Půl - Hvězdárna a planetárium Brno

dvojhvězdy či hvězdokupu M 13 v souhvězdí Herkula. Velký nával byl i30. června 1954, kdy se na pozorování částečného zatmění Slunce (zakrytobylo 84 procent disku) shromáždilo asi pět set návštěvníků sledujícíchúkaz na stínítku tzv. celostatu provizorně instalovaném v přilehlém sadu.Přítomen byl Československý rozhlas i Československý státní film a po zatměníbyl v kopuli promítán film Zatmění Slunce 1952 v SSSR.Demonstrátoři byli členy společnosti s „dlouhým jménem“ tedy v Československéspolečnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí, v sekci astronomické,účastnili se nejrůznějších školení a jezdili přednášet i mimo Brno do obcí v Jihomoravskémkraji. Tato jejich vystoupení byla honorována, takže představovala provšechny studenty slušný přivýdělek. Po jednom školení v Praze, které organizovalaDana Kohoutková zvaná „ministerstvo“, se rozhodli demonstrátoři Jiří Grygara Karel Pavlů vychutnat zpáteční cestu do Brna v letadle. Ve staré dobré Dakotěs přistáním na travnatém povrchu (rychlík tenkrát stál 80 Kč a letadlo 120 Kč).Byla to doba slavných únosů a oba doufali, že letadlo přistane mimo republiku.Nestalo se, přistání v Brně „bohužel“ dopadlo na jedničku…Demonstrátoři se také zdokonalovali v praktickém vyhledávání zajímavýchobjektů na obloze. Jan Sitar vynalezl disciplínu, při které se postavil dalekohleddo neurčitého směru, poté vyhlásil objekt – například kulová hvězdokupa M 13 – aměřil čas, za který demonstrátor objekt nalezl. Absolutní rekord byl tři sekundy.Karel PavlůMoravská metropolitní hvězdárna, stejně jako univerzitní pozorovatelna,byla zpočátku považována za provizorní stavbu, která mohlabýt na žádost majitele pozemku kdykoli zbourána. Přesto všechno bylav sobotu 16. října 1954 slavnostně zprovozněna. Jejím prvním ředitelem sestal Otto Obůrka (1909–1982) a zřizovatelem Městský národní výbor v Brně.V době krátce předcházející také získala svůj první název: „Ve shodě s usnesenímkrajské konference KSČ v Brně požádala Společnost pro vybudováníhvězdárny pana presidenta republiky Klementa Gottwalda, aby lidovéhvězdárně propůjčil laskavě své jméno.“ Když ale byla v roce 1954 skutečněotevírána, ustálil se naštěstí název na Oblastní lidová hvězdárna v Brně.33