Dlouhé nůžky noci - Tvar

pedagogikavítězství comenia scriptu nad rozumem? Božena SprávcováV roce 2010 Tvar věnoval značnou pozornost novému školnímu písmu ComeniaScript, vehementně prosazovanému do škol zejména jeho autorkou, kaligrafkouRadanou Lencovou, za vydatného jásotu těch nejvlivnějších médií (Mladá frontaDnes, Lidové noviny, komerční i nekomerční televize). Zdálo se nám tehdy, že argumenty,jež měly případnou změnu školního písma odůvodnit, jsou příliš emotivnía mělké, zatímco dohlédnout důsledky takového kroku se nikdo seriózně nepokusil.Dali jsme tedy slovo především lidem, kteří se písmem zabývají z hlediska psychologickéhoa didaktického, nikoli estetického – a pokus o „písmovou revoluci“se nám začal jevit jako dost nezodpovědný experiment na dětech. Nyní nám přišlozáhodno se s odstupem času a ve světle nových událostí k tématu vrátit.Pro a protiShrnuto a podtrženo – Radana Lencová vesvých propagačních materiálech tvrdila čitvrdí:– že její písmo je snadnější,– rychlejší,– čitelnější,– hezčí,– že se děti nebudou muset trápit kličkamia krasopisem,– snadněji si její písmo osvojí dysgraficia leváci,– že je praktičtější – část dětí ve staršímškolním věku beztak spontánně přejde naskript; když se ho naučí rovnou, vydrží jimcelý život a nebudou ho muset v pubertěměnit,– že stávající spojitá předloha je nečitelnápro cizince,– že ve světě převažují skriptovité školnípředlohy – Comenia Script je tudíž v souladuse světovými trendy.Na povrchnější čtenáře (a novináře) a takéna rodiče dysgrafiků tyto argumentymocně zapůsobily – bez ohledu na to, ženěkteré jsou jednoznačně lživé (rychlost,krasopis, školní předlohy ve světě), jinéjsou postavené na dosti diskutabilníchspekulacích. Částečně je to pochopitelné.Kdo by odolal křehké dívence s velkýmaočima, která dovede tak soucitně povídatna kameru o trápení prvňáčků? Na novinářemohla zapůsobit i samotná „novost“tohoto písma, ale to je koneckonců jejichproblém.tvar 18/12/Argumenty skeptiků byly komplikovanější,často zasahovaly do oblastí, kde se běžnýčlověk pohybuje jen nerad; některé se opíralyo výzkumy grafologů – avšak grafologiibohužel část veřejnosti považuje za šarlatánství,neboť se zřejmě v životě setkala jens její pouťovou podobou. Své argumentyproti Comenia Scriptu ovšem formulovalii mnozí pedagogové a rodiče – např. velmipodnětná byla v tomto směru nestranněmoderovaná diskuze probíhající od lednado září 2010 na učitelském portálu RVP(http://rvp.cz). Mezi hlavní námitky protiComenia Scriptu patří tyto:– Kličkami se děti zase tolik netrápí, naopakmnohé si je s požitkem spontánněkreslí už v předškolním věku, navíc si jimiuvolňují ruku.– Spojitost, plynulost psaní souvisí se spojitostí,plynulostí myšlení.– Rukopis každého člověka se běhemživota mění a vyvíjí velmi individuálně,právě tak jako se vyvíjí on sám a jehoživotní postoje; představa, že by jakákoliškolní předloha někomu vydržela celý život,je proto scestná; školní předloha je však provývoj individuálního rukopisu podstatnýmzákladem.– Absence horních a dolních délek v běžnémrukopisu ukazuje podle grafologů naurčitou životní orientaci osobnosti směremke každodenní „přízemní“ praktičnostibez řádného vitálního zakotvení na jednéstraně a bez přesahu k vyšším hodnotám(např. etickým) či transcendentnu na stranědruhé; opravdu chceme tyto tendence vtělitdo školní předlohy pro celou budoucí generaci?– Problematické je zacházení s energií připsaní podle vzoru, jenž je neustále přerušována obsahuje nadto mnoho miniaturníchzobáčků, které na nic nenavazují.– Psací impulz (slovní a později větný) jerozkouskováním každého slova na izolovanápísmena povážlivě rušen.– Kolik je v populaci skutečných dysgrafiků?Je opravdu nutné upravovat požadavkyna vzdělávání podle malého procentahandicapovaných dětí? A opravdu dnešníučitelé nutí dysgrafiky, aby psali přesněpodle školní předlohy?– Pokud jde o čitelnost a přehlednost, mezerymezi písmeny a mezi slovy mohou splývat;písmo Comenia Script situaci dále komplikujetím, že některá písmena umožňujínapojení, jiná ne, slova se tak mohou zcelanesmyslně trhat na fragmenty. Vzniklýchaos může ztížit i osvojování si češtiny(např. předložky se vyslovují zároveň s podstatnýmjménem, a najednou nebudou jednoznačněodděleny ani v psaném textu); tomimochodem zpochybňuje i deklarovanévýhody pro dysgrafiky, podobně jako fakt,že žádné z písmen Comenia Scriptu nezačínána řádce (a taková písmena podle zkušenostíučitelek na prvním stupni patří k těmobtížnějším).– Bez aktivní znalosti spojitého písmabudou „skriptaři“ jen s obtížemi číst písemnéprojevy starší generace, ale i starších sourozenců.