Zpráva o vlivu na životní prostředí 2000 - Česká rafinérská, as

ceskarafinerska.cz
  • No tags were found...

Zpráva o vlivu na životní prostředí 2000 - Česká rafinérská, as

Zpráva o vlivu na životní prostředí 2000Č E S K Á R A F I N É R S K Á


Česká rafinérská, a. s., 436 70 Litvínov, Záluží 2, Czech RepublicTel.: +420/35/616 35 67, Fax: +420/35/616 50 86Česká rafinérská, a. s., 278 52 Kralupy nad Vltavou, O. Wichterleho 809, Czech RepublicTel.: +420/205/71 85 00-3, Fax: +420/205/71 86 40E–mail: info@crc.cz, Internet: http://www.crc.cz


Zpráva o vlivu na životní prostředí 2000


Politika ochrany životního prostředíČeské rafinérskéČeská rafinérská, nejvýznamnější zpracovatel ropy na území České republiky, považuje ochranuživotního prostředí za jeden ze svých prvořadých úkolů. Chce proto svoji průmyslovou činnost provozovatse zřetelem na ochranu a s péčí o životní prostředí a tím zároveň chránit budoucí zájmy společnosti.V oblasti ochrany životního prostředí se Česká rafinérská zavazuje při všech svých činnostechdodržovat následující zásady:21) Dodržovat požadavky platných právních předpisů na ochranu životního prostředí a dalšípožadavky, ke kterým se společnost zavázala.2) Snažit se o neustálé zlepšování ochrany životního prostředí.3) Preferovat při ochraně životního prostředí prevenci před odstraňováním následků ekologickýchdopadů.4) Minimalizovat rizika úniků vyplývajících z provozování rafinérské výroby, usilovat o prevencivzniku havarijních situací, a pokud nastanou, postupovat takovým způsobem, aby došlo k minimalizacidopadů na životní prostředí.5) Hledat cesty pro trvalé snižování spotřeby energií, surovin, chemikálií a produkce odpadůa vést své zaměstnance k minimalizaci negativních dopadů jejich činností na životní prostředí.6) Posuzovat při změnách a zavádění nových výrobků, výroby, technologie a při přípravě budovánínových zařízení jejich možný vliv na životní prostředí před konečným rozhodnutím o jejichrealizaci a dbát, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší.7) Zvyšovat povědomí o ochraně životního prostředí formou školení jak u svých zaměstnanců,tak i u kontraktorů. Vyžadovat od partnerů a kontraktorů společnosti šetrný přístup k životnímuprostředí.8) Vytvářet podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží, které jsou na území užívanémspolečností.9) Při svých činnostech brát v úvahu názory zainteresovaných stran a preferovat otevřený přístupk veřejnosti.10) Informovat zákazníky o zásadách ochrany životního prostředí ve vztahu k přepravě, používánía likvidaci rafinérských výrobků.Všichni zaměstnanci České rafinérské odpovídají za plnění zásad environmentální politiky.Environmentální politika vyplývá z mise a vize České rafinérské, a. s., a environmentálních politik akcionářů:Unipetrol, Shell, Agip, Conoco


ObsahSlovo generálního ředitele 4Historie v datech 6Zpráva o vlivu na životní prostředí 7Soulad se zákony 8Integrovaný system řízení 8Procesy, suroviny, výrobky a energie 9Technologie zpracování ropy 9Suroviny, výrobky a jejich přeprava 9Vlastní zdroje energie 10Externí zdroje energie 10Zlepšování environmentální výkonnosti 10Monitoring vlivů na životní prostředí 10Výchova k ochraně životního prostředí 11Skupinové úkoly ochrany životního prostředí 11Kontroly pracovišť 11Ozónová vrstva Země 12Externí audity 12Kontraktoři a životní prostředí 12EIA 12Investiční činnost 13Responsible Care 13Výrobky a služby 16Ochrana ovzduší 18Spalovací procesy 19Těkavé organické látky (VOC) 20Emise těkavých uhlovodíků z rozptýlených zdrojů 21Sirovodík 23Hospodaření s vodou 24Hospodaření s odpady 25Komunikace 26Ekologické centrum Most pro Krušnohoří 26Modernizace monitorovacích stanic 26Bezpečnost práce a ochrana zdraví 27Provozní náklady 28Investiční náklady 29Indikátory ochrany životního prostředí 32Závěrečné slovo vedoucího technologické sekce 33Kontaktní osoby 343


4Slovo generálního řediteleVážení akcionáři, milí přátelé,rok 2000 znamenal pro Českou rafinérskou úspěch nejen ekonomicky, ale i v oblasti ochrany životníhoprostředí.V předkládané zprávě o vlivu na životní prostředí jsme kvantifikovali změny sledovaných indikátorův časovém průběhu pětiletého působení České rafinérské jako samostatného podnikatelskéhosubjektu, který provozuje největší české rafinérie ropy v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.Dokumentované úspěchy environmentálního působení České rafinérské jsou dány nejen objememinvestovaných finančních prostředků, ale zejména efektivitou zvolených postupů i použitých metod.Zde jsme s výhodou využili zkušeností našich akcionářů.


Ing. Ivan Ottis5I když uplynulých pět let znamenalo významné zlepšení v oblasti snížení emisí, ochrany půdy i vod,hospodaření s odpady, bude příští dekáda bezesporu ve znamení gradujících požadavků na integrituvýrobních zařízení, ale zejména na kvalitu ropných produktů.Zkušenosti uplynulých pěti let mne však naplňují přesvědčením, že Česká rafinérská odpoví na vývojprávě zahájené dekády a v ekonomické soutěži obstojí se ctí jako dosud.VášIng. Ivan Ottispředseda představenstvaa generální ředitel


Historie v datechTradice rafinérského zpracování ropy v českých zemích je více než stoletá. Výroba petroleje nasvícení a mazacích prostředků se postupně změnila na výrobu motorových paliv, topných médiía petrochemických surovin. Významnou součástí historie tohoto průmyslového odvětví jsou obě rafinériespolečnosti. Při výročí pětiletého působení kralupské i litvínovské rafinérie v České rafinérsképřipomíná některé důležité události na cestě k dnešní podobě tato tabulka:6LitvínovKralupy nad Vltavou ✶1939 na jaře zahájena výstavba továrny na syntetická paliva1941 do provozu uvedeny karbonizační pece1942 v listopadu uveden do provozu první hydrogenační stupeň1942 15. prosince odjíždí první cisternový vlak benzinu1944 v květnu první letecký náletv říjnu částečně obnovena výroba1945 10. ledna nejtěžší letecký nálet, továrna zničena nebotěžce poškozena ze 70 %8. května továrna osvobozena Rudou armádou, stáváse válečnou kořistí SSSRv červnu vyroben první benzin1946 SSSR v červenci daroval továrnu československému lidu1951 zpracována první ropa1954 ministerská komise navrhla umístit závod na výrobusyntetického kaučuku do Kralup nad Vltavou1961 roční zpracování ropy překročilo milion tun1963 v lednu zahájeno najíždění závodu na výrobu kaučuku1967 v květnu uvedena do provozu jednotka AVD1972 ukončeno zpracování uhlí karbonizací1974 v září puštěna první ropa do zásobníkového pole1975 do provozu uvedeny všechny soubory rafinérie1978 rafinérie zpracovala prvních 10 mil. tun ropy1981 v červenci uvedena do provozu destilace ropy KB NRL v červnu zahájen provoz výroby MTBE1982 uvedeny do provozu další jednotky KB NRL1983 v lednu najetím izomerizace dokončeno najíždění KB NRL nejlepším výrobkem roku určen benzin Super BA 96A1984 v březnu vyrobeno, zatím pokusně, 50 m 3bezolovnatého automobilového benzinu1987 do provozu uvedena vakuová destilace nového hydrokraku1987 historicky nejvyšší roční zpracování ropy – přes 4,85 mil. tun1988 do provozu uvedena reaktorová část nového hydrokraku v únoru vyrobeny první tuny benzinu BA 91C1992 v červnu namíchán bezolovnatý benzin BA 95Natural pro obchodní síť1994 do provozu uveden reforming CCR1995 v březnu zahájena výstavba jednotky izomerizace1995 do provozu uvedeno centrální tankoviště ropy, obě rafinérie napojeny i na ropovod IKLzaložena akciová společnost Česká rafinérská1996 1. ledna včleněny obě rafinérie do České rafinérské1997 v lednu dokončena výstavba izomerizace,jednotka najeta1998 do provozu uveden blending, VRU a nové plnění ŽC a AC rekonstrukce incinerátoru výroby síry1999 do provozu uvedena jednotka visbreakingu a nový incinerátor zahájena výstavba jednotky FCC2000 ukončena výstavba jednotky Claus IV provedena intenzifikace výroby síry (Sulfreen)✶V roce 1901 byla založena komanditní společnost Kralupská rafinérie minerálních olejů Lederer a spol. na výrobu petrolejea ostatních paliv. Náletem v roce 1945 byla zničena a provoz nebyl po válce obnoven.


