Prosinec 2010 - Extranet - Kraj Vysočina

extranet.kr.vysocina.cz

Prosinec 2010 - Extranet - Kraj Vysočina

4 panoramawww.kr-vysocina.czRozdílný přístupJednou z prioritvolebních programůpřevážnévětšiny politickýchstran bývá zajištěníbezpečnostiobčanů. Připravenýstátní rozpočet na rok 2011 všakneodpovídá této skutečnosti. Razantníškrty vlády v rozpočtových finančníchprostředcích pro policii a hasiče totižmohou ohrozit standardy ochranyživotů, zdraví a majetku občanů, kterév naší republice byly dosud nastaveny.Tyto obavy zcela veřejně prezentujícelostátní i regionální představitelésložek integrovaného záchrannéhosystému. S obavami na příští měsícehledí především hasiči, ať už profesionální,nebo dobrovolní. Protožetaké předcházející vlády uplatňovalyrůzné úsporné kroky v oblasti požárníochrany, nemají nyní hasiči mnohozbytečných rezerv pro radikální úspory.Ušetřit například požadovaných 40 %z ročních provozních nákladů profesionálníchhasičů bude velmi dramatické.Netvrdím, že se i u hasičů nedajínalézt úspory. Ale jen v omezené míře,a ne za každou cenu. V tomto případěmožná za cenu velmi vysokou.Je potěšující, že přístup samosprávykraje Vysočina je k dané problematicezcela odlišný. Krajské zastupitelstvouž v prvním volebním období začalopřispívat na profesionální a zejménadobrovolné hasiče v regionu. Tato každoročnífinanční výpomoc, aniž by jiod kraje vyžadovala jakákoliv legislativnínorma, přetrvává do současnosti.Krajská samospráva se tak opakovanýmikonkrétními kroky snažila v rámcidaných možností přispět ke kvalitnějšímuzajištění bezpečnosti občanůna Vysočině. Současné vedení našehokraje v této pomoci hasičům nadálepokračuje. I v tak složité ekonomickésituaci, kterou v tomto období zaznamenáváme,neopomnělo při přípravěrozpočtu na rok 2011 naplánovatfinanční příspěvek pro hasiče, v porovnánís letošním rokem dokonces mírným navýšením. Kraj je připraventaké krýt část nákladů při případnémvzniku krizových situací.Jan Slámečkapředseda Bezpečnostní rady kraje Vysočina,krajský zastupitel za KSČMNová webová službaVysočina spustila zkušební provoz novédatabáze Rejstříku příspěvkových organizacíkraje Vysočina. „Jde o zcelanovou aplikaci s vysokou mírou spolehlivostia komplexnosti poskytovaných informací,“uvedl Zdeněk Ryšavý (ČSSD),radní kraje Vysočina pro oblast informatiky.Databázi plní adresáti průběžně,změny se do rejstříku promítnou v lepšímpřípadě řádově do několika hodin.Přehled krajských příspěvkových organizacíchje k dispozici v hlavní nabídce nawww.kr-vysocina.cz. text: Jitka SvatošováVýrobci z Vysočiny na předvánočním bazaruPraha hostilapředvánoční bazar,na kterém se představilizástupci 47 států, kterémají v hlavním městě svázastupitelství.„Českou republiku reprezentovali výrobciz Vysočiny, protože náš kraj byl vybranýjako jediný český zástupce. Myslím,že svou úlohu splnili vynikajícím způsobem,“hodnotil Josef Matějek (ČSSD),radní kraje pro oblast lesního a vodníhohospodářství a zemědělství, který sena přípravě akce podílel společně s kolegouTomášem Škarydem.Bazar oficiálně otevřela Livie Klausováa na stánku Vysočiny si zakoupila keramickýkvětináč z Nové Říše a salám Křemešník.„Jako dárek dostala za stánekČeské republiky náhrdelník s vinutýmiperlami, které vyrábí Jana Pašková z Třebíče,nositelka značky Vysočina – regionálníprodukt, stejně jako ostatní výrobciz regionu,“ popsala Jitka Mattyašovská,Vysočina Tourism, p. o.Velký zájem byl podle slov Jitky Mattyašovskéo loutky z Království loutek, s. r. o.Žďár nad Sázavou, sklo ze sklářské hutě HuťAnna Bělá, Tasovské placky, salám Křemešníka Vysočina, keramiku z Nové Říše, med,čaj, Aronii (lihovina) a pikantní tyčky z Bystřicenad Pernštejnem, „krajskou“ slivovicia kalvados, plyšové ježky Jihlavy, ručně vinutéperly Jany Paškové, sladové sušenkyz Dalešic nebo chotěbořské pivo. Výtěžekz prodaných výrobků ve výši 27 882 Kč budevěnovaný na charitativní účely. Budemežádat organizátory o poskytnutí tohoto výtěžkuorganizaci v našem kraji. Děkuji všemsubjektům, které nabídly svoje výrobkyna tuto prestižní mezinárodní akci, jíž jsmepropagovali nejen kraj, ale i podnikateleVánoční kapří tradice i na VysočiněS koncem roku přichází čas vánočníchsvátků a s nimi i tradiční doba kaprů. Je toobdobí vrcholící celoroční snahy rybníkářůpřipravit pro tyto svátky dostatek ryb,a šupinatí krasavci tak opouštějí nedobrovolněsvoje mokré domovy. Ani na Vysočinětomu není jinak. Vždyť z rybníků našehokraje produkční rybáři vyloví za roktéměř dva tisíce tun ryb, a kapr činí takřkaosmdesát procent z tohoto množství. Kaprje tak nejen hlavní rybou našich rybníků,ale i hlavní exportní rybou určenou předevšímpro trhy v sousedních zemích.Vánoční čas je spojen s množstvím tradica kapr nebo jiná domácí sladkovodníryba na našem stole je jednou z nich.Stánek výrobců z Vysočiny, který reprezentoval na předvánočním bazaru Českou republiku, si prohlédla se zájmem také Livia KlausováPo deváté ocenili v Brodě knihovníky VysočinyŠestnáct neprofesionálních knihovníkův kraji Vysočina převzalo v listopadu ve velkémsále Staré radnice v Havlíčkově Broděocenění za svou práci v rámci Malé knihovnickéslavnosti. „Každá z pověřenýchknihoven v bývalých pěti okresech Vysočinynominuje za svou oblast tři až čtyři knihovníky,ze kterých pak vybíráme ty nejlepší,“popsala Jitka Hladíková, ředitelka Krajskéknihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě.Tradice je tradice, ale ryby bychom mělikonzumovat nejen na Vánoce, vždyť rybímaso je zdravé, dietní a jeho složky chránínáš organismus před vznikem srdečnícha cévních onemocnění. Přesto všakje jeho spotřeba pouze něco málo přes jedenkilogram na člověka za rok. Přes poměrněnízkou spotřebu by kapr mohl býtpříkladem regionální potraviny, a to nejennašeho kraje. Vždyť i naši předci byli navyklíkonzumovat hlavně to, co se pěstovalo,chovalo nebo rostlo v jejich blízkémokolí a na co byl jejich organizmus zvyklý.Regionální potraviny k nám nemusejícestovat na velikou vzdálenost, a bývajíproto čerstvější, s cennějšími nutričními„Vždycky to byla pro nás záležitost celérodiny, takže v současnosti mi tam pomáhajíneteř a moje matka, protože nás tobaví,“ vysvětlila oceněná knihovnice HelenaDoležálková, která pracuje v knihovněv Dolním Městě na Havlíčkobrodskuod roku 1982.Ceny předával Tomáš Škaryd, radníkraje Vysočina pro oblast kultury, kterýocenil všechny přítomné knihovníky.text: Milan Pilař foto: archiv Krajskéknihovny Vysočiny v Havlíčkově Broděvlastnostmi a v neposlední řadě tolik nezatěžujíživotní prostředí.Dříve se kapr nejčastěji připravovalna černo, tím, že se pekl v omáčce z mandlí,rozinek, perníku, povidel, ořechůa sladkého piva. Klasický smažený kapr,jak ho známe my, se k nám dostal pozdějijako recept od Magdalény DobromilyRettigové. „Ať už si kapra nebo jinou naširybu připravíte na jakýkoliv způsob, děláteněco pro své zdraví, podporujete našerybníkáře a regionální produkty, a v neposlednířadě napomáháte zachovávat jednuz našich významných tradic,“ uzavřelJosef Matějek (ČSSD), krajský radní prozemědělství.text: Jitka SvatošováJarmila Bohdálková, Knihovnice městyse Heralticea výrobce z Vysočiny,“ doplnil Tomáš Škaryd(ČSSD), radní kraje pro oblast kulturya cestovního ruchu. Akci navštívilo okoloosmi tisíc návštěvníků.text Milan Pilař foto: archiv kraje VysočinaHledá se Skutekroku 2010Kraj Vysočina hledá nejvýraznější dobrovolnéskutky jednotlivců a projekty právnickýchosob, které