příspěvek v pdf - Fakulta životního prostředí - UJEP

fzp.ujep.cz

příspěvek v pdf - Fakulta životního prostředí - UJEP

Regionální disparity v severozápadních echách –komparace objektivní reality a subjektivní reflexe zdejším obyvatelstvemMilan Jeábek, Petr Jirásek, Tomáš KenekUniverzita Jana Evangelisty Purkyn v Ústí n. L.Úvod do problematikySociáln-ekonomický rozvoj území, jehož projevem je hospodáský rst a zvyšování životníúrovn obyvatelstva za respektování princip trvale udržitelného rozvoje je úkolem územníhoplánování a regionální politiky. V období hospodáské recese, ve kterém se práv nacházíme,dochází k výraznému prohlubování regionálních disparit – zatímco v jádrových regionechdochází k zpravidla jen pechodnému snížení hospodáského rstu bez hlubších následkv sociální sfée, v periferních a strukturn slabých i strukturáln postižených regionechzanechává krize vtšinou dlouhodobé následky. Práv v období krize roste významinicianích nástroj regionální politiky, jakož i regulaních nástroj územního plánování.Jejich zapojení se ovšem neobejde bez solidn zpracované analýzy založené jak navyhodnocení „objektivní reality“ prostednictvím statistických údaj (zejména z databázeeského statistického úadu), tak na získání vlastních dat z empirických šetení (anketárníšetení, ízené rozhovory, interwiev apod.), kterými doplují poznání o „subjektivní reflexi“.Pánevní oblast Ústeckého kraje (ULK), zastoupená 4 okresy resp. 7 správními obvody obcís rozšíenou psobností (SO ORP), se profiluje jako území ekonomicky exponované,ekologicky postižené a do znané míry i sociáln problémové. Proto zámrem aktuálníhoprojektu VaV je pedevším pipravit metodiku aktivního pístupu smujícího k odstrannínebo alespo zmírnní zdejší „problémovosti“ a do budoucna nastínit cestu udržitelnéhorozvoje. Proto je pochopitelné, že vedle primárn environmentálního (pírodovdného)zamení se zde uplatují i vdy ekonomické a humanitní, a to v. sociologických przkum.Jen tak lze dosáhnout plastického obrazu reflektujícího mj. znané územní disparity narelativn malém území. Základní územní diferenciace je zejmá z obr. 1.Jeden z etných tematických blok je garantován geografy, a to jak z Fakulty životníhoprostedí, tak Pírodovdecké fakulty zdejší univerzity. V píspvku jsou prezentoványvybrané poznatky ze socioekonomické analýzy modelového regionu. Tžišt ovšem spoíváv prezentaci poznatk z vlastních výzkum, zamených na názory zdejšího obyvatelstvaresp. pedstavitel veejné správy (územní samosprávy). Tyto jsou podle možnostíkomparovány.Píspvek je lenn do tí ástí, které se postupn vnují:1. Environmentální, sídelní a územní problematice2. Konfrontaci statistiky a vlastního šetení se zamením na migraci a stabilitu3. Aktuálním tendencím v regionálním rozvoji z pohledu zástupc municipalit


Obr. 1 Geografické regiony Ústeckého krajeZatímco zjištní vycházející z tzv. tvrdých dat nepotebují zvláštní metodický výklad, tentonelze opomenout u sociologických šetení.Pi tvorb návrhu dotazníku a volb formy prvního šetení (obyvatelé) bylo stanovenonkolik všeobecných podmínek obvyklých pro každé šetení tohoto typu. To se týkáreprezentativnosti vzorku (souboru respondent) z hlediska vku, pohlaví, vzdlání aúzemního rozložení (vždy po 4 kategoriích) a velikostní kategorie sídel tak, aby odpovídalreálné populaci. Z hlediska šetení rozsahu byly stanoveny za kritérium 2 ‰ z obyvatelstarších 15 let trvale bydlících obyvatel v ešeném území (podle censu 2001 v území žilotém 412 tisíc obyvatel starších 15 let). Tato podmínka byla splnna koneným zpracováním838 dotazník. Navíc dostatená velikost nám umožuje vedle tídní 1. stupn analyzovatpoznatky podle strukturálních (identifikaních) znak. Pi volb formy a techniky šetení sevycházelo z hlediska efektivnosti náklad vynaložených na šetení a tedy i návratnostidotazník. Jako nejvhodnjší forma bylo zvoleno pímé dotazování zabezpeované jednakstudenty FŽP UJEP a dále studenty nkterých stedních škol v regionu. Šetení probhlo vmsíci kvtnu a ukoneno bylo v ervnu 2008.


