2,9MB - Euroskop.cz

euroskop.cz
  • No tags were found...

2,9MB - Euroskop.cz

Průvodce vybranými oblastmi podnikánípo vstupu České republiky do EUInformační brožura pro podnikatele


Průvodce vybranými oblastmi podnikánípo vstupu České republiky do EUVydavatel:Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR, Odbor komunikaèní strategieAutor:EUROFFICE PRAHA–BRUSEL, a.s.


Vydavatel:© Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR, Odbor komunikaèní strategieAutor:© EUROFFICE PRAHA–BRUSEL, a.s.Foto na titulní stranì:© European Commission Audiovisual LibraryISBN: 80–86345–47–5 (platí pro tištìnou podobu)


PředmluvaDne 1. kvìtna 2004 vstoupí Èeská republika do EU, èímž se završí mnohaletéúsilí èeské politické reprezentace a diplomacie. Do Evropské unie vstupujemenikým nenuceni, po vlastním, výraznì kladném rozhodnutí v prvním referenduv historii naší zemì. Èeská republika se stává èlenem Evropské unie po dlouholetépøípravì s vìdomím odpovìdnosti takového kroku. S vìdomím, že bude záležetjen na našich schopnostech a pracovitosti, kolik z našeho èlenství dokážemevytìžit.Èeská republika pøedstavuje malou a otevøenou ekonomiku s velmi omezenýmisurovinovými zdroji, která je závislá na exportu zboží a služeb. Rovnìž hlavnímzdrojem rùstu èeské ekonomiky je zvyšování objemu exportu a lze jednoznaènìøíci, že celková úspìšnost Èeské republiky v rámci EU i ve svìtì je závislá na exportní výkonnosti.Je tøeba si uvìdomit, že porovnání podílu vývozu na jednoho obyvatele mezi srovnatelnými zemìmi EUa Èeskou republikou vyznívá pro Èeskou republiku zatím nepøíznivì. Náš vývoz na hlavu dosahuje cca.EUR 3 tis., zatímco zemì jako Belgie, Dánsko, Rakousko nebo Švédsko dosahují ètyø až pìtinásobných hodnot.Naším strategickým cílem tedy není vyvážet o nìco více, ale o nìkolikrát více a dosáhnout úrovnìsrovnatelnì velkých zemí EU.Po vstupu Èeské republiky a dalších kandidátských zemí bude cca. 85 % èeského exportu smìøovat do zemíEU a více než 70 % èeského dovozu bude z EU. To ovšem neznamená, že se pro Èeskou republiku z hlediskaobchodnì politického sníží význam tøetích zemí. Naopak, chceme maximálnì diversifikovat náš exporta chceme využít vstupu do EU k expanzi na tøetí trhy, protože právì se vstupem do EU získá Èeskárepublika výhody pro obchod s øadou zemí a nìkolika integraèními uskupeními, se kterými má EU smluvnìzajištìny preferenèní obchodní vztahy.Zmìna prostøedí bude klást zvýšené nároky pøedevším na podnikatelský sektor. Než se nové vìci zabìhnou,bude to nìjakou dobu trvat. V poèáteèní fázi je nejdùležitìjší mít dostatek relevantních informací.Ministerstvo zahranièních vìcí si je vìdomo zvýšené nároènosti, kterou kladou zmìny v podnikatelskémprostøedí spojené se vstupem do EU na soukromou sféru a chce touto publikací pøispìt ke zvýšení informovanostipodnikatelského sektoru o nìkterých zmìnách.Podpora obchodu patøí mezi prioritní aktivity ministerstva zahranièních vìcí. Vìøím, že tato publikace pøinesesvým ètenáøùm podnìtné informace k efektivnímu øízení práce. Na prahu našeho èlenství v Evropskéunii Vám pøeji mnoho pracovních úspìchù.JUDr. Cyril Svobodamístopøedseda vlády a ministr zahranièních vìcí ÈR


Úvodní slovoVážení pøátelé,právì jste otevøeli publikaci „Prùvodce vybranými oblastmi podnikání po vstupu Èeské republiky do EU“.Jejím vydáním zamýšlíme doplnit dnes již velmi rozsáhlou øadu obecných i sektorových zdrojù informacío tom, co naše podnikatele èeká po vstupu do EU. Tato publikace neaspiruje na to, aby podala vyèerpávajícípøehled všech zmìn a novinek; to pro jejich množství a rùznorodost není ani dost dobøe možné. Nechalijsme se spíše inspirovat èetnými dotazy, které podnikatelská veøejnost s blížícím se vstupem do EUstále èastìji klade, a vybrali jsme tak témata, která pokládáme za dùležitá zejména vzhledem ke zmìnámrežimu obchodních vztahù v souvislosti se vstupem do EU. K tìmto oblastem jsme pak pøipojili nìkterézákladní informace napø. o zakládání spoleèností v èlenských zemí EU, o pravidlech pro výbìrová øízenív EU a o nìkterých všeobecnì ménì známých programech pomoci podnikání z prostøedkù EU apod. Publikacijsme doplnili pøehledem vybraných institucí, podnikatelských a oborových sdružení, které v ÈR veøejnìposkytují informaèní, vzdìlávací apod. služby.Pøi zpracování „Prùvodce“ se vycházelo z mnoha podkladù, pøedevším sektorových publikací a údajù, zpracovávanýchpro potøeby veøejnosti i veøejné správy jednotlivými ministerstvy a podnikatelskými komorami,zejména Ministerstva prùmyslu a obchodu ÈR, Ministerstva zemìdìlství ÈR, Ministerstva financí ÈRa Generálního øeditelství cel Ministerstva financí ÈR, Ministerstva místního rozvoje, Ministerstva prácea sociálních vìcí ÈR, ÈSÚ atd. Jmenovaná ministerstva již pøipravila pro podnikatelskou veøejnost velkémnožství užiteèných podkladù a zdrojù informací, dostupných napø. na webových stránkách pøíslušnýchúøadù. Vzhledem k potøebì zachovat náležitou pøesnost informací byly èasto zachovávány nìkteré textyv ucelené podobì v pøíslušných èástech "Prùvodce". Zároveò se na nìkolika místech ponìkud ustoupilo odstandardní „úøední“ struktury, aby bylo možno vyjít vstøíc Vašim potøebám a dotazùm a také žádoucí srozumitelnosti.Ministerstvo zahranièních vìcí touto cestou dìkuje všem státním orgánùm a dalším institucím,které – aè se pøímo na zpracování publikace autorsky nepodílely – poskytly podklady a cenné rady.Dalším naším cílem bylo napomoci snadnìjší orientaci v bludišti nových pravidel a požadavkù plynoucíchz prostøedí EU – „Prùvodce“ tak má plnit roli pomocníka i pøi navigaci tímto komplexním terénem. Protoje v maximální možné míøe využito odkazù na pùvodní zdroje, zejména prostøednictvím webových stránekúøadù i databází v ÈR i EU dostupných.„Prùvodce“ je distribuován v elektronické (CD ROM, Internet) a tištìné podobì. Vzhledem k velkémumnožství odkazù na webové stránky považujeme za základní verzi elektronickou, pøístupnou napø. na adresewww.euroskop.cz. Bohužel vzhledem k neustále se mìnícímu obsahu Internetu mohou být nìkteréodkazy po jisté dobì nefunkèní. Tato verze umožòuje mj. pøímé vstupy na zdroje informací a databáze, zekterých text vychází. Tištìná verze mùže sloužit jako praktický pomocník pro potøebu okamžitého ovìøeníurèitých informací, ale také tìm z Vás, kteøí se tøeba budou chtít ve vzácných chvílích klidu seznamovats celkovou logikou popisovaných procesù resp. tvorbou a aplikací pravidel a politik EU.Považujeme rovnìž za nutné upozornit, že informace obsažené na následujících øádcích zachycují stavvesmìs k zaèátku bøezna 2004. Legislativa a pøístupy EU se pøirozenì vyvíjejí, po urèitém èase mohou nìkteréinformace být již zastaralé. Naším úkolem bude o tìchto zmìnách vhodným zpùsobem informovat.Pokud jde o šíøení této publikace, Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR neklade žádné specifické meze. Naopakje naším cílem, aby se informace v „Prùvodci“ obsažené dostaly k co nejvìtšímu poètu uživatelù z øadpodnikatelù i jinak zainteresované veøejnosti. Publikace sama je distribuována zdarma. „Prùvodce“ a jehojednotlivé ucelené èásti ovšem nelze šíøit za úèelem komerèním.RNDr. Libor KudláèekEUROFFICE PRAHA–BRUSEL, a.s


Obsah:Pøedmluva............................................................................................................................................................................ 5Úvodní slovo ....................................................................................................................................................................... 71. Informace o obchodním režimu na vnitøním komunitárním trhu......................................... 101. 1. Požadavky na èeské výrobce, exportéry a importéry z hlediska technickýchpøedpisù, technických norem a posuzování shody výrobkù....................................................... 101. 2. Zpùsob vykazování pøijetí a odeslání zboží ve Spoleèenství(sledování intrakomunitárního obchodu) .......................................................................................... 171. 3. Informace o Schengenském prostoru ................................................................................................. 191. 4. DPH pøi dodání zboží a poøízení zboží mezi èlenskými státy ................................................... 201. 5. DPH pøi poskytování služeb..................................................................................................................... 281. 6. Ochrana duševního vlastnictví .............................................................................................................. 301. 7. Postup pøi stížnosti na porušování pravidel v rámci vnitøního komunitárního trhu ...... 322. Informace o obchodním režimu EU vùèi tøetím zemím ............................................................. 362. 1. Spoleèná obchodní politika ..................................................................................................................... 362.2. Informace o spoleèném celním sazebníku ....................................................................................... 362.3. Technické požadavky na èeské výrobce, exportéry a importéry................................................ 512.4. Licence a nìkterá obchodní ochranná opatøení .............................................................................. 512.5. Postup pøi návrhu na zavedení obchodních ochranných opatøení vùèi dovozùmze tøetích zemí a podávání stížností na pøekážky obchodu se tøetími zemìmi................ 562.6. Obchodní mechanismy používané k regulaci agrárního obchodu EU................................. 602.7. Fytosanitární a veterinární požadavky na dovoz ze tøetích zemí............................................ 632.8. DPH pøi vývozu do tøetích zemí a dovozu......................................................................................... 662.9. Smluvní obchodní politika; obchodní režimy vùèi nìkterým tøetím zemíma systém všeobecných preferencí ........................................................................................................ 663. Informace o podmínkách zamìstnávání èeských obèanù v zemích EU a EHP/ESVO ..... 784. Informace o vybraných podmínkách zakládání nìkterých firem, živnostía kanceláøí v EU ............................................................................................................................................ 825. Veøejné zakázky v EU.................................................................................................................................. 995. 1. Základní pravidla pro zadávání veøejných zakázek ....................................................................... 995.2. Informace o pravidlech a veøejných zakázkách vyhlašovaných v EU ................................... 1025.3. Opravné prostøedky pøi zadávání veøejných zakázek v EU........................................................ 1036. Informace o vybraných programech pomoci Evropských spoleèenství s využitímpro podnikání .............................................................................................................................................. 1056.1. Rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj ............................................................. 1056.2. Víceletý program na podporu malých a støedních podnikù a podnikání (MAP).............. 1126.3. Program eContent ...................................................................................................................................... 113


6.4. Program „Inteligentní energie – Evropa“ .......................................................................................... 1146.5. Leonardo da Vinci II .................................................................................................................................... 1157. Informaèní, poradenské, vzdìlávací služby ...................................................................................... 1187.1. Vybrané všeobecné zdroje informací a poskytování služeb ..................................................... 1187.2. Vybrané sítì informaèních a poradenských støedisek................................................................. 1187.3. Informaèní a poradenské služby podnikatelských asociací a svazù ...................................... 1218. Struèný pøehled dùležitých institucí .................................................................................................. 1228.1. Instituce v ÈR ............................................................................................................................................... 1228.2. Zahranièní instituce .................................................................................................................................. 123Další informace o EUInformace o brožuøe


1. Informace o obchodnímrežimu na vnitřnímkomunitárním trhuJednotný vnitøní trh EU je území Spoleèenství, kdefungují tzv. ètyøi svobody: volný pohyb osob, zboží,kapitálu a služeb. Jde o vysokou formu integracenárodních státù. Volný pohyb zboží znamená, žezboží vyrobené v kterékoliv èlenské zemi EU a zbožíze tøetích zemí propuštìné na vnitøní trh se dovážína trhy dalších èlenských zemí bez celních èijiných kvantitativních omezení. Volný pohyb osobje charakterizován právem podnikat, pracovat a žítv kterékoliv èlenské zemi bez omezení. Díky volnémupohybu služeb není omezováno poskytováníslužeb fyzickými èi právnickými osobami z èlenskéhostátu EU na území jiného státu EU. Díky volnémupohybu kapitálu je možné kapitálové prostøedkyukládat a investovat v rámci EU tam, kdek tomu existují nejvýhodnìjší podmínky. Pokudjde o volný pohyb osob, mìlo by jít nejen o právocestovat, ale také o právo usazovat se a pracovatkdekoliv v rámci EU. Toto právo však mùže býtomezeno.Podstatné informace o Vnitøním trhu pro podnikatelevèetnì možnosti pokládat dotazy jsouk dispozici na stránkách „Dialogue with Business“zamìøených na pomoc podnikatelùm v orientacina Vnitøním trhu EU (http://europa.eu.int/business/en/index.html). Další údaje je možno rovnìžnalézt na stránkách jednotlivých Generálních øeditelstvíEvropské komise, zejména na GØ Vnitøní trh(http://www.europa.eu.int/comm/internal_market/en/index.htm). Nìkteré dùležité informaceo starých i nových èlenských zemích a dùležité internetovéadresy lze nalézt na stránkách projektuBusTEN: (http://www.busten.com/en_intro.asp).1.1. Požadavky na české výrobce,exportéry a importéry z hlediskatechnických předpisů, technickýchnorem a posuzování shody výrobkůProces dosažení plné shody s technickými pøedpisy,technickými normami a s postupy pøi posuzováníshody výrobkù uplatòovanými v EU byl již souèástíplnìní závazkù ÈR vyplývajících jak z Evropské (asociaèní)dohody, tak v posledních letech i z Protokoluo posuzování shody a akceptaci prùmyslovýchvýrobkù k této dohodì (PECA). Byl tak postupnìusnadòován obchod s èlenskými státy EU. Z pohledupodnikatelské veøejnosti je podstatné, že v pøevážnéèásti pøedmìtné oblasti došlo k plné shodìs praxí v EU již v pøedvstupním období. V dostateènémpøedstihu pøed vstupem ÈR do EU byla pøijataa zveøejnìna i opatøení pro zbývající èást této oblasti,resp. opatøení, která již jen okrajovì upravujínìkteré náležitosti, vázané na èlenství ÈR v EU.1.1.1. Technické předpisy v rámcijednotného vnitřního trhu EUCílem jednotného vnitøního trhu EU je pøedevšímzajistit volný pohyb zboží jako jednoho ze základníchpilíøù EU. K tomu slouží harmonizace technickýchpøedpisù, technických norem a postupù pøiposuzování shody výrobkù, pøi které èlenské státyEU nahrazují svá odlišná národní opatøení opatøenímijednotnými.Sjednocují se tak technické požadavky na vlastnostivýrobkù z hledisek bezpeènosti, zdraví, majetkua životního prostøedí, vèetnì zpùsobù jejich ovìøovánípøed uvádìním na trh EU.Vedle této harmonizované oblasti existuje i oblast,ve které pro urèité sektory výrobkù v jednotlivýchèlenských státech EU buï není žádná spoleènáúprava, nebo platí rozdílná národní úprava, a v nížse její harmonizace buï teprve pøipravuje, nebo seo ní neuvažuje.Do této neharmonizované oblasti spadají mj. výrobkyneodpovídající definicím výrobkù stanovenýmpøíslušnými smìrnicemi ES, popø. z pùsobnostismìrnic vylouèené. Namátkou lze jmenovatnapø. strojní zaøízení, u kterých jediným zdrojemenergie je lidská síla (napø. ruènì pohánìné domácíspotøebièe), zaøízení urèená k použití na výstavištícha/nebo v zábavních parcích (napø. kolotoèe),sportovní potøeby, jízdní kola, støelné zbranì a støelivo,zásuvky a vidlice pro domácnost. I zde všakplatí obecná úprava v podobì Smìrnice 92/59/EHSo všeobecné bezpeènosti výrobkù, která je v ÈR pøejatazákonem è. 102/2001 Sb., o obecné bezpeènostivýrobkù, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Podle tohotozákona je výrobce (resp. dovozce) povinenuvádìt na trh pouze bezpeèné výrobky. Uvedenýzákon definuje, co se považuje za bezpeèný výrobek.Základem pro harmonizaci technických pøedpisù,upravujících technické požadavky na výrobky, jsou– 10 –


smìrnice ES, které jsou jednotlivé èlenské státy EUpovinny pøevzít do svých právních pøedpisù. Tytosmìrnice lze èlenit na smìrnice „sektorové“a smìrnice tzv. „nového pøístupu“ 1) . „Nový pøístupk technické harmonizaci a normám“ 2) byl v EU pøijatv r. 1985 a je využit v øadì sektorù, kde nahradilzpracovávání detailních pøedpisù pøedpisy obecnìjšímipøi souèasném využití technických norem.V ÈR jsou smìrnice ES v závislosti na jejich obsahupøejaty rùznými druhy právních pøedpisù, tj. zákony,naøízeními vlády èi vyhláškami, které jsou zveøejòoványve Sbírce zákonù 3) .Vedle smìrnic jsou v oblasti technických pøedpisùpøijímána orgány ES i rozhodnutí, která pro èlenskéstáty platí pøímo, bez nutnosti pøevádìt je do národníchpøedpisù. Tato rozhodnutí jsou, stejnì jakovšechny ostatní oficiální akty ES, zveøejòoványv Úøedním vìstníku EU 4) . Ten bude k dispozici, obdobnìjako jsou Sbírka zákonù a Sbírka mezinárodníchsmluv, v èeském jazyce.Níže uvedené principy a pravidla se vztahují naprùmyslové výrobky, u kterých jsou požadavky stanovenysmìrnicemi nového pøístupu. Nevztahujíse na sektory výrobkù, ve kterých právní pøedpisyES byly na vyhovující úrovni již pøed pøijetím novéhopøístupu, nebo kde nelze jeho principù z rùznýchdùvodù plnì využít. Jde napøíklad o potravináøskévýrobky, o farmaceutické a chemickévýrobky a o motorová vozidla. V tìchto sektorechbyly pøedpisy ES (sektorové smìrnice), resp. pøedpisyEkonomické komise OSN pro Evropu(http://www.unece.org) pro motorová vozidla, pøevzatyv ÈR zákony o potravinách, o léèivech, o chemickýchlátkách a pøípravcích a zákony v oblasti silniènídopravy, popø. provádìcími vyhláškami k nim.Pravidla pro uvádìní výrobkù na trh v tìchto oborechjsou tak obsažena v pøíslušných zákonech. Obdobnìse to týká i oblasti mìøidel, jejichž uvádìnína trh je øešeno zákonem è. 505/1990 Sb., o metrologii,ve znìní pozdìjších pøedpisù. Provádìcí vyhláškyk tomuto zákonu pøejímají platné sektorovésmìrnice ES.Informace o všech smìrnicích ES (tj. sektorovýchi nového pøístupu), o jejich pøekladech do èeskéhojazyka, vèetnì jejich plných textù, lze nalézt napø.na stránkách portálu veøejné správy, kde jsou naadrese: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/699rovnìž zpøístupnìny i texty èeských právních pøedpisùa øada dalších souvisejících informací.1.1.2. Posuzování shody výrobkůV pøípadech, kdy se pøi uvádìní na trh ukládají povinnostidodržet technické požadavky dané pøíslušnýmipøedpisy,posoudit soulad výrobkù se stanovenými základnímipožadavky, a to nìkterým ze stanovenýchpostupù,vydat o tom pøíslušný doklad a výrobek pøedepsanýmzpùsobem oznaèit, tyto veškeré požadavkyjsou obsaženy ve zmínìných smìrnicíchnového pøístupu. Tyto smìrnice jsou na základìzákona è. 22/1997 Sb., o technických požadavcíchna výrobky a o zmìnì a doplnìní nìkterýchzákonù, ve znìní pozdìjších pøedpisù(dále jen „zákon è. 22/1997 Sb.“) pøevzaty doprávního øádu ÈR jednotlivými naøízeními vlády.Zmínìná naøízení vlády pøedevším vymezují okruhvýrobkù, na které se posuzování shody podle pøíslušnéhonaøízení vlády vztahuje (tzv. stanovenévýrobky).Naøízení vlády obsahují dále – pøevážnì v pøílohách– tzv. základní požadavky, které musí výrobekpøi uvedení na trh splòovat.Naøízeními vlády jsou stanoveny rovnìž postupy,kterými se shoda výrobkù se stanovenými základnímipožadavky posuzuje (ve smìrnicích ES tzv. moduly).V závislosti na charakteru výrobku a jeho výrobyjde o postupy stanovující, zda shodu posuzujebuï výrobce sám (modul A) nebovýrobce za souèinnosti autorizované (notifikované)osoby nìkterým z dalších postupù (modulyB až H).Autorizaci k èinnostem podle jednotlivých naøízenívlády udílí nezávislým právnickým osobám (zku-1) http://www.newapproach.org/Directives/Default.asp2) http://www.europa.eu.int/scadplus/leg/en/lvb/l21001a.htm3) htpp://www.mvcr.cz/4) http://publications.eu.int/general/en/oj_en.htm– 11 –


