3. Strategické řízení k udržitelnému rozvoji (PDF, 202

cenia.cz

3. Strategické řízení k udržitelnému rozvoji (PDF, 202

Určení MISE - společně sdílených hodnot, základních výchozích principů pro zpracování anaplňování plánu, které budou respektovány po celou dobu a všemizúčastněnými. Je mj. pojistkou v případě rozporů v průběhu zpracování irealizace plánu.Určení KLÍČOVÝCH OBLASTÍ ROZVOJE – oblastí, které je nezbytné sledovat vzhledem knaplnění vize, vnitřně souvisejících problémů, jejichž řešení vyžadujesoustředěnou pozornost.STANOVENí DíLčíCH VIZí – vizí oblastí - popis ideálního výsledného stavu rozvoje obce,města, území v dané klíčové oblasti v daném časovém horizontu.Zpracování SWOT analýzy - analýza vnitřních silných a slabých stránek a vnějších příležitostí ahrozeb pro naplnění vize a cílů dlouhodobého rozvoje.Určení GENERICKá STRATEGIE - určení základního nasměrování strategie k naplnění vizena základě provedené SWOT analýzy a stanovených vizí.Stanovení GLOBáLNíCH/STRATEGICKýCH CíLú - základní žádoucí vývojové tendencedlouhodobého rozvoje města směřující k naplnění vize v jednotlivýchklíčových oblastech v souladu se zvolenou generickou strategií.Stanovení OPATřENí nebo také podoblasti - problémové podoblasti, které jsou řešenyprostřednictvím specifických cílů.Stanovení SPECIFICKýCH CíLů - konkrétní cíle, formulované v rámci jednotlivých opatření,jejichž realizace má vést k dlouhodobému plnění globálního cíle dané klíčovéoblasti.Struktura strategických plánů pro obce a města není oficiálně stanovena a terminologie se liší. Nakonkrétním pojmenování jednotlivých úrovní strategického plánu v podstatě nezáleží, důležité je,aby strategický plán měl příslušná „patra“, aby cíle byly stanoveny minimálně na dvou úrovních.Zcela zásadní je, aby došlo ke koordinaci a provázání vizí a cílů v jednotlivých klíčovýchoblastech – neměly by si odporovat, překrývat se, nějaké chybět a naopak, měly by se navzájemdoplňovat, podporovat se. Koordinaci je nutné zajišťovat v průběhu zpracování jednotlivýchúrovní strategického plánu (dále jen SP), nikoli až na konci! Přestože praxe žádá rozdělení oblastído resortů, při zpracování i realizaci by měl být respektován meziresortní přístup! Přísněresortní přístup, který dodnes převládá u zpracování strategických dokumentů, nemůžezabezpečit udržitelnost rozvoje ani jednotlivých oblastí ani celku.Cíle stanovené strategickým plánem jsou určité, měřitelné (stanoveny indikátory), odsouhlasené -přijatelné pro ty, kterých se týkají, realistické (z hlediska času, kapacity, možností), časověohraničené (stanovené termíny), ekonomicky proveditelné (pravidlo SMARTe).Hierarchie SP využívá logického rámce řízení projektů (LogFrame) – co vše musím udělat,zajistit, dosáhnout, aby byl naplněn cíl na vyšší úrovni.Strategický plán má vazbu na vyšší programové dokumenty – např. v případě města by mělkorespondovat se Strategií rozvoje kraje apod. SP by měl být provázán s dílčími koncepcemi.Po zpracování strategické části následuje zpracování AKčNíHO PLáNU na nejbližší období(podle podmínek se může jednat o 2 až 4 roky). Před zpracování Akčního plánu je potřeba určitpriority – krátkodobé, střednědobé a v nich hledat potřebné akce a projekty.Stanovení priorit se odvíjí:• z celku – např. tedy ze všech stanovených oblastí, podoblastí, specifických cílů atd.2