Tab. 1 Výzkumné okruhy vlastních empirických šeteníObyvatelstvoÚzemní samospráva- stabilita obyvatelstva a pracovní - pekážky a píležitosti rozvoje,pomry,- intenzita spolupráce mezi klíovými- hodnocení podnikatelského prostedí aktéry v regionu,a veejné správy,- role peshraniní spolupráce jako- hodnocení zmn v území a krajinnástroj regionálního rozvojeZámrem druhého šetení, zajišovaného Katedrou geografie PF UJEP prostednictvímstudent kurzu „Problémy regionálního rozvoje“, bylo bližší seznámení se strategickýmirozvojovými dokumenty obcí a kraje na základ vlastní zkušenosti (práce v terénu).Respondenty se stali pedstavitelé obcí s rozšíenou psobností (primátor/starosta, vedoucípíslušného odboru) v Ústeckém kraji (14 z celkového potu 16 ORP), Krajský úadÚsteckého kraje a Úad Regionální rady Severozápad. Šetení probhlo v prosinci 2008 alednu 2009. Po vyplnní dotazníku dvojice student vedla s respondentem explorativnírozhovor s cílem zjistit doplující informace k šeteným aspektm a objasnit kauzální vztahymezi jednotlivými faktory. I pes znanou asovou náronost se podailo všechny schzkyzrealizovat, za což bychom všem dotazovaným expertm tímto rádi vyslovili velký dík.1. Environmentální, sídelní a územní problematikaSyntetický ukazatel ekologické stability krajiny, pocházející od Míchala (1993) a využívanýtaké SÚ), vyjaduje pomr mezi ekologicky pozitivn (lesy, sady, zahrady, vinice,chmelnice, louky a pastviny, vodní plochy) a negativn (orná pda, zastavné plochy, ostatníplochy, nap. dopravní, tžba aj.) využívanými plochami. V pánvi lze pedpokládat,s ohledem na ekonomické využití, nejnižší hodnoty. Výsledky za celek nepekvapí (1,32), ikdyž alespo nkteré SO ORP ano: Chomutov 2,31 vs. Most 0,22. Pro srovnání uvádíme ihodnoty za vybrané mikroregiony ve zbytku ULK: kolísají mezi Varnsdorfem s Rumburkem(4,85 resp. 4,29) a Roudnicí n. L. (0,24), jakož i sousedícím územím vn ULK: maximum proOstrov n. O. (4,47) a minimum pro Slaný resp. Kralupy n. Vlt. (0,21 a 0,19).Ochrana pírody je podmínna pítomností cenných území i lokalit. Jednoduchý, nicméns vysokou vypovídací hodnotou, ukazatel podíl výmry chránných území na celkovévýme je vztažen k roku 2005. V hodnoceném území, vedle pánevní oblasti zahrnujícím izbytek Ústeckého kraje, zaujímá zcela mimoádné postavení SO ORP Dín. Zde témveškerá plocha (99,8 %) je pod ochranou. Ješt v nkolika dalších regionech je dosaženvysoký podíl: Ústí n. L. se adí mezi 16 SO ORP ULK na 2. místo (57,6 %), Bílina je 6. (36,7%). Na opaném pólu nacházíme regiony s žádným resp. minimálním zastoupenímchránných území: Litvínov (0,5), Chomutov a Kada (po 1,0 %). Z nepánevních SO ORPmaximum zjišujeme pro Varnsdorf (55,2 %), minimum pak pro Roudnici n. L. (0,02 %).Poloha SO ORP vi rozvojovým a urbanizaním osám a oblastem 1 je syntetickýmukazatelem založeným na potu bod pidlených na základ rozvojového a urbanizaníhohlediska vzhledem k jejich významu (mezinárodní, nadregionální, regionální). Rozvojovýpotenciál je pitom spjat s intenzitou souasného i perspektivního využití a úzce souvisís koncentrací obyvatelstva, ekonomických a kulturních aktivit. Urbanizaní prvek je vícevázán na osídlení a aktivity obyvatelstva. Celková známka se pitom skládá z hodnocení1 Píslušná data resp. studie Ústavu územního rozvoje Brno, odkud je erpáno, pochází z roku 2005.


