Nahlédnout do Jak řešit konflikty a problémy v partnerských vztazích

beletrie.eu
  • No tags were found...

Nahlédnout do Jak řešit konflikty a problémy v partnerských vztazích

Zamilovanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110–3 mìsíce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113–6 mìsícù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Déle než 6 mìsícù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Láska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14Pøátelství – pøátelská láska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Krize 3. roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16Krize 7. roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17Co dál? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18Jak dál? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Tolerance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21Podobný životní styl a hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22Pøátelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24Sexuální pøitažlivost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25Emocionální otevøenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Teorie volby partnera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31Duplikaèní teorie rodièovského principu (Budy) . . . . . . . . 31Duplikaèní sourozenecký princip (Toman) . . . . . . . . . . . 31Teorie komplementarity potøeb (Winch) . . . . . . . . . . . . 31Teorie výmìny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31Teorie návratu domù (De Angelis) . . . . . . . . . . . . . . . 32Teorie dokonèování neuzavøených emocionálních situacíz dìtství (De Angelis) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32Zamiluji se do vlastností a zpùsobù, které já nemám . . . . . . 33Zachránce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33|5|


Citovì chladný partner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36Odmítající partner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Opak mého pøedchozího partnera . . . . . . . . . . . . . . . 37Souznìní v jednotlivosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Negativní pochvala . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41Zevšeobecòování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45Nepøímé vyjadøování citù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49Falešné projevení žádosti o pomoc . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Pravá láska pøekoná vše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67Pravou lásku poznám na první pohled . . . . . . . . . . . . . . . 68 Technika nedobrovolného výbìru . . . . . . . . . . . . . . . . . 87Technika neverbálních projevù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93Technika falešného sdìlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95Jak se nauèit bránit se manipulaci? . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Vztah rodiè–dítì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101Vztah dospìlý–dítì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102Vztah dítì–dospìlý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103Vztah dítì–rodiè . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105Vztah dospìlý–dospìlý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Životní hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108Vidíš, k èemu jste mì dohnali! . . . . . . . . . . . . . . . . . 108Poèkej ty darebáku, já ti ukážu! . . . . . . . . . . . . . . . . 109Kopejte do mì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110Dlužník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111Alkoholik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112Partnerské hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113Kout . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113Soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114Frigidní žena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114|6|


ObsahOtrokynì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115Kdyby nebylo tebe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116Vidíš, jak se obìtuji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117Drahoušek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Vývoj konfliktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1201. fáze: signály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1202. fáze: odlišnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1213. fáze: polarita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1214. fáze: separace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1225. fáze: destrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1236. fáze: vyèerpání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123Styly øešení konfliktù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124Vyhýbavost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125Pøizpùsobím se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125Soupeøím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126Dìlám kompromisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127Øeším problém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128Jak docílit toho, aby se mi podaøilo sdìlit, co potøebuji? . . . 129Kdy se napìtí v konfliktu zvýší? . . . . . . . . . . . . . . . . 129Kdy se napìtí v konfliktu sníží? . . . . . . . . . . . . . . . . 130Jak øešit konflikt? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Asertivní „ne“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132Otevøené dveøe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134Otevøení se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135Volná informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135Negativní dotazování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136Pøijatelný kompromis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137Selektivní ignorace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Naše osobní práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139Mám právo nenabízet žádné výmluvy, vysvìtlení ani omluvysvého chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139|7|


Mám právo posoudit, jak jsem zodpovìdný za øešeníproblémù druhých lidí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140Mám právo sám posuzovat své vlastní chování, myšlenky,emoce a být si za nì a jejich dùsledky sám zodpovìdný . . . 140Mám právo zmìnit svùj názor . . . . . . . . . . . . . . . . . 141Mám právo øíci: „Já nevím.“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141Mám právo být nezávislý na dobré vùli druhých lidí . . . . . . 141Mám právo dìlat chyby a být za nì odpovìdný . . . . . . . . 142Mám právo dìlat nelogická rozhodnutí . . . . . . . . . . . . 142Mám právo øíci: „Já ti nerozumím.“ . . . . . . . . . . . . . . 142Mám právo øíci: „Já to vidím jinak.“ . . . . . . . . . . . . . . 143 Proè mi je nevìrný? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144Nevìra ze sexuální potøeby . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145Nevìra s mimosexuální motivací . . . . . . . . . . . . . . . 146Další motivy nevìry podle Nicholse . . . . . . . . . . . . . . 148Nevìry podle Šmolky, Capponi a Nováka . . . . . . . . . . . 149Co s odhalenou nevìrou? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 Situaèní žárlivost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155Co dìlat, když je partner žárlivý? . . . . . . . . . . . . . . . 157Co dìlat, když jsem právì já žárlivý? . . . . . . . . . . . . . 157 |8|