šebnám) Úøad pro technickou normalizaci, metrologiia státní zkušebnictví (ÚNMZ) po provìøení jejichodborné zpùsobilosti. Autorizované osoby jsouoznamovány pøíslušným orgánùm v rámci EU a stávajíse tím notifikovanými osobami, jejichž nálezyjsou akceptovány v èlenských státech EU. Text zákonaè. 22/1997 Sb., jednotlivých naøízení vlády i seznamèeských i zahranièních notifikovaných osoblze nalézt na web stránce ÚNMZ 5) .K jednotlivým naøízením vlády (resp. ke smìrnicímES) jsou dále urèovány tzv. harmonizované normy,které mají zvláštní právní postavení. Jde o technickénormy, jejichž splnìní je považováno za splnìnípøíslušných základních požadavkù. Neexistuje všakpøitom povinnost tyto harmonizované normy dodržet.Výrobce má možnost volit odlišné øešení, jaksplnit základní požadavky naøízení vlády. Pro takovépøípady je obvykle naøízením vlády stanoven nároènìjšíèi složitìjší zpùsob posouzení shody výrobku,než pøi použití harmonizovaných norem.Údaje o harmonizovaných normách k jednotlivýmnaøízením vlády, kterými jsou stanovovány technicképožadavky na výrobky, zveøejòuje ÚNMZ ve VìstníkuÚNMZ. Informace o tìchto harmonizovanýchnormách lze dohledat též na webových stránkáchÚNMZ 5) i ÈSNI 6) .Harmonizované normy mohou po pøíslušné proceduøev rámci EU ztratit zmínìné právní postavení.Takové pøípady jsou zveøejòovány v Úøedním vìstníkuEU a v pøípadì èeských technických norem, kterédané harmonizované normy pøejímají, jsou zveøejòoványve Vìstníku ÚNMZ.Ke dni vstupu ÈR do EU jsou do právního øádu ÈR(viz èísla naøízení vlády v následující tabulce) pøevzatyvšechny smìrnice ES nového pøístupu, ke kterýmk datu 1. 5. 2004 vznikla povinnost èlenskýchstátù EU je pøevzít. Jde o smìrnice ES, týkající se následujícíchsektorù:poř. č. směrnice ES sektor výrobků číslo nařízení vlády (ev. změny)1 73/23/EHS elektrická zaøízení nízkého napìtí 17/2003 Sb.2 89/336/EHS elektromagnetická kompatibilita 18/2003 Sb.3 98/37/ES strojní zaøízení 24/2003 Sb.4 88/378/EHS hraèky 19/2003 Sb.5 89/686/EHS osobní ochranné prostøedky 21/2003 Sb.6 87/404/EHS jednoduché tlakové nádoby 20/2003 Sb.7 94/9/EHS pro prostøedí s nebezpeèím výbuchu 23/2003 Sb.8 90/396/EHS spotøebièe plynných paliv 22/2003 Sb.9 95/16/ES výtahy 27/2003 Sb.10 92/42/EHS úèinnost teplovodních kotlù 25/2003 Sb.11 97/23/ES tlaková zaøízení 26/2003 Sb.12 1995/5/ES rádiová a telekomunik. koncová zaøízení 426/2000 Sb., (483/2002 Sb.,251/2003 Sb.)13 96/57/ES chladicí zaøízení 179/2001 Sb.14 93/42/EHS zdravotnické prostøedky 25/200415 90/385/EHS aktivní implantabilní zdravotnické 191/2001 Sb., (337/2001 Sb.,prostøedky251/2003 Sb.)16 75/324/EHS aerosolové rozprašovaèe 194/2001 Sb.17 94/25/ES rekreaèní plavidla 270/2003 Sb.18 98/79/ES diagnostické zdravotnické prostøedky 286/2001 Sb.in vitro5) www.unmz.cz6) www.csni.cz– 12 –


poř. č. směrnice ES sektor výrobků číslo nařízení vlády (ev. změny)19 93/15/EHS výbušniny pro civilní použití 358/2001 Sb., (416/2003 Sb.)20 86/594/EHS, emise hluku 9/2002 Sb.2000/14/ES21 2000/9/ES zaøízení pro dopravu osob 70/2002 Sb.22 90/384/EHS váhy s neautomatickou èinností 326/2002 Sb.23 99/36/ES pøepravitelná tlaková zaøízení 42/2003 Sb., (251/2003 Sb.)24 89/106/EHS stavební výrobky 190/2002 Sb., (251/2003 Sb.)Poznámky k tabulce:1. Ze smìrnic nového pøístupu není v tabulce zahrnutaSmìrnice 96/48/ES, týkající se vysokorychlostníželeznièní sítì (nepøevzato dosud právním pøedpisem,pøedpokládá se však nabytí úèinnosti novelyzákona o dráhách a pøíslušných provádìcích pøedpisùke dni vstupu ÈR do EU) a Smìrnice 96/98/ES,která se týká námoøních zaøízení (pøevzata zákonemè. 61/2000 Sb. o námoøní plavbì).2. Pro sektory výrobkù pod poø. è. 1 až 11, 14 a 17 platído data vstupu ÈR do EU pøedchozí naøízení vlády.V tabulce uvedená nová naøízení vlády, která nabývajíúèinnosti dnem vstupu ÈR do EU, se od nichvìcnì témìø neodlišují. Byla pøijata pouze z dùvodùzpøehlednìní nìkolikrát novelizovaných pøedchozíchpøedpisù. Obdobné zjednodušení právní úpravy(vydání nových naøízení vlády) je v dobì zpracovánítextu této pøíruèky pøipravováno i pro zbývajícísektory vztahující se na zdravotnické prostøedky(položky è. 15 a 18).3. Pro stavební výrobky je v tabulce uvedeno naøízenívlády è. 190/2002 Sb., které pøejímá Smìrnici89/106/EHS. Toto naøízení vlády, které se vztahujejen na stavební výrobky, pro které existují harmonizovanéevropské normy èi evropská technickáschválení, nabude úèinnosti zahrnutím sektoru stavebníchvýrobkù do PECA (viz pozn. 4), nejpozdìjivšak vstupem ÈR do EU. Souèasnì ovšem platí i naøízenívlády è. 163/2002 Sb., které se vztahuje naostatní stavební výrobky a které bude uplatòovánoi po vstupu ÈR do EU.4. U výrobkù, patøících pøed vstupem ÈR do EU mezivýrobky, na které se vztahuje Protokol k Evropskédohodì o posuzování shody a akceptaci prùmyslovýchvýrobkù – PECA (jeho uplatòování konèí sevstupem ÈR do EU) se praxe pøi posuzování shodyvstupem do EU nemìní a dokumenty vydané pøedvstupem platí i po vstupu ÈR do EU. Jde o sektoryuvedené v tabulce pod poø. è. 1 až 3 a 5 až 11.V dobì zpracování textu této pøíruèky bylo pøipravenorozšíøení PECA na další sektory, a to rádiováa telekomunikaèní koncová zaøízení, zdravotnicképrostøedky, aktivní implantabilní zdravotnické prostøedky,váhy s neautomatickou èinností a stavebnívýrobky. Pokud by nedošlo k rozšíøení PECA, platí protyto sektory obecnì, že stejnì jako v dalších sektorechvýrobkù, nezahrnutých do PECA, dojde se vstupemÈR do EU ke zmìnám pøevážnì formálníma administrativním, souvisejícím pøedevším s tím,že pro všechny sektory výrobkù se obecným prùkazemshody výrobku stanoveného k posouzení shodypodle zákona è. 22/1997 Sb. stane oznaèení CE(výjimky – NV è. 173/1997 Sb., NV è. 163/2002 Sb.).Všechny postupy a náležitosti pøi posuzování shodypo vstupu ÈR do EU jsou uvedeny v odpovídajícíchnaøízeních vlády.5. Kromì uvedených sektorù výrobkù podléhají posuzováníshody v ÈR i výrobky uvedené v naøízenívlády è. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobkyk posuzování shody. Jde napø. o trubková lešení,nìkteré výrobky pro zásahovou èinnost jednotekpožární ochrany, prostøedky lidové zábavy –napø. zaøízení s pohyblivými stanovišti osob, zaøízenídìtských høiš nebo zaøízení s možností zvýšenépsychické zátìže. Jde o právní úpravu neharmonizovanouv EU, a proto pøi umísování tìchto výrobkùna trh na území ÈR platí ve smyslu ustanovení § 13bzákona è. 22/1997 Sb., že požadavky stanovené naøízenímvlády (posuzování shody) se neuplatní, pokudvýrobky byly uvedeny na trh legálnì v jinémèlenském státì EU a míra ochrany zdraví, bezpeènosti,majetku a životního prostøedí, uplatòovanápodle pøedpisù v tomto státì, odpovídá míøe ochranyv ÈR.Zmínìné ustanovení § 13b zákona è. 22/1997 Sb.promítá do právní úpravy posuzování shody v ÈRprincip vzájemného uznávání, který zajišuje volnýpohyb výrobkù v rámci jednotného vnitøního trhuEU. Tento princip platí pøedevším pro neharmonizo-– 13 –


vanou sféru a vychází z legislativy EU (od Smluvo ES pøes všechny pøedpisy ES až po rozhodnutíSoudního dvora ES /jinak též Evropský soudní dvùr,ESD/). Na jeho základì obecnì èlenské státy EU nesmìjíbránit uvedení na trh na svém území výrobkùm,které byly legálnì vyrobeny anebo uvedenyna trh na území jiného èlenského státu EU. Za pøíkladprosazování tohoto principu slouží spor o dovozlikéru Cassis de Dijon z Francie do Nìmecka. Jehoprodej v Nìmecku mìl být zakázán s ohledemna nìmecké národní pøedpisy, které stanovily, že likéryz ovocných šáv musí obsahovat minimálnì 25% alkoholu. Soudní dvùr shledal zákaz dovozu, odùvodòovanýochranou spotøebitele, jako pøemrštìnéopatøení k dosažení žádoucího cíle (ochrana spotøebitelù)a oznaèil údaje zøetelnì uvedené na etiketìlahví (15–20 % alkoholu) za dostaèující pro informacespotøebitelù.Pro výrobce lze doporuèit tyto obecné zásady –postupné kroky:1. Vyhledat v naøízeních vlády, zda v pøípadì jímvyrábìného výrobku jde o stanovený výrobek.2. Pokud ano, øídit se pøi navrhování a výrobì výrobkutechnickými požadavky, stanovenýmiv pøíslušných naøízeních vlády, popø. k tomu využítharmonizované normy. Pøi zvažování øešeníodchylného od harmonizovaných norem jetøeba zvážit i nároky na zpravidla obtížnìjší postuppøi posuzování shody.3. Je nutno vzít v úvahu, že na øadu výrobkù sevztahuje nìkolik naøízení vlády.4. Provést posouzení shody výrobku se základnímipožadavky ve smyslu následujících bodù,a to v souladu s ustanoveními pøíslušného(pøíslušných) naøízení vlády, v nìmž jsou uvedenyspecifikace pro jednotlivé druhy výrobkù.V naøízeních vlády je pøitom nutno vìnovat pozornostustanovením o nabytí úèinnostia ustanovením pøechodným, zejména pokudnaøízení vlády byla novelizována.5. V pøípadech, kdy posouzení shody je oprávnìnprovést sám výrobce, je nutné, aby provedlanalýzu všech základních požadavkù tìch naøízenívlády, která se na daný výrobek vztahují,a na jejím základì ovìøil splnìní základníchpožadavkù. Není-li schopen tuto analýzu, resp.následnì potøebné zkoušky a dílèí posouzeníprovést sám, mùže využít služeb kohokoliv jiného,ovšem za posouzení shody nese odpovìdnostsám. S výhodou, snižující riziko z neodbornéhoposouzení, lze napø. využít služebakreditovaných zkušebních laboratoøí a certifikaèníchorgánù. Seznam akreditovaných subjektùje uveden na webové stránce Èeského institutupro akreditaci 7) .6. V pøípadech, kdy je nìkterým z odpovídajícíchnaøízení vlády stanoveno, že na procesu posuzováníshody se musí podílet notifikovaná osoba,výrobce zažádá o potøebné úkony libovolnouz tìchto osob. Mùže zvolit kteroukolivnotifikovanou osobu bez ohledu na to, ve kterémèlenském státì EU je tato osoba usazená.Notifikovaná osoba provede úkony stanovenénaøízením vlády pøejímajícím pøíslušnou smìrniciES a vydá výrobci odpovídající doklady (EScertifikáty, protokoly o zkouškách, zprávy o výsledkukontroly atp.), osvìdèující kladné výsledkyposouzení.7. Po provedení všech zkoušek a zjištìní, resp. pozískání jejich výsledkù od subjektù uvedenýchv bodì 5, nebo po obdržení naøízením vládystanovených dokladù od notifikované osoby(viz bod 6), výrobce vypracuje ES prohlášenío shodì (to ale neplatí napø. u hraèek, kde se ESprohlášení o shodì nevystavuje). Forma ESprohlášení o shodì není v naøízeních vlády pøedepsána(výjimka v tomto smyslu platí pro naøízenívlády è. 21/2003 Sb. – osobní ochrannéprostøedky), je v nich však stanoven zpravidlavelmi podrobnì jeho obsah, vymezený podledruhù výrobkù. ES prohlášení o shodì se v pøípadech,kdy musí být k výrobku pøiloženo, vyhotovujev jazyce èlenského státu (èlenskýchstátù) urèení. V obsahu prohlášení o shodì jevždy stanoven odkaz na pøedpis, podle kteréhobyla posouzena shoda (tj. pøíslušné naøízenívlády). Je úèelné, zejména u výrobkù, které majínebo mohou být exportovány, uvést souèasnìi èíslo pøíslušné smìrnice ES, které je v naøízeníchvlády uvádìno v poznámce pod èarouk úvodním ustanovením naøízení vlády.8. Na výrobek, popø. též na jeho obal a do pøiloženýchdokumentù pøipojí výrobce oznaèenístanovené naøízením vlády. Jde pøedevšímo oznaèení CE, doplnìné o identifikaèní èíslonotifikované osoby, pokud se podílela na posuzováníshody ve fázi výroby. V nìkterýchpøípadech stanoví naøízení vlády i jiná, popøí-7) www.cai.cz– 14 –


V ÈR je orgánem dozoru podle zákona è. 22/1997Sb. Èeská obchodní inspekce (ÈOI) 8) . Zvláštními zákonymohou být stanoveny i další orgány dozoru.Napø. pro oblast výbušnin pro civilní použití je zákonemè. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti, výbušninácha o státní báòské správì, ve znìní pozdìjšíchpøedpisù, stanoven orgánem dozoru Èeský báòskýúøad.Pøijímaná opatøení, která mají pøedevším vést k nápravìstavu, závisí na závažnosti nesouladu výrobkus pøíslušnými požadavky. Pøi zjištìní odstranitelnýchnedostatkù je ten, kdo uvádí výrobek na trh, povinennedostatky odstranit. To se týká napø. nedostatkù, jakoje velikost èi viditelnost oznaèení CE, nepøipojeníidentifikaèního èísla autorizované (notifikované)osoby èi nepøiložení ES prohlášení o shodì nebo nezajištìníposkytnutí jiných informací, kde je naøízenímvlády tato povinnost stanovena.V pøípadì závažného porušení pøedpisù, napø. nemá-listanovený výrobek uvedený na trh oznaèeníCE, neodpovídá-li základním požadavkùm naøízenívlády nebo nebyla-li splnìna povinnost odstranitzjištìné nedostatky, je kromì pokut ukládáno podlezávažnosti nìkteré z výše uvedených ochrannýchopatøení. Za porušování povinností vyplývajícíchz pøedpisù pro posuzování shody mohou orgánydozoru uložit pokutu až do výše 20 milionù Kè.K ochranì jednotného trhu EU pøed výrobky, dováženýmize tøetích zemí, které nesplòují pøedpisy èivykazují zjevné závady, které by mohly ohrozit bezpeènostèi zdraví uživatelù výrobkù, jsou v rámci EUpøijata i opatøení v rámci celního øízení. Jde o uplatòováníSmìrnice 339/93/EHS, pøejaté v ÈR do zákonaè. 102/2001 Sb., o obecné bezpeènosti výrobkù,ve znìní pozdìjších pøedpisù. Celní orgány jsou pøicelním øízení oprávnìny pozastavit z výše uvedenýchdùvodù na stanovenou dobu (max. tøi pracovnídny) propuštìní zboží do volného obìhu. Ve spoluprácis orgány dozoru je pak rozhodnuto, zdazboží bude propuštìno do volného obìhu, nebozda budou pøijata opatøení zabraòující uvedenítìchto výrobkù na trh.Od vstupu ÈR do EU musí být v souladu s RozhodnutímRady 93/58/EHS výše uvedená opatøeníuplatòována (z výrobkù stanovených k posuzováníshody) u hraèek, kde je pøedevším zjišováno, zdajsou opatøeny oznaèením CE. Z ostatních výrobkùse tato opatøení vztahují na potraviny (napø. obalymusí být opatøeny v souladu s pøedpisy – tj. pøedevšímoznaèením výrobku, identifikací výrobce neboprodejce v EU, datem minimální trvanlivosti nebospotøeby) a na humánní a veterinární léèiva.1.1.4. Technické normyTechnické normy jsou dokumenty obsahující technickéspecifikace, které pro obecné a opakovanépoužívání poskytují pravidla, usmìrnìní nebo charakteristikyèinností a jejich výsledných produktù,pøièemž soulad s nimi není povinný (technické normynejsou obecnì závazné). Jejich používání jevšak pøínosné, nebo umožòují pøijímat hospodárnáøešení, pøispívají k odstraòování technickýchpøekážek obchodu, doporuèují optimální míruochrany bezpeènosti, zdraví, životního prostøedía dalších aspektù v zájmu spotøebitelù. Zahrnujídosažený stav vìdeckých a technických poznatkù.Použití technické normy se mùže stát dùkazemo bezpeènosti výrobku (viz zákon è. 102/2001 Sb.,o obecné bezpeènosti výrobkù, ve znìní pozdìjšíchpøedpisù).V EU jsou technické normy produktem institucí, zabývajícíchse v jednotlivých èlenských státech EUjejich tvorbou a vydáváním. Obdobnì jako u technickýchpøedpisù lze technické normy rozdìlovatpodle toho, zda je jejich tvorba v rámci EU harmonizovánaèi nikoliv.Výsledkem harmonizaèních pracíjsou evropské normy (EN), které vznikají dohodnutýmpostupem v evropských normalizaèníchorganizacích pro obecné technické normy CEN (Evropskákomise pro standardizaci, http://www.cenorm.be/cenorm/index.htm), pro normy v oblastielektrotechniky CENELEC (Evropský výbor pro elektrotechnickoustandardizaci, http://www.cenelec.org/Cenelec/Homepage.htm) a pro normy v oblastitelekomunikací ETSI (Evropský telekomunikaènístandardizaèní institut, http://www.etsi.org/).Evropské normy jsou v øadì pøípadù vytváøeny nazákladì mezinárodních norem ISO/IEC. Národnínormalizaèní organizace v èlenských státech EU,které jsou èleny zmínìných CEN, CENELEC a ETSI,jsou povinny vydané evropské normy pøevzít vesvých státech do soustav národních norem. Praktickyplatnými se tak evropské normy stávají prostøednictvímnorem národních (napø. ÈSN EN, DIN8) www.coi.cz– 16 –


EN, ÖN EN atd.). Pro žádné národní normy neplatíobecná povinnost je dodržovat. Pokud vznikne potøeba,aby nìkteré konkrétní normy byly dodržovány,je tato povinnost stanovena v právních pøedpisech.Specifický úèel mají ty evropské normy, které jsou,zpravidla na základì rozhodnutí orgánù ES, harmonizoványke smìrnicím ES nového pøístupu (tzv.harmonizované normy). O využití harmonizovanýchnorem je pojednáno výše v èásti Posuzováníshody výrobkù.V ÈR je národní normalizaèní organizací Èeskýnormalizaèní institut 6) . Ten má kromì tvorby a vydáváníèeských technických norem povinnost mj.zveøejòovat ve Vìstníku ÚNMZ oznámení o pøipravovanýchnávrzích èeských technických norem(ÈSN) a zajistit projednání tìchto návrhù s každým,kdo se k tomu ve stanovené lhùtì pøihlásí. Tímtozpùsobem je podnikatelské veøejnosti zajištìnamožnost vèas se informovat o dìní a vývoji v tétooblasti, popøípadì uplatnit její zájmy.Na webových stránkách ÚNMZ lze k dané problematicenalézt zejména tyto dùležité informace:úplná znìní zákona è. 22/1997 Sb., zpracovanápro pracovní úèely ve znìní úèinném jednak dovstupu ÈR do EU, jednak od vstupu ÈR do EU;pøehled naøízení vlády, vydaných dle zákonaè. 22/1997 Sb., která stanovují technické požadavkyna výrobky;úplná znìní tìchto naøízení vlády (obsahují zejménavymezení výrobkù stanovených k posuzováníshody, základní technické požadavkya postupy posuzování shody);seznam autorizovaných osob;odkazy na seznamy odpovídajících harmonizovanýchnorem;texty smìrnic ES nového pøístupu, zpravidlav èesko-anglické verzi;odkazy na odpovídající web stránky EU pro jednotlivésmìrnice ES (texty smìrnic, seznamynotifikovaných osob atd.);informace o odpovìdných a kontaktních osobáchv ÈR pro jednotlivé sektory.Použitá literatura (další možné zdroje informací):Pøíruèka pro zavádìní smìrnic založených nanovém pøístupu a globálním pøístupu,© Evropská spoleèenství 1999,pøeklad © ÚNMZ 2000.Zákon è. 22/1997 Sb., platná znìní zákonaa zmìny ke dni vstupu ÈR do EU,© Èeský normalizaèní institut, Praha, 2003Pozn.: stejné materiály jsou použity i v kapitole 2.1. a 3.1.1.2. Způsob vykazování přijetía odeslání zboží ve Společenství(sledování intrakomunitárníhoobchodu)Vstupem Èeské republiky do Evropské unie se ÈRstává souèástí jednotného celního území, které jeohranièeno s nìkolika výjímkami vnìjšími hranicemièlenských zemí. Tento obchod v rámci území Evropskéunie mezi èlenskými státy EU nazýváme tzv.intrakomunitárním obchodem. Vyznaèuje se tím,že tento obchod nepodléhá celnímu dohledua mezi èlenskými státy nejsou celní hranice. Pøímýmzásahem do vnitrounijního obchodu je pouzepovinnost vyplòovat statistické formuláøe prosledování obchodu uvnitø Evropské unie – tzv. Intrastat.1.2.1. IntrastatKe sledování a registraci pohybu zboží v rámci vnitrounijníhoobchodu bude sloužit systém Intrastat,povinný statistický sbìr dat pro všechny státy EU.Každý, kdo pøekroèí tzv. asimilaèní práh, tj. pokudsouèet fakturovaných hodnot zboží pøijatéhov rámci intrakomunitárního obchodu podnikatelemv prùbìhu jednoho kalendáøního roku pøekroèídva miliony korun nebo souèet fakturovanýchhodnot odeslaného zboží pøekroèí ètyøi miliony korun,bude muset vyplòovat hlášení v systému Intrastat.Tato povinnost bude platit dvanáct mìsícùod doby pøekroèení tohoto prahu.Pøíklad: V lednu podnikatel pøivezl zboží ve fakturovanéhodnotì milionu korun, v bøeznu v hodnotì700 tisíc a v èervnu 500 tisíc. Povinnost zaslat formuláøpro Intrastat vzniká pro podnikatele až v mìsícièervnu.Existují specifické výkazy pro pøijetí a odeslání zboží.Obchodníci budou moci využít i souèasných formuláøùJednotné celní deklarace (JCD). V tom pøípadìje ovšem tøeba použít na rozdíl od formuláøùIntrastatu pro každou podpoložku zboží samostatnýtiskopis JCD. Nelze také použít „Jednotných cel-– 17 –


ních deklarací doplòkových“. Proto je všeobecnì výhodnìjšípoužívat formuláøe pro pøijetí a odeslání.Formuláøe pro pøijetí a odeslání lze nalézt na adrese(pøíloha è. 1 a è. 2): http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/743EA53C1B9873C5C1256E7D0044F212/$File/vykaz0413.xlsVýkazy s údaji se pøedávají jednotlivým celním úøadùm(podle sídla firmy) jednou mìsíènì, nejpozdìjido 12. pracovního dne následujícího mìsíce posledovaném období. Výkaz lze vyhotovit na pøedepsanémtiskopise (a to i na èitelné fotokopii) èi zaslatelektronicky. Mìsíèní souhrnné údaje se podávajízvláš pro odeslání a pro pøijetí (formuláøe jsoubarevnì odlišeny).Celní úøady budou poskytovat dotazníky, informaèníbrožury i softwarové vybavení.Je také tøeba upozornit na to, že i když fyzická èiprávnická osoba povinná vykazovat údaje pro Intrastatneprovedla žádnou transakci, bude musetzasílat negativní hlášení (zvláš pro pøijetí a zvlášpro odeslání). To platí až do pøípadného ukonèenívykazovací povinnosti. Pro negativní hlášení sev pøíslušném výkazu vyplní záhlaví s výjimkou údajeo poètu øádek. Prázdné øádky se proškrtnou a napravood nadpisu se zøetelnì vyplní slovo„NEGATIVNÍ“.V pøípadì jednorázového pøekroèení asimilaèníhoprahu lze vykázat pøijetí èi odeslání zboží jednorázovìa za další mìsíce už negativní výkazy nevyhotovovat.V tomto pøípadì je tøeba horní okraj formuláøepro odeslání èi pøijetí výraznì oznaèitnápisem „PØÍLEŽITOSTNÝ“. Pokud ovšem dotyènáosoba v prùbìhu dalších šesti mìsícù pøijme èiodešle zásilku zboží, která pøekraèuje asimilaènípráh, ztrácí tuto výhodu a je povinna odevzdat normálnívýkaz pro Intrastat.V pøípadì opravy jednoho nebo více chybných údajùje tøeba pøeškrtnout celý øádek (všech jedenáctsloupcù), ve kterém je chybný údaj uveden a doplnitnovou øádku správnými údaji. Dojde-li ke zmìnìpoètu øádkù nebo listù, je tøeba pøíslušné údajeopravit i v záhlaví. Oprava záhlaví se provádí pøeškrtnutímchybných údajù a napsáním novýchvpravo od vyznaèených okének. Opravovat záhlavíse mùže pouze v prvním øádku (období, poèet øádkù,poøadové èíslo a poèet listù), ostatní øádky v záhlavíse opravovat nesmí, musí se vyhotovit novýlist. Je-li výkaz již odeslán celnímu úøadu, je tøebanejpozdìji do 15. pracovního dne mìsíce èervna následujícíroku vyhotovit celý nový výkaz. Vpravo nahorním rohu se zøetelnì uvede slovo „OPRAVA“.Opravovat není tøeba chyby, které nezmìní vykázanéhodnoty zboží o více než 100.000 korun èi vykázanézboží o více jak 20 %.Pøi ukonèení podnikání u osob vykazujících v systémuIntrastat musí být tato skuteènost oznámenanejpozdìji s posledním výkazem pro Intrastat.V pøípadì slouèení èi splynutí podnikù èi podnikatelùpøecházejí povinnosti na nástupnický subjekt.Složitìjší je vyplòování formuláøù Intrastat pro vìtšífirmy. Pokud hodnota pøijatého nebo odeslanéhozboží pøesáhne sto milionù korun, je tøeba vykazovattaké údaje o „statistické hodnotì“, „druhu dopravy“a „dodacích podmínkách“.Pokud podnikatel celkovì pøekroèí asimilaènípráh, ale jde pøitom jednorázovì o zboží, jehožfakturovaná hodnota nepøesáhne šest tisíc korun,bude se souhrnnì vyznaèovat spoleèným kódem„99500000“ pro pøijetí i odeslání a doplní sepouze o stát pøijetí/odeslání a fakturovanou hodnotu.Dùležité je, že Intrastat zaznamenává pouze pøijetía odeslání zboží, nikoliv tranzit. Pøi vykazovánív rámci tøístranného vnitrounijního obchodu sev systému Intrastat pohyb zboží v „tranzitní“ zeminevykazuje.Pøíklady trojstranného obchodu:1. zbožová transakce, v níž vystupují tøi osoby registrovanék DPH ve tøech rùzných èlenských státechfinanèní tokÈeská republikazprostøedkovatelBelgiestát pùvodu zbožívýkaz pro odeslánífinanèní tokpohyb zbožíNìmeckocílový státvýkaz pro pøijetíÈeský podnikatel nakupuje zboží v Belgii a posílápøímo zákazníkovi v Nìmecku.Vzhledem k tomu, že Intrastat sleduje pouze pohybzboží a nezaznamenává finanèní toky, podnikatelz ÈR nevykazuje zboží do systému Intrastat. Údaje– 18 –