podle rozvojového (investiního) hlediska (rozvojové osy, rozvojové oblasti) a urbanizaníhohlediska (urbanizaní osy, urbanizaní oblasti).Bez ohledu na ti hodnocené vyšší oblasti patí prvenství tentokrát Ústí n. L. sledovanémuKralupy n. Vlt. pípadn Teplicemi. SO ORP pánevní oblasti vykazují jako prmr nejlepšípozici (4,32), druhé místo patí pilehlému území k ULK a až tetí píka zbytku ULK.Nadprmrnými hodnotami se vyznaují Lovosice, Litomice a Roudnice n. L., jakož iMlník (4,65), Karlovy Vary a Ostrov n. O. Periferní, tj. neexponovaná poloha je typická proPodboany a Žatec, totéž platí pro Rakovník (0,25) a Kralovice.Ústí n. L. jako jediné SO ORP se prosazuje významnji v rámci eska – patí mu 9. píka(další jsou s odstupem Teplice, z nepánevních nejlepší pozici zaujímají Lovosice).Tab. 2 Poloha SO ORP ULK vi urbanizaní a rozvojovým osám i oblastemKódSO ORPRozvojové(investiní)hlediskoUrbanizaníhlediskoosy oblasti osy oblastiCelkovéskóre(body)Poadí (dlecelkovéhoskóre)v rámcikrajeRNávrhškolníhobodování vrámcikraje4201 Bílina 1 0,6 1 1,5 4,10 6 74 3 2,54202 Dín 0,25 0,4 0,5 1,5 2,65 11 111 3,5 34203 Chomutov 1 0 1 1 3,00 9 100 3,5 34204 Kada 1 0,15 1 1 3,15 8 98 3,5 34205 Litomice 2 0,45 1 1,5 4,95 4 51 2,5 24206 Litvínov 1 0,45 0,5 1 2,95 10 106 3,5 34207 Louny 0,25 0,15 1 0,5 1,90 12 130 4 3,54208 Lovosice 2 0,45 2 0,75 5,20 3 41 2 24209 Most 1 0,3 1 1 3,30 7 92 3,5 34210 Podboany 0,25 0 0 0 0,25 16 197 5 54211 Roudnice n. L. 2 0,5 2 0 4,50 5 63 2,5 2,54212 Rumburk 0 0 0,5 0,5 1,00 14 162 4,5 44213 Teplice 1 1,5 2 1,5 6,00 2 25 1,5 1,54214 Ústí n. L. 2 2,25 2 1,5 7,75 1 9 1 14215 Varnsdorf 0,1 0 0,5 0,5 1,10 13 157 4,5 44216 Žatec 0,25 0 0,25 0 0,50 15 185 5 4,5Pramen: SÚ, 2005Problematice životního prostedí a krajin v širším slova smyslu je vnována v našichvlastních šeteních z pochopitelných dvod znaná pozornost. Na první pohled je zejmé, astatistické údaje to prokazateln dokládají, že se situace po roce 1989 resp. v posledníchletech zlepšila. Zámrn zde ponecháváme stranou píslušná data, snad jen lze odkázat napublikace SÚ pípadn dalších institucí. V použitém dotazníku, mj. umožujícím ikomparaci s pedchozími výzkumy, jsme zaadili šest otázek, z nichž ti mly povahu baterie.Vesms se pitom jednalo o otázky uzavené, tedy nabízející výbr specifikovaných odpovdí.Vývojový pohled je zastoupen prostednictvím konkretizace dílích složek životníhoprostedí – viz Obr. 2. Subjektivn, a zejm i objektivn, se nejvíce v pozitivním smysluzmnil vzhled obce a množství škodlivin v ovzduší. Naopak pomrn kritická situaceR


pokrauje v chování oban k životnímu prostedí: rozhodující ást respondent se domnívá,že nastalo zhoršení.Obr. 2 Vývoj jednotlivých složek (faktor) životního prostedíChování obank životnímu prostedíOchrana pírodyVzhled obceKvalita povrchových vodMnožství škodlivinv ovzduší0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%Pramen: vlastní šetení, 2008zlepšení pibližn stejná úrove zhoršení nedokážu posouditU této otázky si poprvé ukážeme možnosti tídní 2. stupn podle strukturálních znakrespondent, a to diferenciace podle místa bydlišt – okresy a vku a vzdlání respondenta.- Ve vývoji zneištní ovzduší z územního pohledu hodnoty za Chomutov a Tepliceodpovídají prmru, zatímco Most je vnímán nadprmrn kladn na rozdíl od Ústí n.L. s nadprmrným záporným zastoupením. Nejmladší skupina (15-29 let) vnímásituaci krititji než všichni respondenti jako celek, naopak vzdlanjší obyvatelé(respondenti) vidí situaci pozitivnji.- Z územní diferenciace kvality povrchových vod vychází nejlépe Most, na opanémpólu stojí Chomutov. He je posuzována mladšími respondenty, starší generace jsouspokojenjší. Skupiny obyvatel s vyšším vzdláním jsou spokojenjší než skupinyobyvatel s nižším vzdláním.- Pi hodnocení vzhledu obce se v meziokresním srovnání se odlišuje pedevšímChomutov, a to v pozitivním smyslu. Podle vku se vymykají osoby obou stedníchkategorií: 30-44 letí se nadprmrn hlásí ke stagnaci, u 45-59 letých je tento stupezastoupen výrazn mén než v celém souboru. Obdobná situace je u vzdlání: vyuenía stedoškoláci bez maturity mimoádn akcentují stagnaci, naproti tomu stedoškolácis maturitou ji nedoceují.- Pi sledování ochrany pírody neshledáváme žádné významnjší odchylkyv územním pohledu a totéž lze konstatovat z hlediska vzdlání. Podle vku jespecifická situace u stagnace, kterou výrazn mén vnímá nejmladší vková skupina,což je ovšem vyváženo vyšším podílem skupiny následující.- Odlišnosti mezi okresy v chování oban k životnímu prostedí se projevujípedevším u kladného hodnocení: výrazn nadprmrn v Teplicích, mírnpodprmrn v Most. Starší obané hodnotí lépe než mladší. Totéž mžeme íci ovzdlanjších respondentech.