nezištně pomohly v rozvojiregionu. „Po novém roce odstartuje sběrnominací v devíti kategoriích, jaro budeve znamení hlasování veřejnosti a v červnuje na zámku Kinských ve Žďáře nad Sázavounaplánováno slavnostní předání cen,“popsal Martin Hyský (ČSSD), radní krajeVysočina pro oblast regionálního rozvoje.V loňském roce proběhl první ročník soutěžeSkutek roku, kdy o výběru ze 112 nominovanýchskutků rozhodlo 4231 hlasů.Na základě tohoto hlasování Zastupitelstvokraje Vysočina rozhodlo o udělení cen, kterépřevzalo sedmadvacet oceněných v devítikategoriích. „V příštím roce budou oceněnyskutky jak fyzických osob, tak projektyprávnických osob za aktivity v roce 2010na území kraje Vysočina. Nejúspěšnější projektypostoupí do přeshraniční soutěže, kteráse uskuteční v Dolním Rakousku v roce2012,“ připomíná Martin Hyský. Každá aktivita,která bude nominována, může sloužitjako inspirace pro aktivity další. Nominacebudou přijímány v jednotlivých kategoriích,tak, aby při jejich hodnocení byla možnájejich porovnatelnost.text: Jitka SvatošováČech v zemi hvězd a pruhů – tradice žije dodnesJan Rosický*17. 12. 1845 Humpolec†2. 4. 1910 Omaha, Nebraska, USAMuž, který si svou slávu vybudoval v zemihvězd a pruhů, se narodil v rodině maléhopekaře v Humpolci 17. prosince 1845.Na místní evangelické škole byl jeho učitelemjeden z nejvýznamnějších českýchpedagogů Jan Sluníčko. Gymnázium začalstudovat v Pelhřimově, pokračoval pakna reálce v Praze, ale pro nedostatek financístudia nedokončil.V té době přišla do Humpolce krize tradičníhosoukenictví, a tak v patnácti letech,navíc po požáru rodného domku,který rodinu připravil o majetek, odešelhledat existenci za oceán. Až do svých dvacetilet pracoval na rodinné farmě ve Wisconsinu,potom se přemístil do Milwaukeea odtud jeho cesta vedla do Chicaga. Tamníčeská menšina vedla bohatý spolkovýživot, do kterého se mladý Jan aktivně zapojil.Vstoupil do Sokola, Hlaholu i Slovanskélípy, hrál také krajanské divadlo.Začal přispívat i do krajanských časopisůa seznámil se s Josefem VáclavemSládkem, kterému asistoval při redigováníjeho chicagských Národních novin. To bylprvní krok na cestě stát se významným čechoamerickýmnovinářem a vydavatelem.Po požáru Chicaga 1871, kdy znovu přišelo majetek, odešel do San Franciska v Kaliforniia odtud pak do Omahy v Nebrasce,kde se oženil a trvale usadil. Jeho pionýrskéosudy slouží krajanům dodnes za vzor.V Omaze zřídil Českou Národní tiskárnu,ve které vydával řadu českých novina časopisů. Byl to Pokrok Západu o kterémse dodnes tvrdí, že pronikl do všech koutůstátů a na západ od Missouri nebylo Čecha,který by naznal jméno jeho redaktora,od roku 1884 Kwěty americké a od roku1890 začal vydávat časopis Hospodář,který vychází dodnes. Hlavní ambicí časopisubylo pomoci těm krajanům, kteří museliodložit svá původní řemesla a věnovatse farmařině. Po Rosického smrti převzalavydávání časopisu dcera Růžena Rosická.I ona navázala styky s domovinouJan Rosický, zakladatel Hospodáře, se ženou Mariía za pravidelného spolupracovníka časopisuv Čechách si vybrala ředitele hospodářskéškoly v Chrudimi Hynka Buriana.Tím se jí dařilo udržet i jazykovouúroveň. V roce1989 koupil vydavatelskápráva Jan Vaculík, který v Texasu vydáváčasopis stále v podstatě ve stejné podobě(http://hospodar-czech.blogspot.com).Tento podnik začal vydávat také světovoubeletrii. Firma funguje pod názvemAutomatic Printing Co. Omaha dodnes.Jan Rosický byl jako přední čechoamerickýnakladatel v čilém písemném styku s VojtouNáprstkem a dopisové přátelství trvaloaž do jeho smrti roku 1894. Do Prahy Náprstkovizasílal cenné přírůstkydo jeho Krajanskéknihovny, která jedodnes jedním z velmizajímavých sbírkovýchfondů Náprstkovamuzea a badateli jevelmi vyhledávána.Jan Rosický zemřel2. dubna 1910 a jehoostatky byly uloženyna českém hřbitověv Omaze.Text: Luboš Göblfoto: www.krajane.net


Prosinec 2010panoramaNa běžkách do Žďárských vrchůMožností, kam sepodívat na Vysočiněna běžkách, je celá řada.Svoje běžkařské ambicemůžeme napříkladuspokojit ve Žďárskýchvrších.Strojově se tu upravuje přes sto kilometrůtratí a mapu lyžařských tratí můžeme zakoupitv turistickém centru v Novém Městěna Moravě.Výchozím místem pro zhruba patnáctikilometrovýokruh může být napříkladFryšava pod Žákovou horou ležící necelých9 kilometrů severozápadním směremod Nového Města na Moravě. Autobusemse sem dostaneme ze Žďáru nad Sázavoui z Nového Města na Moravě. Pokud jedemeautem, můžeme zaparkovat napříkladu kostela, odkud vede běžecká trať severněkolem Nového rybníka. U Fryšavskýchhájenek vkročíme do lesa. Jím vede tříkilometrovátrať přes Blatky, pak mírně s kopcek romantické usedlosti Samotín, kdestojí několik roubených chalup horáckéhotypu. Ze Samotína se vydáme na Krátkou,kde se uchoval jeden z nejkrásnějších souborůlidové architektury v oblasti, chráněnýjako vesnická památková rezervace.Odtud je to už coby kamenem dohodildo Kadova, tady nesmíme vynechat návštěvuhospody U Janečků s vyhlášenýmlikérem zvaným Kadovánek. Z Kadovavede trasa k rozcestí Nad Kadůvkem a odtudje to asi 3 kilometry do výchozího místave Fryšavě.text a foto: Petr NovákSpolupráce s francouzským regionem přináší ovoceDíky partnerství mezi krajem Vysočinaa regionem Champange-Ardenne se podařilov posledních letechzkvalitnit výuku francouzštinyna školách na Vysočině.Plodem spolupráceobou partnerů je zajištěníuž druhého lektora francouzskéhojazyka, jímžje paní Clémence Subletz městečka St. Dizier v regionuChampagne-Ardenne.Na Vysočině vyučujeod 1. září loňského rokuna Obchodní akademiia Hotelové škole Havlíčkův Brod, v Hotelovéškole Světlá a Obchodní akademiiUsedlost v Samotíně, typický obrázek krajiny ve Žďářských všíchZimní projížďka krajinou Žďárských vrchů může být jedním z tipů na vánoční výletVelké Meziříčí, a dále na Gymnáziu Jihlava,Obchodní akademii a Jazykovéstřední škole s právemstátní jazykové zkouškyJihlava.„Pobyt Clémence Subletfinancujeme jak zezdrojů kraje Vysočinaa regionu Champagne-Ardenne, tak prostřednictvímVelvyslanectví francouzskérepubliky v ČR.Lektorka vystudovalafrancouzštinu pro cizincena univerzitě v Nancy.Pracovala už v Portugalsku, na Ukrajině,v Jihoafrické republice i přímo ve Francii,“vysvětluje Martina Tomšů z krajskéhoúřadu.Kromě středních škol pracuje ClémenceSublet také pro příspěvkovou organizacikraje Vysočina Education. „Kurzyvyužíváme pro organizování vzdělávacíchseminářů zaměřené na pedagogické pracovníky,především učitele francouzskéhojazyka. Francouzská lektorka úspěšněspolupracuje také s Francouzským klubemv Jihlavě a v Třebíči, jejichž prostřednictvímseznamuje zájemce na Vysočiněs životem ve Francii,“ dodává Marie Kružíková(ČSSD), radní kraje pro školství.Lektorka se navíc na Vysočině seznamujes naším školským systémem.text: Milan PilařUpéct si můžete i čaj5receptKromě cukroví si můžeme ve vánočnímobdobí upéct například i čaj. Na správnýpečený čaj potřebujeme dva kilogramylibovolného drobného nebo pokrájenéhoovoce, půl až tři čtvrtěkilogramu krystalovéhocukru, koření podle chuti,jako například skořici,hřebíček, badyán,jeden nebo dva omytécitróny a podle chuti můžemepřidat i rum.Odpeckované a nakrájenéovoce dáme společněs nakrájeným citrónemna hlubší plech,vše zasypeme cukrema přidáme koření. Promíchámea vložíme do vyhřátétrouby. Pečeme při170 stupních Celsia půlhodiny až čtyřicet minut,občas můžeme promíchat. Okamžitěpo vytažení z trouby vmícháme do