Zpráva o vlivu na životní prostředíČeská rafinérská, a. s., Litvínov byla založena v roce 1995 a je registrována u Krajského soudu v Ústínad Labem. Společnost je členem skupiny Unipetrol a provozuje dvě největší české rafinérie ropy,a to v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Je největším tuzemským zpracovatelem ropy, výrobcema prodejcem ropných produktů. Česká rafinérská je společným podnikem Unipetrolu a tří významnýchnadnárodních ropných společností – Conoco, Shell a AgipPetroli.Jejím cílem je být i v ochraně životního prostředí jednou z nejlepších středoevropských rafinérií.Důkazem je i tato zpráva.Zpráva metodicky vychází z postupů Směrnice pro vykazování výsledků v oblasti zdraví, bezpečnostia životního prostředí, kterou vydala Evropská rada chemického průmyslu CEFIC (Health, Safety andEnvironmental Reporting Guidlines, November 1998). Environmentální data jsou uváděna pro každourafinérii společnosti samostatně, neboť úroveň i hloubka zpracování ropy v jednotlivých rafinériích seliší. Tato zpráva, která je předkládána akcionářům společnosti, orgánům státní správy i samosprávy,kompetentním orgánům ochrany životního prostředí i dobrovolným občanským sdružením a iniciativám,odborníkům i široké veřejnosti, shrnuje výsledky společnosti v péči o životní prostředí za rok2000 i za uplynulé pětileté období.7Majetková účast51 % Unipetrol, a. s.16 1 / 3 % AgipPetroli International B. V.16 1 / 3 % Conoco Central and Eastern Europe Holdings B. V.16 1 / 3 % Shell Overseas Investments B. V.


Soulad se zákony8První rok podnikatelského působení společnosti probíhal v době masivního působení nových environmentálníchzákonných norem. Spolu s jejich tlakem působil i zájem zahraničních akcionářů, abyobě rafinérie společnosti splňovaly nejen požadavky českých právních norem, ale aby se začaly připravovatna působení environmentálních požadavků Evropské unie. Proto proběhla revize všech dřívepřipravených projektů, která byla dokončena po více než jednoroční intenzivní práci. Některé projekty,např. rekuperace par uhlovodíků, byly téměř od základu změněny. Bylo okamžitě řešenoodstranění potenciálního sirovodíkového nebezpečí litvínovské rafinérie, spočívající v provozovánířady meziproduktových nádrží pod ochrannou atmosférou plynu s vysokým obsahem jedovatéhosirovodíku. Výsledkem razantního přístupu bylo dokončení on-line technologie hydrorafinace vakuovýchropných frakcí na zařízení tzv. starého hydrokraku ještě v roce 1996.Významný podíl environmentálních investic v roce 1997 spolu s faktem, že v následujících letech převládalyz celého objemu investic environmentální investice dopomohl k tomu, že se společnost v relativněkrátké době vyrovnala s přísnými podmínkami české legislativy ochrany životního prostředía u některých výrobků šla nad rámec zákonných povinností. Dobrovolně se připojila k iniciativě Českéasociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a s předstihem začala zásobovat trh výrobky sezpřísněnými jakostními znaky.Konečné řešení se připravuje u zařízení tzv. starého hydrokraku, jehož procesní pece redestilacejsou postaveny podle původní technologie a k bezproblémovému plnění přísných limitů ochranyovzduší vyžadují rozsáhlejší úpravy topenišť.Souběžně s výstavbou jednotky fluidního katalytického kraku v kralupské rafinérii byla provedenarekonstrukce a zvýšena kapacita čistírny odpadních vod s cílem zabezpečit potřebný čisticí efekti při zvýšené dodávce odpadních vod. Ani v tomto úseku se neočekávají žádné problémy s plněnímpožadavku na čistotu vypouštěných odpadních vod.Integrovaný system řízeníSpolečnost usiluje o zavedení integrovaného systemu řízení (TMS, Total Management System).Cílem je integrace postupů řízení jakosti (TQM), ochrany životního prostředí (EMS) i bezpečnosti prácea ochrany zdraví tak, aby byly trvale plněny všechny požadavky mezinárodních systemových norema získáno osvědčení o shodě s nimi. Zásadní rozhodnutí o tomto cíli přijalo vedení společnostikoncem roku 1997.V zavádění TMS společnost navázala na činnosti z doby před jejím založením, jejichž výsledkem bylacertifikace kralupské rafinérie podle ČSN EN ISO 9002 od Lloyd’s Register Quality Assurance. Získanýcertifikát byl úspěšně obhájen v roce 1998 a další obhajoba proběhne v roce 2001.Základní struktura TMS byla stanovena s tím, že celý system bude certifikován s ohledem na řízeníprocesů. Byl vytvořen model CBAM (Czech Business Activity Model) rozdělující aktivity společnostina řídící, primární, podpůrné a služby, pro které byly postupně vypracovány příručky druhého stupnědokumentace.Šampionem (představitelem) vedení společnosti pro budování TMS byl jmenován technický ředitela byly mu uděleny pravomoci potřebné k implementaci integrovaného systemu řízení a stanovenaodpovědnost za realizaci. Představitel společnosti je garantem budování, údržby a dalšího rozvojeTMS včetně zvyšování povědomí zaměstnanců o potřebách zákazníků a dalších partnerů v celémspektru činností společnosti.Základním nástrojem, který pomáhá při budování TMS, jsou interní audity. K jejich provádění bylivyškoleni auditoři jakosti, ochrany životního prostředí i bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Jejich


úkolem je vyhledávat a identifikovat slabá místa tak, aby ještě v roce 2001 byl získán certifikátjakosti pro litvínovskou rafinérii a certifikát ochrany životního prostředí pro celou společnost.Průběh přípravy na certifikaci se projednává na pravidelných měsíčních aktivech technického ředitelea zaměstnanci jsou informováni prostřednictvím vnitřního informačního listu Echo.Procesy, suroviny, výrobky a energieTechnologie zpracování ropyObě rafinérie společnosti jsou vybaveny atmosférickou destilací ropy a zpracováním ropných frakcí,které se provádí hydrorafinačním odsířením benzinu, petroleje i motorové nafty, izomerizací lehkébenzinové frakce procesem PENEX a reformováním benzinu na bimetalickém (Pt-Re) katalyzátoru.Plynné podíly se zpracovávají na jednotce LPG a ze sirovodíkového plynu se vyrábí kapalná síra.V kralupské rafinérii se provozuje jednotka na výrobu MTBE, což je kyslíkaté aditivum pro zvýšeníoktanového čísla benzinů. Součástí výrobního komplexu je vlastní vodní hospodářství včetně mechanicko-chemicko-biologickéhočištění odpadních vod. Na počátku roku 1999 se začala budovatv kralupské rafinérii jednotka fluidního katalytického krakování (FCC), jejímž uvedením do provozuse výrazně prohloubí zpracování ropy, resp. zvýší výtěžnost motorových paliv a uhlovodíkových plynů.Litvínovská rafinérie je vybavena dvěma vakuovými destilacemi ropy, jejichž destiláty se hydrokrakujína suroviny olejářského průmyslu a zbytkem je asfalt, dále zpracovávaný na polofoukané asfalty.Jednotka nového hydrokraku (PSP) vyrábí z mazutu (zbytek atmosférické destilace ropy) předevšímsurovinu k petrochemické výrobě etylenu a propylenu, v menší míře se získávají z tohoto procesumotorová paliva a uhlovodíkové plyny. V procesu visbreakingu se termicky štěpí zbytky vakuovédestilace ropy za vzniku benzinových i naftových složek, dále zpracovávaných na motorová paliva,zbytek je surovinou k výrobě vodíku potřebného k hydrokrakovacím procesům, v Chemopetrolu je vodíknezbytnou surovinou k výrobě čpavku. Pro zlepšení bilance vysokooktanových složek k vymícháváníautobenzinu se provozuje reforming s kontinuální regenerací katalyzátoru (CCR).Čisté vody pro potřeby litvínovské rafinérie dodává cirkulační vodárna Chemopetrolu, tato společnosttaké odebírá veškeré rafinérské odpadní vody a zajišťuje jejich čištění.9Suroviny, výrobky a jejich přepravaRopa je základní surovinou obou rafinérií. Vedle ní se zpracovávají i další uhlovodíkové látky dodávanépředevším z litvínovského petrochemického komplexu. Ty však – vedle dalších surovin, např.pro výrobu MTBE – jsou jen malým podílem celkového zpracování.Ropovodem IKL se dopravuje ropa, většinou s nízkým obsahem síry (tzv. sladká), do centrálníhotankoviště ropy (CTR Uhy, někdy též Nelahozeves), provozovaného společností MERO, a. s. Tatoropa, někdy po smíchání s ropou z ropovodu Družba, se zpracovává v kralupské rafinérii.Litvínovská rafinérie zpracovává ropu, v důsledku významně vyšší odsiřovací kapacity, téměřvýhradně z ropovodu Družba.Výrobní sortiment obou rafinérií tvoří zkapalněné uhlovodíkové plyny, motorová paliva pro zážehovéi vznětové motory, palivo pro proudová i turbovrtulová letadla a topné oleje. Litvínovská rafinérienavíc produkuje speciální uhlovodíková rozpouštědla, suroviny olejářského i petrochemickéhoprůmyslu a primární i polofoukané silniční asfalty.Výrobky jsou expedovány v automobilových i železničních cisternách, plněných v rekonstruovanýchnebo nově vybudovaných plnicích zařízeních. Část výroby motorových paliv se dodává přímo do sítěproduktovodů provozovaných společností Čepro, a. s.