Pi hodnocení krajiny se více než polovina respondent (zastupujících dosplou populaci)piklonila k názoru, že se zlepšila. Naopak jen zhruba každý desátý se domnívá, že došlo kezhoršení. Zbytek respondent, tj. cca tetina se piklání v tomto pohledu ke stagnaci. Odprmrné hodnoty se odlišují zejména zástupci nejmladší vkové skupiny, kteí hodnotí vývojkrajiny krititji, a to pestože pozitivní náhled pevažuje. Nejstarší generace naopakvyjaduje vyšší spokojenost. Podle vzdlání vykazují mén spokojenosti respondentis neukoneným a základním vzdláním, jakož i stedoškoláci s maturitou. Výpov ostagnaci je nadprmrn zastoupena u vysokoškolák a naproti tomu podprmrn u osobvyuených a stedoškolák bez maturity. Podle místa bydlišt, sledovaného za okresy,zjišujeme výrazn lepší hodnocení za Most (až 60 % deklaruje zlepšení). Subjektivnnejhorší situace panuje v Teplicích.Rozhodující ást dotázaných, a to tém 2/3, se rovnž vyjádila, že (pírodní) podmínky proživot jsou stejné (prmrné) jako v esku. Tetina je vidí jen o trochu horší než jinýchoblastech R. Ostatní, avšak nepíliš etné, odpovdi pipadají proporn na oba extrémy, tj.podmínky výborné versus špatné. Nejmladší a mladší stední generace (15-29 a 30-44 let) sedomnívá, že zdejší pírodní podmínky jsou výborné, tj. lepší než prmr v esku. Nejvyššíodchylku v pozitivním smyslu slova zaznamenáváme u vysokoškolák, vyšší podíl hodnotísituaci jako výbornou. Respondenti z okres Chomutov, Ústí n. L. a zejména Teplicevypovídají o lepších podmínkách pro život než celý soubor. Prmrnou hodnotu silnovlivují respondenti z Mostu (celkem tém 300 osob), kteí jen ve 4 % oznaili podmínkyza výborné, shodn pes 40 % za prmrné i o trochu horší než jinde a každý desátý zašpatné. Nejlépe jsou na tom subjektivn Teplice, kde obdobné podíly dosahují 15 – 64 – 16 –5 %.Hodnocení geografické polohy a pozice v regionálním rozvoji a sídelním systému jeobsaženo v další v píspvku analyzované otázce. Jako metodu jsme tentokrát zvoliliprotikladné charakteristiky, což nám poskytuje jednoduché a jednoznané výsledky – viz Tab.2. Zatímco v nkterých pípadech je patrná vyrovnanost, ve vtšin (tun oznaeno)mžeme hovoit o výrazné pevaze (až 4 ku 1). Situaci v obci (mst) bydlišt tak lze „zacelou pánevní oblast“ oznait jako nijak výjimenou (obyejnou), tradiní, udržovanou aponkud v rozporu s pedchozím i jako mnící se.Tab. 3 Charakteristika místa bydlišt prostednictvím protikladCharakteristika Podíl v % Charakteristikaperiferní 51 49 centrální (stedisková)chudá 59 41 bohatávýjimená 22 78 nijak výjimená (obyejná)tradiní 72 28 modernístrnulá 34 66 mnící seudržovaná 71 29 zanedbanáPramen: vlastní šetení, 20082. Konfrontace statistiky a vlastního šetení se zamením na migraci a stabilituZákladem rovnovážného rozvoje území je vývoj jeho tí nejvýznamnjších oblastí, kterýmijsou ekonomická, sociální a environmentální stabilita. Preference nkteré z nich na úkorjiných obvykle vede k destabilizaci celého územního systému a k dlouhodobému poškození


