34 Česká <strong>politika</strong> v Evropské <strong>unii</strong>Použité zdroje• Bachtler, J. – Turok, I. (eds., 1997): The Coherence of EU Regional Policy, ContrastingPerspectives on the Structural Funds, London, Routledge.• Blažek, J. (2006): Jakou regionální politiku potřebujeme po vstupu do EU?, in: Dočkal, V. (ed.,2006): Šest let regionální politiky v ČR – šance a limity, Brno, IIPS, s. 37-48.• Blažek, J. (2004): Změny v oblasti programování v příštím programovém období, in:Budoucnost strukturální politiky v EU, Praha, IREAS, s. 19-26.• Daněk, M. (2006): Výzvy nového finančního období, in: Dočkal, V. (ed., 2006): Šest let regionálnípolitiky v ČR – šance a limity, Brno, IIPS, s. 63-74.• Dočkal, V. – Kozlová, M. (2006): Regionální <strong>politika</strong> v ČR, in: Dočkal, V. (ed., 2006): Regionální<strong>politika</strong> EU a naplňování principu partnerství. Případové studie České republiky, Německa,Francie a Slovinska, Brno, IIPS, s. 17-55.• Evropská komise (2004). Třetí kohezní zpráva. Nové partnerství pro soudržnost. Konvergence,soutěživost, spolupráce.• Havlík, V. (2006): Regionální <strong>politika</strong> v SRN, in: Dočkal, V. (ed., 2006): Regionální <strong>politika</strong>EU a naplňování principu partnerství. Případové studie České republiky, Německa, Franciea Slovinska, Brno, IIPS, s. 56-90.• Ježek, J., nedat. Regionální management jako nástroj regionálního plánování, on-line text(www.svrr.zcu.<strong>cz</strong>).• Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (2004): Průvodce fondy Evropské unie, Praha, MMR.• Oficiální portál Evropské unie (www.europa.eu).• Oficiální portál Jihomoravského inovačního centra (www.jic.<strong>cz</strong>).• Oficiální portál Regionální agentury pro rozvoj střední Moravy (www.rarsm.<strong>cz</strong>).• Oficiální portál strukturálních fondů v ČR (www.strukturalni-fondy.<strong>cz</strong>).• Oficiální portál Ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.<strong>cz</strong>).• Poschmann, T. (2004): Regionální příležitosti obchodování a evropská strukturální <strong>politika</strong>– zkušenosti a výhled z pohledu regionu ve středním Německu, in: Budoucnost strukturálnípolitiky v EU, Praha, IREAS, s. 85-106.• Potluka, O. (2003). Průvodce strukturálními fondy Evropské unie, Praha, IREAS.• Kupsa, M. (2006): Regionální operační programy – zkušenosti Středočeského kraje, in: Dočkal,V. (ed. 2006): Šest let regionální politiky v ČR – šance a limity, Brno, IIPS, s. 103-108.• Wokoun, R. (2003): Česká regionální <strong>politika</strong> v období vstupu do Evropské unie, Praha, VŠEPraha.• Zákon 543/2005 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2006.
Perspektivy regionální politiky: šance pro ČR35Poznámky1La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques2V této sumě je zahrnuta i alokace z Kohezního fondu.3Typickým příkladem, kdy měla být strukturální pomoc určena na politické téma, je např. snaha hradit zestrukturální pomoci opravy panelových domů.4V rámci strategie regionální politiky EU jsou regiony NUTS rozloženy do jednotlivých cílů regionální politikyEU. Vzhledem k nízkému rozvoji českých regionů náleží všechny české regiony soudržnosti NUTS II, vyjmahlavního města Prahy, do prvního cíle. Tento cíl, jenž je podpořen největší finanční dotací, je zaměřen naoblasti, jejichž HDP na obyvatele nedosahuje 75 % průměru EU. Hlavní město Praha naopak může čerpatdotace ze zbylých dvou cílů, které se specializují na podporu regionů procházející hospodářskou a sociálnírestrukturalizací (cíl 2) a na rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím podpory zaměstnanosti a modernizacevzdělávacích systémů (cíl 3, více viz www.strukturalni-fondy.<strong>cz</strong>).5Vysoká míra financí určená na státní a zemskou regionální politiku v SRN je též dána výjimkou z veřejnépodpory. Jak uvádí V. Havlík, „Podpora německého východu ze státních zdrojů je velmi specifickouproblematikou, která má své zakotvení dokonce v primárním právu ES. Článek 87/2 (dřívější článek92), písmeno c Smlouvy z Nice uvádí, že státní podpory za účelem vyrovnání hospodářských nevýhodzpůsobených rozdělením Německa jsou legální (čl. 87 Smlouvy o ES ve znění Smlouvy z Nice). Hlavnímcílem těchto podpor je modernizace a zachování stávajících hospodářských struktur. Této výjimky ze zákazuveřejné podpory je ze strany východních spolkových zemí hojně využíváno, podpora čerpajících oblastívšak není časově neomezena. V roce 2009 dojde k jejímu přezkoumání a rozhodnutí o dalším postupu “,(Havlík 2006: 63).6Španělsko obdrželo v rámci cíle 1 v letech 1994-1999 26 300 mil ECU, Řecko 13 980 mil ECU (Wokoun 2003:54-57). Tyto země byly zároveň významnými příjemci podpory v rámci Iniciativ Společenství, což však bylas porovnáním se strukturálními prostředky druhořadá záležitost.7V letech 1986-1999 se zvýšil španělský HDP na obyvatele z 69,8 % na 80,7 %. Portugalský pak z 55,1 % na74,3 % (http://europa.eu.int).8Regionální management je možno definovat jako: „procesní souhru regionálních aktérů, která umožňujeprosazení rozvojových konceptů, generuje nové projektové myšlenky a úspěšnou pozici ´podnikajícíhoregionu´a jeho produktů v meziregionální konkurenci.“, (Ježek nedat.: 1). V zemích západní Evropydocházelo ke koncepčnímu ustavování regionálních managementů již od 80. let 20. století. Jejich úkolembylo reagovat na nové příležitosti spjaté s evropskou strukturální pomocí. Většinou veřejná či poloveřejnátělesa měla hrát v regionu roli klíčového aktéra, který by koordinoval projektové aktivity ve vymezenégeografické oblasti. Důraz byl kladen na zastoupení co nejširšího spektra relevantních regionálníchaktérů v managementu, resp. na aktivizaci co největšího počtu subjektů v regionu. Mezi hlavní cíle taktobudovaných managementů patřilo „mobilizovat regionální, komunální a sektorový inovační potenciál,iniciovat a řídit rozvojové impulsy a procesy v regionu, vytvářet regionální konsensus vedoucí k posíleníregionální identity a konkurenceschopnosti vůči ostatním regionům, realizovat konkrétní plány, opatřenía projekty prostřednictvím projekčního managementu a přispívat tím k vytváření inovativního a kreativníhoregionálního a komunálního rozvoje aj.“, (Ježek nedat.: 2). V České republice je proces budování a konsolidaceregionálních managementů teprve v počátcích a je často spojen se značnými obtížemi.