Praha, 4: 12–15. [Č. Šternberk, 

tři lomy „Na Stříbrné“, poblíž bývaly doly na stříbro; Bohdaneč, lom ve stráni nízkého 

kopce]. 

67. Barta R. (1930): Příspěvek ke studiu zvětrávání dolomitického vápence. – Stavivo, odbor. 

časopis, věnovaný zájmům veškerého průmyslu staviv, společ. S R.O., Praha, 11/15, 1. 8. 

1930: 452–453 [Bohdaneč u Zbraslavic – v rámci vyhledávání vápence na mozaiku dlažební 

prozkoumal ložisko v Bohdanči; nezvětralý vápenec: CaCO 3 = 62,45 %, MgCO 3 = 

35,36 %, což odpovídá 76,21 % dolomit a 21,60 % kalcit ; dolomitický vápenec: zjišťoval 

jak dolomitický vápenec zvětrává, provedl chemický rozbor, zjistil vyluhování pozvolna 

vápencového tmelu a pozvolněji dolomitu]. 

68. Bárta B. (1955): Zastoupení lípy malolisté a velkolisté v polesí Doubravčice, FLH Kostelec 

n. Č. l. Proměnlivost a výmladnost. – 55 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, 

Praha]. 

69. Barták J. (1940): Okres Jílovský. Politický, soudní i berní samotný. – In: Přehledný místopis 

země České, no. 1, 127 + 7 p., sine pag., Praha. 

70. Bartoníček A. (1940): Přehled regionálních zajímavostí Zbraslavska, Jílovska a Říčanska. 

Vol. 3. – Praha [depon. in: Knih. Nár. Muz., Praha, sign. 91 B 278 fasc. 3]. 

71. Bartoníček A. (1940 a): Jílovské zlaté hory v dobách těžby Keltů, Římanů a prvních 

Přemyslovců . – In: Přehled regionálních zajímavostí Zbraslavska, Jílovska a Říčanska. 

Vol. 4. – Praha. 

72. Bartoš J. (1954): Možnosti zmlazení jedle a její pěstování v polesí Bohumile a Voděrady, FLH 

Kostelec n. Č. l. – 41 p., 2 map., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

73. Bártová E. et Hejný S. (1984): Řasa Enteromorpha v okolí Prahy. – Nika, Praha, 5/6: 13–14, 

2 obr. [Enteromorpha intestinalis – rybníky Počernický, Dubečský, Podleský, Jordánek]. 

74. Barvíř J. (1929): O severní hranici zlatonosného okrsku Jílovského. III. část. – Vltavské 

Proudy, 8/8: 3–4 [„v roce 1506 odvedl hornímu úřadu v Jílovém Měsíček něco zlata 

nejspíše rýžovního od Mnichovic, míněno též jejich S okolí“; z dalších míst uvádí např. 

„V potočinách“ u Mnichovic, zbytky rýžovisek při potoce Šmejkalka nad Hrušovem.. 

zvláště pod lesem Šmejkalka a v okolí ústí Mirošovického potoka do potoka Mnichovického]. 

75. Batelka J. (1978): Ústup jedle z lesů. – Živa, Praha, 26 (64): 210–212 [ústup jedle zmiňuje 

asi od roku 1700]. 


219


76. Baudyš E. (1915): Ein Beitrag zur Kenntnis der Mikromyceten in Böhmen. – Lotos, Prag, 

63: 103–112 [Neuhöfen bei Kuttenberg, Persica vulgaris]. 

77. Baudyš E. (1916): Ein Beitrag zur Kenntnis der Mikromyceten in Böhmen. – Lotos, Prag, 

64: 11–29 [Říčany]. 

78. Baudyš E. (1923): Zoocecidie nové pro Čechy IV. – Čas. Čs. Společ. Entomol., Praha, 20: 

56–67, 90–105, 14 fig. [Zaječice, Pyšely, Běchovice-Úvaly, les Fídrholec]. 

79. Baudyš E. (1924): Příspěvek k rozšíření červců v Čechách. – Čas. Čs. Společ. Entomol., 

Praha, 21: 18–22 [les Fídrholec]. 

80. Baudyš E. (1924–1925): Příspěvek k rozšíření Mikromycetů u nás. – Čas. Mor. Zem. Muz., 

Brno, 22–23: 1–31 [Říčany – Persica vulgaris; Ondřejov – Asarum europaeum]. 

81. Baudyš E. (1952): Československé coccoideocecidie. – Sborn. Klubu Přírod. v Brně za rok 

1948–1951, 29: 81–89 [les Fídrholec]. 

82. Bauer M. (1960): Některé poznatky o mykofloře Říčanska. – 16 p., Ms. [depon. in: Mudruňkovo 

Vlast. Muz. Říčany u Prahy]. 

83. Bauer M. (1970): Stručný pohled na mykofloru Říčanska. – In: Vlast. Sborn. Přírodověd. 

a Společenskověd. Pr., Roztoky u Prahy, ser. B, vol. 2, 1970: 3–16 . 

84. Bayer A. et al. (1937): Botanika speciální. – In: Janda J. [red.], Velký ilustrovaný přírodopis 

všech tří říší IV., ed. 2, Ústř. Nakl. a Knihkup. Učit. Českoslov., Praha [Caltha palustris… 

na louce u Senohrab]. 

85. Bednařík K. (1957): Příspěvek k dějinám rybníků na Českobrodsku. – Vlastiv. Sborn. 

Českobrodska, 1: 51– 65, 1 map. 

86. Bednařík K. (1977 a): Srp a hrabice (Příspěvek k dějinám zemědělské techniky na Černokostelecku). 

– Středočes. Sborn. Historický, Praha, vol. 1, p. 120–124, 2 fig., KNV Praha 

et Stát. Arch., Praha. 

87. Bedrna J. (1964): Ochránci přírody. – Hlas východu, 19. června 1964, 5/25, OV KSČ et 

ONV Praha-východ [7. 6. provedli pochůzku po kat. obcí Újezd n. L., Koloděje a Běchovice… 

„nalezli i bělozářku liliovitou“]. 

88. Bedrna J. (1968): Úvaly. – 25 p., 14 foto, Svaz Čs. Invalidů, Úvaly [výpisy z historických 

pramenů; u starého splavu… nedaleko… „Devět sil“. Po celé délce potoka …„žluté kosatce“; 

dolování železné rudy „v háji na Úvaláku“]. 

89. Belman I. et Svobodová O. (1982): Příroda Prahy 9. – Nika, Praha, 3/5: 7–9. 

90. Bělohoubek A. (1961): Zmlazování dřevin v porostech IV. a V. věkové třídy na různých 

stanovištích (lesních typech) v polesí Stříbrná Skalice v závislosti na vlastnostech půdy 

(hornina, složení, fyzikální a chemické vlastnosti, struktura půdy, stav humusu a půdní 

pokrývky a pod.) a na stavu a vývoji podrostu. – 92 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. 

Fak. VŠZ, Praha]. 

91. Beneš S. (1961): Návrh vymezení těžebních oblastí klestu na podkladě obsahu minerálních 

látek v horninách a půdách. – Sborn. Lesn. Fak. VŠZ, Praha, 4: 83–120. 

92. Benešová H. (1908): Barbitistes sericauda Fab. – Čas. Čes. Společ. Entomolog., Praha, 5: 

102–103 [Radešovice]. 

93. Berchtold F. von et Seidl W. B. (1836): Oekonomisch-technische Flora Böhmens nach 

einem ausgedehntern Plane bearbeitet. – fasc. 1, p. 1–16 + 1–261, Prag [Coleanthus subtilis… 

bei Stirzin]. 

94. Bernard J. H. (1965): Mineralogie polymetalických rudních žil ve Stříbrné Skalici a Hradových 

Střimelicích. – Sborn. Geol. Věd, cl. technol., geochem., Praha, 5 (1965): 183–209. 

95. Bezpalec J. (1928–1929): Lesy na okrese čáslavském. – Podoubraví, Vlastiv. Sborn. Čáslavska, 

Čáslav, 6/4–5: 63–65. 

220 



96. Bezpalec J. (1929): Lesy na okrese čáslavském. – Podoubraví, Vlastiv. Sborn. Čáslavska, 

Čáslav, 6/6: 82–84; 6/7: 108–109; 6/8: 122–126; 6/10: 152–157 [přehled geologie; velkostatek 

K. Schwarzenbergra; čistá dubina u Hraběšína; Tisí skála… ptáci]. 

97. Bíba M. (1974): Ochrana přírody a botanický výzkum ohrožených území. – Zpr. Čs. Bot. 

Společ., Praha, 9: 72. 

98. Blažka F. (1900): Prha chlumní. – Vesmír, Praha, 29 (1899–1900): 174–175 [Arnica 

montana… u Běchovic v příkopech podél cest]. 

99. Blažková D. (1971): Junco inflexi-Menthetum longifoliae Lohm.1953 und Epilobio juncetum 

(effusi) Oberd. 1957 in der Tschechoslowakei. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 

6: 271–279. 

100. Blažková D. (1984): Luční vegetace v oblasti klidu Rokytka a Říčanka (Velká Praha). 

Zpráva o výzkumu. – 8 + 4 p. (2 tab.), Ms. [depon in: AOPK ČR, Praha; VÚŽV Praha- 

-Uhříněves; Knih. V. Jaroše]. 

101. Blažková D. (1992): Was is das Holcetum lanati? – Preslia, Praha, 64: 59–61. 

102. Blecha J. (1966): Jevany znovu objevené. – Rudé Právo, 19. července 1966, 46/167: 2 

[nedělní příloha]. 

103. Borota J. (1964): Rozbor štruktúry trvalých pokusných ploch, založených v trvalých 

borových porastoch na Čiernokostelecku. – Sborn. Lesn. Fak. VŠZ, Praha, 7: 91–118, 

2 foto, 3 map., 21 diagr. [Brník – bo, Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Festuca 

ovina, Carex pilulifera]. 

104. Borota J. (1968): Niektoré poznatky z prebierkových pokusných ploch v smrečinách na 

Černokostelecku. – 23 p., 8 fig., 15 tab., Ms. [Díl. závěr. zpr., depon in: Věd. Les. Úst. 

VŠZ, Kostelec n. Č. l.]. 

105. Borovský E. (1972): Pozorování o vlivu sucha roku 1971 na růst hub ve středních Čechách. 

– Mykol. Sborn., Praha, 49: 21. 

106. Bouček B. (1951): Geologické vycházky do pražského okolí. – Přír. vydav., Praha. 

107. Bouchner M. (1951): Orel volavý na Říčansku. – Sylvia, Praha, 13/4: 136–137. 

108. Brousil R. (1936): Ondřejov v Posázaví. Dějiny městečka a okolí. – 87 p., Praha [místní 

jména podle dřevin; staletý dub v Myšlíně (R. Brousil byl arcibiskupským notářem 

v Ondřejově)]. 

109. Brůha F. (1935): Dějiny Stříbrné Skalice. – Praha. 

110. Brunclík O. (1955): Zpráva o pedologickém průzkumu školního lesního hospodářství 

v Kostelci n. Č. lesy – polesí Voděrady. – Anthropozoikum, IV (1954): 489–491, 

Praha. 

111. Buchar J. (1973): Ochrana přírody (k výročním dnům). – Zprav. z Kamenice, 1. únor 

1973, no. 2/73: 4, MV KSČ et MNV Kamenice […březová alej v Kamenici]. 

112. Burda J. (1960): Stanoviště vhodná pro jedli v části polesí Voděrady (Habr), FLH Kostelec 

n. Č. l., stanovení podílu jedle v porostech, plán obnovy těchto porostů. – 53 p., 9 fig., 

2 map., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

113. Burešová Z. et Štěpán J. (1971): Zeleň v krajině (mimo lesní porosty). Československá 

bibliografie. – Acta Ekol. Natur. Region.,Terplan, Praha, 1971/3–4: 79–90 [537 vybraných 

prací o zeleni v krajině]. 

114. Cehák K. (1947): Příspěvek ke geologii výskytu kazivce u Kožlí na Ledečsku. – Věstn. 

Stát. Geol. Úst., Praha, 22: 340–352. 

115. Cejp K. (1928): Mykologické příspěvky z Čech I. – Mykologia, Praha, 5: 113–116. 

116. Cejp K. (1928a): K sedmdesátým narozeninám prof. Dra Josefa Velenovského. – Mykologia, 

Praha, 5: 41–46, 1 foto [seznam publikací od roku 1829]. 


221


117. Cejp K. (1930): Další příspěvky k poznání Hydnaceí z Československa. – Mykologia, 

Praha, 7: 69–70. 

118. Cejp K. (1948): Slavný botanik, žák píseckého gymnasia. K devadesátinám univ. 

prof. Dr. Josefa Velenovského. – In: 170 let píseckého gymnasia, 1778–1948: 113–115, 

Písek. 

119. Cejp K. (1958): Velenovský jako učitel. – Preslia, Praha, 30: 276 [mykologická exkurze 

do okolí Mnichovic]. 

120. Cejp K. (1958a): Vzpomínky na prof. J. Velenovského a jeho mykologické exkurze. 

– Česká mykologie, Praha, 12: 129–131. 

121. Cejp K. et Skalický V. (1954): Plodná padlí na dubech v Československu, Microsphaera 

alphitoides Griffon et Maublanc a Phyllactinia roboris (Gachet) Blumer. – Preslia, Praha, 

26: 43–54 [Quercus robur v lesích u Klánovic]. 

122. Císař A. (1961): Rozbor kvality a přírůstu borových porostů uznaných nebo navržených 

k uznání pro sběr semen v polesí Oplany, Radlice a Stříbrná Skalice, FLH Kostelec n. Č. l. 

– 126 p., map., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

123. Culek A. (1926): Kamajka, chráněná přírodní památka na Čáslavsku. – Krása našeho 

Domova, Praha, 18/3: 42–43. 

124. Culek A. (1940): Nálezy uhlí na Čáslavsku a jejich praktický význam. – Prokůpkův kraj, 

9/17: 4; 9/18: 4. 

125. Culek A. (1944): Vzácná geologická památka na Čáslavsku. – Věda Přír., Praha, 22/10: 

285–286. 

126. Culek A. (1947): Rýžovalo se také na Čáslavsku zlato? – Čas. Nár. Muz., Praha, 116/2: 

200–204. 

127. Culek A. (1948): Tajemná rostlina. – Podoubraví, Vlastiv. Sborn. Čáslavska, Čáslav, 16 

(1947–1948): 125–126 [depon. in: Časopis. Odděl. Nár. Muz., Praha, sign. 122 C 46; 

[„…les Kopaniny u Golčova Jeníkova… v bahnité tůňce Calla palustris“]. 

128. Culek A. (1948a): Lípa kapucínka. – Podoubraví, Vlastiv. Sborn. Čáslavska, Čáslav, 17 

(1948–1949), no. 1: 14–16 [Tilia parviflora na čáslavském náměstí]. 

129. Culek A. (1950): Třetí zpráva o výsledcích geologických studií na Listu Chrudim (List 

spec. mapy Chrudim – 4056). – VSGÚ Českoslov. Republiky. Praha, 25: 85–88 [„…vápenec 

býval na více místech těžen na pálení vápna… v Hostašově, v Okřesanči… lokality 

jsou zašlé; amfibolit se těží v lomech na stavební účely a štěrk… Hostašov, Okřesaneč; 

ortorula – Okřesaneč“]. 

130. Culek M. et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. – Enigma, Praha. 

131. Culek A. (1955): Floristický výzkum Čáslavska s hlediska ochrany přírody. – Ochr. Přír., 

Praha, 10: 53–58 [Golčův Jeníkov, rybník Kunik, jih Čáslavska]. 

132. Culek A. (1956): Okres Čáslav. – In: Dušánek F., Přírodní rezervace a chráněné oblasti 

v Pardubickém kraji, p. 16–21, 19 foto, Sborn. KNV Pardubice, depon. in: Univ. Knih., 

Praha, sign. 54 C 9938 [„Podmoky u Golčova Jeníkova, tůň s porostem ďáblíku (Calla 

palustris) v lese při západním břehu potoka od Římovic, asi 100 m jižně od železniční trati 

do Havl. Brodu. U Podmok obsadil ďáblík malou tůňku v průměru asi 2,5 m a hustě ji zarostl, 

ale kvetoucí nebyl pozorován; navrhuje ochranu bledule jarní u Zbýšova, Krchleb, 

Lhoty, Damírova, Čejkovic a Chlumu“]. 

133. Čabart J. (1958): Sto let od úmrtí F. M. Opitze. – Sborn. Čs. Akad. Zeměd. Věd, sect. 

Histor.-Muz., Praha: 31 (= 3 ser. nova): 332. 

134. Čapek A. (1985): Pražské potoky a nádrže a jejich krajinářský význam. – Staletá Praha, 

15: 57–71, Praha. 

222 



135. Čápová V. (1955): Rozšíření dubu zimního a letního a jeho pěstování v polesí Doubravčice, 

FLH Kostelec n. Č. l. – 75 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

136. Čech V. (1955): Profesor RNDr. Antonín Culek †. – Věstn. Ústř. Úst. Geol., Praha, 30/6: 

285–287. 

137. Čelakovský L. (1861): Řád pryskyřníkovitých v okolí Pražském. – Živa, Praha, 9: 104–121 

[u Štiřína… Aquilegia vulgaris, Actaea spicata, Ranunculus flammula]. 

138. Čelakovský L. (1867–1881): Prodromus der Flora von Böhmen. I.– IV. – Arch. Naturwiss. 

Ladesdurchforsch. Böhmen, Prag, sect. 3a, fasc. 1– 4: 1–995. 

139. Čelakovský L. (1870): Květena okolí Pražského. Seznam všech okolo Prahy samorostlých 

a vůbec pěstovaných druhů a plemen rostlin cévnatých a jejich stanovisek… – Živa, 

Sborn. Věd. Mus. Král. Čes., Praha, sect. natur.-math., 4: 1–164. 

140. Čelakovský L. (1868–1883): Prodromus květeny české… I.–IV. – Arch. Přír. Výzk. Čech, 

Praha, sect. 3a, fasc. 1– 4: 1–994 [I. – 1868; II. – 1873; III. – 1877; IV. – 1883]. 

141. Čelakovský L. (1882–1894): Resultate der botanischen Durchforschung Böhmens im 

Jahre (1879–1880). – S.-B. Königl. Böhm. Ges. Wiss., Prag, cl. math.-natur., 1881: 3–13, 

1882; im Jahre 1881. – Ibid. 1881: 360–395, 1882; im Jahre 1882. – Ibid. 1883: 34–83, 

1884 [p. 48: „…Orchis coriophora L., trockene Wiese an der Bach zwischen Mnichovic 

und Říčan (Bubák), …“]; im Jahre 1883. – Ibid. 1884: 54–89, 1885; im Jahre 1884. – Ibid. 

1885: 3–48, 1886; im Jahre 1885. – Ibid. 1886: 28–92, 1887; im Jahre 1886. – Ibid. 1887: 

174–239, 1888; im Jahre 1887. – Ibid. 1887: 619–673, 1888; im Jahre 1888. – Ibid. 1888: 

462–554, 1889; im Jahre 1889. – Ibid. 1889/2: 428–502, 1890; im Jahre 1890. – Ibid. 

1891: 3–49, 1891; im Jahre 1891–1892. – Ibid. 1893/10: 1–38, 1894. 

142. Čelakovský L. (1897): Analytická květena Čech, Moravy a rakouského Slezska. Ed. 3. 

– 456 p., 1 map., Praha. 

143. Čermák K. (1937): Výstava biologického materiálu jirenského lesa u Prahy. – Lesn. Pr., 

Písek, 16: 537. 

144. Čermák K. (1938): Výstavka biologického materiálu z lesa kolem Klánovic. – Národní 

Listy, 7. duben 1938, 78/96: 5 [depon. in: Univ. Knih., Praha, sign. 54 A 150]. 

145. Čermák K. (1947): Prof. Dr. Uzel. – Příroda, Brno, 39 (1947–1948): 36–38, 1 fig. 

146. Černohorský Z. (1965): Die Verbreitung der Flechte Rhizocarpon lecanorium Anders in 

der Tschechoslowakei. – Preslia, Praha, 37: 353–362. 

147. Černohorský Z. (1966): Die Verbreitung der Rhizocarpon viridiastrum (Wulf.) Körb. in 

der Tschechoslowakei. – Preslia, Praha, 38: 391–402, 1 map., 11 tab. 

148. Černohous V. (1957): Sledování růstu a přírustu borovice na různých půdách ve vztahu 

ke složení sinusií podrostu v různých lesních typech v polesí Voděrady, FLH Kostelec n. 

Č. l. – 98 p., Ms. [Dipl. Práce, depon in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

149. Černý J. (1986): Xaverovský háj. – Zprav. Aktivu SPPOP Praha, 30: 12. 

150. Černý R. (1971): Rozšíření některých horských druhů v ČSR. – 75 p., Ms. [Dipl. Práce, 

depon. in: Knih. kat. bot. PřF UK, Praha; z Jevanské plošiny uvádí Drosera rotundifolia 

a Sedum villosum]. 

151. Černý Z. (1954): Návrh úpravy parku v Zásmukách, okres Kolín a směrnice pro další 

udržování. – 42 p., Ms. [Dipl. Práce, depon in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

152. Čeřovský J. (1968): Nové naučné stezky v českých krajích. – Přír. Vědy ve Šk., Praha, 

18/8: 506–507. 

153. Čeřovský J. (1974): Naučné stezky: Voděradské bučiny. – Ochr. Přír., Praha, 29/3: 73–74, 

2 foto [kritika naučné přírodovědecké stezky C. Rakušana et R. Čvančary (1967)]. 

154. Čeřovský J. et Homoláč M. (1963): Závěrečná zpráva z prověrky chráněných území Stře- 


223


dočeského kraje za rok 1962. – 158 p.,7 foto, 1 map., ed. Kraj. Střed. SPPOP Středočes. 

Kr., Praha [cyklostyl, in: Knih. V. Jaroše]. 

155. Čihař J. (1976): Vliv povodně na ichtyofaunu potoka Mnichovky u Senohrab. – Čas. Nár. 

Mus, sect. natur., Praha, 145 (4): 223–227. 

156. Čichovský L. (1977): Křemenný gabrový porfyrit na lokalitě Panská skála u Týnce nad 

Sázavou. – Bohemia Centralis, Praha, 6: 223–243. 

157. Čížek ? (1921): Janovec do lesa nepatří. – Českoslov. Les, Praha, 1: 326 [Zbraslavice… 

janovec zde dříve vyséván do lesních kultur]. 

158. Čvančara R. (1958): Zhodnocení provenienčního pokusu s modřínem polským (Larix 

carpatica polonica Rac.) v oblasti FLH Kostelec n. Č. Lesy. – Lesnictví, Sborn. Čs. Akad. 

Zeměd. Věd, Praha, 31 (= 4 ser. nova): 99–106, 3 diagr., 1 tab. [polesí Radlice, prům. 

roční srážky 596 mm, prům. roční teplota 8 °C; náhrada za úbytek smrku]. 

159. Čvančara R. (1975): Obnova bukových porostů. – In: Soubor referátů 1. spol. lesnicko- 

-dřevařské celostátní konference s mezinárodní účastí. Pěstování, těžba a zpracování buku 

v ČSR, p. 33–43, Liberec [vznik a obnova porostů v rezervaci Voděradské bučiny]. 

160. Čvančara R. et Samek V. (1957): Voděradské bučiny. – Dílčí závěrečná zpráva výzkumných 

úkolů č. 8708 a 86041, Ms. [depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

161. Čvančara R. et Samek V. (1959): Rezervace Voděradské bučiny. – Vlastiv. Sborn. Českobrodska, 

Praha, 2: 9–16, 1 map., 1 tab. 

162. Čvančara R. et Samek V. (1959a): Rozbor přirozeného zmlazení buku v hospodářsky 

zralých porostech rezervace „Voděradské bučiny“. – Sborn. Akad. Zeměd. Věd, sect. 

Lesnictví, Praha, 5: 139–156, 16 tab., 2 fig., 5 diagr. 

163. Čvančara R. et Samek V. (1963): Voděradské bučiny a zásady jejich obhospodařování. 

– Sborn. Lesn. Fak. Vys. Šk. Zeměd., Praha, 6: 239–257, 2 foto, 6 diagr. […teplomilné 

druhy (Stellaria holostea, Melampyrum nemorosum, Chrysanthemum corymbosum, 

Campanula persicifolia, Genista germanica, G. tinctoria, Cytisus nigricans aj.) vzácně 

uvnitř lesa, většinou na lesních okrajích; montánní… tu a tam Veronica montana, Festuca 

sylvatica, Circaea alpina, Calamagrostis villosa aj.; db, hb na J exp., bk na S exp., zvrat 

pásem; oblast mezi podhorským a horským stupněm; charakteristika bikových a typických 

bučin]. 

164. Čvančara R., Kriesl A. et Samek V. (1958): Příspěvek k vývoji lesů na Červenojanovicku. 

– Sborn. Věd. Pr. Lesn. Fak. Praha, tom. 1 (1958): 7–20, 2 grafy, 7 tab. 

165. Danihelka J. (2001): Achillea pannonica in the Czech Republic, with taxonomic remarks. 

– Preslia, Praha, 73: 213–244 [uvádí herbářové položky a literární údaje]. 

166. Dědeček J. (1871): Botanische Beobachtungen. – Oesterr. Botan. Zeitschr., Wien, 21: 

162–164, 232–233 [p. 164: Habr bei Schwarzkostelec]. 

167. Dědeček J. (1872): Eine Skizze der Piseker Flora. – Oesterr. Botan. Zeitschr., Wien, 22: 

314–321 [p. 319: Euphorbia dulcis… bei Schwarzkostelec]. 

168. Demek J. et al. (1987): Zeměpisný lexikon České socialistické republiky. Hory a nížiny. 

– Akademia, Praha. 

169. Derynek F. et al. (1884–1971): Pamětní kniha obce Nedvězí od roku 1884. – Ms. [depon. 

in: MÚ Praha-Nedvězí]. 

170. Doležel V. (1954): Stupeň napadení smrku václavkou na školním lesním závodě v Kostelci 

n. Č. l. – 13 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

171. Domin K. (1903): Ein Beitrag zur Kenntniss der Pfanerogamenflora von Böhmen. – S.-B. 

König. Böhm. Ges. Wiss. Prag, 22 (1902): 1–16 [Hieracium murorum… Říčany]. 

172. Domin K. (1903a): Zweiter Beitrag zur Kenntniss der Pfanerogamenflora von Böhmen. 

224 



– S.-B. König. Böhm. Ges. Wiss. Prag, 22 (1902): 1–52 [Potamogeton trichoides… 

u 1. rybníka… Budy u Říčan]. 

173. Domin K. (1904): Beitrag zur Kentniss der böhmischen Potentillenarten. – S.-B. König. 

Böhm. Gess. Wiss. Prag, 25 (1903): 1– 47 [Mnichovice, Jevany, Buda u Říčan]. 

174. Domin K. (1905): Dritter Beitrag zur Kentniss der Pfanerogamenflora von Böhmen. 

– S.-B. König. Böhm. Gess. Wiss. Prag, 18 (1904): 1–81, 1 fig. [Kocerady, Říčany]. 

175. Domin K. (1905a): Vierter Beitrag zur Kentniss der Pfanerogamenflora von Böhmen. 

– S.-B. König. Böhm. Gess. Wiss. Prag, 19 (1905): 1–60, 1 fig. [Mnichovice, Ondřejov, 

Mukařov, Radešovice]. 

176. Domin K. (1905b): Neue Beitrage zur Kentniss der böhmischen Potentillarten. – S.-B. 

König. Böhm. Gess. Wiss. Prag, 14 (1904): 1–12, 1 fig. 

177. Domin K. (1910): Kritische Studien über die böhmisch-mahrische Phanerogamenflora. 

– Beih. Bot. Centralbl., Dresden, 26, Abt. 2: 247–287, 2 tab., 7 fig. [Doubravčické údolí… 

Asarum, u potoka… Chrysosplenium alternifolium, Cardamine amara; in Haine bei 

Bratčic (Stejskal)… Isopyrum thalictroides]. 

178. Domin K. (1916–1917): Květena Čech se zvláštním zřením k útvarům rostlinným, vztahům 

rostlin k půdě a podnebí a k dějinám jejího výzkumu. – In: Za vzděláním, sv. 79: 

1– 44 (1916) et sv. 89: 45–138, 8 foto (1917), Praha [K.Urválek – sbíral v okolí Kutné 

Hory a Golčova Jeníkova; foto: Habrový háj v údolí u Doubravčic]. 

179. Domin K. (1922): Poznámky ke květeně v okolí Uhříněvsi. – Věda Přír., Praha, 3: 65–66 

[J. Šimr doložil herbářovými rostlinami… Gagea bohemica… u Nedvězí v údolí ku 

Královicům, ojediněle u pomníku padlých legionářů v údolí k Radešovicům; Anemone 

ranunculoides (Radešovice)]. 

180. Domin K. (1924): Úvahy a studie o regionálním členění Čech z hlediska geobotanického. 

– Spisy Přírod. Fak. Karl. Univ., Praha, č. 9: 1–38 [Alsine (= Minuartia) verna u Golčova 

Jeníkova]. 

181. . Domin K. (1925): Poznámky o vegetačních poměrech okresu kutnohorského. – In: 

Sborn. Vlastiv. Statí Polit. Okr. Kutnohorského, tom. 1: 91–105, ed. Učit. Jednota Budeč 

Kutnohorská [depon. in: Zákl. Knih., Praha, sign. E 35391 et Univ. Knih., Praha, sign. 

54 E 4581/1]. 

182. Domin K. (1931): Československé bučiny. – Sborn. Výzk. Úst. Zeměd., Praha, fasc. 70: 

1–87. 

183. Domin K. (1934): Monografický přehled československých jitrocelů. – Věstn. Král. Čes. 

Společ. Nauk, Praha, cl. math.-natur., 1933/3: 1–51 [Plantago indica (= Pl. scabra)… od 

Běchovic k Ouvalům, K. Polák, 1873]. 

184. Domin K. (1940): O zajímavé odrůdě vrbky obecné (Lysimachia vulgaris L.) a proměnlivosti 

tohoto druhu. – Věda Přír., Praha, 20: 246–248 [u Zbraslavic ve vrbovém keři 

u Starého rybníka… herbář J. Vepřek]. 

185. Domin K. (1944): Filipa Maximiliána Opize „Naturalientausch“ (1823–1830). Příspěvek 

k dějinám botaniky v Čechách II. – Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Praha, cl. math.- 

-natur., 1943/2: 1– 44. 

186. Domin K. (1944): † Josef Rohlena. – Věda Přír., Praha, 22 (1943–1944): 216–219, 

1 foto. 

187. Domin K. (1949): Josef Velenovský, nestor čs. botaniků, mrtev! – Hortus Sanitatis, Praha, 

2: 284–288. 

188. Domin K. (1936–1945): Rukopisný materiál k flóře ČSR . – Ms. [depon. in: BÚ AV ČR, 

Průhonice u Prahy]. 


225


189. Dostál Jos. (1942): Květena pražského kraje. Východní část. – In: Dostál Jar., Okolí Prahy 

– východní část, Knižnice KČT, tom. 18: 267–284, Praha. 

190. Dostál Jos. (1946): Květena pražského kraje. – In: Dostál Jar., Okolí Prahy – východní 

část II., Knižnice KČT: 259–276, Praha. 

191. Dostál Jos. (1948): Výsledky floristické práce za léta 1940–1945. – Čs. Bot. Listy, Praha, 

1: 10–11. 

192. Dostál Jos. (1948–1950): Výsledky floristické práce za léta 1940–1945. – Čs. Bot. Listy, 

Praha, 1 (1949): 122–125 [Phegopteris robertiana, Zvánovické údolí u Říčan, VI. 1924, 

Dr. K. Cejp]. 

193. Dostál Jos. (1948–1950a): Květena ČSR a ilustrovaný klíč k určení všech cévnatých 

rostlin na území Československa planě rostoucích nebo běžně pěstovaných. – 2269 p., 

Praha. 

194. Dostál Jos. (1989): Nová květena ČSSR 1, 2. – Academia, Praha. 

195. Doubek E. (1960): Stvořidla – peřeje řeky Sázavy. – Lidé a Země, Praha, 10: 471– 474. 

196. Dražil K. (1963): Vzácné a chráněné rostliny Říčanska. – 3 + 38 p., Ms. [Dipl. Práce, 

depon. in: Ped. Fak. UK, Brandýs n. L.-Stará Boleslav; foto 33 herb. položek z herbáře 

J. Petříčka ze Říčan]. 

197. Dřevo V. (1954): Českobrodsko – přírodní a kulturní památky. (Průvodce po přírodních 

a kulturních památkách podlipanského kraje). – 24 p., 16 foto, Čedok, Praha [u Kostelce 

n. Č. l. – myší ocásek nejmenší, bradáček vejčitý aj.]. 

198. Dudek A. (1949): Hydrogeologie okresu Říčany a Vlašim. – Geofond, Praha, Archiv 

posudků, no. P 5152 et 5153. 

199. Durdík M. (1954): Návrh klimatovegetační rajonizace k potřebám lesnického plánování. 

– Lesn. Pr., Praha, 33: 6–10, 1 map., 1 tab. 

200. Durdík M. (1966): Podrobný hydropedologický průzkum pro odvodnění ČSSS Říčany 

hospodářství Mnichovice. – 73 p., 2 map., 5 tab., ed. Zeměd. Invest. Spr., Praha. Úkol no. 

3614/66, cyklostyl [depon. in: Knih. V. Jaroše; uvádí druhy mezofilních – mokrých luk; 

k ochraně navržena plocha č. 15, p. A22–A23: louky kolem Myšlínského potoka s hojnými 

Dactylorhiza latifolia, Trollius altissimus, Iris sibirica, Eriophorum angustifolium, 

Arnica montana]. 

201. Durdík T. (1971): Zaniklá středověká vesnice v katastru obce Vyžlovky. – Archeol. Rozhl., 

Praha, 23/2: 219–222. 

202. Dušánek F. (1956): Přehled přírodních rezervací a chráněných oblastí. – In: Dušánek 

F., Přírodní rezervace a chráněné oblasti v Pardubickém kraji, Sborn. KNV Pardubice, 

p. 61–63 [depon. in: Univ. Knih., Praha, sign. 54 C 9938]. 

203. Dušánek F. (1956a): RNDr. Antoním Culek zemřel 14. července 1955. – Ochr. Přír., Praha, 

11: 96 [*12. 10. 1904 v Ronově nad Doubravou]. 

204. Dušek M. (1958): Zhodnocení zoocenozy bukové rezervace Voděradské bučiny na FLH 

Kostelec n. Č. l. s ohledem na vznikající škody. – 67 p., 41 tab., 1 graf, Ms. [Dipl. Práce, 

depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

205. Dvořák B. (1924): Kříšť (Boletus pachypus FR.). – Mykologia, Praha, 1/3: 43–44, 1 tab. 

color. [v bučinách u Jevan a Čer. Kostelce]. 

206. Dvořák J. (1958): Vývoj stratigrafie křídového útvaru v oblasti Českého masivu. – Knih. 

ÚÚG, Praha, sv. 30, ÚÚG, Praha [obsahuje rozsáhlou literaturu]. 

207. Dvořák F. et Dudáková B. (1981): Některé výsledky studia druhů rodu Barbarea. – Zpr. 

Čs. Bot. Společ., Praha, 16: 113–118 [u Stříbrné Skalice]. 

208. Erich V. (1961): Generativní hybridizace geograficky a systematicky vzdálených bříz v ro- 

226 



ce 1958. – Sborn. Lesn. Fak. Vys. Šk. Zeměd. Praha, 4: 179–218, 5 fig., 21 tab. [Kostelec 

n. Č. l., stanice pro dendrologii]. 

209. Erich V., Kučera B. et Řežábková J. (1961): Anatomické, fyzikální a mechanické znaky 

a vlastnosti dřeva svalovité, očkové a plamenné břízy. – Sborn. Věd. Lesn. Úst. Vys. Šk. 

Zeměd. Praha, 12 (1969): 111–127, 9 fig. [vzorky bříz z Černokostelecka]. 

210. Fabian M. (1955): Borovice černá a Banksova, jejich biologie a pěstební zhodnocení 

v polesí Obora a Doubravčice, FLH Kostelec n. Č. l. – 116 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. 

in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

211. Farský Oct. (1924): Zpráva o chorobách a škůdcích lesa za rok 1920. – Lesn. Pr., Písek, 

3: 31–53, 95–114, 17 figs. [p. 111: ochmet (Loranthus europaeus L.) roste na dubech 

v Polabí od Chocně po Jirny-Koloděje]. 

212. Farský R. (1948): Přírodní chráněná území lom „Na vrších“ na Kaňku. – Podoubraví, 

Vlastiv. Sborn. Čáslavska, Čáslav, 16: 107–109. 

213. Fediuk K. (1960): Algonkické vyvřeliny v okolí Říčan. – Acta Univ. Carol., Praha, ser. 

geologica 1, 34 (no. 1): 61–74. 

214. Fendrych M. (1949): Josef Velenovský. Nekrolog. – Přírodověda a Vých., Praha, 3: 59. 

215. Fér F. (1960): O japonském modřínu (Larix leptolepis Gord.) na Černokostelecku. – 

Sborn. Čs. Akad. Zeměd. Věd, Praha, 6: 455–470, 4 diagr., 4 tab., 6 foto. 

216. Fér F. et al. (1981): Materiály ke květeně Černokostelecka a přilehlého okolí. – VŠZ, Praha. 

217. Fér F. et Šedivý Z (1963): Přirození kříženci olše lepkavé (Alnus glutinosa /L./ Gaertn.) 

a olše šedé (Alnus incana /L./ Moench.). – Sborn. Lesn. Fak. VŠZ, Praha, 6: 191–215, 13 

foto [kříženci z Černokostelecka… kolem potoků]. 

218. Fér F. et Šindelářová J. (1983): Doc. ing. Jaromír Pokorný CSc. – 60 let. – Preslia, Praha: 

183–188 [též bibliografie J. Pokorného do roku 1982]. 

219. Fiala J. (1965): Pyrope of some garnet peridotites of the Czech Massif. – Krystalinikum, 

Praha, 3: 55–74 [výskyt peridotitu s pyropy v lomu u Bečvár]. 