• na základě stanovených kritérií (např. naléhavost řešení, proveditelnost, vliv na dosaženívyššího cíle, přispění k udržitelnému rozvoji, oprávněnost použití veřejných prostředků,soulad s vyššími dokumenty/prioritami ad.)• z hlediska zúčastněných skupin – stanovení priorit by mělo být konsensuálníAkční plán specifikuje projekty, jimiž budou jednotlivé priority realizovány, identifikuje vazbyprojektů na vyšší strategické a programovací dokumenty, dostupnost finančních zdrojů na jejichrealizaci a postup realizace, stanoví způsob kontroly realizace projektů včetně ukazatelů jejichpřínosů pro dosažení cílů stanovených ve Strategickém plánu, průběžného monitoringu amechanismu vyhodnocování a aktualizace Akčního plánu.2. Strategický plán má nastavený systém indikátorů / ukazatelůK tomu, aby se strategický plán stal skutečným nástrojem řízení změn, je třeba k cílům přiřaditindikátory.Indikátory neboli ukazatele udržitelného rozvoje jsou praktickým nástrojem pro měření postupupráce na místní Agendě 21. Je to určitá množina informací, která nám ukazuje, jestli se kestanoveným cílům přibližujeme nebo se od nich vzdalujeme. Slouží k tomu, abychom viděli, zdaaktivity, které vyvíjíme, mají nějaký dopad na vybrané oblasti. Ukazatele se volí nejen procelkový proces, ale i pro dílčí projekty. Vždy musí mít 3 hlediska – kvantitu, kvalitu a čas. Kekaždé úrovni cílů volíme příslušné ukazatele – strategické (vedení obce podle nich může sledovatdosahování strategických cílů – např. spokojenost občanů), managerské (jak budeme kontrolovat,že systém dobře funguje?), implementační (podařilo se v příslušném čase, s příslušnými zdroji av dostatečné kvalitě realizovat např. výsadbu květin v městském parku?). Indikátory najednotlivých úrovních musí být provázány.Aby byl ukazatel efektivní, musí mít určitou významnost a musí být současně pro lidisrozumitelný. Řada aspektů udržitelného rozvoje, jež jsou významné a hodnotné, jsou těžkoměřitelné. Musíme tedy hledat způsoby, jak je měřit, neboť lidé potřebují vidět výsledky a mymusíme být schopni jim nabídnout srozumitelný a co nejjednodušší způsob, jak sledovatnaplňování cílů SP. Doporučený postup je hledat řešení ve spolupráci s lidmi.Indikátory můžeme rozdělit v zásadě na objektivně ověřitelné (tedy takové, které se dají změřitdostupnými postupy) a objektivizované (týkající se převážně změn chování lidí, pocitů apod., cožje dosti důležitý prvek MA21). V tomto případě záleží na dohodě. Takovéto subjektivní,objektivizované indikátory jsou pro lidi většinou mnohem přitažlivější než „suchá“ vědeckáfakta.Při stanovování indikátorů je třeba promyslet zdroje údajů (které musí být spolehlivé) a to, žedata budeme potřebovat získávat pravidelně a v delším časovém období. Náklady nutné kzískávání, vyhodnocování a interpretaci dat musí být součástí nákladů na realizaci SP. Pokudnení sledováno dostatečné množství ukazatelů, nemáme dostatečné vodítko k usměrněnížádoucího vývoje v dané oblasti.Optimálně jsou ukazatelé porovnatelné mezi jednotlivými obcemi a regiony.3


Příkladem mohou být Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni (ECI -European Common Indicators http://ec.europa.eu/environment/urban/common_indicators.htm- i v české verzi), které vznikly jako doporučená sada doplňkových indikátorů pro obce a města.Kromě nich je tedy třeba sledovat další indikátory stanovené strategickým plánem. Prezentaceprojektu v ČR, „Indikátory pro udržitelný rozvoj měst a obcí v České republice“ jsou k dispozicina http://www.reccr.cz/projektys/indikator/indikator.html3. Strategický plán respektuje principy udržitelného rozvojeUR viz Příloha1, přednáška PhDr. Ryndy další texty na CDZde pouze připomínáme zásadní prvky:• Propojení jednotlivých oblastí – hledání rovnováhy rozvoje - na úrovni strategie i akcí• Respektování kapacity území vč. zdrojů, environmentálních limitů• Zvážení dlouhodobých dopadů rozhodnutí• Využití odborných znalostí a vědeckých poznatků o udržitelnosti v jednotlivých oblastech• Strategický plán musí mít Strategické posouzení vlivu na životní prostředí (SEA) podlezákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění zákona č. 93/2004 Sb.• Zohlednění potřeb kvality života ve všech aspektech pro většinu obyvatel• Propojení: lokální - regionální – globální.4. Strategické plánování zapojuje partnery, veřejnostStrategický plán se týká rozvoje daného území, neměl by se tedy omezovat jen na cíle a aktivity,které bude realizovat místní, krajská správa, ale měl by být společným plánem jak dosáhnoutlepších podmínek života v daném společenství. Mj. to znamená zajistit:• Sérii diskusí, která vede ke konsensu o budoucnosti obce, města, kraje• Průběžnou širokou informovaností a osvětou veřejnosti o otázkách udržitelného rozvoje vkonkrétních oblastech (doprava, služby, zeleň apod.)Podrobněji viz Příloha 55. Strategické řízení je procesVlastní zpracování SP je procesem a současně začátkem procesu realizace MA21. Je to cestadané obce, města regionu k dlouhodobě udržitelné kvalitě života, prosperitě a ochraně životníhoprostředí. Pokud má být SP opravdu nástrojem, je potřeba jej realizovat!Pomocí nastavených indikátorů (vnitřně provázaný systém) monitorujeme a vyhodnocujeme, jakse naplňují stanovené cíle. Podle výsledků, potřeby a situace jsou plány aktualizovány.Aktualizace neznamená změny strategických cílů podle toho, co se zrovna „hodí“ nebo žádá.Aktualizace je postavena na seriózním vyhodnocení dostatečného množství podkladů vč. názorůdotčených skupin a nastavena v přiměřeném časovém měřítku (u SP asi 6 let, pokud nenastanounepředvídané velké změny vnějšího – např. povodně, nebo vnitřního prostředí). Politická situaceby neměla ovlivňovat stanovené cíle, naopak kroky dobré místní správy („good governance“) byměly korespondovat s dlouhodobým naplňováním cílů SP.4