se objeví ve výkazu pro odeslání v Belgii a pro pøijetív Nìmecku.2. zbožová transakce, v níž vystupují tøi osoby registrovanék DPH ve dvou rùzných èlenských státechfinanèní tokÈeská republikapodnikatel BÈeský podnikatel A prodává zboží do Nìmecka,zboží však zákazníkovi dodá èeský podnikatel B, odkterého jej (papírovì) nakupuje podnikatel A. Deklarantpro odeslání bude podnikatel A a deklarantpro pøijetí nìmecký podnikatel.3. zbožová transakce, v níž vystupují tøi osoby registrovanék DPH ve dvou rùzných èlenských státechfinanèní tokÈeská republikapodnikatel BÈeská republikapodnikatel Avýkaz pro odeslánípohyb zbožíÈeská republikapodnikatel Avýkaz pro pøijetípohyb zbožífinanèní tokNìmeckocílový státvýkaz pro pøijetífinanèní tokNìmeckovýkaz pro odesláníÈeský podnikatel A prodává zboží dalšímu èeskémupodnikateli B. Podnikatel A nakupuje zboží od nìmeckéhopodnikatele, který je pøímo zasílá podnikateliB. Deklarant pro odeslání bude nìmecký podnikatela deklarant pro pøijetí èeský podnikatel A.Podrobnìjší informace k vyplòování výkazu Intrastatje možno nalézt na internetové adrese:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/CC579898435E0CACC1256DFE00374C88/$File/intrastatunor.doc1.3. Informace o Schengenskémprostoru15. èervna 1985 uzavøela Belgie, Nìmecko, Francie,Nizozemsko a Lucembursko v mìstì Schengen dohodu,ve které je deklarováno, že vnitøní hranicemohou být pøekroèeny v kterémkoliv místì bezprovedení osobních kontrol. K této dohodì se pozdìjipøipojili ostatní státy EU, Island i Norsko s výjimkouVelké Británie a Irska. Velká Británie a Irskose úèastní pouze nìkterých aspektù spoluprácev rámci Schengenu (policejní a soudní spolupráce,boj proti narkotikùm a úèast na Schengenském informaènímsystému – SIS).Hlavní opatøení, pøijatá státy tvoøící Schengenskýprostor:zrušení kontrol na spoleèných hranicích a provádìnítìchto kontrol na hranicích vnìjších,oddìlení pasažérù cestujících v rámci Schengenskéhoprostoru od tìch, kteøí pocházejíz oblastí mimo tento prostor,spoleèná definice podmínek pro pohyb pøesvnìjší hranice,sladìní podmínek pro vstup a víza na krátképobyty,koordinace mezi administrativami pøi dohledunad hranicemi,povinnost deklarace pro každého pøíslušníkaz tøetí zemì, který cestuje z jedné zemì do druhé,uplatnìní jediného práva pøi dohledu a stíháníz jedné zemì do druhé,posílení soudní spolupráce (rychlejší systémextradice a urychlení pøevádìní výkonu trestníchrozhodnutí),vytvoøení Schengenského informaèního systému.Vstupem Èeské republiky do Evropské unie se ÈRautomaticky nestává souèástí Schengenského prostoru.Vzhledem k složitosti poèítaèového informaèníhosystému SIS (v souèasné dobì obsahujemimo jiné 1,1 milionu hledaných osob a 770 tisícosob se zákazem vstupu do unie) a s tím, že se pøipravujevytvoøení modernìjší poèítaèové sítì, jeplánován vstup do Schengenského prostoru ažv letech 2006 – 2007.Pro podnikatele to znamená, že mohou stále oèekávatkontroly na hranicích mezi ÈR a EU.Poté, co bude ÈR do Schengenského prostoru pøijata,budou kontroly probíhat jen na letištích.Dokumenty k Schengenské dohodì jsou k dispozicina internetových stránkách http://www.evropska-unie.cz/cz/documents.asp?folder=010205.– 19 –


1.4. DPH při dodání zboží a pořízenízboží mezi členskými státyPo vstupu ÈR do EU bude tøeba pøizpùsobit daòovýsystém principùm stanoveným právní úpravou Evropskýchspoleèenství. Na základì návrhu zákonao DPH, který by mìl vstoupit v platnost a v úèinnostnejpozdìji dnem vstupu ÈR do EU, bude dnešnípojem „vývoz zboží“ do èlenských státù EU nahrazentermínem „dodání zboží do jinéhoèlenského státu“ (intrakomunitární plnìní), a „dovozzboží“ do èlenských státù EU nahrazen termínem„poøízení zboží z jiného èlenského státu“ (intrakomunitárníakvizice).V rámci obchodování mezi èlenskými státy budedodání zboží do jiného èlenského státu v tuzemskuosvobozeno od DPH, pokud kupující z jiného èlenskéhostátu EU (poøizovatel) bude registrovánk DPH v jiném èlenském státì a poskytne svoje daòovéidentifikaèní èíslo (DIÈ) plátci, který mu zbožídodává. Naopak poøízení zboží plátcem z jinéhoèlenského státu do tuzemska od dodavatele, kterýje registrován k DPH v jiném èlenském státì, je zdanitelnýmplnìním v tuzemsku a plátce je povinenpøiznat daò z poøízení zboží z jiného èlenského státu.Zároveò si mùže uplatnit nárok na odpoèet danìz tohoto poøízení. Registrace k DPH se bude prokazovatDIÈ, které v Evropské unii má pøedèíselnými skupinami dvoumístný alfabetický kódzemì registrace.Informace týkající se registrace k platbì DPHv èlenských státech EU a možnosti daòového zástupcelze získat na webových stránkách Evropskékomise – Generálního øeditelství pro danì a cla (DGTAXUD). (http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/publications/info_doc/info_doc.htm#VAT)1.4.1. VIES a souhrnné hlášeníV souèasné dobì dochází ke kontrole vývozu zboží,které je osvobozeno od DPH a zdanìní pøi dovozuzboží na národních hranicích. Po vstupu ÈRdo EU budeme souèástí území Evropských spoleèenství,kde se zboží mùže volnì pohybovat, a protoke kontrole pohybu zboží a jeho zdanìní byl vytvoøendatový systém Evropské unie s oznaèenímVIES (VAT Information Exchange System). SystémVIES slouží k zajištìní výmìny informací o uskuteènìnýchdodávkách zboží mezi jednotlivýmièlenskými státy a identifikaèních údajù o osobáchregistrovaných k DPH vèetnì DIÈ v jednotlivýchèlenských státech.Zavedením systému VIES dojde ke zmìnám v povinnostechèeských plátcù DPH obchodujícíchv rámci EU. Pro kontrolu nároku na osvobození odDPH pøi dodání zboží do jiného èlenského státu budouplátci vyplòovat ètvrtletnì tzv. souhrnné hlášení.Zavedením systému VIES dojde ke zmìnámv povinnostech èeských plátcù DPH obchodujícíchv rámci EU. Pro kontrolu nároku na osvobození odDPH pøi dodání zboží do jiného èlenského státu budouplátci vyplòovat ètvrtletnì tzv. souhrnné hlášení.Formuláøe souhrnného hlášení se v souèasné dobìzpracovávají a jejich náhled je umožnìn na internetovéadrese http://cds.mfcr.cz. Tyto formuláøebudou k dispozici od 1.5.2004 na všech finanèníchúøadech.Hlavní údaje na formuláøi:kód zemì, v níž je poøizovatel registrován,DIÈ poøizovatele,celková hodnota zboží dodaného danému poøizovateliza dané kalendáøní ètvrtletí.Podání souhrnného hlášení:1. na formuláøi;standardní zpùsob doruèení správci danìv písemné podobì.2. elektronicky;Ministerstvo financí provozuje tzv. spoleènétechnické zaøízení správcù danì, jehož prostøednictvímje možno podávat souhrnné hlášenív elektronické podobì tak, aby mohlo být pøijatosprávcem danì.Tento nový zpùsob doruèení správci danì rozlišujemožnosti:a. elektronický formuláøPísemnost v elektronické podobì je možné pøipravitpomocí „inteligentního“ elektronického formuláøea následnì datovou zprávu podat buï opatøenou zaruèenýmelektronickým podpisem nebo elektronickynepodepsanou a potvrzenou podáním e-tiskopisu.b. datová zprávaPísemnost v datové zprávì, pøipravené ve stanovenéstruktuøe (export z externího informaèního systémuplátce), lze naèíst a podat buï opatøenou zaruèenýmelektronickým podpisem nebo elektronicky nepodepsanoua potvrzenou podáním e-tiskopisu.– 20 –


c. on-line ze software tøetích stranKomunikaèní rozhraní spoleèného technického zaøízenísprávcù danì je pøipraveno tak, aby mohlobýt používáno k pøímému podání souhrnného hlášeníinformaèním systémem plátce, vždy musí býtopatøené zaruèeným elektronickým podpisem.Souhrnné hlášení bude poøizovatel vyplòovat pouzev pøípadì, že dodal nìjaké zboží do jiného èlenskéhostátu za uplynulé ètvrtletí. Nová právní úpravastanoví sankce v pøípadì pozdního podání èinepodání, a postupy pøi dodateèných zmìnáchúdajù.1.4.2. Úprava přiznání k DPHPro možnou kontrolu údajù obdržených ze systémuVIES od ostatních èlenských státù se použijíúdaje na daòovém pøiznání k DPH, které bude rozšíøenoo nové øádky:Dodání zboží do jiného èlenského státu.Dodání nového dopravního prostøedku do jinéhoèlenského státu.Poøízení zboží z jiného èlenského státu.Poøízení nového dopravního prostøedku z jinéhoèlenského státu.Poøízení a dodání zboží prostøední osobouv tøístranném obchodì uvnitø území EU.na stránkách: http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/vies/en/vieshome.htmObdobné stránky pro ovìøování budou zavedenyv rámci internetové aplikace Registr plátcù DPH(stránky by mìly být zprovoznìny nejpozdìji k datuvstupu do EU).Se vstupem Èeské republiky do EU zùstává stávajícíDIÈ plátce v platnosti s tím, že novým zákonemo DPH bude provedena úprava DIÈ tak, že se vypouštíprvní tøi èíslice a pomlèka a nahrazují se kódemÈeské republiky „CZ“. Toto upravené DIÈ musíplátce používat od data vstupu do EU pøi veškerémobchodování, a to jak v rámci EU, tak i v tuzemsku.Zmìna formátu DIÈ se bude týkat nejen plátcù, alei všech daòových subjektù zaregistrovaných v ÈR.Stávající osvìdèení o registraci zùstane v platnosti,zmìnu struktury DIÈ provedou finanèní úøady vevnitøních systémech.Další informace týkající se ovìøování DIÈ lze získatna Ministerstvu financí ÈR, oddìlení mezinárodníspolupráce pøi správì DPH: tel.: 257 044 202, fax:257 044 416, e-mail: vies.dph@mfcr.cz1.4.3. Ověřování DIČNárok na osvobození od DPH pøi dodání zboží do jinéhoèlenského státu vzniká pouze v pøípadì, žepoøizovatel zboží je v jiném èlenském státì registrovánk DPH, tj. má svoje DIÈ. Povinností dodavatelezboží do jiného èlenského státu je zkontrolovatplatnost DIÈ obchodního partnera (poøizovatelezboží) spolu s kódem pøíslušné èlenské zemìa uvést DIÈ poøizovatele na daòový doklad, který jedodavatel povinen vystavit na dodávané zboží.Platnost DIÈ vydaného v jiné èlenské zemi budemožno ovìøit na oddìlení mezinárodní spoluprácepøi správì DPH Ministerstva financí ÈR.Zodpovìdný pracovník zajistí ovìøení DIÈ z národníhosystému VIES, jehož prostøednictvím se získápøímý pøístup do registru plátcù DPH všech èlenskýchzemí.Informace, zdali je pøíslušné DIÈ registrované v urèitémèlenském státì, lze také získat na internetu– 21 –


Dodání zboží z tuzemska do jiného èlenského státuDodání zboží do jiného èlenského státu osobì, která je registrovaná k DPHv jiném èlenském státìÈR(èlenský stát EU)Dodavatelplátce DPHStát poøizovatele-èlenský stát EUPoøizovatelOsobaregistrovaná k DPHPøi dodání zboží do jiného èlenského státuosobì registrované k DPH v jiném èlenskémstátì se jedná o plnìní osvobozené s nárokemna odpoèet DPH. Èeský plátce tak budedodávat zboží za ceny bez danì a tyto transakcedeklaruje ve svém pøiznání k DPH jako„dodání zboží do jiného èlenského státuosvobozené od danì“. Dodání zboží do jinéhoèlenského státu je plátce povinen takéuvést ve svém souhrnném hlášení.Poøizovatel zboží, který je registrován k DPHv jiné èlenské zemi, je pak povinen toto zbožíøádnì pøiznat a zdanit ve své zemi v rámcipodávaného pøiznání k DPH.Poøízení zboží z jiného èlenského státu do tuzemskaPoøízení zboží z jiného èlenského státu od osoby, která je registrovaná k DPHv jiném èlenském státìÈR(èlenský stát EU)Poøizovatelplátce DPHStát dodavatele(èlenský stát EU)Dodavatelosobaregistrovanák DPHVzhledem k tomu, že dodání zboží mezi osobamiregistrovanými k DPH v rámci EU jeosvobozeno s nárokem na odpoèet DPH, poøizovatelzboží (èeský plátce DPH) bude nakupovatzboží za cenu bez danì a tyto transakcedeklaruje ve svém pøiznání k DPH jako„poøízení zboží z jiného èlenského státu“, zekterého je povinen pøiznat DPH.Èeský plátce DPH je povinen poøízené zbožíøádnì pøiznat a zdanit v ÈR v rámci svého pøiznáník DPH. (Uplatòuje pøitom sazby ÈR dlezákona o DPH).Zároveò má však nárok na odpoèet danìz poøízení zboží.– 22 –


Dodání zboží plátcem do jiného èlenského státuosobì registrované k DPH v jiném èlenském státìa poøízení zboží z jiného èlenského státu plátcemod osoby registrované k DPH v jiném èlenském státìjsou dva základní postupy uplatòování DPH pøiobchodování mezi èlenskými státy.Vedle základních postupù je používán pøi obchodovánímezi èlenskými státy zjednodušený postupv pøípadì tøístranného obchodu, specifický režim pøidodávání a poøízení nového dopravního prostøedkua zasílání zboží tj. dodání zboží do jiného èlenskéhostátu osobì, která není registrovaná k DPH.1.4.4. Třístranný obchodV pøípadì uskuteènìní obchodu mezi tøemi subjekty(prodávající, prostøední osoba a kupující) registrovanýmik dani ve tøech rùzných èlenských státecha za splnìní všech zákonných podmínek, je možnéuplatnit zjednodušený režim DPH. Je-li zboží pøímoodesláno nebo pøepraveno do èlenského státu kupujícíhoa prostøední osoba poøizuje zboží od prodávajícíhoza úèelem dodání zboží kupujícímu, nemusíse prostøední osoba registrovat k DPHv èlenském státì kupujícího, pokud kupující pøiznáa zaplatí DPH, jako by uskuteènil poøízení zboží z jinéhoèlenského státu.fakturaFrancieosoba AprodávajícíVelká Británieosoba Bprostøední osobapohyb zbožíPøi použití zjednodušeného režimu prostøední osobanebude pøiznávat DPH ve svém daòovém pøiznánív èlenském státì B za zdaòovací období,v nìmž uskuteènila poøízení zboží z èlenského státuA, ale musí uvést do souhrnného hlášení dodánízboží kupujícímu jako dodání zboží do èlenskéhostátu C.1.4.5. Nový dopravní prostředekfakturaNìmeckoosoba CkupujícíPøi dodání nových dopravních prostøedkù uvnitøúzemí EU platí vždy princip místa zdanìní v zemiurèení, tj. vždy na území poøizovatele, bez ohledu nato, zda je dodavatel èi poøizovatel registrovanýk DPH èi nikoliv.1. dodání nového dopravního prostøedku plátcem DPH do jiného èlenského státuosobì, která je registrovaná k DPH v jiném èlenském státìÈR(èlenský stát EU)Dodavatelplátce DPHStát poøizovatele-èlenský stát EUPoøizovatelosobaregistrovanák DPHPlátce, který dodává za úplatu nový dopravníprostøedek do jiného èlenského státu osobìregistrované k DPH v jiném èlenském státì,uskuteèòuje dodání zboží do jiného èlenskéhostátu osvobozené od danì s nárokem naodpoèet DPH. Èeský plátce tak bude dodávatnový dopravní prostøedek za cenu bez DPHa tuto transakci deklaruje ve svém pøiznáník DPH jako „dodání nového dopravního prostøedkudo jiného èlenského státu“. Dodánínového dopravního prostøedku osobì registrovanék DPH v jiném èlenském státì zahrnujedo svého souhrnného hlášení. Poøizovatelnového dopravního prostøedku, který jeregistrován k DPH v jiné èlenské zemi, je pakpovinen toto poøízení nového dopravníhoprostøedku øádnì pøiznat a zdanit ve své zemiv rámci podávaného pøiznání k DPH.– 23 –


2. dodání nového dopravního prostøedku plátcem DPH do jiného èlenského státuosobì, která není registrovaná k DPH v jiném èlenském státìÈR(èlenský stát EU)Dodavatelplátce DPHStát poøizovatele-èlenský stát EUPoøizovatelosobaneregistrovanák DPHPokud bude plátce dodávat nový dopravníprostøedek do jiného èlenského státu osobìneregistrované k DPH v jiném èlenském státì,i v tomto pøípadì bude uskuteèòovat dodáníosvobozené od danì s nárokem na odpoèetdanì. Toto dodání nového dopravníhoprostøedku osobì neregistrované k DPH nebudeplátce uvádìt do souhrnného hlášení,ale musí správci danì pøedložit hlášení o dodánínového dopravního prostøedku spolus daòovým pøiznáním. Poøizovatel novéhodopravního prostøedku, i když je osobou neregistrovanouk dani, bude povinen toto poøízeníøádnì pøiznat a zdanit ve své zemi.1.4.6. Zasílání zbožíZasíláním zboží se rozumí dodání zboží plátcemz tuzemska do jiného èlenského státu osobì, kteránení registrovaná k DPH nebo dodání zboží z jinéhoèlenského státu osobou registrovanou k DPHv jiném èlenském státì do tuzemska osobì, kteránení registrovaná k DPH. Pøepravu èi odeslání zbožípøi tom zajišuje dodavatel. Formou zasílání zbožínelze dodávat nový dopravní prostøedek.Pøi zasílání zboží do jiného èlenského státu musíplátce, který uskuteèòuje dodání zboží, sledovat výšihodnoty dodaného zboží do pøíslušného èlenskéhostátu, protože výše této hodnoty je dùležitápro stanovení místa plnìní a tím i urèení zemì, kdese bude DPH pøiznávat.Pøi zasílání zboží plátcem z tuzemska do jinéhoèlenského státu je místo plnìní v tuzemsku, pokudhodnota dodaného zboží bez danì nepøesáhnev jednom kalendáøním roce hranici stanovenoupøíslušným èlenským státem, do kterého je zbožídodáváno, a tato hranice nebyla pøekroèena aniv pøedcházejícím roce. Pokud je místo plnìní v tuzemsku,uskuteèòuje plátce zdanitelné plnìní v tuzemsku,které musí uvést do daòového pøiznánía DPH se pøiznává v tuzemsku.Pokud dodavatel – plátce DPH pøesáhne pøi zasílánízboží osobám neregistrovaným k DPH hranicistanovenou státem, do kterého zboží dodává, jepovinen zaregistrovat se k DPH v tomto èlenskémstátì z toho titulu, že místo plnìní je v tomto èlenskémstátì a jemu vznikla povinnost pøiznat a zaplatitDPH z dodaného zboží.V pøípadì zasílání zboží, které podléhá spotøební dani,se vždy zdaní v èlenském státì, do kterého je zbožídodáváno, bez ohledu na výši dodaného zboží.Zasílání zboží plátcem DPH osobì, která není registrovaná k DPH v jiném èlenském státìa nebyla pøekroèena hranice dodaného zboží do tohoto èlenského státuÈR(èlenský stát EU)Dodavatelplátce DPHStát, do kterého jezboží dodáváno- èlenský stát EUOsobaneregistrovanák DPHPøi dodání zboží osobì neregistrované k DPHv jiném èlenském státì, pokud nebyla pøekroèenahranice urèená pøíslušným státem,se jedná o bìžné zdanitelné plnìní, tj. transakcepodléhá zdanìní v zemi dodavatelezboží.Èeský plátce tak bude dodávat zboží pøímoza ceny s DPH a tyto transakce øádnì pøiznáa zdaní v rámci svého pøiznání k DPH.– 24 –


Zasílání zboží plátcem DPH osobì, která není registrovaná k DPH v jiném èlenském státìa byla pøekroèena hranice dodaného zboží do pøíslušného èlenského státu urèená tímto státemÈR(èlenský stát EU)Dodavatelplátce DPHStát, do kterého jezboží dodáváno- èlenský stát EUOsobaneregistrovanák DPHPøi dodání zboží osobì neregistrované k DPHv jiném èlenském státì, pokud byla pøekroèenahranice urèená pøíslušným státem, senebude jednat o zdanitelné plnìní v zemidodavatele zboží, ale místo plnìní bude vestátì, do kterého je zboží dodáváno a èeskýplátce jako dodavatel se musí zaregistrovatv pøíslušném státì a pøiznat a zaplatit daò.Èeský plátce tak bude dodávat zboží za cenybez DPH.Každý èlenský stát stanoví vlastní hranici pro zasílánízboží, tj. dodání zboží do jiného èlenského státuosobì neregistrované k DPH, pøi jejímž pøekroèeníse bude zdaòovat na jeho území. V Èeské republicebude pro zasílání zboží do ÈR podle návrhu novéhozákona o DPH tato hranice 35.000 EUR.Hranice v jednotlivých èlenských a kandidátskýchzemích pro zasílání zboží pøedstavující celkové hodnotydodaného zboží v jednom kalendáøním roceuvádí následující tabulka:Členské státy EU Mezní hodnota dodaného zboží za rok EURO ekvivalentBelgie35.000 EURDánsko 280.000 DKK 35.000 EURNìmecko100.000 EURØecko35.000 EURŠpanìlsko35.000 EURFrancie100.000 EURItálie27.899 EURIrsko35.000 EURLucembursko100.000 EURNizozemí100.000 EURRakousko100.000 EURPortugalsko31.427,27 EURFinsko35.000 EURŠvédsko 320.000 SEK 35.000 EURVelká Británie 70.000 GBP 109.598 EURKandidátské země*Mezní hodnota dodaného zboží za rokÈeská republika35.000 EUREstonsko 550.000 EEK 35.151 EURLotyšsko 24.000 LVL 36.952 EURLitva 125.000 LTL 36.207 EURKypr 20.000 CYP 34.220 EURMaïarsko– 25 –