Pøi psaní této knihy jsem se snažila bìžným jazykem a v pøíkladech zeživota pøiblížit konfliktní situace v partnerských vztazích. Pokusila jsem sevyhnout používání odborné terminologie tak, aby kniha byla srozumitelnáco nejvìtšímu poètu ètenáøù.Zámìrem této knihy není pøiuèit se, jak na svého partnera vyzrát èi seho pomocí této knihy pokusit zmìnit. V dospìlosti již žijeme s vyhranìnoua vyzrálou osobností. Zmìna se velmi pozvolna mùže daøit snad v psychoterapeuticképéèi. V manželství pøevýchova partnera vede pouze k jehoponížení, potlaèení jeho osobnosti èi k vzbouøení partnera a nakoneck rozvodu. Cílem této knihy je nauèit se s našimi partnery, ať už jsou to našinejbližší, rodièe èi kolegové v práci, jednat tak, abychom si nekonfliktnìumìli øíci o to, co pro sebe potøebujeme, zároveò mile dokázali druhéhoocenit tak, aby to bylo i pro nìho srozumitelné, pomoci porozumìt skrytýmvýznamùm konfliktù èi tomu, co nám partner svým pro nás tak rozèilujícímchováním chce sdìlit. Tím jsme blíže k tomu, abychom nevnímali požadavkynašeho partnera jako útok proti sobì, ale jako prosbu o zmìnu ve spoleènémsoužití. Zároveò nás nauèí jasnìji vnímat, kdy už jsou nároky partneraneoprávnìné a je na místì hájit si svoji autonomii, abychom stálým vycházenímvstøíc svému partnerovi nepotlaèili naši osobnost. Jednotlivá tématajsou doplnìna pøíklady a dopisy klientù. U každé problematiky jsou uvedenykonkrétní praktické návody, jak v tìchto situacích reagovat, abychom svojinepøimìøenou èi nevhodnou reakcí konfliktní situaci ještì více nevyhrotili.V první èásti se zabývám konflikty, které vychází z pøirozeného vývojevztahu. Krize pøi pøechodu partnerského vztahu z období zamilovanosti doobdobí lásky, krize v období zmìny životního stylu pøi založení rodiny a podobnì.Další oblastí konfliktù je nesoulad mezi tím, jakého partnera mámea jakého bychom chtìli mít. Tuto oblast mapuje kapitola Jak si partnerskévztahy volíme?|9|


V druhé èásti této knihy jsem se snažila postihnout nejèastìjší komunikaèníchyby, které nevìdomky používáme v našich vztazích. Tyto chybnékomunikaèní vzorce si èasto pøenášíme z našeho okolí, z naší pùvodní rodiny,aniž si uvìdomujeme, že právì tyto komunikaèní zvyky vyvolávajív našich nejbližších podráždìní. Vìtšina konfliktù v partnerských vztazíchnevzniká z velkých konfliktních témat jako je nevìra èi otázka financí, alespíše z malièkostí, které si partner vysvìtlí jinak, než to ten druhý myslí. Jedenz partnerù se urazí, stáhne se do sebe, v duchu partnerovi vyèítá sobectví,bezohlednost, druhý partner èasto ani netuší, co jeho partnera takrozèílilo. Další èastá pøíèina konfliktù je pozice v komunikaci. Jde o nesoulad,kdy se jeden z partnerù k druhému chová z povýšené èi moralizujícípozice a dává tak najevo svému partnerovi, že je neznalý, ménì pouèenýèi neschopný a naopak. V bìžné praxi se setkáme s chybnou komunikacítypu: Nevíš, kdy máš pøijít domù, kde jsi se coural? Nevíš, kde jsem nechalmobil?Další typy konfliktù vycházejí z nevhodnì zvolených komunikaèníchstereotypù. V bìžném životì jistì najdeme pøíklady, kdy místo abychomkamarádce øekli: Ráda bych tì vidìla., se zeptáme: Nechceš se mnou jítna kafe? Místo abychom øekli partnerovi: To jsem ráda, že jsi spravil tydveøe., øekneme: Koneènì doma taky nìco dìláš! Další pøíklad je napø.pøílišné zevšeobecòování typu: Jsi úplnì k nièemu! nebo Nikdy jsi nic nedokázal!Sami si jistì najdete a domyslíte spoustu dalších pøíkladù, kteréjste slyšeli èi nevìdomky použili k získání urèité výhody. V koneèném dùsledkuse divíme a ohrazujeme, proè náš partner (šéf èi kamarádka) reagujetak podráždìnì a konfliktnì, když pøece máme dobrou náladu i úmysl.Tøetí èást se vìnuje již jednotlivým konfliktním tématùm v partnerskémživotì. Jsou vybrána témata, se kterými lidé nejèastìji pøicházejí do psychologicképoradny, napø. manipulace, nevìra, žárlivost. Jsou pøipojenynejèastìjší typy dotazù, se kterými se jako psychoterapeut setkávám.|10|