ovocerum a poté směs plníme do skleniček sešroubovacím uzávěrem. Položímeje víčkem dolů a nechámevychladnout. Stačí dátdo hrnku tři až čtyřilžičky ovocné směsi,zalít vařící vodoua můžeme lahodnýnápoj podávat prozahřátí. V letních měsícíchse dá pít i studený.Pokud také ráditrávíte čas v kuchynia znáte typické receptypro náš kraj, stačí námje zaslat. Nejlepší receptyotiskneme a autoraoceníme.text a foto:Monika FiedlerováRakouský barokní stavitel na VysočiněLetos uplynulo 350 let od narození slavnéhorakouského barokního architektaJakoba Prandtauera, který se zapsali do dějin architektury na Vysočině. Narodilse v tyrolském Stanzu, pracovalve službách církve, ale také na návrzíchzámků, mostů, sýpek či domů. Jeho jménoje pevně spjato s klášterem v Melku,ale i s desítkami jiných projektů po celémRakousku, hlavně pak v oblasti Podunají.Významně se zapsal do dějin architekturyna Vysočině barokní přestavbou zámkuv Jaroměřicích nad Rokytnou, uskutečněnouv letech 1700-1737. Stalo se takz podnětu majitele honosného sídla JanaAdama Questenberka. Zámku se dodnespřezdívá malé Versailles.Tři výstavy věnované v Rakouskuna počest výročí Jakoba Prandtauera –v Diecézním muzeu a v Městském muzeuv St. Pölten a v klášteru Melk – už skončily,zájemci ale mohou navštívit do 26.dubna 2011 výstavu v Zemském muzeuv St. Pölten. text a foto: Pavel Kryštof NovákZachovalé plány architekta Jakoba Prandtauera na přestavbu zámku v Jaroměřicíchnad Rokytnou mohou zhlédnout návštěvníci výstavy St. PöltenuKřížovka o cenyAčkoli Jan Rosický (1845-1910, viz též článek na straně 4) strávil v Americe padesát let, jeho pobyt se o pár let minul se starším, a určitě slavnějším emigrantem, který se však po deseti letech v USA vrátil do Prahy. Byl to... (viz tajenka).Ten byl dokonce členem americké vládní expedice, jejímž úkolem bylo prozkoumat indiánský kmen Dakota. Ve své závěti přiřkl svůj majetek svému muzeu; součástí jeho osobních sbírek bylo i 46 000 svazků knih a 18 000 fotografií.Autor:MartinNěmečekNejvyšší normaprávního 3. díl tajenkystátuŘecképísmenoA siceNezvalovaliterárníhrdinkaRostlina kozlíklékařskýRuskýsouhlasSPZ okr. Ústínad LabemPěveckétělesoPříkopovápropadlina(rift)ChemickáznačkaastatuOznačeníneidentif.létajícíchobjektůDruh jelínkaLetopisyZnačkaselénuČást houslíObleky (slangově)KrystalickábřidliceMravnízákladPříkoříNejčastějšíhodnotave statis.souboruPřestávkaPostavaz JiráskovyFil. historieČasnéNovinářskápoznámkaMytímodstranit4. díl tajenkySPZ okr.Karl. VaryOdvar z léčivýchbylinOtvorv místnostiLatin. překladbibleSměremk zemiCetka(knižně)Velké oko(nářečně)MongolskýpastevecBicyklSilná ránaSpojkaJednotka el.napětíŠpanělskyzlatoBulharsképohoříBotySvob. feudál.statekKřídlobudovyOpětovněNěmeckyvrataPrávoznemožnitpřijetízákonaŘíms. krutovládceBrazilskýindiánAnglickysetříditÚzemíVýtažkyz léč. bylinMechanickýdrtičDomovníodpadZdvořiléosloveníženyHořké žaludečnílékyAnebŽenské jméno(13. 8.)PlanetaSlunečnísoustavySrdečniceNemocničníodděleníPatřícíobroviZnačkasamariaSarmatiNoční ptákNízkýotevřenýnákl. vůzŽivočichObal zubnípastyZvuk trumpetyUkazovacízájmenoStařešinaDivadelníhraPolynéskýopoj. nápojDesetinytisíceŽenský zpěv.hlasMěstov ČaduVelká vločka(nářečně)St. přírod.rezervaceVězeňskámístnostHimalájs.skupinaZmrzlá vodaZemědělskýpesticidSPZ okresuOstravaPřed. stranaminceInic. spis.NerudyStav.železobetonovávýztužZn.rádiaČasové údajeOsobnízájmeno1. díl tajenky 2. díl tajenkyRostlinaprhaCitoslovcehromadnéstřelbyVpřed(italsky)Nápověda: Ati, Elis, modus,oro, Rila, sika.Na dva vylosované úspěšné luštitele, kteří pošlou správné řešení tajenky na adresu vydavatele R MEDIA, spol. s r. o., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 do 10. v měsíci následujícím po vyjití aktuálního čísla Kraje Vysočina (rozhoduje poštovní razítko), čekajíhodnotné věcné ceny s logem Kraje Vysočina. Znění tajenky přineseme v následujícím čísle spolu se jmény výherců. Úspěšní luštitelé – vylosovaní výherci cen za křížovku z minulého čísla jsou: Květa Ochranová, Bory a Jan Blažek, Velké Meziříčí.


6 inzerce www.kr-vysocina.czinzercekomunikační agenturaR mediaR MEDIA, spol. s r.o.Dobrovského 25, 170 55 Praha 7tel.: +420 233 071 639mobil: +420 737 220 035e-mail:david.svabenicky@rmedia.czSeznam klientů za poslední 3 roky:Bison & Rose, BOLTON CZECHIA, Deee Communication, Economia, Generali Pojišťovna,GTS NOVERA, Jockey Club ČR, Krajský úřad kraje Vysočina, Národní památkový ústav,NOVOTISK, OKD, POPRON média, RWE Transgas, T.T.V., Veletrhy BrnoR MEDIA, spol. s r.o.M Ě S Í Č N Í KP R O O B Č A N Y V Y S O Č I N YR O Č N Í K 7 Č Í S L O 3B Ř E Z E N 2 0 1 0N á k l a d 2 2 2 5 0 0 v ý t i s k ůw w w . k r - v y s o c i n a . c zSpolečné projektya nové policejní ředitelstvíHavlíčkův Brod –Hejtman kraje VysočinaJiří Běhounek poprvév letošním roce navštívilhavlíčkobrodskou radnici.V doprovodu řediteleKrajského ředitelstvípolicie ČR kraje VysočinaJosefa Bačkovskéhojednal s vedením města a radními předevšímo společných projektech kraje a města HavlíčkůvBrod. Josef Bačkovský pak přítomné seznámils fungováním nového policejního ředitelství.„Zabývali jsme se především otázkou spoluprácekraje a města. Hovořilo se např. o nemocniciv Havlíčkově Brodě nebo o školách, kteréjsou u vás, ale kraj Vysočina je jejich zřizovatelem.Josef Bačkovský radním přiblížil organizacia systém řízení nového policejního ředitelství,které vzniklo 1. 1. 2010,“ upřesnil téma jednáníhejtman Jiří Běhounek.Řeč byla i o dlouho připravované výstavběkrajské knihovny v Havlíčkově Brodě. V poslednídobě se rozvinuly debaty, zda krajská knihovnavznikne opravdu tady.„Otázky o umístění už jsme definitivně vyřešilia o jiné lokalitě než o Havlíčkově Brodě neuvažujeme.Jde však o finančně velice náročnou investici,a proto hledáme možné formy spoluprácei se soukromým sektorem. Předpokládáme, že výstavbuzahájíme v roce 2011,“ doplnil Běhounek.Postupně hejtman Jiří Běhounek s ředitelemkrajského policejního ředitelství v Jihlavě JosefemBačkovským navštíví všech pět okresníchměst kraje Vysočina. Havlíčkův Brod byl cílemjejich návštěvy jako první. Alena DoležalováKlášter v Želivě na mapěnejcennějších památekHumpolec – Klášter v Želivě u Humpolce, kterýpatří mezi nejstarší kláštery v České republice, bylv pondělí 8. února zapsaný mezi národní kulturnípamátky. Klášter se tak ocitl na seznamu vedletakových památek, jakými jsou Pražský hrad, Karlštejnnebo poutní kostel na Zelené Hoře u Žďáru nadSázavou.Želivský klášter vznikl v roce 1139, za husitskýchválek ho dobyla husitská vojska a za svou dlouhouexistenci několikrát vyhořel. Zásadní úpravy prodělalklášterní komplex v osmnáctém století a podílel sena nich Jan Blažej Santini.