– Leváci potíže s osvojením dosavadníkurzivy nemají, pokud nejsou násilně přeškolovánina praváky (to už se ale několikgenerací neděje).– Jsou opravdu rychlost a snadnost zvládnutínového písma – tj. to, že děti budouumět psát o několik týdnů či měsíců dříve –natolik důležité, abychom kvůli tomu muselicelé populaci snižovat laťku požadovanýchdovedností?Bez výraznější odezvy zůstal k našemuúdivu dokonce i alarmující článek OndřejeVimra (Tvar č. 12/2010) popisujícíšvédskou zkušenost s písmem SÖ-stilenv 70. a 80. letech. I ve Švédsku byly důvodypro přijetí nové písmové předlohy jak estetické,tak i tzv. praktické (v mnoha bodechse shodovaly s proklamacemi Radany Lencové);autorkou této předlohy byla KerstinAnckersová, ve Švédsku slavná kaligrafka.Po deseti letech plošného vyučování písmaSÖ-stilen školský úřad ustoupil a švédskéškoly se spontánně vrátily ke spojité předloze– k všeobecnému zmatku a úpadkuschopnosti psát rukou stačila čtyři písmena,která se nedala logicky napojovat(Comenia Script jich obsahuje mnohem víc).Obětí tohoto kolosálního experimentu sestali všichni, kdo ve Švédsku začali choditdo školy mezi lety 1975 a 1985 – sami sebedodnes ironicky označují za ty, kteří se nikdynenaučili psát.Pilotní projekt a další mediálnímasážI přes tyto poměrně pádné argumenty seRadaně Lencové podařilo na Ministerstvuškolství, mládeže a tělovýchovy ČR prosaditComenia Script do tzv. pilotního projektu –třicet tři školy v České republice začaly tutopředlohu vyučovat v prvních třídách. Podleinformací MŠMT se ovšem školy a v rámcijednotlivých tříd také rodiče žáků k projektupřihlašovali dobrovolně – to znamená,že se jim písmo líbilo, fandili mu.V tomto nadšení je možné spatřovatjistou předpojatost, která může mít navýsledné hodnocení experimentu nemalývliv. Například neustále vychvalovanámotivovanost u dětí i učitelů je přesněefektem tohoto druhu. Navíc je dost těžképředstavit si ředitele „pilotní školy“, kterýpo dvou letech neučení dětí psát jinak nežComenia Scriptem předstoupí před rodičea řekne: „Promiňte, byl to omyl, velicese vám a vašim dětem omlouvám.“ Školy,které na projekt přistoupily, budou tedypravděpodobně i nadále písmo prosazovata bagatelizovat jeho nedostatky, nechtějí-libýt samy před sebou, ale hlavně před rodičisvých žáků za ty, které naletěly a způsobilytak dětem těžko napravitelnou díru vevzdělání.Nepochopitelné je v této „kauze“ i nadálechování médií. Ta po celou dobu, kdy experimentprobíhal, přinášela nadšené reportáže,které byly jako psané přes kopírák:Pepíček je hrdý, že píše krásným novýmpísmem, Věruška ze sousední třídy, kteráse ještě musí trápit zastaralými kličkami,Pepíčkovi závidí, protože Pepíček už umívíc písmenek. Paní učitelka se raduje, jakto všechno pěkně jde od ruky; fakultativněse nechá slyšet také maminka, jejíž staršídysgrafický Vendelín se z psaní v prvnítřídě málem utrápil k smrti a s ním celárodina, zatímco jeho mladší sourozenec jev klidu, protože se učí psát novým písmem,všichni se radují a mají více času si s nímhrát a povídat. Redaktor(ka) pak na závěrmoudře shrne všechny výhody, které jsmesi ovšem už dávno přečetli v materiálechRadany Lencové.PenízeO zjevných nevýhodách a pochybnostechaktéři této velkolepé reklamní kampaněsvorně mlčí, ale nedá se říci, že by s niminebyli obeznámeni – vcelku citlivě totižreagují na kritické materiály postupněuveřejňované ve Tvaru či na internetu tím,že zjevné nesmysly a lži, na které bylo poukázáno,napříště do svých chvalozpěvůnezapojují (dnes už se tolik nemluví o rychlostiComenia Scriptu, o krasopisu, ale anio písmových předlohách ostatních národůpíšících latinkou). Spíš než o trestuhodnounaivitu tedy zřejmě jde o obrovské prachy.Když už jsme u této trapné záležitosti,nejistotu působí i bezprecedentní situace,že školní písmo je chráněno licencí. Propagátořipísma sice vehementně rozhánějíobavy vysvětlováním, že autorským zákonemje chráněn pouze počítačový font,nikoli samotná školní předloha. Pokudovšem písmo Comenia Script bude do školuvedeno, bude nutné každoročně vytisknout(nejspíš tedy právě tím chráněnýmpočítačovým fontem) velké množství nejrůznějšíchučebních pomůcek. Znamená to,že Lencové domovské nakladatelství Svět,které má doposud na vše kolem ComeniaScriptu monopol a které na svých stránkáchnabízí např. balíček písanek a obrázků proprvňáka za 1000 Kč, dovolí tisknout adekvátnípomůcky i jiným firmám? Hm, to byod něj bylo ušlechtilé, podělit se o tak velkýkšeft – ale nechme se překvapit.Cosi ministerstvo školství (čili nás, daňovépoplatníky) ale stál už samotný pilotníprojekt, jehož vyhodnocení se nám blíží. Užnyní (dle zpráv na webu MŠMT ze 17. 10.Jaroslav Jebavý, koláž