Prvotní fáze zamilovanosti trvá pouze 2, maximálnì 3 roky. U nìkohoale odchází již døíve, po mìsíci, po dvou èi po šesti mìsících. Fáze zamilovanostije šťastné období, kdy jsme plni euforie a odvahy. To, co se námdøíve zdálo tìžké, nám nyní jde od ruky jako mávnutím kouzelného proutku.Jsme plni dobré nálady, sebevìdomí. Lépe navazujeme nové vztahy, jsmekomunikativnìjší. I v práci v tomto období triumfujeme. Nic nám nepøijdetìžké, nemožné, jsme komunikativní a plní pozitivního pøístupu. Záøíme.Mohou za to hormony. Jde o fázi, kdy je vaše vnímání pod vlivem hormonù.Mozek èerstvì zamilovaných lidí vyluèuje fenylethylamin (PEA), hormonzamilovanosti a objevuje se u nich také zvýšená hladina serotoninu,hormonu štìstí. Proto se zamilovaní lidé cítí jako opilí, mají mnohem vícenergie a dobré nálady. To, co nás na jiném partnerovi v jiné situaci odrazuje,nám nyní pøipadá zajímavé a milé. Tolerujeme i to, co nám má dávatjasný signál, že není nìco v poøádku. Období zjišťování, zda o mì druhý má zájem, zda o mì stojí. Období, kdypoznáváme jeden druhého. Jeden druhému o sobì intenzivnì vyprávíme.Partner je pro nás cizinec. Prožíváme okouzlení z novì vzniklého pøátelstvía z blízkosti druhého èlovìka. Je to období silné sexuální pøitažlivosti.To, co nám partner o sobì sdìluje, je èasto velmi intimní. Vypráví námo svých touhách, pøáních. V tomto období se o našem partnerovi èasto dozvímeto, co z nìho budeme v dalších obdobích jen obtížnì tahat. Partneraale pøijímáme velmi nekriticky. Upravujeme si to, co nám øíká, aby to pronás bylo pochopitelné a pøijatelné. Tím si prohlubujeme pocit sblížení. Pokudby se tato fáze vztahu mìla nazvat jedním slovem, byla by to vášeò.|11|


Fáze vztahu Souznìní v jednotlivostiTyto patologické mechanismy najdete více popsané dále v knize. Je mezi námi dostateèné sexuální souznìní?Pøitahuje mì partner? Nevadí mi jeho dotyky? Je mi pøíjemná jehovùnì? Pravdìpodobnost, že se vyvine sexuální pøitažlivost s odstupemèasu, když jí ze zaèátku necítím, je mizivá. Spíše je pravdìpodobné, žev této oblasti dojde k vyhrocení konfliktu a zamezení dalšímu pokraèovánípartnerského vztahu. Pokud vztah funguje déle než šest mìsícù, již jde o dlouhodobý vztah.V tomto období bychom mìli být již plnì seznámeni s partnerovými životníminávyky. Uvìdomujeme si již jeho libùstky a odlišnosti oproti našemu životnímustylu. Stále ještì vnímáme odlišnosti partnera jako zajímavéa milé. Je to též období, kdy se prvnì zaèínáme oproti partnerovi vyhraòovat,již nevnímáme partnera jako identickou osobnost. Více zvažujeme,zda jsme schopni se doplòovat a osobnostnì souznít. Je to období, kdymohou vznikat první konflikty ohlednì životních oèekávání a plánù. Partnerchce ještì cestovat a poznávat svìt, partnerka již touží po koupi bytua vybudování si rodinného zázemí. Poznáváme též širší okruh lidí kolempartnera, zvyky a životní hodnoty širší rodiny a jeho pøátel. Pokud jsoupartnerovi pøátelé intelektuálnì založení, tráví své volno èetbou knih a rozmluvamio nich, vztah s partnerkou, jejíž pøátelé jsou konzumní a rádi chodído baru a spoleènosti, mùže být velmi problematický. Zkuste si odpovìdìt na následující otázky: Souzní naše životní plány a oèekávání? Máme obdobný životní styl?Osobní rùst, duchovní život, komunikace, profesnì životní oblast, zájmya koníèky, apod.|13|