„Za bezmála tisíciletou existenci si klášter v Želivěprošel pestrou historií a ocenění si právem zaslouží.V každém případě jde o jedinečné ohodnocení kulturnípamátky, které slibuje zachování autentickéhopříběhu kláštera i pro budoucí generace,“ komentovaludálost Jáchym Jaroslav Šimek, provizor kláštera.Pravděpodobně od nynějška ještě častější cíl turistůnejen z České republiky čeká přísnější režim přirekonstrukci. „Nejvyšší památková ochrana znamenáurčitá omezení. Jde ale o důsledné zachování jedinečnostipamátky, za kterou byla stavba oceněna.Zas však budeme mít mnohem blíže finančním dotacímna opravy a na zlepšování služeb pro návštěvníky,“uzavírá František Marek, správce kláštera.Milan PilařKlokočov přivítá běžkařeNa milovníky bílé stopy čekají u Sečské3 přehrady i strojově upravované tratěRehabilitace už v červnuDětské centrum v Jihlavě doplní4 rehabilitační pavilon z rozpočtu krajeZámek v Herálci se změníVzniká zde moderní hotelový komplex5 za téměř sto třicet milionů korunHokejisté z Vysočiny nezářiliOba týmy hrály na ledě soupeřů,8 oba také svým protivníkům podlehlyKomorní filharmonieVysočina vzniklav Jihlavě v roce 2003.Do začátku si stanovilaněkolik cílů.JIHLAVA – Doplnit chybějící článekv kulturním životě města Jihlavy a celéhokraje Vysočina, probudit zájemsoučasného posluchače o tzv. vážnouhudbu a především navázat na tradiciGustava Mahlera, Bedřicha Smetany,Václava Stamice a dalších, kteří v krajipůsobili a současně významně zasáhlido světového hudebního dění – tovšechno je úkolem KFV.Komorní filharmonie Vysočina máparametry běžného filharmonickéhotělesa, které tvoří profesionální hudebníci.Složení orchestru je variabilní– od komorního smyčcového až po velkýsymfonický orchestr. Také programje „běžný“: klasické orchestrální koncerty,koncerty se sólisty, koncertypro školy, promenádní koncerty, abonentnícykly pro města kraje Vysočina.Potěšitelný je ovšem zájem o tototěleso – potvrdil předpoklady, že i oblastzv. vážné hudby má mezi obyvateliVysočiny mnoho ctitelů a vážnýchzájemců. Vedení filharmonie věří, žese těleso stane v tom nejlepším slovasmyslu populárním, tj. orchestrem,který bude často navštěvovat určitáčást obyvatel Vysočiny a občas skorokaždý, přinejmenším ve výjimečnýchmomentech svého života. Protožeklasická hudba v podání právě tohotoorchestru přináší vždy hluboké uměleckézážitky. Milan PilařFilharmonici z VysočinyKino se opraví – návštěvnost nekleslaMezi největší úspěchy šéfdirigenta patří provedení Mozartovy Korunovační mše s 220 účinkujícími na 49. ročníku Mezinárodníhofestivalu sborového umění v Jihlavě, které je natočeno i Českým rozhlasemTéměř patnáct milionůkorun bude stát oprava,názory se různí.Žďár nad Sázavou – Kina dnes nejsoupro podnikatele žádné terno. Většinuz nich musí města, pokud chtějí jejichprovo zachovat, alespoň částečně dotovat.Stejné je to i s kinem Vysočinave Žďáru nad Sázavou. Hned v úvoduroku přispěje radnice na ztrátový zimníprovoz finanční injekcí ve výši sto dvacetitisíc korun.I když provoz kina městu žádné finančnívýhody nepřináší, spíše naopak,nehodlá radnice hodit kino přespalubu. „Už před dvěma lety jsme stálipřed otázkou, co s ním. Rozhodli jsmese počkat, až co udělá multikino v Ji-hlavě, jestli nám nestáhne návštěvníky,“vysvětluje vyčkávací taktiku radnicemístostarostka Žďáru a senátorkaDagmar Zvěřinová.Návštěvnost žďárského kina Vysočinapodle statistiky neklesá. V roce 2007tady proběhlo celkem 218 představení,na které se přišlo podívat 17 282 návštěvníků.V loňském roce zhlédlo 292filmů 18 914 diváků: obyvatelé Žďárunad Sázavou nepojedou za zábavoudo Jihlavy, raději budou i nadále využívatslužeb svého domovského kulturníhostánku. A to i přesto, že kinoVysočina nemůže zdaleka nabídnoutnávštěvníkům takový komfort, jakomoderní zařízení stejného typu v okolí.Kino Vysočina provozuje soukromýsubjekt. Budova, postavená v roce1963, je ovšem v majetku města. A to serozhodlo postarat o nápravu. „Chcemepožádat o grant z Ministerstva kultury,který bychom chtěli využít na nákuptechnologie pro 3D vysílání. Také jetřeba vyměnit elektroinstalaci. Tyto dvěvěci jsou prvořadé. Až na dalších místechje zateplení, výměna oken a sedačeka dalších věcí,“ sdělila DagmarZvěřinová. „Digitalizace kina musíbýt hotova do tří let a bude stát okolopěti milionů, dotace by mohla pokrýtaž padesát procent nákladů,“ doplňujestarosta Žďáru nad Sázavou JaromírBrychta.Investici ve výši dalších sedmi milionůpředstavuje plánované zateplení,výměna oken a modernizace interiéru.Helena Zelená KřížováInternetová anketa„Zájem o umění klesá!!! Kina zejí prázdnotou .“ takzačíná příspěvek jedné z dotazovaných, který dále pokračuje:„Návštěvnost kin už není co bývala. Pamatujiplné sály a teď aby člověk pomalu čekal, zda se dostavíještě 2-3 návštěvníci, aby vás bylo 10 a promítalo se.To jsem zažila v Jihlavě, v kině Dukla ještě před rekonstrukcí.Jenže teď po renovaci, která se mimochodemmoc povedla, to není o nic lepší. Provozovatel to muselvzdát a město hledá (možná, že už našlo) dalšího dobrodruha,co by chtěl risknout byt prodělečný. To chcefakt odvahu!!! Kino slouží i dokumentárním filmůmv rámci filmového festivalu – byla by velká škoda, kdybyzaniklo! Ovšem kino Cinema v City parku takovétostarosti neřeší .na komed i Líbáš jako Bůh jsme tamv celém sále seděli 4 lidé a promítalo se bez problémů.“Zato anonym se pořádně „odvázal“: „Jaká kulturaa společnost??? Sedět a čučet na film, který stejněpozději uvidím v televizi, nemít možnost si kdykolivodskočit na záchod, nemít možnost si tam dát chipsya otevřít flašku vína, nemít možnost si tam pokecat sesousedy, protože by to rušilo druhé přísedící, mít možnostmít zacloněn výhled kýmsi vysokým vepředu .Nezlobte se, ale soukromí je soukromí. A kdo umí hledatna netu, nemusí čekat na vydání DVD, ale může sito rovnou stáhnout .“ pokračuje anonymní odpůrcekina. „Nyní mají všichni kabelovky se spoustou filmovýchkanálů, tak proč se ještě somrovat do kin. V BnPkino zrušili už dávno, hned po převratu. Lidi nechodili,tak se to nevyplácelo a náklady na provoz byly vysoké.To samé i letní kina. Dřív to bylo každý léto, pamatujujak na hřišti v Dolní Rožínce, tak i na stadionu v BnP,ale i to zaniklo kvůli ztrátovosti a nezájmu lidí. To samýmultikino v kulturáku. PS: Radši tu stovku za lístek investujuza 2 filmová nebo dokumentární DVDčka z novinnebo časáků a pustím si to doma v soukromí!“Internetová anketaOD BŘEZNAZÁZRAKY ŽIVOTA.PŘICHÁZEJÍ NA KŘÍDLECH NADĚJEfoto: Czechtourismfoto: archivfoto: KFVfoto: HNINZERCEHelena Zelená KřížováVideo na www.kr-vysocina.czNovinyzdarmanejen prohavíře15. října 2009 l číslo 37 l ročník 39Společnost OKD získalave slovinské Portorožiprestižní mezinárodníocenění Golden Drumza komunikaci s veřejnostíOSTRAVA – Společnost OKD uspělase svými komunikačnímiprojekty na mezinárodnímfestivaluve slovinské Portoroži.Prestižní oceněníGolden Drum(Zlatý buben) získalav konkurenci 116 projektůz celého světa za loňskounáborovou kampaň. Do finálepostoupila také informačníkampaň o veřejně prospěšnýchaktivitách firmy a založeníNadace OKD.Náborová kampaň se nesla v duchumotta „Hledáme chlapy, co drží partu“.Firma díky této netradiční forměnáboru získala několik stovek novýchhorníků a důlních specialistů. OKD setaké nově představila veřejnosti jakoperspektivní firma, která v moravskoslezskémregionu podporuje hornickéučňovské školství i vybrané oboryna vysokých školách.„OKD patří mezi největší a nejúspěšnějšífirmy v Česku, ale i v celéstřední Evropě. Dokázali jsme, že sevyrovnáme evropské konkurenci nejenv těžbě uhlí, zvyšování bezpečnostia zavádění nových technologií, aletaké v ostatních oblastech naší práce,“řekla při přebírání ceny Petra Mašínová,ředitelka PR a komunikace OKD.