ekoškolky a lesní mateřské školy - Ministerstvo životního prostředí

Tereza VošahlíkováEKOŠKOLKY A LESNÍMATEŘSKÉ ŠKOLYPraktický manuál pro aktivní rodiče,pedagogy a zřizovatele mateřských škol

Tereza VošahlíkováEKOŠKOLKY A LESNÍ MATEŘSKÉ ŠKOLYPRAKTICKÝ MANUÁL PRO AKTIVNÍ RODIČE, PEDAGOGYA ZŘIZOVATELE MATEŘSKÝCH ŠKOLMinisterstvo životního prostředí2010

Úvodní slovo ministryněVážení rodiče dětí v předškolním věku, pedagogovéa zřizovatelé mateřských škol,Rut Bízkováministryně životního prostředíČeské republikydostává se Vám do ruky inspirativní publikace,která se může stát Vašim pomocníkem při vytvářenía provozu mateřských škol s výrazným ekologickýmzaměřením anebo tzv. lesních mateřskýchškol. Dovolte mi, abych Vás stručně seznámila s tím,proč se Ministerstvo životního prostředí angažujev problematice školek, tedy domény spíše resortůškolství, práce a sociálních věcí či zdravotnictví.Téma publikace totiž zapadá do problematikyposilování kontaktu dětí s přírodou. Tato velmidůležitá oblast si v poslední době získala své místov několika vládních strategických dokumentech(Státní program environmentálního vzdělávání,výchovy a osvěty, Strategie vzdělávání pro udržitelnýrozvoj, Koncepce státní politiky pro oblastdětí a mládeže) a Ministerstvo životního prostředíve spolupráci s dalšími resorty se jí začíná systematickyzabývat.Založili jsme Pracovní skupinu pro kontakt dětís přírodou, která je složená z odborníků z resortů,vysokých škol a neziskových organizací. Postupněbychom v rámci skupiny rádi řešili právě problematikurozvoje lesních mateřských škol a dalších typů

mateřských škol s úzkým vztahem k přírodě a ekologickévýchově, problematiku rozvoje přírodníchškolních zahrad a dětských hřišť v přírodním stylu,ale také například podporu nabídky příležitostí prorodiče s malými dětmi v přírodě.Vycházíme z toho, že raný věk dětí (cca 0–6 let)je obdobím velmi důležitým pro jejich všestrannýrozvoj (zdravotní, osobnostní, motorický) a kontakts přírodou má v tomto období nezastupitelnoua velmi přirozenou roli. Bohužel zejména vevelkých městech jsou možnosti dětí pobývat denněv přírodním prostředí velmi omezené. Doba,kdy příroda byla všude kolem nás a děti tak mohlyke každodenní hře využívat blízké louky, potoky,lesy, členitý nezpevněný terén, je už dávno pryč.Pokud chceme, aby naše děti nebyly jen „interiérovýmibytostmi“, musíme do jejich blízkosti příroducíleně vracet (například formou uměle budovanýchpřírodních prvků na školních zahradácha dětských hřištích) a samozřejmě trávit s nimi volnýčas mimo město, v prostředí přírody. V takovémpřípadě můžeme využívat nabídky osvětových programůstředisek ekologické výchovy či návštěvnickýchcenter v chráněných krajinných oblastech činárodních parcích.Ministerstvo životního prostředí kromě publikaceEkoškolky a lesní mateřské školy vydalo v roce2010 i publikaci Dětská hřiště a zahrady v přírodnímstylu (význam – plánování – realizace), kteráuvádí příklady, jak lze v době skrovných rozpočtův rámci mateřských a základních škol vytvořitvýhodná hřiště a zahrady v přírodním stylu. Návazněna tyto publikace hodláme realizovat semináře,ale i praktické exkurze zejména pro pedagogy a zřizovateleškol a školek.Věřím, že jak publikace tak tyto návazné aktivitybudou naší veřejností kladně přijaty a pomohouv této oblasti nastartovat pozitivní změnu.Rut Bízkováministryně životního prostředí České republikyČerven 2010

O autorcePhDr. Tereza VošahlíkováVystudovala učitelstvíbiologie a environmentálnívýchovy a základů společenskýchvěd na Pedagogickéfakultě UniverzityKarlovy v Praze. V rámcinásledného doktorskéhostudia absolvovala díky stipendiuod Deutsche BundesstiftungUmwelt ročnístáž na Leuphana Universität Lüneburg v Německu.Předmětem výzkumu byla implementace vzdělávánípro udržitelný rozvoj. Mimo jiné dvakrát týdně navštěvovalalesní mateřskou školu Harburg a Waldrüben.V Německu, Dánsku a Švédsku navštívila předškolnízařízení, která jsou příklady dobré praxe vzdělávánípro udržitelný rozvoj.Pro Výzkumný ústav pedagogický v Praze pracujena úkolu Podpora vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Připomínkovalavznikající Akční plán 2010–2012 Strategievzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky.Je členkou pracovní skupiny Ministerstva životníhoprostředí zaměřené na podporu kontaktu dětí s přírodou.Stála při vzniku Dětského klubu Šárynka inspirovanéholesní mateřskou školou, jehož činnost zahájilov roce 2009 občanské sdružení Ekodomov.Vede semináře zabývající se problematikou lesníchmateřských škol a ekoškolek, často ve spolupráci se sítíekologických mateřských škol Mrkvička. Již od roku2002 zajišťuje ekovýchovný program pražského sdruženíObčanská inspirace, jehož součástí jsou např.Ekodny na základních školách. S Českým portálemekopsychologie, Zeleným kruhem a výzvou „Zpátkypod stromy,“ iniciované Iris, o.p.s. ji pojí otázka vztahučlověka k přírodě.Ve volném čase je instruktorkou tae-ba, navštěvujevýstavy výtvarného umění, odpočívá při zahradničenínebo u filmů svých oblíbených režisérů Tima Burtonaa Hajao Mijazakiho.Poděkování autorkyAutorka děkuje kolegyním a kolegům z předškolních zařízeníza sdílení materiálů a zkušeností z jejich praxe, jmenovitěMgr. Magdaleně Kapuciánové (MŠ Semínko) a LinděKubale (Dětský klub Šárynka). Za revizi legislativní částipatří díky PhDr. Martě Jurkové, Ph.D. (MŠMT), MUDr. JaromíruHrubému (MZ) a Mgr. Tomáši Erbákovi (Ateliér proživotní prostředí). Text laskavě připomínkovali Mgr. BlankaToušková (Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina),Mgr. Marie Kordulová (Líska – občanské sdružení pro environmentálnívýchovu, vzdělávání a osvětu ve Zlínském kraji),Mgr. Kateřina Řeháková (Lipka, koordinátorka jihomoravskésítě Mrkvička), Mgr. Miroslav Novák (MŽP), MarcelaKřížová (MŽP), Tomáš Hodek (Ekodomov). Text laskavě redigovalaMgr. Nataša Valkounová.

ÚvodPokud chcete založit mateřskou školu nebo změnitvýraznějším způsobem její podobu a zaměření, stojítepřed širokou škálou možností, ale i překážek a povinností.Environmentální výchova v mateřské škole můžepředstavovat cestu ke kvalitě. Nabízí obohacení denníčinnosti nebo přímo nový hlavní cíl výchovně vzdělávacíhoprogramu. Je jednou z možností, jak postupovat,aby děti vyrůstaly ve zdravém a podnětnémprostředí.Cílem tohoto manuálu je nabídnout pomocnou rukuv podobě shrnutí základních předpokladů pro založenía provozování školky s ekovýchovným zaměřením.Takto profilované mateřské školy jsou buď tzv. ekoškolkynebo lesní mateřské školy. Na otázku, co tytopojmy konkrétně znamenají, odpovídá první kapitola.Zdrojem inspirace byla mimo jiné zkušenostz Německa, kde jsou obě formy předškolních zařízeníjiž delší dobu trendem. Díky tomu jsou tam dostupnéinformace o možných koncepčních zvláštnostech ekoškoleka zkušenosti s dlouhodobým pobytem venku,na které již reaguje i výzkum. Jeho výsledky, shrnutéve druhé kapitole, nabízejí argumenty, proč je dobrétrávit s dětmi více času v přírodě.Další kapitoly manuálu jsou již zaměřené na výchovněvzdělávací praxi. Nabízejí různé způsoby začleněníenvironmentální výchovy do pedagogické koncepcea každodenní práce s dětmi. A protože ekovýchovav MŠ nemůže opomenout pobyt v přírodě, je mu věnovánakapitola shrnující možná rizika a podmínky vybavení.Tyto informace nepotřebuje zkušený pedagog čirodič, zvyklý na výlety do přírody. Ekovýchovně zaměřenéškolky však mohou vyhledávat i ti, kterým tytodovednosti zatím chybí, a rádi by je u dětí rozvíjeli.Na závěr jsou zařazeny příklady dobré praxe z Německaa České republiky. Snad pomohou doplnit někdypříliš obecné a neurčité zásady z úvodní teoretické částimanuálu. Mezi příklady z České republiky bude představenaekovýchovně zaměřená MŠ Semínko a dětskýklub Šárynka inspirovaný lesní mateřskou školou.Založení a provoz školky v Čechách je však něcojiného než v Německu, a proto je třetí kapitola věnovánanejen zkušenostem ze zahraničí, ale shrnuje i současnoučeskou legislativu, zejména tu, která se týkápobytu s dětmi venku.

KAPITOLA 1Mateřská škola jinakMateřská škola jinakCílem této kapitoly není podat definice, ale nabídnoutpředstavu o dvou formách předškolního zařízení,v nichž environmentální výchova a častý pobytv přírodě hrají důležitou roli. Zda se mateřská školabude nazývat ekoškolkou či lesní mateřskou školou,záleží na rozhodnutí vedení; legislativa tyto pojmynezná. Název je signálem pro veřejnost, zejména pakpro rodiče. Vzhledem k rychlému rozšíření ekoškoleka lesních mateřských škol v Německu lze očekávat,že se zájem o tyto dvě formy mateřských školbude podobně vyvíjet i u nás.Co je ekoškolkaKdyž navštívíme ekologicky zaměřenou mateřskouškolu, zkráceně ekoškolku, zaujme nás na prvnípohled zajímavě řešená zahrada, interiér s přírodnímimateriály a nástěnka, zvoucí k výletům do přírodya akcím s rodiči, či jídelníček obsahující biopotraviny.K takové proměně se dnes může rozhodnoutjakákoli mateřská škola. Označení ekoškolka je zatímvolně použitelné, není k tomu třeba zvláštní povolenínebo registrace. Aby bylo označení ekoškolka smysluplné,je dobré zvážit níže popsané rysy takto zaměřenévzdělávací instituce.V zavádění ekologických principů do provozua pedagogického zaměření MŠ významně pomáhá síťMrkvička 1 , která poskytuje zejména metodickou podporua vzájemnou výměnu zkušeností pedagogickýchpracovníků MŠ na pravidelně pořádaných setkáních.V České republice tak již dnes existuje řada mateřskýchškol, které naplňují níže popsaná kritéria.Nejpodstatnější je pro ekoškolku denní praxe, doníž vstupují děti, učitelé a rodiče. Je ukotvena ve školnímvzdělávacím programu (ŠVP) a neobejde se bezdalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a otevřenostik veřejnosti.1 Více viz www.pavucina-sev.cz/mrkvicka.htm12

KAPITOLA 1Mateřská škola jinakprincipu funguje v současné době již několik dětskýchklubů inspirovaných myšlenkou lesní mateřské školy.Jejich seznam se pomalu rozrůstá, což svědčí o zvyšujícímse zájmu české veřejnosti o tuto alternativu.Aktuální přehled lesních MŠ v České republice včetněodkazů na ně je k dispozici na internetovém rozcestníkuwww.lesnims.cz.Integrovaná lesní MŠ je rozšířeným typem předškolníhozařízení zejména v Dánsku. Prvky lesnímateřské školy prolínají vzdělávací program běžnémateřské školy. Kombinaci LMŠ s běžnou MŠ lzeuskutečnit různým způsobem: 5a) běžná MŠ s lesní třídoub) samostatná lesní MŠ se zázemímv běžné MŠLesní třída běžné mateřské školy vychází denně(minimálně na dopoledne) do lesa. V některých5 Podle Miklitz (2007, s. 18)18

Mateřská škola jinak KAPITOLA 1případech se děti každý den mohou samy rozhodnout,kde stráví dopoledne, zda v lese nebo v prostoruMŠ. Lesní třída se vrací do MŠ na oběd, případněna odpočinek a odpolední program. Je tímzajištěna celodenní péče, která je u samostatnýchLMŠ méněčastá. V případě propojení běžné MŠ sesamostatnou LMŠ vypadá samotný provoz podobně,liší se pouze v tom, že jsou dva zřizovatelé, kteříse na sdílení prostoru běžné MŠ pro čas oběda, případněi odpočinku, písemně dohodnou.V České republice zahajuje činnost integrovanálesní mateřská škola při MŠ Semínko v Toulcovědvoře v Praze 10 od září 2010. Úspěšně získala povoleník dvouletému pilotnímu ověřování MŠMT, cožznamená příležitost ke sledování podmínek provozuintegrované lesní MŠ v českém legislativnímprostředí.Další uplatnění prvků LMŠ představují jednorázovéprojektové týdny či „lesní dny“. Les můžebýt předmětem a inspirací projektů s dětmi, kteréjsou již v předškolní výchově přínosnou výchovněvzdělávací metodou. Trvají obvykle jeden až tři týdnya na jejich přípravě se podílí celý pedagogickýtým.Pravidelné „lesní dny“ jsou stále častěji součástíběžného programu německých mateřských škol. 6Obvykle jeden den v týdnu je podle pravidla „za každéhopočasí“ věnován pobytu v lese. Tomu je přizpůsobenoi místo a čas srazu, způsob stravování(obvykle vlastní) atd. Jeden den v týdnu strávenýv lese pak může rodiče inspirovat k založení celotýdennílesní třídy či samostatné lesní mateřskéškoly.6 Viz příklad dobré praxe MŠ Die Urmeli‘s19