Vlastní zdroje energieVýstupem rafinérských technologií jsou také plynné uhlovodíkové proudy, jejichž část se spalujev procesních pecích rafinérií. Některá topeniště jsou konstruovaná jako dvoupalivová a vedle plynnéhopaliva mohou spalovat i těžký topný olej. Topný olej s obsahem síry do jednoho procenta je palivempro některé střední zdroje.Pro zlepšení energetické bilance jsou vybaveny některé procesy rafinérských technologií zařízenímpro výrobu páry. Vyrobená pára je odváděna podle tlakové úrovně do sběrných systemů, které jsou propojenyse systemy sousedních společností, s Chemopetrolem, a. s., v Litvínově a s Kaučukem, a. s.,v Kralupech nad Vltavou. Z nich je také dodávaná upravená voda k výrobě páry.Externí zdroje energieZdrojem elektrické energie pro litvínovskou rafinérii jsou teplárenská zařízení Chemopetrolu. Tytoteplárny spalují z více než 90 % tuhé palivo, podíl plynného paliva je dodáván z rafinérie. Na teplárensképarní rozvody jsou napojeny jak rafinérské parní spotřebiče, tak zdroje výroby páry. Obdobnýstav je v kralupské rafinérii, napojené na teplárnu Kaučuku.Zemní plyn je odebírán každou rafinérií z jeho rozvodné sítě a po redukci tlaku na provozní hodnotyje přiváděn k jednotlivým spotřebičům, kde může být spalován i ve směsi s rafinérským plynem.Zlepšování environmentální výkonnosti10Vyhlášením zásad environmentální politiky České rafinérské na počátku roku 1997 a jejich naplňováníma dodržováním směřuje společnost k tomu, aby se uplatnila v evropském měřítku nejen ekonomicky,ale i úrovní péče o životní prostředí, bezpečnost a zdraví lidí a v neposlední řadě i produkcí výrobkůšetrnějších k životnímu prostředí. K tomu používá řadu postupů a nástrojů, mezi něž také patří:Monitoring vlivů na životní prostředíOvzduší litvínovského rafinérsko-petrochemického komplexu je monitorováno mobilní laboratoří,na jejímž provozu se společnost smluvně podílí. Monitoring se provádí na určených stanovištích,v případě potřeby společnosti se sleduje kvalita ovzduší na požadovaném místě.Vliv zátěže životního prostředí kralupského průmyslového komplexu je sledován automatickým imisnímmonitoringem provozovaným Kaučukem, který je včleněn do monitorovacího systemu okresuMělník. Společnost odkoupila monitorovací buňku v obci Veltrusy, zabezpečila úplnou obnovu jejíhoměřicího zařízení a doplnění o zařízení ke sledování dalších polutantů. Zjištěné hodnoty jsou přenášenydo Nouzového ekologického střediska Okresního úřadu Mělník. Vlastní provoz buňky je zajišťovánKaučukem na základě smluvního vztahu.Sledování znečištění podzemních vod se provádí v lokalitách obou rafinérií prostřednictvím odbornýchfirem. V Litvínově je monitoring součástí akce odstraňování starých ekologických škod, v Kralupech jemonitoring prováděn v rámci kontroly účinnosti hydrogeologické ochrany podzemních vod.


Výchova k ochraně životního prostředíNedílnou součástí vzdělávacího programu zaměstnanců České rafinérské je i výchova k odpovědnějšía účinnější péči o životní prostředí. Program s dvouletým cyklem je zaměřen na pozicích vedoucícha technických zaměstnanců na znalosti environmentální legislativy a dopadů používaných technologiína životní prostředí, u provozních i neprovozních operátorů na provozní činnosti, používané vstupnímateriály, meziprodukty i výrobky rafinérií, omezování vzniku odpadů a správné nakládání s nimivčetně rizik pro životní prostředí, bezpečnost práce a ochranu zdraví z toho vyplývajících. Základníosnovou školení operátorů je desatero péče o životní prostředí, které je umístěno na všech pracovištíchrafinérie.Obdobné školení se provádí i u kontraktorů. Společnost vychází z toho, že celkový výsledek na úsekuochrany životního prostředí, bezpečnosti práce a zdraví lidí v rafinériích je výslednicí působenívšech zúčastněných, a to zaměstnanců i kontraktorů. Proto také počínaje rokem 2001 nebude hodnoceníoddělené zvlášť za společnost a zvlášť za kontraktory, ale každá rafinérie včetně kontraktorůbude hodnocena jako celek.Skupinové úkoly ochrany životního prostředíV roce 2000 byly společností stanoveny hlavní okruhy činností k zajištění zdokonalení v oblastiochrany životního prostředí. Úkoly směřovaly na snížení plynných emisí, snížení emisí těkavých organickýchlátek (VOC) a úniků z potrubních rozvodů, snižování množství tuhých odpadů a ochranu podzemníchvod v obou rafinériích. Pro každou skupinu činností byl jmenován nositel úkolu, tzv. šampion,který si sám vybral další zaměstnance do pracovní skupiny. Pracovní skupiny pod vedenímšampionů dále pracují a pokračují na zdokonalení i v roce 2001.Snížení emisí bylo orientováno zejména na znečišťující látky ze spalovacích procesů včetně minimalizacespalování na polních hořácích. Dalším skupinovým úkolem je snížení úniků VOC zjišťovanýchmonitorováním úniků z tzv. rozptýlených zdrojů, z netěsností zařízení v důsledku poruch i v důsledkukorozního napadení. Skupinový úkol pro odpadní vody je zaměřen na jejich zdroje, segregaci podlesložení a jejich analytické sledování. Úkol pro snížení množství tuhých odpadů sleduje jejich indikování,identifikaci, třídění, recyklaci v případech, kdy je to možné, i provádění auditů. Cílem úkolu proochranu podzemních vod, který dosti úzce souvisí s úkolem snížení úniků z potrubních rozvodů,je všestranná péče o kanalizační řády včetně jejich tlakových zkoušek a nakládání s vodohospodářskyzávadnými látkami, jejichž únik může ohrozit kvalitu povrchových nebo podzemních vod.11Kontroly pracovišťZačátkem roku 1999 byly zahájeny kontroly na pracovištích výrobních částí rafinérií zaměřené nazlepšení péče o některé složky životního prostředí. Orientovány byly zejména na pořádek, ukládánía třídění odpadů, zjišťování stop po drobných únicích ropných látek (např. úkapy z potrubních mostů)a odstraňování jejich příčin i následků, na úniky vodní páry, parního kondenzátu i vody z technologickýchi podzemních rozvodů.Kontroly byly provedeny v první polovině roku na všech výrobních úsecích a opakovaně ve druhémpololetí. Výsledkem bylo zjištění, že došlo k celkovému zlepšení, zejména v ukládání různých materiálů(izolační, lešenářský) kontraktorů i zajištění sběrných nádob na odpad proti znehodnocenípovětrnostními vlivy i zajištění proti únikům do okolí. Další kontroly byly provedeny v průběhu roku2000 – v kralupské rafinérii jednokolově, v litvínovské rafinérii opět dvoukolově.