Jsou odlišnosti, které vnímám v životním zpùsobu partnera, pro mì pøekonatelné? Souzní životní styl a oèekávání našich rodin?V období tøetího roku vztahu, po odeznìní fáze zamilovanosti pøicházíláska. Láska je již trvalý cit, který nám dává pocit pøijetí a bezpeèí a zároveòtoto pøijetí a bezpeèí poskytujeme druhému. Podle Fromma (1966) jekromì citu, láska též umìní a akt naší vùle. Je tøeba se uèit tomuto citu. Jecharakterizována péèí o druhého, odpovìdností, úctou k sobì i druhémua znalostí milované osoby. Lásky si ale nemusíme ani všimnout. Spíše zaznamenámekonèící fázi zamilovanosti a s tím zároveò úbytek vášnì, euforiea maximálního okouzlení partnerem. Láska je cit tišší, je prožívánaspíše jako tìšení se z pøijetí a z blízkosti partnerem. Partneøi již nemají takovoupotøebu si povídat, nepotøebují již jeden druhého ohromit svoji osobnostía zkušenostmi. Tím, že je tento cit tišší a není tak explozivní jako zamilovanost,mùže nezralý partner vnímat tento pøechod jako ochlazení vztahu èiprvní známky stereotypu a nudy. Zároveò dochází k ochladnutí explozivníhosexuálního života oproti dobì, jak jsme náš sexuální život vnímali ve fázizamilování. Sexuální vztah je naplòován více pøes pocity souznìní a blízkosti.Je to období, kdy sexuální život pøechází do stereotypu, který alenení vnímaný negativnì. Pokud by se tato fáze vztahu mìla nazvat dvìmaslovy, byly by to oddanost a bezpeèí. B (being)Nesobecký vztah k druhému, který zahrnuje pomoc partnerovi k jehoosobnostnímu zrání a radost z jeho úspìchù.|14|


Fáze vztahu D (deficiency)Lásku, v níž jde o uspokojování svých potøeb a zamìøenost na to, co mìpartner dává. Láska romantickáLáska je prožívána jako idealizace partnera a vztahu. Takový partner sevyhýbá vnímání odlišností v osobnosti partnera a v jeho životním zpùsobu,vyhýbá se støetnutí s nepøíjemnými poznatky o partnerovi a o vztahu.Vidí vìci tak, jak je chce vidìt, identifikuje se s partnerem, vnímá ho jakoidentickou osobnost. Pøisuzuje mu pouze dobré vlastnosti. Rozporya neshody je pøipraven nevidìt, tak si zachovává pocit intimity. Má rùžovébrýle. Nìkdy je nazýván takovýto partner „obchazeè“ (problémù, skuteènosti). Láska reaktivníLáska je prožívána jako pády nahoru a dolù, v závislosti na tom, jak partnervnímá nesoulad a nesouznìní ve vztahu. Partner je plnì pohlcenrozkoly, nevnímá pozitivní stránky vztahu. Tyto odlišnosti se stále snažíøešit, mluvit o nich. Aby mohl prožívat lásku, musí mít možnost si stìžovata ventilovat své pocity nespokojenosti, nejistoty a odlišnosti. Nìkdy jetento partner nazýván „narážeè“ (problémù, skuteènosti). Je to láska, která je vystižena anglickým slovem „caring“. Je to cit, kterýpøichází po cca 18 až 20 letech partnerství. Partneøi se již znají, prožívajíklidný, trvalý cit. Nejsou zde již výbuchy vášní, partneøi se již nepotøebujíubezpeèovat o svém vzájemném citu. V popøedí prožívání je vzájemnádùvìra, starostlivost jeden o druhého, oddanost, porozumìní, bezpeèí.Partneøi se již nyní plnì respektují ve své odlišnosti a tato odlišnost už nenívnímána jako ohrožující. V popøedí je též strach o zdraví partnera. Pokudby se tato fáze vztahu mìla nazvat jedním slovem, byla by to dùvìra.|15|