KAPITOLA 2Proč je ekoškolka a lesní mateřská škola dobrá alternativaProč je ekoškolka a lesní mateřská školadobrá alternativaObě formy předškolního vzdělávání mají určitou„přidanou hodnotu“. Pozitiva ekoškolky lze vidětz ekonomické, ekologické, sociální a kulturní perspektivy,jak ukazuje Tabulka 3 na straně 38. Zde sezaměříme hlavně na vliv častějšího kontaktu dětí s přírodou,který je pro ekoškolku i pro lesní mateřskouškolu typický. Pobyt v přírodě totiž určitým způsobemnapomáhá komplexnímu rozvoji dovednostía osobnosti dítěte. Avšak jen některé hypotézy o přínosukontaktu s přírodou jsou již potvrzeny výzkumema lze je tedy uplatnit jako platné argumenty propobyt s dětmi venku. Přehled o současných znalostecho vztahu člověka k přírodě shrnuje např. publikace„Jak a proč podporovat vztah lidí k přírodě –klišé, bariéry, příležitosti“ a jí předcházející sborníkautorských textů. 7V současné době chybí výzkum věnovaný vlivučastějšího pobytu v přírodě na imunitu dětí. V českýchmédiích byl citován britský výzkum 8 , kterýpotvrzuje, že přílišná hygiena oslabuje schopnost regeneracea hojení ran. Z několika rozhovorů autorkymanuálu s rodiči a pedagogy v LMŠ vyplývá, že dětinejsou častěji nemocné, než před umístěním do lesní7 Obě publikace jsou dostupné online na internetové adresewww.zelenykruh.cz/cz/edice-apel (2. 4. 2010)8 Česky viz http://www.novinky.cz/veda-skoly/185097-spinadetem-svedci-potvrdili-vedci.html(25. 2. 2010)MŠ, u některých dokonce klesla nemocnost infekčníminemocemi. Důvodem může být postupná adaptacena větší rozpětí teplot venku, což přirozeně posilujeobranyschopnost. Prostředí přírody představujeotevřený prostor, kde se viry nedrží a nekříží tak, jakov interiéru MŠ, kde se děti mnohem snáze vzájemněnakazí. Jediným prokázaným 9 rizikem častého pobytuv přírodě je vyšší pravděpodobnost napadení9 Weisshaar et al (2006): Epidemiology of Tick Bites andBorreliosis in Children Attending Kindergarten or So-Called‘‘Forest Kindergarten’’ in Southwest Germany.Journal of Investigative Dermatology. Vol. 126 (584–590).Dostupné na www.jidonline.org20

Proč je ekoškolka a lesní mateřská škola dobrá alternativa KAPITOLA 2klíštětem. Je proto třeba věnovat větší pozornostprevenci. 10Vliv pobytu dětí v přírodě na rozvojmotoriky a kreativitySarah Kiener (2003) sledovala rozdíly mezi dětmi,které navštěvovaly běžnou MŠ, integrovanoulesní MŠ a samostatnou lesní MŠ. Dovednosti dětíbyly hodnoceny na začátku a na konci školního rokupomocí standardizovaných testů (hrubá motorika:Test MOT 4–6, Zimmer&Volkamer, grafomotorika:Screening Test Naville & Weber, vypichováníobrázků; kreativita: test kreativity předškolnícha školních dětí Krampen, např. verbální doplňovánínedokončených obrázků). Dále bylo sledovánorodinné zázemí dětí pozorováním interakcí rodič–dítě a hodnocením rozhovorů s rodiči. Sledovanývzorek činil nakonec 181 dětí: 4 třídy lesní MŠ (63dětí), 5 tříd integrovaných LMŠ (62 dětí), 5 běžnýchMŠ (56 dětí).Výsledky studie ukazují, že děti ze samostatnýchlesních MŠ profitují z častého kontaktu s přírodouv rozvoji hrubé motoriky a kreativity. Vykázaly nadprůměrnýpokrok mezi dvěma měřeními pomocítestu MOT 4–6. Také rodiče hodnotí rozvoj motorikyu svých dětí pozitivněji než v ostatních typechMŠ. Ve sledování kreativity vykázaly děti z LMŠ10 Dlouhé rukávy a nohavice, pokrývka hlavy, každodennídůkladné prohlížení dítěte rodiči, včasné odstranění klíštěte,znalost příznaků lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy provčasné zahájení léčby v případě nakaženínadprůměrný pokrok mezi dvěma měřeními. Dětiz běžných MŠ měly např. méně nápadů v testu „kolikrůzných kreseb lze vytvořit z předkresleného oválu“(po statistickém vyrovnání věku průměrně 5 nápadů,zatímco děti z LMŠ 7).21

KAPITOLA 2Proč je ekoškolka a lesní mateřská škola dobrá alternativaV testování jemné motoriky (test grafomotorikaa vypichování) nejlépe dopadly děti z integrovanýchLMŠ. Tento výsledek naznačuje, že v rozvoji dětíhraje důležitou roli pestrost příležitostí. Při pobytuv přírodě lze do nabídky činností zařadit cílené aktivity(skládání obrázků z drobných přírodnin, vázáníuzlů atd.) s aktivitami typickými pro předškolní„přípravku“ (stříhání, lepení, malování). Pobyt v interiérumá pro rozvoj dítěte rovněž svůj význam, a jeproto součástí programu.Lesní mateřská škola a školní připravenostČastou obavou rodičů je otázka připravenosti dětí,trávících hodněčasu v přírodě, na školní docházku.22

KAPITOLA 3Jak na toJak na toV období 1998–2006 klesl počet mateřských školv ČR o 23% (MPSV, 2008). Porodnost však v posledníchletech stoupá a v řadě lokalit v České republiceje nedostatek míst v MŠ závažným problémem. Různéstudie 12 se shodují na významu zakládání předškolníchzařízení (firemních školek, miniškolek) jakona důležité podmínce posílení rovných příležitostížen na trhu práce a odkazují na zahraniční dobré zkušenostis rozšířením nabídky péče o děti. V Českérepublice vlivem poptávky vznikají nové (často soukromé)mateřské školy, které lze zaměřit ekovýchovně.Roste také zájem o zřizování lesních mateřskýchškol. Následuje proto shrnutí základní legislativy, kteráv současné době zakládání popsaných forem předškolnívýchovy upravuje.Legislativní podmínkyJe třeba rozlišit tři základní legislativní možnostipro zakládání ekoškolek a služeb vzdělávání a péčeo děti předškolního věku založených na pobytuv přírodě:a) mateřská škola (státní či soukromá)zařazená v rejstříku škol12 Firemní školky (Cenia, 2009); Soubor prorodinnýchopatření - Prorodinný balíček (MPSV, 2008); Souhrnná zpráva„Analýza legislativy pro vybrané typy služeb. Defi novanéprávní problémy v oblasti slaďování rodinného a profesníhoživota v souvislosti se zaměstnáváním“ (Apeiro, 2004)b) péče o děti předškolního věku formou živnostimimo rejstřík školc) péče o děti předškolního věku formou neziskovéorganizace mimo rejstřík školEkoškolka je typem mateřské školy, může tedy usilovato zařazení do rejstříku škol a školských zařízení(pokud v něm již není). Mateřské školy všech zřizovatelů(i soukromých) zařazené do rejstříku škola školských zařízení MŠMT mají nárok na dotace ze24

Jak na to KAPITOLA 3státního rozpočtu. Pak také podléhají jeho kontrole(Česká školská inspekce). Dotace soukromým školámupravuje zákon č. 306/1999 Sb., o poskytovánídotací. Název mateřská škola mohou užívat pouzetaková zařízení, která odpovídají zákonem danýmpodmínkám.Základní právní rámec pro činnost mateřské školystanovuje školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.)a další právní předpisy:•vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání,ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb.•vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcíchna prostory a provoz zařízení a provozovenpro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, veznění vyhlášky č. 343/2009 Sb.•vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcíchna stravovací služby a o zásadách osobní25

KAPITOLA 3Jak na toorganizace (v případě LMŠ nejčastěji obecně prospěšnáspolečnost, případně občanské sdružení) podlezákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Podlečeské legislativy nemusí nezisková organizace splňovatpožadavky, které jsou kladeny na prostory a provozmateřských škol zapsaných ve školském rejstříku.Vyplývá to z § 7 odst. 1 zákona o ochraně veřejnéhozdraví a z prováděcí vyhlášky Ministerstva zdravotnictvíč. 410/2005 Sb., stanovující hygienické požadavkyna prostory a provoz zařízení a provozoven provýchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Tato ustanoveníse výslovně vztahují jen na školy ve školskémrejstříku a na osoby provozující živnost.Lesní mateřská škola je vzhledem ke svému charakteruv rozporu se současnou legislativou platnoupro klasické MŠ s budovou. Tím, že právní rámec lesníchMŠ v České republice neexistuje, je třeba hledatkompromisy v rámci platné legislativy a pracovat najejí novelizaci. Do doby, než legislativní změny nastanou,mohou LMŠ fungovat pod názvy, které nebudouobsahovat označení „škola“. V závěru uvedený příkladdobré praxe z České republiky je proto „dětskýmklubem inspirovaným lesní mateřskou školou“. Podstatnáje vzájemná dohoda zřizovatele LMŠ a rodičů,která písemně ustanovuje informovaný souhlas s podmínkamistravování, hygieny, bezpečnosti atd.V souvislosti s návrhem tzv. prorodinného balíčku(MPSV, 2008) lze rovněž uvažovat o zřízení LMŠ jakotzv. miniškolky, či sdružení více miniškolek (termínbude dále vysvětlen). Návrh přímo uvádí, že „miniškolkaby měla mít k dispozici zahradu nebo hřištěpro pobyt a hru dětí, případně by měla být situovánatak, aby umožňovala pobyt a hry dětí v přírodě.“ Jevšak třeba upozornit, že v polovině roku 2010 byl tentomateriál pouze ve stavu schváleného návrhu a nenízatím ukotven v platné legislativě.Některé lesní mateřské školy nefungují celoročně,pět dní v týdnu, ale představují prostor pro komunitnísetkávání a sdílení péče o děti. 17 V případě jednorázovýchči občasných akcí lze podle materiáluMPSV (2008) na tyto případy aplikovat § 12 zákonač. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kterýstanoví, že „při organizovaném pobytu dětí v počtumenším nebo po dobu kratší, než stanoví § 8 odst. 12,s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinnéma obdobném, musí osoba, která akci pořádá,17 Na tomto principu funguje v současné době Dětský klubPejškov http://klubpejskov.tisnovsko.eu (cit 5.5.2010)28

Jak na to KAPITOLA 3zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobováníakce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcímprávním předpisem pro zotavovací akce a účastpouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovenév § 10.“ 18 Na prostory, v nichž jsou všechny tytoslužby poskytovány, se vztahují obecné požadavky18 Zákon č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů jidefi nuje jako „organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí,zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifi ckéznalosti nebo dovednosti.“zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve zněnípozdějších předpisů a prováděcích předpisů k tomutozákonu.Dále následuje přehled nejvíce problematickýcha v současné době českou legislativou zatím častonevyřešených podmínek zakládání a provozu předškolníchzařízení zajišťujících vzdělávání a péči o dětipředškolního věku převážně v prostředí přírody. Přehledje doplněný o zkušenosti z německé LMŠ WaldrübenLüneburg, fungující deset let na základě zákonů29

KAPITOLA 3Jak na toněmecké spolkové země Dolní Sasko. Některé z nichmůže v současné situaci v České republice využít pouzezřizovatel LMŠ jakožto neziskové organizace, kteráneusiluje o zařazení do rejstříku školských zařízení.Počet pedagogických pracovníkůa velikost skupiny dětíŠkolský zákon (§ 34 odst. 1) stanovuje, že mateřskouškolu navštěvují děti ve věku zpravidla od 3 do6 (7) let. Podle vyhlášky o předškolním vzdělávání(§ 2) má MŠ nejméně 13 dětí (pokud je jednotřídnía je jediná v obci), třída MŠ se naplňuje do počtu 24dětí, ze zákona může zřizovatel povolit výjimku ažna 28 dětí ve třídě. V § 5 citované vyhlášky se stanovuje,že ředitel mateřské školy určí k zajištění bezpečnostidětí při pobytu mimo místo, kde se uskutečňujevzdělávání, počet pedagogických pracovníkůtak, aby připadalo „na jednoho pedagogického pracovníkanejvýše a) 20 dětí z běžných tříd, nebo b) 12dětí ve třídě, kde jsou zařazeny děti se zdravotnímpostižením.“ Situace pro školy registrované v rejstříkupři současném poměru dětí (maximum) a učitelů(minimum) představuje jednu z největších překážekčastého pobytu v přírodě. Ekoškolky registrovanév rejstříku se proto mohou v současné době spíšezaměřit na úpravu zahrady a interiéru a obohaceníŠVP o ekovýchovné aktivity v MŠ, případě využítnabídek ekocenter.Pro jiné služby péče o děti předškolního věkumimo rejstřík škol 19 nabízí inspiraci integrovanálesní mateřská škola, kde se dvě skupiny pravidelněstřídají o jednu třídu – polovina je venku, polovinav prostorách „školičky“. Předpokladem propobyt venku je posila v podobě asistentů pedagogatak, aby s dětmi byly vždy dvě dospělé osoby.V Německu často doprovází pedagogy praktikantze střední odborné či vysoké školy. Je-li taková školak dispozici, je možné domluvit se na spolupráci;studenti by mohli praxi uvítat jako cenný zdroj zkušeností.Na semináři pro učitelky MŠ na Libereckuzazněl při hledání návrh oslovit úřady práce. Na stanovenípodmínek, kdo s dětmi může pracovat, byse měli shodnout zřizovatel, pedagogové a rodiče.Roli asistentů při pobytu venku je možné nabídnouti rodičům.Další řešení předimenzovaných tříd nabízí službainspirovaná samostatnou lesní mateřskou školou.Oprávněným pravidlem pro lesní MŠ v Německuje, aby na více než 3 děti dohlížely vždy 2 osoby,přičemž jedním z dozoru je pedagog se zákonempředepsaným vzděláním. Optimální poměr je 12–22dětí na 2 pedagogy. V LMŠ Waldrüben Lüneburgje 15 dětí od 3 let do předškolního věku v péči dvouučitelek, které případně zastupují nebo doplňujíasistenti.19 MŠ Semínko úspěšně získala povolení k dvouletémupilotnímu ověřování MŠMT od září 2010, což znamenápříležitost ke sledování podmínek provozu integrované lesníMŠ v českém legislativním prostředí30