jeho rozvoje. Dnes je tento princip obvykle nazýván udržitelným rozvojem, nebo dokoncev eské verzi trvale udržitelným rozvojem. Stabilitu samozejm nemžeme chápat jen jakostagnaci existujícího stavu, ale spíše jako pimené zvyšování kvality jednotlivých oblastíreality. Pro sociální stabilitu je významné mimo jiné i vnímání prostedí, ve kterém populacežije, tedy ekonomické prostedí a možnosti pracovní seberealizace, uspokojování potebbydlení a životní prostedí. Za agregovaný ukazatel, který odráží atraktivitu místa neboregionu z hlediska bydlení, se napíklad v urbanistické praxi považoval celkový populanívývoj obyvatelstva. Tento vývoj v sob zahrnuje jednak složku pirozené mny (rození aumírání) a dále migraci. V souasnosti i budoucnosti roli diferencianího faktoru sehrávámigrace (pisthování, vysthování, objem a saldo), mžeme ji proto považovat za jeden znejdležitjších indikátor dalšího sociáln-ekonomického rozvoje. To byl také dvod prosoubor otázek sledovaných v dotazníku.Pro srovnání disparity sledovaných ty okres v Podkrušnohoí z hlediska migrace bylyvyužity jednak analýzy vývoje migrace po roce 2000 v rámci výzkumného projektu a dálecelkové hodnocení migrace publikované eským statistickým úadem (1991-2004) a zpíspvk z Demografické konference v Olomouci (2007, viz literatura). Z hlediska motivmigrace došlo k úpravám, piemž z pvodních dvod migrace podle Obyv 5-12 bylyponechány bytové dvody; satek, rozvod a následování rodinného píslušníka bylyagregovány do rodinných dvod; zmna pracovišt, piblížení se k pracovišti a uení astudium byly zahrnuty do pracovních dvod; zdravotní dvody byly vynechány a doplnnobylo vzhledem ke specifiku oblasti životní prostedí a zstaly jiné nespecifikované dvody.Pracovní dvody jsou v podstat ekonomickými motivy a ostatní mžeme považovat zaneekonomické podnty pro migraci, kterou jsme šetili u vzorku respondent v minulosti asrovnávali se statistickými údaji. Pro motivy možného chování v budoucnosti byly dvodydále specifikovány tak, aby bylo pi šetení vystiženo subjektivní vnímání msta, okolí,životního prostedí a samozejm význam bydlení, pracovních píležitostí a rodiny.Úvodní otázka byla položena tak, aby vystihla objem veškerého sthování, tedy vetn ešeníbytového problému v rámci vlastní obce nebo msta. Výsledek byl pekvapující. Po roce 1990tém polovina dotazovaných zmnila alespo jednou své bydlišt (49,8 %), což znamenáv našem pípad byt, piemž shodný podíl respondent uvedl jako své pedcházející bydlištstejnou obec. Toto ohromující íslo svdí nepochybn o tom, jak již naznaily analýzybytového fondu v rámci celé výzkumné úlohy, že jsou zde velmi široké možnosti pro hledánívhodného a pimeného bytu.Více než dvakrát se pitom sthovalo 15,3 % dotazovaných (jeden deklaroval dokonce 10xsthování). Alespo jednou se sthovalo 220 dotazovaných tj. 52,7 % ze všech dotazovaných,kteí se v minulosti sthovali. Zhruba ti ze ty sthování byla realizována v rámci vlastníhookresu i obce. Migrace zvení je nebo byla minimální. Pokud bychom porovnali jenompípady sthování po odetení zmn bydlišt realizované uvnit vlastních obcí, tak podílvnitrookresního sthování u sledovaného vzorku tvoil 55,9 %, sthování do místa z jinýchokres kraje 21,1 % a mimokrajská imigrace tvoila 23 %. 2 U vzorku se tak potvrdilypedpoklady o vyšší intenzit vnitrookresní migrace v rámci prostorových pohyb.2 V rámci eské republiky podle SÚ prmr za roky 1991-2004 pro srovnání tvoila migrace mezi obcemi46,7 %, mezi okresy 19,2 % mezi kraji a 34,2 %. V Ústeckém kraji vnitrookresní migrace v témže obdobídosáhla 55,5 %, meziokresní 18,4 % a mezikrajská 26,1 %. Jestliže pro kraj platí, že celkový vývoj zdekopíroval trendy R v poklesu obratu migrant (1989 -1997) následovaný mírným rstem, tak celkové ztráty zatoto období (saldo -4279 obyvatel) jsou poznamenány pedevším obdobím 1991-1995.