Kandidátské země*Mezní hodnota dodaného zboží za rokMaltaPolskoSlovenskoSlovinsko35.000 EUR35.000 EUR35.000 EURPøíloha k 1.2.–1.4. – pojmy a zkratky z oblasti cel a daníPojemÈlenský státÈRÈSÚDIÈDovozDPHEUGØCIÈIncotermsINTRASTATJCDKèKód KN(zbožový kód)Nepøímý dovozNepøímý vývozOdesláníPONzPovahy transakcePráh asimilaèníÈlenský stát Evropské unieÈeská republikaVýznamÈeský statistický úøad (http://www.czso.cz)Daòové identifikaèní èíslo právnické nebo fyzické osoby, které pøidìlujefinanèní úøad.Vstup zboží na celní území EU, tj. dovoz ze tøetí zemì do nìkterého èlenského státuEU.Daò z pøidané hodnotyEvropská unieMinisterstvo financí – Generální øeditelství cel (http://www.cs.mfcr.cz)Identifikaèní èíslo právnické nebo fyzické osoby, které pøidìluje ÈSÚ.Mezinárodní obchodní dodací podmínky, vyhlašované mezinárodníobchodní komorou(International Commercial Terms – http://www.iccwbo.org/index _ incoterms.asp )Statistický systém pro sledování pohybu zboží mezi èlenskými zemìmi Evropskéunie pøi vnitrounijním obchodu, který vychází z mìsíèních výkazù vyplòovanýchzpravodajskými jednotkami. Podléhá mu zboží, které má status EU, a zboží v celnímrežimu aktivního zušlechovacího styku nebo pøepracování pod celním dohledem,které je doèasnì odesíláno resp. pøijímáno jiným èlenským státem, než ve kterémbylo do tìchto režimù propuštìno.„Jednotná celní deklarace“ – pøedepsaný tiskopis pro písemnou formucelního prohlášení.Koruna èeskáKód Kombinované nomenklatury celního sazebníku EU (osmimístná zbožovánomenklatura vytvoøená rozšíøením šestimístné nomenklatury Harmonizovanéhosystému popisu a èíselného oznaèování zboží).Dovoz zboží ze tøetí zemì, pøi kterém bylo dovážené zboží propuštìno do celníhorežimu volného obìhu v jiném èlenském státì než je èlenský stát, do kterého jezboží dodáváno.Vývoz zboží do tøetí zemì, pokud je tam pøepravováno pøes jiný èlenský stát,ve kterém jsou vystaveny celní vývozní dokumenty.Odeslání zboží vykazovaného v systému INTRASTAT (vèetnì navráceného zbožídodavateli) z jednoho èlenského státu EU do jiného èlenského státu EU.Pøímé obchodní náklady v zahranièí (zejména dopravné a pojistné hrazenév souvislosti s dopravou zboží mimo území ÈR).Charakteristiky, které odlišují jednu transakci od druhé, pøièemž transakcí se rozumíjakákoliv operace, a už obchodní nebo neobchodní, která vede k pohybu zbožízahrnovaného do INTRASTATu.Finanèní objem odeslaného nebo pøijatého zboží, podle kterého se urèuje,že zpravodajská jednotka je povinna poskytovat informace pro systém INTRASTAT.*) Uvádìná mezní hodnota dodaného zboží pøi zasílání zboží vychází z návrhù pøíslušných zákonù v jednotlivých kandidátských zemích. Pokud neníuvedena, nebyla pøíslušná hodnota v dobì zpracování této publikace k dispozici.– 26 –


PojemPráh specifickýPøijetíPøíslušný celníorgánStatistické územíèlenského státuStatistické územíEUStatus zbožíSpoleèenstvíVýznamFinanèní objem odeslaného nebo pøijatého zboží, podle kterého se urèuje,zda je zpravodajská jednotka povinna vyplòovat do výkazu INTRASTATu všechnyúdaje nebo pouze nìkteré.Pøijetí zboží vykazovaného v systému INTRASTAT (vèetnì vráceného zbožíod odbìratele) do jednoho èlenského státu EU z jiného èlenského státu EU.Místnì pøíslušný celní úøad, kterému zpravodajská jednotka podle jejího sídlapøedává údaje do INTRASTATu.Území, které zaujímá èlenský stát na statistickém území EU.Území, které zaujímají všechny èlenské státy.Zboží úplnì získané na celním území EU nebo zboží dovezené ze tøetích státù,které bylo propuštìno do celního režimu volného obìhu, nebo zboží získanéz nìkterého èi z obou druhù zbožíTARICIntegrovaný sazebník EU (http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/databases/taric_en.htm),který umožòuje v návaznosti na zbožové kódy Kombinovanénomenklatury používat opatøení obchodní politiky EU, napø. celní sazby, kvóty,antidumpingové celní sazby. Kódy KN tvoøí prvních osm míst (zleva) zbožovéhokódu uvádìného v TARICu.Tøetí zemì Zemì nebo státy, které nejsou èleny EU.Vnitrounijní Pøijetí a odeslání zboží, které má status Spoleèenství a zboží v celním režimuobchodaktivního zušlechovacího styku nebo pøepracování pod celním dohledem, které je(intrakomunitární) doèasnì odesíláno resp. pøijímáno jiným èlenským státem, než ve kterém bylodo tìchto režimù propuštìno.Výkaz pro Mìsíèní výkaz obsahující pøedepsané údaje o odeslání nebo pøijetí zboží z nebo doINTRASTAT èlenského státu EU.Sledované období Kalendáøní mìsíc, za který jsou do INTRASTATU vykazovány urèené údaje o odeslánínebo pøijetí zboží a který je souèasnì zdaòovacím obdobím, ve kterém plátci DPHvznikla povinnost pøiznat daò, tj. období, kdy pro odeslání nebo pøijetí zboží vzniklapodle pøíslušných pøedpisù o DPH povinnost zboží zaevidovat.VývozVýstup zboží z celního území EU, tj. vývoz do tøetí zemì z nìkterého èlenskéhostátu EU.Zahranièní osoba Osoba, která nemá na území EU sídlo, místo podnikání nebo provozovnu,popøípadì místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje.Zvláštní pohyby Zvláštní pøípady odeslání nebo pøijetí zboží, pøi kterých se údaje do výkazuzbožípro INTRASTAT uvádìjí s urèitými výjimkami.Zboží INTRASTATu Zboží, které podléhá povinnosti vykazovat jeho pøijetí a odeslání v systémuINTRASTAT.Zušlechovací styk Níže uvedené zpracovatelské operace bez pøechodu vlastnictví:a) zpracování zboží vèetnì jeho instalace, smontování nebo kompletace nebosdružování s jiným zbožím nebo pøizpùsobení jinému zboží,b) pøepracování zboží,c) oprava nebo úprava zboží vèetnì renovace nebo uvedení do pùvodního stavu,d) použití urèitého zboží, které není v zušlechtìném výrobku obsaženo, avšakumožòuje nebo usnadòuje výrobu tohoto výrobku, i když jsou ve výrobì zcelanebo zèásti spotøebovány (pomocné zboží).Zpravodajská Právnická nebo fyzická osoba, která má povinnost poskytovat do Intrastatu údajejednotkao zboží odeslaném nebo pøijatém v rámci vnitrounijního obchodu a která je osoboupovinnou k DPH (osobou povinnou podávat daòové pøiznání k DPH).Èeská osoba Právnická osoba, která má sídlo v ÈR nebo fyzická osoba mající své bydlištì v ÈR.– 27 –


1.5. DPH při poskytování služebNásledující text vychází z návrhu nového zákonao DPH, který má nabýt úèinnosti k 1. 5. 2004. V dobìzpracování této publikace byl zákon teprve projednávánSenátem Parlamentu ÈR.Ode dne vstupu ÈR do EU bude Èeská republika povinnauplatòovat DPH v souladu s pravidly, kteráexistují v Evropské unii. Pro správné uplatnìní DPHpøi poskytování služeb nebo pøi jejich pøijímání budenutné stanovit místo plnìní, tedy místo, resp.stát, kde se DPH z dané operace vybere, ale takékdo je povinen daò odvést. Pro správné uplatnìnídanì bude tedy dùležité urèit, kdo službu poskytuje,pro koho je služba poskytována (jestli se jednáo osobu registrovanou k DPH nebo neregistrovanoua jestli je neregistrovaná osoba podnikatel nebosoukromá osoba) a o jakou službu se jedná.Místo plnìní, tedy místo, kde se daò vybírá, je tam,kde má osoba, která službu poskytuje sídlo, místopodnikání nebo provozovnu, ze které službu poskytuje,pøípadnì místo pobytu nebo místo, kde se obvyklezdržuje. Toto základní pravidlo se uplatnívždy, pokud nebude v zákonì stanoveno jinak.1.5.1. Služby vztahující se k nemovitostiMísto plnìní u služeb vztahujících se k nemovitostije místo, kde se nemovitost nachází. Bude-li setedy nemovitost, ke které se vztahuje daná služba,nacházet na území Èeské republiky, bude se DPHvybírat v tuzemsku bez ohledu na to, kdo službuposkytuje, tedy zda je to èeská nebo zahranièníosoba povinná k dani nebo osoba registrovanák DPH v jiném èlenském státì.Naopak pokud bude èeský plátce DPH poskytovatslužby na nemovitost, která se nachází v jiném státì,mùže mu v tomto státì vzniknout povinnost zaregistrovatse k DPH a odvést zde daò (podmínkyse mohou v jednotlivých státech lišit).1.5.2. Přepravní službyObecnì je místem plnìní u pøepravních služebmísto, kde se pøeprava uskuteèòuje. Z tohoto pravidlase vyèleòuje pøeprava zboží mezi èlenskými státy.Tou se rozumí taková pøeprava zboží, kdy se místozahájení a ukonèení pøepravy nachází v rùznýchèlenských státech. Pokud se tedy bude jednato pøepravu zboží mezi èlenskými státy, místem plnìníje a daò se vybírá tam, kde je pøeprava zbožízahájena. Pokud je ale tato pøepravní služba poskytnutapro osobu registrovanou k DPH v jinémèlenském státì než ve státì zahájení pøepravy, jemísto plnìní na území toho èlenského státu, kterývydal pøíjemci služby DIÈ pro úèely DPH, pod kterýmmu byla služba poskytnuta.Pøíklad: Pokud bude nìmecký pøepravce (registrovanýk DPH) pøepravovat zboží z Nìmecka do Èeskérepubliky pro èeského plátce DPH, místem plnìníbude ÈR a v ÈR se také daò vybere. Pokud ale stejnáslužba bude poskytnuta pro èeskou osobu, kteránení registrována k DPH, bude místo plnìní tam,kde je zahájena pøeprava a daò se vybere v Nìmecku.1.5.3. Služby kulturní, umělecké, sportovníapod.U této skupiny služeb se místo plnìní nachází tam,kde jsou tyto služby skuteènì uskuteèòovány. Dotéto skupiny služeb patøí služby kulturní, umìlecké,sportovní, výchovné, zábavní. Patøí sem také službyspojené s uvedenými službami a také jejich organizování.Pøíklad: Pokud vystoupí nìjaký èeský umìlec nebosportovec na akci, která se koná ve Francii, bude tatoslužba podléhat DPH ve Francii.1.5.4. Služby přímo související s přepravníslužbouTyto služby podléhají DPH tam, kde jsou uskuteèòovány.Mezi tyto služby mùže patøit napø. nakládka,pøekládka, balení apod. Bude-li však tato službasouviset s pøepravou zboží mezi èlenskými státy(viz výše) a bude poskytnuta pro osobu registrovanouk DPH v jiném èlenském státì než v tom, kde jeslužba uskuteèòována, bude se DPH vybírat v tomèlenském státì, kde je pøíjemce služby registrovánk DPH a pod jehož DIÈ mu byla služba poskytnuta.Pøíklad: Bude sjednána pøekládka zboží, které je proèeského plátce DPH pøepravováno z Velké Britániedo Èeské republiky. K pøekládce dojde na územíFrancie. V takovém pøípadì se bude služba pøekládkyzboží zdaòovat v Èeské republice (jako státu, kdeje pøíjemce služby registrován k DPH). Pokud všakbude stejná služba poskytnuta pro èeskou osobuneregistrovanou k DPH, bude se služba zdaòovat veFrancii (jako státu, kde byla služba uskuteènìna).– 28 –


1.5.5. Služby oceňování movité věci nebopráce na movité věciMísto plnìní u služeb oceòování movité vìci nebopráce na movité vìci se nachází tam, kde je tatoslužba uskuteènìna.Z tohoto pravidla existuje výjimka, a to za splnìnídvou podmínek: 1) služba byla poskytnuta pro osoburegistrovanou k DPH v jiném èlenském státìnež v tom, kde je služba uskuteènìna a 2) movitávìc byla po poskytnutí služby pøepravena z èlenskéhostátu, kde byla tato služba poskytnuta. Pokudje toto splnìno, daò se vybírá v tom èlenskémstátì, který vydal pøíjemci služby DIÈ, pod kterýmmu byla služba poskytnuta.Pøíklad: Nìmecký výrobce keramiky (registrovanýk DPH v Nìmecku) si nechá vyrobit potisk na svékeramice od èeského plátce DPH v Èeské republice.Keramika byla po provedení potisku pøepravenazpìt do Nìmecka. V takovém pøípadì se bude službapotisku keramiky zdaòovat v Nìmecku. Pokudby keramika zùstala po provedení potisku v Èeskérepublice, zdaòovala by se daná služba v Èeské republice.1.5.6. „Reverse – charge“ službyJde o tyto služby: pøevod a postoupení autorskéhopráva, patentu, licence, ochranné známky a podobnéhopráva, reklamní služba, poradenská, inženýrská,konzultaèní, právní, úèetní a jiná podobná služba,zpracování dat a poskytnutí informací,bankovní, finanèní a pojišovací služba s výjimkounájmu bezpeènostních schránek, poskytnutí pracovnísíly, nájem movité vìci s výjimkou všech druhùdopravních prostøedkù, telekomunikaèní služby,provozování rozhlasového a televizního vysílání,elektronická služba, pøijetí závazku zdržet se zcelanebo zèásti v pokraèování nebo vykonávání podnikatelskéèinnosti, poskytnutí služby osobou, kterájedná jménem a na úèet jiné osoby, spoèívající v zajištìníslužby spadající do této skupiny.Pokud jsou výše uvedené služby poskytnuty pro zahranièníosobu nebo pro osobu registrovanouk DPH v jiném èlenském státì, která nemá ve státìposkytovatele služby sídlo, místo podnikání neboprovozovnu, je místo plnìní tam, kde má pøíjemceslužby sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, prokterou je služba poskytována, popøípadì místo pobytunebo místo, kde se obvykle zdržuje.Pokud budou uvedené služby poskytnuty neregistrovanéosobì z jiného èlenského státu, místo plnìníse urèí podle základního pravidla urèení místaplnìní.Pøíklad: Èeská poradenská spoleènost, plátce DPH,poskytne finanèní poradenství slovenské firmì, registrovanék DPH na Slovensku, která nemá v tuzemskusídlo ani provozovnu. Tato služba se budezdaòovat na Slovensku. Kdyby tato služba byla poskytnutapro soukromou slovenskou osobu, místoplnìní je v tuzemsku (sídlo poskytovatele je v tuzemsku)a tato služba se bude zdaòovat èeskouDPH.1.5.7. Nájem dopravního prostředkuObecnì se u této služby uplatní základní pravidlapro zdanìní. Nicménì, pokud je nájem dopravníhoprostøedku poskytnut zahranièní osobì a ke koneènémuužití po celou dobu nájmu dochází ve tøetízemi, místo plnìní se nachází ve tøetí zemi. Naopak,pokud bude nájem dopravního prostøedku poskytnutzahranièní osobou povinnou k dani a keskuteènému užití, by i po èást doby nájmu, docházív tuzemsku, je místo plnìní v tuzemsku.Pøíklad: Polská firma registrovaná k DPH v Polskupronajme osobní automobil èeskému plátci DPHnebo soukromé osobì. Služba se bude zdaòovatv Polsku, protože sídlo poskytovatele služby jev Polsku.1.5.8. Služba poskytnutá na základěmandátní smlouvyJedná se o službu, kdy osoba poskytující službu,která spoèívá v zajištìní nìjaké služby nebo zboží(napø. zajištìní pøepravy zboží mezi èlenskými státynebo pøekládky apod.), jedná jménem a na úèetjiné osoby. Místo plnìní u poskytované služby se øídípodle místa plnìní zajišované služby. Pokud jeale služba podle mandátní smlouvy poskytnutapro osobu registrovanou k DPH v jiném èlenskémstátì než v tom, kde je místo plnìní zajišovanéslužby, je místo plnìní poskytované služby podlemandátní smlouvy v tom èlenském státì, který vydalpøíjemci této služby DIÈ, pod kterým mu bylaslužba podle mandátní smlouvy poskytnuta.Pøíklad: Èeský plátce DPH uzavøe mandátní smlouvus rakouskou firmou (plátce DPH v Rakousku),aby mu zajistila nájem nákladního automobilu (te-– 29 –


dy „našla pronajímatele“). Pronajímatel bude rakouskáfirma. Místo plnìní u nájmu dopravníhoprostøedku je sídlo pronajímatele, tedy Rakousko.Nicménì služba podle mandátní smlouvy je poskytnutapro èeského plátce DPH, který oznámil rakouskéfirmì svoje DIÈ a pod tím DIÈ mu bude službapodle mandátní smlouvy poskytnuta, a proto sebude zdaòovat v Èeské republice, daò pøizná a zaplatíèeský plátce. (V pøípadì poskytované služby nazákladì mandátní smlouvy je nutné oddìlit zdanìnítéto služby a služby, která je zajišována).1.6. Ochrana duševního vlastnictvíObecnì tato problematika zahrnuje ochranu prùmyslovéhovlastnictví (patenty, prùmyslové vzory,ochranné známky atd.) a autorská práva.Ochrana prùmyslového vlastnictví má v ÈR pomìrnìsilnou tradici a pro naše obèany by se po vstupuzemì do EU nemìlo v této oblasti nic mìnit, neboÈeská republika je již pevnì zapojena do mezinárodníchsmluv týkajících se ochrany duševníhovlastnictví. Hlavním zdrojem informací, které jemožné získat na našem území, je Úøad prùmyslovéhovlastnictví, Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6- Bubeneè, tel: 220 383 111, www.upv.cz.Tento úøad poskytuje informace pro oblasti:1/ technická øešení– patent– užitný vzor– prùmyslové vzory2/ ochranná známkaNa zaèátku roku 2004 vydal ÚPV dvì publikaces názvy „Ochrana prùmyslového vlastnictví po pøístupuÈR do EU“ a „Ochranné známky a prùmyslovévzory spoleèenství ve svìtle rozšíøeni EvropskéUnie“, ve kterých lze nalézt velké množství užiteènýchinformací k této oblasti.Prùmyslové vzoryPokud se obèan ÈR rozhodne chránit svùj prùmyslovývzor (a tento prùmyslový vzor je vùbec možnéchránit) v zahranièí, mùže zvolit nìkolik postupù.Pøednì si pøihlašovatel prùmyslového vzoru mùževybrat konkrétní zemi, ve které chce chránit svùjprùmyslový vzor, a v této zemi u pøíslušného místníhoúøadu prùmyslového vlastnictví vzor pøihlásit.Tuzemský zákon (è. 207/2000 Sb.) vychází z podobnýchzákonù v EU, ale protože v jednotlivých zemíchse mohou vyskytnout urèitá specifika, doporuèujese obrátit na kvalifikovaného zástupce (v nìkterýchzemích je to dokonce povinné) . Existuje také možnostochrany urèitého prùmyslového vzoru na celémúzemí EU, a to tzv. zapsaným prùmyslovýmvzorem Spoleèenství. Pøihláška se podává pøímov sídle Úøadu pro harmonizaci vnitøního trhu v Alicante(Španìlsko), http://oami.eu.int. Jakmile se ÈRstane èlenem EU, pøihlašovatel nemusí být zastoupenurèeným zástupcem a formuláøe by mìly býtdostupné v èeštinì, nutné je však použít ještì druhý,úøední jazyk – španìlština, angliètina, francouzština,nìmèina, italština.Technická øešení – patentyPrvní možností je, že žadatel pøihlásí vynález ve vybranézemi za pomoci patentového zástupce. Dalšímožností je využití administrativnì jednodušší cesty,kterou lze využít podáním pøihlášky v èlenskémstátì Evropské patentové organizace (EPO). Od 1. 7.2002 je i Èeská republika smluvním státem a signatáøemEvropské patentové úmluvy spolu s vìtšinouevropských státù (Belgie, Bulharsko, Èeská republika,Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr,Lichtenštejnsko, Lucembursko, Monako, Nìmecko,Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Øecko,Slovensko, Španìlsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko,Velká Británie). Žadatel o evropský patent si mùžepøihlášku podat sám buï pøímo v sídle EPO v Mnichovì(Nìmecko), nebo v poboèce v Haagu (Holandsko)nebo v kanceláøi v Berlínì. V tomto pøípadìmusí být žádost i pøihláška vyplnìna v jednomze tøí schválených jazykù – nìmèina, angliètina,francouzština (viz webové stránky www.europeanpatent-office.org).Nejjednodušší je však podat sipøihlášku pøímo na ÚPV v Praze. Žádost musí býtopìt vyplnìna v úøedním jazyce, ale pøihláška mùžebýt podána v èeštinì a žadatel pak do tøí mìsícùmusí zajistit její pøeklad. Pøihlášku podává do libovolnéhopoètu zemí EPO, od množství zvolených zemíse pak odvíjí výše poplatkù (výše poplatkù neníprávì zanedbatelná).Pozn.: Existuje také mezinárodní prùmyslový vzor. Žádost o jeho udìlení se podává u Mezinárodního úøadu Svìtové organizaceduševního vlastnictví WIPO Ženevì, Švýcarsko, www.wipo.int, platí však pouze pro signatáøe tzv. Haagské smlouvy, kterých jev souèasné dobì 36. Èeská republika není jejím èlenem. Tato ochrana prùmyslového vzoru nepatøí mezi nejvyužívanìjší.– 30 –


