Půl - Hvězdárna a planetárium Brno

zkonstruován v Brně Emilem Škrabalem. Sektor přerušoval expozici 5500krát zaminutu dvěma rameny vrtule. Ve výšce asi dvou metrů jsem umístil koleje vláčkuz mého dětství. Vláček po nich jezdil rychlostí měřenou chronografem a představovalumělý meteor. Svítil na komoru a intenzita jeho světla byla měnitelná reostatem.Přesnost určení úhlové rychlosti meteorů byla dána tvarem a velikostí okrajů sektorempřerušované stopy na fotografické desce. Rotujících sektorů se užívá dosud– rychlost hraje důležitou úlohu při studiu drah meteorů v atmosféře (a pro určenípřípadného místa dopadu bolidů na povrch). Technické úpravy mých pokusů provedlpan Brejla, mechanik Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze, kdejsem studoval.Luboš KohoutekS ohledem na dostatek času se brzy podařilo zorganizovat celosvětovouOperaci Kohoutek, během níž se na vlasatici zaměřilo několik tisícodborníků a bezprecedentní množství pozemských i kosmických observatoří.Například ji lidé poprvé sledovali mimo povrch planety Země – jednalose o astronauty z třetí mise na kosmické stanici Skylab a také lodiSojuz 13. Mimořádný zájem doprovázel i zvýšený prodej astronomickýchdalekohledů, organizování speciálních výletů (např. zaoceánského parníkuQueen Elizabeth 2) či tradiční apokalyptické vize. Nevyzpytatelná Kohoutkovakometa ale veřejnost zklamala – byla sotva viditelná. Amatérsképozorovatele však odměnila pohledem na křehkou krásu několik stupňůdlouhého chvostu, který vynikal obzvlášť v dalekohledech. Odborníci pakbyli přímo nadšeni – až do návratu Halleyovy komety v roce 1986 se stalanejlépe prostudovaným tělesem svého druhu, mj. se u ní podařilo odhalitorganické molekuly, které vedly k úvahám o možnosti příchodu života naZemi z vesmíru. V duchu popkultury se tato výjimečná vlasatice promítlataké do řady uměleckých děl, například skupin Pink Floyd, Kraftwerk,R. E. M. či epizody se seriálu The Simpsons.Luboš Kohoutek objevil celkem pět komet, řadu planetek, výrazněpřispěl k poznání planetárních mlhovin a vlastně se stal unikátním prostředníkemmezi českými astronomy doma a v zahraničí. Počátek sedmdesátýchlet 20. století totiž poznamenal nástup tzv. normalizace a s nísouvisející zesílení izolace i ateistické propagandy. Několikrát týdně bylyna pořadu náslechy inspektorů Odboru kultury Národního výboru města Brna– především na pořadech pro školy, kteří kontrolovali správnost výchovyžáků k vědeckému světovému názoru a propagaci úspěchů sovětské vědy.47