Jak už bylo uvedeno, ešené území z hlediska migrace je charakteristické vysokou intenzitouvnitrookresní migrace. Píkladem je SO ORP Teplice, který v letech 1995-2004 zaznamenalnejvtší objem migrace mezi správními obvody obcí s rozšíenou psobností v republice (16641 osob). Dle údaj SÚ jsou Teplice v poadí na 10. míst podle migraního zisku (2042obyvatel) a souasn Most je na 10. míst s nejvtší ztrátou sthováním (-1685 obyvatel).Souasn zde dochází k další integrit probíhající mezi tymi okresy. K ponkudopoždnému nástupu suburbanizaních tendencí z hlediska rozvoje bytové výstavby spojenés migraními ztrátami mst nad 10 000 obyvatel se zde setkáváme až v posledním období.Mezi obcemi s nejvtším ziskem z vnitního sthování v letech 1991-2004 v rámci celérepubliky patí Jirkovu (SO ORP Chomutov) 2. poadí a Dubí (Teplice) 6. místo v R.Dvody, které vedly ke zmn bydlišt, byly zejména bytové (42,5 %) a rodinné (40,8 %),což u všech sthování vetn uvnit obcí je pochopitelné. Pracovní dvody ke sthováníoznailo 7,8 % dotázaných. Vzhledem k tomu, že pi šetení byly dotazovány pouze osobystarší 15 let, kategorie osob následujících lena rodiny jak je tomu celostátního sledování(dti) se zde nevyskytuje, což trochu znesnaduje porovnání s údaji o motivech migrace zarepubliku a sledovaný soubor. Pokud ovšem upravíme strukturu R tak, že kategoriinásledujících len rodiny vynecháme a bez uvedeného vyjádíme strukturu, dojdemek zajímavému porovnání.Pracovní dvody v úhrnu jsou pln srovnatelné mezi naším souborem a prmrem uvnitkraj v rámci R (shodn 7,8 %), taktéž bytové dvody (sledovaný soubor 42,5 % a R 40,0%), rozdíly jsou vtší u rodinných dvod (40,8 % oproti 17,5 %) a pochopiteln u ostatníchdvod souhrnn je také rozdíl (9,0 % resp. 34,7 %).Obr. 3 Dvody pedcházejícího sthování (relativní etnost)Pramen: vlastní šetení, 2008Z hlediska predikce v dalším chování obyvatel pi šetení bylo specifikováno nkolik otázektýkajících se motivace pro pípadnou emigraci z území a naopak jaké jsou dvody, které bybyly pi rozhodování významné pro rozhodnutí zstat žít v tomto prostoru. Rozhodn sez území chce odsthovat 4,7% dotazovaných a spíše ano 10,1 %. Ochota sthovat sev nejbližším období byla nejpravdpodobnjší z hlediska vku u vkové skupiny 15-29 let,podle stavu u svobodných, dle dosaženého vzdlání u stedoškolák a konen z hlediskapovolání u skupiny zamstnanc následované studenty.Nejdležitjším motivem, který by ovlivnil rozhodnutí, zda-li se sthovat i nikoli, jsourodinné dvody (obr. 4). Zhruba na stejné úrovni jsou zvýšení platu a postup v práci,


následuje motiv zlepšení bytových pomr. Zajímavé je, že akoli jsou respondenti dostizávislí na sociálních vztazích, je motiv špatných mezilidských vztah až na pedposlednímmíst hned za motivem zvýšení kvality prostedí. Pesthovat se do velkého msta bylo pro nnejmén atraktivní nabídkou.Obr. 4 Motivace pro emigraci (absolutní etnost) ! "! #$% "& # %&%%!& %"&!'Pramen: vlastní šetení, 2008Poznámka: použita stupnice rozhodn ano a spíše ano 1, spíše ne a rozhodn ne 2Opanou otázkou než tomu bylo u pedcházející jsme zjišovali, které a jak významné jsouoekávané problémy pi pesthování resp. jakou ztrátu by respondenti pociovalinejvýznamnji v pípad sthování (obr. 5) Opt se zdá, že nejvtší obtíží by bylo vzdát sekontakt s rodinou a píbuznými. To podporuje výsledek otázky pedchozí. Další ztrátou bybyly sociální vazby s páteli. Pro relativn velkou ást by byla bariérou pro sthovánívlastnictví bytu i domu. Ostatní problémy jsou vyrovnané. Bezproblémovou by byla ztrátamožnosti pstovat koníky.Obr. 5 Motivace pro setrvání v míst souasného bydlišt (absolutní etnost)( !% "!"%!$ $ &) "!"* !"+")"&%*+!!!! " "%#* " "%#*!'" &" "!*),*&Pramen: vlastní šetení, 2008 Poznámka: použita stupnice rozhodn ano a spíše ano 1, spíšene a rozhodn ne 2


Je zajímavé konfrontovat uvedené výsledky s velmi uspokojivým hodnocením místasouasného bydlišt (78,4 %, v tom rozhodn ano 13,4 %) a oproti tomu nespokojenostvyjádilo 21,6 % (v tom rozhodn ne jen 4,0 %). Pitom ale tém polovina uvažuje o zmnsvých bytových pomr. Podobn vysoká je spokojenost se souasným zamstnáním (80%,z toho rozhodn 16%).3. Aktuální tendence v regionálním rozvoji z pohledu municipalitNa základ již zmínné velké diferenciace ástí Ústeckého kraje lze oekávat markantnírozdíly v hodnocení pekážek rozvoje u dotázaných municipalit.Jak ukazuje obr. . 6, hodnocení aktér vykazují znanou diferenciaci v hodnocení meziobma modelovými subregiony (pánev, zbytek ULK) zejména v aspektech pracovní síla,dopravní obslužnost. Zajímavé je srovnání rozptí v hodnocení mezi obma skupinami:zatímco hodnocení v první skupin je relativn homogenní, druhá skupina SO ORP vykazujevelmi vysoké rozptí u hodnocení vtšiny aspekt. Nízkou vzdlanostní úrove obyvatelstva anedostatek pracovních sil s odbornou kvalifikací oznail také pracovník Magistrátu Ústí n.Labem jako hlavní rozvojovou pekážku, jejíž odstranní i zmírnní je dlouhodobouzáležitostí 3 . Ponkud pekvapující zjištní dotazníkového šetení byl mírný nesouhlas uekologické zátže jako rozvojové pekážky 4 . S ekologickou zátží souvisí i problematikabrownfields 5 .3 „… je to opravdu velký problém a jist významná pekážka regionálního rozvoje. Neexistuje však pílišmožností pro mstské úady, jak tuto situaci zlepšit. Za dležité považuji pedevším zájem samotných oban…“4 K tomuto tématu pi interview uvedl pracovník KÚ ULK: „Ekologická zátž na území kraje je již z velké ástiodstranna. Ale i v minulosti jsme to rozhodn nepovažovali za pekážku, ale spíše za impuls pro regionálnírozvoj.“5 „ Brownfield se nachází v našem kraji celá ada. Rozhodn je považujeme za píležitost pro regionální rozvoj.Bohužel je ale naprostá vtšina z nich v soukromém vlastnictví a tím jsou pro veejné orgány nevyužitelné.“(tentýž pracovník)