Ozónová vrstva ZeměV rámci montáže sekundárního těsnění plovoucích střech zásobníků byla provedena rekonstrukcestabilního hasicího zařízení, při níž byl odstraněn system, který obsahoval hasivo poškozující ozónovouvrstvu Země. Rekonstruovaný system je zcela bezpečný a společnost se tak vyrovnala se zákonnýmipovinnostmi ochrany ozónové vrstvy Země.Externí audityV rámci prací spojených se zaváděním environmentálního systemu řízení (EMS), jehož cílem je i získánícertifikace podle normy ISO 14001, se uskutečnilo tzv. úvodní přezkoumání. Bylo provedeno samostatněpro každou rafinérii a jeho předmětem bylo široké spektrum činností společnosti a zejména činnostispojené s rafinérským zpracováním ropy, skladováním, expedicí ropných výrobků, laboratorní kontroloua další s nimi související, jako např. plánování, investiční činnost, zásobování, personální práce atd. Doporučeníz auditu jsou realizovaná v rámci přípravy na certifikaci podle normy ISO 14001.Ve druhé polovině roku 1999 byl proveden akcionářský audit, na jehož provedení se účastnili, podvedením firmy Conoco, experti ostatních akcionářů společnosti. Stav ochrany životního prostředí bylhodnocen nejen z pohledu českých právních norem, ale i z pohledu norem platných pro naše akcionářev zahraničí. Firma Shell byla požádána, aby provedla zhodnocení nakládání s odpady ve společnostia navrhla postupy k dosažení dalšího zlepšení. Kontrola v obou rafinériích se uskutečnila koncem ledna2000 a většina doporučení byla již splněna nebo byla zahrnuta do programu pracovní skupiny týmovéhoúkolu ochrany životního prostředí.12Kontraktoři a životní prostředíObrazem environmentálního chování společnosti nejsou jen vlastní výsledky, ale i výsledky kontraktorůspolečnosti, kteří na smluvním základě zajišťují údržbu rafinérských provozů, anebo dodávajínové investice.Při zarážce kralupské rafinérie byl poprvé uplatněn zpřísněný program ochrany životního prostředí.Byly v něm uplatněny požadavky hospodaření s odpady, zejména na jejich třídění a ukládání a takéna hospodaření s vodou.Pro rok 2001, který bude v litvínovské rafinérii rokem zarážkovým, byl vypracován samostatný programochrany životního prostředí, jenž bude závazný pro všechny kontraktory. Bude platit jak pročinnosti kontraktorů spojené s údržbou a opravami zařízení, tak pro kontraktory nových investic.Program obsahuje ochranu ovzduší, povrchových a podzemních vod i hospodaření s odpady a takékontrolu plnění povinností, které z programu i obecně platných norem kontraktorům vyplývají.Péče o ochranu životního prostředí při investiční činnosti je zakotvena ve smlouvě s kontraktorempro každou stavbu. Plnění stanovených podmínek provádí při pochůzkových kontrolách inženýr projektua výsledky jsou projednávány na kontrolních dnech stavby.EIAU dvou největších investic, jednotky visbreakingu a jednotky fluidního katalytického krakování (FCC),bylo provedeno hodnocení jejich vlivu na životní prostředí ještě před vydáním stavebního povolení,jak to vyžaduje zákon. Výsledkem hodnocení byla řada podmínek pro zlepšení ochrany životního prostředípro stadium projektování, výstavby i najíždění a provozu zařízení. Ty byly splněny včleněnímdo projektové dokumentace, zajišťovány v průběhu výstavby díla nebo budou plněny v době uváděnído provozu a následně při zkušebním i trvalém provozu.


Investiční činnostObdobí roku 1996 a části roku 1997 byly vyplněny přípravou na realizaci řady projektů, z nichž většinabyla vyvolána požadavky legislativy na ochranu životního prostředí a zlepšení úrovně bezpečnostipráce a ochrany zdraví. První z nich byly orientované na ochranu ovzduší, zejména na sníženíemisí těkavých organických látek. Některé investiční akce se týkaly zlepšení nakládání s odpadnímivodami. V dalším období byl vynaložen značný objem investičních prostředků na omezení emisísirovodíku a na úpravy zařízení pro zneškodňování tohoto jedovatého plynu, aby zvýšením jejichzpracovatelské kapacity byla vytvořena rezerva potřebná pro nové jednotky rafinérské výroby.Do skupiny rozvojových investic patří i investice do nové jednotky visbreakingu a nové jednotkykatalytického krakování v Kralupech nad Vltavou, které slouží ke zpracování ropy a jejichž vysokáúroveň zařízení a kvalitní produkty mají významný vliv na životní prostředí. Obě jednotky mění těžkéropné podíly na motorová paliva a současně z nich odstraňují sirné látky, které by se jinak spálilyv topeništích s odpovídajícími emisemi oxidu siřičitého.Responsible CareJeště před vznikem společnosti, kdy obě rafinérie byly součástí původních společností, byly zahájenyaktivity směřující k zapojení do programu Responsible Care. Společnost navázala na dřívější aktivitya podpisem prohlášení se zavázala plnit jeho principy. Po vyhodnocení všech kritérií programuspolečnost obhájila svoji žádost o přiznání práva užívat logo tohoto programu, které jí bylo udělenov říjnu 2000. Udělení práva užívat logo Responsible Care společnost zavazuje v dalších letech neustálezvyšovat ochranu životního prostředí.13


Česká rafinérskáse bude i nadále podíletna zlepšování životního prostředív naší zemi.


Vývoj skladby automobilových benzinů na trhu České republikyv letech 1989 až 200010080Super(%)6040NaturalSpecial2001989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 200016Výrobky a službyPéčí o kvalitu rafinérských výrobků navázala společnost na tradici svých rafinérií a zvyšování kvalityje věnovaná neustálá pozornost. Největší důraz je kladen na masově vyráběné produkty, kterémohou přímo nebo jejich užitím nejvíce poškozovat životní prostředí, zejména na motorová paliva.Z toho důvodu je kvalita automobilových benzinů i motorových naft různé jakosti (letní, zimní, arktická),které společnost vyrábí, trvale vysoká.V evropském měřítku stála Česká republika v popředí snah o snižování obsahu olova v automobilovýchbenzinech. Jeho obsah se měnil obdobně jako v dalších rafinérsky vyspělých zemích Evropy,z původních hodnot až 1,4 gramu olova v litru benzinu (rok 1960) se snížil na nejvýše 0,15 gramuna litr. Trend snižování v osmdesátých a počátkem devadesátých let byl stejně rychlý nebo ještěrychlejší než v ostatních státech Evropy, rychlejší byly jen skandinávské země a SRN.Obdobná situace byla i v případě vývoje obsahu síry v motorové naftě, kdy její obsah na úrovni0,05 % zavedla Česká republika mezi prvními v Evropě – přísnější požadavky se uplatňovaly jen veSkandinávii.Společnost byla v roce 1998 jednou ze zakládajících společností „Ekologické iniciativy ČAPPO“,jež představovala jakýsi mezistupeň mezi v té době platnými tuzemskými jakostními požadavky nakvalitu motorových paliv a požadavky vyplývajícími ze směrnice Evropské unie.


Prodeje ropných produktů po komoditách (tisíce tun) v roce 20002 0001 500(tisíce tun)1 0005000Motorová Automobilové Těžký topný Asfalty Letecký LPG Lehký topnýnafta benziny olej petrolej olej, vč. Extraa plynovélehkéhoolejetopného oleje17Rok 2000 byl z hlediska zvyšování požadavků na kvalitu motorových paliv charakterizován dvěmavýznamnými událostmi.V první řadě to bylo definitivní ukončení výroby olovnatých automobilových benzinů. Tento krokve vývoji kvality motorových paliv byl proveden pouze jeden rok poté, kdy k tomuto opatření přistoupilaEvropská unie. Přitom situace v naší republice je velmi atypická tím, že je v provozu velkýpočet motorových vozidel staršího data výroby, jejichž motory vyžadují olovnatý benzin. Společnostse velmi aktivně podílela na celoplošném zavedení prodeje benzinu nahrazujícího dosud užívanýolovnatý, což nemalou měrou přispělo k tomu, že motoristická veřejnost užívající starší vozidla praktickynezaznamenala konec výroby a prodeje olovnatých automobilových benzinů.Druhou takovou událostí je příprava na zavedení výroby motorových paliv s výrazně vyššími jakostnímipožadavky zaměřenými především na ochranu životního prostředí, jak byly stanoveny směrnicíEvropské unie. Společnost přijala technická i organizační opatření, aby tyto požadavky plnila u částivýroby již v roce 2000 a termín implementace stanovený státními orgány ČR a přislíbený v rámcivyjednávání o vstupu České republiky do Evropské unie, to je k datu 1. ledna 2003, splní v plnémrozsahu s nejméně jednoročním předstihem.