220. Fiedler J. (1950): Rozšíření přesličky obrovské (Equisetum maximum Link.) v severovýchodních 

Čechách. – Čs. Bot. Listy, Praha, 2: 119–121, 1 map. [výskyt též v okolí 

Kostelce n. Č. lesy]. 

221. Fišera M. (1963): Nerosty alpské parageneze od Sudějova u Uhlířských Janovic (okres 

Kutná Hora). – Čas. Miner. Geol., Praha, 8: 213. 

222. Fojtíková-Coubalová M. (1953): Studie o československých druzích rodu Calamagrostis 

Adanson. – Ms. [Disert. Práce, depon. in: Knih. kat. bot. PřF UK, Praha]. 

223. Francke Curt (1943): Der Wald in der Umgebung von Prag. – Böhmen und Mähren, Prag, 

7/8: 125–126 [obecně o lesích u Říčan, Klánovic, Jílového a podél potoka Rokytky]. 

224. Francl V. (1955): Průzkum vegetace a prostředí v navrhované přírodní rezervaci Černé 

Voděrady, FLH Kostelec n. Č. l. – 91 p., 5 foto, 1 map., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. 


225. Frič D. (1971): Příroda na území Prahy a okolí. – Lidé a Země, Praha, 9/71: 419– 423. 

226. Frič D. (1982): K vlastivědnému plánu Prahy I. – Přír. Vědy ve Šk., Praha, 33/9 (1981 až 

1982): 353–358 [stručný popis přírodních a hospodářských poměrů Prahy]. 

227. Futák J. et Domin K. (1960): Bibliografia k flóre ČSR do r. 1952. – 883 p., SAV, Bratislava. 

228. Gotthart J. (1929): Výskyty hadce v okolí Kácova nad Sázavou. – Čas. Nár. Muz., sect. 

natur., Praha, 103: 126–134, 1 map. [„obecný granát… ze svorové ruly na vrchu Klence, 

kde v úvozu nad vesnicí Zlivy zvaném „Na granátech“ a na sousedním poli Adamově 

lze sbírati“]. 


227


229. Gotthart J. (1929a): Genetická povaha opuštěného rudního ložiska u Malovid v Posázaví. 

– Čas. Nár. Muz., sect. natur., Praha, 103: 134–138 [„Ve stříbrném“]. 

230. Gössl Vl. (1939): Nástin podnebních a půdních poměrů školního a lesního statku v Kostelci 

n. Č. Lesy. – Zeměd. Arch., Praha, 30: 243–258 [stručně zmíněny také zdejší lesy]. 

231. Grulich V. (1987): Rozchodníky z rodu Petrosedum v Československu (Crassulaceae). 

– Muzeum a Současnost, Roztoky, ser. natur., 2: 23–37 [Petrosedum reflexum (= Sedum 

reflexum)… Pitkovičky, údolí Sázavy, Pyšely, Mirošovice, Stříbrná Skalice, Samechov, 

Rataje n. S.]. 

232. Grulichová J. (1983): Příspěvek k floristickému výzkumu Milíčovského háje u Prahy. 

– Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 18: 227–235 [v území uvádí mj. výskyt 11 významných 

druhů]. 

233. Gruncl. J. (1957): Škody na dřevinách způsobené mrazem v zimě 1955–1956 v Kostelci 

n.Č. l. Způsob poškození, vliv různých činitelů na výši škod. – 49 p., Ms. [Dipl. Práce, 


234. Grünerová M. et Zelený V. (1980): Dřišťál obecný (Berberis vulgaris L.) v českých zemích. 

– Sborn. Vys. Šk. Zeměd., Fak. Agronom. Praha, ser. A, 33: 3–23. 

235. Gutwirth Z. (1924): Jirenské uhlí. – Naše Polabí, Brandýs n. L., 2 (1924–1925): 22–24. 

236. Gutwirth Z. (1927): Ve Vidrholci. – Naše Polabí, Brandýs n. L., 4 (1926–1927): 135–137, 

151–152 [„ve Vidrholci roste… smrk… plavuň… borovice… jedle… dub letní… dub 

zimní; bříza pýřitá… olše… „zaječí jetel“ (= janovec) a vemeník“]. 

237. Güttler E. (1939): Příspěvek k flóře středního Posázaví. – Příroda, Brno, 32: 337–338 

[uvádí rostlinné druhy mezi Stříbrnou Skalicí a Ratajemi n. S.]. 

238. Güttler E. (1940): Několik botanických zajímavostí ze středních Čech. – Příroda, Brno, 

33: 264–265 [Melampyrum nemorosum v lesích mezi Ondřejovem, Senohraby, Mnichovicemi 

a Třemblaty; Polygonum persicaria v Ondřejově a jeho okolí; Plantago lanceolata… 

květenství z několika klasů – ve smrkových lesích u Kostelních Střimelic; Senecio 

sylvaticus ve smíšeném lese u Hradových Střimelic; Epilobium roseum… nízká forma 

roste na skalnatých místech vrchu Montblanku u Kostelních Střimelic]. 

239. Güttler E. (1940a): Zplanělé rostliny z okolí Prahy a některých krajů Čech. – Věda Přír., 

Praha, 20: 29–30. 

240. Güttler E. (1940b): Zplanělé a řidčeji pěstované rostliny ze středních Čech II. – Věda Přír., 

Praha, 20: 312–313 [Aquilegia vulgaris zplanělý nad hřbitovem u Ondřejova, Atriplex 

hortense ze zahrad v Ondřejově, Cerastium Biebersteinii v podezdívkách zahrad a na 

kamenných lesních stráních u Jevan, Elzholzia cristata v příkopech u Chocerad, Helianthus 

tuberosus u Ondřejova a u Chocerad, Lupinus polyphyllus v lesích mezi Ondřejovem 

a Mnichovicemi patrně zavlečen jako krmivo pro lesní zvěř]. 

241. Güttler E. (1941): Památné stromy. – Vesmír, Praha, 19 (1940–1941): 155–156 [dvě lípy 

velkolisté v Ondřejově (vysázel v poslední čtvrti 18. stol. tamní farář P. Spreng); u Myšlína 

starý dub zimní s uraženým vrcholem]. 

242. Güttler E. (1941a): Několik botanických zajímavostí ze středních Čech. – Příroda, Brno, 

34: 214 [Ondřejov a okolí]. 

243. Güttler E. (1941b): Příspěvek ke květeně venkovských zahrádek některých krajů středních 

Čech. – Příroda, Brno, 34: 233–234 [všeobecný výčet druhů na Ondřejovsku, Senohrabsku 

a Mnichovicku; blíže uvedeny Potentilla arborescens v Ondřejově, Lilium auratum 

v Choceradech, Rhus typhina v Ondřejově, Helenium autumnale v Tehově]. 

244. Güttler E. (1943): Zplanělé a řidčeji pěstované rostliny z okolí Prahy a středních Čech. 

– Věda Přír., Praha, 22 (1943–1944): 24–26. 

228 



245. Güttler E. (1945): Helianthus tuberosus L., Pleuropterus cuspidatus H. Gross. a Solidago 

serotina Ait. zdomácňující druhy naší flóry. – Věda Přír., Praha, 23 (1944–1945): 179 

[Helianthus tuberosus – u Zvánovic v lučním, málo zarostlém příkopě r. 1941; podél 

železniční trati u Senohrab r. 1943; Pleuropterus cuspidatus [= Reynoutria] v Ondřejově 

v příkopě podél silnice do Mnichovic r. 1941; Hvězdonice v lese rozsáhlé houštiny 

r. 1941–1943; Solidago serotina – v Poddubí a Čtyřkolech na březích Sázavy r. 1943; 

v Senohrabech r. 1942]. 

246. Güttler E. (1948): Zplanělé a řidčeji pěstované rostliny z okolí Prahy a středních Čech. 

– Hortus Sanitatis, Praha, 1: 145. 

247. Güttler E. (1948a): Příspěvek ke sběru zplanělých rostlin středních Čech. – Příroda, Brno, 

40 (1947–1948): 222–224 [Buphthalmum speciosum, Hesperis matronalis v Říčanech; 

Chrysanthemum balsamita (příkop), Sedum spurium, Lupinus polyphyllus (paseky) u Ondřejova; 

Elsholtzia ciliata velmi četně v Mnichovicích; Juglans regia na volných místech 

s vřesem mezi Ondřejovem a Hradovými Střimelicemi aj.]. 

248. Güttler E. (1966): Příspěvek ke květeně Čech. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 1: 165–167 

[Vyšehrad, Lensedly, Chocerady, Senohraby, Elsholtzia ciliata – Mnichovice, dosti četně 

v obci, Vicia pannonica – Ondřejov, v žitném poli u silnice do Turkovic]. 

249. Hadač E. (1966): Rozšíření jaterníku (Hepatica nobilis Mill.) v Československu. – Preslia, 

Praha, 38: 186–201. 

250. Hadač E. (1969): The Distribution of Galium sylvaticum L. and G. Schultesii Vest. in 

Czechoslovakia. – Preslia, Praha, 41: 39–60, 3 map. 

251. Hadač E. et Houfek J. (1937): Juncus tenuis Wild. v Čechách. – Věda Přír., Praha, 18: 

150, 1 map. [Jevany]. 

252. Hadač E. et Chrtek J. (1968): Valerianella mixta (L.) DUFR. v Československu. – Preslia, 

Praha, 40: 301–303, 2 map. 

253. Hadač E. et Richterová H. (1966): Die Verbreitung von Menyanthes trifoliata L. in der 

Czechoslowakei. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 2: 129–144, 1 graf, 3 map. [Jevanská 

plošina: Berg Tehov (Jaroš), Starý rybník bei Zbraslavice (Domin), bei der Kysela-Säge 

bei Zbraslavice (Vepřek), Štiřín (Čelak. 1888c), bei Říčany (Pohl 1904)]. 

254. Hadinec J., Lustyk P. et Procházka F. [red.] (2002): Additamenta ad floram Republicae 

Bohemiae I. O – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 37: 51–105 [Rubus canadensis, Říčany… 

smrková výsadba… na SV okraji města, 20. 8. 1999, J. Hadinec, PRC, rev. P. Havlíček; 

Strašín, …v kulturní smrčině asi 1 km JV od obce, 20. 8. 1999, J. Hadinec, PRC, rev. 

P. Havlíček; Silaum silaus, PP Hrnčířské louky…, 1995, P. Špryňar, PRC]. 

255. Hanák V. (1976): Pražští savci III. – Živa, Praha, 24 (62)/2: 71–73, 3 foto [migrující 

losi… koncem roku 1974 se objevily dvě losice u Říčan a později se ukazovaly mezi 

Mnichovicemi a Struhařovem; dne 3. 1. 1975 byla jedna losice usmrcena vlakem v kat. 

obce Světice]. 

256. Hanuš M. (1964): Pěstování a růst některých exot na ŠLZ Kostelec nad Černými lesy. – 

66 p., 8 map, 38 diagr., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

257. Hašková J. (1992): Současný stav vegetace chráněného přírodního výtvoru Klánovický 

les. – Natura Prag., Praha, 8: 63–84. 

258. Havelka J. (1959): Coleoptera v Klánovicích a jejich nejbližším okolí. I. dodatek. – Muz. 

Zpr. Praž. Kraje, Praha, 4: 63–66. 

259. Havlíčková J. (1983): Carex flava – complex in the Czech lands II. Notes on the geographical 

distribution. – Preslia, Praha, 55: 245–263. 

260. Hájek V. (1908): Starý popis lesů kláštera Sázavského. – Rozmarův Lesn. Týdenník, 


229


Písek, 3 (1908–1909): 261–262 [též druhy lesních dřevin, jak v kterých částech lesů 

převládají]. 

261. Hejný S. (1969): Coleanthus subtilis (Tratt.) Seidl. in der Tschechoslowakei. – Folia 

Geobot. Phytotax., Praha, 4: 345–399 [Teich bei der Gemeinde Stiřin (Sikora et Maly 

s. d., PR, PRC; Teich Louňovický zwischen Říčany und Kostelec n. Černými Lesy]. 

262. Hejný S., Kopecký K., Jehlík V. et Krippelová T. (1979): Přehled ruderálních rostlinných 

společenstev Československa. – Rozpr. Čs. Akad. Věd, cl. math.-natur., Praha, 89/2: 

1–100. 

263. Hejný S., Jehlík V., Kopecký K., Kropáč Z. et Lhotská M. (1973): Karanténní plevele 

Československa. – Studie ČSAV, Praha, 1973/8: 3–156. 

264. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1. – Academia, 

Praha, 560 p. 

265. Hejný S. et Slavík B. [eds.]: (1990, 1992): Květena České republiky 2 et 3. – Academia, 

Praha, 540 et 544 p. 

266. Heller S. (1965): Povodí říčky Výmoly – zapomenutý kraj. – Vlastiv. Zprav. Polabí, Poděbrady, 

č. 3–4 (1965): 60–61 [ve Vidrholci, v háji poblíž Úval rostla prha chlumní (Arnica 

montana), v bažinatých místech… zábělník (Comarum palustre)]. 

267. Hendrych R. (1967): Trifolium striatum in der Tschechoslowakei. – Preslia, Praha, 39: 

276–286, 3 fig. [Mnichovice (Vel. 1917)]. 

268. Hendrych R. (1969): Verbreitungskarte einiger samenpflanzen in der Tschechoslowakei 

II. – Acta Univ. Carol., Biologica, Praha, 2: 171–178, 19 map. [Eriophorum, Inula, Centaurium… 

mapy z Dipl. Pr. Pavlové, Hroudy, Čvančary]. 

269. Hendrych R. (1972): Určování a rozšíření lněnek (Thesium) v Československu. – Zpr. 

Čs. Bot. Společ., Praha, 7: 19–28 [Průhonická plošina Thesium linophyllon a ojediněle 

u Běchovic Th. ebracteatum]. 

270. Hendrych R. (1973): Phytokartogramme einiger Gebirgspflanzenarten der Tschechischen 

Sozialistischen Republik (ČSR). – Acta Univ. Carolinae, Biologia, Praha, 4 (1973–1974): 

267–306, Sept. 1973 [uvádí mapy z Dipl. Pr. Kodalíkové (Huperzia, Polystichum, Arnica, 

Coeloglossum), Bartůňkové (Cardamine trifoliata, Stellaria longifolia, Chrysosplenium 

opositifolium, Geum rivale, Anthriscus nitida, Veronica montana, Leucorchis albida), 

Němečkové (Polemonium, Stachys alpina, Microstylis monophyllos, Phyteuma orbiculare, 

Herminium monorchis), Černého (Drosera rotundifolia, Sedum villosum, Goodyera 

repens)]. 

271. Hendrych R. (1978): Původní nebo nepůvodní rostliny naší květeny? (II.). – Živa, Praha, 

26 (64): 50–52 [Matteuccia struthiopteris – druhotné naleziště, nejstarší známé asi z roku 

1820 u Štiřína; z blízkého zámeckého parku]. 

272. Hendrych R. (1980): Kommt Staphylea pinnata in Böhmen als ursprüngliche Art for? 

– Preslia, Praha, 52: 35–53 [z roku 1407 obec Klokočná JV od Říčan; literatura]. 

273. Hendrych R. (1984): Zur Charakter des Vorkommens von Matteuccia struthiopteris in 

der ČSR. – Preslia, Praha, 56: 107–116 [von Štiřín (Sekyra sec. Opiz 1820: 21, 1823: 

117; Pfund 1847: 6; Čelak. 1867: 11) und zwischen Gemeinden Kamenice und Čakovice 

(Kalmus 1850, BRNU; Lhotská 1959, PR; zplanělý nebo vysazený]. 

274. Hendrych R. (1986): Polozapomenuté a nové nálezy z květeny ČSR. – Zpr. Čs. Bot. 

Společ., Praha, 21: 45–55 [Calamagrostis varia – při rybníku Markvart poblíž Skalska 

u Jílového (Kult, PRC); Cirsium rivulare – u Uhlířských Janovic (Novák, PRC), u Vrbky 

u Ledče n. Sáz., Hatě u Uhlířských Janovic (Hendrych); Euphorbia amygdaloides proniká 

ke Golčovu Jeníkovu (Domin, PRC) a Čáslavi (Veselský, PR; Vilhelm, PRC)]. 

230 



275. Herink J. et Kult K. (1974): Mykologické dny v Kostelci nad Černými lesy v roce 1973. 

– Mykol. Zprav., Věst. Mykol. kroužku Mor. Muz., Brno, 18 (1974): 73. 

276. Herynek P. (1974): Pestrolistý kaštan jedlý. – Živa, Praha, 22 (60)/6: 212 [Castanea sativa 

cv. Argenteovariegata – Říčany]. 

277. Heyrovský L. (1968): Ke 100. výročí narození prof. dr. Jindřicha Uzla. – Živa, Praha, 16 

(54): 105 [založil biologickou stanici u Újezda n. Lesy]. 

278. Hieke K. (1965): Dřeviny zámeckých parků Středočeského kraje. – Věd. Pr. Výzk. Úst. 

Okras. Zahrad. v Průhonicích, Praha, 3: 71–127, 16 fig. 

279. Hieke K. (1969): Poznámky k výskytu některých jehličnanů v zámeckých parcích Čech. 

– Živa, Praha, 17 (55): 206–209, 6 foto [Picea orientalis, Thujopsis dolabrata – Morány; 

Chamaecyparis pisifera – Štiřín, Morány]. 

280. Hieke K. (1970): Tulipánovník (Liriodendron tulipifera L.) v českých zámeckých parcích. 

– Živa, Praha, 18 (56): 90–91, 3 foto, 1 fig.,1 map. [též na Jevanské plošině]. 

281. Hieke K. (1982): Dendrologické bohatsví českých zámeckých parků. – Památ. a Přír., 

Praha, 7/2: 115–121. 

282. Hieke K. (1984): České zámecké parky a jejich dřeviny. – SZN, Praha. 

283. Hlaváč L. (1956): Dolní Posázaví. Oblastní turistický průvodce, fasc. 20. – STN, Praha. 

284. Hlaváč K. (1957): Českobrodsko a Kolínsko. Oblastní turistický průvodce, fasc. 19. 

– STN, Praha. 

285. Hlaváček J. (1958): Hojný výskyt rovetky pýchavkovité (Nyctalia asterophora Fr.) v Klánovicích 

u Prahy. – Mykol. Sborn., Praha, 34: 125–126, 2 fig. [v lese Vidrholec]. 

286. Hodinář V. et Klíma V. (1912): Kronika města Kostelce n. Č. Lesy, obecně Černý Kostelec 

zvaného. – F. Kadeřábek, Kostelec n. Č. Lesy [p. 20: před časy se pěstoval šafrán… 

v šafránici]. 

287. Hofman J. (1981): Ochranné pásmo Průhonického parku. – Ochr. Přír. Okr. Praha-západ, 

Praha, 1981/4: 5–8, 1 map. 

288. Hoffmannová E. (1973): Charakteristická květena Božkova před stavbou první československé 

dálnice. – Stud. a Zpr. Okres. Muz. Praha-východ, Brandýs n. L.-Stará Boleslav, 

Přír., 1973 (1972): 45–53, 5 fig. [v okolí Božkova uvádí mj. Agrimonia eupatoria, Gnaphalium 

sylvaticum, Calamintha acinos, na křovinatých mezích Polygonatum odoratum, 

Melampyrum nemorosum, hájové druhy Hepatica nobilis, Genista germanica, G. tinctoria 

a Rhinanthus crista-galli, … „na mezi s jižní expozicí směrem k Hanzlově stráni Anthericum 

liliago… Suché pahorky nad Mirošovickým potokem hostily (podle Vel. 1917) 

…vstavač osmahlý (Orchis ustulata) a vstavač kukačku (Orchis morio), v doprovodu 

vítodu (Polygala vulgaris)“…]. 

289. Hoffmannová E. (1980): Letní houby božkovských lesů. – Stud. a Zpr. Okres. Muz. Praha- 

-východ, Brandýs n. Labem-Stará Boleslav, Přír., 1979–1980: 13–26. 

290. Holečková H. et Šmejkalová M. (1958): Petrochemie říčanské žuly. – Sborn. Vys. Šk. 

Chem.-Technol., Praha, p. 303–321. 

291. Holub J. (1960): Glyceria declinata Bréb. – nový druh československé květeny (taxonomicko-chorologická 

studie č. 2). – Preslia, Praha, 32: 341–359, 4 fig. [Ondřejov; 

u Senohrab]. 

292. Holub J. (1991): Nepeta grandiflora nalezena zdomácnělá v Praze. – Zpr. Čs. Bot. Společ., 

Praha, 26: 19–31 [zmiňuje též Nepeta grandiflora od Nového Dvora u Čes. Šternberka, 

leg. Jaroš]. 

293. Holub J. et al. (1978): Pravidla bibliografických citací. – Zpr., Čs., Bot., Společ, Praha, 

append. 1978/1. 


231


294. Holub J., Hejný S., Moravec J. et Neuhäusl R. (1967): Übersicht der höheren Vegetationseinheiten 

der Tschechoslowakei. – Rozpr. Čs. Akad. Věd, ser. math.-natur., Praha, 

77/3: 1–75. 

295. Holub J., Měsíček J. et Javůrková V. (1972): Annotated Chromosome Counts of Czechoslovak 

Plants (1–30) Materiales for „Flóra ČSSR“ – 3. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 

7/2 (1972): 167–202 [Vulpia bromoides, les Vidrholec (Klánovický)]. 

296. Holub J., Procházka F. et Čeřovský J. (1979): Seznam vyhynulých, endemických a ohrožených 

taxonů vyšších rostlin květeny ČSR (1. verze). – Preslia, Praha, 51: 213–237. 

297. Holubová-Jechová V. (1973): Lignocolous Hyphomycetes from Czechoslavakia 4. Menispora. 

– Folia Geobot. Phytotax., Praha, 8: 317–336 [jevanské lesy, Vyžlovský rybník]. 

298. Homoláč M. (1970): Chráněná přírodní území Středočeského kraje. – 12 p. (sine pag.), 

3 map., 25 foto color., Střed. SPPOP Středočes. Kraje, Praha [skládaná propagační tiskovina]. 

299. Horáček A. (1911): Kutnohorsko. – In: Körbrovy monografie starobylých měst českých, 

64 p., Pavel Körber, Praha [přírodní poměry; historie]. 

300. Horáček A. (1913): Kutná Hora s okolím. – In: Körbrův Průvodce po Království českém, 

tom. 28, 120 p., 1 map., Pavel Körber, Praha [Tisí skála…]. 

301. Horáček A. (1936): Kutnohorské parky. – Krása našeho Domova, Praha, 28: 92–93, 2 foto 

[foto J. Vepřek: Ďáblík (Calla palustris) pod Chotěměřickým dvorem u Zbraslavic]. 

302. Horák K. (1966): Historický průzkum lesů. LHC Ronov II. – Ms., ÚHÚL ve Zvolenu, 

pobočka Hradec Králové, Žďár n. Sázavou [pivovar, vápenky u Třebonína a Hraběšína 

náležely cisterciáckému klášteru v Sedlci; od roku 1783 panství náleželo náboženskému 

fondu; nejstarší zprávy o lesích z roku 1651 in: SAR Třeboň, fond vs (velkostatek) Sedlec, 

aktový materiál, spisovna kláštera 1501–1712, sign. Mat II/10 (1663–67 Hraběšínské 

lesy); v 19. stol. v okolí Hraběšína – stejnorodé porosty dubu; zalesňování borovicí]. 

303. Horný J. (1962): Ještě podlíška a srnčí zvěř. – Živa, Praha, 10 (48)): 54 [jaterník… „nenajde 

se téměř vůbec v lesích Černokosteleckých, zvláště v jejich centru, i když tam jsou 

bučiny“]. 

304. Hostička M. (1958): Květena v okolí zříceniny „Hláska“ u Zlenic. – Sborn. Vlastiv. Pr. 

z Podblanicka, 2 (1958): 27–28. 

305. Hostička M. (1962): Příspěvek k poznání květeny Benešovska. – Sborn. Vlastiv. Pr. z Podblanicka, 

4 (1962): 37–39 [Sanicula europaea – údolí Mnichovky pod Hláskou]. 

306. Hostička M. (1967): Poznámky k rozšíření některých rostlin v Dolním Posázaví. – Sborn. 

Vlastiv. Pr. z Podblanicka, 8 (1967): 137–138. 

307. Hošek E. (1964): Historický průzkum lesů LHC Ledeč n. Sázavou I. – Ms., ÚHÚL Zvolen, 

pobočka Žďár n. Sázavou, Olomouc [Ostrov – v roce 1825 byl otevřen vápencový 

lom v lese „Háj“]. 

308. Houdková Heda (1964): Květena v širším okolí Újezda nad Lesy. – 3 + 64 p., 3 map. příl. 

(A, B, C), Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Pedag. Fak. UK, Brandýs n. L.-Stará Boleslav; 

zájmové území zasahuje na jih k Hájku a Královicům]. 

309. Houfek J. (1956): Příspěvek ke květeně Čech. – Preslia Praha, 28: 193–211 [Dianthus superbus 

– Vidrholec (Skalický); zmiňuje též druhy z údolí Pitkovického potoka, Petrovic, 

Nedvězí, Bludova, Zbraslavic, Uhlířských Janovic, Rápošova, Ostašova, …]. 

310. Houfek J. (1967): Krátká floristická sdělení. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 2: 201–208 

[Achillea ptarmica – Louňovice, na louce u 1. ryb., J. Petříček, 1959, Zbýšov, v křoví 

u tábora ROH, J. Hadač, 1956; Arnica montana – Mukařov, v lese na travnaté světlině 

u silnice k Vojkovu, jen několik trsů, J. Petříček, 1956]. 

232 



311. Houfek J. (1967 a): Krátká floristická sdělení a výsledky floristické akce v Čechách. – Zpr. 

Čs. Bot. Společ., Praha, 2: 275–280 [Circaea lutetiana – Mnichovice, v lese na mokřině, 

Petříček, 1958; Myšlín, na lesním křovinatém západním svahu u mokřiny, Petříček, 1957; 

Crepis paludosa – Říčany, v lese u potoka, Petříček, 1958]. 

312. Houfek J. (1968): Krátká floristická sdělení a výsledky floristické akce v Čechách. – Zpr. 

Čs. Bot. Společ., Praha, 3/1–2: 54–64 [Eriophorum latifolium – louka u osady Kondor 

podél cesty k Těptínu, V. Hartmannová; Eupatorium cannabinum – Říčany, u stoky na 

rumišti, Petříček, 1957; Euphorbia dulcis – Radošovice, v údolí potoka Rokytky na 

křovinaté lesní stráni, Petříček, 1957; Geranium columbinum – Kostelní Střimelice, 

výslunná skalka, Pexa, 1942; Geranium dissectum – Říčany, na vlhkém úhoru, Petříček, 

1958]; Ibid., 3/3: 119–128 [Geranium pyrenaicum – Říčany, v příkopě u silnice, Petříček, 

1957; Hepatica nobilis – Kutná Hora, takřka po celém okrese…, Vepřek 1955; Iris pseudacorus 

– Královice, břeh Rokytky pod sv. Markytou, Pexa, 1938; Juniperus communis 

– Turkovice, na lesním svahu, Petříček, 1958; Laserpitium prutenicum – na lukách nad 

rybníkem mezi Mukařovem-Budami a Louňovicemi (se Salix repens, Senecio erraticus 

subsp. barbareaefolius, Trollius europaeus, Scorzonera humilis), hojně, V. Skalický, 

1956]; Ibid., 3/4: 185–192 [Luzula albida – Jevany, bučina nad jevanskými rybníky, Pexa, 

1947; Lycopodium clavatum – Struhařov-Habr, v mechu u silnice v lese, d. h., Petříček, 

1958; na křovinaté stráni v údolí téhož potoka, Petříček, 1958]. 


Čs. Bot. Společ., Praha, 4/1: 71–72 [Melandrium dioicum – Ondřejov, na okraji lesa za 

observatoří, Petříček, 1958]; Ibid., 4/2: 137–144 [Mercurialis perennis – Senohraby, na 

lesním svahu v údolí potoka Mnichovky S obce, Petříček, 1957; Misopates orontium 

– Hradové Střimelice, obilní pole pod obcí, V. Pexa, 1945; Nonea pulla – Sluštice, na 

svahu silnice, Petříček, 1958; Orthilia secunda – Černý Kostelec, v lese zv. Truba, Pexa, 

1898; Parnassia palustris – Třemblaty, na bažinaté lesní louce, Petříček, 1957; Phleum 

phleoides – Ondřejov, na úhoru u lesa, Petříček, 1958; Phyteuma spicatum – v oboře 

u Kostelce n. Č. lesy, Pexa, 1898]; Ibid., 4/3: 205–216 [Polygonum bistorta – Struhařov, 

na pokraji bažinaté louky u lesa, Petříček, 1957; Potentilla norvegica – Jevany, u státní 

silnice na rumišti v obci, Skalický, 1956; Potentilla rupestris – Ondřejov, les na vrchu 

Mandě, Pexa, 1940; Primula veris – Běchovice, travnaté Z svahy vrchu Tábor nad Litošnicí, 

Pexa, 1942; Salix mezi Mukařovem a Louňovicemi, na bahnité louce nad rybníkem, 

Skalický,1956, Louňovice, na travnatém úhoru, Petříček, 1958]. 


Čs. Bot. Společ., Praha, 5/1: 69–72 [Sambucus ebulus – Menčice, J. Bubák, 1916; Sanicula 

europaea – Hlaváčov, u travnaté lesní cesty, u cesty do Mnichovic, Petříček, 1957; 

Saxifraga granulata – Kostelec n. Č. lesy, E. Vápenková]; Ibid., 5/2: 136–144 [Scorzonera 

humilis – Louňovice, v lese v příkopě u cesty, Petříček, 1956; Sparganium emersum 

– Louňovice, při břehu horního rybníka, Petříček, 1957 ]; Ibid., 5/3: 215–216 [Stachys 

sylvatica – Menčice, J. Bubník, 1915; Stellaria nemorum subsp. montana – Říčany, v lese 

u potoka, Petříček, 1958]. 


Čs. Bot. Společ., Praha, 8/2: 148–156 [mj. Trollius europaeus – Třemblaty, na vlhké lesní 

louce, Petříček,1957; Vaccinium vitis-idaea – Struhařov, v borovém lese u silnice do Svojetic, 

Petříček, 1957]; Ibid., 8/3: 222–225 [Veronica prostrata –Nedvězí, na svahu křovinaté 

stráně S obce, Petříček, 1957; Veronica scutellata – Třemblaty, v tůni u louky, Petříček, 

1958; Veronica teucrium – Ondřejov, na travnatém svahu u lesa, Petříček, 1958]. 


233


316. Houfek J. (1975): Sdělujte lokality a hostitele ochmetu evropského (Loranthus europaeus 

Jacq.) v Československu. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 10: 40 [např. v Uhříněvsi u Prahy 

(Skalický, úst. sděl.)]. 

317. Houfek J. (1977): Zpráva o botanické exkurzi do okolí Kácova a Vranic ve středním 

Posázaví. – Zprav. Středočes. Poboč. ČSBS, Praha, no. 15: 7–11. 

318. Houfek J. (1980): Krátká floristická sdělení z území Československa. – Zpr. Čs. Bot. 

Společ., Praha, 15: 65, 156. 

319. Houfek J. (1981): Krátká floristická sdělení z území Československa a výsledky floristické 

akce v Čechách. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 16: 146 [Pyrola minor – Kostelec 

n. Č. lesy, v oboře, V. Pexa, 1958, Chotěměřice, smrkový les na Pančavě, J. Vepřek, 

1946]. 

320. Houfek J. et Hrouda L. (1975): Zpráva o exkurzi na Čáslavsko ve dnech 6.–7. září 1975. 

– Zprav. Středočes. Poboč. ČSBS, Praha, no. 13, prosinec 1975: 6–9. 

321. Houfek J., Kirschner J., Pivničková M. et Štěpánek J. (1981a): Bibliografie prací s mapami 

rozšíření cévnatých rostlin v Československu. – Severočes. Přír., Litoměřice, append., 

1981/1. 

322. Houl I. (1940): Z minulosti Černých lesů kosteleckých. – Čas. turistů, Praha, 52: 79 

[obecně o povaze lesních porostů v minulosti]. 

323. Hrabětová-Uhrová A. (1969): Hloh (Crataegus L.) v Československu. – Preslia, Praha, 

41: 162–182, 7 fig., 4 tab., tab. XI–XII append. [Uhlířskojanovicko – dokladyv PRC]. 

324. Hrčka D. (2004): Pseudognaphalium luteo-album – kriticky ohrožený druh české květeny. 

– Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 39: 171–183 [v seznamu lokalit – Jevanská plošina: 

Kamenice (u Prahy), Říčany; Kutnohorská pahorkatina: Čáslav; Hornosáz. pahorkatina: 

Zásmuky, Červené Janovice, Radvančice]. 

325. Hron J. (1961): Ověřování aeromagnetických anomálií Sázavské skarny, č. úkolu 

51100 005. – Geolog. Průzkum, Praha, geofyzik. odbor […severní část málo zalesněná 

rovina, pouze kaňonovitá údolí toků, jižní část výrazně vertikálně členitá; uvádí výskyty 

hadců, amfibolitů a krystalického vápence (např. mezi Lány a Medenicí)]. 

326. Hrouda L. (1976): Zpráva o činnosti Středočeské pobočky ČSBS za rok 1975. – Zprav. 

Středočes. Poboč. ČSBS, Praha, no. 14, říjen 1976: 1–2 [provedeny čtyři exkurze; 

na Čáslavsku 6.–7. 9. 1976 nalezeny např. Knautia drymeia JV od Chlumu; na částečně 

zrašeliněných loukách mezi Leštinou a Kunickým rybníkem Menyanthes trifoliata, 

Parnassia palustris a Viola palustris; na subxerotermních stráních v údolí Paběnického 

potoka u osady Zadní… Brachypodium pinnatum, Seseli annuum a Cirsium acaulon]. 

327. Hrouda L. (1989): Křivatec český pravý – Gagea bohemica (Zauschn.) J. A. et J. H. 

Schult. subsp. bohemica. – Studie ČSAV, Praha, 89/10: 125–150. 

328. Hroudová Z., Marhold K., Zákravský P. et Ducháček M. (2001): Rod Bolboschoenus 

– kamyšník v České republice. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 36: 1–28 [Bolboschoenus 

laticarpus, nom. prov. (= B. maritimus): Běchovice, příkop u silnice při sjezdu z radiály 

(H, Z 2000); Dubeč, pole na SZ okraji obce při silnici na Štěrboholy (H, Z 1995); Lítožnice, 

pole při silnici mezi obcemi Dubeč a Koloděje, kóta 262,6 (H, Z 2000); Netluky, 

pole u potoka pod farmou při silnici na Koloděje (H, Z 1996, D 2000); Štěrboholy, pole 

cca 0,5 km SSV okraje obce směrem na Kyje (H, Z 1997); mokřina v poli J železniční 

trati Z Českého Brodu [H, Z 1998]. 

329. Hrušková M. (1981): Žižkovy stromy – zelení pamětníci. – Naší Přír., Praha, 1/4: 6–7, 

obr. [dub v Myšlíně]. 

234 



330. Hübner A. (1876): Obec Královice v okrese Říčanském. Památky dějepisné a místopisné. 

– Praha. 

331. Hübner A. (sine dato): Pamětní kniha rodiny Hübnerů v Nedvězí, čp. 6. – Ms. [In: Knih. 

V. Hübnera, Praha-Nedvězí]. 

332. Hudec V. (1961): Měkkýši rezervace „Voděradské bučiny“ na Českobrodsku. – Ochr. Přír., 

Praha, 16: 25–26 [nalezl též chrostíka Synagapetus moseleyi v malém potůčku v rezervaci 

Voděradské bučiny]. 

333. Hurda B. (1963): Příspěvek k točitému růstu dřeva. – Sborn. Lesn. Fak. VŠZ, Praha, 6 

(1963): 283–294, 19 fig., 2 tab. 

334. Hurda B. (1968): Točitý růst stromů. – Živa, Praha, 16 (54)/1: 11–12, 6 obr. [obr. 3: točivý 

kmen buku… (Posázaví); obr. 4: kmen smrku poškozeného bleskem… (Voděrady); obr. 

6: kořenové náběhy smrku… (Bohumile)]. 

335. Husáková-Plašilová J. (1971): Výběrová botanická bibliografie Středočeského kraje za 

rok 1970. – Zprav. Středočes. Poboč. ČSBS, Praha, no. 5, prosinec 1971: 10–11. 

336. Husáková J. et Knížetová L. (1972): Botanická bibliografie středních Čech za rok 1971. 

– Zprav. Středočes. Poboč. ČSBS, Praha, no. 7, prosinec 1972: 8–10. 

337. Chalupa V. (1954): Podnebí Kostelecka a mikroklimatická pozorování v polesí Obora, 

FLH Kostelec n. Č. l., v jarním období. – 58 + 4 p., 14 foto, 26 tab, 20 graf., Ms. [Dipl. 

Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

338. Chalupa V. (1961): Příspěvek k poznání produkce bukových a dubových porostů. – Pr. 

Výzk. Úst. Lesn. ČSR, Praha, 23: 35–62 [studován opad listů mj. z oblasti Jevan]. 

339. Chlupáč I. (1988): Geologické zajímavosti pražského okolí. – Academia, Praha. 

340. Chlupáč I. (2002): Geologická minulost České republiky. – Academia, Praha. 

341. Chroust M. (1971): Přírodní rezervace „Voděradské bučiny“. – Lesn. Pr., Praha, 50: 192. 

342. Chrtek J. (1967): Krátká floristická sdělení. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 2: 61–64. 

343. Chrtek J. et Chrtková-Žertová A. (1965): Lipnice nízká (Poa supina Schrad.) – nový 

druh pro Polabí. – Vlastiv. Zprav. Polabí, Poděbrady, 5–6/1965: 119–120, 1 fig. [nejbližší 

lokality… v okolí Říčan a … v Českém ráji]. 

344. Chrtek J. et Chrtková A. (1979): Taxonomische Bemerkungen zur Art Trollius europaeus 

s. l. in der Tschechoslowakei. – Preslia, Praha, 51: 97–106 [v ČSSR roste pouze Trollius 

altissimus Crantz.]. 