„Na toto ocenění bychom ale nikdynedosáhli bez pomoci všech zaměstnanců,kteří nám v loňském roce pomáhalihledat nové „parťáky“ do našichdůlních provozů,“ dodala.V porotě soutěže zasedli zkušení profesionálovéz branže z celého světa. Nejlepšípráce v oblasti PR porota vybírala zejménas ohledem na jejich prokazatelnývýsledný efekt, přičemž kladla důraz takéna strategický přístup, neotřelost myšlenía ucelenost provedení. Vladislav SobolZ bunkru na Dukle muzeumObjekt RPG RE – dříve protiatomovýkryt – zachovali nadšenci jako památkustrana 4Ondrášek – pomoc v beznadějiNOKD podpořila mobilní hospic. O klientyse starají doma, odchází se tak lépestrana 11Šachta jako na dlaniDarkovské řídicí stanoviště POP vidíveškeré dění v dole na monitorechstrana 3FOTO: B & RVeleúspěch náborové kampaněDARKOV – Vzácná návštěva zavítala12. října na Důl Darkov. Do porubu40 204 fáral předseda Českého báňskéhoúřadu Ivo Pěgřímek za doprovodugenerálního ředitele OKDKlause-Dietera Becka a dalších manažerůnaší těžební společnosti.Navštívený porub je vybaventechnologií POP 2010, tj. sekcemiBucyrus 2,6/5,5, kombajnemSL500 a porubovým dopravníkemPF 6/1042. Fárání se také zúčastniliza OBÚ v Ostravě předsedaLibor Hroch a jeho zástupce MartinŠtemberka a za OKD Ján Fabián,ředitel pro rozvoj a strategii,Leo Bayer, provozní ředitel a BoleslavKowalczyk, ředitel DoluDarkov.Fárání bylo zaměřeno hlavněna kontrolu protiotřesových opatření.Předseda ČBÚ se zajímalnejen o novou technologii POP2010, ale především o bezpečnostníproblematiku. Konstatoval,že nasazování nových komplexůspolu se zvětšováním profilu chodeba zvyšování hmotnostníhostupně chodbové výztuže je kroksprávným směrem při zajišťováníbezpečnosti horníků. Nicméněpoukázal i na nutnost řešit stykporub-chodba jiným způsobem,než je dosavadní praxe v OKD,a to hlavně kvůli zvětšující se celkovéploše, kterou je nutno zajistit.Generální ředitel OKD na toreagoval, že je to jeden z hlavníchúkolů těžební společnosti, kterývychází ze strategie zvyšováníbezpečnosti a výkonnosti porubů.Po vyfárání Klaus-Dieter Becka Ivo Pěgřímek diskutovali zejménao otázkách bezpečnosti, hornicképroblematice a dalších investicíchdo oblasti bezpečnosti a novýchtechnologií.Na závěr se předseda ČBÚ a generálníředitel OKD dohodli na dalšíinspekční prohlídce. Tentokrátdo oblasti příprav, kdy by se mělafárat čelba s nejnovější razicí technikou,tj. kombajn MR 340 se svorníkovacímzařízením. lbPrvořadý zájem o bezpečnost v podzemíPorub 40 204 v Dole Darkov vybavený technologií POP 2010 navštívil Ivo Pěgřímek, předseda Českého báňského úřaduŘeditelka pro PR a komunikaci Petra Mašínová (vpravo) s Jitkou Haladovou přebírají ocenění společněs Vladimírem Bystrovem z agentury Bison & Rose, která s OKD na projektech spolupracovala.Zleva: Boleslav Kowalczyk, Ivo Pěgřímek, Ján Fabián, Klaus-Dieter Beck, Leo Bayera Eva Vévodová (tlumočnice).FOTO: Důl DarkovVěc každého z násOSTRAVA – Při masivnímzavádění programutrvalého zlepšování(Continuous Improvement)si jistě řada z vásklade otázku, zda se tato iniciativa týkápouze důlních či výrobních pracovišť,anebo zahrnuje veškeré činnosti a organizačníjednotky včetně administrativníchútvarů správy společnosti. Odpověď vásasi překvapí, ale prostřednictvím činnostiinterního auditu funguje proces trvaléhozlepšování na Správě OKD již několik let.Interní audit OKD je tříčlenný útvarv přímé podřízenosti generálního ředitele,který se zabývá prováděním řady ujišťovacícha konzultačních auditů v OKD. Práceútvaru se řídí ročním plánem, který jevytvořen na základě analýzy rizik, námětůčlenů senior managementu a také členůvýboru pro audit a dozorčí rady. Zjednodušeněřečeno, pokud je třeba někohoujistit o tom, že jsou dobře nastavenékontrolní mechanismy, případně pokudje potřeba poradit se zlepšením procesu,s novým organizačním uspořádáním čise zvýšením efektivity, využívá se k tomučasto interní audit.V roce 2009 se interní audit mimo jinézabýval procesy nákupu, prodeje, sanacía rekultivací, podílel se na iniciativěsnižování zásob materiálu ve skladech,v oblasti IT ověřoval bezpečnost kritickýchaplikací informačního systému a zabývalse také centralizací osobní dopravy. Jenza prvních devět měsíců tohoto roku navrhlinterní audit více než 120 doporučeníke snížení rizik a zvýšení efektivity.Zlepšování je však záležitostí každéhoz nás a já pevně věřím, že i vy můžetepřispět k rozvoji naší společnosti.Petr Hanzlíkvedoucí útvaru vnitřního auditu OKDSouhlas se státní podporoušpanělskému uhlíŠPANĚLSKO – Evropská komise se rozhodlanevznést námitky proti plánu zpřístupnitv letech 2008-2010 uhelné rezervy, aniproti každoroční státní podpoře souvisejícís produkcí uhlí. Celková státní podpora,kterou Španělsko podpoří současnouprodukci, dosáhne 1,247 miliardy EUR.Na základě informací poskytnutých španělskýmiúřady Komise stanovila, že pomocuhelnému sektoru pokryla pouze rozdíl meziprodukčními náklady a výnosy těžebníchjednotek. Španělsko pokračuje v redukcitěžební kapacity svého uhelného průmyslua s tím souvisejících státních podpor.Komise dospěla k závěru, že navrženápodpůrná opatření berou v ohled ustanoveníNařízení Rady EU č. 1407/2002týkající se Státních podpor uhelnémuprůmyslu a jsou proto slučitelná se správnýmfungováním společného trhu.Zdroj: IP/09/ 125Trvalé zlepšování?Něco to do sebe máPilotní projekt optimalizaceúdržby při dobývání se zdařil,teď to zkusí v jiném porubuDARKOV – Projekt ContinuousImprovement (CI) neboli Systémtrvalého zlepšování se stal v dolechOKD největším pozdně letním hitem.Úspěšně odstartoval také na DoleDarkov. Povzbudivé jsou zejménavýsledky projektu Optimalizace údržbyv porubu 140 912 na závodě 2, kterýbyl realizován v prvních dvou zářijovýchdekádách.„Projekt se týkal optimalizacecelého komplexu činností, od přípravytechniky k těžbě, přes samotnédobývání až po odtěžení. Podíleli sena něm horníci v rubání, ale takéelektrikáři, zámečníci-specialisté čiobsluha odtěžení. K úspěchu výrazněpřispěl i vedoucí mechanik provozurubání Antonín Míra, který zajistilnadstandardní dodávky náhradníchdílů a pečlivě sledoval údržbukombajnu. Důslednou koordinacívšech navazujících činností každýčlen kolektivu přesně věděl, co mádělat a celý výrobní proces vyzněl jakomistrovsky sehraný koncert. Je ažškoda, že porub byl již dokopán a tímbyl i celý projekt ukončen,“ zhodnotilvedoucí projektu CI na Dole DarkovČeslav Lincer.Díky optimálnímu přístupu pracovníkůk projektu a uplatnění prvků CIse průměrná doba provozu dobývacítechniky prodloužila na plných 50 procentcelkové pracovní doby (celorevírníprůměr je 30 procent – pozn. red.)a úměrně tomu se navýšilo i plněnívýrobních ukazatelů. Denní těžbaz porubu vzrostla ze srpnových 2100na 2800 tun uhlí a denní postupy ze4,1 na 5,1 metru!Pokračování na str. 2Ze světateam: Z P R AVO DA J S K U P I N Y R W E V Č RT E A M : Č E S KO 6 / 2 0 0 9ÚVODNÍKprázdniny jsou dávno pryča s nim i doba dovolených,relaxace a relativního klidu.Počasí sice v prvních dnechnebralo podzim na vědomí, létosi svou nadvládu udržovalo, jakdlouho jen to šlo, avšak děnív naší společnosti nabralo na patřičnýchobrátkách okamžitě.Celou skupinu RWE CZ patřičněrozhýbala zejména návštěvapana Grossmanna, který stráviljeden den ve společnosti svýchčeských kolegů, přičemž k seznámeníse s místními podmínkamivyužil doslova každou minutusvého pobytu u nás. Náš časopisteam: byl samozřejmě při toma našla se i chvíle pro pořízenírozhovoru.Doba prázdnin však přece jenvíce nahrávala odpočinkovýmtématům, a to i proto, že velkáčást aktivit podporovaných Companiemse odehrává právě v průběhuléta. Při pročítání stránekvěnovaných mimopracovnímčinnostem našich zaměstnancůtak třeba i vy získáte inspiraci,jak uplatnit své vlastní zájmya záliby ku prospěchu jiných.Letním tématem byl rovněžsport, takže i jemu je vyhrazenov našem časopise možnáaž nezvykle hodně místa.Sport však patří k hlavním„benefitům“, které svýmzaměstnancům RWEnabízí. Pozorně si protoprohlédněte předevšímfotografie z letních„sportovek“ a popřemýšlejteo tom, zda bynestálo za to, abyste sepříště zúčastnili i vy.Takže příjemné chvíle s teamemčíslo 6 přeje všemV ústecké ZOO bylo pokřtěnomládě siky vietnamskéhoza přítomnosti zástupců RWEstr. 