Jak na to KAPITOLA 3Prorodinný balíček MPSV nabízí variantu tzv.miniškolek. V návrhu je maximální limit 4 dětí, včetněvlastních dětí provozovatele školky, 20 přičemžminiškolky je možné sdružovat. 21 V případě schválenítohoto návrhu by na jejich bázi mohly vznikatlesní MŠ v České republice.20 „Zřizuje se nejvýše pro 4 děti ve věku od 6 měsíců do 7 let.V jednom časovém okamžiku může být v miniškolce pečovánonejvýše o 4 děti. Do tohoto počtu dětí se započítává i vlastnídítě/děti pečovatele/ky ve věku do 7 let věku. V rámci jednohomísta lze zřídit více miniškolek za předpokladu, že bude dodržencharakter miniškolky v plném rozsahu.“ (Prorodinný balíček,MPSV, 2008, str. 73)21 „Zřizovatel se může za účelem zřízení a provozováníminiškolky sdružit s jiným zřizovatelem.“ (Prorodinný balíček,MPSV, MPSV, 2008, str. 81)Časové podmínky provozuMateřská škola s celodenním provozem poskytujedětem vzdělávání déle než 6,5 hodiny, nejdéle však12 hodin denně, mateřská škola s polodenním provozemnejdéle 6,5 hodiny denně. 22 Ekoškolka a integrovanálesní mateřská škola je obvykle zařízení s celodennímprovozem. Samostatná lesní mateřská školaje většinou polodenní zařízení, kde je program zakončenobědem. Vždy však záleží na konkrétních možnostech.Existují samostatné lesní MŠ, kde se22 Vyhláška o předškolním vzdělávání č. 14/2005Sb.,ve znění č. 43/2006Sb., § 1 Podrobnosti o podmínkách provozumateřské školy31

KAPITOLA 3Jak na topřespává venku nebo ve vlastním zázemí (srub, stan,jurta) a dále pokračuje odpoledním programem.K organizování výchovného programu venkuv registrované MŠ bylo již v úvodu této kapitoly řečeno,že může být zahrnut do vzdělávacího plánu, a pakje dle legislativy zcela v pořádku. Minimálně by dětiměly být venku dvě hodiny denně.Provoz Waldrüben Lüneburg je každý pracovníden od 8 do 13 hod., následují rozhovory s rodiči do14 hod. Nad rámec tohoto času jsou organizoványcelodenní výlety, slavnosti apod. Provoz této LMŠ jeceloroční s výjimkou státních svátků.ZázemíČeská legislativa upravuje ve vyhlášce č. 410/2005Sb. hygienické požadavky na prostory a provozzařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětía mladistvých. Podle § 4 (1) „prostorové podmínkya vnitřní uspořádání v zařízeních pro děti předškolníhověku musí umožňovat volné hry dětí, jejich odpočinek,osobní hygienu s otužováním a tělesná cvičení.Na 1 dítě musí plocha denní místnosti užívané jakoherna a ložnice činit nejméně 4 m 2 ; je-li ložnice stavebněoddělená, musí plocha denní místnosti činitnejméně 3 m 2 na 1 dítě.“ Při výstavbě nové ekoškolky,jejímž cílem je zařazení do rejstříku škol, je protonezbytné tyto předpisy dodržet, spolu s dalšímiparametry v uvedené vyhlášce. Příspěvkové organi-zace totiž podléhají kontrolám hygieny podle zákonač. 258/2000 Sb. 23Předepsaná plocha na dítě je zajímavá při srovnánís podmínkami pro školu v přírodě (ekoškolku anilesní mateřskou školu však nelze takto klasifikovat).Zde totiž česká legislativa reflektuje skutečnost,že děti jsou více venku než uvnitř, a proto je početpředepsaných metrů nižší. Vyhláška č. 410/2005 Sb.v § 8 stanovuje, že „ve školách v přírodě se výukazajišťuje v místnosti odpovídající požadavkům na učebnyv parametrech osvětlení a v mikroklimatických23 Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdravía o změně některých souvisejících zákonů, Díl 2 Podmínky provýchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých a podmínkyvnitřního prostředí stavby. O působnosti Odboru hygienya mladistvých např. v Praze více na www.hygpraha.cz32

Jak na to KAPITOLA 3podmínkách podle této vyhlášky s plochou minimálně1,5 m 2 podlahové plochy na 1 žáka.“Zázemí samostatné lesní mateřské školy je velkouneznámou pro současnou českou legislativu.V péči o děti hraje vedlejší roli, je využíváno prouskladnění pomůcek, případně poskytuje nouzovýpřístřešek. Může jím být srub, maringotka, jurta čiteepee. Některé LMŠ nemají vlastní zázemí, ale dohodus veřejnou institucí v blízkosti místa v přírodě, kdese pohybují. Takové zázemí se v německých předpisechpro lesní mateřskou školu nazývá „ochrannýprostor“. Je to obvykle škola, knihovna, úřad nebodům rodičů žijících nedaleko a pracujících doma.LMŠ Waldrüben Lüneburg disponuje přímo v lesemaringotkou s odděleným prostorem k sezení a prostoremna pomůcky a materiály, dále má s domemmládeže vzdáleným 15 minut a univerzitou vzdálenou20 minut chůze uzavřenou dohodu o možnostinouzového využití jejich prostor a hygienickéhozařízení.nad podlahou. Umístění musí odpovídat předevšímtělesné výšce dětí. Umývadla musí být napojena naspolečnou mísící baterii, osazenou mimo dosah dětí.Umývárna se vybavuje 1 až 2 sprchami řešenými tak,aby děti mohly vstupovat do sprch bez cizí pomoci.V zařízeních pro výchovu a vzdělávání musí být odvětranáúklidová komora s omyvatelnými stěnami, vybavenavýlevkou s přívodem tekoucí pitné a teplé vodyvčetně odtoku vody...” Pro MŠ v rejstříku škol jenezbytné splnit celé znění vyhlášky.HygienaSe zázemím mateřské školy úzce souvisí hygiena.Požadavky na hygienické zařízení stanovuje vyhláškač. 410/2005 Sb. Zde uvádíme příklad z předpisu:„Počty hygienických zařízení pro děti předškolníhověku se stanoví takto: záchody a umývárny u těchtozařízení se nedělí podle pohlaví a na 5 dětí musí připadat1 dětská mísa a 1 umývadlo. Umývárna v provozovnáchpro děti předškolního věku musí být přímoosvětlena a větratelná. Umývadla se umísťujízpravidla ve výši 50 cm, výtokový ventil ve výši 60 cmZ výše uvedeného je zřejmé, že lesní mateřská školadisponující minimálním či žádným zázemím současnézákonné hygienické podmínky nesplňuje. Prozřizovatele neziskových LMŠ může být inspirací33

KAPITOLA 3Jak na tovyhláška pro zotavovací akce pro děti: 24 „Na prvních20 dětí se zřizují dva záchody, vždy odděleně podlepohlaví... V blízkosti záchodů musí být možnost umýtsi ruce v tekoucí vodě. Suché záchody se musí dennězasypávat zeminou nebo jiným přírodním sypkým24 Vyhláška 106/2001 Sb. o hygienických požadavcích nazotavovací akce pro děti ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb. § 3Prostorové podmínky; vyhláška je v roce 2010 novelizovánamateriálem.“ Právě suché záchody představují optimálnířešení toalety při pobytu venku. Je však třebaupozornit, že se jedná o vyhlášku pro zotavovací akce,které jsou jednorázového charakteru. Pro celoročnípravidelnou péči o děti venku zatím není v české legislativěžádný odpovídající předpis.Jiné řešení nabízí dohoda s blízkou veřejnou institucí(viz tzv. ochranný prostor), kam děti během34

Jak na to KAPITOLA 3programu venku mohou přijít. Ve Waldrüben Lüneburgfunguje dohoda s 15 minut vzdáleným domovemmládeže o možnosti využívání jejich hygienickéhozázemí, a dále mají v maringotce přenosné(turistické) suché WC (dle předpisů pro spolkovouzemi Dolní Sasko). Vodu nosí do maringotky denněrodiče v desetilitrovém kanystru opatřeném kohoutkem.Na mytí rukou před jídlem se mísí v umyvadles horkou vodou z termosky, kterou přináší rovněžjeden z rodičů. Ručníky mají děti vlastní, vesvém batůžku.Výjimky z hygienických požadavků stanovenýchv zákoněč. 258/2000 Sb., o veřejném zdraví (§ 7 odst.1) je možné povolit, „pokud tím nebude ohroženaochrana veřejného zdraví. O povolení výjimky rozhodujena žádost osoby příslušný orgán ochrany veřejnéhozdraví.“ Možnost udělení výjimky se vztahujena školy a školská zařízení, na živnost péče o dítě do3 let věku v denním režimu a na živnost výchovaa mimoškolní vzdělávání, je-li živnost provozovánav provozovně (tedy nikoli živnost LMŠ, která je provozovánapouze v přírodě).Další výjimka z hygienických opatření je obsaženav návrhu prorodinného balíčku pro miniškolky(MPSV, 2008, s. 75). Na ni se „nevztahují hygienicképožadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz,osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky,zásobování vodou dle vyhlášky o hygienických požadavcích,které se dle ustanovení § 1 na provozovnypro výchovu a vzdělávání obecně vztahují, a to s výjimkouustanovení § 2 a ustanovení § 21 až 23 citovanévyhlášky, která se použijí přiměřeně.“ Provozovnaminiškolky by pak měla splňovat mírnější prostorovéa hygienické parametry. 25 Tato výjimka vycházíz předpokladu, že dochází k písemné dohodě mezizřizovatelem miniškolky a rodičem, který s danýmihygienickými (a dalšími) podmínkami souhlasí. Zodpovědnosttak není založena na obecně platné legislativěpro předškolní zařízení, ale na konkrétnípísemné dohodě poskytovatele služby s rodičem.StravováníŠkolský zákon ukládá právnické osobě, která vykonáváčinnost školy nebo školského zařízení, zajistitdětem školní stravování. V ekoškolce obvykle stravovánízajišťuje vlastní kuchyně. Veškeré stravovánídětí se řídí vyhláškou č. 137/2004 Sb. a vyhláškouč.107/2005 Sb., o školním stravování. Vyhlášky mimojiné komplikují konzumaci vlastní vypěstované25 Více viz Prorodinný balíček (MPSV, 2008, s. 75–76)35

KAPITOLA 3Jak na tozeleniny a ovoce, což je důležitý prvek v ekovýchovnémprogramu ekoškolky. Řešením by měl být písemnýsouhlas rodičů s touto činností.Vzhledem k častému pobytu mimo MŠ je třebazvážit i možnost mimoškolního stravování. Tomuse rovněž věnuje zmíněná vyhláška č. 137/2004 Sb.:„Školní stravování je zabezpečováno jinou osobouposkytující stravovací služby pouze ve výjimečnýchpřípadech, kdy tyto služby není možné zajistitv zařízeních školního stravování.“ Pobyt v příroděnení pro ekoškolku sice ničím výjimečným,podstatné však je, že stravování může být zajišťovánojinou osobou. Lesní mateřská škola má vlastnívývařovnu spíše výjimečně. Zajištění obědů pro36

Jak na to KAPITOLA 3děti je vždy ukotveno v písemné dohodě mezi rodičia zřizovatelem.Ve Waldrüben Lüneburg prošlo stravování běhemvíce než deseti let provozu několika změnami. Snídanisi děti nosí z domova od počátku vlastní (ve svačinovékrabičce, spolu s termoskou s pitím). Obědybyly v počátcích provozu dodávány, což bylo vzhledemke každodenně se měnícímu počtu dětí organizačněi finančně náročné. Poté školka využívala služebjídelny v nedalekém domě mládeže a následněuniverzitní menzy, která nabízí i jídlo z produkce ekologickéhozemědělství. Ani tato varianta se příliš neosvědčila– dětem trvá adaptace na prostor jídelny určitoudobu (svlékání v zimě, usazení u stolu) a na obědtak potřebovaly hodněčasu, který chyběl v dopolednímprogramu. Nyní si děti přinášejí oběd z domovav termoskách. Jídlo je tak přizpůsobeno dietě každéhoz nich, a je k dispozici všude, kde se skupina v doběoběda nachází. Děti obědvají buď přímo v lese na velképlachtě tvořící „stůl“, nebo v maringotce (v případěvelmi nepříznivého počasí).Jiné řešení představuje Waldkindergarten Harburg,která disponuje vlastní kuchyňkou ve srubu. Zdekuchařka připravuje jídlo často za pomoci dětí a uvnitřse také stoluje. Obecně jsou provozní podmínky prostravování v LMŠ založené na konkrétních možnostechškolky a na vzájemném, informovaném souhlasurodičů a zřizovatele.V návrhu miniškolky prorodinného balíčku MPSV(2008, s. 77) je stravování upraveno následovně: „Podnikatelvšak může zajistit stravu z vlastních zdrojůnebo nákupem od jiné fyzické nebo právnické osobynebo od rodičů, pokud dítě vyžaduje individuální dietnístravování. Pro přípravu stravy platí obdobně normypro stravování dětí daného věku. Způsob úpravystravy musí odpovídat věku dětí. Podnikatel je povinenuchovávat vzorky podávané stravy do příštího dne.“Zakládáme ekoškolkuObecně lze říci, že ekoškolka by měla nabízet dětemtakové příležitosti, které jsou v souladu s udržitelnýmrozvojem. Udržitelný rozvoj zahrnuje čtyři základnídimenze: sociální, ekonomickou, ekologickou a kulturní.Pohlédneme-li na mateřskou školu z těchto čtyřperspektiv a pokusíme-li se v každé z nich definovatvýchozí situaci, formulovat cíle a návrhy programuke zvýšení kvality mateřské školy, máme první krokza sebou. Výchozí situaci ekoškolky z hlediska udržitelnéhorozvoje lze pojmout jako komplex těchto čtyřoblastí, jak naznačuje Tabulka 3.Již v prvních fázích vzniku ekoškolky (či přeměnystávající školky) stojí za to otevřít proces všem,37

KAPITOLA 3Jak na toTabulka 3: Východiska udržitelného rozvoje ekoškolkyEkonomická perspektivafinanční úspory při zakládání/přeměně školnízahrady oproti klasickému hřištifinanční úspory při ekologickém provozuekoškolkyzapojení místních firem do procesuvzniku/přeměny ekoškolkyoslovení sponzorů, mecenášů, hledánígrantových příležitostíSociální perspektivazapojení dětí a rodičů do procesuvzniku/přeměny ekoškolkypráce s veřejností – komunikace s médii,diskusní fóraprostor pro setkávání místní komunityvzdělávací akce podporující dobré fungování rodinyEkologická perspektivacílené pozitivní vlivy ekoškolky na životní prostředípříroda v okolí ekoškolky jako východiskopro pedagogickou koncepciplánování přírodě blízké/permakulturní zahradypodpora zdravého životního styluKulturní perspektivaestetické působení ekoškolkykulturní programy v ekoškolce jako příležitostk setkáváníudržování místních tradic a zvykůmístní spisovatelé, básníci, hudebníci, malíři,architekti zapojení do vzniku či programu ekoškolkykteří se jej přímo i nepřímo účastní. V případě, že jeekoškolka stavěna nověči je významným způsobemrekonstruována, je nezbytné obrátit se na architektaa stavební firmu. Ti by vedle zákonem daných parametrůmateřské školy (konkrétně o nich bude pojednánodále) měli do plánů a realizace zahrnout přírodnístavební materiály (dřevo, kámen), další ekologickyšetrné materiály (barvy, lepidla) a principy energetickyúsporné či pasivní architektury. 2626 Zdroje informací k této problematice: www.pasivnidomy.cz(25. 2. 2010)Následující příklad ilustruje tyto podmínky přivzniku ekoškolky Redelbeul/Kötzschenboda (Reiter,2004, str. 9): “Při opravách staré stodoly a výstavběnové budovy – nízkoenergetického domu – byly použityjen ekologicky nezávadné materiály. Konstrukcenovostavby byla postavena z dřevěných trámů. Rodičea členové obce vyzdili hrázděné zdi jílem, tepelnáizolace byla vytvořena z recyklovaného papíru, stěnybyly natřeny kaseinem a lazurovány přírodnímibarvami. Dřevěné trámy, viditelné na první pohled,určují celkový dojem místností.”38