Poslední možností, jak chránit patent v zahranièí, jetzv. mezinárodní pøihláška, která vychází ze Smlouvyo patentové spolupráci (PCT/RO/101). Tato pøihláškamusí být podána v angliètinì, francouzštinìèi nìmèinì a to u Mezinárodního úøadu Svìtové organizaceduševního vlastnictví WIPO v Ženevì(Švýcarsko), www.wipo.int, nebo je opìt možné podatpøihlášku na pražském ÚPV. Úèinnost mùže býtrozšíøena až na 117 smluvních a 4 regionální patenty.Žádost podaná na ÚPV musí být ve výše zmínìnýchjazycích, pøihláška mùže být v èeštinì, alevzhledem k tomu, že je nutné do jednoho mìsícedodat pøeklad, jednodušší je podat pøihlášku pøímov nìkterém z jazykù WIPO. Opìt se nejednáo levnou záležitost, zvláštì pokud žadatel chce, abybyl vynález chránìn v co nejvìtším poètu zemí. Pokudvšak má žadatel sídlo a obèanství v ÈR, mùžeuplatnit slevu 75 %.V tomto i pøedchozím pøípadì je také možno využítplacených služeb patentového zástupce a omezittak riziko pøípadných nedostatkù. Seznamy patentovýchzástupcù jsou k dispozici u Komory patentovýchzástupcù http://www.patent-agents.cz.Ochranná známkaPokud chce zájemce pøihlásit ochrannou známkudo zahranièí, má – podobnì jako v pøípadì pøihlašováníprùmyslových vzorù – dvì možnosti. Prvníz nich je podat pøihlášku pøímo v daném státu, vekterém hodlá známku chránit. V øadì pøípadù jetøeba využít služeb urèeného zástupce. Druhoumožností je požádat Úøad prùmyslového vlastnictví(ÚPV) o tzv. mezinárodní ochrannou známku.Tento úkon následuje po udìlení ochranné známkypro území ÈR. V tomto pøípadì se postup øídí ustanovenímidvou mezinárodních smluv – Madridskédohody o mezinárodním zápisu ochranných známeka Protokolu k této dohodì (více než 60 zemí jesignatáøem jedné nebo obou dohod). ÈR je signatáøemobou smluv, tudíž je možné podat vyplnìnýformuláø v Ženevì (Švýcarsko) u WIPO (viz výše)prostøednictvím Úøadu prùmyslového vlastnictví.ÚPV na základì pøedložených informací vypracujevlastní mezinárodní pøihlášku ochranné známky.Formuláøe ochranné známky se podávají ve dvouúøedních jazycích – angliètinì a francouzštinì. Pokudmá být známka chránìna pouze ve státechMadridské dohody, podává se ve francouzštinì.I v tomto pøípadì existuje ochranná známka Spoleèenství,podává se pøímo v sídle Úøadu pro harmonizacivnitøního trhu v Alicante (Španìlsko),http://oami.eu.int, a je platná na celém území EU.Jakmile se ÈR stane èlenem EU, nebude zapotøebívystupovat za pomoci oprávnìného zástupce a formuláøebudou dostupné i v èeském jazyce, nicménìje nutno zvolit ještì jeden úøední jazyk (vizochrana prùmyslových vzorù).Autorská právaV oblasti autorských práv rovnìž po vstupu ÈR doEU nedochází k výraznìjším zmìnám. ÈR je signatáøemmezinárodních smluv, které mají podstatnìvìtší pùsobnost než pouze území EU a mají i historickoutradici (Bernská úmluva o ochranì literárnícha umìleckých dìl). Pro oblast související s právemautorským je takovým aktem Mezinárodní úmluvao ochranì výkonných umìlcù, výrobcù zvukovýchzáznamù a vysílacích organizací. Zmìny souvisejícís jednotným evropským trhem vedly k pøijetí nìkolikaSmìrnic pro oblasti:právní ochrana poèítaèových programù,pronájem a pùjèování,satelitní vysílání a kabelový pøenos,harmonizace doby ochrany,právní ochrana databází,harmonizace nìkterých aspektù práva autorskéhoa práv s ním souvisejících v informaèníspoleènostiprávo na odmìnu za opìtný prodej origináluvýtvarného díla.Tyto smìrnice jsou transponovány v tuzemskémautorském zákonì (è.121/2000 Sb). Odlišný režimvšak platí pro uplatnìní práv duševního vlastnictví.V této oblasti je zásadní také mezinárodní ujednánív podobì Dohody o obchodních aspektech právduševního vlastnictví (TRIPS), která byla uzavøenav rámci dohod Svìtové obchodní organizace(http://www.wto.org). Tato dohoda, kterou je ÈRvázána od roku 1995, upravuje právní prostøedkyochrany práv duševního vlastnictví, jako jsou øízeníobèanskoprávní, správní a trestní, náhrady škody,zajištìní dùkazù, právo na informace, pøedbìžnáopatøení, opatøení na hranicích z hlediska zákazudovozu padìlaného a pirátského zboží apod. V souèasnostise projednává v pracovních výborech RadyEU návrh smìrnice o opatøeních a postupechuplatnìní práv duševního vlastnictví pro potøebyjednotného evropského trhu.Na postavení podnikatelù – uživatelù dìl a obdobnýchpøedmìtù ochrany se nic podstatného– 31 –


nezmìní. Budou mít ale vìtší možnost porovnávatpraxi v jednotlivých èlenských státech, porovnávatvýši odmìn uplatnìných kolektivnímisprávci a lépe uplatòovat svá práva z hlediskapøedpisù na ochranu hospodáøské soutìže protikolektivnímu správci zneužívajícímu monopolníèi dominantní postavení na trhu. Na druhou stranui nositel práva bude hledat pro zveøejnìní svéhodíla nejlepší podmínky v tom kterém èlenskémstátì.V tìchto záležitostech se doporuèuje obracet nakolektivního správce práva v ÈR, napø. OSA(Ochranný svaz autorský k dílùm hudebním,http://www.osa.cz); obdobné organizace pùsobíresp. zastupují autory i v jiných zemích. Seznam kolektivníchsprávcù práv, zprostøedkovatelù kolektivníchsmluv a kontaktních osob ochrany práv duševníhovlastnictví lze nalézt na webové adresehttp://www.mkcr.cz.Èeská republika se v posledních letech snažíochránit autorská práva bez ohledu na vývojv Evropì. Podrobné informace a plné znìní smluvlze nalézt na webových stránkách Mezinárodníhoúøadu Svìtové organizace duševního vlastnictví(WIPO) (Ženeva, Švýcarsko): http://www.wipo.int/treaties/ip/index.htm.1.7. Postup při stížnostina porušování pravidel v rámcivnitřního komunitárního trhuV pøípadì porušování pravidel vnitøního trhu v zemiEU, která není sídlem dotyèné poškozené firmy,existuje nìkolik možností, jak si mùže poškozenýsubjekt stìžovat a žádat zjednání nápravy. Postupzávisí na konkrétních okolnostech pøípadu a záležína tom, jaké ustanovení evropského práva bylo porušeno.Vìtšinou je možno tyto problémy øešit buïneformálnì prostøednictvím mechanismù Evropskékomise, stìžovat si pøímo pøíslušným orgánùmEvropské komise nebo se obrátit na národní souda pøípadnì nakonec dovést záležitost až k Evropskémusoudnímu dvoru (ESD). U národního souduje napøíklad možné žalovat konkurenty i za nedodržováníunijní legislativy. Je také nutné upozornit nato, že k ESD lze žalovat pøímo pouze v urèitých pøípadech.Jde zejména o žalobu na neplatnost evropskéhopráva, zejména jde-li z hlediska povahypøíslušného aktu o rozhodnutí nebo doporuèení.Základní pøehled postupù a míst, u kterých lze podatstížnost na komunitární i národní úrovniv èlenských zemích lze nalézt na webových stránkáchDialogue with Business provozovaných Evropskoukomisí (http://europa.eu.int/business/en/advice/enforce/index.html).1.7.1. Systém „neformálního“ řešení problémůSOLVITPrvní z možností, jak si stìžovat a nalézt øešeníu pøeshranièních problémù pøi porušení komunitárníhopráva na vnitøním trhu orgány èlenskýchstátù, je systém SOLVIT. Jde však pouze o „neformální“mechanismus øešení problémù, které nejsoupøedmìtem soudního postupu na národní nebokomunitární úrovni. Z hlediska podnikù jdepøedevším o øešení problémù jako jsou napø. neoprávnìnéadministrativní potíže pøi zakládání podnikuv jiném èlenském státì, problémy s technickýmipøedpisy atd.SOLVIT pùsobí prostøednictvím støedisek v jednotlivýchèlenských státech. Jejich seznam je pøístupnýna adrese: (http://www.europa.eu.int/comm/internal_market/solvit/centres_en.htm). Èeské centrumvznikne pøi Ministerstvu prùmyslu a obchoduÈR. (Ministerstvo prùmyslu a obchodu, Na Františku32, 110 15 Praha 1, tel.: +420 224 851 111, e-mail:mpo@mpo.cz). Místní centrum nejprve zkontrolujenáležitosti podané stížnosti a poté ji vloží do databáze.Tím je stížnost automaticky postoupena doèlenského státu, kde problém vznikl. Tamìjší centrummá pak jeden týden na posouzení pøíslušnostistížnosti a deset týdnù na její vyøešení. Stìžovatelje informován o postupu vyøizování jehostížnosti.Podrobnìjší údaje o systému SOLVIT lze najít nastránkách Evropské komise (http://www.europa.eu.int/comm/internal_market/solvit/whatssolvit_en.htm).1.7.2. Samostatná stížnost k Evropskékomisi kvůli porušení evropského právaKaždý jednotlivec èi právnická osoba si také mùžestìžovat na èlenský stát, pokud tento stát jednáv rozporu se znìním èi principy komunitárníhopráva. Právì tento mechanismus bývá využívánpøi porušování pravidel v rámci Vnitøního trhu.Žalobce mùže zaslat svoji stížnost písemnì nagenerální sekretariát Evropské komise (Commis-– 32 –


sion of the European Communities, Attn: Secretary-General,Rue de la Loi 200, B-1049 Brussels, Belgium)nebo ji mùže doruèit prostøednictvím kterékolivreprezentace (tj. zastoupení) Evropskékomise (EK) v jednotlivých èlenských státech. EKvydala dokonce zvláštní formuláø pro podávánížádostí (Notice 119/03, OJ C 119/99), jehož použitívšak není povinné. Formuláø a informace o již podanýchstížnostech jsou k dispozici na stránkáchEK: (http://www.euro pa.eu.int/comm/internal_market/en/update/infr/index.htm).Stížnost nesmí být anonymní, v pozdìjší dobìvšak mùže být anonymizována. Podaná stížnostse musí týkat èlánku 226, tj. porušení Smlouvyo založení ES (dále: Smlouva), èímž je mínìnai povinnost dodržovat nejen základnísmlouvy zakládající Evropská spoleèenství, alei další unijní pøedpisy a principy komunitárníhopráva.Možnost podání takové stížnosti se výslovnì netýkádalších ustanovení Smlouvy, zejména jsoujmenovitì vylouèeny stížnosti na neoprávnìnéposkytování státní pomoci dle èlánkù 87 a 88Smlouvy. Stížnost mùže smìøovat proti jakémukolivopatøení èi praktikám èlenského státu, tj. nejenproti právnímu pøedpisu, ale také proti administrativnímaktùm èi vùèi zanedbání povinnosti zestrany èlenského státu. Stìžovatel nemusí prokazovatsvoji formální zainteresovanost na zahájení øízenía ani nemusí osvìdèit, že je pøímo a výraznì dotèenjednáním, na nìž si stìžuje. Podáním stížnostitaké stìžovatel neztrácí svá práva na øádný procesv dané vìci a právo vymáhat náhradu škody u národníhosoudu.Stížnost musí splòovat urèité formální znaky, abymohla být zanesena do registru stížností a bylos ní dále nakládáno. Zajímavé je, že se vyøazují nejenstížnosti, které jsou zcela zøejmì mimo rámeckomunitárního práva, ale také stížnosti, k jejichžpøedmìtnému obsahu již EK zaujala veøejnì jednoznaènýa konzistentní postoj, který bude sdìlenstìžovateli. Pokud existují pochybnosti o povazestížnosti a její pøípustnosti, EK mùže do 15dnù konzultovat pøíslušné oddìlení. EK také mùžeodkázat žadatele na jinou možnou alternativu,napøíklad na využití národního soudu èi ombudsmana.EK musí do jednoho mìsíce oznámit obdrženístížnosti. V pøípadì více žalob na stejném základuse toto oznámení dìje zveøejnìním„kumulované“ stížnosti v Úøedním vìstníku ES(Official Journal). EK také musí informovat stìžovateleo postupu v jeho stížnosti. Stìžovatel mùžežádat od Komise dodateèná objasnìní a vysvìtlení,ovšem na svoje vlastní náklady.O dalším postupu by zpravidla mìlo být rozhodnutov prùbìhu jednoho roku od pøijetí stížnosti.O zahájení øízení proti èlenskému státu neboo jeho ukonèení rozhoduje kolegium èlenù EK(komisaøù). Jednodušší pøípady mohou být oznaèenyza irelevantní a uzavøeny i administrativnícestou bez rozhodnutí komisaøù. O rozhodnutí,že je navrhováno ukonèení šetøení v pøípadì jehostížnosti, je stìžovatel pøedem informován tímútvarem EK, který pro tento krok pøipravuje podklady.V pøípadì uznání stížnosti za oprávnìnou EKnejprve kontaktuje èlenský stát a snaží se neformálnìdosáhnout nápravy. Pokud k ní nedojde,mùže EK pøedat celou kausu Evropskému soudnímudvoru (ESD). Komisi je však výslovnì ponechánona volné úvaze, zda se rozhodne pro zahájeníformálního øízení a zda pøedá celoukauzu ESD. Výslovnì jde o právo EK, nikoliv o jejípovinnost.Pokud se stìžovatel domnívá, že s jeho stížnostínebylo správnì zacházeno a stal se obìtí „špatnéadministrativy“ (maladministration), mùže se odvolatk evropskému Ombudsmanovi.1.7.3. Rychlá stížnost členského státuk Evropské komisi na problémy s volnýmoběhem zboží na vnitřním trhuJde o možnosti stížnosti a rychlého øešení problémùv pøípadì, že došlo k velkým problémùm navnitøním trhu, které zpùsobují vážné ztráty jednotlivcùm.Pøitom mùže jít nejenom o èinnost státu,ale i o èinnost soukromých subjektù, jimž mìl státv jejich konání zabránit, avšak neuèinil tak. Napøíkladmùže jít o pøípad, kdy policie nezabrání zemìdìlcùmv blokádì silnice èi nièení konkurenèníchvýrobkù, aèkoliv tak mìla uèinit.Na základì Naøízení Rady (ES) è. 2679/98 (dálev tomto èlánku jen Naøízení) platí, že pokud se kterýkolivèlenský stát dozví o vzniku potíží pøi volnémpohybu zboží na vnitøním trhu, musí informovatEvropskou komisi (EK), která podnikne další kroky.Tìmito potížemi se rozumí vážné narušení principuvolného pohybu zboží (importu nebo exportu),– 33 –


které zpùsobuje jednotlivcùm vážnou újmu a vyžadujeokamžitý zásah.V takovém pøípadì si mùže kterýkoliv stát stìžovatk Evropské komisi. EK se obrátí na daný èlenskýstát, aby podnikl opatøení k odstranìní tìchto pøekážek.Pokud potíže pøetrvávají, EK mùže v Úøednímvìstníku (Official Journal) publikovat text oznámení,které poslala èlenskému státu s výzvou k nápravì.Dotèený stát má obvykle pìt pracovních dnù naodpovìï a zjednání nápravy.Vzhledem k tomu, že Naøízení neobsahuje žádnýsankèní mechanismus a také díky tomu, že státyzanedbávají svoji ohlašovací povinnost, nebylodosud použití výše popsaného mechanismu pøílišúèinné. Na druhou stranu je tøeba poznamenat,že pokud již je spuštìn postup dle Naøízení a dotyènýstát uzná své pochybení, usnadòuje se tímpozice poškozeného v øízení o náhradu škodyu národního soudu.1.7.4. Stížnosti ve věcech porušovánípravidel hospodářské soutěžeZvláštní kategorií stížností jsou stížnosti proti porušovánípravidel hospodáøské soutìže uvnitø Evropskéunie.Zajištìní rovné hospodáøské soutìže je jedním zezákladních prostøedkù Evropské unie k dosaženía udržování jednotného trhu. Podniky mohouomezovat soutìž nejrùznìjšími dohodami s potenciálnímikonkurenty, zvýhodòováním urèitýchdodavatelù èi odbìratelù nebo zneužitím svéhodominantního postavení na trhu k tomu, aby svojidominanci ještì posílili, popø. uèinili nezvratnou.Èlenské státy zase mohou udìlovat podnikùm neoprávnìnìtzv. výhradní nebo zvláštní práva a vytvoøittak faktické monopoly. Mohou také deformovatpùsobení trhu nejrùznìjšími subvencemi nebonaopak cílenými úlevami poskytovanými buï urèitýmpodnikùm nebo urèitému zboží. A koneènìmohou deformovat trh jako dominantní zákazníktím, že by preferovaly nákupy pouze u nìkterých(samozøejmì domácích) podnikù. Samostatnoukapitolou v oblasti porušování hospodáøské soutìžeje také poskytování neoprávnìné státní pomociv jakékoliv formì. Více o hospodáøské soutìži jemožno nalézt na stránkách Komise: http://europa.eu.int/comm/competition/index_en.html.Evropská komise se však mùže zabývat pouze tìmipøípady protisoutìžního jednání, které mají vliv naobchod mezi èlenskými státy nebo by na tento obchodvliv mohly mít. Ostatní pøípady spadají podmístní národní orgány na ochranu hospodáøskésoutìže. Toto ohrožení obchodu mezi èlenskýmistáty musí však být citelné, což mùže napøíkladznamenat, že se dotkne 10 % dovozu z jednoho dodruhého èlenského státu. I toto omezení však lzev mnoha pøípadech obejít a fakticky zahrnout dopùsobnosti unie jakékoliv jednání negativnì ovlivòujícíobchod mezi èlenskými státy. Navíc evropskésoutìžní právo je do jisté míry exteritoriální a vztahujese i na podniky mimo EU.Nejjednodušší je podat stížnost prostøednictvímèeského Úøadu pro hospodáøskou soutìž, který sestává souèástí struktury evropských úøadù naochranu hospodáøské soutìže (www.compet.cz,Joštova 8, 601 56 Brno, tel.: 542 161 233, fax: 542 210023, info@compet.cz).Druhou možností je stìžovat si pøímo Evropskékomisi. V tom pøípadì postaèí zaslat jednoduchýdopis (již není potøeba používat pøedepsanéhoformuláøe), který obsahuje jméno a adresu stìžovatele,popis pøípadu a subjektu, jehož se týká a popistoho, jakým zpùsobem tento subjekt porušujeprávo EU.V každé stížnosti musí být také dovozeno,že se stìžovatele dané porušení pravidel dotýká,a tudíž má oprávnìní si stìžovat.Stížnosti je možno posílat podle druhù jednotlivýchkauz na následující adresy:Pro neoprávnìnou státní pomoc:fax: +32-2-296.98.13, Commission of the EuropeanCommunities , DG Competition, State aid Registry,B-1049 Brussels.Pro antitrustové pøípady:fax: +32-2-295.01.28, Commission of the EuropeanCommunities, DG Competition, Antitrust Registry,B-1049 Brussels.Pro námitky vùèi fúzím:fax: +32-2-296.43.01, Commission of the EuropeanCommunities, DG Competition, Merger Registry,B-1049 Brussels.Komise má možnost zasáhnout proti protisoutìžnímujednání. Kupøíkladu mùže podnikùm udìlitpokutu až do výše 10 % jejich obratu, mùže naøíditnápravná opatøení nebo mùže požadovat vrácenínelegálnì získané státní pomoci. Stejnì tak mùže– 34 –


postupovat proti státùm, které nedodržují pravidlaliberalizace trhu v nìkterých odvìtvích nebo mùženaøídit zrušení soutìží na veøejné zakázky ze stranyveøejných orgánù.– 35 –


2. Informace o obchodnímrežimu EU vůči třetím zemím2.1. Společná obchodní politikaSpoleèná obchodní politika patøí k „nejstarším“politikám EU, její základy byly položeny již v tzv.Øímských smlouvách. Kompetence k jednotnémuutváøení vnìjších hospodáøských vztahù jsou pøenesenyvýluènì na orgány EU. Právním základemobchodní politiky EU je èl. 133 Smlouvy o založeníES (dále jen Smlouvy). Spoleèná obchodní politikavychází z principu celní unie, na základì které EU vevztahu ke tøetím zemím tvoøí jednotné celní územíEU a v oblasti obchodu se tøetími zemìmi uplatòujejednotný postoj. Na základì tìchto principù seøídí výše celních tarifù, regulace obchodu prostøednictvímobchodnì – politických nástrojù èi sjednávánísmluv.2.1.1. Nástroje společné obchodní politiky:Spoleèná obchodní politika je realizována dvìmazpùsoby: jako tzv. autonomní obchodní politikaa jako tzv. smluvní obchodní politika.1. Autonomní obchodní politikaMezi hlavní nástroje autonomní obchodní politikypatøí:Spoleèný celní sazebník.Netarifní pøekážky obchodu.Ochrana proti nekalým praktikám (jde napø.o ochranu proti dumpingu a subvencím pøi dovozuze zemí mimo EU; podrobnosti jsouz praktických dùvodù uvedeny vždy v pøíslušnýchkapitolách – napø. 2.4., 2.5.).Opatøení v oblasti vývozu (obecnì je komunitárníharmonizace systému podpor vývozu poskytovanýchèlenskými státy zakotvena veSmlouvì, nicménì v této oblasti doposud nebylaharmonizace uplatnìna; harmonizovanáopatøení na podporu vývozu se uplatòují pouzev rámci tzv. Spoleèné zemìdìlské politiky(CAP) a je o nich zmínka v kapitole 2.6.).2. Smluvní obchodní politikaSmluvní obchodní politika zahrnuje závazky EU vevztahu k neèlenským státùm v oblasti obchodua hospodáøské spolupráce formou bilaterálních(EU versus tøetí zemì), trilaterálních (EU versus seskupenítøetích zemí) nebo multiraterálních dohod(globální dohody, nejznámìjší je Svìtová obchodníorganizace – WTO).Dohoda o Evropském hospodáøském prostoru(EHP)Asociaèní dohodyJednostranné preferenèní dohodyNepreferenèní dohody a dohody o obchodnía hospodáøské spolupráciSmlouvy o obchodu a spolupráciSektorové dohody (napø. Dohoda o obchodus ocelí a textilem)Multiraterální dohodyEU vystupuje v zahranièním obchodì jako celeka jednotlivé èlenské zemì jsou obchodními místyEU. Zahraniènì obchodní politika ÈR bude podléhatrozhodnutím, právním pøedpisùm a mezinárodnímsmlouvám schváleným orgány EU. Zahranièní obchodbude podléhat celnímu dohledu, závaznýmcelním pøedpisùm a celním administrativním postupùm,jednotným na celém území EU. Na dovozze tøetích zemí se vztahuje clo a obchod je zatížendaní z pøidané hodnoty. V následující kapitole jsouzmínìny pøedevším hlavní celní, administrativnía technické požadavky na exportéry a importéry.Specifické jsou podmínky v zemìdìlském sektoru.Evropská unie má spoleènou zemìdìlskou politiku,jejíž souèástí je regulace obchodu se zemìdìlskýmia zpracovanými zemìdìlskými výrobky v oblastiobchodu se tøetími zemìmi. Tato regulace je provádìnav rámci tzv. spoleèných organizací trhu projednotlivé sektory komodit.2.2. Informace o společném celnímsazebníkuPo vstupu Èeské republiky do Evropské unie se budourozlišovat dva druhy obchodu (kromì obchoduvnitrostátního):Intrakomunitární obchod – obchod mezi èlenskýmistáty EU (viz kapitola 1.2)Zahranièní obchod EU – obchod mezi èlenskýmistáty a tøetími zemìmi.Základní právní pøedpisy týkající se celnictví jsou –Celní kodex Spoleèenství, Provádìcí pøedpis k celnímukodexu a Spoleèný celní sazebník EU, na jehožzákladì byl vytvoøen systém Integrovaného tarifu EU– 36 –