345. Chrtek J. et Jirásek V. (1962): Bemerkungen zur Verbreitung von Poa supina Schrad. in 

Böhmen. – Novitates Bot., Praha, 1962: 11–14 [Poa supina: Jevany, Pouzar, 1961; lesní 

cesta Vyžlovka – Kozojedy, Chrtek, 1962; lesní cesta vých. Vyžlovky, Chrtek, 1962; lesní 

cesta S a SZ Jevan, Chrtek, 1962; beim Weg am Südrand der Teiche im Jevany, cca 400 m, 

29. 5. 1962, Chrtek; lesní cesta záp. Štíhlic, Chrtek, 1962; lesy V od Žernovky, Chrtek; 

lesy v okolí Mukařova, Chrtek, 1962]. 

346. Chrtek J. et Jirásek V. (1962a): Contribution to the systematics of species Poa L. genus, 

section Ochlopoa (A. et Gr.) V. Jirás. – Preslia, Praha, 34: 60–68, 8 fig. [Poa supina – near 

Jevany, Z. Pouzar]. 

347. Chrtek J. et Jirásek V. (1964): Rozšíření lipnice nízké (Poa supina Schrad.) v Čechách. 

– Čas. Nár. Muz., Praha, 133: 121–125. 

348. Chrtková-Žertová A. (1973): Cytotaxonomic Study of the Vicia cracca complex 1. Czechoslovak 

Taxa. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 8/1: 67–93. 

349. Chrtková A. (1983): Poznámky k některým adventivním druhům z čeledi Cucurbitaceae 

v Československu. – Zpr. Čs. Bot. Společ, Praha, 18: 15–25, 3 obr. [Echinocystis lobata 

(štětinec laločnatý) – Říčany, sine auct., 1934, PRC]. 


235


350. Jahn J. (1894): Die Pflanzenwelt. – In: Märten J., Heimatskunde des Bezirkes Kaplitz, 

Krummau p. 239–256 [depon. in: Univ. Knih., Praha, sign. 19 F 493]. 

351. Jaroš V. (1964): Fytogeografická studie okolí Jevan. – 114 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: 

Pedag. Fak. UK, Brandýs n. L.-Stará Boleslav]. 

352. Jaroš V. (1966): Zajímavé rostlinné druhy z okolí Jevan. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 

1: 94–99. 

353. Jaroš V. (1966a): Dianthus superbus L. u Mukařova. – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 

135: 144. 

354. Jaroš V. (1967): Fytocenologický příspěvek o lese „Obora“ nedaleko Uhříněvsi. – Zpr. 

Čs. Bot. Společ., Praha, 2: 232–238. 

355. Jaroš V. (1970): Geologicko-botanická exkurze do okolí Říčan. – Vlastivědné muzeum 

Říčany. 

356. Jaroš V. (1971): Ochrana bledule jarní (Leucojum vernum L.) na Jevanské plošině. – Ochr. 

Přír., Praha, 26, append. Ochr. Průzkum, 1971, no. 4: 15–16. 

357. Jaroš V. (1971a): Zpráva o podzimní exkurzi k Jevanským rybníkům. – Zprav. Středočes. 

Poboč. ČSBS, Praha, no. 5, prosinec 1971: 2–3. 

358. Jaroš V. (1973): Příspěvek k poznání květeny Jevanské plošiny. – Stud. a Zpr. Okres. Muz. 

Praha-východ, Brandýs n. L.-Stará Boleslav, sect. natur., 1973: 35–44. 

359. Jaroš V. (1973a): Zpráva o exkurzi na Kouřimsko dne 1. 9. 1973. – Zprav. Středočes. 

Poboč. ČSBS, Praha, no. 9, prosinec 1973: 6–7. 

360. Jaroš V. (1974): Botanická exkurze na Českobrodsko. – Zprav. Středočes. Poboč. ČSBS, 

Praha, no. 11, prosinec 1974: 3–5. 

361. Jaroš V. (1975): Herbář cévnatých rostlin Podlipanského muzea v Českém Brodě. – Zprav. 

Středočes. Vlastiv. a Kronik., Roztoky u Prahy, 7/3–4: 25–31 [z herbářových položek: 

Carex elongata – Buda u Černého Kostelce, VI., J. Židlický, 1900; Circaea x intermedia 

– lesy u Mnichovic, VII., J. Židlický, 1900; Juncus filiformis – Jevany, 1912, J. Sýkora; 

Orchis ustulata – Dolánky, 1903, J. Sýkora; Spiranthes spiralis – Ondřejov, 1906, sine 

auct. (asi Sýkora)]. 

362. Jaroš V. (1975a): Předběžné sdělení o prstnatci Dactylorhiza latifolia (L.) Soó východně 

od Prahy. – Čas. Nár. Muz., sect. natur., Praha, 142 (1975): 51–55, 2 map. 

363. Jaroš V. (1976): Průzkum květeny Jevanské plošiny s přihlédnutím k rozšíření Trollius europaeus 

L. ssp. globosus (Lam.) Dom. – Stud. a Zpr. Okres. Muz. Praha-východ, Brandýs 

n. L.-Stará Boleslav, 1973–1976: 103–117. 

364. Jaroš V. (1976a): Výsledky studia stavu výskytu Dactylorhiza latifolia (L.) Soó ssp. latifolia 

na Jevanské plošině. – Bohemia Centralis, Praha, 5: 53–60. 

365. Jaroš V. (1977): Rostlinná společenstva rekreačního území „V mejtě“ u Nedvězí ve středních 

Čechách. – Preslia, Praha, 49: 53–65 

366. Jaroš V. (1978): Poznámky ke květeně Černokostelecka a Kutnohorska. – Zpr. Čs. Bot. 

Společ., Praha, 13: 183–190. 

367. Jaroš V. (1978a): Přírodní poměry Černokostelecka. – In: Kolektiv, Materiály pro účastníky 

floristického kurzu ČSBS Kostelec n. Černými lesy 7.–16. 7. 1978, p. 8–9, Praha 

1978. 

368. Jaroš V. (1980): Vegetační poměry hadcového obvodu bečvárského. – In: Slavík B. 

[red.], Fytogeografická a fytocenologická problematika středních Čech, Stud. ČSAV, 1: 

189–202, Academia, Praha. 

369. Jaroš V. (1980a): Rostlinná společenstva vápenců ratajské zóny a středního Posázaví. 

– Preslia, Praha, 52: 71–95. 

236 



370. Jaroš V. (1981): Přírodní poměry a historie porostů studovaného [Černokostelecko] území. 

Geologie a geomorfologie, poměry pedologické. Klimatické a hydrologické poměry. – In: 

Fér F., Hrouda L., Pokorný J. et Skalický V. [red.], Materiály ke květeně Černokostelecka 

a přilehlého okolí, p. 13–15, VŠZ, Praha. 

371. Jaroš V. (1981a): Komentáře k vybraným taxonům. Anemone sylvestris L. – Ibid., p. 272– 273, 

VŠZ, Praha. 

372. Jaroš V. (1981b): Komentáře k vybraným taxonům. Blechnum spicant (L.) Roth. – Ibid., 

p. 282–283, VŠZ, Praha. 

373. Jaroš V. (1981c): Komentáře k vybraným taxonům. Dactylorhiza majalis (Reichenb.) 

Hunt et Summert. – Ibid, p. 310–311, VŠZ, Praha. 

374. Jaroš V. (1981d): Komentáře k vybraným taxonům. Dianthus carthusianorum L. – Ibid., 

p. 312–315, VŠZ, Praha. 

375. Jaroš V. (1981e): Komentáře k vybraným taxonům. Dianthus deltoides L. – Ibid., p. 316–317, 

VŠZ, Praha. 

376. Jaroš V. (1981f): Komentáře k vybraným taxonům. Geum rivale L. – Ibid., p. 337–338, 

VŠZ, Praha. 

377. Jaroš V. (1981g): Komentáře k vybraným taxonům. Lycopodium annotinum L. – Ibid., 

p. 354, VŠZ, Praha. 

378. Jaroš V. (1981h): Komentáře k vybraným taxonům. Matteucia struthiopteris (L.) Todaro. 

– Ibid., p. 355–356, VŠZ, Praha. 

379. Jaroš V. (1981i): Komentáře k vybraným taxonům. Petasites albus (L.) Gaertn. – Ibid., 

p. 267, VŠZ, Praha. 

380. Jaroš V. (1981j): Komentáře k vybraným taxonům. Prenanthes purpurea L. – Ibid., 

p. 379–383, VŠZ, Praha. 

381. Jaroš V. (1981k): Komentáře k vybraným taxonům. Senecio rivularis (W. et K.) DC. 


382. Jaroš V. (1981l): Komentáře k vybraným taxonům. Trollius altissimus Cr. – Ibid., p. 404–405, 

VŠZ, Praha. 

383. Jaroš V. (1981m): Přehled botanické literatury studovaného území [Černokostelecko]. 


384. Jaroš V. (1981n): Výzkum vegetace budoucího chráněného území „Obora“ v Praze 10- 

-Uhříněvsi. – 31 p. et tab., Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. 

385. Jaroš V. (1984): Chráněná území v Praze. Les „V mejtě“ u Nedvězí. – Nika, Praha, 5/6: 

21–22, 4 foto. 

386. Jaroš V. (1985): Rokytka na okraji Prahy. – MNV Praha-Nedvězí. 

387. Jaroš V. (1989): Inventarizační průzkum registrované plochy na katastru Nebušic – háj 

Hlásek, Gabrielka, Jehněčí dvůr, údolí Nebušického potoka v Praze 6. – 26 p., 2 map., 

Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha; (p. 23: Iris sibirica – Praha 10-Nedvězí, při potoce 

Rokytka v poloze „Dolnice“]. 

388. Jaroš V. (1990): Rostlinná společenstva a jejich ochrana v údolí potoků Rokytka a Říčanský 

na území Prahy. – 75 p., Ms. [depon. in: 01/4 ČSOP, Praha 10; ÚHA, Praha; Knih. 

V. Jaroše]. 

389. Jaroš V. (1993): Průzkum budoucího silničního okruhu východ (ESO – V) z hlediska fytocenologicko-botanického. 

– 26 p. 10 map., Ms. [depon. in: ÚHA, Praha; 01/04 ČSOP, 

Praha 10; Knih. V. Jaroše]. 

390. Jaroš V. (1997): Rostlinná společenstva jihovýchodní části Prahy se zřetelem na botanicky 

významná území. – Natura Pragensis, Praha, 14 (1998): 67–111, 2 foto. 


237


391. Jaroš V. (1998): Doplněk k rozšíření významných a chráněných druhů cévnatých rostlin 

v Čechách. – Muzeum a Současnost, Roztoky u Prahy, ser. natur., 12 (1998): 11–18. 

392. Jaroš V. (2000): Říčansko a Jevansko – nástin přírodních poměrů se zřetelem k jejich květeně 

a vegetaci. – 52 p., 28 barev. foto, 1 map. [depon. in: Městské Mudruňkovo Vlastiv. 

Muz., Říčany u Prahy]. 

393. Jaroš V. (2004): Vegetace a flóra zachovalých luk a lesních úseků v okolí dálnice D5 mezi 

obcemi Brod u Stříbra a Málkovicemi. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 39: 221–232. 

394. Jaroš V. (2006): Vegetační a floristické poměry v okolí Slatinského a Hostavického potoka 

ve východní části Prahy. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 41: 259–273. 

395. Jaroš V. et Jeslík R. (1979): Z jednání výroční členské schůze Středočeské pobočky ČSBS, 

Praha, no. 18: 3–4. 

396. Jaroš V. et Kolbek J. (1981): Vegetace chráněného naleziště Pitkovická stráň v Praze 10. 

– Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 16: 45–54. 

397. Jaroš V. et Střihavka M. (1966): Rostliny okresu Praha-východ. – 32 p., 8 foto, ed. Okr. 

Vlastiv. Muz., Brandýs n. L.-Stará Boleslav. 

398. Jánský J. (1929): Dary přírodní. – In: Brož O. et Sommer V. [reds.], Úvaly jindy a nyní, 

p. 25–28, figs., Úvaly [uvedeny rostliny od potoka Výmoly a vých. části Vidrholce; v lesích 

jirenských… plavuň, …]. 

399. Jedlička V. (1973): Za ředitelem Václavem Ciprou (1892–1973). – Čes. Mykol., Praha, 

27 (4): 247 [V. Cipro působil v Mnichovicích]. 

400. Jehlík V. et Lhotská M. (1970): Příspěvek k rozšíření a karpobiologii některých synantropních 

rostlin z Průhonického parku, Průhonic a z údolí Botiče. – In: Slavík B. [red.], 

Některé fytogeografické a fytocenologické problémy Československa, Stud. ČSAV, 7: 

45–95, Academia, Praha. 

401. Jehlík V. et Slavík B. (1967): Doplňky k rozšíření Veronica filiformis Smith v Československu. 

– Preslia, Praha, 39: 206–208 [pěstován… v Molitorově u Kouřimě (Veselý 

1936–1937)]. 

402. Jehlík V. et Slavík B. (1968): Beitrag zum Erkennen des Verbreitungscharakters der Art 

Bunias orientalis L. in der Tschechoslowakei. – Preslia, Praha, 40: 274–293, 2 fig. [ve 

čtverci 6055 c – Kostelec n. Č. l.]. 

403. Jelínek J. (1948): Zpráva o petrografickém výzkumu metamorfovaného území mezi 

Voděrady, Zvánovicemi a Sázavou (list spec. mapy Benešov – 4053). – Věstn. Ústř. Úst. 

Geol., Praha, 23: 103–105. 

404. Jelínek J. (1948a): Poznámka o výskytu chloritoidových (ottrelithových) břidlic jv. od 

Zvánovic ve středních Čechách. – Věstn. Ústř. Úst. Geol., Praha, 23: 293–303. 

405. Jelínek J. (1949): O vyvřelinách metamorfovaného území mezi Ondřejovem a Sázavou. 

– Věstn. Ústř. Úst. Geol., Praha, 24: 219–231. 

406. Jelínek et Hora (1949): Kaštan jedlý a Čáslavsko. – Podoubraví, Vlastiv. Sborn. Čáslavska, 

Čáslav, 18 (1949–1950): 7. 

407. Jeník J. (1952): Stanovištní průzkum polesí Stříbrná Skalice na školním lesním závodě 

v Kostelci n. Černými Lesy. – 55 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Kat. Pěst. Lesa VŠZ, 

Praha]. 

408. Jeník J. (1960): Jubileum Jana Šimra. – Preslia, Praha, 32: 271–275. 

409. Jičínská D. (1970): Příspěvek k rozšíření růží v okolí Ledče nad Sázavou. – Zpr. Čs. Bot. 

Společ., Praha, 5: 171–176, 1 fig. [z oblasti S od Sázavy: Kozov, Leština, Kunický rybník, 

Vrbice u Leštiny, Pertoltice, Hranice-Slavošov, Utěšenovice u Zbraslavic]. 

410. Jílek B. (1929): Carex L. subsect. Vulgares Aschers. Studie systematická a teratologická. 

238 



– Spisy Přírod. Fak. Karl. Univ., Praha, no. 92: 1–24, fig. 1–4, 1–9 [p. 9: Carex goodenoughii 

x gracilis f. praticola – podle údajů v lit. sbíral ji Polák u Říčan]. 

411. Jindra J. (1970): Ďáblík bahenní v katastru obce Vilémov. – Živa, Praha, 18 (56): 132, 

1 foto [Calla palustris – Hostovlice… v rybníce mezi lesy 50 m od silnice]. 

412. Jirásek V. (1937): Doplňky k rozšíření Gagea bohemica (Zauschn.) Röm. et Schult. ve 

středních Čechách. – Věda Přír., Praha, 18: 149–150 [Kouřim; přes Kyje k Uhříněvsi 

a Říčanům]. 

413. Jirásek V. (1940): Příspěvek k floristickému výzkumu území okresu Brandýs nad Labem.– 

XIV. Ročenka Okres. Jedn. Mus. v Brandýse n. L. za rok 1940: 5–18 [p. 16: Arnica 

montana – Vydrholec]. 

414. Jirko J. (1971): Jarní květena na Benešovsku. – Sborn. Vlastiv. Pr. z Podblanicka, 12 

(1971): 187–192 [Leucojum vernum – u Hrusic na Sázavě (Vel. 1925)]. 

415. John C. V. et Eichleiter C. F. (1904–1906): Arbeiten aus dem chemischen Laboratorium 

der k. k. geologischen Reichanstalt ausgeführt in den Jahren 1904–1906. – Jahrb. des 

K.-K. Geol. Reichsanstalt, 57 (1907): 402–436. 

416. Jokéli J. (1855): Geognostische Verhaltnische in einem Theile des mittleren Böhmen. I. 

Das Gneiss- und Granit-gebirge. – Jahrb. des K.-K. Geol. Reichsanstalt, 6 (1855), Heft 

2., Vídeň. 

417. Juda K. (1935): Do Jevan – v Jevanech. – 31 p., Okrašlov. Spolek v Jevanech [Louňovice: 

rybník Pařez – Sagittaria, Iris pseudacorus, Batrachium, Phragmites a Acorus]. 

418. Jůva K., Hrabal A. et Pustějovský R. (1980): Malé vodní nádrže. – SZN, Praha. 

419. /Kafka J./ Kf (1900): Karel Polák. – Vesmír, Praha, 29 (1899–1901): 121–122, 1 fig. 

[nekrolog K. Poláka (1847–1900); sbíral v okolí Prahy]. 

420. Kafka J. (1923): Posázaví. – In: Kafkův illustrovaný Průvodce po Království českém, 

Praha, 4: 1–118, 26 figs., 3 map., Grégr a syn, Praha [květena – p. 6–7, 13, 24–25; Struthiopteris 

germanica – Štiřín]. 

421. Kakš J. (1934): Stříbrná Skalice. Příspěvek k dějinám dolování v Čechách. – Horn.Věstn., 

Praha, p. 185–187. 

422. Kalandra A. (1969): Rozšíření ohňovce borového – Phellinus pini (Thore) Pilát v Českých 

zemích. – In: Zeměpisné rozšíření hub v Československu, Sborn. referátů na 4. pracovní 

konferenci Čs. mykologů v Opavě, 2.–5. 9. 1969: 47–50, Brno [Černokostelecko]. 

423. Kalandra A. & Pfeffer A. (1935): Příspěvek ke studiu graphiozy na jilmech. – Lesn. Pr., 

Písek, 14: 1–17 [lok.: Chocerady, Kostelec n. Č. lesy]. 

424. Kamarád L. (1968): Naučné stezky státní ochrany přírody. – Ochr. Přír., Praha, 23: 94–95, 

1 foto [foto M. Chroust: Na začátku naučné stezky v přírodní rezervaci „Voděradské 

bučiny“]. 

425. Kaplan Z. (2003): Úzkolisté druhy Potamogeton v květeně České republiky V. P. pectinatus. 

– Preslia, Praha, 75: 165–181, 2 obr. [rozšíření m.j. ve fyt. podokr. 64a, 64c; fyt. okr. 65]. 

426. Kašpar J. V. (1936): Stručný nástin mineralogie a geochemie říčanské žuly. – Věda Přír., 

Praha, 17: 350–363 […podle místních názvů lesních částí při Zvánovickém potoce jsou 

zde zastoupené dřeviny – bo, sm, bk, hb, jv, lp, db, js]. 

427. Kašpar J., Koutek J. et Kettner R. (1931): Geologická exkurze do Posázaví. – Věstn. Geol. 

Úst. ČSR, Praha, 7/3: 279–293. 

428. Katzer B. (1895): Příspěvky ku poznání permu českobrodského a černokosteleckého. 

– Rozpr. Čes. Akad. cís. Frant. Josefa pro Vědy, v Praze, cl. 2, 4/23: 1–30, 9 fig. [uveden 

také soustavný seznam té doby známých (45) druhů fosilní flóry permu; ložiska měděných 

rud objevena u mlýna Chrasti J od Českého Brodu v roce 1851…]. 


239


429. Katzer F. (1888): Die isolierten Siluriensel zwischen Zwanowitz und Woděrad in Böhmen 

Vorläufiger Aufnahmebericht. – Verhandl. Geol. Reichsanst., 1888, no. 14: 285–288, 

Wien. 

430. Katzer F. (1892): Geologie von Böhmen. – Prag [p. 650: u Mnichovic a ve Strašínském 

kamenolomu vlevo od cesty Praha–Kostelec, od myslivny Vojkov 1 km uvádí styk žuly 

s břidlicemi; p. 995: quarzit se Scolithus linearis Hall.– Hůra u Tehova; silur – okolí 

Tehova a Všestar, též v okolí Zvánovic a Voděrad; uvádí profily]. 

431. Kavina K. (1914): Zajímavý nález horské kapradě v okolí Pražském. – Čas. Mus. Král. 

Čes., Praha, 88: 240–241. 

432. Kavina K. (1928): Život a práce prof. Josefa Velenovského (k jeho sedmdesátinám). 

– Věstn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 4: 449–457, 1 foto. 

433. Kafka B. et al. (1959): Národní park a botanická zahrada v Průhonicích. – 160 p., 2 foto, 

1 map., SZN, Praha. 

434. Kašpar J., Koutek J. et Kettner R. (1931): Geologická exkurze do Posázaví. – Věstn. Stát. 

Geol. Úst. ČSR, Praha, 7: 279–286. 

435. Kettner R. (1925): O žulovém území v okolí Mnichovic, Velkých Popovic a Pyšel. –Věstn. 

Stát. Geol. Úst. ČSR, Praha, 2: 135–140. 

436. Kettner R. (1930): O postavení metamorfovaných ostrovů v oblasti středočeského žulového 

masivu. – Sborn. Stát. Geol. Úst., Praha, roč. 1931, fasc. 9: 301–332, 1 map. 

437. Kirschner J. et Štěpánek J. (1989): Druhy ze skupiny pampelišky bahenní – Taraxacum 

Wiggers sect. Palustria (Lindb. fil.) Dahlstedt. – In: Slavík B. et al., Vybrané ohrožené 

druhy flóry ČSR, Stud. ČSAV, 10 (1989), p. 95–123, Academia, Praha [p. 111: Taraxacum 

paucilobum Hudziok – Mnichovice (Domin 1904 PR); obr. 15. p. 107 – Taraxacum 

paucilobum]. 

438. Kirschner J. et Štěpánek J. (1992): Notes on the series of Taraxaca Exsiccata, fasc. I.–IV. 

(Studies in Taraxacum 9.). – Preslia, Praha, 64: 17–33 [seznam taxonů exsikátové sbírky]. 

439. Kirschner J. et Štěpánek J. (1997): Notes on the series of Taraxaca Exsiccata, fasc. 

V. – VII. (Studies in Taraxacum 16). – Preslia, Praha, 69: 35–58 [seznam taxonů exsikátové 

sbírky]. 

440. Klápště J. (1931): Středověké osídlení Černokostelecka. – Památ. Archeol., Praha, 69: 

423–475. 

441. Klášterský I. (1931): Rhodologická exkurze do okolí Rataj nad Sázavou. – Věda Přír., 

Praha, 12: 163–166. 

442. Klášterský I. (1932): Rosa Jundzilii Besser var. decora Kern. et R. agrestis Savi var. 

gizellae (Borb.) Schlimp. en Boheme. – Preslia, Praha, 11: 49–54, fig. 1–4. 

443. Klášterský I. (1961): Florogenetické prvky Československa. – Sborn. Nár. Muz., Praha, 

ser. B, 16/3–4: 129–157, 5 map. [Cirsium acaule též na Jevanské plošině]. 

444. Klášterský I. (1966): Klíč k určení evropských druhů rodu Rosa. – Zpr. Čs. Bot. Společ., 

Praha, 1: 132–142. 

445. Klášterský I., Hrabětová A. et Duda J. (1970): Botanikové na českém a moravském území 

od nejstarších dob. – Zpr. Čs. Společ. Děj. Věd a Techn., Praha, no. 14–15 (34–35), 213 p. 

446. Klášterský I., Hrabětová-Uhrová A. et Duda J. (1982): Dějiny floristického výzkumu v Čechách, 

na Moravě a ve Slezsku I. – Severočes. Přír., Litoměřice, append. 1982/1(1). 

447. Klášterský I., Hrabětová-Uhrová A. et Duda J. (1982a): Dějiny floristického výzkumu 

v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. – Severočes. Přír., Litoměřice, append. 1982/ 

1(2). 

240 



448. Klaudisová A. (1983): Rdestník hustý (Groenlandia densa) na Kutnohorsku. – Památ. 

a Přír., Praha, 8/1: 57–58, 3 foto. 

449. Klika B. (1926): Dva nové české lanýže (Deux especes de Tuber nouveles en Boheme). 

– Mykologia, Praha, 3: 66–70, 2 foto [výskyt na Velenovského zahradě; též Veratrum 

z Bilichova]. 

450. Klika J. (1938): K osmdesátinám prof. Dr. Josefa Velenovského. – Krása našeho Domova, 

Praha, 30: 49–50. 

451. Klika J. (1938a): K osmdesátým narozeninám prof. Dra Josefa Velenovského. – Příroda, 

Brno, 31: 109–110. 

452. Klika J. (1949): Prof. PhDr Josef Velenovský. – Krása našeho Domova, Praha, 40: 76. 

453. Klíma S. (1901): Z pamětí města Zbraslavic u Kutné Hory. Pokus historické topografie. 

– Praha [názvy rybníků; lesy náleží panství Kutnohorskému]. 

454. Klvaňa J. (1886): Nerosty království Českého. – Uherské Hradiště [na Klence u Kácova 

nalezeny krystaly a hlízky granátu v zrnitém vápenci z amfibolitové břidlice; výskyt 

hrubozrnného šedého mramoru v Třeboníně]. 

455. Knap K. (1955): Zjištění příčin a rozsahu škod větrem v polesí Stříbrná Skalice, FLH 

Kostelec n. Č. l. – 80 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

456. Knížetová-Štěpánková L. (1964): Československé druhy rodu Melica L. – Ms. [Dipl. 

Práce, depon. in: Knih. kat. bot. PřF UK, Praha]. 

457. Knížetová L. (1973): Botanická bibliografie středních Čech za rok 1972. – Zprav. Středočes. 

Poboč. ČSBS, Praha, 1973/9: 11–14, prosinec 1973. 

458. Knížetová L. (1974): Botanická bibliografie středních Čech za rok 1973. – Zprav. Středočes. 

Poboč. ČSBS, Praha, 1974/11: 7–10. prosinec 1974. 

459. Knížetová L. (1978): Botanická bibliografie středních Čech za r. 1975. – Zprav. Středočes. 

Poboč. ČSBS, Praha, 1978/17: 13–16, květen 1978. 

460. Knížetová L., Pecina P. et Pivničková M. (1987): Prověrka maloplošných chráněných 

území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech 1982–1985. – Bohemia Centralis, 

Praha, 16: 1–262. 

461. Knížetová L. et Petříček V. (1978): Studium reprezentativnosti sítě maloplošných chráněných 

území Středočeského kraje. – Bohemia Centralis, Praha, 7: 7–55. 

462. Koblic J. (1941): Dolomitické vápence v Posázaví. – Zprav. Geolog. Úst. pro Čechy 

a Moravu, Praha, 16 (1940): 155–173 [uvedeny chemické rozbory vápenců, převážně 

dolomitických]. 

463. Kobrle A. (1964): Květena střední Sázavy a dolní Želivky. – Preslia, Praha, 36: 195–207, 

1 map. [Rataje n. S., Zbraslavice, Ledeč n. S., Světlá n. S., Humpolec, …]. 

464. Kocourek P. (1975): Vzácnější a chráněné rostliny Týnce nad Sázavou a okolí. – Sborn. 

Vlastiv. Pr. z Podblanicka, Benešov, 16: 45–66 [Panská skála; návrh na ch. ú. „Grybla“; 

chráněné rostliny; Váňův vrch u Prosečnice; Horní a Dolní Požáry]. 

465. Kodalíková J. (1963): Rozšíření některých horských druhů v Českém masivu (Příspěvek 

k fytogeografii naší horské flóry). – 120 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Knih. kat. bot. 

PřF UK, Praha; uvádí herbářové doklady PR, PRC]. 

466. Kodym O. jun. et al. (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000 

M-33-XXI Tábor. – Geofond, Praha. 

467. Kokeš O. (1984): Staropražské obory a zvířetnice III. Pražské bažantnice v minulosti. 

– Živa, Praha, 32 (70)/4: 152–153 [obory budovala šlechta i někteří bohatí patriciové 

– např. uhříněveskou, kunratickou, cholupickou, zbraslavskou, hloubětínskou, vinořskou 

a dolnopočernickou]. 


241


468. Kolbek J. (1975): Die Festucetalia valesiaceae-Gesellschaften im Ostteil des Gebirges 

České Středohoří (Böhmisches Mittelgebirge). 1. Die Pflanzegesellschaften. – Folia 

Geobot. Phytotax., Praha, 10: 1–57. 

469. Kolbek J. (1976): Přehled exkurzí Středočeské pobočky ČSBS za rok 1969–1975. – 

Zprav. Středočes. Poboč. ČSBS, Praha, 1976/14: 3.–6. říjen 1976. 

470. Kolbek J. (1990): Kapraďorosty a jejich význam v rostlinných společenstvech. – Zpr. 

Čs. Bot. Společ., Praha, 25, Mater. 8: 31–45. 

471. Kolbek J. et Sádlo J. (1994): Zu Vorkommen und Ökologie von Gymnocarpium robertianum 

in Schutthalden- und Felsspaltengesellschaften. – Preslia, Praha, 66: 115–131, 2 tab., 

2 abb. [společenstva sutí a skalních štěrbin s Gymnocarpium robertianum… doložena 

fytocenol. snímky mj. z Kozlova (Jaroš 1980) a Vilémova (Schlossmauer, 2. 5. 1985)]. 

472. Kolebaba I. (1982): Vycházka povodím Říčanského potoka. – Nika, Praha, 5/7: 17–18. 

473. Kolebaba I. (1985): Vycházka oblastí klidu podél Rokytky. – Nika, Praha, 6/9: 207–208, 

3 obr. 

474. Kolektiv (1952–1970): Bibliografia botanica čechoslovaca, léta 1952–1970. – Bot. Úst. 

ČSAV, Průhonice u Prahy. 

475. Kopecký K. (1957): Typologický průzkum lesů jevanské vyvýšeniny a návrh dřevin při 

přeměně porostů v části polesí Voděrady (Habr), FLH Kostelec n. Č. l. – [Dipl. Práce, 


476. Kopecký K. (1958): Fytocenologická studie bukových lesů jevanské vyvýšeniny. – Sborn. 

Čs. Akad. Zeměd. Věd, sect. lesnictví, Praha, 4 (31) /= 4 ser. n./: 1065–1096, 5 tab., 

16 diagr. [mj. uvádí: „Přirozená náklonnost k zamokřování byla často podpořena lesní 

kulturou. Příkladem může být okolí hájovny Habr“; inverze na dnech údolí a roklin (údolí 

Zvánovického potoka) – zde psychrofilní druhy Circaea alpina, Valeriana sambucifolia, 

Stellaria nemorum subsp. montana, Petasites albus; staré smrky v údolí Jevanského 

potoka; masový výskyt Arnica montana na lesních loukách kolem hájovny Habr; Calamagrostis 

villosa na plošinách v okolí Habru; Lycopodium selago – Habr; Dryopteris 

dilatata v okolí Jevan; fytocenologické snímky]. 

477. Kopecký K. (1985): Společenstva řádu Convolvuletalia sepium a svazu Convolvulion 

sepium v Československu. – Preslia, Praha, 57: 235–246 [os., bs. Reynoutria japonica 

– (Convolvulion sepium)]. 

478. Kopecký K. (1989): Rozbor tzv. procesu apofytizace druhu Chaerophyllum bulbosum 

s použitím deduktivní metody syntaxonomické klasifikace. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 

24: 105–113 [rostlinná společenstva s druhem Chaerophyllum bulbosum]. 

479. Kopecký K. et Hejný S. (1992): Ruderální společenstva bylin České republiky. – Studie 

ČSAV, Praha, 92/1: 1–30. 

480. Kopš J. (1982): Rébusy a hádanky pro archeologickou vědu. – Chatař, Čas. Čes. chatařů, 

Praha, no. 12 (1982): 266–267, 2 foto [mezi Zvánovicemi a Voděrady na úbočí 

i dole u potoka (Zvánovického) zmiňuje asi třicet válcovitých kamenů mající v průměru 

kolem 1 m, jsou i přibližně stejně tak vysoké… „tady snad bývala dílna na mlýnské 

kameny“]. 

481. Korf V. (1958): Vývoj hospodářské úpravy lesů na fakultním lesním hospodářství v Kostelci 

nad Černými lesy a perspektivní úkoly hospodářské úpravy lesů v ČSR. – In: Sjezd 

československých lesníků 1958, Českoslov. Věd. Společ. Lesn., Praha, p. 43–52. 

482. Kořán J. (1950): Dějiny dolování v rudním okrsku kutnohorském. – Geotechnika, 

no. 11, Praha. 

483. Kosař R. (1929): Úvaly a příroda. – In: Brož O. et Sommer V. [red.], Úvaly jindy a nyní, 

242 



p. 31–47, 19 figs., Úvaly [Vydrholec – Nieder Holz = nízký les , Fieder Holz = listnatý 

les; 1920–1921 zmiňuje mniškové kalamity na Mukařovsku a les Obora u Úval]. 

484. Kosteletzky F. V. (1837): Flora Pragensis – Übersicht sämtlicher in der Umgegend von 

Prag wildwachsenden Gefässpflanzen, grösstenteils nach Reichenbach’s Flora exkurs. 

Germaniae geordnet. – In: Kronbholz J. B., Topographisches Taschenbuch von Prag 

zunächst für Naturforscher und Aerzte, p. 88–119, Prag. 

485. Kotlaba F. (1966): Co je Polyporus sorbi Velenovský? – Čes. Mykol., Praha, 20: 184–188 

[výskyt… na pařezu jeřábu Sorbus aucuparia u Bud u Mukařova]. 

486. Kotlaba F. (1975): Revision of the Polypores (Polyporales) described as new by Velenovský. 

– Sborn. Nár. Muz., Praha, ser. B, 31/1–2 [Kunice, Mnichovice, Jevany, Vyžlovka, Říčany]. 

487. Kotlaba F. et Pouzar Z (1969): Inonotus rheades (Pers.) Bond. et Sing – Rezavec skořicový. 

– Čes. Mykol., Praha, 23: 163–170, fig. 1–2, tab. 73 [syn. Polyporus coffeaceus Vel. 

– Mnichovice, leg. Vel., XII., 1916]. 

488. Kotlaba F. et Skalický V. (1958): Seznam prací prof. dr. Josefa Velenovského. – Preslia, 

Praha, 30: 327–336. 

489. Kotyška V. (1895): Úplný místopisný slovník království Českého. – Praha. 

490. Koutek J. (1933): Geologie posázavského krystalinika I. Okolí Rataj n. Sázavou. – Věstn. 

Stát. Geol. Úst. ČSR, Praha, 9: 313–333. 

491. Koutek J. (1936): Ložisko krystalického vápence v Sázavě nad Sázavou. – Věstn. Stát. 

Geol. Úst. ČSR, Praha, 12/3–4: 61–67 [„Bílý kamen“]. 

492. Koutek J. (1947): Krystalinikum ve východní a jižní části listu Kutná Hora. – Věstn. Stát. 

Geol. Úst. ČSR, Praha, 22: 119 –121 [Svorová zóna ratajská sleduje okraje dvojslídných 

kouřimských rul od Rataj n. S. k Hodkovu a Hranicím, kde se stáčí do SV-JZ až SSV- 

-JJZ směru… Čočky vápence a dolomitického vápence přecházející do erlanů… Kácov, 

Klenka, Bohdaneč, Zhoř. Amfibolity hojné zvláště při ratajské zóně…]. 

493. Koutek J. (1950): Geologické složení širšího okolí Uhlířských Janovic a Zásmuk. – Stát. 

Geol. Úst. ČSR, Praha, 25: 132–134. 

494. Kovanda M. (1981): Studies in Phyteuma. – Preslia, Praha, 53: 211–238 [Phyteuma orbiculare 

L. ssp. orbiculare – Uhlířské Janovice: suchá louka pod Hladíkovou cihelnou, 

Hradec, 1942, PRC]. 

495. Krahulcová A. et Holub J. (1997): Chromosome number variation in the genus Rubus in 

the Czech Republic. I. – Preslia, Praha, 68 (1996): 241–255 [počet chromosomů u Rubus 

gracilis (Strašín), R. tabanimontanus (Hradec u Stříbrné Skalice), R. apricus (Hradec 

u Stříbrné Skalice), R. salisburgensis (Zvánovice, „Borka“), R. koehleri (Strašín u Říčan), 

R. dollnensis (Hradec)]. 

496. Krahulec F. (1977): Poznámky k určování československých česneků (Alium L.) v nekvetoucím 

stavu. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 12: 145–159, 3 obr. 

497. Kratochvíl F. (1949): O starých dolech na stříbro mezi Ledčem n. Sáz., Havlíčkovým 

Brodem a Humpolcem. – Sborn. Stát. Geol. Úst., Praha, tom. 16, vol. 1: 213–264. 

498. Kratochvíl F. (1952): O kutání na stříbro u Hranic a Hodkova sv. od Zruče nad Sázavou. 

– Sborn. Ústř. Úst. Geol., Praha, sect. geol., 19 (1952): 57–64 [rudní žíly nevýnosné]. 

499. Kratochvíl F. (1976): Granodioritové porfyrity u Říčan. – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. 

natur., 145: 150–152. 

500. Kratochvíl J. (1911): O nerostech okolí čáslavského. – 41. Výroč. Zpr. Klubu Přírod., 

Praha. 

501. Kratochvíl J. (1914): O nerostech okolí čáslavského. – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 

88: 181–186 [Krchleby, lom; Třebešice, vápenec; Tisí skála, žula…]. 


243


502. Kratochvíl J. (1923): Příspěvek k topografii a dějinám dolování v jihovýchodní části 

Čech. – Knih. Stát. Geol. Úst. ČSR., Praha, 7: 1–80. 

503. Kraus J. (1975): Tři zprávy o losech. – Myslivost, Čas. Čes. Mysliv. Svazu, Praha, 1: 

12–13 [„Douška: …dvě losice byly ve dnech 2.–4. XI. 1974 pozorovány… v lese mezi 

Mnichovicemi a Struhařovem.“ (= bývalá Roškotova březina)]. 