Obr. 6 Hodnocení rozvojových pekážek z pohledu obcí s rozšíenou psobnostíVysvtlivky: v diagramu znázornny prmrné hodnoty vypotené jako vážený aritmetickýprmr ze stupnice: 1 – s výrokem zcela souhlasím, 2 – spíše souhlasím, 3 – spíšenesouhlasím, 4 – vbec nesouhlasím; prmrná hodnota 2,5 tedy odpovídá hranici mezitendenním souhlasem a nesouhlasem.Zdroj: vlastní šetení, 2009Opatení pro podporu podnikání patí mezi stžejní úkoly regionální politiky. Úspšnáregionální politika musí usilovat o zlepšení podmínek pro dlouhodobjší rozvojekonomických aktivit, jen tak lze region postavit „na vlastní nohy“ bez závislosti na dotacích.Rovnž u výrok k podmínkám pro rozvoj podnikání (obr. 7) byly aspekty: kvalitapracovní síly, dále pak získání vhodných pozemk a objekt pro podnikání velmi odlišnhodnoceny. Zatímco respondenti z pánevních oblastí tyto aspekty hodnotí jednoznannegativn, vtšina dotazovaných ve zbytku území Ústeckého kraje je ochotna je hodnotit spíšejako píznivé. Obraz hodnocení je v obou subregionech u velké vtšiny aspekt znanheterogenní, z ehož lze usuzovat, že pedpoklady a možnosti pro rozvoj podnikání jsou namunicipální a mikroregionální úrovni velmi odlišné.


Obr. 7 Hodnocení podmínek pro rozvoj podnikání z pohledu obcí ORPZdroj: vlastní šetení, 2009Vysvtlivky: zpsob výpotu shodný s pedchozím diagramemCelá ada problém a úkol, ped nimiž stojí souasná municipální a regionální politika, se jižnedá ešit tradiními administrativními postupy. V souvislosti s integrací R do politikyhospodáské a sociální soudržnosti EU jsou i eské regiony konfrontovány s požadavky„evropského standardu“ na zlepšování regionálního managementu. Proto se v poslední dobs rznou mírou úspšnosti uplatují nové pístupy a metody, které mají vést k dosaženídohody mezi orgány veejné správy, jež disponují rozhodovacími pravomocemi, dálepodnikateli, neziskovými organizacemi, obany a dalšímí aktéry lokálního a regionálníhorozvoje. Úspšnost rozvoje region je totiž velmi významn ovlivována tím, jak úspšnjednotliví aktéi vzájemn spolupracují v oblasti strategického plánování. Klíové postavení„lídra“ a zárove „moderátora“ zde na lokální a mikroregionální úrovni zaujímají obces rozšíenou psobností.Odpovdi zástupc municipalit (viz obr. 8) zeteln ukazují, že spolupráce aktér v oblastistrategického managementu se dosud nestaila pln etablovat: prmrné hodnoty v rozmezí 2-3 sice signalizují ‚pravidelnou spolupráci‘, která dosud ješt postrádá kýženou intenzitu asoustavnost, velká heterogenita hodnocení a také asto se vyskytující nejhorší známka 4zeteln poukazují na fakt, že nkteré obce se na této spolupráci dosud nepodílejí!Z jednotlivých aktér byli nejlépe ohodnoceni krajský úad, sdružení obcí a Úad Regionální