Jak na to KAPITOLA 3Pedagogičtí pracovníci MŠ mohou mít ke konkrétnímopatřením a činnostem řadu zajímavých nápadů,které pak budou brát za své. Nelze zapomenout anina další pracovníky MŠ: při úpravě jídelníčku či tříděníbioodpadu jsou velmi důležitými spojenci kuchařia kuchařky.K nejvýznamnějším partnerům ekoškolky patřírodiče. Jejich pozvání k tvorbě ekologického programumateřské školy může být polovinou úspěchu. Ekoškolkaznamená změnu priorit; pokud nebude jejichprosazování podpořeno rodiči, pak bude celý procesprovázen přinejmenším nepochopením, v horším případěkonflikty. Další výhodou spolupráce rodičů jejejich případná pomoc při realizaci navržených opatření,ať už formou dobrovolné práce či finanční podpory.Na tvorbě koncepce ekoškolky by se mělyv neposlední řadě podílet i děti. Např. při návrhu úpravškolní zahrady, volbě zvířete, o které se budou starat,či návrhu zdravého jídelníčku. Vyjádření zřizovateleMŠ je samozřejmostí. Jeho role spočívá mimo jinév tom, že zváží reálné možnosti provedení navrhovanýchzměn, případně se snaží najít kompromisnířešení.39

KAPITOLA 3Jak na toZakládáme lesní mateřskou školuDovolte krátkou zmínku o vzniku myšlenky lesníchmateřských škol. Kořeny můžeme hledat ve Švédsku,kde je pobyt v přírodě samozřejmou součástívýchovy. V polovině 20. století vznikla v Dánsku rodičovskáiniciativa vedená Ellou Flatau, která trávilapo vzoru švédských pedagogů čas v lese se svýmidětmi a brzy i s dětmi sousedů. Tak byla založenaprvní organizovaná skupina označená jako lesnímateřská škola. V německém Wiesbadenu vzniklaosamocená iniciativa v roce 1968. Rozhodující prorozvoj lesních mateřských škol byla až 90. léta, kdyKerstin Jebsen a Petra Jäger absolvovaly pedagogickoupraxi v dánské LMŠ. Na jejím základě vytvořilypedagogickou koncepci, z níž potom čerpala většinavznikajících německých LMŠ.V České republice se lesní mateřská škola pomaludostává do povědomí odborné i široké veřejnosti. Přizvažování založit LMŠ je nutné všechny účastníkyprocesu důkladně seznámit se vším, co tato40

Jak na to KAPITOLA 3alternativa obnáší. Ideální způsob, jak se připravit namnohé otázky týkající se založení, provozu a programuLMŠ, je hospitace v již existující lesní školce. Tatomožnost je v rámci ČR zatím omezená. Lze všaknavázat partnerství se zahraniční LMŠ, které můžebýt dlouhodobě oboustranným přínosem. Další možnostíje studium literatury a vzdělávání prostřednictvímseminářů, workshopů apod.Jak bylo řečeno, česká legislativa tuto formu předškolnívýchovy nezná. Plánovanou LMŠ proto nelzezařadit do rejstříku státem podporovaných vzdělávacíchinstitucí. Lesní mateřská škola může vzniknoutpouze jako soukromá iniciativa právnické osoby.Právnickou osobu představuje např. občanské sdružení,obecně prospěšná společnost či firma, která máo zřízení vlastní LMŠ zájem.Ve fázi prosazování návrhu na založení LMŠ jevhodné uspořádat informační schůzku pro širší veřejnostdané lokality (rodiče, místní tisk, dětský lékař,zástupce obce, správce místního lesa atd.), s cílemnavázat užitečné kontakty a zodpovědět dotazy všechzúčastněných. Spojencem zřizovatele by měla být osoba,která má zkušenost s LMŠ nebo s podobnou pracís dětmi v přírodě (v ideálním případě budoucí pedagogLMŠ). Již na této schůzce je vhodné motivovatrodiče a další k účasti na procesu vzniku LMŠ.Významná je podpora místních médií, jejichž prostřednictvímlze oslovit další partnery.Tento krok je zjednodušený v případě firmy, kterázakládá LMŠ pro děti svých zaměstnanců. I zdese však vyplácí spolupráce s dalšími shora uvedenýmipartnery (v případě správce lesa je přímo nezbytná).A vzhledem k tomu, že je v České republiceLMŠ novinkou, lze očekávat i ochotu médií informovato ní.Na informační schůzce by měly být specifikoványpodmínky vzniku LMŠ. Základní výhodou LMŠ jeskutečnost, že její zřízení je oproti klasické MŠ méněnákladné a z toho důvodu i rychleji uskutečnitelné.Při zakládání LMŠ lze na základě zkušenostíz Německa a Dětského klubu Šárynka v Praze doporučitnásledující kroky: 27•zajistit písemnou dohodu s majitelem či správcemlesa (pravidla pobytu v lese, povinnost majiteleoznamovat vedení LMŠ plánované práce v lese)27 Podle Miklitz (2007, str. 224–226), Michler–Hanneken(2008), Niedersächsisches Landesjugendamt (2004);Ladesjugendamt des Landes Brandenburg (2004), doplnilTomáš Hodek, o.s. Ekodomov41

KAPITOLA 3Jak na to•pokud se LMŠ bude pohybovat v chráněné krajinnéoblasti či rezervaci je nutné respektovat omezeníplatná v příslušném území, na možnostech a pravidlechse lze domluvit se správcem rezervace čiCHKO• lze doporučit ochranný přístřešek, který lze v ziměvytápět (k uložení všech pomůcek, umožňujícídoplňkové aktivity LMŠ v případě velmi nepříznivéhopočasí)•při budování přístřešku LMŠ je nutné respektovatregulace vyplývající z platného územního plánua je nutné se řídit stavebním zákonem, umístěnípřístřešku je třeba konzultovat na místně příslušnémstavebním úřadu (netýká se např. maringotky)42

Jak na to KAPITOLA 3•vyhledat alternativní zázemí (běžná MŠ, ZŠ či jináveřejná instituce) s písemně potvrzeným souhlasemjeho vedení o možné návštěvě dětmi z LMŠ•písemně zpracovaná pedagogická koncepce LMŠ• stanovit maximální velikost skupiny 28• stanovit organizační podmínky (místo setkávánía vyzvedávání dětí, začátek a konec provozu LMŠ,zajištěný zastupující pedagogický dozor, čas proindividuální pohovory s pedagogy)•vypracovat informační materiál pro rodiče, zahrnujícímj. rizika, výhody a nevýhody LMŠ, kterýje základem jejich informovaného souhlasu o zařazenídítěte do LMŠ, včetně pravidel spoluprácerodičů s LMŠ• seznam nezbytného vybavení do lesa•preventivní opatření pro zajištění bezpečí a hygienydětí (každá LMŠ vyjednává o vlastním programuopatření s místním odpovědným úřadem), např.ve věci povinného očkování, ochrany před klíšťaty,způsobu mytí rukou, přístupu na toaletu atd.•koncepce financování•zákonem povinné pojištění (stejné, jako pro běžnémateřské školy, případně s individuálním připojištěnímze strany zřizovatele)Uvedený seznam podmínek k založení LMŠ se týkávarianty samostatné lesní mateřské školy. V případěintegrované LMŠ či jejích dalších forem se propoju-28 V maximálním počtu dětí se jednotlivé spolkové země velmiliší, od počtu max. 25 dětí na min. 3 pedagogické pracovníkyv Hamburku po max. 15 dětí na min. 2 pedagogické pracovníkyv sousedním Dolním Saskuje plánování vzniku LMŠ s podmínkami závaznýmipro klasickou MŠ.Pro všechny formy lesních mateřských škol je důležitýmpředpokladem úspěchu pedagogický personál,který je schopný vytvářet komplexní výchovněvzdělávací příležitosti v prostředí lesa. Při výběrupedagogického personálu je nutné kromě kvalifikačníchpředpokladů dbát na fyzickou kondici a psychickoupřipravenost pedagogů sdílet s dětmi pobyt venku.V zemích s existující sítí LMŠ, jako je Švédsko,Dánsko, Německo a další, je obvyklá hospitacea absolvování různých forem dalšího vzdělávání zaměřenéhona práci s dětmi venku. Potřebné dovednostia znalosti pro pobyt s dětmi v přírodě však mohoumít i vedoucí skautských a podobně zaměřenýchoddílů.43

KAPITOLA 4Pedagogická koncepcePedagogická koncepceOd roku 2007 vypracovává každá mateřská školapodle pokynu MŠMT svůj školní vzdělávací program(ŠVP), a to v souladu s principy Rámcového vzdělávacíhoprogramu (RVP) pro předškolní vzdělávání.Pro soukromé předškolní zařízení je písemné zpracovánívlastního pedagogického záměru důležité.Je orientací pro učitele, rodiče, i všechny nově přicházející.Školní vzdělávací program rozpracovává způsob,jakým mateřská škola rozvíjí klíčové kompetence dětí.Program odpovídá reálným podmínkám školy, prostorovýma personálním možnostem, potřebám a přánímdětí a rodičů. 29 Obsahem ŠVP jsou tři základníokruhy:•vzdělávací prostředí školy (identifikace školy, podmínkyorganizace vzdělávání) a charakteristikavzdělávacího programu MŠ jako celku, včetněmetodických východisek pedagogické práce•vzdělávací obsah (nabídka činností uspořádaná dointegrovaných bloků), doplňující programy a dalšíaktivity MŠ•evaluační činnostiV čem je vzdělávací obsah ekoškolky a lesní mateřskéškoly jiný, jaké metody zde převažují a jaké jsoumožné způsoby evaluace pedagogické práce?29 Více viz Manuál k přípravě školního (třídního)vzdělávacího programu mateřské školy, VÚP, 2005Vzdělávací program ekoškolky – tematickézaměřeníHlavním cílem ekoškolky je rozvoj základníchkompetencí dětí, 30 významných pro zachování zdravéhoa kvalitního životního prostředí, v širším slovasmyslu pro udržitelný rozvoj. To se uskutečňujepřímým kontaktem s přírodou a spoluúčastía spoluprací na ekovýchovných aktivitách a projektechMŠ. Ekovýchova může být obsažena v některémz integrovaných tematických bloků, či můžebýt východiskem celého školního vzdělávacíhoprogramu.Rámcový vzdělávací program (RVP) nabízí pětvzdělávacích oblastí 31 s očekávanými výstupy. Tytooblasti lze dobře integrovat do bloků, které jsou ekovýchověblízké. Patří mezi ně např. následující tematickéoblasti.BiotopyLes, rybník, zahrada a další prostředí ukazují ekologickésouvislosti, biologickou rozmanitost a její30 RVP pro předškolní vzdělávání určuje pět okruhůklíčových kompetencí: kompetence k učení, kompetence k řešeníproblémů, kompetence komunikativní, kompetence sociálnía personální, kompetence činnostní a občanské31 Dítě a jeho tělo, dítě a jeho psychika, dítě a ten druhý, dítěa společnost, dítě a svět44

Pedagogická koncepce KAPITOLA 4s jeho negativním vlivem, ale i s jeho zaměstnáním,způsobem „přežití“, vnímáním prostředí.Proměny přírodykaždodenní proměny v praxi. Součástí takto zaměřenéhointegrovaného bloku bývá obvykle poznávánírostlin a živočichů, mělo by však být zasazeno do kontextuprostředí. Je možné zaměřit se například na různépotravní řetězce a v nich se učit jména rostlina živočichů, ideálně s ukázkou živého či vyobrazenéhoorganizmu. Nebo lze sledovat způsob přizpůsobenízvířat danému biotopu: proč zde žijí právě tato zvířata,a jak prostředí naplňuje jejich potřeby. Ekologickésouvislosti jsou úzce propojeny s člověkem, a to nejenProměnlivost ročních dob ve střední Evropě jev mateřské škole neopominutelný proces. Přinášíinspiraci i tam, kde environmentální výchova nenístředem zájmu. Integrovaný blok zaměřený na proměnypřírody jde hlouběji k příčinám a projevům těchtoproměn, někdy skrytých nebo druhotných. Patřísem průběžné sledování počasí graficky zpracovanétak, aby děti viděly jeho dlouhodobější vývoj. Při tépříležitosti může zaznít pojem globální oteplování,uvedený na konkrétních jevech (výfukové plyny seve vzduchu neztrácejí, ale tvoří „skleník“ v atmosféře;tání ledu na jaře se podobá tání ledovce vlivemtepla). Při sledování počasí lze pozorovat vliv srážekna stav vody v potoce, na charakter půdy, proměnyse dají dobře sledovat také na rychle rostoucích rostlináchnebo na jednom konkrétním stromě (každé dítěmůže pozorovat „svůj“ strom) formou průběžnéhomalování nebo fotografování. Proměny v příroděnastávají i důsledkem lidské činnosti. Pokud se někdev okolí chystá stavba, je možné sledovat, jak člověkpřizpůsobuje prostředí svým potřebám (např. zařaditpodtéma zaměstnání, co člověk musí umět, aby dokázalstavět) a na co by měl myslet z hlediska ochranypřírody. Pomocí historických obrázků a vyprávěnípamětníků je pak možné poznávat proměnu krajinyna vycházkách.45