504. Král E. (1960): Topolové výsadby na Českobrodsku. – Lesn. Práce, Praha, 39: 113–118, 

2 fig., 4 tab. 

505. Králík F., Křivánek F. et Turnovec I. (1966): Výzkum krasových jevů mezi Ledčí nad 

Sázavou a Kožlím v Českomoravské vrchovině. – Čs. Kras, Praha, 18: 49–62. 

506. Krejčí J. (1851): Über einem Ausflug in das Gebiet des roten Sandsteines bei Schwarz 

Kosteletz. – Lotos, Prag, 1. 

507. Krejčí J. (1853): Malachit v červeném pískovci u Chrasti nedaleko Českého Brodu. 

– Živa, Praha, 1: 62–63 […pan Hašek nalezl prvně malachit u Chrasti v r. 1850; měděné 

rudy byly těženy ve štole Emanuel SZ od dvora Chrást]. 

508. Krejčí J. (1853a): Malachit u Skalice hor stříbrných nedaleko Sázavy. – Živa, Praha, 1: 

316–317 [uvádí malachit „na jedné haldě na výšině mezi Skalicí a Hradovými Střimelicemi… 

V jinorázovém kamení jsou zde na dvou místech dosti mohutné čočky hlaceného 

pravápna uloženy, jeden na gruntech Hradových Střimelic, druhý na skalnatém vrchu 

naproti Skalici.“]. 

509. Krejčí J. (1877): Geologie čili nauka o útvarech zemských se zvláštním zřetelem na 

krajiny československé. – Praha [p. 278–279: amfibolit na vrchu Hradec u Piskočel nad 

Sázavou na skalnatém kopci u Skalice a J odtud na Čapku, kde je serpentinem, vápencem 

a celistvým granátem prostoupen; lože vápenná… na Blaníku u Střimelic, na Chlumu 

u Poříčí]. 

510. Kriesl A. (1959): Pyloanalytický průzkum lesního humusu v okolí Červených Janovic 

u Kutné Hory. – Pr. Výzk. Úst. Lesn. ČSR, Praha, 17: 181–216, 14 tab. 

511. Krist V. (1936): Hořce Československé republiky (doplňky I.). – Sborn. Klubu Přírod., 

Brno, 18 (1935): 91–102 [uvádí lokality: Kopaniny u Golčova Jeníkova (Obdržálek), 

Golčův Jeníkov (Urválek; Novák), Senohraby (Rohl.), Mnichovice (Vel.), …]. 

512. Kršková Z. (1958): Systematická studie československých druhů rodu Galeopsis. – 

196 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Knih. kat. bot. PřF UK, Praha]. 

513. Krupička J. (1947): Metamorfovaný ostrov střimelický. – Ms. [Dipl. Práce, depon. in: 

Knih. GGF UK, Praha]. 

514. Křivánek J. (1936): Český Brod. Průvodce po městě a okolí (Lipany). – 84 p., figs., mapa, 

KČST Český Brod [botanické poznámky podle J. Sýkory, např. – Gagea minima, lesnaté 

údolí Dolánky, depon. in: Univ. Knih., Praha, sign. 54 H 9447]. 

515. Kříž J. (1982): Chráněné geologické lokality na našem obvodě. – Zprav. ONV Prahy 10, 

červen 1982: 7 [Strašnická skalka; Rohožník v Dubči]. 

516. Kříž J. (1985): Geologický význam pražského území. – In: Staletá Praha, Přírodovědný 

význam Prahy, 15: 13–38, Praha. 

517. Křížková L. (1982): Obora Uhříněves chráněným územím. – Nika, Praha, 3/8: 6, 1 foto 

[území zpracováno po stránce fytocenologické V. Jarošem; za chráněné vyhlášeno Radou 

NVP Praha 10 dne 27. 5. 1982; slavnostní otevření se uskutečnilo dne 26. 6. 1982]. 

518. Ksandr J. (1954): K výskytu a ochraně periglaciálních zjevů u Jevan. – Ochr. Přír., Praha, 

9/7: 195–198. 

519. KSOP /Pospíšil Boh./ (1957): Netrhejte bledule. – Nová vesnice, týdeník čáslavského 

okresu, 23. 2. 1957, 7/8–9 [Leucojum vernum… na lukách v okolí Zbýšova; vyhubeny… 

244 



v okolí Damírova, Dobrovítova, Krchlebské Lhoty, Čejkovic a Chlumu /podle úst. sdělení 

B. Pospíšila rostl v roce 1968 u Krchlebské Lhoty pouze 1 trs bledulí/]. 

520. KSOP /Pospíšil Boh./ (1957a): Chráněné přírodní objekty ve Zbýšově. – Ibid., 4. 3. 1957, 

7/10–11 [duby na hrázi Zbýšovského rybníka]. 

521. KSOP /Pospíšil Boh./ (1957b): Čáslavsko bylo krajem doubrav. – Ibid., 6. 4. 1957, 7/15 

[o pomístních jménech upomínajících na pěstování dubů v Dobrovítově, na Chlumu, ve 

Schořově, Třeboníně, Tupadlech, Šebestěnicích a Skryjích]. 

522. KSOP /Pospíšil Boh./ (1957c): Listnaté lesy na Čáslavsku. – Ibid., 12. 4. 1957, 7/16–17 

[výčet pomístních jmen upomínajících na listnaté lesy v Čejkovicích, Damírově, Kluckých 

Chvalovicích, Zbýšově, Souňově, Kobylí Hlavě, Krchlebské Lhotě, Kozohlodech, 

Opatovicích, Třeboníně, Vlkanči, Březí, Podmokách, Tupadlech, Třebětíně, Golčově 

Jeníkově]. 

523. KSOP /Pospíšil Boh./ (1957d): Chráněné přírodní objekty v Bratčicích. – Ibid., 24. 5. 

1957, 7/24 [význačné lípy a duby v kat. obce Bratčice]. 

524. KSOP /Pospíšil Boh./ (1957e): Chráněné přírodní objekty ve Vlkanči. – Ibid., 12. 6. 1957, 

7/26. 

525. KSOP /Pospíšil Boh./ (1957f): Chráněné přírodní objekty v Římovicích. – Ibid., 21. 6. 

1957, 7/27. 

526. KSOP /Pospíšil Boh./ (1957g): Chráněné přírodní objekty v Podmokách. – Ibid., 8. 7. 

1957, 7/28 [o nesmyslném ořezávání lip v Podmokách]. 

527. KSOP /Pospíšil Boh./ (1957h): Chráněné naleziště ďáblíku u Podmok. – Ibid., 15. 7. 1957, 

7/29 [uvádí lokality ďáblíku podle Culka (1948, 1956)]. 

528. KSOP /Pospíšil Boh./ (1958): Tupadelská bažantnice. – Ibid., 9. 1. 1958, 8/1 [uvádí zbytek 

poslední doubravy v nejbližším okolí Čáslavi]. 

529. KSOP /Pospíšil Boh./ (1958a): Chráněné přírodní objekty v Tupadlech. – Ibid., 25. 1. 

1958, 8/3 [topol černý – za dvorem v Tupadlech; dub, lípa – u „Dubího mlýna“]. 

530. KSOP /Pospíšil Boh./ (1959): Upolín. – Ibid., 16. 5. 1959, 9/19 [Trollius europaeus – roste 

v okolí Golčova Jeníkova, Podmok, Přibyslavic a Vlkanče… na lukách]. 

531. KSOP /Pospíšil Boh./ (1960): Návrh nové ústavy a ochrana přírody. – Úder, Okres. 

noviny, orgán OV KSČ a ONV Kutná Hora, 3. 6. 1960, 1/11 [Calla… Zbraslavicko, 

u Podmok]. 

532. Kubát K. (1982): Rozšíření Lycopodiella inundata, Diphasiastrum complanatum 

a D. zeilleri v Čechách a na Moravě. – Severočes. Přír., Litoměřice, 13: 13–30 [Diphasiastrum 

complanatum… z Říčanské plošiny: Štiřín (s. d. et coll., PRC) a Tehov u Benešova 

(1960, Chylík, CB)]. 

533. Kubička J. (1960): Svrčekia n. gen.– nový rod terčoplodých hub. – Čes. Mykol., Praha, 

14: 214–218, 1 fig. […Mnichovice, …inter Juncum bufonium]. 

534. Kubička J. (1967): Mycena crocata (Schrad. ex Fr.) Kumm. a její výskyt v ČSR. – Čes. 

Mykol., Praha, 21: 232–238 [mj. uvádí Jevany (Vel.) – 1926; Studený vrch u Stříbrné 

Skalice (Pouzar) – 1950, Pouzar et Kubička – 1952, Kotlaba – 1955]. 

535. Kubíková J. (1982): Chráněná příroda v Praze: Vlhkomilné háje. – Večerní Praha, 

26. listopadu 1982, 28/234: 5, 1 map. [„…v Oboře v Uhříněvsi, kde na olšinu podél toku 

navazuje doubrava se střemchou a bohatým podrostem sasanek a dymnivek“; uvádí typy 

lesa v chladnější části Prahy (mapa)]. 

536. Kubíková J. (1986): Chráněná území v Praze: Xaverovský háj. – Nika, Praha, 7/9: 214, 

1 foto. 

537. Kubíková J. (1988): Chráněná území v Praze: Obora v Uhříněvsi.– Nika, Praha, 9/5: 42. 


245


538. Kubíková J., Ložek V., Špryňar P. et al. (2005), Praha. In: Mackovčin P. et Sedláček M. 

[eds.], Chráněná území ČR, svazek XII. – AOPK ČR et EkoCentrum Brno, Praha, 304 pp. 

539. Kučera Jiří (1952): Stanovištní průzkum polesí Radlice, FLH Kostelec nad Č. l. – 16 p., 

Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

540. Kučera Josef (1994): Soupis soukromých herbářových sbírek v České republice (Inventary 

of private herbaria in the Czech Republic). – Natura, Dobré. 

541. Kučera T. et Kettnerová S. (1996): Určování sterilních trav – luční druhy. – Zpr. Čes. Bot. 

Společ., Praha, 31, Mater. 13: 25–33. 

542. Kudrnáč J. (1963): Vývoj slovanského osídlení mezi pražským Povltavím, Labem, Sázavou 

a Výmolou. – Památ. Archeol., Praha, 54/2: 173–223, 1 map. [uvádí slovanské 

osídlení z 9. stol. u Vlkančického a Zvánovického potoka, při silnici v lese nad rybníkem 

Propast]. 

543. Kudrnáč J. (1967): Výzkum hradišť u Doubravčic . – Památ. Archeol., Praha, 58 (1967): 

563–579. 

544. Kudrnáč J. (1970): Archeologický výzkum Starých (Pustých) Zámků u Doubravčic na 

Černokostelecku. – Zprav. Středočes. Vlastiv. a Kronik., Roztoky u Prahy, 2/2: 164–168, 

1 map. [zmiňuje zde slovanské hradiště s nálezy z 8. stol., halštatskolaténské hradiště 

z 5. stol. př. n. l. a nejstarší osídlení (podle keramiky) z 8. stol. př. n. l.]. 

545. Kudrnáč J. (1982): Sloupy, svatyně nebo mlecí kameny. – Vesmír, Praha, 61/2: 47–48. 

546. Kuchař F. (1971): Co a jak se zelení kolem dálnice. – Ochr. Přír., Praha, 26: 169–170. 

547. Kuna M., Waldhauser J. et Zavřel J. (1989): Říčany 1985. Záchranný archeologický 

výzkum sídliště doby laténské a železářského areálu starší doby římské. – Studie a Zpr. 

Okres. Muz. Praha-východ, Brandýs n. L.-Stará Boleslav, suppl. 1: 1–81. 

548. Kunt A. (1954): Průzkum olše v polesí Obora, Bohumile a Voděrady, FLH Kostelec n. Č. l., 

její formy a biologický význam. Návrh semenných porostů. – 151 p., Ms. [Dipl. Práce, 


549. Kuthan J. (1973): Slizák švýcarský – Chroogomphus helveticus (Sing.) Mos. v Československu. 

– Čes. Mykol., Praha, 27/4: 229–235, 1 tab. [In silvis trans „Olivovna“ apud 

Říčany, in Picetis, 440 m s. m., 6. 10. 1963, leg. K. Šlapák]. 

550. Kutina J. (1944): Nové nálezy nerostů na Říčansku a Jílovsku. – Věda Přír., Praha, 23: 

33–41. 

551. Kutina J. (1948): Krystaly ortoklasu z Březí u Říčan. – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 

117: 134–139. 

552. Kůrka A. [red.] (1976): Ochrana přírody na kutnohorském okrese. – 27 p., 19 foto, MNV 

Kutná Hora. 

553. Kůrka A. (1976a): RNDr. Antonín Culek, význačný pracovník ochrany přírody na Čáslavsku. 

– Tilia, leták pro ochranu přírody, Čáslav, březen 1976, 4 p., 1 foto [též bibliografie 

44 prací A. Culka]. 

554. Kůrka A. (1992): Pavouci (Araneida) chráněného naleziště Pitkovická stráň v Praze. 

– Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 159 (1–4): 1–11. 

555. Kvaček M. (1963): Nové naleziště rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia L.) na 

Kutnohorsku. – Práce Muz. Kutná Hora, Geolog. Výzk. Kutnohorska, 1963, fasc. 2: 15 

[V od Třebětína, V od Hranic… obě lokality nalezl v září 1962]. 

556. Kvaček M. (1963a): Výskyt kosatce sibiřského (Iris sibirica L.) v kutnohorském Polabí. 

– Práce Muz. Kutná Hora, Geolog. Výzk. Kutnohorska, 1963, fasc. 3: 16 [o lokalitách 

Vepřeka; nově na bažinaté louce, 200 m n. m., SV od hájovny „Na hornické“ po pravé 

straně železniční tratě St. Kolín –Záboří, zjistil Iris sibirica 9. 5. 1962]. 

246 



557. Kvaček M. (1964): Lokality některých vstavačovitých rostlin na Kutnohorsku. – Práce 

Muz. Kutná Hora, Geolog. Výzk. Kutnohorska, 1964, fasc. 4: 29 [lokality Orchis ustulata, 

Coeloglossum viride]. 

558. Kvaček M. (1964a): Výskyt vzácnějších rostlin na Kutnohorsku. – Práce Muz. Kutná 

Hora, Geolog. Výzk. Kutnohorska, fasc. 4: 29–30 [lokality Scilla bifolia, Isopyrum thalictroides, 

Thalictrum simplex, Teucrium scorodonia, Polygonatum odoratum]. 

559. Kvaček M. (1976): Stručná charakteristika vegetačních poměrů okresu Kutná Hora vzhledem 

k ochraně přírody. – In: Kůrka A. [red.], Ochrana přírody na Kutnohorsku, p. 11–15, 

5 figs., ONV Kutná Hora. 

560. Kytka J. (1961): O pěstování jedle ve Středočeském kraji. – Lesn. Pr., Praha, 40: 350– 354, 

1 foto, 2 diagr. [foto M. Chroust: Podsadba jedle v polesí Radlice, FLH Kostelec n. Č. 

lesy]. 

561. Laušmann J. (1934): Po stopách zaniklých osad. – Naše Polabí, Brandýs n. L., 12 (1934– 

1935): 39–42 [p. 40: „Vidrholec s novojirenským lesem a s oborou… v korunách stromů 

cizopasné jmelí… v háji pak u Klánovic vzácný koniklec…“]. 

562. Laušmann J. (1965): Klepec. – Krásy Domova, Praha, 4/2, únor 1965, 1 foto. 

563. Laušmann J. (1967): O Klánovických lesích. – Zprav. Vlastiv. Klubu okolí Prahy, Roztoky 

u Prahy, 3: 6–9. 

564. Lánský J. (1929): Dary přírodní. – In: Brož O. et Sommer V. [reds.], Úvaly jindy a nyní, 

p. 25–28, Úvaly […při trati suchopýr, zmiňuje břehy Výmoly, dolní část Obory, zde na 

dubech před myslivnou (přes silnici) cizopasí několik trsů jmelí, …jmenuje rostliny suchých 

strání, luk, polí a cest]. 

565. Láznička P. (1965): Nerosty ve vyvřelinách severovýchodní části středočeského plutonu. 

(Benešovsko, Jílovsko, Říčansko). – Sborn. Vlastiv. Pr. z Podblanicka, Benešov, 6: 

7–29. 

566. Ledr J. (1909): Dějiny města Uhlířských Janovic. – Kutná Hora [osada založena na místě 

vyklučeného lesa… uhlíři v lesích, …pálení uhlí zaniklo začátkem 18. stol.]. 

567. Ledr J. (1912): Posázaví. Uhlířskojanovicko. – In: Körbrovy monografie starobylých měst 

českých, p. 181–182, P. Körber, Praha [depon. in: Knih. Nár. Muz. Praha, sign. 102 B 127; 

mj. zmiňuje les „Herrnbusch“ u Uhlířských Janovic…]. 

568. Leneček O. (1936): Bergwohlverleich (Arnica montana L.). – Natur und Heimat, Aussig, 

7: 20–21 […sie noch im Jahre 1888 in grossen Mengen auf einer Moorwiese bei 

Běchowitz bei Prag]. 

569. Lenhart V. E. (1793): Begründetz Bersuche und Erfahrungen von der zur unsern Zeit 

hochstnöthigen holzsaat, nebst annoch beigefugten mehrern einem holzgerechten Jäger 

besonders nützlichen Bemerkungen. – 1–132 p. Zkušené naučení k velmi potřebnému již 

za našich časů osetí lesův, ku kterémuž ještě jiná velmi užitečná naučení o povinnostech 

myslivce lesův dle zkušenosti dokonale hledícího přidána jsou. – (p. 133–145 nepag.) 

146–260 p., Praha [depon. in: Univ. Knih. Praha, sign. Df 616; tištěno švabachem]. 

570. Lexová M. (1968): Voděradské bučiny. – Ochr. Přír., Praha, 23: 15–16, 1 foto [upozornění 

na vydání naučné stezky v rezervaci „Voděradské bučiny“]. 

571. Lhotská M. (1966): Příspěvek ke květeně, zvláště neofytní, z dolního Posázaví v okolí 

Jílového u Prahy. – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 135–144, 1 map. 

572. Lhotská M. (1968): Die Gattung Bidens L. in der Tschechoslowakei. – Folia Geobot. 

Phytotax., Praha, 3: 65–98 [Teich Katlov (Vepřek 1934, 1942 PRC, 1950), T. Pohan bei 

Č. Janovice (Vepřek 1949), T. Muší křídlo bei Zhoř (Vepřek 1951 PRC), Č. Janovice 

(Vepřek 1942 PRC, 1949), T. Zbýšovský bei Čáslav (Lukeš 1893 PRC)]. 


247


573. Lhotská M. (1968a): Příspěvek ke květeně dolního Posázaví II. – Preslia, Praha, 40: 

319–325. 

574. Lhotská M. (1973): Příspěvek ke květeně dolního Posázaví III. – Zpr. Čs. Bot. Společ., 

Praha, 8: 172–179 [uvádí mj. Menyanthes trifoliata, bažinaté louky na Chvátalce u Chotouně, 

u Mokřan a při státní silnici v Babicích; Petasites albus, vlhké smrčiny JV od Babic; 

Primula veris, okraje lesa a lesní světliny u Markvartova rybníka u Těptína; Trollius 

altissimus, louka na Chvátalce u Chotouně]. 

575. Lhotská M. (1985): Cardamine hirsuta L. jako zahradní plevel. – Zpr. Čs. Bot. Společ., 

Praha, 20: 153–154 [výskyt řeřišnice chlupaté (Cardamine hirsuta), zjištěna v zahradách… 

Mnichovice, Louňovice u Jevan, …]. 

576. Livonec I. (1973): Lípa – strom Slovanů. – Českoslov. svět, Praha, 28 (14): 9 [zmínka 

o vsi Lipany, název odvozen od jména lípy…]. 

577. Lochman J. (1965): Pastevní rytmus a denní režim jelení a srnčí zvěře. – Pr. Výzk. Úst. 

Lesn. ČSSR, Praha, 30: 101–140 [sledování prováděno v prostoru obory „Březka“ u Kostelce 

u Křížku v letech 1959–1960; rozbor druhů rostlinné potravy…]. 

578. Lochman J. et Ašenbryl V. (1976): Jak dále v obornictví. – Myslivost, Čas. ČMS, Praha, 

3/76: 50–52, 1 mapa [obora Vlková – 397,21 ha, les – 383,48 ha, vyskytuje se zde daněk 

a muflon; mapa k roku 1974]. 

579. Losert J. (1958): Výzkum metasomatického ložiska polymetalických rud u Malovid v Posázaví. 

– Zpr. Geol. Výzk. v roce 1958, Ústř. Úst. Geol., Praha, 1960: 83–84. 

580. Losert J. (1969): Metasomatické ložisko polymetalických rud u Malovid (sev. od Českého 

Šternberka) v Posázaví. – Sborn. Nár. Muz., Praha, 25/2: 57–92. 

581. Louda J. (1959): Chráníme sněženky a bledule. – Vesnické noviny Okr. Ledeč nad Sáz., 

14. březen 1959, no. 9 [Jedno z posledních míst na našem okrese, kde doposud sněženky 

a bledule rostou, je okolí Dobrnic a Chraňbožské polesí.]. 

582. Louda J. (1959a): Chráníme sněženky a bledule. – Jiskra, Jihlava, 19. březen 1959 [vyskytují 

se v okolí Dobrnic a v Chraňbožském polesí]. 

583. Ložek V. (1957): Malakozoologické poznámky ze středního Posázaví. – Čas. Nár. Muz., 

Praha, sect. natur., 126: 159–166 [též údaje z Jevanské plošiny]. 

584. Ložek V. (1959): Malakozoologické nálezy na horní Šembeře. – Čas. Nár. Muz., Praha, 

sect. natur., 128: 204–205 [o stromech v území „Dolánky“]. 

585. Ložek V. (1980): Vývoj přírody středních Čech v nejmladší geologické minulosti. – Stud. 

ČSAV, Praha, 1980, no. 1: 9–43. 

586. Ložek V. (1988): Měkkýši Pitkovického údolí a Uhříněveské obory z hlediska ochrany 

přírody. – Natur. Prag., Praha, 6: 103–125. 

587. Ložek V., Cílek V., Kubíková J. et al. (2003): Střední Čechy. Příroda, člověk, krajina. – ed. 

Středočeský kraj [„Květena a vegetace (J. Kubíková)“ – p. 53–66]. 

588. Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. et al. (2005), Střední Čechy. In: Mackovčin P. et Sedláček 

M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek XIII. – AOPK ČR et EkoCentrum Brno, 

Praha, 904 pp. 

589. Lutrýn J. (1941): Kniha o Ratajích. – Rataje n. Sáz. [v Ratajském muzeu – geologická 

mapa a sbírka nerostů; na Ivani výskyt vápence v amfibolitové břidlici]. 

590. Macků J. (1948): Devadesátiny nestora českých botaniků. – Příroda, Brno, 40: (1947 až 

1948): 190–191, 1 foto [prof. Dr. J. Velenovský]. 

591. Mach S. (1955): Pěstování modřínu v polesí Stříbrná Skalice, FLH Kostelci n. Č. l. – 

58 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

592. Machek J. et Žďárská D. (1975–1976): Příspěvek k morfologii smrku ve středních Če- 

248 



chách. – Sborn. Věd. Lesn. Úst. VŠZ, Praha, 18/19: 101–131, 9 tab., 8 foto [„sázavský 

smrk“ se podobá šumavskému; Jevany, Kamenice, Stará Huť, Voděrady… 130–220 let 

staré smrky]. 

593. Machula B. (1957): Komplexní typologický výzkum části polesí Voděrady (Habr, odd. 

1–18.), FLH Kostelec n. Č. l. se zřetelem na možnost pěstování různých směsí dřevin 

a zlepšení kvality současných porostů. – 54 p., 1 map., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. 


594. Machulková A. et Švec Z. (1982): Mykologicko-entomologický průzkum zámeckého 

parku v Dolních Počernicích. – Bohemia Centralis, Praha, 11: 75–93. 

595. Majer V. et Kuba V. (1963): Hospodářská kniha. Popis porostů, plán hospodářských 

opatření a hospodářské evidence pro období od 1. 1. 1964 do 31. 12. 1973. – Ms., UHUL 

Zvolen, poboč. Ďáblice, LZ Brandýs n. Labem, LHC Říčany, polesí Říčany. 

596. Majeríková-Hlaváčková J. (1971): Vorkommen von Flechten in Prag im Bezug auf die 

Verunreinigung. – Acta Univ. Carol. – Biol., 1971: 425–458, April 1974 [Lichenes–Uhříněves, 

Průhonice]. 

597. Makásek I. (1982): Pražské potoky. Rokytka. – Nika, Praha, 3/9: 20–22 [přítoky Rokytky 

– Blatovský, Štěrboholský, Hostavický, …]. 

598. Makásek I. (1982a): Pražské potoky. Botič. – Nika, Praha, 3/4, 6 foto, 1 obr. [přítoky, 

stručně flóra a fauna v okolí, čistota potoka, …]. 

599. Makásek I. (1984): Chráněná území v Praze. Počernický rybník. – Nika, Praha, 5/10: 22, 

5 foto [sestavil podle mater. J. Zimmera a A. Klaudisové]. 

600. Malec K. (1959): Soupis bibliografií novin a časopisů vydávaných na území Československé 

republiky. – 219 p., Praha. 

601. Mandák B. (2003): Rozšíření vybraných druhů rodu Atriplex v České republice. I. Druhy 

sekce Dichosperma. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 38: 1–25, 4 obr. [Atriplex sagittata, 

A. hortensis]. 

602. Mandák B. (2003a): Rozšíření vybraných druhů rodu Atriplex v České republice. II. Druhy 

sekce Sclerocalymma. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 38: 145–168, 2 obr. [Atriplex 

tatarica, A. rosea]. 

603. Mandák B. et Pyšek P. (1997): Druhy rodu Reynoutria na území České republiky. – Zpr. 

Čes. Bot. Společ., Praha, 32, Mater. 14: 45–57. 

604. Mandák B., Pyšek P. et K. Bímová (2004): History of the invasion and distribution of 

Reynoutria taxa in the Czech Republic: a hybrid spreading faster than its parents. – Preslia, 

Praha, 76: 15–64, 2 tab., 5 fig. 

605. Marek J. (1985): CHN Na Stříbrné. – 11 p., Ms. [Invent. Zpr., depon. in: AOPK ČR, 

Praha; geologie území]. 

606. Maresch W. (1929): Zkušenosti a výsledky zdolání pomniškové kalamity po stránce pěstitelské. 

– Lesn. Pr., Písek, 8: 402–416 [provádění síje sm, bo, mo na velkostatku Kostelec 

n. Č. l.; místně lesní žito; odstraňovány – Senecio, vrbice a červený bez]. 

607. Marková K. (1999): Životní prostředí. Z Nedvězí podél Rokytky do Uhříněvsi. – Uhříněveský 

Zprav., Praha-Uhříněves, květen 1999, 29/5: 14 [popis extr. Jaroš (1985)]. 

608. Maršáková M. (1969): Seznam chráněných území vyhlášených podle zákona č. 40/56 

Sb. o státní ochraně přírody v českých krajích od r. 1966 do konce r. 1969. – Ochr. Přír., 

Praha, 24: 245–246 [CHN Pitkovická stráň,…]. 

609. Maršáková-Němejcová M. [red.] (1956): Seznam státních přírodních rezervací. – 135 p., 

Stát. pam. správa, Praha. 

610. Maršáková-Němejcová M. (1973): Dodatek k seznamu státních přírodních rezervací. 


249


– Stát. Úst. Pam. Péče Ochr. Přír., Praha [seznam k 1. 1. 1973, Voděradské bučiny, Pitkovická 

stráň, …]. 

611. Maršáková-Němejcová M., Mihálik Š. et al. (1977): Národní parky, rezervace a jiná 

chráněná území přírody v Československu. – Academia, Praha. 

612. Maršáková M. et Podhajská Z. (1981): Dokumentace a bibliografie státní ochrany přírody. 

– Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 16: 67–80 [ms. zprávy, citace publikovaných prací: Praha, 

Středočeský kraj, …CHN Pitkovická stráň]. 

613. Maršáková M. et Rubín J. (1978): Nově vyhlášená chráněná území (I.). – Pam. a Přír., 

Praha, 7/1978: 434–439 [CHPV Klepec u Přišimas, CHPV Stébelnatá rula v Doubravčanech,…]. 

614. Mařan B. (1955): Mikroklimatický význam rybníka v Hetlíně. – Sborn. Čs. Akad. Zeměd., 

Věd, sect. lesnictví, Praha, 28 (= 1 ser. n.): 661–682, 2 foto [měření teplot ovzduší za 

současného zjišťování relativní vlhkosti vzduchu]. 

615. Mařan B. (1958): Studie lesních půd na říčanské žule. – Sborn. Čs. Ak. Zeměd. Věd., sect. 

lesnictví, Praha, 31 (= 4 ser. n.): 639–658, 23 tab., 4 diagr. [degradace lesních půd pod 

borovicemi, smrkovými porosty,… na žulové pahorkatině říčanské]. 

616. Mařan B. et Lhota O. (1953): Pohyb půdní vlhkosti v lese r.1947. – Pr. Výzk. Úst. Lesn. 

ČSR, Praha, fasc. 3: 41–70, 8 tab., 2 foto [Hetlín, půdní vlhkost pod sm, mo,…]. 

617. Mašek P. et al. (1998): Praha. Městský atlas 1:10 000. Rozšířené vydání. – Praha, Brno. 

618. Matějka V. (1953): Stanovištní nároky Sarothamnus scoparius a jeho pěstební význam 

na území FLH v Kostelci n. Č. l. – 31 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, 

Praha]. 

619. Matějka V. (1960): Klimatické poměry v oblasti lesního hospodářství Kostelec n. Černými 

lesy. – 24 p. [cyklostyl], Kat. Pěst. Lesů Lesn. Fak. VŠZ, Praha, [depon. in: knihovna 

V. Jaroše]. 

620. Matlach L. (1957): Návrh parkové úpravy lesa v okolí rekreačního střediska Jevany. – 

70 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

621. Maximovič R. (1918–1919): Soupis význačných a památných stromů, alejí, porostů a keřů 

hejtmanství Čáslavského. – Krása našeho Domova, Praha, 12: 109–111, 127–130. 

622. Maximovič R. (1920–1921): Soupis význačných a památných stromů, alejí, porostů a keřů 

hejtmanství Čáslavského. – Ibid., 13: 9–12, 24–26, 73–76. 

623. Maximovič R. (1922): Soupis památných a významných stromů, keřů, alejí a porostů 

v hejtmanství Čáslavském. – Ibid., 14: 71–74, 8 foto. 

624. Mazancová M. (1964): Palynologický výzkum sladkovodního cenomanu východně od 

Kostelce nad Černými lesy. – Zpr. o Geol. Výzk. v r. 1963, Praha, pars 1: 180–183. 

625. Mácha V. (1941): Kunice. Podhorská vesnice na pomezí Prahy. – Knih. Spolku péče 

o blaho venkova, fasc. 26, 84 p., 31 foto, 2 map., Praha [příroda: p. 9–28]. 

626. Málek J. (1961): K otázce původního areálu smrku v českých zemích. – Sborn. Čs. Akad. 

Zeměd. Věd, Praha, 7 (34): 35–54, 1 map. [Černokostelecko, Jílovsko, Pyšely]. 

627. Málek J. (1970): Kostelec nad Černými lesy. (Nástin dějin). – In: Rakušan Ct. et al.,1970, 

Kostelec nad Černýmí lesy, p. 10–14, 4 foto [stručný přehled dějin; rozsáhlé lesy připomínány 

již v ranném středověku..]. 

628. Medlinová M. (1944): Floristické příspěvky z kraje středočeského do Polabí a Posázaví. 

– Věda Přír., Praha, 22 (1943–1944): 205–206 [Gymnadenia albida, lesní louka v Těptíně; 

Iris sibirica, vlhká lesní louka v Klánovicích; Moneses uniflora, borový les v Kunicích 

u Strančic; Lycopodium annotinum, bukový les v Těptíně; Pedicularis sylvatica, vlhká 

lesní louka mezi Těptínen a Krhanicemi; Petasites albus, Krhanice]. 

250 



629. Mejstřík V. et Tadeusz D. (1968): Mykorhiza u buku (Fagus sylvatica L.) na různých 

stanovištích v ČSSR. – Sborn. Věd. Lesn. Úst. VŠZ, Praha, 10 (1967): 317–340, 4 fig. 

[zmiňuje také „Voděradské bučiny“ jižně od Jevan (Dentario-Fagetum), 440 m n. m.]. 

630. Melichar R. et Rozkošný I. (1984): Zajímavé zvětrávací tvary říčanské žuly. – Památ. 

a Přír., Praha, 9/6: 359–365, 7 fig. [v inventarizačním průzkumu uvádějí morfologicky 

nápadná údolí Zvánovického a Jevanského potoka... a výskyt zvětrávacích tvarů žuly 

vzniklé od třetihor po recent, např. skalních mís a křesel S od pionýrského tábora Zvánovice 

a ZSZ od obce mimo NPR Voděradské bučiny]. 

631. Melicharová J. et al. (1970): Kutnohorsko a střední Polabí. – Turist. Průvodce ČSSR, 

fasc. 20: 243 + 8 p., Olympia, Praha [p. 14: vrch Březina (u Uhlířských Janovic) s malým 

rašeliništěm – rosnatka okrouhlolistá; p. 98: pod Červenou skálou u vody (Jánský potok 

JZ od Čáslavi) – výskyt chráněné kapradiny jelení jazyk]. 

632. Melniková-Papoušková N. (1957): Keramická výroba v Kostelci nad Černými lesy. 

– Vlastiv. Sborn. Českobrodska, Praha, 1: 105–118. 

633. Merhout C. (1903): Některé zaniklé osady u Prahy. Litožnice. – Pam. Archeolog., místopis., 

Praha, 20: 70–71. 

634. Mešejda J. et Šimáček F. (1965): Kostelec nad Černými Lesy. – 16 p. sine pag., 

1 map., MNV Kostelec nad Černými Lesy [všeobecný průvodce; vycházky do okolí]. 

635. Mezera A. (1952): Rostliny našich lesů. – Brázda, Praha. 

636. Mezera A. (1966): Možnosti využití geobotanických, fytocenologických a typologických 

studií v krajinném plánování. – In: Ekologie krajiny, Konference o otázkách ekologie krajiny. 

Jevany u Prahy 1965, p. 63–76, Ústav pro tvorbu a ochranu krajiny ČSAV, Praha. 

637. Mezera A. [red.] (1967): Vědecký lesnický ústav a školní lesní závod v Kostelci nad 

Černými lesy. – 210 p., 44 figs., SZN, Praha [p. 78–90: vegetační poměry]. 

638. Mezera A. et al. (1969): Forest Research Institute and the School Forest Kostelec nad 

Černými lesy. – 86 p., 44 figs., Forest Research Institute at Kostelec nad Černými lesy. 

639. Mezera A. et Čvančara R. (1969): Růst a přírůst smrku v porostech typů skupiny jedlin. 

– Sborn. Věd. Lesn. Úst. VŠZ, Praha, 11(1968): 3–66, 12 figs. [Černokostelecké lesy]. 

640. Mezera A. et Samek V. (1954): Lesy Kutnohorska. – Výroč. Zpr. Výzk. Úst. Lesn. Hosp. 

Mysl., Zbraslav-Strnady [cyklostyl]. 

641. Měsíček J. et Hrouda L. (1974): Chromosome Numbers in Czechoslovak Species of 

Gagea (Liliaceae). – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 9: 359–368 [Gagea bohemica ssp. 

bohemica – grassy hillsides along the brook Pitkovický potok, NE of the village Pitkovice 

(nature reserve Pitkovická stráň) 290 m a. s. l., PR 327911, 24/3 1972, coll. L. Hrouda]. 

642. Mikyška R. et al. (1968–1972): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. [text – 1968, 

mapy – 1968–1972]. – Vegetace ČSSR, ser. A2, Academia, Praha. 

643. Mitske G. (1973): Úvahy k zriadeniu náučných ciest. – Ochr. Přír., Praha, 28: 29–34 

[naučná stezka „Voděradské bučiny“– zkušenosti]. 

644. Mík V. (1932): Kronika městečka Dubče – Praha [In: Knih. J. Moravce, Praha-Dubeč]. 

645. Mladý F. et Kolbek J. (1976): Chorologicko–fytocenologické otázky historie výskytu 

Isopyrum thalictroides na Křivoklátsku. – Preslia, Praha, 48: 143–155 [mapa – frekvenční 

chorokartogram... Jevanské plošiny se týká Knautia drymeia a Melica uniflora]. 

646. Molíková M. (1974): Botanická inventarizace CHN Pitkovická stráň. – 7 p., lit., Ms. 

[depon. in: AOPK ČR, Praha; AOPK ČR, středisko Praha]. 

647. Moravec Jarosl. (1964): Differenzieerung der Pflanzengesellschaften des Carpinion Issler 

1931 emend. Oberd.1953 durch Migration in Südwestböhmen. – Preslia, Praha, 36: 

165–177. 


251


648. Moravec Jarosl. (1971): Poznámky k výskytu strdivky jednokvěté – Melica uniflora Retz. 

v dolním Posázaví. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 6: 185–187 [Melica uniflora na vrchu 

Baba JZ od Vlkančic, fytocenol. sn. zapsaný 30. 7. 1970]. 

649. Moravec Jarosl. (1977): Die submontanen krautreichen auf Silikatböden der westlichen 

Tschechoslowakei. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 12/2: 121–166, 2 tab. [Tilio cordatae-Fagetum, 

Mnichovická pahorkatina;… Dentario enneaphylli-Fagetum,Těptín, 

Vlkančice, Jevany, Železné hory…]. 

650. Moravec Jarosl. (1983): Přehled vyšších vegetačních jednotek České socialistické republiky. 

– Preslia, Praha, 55: 97–122. 

651. Moravec Jarosl., Neuhäusl R. et al. (1991): Přirozená vegetace území hlavního města 

Prahy a její rekonstrukční mapa. – Academia, Praha. 

652. Moravec Jarosl. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 

2. vydání. – Severočes. Přír. Litoměřice, append. 1995. 

653. Moravec Jarosl. [ed.] (1998): Přehled vegetace České republiky, vol. 1: Acidofilní doubravy. 

– Academia, Praha. 