Emise NOx (t/rok)1 000800(t/rok)600400200LitvínovKralupy01996 1997 1998 1999 200018Ochrana ovzdušíObě rafinérie společnosti jsou umístěny v oblastech vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší. RafinérieLitvínov je v centru podkrušnohorského pánevního regionu, kralupská je součástí průmyslovéhouskupení mělnicko-neratovicko-kralupské průmyslové oblasti. Přestože obě rafinérie byly budoványa rozvíjeny na solidní technické úrovni, v době vzniku společnosti bylo patrné určité zpoždění oprotipožadavkům ochrany ovzduší v té době platným již několik let.Ani jedna rafinérie společnosti neprovozuje teplárenské zařízení, a tak zdrojem emisí ze spalovacíchprocesů jsou především pece destilace ropy a ropných poloproduktů, pece dalších rafinérských procesů,zejména katalytických, v menší míře to jsou polní hořáky (fakle), které jsou součástí bezpečnostníchsystemů ke spálení plynného obsahu zařízení při nestandardních stavech (poruchy, uváděnído provozu apod.).Druhou skupinou látek znečišťujících ovzduší jsou páry lehkých uhlovodíků, jež patří do kategorie těkavýchorganických látek (VOC). Vedle měřitelných a zpoplatněných úniků jsou registrovány i únikyz tzv. rozptýlených zdrojů. Jejich sledování není stanoveno právní normou, avšak jejich velikost obvykleněkolikanásobně převyšuje úniky zpoplatněné. Také tyto úniky společnost monitoruje v obourafinériích se snahou odstranit je, je-li to za provozu zařízení možné, ihned po zjištění.Významným polutantem rafinérií zpracovávajících sirné ropy je sirovodík, který je vedlejším produktemtepelného i katalytického zpracování ropy a ropných frakcí. Jeho jedovatost i typický a nepříjemnýzápach, vnímaný již ve velmi malých koncentracích, jsou důvodem zvláštní péče, která jevěnovaná technologiím produkujícím sirovodík, zařízením pro jeho zneškodňování i monitorováníjeho obsahu v ovzduší.


Emise SO 2 (t/rok)3 0002 5002 000(t/rok)1 5001 000500LitvínovKralupy01996 1997 1998 1999 200019Spalovací procesyMnožství emisí vystupujících do ovzduší z procesních pecí rafinérií je závislé především na druhupoužitého paliva i na poměru kapalného a plynného paliva ve dvoupalivových systemech. V pecíchzařazených do středních zdrojů znečišťování a spalujících kapalné palivo se začal spalovat topnýolej se sírou do 1 % v průběhu roku 1998. V pecích se současným spalováním plynného i kapalnéhopaliva je řízeno množství topného oleje tak, aby nebyl překračován povolený obsah oxidu siřičitéhove spalinách.V litvínovské rafinérii byla provedena záměna plynu v rozvodu tzv. laboratorního plynu a topným médiemse stal zemní plyn. Pro vyšší využití rafinérských plynů různého složení bylo vybudováno jejichnové mísení i rozvod ke spotřebičům, který bude uveden do provozu po napojení na mísicí zařízenípři zarážce roku 2001. Jeho dokončení umožní zvýšit podíl nízkosirného plynného paliva, a tak dálesnížit emise SO 2.V souvislosti se změnami rafinérských technologií v období posledních roků byl ukončen provozněkolika středních i velkých zdrojů znečišťování ovzduší, jejichž provoz se stal nepotřebným. Tatozařízení byla odpojena od energií a byla provedena, anebo je připravena fyzická likvidace. Polníhořáky jsou provozovány s cílem omezit viditelné kouřové vlečky.Celkové množství znečišťujících látek ze spalovacích procesů litvínovské rafinérie, s výjimkou roku 1996,kdy byl vyšší podíl kapalného paliva, se pohybuje na téměř stejné úrovni a je závislé na množství ropya hloubce jejího zpracování. Ani najetí jednotky visbreakingu neznamenalo podstatné zvýšení emisí.Na emisích spalovacích procesů kralupské rafinérie je patrný vliv nárůstu spotřeby těžkého topnéhooleje z celkové spotřeby paliv.


Specifické emise SO 2 (kg/t ropy)0,60,5(kg/t ropy)0,40,30,2LitvínovKralupy0,101996 1997 1998 1999 200020Těkavé organické látky (VOC)Proces rafinérského zpracování ropy probíhá v uzavřeném zařízení. Přesto ještě za rok 1996 bylyvykazovány a zpoplatněny vysoké úniky plynů a par uhlovodíků, zejména z litvínovské rafinérie.Zdroji jejich úniků byly především velkoobjemové zásobníky ropy i ropných meziproduktů, složek provýrobu automobilových benzinů, nádrže vymíchaných benzinů, plnicí zařízení železničních i automobilovýchcisteren a v menší míře maloobjemové zásobníky speciálních uhlovodíkových rozpouštědela zásobníky těžších ropných produktů.Pro snížení úniků VOC z expedičních nádrží autobenzinů kralupské rafinérie bylo instalováno zařízeník vracení uvolňovaných plynů zpět do zásobních nádrží. Ke snížení úniků VOC z nádrží opatřenýchplovoucí střechou byla instalována sekundární těsnění střech na benzinové i ropné nádržev obou rafinériích. Na zachycování VOC ze zásobníků benzinových frakcí s pevnou střechou bylainstalována a do provozu uvedena rekuperační jednotka (VRU) v kralupské rafinérii koncem roku1997 a v květnu 1998 i v litvínovské rafinérii. Mezitím proběhly opravy a rekonstrukce nádrží litvínovskérafinérie, které byly poškozeny při požáru v listopadu 1996.Na plnírně motorových paliv do automobilových cisteren v litvínovské rafinérii bylo vybudovánonové plnicí zařízení, opatřené jak odvodem uvolňovaných par do jednotky VRU při plnění cisterenhorem, tak plněním cisteren spodem včetně napojení na VRU, které bylo uvedeno do zkušebníhoprovozu koncem roku 1998. Vedle toho byla vybudovaná i nová plnírna železničních cisteren, připlnění těkavých látek rovněž napojená na rekuperační jednotku.


Celkem emise bez VOC (t/rok)5 0004 000(t/rok)3 0002 0001 000LitvínovKralupy01996 1997 1998 1999 200021V kralupské rafinérii proběhla modernizace plnírny automobilových cisteren v průběhu roku 2000a jednotka VRU byla doplněna vyrovnávacím plynojemem, umožňujícím stabilnější a racionálnějšíprovoz této jednotky.Napojování maloobjemových nádrží litvínovské rafinérie na rekuperační jednotku bylo zahájeno v roce2000 a ukončeno bude v dalším roce. Lze předpokládat, že realizací akce se mohou snížit emiseVOC z litvínovské rafinérie, v porovnání se stavem před realizací a v závislosti na ročním obratunádrží až o 50 tun za rok.Emise těkavých organických látek ve spalinách pecí a polních hořáků tvořily jen nepatrný podíl celkovýchemisí VOC. Jejich množství je dané skladbou použitého paliva i celkovým množstvím spálenýchpaliv a faklovaných plynů.Nejvyšší emise těkavých organických látek, které podléhají zpoplatnění, z rafinérií společnosti bylyv roce 1996, kdy do ovzduší uniklo 2 796 tun těchto VOC. Realizací výše uvedených opatření došlok jejich snížení o 95 % a uvedené snížení tvoří největší podíl snížení VOC v celé skupině Unipetrol.Emise těkavých uhlovodíků z rozptýlených zdrojůVedle skupiny tzv. bodových zdrojů (výduchy tanků, plniček cisteren, rekuperačních jednotek atd.),pro které jsou stanoveny emisní limity a další podmínky jejich provozu, je skupina tzv. rozptýlenýchzdrojů. V podstatě se jedná o úniky VOC z netěsných komponent technologického zařízení, jako jsouucpávky vřeten armatur, čerpadel a kompresorů, přírubové spoje, volné konce apod. Únik provozníhomédia z jedné netěsné komponenty je většinou malý, ale celkové úniky bývají značné, protožev rafinérii jsou desítky tisíc komponent a netěsností mohou být stovky. Úniky VOC jsou ztrátami


