Půl - Hvězdárna a planetárium Brno

Obůrkou a mnoha dalšími. To už jsme ale s Lubošem byli na gymnáziu v Brně-Husovicích, které tehdy sdílelo budovu na Vranovské ulici s chemickou průmyslovkou.Seděl jsem v lavici s všestranně nadaným Alexandrem Ženíškem a společnějsme probírali kdeco, od moderní poezie přes klavírní skladby až po matematiku.Dodnes si pamatuji, jak citoval kohosi velmi slavného, že v každé větě je tolik vědy,kolik je v ní matematiky. Měli jsme to společnou cestou domů ze školy (do školy jsemchodil na doraz, takže jsem měl běh s taškou vypočítán na sekundy), přitom jsmeneúnavně klábosili. A při jedné takové debatě jsme cítili potřebu definovat středvesmíru, poněvadž nás právě zaujala kosmologie. Nakonec jsme se rozhodli položitjej, tedy střed vesmíru, do otvoru kanalizační výpusti na křižovatce Trávníky aDemlova – bylo to totiž přesně v půli cesty mezi našimi tehdejšími příbytky.Jiří GrygarHrubá stavba obou budov sice byla dokončena již roku 1950,avšak pro zdržení výroby otáčivých kopulí se s prvním pozorováním začaloteprve v létě 1953. V jižní, městské hvězdárně byl provizorně umístěndalekohled o průměru objektivu 16 centimetrů získaný „před letyz universitní hvězdárny oxfordské, vybavený dobrou ekvatoriální montážía hodinovým strojkem“, který zapůjčil Jaroslav Císař (1894–1983),v anglické emigraci jeden z tajemníků prezidenta Tomáše Gariggue Masaryka.Jinak též astronom, básník, diplomat i tlumočník, jenž se mimo jinéstal autorem jména Žvahlav z vlastního překladu Alenčina dobrodružstvív říši divů a za zrcadlem.V severní, univerzitní pozorovatelně byl zkonstruován zrcadlovýdalekohled o průměru objektivu 60 centimetrů a ohniskové vzdálenostinecelé tři metry, který zůstal (spolu se stejně velikým přístrojem na Skalnatémplese) až do roku 1967 největším astronomickým dalekohledem naúzemí tehdejšího Československa. Unikátní sestavu navrhl Luboš Perek azrcadlo vybrousil Vilém Gajdušek. Ústav brněnské univerzity pod vedenímJosefa M. Mohra (1901—1979) a později jeho nejlepšího žáka Luboše Perkase tehdy zaměřil na pozorování zákrytových dvojhvězd, doplněné o dalšívýjimečné systémy jako jsou rekurentní novy či uhlíkové hvězdy. (LubošPerek pak v sedmdesátých letech odešel do Organizace spojených národů, kdese podílel na vypracování definice kosmického prostoru a geostacionárnídráhy i na přípravě smlouvy o využití Měsíce výhradně pro mírové účely.Byl mezi prvními odborníky, kteří upozornili svět na nebezpečí, jež prokosmonautiku plyne z přibývajícího kosmického smetí.)31