654. Moravec Jarosl. [ed.] (2000): Přehled vegetace České republiky, vol. 2: Hygrofilní, mezofilní 

a xerofilní opadavé lesy. – Academia, Praha. 

655. Moravec Jos. (1982): Uhříněveská obora chráněným územím. – Zprav. ONV Prahy 10, 

září 1982: 8, 1 foto [26. června 1982 – slavnostní vyhlášení ch. ú.]. 

656. Moravec Jos. (1983): Pražské potoky. Říčanka. – Nika, Praha, 4/6: 21–22, 1 obr., 5 foto, 

1 map. [zmiňuje nástěnnou mapu černokosteleckého panství z roku 1783 – Archiv Benešov, 

inv. č. 540 – s četnými rybníky]. 

657. Morávek A. (1964): Jubilea členů ČSBS. – Preslia, Praha, 36: 426–427 [80 let Josefa 

Vepřeka,...]. 

658. Motl V. et Hofman J. (1987): Zelená klenotnice. – Středočes. nakl., Praha [Kutnohorsko, 

Posázaví, Průhonice]. 

659. Mráz K. (1953): Stanovištní typy a jejich degradační stadia v okolí Velkých Popovic. 

– Pr. Výzk. Úst. Lesn. ČSR, Zbraslav-Strnady, fasc. 3: 375–428, 6 foto, 6 map., 10 graf., 

4 tab., 6 append. 

660. Mráz K. (1954–1955): Zbytky přirozených lesů středočeských chlumů. – Ochr. Přír., 

Praha, 9: 236–243, 1954 et Ibid., 10: 75–82, 4 fig., 2 map., 1955. 

661. Mráz K. (1958): Příspěvek k dějinám lesů při pravém břehu dolní Sázavy. – Sborn. Čs. 

Akad. Zeměd. Věd, Praha, Histor. et Muz., 31 (= 3 ser. n.): 283–294. 

662. Mráz K. (1960): Rostlinná společenstva lesů dolního Posázaví. Část I. – bukový stupeň. 

– Pr. Výzk. Úst. Lesn. ČSR, Praha, 19: 209–284. 

663. Muranský S. (1950): Přirozená společenstva středočeských chlumů. – Brázda, Praha 

[p. 26: fyzikální zvětrávání v lesích u Jevan; periglaciální soliflukce v krajině černokosteleckých 

lesů]. 

664. Musil-Daňkovský E. (1936): O lesích Kutné Hory. – Českoslov. Háj, Písek, 13: 15–16 

[získáno panství Červené Janovice s lesy a dvory]. 

665. Müller Franz (1777): Mappa von der Hochfurstlich Franz Joseph Liechtesteinischer 

Herrschaft Schwartz Kostelletz, wie solche mit ihren darzu gehörigen Achern Wiesen 

Huttweyden Waldungen und Andern appertinenz Stüchen mapierter zu sehen ist. – [nejstarší 

mapa černokosteleckého panství]. 

666. Müller K . (1936): Soudobý lékařský herbář květeny ČSR. – 480 p., Praha. 

667. Müller T. J. (1783): Mappa von der Hochfürstlichen Aloisi Joseph Liechtensteinischen 

Herrschaft Auržinjowes, wie solche mit ihren darzu gehörigen Ackern, Wiesen, Hutwei- 

252 



dern, und adern Apetinenten mapierter zu sehen ist. – [depon. in: Stát. Archiv Benešov, 

inv. č. 540]. 

668. Najdr J. (1970): Památka po těžbě železné rudy v Úvalech. – Zprav. Středočes. Vlastiv. 

a Kronik., Roztoky, 2/3: 303–306, 2 fig. [první zmínka o těžbě Fe rudy pochází z roku 

1841; lokalizace těžby]. 

669. Najdr J. (1971): Okolo kronikářství přírodních jevů a změn. – Život Úval, prosinec 1971, 

vol. 12, no. 12: 6 [Vidrholec, Obora – rostliny]. 

670. Najdr J. (1972): Okolo kronikářství přírodních jevů a změn. Pokračování – Obora. – Ibid., 

leden 1972, vol. 12, no. 1: 5 [v Oboře uvádí mj. Sanicula europaea]. 

671. Najdr J. (1972a): Okolo kronikářství přírodních jevů a změn. – Ibid., únor 1972, vol. 13, 

no. 2: 7–8 [v Oboře a Vidrholci uvádí mj. Corydalis, Rosa]. 

672. Najdr J. (1972b): Okolo kronikářství přírodních jevů a změn. – Ibid., červenec 1972, vol. 

13, no. 7: 7. 

673. Najdr J. (1972c): Okolo kronikářství přírodních jevů a změn. – Ibid., srpen 1972, vol. 13, 

no. 8: 7 [uvedeno 28 chráněných nebo významných rostlin]. 

674. Nauman J. (1909): Zachraňte přirozený les! – Krása našeho Domova, Praha, 5: 80–83. 

[zmiňuje lesní porosty mezi Říčany a Kostelcem n. Č. l. a potřebu jejich ochrany]. 

675. Nauman J. (1918): Borovice. – Krása našeho Domova, Praha, 12 (1918–1919): 9–12, 

5 foto [foto 1: borovička na žulovém balvanu u Voděrad, foto 5: kmeny borovice u Mukařova]. 

676. Nauman J. (1918a): Smrk. – Krása našeho Domova, Praha, 12 (1918–1919): 23–26, 

5 foto [foto 3: smrky v Penčicích u Jevan]. 

677. Nauman J. (1918b): Jedle. – Krása našeho Domova, Praha, 12 (1918–1919): 35–38, 4 foto 

[foto autor – Všešimy u Mnichovic; Jevany, Aldašín, Penčické údolí; zmínka o výskytu 

smrku a buku v Penčickém údolí]. 

678. Nauman J. (1924): Poznámky k článku: Zajímavé zbytky praehistorické? – Krása našeho 

Domova, Praha, 16: 67–68 [J. Nauman objevil balvany zvané „kamenné koláče“ ve Zvánovickém 

údolí s Vl. Havelkovou v roce 1903; poznámky se týkají článku A. Piláta (1924)]. 

679. Neuhäusl R. (1972): Současný stav systematické fytocenologie v ČSSR. – Sborn. pro 

Ochr. Tvorbu Přír. Prostředí, Terplan, Praha, 1 (1972): 14–17, 1 foto [Alno-Padion v oboře 

u Uhříněvsi (Jaroš 1967)]. 

680. Neuhäusl R. et Neuhäuslová-Novotná Z. (1964): Příspěvek ke květeně východních Čech 

I. Návrh vegetačně geografického členění. – Preslia, Praha, 36: 79–88, 1 map. 

681. Neuhäusl R. et Neuhäuslová-Novotná Z. (1964a): Příspěvek ke květeně východních Čech 

III. Českomoravská vysočina a čáslavská nížina. – Acta Musei reginaehradecensis, S. A.: 

scientiae naturales, Hradec Králové, 6: 75–95, 1 map. 

682. Neuhäusl R. et Neuhäuslová-Novotná Z. (1966): Geobotanická charakteristika lesa „Vidrholec“ 

u Prahy. – Preslia, Praha, 38: 285–307, 1 map., 8 diagr. 

683. Neuhäusl R. et Neuhäuslová-Novotná Z. (1967): Syntaxonomische Revision der azidophilen 

Eichen- und Eichenmisch-Wälder im westlichen Teile der Tschechoslowakei. – Folia 

Geobot. Phytotax., Praha, 2: 1–41. 

684. Neuhäusl R. et Neuhäuslová-Novotná Z. (1968): Mesophile und subxerophile Waldgesellschaften 

Mittelböhmen. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 3: 225–273, 4 fig., 19 tab. 

[fyt. sn. Galio-Carpinetum… Přehvozdí, Doubravčice; Tilio-Quercetum… „Kunratický 

les“; Prenanthes purpurea… Přehvozdí]. 

685. Neuhäusl R. et Neuhäuslová-Novotná Z. (1971): Přirozená rostlinná společenstva Kunratického 

lesa. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 6: 13–27. 


253


686. Neuhäusl R. et Neuhäuslová-Novotná Z. (1975): Ein Beitrag zur systematischen Gliederung 

des Verbandes Filipendulo-Petasition Br.-Bl.1949. – Phytocenologia, Berlin 

– Stuttgart – Lehre, 2/1–2: 183–207 [fyt. sn. Filipendulo-Geranietum palustris z Jevanské 

plošiny]. 

687. Neuhäusl R. et Neuhäuslová-Novotná Z. (1975a): Příspěvek k charakteristice společenstev 

s Filipendula ulmaria v kolinním a submontánním stupni Českých zemí. – Preslia, 

Praha, 47: 335–346, 2 fig., 2 tab. [fyt. snímky – SV od Mělníka u Stříbrné Skalice, 1/2 km 

V od Ondřejova a SV od Senohrab]. 

688. Neuhäusl R. et Neuhäuslová-Novotná Z. (1982): Klánovické lesy. – Zprav. Dobrovol. 

Aktivů Stát. Pam. Péče Ochr. Přír., Praha, 16: 10–11, sine pag. 

689. Neuhäusl R. et Neuhäuslavá-Novotná Z. (1987): Tannenwälder der Jevany-Platte in 

Böhmen. Ein Beitrag zur Kenntnis erlöschender Waldgesellschaften Mitteleuropas. 

– Stud. Phytosociol. Nova in honore jubilant A. O. Horvát (1987): 37–59. 

690. Neuhäuslová Z. (1987): Společenstva vrby bílé a vrby křehké v České socialistické republice. 

– Preslia, Praha, 59: 25–50 [fyt. sn. č. 27 – Stříbrná Skalice]. 

691. Neuhäuslová Z. (1993): Jubilea členů ČBS. – Preslia, Praha, 65: 379–382 [životopisná 

data členů Společnosti – RNDr. M. Durdík, Mgr.V. Jaroš,…]. 

692. Neuhäuslová Z. (1997): Fytocenologický výzkum v České republice a jeho současné 

problémy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 32, Mater. 15: 13–26 [obsáhlá literatura]. 

693. Neuhäuslová Z. (1997a): Clearing communities of the Czech Republic. – Zpr. Čes. Bot. 

Společ., Praha, 32, Mater. 15: 47–60 [paseková společenstva ČR]. 

694. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, 

Praha. 

695. Neuhäuslová-Novotná Z. (1964): Zur charakteristik der Carpinion-Gesellscheften in der 

Tschechoslowakei. – Preslia, Praha, 36: 38–54. 

696. Neuhäuslová-Novotná Z. (1972): Beitrag zur Kenntnis des Stellario-Alnetum glutinosae 

(Mikyška 1944) Lohmeyer 1957 in der Tschechischen Sozialistischen Republik (ČSR). 

– Folia Geobot. Phytotax, Praha, 7: 269–284. 

697. Neuhäuslová-Novotná Z. (1974): Rozšíření krabilice zápašné (Chaerophyllum aromaticum 

L.) v České socialistické republice. – Zpr. Čs., Bot. Společ., Praha, 9: 79–97 [na 

Jevanské plošině se vyskytuje často]. 

698. Neuhäuslová-Novotná Z. (1977): Beitrag zur Kenntnis des Carici remotae-Fraxinetum in 

der Tschechischen Sozialistischen Republik. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 12:225–243 

[lok.: Quilliges Bachufer 1 km SO von Dorf Louňovice bei Jevany 19. 7. 1971]. 

699. Neuhäuslavá Z. et Kolbek J. [red.] (1982): Seznam vyšších rostlin, mechorostů a lišejníků 

střední Evropy užitých v bance geobotanických dat BÚ ČSAV. – Průhonice. 

700. Neuhäuslová-Novotná Z. et Neuhäusl R. (1968)): Zajímavé floristické nálezy v Čáslavské 

nížině a poznámky k rozšíření Knautia drymeia Heuff. V Čechách. – Zpr. Čs. Bot. 

Společ., Praha, 3: 133–138, 1 map. [nová lokalita Knautia drymeia nalezena v údolí 

Švadlenka J od Roztěže, 1968]. 

701. Neuhäuslová-Novotná Z. et Neuhäusl R. (1971): Beitrag zur Kenntnis der Carpinion-Gesellschaften 

im subkontinentalen Teil Europas. – Preslia, Praha, 43: 154–167. 

702. Neuhäuslová-Novotná Z. et Neuhäusl R. (1972): Beitrag zur Kenntnis des Scirpetum 

sylvatici in der ČSR (Tschechoslawakei, westlicher Teil). – Preslia, Praha, 44: 165–177, 

abb. 2, 1 map. [lok. Scirpetum sylvatici – 1 km W von der Gem.Vyžlovka bei Jevany, 

300 m N von Teich…]. 

703. Neuhäuslavá-Novotná Z. et Neuhäusl R. (1980, 1981): Bibliographia phytosociologica: 

254 



Tschechoslowakei (ČSSR) Pars. IIIa et IIIc. – Excerpta Botanica, Sect. B, Bd. 20 (1980): 

145–304 et Bd. 21 (1981): 9–42, G. Fischer, Stuttgart–New York [Separatum]. 

704. Neuhäuslová-Novotná Z., Pivoňková M. et Winkler O. (1972): Bibliographia botanica 

čechoslovaca 1967–1968. – 423 p., BÚ ČSAV, Průhonice. 

705. Nesnídal V. A. (1932): Klenot středočeského polesí. – Čas. turistů, Praha, 44: 124–125 

[doubravy, smrčiny – českobrodské Dolánky]. 

706. Nevole et Neumann (1884): Několik rozborů z chemicko-analytické laboratoře. – Listy 

Chem., Praha, 8: 260–263 [mj. rozbor vápence z Třebonína u Čáslavi]. 

707. Němec J. (1979): Síť chráněných území Středočeského kraje z hlediska geologických věd. 

– Bohemia Centralis, Praha, 8: 7–63. 

708. Němec J. (1981): Geologicko–geomorfologická exkurze do okolí Čáslavi. – Přír. Vědy 

ve Šk., Praha, 32/6: 210–212. 

709. Němec J. (1982): Chráněné naleziště Lůmek u Bečvár. – 13 p., Ms. [depon. in: AOPK 

ČR, Praha]. 

710. Němec J. (1983): Voděradské bučiny. – Věda a Techn. Mládeži, Praha, 37/18: 565–566, 

1 foto. 

711. Němec J. (1984): Voděradské bučiny. – Lidová demokracie, Praha, 19. leden 1984 [geologie, 

rostliny, živočichové (zmíněn chrostík Synagapetus moseleyi)]. 

712. Němec J. (1984 a): Geologie chráněného přírodního výtvoru Klepec. – Bohemia Centralis, 

Praha, 13: 7–20. 

713. Němec J. (1992): Chráněná území středních Čech. Voděradské bučiny. – Nika,12/5: 31, 

1 foto. 

714. Němec J., Ložek V. et al. (1996): Chráněná území ČR 1. Střední Čechy. – 320 p., AOPK 

ČR, Praha. 

715. Němec J. et Soukup V. (1989): Výlety do okolí Prahy. – 456 p., Panorama, Praha. 

716. Němečková L. (1971): Rozšíření některých horských druhů v ČSSR. – 61 p., Ms. [Dipl. 

Práce, depon. in: Knih. kat. bot. PřF UK, Praha]. 

717. Němejc F. (1953): Úvod do floristické stratigrafie kamenouhelných oblastí v ČSR. – 

ČSAV, sect. geol.- geograf., Praha [p. 141–144: uvedeny rostlinné zbytky z odvalů důlních 

pokusů v permokarbonu českobrodské pánve]. 

718. Novák A. (1969): Historický průzkum lesa. Fakultní lesní závod Kostelec nad Černými 

lesy. Část I. – UHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Praha [v roce 1814 byl vápenec těžen 

pro potřeby velkostatku komorní Hrádek v poloze „Na vápenkách“ v Mošticích u Sázavy 

n. S.]. 

719. Novák F. (1969): Ryzí zlato a pyrop v náplavech Čáslavky u Podmok. – Čas. pro Mineralog. 

a Geol., Praha, 14: 5–10, 2 foto [zlato, rutil – výskyt mezi obcí Podmoky a lomem 

Mastná Bába]. 

720. Novák F. A. (1923): Lokality květele kručinkolistého (Linaria genistifolia Mill.) v Čechách. 

– Věda Přír., Praha, 4: 100–105 [v Uhříněvsi leg. Šimr (in Domin 1922)]. 

721. Novák F. A. (1949): Zemřel prof. Dr. Josef Velenovský. – Čs. Bot. Listy, Praha, 1: 129. 

722. Novák F. A. (1951): Pcháč Wettsteinův v Čechách. – Čs. Bot. Listy, Praha, 4: 34–38 [na 

vlhké louce u Kostelce n. Č. lesy SV od města… nalezl v roce 1951 jediný exemplář]. 

723. Novák F. A. (1971): Československé přesličky. – Studie ČSAV, Praha, 1971/11, Academia, 

Praha [p. 80: Equisetum telmateia – na Jevanské plošině u Úval a Kostelce nad Čer. 

lesy]. 

724. Novák J. (1932): Vývoj úvodí a údolí řeky Sázavy. – Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, 

Praha, cl. math.-natur., 11: 1–47 [délka řeky 220,7 km]. 


255


725. Novák J. (1948): Rudní bohatství jihozápadní části Čáslavska. – Podoubraví, Vlastiv. 

Sborn. Čáslavska, Čáslav, 16 (1947–1948)/8–9: 115–118. 

726. Novák J. (1983): Žulové kameny u Černých Voděrad. – Lidé a Země, Praha, 32/4: 180–181, 

2 foto. 

727. Novák V. J. (1943): Tvářnost Českomoravské vysočiny. – Rozpr. Čes. Akad. Věd Um., 

Praha, cl. 2, vol. 52 (1942)/20: 1–101 [hranice vysočiny – na SSV k Čer. Budám, Radlicím 

a do západního okolí Kouřimi, odtud se obrací na východ]. 

728. Nováková H. (1982): Rozšíření vybraných širokolistých rdestů (Potamogeton L.) v ČSR. 

– Pr. a Stud. – Přír., Pardubice, 13–14: 49–71. 

729. Nováková J. (2004): Liniová vegetace na Nučicku (jižní Černokostelecko). – Muzeum 

a Současnost, Roztoky, ser. natur., 19 (2004): 69–89. 

730. Nováková J. (2004a): Floristické materiály z Černokostelecka. – Muzeum a Současnost, 

Roztoky, ser. natur., 19: 91–100 [údaje z území: Louňovice – Výžerky – Vitice – Přistoupim 

– Louňovice]. 

731. Nováková V. (1962): Diplomové práce z biologických oborů (pěstování a ochrana lesů) 

obhájené na lesnické fakultě VŠZ v Praze v letech 1951–1961. – Sborn. Lesn. Fak. VŠZ, 

Praha, 5 (1962): 301–315. 

732. Nováková V. (1963): Diplomové práce z technických oborů (hospodářská úprava lesů, 

lesní těžba, inženýrské stavby lesnické) obhájené na lesnické fakultě VŠZ v Praze v letech 

1951–1961. – Sborn. Len. Fak. VŠZ, Praha, 6 (1963): 295–321. 

733. Novotný Č. (1947): Botanické poznámky z Pojizeří I. – 64 p., figs., Okres. rada osvětová, 

Mladá Boleslav [p. 39: Arnica montana – ve smíšeném lese Vidrholec záp. od myslivny 

Štamberk blíže železniční zast. Klánovice; lok. zmiňují Čelakovský (1873) a Jirásek 

(1940)]. 

734. Nožička J. (1958): Z historie Černokostelecka a jeho lesů. – In: Průvodce ke sjezdu československýách 

lesníků, Kostelec n. Č. l., 1958, p. 6–24 [cyklostyl]. 

735. Nožička J. (1961): Lesy na panství novodvorském (u Kutné Hory) do roku 1850. – Sborn. 

Čs. Akad. Zeměd. Věd., Lesnictví, Praha, 7: 771–782 [uvádí hraniční stromy; podle popisu 

z r.1652 převažovaly v okolí Kutné Hory lesy borové, dubové a habrové; v Hetlínském 

a Radvančickém revíru převládal podle popisů z let 1705 a 1732 smrk, jedle a borovice]. 

736. Nožička J. (1972): Původní výskyt smrku v českých zemích. – Lesn. Aktuality 21, 

177 p., SZN, Praha [původní výskyt smrku také ve Středočeském kraji]. 

737. Nymburský Boř. (1971): Tendence vývoje hospodářských způsobů. – In: Hospodářské 

způsoby vysokokmenného lesa, soubor referátů a diskusních příspěvků z celostátní konference, 

p. 82–87, 1 foto, Praha [foto: Podsadba porostu jedlí obrovskou v polesí Vojkov 

u Říčan]. 

738. Obr J. (1934): Etážové porosty v městských lesích kutnohorských. – Lesn. Pr., Písek, 13: 

77–87, 3 fig. 

739. Okáč F. (1988): Naučná stezka Voděradské bučiny. – Nika, Praha, 1988/5: 16–17, 3 foto, 

2 fig. [stezka předána veřejnosti 25. 6. 1987; popis stezky podle informačních panelů]. 

740. O. N. /Novotný O./ (1919): Od Labe k Sázavě. – Českobrodsko a Černokostelecko, Český 

Brod, 1 (1919–1920): 2–4 [p. 3: botanické údaje z jižní části okresu]. 

741. O. N. /Novotný O./ (1919, 1920): Českobrodské názvosloví botanické. – Českobrodsko 

a Černokostelecko, Český Brod, 1 (1919–1920): 21, 30–31, 43–44 [botanické údaje 

z Černokostelecka]. 

742. Ondřej A. (1920): Stříbrná Skalice. Nástin petrografických poměrů okraje žulového. 

– Čas. Mus. Král. Čes., sect. natur., Praha, 94: 76–80. 

256 



743. Ondřej A. (1922): O amfibolitech středního Posázaví. – Čas. Mus. Král. Čes., Praha, 46: 

66–72. 

744. Ondřej J. (1968): Zámecké parky Středočeského kraje a jejich budoucnost. – Zpr. Pam. 

péče, Praha, 28: 73–80, 143–152. 

745. Ondřej J. (1972): Problematika historických parků a zahrad středočeského kraje. – Vlastiv. 

Zprav. Polabí, Poděbrady, 12/5–6 (1972): 86–88 [úpravy parků – mj. v Bečvárech]. 

746. Opiz P. M. (1803–1806): Flora Czaslaviensis potius bohemica 6 (1806), sine pag., Ms. 

[in: Knih. Nár. Muz., Praha, sign. XI E 27]. 

747. Opiz P. M. (1807): Exkursion ins Thal vulgo Skaredidúl vor Hrabieschien. 3. October 1807. 

– fol. 47–48 [Opizův karton 3, balík 7 fol., torso, depon. in: Archiv Nár. Muz., Praha]. 

748. Opiz P. M. (1815–[1840]): Botanische Topographie Böheims. Tom. I.–III. – p. 471 + 

493 + 492, Ms. [orig. in: Knih. Nár. Muz., Praha, sign. XI C 41; opis in: Knih. Čs. Bot. 

Společ., Praha, sign. B 906]. 

749. Opiz P. M. (1815): Schmidtia utriculosa Presl. – Andre’s Hesperus, Prag, 1: 216 [Coleanthus 

subtilis (ut Schmidtia utriculosa) – Štiřín, Jílové]. 

750. Opiz P. M. (1819–1821): Tentamen Florae cryptogamicae Boëmiae-Versuch einer cryptogamischen 

Flora Böheims. – Kratos, Zeitschr. Gymn. Prag, 1/4: 1–19 (1819); Ibid., 

2/1: 1–21 (1820); Ibid., 3: 11–18 (1821) [Matteuccia struthiopteris – Štiřín, leg. Sekyra 

(recte Sýkora)]. 

751. Opiz P. M. (1823): Böheims phanerogamische und cryptogamische Gewächse. Nebst 

Angabe ihrer gebräuchlichsten Provinzialnamen, ihres Vorkommens, ihrer Verbreitung, 

Anführung der Fundorte der Seltenern, nebst ihren Findern und Andeutung des landesüblichen 

Gebrauchs, ihres Nutzens und ihrer Schädlichkeit. p. 1–162 et „Erstes Verzeichnitz“ 

p. 163–168, C. W. Enders, Prag [depon. in: Univ. Knih. Praha, sign. 49 C 110, odd. 

starých tisků a rukopisů; uvádí např. p. 99: Orchis coriophora, Feuchte wiesen, Stiřin 

(Sýkora); p. 100: Spiranthes autumnalis, Feuchte wiesen u. Weiden, Stiřin (Sýkora); 

p. 117: Matteuccia struthiopteris, im Kamenizer Thale bei Stiřin (Sýkora)]. 

752. Opiz P. M. (1823–1830): Naturalientausch, no. 10 (1825): 165–290 [p. 276: Iris pseudacorus 

– Hostivař, leg. Schroff]. 

753. Opiz P. M. (1829–1830): Vorräthige Pflanzen. – Ms., 18 p. sine pag. folio, 52 p. pag. folio 

[depon. in: Arch. Nár. Muz., Praha]. 

754. Opiz P. M. (asi 1830): /Botanisches Tagebuch. Exkurzion Prag-Stiřin/. – Ms., torso 

5 p. sine pag. folio [depon. in: Archiv Nár. Muz., Praha]. 

755. Opiz P. M. (1852): Seznam rostlin květeny české. – Spisy Mus. Praha, fasc. 44, 216 p. 

756. Opiz P. M. (1853, 1854): Nachtrag zu meinem Seznam rostlin květeny české. – Lotos, 

Prag, 3: 63–68, 181–184, 207–213 (1853) et 4: 42–47, 69–71, 94–95, 102–105 (1854) 

[p. 64, 183 – Alnus rhombifolia et Jacobaea Fuchsii, Schwarzkostelec; p. 71 – Salsola 

kali, Im časlauer Kreise (C. Presl); p. 103 – Tilia Tučekii, In der Gegend von Mukařov 

(1851, Ladislav Tuček)]. 

757. Opravil E. (1976): Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) v českosloveském kvartéru. – Čas. 

Slez. Muz.– Acta Musei silesiae, ser. dendrol., Opava, 25 (1976): 45–67 [lok. u ryb. 

Markvart u Těptína]. 

758. Orlov. A. (1933): Příspěvek k petrografii středočeského žulového masivu. (Říčansko-Benešovsko-Milevsko-Písecko). 

– Věstn. Stát. Úst. Geol., Praha, 9: 135–144. 

759. Orlt K. (1960): Ochranářský průzkum v rámci komplexní hospodářské úpravy lesů na 

polesí Bohumile, FLH Kostelec n. Č. l. – 52 p., tab., map., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: 

Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 


257


760. Ott J. (1851): Fundorte der Flora Böhmens nach weiland Professor Friedrich Ignaz 

Tausch’s Herbarium Florae Bohemicae alphabetisch geordnet. – p. 1–48, G. Haase, Prag 

[p. 45–46: lesy u Štiřína]. 

761. Ott J. (1851a): Catalog der Flora Böhmens nach weiland Professor Friedrich Ignaz Tausch’s 

Herbarium Florae Bohemicae. – p. 49–60, G. Haase, Prag [p. 58: lesy u Štiřína]. 

762. Palek L. (1977): Příspěvek ke květeně Prahy I. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 12: 171–182 

[uvádí mj. lokality – Miličovský les, Šeberov, Královice, Kyje, D. Počernice, Hostavice, 

Praha-Vyšehrad, Nusle-pod Karlovem, Hostivař, …]. 

763. Palek L. (1978): Příspěvek ke květeně Prahy II. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 13: 17–28 

[uvádí mj. lokality – Miličovský les, Šeberov, Kyje, D. Počernice, pod Karlovem blízko 

Folimanky, …]. 

764. Panuška L. (1924): Jaro ve Vidrholci. – In: V srdci Čech (Vlastiv. Sborn. pro širší okolí 

Prahy), Praha, 1 (1924–1925): 15–17 [depon. in: Univ. Knih., Praha, sign. 54 E 5071; ve 

Vidrholci uvádí mj. upolín, koniklec, hořec, lýkovec, oměj, borůvčí a brusinčí]. 

765. Pauliš P. (1993): Kaňk u Kutné Hory místo neobyčejné historické i přírodovědné hodnoty. 

– Ochr. Přír., Praha, 48/4: 102–104, 4 foto, 1 map. [naučná stezka zřízena 1989; historie 

kutnohorského dolování; pozůstatky důlní činnosti; nové zalesnění území; zajímavé 

a chráněné druhy]. 

766. Pecka B. (1912): Ovocnictví, včelařství a zalesňování v politickém okresu kutnohorském. 

– 384 p., Kutná Hora [také o stavu lesů v okresu k roku 1911]. 

767. Pelikan A. (1905): Cordierithornfels aus dem Kontakthohe von Řičan s. ö. von Prag. 

– Tschermak’s Min. Petrograf. Mitt., Wien. 

768. Pelzbauerová V. (2001): Myslíte, že znáte Prahu? – Večerník Praha, append. Víkend, 

Praha, XI/221, 21. září 2001: III. [stručný přehled historie Uhříněvsi]. 

769. Peschl J. (1823): Situations Plan der Sazawer und Buder Revier, dann Sedlischer, Blatzer, 

Buder, Nehyber und Benatker Mayerhofs aufgenommen und eingetheilt nach dem Wälder 

und Felder Stand von Jahre 1823 durch den Josef Peschl Fürst Johann Liechtensteinischen 

gehegbereiter. – [depon. in: Stát. archiv Benešov, fond Sázava]. 

770. Petr K. (1953): Stanovištní průzkum polesí Obora, FLH Kostelec n. Č. l. – 96 p., foto, 

map., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

771. Petříček J. (asi 1953): Soupis květeny Říčanska. – 166 p., sine pag., Ms. [depon. in: 

Knih. Mudruňkova Vlastiv. Muz., Říčany u Prahy; obsahuje přepis lokalit z muzejního 

herbáře]. 

772. Petříček J. (1960): Významná květena Říčanska. – 7 p., Ms. [depon. in: Knih. Mudruňkova 

Vlastiv. Muz., Říčany u Prahy; uvádí nenalezené druhy publikované Velenovským 

a Šimrem; zmiňuje 628 herbářových položek do roku 1958, zhotovení mapy chráněných 

rostlin Říčanska a vedení seznamu lokalit]. 

773. Petřík I. (1978): Na běžky do okolí Prahy. – Turista na cestu, Praha, 17/2, únor 1978: 68 

[Říčanský les – břízy, buky, Tehov, Svojetice, Jevanské rybníky, Zvánovické údolí, Černé 

Voděrady, Ondřejov, Senohraby]. 

774. Pěta L. (1954): Původ lesního osiva a rozsah lesních kultur v minulém století na bývalém 

liechtensteinském panství Uhříněves. – 27 p., 2 append., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: 

Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

775. Pfeffer A. (1940): Škodlivá zvířena našeho polomového dříví. – Věda Přír., Praha, 20: 

12–16 [foto: polesí Voděrady u Jevan – Picea excelsa]. 

776. Pfund J. (1847): Böhmens Flora. – Ms. [depon. in: Knih. Nár. Muz., Praha, sign. VI B 33; 

Matteuccia struthiopteris – Štiřín]. 

258 



777. Pilát A. (1924): Zajímavé zbytky praehistorické? – Krása našeho Domova, Praha, 16: 

21–22, 3 fig. [v údolí Zvánovickém… Arnica montana. Místy v lese vyskýtá se Calamagrostis 

Halleriana (= C. villosa), zvláště směrem k Habru rostoucí. Ze vzácnějších 

rostlin… Alectorolophus montanus (= Rhinanthus serotinus)… roste ve výseku lesním 

na levém vyhřívaném úklonu]. 

778. Pilát A. (1924 a): Penčické údolí. – Krása našeho Domova, Praha, 16: 105–106, 2 fig. 

[obrovský habr, …v zadní části údolí byl les složen z obrovských staletých smrků… celý 

vykácen, …vzácné Elatine hydropiper v močálku lesním]. 

779. Pilát A. (1924 b): Dva zajímavé druhy chorošů. – Mykologia, Praha, 1: 145–146 [Polyporus 

robustus… druh v údolí Zvánovickém u Jevan a v údolí Penčickém… údolí má 

nádech pralesa]. 

780. Pilát A. (1928): Marasmius ramealis Bull. – Mykologia, Praha, 5: 37–38 [Filipendula 

ulmaria… u Mnichovic]. 

781. Pilát A. (1928a): Odvodňovací kanály v hymenoforu choroše Xanthochrous hispidus 

(Bull.) Pat. – Mykologia, Praha, 5: 48–52, 2 foto [lok.: na starém kmeni jabloňovém 

v zahradě Velenovského]. 

782. Pilát A. (1948): K devadesátým narozeninám prof. Dr. Josefa Velenovského. – Čes. Mykol., 

Praha, 2: 34–38. 

783. Pilát A. (1949): Prof. Dr. Josef Velenovský (nekrolog). – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. 

natur., 117 (1948): 198–201 et in: Čes. Mykol., Praha, 3: 65–67. 

784. Pilát A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. – Brázda, Praha. 

785. Pilát A. (1958): Prof. Josef Velenovský jako mykolog. – Preslia, Praha, 30: 285–289. 

786. Pilát A. (1965): Nový nález pečárky Deylovy v Čechách. – Čes. Mykol., Praha, 19: 52, 

2 fig. [Agaricus deylii Pilát (1951)… z okraje smíšeného lesa v oboře u Uhříněvsi nedaleko 

Prahy, 1. 6. 1964 donesla pí. M. Jungmannová]. 

787. Pilát A. (1970): Vítězslav Jaroš: Geologicko-botanická exkurze do okolí Říčan. – Živa, 

Praha, 18 (56): 240. 

788. Pilný Jan (1926): Vzácný samouk. (Památce Filipa Maxmiliána Opize, rodáka čáslavského. 

1787–1858). I. Skryté zdroje. – Podoubraví, Vlastiv. Sborn. Čáslavska, Čáslav, 

3/2: 17–22. 

789. Pilný Jan (1926a): Vzácný samouk. (Památce Filipa Maxmiliána Opize, rodáka čáslavského). 

II. Prameny se otvírají. – Ibid., 3/3: 33–37. 

790. Pilný Jan (1926b): Vzácný samouk. (Památce Filipa Maxmiliána Opize, rodáka čáslavského). 

III. Na březích rostou květy. – Ibid., 3/4: 49–53. 

791. Pilný Jan (1926c): Vzácný samouk. (Památce Filipa Maxmiliána Opize, rodáka čáslavského). 

IV. Pomněnky kvetou nejdéle. – Ibid., 3/5: 68–73. 

792. Pilous Z. (1958): Josef Velenovský jako bryolog. – Preslia, Praha, 30: 290–295. 

793. Plánková I. (1988): Příspěvek ke květeně vybrané části pahorkatiny východně od Prahy. 

– 91 p., append., Ms. [Dipl. Práce, depon. in.: Knih. kat. bot. PřF UK, Praha]. 

794. Podpěra J. (1899): Příspěvky ku bryologii Čech východních. – S.-B. Königl. Böhm. Ges. 

Wiss., Prag, cl. math.-natur., 7 (1899): 1–18 […v močále lesním nad Mnichovicemi se 

Sedum hirsutum]. 

795. Podpěra J. (1930): Schedae ad floram republicae Bohemicae-Slovenicae. – Sborn. Klubu 

Přírod. Brno, 12: 111–134 [Epilobium… mezi Ondřejovem a Chocerady, leg. Rohlena 

1915]. 

796. Pohl Franz (1930): Juncus tennuis Willd., eine Wanderpflanze. – Natur u. Heimat, Aussig, 

1: 115–116 [u silnice, vedoucí bučinou mezi Habrem a Jevany…]. 


259


797. Pohl Franz (1935): Junge Kieferen (Pinus silvestris L.) mit tauben Samen. – Natur 

u. Heimat, Aussig, 6: 114–115, 1 fig. [údolí Šembery u Kostelce n. Čer. Lesy, na vlhkém 

jílovitém podkladě]. 

798. Pohl J. E. (1809, 1814): Tentamen Florae Bohemiae. Versuch einer Flora Böhmens. – Abh. 

Königl. Böhm. Ges. Wiss., Prag, 1: (XXXII) et 303 p., 1809; 2: (IV) et 234 p., 1814. 

799. Pohl Osk. [red.] (1904): Berichte über die Exkursionen. – Mitteil. Akad. Vereines deutser 

Naturhistor., Prag, no. 2: 14–17 [Exkursion am 21. Mai 1904; „Auf dem Sumpfwiesen 

unweit von Řičan fand man Polygala amara, Pedicularis palustris, Orchis morio, O. latifolia, 

O. maculata, … In einem kleinen Waldstumpfe blühte Menyanthes trifoliata. Nicht 

weit vom Jägerhause an der Strasse Orchis ustulata, Pedicularis sylvatica… Platanthera 

(Coeloglossum) viridis“, depon. in: Univ. Knih., Praha, sign.16 E 472]. 

800. Pokorný J. (1955): K otázce původnosti smrku na Černokostelecku ve středních Čechách. 

– Sborn. Čs. Akad. Zeměd. Věd, sect. lesnictví, Praha, 28: 3–14, 5 tab., 1 map. 

801. Pokorný J. (1955a): Příspěvek k přirozenému rozšíření smrku (Picea excelsa Link.) v Čechách. 

– Ochr. Přír., Praha, 10: 270–271 [„…smrk nebyl na Kostelecko zanesen uměle, 

a jeho větší počet od sebe vzdálených lokalit i hromadnější výskyt v předbělohorské době 

ukazují, že je tu dřevinou původní“]. 

802. Pokorný J. (1957): Černokostelecké lesy (Pohledy do jejich dějin). – Vlastiv. Sborn. 

Českobrodska, Český Brod, 1: 119–132. 

803. Pokorný J. (1958): K otázce původnosti smrku na Černokostelecku. – In: Kolektiv, Sjezd 

československých lesníků 1958, Českoslov. Věd. Společ. Lesn., Praha, 1958: 87– 92 

[…v údolí Jevanského potoka 130 až 150leté smrky; stříbrné doly u Skalice ze 16. stol., 

3 cihelny, 1 vápenka, 1 pivovar]. 

804. Pokorný J. (1958a): Počátky lesní kultury na Černokostelecku a původ používaného osiva 

v období 1790 až 1920. – Sborn. Lesn. Fak., Praha, 1: 21– 44. 