KAPITOLA 4Pedagogická koncepceŽivlyVoda, vzduch, oheň a půda jsou oblíbené tematickébloky v ŠVP a v programech ekocenter. Důvodemje velká přitažlivost těchto základních přírodních silpro děti. V ekovýchovně zaměřené školce mají dětipříležitost přijít s nimi do úzkého kontaktu. Živly dobřekorespondují s ročními obdobími, mají význam pročlověka a přírodu, a zároveň se dají začlenit do programu(viz Schéma č.1).Schéma č.1: Roční období a živlyZIMA JAROoheň zeměPODZIM LÉTOvzduch vodaNa jaře s dětmi sázíme, dotýkáme se země a poznáváme,že je skutečnou „matkou“. V létě se díky teplémupočasí můžeme zabývat vlastnostmi vody (vypařování,erozní síla) a jejím významem pro živéorganismy včetně nás, když pocítíme žízeň. Na podzimo sobě dává vědět vzduch v podobě větru, alenemusíme zůstat jen u pouštění drakůči stavby větrníků.Vzduch nevidíme, ale cítíme, má různou teplotua vůni. Je také znečišťován, a to má své následky.V zimě je dobrá příležitost k rozdělání ohně – našipředkové by bez něj zimu nepřečkali. Kvůli ústřednímutopení jsou děti o tento fascinující živel mnohdyochuzeny a neumí s ním dobře zacházet. V mateřskéškole to lze napravit.Energie a její obnovitelné zdrojeAčkoli je energie abstraktním pojmem, je možnéna konkrétních situacích dětem ukázat, jak působí.Při jídle nebo pohybu mohou energii poznat „na vlastníkůži“. Největším zdrojem energie je slunce, kterémají děti rády. Vedle slunce používá člověk k vytápěnídomů a pohonu svých strojů oheň, sílu vody čivětru. To jsou pojmy, s nimiž děti mohou v MŠ pracovat,naučit se chápat význam energie pro lidskoucivilizaci i nutnost šetrného zacházení s ní a zvažování,jaké máme možnosti při její výrobě.OdpadV řadě MŠ je zaváděno třídění odpadu. To je obvykleprvní krok k minimalizování ekologické zátěže MŠa je velmi dobré, když jsou do třídění odpadu zapojenéi děti. Umístěním žluté, modré a zelené sběrnénádoby však téma odpad zdaleka nekončí. Integrovanýblok věnovaný odpadu je možné zaměřit na „život“výrobků, který by neměl končit na skládkách.Chceme-li přírodě skutečně pomoci, pak nejen tříděním,ale také minimalizováním spotřeby odpadu.Děti tak mohou v obchodech hledat výrobky s velkýmpodílem obalů a jejich šetrněji zabalené alternativy.Zajímavým předmětem činnosti je zpracování46

Pedagogická koncepce KAPITOLA 4Zdravá výživaTabulka o minimální a maximální podobě ekoškolkyzmiňuje potraviny lokální, sezónní a bio. Každátato skupina potravin je zdrojem inspirace pro integrovanýblok. Do programu je možné zapojit rodičekteří rádi vaří a společně s kuchyní MŠ posbírat zajímavérecepty. Nebo lze s dětmi vyjít na nákup a hledatmístní, sezónní a bio potraviny. Proč je někde obtížnénajít místní ovoce a zeleninu? Co by mohlo pomoci?V Čechách se začíná rozvíjet tzv. bedýnkový prodej,33 který by mateřské školy mohly využít, pokudnemají dostupné zdroje (tržiště, prodejnu bio potravin)ve svém okolí.Zahradabioodpadu, umístění kompostu 32 a sledování, jakdůmyslné mechanismy v přírodě navracejí látky dokoloběhu. Na vycházkách můžeme najít černou skládkua iniciovat její odklizení, či se jen s dětmi zamyslet,proč se nám nelíbí potok s nánosem plastů a dalšíchodpadků.32 Ucelený program nabízí sdružení Ekodomov:www.ekodomov.cz/index.php?id=bioodpad_kompostovaniPodoba a využití zahrady je velké téma pro integrovanýtematický blok. Zahrada umožňuje pohyb,dá se v ní s dětmi pracovat na umístění nových přírodníchprvků (kmenů stromů, kopečků, lan), kterénahradí vysloužilé prolézačky. Na zahradě mohou býtzáhonky, s nimiž je spojena celá řada činností komplexněrozvíjejících schopnosti dětí (péče, zodpovědnost,spolupráce, trpělivost). Někomu se s pojmemzahrada vybaví kniha Jiřího Trnky – četbu lze takézačlenit do plánu aktivit s dětmi. V případě dostatečnéhoprostoru mohou mít děti vlastní koutky v zahradě,které si označí kruhem z kamínků. Kruhy a oblétvary obecně děti předškolního věku vyhledávají;tomu je možné přizpůsobit tvar přístřešku pro zastínění,síť cestiček či kruhové posezení kolem ohniště33 Viz např. http://bedynky.bio-zahrada.cz/bedynky/about(25. 2. 2010)47

KAPITOLA 4Pedagogická koncepcenebo mandaly z přírodnin. Publikaci věnovanou hřištíma zahradám v přírodním stylu vydalo v roce 2010Ministerstvo životního prostředí. 34DopravaSouvislost dopravy a environmentální výchovy spočíváv hledání alternativ a chápání dopravy v životědítěte. Některé MŠ podporují spolujízdy rodičů, prokteré je doprava MHD do školky příliš komplikovanáči nemožná, případně společně s rodiči apelují naúpravu jízdního řádu či zřízení nové zastávky. V MŠje možné podporovat jízdu dětí na kole a v místně sezasazovat o dopravní značení zohledňující cyklisty.Nebo lze sledovat cestu různých předmětů od místavýroby do školky (uvědomit si rozsah nákladnídopravy).Vzdělávací program lesní mateřské školy –rozvoj kompetencíPodívejme se na pedagogickou koncepci LMŠ optikourozvoje kompetencí. Ve zmíněném výzkumu školnípřipravenosti dětí z LMŠ byly sledovány dovednostidětí v šesti oblastech. Bylo prokázáno, že častýpobyt v přírodě děti ve všech těchto směrech rozvíjísrovnatelně s běžným režimem MŠ.Pedagogická koncepce lesních mateřských školv Německu je často postavena na oblastech dovedností,které jsou při pobytu v lese rozvíjeny. Jejich34 Gründler, Elizabeth, C; Schäfer, Norbert (česky 2010):Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu. Význam, plánování,realizace. MŽP. ISBN 978–80–7212–523–4celek pak tvoří charakteristiku pedagogické práceškolky i předpoklad všestranného rozvoje dítěte.Mezi nejčastěji zmiňované oblasti znalostí, dovednostía postojů rozvíjených v LMŠ patří hrubá a jemnámotorika, sociální kompetence, rozvoj sebevědomía sebepojetí, kreativita a znalosti o přírodě a ekologii.KreativitaZmiňovaný výzkum ze Švýcarska potvrdil předpoklad,že děti, hrající si často v pestrém přírodnímprostředí, jsou kreativní. Příčinou může být i skutečnost,že v lesní MŠ nejsou předpřipravené hračkya děti si předměty hry nalézají v přírodninách kolemsebe. Rozvoj tvořivosti je proto součástí pestré paletykompetencí, které jsou pobytem v lese rozvíjeny.Hrubá a jemná motorikaLes nabízí výrazně pestřejší podmínky pro rozvojhrubé motoriky, než upravený terén interiéru MŠi zahrady, pokud není založena přímo tak, aby poskytovalarozmanité a proměnlivé příležitosti k pohybu.Při každém pobytu v lese děti trénují rovnováhu (nanerovném povrchu), mohou běhat (ve větší míře nežv ohraničeném prostoru), lézt (do strmého svahu, nastromy), přeskakovat a nosit větvě a kameny, klouzatpo blátivém či zmrzlém povrchu atd.Podpora jemné motoriky byla naznačena v citovanémvýzkumu Sarah Kiener v kapitole II. Pomocícílených, zejména výtvarných činností, lze rozvíjetpotřebné dovednosti, podobně jako v běžné MŠ.48

Pedagogická koncepce KAPITOLA 4Prostor k pohybu v lesní MŠ přispívá nejen k rozvojimotoriky, ale i podpoře zdraví dětí (rozvoj plic,oběhového systému, prevence obezity). Při pohybujsou zapojeny smysly, zejména zrak a hmat, je rozvíjenaprostorová orientace. Děti se také učí rozpoznata respektovat hranice své fyzické zdatnosti a rozvíjejíznalosti o svém těle, když zapojují různé svalovéskupiny.Sociální kompetenceV lese vzniká celá řada situací vyžadujících spolupráci,řešení konfliktů dohodou, respekt, rozpoznánípocitů druhého. Při pobytu v lese hraje důležitou rolivzájemná pomoc. Proto je vhodnější, když jsou kolektivydětí věkově smíšené. Dospělí pomáhají tam, kdesi o to děti samy řeknou. Vždy platí obecné pravidlo,že dospělý jde příkladem. Je proto ochotný pomoci,49

KAPITOLA 4Pedagogická koncepcevyslechnout, projevit soucit, pomůže nalézt společnéřešení situace.Sociální kompetence jsou rozvíjeny během volnéhry, kdy se děti sdružují ke společné činnosti, nebopři spolupráci na společných úkolech, které nabízípedagog. 35 Podporuje se tím vzájemná důvěra a schopnostrozdělit si úkoly.Součástí sociálních kompetencí je respekt k druhému.To se dá učit např. ustanovením: každý má právoříci „přestaň“ a povinností druhého je respektovattoto přání. S tím souvisí i dodržování dalších dohodnutýchpravidel, jako je nezasahovat do soukromíostatních (např. do batůžkůči osobního koutku v lese)či hledat spravedlivé dohody.Děti se také učí rozpoznat cítění své a druhých.Pokud někdo pláče, jdou obvykle za dospělým, abydítěti pomohl. Pokud je někdo unavený, děti nebopedagog nabídnou pomoc – vezmou dítě za ruku,nesou mu kus cesty batůžek apod.Rozvoj sebevědomí a sebepojetíDěti se v lesní mateřské škole učí poznat vlastníhranice, pocity a potřeby. O hranicích bylo jižpojednáno v souvislosti s rozvojem motoriky. Jednouz prvních příležitostí k poznání vlastních potřeba pocitů v lesní mateřské škole je proměnlivost teplotypři různých činnostech. Děti jsou vybavené od35 Tento aspekt zdůrazňuje zážitková pedagogika –prostřednictvím společného úkolu stmelit kolektivdospělých, kteří se řídí více či méně úspěšnou předpovědípočasí. Při intenzivní aktivitě se však dětii v mrazivém dni mohou přehřát; pokud si uvědomítento pocit, mohou se vyhnout nepříjemným následkům.Pedagogové se proto ptají, aby dětem pomohliuvědomit si vlastní pocit tepla či chladu a podletoho si upravit oblečení.Les pomáhá rozvíjet sebevědomí tím, že nabízírozmanité podněty k aktivitám s různým stupněmobtížnosti. Každé dítě si může najít strom, na kterýdokáže vylézt, větev, kterou přeskočí, rostlinu, kterouumí určit. Zároveň také poznává, že se svýmischopnostmi mezi sebou přirozeně lišíme. Pokud nenípedagogy vytvářeno soutěživé prostředí, cítí sei fyzicky slabší děti v lese dobře.Znalosti o přírodě a ekologiiDěti jsou v předškolním věku přirozeně zvědavéa proměnlivá příroda vyvolává četné otázky: „co jeto“ a „proč je to tak“. Pobyt v přírodě je proto ideálnípříležitostí k postupnému poznávání a pojmenováváníjejích prvků a jevů. Může to probíhat přirozeněna základě dotazů dětí nebo cíleně prostřednictvímtematicky zaměřených projektů.V LMŠ tyto projekty souvisí s ročním obdobíma jsou inspirovány pozorovatelnými prvky v přírodě(poznávání listnatých stromů na podzim, pozorovánía poznávání ptáků v zimě u krmítka a na holýchvětvích, vliv erozní činnosti vody na jaře, kdyžtaje sníh). V poznávání přírody pak hraje přirozeně50

Pedagogická koncepce KAPITOLA 4velkou roli osobní zkušenost dětí s vlastnostmi přírodya jejími proměnami. Nemusí být vždy vše pojmenovánoa zařazeno. Samotná příležitost vidět, slyšeta dotýkat se rozmanité přírody je učebním procesemk jejímu poznání. Při přímém poznávání přírody,zejména života zvířat, zároveň vedeme děti k respektuk jejich životním potřebám a zranitelnosti. 3636 Mgr. Kateřina Řeháková, koordinátorka jihomoravskésítě Mrkvička, připomíná např. citlivost obojživelníků na dotyksuchou rukou kvůli jejich velmi tenké pokožce51

KAPITOLA 5S dětmi v příroděS dětmi v příroděS rozmanitostí přírody stoupají nároky na připravenostpedagogického doprovodu dětí. Pro některé jetato skutečnost překážkou: příliš mnoho neznámýchsituací vyvolává obavu z odpovědnosti, kterou člověkpři práci s dětmi vždy cítí.Na pobyt v přírodě se dá do určité míry připravitvhodným vybavením a oblečením pedagogů a dětí.Další způsob, jak zvýšit pocit jistoty při pobytu venku,je vytvoření několika jednoduchých pravidel,jejichž dodržování chrání bezpečnost dětí.Vybavení a oblečeníV lesní mateřské škole platí pravidlo: „Neexistuješpatné počasí, pouze špatné oblečení“. Tuto zásadu jev prvé řadě nezbytné sdělit rodičům a nabídnout jimzákladní představu o oblečení dětí do přírody. Zároveňje dobré poskytnout rodičům zpětnou vazbu, abyvěděli, jak se jejich dítě v daných podmínkách cítilo. Jevhodné rodiče předem upozornit, že děti přijdou z venkutéměř jistě špinavé, někdy i s roztrhanými nohavicemiči rukávy, a je proto vhodné oblečení přizpůsobittéto realitě. Odpor některých rodičů k častému umazáníči „nezodpovědnému“ zničení oblečení v příroděje nepříjemný pro učitele, děti a nakonec i rodičesamotné. Vyjasnění vzájemných očekávání v otázceoblečení dětí je proto důležitou prevencí konfliktů.Během celého roku je uplatňováno tzv. cibulovitévrstvení. V zimě má být spodní vrstva hřejivá; ideálněji tvoří vlněné (pokud je děti snesou) nebo funkčnítermoprádlo. Obě varianty mají tu výhodu, že i kdyžse dítě zpotí, prádlo hřeje dál. Následují podle potřebydalší (1–3) vrstvy, které opět hřejí a zároveň izolují(což je výhoda cibulovitého vrstvení oproti jednésilné vrstvě, která snadněji profoukne a nevytvářímeziprostory udržující stabilní teplotu). Pro zahřátíse vedle vlny velmi hodí také fleece. Vrstvení je stejnýmzpůsobem uplatněno i na nohy. Svrchní kalhotyby měly být v první řadě vodotěsné. Bunda by měla52