průměrpřed opravamipo opraváchVýskyt netěsností v rafinérii Litvínov(% netěsností)5,04,54,03,53,02,52,01,51,00,50,01993 1994 – 1995 1996 1997 1998 1999 2000Výskyt netěsností v rafinérii Kralupyprůměrpřed opravamipo opravách(% netěsností)5,04,54,03,53,02,52,01,51,00,50,01998 – 1999 200022ekonomickými, zhoršují životní prostředí a zvyšují možnost vzniku požáru nebo výbuchu. V posledníchletech se v rafinériích značně snížily emise VOC z bodových zdrojů zejména instalací jednotekpro rekuperaci par uhlovodíků a účinnějších těsnicích systemů skladovacích nádrží. Emise z netěsnostíse tak staly dominantní a několikanásobně převyšují emise z bodových zdrojů.Uvedených skutečností si je společnost vědoma a ve svých rafinériích důsledně aplikuje programLDAR (Leak Detection and Repair) spočívající v pravidelném monitorování komponent technologickéhozařízení metodou EPA č. 21, vyhledávání netěsností a jejich následném odstraňování. V litvínovskérafinérii byl zahájen program LDAR v roce 1993, v kralupské nabíhal v roce 1998 – 1999postupně a v roce 2000 již byly monitorovány všechny provozní soubory.Obrázek ukazuje postupně klesající výskyt netěsných komponent v kralupské rafinérii. Je uvedenvýskyt netěsností před opravami či dotažením a po opravách. Průměrná hodnota odráží skutečnost,že některé dotažené komponenty během roku přestanou těsnit nebo se objeví nové netěsnosti.V litvínovské rafinérii má program LDAR již osmiletou tradici, ale v průběhu let se měnil rozsahi struktura proměřovaného zařízení, protože se měnila i samotná rafinérie (výstavba, rušení i rekonstrukcevýroben). Z obrázku je patrný výrazný pokles výskytu netěsných komponent v roce 1997,kdy došlo k integraci programu LDAR do systemu údržby rafinérie a cílenému využívání seznanalezenýchnetěsností při plánování zarážkových oprav. Podle několikaletých zkušeností se na celkovýchztrátách z netěsností podílejí výraznou měrou (až 60 %) netěsné ucpávky armatur. Proto bylapři zarážce roku 1997 věnovaná pozornost i opravám netěsných ucpávek armatur.Dosavadní zkušenosti ukazují, že program LDAR je účinným nástrojem k omezování ztrát těkavýchuhlovodíků. Společnost je v České republice jediná, která systematicky a celoplošně aplikuje programLDAR. Rozsahem se jedná o náročný program, avšak jeho výsledky ve snižování úniků VOCz rozptýlených zdrojů jsou nesporné.


Emise sirovodíku (t/rok)LitvínovKralupy(t/rok)807060504030201001996 1997 1998 1999 2000Emise VOC (t/rok)3 0002 5002 000(t/rok)1 5001 000LitvínovKralupy50001996 1997 1998 1999 200023SirovodíkS rostoucí sirnatostí zpracovávané ropy a hloubkou odsíření roste množství sirovodíku produkovanéhorafinérskými procesy. V procesu Claus se zpracovávají sirovodíkové plyny redukcí na kapalnousíru. Proces musí být veden tak, aby bylo dosaženo nejméně předepsané konverze a zbytkový obsahsirovodíku ve výstupním plynu byl minimální. Proto je za proces zařazeno dopalovací zařízení (tzv.incinerátor), jehož účelem je spálit zbytkový sirovodík tak, aby jeho obsah v odpadním plynu nepřekračovalpřísný emisní limit.Pro zlepšení účinnosti incinerátoru v kralupské rafinérii byla provedena jeho rekonstrukce, aby bylozajištěno bezproblémové plnění emisního limitu. Navíc v rámci výstavby jednotky FCC byla provedenaobnova jeho podstatných částí v roce 2000 a mezi konverzní a dopalovací část technologie zpracovánísirovodíku byl zařazen další stupeň pro přeměnu na kapalnou síru, aby celý soubor při plněnípřísných emisních limitů dokázal zpracovat i sirovodíkový plyn z nové jednotky FCC.V litvínovské rafinérii byl vybudován nový incinerátor, který byl uveden do provozu v září 1999. Jehozprovozněním byl vyřešen problém zvýšeného obsahu sirovodíku v odpadním plynu, jeho emise za rok2000 ve srovnání s rokem 1998 klesly na méně než 0,44 tuny za rok, tzn. na 0,8 %.Morální i fyzické opotřebení jednotek Claus litvínovské rafinérie, rostoucí stupeň odsíření ropných produktůa snaha o minimalizaci emisí volalo po výstavbě nové velkokapacitní jednotky. Ta byla zahájenav roce 1999, dokončena v září 2000 a po úpravě dmychadel vzduchu byla uvedena do provozu.


Odpadní vody z litvínovské rafinérie (10 3m 3 /rok)2 500600Litvínovspecifická na ropu (m 3 /1 kt)Kralupyspecifická na ropu (m 3 /1 kt)(10 3 m 3 /rok) (10 3 m 3 /rok)2 2502 0001 7501 5001996 1997 1998 1999 2000Odpadní vody z kralupské rafinérie (10 3m 3 /rok)5004504003503001996 1997 1998 1999 2000550500450400250225200175150(m 3 /kt)(m 3 /kt)24Hospodaření s vodouKralupská rafinérie byla vybudovaná s vlastním hospodářstvím čistých i odpadních vod. Litvínovskárafinérie, od počátku integrovaná do původního palivářského komplexu, později postupně měněnéhona rafinérsko-petrochemický kombinát, využívá vodní hospodářství Chemopetrolu.Cirkulační vodárna kralupské rafinérie je zdrojem vody pro chlazení zařízení i procesních proudů.Ztráty vznikající odparem a odluhem se doplňují z rozvodů Kaučuku. Pro litvínovskou rafinérii jedodavatelem chladící vody i odběratelem vody oteplené vodárenské zařízení Chemopetrolu, a. s.Mechanicko-chemicko-biologická čistírna odpadních vod rafinérie Kralupy zpracovává vlastní produkciodpadních vod i menší část odpadních vod z Kaučuku. Samostatnou částí čistírenského komplexuje čistírna vod odčerpávaných ze studní hydrogeologické ochrany podzemních vod, kterápo směru toku podzemních vod na hranici tohoto průmyslového objektu tvoří hydrobariéru a chráníjeho okolí před případným průnikem závadných látek. Vody z obou čistíren se vypouštějí do recipientupřes tzv. požární rybník, jenž plní i funkci zásobníku vody pro případné hašení požáru.Součástí úprav systemu odpadních vod prováděných v rámci výstavby jednotky FCC byla segregacevod, vybudování akumulačních zásobníků před vstupem vod do čistírny pro zachycení přívalovýchvod a zlepšení provzdušňování v biologickém stupni.Proudy odpadních vod litvínovské rafinérie, předčištěných ve výrobních blocích, se čerpají přímo dočistírny odpadních vod. Nepředčištěné se dopravují do zařízení pro jejich předčištění, kde se oddělívolná fáze ropných látek, a pak se čerpají na čistírnu.Doplňování ztrát vody do cirkulačních okruhů je sice čerpáním přírodního zdroje, ale pro životní prostředíje významnějším vlivem vypouštění odpadních vod. V kralupské rafinérii se množství vypouštěnýchodpadních vod vznikajících v objektech rafinérie zvyšuje o vody čerpané ze studní proochranu podzemních vod.


Odpady kralupské rafinérieInvestiční činnost nebezpečné – výrobaostatní – výrobaInvestiční činnost nebezpečné – výrobaostatní – výroba(tun/rok) (tun/rok)5 0004 0003 0002 0001 00001996 1997 1998 1999 2000Odpady litvínovské rafinérie30 00025 00020 00015 00010 0005 00001996 1997 1998 1999 2000Hospodaření s odpady25V litvínovské rafinérii došlo v letech 1997 a 1998 k významnému nárůstu množství odpadů. Nárůstměl dvě příčiny: jednak odstraňování následků požáru tankoviště motorových paliv v listopadu 1996a likvidace některých částí rafinérské technologie, jednak zneškodňování kontaminovaných zeminz výkopů rozsáhlé investiční výstavby. V Kralupech vzniklo v souvislosti s výstavbou FCC v roce 2000větší množství odpadů.Produkce odpadů z vlastní rafinérské činnosti tvoří jen malou část z celkového množství, zejménanebezpečných odpadů, a její výkyvy jsou dány tím, zda se v dvouletém cyklu jedná o rok zarážkovýnebo bez zarážek. K určitému navýšení produkce nebezpečných odpadů z rafinérské výroby došlospuštěním jednotky visbreakingu o úsady koksovitého charakteru.Pracovní tým skupinového úkolu pro hospodaření s odpady si stanovil jako cíl roku 2000 snížitmnožství nebezpečných odpadů z výrobních činností, tzn. bez odpadů z investičních činností o 10 %oproti roku 1999 a dosáhnout 30% recyklovatelnosti odpadů. Minimalizace vzniku odpadů a tříděníodpadů byla zdůrazňována na každém pracovním setkání zejména ve výrobní divizi. Umístěním sběrnýchnádob v řadě objektů byly vytvořeny podmínky pro důslednou separaci recyklovatelných odpadů,to je kovů, papíru, plastů a skla. Ve výrobních objektech byly rozmístěny uzavíratelné nádoby naněkteré druhy nebezpečných odpadů. Konečným efektem bylo, že množství odpadů z výroby bylosníženo o 5 %, podíl nebezpečných odpadů se snížil o 32 % a podíl recyklovatelných odpadů dosáhlúrovně 49 %.Obdobná opatření byla uplatněna i při zarážce kralupské rafinérie. Dočasné rozmístění nádobna shromaždování definovaných druhů odpadu přispělo nejen k jejich třídění, ale zlepšilo i celkovýpořádek na pracovištích kontraktorů. Stejná opatření se připravila i pro zarážkový rok 2001 v litvínovskérafinérii a pokyny pro nakládání s odpady jsou závaznou částí manuálu zarážky.