Tato krize pøichází ruku v ruce s tím, jak odchází fáze zamilovanosti.Trvá pøibližnì rok a mùže být tak hluboká, že vede ke konci vztahu. Konèífáze zamilovanosti, odchází stav euforie, elánu do života a do nových výzev,tedy to, co je právì na fázi zamilování tak okouzlující a lákavé. Je todùvod, proè toužíme období zamilování stále prožívat. Odchází stav maximálníhookouzlení partnerem a plné pochopení pro vše, co dìlá. Odcházíi plné pochopení našeho partnera i pro nás, pro to, jací jsme my a jak žijeme.Stále èastìji se dostáváme do rozepøí nad životními hodnotami a životnímstylem. Rozdíl mezi tím, jak nereálnì jsme vnímali partnera v obdobízamilovanosti a souèasným realistickým vnímáním vede k tomu, žemáme pocit, že se partner zmìnil, podvedl nás. Mùže se stát, že si tuto fázimylnì interpretujeme tak, že se náš partner koneènì pøestává pøetvaøovata vidíme jeho pravou tváø. Dochází k nárùstu situací, ve kterých nemámestejné názory, v nichž pøestáváme partnera obdivovat a vidíme i jeho slabšístránky a nedokonalosti. Zlom èasto mùže pøijít bez vážnìjší pøíèiny,pouze zráním našeho vztahu. Partnerský vztah se zaèíná pøeklenovat dostavu pøátelského, ve kterém již není dominantní a tak silnì pociťované jiskøení,okouzlení. Naopak zaèínáme doceòovat názorovou shodu s partnerem,jeho zodpovìdnost, blízkost, pocit bezpeèí a akceptace. Èasto docházík tomu, že partneøi již nemají takovou potøebu povídat si, nepotøebují již jedendruhého ohromit svoji osobností a zkušenostmi.Zároveò je to období, kdy se nám rodí dìti a s tím nutnì dochází kezmìnì našich životních stereotypù. To klade zvýšené nároky na pøizpùsobeníse jeden druhému. Zároveò je to pro mnohé první situace, kdy semusí zøíci svých tužeb, oèekávání a životních plánù v zájmu kvalitního životasvého partnera a dìtí. Jsme nuceni v zájmu zabezpeèení rodiny namnohé naše sny rezignovat. Není již možné každý týden vyrážet za zábavous kamarády, není ani možné po prvním konfliktu v práci odejít jinam.|16|


Partnerské krizeMáme hypotéky, úvìry, je na nás finanènì závislá naše nová rodina. Tov nás mùže vyvolat pocit, že nežijeme svùj život, ale stále se jen musímena úkor sebe pøizpùsobovat nìkomu druhému.Tato krize nastává, pokud jeden z partnerù rigidnì setrvává ve svépøedstavì na potøebì prožívání fáze zamilovanosti. Krize nastává i tehdy,pokud se partneøi špatnì pøizpùsobí jeden druhému pøi nutnosti zmìny životníhostylu v souvislosti s mateøstvím a novými partnerskými èi hmotnýmizávazky. Takový partner se mùže mylnì domnívat, že právì stav okouzlenía plného porozumìní partnerem je to, co potvrzuje kvalitní dobøe fungujícívztah. Tehdy mùžeme dojít k chybnému závìru, že láska již vyprchala èisnad ani nebyla. Tato krize již není tak hluboká, zato trvá èasto více let. Pøichází ve vztahu,který je stabilizovaný a klidný. Dìti jsou již ve školním vìku, nekladoujiž tak velké nároky na péèi obou rodièù. Partneøi již mají mezi sebou zabìhléstereotypy, vìdí, co si mohou dovolit jeden k druhému, vìdí, kolikèasu mohou vìnovat svým zájmùm a jaký èas je nutný vìnovat rodinì. Jižnedochází k otevøeným vyhroceným konfliktùm. To ale neznamená, že byžádné sporné momenty nebyly.Krize vzniká nejèastìji ze dvou pøíèin. První je nuda, zabìhlý stereotyp.Tato fáze vztahu pøedstavuje stereotypní život. Partner mu mùže dávat pøízviskonudný. Máme dojem, že nás partner nemùže již nièím pøekvapit.Známe navzájem své dobré i stinné stránky, touhy, oèekávání i životníhodnoty. Život s dìtmi je zabìhlý, horizont odchodu dìtí z domova a tímzmìna tìchto stereotypù je v nedohlednu. Partnerské stereotypy jsou jižtak navyklé, že je obtížné a nìkdy i podezøelé je náhle mìnit. A právì tentostereotyp se mùže ustálit na životním zpùsobu, který sice neprožívámezvlášť negativnì, ale stejnì tak nás ani plnì neuspokojuje. Mùže to býti dùsledek nevhodnì zvolených partnerských kompromisù. Já mám ráda|17|