805. Pokorný J. (1962): Vývoj a druhová skladba černokosteleckých lesů do koce 18. století. 

Část 1. Celkový obraz lesů na panství. – Sborn. Lesn. Fak. VŠZ, Praha, 5: 177–225, 

4 map., 15 diagr. [kromě historie a skladby lesů cituje hospodářské hlášení z roku 1766 

o dvou vápenkách: … „nalézají se u městečka Skalice, z nichž v jedné se může pálit 

150 strychů, v druhé 100 strychů, pro což se nalézá dosti vápence, ale špatně se láme pro 

výšku kopce a tvrdost skály“]. 

806. Pokorný J. (1963): Vývoj a druhová skladba černokosteleckých lesů do konce 18. století. 

Část 2. – Ibid., 6: 31–107, 9 map., 35 diagr. [uvádí rozbor druhové skladby 3 lesních 

revírů; z urbáře (1562) cituje: … „Důra vdova drží mlejn, kterýž slove v Penčicích, ten 

leží pod lesy černými sám o sobě.“]. 

807. Pokorný J. (1973): Zajímavá růstová forma smrku (Picea abies Karst.) na Černokostelecku. 

– Čas. Slez. Muz., Opava, ser. C, dendrol., 2/1973: 147–150, 2 foto [Truba – Picea 

abies f. Kostelec]. 

808. Pokorný J. (1974): Jedle bělokorá v našich lesích. – Lesn. Pr., Praha, 63/6: 257–259 [mezi 

Kostelcem a Sázavou měla v počátcích lesní kultury jedle zastoupení 30 až 50 %, dnes 

1 až 5 %; v roce 1773… bylo na území panství 109 rybníků]. 

809. Pokorný J. (1977): Jehličnaté dřeviny v arboretu Kostelec. – Sborn. Věd. Lesn. Úst. VŠZ, 

Praha, 20: 3–25. 

810. Pokorný J. (1979): Zavádění cizokrajných jehličnatých dřevin a dovoz jejich semene 

na Černokostelecko v letech 1790 až 1920. – Sborn. Věd. Lesn. Úst. VŠZ, Praha, 22: 

9–17. 

811. Pokorný J. (1981): Co je zlatice a co zlatý déšť? – Lesn. Pr., Praha, 60: 377–378. 

260 



812. Pokorný J. (1981a): Drobnolistá varieta olše šedé [Alnus incana (L.) Moench] na Černokostelecku. 

– Sborn. Věd. Lesn. Úst. VŠZ, Praha, 24: 53–56. 

813. Pokorný J. (1982): Arboretum Kostelec. – Lesn. Pr., Praha, 61, append. 

814. Pokorný J. et Fér F. (1972): Prof. dr. Ing. Alois Mezera DrSc. – 60 let. – Preslia, Praha, 

44: 185–188, 1 foto [též bibliografie A. Mezery]. 

815. Pokorný J. et Holata J. (1981): Poškození dřevin mrazy v arboretu Kostelec v zimě 

1978/79. – Folia Dendrol., Bratislava, 8: 135–144. 

816. Pokorný J. et Holata J. (1982): Arboretum Kostelec. – 100 p., VŠZ, Praha. 

817. Polák K. (1876): České střední Polabí. – Vesmír, Praha, 5 (1875–1876): 124–127, 1 fig. 

[p. 125: … „u Běchovic a Ouval… Drosera rotundifolia, Aira praecox, Potentilla norvergica 

a z Čech posud jen odtud známá Ononis hircina, jsou zde též Plantago arenaria, 

okolo tůní Peucedanum palustre“]. 

818. Polák K. (1878): Vycházka botanická do okolí Běchovic a Ouval. – Vesmír, Praha, 7 

(1877–1878): 134–135 [„…na pokraji rybníkovitého močálu poblíž lesa (Běchovického)… 

Scutellaria hastifolia“]. 

819. Polák K. (1889): Botanicko-entomologická vycházka do okolí Běchovického spojená 

s návštěvou zoologické stanice u rybníka Počernického. Dne 17. června 1888. – XIX. 

Výroční zpráva Klubu Přírod. za rok 1888, Praha, 1888: 40–41 [p. 40: rašelinná louka 

u lesa Vydrholce… Thesium ebracteatum, Arnica montana, Hypochoeris glabra, Orchis 

maculata, Salix repens; na blízkých úhorech… Hypericum humifusum, Arnoseris pusilla, 

Potentilla norvergica; dále cestou nalezeny Carex buxbaumii, Myosotis versicolor, Euclidium 

syriacum, u nádraží běchovického Matricaria discoidea]. 

820. Polák K. (1891): Květena rybníka Dolno-Počernického. – Vesmír, Praha, 21: 19. 

821. Polívka F. (1912): Klíč k úplné květeně zemí koruny české. – Olomouc [p. 190: Ononis 

hircina na Vidrholci u Ouval]. 

822. Pondělíček V. et Šedivý J. (1963): Projekt odvodnění zamokřených půd v hájemství Habr. 

26 p., 10 foto, 13 map. – Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Kostelec n. Č. 

lesy]. 

823. Ponert J. (1973): Cirsium x tataricum (Jacq.) All.– mezidruhový kříženec rostoucí v okolí 

Poděbrad. – Vlastiv. Zprav. Polabí, Poděbrady, 13 (1973)/5–6: 89–92, 3 fig., 1 tab. 

824. Popis obcí školního okresu říčanského. – 257 p., Učitelstvo nár. škol, Říčany, 1938. 

825. Pospíšil Boh. (1961): Propagace ochrany přírody v tisku. – Ochr. Přír., Praha, 16: 55–56 

[Čáslavsko]. 

826. Pospíšil Boh. (1967): Poznej a chraň přírodu kutnohorského okresu. – 30 p., sine pag., 

cyklostyl, Okres. dům pionýrů a mládeže et Okres. ped. středisko, Kutná Hora [in: Knih. 

V. Jaroše, Praha]. 

827. Pospíšil Boh. (1968): Mladým turistům. Stručný průvodce po okrese Kutná Hora a nejbližším 

okolí. – 63 p., cyklostyl, Okres. dům pionýrů a mládeže v Kutné Hoře [p. 4: 

vegetační kryt všeobecně; in: Knih. V. Jaroše, Praha]. 

828. Pospíšil Boh. (1968a): Za Josefem Vepřekem. – Ochr. Přír., Praha, 23: 190, 1 foto. 

829. Pospíšil Boh. (1976): Přírodní zajímavosti kutnohorského okresu. – In: Kůrka A. [red.], 

Ochrana přírody na Kutnohorském okrese, p. 20–25, 6 foto, Odb. Kult. ONV Kutná Hora 

[in: Knih. V. Jaroše, Praha]. 

830. Pospíšil Boh. (1985): Chráníme a poznáváme rostliny. – Tilia, leták pro ochranu přírody, 

Čáslav, 1985: 1–4. 

831. Pospíšil F. (1936): Ovocnictví na Kutnohorsku. – Krása našeho Domova, Praha, 28: 

93–94, 1 foto [foto Vepřek: zdi zámku v Umoníně… s břečťanem; …sekvoje]. 


261


832. Pospíšil V. (1956): Vojtěch Vlach sedmdesátníkem. – Ochr. Přír., Praha, 11: 88 [*31. 3. 

1886 v Kutné Hoře]. 

833. Pospíšil V. (1969): Vojtěch Vlach (1886–1961) in memoriam. – Preslia, Praha, 34: 300– 

302, 1 foto [též seznam publikací od r. 1913 do r. 1961]. 

834. Potůček O. (1969): Klíč k určování československých druhů čeledi Orchideaceae. – 

Zvláštní číslo Východočes. bot. zpravodaje, Východočes. Muz., Pardubice [p. 11: Spiranthes 

spiralis kdysi u Strančic]. 

835. Prášek J. V. (1924): Les Vidrholec ohrožen. – České Slovo, 23. 7. 1924, 16/172: 1–2 [hrozba 

devastace lesa; dříve většinou bor, na vlhkých místech doubrava, méně smrčí; souvislý 

les až od 2. pol. 17. stol., depon. in: Univ. Knih., Praha, sign. 54 B 1006]. 

836. Prášek J. V. (1927): Les Vidrholec. – Naše Polabí, Brandýs n. L., 4 (1926–1927): 133–135 

[p. 134–135: „Les je většinou bor, na vlhčích místech i doubrava, méně smrčí… jméno 

Vidrholec nebo Fidrholec odvozeno jest z něm. Niederholz.“]. 

837. Prášek J. V., Wiesenberger E. et Dvořák O. (1909): Průvodce po okolí Senohrab a Posázaví. 

K paměti na desetiletou činnost Okrašl. spolku pro Senohraby a okolí. – 62 p., 1 map., 

Okrašlovací spolek pro Senohraby a okolí. 

838. Prebsl T. (1958): Podrobný typologický průzkum části polesí Radlice, FLH Kostelec nad 

Č. l., stanovení hospodářského cíle, směrnice pro pěstování porostů. – Ms. [Dipl. Práce, 


839. Presl /C. B./ (1830): Die Flora der Gegend um Prag. – In: Schottky J. M., 1830, Prag wie 

es war und wie es ist nach Aktenstücken und den besten Quellenschriften geschildert, 

Prag, 1: 39–46 [p. 41: údaje ze Štiřína]. 

840. Presl J. S. et Presl C. B. (1819): Flora čechica. Kwětena česká. – I.–XVI + 1–224, J. G. 

Calve, Pragae [p. 181: Sstiřjn, Orchis coriophora; p. 183: Sstiřjn, Spiranthes autumnalis…]. 

841. Procházka F. (1970): Chráněné druhy rostlin ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích. 

– Pr. a Stud., Pardubice, ser. ochr. přír. a krajiny, 2: 53–79 [p. 56: Matteuccia 

struthiopteris – mezi Čakovicemi a Kamenicí, leg. E. Binder; Arnica montana – rašelinné 

louky u Běchovic, VI. 1892, leg. E. Binder]. 

842. Procházka F. (1977): Vstavač štěničný Orchis coriophora L. – vyhynulý druh v českých 

zemích. – Živa, Praha, 25 (63): 10–11 [O. coriophora – poprvé u nás objevil asi L. Sýkora 

u Štiřína; v PRC uložena položka O. c., Štiřín, Sýkora, sine dato]. 

843. Procházka F. (1977a): Živoucí relikvie české květeny. – Živa, Praha, 25 (63): 208 [Spiranthes 

spiralis – v minulém století nalézána mj. u Stránčic a Českého Brodu]. 

844. Procházka F. (1977b): Naše orchideje. – Kraj. Muz. východních Čech, Pardubice [Malaxis 

monophyllos – rozšíření druhu… Jaroš (1972) in lit.]. 

845. Procházka F. (1977c): Orchideje Východočeského kraje. Část III. – Pr. a Stud., Pardubice, 

ser. přír., 9: 91–119 [Orchis morio a O. ustulata uvádí také z Jevanské plošiny – převážně 

podle Vepřeka (1964)]. 

846. Procházka J. S. (1927): Ochrana přírody a přírodních památek. Díl 2. – In: Český Čtenář, 

vol. 19, tom. 1–4 [p. 73: foto J. Nauman, 1918 „Nitro nádherné jedliny nad Penčickým 

údolím…“]. 

847. Průša Ed. (1964): Zásady hospodaření v porostech podle skupin lesních typů dubového 

vegetačního stupně. (Předběžné sdělení). – Lesn. Čas., Praha, 10 (37): 475–494, 6 tab., 

1–18 figs. [p. 481–482: březová doubrava (Molinio-Quercetum), polesí Doubravčice; 

z keřů je hojná krušina a vrba ušatá; bříza pýřitá, dominantní je bezkolenec]. 

848. Průša Ed. (1990): Přirozené lesy České republiky. – SZN, Praha. 

262 



849. Přádný J. (1989): Floristický příspěvek z východní části Středočeského kraje. – Muzeum 

a Současnost, Roztoky, ser. natur., 3 (1989): 75–78 [Lycopodium clavatum… na pasece 

u silnice Janovická Lhota–Žandov na několika místech, 1980; Chlum, Chraňbožský les 

– několik lokalit, 1984–1987]. 

850. Přibyl M. (1954): Rozšíření břízy bradavičnaté – Betula verrucosa Ehrh. – v polesí Obora, 

Bohumile a Voděrady, FLH Kostelec n. Č. l. – 37 p., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. 


851. Příhoda A. (1960): Jan Šimr šedesátníkem. – Čes. Mykol., Praha, 209–210 [také seznam 

mykol. prací J. Šimra z let 1924–1949]. 

852. Příhoda A. (1961): Studentský vědecký kroužek ochrany přírody na lesnické fakultě 

v Praze. – Ochr. Přír., Praha, 16: 61–62 [uvádí exkurzi – Doubravčice, Voděradské bučiny, 

Kostelec n. Č. l.]. 

853. Příhoda A. (1982): Jezero v Božkově u Mnichovic a přehled brouků sbíraných v tomto 

místě J. Tichým. – Bohemia Centralis, Praha, 11: 123–133. 

854. Pulchar M. (1949): Příspěvek k rozšíření některých forem našich obecnějších rostlinných 

druhů. – Hortus Sanitatis, Praha, 2: 25–27 [Salvia pratensis (var. genuina)? subvar. coerulea 

– Dubeček u Uhříněvsi]. 

855. Pulpán J. (1987): Zpráva o entomologickém IP brouků střevlíkovitých v ch. ú. Miličovský 

les a Klánovický les a okolí. – 38 p., Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. 

856. Purkyně E. (1853): Lesy. – Živa, Praha, 1: 304–309 [p. 308: „…taktéž viděl jsem v Černokosteleckých 

lesích silné habry mezi jedlemi a smrky, stejné výšky s nimi.“]. 

857. Pyšek A. (1979–1980): Krymlov – Karbulková louka. – Závěrečná Zpr., 29 p., append. 

46 p. et 23 p., Ms. [depon. in: Staveb. Geol., Praha]. 

858. Pyšek P. et Mandák B. (1998): Přehled lokalit Acorus calamus v České republice a poznámky 

k jeho zdomácnění. – Muzeum a Současnost, Roztoky, ser. natur., 12: 25–50 

[lokality od roku 1791 do roku 1997 z herbářů, literatury, rkp. a nepublikované údaje]. 

859. Pyšek P. et Mandák B. (1998a): Elodea canadensis: naturalizace v České republice a seznam 

lokalit. – Muzeum a Současnost, Roztoky, ser. natur., 12 (1998): 51–68 [lokality 

podle herbářů, literatury, rkp. a nepublikovaných údajů]. 

860. Pyšek P. et Pyšek A. (1994): Současný výskyt druhu Heracleum mantegazzianum v České 

republice a přehled jeho lokalit. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 27 (1992): 17–30, 1994. 

861. Rada J. (1955): Průzkum prostředí a vegetace v přestárlých bukových porostech na správě 

školního lesního hospodářství lesnické fakulty v Kostelci n. Č. l. – 247 p., foto, tab., map., 

Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

862. Rakušan Ct. (1957): Černokostelečtí jeleni koncem XVII. století. – Vlastiv. Sborn. Českobrodska, 

Praha, 1: 133–138. 

863. Rakušan Ct. (1957a): Václav Eliáš Lenhart. – Sborn. Čs. Akad. Zeměd. Věd, ser. historie 

a muzejnictví, Praha, 2: 143–152. 

864. Rakušan Ct. (1957b): Černokostelecké arboretum. – Lesn. Pr., Praha, 36/7: 257–260 

[pokus o zřízení arboreta (1949–1950) ve Voděradských bučinác skončilo… neúspěšně; 

uvádí seznam cizokrajných dřevin v arboretu lesa Obora, zmiňuje zajímavý lesík Vrcha 

s remízkem „Vránovkou“, který nebyl součástí černokosteleckých lesů]. 

865. Rakušan Ct. (1958): Václav Eliáš Lenhart, první český lesnický spisovatel. – In: Kolektiv, 

Sjezd československých lesníků 1958, Českoslov. Věd. Společ. Lesn., Praha, 1958: 

p. 100–114, 1 foto. 

866. Rakušan Ct. (1959): Poslední uhlíři na Českobrodsku. – Vlastiv. Sborn. Českobrodska, 

Praha, 2: 111–116, 2 fig. 


263


867. /Rakušan Ct./ -Rš- (1959a): Drobné zprávy: Kolébka české lesnické literatury. – Vlastiv. 

Sborn. Českobrodska, Praha, 2: 118 [Kostelec n. Čer. l.; o první německo-české lesnické 

knize V. E. Lenharta „Zkušené naučení…“ z roku 1793; zmínka o odhalení pamětního 

kamene s deskou „Václav Eliáš Lenhart 1744–1806 první český lesnický spisovatel“ 

v polesí Voděrady, les. odd. 133]. 

868. Rakušan Ct. et al. (1970): Kostelec nad Černými lesy. – 32 p., Regionální muzeum Kolín. 

869. Rakušan Ct. (1970a): Přírodní poměry Černokostelecka. – In: Rakušan Ct. et al., 1970, 

Kostelec nad Černými lesy, p. 3–9, 7 foto. 

870. Rakušan Ct. (1974): Instrukce pro černokostelecké lesy z let 1677–1756. – Sborn. Věd. 

Lesn. Úst. VŠZ, Praha, 17: 255–269. 

871. Rakušan Ct. et Čvančara R. (1967): Přírodovědná stezka rezervací Voděradské bučiny. 

Průvodce. – 21 p., sine pag., 5 fig., 9 foto, 3 map., KSSPPOP Středočes. Kr., Praha. 

872. Rakušan Ct. et Rakušanová J. (1965): K dějinám panství Kostelec nad Černými Lesy. 

– Sborn. Věd. Lesn. Úst. VŠZ, Praha, sect. historie a muzejnictví, 3: 373–396 [pozemkový 

vývoj černokosteleckého panství od manství k rozsáhlému liechtensteinskému 

majetku; …hraniční území mezi Zlickem a Pražskem tvořil Černý les mezi Kostelcem n. 

Č. l. a Sázavou; z aloidních panství uvedeno mj. panství Kostelec n. Č. l.: lesy rozděleny 

na polesí; ovčíny, obce; panství Uhříněves: polesí Uhříněves (bažantnice v Uhříněvsi, 

remíz Březina), Dubeč (bažantnice); ovčíny, obce]. 

873. Rakušanová J. (1957): Černokostelecká šafránice. – Vlastiv. Sborn. Českobrodska, Praha, 

1: 145–149 [Crocus sativus pěstován v „šafránici“ v Kostelci n. Č. l.]. 

874. Registra práwny panství Kosteleczkého 1562. – depon. in: Archiv Nár. Muz., Praha [česky 

psaný urbář]. 

875. Rejmánek M. (1969): Loranthus europaeus L. ve východních Čechách a zákonitosti jeho 

rozšíření v Československu. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 4: 15–20, 1 map. [p. 16: Tupadly 

na Čáslavsku (Culek 1955)]. 

876. Ressel D. (1959): Zhodnocení kvality borových porostů starších šedesáti let v polesí 

Doubravčice a Obora na Černokostelecku. – 77 + 17 p., Ms. [Dipl. Pr., depon in: Lesn. 

Fak. ČVUT, Praha]. 

877. Reuss A. (1862): Beiträge zur Flora Böhmens. – Lotos, Prag, 12: 235–238 [p. 235: Carex 

pulicaris… bei Běchowic, Lathyrus sylvestris… zwischen Běchowic und Ouwal]. 

878. Rivola M. (1979): Základy botanické bibliografie maloplošných chráněných území Středočeského 

kraje. – Bohemia Centralis, Praha, 8: 77–123. 

879. Rivola M. et Knížetová L. (1978): Ochrana přírody a její problematika v území [Černokostelecko]. 

– In: Kolektiv, Materiály pro účastníky floristického kurzu ČSBS Kostelec 

n. Černými Lesy 7.–16. 7. 1987, p. 10–11, ČSBS, Praha [cyklostyl]. 

880. Rivola M. et Zoulová E. (1981): Chráněná přírodní území Středočeského kraje. – 5 p., 

sine pag., 17 figs., 1 map., KSSPPOP Středočes. Kr., Praha. 

881. Roček I. (1958): Voděradské bučiny. – Ochr. Přír., Praha, 13: 218–219, 1 map. [původní 

bučiny; rostlinná společenstva]. 

882. Roháček A. (1983): Ochrana přírody a životního prostředí. – Myslivost, Praha, 1982/2: 

30–31, 1 foto [zmíněna též Obora v Uhříněvsi]. 

883. Rohlena J. (1922): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech. – Čas. Mus. Král. Čes., 

Praha, sect. natur., 96: 54–66. 

884. Rohlena J. (1922a): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech II. – Ibid., p. 109–113. 

885. Rohlena J. (1923): Příspěvek k floristickému výzkumu Čech. – Věstn. 1. sjezdu československých 

botaniků v Praze 28.–31. 10. 1921: 37–38 [Alopecurus pratensis x genicula- 

264 



tus… u Říčan a Ondřejova; Aspidium oreopteris (= Oreopteris limbosperma) na Pecném 

u Ondřejova, kde roste též Sedum villosum; Crispus palustris f. Casparyi… u Babic; 

nejbližší stanovisko Comarum palustre u Prahy je v lesích říčanských mezi Vojkovem 

a Tehovem. U Troje a Říčan nalezl… Ranunculus Steveni, u Říčan rostl ve společnosti 

R. acer, k němuž se blížil přechodovými tvary]. 

886. Rohlena J. (1925): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech V. – Čas. Nár. Muz., Praha, 

99: 92–101 et 129–139 [p. 131 – Pyrola chlorantha, Horka u Uhříněvsi (Šimr); p. 134 

– Dentaria bulbifera, Cardamine flexuosa (Klika), Černokostelecké lesy]. 

887. Rohlena J. (1926): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech VI. – Čas. Mus. Král. Čes., 

Praha, sect. natur., 100 (1926): 139–158. 

888. Rohlena J. (1929): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech IX. – Čas. Nár. Muz., Praha, 

103: 1–17 et 65–76. 

889. Rohlena J. (1931): Nachträge zur Flora von Böhmen. – Preslia, Praha, 10: 147–155 

[Juncus effusus f. elatus, in einem feuchten Walde bei Ondřejov; J. effusus x glaucus. An 

einer quelligen Wiese bei Ondřejov; Senecio jacobaea f. incisiflorus (Rohl. l. c. 1922), 

Ondřejov; Trifolium alpestre f. latifolium (Rohl. l. c. 1922), im Walde „Horka“ bei Ondřejov; 

Vicia dumetorum f. angustistipulata (Rohl. l. c. 1922), im Waldrande bei Ondřejov]. 

890. Rohlena J. et Dostál J. (1936): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech XII. – Čas. Nár. 

Muz., Praha, sect. natur., 110 (1936): 22–45. 

891. Rohlena J. et Dostál. J. (1937–1938): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech XIII. 

– Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 111 (1937): 163–176; – Ibid. 112 (1938): 29–32. 

892. Rosický V. et Šplíchal J. (1921): Smíšená žíla od Třemblatu u Mnichovic. – Sborn. Stát. 

Geol. Úst. ČSR, Praha, 1919–1920, fasc. I., p. 145–168, 2 tab. [„JV od Třemblata… 

Hůra (kóta 485)… na vrcholku kryt je habrovým a modřínovým lesíkem, na úbočí z části 

lesíkem, z části poli. Úbočí vršku tvořeno hrubozrnnou žulou biotitickou. Žula jest proražena… 

(asi 42 m silnou) žilou dioritového porfyritu, …“]. 

893. Roth Z. (1941): Prohlídka kutisek v okolí Stříbrné Skalice, Hradových a Kostelních Střimelic 

v okrese Český Brod. – Geofond, Praha [depon. in: Arch. posudků, P 2567]. 

894. Roubal J. (1953): Nové české Heteroptery a příspěvek k studiu příslušné faunistické literatury. 

– Čas. Slez. Muz., Opava, ser. A, histor. natur., 3 (1953): 17–27 [p. 26: Rhopalus, 

dosavadní lokalitou je jen na vřes bohaté Říčansko]. 

895. Rusek J. (1978): New Palaearctic taxa of Tullbergiinae (Collembola). – Acta Entomol. 

Bohemoslov., Praha, 75: 255–271, 36 figs. [nové druhy chvostoskoků: Jevania (gen. n.) 

fageticola n. sp. ve Voděradských bučinách]. 

896. Růžička Č. (1946–1947): Lomy a nerosty čáslavského okolí. – Podoubraví, Vlastiv. 

Sborn. Čáslavska, Čáslav, 15/4–5: 70–74; Ibid. 15/7–8: 108–112. 

897. Růžička I. (1968): Rozšíření Arnica montana L., Soldanella montana Mikan, Leucojum 

vernum L. a Calamagrostis villosa (Chaix) Gmel. na Českomoravské vysočině. – Preslia, 

Praha, 40: 200–216, 4 map. 

898. Růžička I. (1969): Kapradiník horský na Českomoravské vysočině. – Živa, Praha, 17 

(55)/6: 217, 2 foto [Thelipteris limbosperma, u Ondřejova]. 

899. Růžička I. (1970): Příspěvek ke květeně Českomoravské vysočiny. – Vlastiv. Sborn. 

Vysočiny, Jihlava, sect. natur., 6: 71–76. 

900. Ryšán A. (1929): Zbýšov. – Podoubraví, Vlastiv. Sborn. Čáslavska, Čáslav, 4/10: 150–151 

[údolí Janského potoka, mlýn – Doudův, Janský, Chedrbí; rybník ve Zbýšově (plocha 

16,60 ha); v lesích americké duby, modřín, bříza]. 


265


901. Řepová A. (1983): Soil micromycetes of forest reserve Voděradské bučiny in Central 

Bohemia. – Čes. Mykol., Praha, 37/1: 19–34, 7 graf. 

902. Řezáč M. (2001): Recentní výskyt křivatce českého (Gagea bohemica) v údolí Rokytky 

u Říčan. – Muzeum a Současnost, Roztoky, ser. natur., 15 (2001): 19–21 [Nedvězí, JV 

okraj PR Mýto a JJV od soutoku Rokytky s Pacovským potokem; Královice, SZ od soutoku 

Rokytky s Křenickým potokem]. 

903. Řezníček F. (1979): 50 let spojených osad Údolí raků. – Chatař, Praha, 5/79: 110–111 

[od roku 1939 vybudovali trampové z Prahy v lesích na kat. Všestar a Tehova tři chatové 

osady – Údolí raků, Zapomenutých a Miriam]. 

904. Saitl Vil. (1946): 444 let městečka Dubče. Pamětní spis vydaný k oslavě povýšení Dubče 

na městečko r. 1502. – 7 p., MNV v Dubči [In: Knih. Jos. Moravce, Praha-Dubeč]. 

905. Samek V. et Císař V. (1958): Typy jedlin na Černokostelecku a hlavní zásady jejich obhospodařování. 

– In: Kolektiv, Sjezd československých lesníků 1958, Českoslov. Věd. 

Společ. Lesn., Praha, 1958: p. 93–99, 1 foto. 

906. Sartory A. & Maire L. (1925): Champignons tchécoslovaques. Espéces nouvelles du 

geure Lepiota décrites par Velenovsky. – Ann. Soc. Linn., Lyon, ser. nov., 71 (1924): 

45–56, fig. 1–23 („pl.“ 1–3) [u některých lokalit nově popsaných bedel jsou uvedeny též 

rostlinné druhy]. 

907. Sádlo J. (1983): Výsledky botanické inventarizace v prostoru Božkovského jezírka 

u Mnichovic. – 2 p., Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha [uvádí expanzi Phragmites australis, 

Epilobium adenocaulon, Iris pseudacorus, Rumex maritimus (eutrofizace lokality), 

Utricularia cf. vulgaris, Lemna minor, L. trisulca, …asociace Lemno-Utricularietum 

vulgaris, ostatní společenstva nenasycená]. 

908. Schaller J. (1787): Topographie des Königreichs Böhmen. Czaslauer Kreis. – Theil 6, 

Prag u. Wien [p. 216 – Kaczov, …Berg Klenczka… wo ein gutter und häufiger Kalkstein 

gebrochen wird, …]. 

909. Schillerová H. et Šrámek O. (1976): Lesní stezka „Posázaví – polesí Stříbrná Skalice“. 

– 10 p., cyklostyl, Kostelec n. Č. l. [in: Knih. V. Jaroše, Praha]. 

910. Schönfelder Peter (1973): Generalstaleskarten der Floristik. – Kosmos, Stuttgart, 69: 

240–245, fig. 1–6 [p. 241, fig. 1: Hepatica nobilis – ukázka vzorové mapy z atlasu rozšíření 

ve střední Evropě, včetně záp. části Československa (a sev. Jugoslávie), zčásti pokryta 

i pole sítě Jevanské plošiny]. 

911. Schustler F. (1918): Xerothermní květena ve vývoji vegetace české. Studie rostlinogeografická. 

– Praha [Gagea bohemica na východ až k Říčanům (u Nedvězí )!; Melica 

ciliata… podél Sázavy k Choceradům; Seseli hippomarathrum… krajními výskyty jsou 

…Ondřejov na Sázavě…]. 

912. Schustler F. (1919): Vegetace na podkladu půd amfibolových. – Věda Přír., Praha, 1: 

20–21 et 36–37. 

913. Secký R. (1908): Entomologické paběrky z okolí říčanského z roku 1907. – Čas. Společ. 

Entomologické, Praha, 5: 37 [„V lesích říčanských a černokosteleckých… zjistil roj zdivočelých 

včel v dutém smrku.“]. 

914. Sedlák J. A. (1885): Farní osada Velké Popovice. – Brno [depon. in: Měst. Mudruňkovo 

Vlastiv. Muz. Říčany u Prahy]. 

915. Semanský A. (1910): Paměti městyse Uhříněvsi a okolí. – Praha, vlastním nákladem. 

916. Skalická A. (1971): Krátká floristická sdělení z Prahy a okolí. – Zpr. Čs. Bot. Společ., 

Praha, 6: 184, 187–188, 217–218, 234–236 [Křeslice, Kunratický les, Petrovice, …]. 

917. Skalická A. et Slavíková Z. (1974): Dřeviny některých objektů ve Středočeském kraji. I. 

– Dendrol. sdělení, Praha, 28: 33–39 [Tuchoraz, Hájek, Kolovraty, Dobřejovice, …]. 

266 



918. Skalický V. (1955): Bibliographia botanica čechoslovaca XIII. – Preslia, Praha, 27: 

188–203. 

919. Skalický V. (1956): Bibliographia botanica čechoslovaca XIV. – Preslia, Praha, 28: 

297–328. 

920. Skalický V. (1958): Bibliografia botanica čechoslovaca 15 (1950–1951). Dokončení. 

– Preslia, Praha, 30: 392–449. 

921. Skalický V. (1958): Prof. Dr. Josef Velenovský jako český florista. – Preslia, Praha, 30: 

303–306. 

922. Skalický V. [red.] (1966): Krátká floristická sdělení. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 1: 

119–121. 

923. Skalický V. (1971): Květena Prahy v začátcích české floristiky, v době Čelakovského 

a dnes. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 6: 2–12 [změny biotopů; u Běchovic již neviděl 

kosatec sibiřský]. 

924. Skalický V. (1988): Regionálně-fytogeografické členění. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], 

Květena České socialistické republiky l., Praha, p. 103–121. 

925. Skalický V. (1988a): Opizovy botanické rukopisné práce. – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. 

natur., 157: 180–191. 

926. Skalický V., Chocholová J., Jechová V. et Suková M. (1961): Bibliographia botanica čechoslovaca 

17 (1958). Dokončení. – Preslia, Praha, 33: 81–100 [odkazy; rejstříky]. 

927. Skalický V. et Skalická A. (1972): Příspěvek k rozšíření některých význačnějších rostlin 

v Praze a nejbližším okolí (dokončení). – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 7: 127–153 [uvádějí 

mj. Thalictrum lucidum – vlhké louky nad vtokem do Počernického rybníka]. 

928. Skalický V., Kubíková J., Bělohlávková R., Durdík M., Fišerová D., Hrouda L., Hroudová 

Z., Hašková J., Jaroš V., Klaudisová A. et Rydlo J. (1992): Květena vybraných chráněných 

území a registrovaných přírodních ploch ve východní části Prahy. – Natura Pragensis, 

Praha, 8: 215–269. 

929. Skoupý J. (1962): Semenný rok smrku 1958–59 v polesí Radlice. – Sborn. Lesn. Fak. 

VŠZ, Praha, 5: 239–251, 6 tab., 4 diagr. 

930. Skoupý J. (1982): Z činnosti ZO ČSOP v Kostelci nad Černými lesy. – Inform. Zprav., 

Kolín, 1982/2: 8–9. 

931. Skyva J. (1986): Výsledky průzkumu motýlů vybraných čeledí v SPR Pitkovická stráň 

v roce 1986. – 2 p., Ms. [depon. in: SSPPOP, Praha et SÚPPOP, Praha]. 

932. Skyva J. (1986a): Výsledky průzkumu vybraných čeledí motýlů v SPR Uhříněveská obora 

v roce 1986. – 6 p., Ms. [depon. in: SSPPOP, Praha et SÚPPOP, Praha]. 

933. Slavík B. (1971): Floristický materiál ze středních Čech (III). – Zprav. Středočes. Poboč. 

ČSBS, Praha, no. 5, prosinec 1971: 3–9 [Eryngium campestre]. 

934. Slavík B. (1972): Floristický materiál ze středních Čech (IV). – Ibid., no. 6, květen 1972: 

5–7 [Geum rivale, …Habr 1961 (Jaroš), Třemblat 1961 (Jaroš); Parnassia palustris, 

…Struhařov u Mnichovic 1964 (Jaroš), Habr 1962 (Jaroš), Ondřejov 1966 (Jaroš), Třemblat 

1964 (Jaroš)]. 

935. Slavík B. (1972a): Chráněné druhy rostlin a živočichů: Rosnatka okrouhlolistá v českých 

zemích. – Ochr. Přír., Praha, 27/4: 87–90 [vyskytovala se… „mezi Běchovicemi a Úvaly 

v rašelinných lesních příkopech podél dráhy…“]. 

936. Slavík B. (1973): V roce 1973 vzpomínáme výročí botaniků, kteří se zasloužili o floristický 

výzkum středních Čech. – Zprav. Středočes. Poboč. ČSBS, Praha, no. 8, červen 1973: 3–4. 

937. Slavík B. (1973a): 130. výročí narození botanika Josefa Dědečka. – Ibid., no. 9, prosinec 

1973: 10–11 [*22. 11. 1843, †15. 5. 1905]. 

938. Slavík B. (1973b): Floristický materiál ze středních Čech (VII). – Ibid., no. 9, prosinec 


267


1973: 8–10 [Achillea ptarmica, …louky u Jevanských rybníků 1971 (exkurze pobočky 

ČSBS); Aruncus dioicus, …S část Voděradských bučin 1971 (exkurze pobočky ČSBS); 

Cardamine impatiens]. 

939. Slavík B. (1974): Výročí botaniků a floristů, kteří se zasloužili o výzkum květeny středních 

Čech: rok 1974. – Ibid., no. 10, červenec 1974: 3–5. 

940. Slavík B. (1974a): Floristický materiál ze středních Čech (VIII). – Ibid., no. 10, červenec 

1974: 5–8 [Phleum phleoides, …Božkov u Mnichovic, pastviny u cesty k nádraží Mnichovice 

(Sk); Pyšely, bor na J svazích návrší „Vepř“ ZJZ obce (Sk)]. 

941. Slavík B. (1974b): Floristický materiál ze středních Čech (IX). Sanguisorba minor (Poterium 

sanguisorba L.) – krvavec menší. – Ibid., no. 11, prosinec 1974: 10–14 [Sanguisorba 

minor (zřídka ve vyšších polohách mezi Sázavou a Labem), …Petrovice, nad Botičem 

u samoty Dobrá Voda; Pitkovice, „Pitkovická stráň“ (Ku)]. 


Čech: rok 1975. – Ibid., no. 12, červenec 1975: 4–7. 

943. Slavík B. (1975a): Floristický materiál ze středních Čech (X). Sanguisorba officinalis 

L.– krvavec toten. – Ibid., no. 12, červenec 1975: 8–13 [Sanguisorba officinalis, …Březová 

(Hr), Golčův Jeníkov (Ri), Leština (Ri), Malovidy (Ze)]. 

944. Slavík B. (1975b): Tužebník obecný (Filipendula vulgaris Moench) ve Středočeském 

kraji. (Floristický materiál ze středních Čech – XI). – Ibid., no. 13, prosinec 1975: 11–13 

[Filipendula vulgaris… na Jevanské plošině chybí; uváděn izolovaně z mezí u Mnichovic 

(Pilát, 1922, PR)]. 


Čech: rok 1976. – Ibid., no. 14, říjen 1976: 7–10. 

946. Slavík B. (1976a): Lokality třezalky chlupaté (Hypericum hirsutum L.) z floristické akce 

Středočeské pobočky ČSBS. – Ibid., no. 14, říjen 1976: 10–12 […Krchlebská Lhota, 

mýtina ZJZ hájovny Hrby, 1975 (Hrouda)]. 

947. Slavík B. (1978): Puškvorec obecný (Acorus calamus L.) ve Středočeském kraji. – Ibid., 

no. 17, květen 1978: 16–17. 

948. Slavík B. (1978a): Floristický materiál ze středních Čech – XV. – Ibid., no. 17, květen 

1978: 18–19 [Acorus calamus, Jevanské rybníky, 1971 (Slavík), …]. 

949. Slavík B. (1980): Příspěvek k fytogeografické charakteristice Středočeského kraje. – Studie 

ČSAV, Praha, 1980/1: 45–107. 

950. Slavík B. (1981): Kokořík vonný /Polygonatum odoratum (Mill.) Druce/ ve Středočeském 

kraji. – Zprav. Středočes. Poboč. ČSBS, Praha, no. 22, červen 1981 [Hraběšín, lesní stráň 

nad Paběnickým potokem 200 m od silnice mezi lomy, 1977 (Jaroš), …]. 

951. Slavík B. (1985): Rozšíření cévnatých rostlin ve Středočeském kraji – I. (Fytochorologický 

atlas Středočeského kraje – XI). – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 20: 33–44. 