16Šéf koncernu nemluví jen o pracovních věcechPrvní návštěva Jürgena Grossmanna v RWE CZ„Člověče, vy jste vážně velký chlap!“,dovolil si Václav Bartuška, zvláštnívyslanec pro energetickou bezpečnost,slovní hříčku se jménemJürgena Grossmanna, které v němčiněznamená „velký muž“. Totéž sizřejmě myslí většina lidí, když potkápředsedu představenstva RWE AG,který měří dva metry a pět centimetrů.Jürgen Grossmann přijel na jedenden do Česka, aby se z blízka podívalna práci svých kolegů a zaměstnancůfirmy.Již proto jel nejdříve na místo, kde jehlavní zdroj plynárenství RWE v Českérepublice – na hraniční předávací staniciLanžhot. Zde vtéká ruský plyn do českéhoplynovodu. Mezi těmito trubkami vysvětlovaljednatel společnosti RWE TransgasNet Jan Nehoda, jak zde byl v lednu tokplynu obrácen směrem na území Slovenska.Pan Grossmann byl překvapen, žetak důležitá stanice je kompletně řízenadálkově. „Jen jednou za den se zdesejdou pracovníci RWE se svými slovenskýmikolegy, aby zaznamenali množstvíprůtoku plynu,“ upřesnil vedoucí provozuStanislav Stanec. Přitom ale nedocházík žádným diskuzím, vše probíhá absolutněve vzájemné shodě.Cesta po jižní Moravě vedla dáledo Břeclavi „na“ kompresní stanici.Probíhala zde právě údržba,což se hodilo, protože přinormální hladině hluku120 decibelů v halách bysi asi nikdo s nikým mocnepopovídal. A tak sepan Grossmann dozvěděl,že se infrastruktura RWEprávě připravuje na plynovodybudoucnosti. Aťuž se jedná o projekt plynovoduGazela, který mápřepravit zemní plyn zeseveru, nebo o propojenís rakouským Baumgartenem,kde bude vstupovatdo potrubí zemní plynz plynovodu Nabucco.Díky krátkým vzdálenostem provozů RWEna jižní Moravě stihl pan Grossmannještě navštívit – poprvéve svém životě – podzemní zásobník plynu.Ve Tvrdonicích se nezajímal jen o fungovánízásobníku, ale i o plány na dalšívýstavbu společnosti RWE Gas Storage.„Bylo příjemné setkat se osobně s panemGrossmannem. Nemluví jen o pracovníchvěcech, ale zajímá se i o vinařství na Moravěnebo o umělecká díla, která jsouvidět v okolí zásobníku ve Tvrdonicích,“vzpomíná Milena Bajajová, která nejvyššíhošéfa RWE během dne doprovázela.Všude, kde pan Grossmann pobyl, vyjádřilnejen velký dík všem zaměstnancům,ale zároveň i přislíbil svou podporu manažerům:„Jsem tu, abych vyjádřil svéuznání vaší práci, a chci porozumět tomu,co děláte, abych vám mohl pomáhat“.Velké překvapení pak neskrýval na večerníletní párty, kde se sešli zaměstnancize všech společností skupiny RWE CZ.„Řekl jsem, že se chci sejít s mnoha zaměstnanci,ale takovou akci jsem skutečněnečekal.“ V areálu JMP v Brně se sešlona pět set zaměstnanců, kterým líčil svédojmy z celodenní návštěvy a odpovídalna řadu dotazů, které mu jménemzaměstnanců pokládal Martin Hermann.Mimo jiné zdůraznil, že RWE nemá v žádnémpřípadě v úmyslu prodávat svéaktivity společnosti Gazprom. Pan Grossmannnaopak vyjádřilspokojenost s výsledkyčeské skupiny a řekl,že aktivity v České republice se budoudále rozšiřovat. A protože v plynárenstvíjiž RWE dosáhla všeho, co mohla, budouse její další aktivity orientovat na prodejelektřiny. A to všem kategoriím, od velkoodběratelůaž po domácnosti.Poté co se šéf posilnil u grilu, měli někteřízaměstnanci možnost popovídat sis ním osobně u sklenice piva nebo burčáku.(Možná je ale namístě podotknout, žeon sám pil pouze vodu.)O zábavu všech se starala moravská folklornískupina Kunovjan, která nejen hrála,ale i tančila. Nejdříve sama, později sepřidali tance a zpěvuchtiví zaměstnanci.Až dlouho po oficiálním konci pártyodešel přenocovat do hotelu i pan Grossmann.Druhý den, a to už od sedmihodin ráno, ho totiž čekaly další schůzkyv Praze. Na jedné z nich diskutoval sezvláštním vyslancem Bartuškou o velkýchvýzvách budoucí energetické bezpečnosti.Nicolai Urbaniak(Rozhovor s J. Grossmannem čtětena straně 5)Dozorčí rada společnostiJihomoravskáplynárenská(JMP) na svém mimořádnémzasedánídne 17. 9. 2009projednala a přijala odstoupení DušanaJurečky z pozice člena představenstvaJMP. Zároveň to této funkce jmenovalaMartina Kárníka s účinnostík 18. září 2009.Martin Kárník bude v Jihomoravsképlynárenské působit ve funkci CCO.Do vedení společnosti přichází z poziceředitele obchodu KA Severomoravsképlynárenské.Dušan Jurečka přešel na pozici manažeramarketingu a obchodu v kategori domácnosti ve společnostienviaM v Německu, která patří takédo skupiny RWE.Novou ředitelkouútvaru HR společnostiRWE Transgasse stala JitkaAdámková. Uspělave výběrovém řízení,které probíhalov uplynulých týdnech a na pozici Headof HR nastoupila 1. září. V tendru sedokázala prosadit proti širokému okruhuexterních kandidátů a se znalostíprostředí skupiny RWE bude moci plynulenavázat na práci Michala Urválka,který se rozhodl pokračovat v profesníkariéře mimo skupinu RWE.Jitka Adámková vystudovala Právnickoufakultu Masarykovy univerzityv Brně a v rámci dalšího studia na BrnoInternational Business School získalatitul MBA. Profesní kariéru zahájilave Zbrojovce Brno a v roce 2002nastoupila do skupiny RWE. Ve společnostiJihomoravská plynárenskápůsobila na různých manažerskýchúrovních, od roku 2005 pak na pozicipersonálně-právní ředitelky. Od roku2008 zastává tuto pozici v personálníun i i ve společnosti RWE Distribučníslužby.Ve skupině RWE v ČR pokračujeoptimalizace řízení jednotlivýchspolečností. Na základě toho sesnižuje počet jednatelů ve společnostiRWE Zákaznickéslužby ze třína dva. Z pozicejednatele zodpovědnéhoza divizifinančního vyrovnáníodcházík 15. říjnu 2009 Stanislav Lepka.Společnost tak nadále povedouThomas Hejcman a Lumír Nováček,který v rámci nové organizačnístruktury přebírá odpovědnostza úsek fakturace a odbor vymáhánípohledávek.Stanislav Lepka bude pokračovatve své další profesní kariéře mimoskupinu RWE.Personální změny v rámci RWE CZNová ředitelka HRv RWE TransgasZměna ve vedení RWE ZSStanislav LepkaMartin KárníkJitka AdámkováRWE Gas Slovensko, dceřiná společnostRWE Transgas, začne od roku 2010nově dodávat zemní plyn také středněvelkým podnikům se spotřebou nad1 GWh (100 tis. m 3). Firma tak pokračujev úspěšném působení na slovenskémtrhu, na který vstoupila teprvev loňském roce. RWE Gas Slovenskov roce 2009 dodává velkým průmyslovýmzákazníkům 2,1 TWh (210 mil. m 3 ),čímž získala 10% tržní podíl v tomtozákaznickém segmentu. Slovenský trhse zemním plynem na rozdíl od českéhoještě není zcela uvolněn. Trh je siceotevřen pro všechny zákazníky, cenapro domácnosti je však regulovaná.(intranet skupiny RWE 21. 9. 2009)RWE Gas Slovensko úspěšněproniká na slovenský trhse zemním plyneminsightApril 2010in this issueThe Group: Our values and task forces pages 02 – 07Group Units Activities pages 08 – 26Life in the Group:Newcomers and interview with... pages 27 – 32GTS Awards Winners 06 Anniversaries 08 – 11 Photo Contest 27GTSAwards 1 stprosinec 2009číslo 6Darovali jsme krev str. 5Cestovatel Vít Koucký str. 11Jak jsme odpojili Dům hrůzy str.12 GTS CESpolečně silnějšíNovera komplet OfficePředstavení Hradce Královéstr. 