*brambory, ty zeleninu, tak si oba budeme dávat tìstoviny, které nám anijednomu nic neøíkají. Cítíme se jakoby nesví, nesvobodní, uvìznìní v pohodlném,ale nám nic nedávajícím životì. Nìkdy jsme již pouze líní tytozmìny provést, èi máme strach, dostat se do konfrontaèního vztahu s partnerem.Dochází k tomu, že komunikujeme pouze o dìtech a o chodu domácnosti.Intimnímu sdìlování, jak nám je, jak se máme, co ještì od životaoèekáváme a po èem toužíme, se vyhýbáme. To vede nutnì k tomu, že seodcizujeme, pøestože otevøené hádky nemáme. Krize èasto vzniká o dovolenýchèi o svátcích, kdy jsou partneøi nuceni trávit více èasu spolu a èastobez dìtí. Tehdy plnì prožíváme odcizení, máme pocit, že žijeme s nìkým,koho vlastnì neznáme a s kým ani žít nechceme. Mùžeme slyšet vìtytypu: Kdyby nebylo dìtí, již bych tady nebyl. Už tì nemiluji, žiji s tebou jenkvùli dìtem. Tím, že tato krize pøichází z klidné letargie, bývá pro partneryvelmi bolestná. Pøichází pocit, že jsme partnerem podvedení, nechápeme,z èeho tento konflikt mohl vzniknout. Dochází k hledání jiného dùvodukrize mimo manželský vztah, napø. nejèastìji milenecký vztah u partnera.Druhý dùvod krize je ochladnutí sexuálního života. Odchází fáze zamilovanostia tím fáze jiskøení, okouzlení partnerem, odchází též jiskøenív partnerském sexuálním životì. To je pøirozené a zákonité. Partner senám již po dvou letech nezdá tak zajímavý a vzrušující, v sexu nás již máloèím pøekvapí. Známe se, víme, jak na co reagujeme. To pøináší uklidnìnía pocit bezpeèí, mùže se ale ruku v ruce s tìmito pocity vytrácet vášeò.Partnerka již též naplnila svoji úlohu v mateøství. Je pøirozené, že podvìdomìjiž nemá takovou potøebu sex vyhledávat. Pokud v této fázi potkámenového partnera, který v nás opìt sexuální vášeò vzbudí, máme tendencito zamìnit s láskou. Oèekávání, že tento vztah je a bude zároveò kvalitníi v oblasti partnerského souznìní, mùže být velmi mylné a život destruující. Nerezignujme tedy, že vztah, tak jak ho žijeme, již takový zùstane. Mùžetakový zùstat, pokud nenajdeme odvahu, mluvit o svých životních pøedstavácha o svých životních oèekáváních s partnerem. Vztah je naštìstí velmimìnný a tvárný. Spíše než kompromisy, které ani jednomu z nás nevyho-|18|