KomunikaceČeská rafinérská usiluje o to, aby její zaměstnanci i okolí rafinérií – podnikatelské subjekty, občané,kompetentní úřady a další instituce – měli dostatek informací o dění v jejích rafinériích, zejménainformací týkajících se vlivu na životní prostředí a prováděných opatřeních.Zaměstnanci jsou informováni prostřednictvím pravidelně vydávaného informačního listu Echo,v němž jsou sdělovány čtvrtletní zprávy o emisích do ovzduší, odpadních vod i odpadů. Vedle tohojsou zveřejňovány další zprávy, které jsou informativního i výchovného charakteru. Obdobnou funkciplní i Magazín – informační čtvrtletník České rafinérské – v oblasti vnější komunikace vůči veřejnosti.Poskytování informací majících vztah ke stavu a vývoji životního prostředí především v krušnohorskéoblasti se realizuje prostřednictvím Ekologického centra Most pro Krušnohoří.Některé informace, zejména o ovzduší (např. omezování emisí sirovodíku), byly zveřejňovány v dennímtisku, a to nejen regionálním. Ke sdělování odborně zaměřených informací slouží tematicky orientovanáperiodika.Do toku informací o společnosti patří také tiskové zprávy, setkání s novináři i pravidelná setkánís představiteli hospodářského i politického života, regionální i centrální orgány státní správy včetněorgánů ochrany životního prostředí a ministerstva životního prostředí.Ekologické centrum Most pro Krušnohoří26Počátkem roku 2000, po krystalizaci myšlenky a nezbytných přípravách, které spočívaly v oslovovánípartnerů a hledání optimální varianty, byly zahájeny konkrétní kroky k založení Ekologického centraMost pro Krušnohoří. Přístřeší poskytl Výzkumný ústav pro hnědé uhlí v Mostě, kde Centrumpůsobí jako hospodářské středisko a využívá okolní infrastruktury ústavu. Partnery projektu se stalyvelké průmyslové a infrastrukturní společnosti Mostecka, Okresní hygienická stanice Most, Úřadpráce Most a také Česká inspekce životního prostředí.Centrum vybudované po vzoru obdobného pracoviště DCMR v průmyslové deltě Rýna v Holandskuse zabývá shromažďováním údajů o stavu životního prostředí jak krátkodobě, tak i v delších časovýchřadách, veřejnou telefonní linkou nebo elektronicky zodpovídá dotazy občanů a působí i osvětově.Důležitý je přeshraniční přesah do sousedního Saska, kde je také potenciál dalšího působení Centra.Nepřetržitý provoz byl zahájen 1. 7. 2000 a Centrum se tak stalo ojedinělým projektem v Českérepublice, který chce napomoci pozitivnímu vnímání Mostecka jako regionu, kde se kvalita životníhoprostředí postupně zlepšuje a kde průmyslové podniky realizují transparentní informační politikuvůči veřejnosti.Modernizace monitorovacích stanicPro poskytnutí možnosti informování obyvatel žijících v okolí kralupské rafinérie byla významněmodernizována monitorovací stanice ve Veltrusech, která společně se stanicí v areálu Kaučukuposkytuje státním orgánům i samosprávě obcí data o stavu ovzduší v okolí kralupské rafinérie.Obdobné opatření bylo realizováno i v oblasti Litvínov – Most ve spolupráci s hygienickou službou.


Bezpečnost práce a ochrana zdravíNedílnou součástí podnikatelských aktivit společnosti je oblast bezpečnosti práce a ochrany zdravípři práci. Principy, podle nichž se společnost v této oblasti řídí, jsou shrnuty v Bezpečnostní politicea politice ochrany zdraví. Tento základní dokument byl přijat již v roce 1996, tj. v prvním roce fungováníspolečnosti.Oblast bezpečnosti práce, požární ochrany a ochrany zdraví při práci je metodicky řízena sekcí bezpečnostipráce, která zajišťuje veškeré činnosti v této oblasti. Jedná se nejen například o uplatňovánílegislativních požadavků a jejich aplikaci, ale rovněž o oblast motivace a zavádění nových metod,jež vedou k trvalému zapojení všech pracovníků do společného úsilí o minimalizaci vzniku úrazů, požárůa jiných nežádoucích mimořádných událostí.Vedle aktivit vyplývajících z principů programu Responsible Care je společnost součástí Transportníhoinformačního a nehodového systemu TRINS, který poskytuje odbornou pomoc při nehodách připřepravě nebezpečných látek.Velká pozornost je věnována integritě zařízení, neboť netěsnost zařízení často znamená možnost vznikuúrazu, požáru nebo zhoršení životního prostředí. Byl aplikován rozsáhlý program zlepšení integrityzařízení spočívající v důsledném uplatňování standardů při výstavbě nového zařízení i při opraváchstávajícího. Velká pozornost je věnována inspekci zařízení, aby včasnou opravou bylo možno předejítporuše. Na všech jednotkách obou rafinérií společnosti byly provedeny bezpečnostní studie a návrhyz nich se postupně realizují. Pro zlepšení bezpečnosti zařízení prošly některé jednotky rozsáhlourekonstrukcí. Rovněž byla zahájena realizace některých projektů, například projektu požární vodynebo projektu plynové a požární detekce, které zlepšují připravenost zařízení na vznik mimořádnésituace. Zvýšená péče o zařízení se příznivě projevila v počtu požárů – v roce 1996 bylo zaznamenánocelkem 12 požárů, v roce 2000 klesl jejich počet na 9 případů.Zaměstnanci se podrobují v pravidelných cyklech lékařským prohlídkám, probíhají pravidelné auditylékařů na pracovištích společnosti. Dlouhodobě a v pravidelných intervalech je monitorováno pracovníprostředí laboratoří hygieny práce z pohledu možných vlivů fyzikálních i chemických faktorů.K aktivitám společnosti patří i poskytování přípravků pro zvýšení imunity lidského organismu, kterévykazuje dobré výsledky. Za dobu existence společnosti nebyla prokázána nemoc z povolání a významnýmzpůsobem se rovněž snížila celková nemocnost.27Úrazy1996 1997 1998 1999 2000registrované 16 3 1 1 2lékařsky ošetřené 9 14442celkem 63 55 12 9 9Frekvence úrazů *1996 1997 1998 1999 2000registrovaných 6,65 1,25 0,42 0,42 0,9celková 26,25 22,9 5,0 3,8 4,2* Frekvence úrazů je počet úrazů krát 1 000 000 dělený počtem odpracovaných hodin.Celkový počet požárů1996 1997 1998 1999 2000požáry 12 145 5 9


Provozní náklady na ochranu životního prostředí v roce 2000v tis. Kčjednotky Claus (údržba, mzdy) 51 190,7provoz ČOV (údržba, mzdy) 3 815,1čištění a vypouštění vod 61 097,1provoz ochrany podzemních vod Kralupy 8 631,1monitoring znečištění ovzduší a podzemních vod 753,7poplatek za znečištění ovzduší 4 686,2poplatek za vypouštění vod 543,4zneškodňování odpadů 3 235,2měření emisí a provozní evidence 2 187,0ostatní 1 365,028Provozní nákladyVyčíslení skladby nákladů na ochranu životního prostředí je ve stejné struktuře jako v minulých zprávách.Náklady jsou rozděleny na investiční a provozní. Investiční náklady zahrnují výdaje vynaloženéna pořizování nových zařízení i na rekonstrukce a modernizace stávajících zařízení, které jsouzajišťovány formou investic. Provozní náklady zahrnují vyčíslitelné položky běžných provozníchnákladů, pokud účetní system takové vyčíslení dovoluje. Některá zařízení rafinérií nejsou samostatněnákladově sledovaná, a tak je určení výše podílu nákladů podílejících se na ochraně životního prostředíurčováno kvalifikovaným odhadem.Pro vytvoření jednotného systemu environmentálního účetnictví v celé skupině Unipetrol byla vytvořenapracovní skupina, v níž jsou zapojeni i zaměstnanci České rafinérské. Jedním z konečnýchvýstupů by mělo být i významné zlepšení ve vykazování neinvestičních nákladů na ochranu životníhoprostředí.