S dětmi v přírodě KAPITOLA 5vždy dlouhé rukávy a nohavice. Nezbytná je pokrývkahlavy, ideálně i krku. K výběru lze rodičům doporučitspíše světlejší barvy. Všechna tato opatření majísvé důvody: chrání před sluncem, poškrábáním odvětví a před klíšťaty. Pro pohyb v lese jsou celoročnědoporučené kotníčkové pevné boty, za deště a blátaholinky (v zimě zateplené), aby se děti nemusely vyhýbatlákavým kalužím.Do přírody vycházejí učitelé, často i děti, s batohemna zádech. Existuje několik základních součástívýbavy do přírody. V batohu pedagogů by nemělchybět: 37•mobilní telefon, seznam kontaktů na rodičea zástupce rodičů• lékárnička 38•plachta proti dešti, která může sloužit i jakopodložka („stůl“)•velká karimatka (pro případ převlékání dětí,na sezení)•univerzální náhradní oblečení• role igelitových sáčků, balení vlhčenýchubrousků a papírových kapesníků, provázek/lanobýt teplá a prodyšná. Pokud padá déšť se sněhem, mápřednost nepromokavost, děti často nosí zateplenépláštěnky; v nich se ale velmi rychle přehřívají.Poslední nezbytnou vrstvu do mrazu představujeochranný mastný krém na obličej a ruce.Také v létě se uplatňuje cibulovité vrstvení. V lesebývá v porovnání s rozehřátou ulicí chladněji, hodíse tedy více tenkých vrstev. Děti by měly mít v lese•fleecová deka (pro rychlé zahřátí v zimě)• lopatka / přenosné suché WC37 Shrnuto z doporučení Odborů dětí a mládeže několikaspolkových zemí Německa38 Minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akcepro děti a pro školy v přírodě stanovuje Vyhláška č. 106/2001Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti,ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb. – Příloha 453

KAPITOLA 5S dětmi v přírodě54

S dětmi v přírodě KAPITOLA 5Děti si v batůžcích nosí obvykle svačinu, pití, sáček„na poklady“ – které v lese najdou, ručník, v ziměnáhradní rukavice a termopolštářek. Na batůžku jeupevněna karimatka velikosti čtverce, tak, aby na nídítě mohlo sedět a umělo ji samo zabalit.Bezpečnostní pravidlaPředpokladem bezpečného pobytu v lese je skutečnost,že pedagogický doprovod les zná. Pomocimůže schůzka s lesníkem (který by o plánovanémpravidelném pobytu dětí v lese měl vědět), nebo ochranářem,který dobře zná lokalitu. Upozorní na jedovatérostliny, které v lese rostou (v Čechách jich nenímnoho a rostou jen v určitých podmínkách), kdy jev lese doba hájení a honitby, jaké jsou plánovány dřevařsképráce atd. Zvlášť poslední otázku je třeba průběžněaktualizovat. Znalost terénu je důležitá i prodobrou orientaci v lese.Lesní mateřské školy v Německu mají pro samotnýpobyt v lese různá pravidla, která vznikají proto,aby se pedagogové i děti cítili bezpečně. V Tabulce 4jsou uvedena nejčastěji se objevující pravidla. 39Tabulka 4Nejčastější bezpečnostní pravidla• zůstat na dohled či doslechpedagogického doprovodu• je-li dítě voláno jménem, vždy odpoví• při cestě lesem čekat na domluvených místech *)• při práci s nožem či pilou sedět,ve věku do čtyř let pracovat s ostrými nástrojipouze pod dohledem dospělé osoby• nádobí a příbory z batohu dětí jsou určeny pouzena jídlo, ne na hraní• v lese nenechávat odpadky• nelézt na stohy dříví• větve nenosit ve výšce očí ostatních• potřebu vykonávat na místě určeném pedagogem• bez dovolení učitele nejíst nic nalezeného v lese• zkoumaných hub se nedotýkat rukou,pouze klacíkem• neodcházet s lidmi, které v lese potkáte(ani se známými)*) U turistických značek, na křižovatkách cest, u laviček,předem označených stromů či jiných prvků v přírodě39 Podle Miklitz, (2007), str. 15155

KAPITOLA 6Metodické námětyMetodické námětyV praxi environmentální výchovy jsou uplatňoványrůzné výchovně–vzdělávací metody v závislostina cíli zamýšlené činnosti. Záleží tedy na tom, jakédovednosti, znalosti či postoje chceme pomoci rozvíjet,v rámci jakého tématu (viz Kapitola 4, Pedagogickákoncepce).V příručkách environmentální výchovy 40 jsou nejčastějiuváděny tzv. metody aktivizující, činnostní,anglicky „hands–on“ nebo také „learning by doing“.Ty jsou zvlášť vhodné pro práci s předškoláky, jejichžmyšlení je na pre–logické úrovni a nejsou proto ještěschopné myslet v abstrakcích. Pro tento manuál bylyvybrány metody dobře realizovatelné s předškolnímidětmi v ekoškolce a lesní mateřské škole.Projektová výchovaV ekoškolce v německém Enslandu 41 se rozhodliproměnit vyasfaltovanou školní zahradu na přírodnízahradu s jezírkem a velkými kmeny stromů místoprolézaček. Tato akce se stala celoročním projektemekoškolky, do něhož byly zapojené děti i rodiče.40 Podle Činčera, Jan (2007): Environmentální výchova:od cílů k prostředkům. Paido, Brno. Máchal, Aleš (2000):Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Rezekvítek, Brno.Palmer, Joy, Neal Philip (1994): The Handbookof environmental education, Routledge, New York.41 Podle Gebbe v Mayer & Witte (2000)Projektová výchova je jedním z typických prvkůenvironmentální výchovy. Nemusí trvat celý rok; projektyvšak trvají minimálně několik dní. Jednotlivékroky projektu jsou často rozložené s časovým odstupem,který by v předškolní výchově neměl být delšínež týden. Prostřednictvím projektu chceme něco56

Metodické náměty KAPITOLA 6konkrétního zjistit či změnit. Vychází ze zájmu dětí,proto je třeba věnovat dostatek času počáteční motivačnífázi. Realizace projektu je výchovně–vzdělávacímprocesem. V případě přestavby zahrady nešlojen o to, nahradit asfalt přírodním povrchem. Zahradabyla nejprve ve spolupráci dětí a architektů navržena,hledaly se různé způsoby, jak přestavbu a výběrmateriálů provést ekologicky šetrně. Děti se běhemprojektu učí, jaké kroky je třeba podniknout, kdo a jakmůže pomoci, zvažují různé návrhy, podílejí se nazměně. Výsledek projektu pak pro ně může být důkazem,že spoluprací a promyšleným hledáním konsenzulze dosáhnout řešení.Pozorování a experimentyPřed maringotkou lesní mateřské školy odvalil chlapečekšpalek na kterém se obvykle sedí a naskytla semu podívaná na čilý život, který však rychle prchaldo jiného úkrytu. Zkoušel, zda to tak bude i pod dalšímišpalky v kruhu. Paní učitelka ho po povaleníposledního špalku nepokárala, ale vyzvala ho, abyspolu sedátka vrátili na místo. Společně s dalšími dětmi,které se mezitím seběhly, si pak povídali, co chlapecobjevil.Pozorování je předpokladem a zároveň přirozenýmzpůsobem poznávání světa. Vyžaduje soustředěnía trpělivost. Předškolní děti vydrží až překvapivě zaujatěpozorovat nový neznámý objekt či jev. Objektempozorování mohou být:•předměty – přírodniny, živé organismy, preparáty,modely• jevy – děje v přírodě, pokusy, postupy práce apod.Pozorování umožňuje prožít radost z objeveného.Proces pozorování je často zcela individuální – někdou daného předmětu či jevu vydrží krátkou chvíli, jinýnečekaně dlouho. Je proto dobré, aby předměty a jevyk pozorování představovaly nabídku, kterou dítě může57

KAPITOLA 6Metodické námětyvyužít podle vlastní potřeby, nerušeno okolím. Les jeideálním prostředím pro pozorování; každý si můženajít svůj klidný koutek a sledovat to, co ho zaujalo.Prostředí ekoškolky zahrnuje prvky, které se mohoustát metodickými pomůckami pro pozorování či experimenty.Patří mezi ně například:•kompost•alternativní zdroj energie•záhon• sud na dešťovou vodu•krmítko58

Metodické náměty KAPITOLA 6Zajímavé je dlouhodobější pozorování proměn jevův čase. Lze např. pozorovat rostlinu hrachu – jak rychleroste, jak jí přibývají listy, jak její úponky hledajíoporu. V interiéru je možné pozorovat elektroměrukazující spotřebu energie, když se vaří a svítí, a kdyžjsou spotřebiče vypnuté. Nebo klíčení semínek naparapetu u okna a ve stínu. Pozorování a experimentyje vhodné doplnit dokumentací – děti mohou jednotlivéfáze malovat, fotografovat, měřit a s pomocípedagogů zapisovat, pro vytvoření názorného grafu.Ačkoli děti zápisky ani graf nepřečtou, jsou tyto činnostidobrým vzorem systematické práce a děti většinoutaké velmi baví.HraPo dopolední svačině obvykle následuje volná hradětí, kterou doplňuje nabídka činností ze strany pedagogů.V environmentální výchově jde například o sbíránía hru s přírodninami (skládání obrázků, stavěnídomečků, zdobení stromů), poznávání přírody (listovánív atlasech a určování pozorovaných rostlin a živočichů),„úklid přírody“ (sbírání odpadků v místě, kdesi děti hrají, v pracovních rukavicích a pod dohledempedagoga), čtení pohádek s ekovýchovným podtextem.42V předškolním věku je oblíbené hraní rolí („hrana…“). Děti si v lese rády hrají na různá zvířata,a tím prožívají jejich způsob života (shánění potravy,42 Této disciplíně v environmentální výchově se věnuje tzv.ekonaratologie viz např. www.vztahkprirode.cz/view.php?cisloclanku=2008090008 nebo http://cevv-uk-pedf.blog.cz/0901/ekonaratologie-vypraveni-v-ev (25. 2. 2010)tvorbu úkrytu, vydávané zvuky). Rády také napodobujírůzné profese; k tomu jim slouží četný materiálv lese či na školní zahradě i možnost využití nářadí.V ekovýchově se prostřednictvím hraní rolí můžedobře zpracovat konfliktní situace. Například konfliktvandala ničícího stromy s lesníkem nebo majitele psas myslivcem. Děti tak rozvíjejí komunikační a emočníschopnosti v relativně bezpečném prostředí hry. Jevšak důležité vždy hru ukončit následnou diskuzí, abyděti nepokračovaly v konfliktním jednání i ve skutečnosti.Důležité jsou přitom otázky: „jaké to bylo,když…,“ „co pomohlo situaci vyřešit“.59

KAPITOLA 7Příklady dobré praxe ekoškolky a lesní mateřské školyPříklady dobré praxe ekoškolkya lesní mateřské školyPříklady dobré praxe nabízejí krátkou exkurzi domateřských škol s důležitou rolí environmentálnívýchovy ve výchovně–vzdělávacím působení. Snahanalézt firemní školku s ekovýchovným zaměřenímskončila, bohužel, nezdarem – ani v Čechách aniv Německu nebyl takový případ nalezen. Byly protovybrány školky soukromé, reprezentující různé formyMŠ, popsané v tomto manuálu.První příklad – školka die Urmeli’s (Hamburg) –představuje minimální variantu ekoškolky. Prvky ekovýchovyjsou zde součástí její pestré vzdělávací nabídky.Naopak ideální variantou ekoškolky je soukromáMŠ Semínko (Praha). Ekovýchovné prvky jsou patrnéna první pohled a program školky je úspěšně využíváke komplexnímu rozvoji dětí.Dalším příkladem je lesní mateřská škola Waldrüben(Lüneburg), zmiňovaná již v kapitole o legislativě.Díky jejímu mnohaletému fungování lze předpokládat,že program a organizační podmínky jsoudůkladně ověřené zkušeností. Nakonec je uvedenještě jeden český příklad – jedná se o dětský klubŠárynka (Praha), který je inspirován lesní mateřskouškolou.Příklady jsou zaměřeny na ekovýchovné prvky MŠ,nepopisují podrobně jejich podobu a organizaci.Die Urmeli‘sTyp školy: MŠ s prvky ekovýchovya lesní mateřské školyZřizovatel, právní forma: nadace RudolfaBallina, 43 nezisková organizaceKontakt: Ballin-Kita-Redderblock@T-Online.deAdresa: Redderblock 43, 22145 HamburgPočet a věkové spektrum dětí: 4 třídy pro věk3–6 let (celkem cca 150 dětí), 2 třídy pro věk8 měsíců – 6 let (celkem max. 40 dětí, nejmenšímají po část dne vlastní program)Provozní doba: pondělí až čtvrtek 6:00–18:00 hod.,pátek 6:00–17:00 hod.Zázemí MŠMateřská škola je jednopatrová budova ve tvaru Lse zahradou ve vnitrobloku. Místnosti jsou vybavenéstandardně. Zajímavé jsou velké dřevěné bedny nakolečkách, v nichž děti podle potřeby přesouvají hračkyči stavebnice k místu své hry. Dominantou je společenskámístnost kruhového půdorysu (spojující dvěkřídla školky) s prosklenou střechou.43 Nadace provozuje celkem 14 mateřských škol v Hamburkua okolí, které nabízí téměř 1600 míst pro děti od jednoho rokudo nástupu do školy; nadace má společnou vzdělávací politikuzaměřenou na integraci a podporu rodiny.60