6–7str. 8 a 1str. 18Uvnitř čísla:příručka zaměstnanceMoje firma GTS NoveraStrategie expanduje str. 8.Zprávy ze severu str. 23Manažerskédesatero str. 26Zaměstnanciroku 5Segmentace 10Ajtíci a manažeři 29leden 2 07Tomáš DoležalpředstavujeDohledovécentrum 20 červen 2 07Novera duo expres 10Co je to Business inteligence 18Velká soutěž v kreslení 24–25Novera duo expres 10Co je to Business inteligence 18Velká soutěž v kreslení 24–25Síť MPLS str. 5Úsek zákaznických řešení str. 1Jen škatule .? str. 18Papara zi ve Špindlu str. 24srpen 2 07Síť MPLS str. 5Úsek zákaznických řešení str. 1Jen škatule .? str. 18Papara zi ve Špindlu str. 24říjen 2 07Reálná virtualita str. 10Společně podle Tomáše Budníka str. 18Studujeme po síti str. 25Reálná virtualita str. 10Společně podle Tomáše Budníka str. 18Studujeme po síti str. 25prosinec 2 07GTS CE - nejlepší operátor 2007 str. 4205 centimetrů Petra Žáčka str. 14Transformační program TDi str. 16GTS CE - nejlepší operátor 2007 str. 4205 centimetrů Petra Žáčka str. 14Transformační program TDi str. 16číslo 1únor 2 08GTS NoveraZaměstnanci 2007 str. 4NGN vede Pavel Brabenec str. 8O vodě v řece s Peterem Brosterem str. 21Zaměstnanci 2007 str. 4NGN vede Pavel Brabenec str. 8O vodě v řece s Peterem Brosterem str. 21číslo 2duben 2 08GTS NoveraDWDM projektEn-ká-péčkoJiří Zahradník:Z rybáře obchodníkemMateřská pauzaVladany ŠtefkovéBrněnský experimentDWDM projekt str. 6En-ká-péčko str. 10Jiří Zahradník:Z rybáře obchodníkem str. 14Mateřská pauzaVladany Štefkové str. 16Brněnský experiment str. 20Adam Sawicki – rozhovorZelená NoveraWholesale Line RentalAdam Sawicki – rozhovor str. 1Zelená Novera str. 17Wholesale Line Rental str. 26číslo 3červen 2 08GTS Noveračíslo 4srpen 2 08GTS NoveraPražská lovestory Stuarta Everse str. 4 – 5Největší projekt v dějinách firmy str. 14 – 15Citová vazba Štěpánky Hanušové str. 20 – 21Pražská lovestory Stuarta Everse str. 4 – 5Největší projekt v dějinách firmy str. 14 – 15Citová vazba Štěpánky Hanušové str. 20 – 21Představujeme novéhotechnického ředitele GTS CE str. 6–7Petr Možíš se stal obchodním ředitelem str. 14–15Personální změny v péči o zákazníky str. 18–19číslo 5říjen 2 08GTS NoveraPředstavujeme novéhotechnického ředitele GTS CE str. 6–7Petr Možíš se stal obchodním ředitelem str. 14–15Personální změny v péči o zákazníky str. 18–19číslo 6Prosinec 2 08GTS NoveraPřejeme vámveselé Vánocea úspěšný rok 2009!Vive la France! str. 4Zahájení projektu OneGTS str. 5Zlatý certifikát od British Telecom str. 12únor 2 09číslo 1ISO recertifikace str. 4OneGTS str. 5Změny v TDi str. 12duben 2 09číslo 2Naše služby propagujeme tvářemi našich zaměstnanců - takto bude vypadat část produktového listu ke službě Novera IP VPN.ISO recertifikace str. 4OneGTS str. 5Změny v TDi str. 12duben 2 09číslo 2NašNašNašNašNašNašNašNašNašNašNašNašNašNašNašašašNašNašNašNašNašNašašNaNašNašNašNašNašNašNašNašNašNašNašNašašašNašN še se se se se se se se se se se se se se se se se se se se se se se lužlužlužlužlužlužlužlužlužlužlužlužlužlužlužlužlužlužužlužlužlulužlužlužlužužulužužlužužlulužužlužulužulužužl žbybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybybyby prprproprprproproprproproproproproprprprprproroproproproprproproprop oroprproroproproproprprprororoprpropagpagpagpagpagpagpagagpagpapagpagpapagpapagpagpagpapapapagagpagpapagp ujeujeujeujeujeujeujeujeujeujeujeujeujeujeujeujejeujeujeujeujujeujeujeujeujeujeujeujeujej memememememememememememememememememememememememememem tvátvátvátvátvátvátvtvtvátvátvátvávátvátvátvávátvátvátvt ávávávávátvátvátvátvátvátvátvávtvtv řemřemřemřemřememřemřemřememřemřemřemřemřemřemřememřeřeřemřemřeřemememřeřemř memř me i ni ni ni ni ni ni ni ni ni ni ni ni ni ni ni našiašiašiašiašašiašiašiašašiašiašiašiašašiašiašiašiašišiašišašiašiašašašišiašiašia iša chchchchchchchchchchchchchchchchchchchchchchc zamzamzamzamzamzamzamzamzamzamzamzamzamzamzamzamamzamzamzazazamzaza ěstěstěsěstěstěstěsěstěstěstěstěstěsěstě těstěstěstěststěststěststěsěstěstsě těststěstě nanananananananananananananananananananananananananan cůcůcůcůcůcůcůcůcůcůcůcůcůcůcůcůcůc - t- t- t- t- t- t- t- t- t- taktaktaktakaktaktaktaktktaktaktakakta ta o bo bo bo bo bo bo bo bo bo bo bo budeudeudedudeudeudeudeudede vyvyvyvyvyvypadpadpadpadpapadadadadpadadadadadadpadadadadadadadadadadadadadadadadadadatatatatatatatatatatatatatatatatatatatatatatatatatatat čásčásčásčásčásčásčásčásčásčásčásáčásčásásásčáčásčáčásčásásčásčásčásásásásčásásčásčásč sásáčásčásčásčásčásčásčást pt pt pt pt pt pt pt pt prodrodrodrodrodrodrodrodrodododrodrodoror doduktuktukuktukuktuktuktuktuktuktuktuktuktktuktuktuktuktktktkuktuktuktktktuktuktktuktk ovéovéovéovovovéovéovéovéovéovéovévéovéovéovéovévéovéovévéovéovéovéovévévovévévéo éovéhohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohohoho lislislislislisisisisisislislislislislislislislislislislislislisislisislisisilislislislisl slisilislisl slislili tututututututututututututututututututu kekekekekekekekekekekekekekekekekek sluslslulusluslsluslslsl žběž Novera Ia IP VP VP VP VP VP VP VP VPN.PN.PN.PN.PN.PN.PNPNčerven 2 09číslo 3GTS NOVERA s.r.o. od 1.7. str. 4Přestřižená pupeční šňůra str. 10Krizi navzdory str. 12srpen 2 09číslo 4Z OneGTS do MyGTS str. 4–5Jedna GTS pro jeden JYSK str. 8–9Bezpečnost IP sítí str. 1–12říjen 2 09číslo 5Počasí je naše str. 1Změna znamená příležitost str. 12Daruj krev s Noverou str. 14Během léta velká část našehoasistentského týmu změnilasvůj rodi ný stav.Kláro, Andreo, Veroniko, gratulujeme!Jsme 100% dceřinou společností ECONOMIA a.s.,a svým klientům nabízíme komplexní vydavatelskýservis – klientské časopisy, magazíny a novinyna klíč: od koncepce, redakčního a grafickéhozpracování přes tisk až po distribuci a zpětnouvazbu.Dále nabízíme klientům tvorbu dalších firemníchpublikací jako jsou profily společností, výročnízprávy, katalogy, exkluzivní publikace, brožury,kalendáře, webové stránky nebo POS materiály.Díky příslušnosti k velkému vydavatelskému domumáme velmi silnou pozici mezi řadou tiskáreni distribučních společností, a tak dokážeme prosvé klienty zajistit vysoce konkurenční cenovéi termínové podmínky.V roce 2010 jsme se umístili na 2. místěv prestižní soutěži ZLATÝ STŘEDNÍK za vydávanénoviny HORNÍK, v kategorii Nejlepší interní noviny.Nominační formulář SKUTEK ROKU 2010 – cena Kraje VysočinaNominovat můžete jak skutky fyzických osob, tak projekty právnických osob,jejichž aktivity byly realizovány v roce 2010 na území kraje Vysočina a kterépomohly v rozvoji regionu a především neziskového sektoru.Křížkem označte kategorii, ve které skutek nominujete, a popište nominaci:JEDNOTLIVCIfyzické osobyNOMINOVANÝ SKUTEK / PROJEKT1 Sociálně-zdravotní oblast Jméno a adresa nominované osoby:Popis aktivity:2 Kultura a umění3 Životní prostředí4 Volný čas dětí a mládeže5 Poradenství, osvěta, vzděláváníPROJEKTY / AKCE právnické osoby1 Sociální oblast2 Ekonomická oblast3 Oblast sídel, staveb a bydlení4 Oblast životního prostředíÚdaje o navrhovateli (tyto údaje budou neveřejné):Jméno, adresa, kontaktJméno:adresa:kontakt:Svým podpisem souhlasím se zpracováním osobních dat v rozsahu uvedeném ve formuláři pro potřeby vyhodnoceníceny kraje Vysočina „Skutek roku 2010“ realizované v rámci projektu MA-G 21.Podpis:Pravidla soutěže a formulář je k dispozici na www.kr-vysocina.cz.Nominaci lze zaslat do 15. února 2011 na adresu: Vysočina, Odbor regionálníhorozvoje, Žižkova 57, 587 33 Jihlava (na obálku prosím připište SKUTEK ROKU 2010).Navrhovatel není omezen počtem návrhů.