ady regionu soudržnosti, v subregionu Pánev také euroregiony, jako nejmén aktivní bylyohodnoceny hospodáské komory a privátní regionální poradenské agentury.Obr. 8 Spolupráce obcí s ostatními aktéry v regionuZdroj: vlastní šetení, 2009Vyvtlivky: prmrná hodnota vypotená jako vážený aritmetický prmr ze stupnice: 1 –spolupracujeme dlouhodob soustavn a velmi intenzívn, 2 – spolupracujeme pravideln, 3 –spolupracujeme píležitostn na projektech, 4 – doposud jsme nespolupracovali.Nedostatky v oblasti regionálního managentu potvrzuje i hodnocení dalšího výrokuv dotazníku ‚Výmna informací mezi jednotlivými aktéry zapojených do regionálního rozvojemusí být zlepšena‘- s jasným souhlasem (prmr 1,8) a vysokou homogenitou hodnocení.Závr1. Ekologická stabilita krajiny v pánevní oblasti je podle oekávání pomrn nízká,vykazuje však znané rozdíly na úrovni okres. Tomu odpovídá i podprmrnézastoupení výmry chránných území na celkové výme, by nap. v Ústí n. L. jedosažen významný podíl. Z hlediska rozvojové exponovanosti SO ORP pánevníoblasti vykazují jako prmr nejlepší pozici, druhé místo patí pilehlému územík Ústeckému kraji a až tetí píka zbytku kraje (okresy Dín, Litomice, Lounyresp. obce s rozšíenou psobností v nich). U subjektivního hodnocení dílích složekživotního prostedí se nejvíce v pozitivním smyslu zmnil vzhled obce a množstvíškodlivin v ovzduší. Pevažuje rovnž názor, krajina se zlepšila. Podmínky pro životjsou vnímány stejn jako v esku. Situaci v obci (mst) bydlišt z pohledugeografické polohy a pozice v regionálním rozvoji lze „za celou pánevní oblast“oznait jako nijak výjimenou (obyejnou), tradiní, udržovanou a ponkud v rozporus pedchozím i jako mnící se.


2. Po roce 1990 tém polovina dotazovaných zmnila alespo jednou své bydlišt (byt),piemž shodný podíl respondent uvedl jako své pedcházející bydlišt stejnou obec.ešené území z hlediska migrace je charakteristické vysokou intenzitou vnitrookresnímigrace; v píspvku je piblížen pípad SO ORP Teplice. Dvody, které vedly kezmn bydlišt, byly zejména bytové a rodinné. Motivy uvádné respondenty sev zásad shodují s motivy registrovanými SÚ. Míra potenciální migrace není pílišvysoká. Nejvtší obtíží by bylo vzdát se kontakt s rodinou a píbuznými.3. Šetení potvrdilo, že zástupci místní veejné správy v Ústeckém kraji hodnotíjednotlivé aspekty regionálního rozvoje velmi diferencovan v závislosti na místníchpomrech. Za nejvýznamnjší pekážku v regionálním rozvoji považuje naprostávtšina dotázaných nízkou vzdlanostní úrove obyvatelstva a nedostatenouodbornou kvalifikaci pracovních sil. Rozhovory ukázaly, že dotázaní aktéi neznajírecept na úinnou a rychlou nápravu. Podmínky pro podnikání jsou hodnocenypodstatn píznivji ve zbytku Ústeckého kraje než v pánevních oblastech. Za hlavní„brzdy“ v rozvoji podnikání jsou hodnoceny kvalita pracovní síly a možnost získánívhodných pozemk a objekt. Využitelnost brownfield je pro veejnou správuminimální, protože jsou zpravidla v soukromém vlastnictví. Spolupráce regionálníchaktér pi strategickém plánování se rozvíjí, dosud však nedosáhla požadovanéintenzity. Šetení ukázalo, že nkteí dležití aktéi se na innostech dosud nepodílejí.Málo efektivní regionální management je vnímán jako negativní faktor rozvoje.Píspvek vznikl v rámci projektu „Modelové ešení revitalizace prmyslových region aúzemí po tžb uhlí na píkladu Podkrušnohoí“ (MMR R . WD-44-07-1). Autoi dkujítímto za podporu.Literatura:Jeábek, M. 2008. Reflexe socioekonomického vývoje – vybrané poznatky z vlastníhosociologického šetení provedeného u obyvatelstva modelového území. In Andl, J. et al.:Komplexní geografický výzkum kulturní krajiny II., Mino, Ústí n. Labem, s. 127 – 142.Ježek, J. 2008. Management regionálního rozvoje. In: Wokoun, R. et al.: Regionální rozvoj(Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování).Linde, Praha, s. 461 – 473.Míchal, I. 1993. Ekologická stabilita. Brno, Veronika, 243 s.Ptáek, P, Toušek, V., Polášek, V. 2007a. Regionální aspekty vnitní migrace v eskérepublice v období 1991-2004. Sborník z demografické konference v Olomouci, s. 207-224 In http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/$File/vladimir_polasek.1pdfPtáek, P, Toušek, V., Polášek, V. 2007b. Analýza migrace osob s dokonenýmvysokoškolským vzdláním v eské republice v období 1991-2004. Sborník zdemografické konference v Olomouci, s.225-240Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Ústeckého kraje.eský statistický úad, Krajská správa Ústí nad Labem, 2006, 157 s.Vnitní sthování v R 1991-2004. SÚ, 2005, zveejnno 12. 8. 2005 (on line 23. 9. 2008)In: http://www.czso.cz/csu/2005 edicnyplan.nsf/publ/4029-05-1991až2004/

More magazines by this user
Similar magazines