952. Slavík B. (1986): Fytokartografické syntézy ČSR 1. – 200 p., BÚ ČSAV, Průhonice. 

953. Slavík B. (1987): Rozšíření vybraných druhů vstavačovitých v ČSR. – Preslia, Praha, 59: 

155–165, 6 obr. [zpracováno šest „relativně dosti hojných druhů“]. 

954. Slavík B. (1990): Fytokartografické syntézy ČSR 2. – 180 p., BÚ ČSAV, Průhonice. 

955. Slavík B. (1995, 1997): Květena České republiky 4 et 5. – 532 p. et 568 p., Academia, 

Praha. 

956. Slavík B. (1995): Rod Impatiens v České republice. – Preslia, Praha, 67 (1995): 193–211, 

1996. 

957. Slavík B. (1996): Verbreitung von Geranium – Arten in Tschechien. – Preslia, Praha, 68: 

305–321 [Geranium sylvaticum, Štiřín]. 

268 



958. Slavík J. (1958): Podrobný typologický průzkum části polesí Bohumile, FLH Kostelec n. 

Č. l. – Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

959. Slavík Z. (1965): Zeměpisný přehled okresu Praha-východ. – Sborn. Pedag. Inst. Brandýs 

n. L., sect. regionalistika, Praha, 1965: 38–62, 2 tab., 4 map. 

960. Slouka V. (1982): Zákonem chráněná a k ochraně navržená území kolínského okresu. 

– Inform. Zprav., Kolín, 1982/2: 1–6. 

961. Smejkal M. (1965): Taxonomická studie československých druhů rodu Scleranthus L. 

– Folia Fac. Sci. Natur. Univ. Purkyn. Brun., Biologia 1, tom.VI, opus 4: 1–76, 7 tab., 

2 obr., 15 map. 

962. Smejkal M. (1971): Revision der tschechoslowakischen Arten der Gattung Camelina 

Crantz (Cruciferae). – Preslia, Praha, 43: 318–337, 2 tab. 

963. Smetánka Z. (1959): Středověká osada mezi Štíhlicemi a Kozojedy. – Archeolog. Rozhl., 

Praha, 11: 682–691, 1 foto [uvádí les „V zahrádkách“; osada datována kolem r. 1300]. 

964. Smetánka Z. et Klápště J. (1981): Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých 

vsí na Černokostelecku. – Památ. Archeolog., Praha, 72/2: 416–458. 

965. Smetánka Z. et Vencl S. (1969): Zaniklá středověká osada Litožnice. – Archeolog. Rozhl., 

Praha, 21: 396–397 [blíž Prahy-Dubče; uvedena též literatura]. 

966. Smolák J. (1928): Profesor Velenovský jako učitel. – Věstn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 

4: 457–458. 

967. Smrček Z. (1960): Ekologický rozbor kotlíků v polesí Kostelec, odd. 509 (Pineto-Quercetum) 

a odd. 502 (Molinieto-Abietum). – 35 p., 20 tab., 14 diagr., Ms. [Dipl. Práce, depon. 

in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

968. Soják J. (1959): Československé druhy sekce Aureae rodu Potentilla. – 334 p., 40 tab., 

3 diagr., 13 map (append.), Ms. [Dipl. Práce, depon. in: kat. bot. PřF UK, Praha]. 

969. Soják J. (1968): Rozšíření plemen Allium ursinum L. v Československu. – Preslia, Praha, 

40: 294–300, 1 map. [Allium ursinum subsp. ursinum, Roztěž, 1943, Vepřek, PRC]. 

970. Sommer J. B. (1843): Das Königreich Böhmen. Časlauer Kreis. Bd. 11. – Prag [Kalkstein 

Brüche: p. 73 – am Klenkaberge…; p. 77 – Kněž, Maierhof „Myska“ nebst Schäferei, 

…Chabeřice; p. 344 – bei dem Dörfern Třebonin und Hrabieschin stehen obrigkeitliche 

Kalkbrüche in Betrieb, …und bei Rzendiow…]. 

971. Sommer J. B. (1844): Das Königreich Böhmen. Kauřimen Kreis. Bd. 12. – Prag [p. 33: 

…Kalkstein-Brüche… auf den Berge Bíly Kamen [u Sázavy n. Sázavou]; p. 111: … 

Bei den Dörfern Přestawle und Střimelitz und den höfen Zahořan und Moschtitz sind 

Kalkstein-Brüche]. 

972. Sommer V. (1929): Lesy. – In: Brož O. et Sommer V. [red.], Úvaly jindy a nyní, p. 329– 

330, Úvaly […rašeliník v místech Holského rybníka]. 

973. Soukup V. (1983): Na Pitkovickou stráň, pozvánka na vycházku. – Večerní Praha, Praha, 

1. dubna 1983, 29/65: 4 [historicko-přírodovědný popis vycházky z Petrovic (Praha) na 

Pitkovickou stráň]. 

974. Spirhanzl J. (1944): Jaspidova kursivka. – Chvilky v přírodě, Praha, 3: 111, 1 fig. [foto: 

Žižkův dub v Myšlíně u Mnichovic (stáří asi 700 let), foto „Jaspid“ (= autor)]. 

975. Strejček J. (1986): Chráněná území v Praze. Klánovický les. – Nika, Praha, 7/6: 142, 

foto. 

976. Strejček J., Kubíková J. et Reš B. (1975): Přírodní poměry Velké Prahy a ochrana přírody 

v rámci velkoměsta I. – Přír. Vědy ve Šk., Praha, 26/9 (1974–1975): 325–327, 3 foto 

[přírodní poměry, ekosystémy, chráněná území, péče o chráněná území]. 

977. Strejček J., Kubíková J. et Reš B. (1975a): Přírodní poměry Velké Prahy a ochrana pří- 


269


rody v rámci velkoměsta II. – Přír. Vědy ve Šk., Praha, 26/10 (1974–1975): 361–365, 

1 map., 3 foto. 

978. Strouhal J. [red.] (1974): Motoristické víkendy. Čechy a Morava. – 536 p., Práce, Praha. 

979. Suk M. (1959): Přehled geologických poměrů okresu Český Brod. – Vlastiv. Sborn. Českobrodska, 

Praha, 2: 3–7 [zmiňuje… zkamenělé rostlinné zbytky v šedohnědých lupcích 

na lokalitě Peklov u Kostelce n. Č. l. (Katzer 1895)]. 

980. Suza J. (1938): Denkwürdige Lebermoose des xerothermen Gebietes in der Tschecho-Slowakei. 

– Acta Bot. Bohem., Praha, vol. 12 (1938): 1–68 [Riccia Bischoffii, Petrovice im Botič- 

-Thale W von Uhřiněves… mit Gagea bohemica, 1938, J. Suza (též další rostlinné druhy)]. 

981. Svoboda A. M. (1968): Nové poznatky o pěstování smrku sivého. – Živa, Praha, 16 (54)/1: 

14–15, 1 foto [Picea glauca gracilis compacta – za největší vůbec považuje dva jedince 

na hřbitově v Uhříněvsi]. 

982. Svoboda A. M. (1970): Dřeviny zámeckého parku v Roztěži u Kutné Hory. – Dendrol. 

Sděl., Dendrol. sekce ČSBS, Praha, no. 21: 7–8 [cyklostyl]. 

983. Svoboda A. M. (1971): Tvarové zvláštnosti listů okrasného Rohanova buku lesního (Fagus 

silvatica L. cv. ‚Rohanii‘. – Živa, Praha, 19 (57)/5: 179, 1 obr. [lokality – v parku u zámečku 

v Uhříněvsi, Průhonice, Říčany, …Kostelec n. Č. l., …; na obr. listy s ascidiemi; 

nalezl též Fagus silvatica cv. ‚Quercifolia‘, upozorňuje na F. s. cv. ‚Laciniata‘]. 

984. Svoboda A. M. (1972): Proměnlivost listů buku lesního (Fagus sylvatica L.). – Studie 

ČSAV, Praha, 1972/2: 1–143 [výzkum proveden ve Voděradských bučinách]. 

985. Svoboda A. M. (1974): Poznámka o současném stavu introdukce dřevin, které tvořily 

lesy ve třetihorách. – Živa, Praha, 22 (60)/5: 171 [Sequoiadendron giganteum, Průhonice 

u Prahy, arboretum Peklov u Kostelce n. Č. l.; Liquidambar styraciflua, mladé rostliny 

pěstují v arboretu Peklov]. 

986. Svoboda A. M. (1979): Okrasné břízy. – Živa, Praha, 27 (65): 8–10 [arboretum Peklov 

u Kostelce n. Č. l.]. 

987. Svoboda J. et al. (1964): Regionální geologie ČSSR. Díl I., Český masiv. Sv. 2, Algonkium 

– kvartér. – Praha. 

988. Svoboda M. (1971): Tvarové zvláštnosti listů okrasného buku Rohanova lesního (Fagus 

silvatica L. cv. Rohanii). – Živa, Praha, 19 (57): 179, 1 obr. [lokality: Průhonice, Říčany… 

u vily Gajdovka, Uhříněves… v parku u zámečku]. 

989. Svoboda V. (1959): Klasifikace půd jako jeden z podkladů pro stanovení lesních na Černokostelecku. 

– Sborn. Věd. Pr. Fak. Lesn., Praha, fasc. 2 (1959): 9–23. 

990. Svoboda V. (1964): K charakteristice půd školního lesního závodu v Kostelci n. Č. l. 

– Sborn. Lesn. Fak. VŠZ, Praha, 7: 33–40 [hnědé lesní půdy 70 %, hnědé les. půdy oglejené 

12 %, oglejené 8 %, hnědé lesní půdy podzolované 4 %, podzolované 1 %]. 

991. Svrček M. (1978): New or less known Discomycetes. IX. – Čes. Mykol., Praha, 32: 204 

[Phragmites communis, Mnichovice-Božkov (substrát houby Demisiodiscus cerberei); 

Sarothamnus scoparius, Vojkov u Říčan (substrát houby Unguicutella sarothamni)]. 

992. Syslová M. et Zajíčková J. (1971): Pražská aglomerace – rok 2000. – Lidé a Země, Praha, 

20: 7–11 [plán pražské (středočeské) aglomerace; rekreační oblasti: Počernice-Klánovice, 

Jevany, Sázava, Hostivař]. 

993. Sýkora J. (1958): Synagapetus moselyi Ulmer v rezervaci „Voděradské bučiny“ u Jevan. 

– Ochr. Přír., Praha, 13: 68–69, 1 fig. [uvádí lokalitu: 1 km dlouhý „malý potůček vyvěrající 

v žulovém masivu, málo vodný, v území jevanské rezervace“]. 

994. Šafránek J. (1977): Vzácné kapraďorosty Kolínska. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 12: 

141 [Equisetum telmateia, v údolí „Peklov“…asi 400 m od bývalé hájovny na okraji 

270 



lesa Obora (herb. J. Šafránek, 6. 9. 1969); Asplenium ruta-muraria, na mostě zámku 

v Kostelci n. Č. l.; Diphasium zeilleri, Oplany, v lese č. 107 a hojně v dubině na vrcholu 

kopce (leg. Šafránek, 25. 7. 1960, det. V. Skalický)]. 

995. Šetlová V. et al. (1977): Botanické zahrady. – SPN, Praha [Pokorný J., Arboretum Kostelec 

VLÚ v Kostelci n. Č. l., p. 98–100]. 

996. Šimáček F. (1935): Za poznáním města Kostelce n. Č. l. a jeho okolí. Kroniky díl I. Místopis, 

dějiny kosteleckého panství, domy, statistika. – Knižnice Průboje, no. 2 (1935), 

F. Kadeřábek, Kostelec n. Č. L. [In: Knih. V. Jaroše, Praha]. 

997. Šimáček F. et Veselý J. (1937): Průvodce po Černokostelecku. – 84 p., Šimáček F. et Kadeřábek 

F., Kostelec n. Č. L., péčí Muzejního spolku pro okres černokostelecký a spolku 

majitelů domů v Kostelci n. Č. L. [p. 8 –11: Černokostelecké lesy, rostlinstvo, depon. in: 

Knih. Nár. Muz., Praha, sign. 84 K 273]. 

998. Šimeček V. (1952): Květena dolního Posázaví. Studie sociologicko-floristická. – 285 p., 

Ms. [Dipl. Práce, depon. in: kat. bot. PřF UK, Praha]. 

999. Šimeček V. (1958): Příspěvek ke květeně dolního Posázaví. – Preslia, Praha, 30: 191–199. 

1000. Šimon R. (1943): Chraňte staré stromy! – Vesmír, Praha, 21 (1942–1943): 155, 1 obr. 

[obr.: Stará lípa v Radošovicích u Říčan, v dubnu 1942]. 

1001. Šimr J. (1925): O teplomilné květeně v okolí Uhříněvsi. (Črta rostlinogeografická). 

– Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 99: 142–148. 

1002. Šimr J. (1925 a): Rozšíření žaludice obřízné (Disciseda circumscissa B. et C.) v Č. S. R. 

– Věda Přír., Praha, 6: 254–256, 1 foto [druh zaznamenal na výslunných stráních Pitkovického 

potoka a Botiče mezi Hostivaří a Pitkovičkami; na JZ stráni u Pitkoviček jej 

uvádí mezi porosty Festuca rupicola, Phleum phleides, Poa bulbosa, Pulsatilla nigricans, 

Gagea bohemica, Veronica spicata]. 

1003. Šimr J. (1929): O teplomilné květeně v okolí Uhříněvsi. (Črta rostlinogeografická). 

– Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 103: 138–151 [uvádí teplomilné druhy rostlin na 

stráních v údolí potoků Botič, Pitkovického, Říčanského a Rokytky]. 

1004. Šindelář J. (1974): Stručný přehled výsledků šetření na výzkumných plochách modřínu 

evropského II. Mezinárodní série. – Pr. Výzk. Úst. Lesn. Hosp. Mysl., Zbraslav-Strnady, 

Bd. 45: 113–138 [Larix decidua L. leptolepis…. původ v Kostelci n. Č. l.; teplota 

vzduchu 7,8 °C; úhrn srážek 623 mm]. 

1005. Šmarda J. (1938): Rozšíření řeřišnice třílisté (Cardamine trifolia L.) v Československu. 

– Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 112: 245–251. 

1006. Šmarda J. (1944): Příspěvek k ekologii a rozšíření Grimmia Mühlenbeckii Schimp. na 

Českomoravské vysočině. – Příroda, Brno, 36/4: 117–119, 1 map. [Grimmia trichophylla… 

na žulových balvanech u potoka u Doubravčic blíže Říčan (in herb. R. Vaněk)]. 

1007. Šmarda F. et Šmarda J. (1962): Vojtěch Vlach zemřel. *1886 – †1961. – Čes. Mykol., 

Praha, 16: 142 [seznam mykologických prací 1921–1946]. 

1008. Špryňar P. (1996): Jarva žilnatá, Cnidium dubium (Apiaceae) – nový původní druh pro 

květenu Prahy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 31: 137–145 [lok.: v PP Hrnčířské louky 

mezi Šeberovem a Hrnčíři; na louce JV od Hrnčířského rybníka a na prameništní louce 

na Z okraji Újezda n. Lesy – Praha 9]. 

1009. Špryňar P. (1997): Poznámky k výskytu ostřic Carex buxbaumii a C. hartmanii v Praze. 

– Muzeum a Současnost, Roztoky, ser. natur., 11 (1997): 81–85 [uvádí též přehled 

herbářových dokladů]. 

1010. Špryňar P. (1999): Upolín nejvyšší (Trollius altissimus) v Praze. – Muzeum a Současnost, 

Roztoky, ser. natur., 13: 27–32 [uvádí též přehled herbářových dokladů]. 


271


1011. Špryňar P. (2004): Bibliografický přehled rukopisů o přírodě Prahy uložených na pražském 

středisku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. – Natura Prag., Praha, 15: 

113–163. 

1012. Špryňar P. et Řezáč M. (1995): Blatovská louka v Praze – ohrožený zbytek mokřadního 

ekosystému. – Muzeum a Současnost, Roztoky, ser. natur., 9 (1995): 55–60 [uvádí vegetaci 

a květenu (druhy – Dactylorhiza majalis, Pseudolysimachion longifolium, Trollius 

altissimus) mokřadní louky u JZ okraje Újezda n. Lesy – Praha 9]. 

1013. Špryňar P. et Řezáč M. (1997): Ohrožené pražské mokřady 2. Prameniště nad tratí 

u Újezda nad Lesy. – Muzeum a Současnost, Roztoky, ser. natur., 11 (1997): 67–79 

[uvádí též herbářové doklady a rozšíření hořce hořepníku]. 

1014. Špryňar P., Řezáč M., Sádlo J., Rieger M. et Manych J. (1997): Příspěvek k poznání 

pražské květeny. – Natura Prag., Praha, 14 (1998): 113–186. 

1015. Šrámek O. (1976): Základní informace o státní přírodní rezervaci „Voděradské bučiny“. 

– 8 p., cyklostyl, Kostelec n. Č. l. [in: Knih. V. Jaroše, Praha]. 

1016. Šrámek O. (1977): Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy a jeho vývoj. 

– Sborn. Věd. Lesn. Úst. VŠZ, Praha, 20: 231–240. 

1017. Šrámek O. (1982): Výsledky průzkumu flóry Černokostelecka. – Inform. Zprav., Kolín, 

1982/2: 5–6 [o floristickém kurzu ČSBS 7.–16. 7. 1978 v Kostelci n. Č. l.]. 

1018. Šrámek O. (1983): Voděradské bučiny – I.část. Působení člověka a škodlivých přírodních 

činitelů na vývoj lesa. – Památ. a Přír., Praha, 8/3: 166–171, 1 foto, 5 tab. [Voděradské 

bučiny… pouze zbytky původního přírodního lesa]. 

1019. Šrámek O. (1983a): Voděradské bučiny – II. část. Vývoj lesů. – Památ. a Přír., Praha, 

8/4: 241–248, 2 foto, 2 map., 8 tab. [k roku 1981 patrný pokles zastoupení jedle; vysoká 

přítomnost smrku; zastoupení buku se zvyšuje]. 

1020. Šrámek O. (1988): Problematika vývoje lesů v SPR „Voděradské bučiny“. – Nika, Praha, 

1988/3–4: 24–25. 

1021. Šrámek O. et al. (1975): Školní lesní podnik Kostelec n. Č. l. – 185 p., Kostelec n. Č. l. 

1022. Šrámek O., Neumann V. et Ešner P. (1981): Péče o lesní genofond na příkladu ŠLP 

v Kostelci nad Černými lesy. – Lesn. Pr., Praha, 60: 396–402. 

1023. Šrůtek M. (1987): Změny bylinného patra na kontaktech přirozených listnatých a kulturních 

jehličnatých lesů. – Natura Prag., Praha, 5: 137–198 [změny sledovány na území 

Chuchelského háje, Klánovického lesa – části Vidrholec, Kunratického lesa a Radotínského 

údolí – části Klapice]. 

1024. Štemprok M. (1951): Mineralogie rudního ložiska u Hradových Střimelic. – Věst. Král. 

Čes. Společ. Nauk, cl. math-natur., Praha, 3: 1–14 [mj. popisuje tři staré haldy v úžlabině 

mezi Hruškovským rybníkem a vrchem Chlum]. 

1025. Štěpán J. (1972): Prenanthes purpurea L. v povodí potoka Šembery východně od Prahy. 

– Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 7: 123–126, 1 obr. [uvádí lokality a rozšíření druhu 

v povodí a fytocenol. snímek smíšené bučiny]. 

1026. Štěpán J. (1978): Studie o lesní květeně v povodí Výmoly a Šembery. – Stud. a Zpr. 

Okres. Muz. Praha-východ, Brandýs n. L.-Stará Boleslav, 1977–1978: 79–98 [uvádí 

nálezy charakteristických druhů květnatých bučin a dalších jednotek lesní květeny 

s lokalitami]. 

1027. Štěpánek J. (1983): Erucastrum gallicum a E. nasturtiifolium v Českých zemích. – Zpr. 

Čs. Bot. Společ., Praha, 18: 27– 42, 3 obr. [Erucastrum gallicum – Říčany, nádraží, 

Trapl 1941, PRC]. 

1028. Štěpánek J. (1983a): Rozšíření chrastavce křovištního (Knautia drymeia Heuffel subsp. 

drymeia) v Československu. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 18: 161–172, 2 obr. [Knautia 

272 



drymeia – fyt. okr. 64: Sulice, lesní potok mezi Sulicemi a Psáry (Lhotská 1969, 1970, 

PR); Struhařov /asi u Kamenice ?/, les SV obce (Skalický 1977, PRC); Svatbín, okraj 

lesa Brník nedaleko samoty Nouzov (Havlíčková 1978, herb. Štěpánek, Sedláčková 

1978, muz. Nový Jičín); Brník, u Chotýšského potoka v lese Brník; fyt. okr. 65: 11 herb. 

položek; fyt. okr. 66: 4 herb. položky]. 

1029. Štěpánek J. (1998): Máty (Pulegium a Mentha) v České republice I. Původní a zplaňující 

druhy.– Zpr. Čes. Bot. Společ, Praha, 33: 1–28 [Mentha aquatica – Ondřejov, Rohlena 

1917, PRC]. 

1030. Šťastný R. [red.] et al. (1960): Kutnohorsko. Vlastivědný obraz. – Kabinet Muz. Vlastiv. 

Pr., Kutná Hora. 

1031. Šveřepová G. (1965): Přehlížené formy Anagallis arvensis L. v ČSSR. – Preslia, Praha, 

37: 333–334 [Anagallis arvensis f. carnea – Božkov u Mnichovic, leg. Tomšovic et 

Šveřepová, 1963, 1964;…]. 

1032. Šveřepová G. (1966): Zur Unterscheidung der Taxa Anagallis arvensis L. und A. coerulea 

Nath. – Novit. Bot. Univ. Carol. Prag, Praga 1966: 65–75 [Anagallis arvensis L. 

f. arvensis, Mnichovice bei Benešov, leg. Šveřepová; A. arvensis L. f. lilacina Alefeld, 

Mnichovice bei Benešov, leg. V. Tomšů, G. Šveřepová]. 

1033. Šveřepová G. (1972): Zut Zytotaxonomie der Gattung Anagallis L. – Preslia, Praha, 44: 

219–226, 3 Abb., 1 tab. [Anagallis arvensis f. arvensis, Mnichovice, 2n = 40; Anagallis 

arvensis f. lilacina, Mnichovice, 2 n = 40]. 

1034. Tannich A. (1928): Bestimmungsbuch der Flora von Böhmen. – 575 p., Prag [p. 179: 

Minuartia verna bei Golčův Jeníkov]. 

1035. Tecl J. (1926): Tisí skála. – Podoubraví, Vlastiv. Sborn. Čáslavska, Čáslav, 3/8: 119–120 

[výskyt tisu v minulosti; v lese založeny tři lomy]. 

1036. Tichý J. (1948–1955): Sběr brouků 1. 1948–1955.– 220 p., Ms., depon. in: Mudruňkovo 

Vlastiv. Muz., Říčany u Prahy. 

1037. Tichý J. (1956–1959): Sběr brouků 2. 1956–1959. – 192 p., Ms., depon. in: Mudruňkovo 


1038. Tichý J. (1959–1964): Sběr brouků 3. 1959–1963.– 160 p., Ms., depon. in: Mudruňkovo 


1039. Tichý J. (1959): Brouci rašelinných tůněk na Říčansku (Coleoptera: Dytiscidae). – Muz. 

Zpr. Praž. Kraje, Praha, 4: 92–93 [floristické charakteristiky lokalit uvedeny obecně]. 

1040. Tichý J. (sine anno): Božkov u Mnichovic – „jezírko“, seznam sbíraných brouků. – 9 p., 

Ms. [sec. in Příhoda A. (1982)]. 

1041. Tippl J. (1968): Proč chráníme les? – Ochr. Přír., Praha, 23: 59–62, 10 foto [foto Chroust: 

SPR Voděradské bučiny]. 

1042. Tippl J. (1971): Literatura: Geologicko-botanická exkurze do okolí Říčan. Vyd. Vlastivědné 

muzeum Říčany v roce 1970. – Ochr. Přír., Praha, 26/5: 151 [recenze publikace 

V. Jaroše (1970)]. 

1043. Tlapák J. (1958): Přehled vývoje našich lesů. – Sborn. Čs. Akad. Zeměd. Věd, sect. hist. 

et muz., 3 (31): 131–133. 

1044. Tlapák J. (1959): Historický průzkum lesa. Lesní závod Kácov. – ÚHÚL Brandýs 

n. Labem – pobočka Praha, Ms. 

1045. Tlapák J. (1962): Historický průzkum lesa. LHC Říčany. – LZ Brandýs n. Labem, ÚHÚL 

ve Zvolenu – pobočka Ďáblice, 117 p., Ms. 

1046. Toman M. (1975): Přehled rozšíření druhu Anemone silvestris L. v Čechách. – Čs. Ochr. 

Přír., Bratislava, 15: 163–172. 

1047. Tomanová E. et Toman J. (1978): K výskytu vrbiny tečkované v Čechách a o úzkolisté 


273


formě vrbiny obecné. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 13: 101–106 [Lysimachia punctata, 

Kutná Hora: u nádraží v obci Zbraslavice, 1946, Vepřek, PR]. 

1048. Trávníček B. (2001): Rozrazily rodu Pseudolysimachion v České republice. II. Rozšíření 

druhů sekce Pseudolysimachion a kříženců. – Preslia, Praha, 73: 245–272 [uvádí též 

herbářové položky a literární údaje]. 

1049. Trávníček B. et Zázvorka J. (2005): Taxonomy of Rubus ser. Discolores in the Czech 

Republic and adjacent regions. – Preslia, Praha, 77: 1–88 [lokality též z fyt. okr. 64, 65, 

66]. 

1050. Trdlička Z. et Kvaček M. (1964): Mineralogický výzkum dolomitového lomu v Bohdanči 

u Ledče n. S. – Pr. Muz. Kutná Hora, Geolog. Výzkum Kutnohorska, Kutná Hora, 

fasc. 4: 15–24, 3 foto [v S stěně – kontakt vápnitého dolomitu s biotitickou rulou, též žíly 

křemene; vápnitý dolomit analysován v ÚNS Kutná Hora: 59,68 % CaCO 3 a 39,20 % 

MgCO 3 (obsah dolomitu převyšuje 50 %), identifikuje 10 nových nerostů]. 

1051. Trhal V. (1960): Ochranářský průzkum v rámci komplexní hospodářské úpravy lesů 

v polesí Doubravčice, FLH Kostelec n. Č. l. – 53 p., tab., 1 map.,14 foto append., Ms. 

[Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

1052. Trnka G. (1913): Město Říčany v minulosti i přítomnosti. – Říčany. 

1053. Tuček K. (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951–1965. – Praha. 

1054. Tuček L. (asi 1852): Seznam z okolí Mukarovského blíže Čer. Kostelce. – Ms. [depon. 

in: Arch. Nár. Muz., Praha, v pozůstalosti Ph. M. Opize]. 

1055. Tůma J. (1915): Paměti osad na Kouřimsku. – In: Kolínsko a Kouřimsko. Obraz poměrů 

přírodních, života obyvatelstva i paměti časů minulých. Díl. 3, Kolín. 

1056. Tywoniak J. (1970): 150 let hamrů v Kamenici. – Strojmetal n. p. Kamenice u Prahy [in: 

Knih. V. Jaroše, Praha; obsahuje též výzvu: „…ať se v budoucnu všemožně šetří pěkné 

lesy kolem Kamenice, …“]. 

1057. Uhlířová V. et Hrníčko V. (1976): Soupis příspěvků Zpravodaje středočeské vlastivědy 

a kronikářství. Ročníky I, 1969 až VIII, 1976. – Zprav. Středočes. Vlast. Kronik., Roztoky 

u Prahy, 8/3–4: 5–55. 

1058. Urbánek L. (1940): Nálezy uhlí na Kolínsku a Kutnohorsku. – Prokůpkův kraj, roč. 9, 

no. 28, 12. července 1940. 

1059. Urbánek L. (1942): Některé zajímavější rostliny Kutnohorska a Kolínska. – Věda Přír., 

Praha, 21 (1942–1943): 60 [Listera ovata – u Velkého rybníka v „Americe“]. 

1060. Vachtl J. (1962): Ložiska cenomanských jílovců v Čechách a na Moravě III. Vyšerovicko, 

Černokostelecko a okolí Uhlířských Janovic. – Geotechnica, Praha, 31: 1–103. 

1061. Vajner V. (1960): Přehled geologických poměrů území mezi Říčany a Ondřejovem ve 

středních Čechách. – Ms. [Dipl. Práce, depon. in: GGF UK, Praha et Geofond, Praha 

– Arch. posudků, sign. P 11467]. 

1062. Vajner V. (1961): Geologické poměry metamorfovaného ostrova tehovského. – Sborn. 

Ústř. Úst. Geol., Praha, sect. geol., 28: 231–264. 

1063. Valchář J. (1912): Ledečsko a Dolnokralovicko. – In: Körbrovy monografie starobylých 

měst českých, tom. 13 et 14, Pavel Körber, Praha [depon. in: Knih. Nár. Muz., Praha, 

sign. 69 B 357; Bohdaneč (461 m n. m.), lomy vápencové s pecí; Tasice – sklářská huť 

založena roku 1789 Ferdinandem Čapkem]. 

1064. Vavřínová M. (1946): Soupis lomů ČSR č. 16. Okres Říčany. – Čsl. Svaz Výzk. Zk. 

Techn. Látek, Praha et SGÚ ČSR, Praha. 

1065. Václav E. et al. (1978): Stanice pro tvorbu životního prostředí a šlechtění. – 120 p., ed. 

VSŽ, Praha [Pokorný J., Dřeviny arboreta Kostelec]. 

274 



1066. Válek V. (1926): Poznávání našeho Podlipanska. Obec Úvaly. – Pod Lipany, Český Brod, 

5 (1925–1926): 81–85, 1 fig. [v lese (= Vidrholec) roste… plavuň a rosička (= Drosera 

rotundifolia)]. 

1067. Váňa J. et Duda J. (1965): Výsledek revize Velenovského herbáře játrovek. – Čas. Slez. 

Muz., Opava, ser. A, 14: 1–34. 

1068. Vecka V. (1938): Smršť v Kostelci nad Černými Lesy. – Naší Přír., Praha, 2 (1938–1939): 

701, 4 foto [21. 8. 1938, v lese Na Trubech vznikly polomy; dub 60 cm v průměru zlomen 

v lese Háji; les Ohrazenka]. 

1069. Vejdovský F. V. (1874): Z výletu. – Vesmír, Praha, 4 (1874–1875): 27–30 [Habr: Alnus 

incana – pěstovaný; v lese Aspidium filix-mas, A. oreopteris, Athyrium filix-femina, 

Asplenium trichomanes; podél Zvánovického potoka Daphne mezereum, Sambucus racemosa; 

Struhařov, Louňovický ryb., Jevanský ryb.; průvodce K. Hamböck z Habru]. 

1070. Velenovský J. (1883): Botanická vycházka po okolí Blatenském. – Vesmír, Praha, 12 

(1882–1883): 62–64 et 78–80 [p. 62: u Běchovic – Arnica montana, Carex pilulifera, 

Viola palustris, Polygonum bistorta, Juncus filiformis]. 

1071. Velenovský J. (1897): Mechy české. – Rozpr. Čes. Akad. pro Vědy, Praha, cl. 2, 6/6: 

1–352. 

1072. Velenovský J. (1898–1903): Bryologické příspěvky z Čech za rok 1897–1898. – Rozpr. 

Čes. Akad. pro Vědy, Praha, cl. 2, 7/16: 1–19, 1898; Ibid., 8/27: 1–16, 1899; Ibid., 9/28: 

1–14, 1900; Ibid., 10/24: 1–12, 1901; Ibid., 12/11: 1–20, 1903. 

1073. Velenovský J. (1901–1903): Jatrovky české. Část I. – Rozpr. Čes. Akad. pro Vědy, Praha, 

cl. 2, 10/12: 1– 49, 1901; Část II., Ibid., 11/3: 1–24, 1902; Část III., Ibid., 12/4: 1–38, 

1903. 

1074. Velenovský J. (1905): O klíčení semen Pirolaceí. – Rozpr. Čes. Akad. Věd, Praha, sect. 

math.-natur., no. 35: 1–6, 1 tab. [„…v lesnaté krajině Ondřejovské rostou všechny druhy 

Pirolaceí“]. 

1075. Velenovský J. (1911): Letošní vedra a domácí vegetace. – Příroda, Mor. Ostrava, 10 

(1911–1912): 10–12 [„V okolí mého bydliště v Mnichovicích roste hojně netykavka.“]. 

1076. Velenovský J. (1917): Poznámky k floristickým poměrům okolí Mnichovic. – Čas. Mus. 

Král. Čes., Praha, 91: 97–104. 

1077. Velenovský J. (1920–1922): České houby I.–IV. – 1–425 p. (1920), 426–632 p. (1921), 

633–950 p. (1922), ČSBS, Praha [p. 125: Arnica montana, …všeobecně v lesích u Jevan 

a Habru; p. 336: A. m., …v hluboké vlhké smrčině u potoka nad Menčicemi]. 

1078. Velenovský J. (1925): Systematická botanika III. (Monocotyledones). – Praha [p. 189–190: 

Pulmonaria officinalis… v údolí od Senohrab ke Zlenicům; Petasites albus… na loukách 

u Pyšel; p. 221: Leucojum – u Prahy pouze skrovné stanovisko u Jíloviště a Hrusic 

na Sázavě]. 

1079. Velenovský J. (1925 a): Stromy a lesy v okolí Mnichovic. – Krása našeho Domova, 

Praha, 17: 1–3 et 23–27, 3 foto. 

1080. Velenovský J. (1926): Floristické příspěvky. – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 100: 

73–74 [Chrysosplenium alternifolium – okolí Jevan, Mnichovic, …v olšinách, u potoků, 

na lesních lukách; Prunus padus – u Mnichovic]. 

1081. Velenovský J. (1927): O čapulce (Mitrula phalloides Bull.). – Mykologia, Praha, 4: 

75–76 [p. 75: „v lese Vidrholci… nalézáme hojná mokřadla… tu a tam v houfech rostou 

arniky… i Blechnum spicant. Poblíž myslivny bývaly… kaluže zarostlé bažinnou 

vegetací (Carex filiformis), ale tyto… vysušeny; p. 76: Viola palustris, od stanice Jirny 


275


na Z mokřadech a strouhách zarostlé rašeliníkem; poblíž rostou Carex canescens, C. 

elongata v močálech keře Alnus serrulata, která také u Mukařova jest zdivočelá; v lese 

množství konvalinek“]. 

1082. Velenovský J. (1927a): O nových pro Čechy druzích r. Pleurotus (Hlíva). – Mykologia, 

Praha, 4: 27–34 [Pl. filicinus, …na Aspidium filix-femina v lese pod Koženým vrchem 

u Mnichovic (1922); Pl. juniperi, …na jalovcovém pařezu u Myšlína; Pl. thuidii, …na 

suchém žulovém pahorku nad Myšlínem mezi Helianthemum a Thymus]. 

1083. Velenovský J. (1928): Nový druh rodu Leptoglossum. – Mykologia, Praha, 5: 91, 1 fig. 

[Lept. pezizaeforme, …mezi trsy Carex davalliana na bažinaté louce pod Klokočnou 

u Mnichovic v květnu 1928.]. 

1084. Velenovský J. (1928a): O některých závojenkách (Entoloma). – Mykologia, Praha, 5: 

111–113, 1 fig. [Ent. madidum, …na lesní mechaté louce pod Koženým vrchem u Mnichovic 

ve společnosti Trollius europaeus]. 

1085. Velenovský J. (1928b): Obrázky. – 535 p., L. Souček, Praha. 

1086. Velenovský J. (1930): Obrázky. – 634 p., ed. 2, L. Souček, Praha [Obraz 12: „Na pahorku 

u Mnichovic v květnu (květen 1920)“ – …trsy jalovce, Orchis morio, Orchis ustulata, 

Botrychium lunaria; Obraz 70: „Zvánovické údolí (5. srpna 1923)“ – …arnika, lýkovec, 

…na lukách se spoustou upolínů, …z Myšlína k Zvánovicům… kosatec sibiřský; 

„mlýnské kameny“ …na louce 30 kotoučů]. 

1087. Velenovský J. (1930a): Další novinky mykologické. – Mykologia, Praha,7: 85–88 [p. 85: 

Naucoria – „Na zetlelých listech Eriophorum angustifolium… v teplém údolí pod Božkovem 

u Mnichovic“; Phalaris arundinacea – u potoka v lukách u Mnichovic]. 

1088. Velenovský J. (1931): Naši vstavači. – Mykologia, Praha, 8: 84–85 [p. 84: v okolí Mnichovic 

až k Benešovu… Orchis morio (často ve společnosti O. ustulata) na slunných, 

suchých travnatých pahorcích v takovém množství, že v květnu stkví se nádherou 

květů celý pahorek. Nardus stricta, Festuca ovina, někdy i Danthonia (= Sieglingia), 

Helianthemum vulgare, Thymus, Carex praecox, Polygala vulgaris, Luzula campestris. 

Hromadně objevuje se u Mnichovic… ještě Orchis latifolia na mokrých, mechatých 

loukách; Mnichovice, Platanthera bifolia, P. chlorantha, Epipactis latifolia]. 

1089. Velenovský J. (1931a): Některé novinky z roku 1931. – Mykologia, Praha, (1932) 8: 

113–116 [p. 114: Hypholoma – v křoví Salix aurita na rašelině v jezérku u Božkova]. 

1090. Velenovský J. (1933): Tavolník udatna. – Večer, 26. května 1933, no. 123, p. 3 [depon. 

in: Univ. Knih., Praha, sign. 54 A 936; Spiraea aruncus (= Aruncus), u Mnichovic… 

podle lesních potoků]. 

1091. Velenovský J. (1933a): Příroda v okolí Mnichovic. – In: Mnichovice, p. 66–78, 4 foto, 

Spolek pro okrašlování domoviny v Mnichovicích [in: Knih. V. Jaroše, Praha]. 

1092. Velenovský J. (1934): Příroda v okolí Mnichovic. – In: Rok s městskou Spoř. na Král. 

Vinohradech, Praha, 3/9: 240–242 [depon. in: Knih. Nár. Muz., Praha, odděl. periodik, 

sign. XLIII. D1 et in: Univ. Knih., Praha, sign. 54 C 3041; dtto in Velenovský (1933a), 

vypuštěn pouze 1 odstavec]. 