(TARIC). Tato komunitární legislativa bude doplnìnanárodní právní úpravou pøedstavovanou zejménacelním zákonem a jeho provádìcími vyhláškami.Pro sledování statistiky pohybu zboží ve vztahu ketøetím zemím se budou vytváøet statistické pøehledyo zahranièním obchodu Èeské republiky(tzv. Extrastat). Údaje pro Extrastat se budou uvádìtna základì Jednotné celní deklarace (JCD)a zasílat statistickému úøadu EU – Eurostatu:http://europa.eu.int/comm/eurostat.Zároveò se vstupem ÈR do Evropské unie se ÈR stávásouèástí jednotného celního území EU, které jeohranièeno s nìkolika výjimkami vnìjšími hranicemièlenských zemí. ÈR je obklopena èlenskými zemìmi,a proto kromì mezinárodních letiš (napø.Praha Ruzynì, Ostrava, Brno, Karlovy Vary) nemáhranice s žádnou z neèlenských – tøetích zemí.Se zbožím dováženým z tøetích zemí do EU se budezacházet podobnì jako dnes se zbožím pøiváženýmze zahranièí do Èeské republiky. S ohledem na polohuÈR bude dovážené zboží zpravidla propouštìnohranièním celním úøadem jiného èlenského státudo režimu tranzitu k vnitrozemskému celnímuúøadu urèení v Èeské republice.Propustit dovážené zboží do celního režimu lzekdekoliv na spoleèném území EU, tj. ne pouzev èlenském státì, do kterého je zboží urèeno. Propuštìnímzboží v pøístavu vylodìním èi na hlavnímtahu se urychlí obìh zboží a sníží dopravní a manipulaènínáklady spojené s dojíždìním na vzdálenécelní úøady. Je však nutné si uvìdomit nìkolik dùležitýchskuteèností. K propuštìní zboží do celníhorežimu (s výjimkou režimu tranzitu) je nutné, abydeklarant byl registrován jako plátce DPH u orgánùdané zemì. Pokud èeský dovozce takto registrovánnení, musel by si pro celní øízení urèit zástupcev dané zemi registrovaného. Pohyb zboží z èlenskézemì, kde bylo provedeno celní øízení, do èlenskézemì urèení je sledován jako obchodní operacev rámci intrakomunitárního obchodu.Nadále bude platit pravidlo, že do celní hodnoty sezapoèítávají náklady na dopravu a pojištìní zbožíz místa odeslání do místa vstupu zboží na cílovécelní území. Vstoupí-li tedy zboží na celní územíSpoleèenství napø. v Rotterdamu, náklady na pojištìnía dopravu z Rotterdamu do ÈR souèástí celníhodnoty nebudou.Dobrá znalost tìchto pravidel mùže napomoci úspoøena dovozním clu i dani z pøidané hodnoty.2.2.1. Jednotná celní deklaraceJednotná celní deklarace – JCD (pozn.: uvažuje seo pøejmenování JCD na „Jednotný správní doklad“,JSD) je základní dokument v celním øízení pøi vývozui dovozu, pøedkládaný celním orgánùm na pøedepsanémtiskopisu (pro další druhy zboží je jehosouèástí Jednotná celní deklarace doplòková). Tímtodokumentem deklarant navrhuje propuštìnízboží do celního režimu. Jedná se o pomìrnì komplikovanýformuláø, který se zpravidla vyplòuje v èíselnýchnebo alfabetických kódech. Firmì s malýmipraktickými zkušenostmi mùže èinit potíže. V takovýchtopøípadech se jeho vyplnìní doporuèuje svìøitbuï speditérovi nebo profesionálnímu celnímudeklarantovi.Vyplnìný, orazítkovaný a podepsaný formuláø sepøedkládá celnímu úøadu spoleènì s fakturou (musívzájemnì souhlasit údaje vèetnì cen, dodacíchpodmínek, zemì urèení apod.) a event. dalšími doklady(pøepravní doklady, licence, certifikáty apod.).Pro všechny druhy obchodù vzroste potøeba deklarovata prokazovat pùvod zboží. Preferenèní pravidlapùvodu obsažená v jednotlivých dohodách ovolném obchodu upravují zpùsoby stanovenía prokázání pùvodu. Tato pravidla pùvodu jsou odroku 1997 sjednocená (kromì Izraele a Chorvatska),èímž byly vytvoøeny podmínky pro tzv. pan-evropskoukumulaci pùvodu zboží. Tento systém umožòujevýrobcùm zboží, aby používali materiály a surovinypocházející z kterékoli z uvedených zemíEvropy, aniž by vyrobené zboží ztratilo status pùvoduzboží, a tím i nárok na preferenèní zacházení.Dùležitou zásadou každé dohody o volném obchodu,stejnì jako smlouvy o celní unii, je poskytovánícelních preferencí pouze na zboží, které má pùvodve smluvních stranách pøíslušné dohody. Protojsou také nedílnou souèástí každé z tìchto dohodpravidla, podle nichž se urèuje a prokazuje pùvodzboží. Deklarování pùvodu zboží je spojeno s velkýmmnožstvím preferenèních obchodních dohods mnoha státy z celého svìta. Pouze zboží, kterésplòuje uvedená pravidla, má prokázaný pùvodzboží stanoveným zpùsobem, je pøedmìtem volnéhoobchodu podle dohody a pouze takové zboží mánárok na celní preference dohodou stanovené. Pùvodzboží se prokazuje prùvodním osvìdèením– 37 –


EUR.1 nebo certifikátem o pùvodu zboží vydávanýmHospodáøskou komorou ÈR * .Vìtšina preferenèních dohod je oboustranná, obìstrany si ve vzájemném obchodì poskytují preferenènízvýhodnìní – snížení celní sazby.Spoleèenství používá dva druhy pravidel pùvodu:nepreferenèní a preferenèní. Nepreferenèní pravidlapùvodu jsou obsažena v Celním kodexu Spoleèenstvía provádìcím naøízení Evropské komise(EK) a týkají se nepreferenèních nástrojù obchodnípolitiky, jako jsou celní a ochranná opatøení. Preferenènípravidla pùvodu uvedená v protokolechk jednotlivým preferenèním obchodním dohodámnebo v nástrojích Spoleèenství zakládajících jednostrannápreferenèní opatøení jsou mnohem pøísnìjší.Tzv. „Standardní protokol“ o pravidlech pùvoduse vztahuje na dohody se zemìmi støednía východní Evropy, EHP a ESVO, které se staly inspiracípro urèité aspekty pravidel pùvodu obsaženýchv nových dohodách (napø. v Dohodì o volném obchodumezi EU a Mexikem, v tzv. Euro-støedozemníchdohodách) a preferenèních opatøeních (napø.Všeobecný systém preferencí – GSP a tzv. režimu autonomníchobchodních opatøení).Jedním z aspektù preferenèních pravidel pùvodu jerozsah kumulace, jenž považuje vstupy od partnerùze zemí Spoleèenství a od ostatních partnerùv systému regionálního obchodu za pùvodní materiály.Dvoustranná kumulace se uplatòuje napø.v rámci GSP (se zemí poskytovatele) a v rámci dohodo volném obchodu. Diagonální kumulace sepoužívá hlavnì mezi ES, zemìmi ESVO, zemìmi východníEvropy a Tureckem v rámci systému pan-evropskékumulace. Plná kumulace platí v rámci EHP,mezi ES, zámoøskými zemìmi a územími ES a rozvojovýmizemìmi na základì tzv. Úmluvy Cotonoua mezi ES a zemìmi Maghrebu podle pøíslušnýchEuro-støedozemních dohod.Tarifní i netarifní opatøení lze nalézt v integrovanémtarifu EU – Taricu.2.2.2. Integrovaný tarif EU (Taric)Po vstupu Èeské republiky do EU pøestává platitÈeský integrovaný tarif (poskytující informaceo podmínkách dovozu a vývozu urèitých komodit).ÈIT bude nahrazen Taricem – celounijním integrovanýmsazebníkem EU, který v návaznosti na zbožovékódy Kombinované nomenklatury (KN) shrnujevšechna opatøení obchodní politiky EU vztahujícíse k danému zboží, a to tarifního i netarifního charakteru,napø. celní sazby, kvóty, nebo antidumpingovécelní sazby.Taric je vydávaný Evropskou komisí a vyhlašovanýSdìlením Komise na základì èlánku 2 Naøízení Rady(EHS) è. 2658/87 z 23. èervence 1987 o celní a statistickénomenklatuøe a o spoleèném celním sazebníku,ve znìní pozdìjších pøedpisù. Tištìnáverze Taricu je vydávána každoroènì na konci kalendáøníhoroku s úèinností pro následující rok, celnísazby pro zemìdìlské kapitoly mohou být po1. èervenci publikovány i podruhé. Na rozdíl odÈeského integrovaného tarifu je unijní Taric velmièasto mìnìn a aktualizován. Elektronická formaTaricu je právnì závazná a jeho kódy musí být použitypro úèely celní deklarace a statistické výstupy.Taric je založen na Kombinované nomenklatuøe obsahujícícca 10 000 podpoložek – osmimístných kódù,které vytváøí základ spoleèného celního sazebníku.Taricdále obsahuje dalších 18 000 kódù - dvoumístnékódy nebo pøídavné kódy, které jsou pøidávány za osmimístnoupodpoložku a jsou používány pro:Tarifní sníženíTarifní kvótyTarifní preference (zahrnující tarifní kvótua celní stropy)Všeobecný systém tarifních preferencí aplikovanýpro rozvojové zemì (GSP)Antidumpingová a vyrovnávací claVyrovnávací poplatkyZemìdìlské komponentyStandardní dovozní cenyReferenèní a minimální cenyZákazy dovozuOmezení dovozuSledování dovozuZákazy vývozuOmezení vývozuSledování vývozuVývozní subvence*) Pozn.: pokud jde o tzv. ATA karnety, tj. dokumenty umožòující pøepravu a používání pøedmìtù, vybavení apod. pro tzv. doèasný vývoz èi doèasnýobìh v zemi urèení (napø. pro potøeby obchodních cestujících, pøedmìty urèené k vystavení, náøadí pro opravy v zahranièí atd.), po vstupu ÈR doEU nebude tøeba tìmito dokumenty pro území EU disponovat.– 38 –


Zjištìní aktuálních celních sazeb pro dovoz zbožíz tøetích zemí na území Evropské unie.Vše o celních sazbách uplatòovaných v souèasnostiv EU lze zjistit na webové stránce: http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/dds/en/tarhome.htm.V horní èásti výše uvedené stránky je možné zvolitjakýkoliv jazyk EU. Tento prùvodce demonstruje postupv anglickém jazyce. Hledat v databázi je možnépodle kódu Kombinované nomenklatury (1. Tariccode) nebo podle popisu zboží (samozøejmì v danémjazyce EU). Kombinovaná nomenklatura ÈR jeprakticky shodná s nomenklaturou v EU a z tohotodùvodu bude zøejmì vyhledávání podle kódu jednodušší.Taric ve všech národních jazycích, tzn. i v èeštinì.Význam jednotlivých položek TARICu:Po otevøení stránek http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/dds/en/tarhome.htm se otevøeúvodní stránka TARICu EUNa úvodní stránce jsou tøi základní odkazy: Preliminarynotes, Taric description a Taric code.1. Preliminary notes – detailní manuál práce s Taricem.2. Taric description – hledání podle popisu zboží.Lze rovnìž zvolit i jiný jazyk než angliètinu kliknutímna kód v horní èásti stránky (DE pro nìmèinu,FR pro francouzštinu apod.). Po vstupu do EU budeObrázek 1VÝBÌR JAZYKOVÉ VERZEHLEDÁNÍ PODLE KÓDU ZBOŽÍHLEDÁNÍ PODLE POPISU ZBOŽÍÚVOD DO TARIC– 39 –


Po kliknutí se otevøe stránka:Obrázek 2Good description – název zboží; zde vyplníme zboží,které hledáme.Èeský popis zboží lze najít stránkách Generálníhoøeditelství cel (dále jen GØC) http://www.cs.mfcr.cz, kde v levém menu vybereme celní sazebník.3. Taric code – hledání podle kódu/nomenklaturyzboží: nomenklatury EU odpovídají nomenklaturámdnes používaným v èeském Tarifu (nomenklaturapoužívaná v EU a v ÈR je shodná na prvníchosmi pozicích), které mùžeme najít na stránkáchGØC http://www.cs.mfcr.cz, kde v levém menu zvolímecelní sazebník.– 40 –


Po kliknutí na Taric code se otevøe stránka:Obrázek 3RUÈNÍ ZÁPIS KÓDUKONZULTACE ZAØAZENÍVLOŽENÍ ZEMÌ PÙVODU ZBOŽÍSIMULOVANÉ DATUM DOVOZUNa této stránce mùžeme nalézt:okénko pro ruèní zapsaní èísla nomenklatury (v simulovaném pøíkladì je uvedena nomenklaturazmraženého hovìzí masa bez kostí), které potvrdíme tlaèítkem Browse,rolovací menu pro urèení zemì pùvodu,datum.Funkèní tlaèítka:Duty ratesDescriptionRestriction– 41 –


Ruèní zapsání èísla nomenklatury – po potvrzení funkèním tlaèítkem Browse se dostaneme na stránku:Obrázek 4Zde je podrobné zaøazení hovìzího masa do pøíslušné kapitoly.Rolovací menu pro urèení zemì pùvodu – zde zadáme zemi pùvodu zboží. Pro rychlejší vyhledávání staèína klávesnici napsat první písmeno vyhledávané zemì. V simulaci je zemí pùvodu Austrálie.– 42 –


Duty rates – celní sazby; po potvrzení funkèního tlaèítka se dostaneme na stránku:Obrázek 5APLIKOVATELNÁ CELNÍ SAZBAPRÁVNÍ PØEDPISZde jsou informace o aplikovatelných celních sazbách s odkazy na právní pøedpisy, které je specifikují.Z pøíkladu se dozvíme, že v pøípadì dovozu mraženého hovìzího z Austrálie je kombinovaná celní sazba12,8 % z celní hodnoty + 304,1 EUR za 100 kg èisté hmotnosti.Funkèní tlaèítko regulation/decision zobrazí podrobnosti o právním pøedpisu, který tuto celní sazbu stanovuje.– 43 –


Description – popis nomenklatury zboží v hierarchii tøídìní.Obrázek 6– 44 –


Restriction – zákazy a omezení, které se k danému zboží nebo zemi pùvodu vztahují.Obrázek 7STRUÈNÝ TEXT OMEZENÍPRÁVNÍ PØEDPISVYSVÌTLIVKANa stránce je struèný text zákazu nebo omezení dovozua vývozu zboží spolu s odkazem na právnípøedpis, který toto opatøení stanovuje. V nìkterýchpøípadech je doplnìn vysvìtlivkou (footnote).V pøípadì, že se stránky Taricu odvolávají na pøedpisEU, mùžeme tento pøedpis najít na stránkáchhttp://europa.eu.int/eur-lex/en/search/index.html(viz. kapitola 2.5).Porovnání smluvních celních sazeb mezi celním sazebníkemÈR a EU je zde.2.2.3. Celní kvótyCelní kvóty jsou urèeny množstvím zboží (vyjádøené hmotností,objememnebo hodnotou),které je propuštìno do volnéhoobìhu za sníženou celní sazbu. Celní kvóty stanovenévrámci EU jsou spoleèné pro všechny èlenské státy EU. Jsou øízenyGenerálním øeditelstvím pro danì a celní unii – DGTAXUD (Directorate General: Taxation and Customs Union)v Bruselu.Administrace celních kvót je zajišována vìtšinoustejnou metodou jako doposud v ÈR, to znamená„First-come-first-served“ (pøednostní nárok toho,kdo pøijde døíve). Pro nìkteré komodity samozøejmìexistují i jiné režimy, napøíklad rozdìlení na základìhistorických obchodních tokù èi v oblastipreferenèního agrárního dovozu metoda pøidìlováníkvót pomocí dovozních licencí. Metoda „Firstcome-first-served“zaruèuje rovný pøístup všemobchodním subjektùm ke stanoveným celnímkvótám.Rozdíl oproti stávajícímu systému (platnému do 30.4. 2004) je následující:nebude uplatòován systém on-line,pokud množství všech zaslaných požadavkù (zevšech èlenských státù EU) v rámci jedné celníkvóty za den (stejné datum pøijetí JCD) pøesáhnezùstatkové množství této celní kvóty, pak jena každý požadavek pøidìlena pomìrná èástdeklarovaného množství zboží.– 45 –


Stejný postup je ve všech èlenských státech EU.V praxi to bude znamenat, že na rozdíl od souèasnépraxe, kdy byly celní úøady propojeny on-linea mohly ihned potvrdit, zda komodita spadá domnožstevní kvóty, tak po vstupu do EU bude možnopotvrdit pøiznání celní výhody nejdøíve za dva ažpìt dnù od propuštìní zboží do volného obìhua dovozce bude muset po tuto dobu zajistit rozdílmezi celním dluhem bìžným a dluhem sníženýmtouto kvótou. (Zatím není jisté, zda toto zajištìníbude možné pouze složením celní jistoty nebo zdabude staèit podání záruky).Žádost o celní kvótu: je-li na deklarované zboží vyhlášenacelní kvóta, která je otevøená, mùže deklaranto její pøidìlení požádat tím, že do pøíslušnýchodstavcù JCD, kterou zboží propouští do volnéhoobìhu, uvede pøíslušné údaje (objednací èíslo celníkvóty nebo celního stropu, kód požadované celnísazby, dovezené množství zboží v mìrné jednotcestanovené pro danou celní kvótu). Zmínìné údajeje možno zjistit na internetových stránkách EU:http://www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/databases/database.htm.Celní deklarace s požadavky na pøidìlení pøíslušnécelní kvóty pøedložené deklarantem celnímu úøadu,jsou po dùkladné kontrole postoupeny do centrakvót èlenského státu. Centrum kvót èlenskéhostátu pøekontroluje obdržené požadavky na pøidìlenícelních kvót a následnì je stanoveným postupemzasílá ke zpracování do Evropské komise (dálejen EK). EK zpracuje požadavky všech èlenských státùa celní kvóty pøidìluje chronologicky podle datapøijetí pøíslušné deklarace pro propuštìní zboží dovolného obìhu v rozsahu, jak dovolí zùstatek pøíslušnécelní kvóty.EK provádí zpracování celních kvót každý pracovníden s výjimkou:pøijetí deklarace celními orgány dne 1., 2. nebo3. ledna, kdy platí za den pøijetí 3. leden. Pokudvšak jeden z tìchto dnù pøipadá na sobotu nebonedìli, platí za den pøijetí 4. leden;svátkù orgánù Spoleèenství v Bruselu, nebove výjimeèných pøípadech i jiných dnù za pøedpokladu,že pøíslušné orgány èlenských státùbyly informovány pøedem.EK informuje centra kvót èlenských státù stanovenýmpostupem o výši pøidìleného množství projednotlivé požadavky. Ta postoupí uvedenou informacipøíslušným celním úøadùm, kde byl požadavekpøedložen.S požadavky na èerpání kvót zachází EK a èlenskéstáty jako s dùvìrnými údaji.Pro dovoz zboží v rámci celních kvót není používánzjednodušený postup.Pokud deklarant žádá o propuštìní zboží do volnéhoobìhu v rámci celní kvóty, zajišuje se celní dluhdo plné výše cla.S pøípadnými dotazy k celním sazbám a celnímkvótám EU se lze obrátit na Generální øeditelstvícel Ministerstva financí ÈR, 3. odbor, 140 96 Praha4, Budìjovická 7 (http://www.cs.mfcr.cz/info/info8300/suspenze.htm):Ing. Martin Hanuš, øeditel 3. odboru,tel.: 261 33 23 01, e-mail: hanus@cs.mfcr.cz;Ing. Martin Bayer, tel: 261 33 23 12,e-mail: bayer@cs.mfcr.cz;Ing. Martin Štaffa, tel: 261 33 23 15,e-mail: staffa@cs.mfcr.cz.2.2.4. Systém autonomního snižovánícelních sazeb a stanovování celních kvótv EU nad rámec mezinárodních závazkůpo vstupu České republiky do EU.Podniky, které potøebují pro svoji výrobu urèité surovinyèi polotovary, na nìž je uvaleno clo, mohouv urèitých pøípadech požádat o snížení cla (v podobìtzv. suspense) nebo stanovení dovozní kvóty, pokudnejsou tyto produkty dostupné v rámci EU.O snížení celní sazby èi stanovení celní kvóty mohoužádat pouze firmy, které dovážený výrobek používajíjako surovinu, polotovar nebo komponent pro vlastnívýrobu. Koneèné výrobky mohou být do schématuzaèlenìny pouze ve výjimeèných pøípadech, pokudjsou používány jako komponenty pro výrobukoneèného výrobku a pøidaná hodnota kompletovacíoperace je dostateènì vysoká. Roèní hodnota nevybranéhocla musí u každé žádosti èinit minimálnì20.000 EUR. Pro dosažení této výše mohou podnikyžádosti pøedkládat spoleènì. Pøi rozhodování o udìlenísuspense nejsou brány v úvahu rozdíly mezi cenoudovážených výrobkù a výrobkù vyrábìných v EU.– 46 –


Schéma se nevztahuje na výrobky, jejichž dovozyjsou zatíženy antidumpingovými cly.Celních suspensí a kvót mùže využívat kterákolivfirma v EU bez ohledu na skuteènost, že daná celnísuspense nebo kvóta byla otevøena na základì žádostikonkrétní firmy.Podniky pøedkládají žádosti prostøednictvím orgánùstátní správy v dané èlenské zemi. Pravidla propøedkládání a posuzování žádostí jsou stanovenave Sdìlení Komise o suspensi celních sazeb a o kvótách(Commission communication concerning autonomoustariff suspensions and quotas – OfficialJournal C128 z 25. 4. 1998).Èlenské státy pøedávají žádosti firem Evropské komisidvakrát roènì, a to nejpozdìji 15. bøezna proobdobí od 1. ledna následujícího roku a 15. záøí proobdobí od 1. èervence následujícího roku.Žádost podniku má dvì èásti a musí obsahovat následujícíúdaje:Èást I:1. Kód kombinované nomenklatury – celní zaøazeníUveïte osmimístný kód kombinované nomenklaturynebo desetimístný kód kombinované nomenklaturyv pøípadì, že se jedná o zmìnu již existujícísuspense.2. Podrobný popis výrobku – využijte popisu v celnímsazebníku; uvedený popis by však mìl být podrobnìjšía pøesnìjší. Èím pøesnìjší popis výrobkuuvedete a také èím úžeji vymezíte použití výrobku,tím spíše se již v poèátku vyhnete opozicím* z èlenskýchstátù.3. Další informace týkající se obchodního oznaèení,obalu, zpùsobu užití, zamýšleného použití dováženéhovýrobku, druhu výrobku, do kterého má býttento výrobek zaèlenìn a koneèné užití tohoto výrobkuje dùležité uvést, jak je výrobek vyrábìn, jakéje jeho složení a úzce vymezit, jaké bude jeho koneènéužití.4. Prohlášení zúèastnìné strany, že dovážené výrobkynejsou pøedmìtem exkluzivní obchodní dohody.5. Uveïte firmy známé v EU nebo ve tøetích zemích,se kterými má EU sjednán preferenèní celní režim,které jste oslovili za úèelem dodání identických,ekvivalentních nebo substituujících výrobkù. Uveïtejména a adresy oslovených firem a výsledky vašichjednání s nimi. Pokud existuje v EU výrobce,uveïte dùvody, proè právì jeho výrobky nejsouvhodné pro vaši výrobu.6. Zvláštní poznámky. Uveïte obdobné nebo staršísuspense èi celní kvóty.Èást II:1. Kód kombinované nomenklatury – celní zaøazení2. Žádost pøedkládá: Ministerstvo financí ÈRMinistry of Finance – General Directorate of Customs,Budìjovická 7, 140 96 Prague 4, Czech Republic+ 420 261 33 23 01/+ 420 261 33 23 003. a 4. Oèekávané a souèasné roèní dovozy danéhovýrobku. Uveïte jejich hodnotu v EUR a množstvíve fyzických jednotkách a také informaci, za kteréroky dovoz uvádíte.5. Požadované období6. Uplatòovaná celní sazba v dobì podání žádosti.Uveïte smluvní celní sazbu uplatòovanou pøi dovozudo EU (ne celní sazbu, kterou požadujete). Proinformaci mùžete uvést preferenèní celní sazbu,kterou vaše firma využívá.7. Odhadnuté nevybrané roèní clo (v EUR). Vypoèításe jako souèin oèekávaných roèních dovozù uvedenýchv bodì 3 a uplatòované celní sazby uvedenév bodì 6. Suspense se neudìlí, pokud bude odhadnevybraného roèního cla menší než 20.000 EUR.8. Jméno a adresa výrobce mimo EU. Uveïte kompletníadresu, vèetnì telefonu, faxu a e-mailu.9. Jména a adresy dovozcù a uživatelù v EU. Uveïtekompletní adresu, vèetnì telefonu, faxu, e-mailu.Jestliže se dovozce a uživatel v EU liší, specifikujteje. Zde uveïte také adresu vaší firmy.Pro chemické výrobky:10. CUS èíslo (Reference number in European CustomsInventory of Chemicals) a CAS èíslo (ChemicalAbstracts Service Registry Number).* Výrobce v EU, který vyrábí identický, ekvivalentní nebo substituující výrobek, mùže uplatnit tzv. opozici vùèi výrobku, na který urèitá firma požádalao celní kvótu nebo suspensi. V tomto pøípadì obdrží pøíslušná žádající firma prostøednictvím národního orgánu (v ÈR MPO ÈR) opozici ve stanovenémformátu a bude požádána, aby namítajícího výrobce kontaktovala a sdìlila pøíslušnému orgánu (v ÈR MPO ÈR) výsledky jednání s tímtovýrobcem. Jestliže namítající výrobce není schopen daný výrobek v požadované kvalitì a množství firmì žádající o suspensi nebo kvótu dodat,je žádost této firmy nadále projednávána. Pokud je tomu naopak, nemùže být suspense nebo kvóta udìlena.– 47 –