Při aktualizaci postupujeme vždy od nejkonkrétnější roviny (akce, projekty), přes specifickécíle k cílům strategickým. Jinak řečeno: nepovede-li se některý z projektů nebo akce, neznamenáto, že strategický cíl byl stanoven špatně (příklad: pokud veřejné setkání navštívilo jen několikmálo obyvatel, neměním cíl ´Zvýšit podíl aktivního zapojení obyvatel do rozhodování o životěobce´, ale budeme se zabývat tím, jakou formu akce zvolit, aby byla pro obyvatele atraktivní).Každá změna v plánu musí být odsouhlasena těmi, kdož se na zpracování podíleli i těmi, jichž seplán týká!Metoda zpracování SP:- shromáždění maximálního množství informací a podkladů (analýzy území, profily, dílčístrategické dokumenty, posudky ad.) vč. názorů a požadavků veřejnosti a partnerů (průzkumy,diskuse, veřejná setkání, e-konference apod.)- vytvoření prvního, pracovního návrhu – na základě shromážděných informací již částečněkonsensuálního materiálu- předložení k diskusi- zapracování podnětů, připomínek- 2. ucelenější návrh- předložení k diskusi- dokončení návrhu dle připomínek- předložení ke schválení odpovědným orgánem- schválení.Při vytváření SP dochází ke konfrontaci potřeb, přání a možností (individuálních,skupinových, institucionálních, území). Zásadní je, aby se procesu účastnili od začátku jakodborníci (experti) pro jednotlivé oblasti vč. odborníků pro udržitelný rozvoj (místnídopravce nemusí znát zásady udržitelné dopravy!), tak současně i tzv. laici (veřejnost, partneři)a aby došlo k diskusi (ve smyslu procesu, nikoli jednorázové akce). Základní podmínkou jeúčast pracovníků místní/krajské správy a politických představitelů obce, města, kraje. Ti semnohdy konfrontace s „neodborníky“ obávají, ale praxe ukazuje, že v průběhu diskusí dochází kvelkým přínosům pro obě strany při vyjasňování různých aspektů problémů a nacházení nových,objektivnějších řešení, případně pochopení nutnosti řešit problém daným způsobem.Zpracování komplexního konsensuálního strategického plánu udržitelného rozvoje obce,města, regionu je základním prvkem procesu MA21.Je to náročný komplexní proces, jehož konkrétní postup závisí na konkrétních podmínkáchdané lokality. Je proto vhodné využít odborných služeb a postup stanovit tak, aby bylynaplněny požadavky na kvalitní moderní strategický plán - plán respektující principyudržitelného rozvoje včetně zapojení veřejnosti.Takovéto plány jsou podporovány z fondů EU a dalších zdrojů.Poděkování : Za podnětné připomínky a obohacující diskusi děkuji kolegyni Blaženě Huškové.Kontakt:alena.reit@seznam.cz281 924 7325


777 9925 776

More magazines by this user
Similar magazines