1093. Velenovský J. (1934a): Monographia Discomycetum Bohemiae. – Prague [Orbilia – ad 

foliam marcida Euophori in palude (Jezérko) prope Božkov, 1927; Tapesia – ad Caricem 

caespitosem in palude ad Božkov, 1928; Pyrenopeziza comari… Comari palustris in 

sphagneto prope Vyžlovka, 1924; Lycopodium clavatum – prope Mnichovice in silva, 1929 

et in silvis humidis prope Jevany, 1927; Iris pseudacorus – in piscina prope Vyžlovka, 

1927; Infondibulum – in palude locus Božkov ad folia Caricis strictae (= C. elata)]. 

1094. Velenovký J. (1935): Kozí nebezpečí. – Krása našeho Domova, Praha, 27: 6–8 [Botrychi- 

276 



um lunaria u Mnichovic následkem vypásání kozami a vyžinováním vymizela; Orchis 

morio, dříve hojně na pahorcích u Mnichovic, dnes jen málo zakrnělých kousků]. 

1095. Velenovský J. (1939): Novitates mycologicae. – 211 p., Pragae [p. 152: Psalliota collina 

sp. n.– In collibus graminosis calidis plerumque in societate Orchis morio… prope 

Mnichovic… ubique frequens]. 

1096. Velenovský J. (1948): Velenovskýi species novae Basidiomycetum. – Opera Bot. Čech., 

Pragae, 6: 1–317, 1 foto [Arnica montana, ve smrčině u potoka nad Menčicemi; Trollius 

europaeus, nad hrusickou cihelnou]. 

1097. Vencl S. et Smetánka Z. (1969): Zaniklá středověká osada Litožnice. – Archeolog. Rozhl., 

Praha, 21: 396–397 [bývalá osada mezi Dubčí a D. Počernicemi]. 

1098. Vencl S., Venclová N. et Zadák J. (1976): Osídlení z doby římské v Dubči a okolí. – 

Archeolog. Rozhl., Praha, 28: 247–276, 359. 

1099. Vepřek J. (1929): Tilia cordata u zámku v Roztěži. – Krása našeho Domova, Praha, 

21/10: 151. 

1100. Vepřek J. (1929–1930): Soupis památných a význačných stromů, alejí a porostů na 

Kutnohorsku. – Kutnohorský Rozhled. Kulturní měsíčník, ed. Sdružení kutnohorského 

studentstva, Kutná Hora, 3: 17–19, 30–33, 54–55, 67–68 (1929) et 77–79, 101, 111–115 

(1930). 

1101. Vepřek J. (1933): Krajinné půvaby říčky Vrchlice. – Krása našeho Domova, Praha, 25: 

88–91, 4 fig. [říčka Vrchlice je hlavní vodní tepna Kutnohorska; pramení v hetlínském 

lese v nadm. výšce 460–475 m; přítoky]. 

1102. Vepřek J. (1934): Květena kutnohorských ulic. – Kutnohorský Rozhled. Kulturní měsíčník, 

ed. Sdružení kutnohorského studentstva, Kutná Hora, 5 (1934–1935): 101–104. 

1103. Vepřek J. (1935): Ochrana přírody na Kutnohorsku. – Kutnohorský Rozhled. Kulturní 

měsíčník, ed. Sdružení kutnohorského studentstva, Kutná Hora, 5 (1934–1935): 110– 

114 [depon. in: Čas. Odděl. Nár. Muz., Praha, sign. Z 19 F 29]. 

1104. Vepřek J. (1936): Aleje v okolí kutnohorském. – Krása našeho Domova, Praha, 28: 

84–87, 4 foto. 

1105. Vepřek J. (1936a): Ochrana přírody na Kutnohorsku. – Krása našeho Domova, Praha, 28: 

88–91, 4 foto [mj. Daphne mezereum, na Z straně háje směrem ke Košicům a Vidicům; 

Ranunculus lingua, mokřady Březovského rybníka; Iris pseudacorus, u rybníků Prosík, 

Svěcený, Pastvický, Kocourovský; Calla palustris, u Bludova, pod Chotěměřickým 

dvorem u Zbraslavic; Circaea intermedia, u Velké a Malé Skalice; Listera ovata, louka 

na J straně Křesetic]. 

1106. Vepřek J. (1936b): Údolí olupované o krásu. – Soc. Dem. Podvysocko, Časopis ČSSD 

pro okres Kutnohorský a Uhlířskojanovický, Kutná Hora. 

1107. Vepřek J. (1937): Přírodní a hospodářská tvář okresu kutnohorského. – Administr. lexikon 

okresu kutnohorského, Kutná Hora, p. 3–7. 

1108. Vepřek J. (1938): Kutnohorské sady a turistika. – Krásné město, Kult. Propag. Věstn. 

města Kutné Hory, Kutná Hora, 1: 2. 

1109. Vepřek J. (1946): Geologická a botanická rezervace Kaňk. – Krásné město, Kult. Propag. 

Věstn. města Kutné Hory, Kutná Hora, 5: 40. 

1110. Vepřek J. (1947): Přírodní reservace na Kutnohorsku. – Krásné město, Kult. Propag. 

Věstn. města Kutné Hory, Kutná Hora, 6/5: 54–58. 

1111. Vepřek J. (1950): Vzácnější rostliny Kutnohorska. – Čs. Bot. Listy, Praha, 2 (1949–1950): 

135–136 [Iris sibirica, Roztěž, 1946; Dianthus armeria, úvoz mezi V. Zhoří a Kopaninami, 

1948; Phyteuma orbiculare, Zdeslavice u Malešova, 1946; Bidens radiatus, 


277


Č. Janovice – rybník Medenice, Katlov, Pohan; Potentilla supina a Comarum palustre 

(ut Potentilla palustris), Zbraslavice – nad Starým rybníkem]. 

1112. Vepřek J. (1950a): Botanická exkurse k Velkému rybníku. – Čsl. Rybář, Praha, 5: 103 

až 104. 

1113. Vepřek J. (1951): Chráněné rostliny Kutnohorska. – Krásné město, Kult. Propag. Věstn. 

Města Kutné Hory, Kutná Hora, 10: 6–7. 

1114. Vepřek J. (1952): Vzácnější rostliny Kutnohorska. – Čs. Bot. Listy, Praha, 4 (1951– 

1952): 69–71 [Circaea lutetiana, …nad Malou Skalicí; Veronica montana, …Skalický 

les; Loranthus europaeus, …Červené Janovice, na hrázi rybníka Katlůvka…, na hrázi 

rybníka Nedovedla]. 

1115. Vepřek J. (1952a): Jedlé kaštany na Kutnohorsku. – Ochr. Přír., Praha, 7 (1952–1953): 

115–116 [Roztěž, Uhlířské Janovice]. 

1116. Vepřek J. (1955): Přírodní tvář kutnohorského okresu. – In: Vepřek J. et al., Kutná Hora 

a okolí, p. 7–15, STN, Praha [depon. in: Nár. Knih., Praha, sign. I 101730]. 

1117. Vepřek J. (1956): Příspěvek k floristickému výzkumu okresu kutnohorského. – 277 p., 

Ms., 1 map. [depon. in: Fytogeogr. skupina BÚ ČAV, Průhonice]. 

1118. Vepřek J. (1957): Excerpta z botanické literatury okresu kutnohorského. – 1 krabice, Ms. 

[depon in: Knih. L. Hroudy, PřF UK, Praha]. 

1119. Vepřek J. (1960): Území okresu očima biologa a ochránce přírody. – In: Šťastný R. 

[red.] et al., Kutnohorsko, Vlastivědný obraz, p. 23–69, 9 foto, Kabinet Muz.Vlastiv. 

Pr., Kutná Hora. 

1120. Vepřek J. (1960a): Jinan dvoulaločný v kutnohorském okrese. – Zpr. Dendrol. Sekce 

Čs. Bot. Společ, Praha, 1960/5: 31. 

1121. /Vepřek J./ -přk- (1960 b): Ďáblík bahenní na Zbraslavicku. – Úder, Okres. noviny, orgán 

OV KSČ a ONV Kutná Hora, 15. dubna 1960, roč. 1, no. 4 [Calla palustris – Chotěměřice, 

Bludov nad Velkou Zhoří]. 

1122. Vepřek J. (1961): Chráněné druhy rostlin z Kutnohorského okresu. – Ochr. Přír., Praha, 

16: 173–175. 

1123. Vepřek J. [red.], Dědina V. et al. (1925): Sborník vlastivědných statí o politickém okrese 

kutnohorském. – Učit. Jednota Budeč, Kutná Hora. 

1124. Vepřek J. et Kvaček M. (1961): Chráněné druhy rostlin z kutnohorského okresu. – Ochr. 

Přír., Praha, 16: 173–175. 

1125. Veselý J. (1936–1937): Molitorov velkozávod školkařský. – Praha [v Molitorově u Kouřimě 

byla pěstována Veronica filiformis]. 

1126. Veselý J. (1942–1944): Příspěvky ke květeně Čech I.–IV. – Věda Přír., Praha, 21: 80–81, 

87, 124, 125, 156, 157–158, 176, 185, 4 fig., 1942; 22: 139–141, 1943; 22: 244–246, 

1944 [p. 80–81: Lycopodium annotinum, okraj lesa J Těptína, leg. M. Medlinová, VIII. 

1941; p. 185: Petasites albus, v lese S od Krhanic n. S., kol 450 m., leg. M. Medlinová, 

VIII. 1939, Arnica montana, na louce u Habru nedaleko Říčan, leg. M. Petráň, VIII. 

1939]. 

1127. Veselý J. (1948): K devadesátinám univ. prof. PhDr. Josefa Velenovského. – Ochr. Přír., 

Praha, 3: 25–27, 1 foto. 

1128. Veselý J. (1949): Univ. prof. Dr. Josef Velenovský *22. IV. 1858 – †7. V. 1949. – Ochr. 

Přír., Praha, 4: 72, 1 foto. 

1129. Veselý J. (1954): Sedmdesátiny konzervátora Josefa Vepřka. – Ochr. Přír., Praha, 9: 95. 

1130. Veselý J. (1958): K stému výročí narození prof. J. Velenovského. – Vesmír, Praha, 37: 

134, 1 foto [foto: J. Velenovský s K. Cejpem v Mnichovicích 6. 7. 1943]. 

278 



1131. Veverka B. (2002): Jak se dříve měřívalo aneb Uhříněves na starých mapách. 1. část. 

– Uhříněveský zpravodaj, Praha-Uhříněves, březen 2002, 32/3: 16, 1 map. [mapa 

M. Klaudiána z roku 1518 orientována k J; na mapě je patrný zákres dnešních lesů černokosteleckých 

a Z od Zbraslavic]. 

1132. Vilhelm J. (1922): Druhý příspěvek k výzkumu českých parožnatek v r. 1920–1921. 

– Čas. Mus. Král. Čes., Praha, sect. natur., 96: 32–36 [Nitella flexilis – z Jevanských 

rybníků leg. B. Němec]. 

1133. Viniklář L. (1928): Význam prof. Dr. Josefa Velenovského ve fytopaleontologii. (K jeho 

sedmdesátým narozeninám). – Zvl. Otisk z Věstn. Stát. Geol. Úst. ČSR, Praha, 4/2–3. 

1134. Viniklář L. [ed.] (? 1932): Vývoj české přírodovědy (jubilejní sborník na paměť 60letého 

trvání Přírodovědeckého klubu v Praze, 1869–1929). – 189 p., 130 tab., Praha [tab. 126, 

fig. 1: Botanická exkurze prof. Velenovského s posluchači university do okolí Doubravčic 

v r. 1906 (na žulových balvanech pod Doubravčicemi), foto Domin; tab. 128, fig. 2: 

Výlet do Štiřína na Struthiopteris germanica 16. července 1911]. 

1135. Vítová J. (1957): Rozšíření javoru a jasanu ztepilého a jejich vzrůstové vlastnosti v polesí 

Voděrady, FLH Kostelec n. Č. l., s ohledem na podmínky stanovištní. – 56 p., tab., 

map., 5 append., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

1136. Vlach V. (1923): Kryptogamologické příspěvky z Kolínska a Kutnohorska. – Čas. Mus. 

Král. Čes., Praha, 97: 84–88. 

1137. Vlach V. (1933): Květena Kolínska a Kouřimska. – In: Kolínsko a Kouřimsko, 1/1: 

78–166, Učit. Škol. Okr. kolínského, Kolín. 

1138. Vlček z Lamingeru (1911): Příspěvky k dějinám horních míst v Čechách a na Moravě. 

– Horn. Hutn. Listy, Praha, 12: 136–137 [zmínka o dolování stříbra v okolí Rataj v roce 

1497 (registr horního oddělení archivu městského v Kutné Hoře)]. 

1139. Vlček V. [red.] (1984): Zeměpiný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. – 315 p., Praha. 

1140. Vobořil J. (1926): Lomy u Třebonína. – Podoubraví, Vlastiv. Sborn. Čáslavska, Čáslav, 

3/6: 86–88, 2 foto [proti mlýnu „hruškový“ na levém břehu potoka se říká „Ve vápenkách“, 

na pravém břehu „Ve skalách“; v obou lomech se dobýval vápenec a mramor; 

nájemci lomů a pecí byli Fr. Pospíšil a Jan Voska; těžba skončila před rokem 1890]. 

1141. Vogl A. (1872): Floristischer Beitrag. – Lotos, Prag, 22: 193–195 [Struthiopteris germanica, 

im Thales des Kamenitz-Baches…; Lycopodium clavatum, bei Pischeli im Walde 

östlich vom Thiergarten…; Pedicularis palustris, auf Wiesen in der nächsten Umgebung 

von Pischeli…; Actaea spicata, im Kamenitz-Thale]. 

1142. Volf F. (1974): Společenstva plevelů v různých výrobních typech. – Acta Inst. Bot. Acad. 

Sci. Slovacae, ser. A, 1 (Synantropná flóra a vegetácia – Referáty zo sympózia, 27.–29. 3. 

1973): 281–306, 1 fig., Bratislava [autor prováděl výzkumy mj. v kat. Českého Brodu, 

Škvorce, Újezda a Ždánic]. 

1143. Vondrová V. (1967): Přehled publikační činnosti pracovníků Vědeckého lesnického ústavu. 

– In: Vědecký lesnický ústav a školky lesního závodu Kostelec n. Č. L., p. 152–192, 

SZN, Praha. 

1144. Vorel O. (1967): Dolní Posázaví – Jílové a okolí. – 12 p., 1 map., cyklostyl [depon. in: 

Oblast. Muz. a Vlastivěd. Klub, Roztoky u Prahy]. 

1145. Vorel O. et Zárybnický M. (1968): Jílovsko. (Stručná informace pro turisty). – Práce 

Místopis. Sekce Kruhu Spoluprac., tom. 1, 16 p., 5 fig., 1 graf, 1 map., Muz. těžby 

a zpracování zlata, Jílové u Prahy. 

1146. Vtělenský J. et Vtělenská E. (1953): Epidot z Kozohlod na Čáslavsku. – Rozpr. Čs. Akad. 

Věd, Praha, 63/3: 19–44. 


279


1147. Vulterin Z. (1962): Vorkommen des Straussfarnes [Matteuccia struthiopteris (L.) Tod.] 

in der ČSSR. – Drudea, Jena, 2/5–6: 5–10 [Štiřín, Jevanská plošina]. 

1148. Vyskot M. et al. (1981): Československé pralesy. – Academia, Praha. 

1149. Weber H. E. (2000): Zur Erforschung der Gattung Rubus in der Tschechischen Republik. 

– Preslia, Praha, 72: 231–239 [herbářové doklady Rubus josholubii – Struhařov-Habr, 

Vojkov, Zvánovice,…]. 

1150. Weberová-Müllerová L. (1955): Padus serotina, její obnova, šíření a růst v polesí Doubravčice 

a Obora, FLH Kostelec n. Č. l. – 59 p., tab., Ms. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. 


1151. Weitenweber W. R. (1853): Biographische Skizzen böhmischer Naturforscher. – Lotos, 

Prag, 3: 25–28 [Johan Emanuel Pohl, lékař *22. 2. 1782 – †22. 5. 1834]. 

1152. Weitenweber W. R. (1860): Filip Maxmilian Opiz. – Živa, Praha, 8: 114–119 [úředník 

*5. 6. 1787 – †20. 5. 1858]. 

1153. Wiesner J. (1878): August Emil Vogl. (Gallerie österreichischer Botaniker, XXII.). 

– Oesterr. Bot. Zeitschr., Wien, 28: 1–7, 1 fig. [prof. botaniky a zoologie, *3. 8. 1833 

– †1909]. 

1154. Wichanský E. (1964): Třepenitka hlava Medusina – Hypholoma caput-medusae (Fr.) 

Ricken. – Mykol. Sborn., Praha, 41: 47, 1 fig. [sbíral J. Svingr 1. 12. 1963 v jehličnatém 

lese v Říčanech]. 

1155. Wichanský E. (1965): Opětovný nález štítovky hnědobílé. – Mykol. Sborn., Praha, 

42/3–4: 43–44, 1 fig. [Pluteus patricius, 5 plodnic z obory v Uhříněvsi donesla pí. Jungmannová 

Dr. Wichanskému]. 

1156. Woike S. (1969): Beitrag zum Vorkommen von Coleanthus subtilis (Tratt.) Seidl 

(Feines Scheidenblütgras) in Europa. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 4: 401–413, 2 

map. (Abb.), 1 tab. [die Jevany – und Prager Platte zu nennen (Quellen s. bei Hejný 

1969)]. 

1157. Wolf R. et Rakušan C. (1974): K příčinám mizení tetřeva ve Středočeském kraji. – Sborn. 

Věd. Lesn. Úst. VŠZ, Praha, 17: 157–165 [Voděrady, Habr, Těptín]. 

1158. Wolfner W. (1854): Zwei neue Pflanzenarten aus Böhmen. – Lotos, Prag, 4: 176–177 

[p. 176: Cytisus repens Wolfner – In sylvis circa Biechowitz prope Pragam legit meuse 

Junio 1854 W. Wolfner]. 

1159. Wurm V. (1957): O skalickém dolování. – Vlastiv. Sborn. Českobrodska, Praha, 1: 67–73 

[stříbrná, olověná a měděná ruda těžena v okolí Stříbrné Skalice; první písemný doklad 

o těžbě pochází z roku 1536]. 

1160. Záruba P. (1985): Motýlí fauna Jezera v Mnichovicích-Božkově. – Bohemia Centralis, 

Praha, 14: 283–287 [uvádí též živné rostliny]. 

1161. Záruba P. (1987): Navrhovaná CHPV Božkovské jezírko. – Památ. a Přír., Praha, 12/4: 

249, 1 map. 

1162. Záruba P. (1993): Navrhovaná ChPP Šmejkalka. – Ochr. Přír., Praha, 48/4: 106, 1 foto 

[bohatá entomofauna; velmi vzácně se vyskytují – Drosera rotundifolia, Trollius europaeus 

a Dactylorhiza majalis; lokalita „s nepatrně narušeným prostředím…“]. 

1163. Záruba P. (1994): Zpráva o nálezu nového druhu motýla – Lyonetia mariae sp. n. – Bohemia 

Centralis, Praha, 23: 147–150 [druh nalezl v Mnichovicích… na podmáčené 

luční enklávě těsně přiléhající k potoku; porost tvořily Parnassia palustris, Polygonum 

bistorta, Sanguisorba officinalis, Pinguicula vulgaris, Carex sp. a další]. 

1164. Záruba Q., Fencl J. et Schützner J. (1950): Zpráva o pedogeologickém mapování na listu 

Kutná Hora. – Věst. Stát. Geol. Úst. ČSR, Praha, 25: 225–229 [granátický hadec znám 

280 



J od Bečvár; Z od Ždánic se rozkládá sesuvné území – u kostela sv. Havla se svahové 

sutě a sprašové hlíny sesouvají po povrchu turonských slínů]. 

1165. Zástěra A. F. (1748): Beschreibung deren sammentlichen obrigkeitlichen Waldungen bei 

der Hoch Reichs Ritterlichen Sterneggischen Herrschaft Dobřejovitz. – In: Arch. země 

České (append. k elaborátu tereziánského katastru panství Dobřejovice) [uvedena též 

druhová skladba Požárských lesů]. 

1166. Zelený J. (1919): Zpráva o dolech měděných a olovnato-zinkových u Stříbrné Skalice, 

Hradostřimelic, Kostelních Střimelic a Voděrad v okrese Českobrodském. – Geofond, 

Praha [zmiňuje štolu Karolinu „u paty voděradského vrchu v bezprostřední blízkosti 

Zvánovického potoka“; sec. Vajner (1960)]. 

1167. Zelený V. (1966): Příspěvek k výzkumu květeny Vlašimska III. – Sborn. Vlastiv. Pr. 

z Podblanicka, 7: 46–57, 4 foto [uvádí herbářové doklady mj. Hypericum montanum]. 

1168. Zelený V. (1971): Poznámky k historii floristického výzkumu středních Čech. – Zprav. 

Středočes. Poboč. ČSBS, Praha, no. 4, květen 1971: 2–6. 

1169. Zika V. (1958): Podrobný typologický průzkum části polesí Bohumile, FLH Kostelec 

n.Č. l. Stanovení hospodářského cíle v porostech a vypracování podrobných směrnic pro 

pěstování porostů s časovým a prostorovým rozplánováním. – 104 p., foto, tab., graf., 

map., 2 append. [Dipl. Práce, depon. in: Lesn. Fak. VŠZ, Praha]. 

1170. Zörkendörfer K. (1941): Der Straussfarn, Struthiopteris germanica (Onoclea struthiopteris). 

– Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940–1941), Heft 3: 88 [„…nach Garcke: Stirzin bei 

Prag; nach Tannich: Kamenitzer Tal, …bei Prag, Stirzin“, depon. in: Knih. V. Jaroše]. 

1171. Žalman J., Homoláč M., Jaroš V., Poláček V. et Ziegler V. (1974): Přírodní poměry okresu 

Praha-východ a ochrana životního prostředí. – In: Průvodce, Brandýská katovna, p. 1– 4, 

Vlastiv. Muz. Brandýs n. Labem-Stará Boleslav. 

1172. Žďarský M. (1926): Památný strom u Vilémova. – Podoubraví, Vlastiv. Sborn. Čáslavska, 

Čáslav, 3/1: 8–11 [Ulmus effusa (= Ulmus laevis)]. 

1173. Žďárská D. (1976): Zajištění původních smrků středních Čech z kolekce forem smrků. 

– In: Benčat F. [red.], Štúdie o ihličnatých drevinách, SAV, Bratislava [Peklov (u Kostelce 

n. Č. l.), Jevanský potok (u Jevan), Aldašín (u Jevan), …]. 

1174. Žďárská D. et Machek J. (1974): Výběrové stromy smrku ztepilého (Picea excelsa Link.) 

na Kostelecku a jejich potomstvo. – Sborn. Věd. Lesn. Úst. VŠZ, Praha, 17: 31–58. 

1175. Žebera K. (1936–1938): Archeologický výzkum Posázaví. Neolitické a středověké vápencové 

lomy na „Bílém kameni“ u Sázavy. – Památ. Archeol., Praha, 1939, 6–7 (tom. 

41), seš. 1–4: 51–58 [nejstarší lomy u nás zjištěné; v blízkosti jam byly neolitické chaty; 

k těžbě používán křemen z okolí]. 

1176. Žebera K. (1955): Nerostné suroviny v kamenných dobách pravěku. – In: Kořan J., Přehledné 

dějiny československého hornictví. – Praha […Sázavské mramorové lomy…]. 

1177. Želtvay Z. et al. (1971): 50 let lesnického výzkumu. Bibliografie 1921–1969. – 164 p., 

VÚLHM, Zbraslav-Strnady. 


281


Rejstřík idiotaxonů 

Abies alba 72, 75, 112, 236, 560, 677, 757 

Achillea pannonica 165 

Achillea ptarmica 310, 938 

Acinos arvensis 288 

Acorus calamus 417, 858 

Actaea spicata 137, 1141 

Agaricus deylii 786 

Agrimonia eupatoria 288 

Aira praecox 817 

Allium sp. 496 

Allium ursinum 969 

Alnus glutinosa 217, 548 

Alnus incana 217, 812 

Anagalis arvensis 1031, 1032, 1033 

Anemone ranunculoides 179 

Anemone sylvestris 371, 1046 

Anthericum liliago 87, 288 

Anthriscus nitida 270 

Aquilegia vulgaris 137, 240 

Arnoseris pusilla 819 

Aruncus vulgaris 938, 1090 

Arnica montana 98, 200, 266, 270, 310, 413, 

476, 568, 733, 777, 819, 897, 1070, 1077, 1096, 

1126 

Asarum europaeum 80, 177 

Atriplex hortensis 240, 601 

Asplenium ruta-muraria 994 

Asplenium trichomanes 1069 

Atriplex rosea 602 

Atriplex sagitata 601 

Atriplex tatarica 602 

Barbarea sp. 207 

Batrachium sp. 417 

Berberis vulgaris 234 

Betula sp. 208, 209, 773 

Betula pendula 850 

Betula pubescens 236 

Bidens sp. 572 

Bidens radiatus 1111 

Blechnum spicant 372, 1081 

Bolboschoenus laticarpus 328 

Boletus pachypus 205 

Botrychium lunaria 1086, 1094 

Brachypodium pinnatum 326 

282 

Rejstřík 

Rejstřík obsahuje jména rostlinných druhů a rostlinných společenstev uvedených 

v názvech prací nebo v hranatých závorkách. Za jménem rostliny je číslo práce (publikace, 

rukopisu). Názvy rostlinných společenstev jsou zařazeny na konci rejstříku. 

Bunias orientalis 402 

Calamagrostis varia 274 

Calamagrostis villosa 163, 476, 777, 897 

Calla palustris 20, 127, 132, 301, 411, 527, 531, 

1105, 1121 

Calluna vulgaris 103, 247 

Caltha palustris 84 

Camelina sp. 962 

Campanula persicifolia 163 

Cardamine amara 177 

Cardamine flexuosa 886 

Cardamine hirsuta 575 

Cardamine impatiens 938 

Cardamine trifolia 270, 1005 

Carex buxbaumii 819, 1009 

Carex canescens 1081 

Carex davaliana 1083 

Carex elata 1093 

Carex elongata 361, 1081 

Carex filiformis 1081 

Carex flava 259 

Carex goodenoughii x gracilis 410 

Carex hartmanii 1009 

Carex pilulifera 103, 1070 

Carex praecox 1088 

Carex pulicaris 877 

Carpinus betulus 163 

Castanea sativa 276, 406 

Centaurium sp. 267 

Chaerophyllum aromaticum 697 

Chaerophyllum bulbosum 478 

Chamaecyparis pisifera 279 

Chroogomphus helveticus 549 

Chrysanthemum balsamita 247 

Chrysanthemum corymbosum 163 

Chrysosplenium alternifolium 177, 1080 

Chrysosplenium oppositifolium 270 

Circaea alpina 163, 476 

Circaea lutetiana 311, 1114 

Circaea x intermedia 361, 1105 

Cirsium acaule 326, 443 

Cirsium rivulare 274 

Cirsium wettsteinii 722 

Cirsium x tataricum 823 

Cnidium dubium 1008 


Coeloglossum viride 270, 557, 799 

Coleanthus subtilis 93, 261, 749,1156 

Comarum palustre 266, 885, 1093, 1111 

Crataegus sp. 323 

Crepis paludosa 311 

Crocus sativus 286, 873 

Cytisus nigricans 163 


Dactylorhiza fuchsii 799 

Dactylorhiza majalis 200, 362, 364, 373, 799, 

1012, 1088, 1162 

Daphne mezereum 1069, 1105 

Dentaria bulbifera 886 

Dianthus armeria 1111 

Dianthus carthusianorum 374 

Dianthus deltoides 375 

Dianthus superbus 309, 353 

Diphasiastrum complanatum 532 

Diphasiastrum zeilleri 532, 994 

Drosera rotundifolia 150, 270, 555, 631, 935, 817, 

1066, 1162 

Dryopteris filix-mas 1069, 1082, 

Dryopteris dilatata 476 

Echinocystis lobata 349 

Elatine hydropiper 778 

Epilobium roseum 238 

Epipactis helleborine 1088 

Equisetum telmateia 220, 723 

Elodea canadensis 859 

Elsholzia ciliata 247, 248 

Elsholzia cristata 240 

Enteromorpha intestinalis 73 

Epilobium ciliatum 907 

Equisetum telmateia 994 

Eriophorum sp. 268, 564 

Eriophorum angustifolium 200, 1087 

Eriophorum latifolium 312 

Erucastrum gallicum 1027 

Erucastrum nasturtiifolium 1027 

Eryngium campestre 933 

Euclidium syriacum 819 

Eupatorium cannabinum 312 

Euphorbia amygdaloides 274 

Euphorbia dulcis 167, 312 

Fagus sylvatica 160, 161,163, 338, 983, 988 

Festuca ovina 103 

Festuca rupicola 1002 

Festuca sylvatica 163 

Ficaria bulbifera 56 

Filipendula ulmaria 780 

Filipendula vulgaris 944 

Gagea bohemica 179, 327, 412, 641, 902, 911, 

980, 1002 

Gagea minima 514 

Galanthus nivalis 581, 582 

Galeopsis sp. 512 

Galium sylvaticum 250 

Genista germanica 163, 288 

Genista tinctoria 163, 288 

Gentiana sp. 511 

Gentiana pneumonanthe 1013 

Geranium columbinum 312 

Geranium dissectum 312 

Geranium pyrenaicum 312 

Geranium sylvaticum 957 

Geum rivale 270, 376, 934 

Glyceria declinata 291 

Gnaphalium sylvaticum 288 

Goodyera repens 270 

Groenlandia densa 448 

Gymnadenia albida 628 

Gymnocarpium robertianum 471 

Helenium autumnale 243 

Helianthemum nummularium 1088 

Helianthus tuberosus 240, 245 

Hepatica nobilis 56, 249, 288, 303, 312 

Heracleum mantegazzianum 860 

Herminium monorchis 270 

Hesperis matronalis 247 

Hieracium murorum 171 

Hypericum hirsutum 946 

Hypericum humifusum 819 

Inonotus rheades 487 

Inula sp. 268 

Iris pseudacorus 312, 417, 752, 907, 1093, 1105 

Iris sibirica 200, 387, 556, 628, 1086, 1111 

Isopyrum thalictroides 177, 558, 645 

Juglans regia 247 

Juncus bufonius 533 

Juncus filiformis 361, 1070 

Juncus tennuis 251, 796 

Juniperus communis 312 

Knautia drymeia 326, 645, 700, 1028 

Larix decidua 1004 

Larix carpatica 158 

Larix leptolepis 213 

Laserpitium pruthenicum 312 

Lastraea limbosperma 1069 

Lathyrus sylvestris 877 

Lemna minor 907 

Lemna trisulca 907 

Leucojum vernum 132, 356, 414, 519, 581, 582, 

897, 1078 

Leucorchis albida 270 


283


Lilium auratum 243 

Linaria genistifolia 720 

Liquidambar styraciflua 985 

Liriodendron tulipifera 280 

Listera ovata 197, 1059 

Loranthus europaeus 211, 316, 1114 

Lupinus polyphyllus 240, 247 

Luzula luzuloides 312 

Lycopodiella inundata 523 

Lycopodium sp. 236, 398, 1066 

Lycopodium annotinum 377, 628, 1126 

Lycopodium clavatum 312, 849, 1093, 1141 

Lycopodium selago 476 

Lysimachia punctata 1047 

Lysimachia vulgaris 184 

Matteuccia struthiopteris 271, 273, 378, 420, 750, 

751, 776, 841, 1134, 1141, 1147, 1170 

Melampyrum nemorosum 163, 238, 312 

Melampyrum pratense 288 

Melandryum dioicum 313 

Melica uniflora 645, 648 

Mentha aquatica 1029 

Menyanthes trifoliata 253, 326, 574, 799 

Mercurialis perennis 313 

Minuartia verna 180, 1034 

Misopates orontium 313 

Moneses uniflora 628 

Mycena crocata 534 

Myosotis versicolor 819 

Myosurus minimus 197 

Nardus stricta 1088 

Nepeta grandiflora 292 

Nonea pulla 313 

Ononis hircina 817, 821 

Orchis coriophora 141, 751, 840, 842 

Orchis morio 288, 799, 845, 1086, 1088, 1094, 

1095 

Orchis ustulata 288, 361, 557, 799, 845, 1086, 1088 

Oreopteris limbosperma 885 

Orthilia secunda 313 

Padus serotina 1150 

Parnassia palustris 313, 326, 1163 

Pedicularis palustris 799, 1141 

Pedicularis sylvatica 628, 799 

Persica vulgaris 76, 80 

Petasites albus 379, 476, 574, 628, 1078,1126 

Petrosedum reflexum 231 

Peucedanum palustre 817 

Phegopteris robertiana 192 

Phleum phleoides 313, 940, 1002 

Phragmites australis 417, 907 

Phyllitis scolopendrium 631 

284 

Phyteuma orbiculare 270, 494, 1111 

Phyteuma spicatum 313 

Picea abies 236, 676, 800, 801, 807 

Picea glauca 981 

Picea orientalis 279 

Pinguicula vulgaris 1163 

Pinus banksiana 210 

Pinus nigra 210 

Pinus sylvestris 797 

Plantago arenaria 817 

Plantago scabra 183 

Platanthera sp. 236 

Platanthera bifolia 1088 

Platanthera chlorantha 1088 

Poa bulbosa 1002 

Poa supina 343, 345, 346, 347 

Polemonium caeruleum 270 

Polygala amara 799 

Polygala vulgaris 288, 1088 

Polygonatum odoratum 288, 558, 950 

Polygonum bistorta 313, 1070, 1163 

Polygonum persicaria 238 

Polystichum sp. 270 

Populus nigra 529 

Potamogeton sp. 728 

Potamogeton pectinatus 425 

Potamogeton trichoides 172 

Potentilla sp. 968 

Potentilla arborescens 243 

Potentilla norvergica 313, 819 

Potentilla rupestris 313 

Potentilla supina 1111 

Prenanthes purpurea 380, 684, 1025 

Primula veris 313, 574 

Prunus padus 535, 1080 

Pseudognaphalium luteo-album 324 

Pseudolysimachion sp. 1048 

Pseudolysimachion longifolium 1012 

Pseudolysimachion spicatum 1002 

Pulsatilla sp. 561 

Pulsatilla pratensis 1002 

Pyrola chlorantha 886 

Pyrola minor 319 

Quercus sp. 108, 163, 338 

Quercus petraea 135, 236, 241 

Quercus robur 121, 135, 236 

Ranunculus flammula 137 

Ranunculus lingua 1105 

Reynoutria japonica 245, 477 

Rhinanthus crista-galli 288 

Rhinanthus serotinus 777 

Rhus typhina 243 

Rosa Jundzilii 442 

Rubus sp. 495, 1049, 1149 


Rubus canadensis 254 

Rumex maritimus 907 

Sagittaria sagittifolia 417 

Salix alba 690 

Salix fragilis 690 

Salix repens 312, 313, 819 

Salsola kali 756 

Salvia pratensis 854 

Sambucus ebulus 314 

Sambucus racemosa 606, 1069 

Sanicula europaea 305, 314, 670 

Sanguisorba minor 941 

Sanguisorba officinalis 943, 1163 

Sarothamnus scoparius 618 

Saxifraga granulata 314 

Scilla bifolia 558 

Scorzonera humilis 312, 314 

Scutellaria hastifolia 818 

Sedum hirsutum 794 

Sedum spurium 247 

Sedum villosum 150, 270, 885 

Senecio erraticus 312 

Senecio fuchsii 756 

Senecio rivularis 381 

Senecio sylvaticus 238 

Sequoiadendron giganteum 985 

Seseli annuum 326 

Sieglingia decumbens 1088 

Silaum silaus 254 

Solidago serotina 245 

Sorbus aucuparia 485 

Sparganium emersum 314 

Spiranthes spiralis 361, 751, 834, 840, 843 

Stachys alpina 270 

Stachys sylvatica 314 

Staphylea pinnata 272 

Stellaria holostea 163 

Stellaria longifolia 270 

Stellaria nemorum 314, 476 

Thesium ebracteatum 819 

Tilia cordata 68, 1099 

Tilia parviflora 128 

Tilia platyphyllos 241 

Teucrium scorodonia 558 

Thalictrum lucidum 927 

Thalictrum simplex 558 


Recenzoval prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc. 

Thesium ebracteatum 269 

Thesium linophyllon 269 

Thujopsis dolabrata 279 

Trifolium striatum 267 

Trollius altissimus 200, 312, 315, 344, 363, 382, 

530, 574, 1010, 1012, 1084, 1096, 1162 

Ulmus laevis 1171 

Utricularia vulgaris 907 

Vaccinium vitis-idaea 315 

Valeriana mixta 252 

Valeriana sambucifolia 476 

Veronica filiformis 401, 1125 

Veronica montana 163, 270 

Veronica prostrata 315 

Veronica scutellata 315 

Veronica teucrium 315 

Vicia cracca 348 

Vicia pannonica 248 

Viola palustris 326, 1070, 1081 

Viscum album 561, 564 

Vulpia bromoides 295 

Rejstřík syntaxonů 

Lemno-Utricularietum vulgaris 907 

Holcetum lanati 101 

Calthion (syn. Filipendulo-Petasition) 686 

Scirpetum sylvatici 702 

Filipendulo-Geranietum palustris 686 

Festucetalia valesiaceae 468 

Alnion incanae (syn. Alno-Padion) 679 

Stellario-Alnetum glutinosae 696 

Carici remotae-Fraxinetum 698 

Carpinion 695, 701 

Melampyro nemorosi-Carpinetum (syn. Galio-Carpinetum) 

684 

Tilio-Betuletum (syn. Tilio-Quercetum) 684 

Eu-Fagenion 163, 629 

Tilio cordatae-Fagetum 649 

Dentario enneaphylli-Fagetum 649 

Luzulo-Fagion 163 

Molinio arundinaceae-Quercetum 847 

Convolvuletalia sepium 477 

Junco inflexi-Menthetum longifoliae 9 


285


286

Botanicko-geologická bibliografie Říčanské plošiny a Kutnohorské ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?