8 fotoreportáž / sportwww.kr-vysocina.czDůstojné stářínavzdory „Alzheimerovi“v Proseči u PošnéNový pavilon Domova důchodců v Prosečiu Pošné by měl vyrůst v blízké budoucnosti,domov by v něm mělo najíttřicet seniorů postižených Alzheimerovouchorobou. „V červnu příštího rokuby měla vláda předložit novou státníkoncepci, která má přinést organizačnízměny i potřebné finanční prostředkypro pacienty postižené tímto onemocněním.My se budeme snažit získatpeníze ze státního rozpočtu,“ vysvětlujePetr Krčál (ČSSD), krajský radní prooblast sociálních věcí.Současný objekt domova pro senioryumístěný v historické budově zámkuv Proseči neposkytuje při stávajícímnaplnění kapacity dobré podmínky profungování specializovaného oddělení.V kraji Vysočina v současnosti nabízíjedenáct specializovaných pracovišť sezvláštním režimem celkem 292 lůžek.Fotoreportáž: Barevné Vánoce v sídle kraje VysočinaŽivý Betlém v podání klientů Ústavu sociální péče Těchobuz byl pro obrovský úspěchněkolikrát opakovánNápaditá vánoční dekorace patřila spolu s vánočními perníčky mezi nejžádanější zbožíDůstojnější prostředí v budoucnuzískají klienti domova v ProsečiUkázka aktivit v krajském sociálnímzařízeníVečerní tečku za Barevnými Vánocemi udělal operně pěvec Jakub Pustina, kterého doprovodil sborŽďáráčkuRok od roku se na Barevných Vánocích prezentuje více a více zájemců z řad sociálních zařízeníVysočiny. Letošní nabídka vánočních dárků se setkala s velkým ohlasem veřejnostiDvoupatrová přístavba v Proseči seprovozně propojí se stávajícím objektema měla by vyhovovat potřebámosob s demencí, které jsou často omezenyi postižením pohybového aparátu.V každém podlaží by mělo být umístěnojedno oddělení s patnácti lůžky, dennímístností a zázemím. Pokoje budoujednolůžkové a dvoulůžkové, samozřejmostíje bezbariérové sociální zařízeníu každého z pokojů. „V současnémobjektu zámku by zůstal domov proseniory s kapacitou 39 lůžek, které byse rozmělnily do dvoulůžkových a jednolůžkovýchpokojů, protože na začátku21. století je nepřijatelné užívat a natožbudovat tří a vícelůžkové pokoje,“zdůvodnil Jiří Normandů, ředitel domovadůchodců v Proseči u Pošné. Pokudse vedení kraje Vysočina podaří získatpeníze, začne se v Proseči stavět na jařeroku 2012, s dokončením se pak počítáv létě 2013.text: Milan PilařZadavatel: kraj VysočinaVydavatel:R mediakomunikační agenturaR MEDIA, spol. s r.o.Dobrovského 25, 170 55 Praha 7Kontakty:Ing. David Švábenický – ředitel společnostitel.: +420 233 071 639mobil: +420 737 220 035fax: +420 233 072 049e-mail: david.svabenicky@rmedia.czŠéfredaktor: Milan Pilařmobil: +420 724 767 164e-mail: milan.pilar@rmedia.czRedakční rada: Jaroslav Hulák,Vladimír Novotný, Drahoslav Oulehla,Jiří Běhounek, Ivo Rohovský, IvanaŠteklová, David Švábenický, Milan PilařAdresa redakce:R MEDIA, spol. s r.o., pobočka Havlíčkův Brod,Mediální centrum, B. Kobzinové 2020,580 01 Havlíčkův BrodPříjem inzerce: Vladimír Sedláčekmobil: +420 603 177 962fax: +420 233 072 049e-mail: vladimir.sedlacek@rmedia.czRegistrováno pod číslem MK ČR E 14751.www.iKrajvysocina.czSněhové radosti Vysočinypro děti i náročné lyžařeProvozovatelé sjezdovekna Vysočině připravilina zimu spoustu novinekNa konci listopadu pokryla Vysočinu bílápeřina, která udělala radost všem milovníkůmlyžování. Ti najdou v kraji hned několikareálů, jejichž provozovatelé připravilina letošní sezónu řadu novinek a rovnat setak v některých ohledech mohou i vysokohorskýmstřediskům. Pozitivní zprávou je,že i přes modernizaci zůstávají ceny jízdnéhove většině areálů stejné jako vloni.Třeba na Harusově kopci, který se jako jedinýv kraji pyšní dvojsedačkovou lanovkou,letos zrekonstruovali budovu s občerstveníma připravili nové překážky pro snowboardisty.Novinkou je také zařazení areáludo televizního vysílání Panorama na ČT 2.V Karasíně zase pamatovali na nejmenšía začínající lyžaře. „Postavili jsme zcelanový dětský vlek úplně mimo hlavní sjezdovku,takže ti nejmenší si budou mocijezdit úplně v klidu,“ říká za provozovateleLibor Jedlička.Šachisté ovládli PřibyslavV listopadu se v Přibyslavina Havlíčkobrodsku konalanejvětší letošní šachová akcev kraji Vysočina - ACO cup2010, který se uskutečnil připříležitosti polofinále juniorůa finále juniorek mistrovstvíČeské republiky. Součástí týdenníakce byl i otevřený turnajv rapid šachu O pohár městaPřibyslav a turnaj pro mládeždo osmnácti let Pribináček.Na šachových polích se v Přibyslaviutkalo na osmdesát hráčůz celé republiky, kteří po celýtýden bojovali o poháry, diplomya hodnotné ceny.Absolutním vítězem senakonec stal Petr ČižinskýVít Kratochvíl z TJ Náměšť nad Oslavou skončil se čtyřmi bodyv Batumi na 62. místěZima je v plném proudu i ve Skiareálu na Harusově kopci u Nového Města na Moravě, kdejsou lyžaři na vrchol vyváženi dvousedačkovou lanovkouZleva Martin Klusáček, personální ředitel ACO Industries, PetrČižinský, Lukáš Vlasák, Štěpán Seidl ze Sokola Bedřichov, JanaFischerová a Marie Kružíkováz Pardubic, druhý skončil LukášVlasák. Třetí místo patříteprve čtrnáctiletému ŠtěpánuSeidlovi ze Sokola Bedřichov.Vysočinu v královské hře reprezentovalopatnáct hráčů, kteříse v silné konkurenci v turnajineztratili. Titul mistryně ČR juniorekdo osmnácti let si z Přibyslavipo zásluze odváží KarolínaOlšarová z Orlové. Záštitunad zápolením šachistů převzalaMarie Kružíková (nez.za ČSSD), radní kraje Vysočinapro oblast školství, mládežea sportu a Jana Fischerová,poslankyně Parlamentu Českérepubliky.text: Ondřej Rázl foto: Václav PaulíkDárek pro nejmenší lyžaře připravilii na Vysoké u Havlíčkova Brodu. Na svahuse objeví přenosný dětský padesátimetrovývlek, který sem zapůjčil na testovánípřímo výrobce. Podle předsedylyžařů Aleše Kadlece bude provozovánpo celé vánoční prázdniny bezplatně.Skiareál Jimramov nabídne letos lyžařůmtéměř kilometrovou skicrossovou trať. Provozovatelézpevnili parkoviště a zlepšili prostředízázemí lyžařů u spodní stanice vleku.Pokud počasí dovolí, slibují překvapenív podobě sněhové adrenalinové bomby.Zázemí pro lyžaře vylepšili i provozovateléna Šacberku u Jihlavy. Při zahájení sezónyuvedli oficiálně do provozu nový servisníobjekt, který byl z původní pokladnys elektrorozvodnou rozšířen o toalety,úklidovou místnost a zázemí pro obsluhusjezdovky.text: Ondřej Rázl foto: provozovatelé areálůOmezení provozuV pátek 31. prosince 2010bude omezen provoz Krajskéhoúřadu kraje Vysočina. V tentoden budou budovy sídlakraje Vysočina pro veřejnostuzavřené. Dovolujeme si v tétosouvislosti požádat veřejnosto vyřízení nezbytných úředníchkroků ještě před koncemletošního roku. Od pondělí3. ledna 2011 pak budouobčané opět moci navštěvovatkrajský úřad v běžnýchúředních hodinách.www.kr-vysocina.cz

More magazines by this user
Similar magazines