Příklady dobré praxe ekoškolky a lesní mateřské školy KAPITOLA 7cházejících dětí na prostředí MŠ – rodiče mohou býts dětmi tak dlouho, dokud to všichni zúčastnění (děti,rodiče, pedagogové) považují za potřebné. Rodičemají nadále právo kdykoli (po předchozí dohodě)zůstat s dítětem v MŠ. Integraci podporují také programy,při nichž se setkávají děti z různých tříd, jakoje tělocvik, učební dílna, logopedický kroužek, vařeníči lesní den.Zajímavý prvek evaluace ve školce představují dětskáportfolia. Každé dítě má vlastní šanon, kam učitelézaznamenávají zážitky a pokrok dítěte, vkládajíobrázky a fotografie z akcí. Tuto složku doplňuje dítěs pedagogem po celou docházku do MŠ.Zahrada není čistě přírodního charakteru, povrchtvoří trávník a asfaltový rovný chodník. Vedle dřevěnýchdomečků a pískoviště je na ní dětská lezeckástěna a bludiště v umělém kopečku porostlém travou.Na zahradě je malý vyvýšený záhonek a kompost.Zahrada nabízí prostor pro maximálně dvě třídy, cožje vzhledem ke kapacitě MŠ problematické – děti jsouzde obvykle hodinu a pak se vystřídají. Přístup dozahrady je možný z každé třídy, což je využívánozejména v létě, kdy se děti jen přezouvají.Pedagogické zaměření MŠZákladním cílem této MŠ je integrace – různě starýchdětí, psychicky a fyzicky znevýhodněných dětí,dětí různých národností. Každý má své slabé a silnéstránky, každý má právo být jiný a být respektován.Tomu je přizpůsoben i způsob adaptace nově při-Učební dílnaMŠ Die Urmeli’s má na každý rok jedno společnétéma, které je ve smíšených kolektivech z různýchtříd rozvíjeno v tzv. učební dílně. Tomuto účelu sloužíjídelna, zajišťují jej vždy dvě učitelky (stále stejné)pro skupinu 20 dětí během dopoledního programu.Dílna probíhá jednou až dvakrát týdně. Celoročnítéma je rozpracováno na části, kterým se děti věnujív dílně nebo na exkurzích a výletech souvisejícíchs tématem. V uplynulých letech byla roční tématanásledující:•Proud života•Cesta kolem světa•Hamburk, moje město•Z čeho žijemeBěhem roku se pak věnují konkrétním souvislostemtématu s výživou, dopravou, přírodou, zaměstnáním,61

KAPITOLA 7Příklady dobré praxe ekoškolky a lesní mateřské školysebepojetím, uměním a kulturou, domovem. Celoročnítéma (dalo by se nazvat též ročním projektem) jespolečně s dětmi průběžně dokumentováno (obrázky,fotografie, mapy, drobné příhody a zážitky dětí zapsanépedagogy). Na závěr roku je dokumentace naskenovanána CD k dispozici rodičům. MŠ je zapojena dosítě Kita 21, 44 která sdružuje školky realizující vzdělávánípro udržitelný rozvoj v denní praxi.Lesní denLesní den je pořádán každý pátek pro dvě skupinypo 25 dětech. Obě skupiny vede jeden až dva pedagogovéa dva asistenti (studenti nebo rodiče). Vycházejíod školky, děti mají batůžky a obvykle i vozík napomůcky. V lese stráví asi tři hodiny a vrátí se naoběd do školky.MŠ Semínko, o.p.s.Typ MŠ: ekoškolka, mateřská školazařazená do rejstříku školPrávní forma: obecně prospěšná společnostKontakt: msseminko@seznam.czAdresa: Kubatova 1/32, Praha 10 – Hostivař(areál Toulcova dvora)Počet a věkové spektrum dětí: dvě smíšené třídys počtem 23 dětí na jednu třídu, věk 3 – 7 letProvozní doba: 7:00 – 17:00 hod.44 www.kita21.deZázemí MŠZakladatelkou MŠ Semínko byla dlouholetá zastánkyněpřímého kontaktu dětí s přírodou Mgr. EmilieStrejčková. Charakter MŠ Semínko určuje místo, kdese nachází – areál ekologického centra Toulcův dvůr.Samotná stavba je řešena se začleněním přírodníchmateriálů a s cíleným očním kontaktem s okolní farmoua přírodou prostřednictvím velkých oken v herněv přízemí. Ta jsou za teplého počasí otevřena a rozšiřujítřídu o terasu. V interiérech a mezi hračkamipřevažují přírodní materiály. Dřevěné schodiště vededo podkrovní herny, která je po obědě proměněna naložnici.Školní zahrada je postupně budována pro venkovnívýchovu dětí prožitky. Její členitý terén byl vymodelovántak, aby vyhovoval potřebám dětí a ekovýchovnýmčinnostem. Děti společně s rodičia učitelkami vysázely několik stromů a keřů (borovice,lísky, rybízy, ostružiny, jabloň, hrušeň, jeřabinu,rakytník, mišpuli). Roste tu i vrbový domek. Kroměvyvýšených záhonků, kam si děti vysévají semínkasalátů, mrkve a kedlubnů zde mají místo i záhonys léčivými bylinkami a okrasnými květinami. Přisázení jsou vybírány původní domácí dřeviny a bylinyve spolupráci s o.p.s. Gengel, která se na pěstovánípůvodních druhů rostlin specializuje.Stalo se zvykem, že na pomoc při úpravách zahradypřicházejí rodiče a ve vhodných situacích pomáhajíi děti. Nad cisternami na dešťovou vodu, kteréjsou vestavěny do svahu zahrady, stojí dřevěný altánv podobě seníku, který slouží jako venkovní třída. Vevenkovním areálu Toulcova dvora o rozloze 8 ha se62

Příklady dobré praxe ekoškolky a lesní mateřské školy KAPITOLA 7nachází: farma domácích zvířat, jízdárna, zelinářskáa okrasná zahrada, ovocný sad, louky, pole, školkadřevin, mokřad, lužní les a dva rybníčky.Školka má vlastní kuchyň. Strava je připravovánapřevážně z produktů zdravé výživy a biopotravin,je biologicky vyvážená (ale nikoli jen vegetariánská)a pomáhá dětem přivykat zdravému životnímustylu.Ekologický provoz MŠ je zastoupen kompostováním(venkovní kompostér na trávu a rostlinné zbytkyod vaření), tříděním odpadu, používáním ekologickyšetrných úklidových prostředků a používánímdešťové vody na zalévání záhonů.Ekovýchovné zaměření MŠ SemínkoMŠ Semínko má vypracovaný vlastní koncept environmentálnívýchovy 45 , který je součástí ŠVP. Zahrnujepravidelný pobyt v lese, nedalekém jabloňovémsadu nebo u meandrů potoka Botiče, kde děti pozorujízvířata v místě svého výskytu a učí se, jak zvířatažijí. Probíhá podle pravidla „venku za každéhopočasí.“ Součástí programu venku je i pomoc na polipři sbírání mandelinek či při sklizni. Děti pravidelněnavštěvují zdejší farmu, pozorují domácí zvířata,vývoj jejich mláďat, poznávají léčivé byliny a rostlinya průběžně o ně pečují.Vzdělávací témata MŠ Semínko jsou rovněž z velkéčásti ekovýchovně zaměřená:45 Děkuji paní ředitelce MŠ Semínko za jeho poskytnutí proúčely této studie•Seznamujeme se spolu navzájem i s prostředímToulcova dvora.• Jsme dobře připraveni my i příroda, o kterou sestaráme, na zimu?• Jak to dělali naši dědečkové a babičky, jsmestejně šikovní?•Semínka – aby na jaře bylo hodně novýchrostlinek. Také mláďátek od zdejších zvířat.•Všechno souvisí se vším. Jsme jedné krve, ty i já.Umím a chci pomáhat.• Jaro, ukaž se! Umím si všímat.•Až se zima zeptá, cos dělal v létě? Není těžkézačít starat se o něco, ale vydržet!•Domov není jen „obývák“ s televizí, do přírodynechodíme jen na návštěvu – známe i okolí.•Čas v životě kolem nás: mládí, dospělost, stáří,smrt – v přírodě nic nepřichází na zmar.• Jak se dělá radost druhým.63

KAPITOLA 7Příklady dobré praxe ekoškolky a lesní mateřské školyMŠ WALDRÜBENTyp MŠ: samostatná lesní mateřská školaZřizovatel, právní forma: rodičovský spolekRübe, e. V., nezisková organizaceKontakt: info@waldrueben.deAdresa: Im Dorf 12, LüneburgPočet a věkové spektrum dětí:15 dětí ve věku 3 – 6 letProvozní doba: 8:00 – 13:00 hod.ZázemíLesní MŠ má základnu v lese na kraji města. Zázemítvoří maringotka, kterou lze vytápět. V zimě v níděti svačí a obědvají (sedí přitom v kroužku na karimatkách),jinak je hlavně úložným prostorem napomůcky. Před maringotkou je kruh ze špalků, kteréslouží jako sedátka a stolečky. Les, v němž se tato lesníMŠ pohybuje, patří městu a působí v něm ještě dalšídvě lesní mateřské školy. Les je smíšený, protékájím potok. Část dřeva zůstává záměrně ležet z důvoduzvýšení biodiverzity. Les tak nabízí velmi rozmanitéprostředí. Děti chodí na oblíbená místa,nazvaná:•Stavba – místo plné větví, z nichž se staví úkryty,mosty přes potok; větvemi do listí děti „malují“dopravní značky atd.•Džungle – křovinaté místo s padlými stromy přesúzkou cestičku; džunglí se jen prochází, působítajemně, protože zde člověk nemá takový přehledjako v otevřeném lese, děti se musí soustředit navětve na zemi a ve výšce očí•Klouzačka – svah, kde se děti kloužou po blátě neboledu, kutálejí z něj šišky; písčité podloží je místyodkryté a děti tu mají „pískoviště“•U vodníka – místo u potoka se starou vrbou; potokje zde mělký, po kamenech lze přejít z jednoho břehuna druhý•Ptačí budky – nejvzdálenější místo od maringotky,kde je nutné mluvit tiše – je to chráněná oblast,kde hnízdí ptáci v budkách; děti je sem chodípozorovatPedagogické zaměření MŠPedagogická koncepce je zaměřena na rozvoj kompetencídětí a využití rozmanitých příležitostí, kteréles nabízí. Hlavní cíle pedagogické práce jsou v následujícíchoblastech: 46•Pohyb v leseCesty a otevřený prostor vybízejí k běhání. Děti sepohybují po nerovném povrchu, přelézají, přeskakují,balancují, padají. Učí se odhadnout nárokyprostředí a přizpůsobit jim svůj pohyb v něm.•Tvoření a stavění v leseDěti mají v určité dny k dispozici výtvarné potřeby(papír, nůžky, lepidlo, pastelky, vlnu, temperyatd.), jindy si najdou výtvarný materiál k tvorběkolem sebe. Při stavění pak mohou děti od 4 let46 Celá pedagogická koncepce (německy) ke staženíwww.waldrueben.de/downloads/konzept.pdf (4.4.2010)64

Příklady dobré praxe ekoškolky a lesní mateřské školy KAPITOLA 7druhý nemá rád, koho oslovit, když chtějí najít partnerana běhání nebo pomocníka při stavění z větví.Pocit společenství je podporován zejména přijídle v kruhu, kdy si všichni vidí do očí a sdělujíspolečné zážitky.Rituálypoužívat skutečné nářadí (nůž, pilu, kladivo, hřebíky).Pravidlem je, že pracují vždy s mrtvým dřevema v sedě.•Poznávání přírodyPři pobytu v lese děti zažívají přímo jak přírodafunguje a jaký vliv na ni může mít člověk. Prožitekse uskutečňuje všemi smysly (proměna teploty,zvuky a vůně v přírodě, různé povrchy přírodnin).Znalosti zprostředkovávají pedagogové vespolupráci s lesníkem, ochranářem přírody, včelařematd.•Učení společně a vzájemněPatnáctičlenná skupina LMŠ Waldrüben umožňujehlouběji prožít pocit společenství. Nově přicházejícíděti se v menším kolektivu rychleji vzájemněseznamují a dobře se pak znají navzájem.Sociální interakce je proto obvykle provázena vzájemnýmpochopením a respektem. Děti vědí, coČinnosti opakující se každý den podporují jistotudětí a orientují je v čase. Ranním rituálem je „kruh“ –děti si posílají zvoneček a se zazvoněním opakují„ranní kruh už je tu“, pak zpívají uvítací písničku„Dobré ráno v tomto lese, přejeme si krásný den“.Následuje kontrola docházky a počítání dětí (u oboučinností děti asistují). Dalším rituálem je navštěvovánímíst, které děti znají. Někdy je vybírají děti samy,někdy pedagogové, ale děti vždy vědí, kam jdou, cožje důležité pro jejich orientaci. (Výjimkou jsou nepříliščasté dny určené k objevování nových míst.) Předjídlem se dodržuje rituál se „zlatou kapkou“. Po umytírukou (v přenosném umyvadle) si děti stoupnou dokroužku, jedno z nich dostane do dlaně éterický bioolej a za zpívání písničky „zlatá kapko, putuj dál“ předáprstem všem ostatním kapku do dlaně. Takovýsmyslový rituál je pro děti silným zážitkem. V ziměse tento rituál vynechává, protože by dětem příliš prochladlyruce. Následuje posezení v kruhu u oběda;po jídle si děti vyprávějí zážitky, někdy se čtoupohádky.VýletyPobyt v lese doplňují výlety. Každý pátek děti střídavěnavštěvují tělocvičnu základní školy a domov65

KAPITOLA 7Příklady dobré praxe ekoškolky a lesní mateřské školyjednoho ze svých kamarádů z LMŠ. Návštěva školyje součástí rozvoje školní připravenosti, přibližujedětem atmosféru ve škole. Dopoledne tráví v tělocvičně,o přestávce zavítají do první třídy a pozdraví děti,které dříve navštěvovaly lesní MŠ. Také návštěvau dětí doma rozšiřuje jejich kompetence, učí je vhodnémuchování: navštívené dítě má najednou 15 hostů,kterým se věnuje, děti i pedagogové se blíže seznámís jeho rodinou a jejím způsobem života. V dětskémpokoji proběhne ranní kruh a snídaně, potom všichniodejdou na nejbližší hřiště nebo jiné oblíbené místosvého „hostitele“. Na oběd se vracejí k němu domů,kde si ostatní rodiče své děti vyzvednou.LMŠ pořádá i výlety jednorázové. Často směřujído města, aby se v něm děti učily pohybovat a poznávatdopravní značky. Cílem jsou také muzea, knihovna,úřad, bazén, divadlo atd. Mimo město děti navštěvujívčelaře, farmu, či místní malovýrobu svíček.DĚTSKÝ KLUB ŠÁRYNKATyp MŠ: dětský klubinspirovaný lesní mateřskou školouZřizovatel, právní forma:Ekodomov, občanské sdruženíKontakt: sarynka@ekodomov.czAdresa: V Podbabě 29b, 160 00 Praha 6Počet a věkové spektrum dětí: 14 dětí ve věku3 – 6 let, 2 skupiny (celkem 28 dětí)Provozní doba: třídenní skupina pondělí až středa8:15 – 13:00 hod., dvoudenní skupina čtvrtekaž pátek 8:15 – 13:00 hod.ZázemíKlub Šárynka se nachází v údolní nivě Šáreckéhopotoka v úpatí přírodní rezervace Dolní Šárka nalevém břehu Vltavy. Děti obvykle vyrážejí na vršekBaba, kde je na výběr louka nebo les. Začátek a konecdne tráví obvykle v zahradě Ekocentra Šárynka, kterábude postupem času přeměňována na permakulturní.V zahradě jsou vrbičkové stavby – tunel, domečeka teepee. Důležitou součástí zahrady je ohniště,u kterého probíhá ranní kruh. Vedle zahrady protékápotok, u něhož si děti rády hrají a poznávají vodua život kolem ní. V zahradě se také nachází kompostovacízáchod přímo upravený pro děti.Přístřeší pro děti poskytuje vytápěná jurta – kruhovýplátěný stan, který používají jako obydlí mongolštípastevci. Zde děti tráví čas při velmi nepříznivémpočasí nebo při programu, který je přímo určendo interiéru.Denní programDenní program se řídí rytmem dne, který se zachováváv průběhu celého školního roku. Ráno se dětischází od 8.15 do 8:45 hod. Pedagogičtí pracovníci ses dětmi vítají podáním ruky. Akt podání ruky vyjadřuje,že pedagog o dítěti ví a že si jej od rodiče přebírádo péče. Děti při příchodu většinou zůstávají venku,kde si hrají na zahradě nebo u potoka, nebo sev zimních měsících klouzají apod.V 8:45 hod. začíná program společným přivítáním– ranním kruhem, který je většinou venkuu ohniště. S dětmi v kroužku se zpívají písničky, kterése vztahují k příslušnému období.66