Investiční náklady na opatření k ochraně životního prostředív roce 2000vliv na životní prostředíinvestiční náklady (tis. Kč)ochrana ovzduší 809,383ochrana ovzduší i ochrana vod 82,196ochrana vod 43,508prostřednictvím výrobků 2 830,294celkem rok 2000 3 765,381Investiční náklady29Rok 2000 byl charakterizován intenzivní investiční činností s vysokým podílem staveb na ochranuživotního prostředí nebo staveb, jejichž vliv na životní prostředí se bude projevovat poklesem množstvíneodsířených rafinérských výrobků, tzv. prostřednictvím množství rafinérských výrobků šetrnějšíchk životnímu prostředí.V kralupské rafinérii, vedle budované jednotky fluidního katalytického krakování, s jejímž uvedenímdo provozu se počítá v dubnu 2001, byly provedeny potřebné rekonstrukce na úseku zpracovánísirovodíkových plynů. Úpravy byly provedeny i na zařízení pro sběr a čištění kontaminovaných vod.Pokračují práce na modernizaci skladu kapalných uhlovodíkových plynů i na EWMP (zlepšení systemunakládání s vodami). Na úseku distribuce rafinérských výrobků byla provedena rekonstrukce silničníhoterminálu.Také v litvínovské rafinérii se pokračovalo na stavbách zajišťujících vyšší zpracovatelskou kapacitusirovodíkových plynů s výtěžností kapalné síry nejméně 99 %. Pokračovaly také práce na rekonstrukcia modernizaci zařízení pro plnění i vyprazdňování železničních i automobilových cisteren.Rovněž litvínovský sklad zkapalněných uhlovodíkových plynů je rekonstruován a modernizován a takézde probíhají práce na přípravě EWMP.V uvedené tabulce jsou rozděleny investiční prostředky, vynaložené v roce 2000, podle vlivu najednotlivé složky životního prostředí a jsou uvedeny i prostředky na výstavbu nových technologií,které mají nebo budou mít přínos k jeho ochraně prostřednictvím odsířených výrobků.


Dbámeo čistotu vod,protože nám záleží,v jakém prostředí budeme žít.


Indikátory ochrany životního prostředíindikátor Kralupy LitvínovOvzduší [t/rok]SO 2648,4 1 589,5NOx 101,5 388,9CO 23,5 86,0tuhé emise 34,4 22,5těkavé organické látky (VOC) 48,6 112,8Vypouštění odpadních vod [t/rok] a)BSK5 15,06CHSK 72,32NL 15,34ropné látky 3,37Odpady [t/rok]celkem 4 334,7 4 936,7– z toho z investiční činnosti 3 728,0 2 746,0– z toho nebezpečné 4,7 131,7– z toho ostatní 3 723,3 2 614,3– z toho z výroby 606,7 2 190,7– z toho nebezpečné 254,1 1 065,1– z toho ostatní 352,6 1 125,6– z toho recyklace 120,2 1 128,532Přírodní zdroje a energieropa [kt/rok] 1 712,7 3 450,9suroviny z rafinérie Kralupy [kt/rok] 283,1ostatní ropné suroviny [kt/rok] 69,9 47,8spotřeba energie [GJ/rok] (*) 2 518 761,8 6 392 502,8– z toho elektrické [MWh/rok] (**) 64 914,4 146 017,2spotřeba vody [10 3 m 3 /rok] 341,5 b)a) rafinérie Litvínov nemá vlastní ČOVb) spotřeba zahrnuta v bilanci společnosti Chemopetrol, a. s.(*) bez vodní páry(**) 1 MWh = 3,6 GJ


Závěrečné slovo vedoucího technologické sekceKdyž před pěti lety vznikla Česká rafinérská, byla ochrana životního prostředí formálním pojmem,běžným v tehdejších organizacích, za kterým si operátoři obsluhující zařízení neuměli nic rozumnéhopředstavit. Tento fakt nebyl nijak neobvyklý i přesto, že kdokoliv mohl vidět aktuální případ Krušnýchhor, kde si příroda o ohleduplný přístup musela začít sama říkat. Mechanismus zrození, životaa zániku se přece jenom ukázal křehčí, než si lidé byli ochotni sami připustit. Jenže jak lze zvrátitvědomí lidí, ovlivnit jejich chování a naučit je jiným zvykům? Byl vytvořen malý kolektiv lidí, kterýprakticky vše budoval od začátku. Situace nebyla příznivá. Mnohá zařízení neplnila limity požadovanélegislativou a rok 1999, kdy tyto limity měly začít platit, se rychle přibližoval. Jedním z prvních úkolůbylo zahájit přípravu investičních akcí, které odstraňovaly závady na ochraně životního prostředízděděné z minulosti.Za uplynulých pět let byla proinvestována částka více než 0,5 mld. Kč do zařízení pro ochranuživotního prostředí a svými výsledky v emisích polutantů jsme se přiřadili k předním rafinériímzápadní Evropy.Mohli jsme se opřít o vědomosti a znalosti, které jsme získali od našich akcionářů. Týkaly se nejenompodrobných technologických řešení, ale i vlastního systemu řízení ochrany životního prostředíjako disciplíny. V jejich mateřských společnostech je ochrana životního prostředí spolu s bezpečnostípráce naprostou prioritou.Pociťovali jsme i určité váhání ze strany partnerů a institucí, kteří si na mladou společnost nemohliplně zvyknout. Snažili jsme se jim proto přiblížit naše plány, konzultovali jsme jednotlivé krokya brzy se mnozí z našich partnerů zapojili do spolupráce. Tito pracovníci inspekcí a referátů jsouspolutvůrci a spoluautoři mnohých vynikajících a originálních řešení, jimiž byla doplněna chybějícílegislativní opatření a zvýšena ochrana životního prostředí nad rámec stávajících předpisů. Patří jimobzvláštní dík za čas strávený nad našimi problémy.Vybudovali jsme základy řízení ochrany životního prostředí. Vytvořili jsme system školení pro operátory,jehož cílem bylo zajistit, aby ochrana životního prostředí provázela každou operaci nebo zásahv denním životě, a zároveň posílit vědomí priority prevence před represí. Vysvětlujeme našim pracovníkům,že vše dobré pro ochranu životního prostředí nedělají jenom pro společnost, ale hlavněpro sebe a pro příští generace. Vytvořili jsme system předpisů a komunikačních cest pro adresovánírad, pokynů a uplatnění kontrolních mechanismů. Byl zapojen širší okruh managerů do řešeníkonkrétních problémů, pro které se stali šampiony. K šetrnému chování k životnímu prostředí zavazujemerovněž naše kontraktory provádějící údržbu, investiční výstavbu či pomocné práce. Mámepropracován system auditů, který ukazuje jak naše pozitiva, tak i příležitosti ke zlepšení. Snadvšichni relevantní pracovníci jsou zapojeni do tzv. pozorování, tedy všímání si pracovních postupůa zvyků, poskytujících statistiku a odraz skutečného chování pracovníků při výkonu svých činností.Získali jsme titul Responsible Care a míříme k certifikaci dle ISO 14001.Cítíme uspokojení z výsledků prvních pěti let ochrany životního prostředí jako jedné z prioritníchaktivit naší společnosti. Snažíme se dosáhnout nejlepších parametrů v ochraně životního prostředíuvnitř výrobních provozů a nejenom to, pečujeme i o kvalitu vyráběných paliv tak, abychom napomohlico nejnižším emisím z motorů, které je spalují. A to je velice důležité, protože miliony tunpaliv vyráběných naší společností mohou ovlivnit životní prostředí nesrovnatelně více než palivaspálená na místě jejich výroby. Jsme proto zapojeni do světových akcí pro výrobu tzv. čistých paliv.Uspokojení nad našimi výsledky vyjádřil i audit, provedený akcionáři společnosti.33Chtěl bych proto poděkovat všem, kteří se o to zasloužili, a zároveň je poprosit o neutuchající úsilípro další období.Ing. Milan VITVARvedoucí technologické sekce


Kontaktní osobyLokalita Telefonní číslo Fax E-mailIng. Pavel Fobl Litvínov 35-616-6530 35-616-4858 pavel.fobl@crc.czIng. Klára Kuželová Kralupy 205-71-3455 205-71-3809 klara.kuzelova@crc.czEva Horská Litvínov 35-616-4442 35-616-4858 eva.horska@crc.czIng. Libuše Kuklínková Litvínov 35-616-2267 35-616-4858 libuse.kuklinkova@crc.czIng. Milan Vitvar Litvínov 35-616-4477 35-616-4858 milan.vitvar@crc.cz34


Česká rafinérská, a. s.Zpráva o vlivu na životní prostředí 2000Koncepce, produkce a výroba: OgilvyCID, s. r. o.Grafický design: Juraj SedlákFotografie: Jan Pohribný


Ochranou ovzdušíusilujeme o zachováníčistého nebe.

More magazines by this user
Similar magazines