11. Strukturální vzorec.Pøílohy jako technické specifikace výrobkù, nákresy,obrázky, prospekty atd. jsou povinnou souèástí žádosti(zasílejte je též v elektronické podobì v samostatnýchsouborech).Žádosti lze zasílat v souladu se Sdìlením Komiseo suspensi celních sazeb a o kvótách v anglickéma èeském jazyce v pøiložených formuláøích na adresu:Ministerstvo prùmyslu a obchodu ÈRSekce obchodní politiky a podpory exportuOdbor mezinárodních ekonomických organizacía mimoøádných opatøení – 09100Na Františku 32110 15 Praha 1Souèasnì tyto žádosti zasílejte elektronickyv anglickém a èeském jazyce na adresu modlitbova@mpo.cz a leitgeb@mpo.cz. V pøípadì žádostítýkajících se zemìdìlských komodit zasílejte žádostielektronicky v kopii též na adresu pellar@mze.cz a jezek@mze.cz. V prùvodním dopisuuveïte kontaktní osobu ve vaší firmì, se kterou budemoci ministerstvo prùmyslu a obchodu komunikovat.Pro usnadnìní vyplnìní žádosti je poskytnutvzor žádosti. Žádost o celní suspensi nebokvótu:anglická verze formuláøeèeská verze formuláøeS pøípadnými dotazy k pøedkládání žádostí se lzeobrátit na Ministerstvo prùmyslu a obchodu, odbor09100: Ing. Radka Modlitbová, tel: 224 06 2480, e-mail: modlitbova@mpo.cz; Ing. Svatopluk Leitgeb,vedoucí oddìlení 19130, tel: 224 06 21 99,e-mail: leitgeb@mpo.cz.2.2.5. Neukončené dovozní, vývoznía tranzitní operace po vstupu ČR do EUÚzemí Èeské republiky se jejím vstupem do Evropskéunie dnem 1. 5. 2004 stává celním územím Spoleèenstvís jednotným uplatòováním celních pøedpisùdaných èl. 1 Naøízení Rady (EHS) è. 2913/92,kterým se vydává celní kodex Spoleèenství.Výjimky z tìchto celních pøedpisù upravující problematikuneukonèených dovozních, vývoznícha tranzitních operací jsou stanoveny vybranýmiustanoveními Pøílohy 4 ke kapitole 25 (Celní unie)Smlouvy o pøistoupení ÈR k EU (dále jen Pøíloha 4).Pøípadné dotazy lze zasílat elektronicky nae-mailovou adresu 2. odboru MF-GØC podatelna2@cs.mfcr.cz.Doèasnì uskladnìné zbožía) zboží z tøetích zemí (neprokázaný statut EU)Pro uplatnìní pøedpisù je rozhodující okamžik pøijetícelního prohlášení na navrhovaný celní režimnebo žádosti o pøidìlení jiného celnì schválenéhourèení. V pøípadì, kdy jsou celní prohlášení nebožádosti o pøidìlení celnì schváleného urèení pøijatypo 1. 5. 2004 (vèetnì), propuštìní zboží resp. pøidìlenícelnì schváleného urèení se uskuteèní nazákladì právních pøedpisù Spoleèenství a národnílegislativy platné od 1. 5. 2004 (dále jen „celní pøedpisyEU“) vèetnì pøípadných odvodù pøíslušné èásticelního dluhu do rozpoètu EU. Tento postup sepoužije i u celních prohlášení, která byla podánapøed vstupem ÈR do EU a z dùvodu nesplnìní zákonnýchpodmínek pro pøijetí (§ 106 celního zákona)nebyla do 30. 4. 2004 (vèetnì) pøijata. V pøípadì,kdy dojde k odstranìní nedostatkù bránícíchpøijetí celního prohlášení po vstupu ÈR do EU, jenutno podat nové celní prohlášení vyplnìné v souladus celními pøedpisy EU. V pøípadì, kdy deklarantve stanovené lhùtì nedostatky neodstraní, je podanécelní prohlášení neplatné a celní úøad již postupujepodle celních pøedpisù EU.V pøípadì, kdy je u doèasnì uskladnìného zbožípøijato celní prohlášení nebo žádost do 30. 4. 2004(vèetnì), postupuje se podle pøedpisù platnýchpøed 1. 5. 2004 (dále jen „celní pøedpisy ÈR“) a pøípadnýcelní dluh podle odst. 13 Pøílohy 4 vybere ÈRve svùj prospìch.b) zboží s prokázaným statutem EUNa zboží nebylo do data 30. 4. 2004 podánoJCDV souladu s odst. 1 Pøílohy 4 bude zboží propuštìnodo volného obìhu bez cla a dalších celních opatøení,a to na základì celního prohlášení, které již budepodáno v souladu s celními pøedpisy EU.JCD podaná do 30. 4. 2004, která celní úøad nepøijal– 48 –


V souladu s odst. 1 Pøílohy 4 bude zboží propuštìnodo volného obìhu bez cla a dalších celních opatøení.Protože se jedná o JCD vyplnìná podle celníchpøedpisù ÈR platných pøed 1. 5. 2004, která nebylapøijata do data vstupu ÈR do EU z dùvodu nesplnìnízákonných podmínek a celní úøad vydal výzvupodle § 106 celního zákona, je nutné postupovatzpùsobem uvedeným v èásti II. písm. a) tohoto materiálu– doèasnì uskladnìné zboží z tøetích zemí.JCD pøijatá do 30. 4. 2004, kdy celní úøad rozhodujeo propuštìní zboží po vstupu ÈR do EUV souladu s èl. II odst. 1 návrhu novely celního zákonabude zboží propuštìno do volného obìhu nazákladì celních pøedpisù ÈR.Zboží, které se nachází v nìkterém z celních režimùs ekonomickým úèinkem (vyjma pasivního zušlechovacíhostyku).Podle odst. 12 Pøílohy 4 jsou rozhodnutí na použitírežimù aktivního zušlechovacího styku, pøepracovánípod celním dohledem a pasivního zušlechovacíhostyku vydaná pøed vstupem ÈR do EU nadáleplatná, a to do konce jejich platnosti, nejdélevšak po dobu jednoho roku ode dne pøistoupení ÈRdo EU. Obdobná právní úprava bude pro ostatnípovolení režimù s ekonomickým úèinkem navrženai v národních celních pøedpisech.a) zboží ze tøetích zemíZa pøedpokladu, že povolení k použití režimu budounadále platná, není nutno pøíslušný režim ke dnivstupu ÈR do EU ukonèit. V pøípadì, že bude navrhovánoukonèení režimu s ekonomickým úèinkem, postupujese podle celních pøedpisù EU s výjimkami danýmiustanovením odst. 7 až 10 Pøílohy 4. Lhùtystanovené k ukonèení režimu v rozhodnutích v celnímøízení vydaných pøed 30. 4. 2004 zùstanou zpravidlazachovány. Po ukonèení platnosti povolení lzerovnìž postupovat podle èl. 4 Naøízení Komiseè. 2454/93 (dále jen Naøízení), kterým se provádí NaøízeníRady è. 2913/92, kterým se vydává celní kodexSpoleèenství: „Zrušení rozhodnutí se nevztahuje nazboží, které již bylo v dobì, kdy zrušení nabylo úèinnosti,propuštìno do režimu na základì zrušenéhorozhodnutí. Celní orgány však mohou požadovat, abyve lhùtì, kterou stanoví, bylo zboží pøidìleno nìkterépøípustné celnì schválené urèení“. Toto ustanoveníumožòuje celním orgánùm po ukonèení platnostipovolení, nejpozdìji k 1. 5. 2005, ponechat nadálev platnosti JCD na již propuštìné zboží (napø. tam,kde jsou již tímto rozhodnutím stanoveny lhùty proukonèení) nebo požadovat, aby zboží bylo pøidìlenojiné celnì schválené urèení (napø. režim použitý nazákladì povolení vydaného již podle celních pøedpisùEU, pøípadnì propuštìní do volného obìhu).b) zboží se statutem SpoleèenstvíPodle odst. 7 až 11 Pøílohy 4 bude režim ukonèenv souladu s celními pøedpisy EU. Zboží je tedymožno pøidìlit jakékoliv celnì schválené urèenídané celními pøedpisy EU, vèetnì propuštìní dovolného obìhu. V pøípadì volného obìhu budezboží na základì odst. 1 Pøílohy 4 propuštìno dovolného obìhu bez cla a dalších celních opatøení.Pøedpokladem je, že zboží bude propuštìno do navrhovanéhorežimu vèetnì volného obìhu na základìpodaného celního prohlášení. Nikde nenístanovena povinnost podat celní prohlášení zaúèelem ukonèení režimu okamžikem vstupu ÈR doEU. U zboží s prokázaným statutem EU mùže deklarantnavrhnout ukonèení režimu vèetnì volnéhoobìhu dle vlastního uvážení, protože v souladus èl. 4 Naøízení platnost rozhodnutí na propuštìnízboží do celního režimu nebyla zrušena. V pøípadìukonèení platnosti povolení režimu s ekonomickýmúèinkem mùže celní úøad podle èl. 4 Naøízenípožadovat, aby bylo tomuto zboží pøidìleno jinécelnì schválené urèení, a tím i omezit možnost deklarantaukonèit režim k urèitému datu dle jehovlastního uvážení.Praktické dopady:Pøíklad 1 – zboží v celním skladuRežim uskladòování v celním skladu lze v dobìplatnosti povolení ukonèit:1) propuštìním zboží do volného obìhuZboží bude propuštìno do volného obìhu bez claa dalších celních opatøení podle odst. 1 Pøílohy 4.2) dodáním do jiné èlenské zemìDodání se uskuteèní v režimu tranzitu za podmínekdaných celními pøedpisy EU (spoleèný tranzit,vnitøní a vnìjší tranzit EU), a to spoleènì s informaènímilisty podle Naøízení (è. 2454/93).3) zpìtný vývoz mimo celní území EUZpìtný vývoz se uskuteèní v režimu tranzitu zapodmínek daných celními pøedpisy EU. Ve stanove-– 49 –


ných pøípadech se podává celní prohlášení na zpìtnývývoz z celního skladu (obdoba stávající právní úpravy).4) pøidìlení jiného než výše uvedeného celnì schválenéhourèeníZboží lze na základì celního prohlášení podanéhov souladu s celními pøedpisy EU pøidìlit jakékolivcelnì schválené urèení tìmito pøedpisy povolené.Jakákoliv další úprava postavení zboží by muselabýt v souladu s celními pøedpisy EU. V pøípadì následnéhopropuštìní zboží do volného obìhu bybylo postupováno obdobnì jako v pøípadì propuštìnízboží do volného obìhu podle písm. 1) tohotopøíkladu.Pøíklad 2 – aktivní zušlechovací styk, podmínìnýsystémZboží se nachází ke dni vstupu ÈR do EU v režimuaktivního zušlechovacího styku a zušlechtìný výrobekobsahuje jak zboží s prokázaným statutemEU, tak èeské pøídatky a zboží z tøetích zemí.1) zušlechtìný výrobek je propuštìn do volného obìhuv ÈRZboží s prokázaným statutem EU bude propuštìnodo volného obìhu bez cla a dalších celních opatøenípodle odst. 1 Pøílohy 4. Zboží z tøetích zemí budepropuštìno do volného obìhu s vymìøením claa vyrovnávacího úroku.2) zušlechtìný výrobek je dodán do jiné èlenské zemìEUDodání se uskuteèní v režimu tranzitu za podmínekdaných celními pøedpisy EU. Zboží musí doprovázetinformaèní listy vystavené v souladu s celnímipøedpisy EU. Po ukonèení režimu tranzitu budezušlechtìný výrobek propuštìn v jiné èlenské zemido navrženého režimu, pøípadnì bude v souladus celními pøedpisy EU pøidìleno jiné celnì schválenéurèení.3) zušlechtìný výrobek je dodán mimo celní územíEUDodání se uskuteèní v režimu tranzitu za podmínekdaných celními pøedpisy EU. Souèasnì s celním prohlášenímna propuštìní zboží do režimu tranzitu jenutno v souladu s celními pøedpisy EU podat celníprohlášení na zpìtný vývoz zušlechtìných výrobkù.4) pøidìlení jiného celnì schváleného urèení než výšeuvedenéZboží lze na základì celního prohlášení podanéhov souladu s celními pøedpisy EU pøidìlit jakékolivcelnì schválené urèení tìmito pøedpisy povolené.Jakákoliv další úprava postavení zboží by muselabýt v souladu s celními pøedpisy EU. V pøípadì následnéhopropuštìní zboží do volného obìhu bybylo postupováno obdobnì jako v pøípadì propuštìnízušlechtìných výrobkù do volného obìhu podleodst. 1 tohoto pøíkladu.Pøíklad 3 – aktivní zušlechovací styk, systém navraceníRežim aktivního zušlechovacího styku v systémunavracení umožòuje, aby bylo zboží propuštìno dovolného obìhu s možností následného vrácení(prominutí) cla. Zboží propuštìné pøed 30. 4. 2004(vèetnì) do aktivního zušlechovacího stykuv systému navracení bude mít v souladu s odst. 2Pøílohy 4 po vstupu ÈR do EU statut zboží Spoleèenství.Dodáním zušlechtìných výrobkù nebozboží v nezmìnìném stavu po 1. 5. 2004 do jinéhoèlenského státu EU nejsou podle celních pøedpisùEU splnìny podmínky pro vrácení (prominutí) cla.Výše uvedený nárok vzniká pouze pøi splnìní podmínekdaných ustanovením èl. 128 Naøízení Radyè. 2913/92, tj. zboží bude vyvezeno zpìt nebo pøidìlenonìkteré z uvedených celnì schválených urèenís ohledem na jeho následný vývoz mimo Spoleèenství.Celní prohlášení v pøípadì zpìtného vývozumimo Spoleèenství budou podána v souladu s celnímipøedpisy Spoleèenství.Pøíklad 4 – pøepracování pod celním dohledemRežim bude ukonèen v souladu s celními pøedpisyEU a zboží s prokázaným statutem EU bude podleodst. 1 Pøílohy 4 propuštìno do volného obìhu bezcla a dalších celních opatøení.Pøíklad 5 – doèasné použití1) propuštìním zboží do volného obìhuZboží bude propuštìno bez cla a dalších celníchopatøení podle odst. 1 Pøílohy 4.2) dodáním do jiné èlenské zemìZboží bude dodáno v režimu tranzitu za podmínekdaných celními pøedpisy EU, a to spoleènì s pøíslušnýmiinformaèními listy tam, kde to stanovíNaøízení Komise è. 2454/93.3) zpìtný vývoz mimo celní území EUZpìtný vývoz se uskuteèní v režimu tranzitu za– 50 –


podmínek daných celními pøedpisy EU. Souèasnìs celním prohlášením na režim tranzitu se podávácelní prohlášení na zpìtný vývoz z doèasného použití(obdoba stávající právní úpravy).4) pøidìlení jiného než výše uvedeného urèeníZboží lze na základì celního prohlášení podanéhov souladu s celními pøedpisy EU pøidìlit jakékolivcelnì schválené urèení tìmito pøedpisy povolené.Jakákoliv další úprava postavení zboží by muselabýt v souladu s celními pøedpisy EU. V pøípadì následnéhopropuštìní zboží do volného obìhu bybylo postupováno obdobnì jako v pøípadì propuštìnízboží do volného obìhu podle písm. 1) tohotopøíkladu.2.3. Technické požadavky na českévýrobce, exportéry a importéryTzv. Dohody o vzájemném uznávání (MRA) obecnìumožòují uznávat výsledky zkoušek a posouzeníprovedené v zemi výrobce podle pøedpisù druhésmluvní strany (zemì, kam má být výrobek dodáván)v dohodnutých sektorech výrobkù. To nalézáuplatnìní zejména tam, kde je pøi tìchto zkouškácha posouzení nutná úèast tøetí nezávislé strany(notifikované osoby, zkušebny), s cílem, aby pøiuvedení na trh nebyly vyžadovány další schvalovacípostupy. Tyto tøetí nezávislé strany jsou stanovenýmpostupem jmenovány pro každou MRA.Èeské subjekty budou moci využívat tyto dohodyode dne vstupu ÈR do EU. Do doby, než dojde k zapojeníèeských subjektù (autorizovaných osob, zkušeben)do tìchto MRA, je však nutno k uznávání výsledkùzajistit provedení zkoušek u nìkterého zesubjektù èlenských zemí EU, které byly k tomutoúèelu jmenovány.Praktické možnosti využití dohod a potøebné postupypro jejich využívání je nutno vyhledat v konkrétnímtextu jednotlivých MRA (htpp://trade-info.cec.eu.int/tbt/mra.cfm?id).Sektory výrobkù, kterých se jednotlivé MRA týkají:Austrálie – telekomunikaèní terminály, elektrickázaøízení, elektromagnetická kompatibilita, zdravotnicképrostøedky, správná výrobní praxe pro léèivépøípravky, tlakové nádoby, strojní zaøízení a motorovávozidla a souèásti.Nový Zéland – telekomunikaèní terminály, elektrickázaøízení, elektromagnetická kompatibilita, zdravotnicképrostøedky, správná výrobní praxe pro léèivépøípravky, tlakové nádoby a strojní zaøízení.Kanada – správná výrobní praxe pro léèivé pøípravky,zdravotnické prostøedky, telekomunikaèní koncovázaøízení, elektrická bezpeènost, elektromagnetickákompatibilita, rekreaèní plavidla.Izrael – správné laboratorní praxe pro prùmyslovéchemikálie, které se užívají pro léèivé pøípravky,kosmetiku, potraviny, aditiva do potravin a pesticidy.Japonsko – rádiová a telekomunikaèní koncová zaøízení,elektrotechnické výrobky, správná laboratornípraxe pro chemikálie a správná výrobní praxepro léèivé pøípravky.Švýcarsko – strojní zaøízení, osobní ochranné prostøedky,hraèky, zdravotnické prostøedky, spotøebièeplynných paliv, tlaková zaøízení, rádiová a telekomunikaèníkoncová zaøízení, výrobky urèené doprostøedí s nebezpeèím výbuchu, elektromagnetickákompatibilita, elektrická bezpeènost, motorovávozidla, zemìdìlské a lesnické traktory, správná laboratornípraxe a správná výrobní praxe – léèiva.USA – telekomunikaèní zaøízení, elektromagnetickákompatibilita, elektrická bezpeènost, rekreaèníplavidla, zdravotnické prostøedky, správná výrobnípraxe pro léèivé pøípravky.Vztahy èlenských státù EU k ostatním tøetím zemímRegulace související s posuzováním shody v rámciEU se nikterak nedotýká výrobkù vyvážených doostatních tøetích zemí. Výrobky dovážené z tìchtotøetích zemí podléhají harmonizované, výše popsanéevropské legislativì.2. 4. Licence a některá obchodníochranná opatřeníNa vývoz a dovoz nìkterých komodit a výrobkùjsou v rámci EU nebo v rámci èlenských zemí uplatòoványlicenèní nebo povolovací režimy. Datemvstupu Èeské republiky do Evropské unie budou taképro Èeskou republiku pøímo závazné evropsképøedpisy týkající se vývozu kulturních statkù zeSpoleèenství, vývozu zboží dvojího užití a ochran-– 51 –


ných obchodních opatøení v rámci spoleèné obchodnípolitiky.Zároveò budou po vstupu ÈR do EU zrušena obchodníochranná opatøení vùèi neèlenským zemímpøijatá podle èeské legislativy. Naopak v platnostvstoupí pøíslušná opatøení pøijatá EU. Zùstaneovšem v platnosti národní úprava týkající se obchoduse zbranìmi, nebo tato oblast není v rámciEU zcela harmonizována (komunitární legislativase týká pouze nìkterých procedur, zásad vývozua výmìny informací).Export z Evropské unie do tøetích zemí není v zásadìomezován žádnými pøekážkami, které by mìlypùvod v EU. Obchodní podmínky pro vývoz èeskéhozboží do dané zemì budou vždy odpovídat obchodnímpodmínkám, které daná zemì sjednalas EU jako celkem. Èlenské státy ovšem mohou zakázatnebo omezit export urèitého zboží ze svéhoúzemí z dùvodù politických, ochrany veøejné morálkya bezpeènosti atd., avšak tato opatøení je tøebapøedem konzultovat na komunitární úrovni.Omezení tohoto typu nemohou být pøijata pro zemìdìlsképrodukty, kterých se týká speciální regulacepodle èlánku 308 Smlouvy o založení ES (dálejen Smlouvy).Na evropské úrovni existuje pouze urèitá míra koordinacea spolupráce týkající se exportu zbraní,materiálù dvojího užití a kulturních statkù.V oblasti exportu jsou nyní zapotøebí licence nebopovolení k vývozu na:kulturní statky,zboží dvojího užití (zjednodušenì øeèeno zboží,které mùže být použito pro výrobu nìkterýchzbraní a pro další vojenské úèely),zbranì (jedná se o národní režimy),nìkteré zemìdìlské komodity a zpracovanévýrobky, pokud je žádáno o exportní subvenci(tato problematika je zpracována v kapitole2.6. Obchodní mechanismy používané k regulaciagrárního obchodu).Také import výrobkù do EU je v zásadì volný, pøièemžse na zboží vztahuje celní sazebník EU. Existujíovšem situace, za nichž je možné aplikovat rùznáochranná opatøení nad rámec celního sazebníkua opatøení ke sledování dovozu. Jde mimo jiné o antidumpingováopatøení, ochranná opatøení pøedzvýšenými dovozy (Safeguards), systém sledovánía dvojí kontroly atd. Èlenské zemì mohou taktéžzakázat dovoz urèitého zboží z dùvodù ochranyveøejné morálky, bezpeènosti atd. Více o opatøenína ochranu obchodu v rámci spoleèné obchodnípolitiky EU je možno nalézt na internetovýchstránkách Ministerstva obchodu a prùmyslu(http://www.mpo.cz/xqw/webdav/UTF8/dms_mpo/getPublicFile/7520/11190/010_uvod.htm), kdejsou uvedena i aktuálnì platná opatøení.V oblasti importu ze tøetích zemí jsou v souèasnédobì potøebné licence/povolení na dovoz vybraných:oceláøských výrobkù z urèitých zemí,textilních a odìvních výrobkù z urèitých zemí,výrobkù z Èíny,zemìdìlských komodit a výrobkù (tato problematikaje zpracována v kapitole 2.6. Obchodnímechanismy používané k regulaci agrárníhoobchodu) avšech druhù zbraní a vojenského materiálu(jedná se o národní režimy).Informace o obchodu se zbranìmi a o obchodu sezbožím dvojího užití jsou k dispozici také na internetovýchstránkách Licenèní správy Ministerstvaobchodu a prùmyslu ÈR: http://www.mpo.cz/scripts/modules/dmsdoc/folder.php?lid=1&dlid=1&folderid=323.2.4.1. Vývoz kulturních statkůU vývozu kulturních statkù ze zemí Evropské uniebude potøeba schválení podle souèasných národníchpravidel a navíc ještì speciální vývozního povoleníze zemí Evropské unie. Postup je v rámci EUupraven Naøízením Rady è. 3911/92 o vývozu kulturníchstatkù, které je v Èeské republice implementovánozákonem è. 214/2002 Sb. Toto povolení budeudìlovat Ministerstvo kultury ÈR (Ministerstvo kulturyÈR, Milady Horákové 139, 160 41 Praha 6,tel. + 420 257 085 111, fax. + 420 224 318 155) a pøípadytýkající se evidovaných archiválií podle archivníhozákona bude schvalovat Ministerstvovnitra ÈR (Ministerstvo vnitra ÈR, Odbor archivnísprávy, tel.: 974 835 071).Tiskopisy pro žádost o povolení budou k dispozicina Ministerstvu kultury. Pøíslušný orgán vydápovolení do deseti dnù od pøedložení žádosti, pokudbylo vydáno pøíslušné národní osvìdèení.Kulturní statek lze poté vyvézt ve lhùtì jednoho– 52 –