Příklady dobré praxe ekoškolky a lesní mateřské školy KAPITOLA 7při nepřízni počasí delší a je cíleně využitý pro aktivityu stolu v interiéru. Některé dny v týdnu se dětipodílejí na přípravě oběda (krájejí, loupají zeleninu,mísí ingredience). Po obědě si děti hrají v zahraděkolem jurty, než si je vyzvednou rodiče.Pedagogické zaměřenídětského klubu ŠárynkaRodiče pravidelně přinášejí čerstvé ovoce, ze kteréhose chystá u jurty ranní svačina. Podle potřebybývá doplněna chlebem a vždy je pro děti připraventeplý čaj. Děti buď svačí v jurtě (v případě nepříznivéhopočasí) nebo vyrážejí na cílové místo v přírodě,kde si snědí svačinu přinesenou s sebou.Klub Šárynka navštěvuje tři různě vzdálená místav přírodě, z nichž si děti obvykle vybírají. Již běhemcesty na místo mohou být zařazeny plánované i neplánovanézastávky nebo aktivity (klouzání ve svahu,různé způsoby chůze, pozorování atd.). Po příchoduna místo probíhá volná hra a pedagogové nabízejídětem doplňkové činnosti výtvarné, pohybové, čtenípohádek, zpívání atd. Na místě stráví skupina jednuaž dvě hodiny (v závislosti na počasí, vzdálenosti odjurty, plánovaného programu apod.).Poté se vrací do jurty, kde probíhá hygiena a zklidněnípřed obědem. Pobyt v jurtě před obědem býváDětský klub Šárynka byl inspirován lesními mateřskýmiškolami. Většina programu proto probíhávenku za každého počasí. Z charakteru zázemí a každodenníhopobytu v přírodě vyplývá přirozené ekovýchovnépůsobení programu. V pedagogickémpřístupu jsou kombinovány prvky waldorfské a Montessoripedagogiky.Montessori prvek je zastoupen zejména ve způsobukomunikace s dětmi podle filosofie „dítě je samosobě učitelem“. Pedagog nepřináší dětem hotovépoznání, ale klade otázky a nabízí podněty k tomu,aby dítě podle svých vlastních schopností nalezloodpověď samo.Waldorfská pedagogika je uplatňována při prácis různými materiály a v rámci předškolní přípravy(modelování, malování, řemesla, eurytmie 47 ).Děti mají prostor svobodně projevit svou fantazii,47 Eurytmie vyjadřuje ve waldorfské pedagogice druhcvičení/vyjádření pocitů prostřednictvím gest, které zapojujetělesnou, duševní i duchovní složku člověka. Původně eurytmievznikla jako umělecká forma v rámci antroposofi ckého hnutí.Byla charakterizována jako „viditelná řeč“ a „viditelný zpěv“(doplněno Lindou Kubale)67

KAPITOLA 7Příklady dobré praxe ekoškolky a lesní mateřské školykterá je v prvním sedmiletí 48 podporována předevšímvyprávěním příběhů, legend a čtením pohádeks následnou dramatizací. Děti se učí prostřednictvímsprávně předkládaných vzorů a nápodobou.Výchovné prvky jsou přenášeny i do rodinné výchovy– předškolní výchova je zaměřená na prakticképrožívání a učení, které se prolíná s běžným životemv rodině.V každodenním programu je dán důraz na prácis rytmem, opakující se činnosti a objevování novýchsouvislostí. Waldorfská pedagogika je inspirací propořádání slavností a vychází z lidových tradic. Spočíváv přípravě, malování a tvoření předmětů k oslavě,zahrnuje tematické vyprávění, učení nových říkanek,pranostik a písní. Na přípravě slavností se úzcepodílejí rodiče. Používaným waldorfským prvkem jetaké tzv. roční stolek, znázorňující dětem přítomnýčas prožívaného období v roce.Východiskem pro denní program je pozorovánía prožívání dějů v přírodě a ve skupině dětí. Učeníprobíhá přímou zkušeností, z níž jsou se staršími dětmiodvozovány obecnější závěry. Věkově smíšenýkolektiv umožňuje učení dětí od sebe navzájem.Do programu jsou pravidelně zařazovány dílčí částitematických oblastí doporučených Rámcovým vzdělávacímprogramem pro předškolní vzdělávání a činnostirozvíjející školní připravenost. Tematické oblasti,které jsou zařazeny do programu vždy po dobu jednohoměsíce, jsou například:48 Waldorfská pedagogika dělí vývoj člověka na jednotlivásedmiletí – tj. první sedmiletí je 0 – 7 let• lidské tělo – části těla, schopnosti a význam jednotlivýchorgánových soustav•vesmír a svět – planeta Země, kontinenty, biotopy,jazykyPodle tématu měsíce jsou voleny činnosti, kteréz různých úhlů pohledu a úrovní obtížnosti nabídnoudětem zkušenost a poznání nových informací. Mezityto aktivy patří výtvarné činnosti u stolu, 49 výlety(např. návštěva sauny v souvislosti s tématem lidskétělo), čtení pohádek, nové písničky a říkanky atd.Spolupráce s rodičiFungování klubu Šárynka je bez spolupráce rodičůnemyslitelné. Rodiče pomáhají v rozvoji zázemía spolupracují při přípravě a pořádání akcí pro děti.Důvody pro zapojení rodičů jsou zejména:•podpora svépomoci jako jednoho z principů udržitelnéhorozvoje dětského klubu Šárynka•vytvoření rodičovské komunity pro navázání přátelskýchvztahů mezi rodiči, vzájemné podporya sdílení zkušeností, řešení problémových situací,vzájemné výpomoci s dopravou, hlídáním dětí atd.49 „Z kerahmoty děti v kruhu vytvořily společný model Země,který jsme válečkem rozválely a vytvořily dvě polokoule propředstavu, jak vznikají mapy. Děti malovaly kombinovanoutechnikou měsíc a oblohu – voskovkou a akvarelovou modroubarvou. Vzniklo tak malé kouzlo, kdy po přemalování akvarelyz papíru vystoupil měsíc a hvězdy…“ – úryvek z týdenníhoohlédnutí za činnostmi v Šárynce, které hlavní pedagožkapravidelně píše na interní web rodičů68

Příklady dobré praxe ekoškolky a lesní mateřské školy KAPITOLA 7•produkty společné práce rodičů a vedení dětskéhoklubu jako prvek spojující „dva světy“ pro dětinavštěvující Šárynku•příležitosti seznámení pedagogů s rodiči jako předpokladporozumění specifickým potřebám dětíPředpokladem pro úspěšnou spolupráci s rodiči jedobrá komunikace. K jejímu zefektivnění je v dětskémklubu Šárynka zavedena role zástupců rodičů.Ti jsou prostředníky mezi pedagogy a ostatními rodiči,koordinují některé akce a úkoly, hledají řešení přijatelnéjak pro rodiče a děti, tak pro vedení dětskéhoklubu. Pro flexibilní komunikaci se všemi rodičivytvořil jeden ze zástupců rodičů interní webovéfórum, kde jsou diskutována aktuální témata jako ješkolka v přírodě, zájem o odpolední program, vařeníatd., probíhá zde hlasování o navržených řešenícha hlavní pedagog poskytuje zpětné ohlédnutí za uplynulýmtýdnem.Nezbytná je i osobní komunikace pedagogů s jednotlivýmirodiči. Ta probíhá jednak pravidelně připoledním přebírání dětí, a dále na návštěvě pedagogav rodině, která se uskutečňuje zpravidla na začátkuroku či docházky dítěte do klubu Šárynka. Návštěvavytváří prostor pro bližší seznámení se navzájem,hledání společného postupu v případě problémů dítětea porozumění specifickým potřebám dítěte.69

KAPITOLA 8ZávěrZávěrLegislativa je často vnímána jako největší bariérazakládání a provozu mateřské školy nového formátu,který se vymyká zdejším zvyklostem. Stejná situacebyla před dvaceti lety v Německu. Pomohly pilotníprojekty a výzkumy a zájem zřizovatelů, pedagogůa rodičů o rozšíření možností péče o děti. Nezbývánež hledat kompromisy, sbírat zkušenosti a doufat, žei v České republice bude možné zakládat ekoškolkya lesní mateřské školy s podporou a pochopením zestrany zákona i veřejnosti.Snad pomůže i tento manuál určený všem, kteříváhají či hledají způsoby, důvody a návody, jak býts dětmi víc v přírodě. Navazuje tak na celoživotní úsilíEmilky Strejčkové, jíž patří uznání a dík za inspiraci.A také za naději, že její přání, aby děti byly a žily(v přírodě), bude naplněno.70

Seznam zkratekMŠ mateřská školaLMŠ lesní mateřská školaRVP rámcový vzdělávací programŠVP školní vzdělávací programEV environmentální výchovaVUR vzdělávání pro udržitelný rozvojVÚP Výzkumný ústav pedagogický v PrazeMŽP Ministerstvo životního prostředíMZ Ministerstvo zdravotnictvíMŠMT Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovyMPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí71

LiteraturaStoltenberg, Ute (2009): Člověk a les: teoriea praxe vzdělávání pro udržitelný rozvoj k tématules. Oekom-Verlag, Gesellschaft für ÖkologischeKommunikation, München. ISBN 978–3865811264Miklitz, Ingrid (2007): Lesní mateřská škola.Dimenze pedagogického přístupu. CornelsenVerlag Scriptor. Mannheim. ISBN978–3–589–25353–1Nützel, Rudolf (2007): Podpora environmentálníhovědomí dětí: evaluace programů v přírodě s dětmiMŠ ve velkoměstě. Oekom-Verlag,Gesellschaft für Ökologische Kommunikation,München. ISBN 3–86581–057–8Unterbruner, Ulrike et al (2005): Zažít přírodu:Novinky z výzkumu a praxe zkušeností s přírodou.Studien-Verl., Innsbruck. ISBN 3–7065–4102–5Kolektiv (2004): Rámcový vzdělávací program propředškolní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogickýv Praze. ISBN 80–87000–00–5Reiter, Olaf (2004) in kolektiv: Ekologickávýchova v mateřských školách v rámci partnerstvímezi městy a obcemi v Čechách a Německu.Sborník k mezinárodnímu semináři (12.–14. 11. 2004).Ekologické centrum hl. m. Prahy Toulcův dvůrKiener, Sarah (2003): Podporuje hra v příroděrozvoj motoriky a kreativity dětí z mateřských škol?Dizertační práce. Univerzita Fribourg.Häfner, Peter (2002): Přírodní a lesní mateřskéškoly v Německu – alternativa k běžným MŠv předškolním vzdělávání. Dizertační práce.Universität Heidelberg.Mayer, Frank; Witte, Ulrich (2000): Učit se žítudržitelně: Modely environmentální výchovy dětía mládeže. Deutsche Bundesstiftung Umwelt,Wochenschau-Verlag, Schwalbach.ISBN 3–87920–059–9Lutz, Erich; Netscher, Michael (1996): Manuálekologické školky: nově vytvořit prostor pro dětskézkušenosti. Bund für Umwelt und NaturschutzDeutschland (BUND). Herder, Freiburg im Breisgau.ISBN 3–451–23945–0Činčera, Jan (2007): Environmentální výchova:od cílů k prostředkům. Paido, Brno.ISBN 978-80-7315-147-8Máchal, Aleš (2000): Průvodce praktickouekologickou výchovou. Rezekvítek, Brno.ISBN 80-902954-0-1Palmer, Joy; Neal, Philip (1994): The Handbookof environmental education, Routledge, New York72

čné odkazywww.mzp.cz/cz/evvoInformace o environmentálním vzdělávání,výchově a osvětě na stránkách Ministerstvaživotního prostředíwww.pavucina-sev.cz/mrkvicka.htmMrkvička – vzdělávací a informační podporaMŠ v naplňování environmentální oblastiDítě a svět PVwww.ekoporadny.czPřehled environmentálních poradenv České republicewww.ekocentra.czPřehled středisek ekologické výchovyv České republicewww.cenia.cz/evvoInformace o environmentálním vzdělávání,výchově a osvětě na stránkách CENIA (Českáinformační agentura životního prostředí)www.lesniMS.czRozcestník pro zájemce o lesní mateřské školywww.rvp.czMetodický portál RVPwww.ekopobyt.czPřehled pobytových středisek ekologické výchovya jejich programůwww.vztahkprirode.czČeský portál ekopsychologie73

Tereza VošahlíkováEKOŠKOLKY A LESNÍMATEŘSKÉ ŠKOLYPraktický manuál pro aktivní rodiče,pedagogy a zřizovatele mateřských školCílem tohoto manuálu je nabídnout pomocnou rukuv podobě shrnutí základních předpokladů pro založenía provozování školky s ekovýchovným zaměřením. Taktoprofilované mateřské školy jsou buď tzv. ekoškolky nebolesní mateřské školy. Zdrojem inspirace pro tuto studiibyla mimo jiné zkušenost z Německa, kde jsou obě formypředškolních zařízení již delší dobu trendem. Díky tomujsou tam dostupné informace o možných koncepčníchzvláštnostech ekoškolek a zkušenosti s dlouhodobýmpobytem venku, na které již reaguje i výzkum. Jeho výsledkynabízejí argumenty, proč je dobré trávit s dětmi vícečasu v přírodě.Environmentální výchova v mateřské škole může představovatcestu ke kvalitě. Nabízí obohacení denní činnostinebo přímo nový hlavní cíl výchovně vzdělávacího programu.Je jednou z možností, jak postupovat, aby děti vyrůstalyve zdravém a podnětném prostředí.www.mzp.czISBN: 978-80-7212-537-1