Partnerské krizevují, hledejme plné, i když ne každodenní uspokojení pro každého z nás.V sobotu budeme mít zeleninové jídlo a v nedìli budeme mít husu. Takbudu v sobotu spokojená já a v nedìli ty. K tomu je ale nutné si sdìlovatsvá oèekávání, své prožitky a plány. Je mylné se domnívat, že pokud jsemnespokojený ve vztahu pouze já, nic se nedìje a partner je v pohodì. Nejenslovy si s partnerem sdìlujeme. Èasto, pokud cítí nespokojenost a nenaplnìníjeden partner, totéž cítí i druhý. Možná má jen ménì odvahy vìcipojmenovat a pokusit se o zmìnu. Je chybou vnímat partnera, který mluvío svém nenaplnìní a nespokojenosti tak, že nám nìco vyèítá. Pokud ano,je chyba na naší stranì. Spíše to berme jako signál k potøebné zmìnì zabìhlýchstereotypù. Tato krize má souvislost s vìkem partnerù a s vìkem dìtí spíše nežs trváním manželství. Je to období, kdy odchází dìti z domova. Stav, kdynám dávají najevo, že je již nebaví trávit èas s námi. Postupnì se uèímejezdit opìt sami na dovolenou, trávit veèery pouze ve dvou a víkendy v násbudí témìø dìs. Co si spolu sami poèneme? Nastupují první projevy stáøí,první známky toho, že náš èas je vymìøen. Vyhraòují se rysy osobnosti.Pokud jeden z partnerù byl šetrný a pedantský, èasto se s vìkem tento rysprohloubí. Byl-li nìkdo depresivní již v mládí, mùžeme èekat s postupemvìku spíše prohloubení tohoto problému. Vyvstává pøed námi úkol, jak naléztzpìt naše staré pøátelství a blízkost. Pokud jsme nevìnovali pozornostnašemu vztahu s partnerem a vztah byl nahrazen pouze komunikací o dìtecha péèí o dìti, je to období, kdy se krize plnì projeví. Je to též období,kdy je naposledy èas zvážit, zda není vhodné svùj život prožít aktivnìjia smysluplnìji. Po boku jiné partnerky. Zda nestojí za to využít pøíležitostdát život dalším dìtem. S jinou partnerkou. Dùvodem této partnerské krizejiž není touha po naplnìní v sexuální oblasti. Je to touha najít si partnerku,která mi bude lépe rozumìt. Pokud nastoupí partnerská krize, jeden z partnerùøíká: Pokud neodejdu ze vztahu nyní, již to nikdy neudìlám. Partner|19|


se mùže zaplétat do vlastních myšlenkových smyèek myšlenkami typu:Když zùstanu s touto partnerkou a zøeknu se svých snù o životì, nezùstávámzde pouze ze zbabìlosti? Není to jen otázka odvahy zaèít ještì jednounový život? S tím, jak zaèínáme vnímat náš život s horizontem konce, chytáme se posledníchmožností, jak svùj život naplnit a znovu ho ještì intenzivnìji prožít?S myšlenkou prožít ho lépe! Udìlat to, co jsme v minulosti opomnìli,na co jsme nemìli èas. Lidé, kteøí svùj život vìnovali práci èi vybudovánífirmy, si hledají partnera, se kterým si budou lehce žít a plnì si život užívatbez práce a starostí. Partneøi, kteøí nemìli témìø èas si všimnout, jak dìtivyrùstají a témìø je nezaznamenali z dùvodu vytíženosti svou prací, toužímít ještì jednoho potomka, kterému se nyní budou plnì vìnovat a pøedajímu své zkušenosti, lásku a životní hodnoty. Naopak partneøi, kteøí svùj životvìnovali rodinì a dìtem, chtìjí nyní naopak vedle jiného partnera prožívatživot plnì a intenzivnì, cestovat, podnikat, bavit se.Jsou samozøejmì výjimky, kdy opravdu stojí za zvážení, zda není naèase, opustit svùj „starý“ partnerský vztah. Pøedevším tehdy, pokud jsmeživot prožili s nìkým, kdo v nás potlaèoval naši osobnost, naše sny, plány.Nebo pokud jsme žili život s partnerem závislým, despotickým, èi agresivním.Pokud jsme žili po boku partnera, vedle kterého jsme se nìkolik desíteklet života museli pøestat snažit naplnit své pøedstavy a touhy, a dìti jižodrostly, poté co jsme je vybavili pro život, chceme nyní pochopitelnì jítsvoji životní cestu.Z tohoto bludného kruhu pochybností o svém životì nejde stále znovua znovu prožívat jednu fázi vztahu a vracet se k opravám chyb ve svém životì.Smyslem je jít dál a prožít si další fáze vztahu a života, s plným pøijetímsvých pochybností o tom, zda právì ta moje životní cesta, byla ta jedinásprávná. A právì tyto pochybnosti posouvají èlovìka dál v osobním zránía poznávání, v jeho vývoji.|20|

More magazines by this user
Similar magazines