oku ode dne vydání povolení. Za vývoz bez povolenímohou být stanoveny pomìrnì vysoké pokuty.2.4.2. Dovoz ocelářských výrobkůEvropská unie sleduje dovoz oceláøských výrobkùz nìkterých zemí pøed jeho uskuteènìním a stanovujekvóty na dovoz oceláøských výrobkù z vybranýchzemí. Informace lze získat na licenènísprávì Ministerstva obchodu a prùmyslu, kterátaké administruje pøíslušné kvóty a vydává licence(Ministerstvo prùmyslu a obchodu, Licenèníspráva, Washingtonova 13, PSÈ 112 49 PRAHA 1,tel.: + 420 224 061 111, http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getPublicFile/7520/11190/041_ocel_leg.htm).V souèasné dobì existují množstevní omezení dovozunìkterých oceláøských výrobkù z Ruské federace,Ukrajiny a Kazachstánu. Zároveò existuje systémdvojí kontroly s bývalou jugoslávskou republikouMakedonie, Rumunskem a Ruskou federací.Pokud jsou na výrobky stanovena množstevní omezení,je tøeba dovozního dokumentu a obchod s výrobkypodléhá specifickému licenènímu øízení.V souèasné dobì existují dovozní kvóty pro nìkteréoceláøské výrobky z Ruska, Ukrajiny a Kazachstánu.Základní informace o kvótách na jednotlivédruhy výrobkù a jejich èerpání lze získat v databáziSIGL (Systeme Intégré de Gestion de licenses)(http://sigl.cec.eu.int/querysteel.html) na stránkáchEvropské unie. Pøestože je databáze aktualizovánakaždé dvì hodiny, jde o údaje sloužící pouzek orientaci, nebo se situace mùže rychle mìnit. Seznamvýrobkù podléhajících množstevním omezenímlze nalézt také na stránkách Ministerstva obchodua prùmyslu ÈR (dále MPO).Povolení na dovoz tìchto výrobkù bude vydávat Licenèníspráva MPO. Ta zkontroluje formální náležitostižádosti a pošle žádost na Evropskou komisi.Po schválení EK a odeètení z dovozní kvóty udìlídovozní povolení. Žádost o toto povolení musí býtdo deseti dnù od podání žádosti doložena vývoznílicencí a potvrzením o pùvodu zboží z vyvážející zemì.Platnost dovozního povolení je ètyøi mìsícea ve výjimeèných pøípadech mùže být jeho platnostprodloužena až o další dva mìsíce.Systém dvojí kontroly má za úkol monitorovat jinakneomezený dovoz nìkterých citlivých oceláøskýchvýrobkù. Dvojí kontrola spoèívá v tom, že pøíslušnátransakce je registrována jak ve vyvážející, tak v dovážejícízemi. Urèité výrobky z tìchto zemí budemožno dovážet na základì dovozního dokumentu.Dovozní dokumenty budou vydávat pøíslušné úøadyjednotlivých zemí EU, v ÈR to bude Licenèní správaMPO. Dovozní dokument bude vydáván na základìžádosti dovozce. K žádosti musí být pøiložen originálvývozního dokumentu vydaného pøíslušnýmúøadem vyvážející zemì, kopie kontraktu a „proforma“faktura. Pokud zboží není zakoupeno v zemipùvodu, musí být ještì pøiložen certifikát výrobce.Dovozní dokument je vydáván do pìti pracovníchdnù od obdržení žádosti na jakékoliv množstvía bezplatnì. Platnost dovozního dokumentu je ètyøimìsíce. V pøípadì jeho nevyužití nebo èásteènéhovyužití mùže být obnoven na stejnou dobu.Zájemci mohou žádat o licenci na Licenèní správìMPO od 1. kvìtna 2004.2.4.3. Dovoz textiluDovoz textilu a odìvù z mnoha zemí podléhá v EUrùzným regulacím. Jde o množstevní omezení dovozu,sledování importù systémem dvojí kontrolya omezení dovozu v režimu pasivního zušlechovacíhostyku ve vztahu k nìkterým státùm. Na základìmezinárodních smluv také nìkteré státy pøijalyzávazky dobrovolného omezení exportu textilu dozemí EU. V souèasné dobì jsou u textilních výrobkùdovážených z 18 státù zavedeny množstevní limity,u 12 zemí jsou zavedeny limity pro zpìtný dovozv rámci pasivního zušlechovacího styku a u 19 státùje uplatòován režim dvojí kontroly. Autonomníopatøení jsou zavedena na dovozy pùvodem ze Srbska,Èerné Hory a Severní Koreje.Povolení respektive dokumenty k dovozu dotèenéhotextilu a odìvních výrobkù vydává a administrujev ÈR Licenèní správa Ministerstva obchodua prùmyslu ÈR (Ministerstvo obchodu a prùmysluÈR, Licenèní správa, Washingtonova 13, Praha 1,http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getPublicFile/7520/11190/051_textil_leg.htm),kde lze také nalézt na internetové stránce podrobnìjšíinformace.Základní informace o kvótách na jednotlivé druhy výrobkùa jejich èerpání lze získat v databázi SIGL (SystemeIntégré de Gestion de licenses) (http://sigl.cec.eu.int/choice.html) na stránkách Evropské unie.– 53 –


Uvedené odìvy a textilní výrobky mohou být dováženydo Evropské unie pouze na základì dovozní licencevydávané orgány èlenské zemì. Žádost o licencina dovoz zboží omezeného kvótou jepodávána na Licenèní správu a musí být doloženaoriginálem vývozního dokumentu èi vývozní licencea certifikátem o pùvodu zboží, které vydává pøíslušnázemì. Dovozní povolení je vydáváno na šestmìsícù a platí pouze v tom èlenské státì, který hovydal.Systém dvojí kontroly je uplatòován formou neomezenýchautomatických dovozních licencí z nìkterýchzemí. Jeho posláním je pouhé monitorovánídovozu.Všechna dovozní omezení v oblasti textilu by mìlabýt na základì Dohody v rámci Svìtové obchodníorganizace (WTO) odstranìna k 1. lednu 2005. Výjimkoujsou omezení týkající se dovozù z Vietnamu.2.4.4. Dovoz určitého zboží z ČínyV souèasnosti byla pøijata na základì Naøízení Rady(ES) è. 427/2003 množstevní omezení na dovozurèitých druhù obuvi, stolního a kuchyòského nádobí.Na tyto dovozy jsou stanoveny kvóty. Seznamzboží, které podléhá licenènímu režimu, je k dispozicina stránkách Licenèní správy Ministerstva prùmyslua obchodu ÈR (dále jen MPO).Dovozní limity jsou rozdìleny na èást založenou natradièních obchodních tocích a zbytek (25 %) proostatní dovozce. K žádosti pro tradièní dovozce jetøeba pøedložit ovìøené kopie dokladù (Jednotnácelní deklarace) potvrzující, že žadatel dotyèné zbožídovážel v letech 2001 nebo 2002. Dále je tøebavýpis z obchodního nebo živnostenského rejstøíku.Licence budou vydány od 1. kvìtna. Vydání licenceje bezplatné.Další informace jsou k dispozici na stránkách Licenènísprávy MPO: http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getPublicFile/7244/10851/inf_obuv_cina.doc.2.4.5. Vývoz zboží dvojího užitíÈeská republika je stejnì jako stávající èlenské státyEU již èlenem všech exportních kontrolních režimù,takže po vstupu ÈR do EU dojde pouze k nevelkýmzmìnám. Vývoz a dovoz zboží dvojího užití sebude øídit Naøízením Rady (ES) 1334/2000 ve znìnípøíslušných novel a èeským zákonem è. 21/1997 Sb.,o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologiípodléhajících mezinárodním kontrolním režimùm,ve znìní zákona 204/2002 Sb. s pøíslušnými provádìcímivyhláškami.Pokud chce podnikatel obchodovat se zbožím uvedenýmna seznamu zboží dvojího užití (tj. zbožíurèeného pro civilní použití, které však mùže býtpoužito také k vojenským úèelùm) nebo se zbožím,o nìmž ví, že je možné jeho užití pro výrobuchemických, biologických nebo jaderných zbranímožné, musí mít pøíslušnou licenci. Seznam tohotozboží je uveden v pøíloze vyhlášky è. 397/2003Sb., k provedení zákona è. 21/1997 Sb., o kontrolevývozu a dovozu zboží a technologií podléhajícíchmezinárodním kontrolním režimùm, ve znìní zákonaè. 204/2002 Sb., která v podstatì kopíruje pøíslušnýseznam uvedený v pøíslušném naøízení(EU). Jde o rozsáhlý seznam zboží od speciálníelektroniky pøes rùzné chemikálie až k obrábìcímstrojùm a dopravním prostøedkùm.Informace o vývozu zboží dvojího užití vèetnì formuláøùlze nalézt na stránkách licenèní správyMinisterstva prùmyslu a obchodu ÈR (Ministerstvoprùmyslu a obchodu ÈR, Licenèní správa, Washingtonova13, PSÈ 112 49 PRAHA 1, tel.: +420 224 061 111,fax: +420 224 221 811, http://www.mpo.cz/CZ/Licencni_sprava/Mezinarodni_kontrolni_rezimy/default.htm). Nìkteré informace, jež se týkají chemikálií,biologických látek a zboží, lze nalézt také nastránkách Úøadu pro jadernou bezpeènost(www.sujb.cz), kde je také možno konzultovat nìkteréotázky.V nìkterých pøípadech, pokud jde o vývoz kontrolovanéhojaderného, chemického a biologického zbožízvláš významného z hlediska státních zájmù, jevývozce povinen požádat MPO ÈR o pøedbìžný souhlask jednání se zahranièním partnerem pøed uzavøenímsmlouvy. Seznam tohoto zboží je uveden vevyhlášce è. 397/2003 Sb. MPO rozhodne o vydání tohotopovolení do 30 dnù od podání žádosti.Existují tøi typy vývozní licence – individuální licence,individuální otevøená licence a všeobecná licence,jejímž podtypem bude i Obecné vývozní oprávnìníEvropského spoleèenství.Individuální licence je urèena na dovoz nebo vývozkontrolovaného zboží na základì smluvního ujed-– 54 –


nání mezi èeským obchodníkem a jeho protìjškem.Pro udìlení licence je mimo jiné tøeba pøedložit návrhsmlouvy nebo uzavøenou smlouvu se zahraniènímpartnerem, dovozní prohlášení pøíslušného státu dovozunebo prohlášení koneèného uživatele a v pøípadìkontrolovaného zboží z jaderné oblasti také povoleníStátního úøadu pro jadernou bezpeènost.Individuální otevøená licence umožòuje dovážetnebo vyvážet konkrétní zboží podobnì jako u individuálnílicence, ale v opakovaných dodávkách. Individuálníotevøená licence se udìluje zpravidla najeden kalendáøní rok.Všeobecná licence umožòuje dovážet nebo vyvážetzboží zjednodušenou formou. Zmínìná vyhláškaè. 398/2003 Sb. obsahuje seznam zboží, na nìž senemùže vztahovat všeobecná licence. Všeobecnálicence se vydává formou vyhlášky, kde je stanovenozboží, na které se vztahuje. Do celního prohlášeníse pak namísto èísla licence uvede èíslo pøíslušnévyhlášky.Pokud však chce podnik využívat všeobecné licence,musí se nejprve bezplatnì zaregistrovat na Licenènísprávì MPO. To lze provést zasláním dopisus identifikaèními údaji a pøiloženým výpisem z obchodníhonebo živnostenského rejstøíku. Subjekt jezaregistrován dnem doruèení žádosti a o registraciposléze obdrží písemné potvrzení.2.4.6. Vývoz a dovoz vojenského materiáluVývoz a dovoz vojenského materiálu nepodléháregulaci právem EU a zùstává plnì v kompetencijednotlivých èlenských zemí. V Èeské republice setedy po vstupu do EU nic nezmìní. V ÈR je zahranièníobchod s vojenským materiálem upravenzákonem 38/1994 Sb., o zahranièním obchodus vojenským materiálem, ve znìní zákonaè. 310/2002 Sb. Pojem vojenský materiál je v zákonìpomìrnì široce definován a zákon se týká dovozu,vývozu i nakládání v zahranièí. Každý, kdochce obchodovat s vojenským materiálem, musímít nejprve všeobecnou licenci a poté musí žádato licenci na každý jednotlivý obchodní pøípad. Povolenívydává Licenèní správa Ministerstva obchodua prùmyslu ÈR (dále jen MPO), (Ministerstvoobchodu a prùmyslu, Licenèní správa,Washingtonova 13, 112 49, Praha 1, tel.: 224 06 111.Odbor speciálního materiálu – fax: 224 221 811). Informacevèetnì právních pøedpisù a formuláøùlze nalézt na internetové stránce MPO:http://www.mpo.cz/CZ/Licencni_sprava/Dovoz_a_vyvoz_voj._materialu/default.htm.Všeobecné povolení na obchodování s vojenskýmmateriálem se vydává na dobu nejdéle pìti let. Žadatelemmùže být podnik provozující podnikatelskouèinnost s majetkem státu nebo obchodní spoleènost.Povolení je možno udìlit pouze èesképrávnické osobì. Nejvýše 49 % základního jmìnítohoto subjektu mùže pocházet od zahranièníchosob. Žadatel musí splnit zákonné podmínky vèetnìpersonálního obsazení statutárních orgánù.Pøesnìjší podmínky jsou v pøíslušném zákonìa v provádìcí vyhlášce è. 89/1994 Sb. Povolení senevydává automaticky ani na nìj není právní nárok.Žádost se podává ve ètyøech vyhotovenícha spolu s pøíslušnými doklady. Je tøeba dbát na požadavkyna stáøí výpisù z rejstøíku trestù a uzávìrky.Je taktéž nutno pøiložit èestné prohlášení, že obchods vojenským materiálem bude provádìnvlastním jménem a na vlastní úèet. Žadatel takévypracuje seznam zemí a komodit, s nimiž zamýšlíobchodovat. Tento rozsah mùže být pøi schvalovánílicence omezen. O vìtšinì žádostí je rozhodnuto velhùtì šedesáti dní. V pøípadì nedostatkù v žádostilze ale øízení pøerušit, a tím tuto lhùtu prodloužit.Licenci na konkrétní obchodní pøípad vydává opìtLicenèní správa MPO, pøièemž je kladen dùraz navìrohodnost zahranièního smluvního partneraa na záruky deklarovaného použití zboží, pøípadnézahraniènìpolitické dopady obchodu atd. V ÈR neexistujeseznam zakázaných zemí pro export zbraní,ale urèující jsou zbrojní embarga uvalená v rámciOSN, Evropské unie a Organizace pro bezpeènosta spolupráci v Evropì (http://www.osce.org). V ÈRse také již nyní pøihlíží ke Kodexu chování EU pøi vývozuzbraní. Tento kodex obsahuje osm kritérií propovolení vývozu zbraní a vojenského materiálua dále mechanismus vzájemného informováníèlenských zemí o zákazech vývozu. Cílem mechanismuje zabránit tomu, aby exportér získal po zamítnutížádosti o vývoz tuto licenci v jiné èlenskézemi. Žadatel musí odevzdat žádost podepsanoustatutárním orgánem nebo zmocnìným pracovníkem,doklady o smluvním vztahu, doklad o užitízboží (Mezinárodní dovozní certifikát, EU Statement,Certifikát koneèného uživatele – EUC, prohlášeníodbìratele atd.), a pokud jde o tzv. významnývojenský materiál, také vyjádøení Ministerstvaobrany ÈR. V pøípadì, kdy žadatel není výrobcemzboží, Licenèní správa MPO vyžaduje kopii dokladuo nabytí zboží. Obvykle jsou vyžadovány i další dokumentys bližší specifikací materiálu. Všechny– 55 –


údaje o smluvním vztahu jsou považovány za obchodnítajemství.V ostatních èlenských zemích je licencování obchodus vojenským materiálem øešeno podle místníchspecifik. Dále uvádíme seznam institucí udìlujícíchlicence na vývoz, pøípadnì dovoz vojenského materiáluv nìkterých státech EU a vybraných kandidátskýchzemích: Dánsko – Ministerstvo spravedlnosti,Belgie – Ústøední úøad pro vývozní licence spadajícípod Ministerstvo hospodáøství, Kypr – Ministerstvoobchodu a prùmyslu, Estonsko – Ministerstvo zahranièí,Finsko – Ministerstvo obrany, Francie – MeziministerskáKomise pro zkoumání exportu váleènéhomateriálu (CIEEMG), Nìmecko – v pøípadìzbraní Ministerstvo obrany, v pøípadì váleènéhomateriálu Federální úøad pro export (agenturaMinisterstva hospodáøství), Øecko – Ministerstvonárodního hospodáøství, Maïarsko – Licenèní úøadpøi Ministerstvu prùmyslu a obchodu, Irsko – Ministerstvopro obchod, obchodování a cestovní ruch,Itálie – Ministerstvo zahranièních vìcí, Lotyšsko –Oddìlení pro kontrolu vývozu a dovozu, Polsko – Oddìleníkontroly exportu na Ministerstvu hospodáøství,Norsko – Ministerstvo zahranièí, Litva – Oddìleníkontroly vývozu a dovozu pøi Ministerstvuhospodáøství, Portugalsko – Generální øeditelstvípro zbranì a obranný materiál na Ministerstvuobrany, Slovensko – Ministerstvo hospodáøství, Španìlsko– Meziministerský regulaèní výbor zahranièníhoobchodu s vojenským materiálem a materiálemdvojího užití (JIMDDU) na Ministerstvuhospodáøství a daní, Rakousko – váleèný materiálMinisterstvo vnitra, „civilní“ zbranì Ministerstvohospodáøství.2.5. Postup při návrhu na zavedeníobchodních ochranných opatřenívůči dovozům ze třetích zemía podávání stížností na překážkyobchodu se třetími zeměmiPodniky a výrobní odvìtví mají v rámci EU možnostbránit se vùèi dovozùm za dumpingové ceny, subvencovanýmdovozùm (pokud jsou použity nepovolenéstátní a veøejné subvence) a proti nedovolenýmpøekážkám obchodu zabraòujícím pøístupuna trhy ve tøetích zemích nebo negativnì ovlivòujícímtrh Evropské unie. V tìchto pøípadech lze podatpodnìt (stížnost) a žádat nápravu nebo zavedenípøíslušných ochranných opatøení. Podrobnìjšíinformace jsou na internetových stránkách Ministerstvaobchodu a prùmyslu ÈR (www.mpo.cz)a Ministerstva financí ÈR (www.mfcr.cz).2.5.1. Antidumpingová a antisubvenční řízeníZa dumping je v EU oznaèováno takové jednání,kdy je na komunitárním trhu dovážené zboží prodávánoza ceny nižší než je oèištìná tzv. normálníhodnota v exportující zemi. Za normální hodnotuje považovaná cena, za kterou je dané zboží obchodovánov exportující zemi.Ochrana pøed dumpingem je ve výluèné pùsobnostiEU a její orgány mohou proti takovýmto dovozùmpøijmout pøíslušná opatøení (cla, cenové závazky,popøípadì jejich doplnìní kvantitativnímomezením). Tato opatøení lze použít, pokud takovétodovozy do EU ze tøetích zemí poškozují komunitárníprùmysl (tím se rozumí materiální újma komunitárnímuprùmyslu, hrozba materiální újmytomuto odvìtví, zpomalení vzniku takového odvìtví),pokud lze újmu zpùsobenou prùmyslu v EU dokázata pokud jsou antidumpingová opatøení v komunitárnímzájmu (tj. zda náklady na jejichzavedení odpovídají pøínosùm, zda jsou v zájmu zákazníkù,dodavatelù atd.).Základní informace o antidumpingu jsou k dispozicina stránkách Evropské komise (http://www.europa.eu.int/comm/trade/issues/respectrules/anti_dumping/index_en.htm). Podrobnìjší údajeo antidumpingovém øízení a zmìnách v souvislostise vstupem ÈR do EU lze nalézt na stránkáchMinisterstva prùmyslu a obchodu (http://www.mpo.cz/CZ/Obchod/Antidumpingova_opatreni/default.htm, Ministerstvo prùmyslu a obchodu, Oddìleníantidumpingu 09140, Politických vìzòù 20,11249, Praha 1, tel.: 224 062 831, fax: 224 062 500).Pokud by se èeští výrobci cítili výraznì poškozenídumpingovými dovozy (nebo dovozci naopak výraznìpoškozeni antidumpingovými opatøenímia zmìnila se situace od jejich zavedení), mohou seobrátit na Evropskou komisi nebo na èlenský stát,který postoupí tuto stížnost Evropské komisi (podleèlánku 5 Naøízení Rady (ES) è. 384/96 ze dne 22.prosince 1995 o ochranì pøed dumpingovými dovozyze zemí, které nejsou èleny Evropského spoleèenství).V pøípadì podezøení z dumpingu by se mìl potenciálnístìžovatel nejprve pokusit zjistit, zda– 56 –


v této vìci již neprobíhá øízení èi nebyla podánastížnost (napøíklad na základì informací na internetunebo u pøíslušných oborových svazù). Aktuálníseznam antidumpingových opatøení EUa probíhajících øízení proti dovozùm ze tøetích zemíje k dispozici na internetových stránkách Ministerstvaprùmyslu a obchodu (http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getPublicFile/5496/10286/prehled_AD.htm),statistika tìchtoopatøení je na stránkách Evropské komise(http://europa.eu.int/comm/trade/issues/respectrules/anti_dumping/stats.htm). Poté by si mìl zajistitpodporu oborového svazu. Celoevropské oborovésvazy mají vìtší možnosti pøi získávání informacínutných pro podání stížnosti (informaceo cenách, nákladech atd.), mají dostateèné finanèníprostøedky na zajištìní kvalitních právních služeba jejich prostøednictvím lze ovìøit (èi získat)podporu komunitárního prùmyslu pro podání stížnosti.Nutno mít na pamìti, že k tomu, aby Evropskákomise zahájila na základì stížnosti šetøení,musí stížnost podpoøit alespoò urèitá èást producentùz EU. Aby Evropská komise zahájila na základìstížnosti šetøení, musí stížnost podpoøit výrobci,jejichž podíl produkce daného výrobku pøedstavujealespoò 50 % z celkového podílu tìch výrobcù, kteøíse vysloví buï pro nebo proti zahájení šetøení.Pøitom výrobci, kteøí stížnost výslovnì podpoøí,musí pøedstavovat nejménì 25 % z celkové produkcedaného zboží v EU. Je urèena také minimálníhranice pro objem dovozu, aby mohlo být zahájenoantidumpingové øízení. Pouze takováto nebo vìtšíèást výrobcù mùže být považována za „komunitárníprùmysl“. Øízení se nezahajuje, pokud se zjistí, žedovoz z dotyèné zemì pøedstavuje ménì než 1 %podílu na trhu. To neplatí, pokud je stížnost podánavùèi nìkolika zemím spoleènì a spoleèný vývozdaného výrobku z tìchto zemí do Spoleèenstvípøedstavuje nejménì 3 % spotøeby výrobku ve Spoleèenství.Evropská komise rozhodne o zahájení šetøení do 45dní od podání podnìtu. Samotné øízení o zavedeníantidumpingových opatøení probíhá v nìkolikastádiích. Øízení konèí buï prohlášením stížnosti zaneoprávnìnou, nebo zavedením cla èi pøijetím cenovéhozávazku. Øízení mùže také skonèit, pokud jestažen návrh na zahájení øízení. I v tomto pøípadìse však posuzuje, zda je zastavení øízení v zájmuSpoleèenství. Pokud není, øízení mùže pokraèovati pøes stažení stížnosti. Šetøení musí být ukonèenodo doby 15ti mìsícù od zahájení øízení.Již pøed koncem normálního prùbìhu øízení, nejdøívepo 60 dnech, avšak ne pozdìji než 9 mìsícù odzahájení øízení, mohou být zavedena prozatímníantidumpingová opatøení. Jsou zavádìna na šestmìsícù a mohou být prodloužena o další tøi mìsíce.Nìkdy mohou být zavedena rovnou na devìtmìsícù.Vlastní šetøení trvá obvykle nejménì šest mìsícù.Je zkoumáno jak obvinìní z dumpingu, tak újmakomunitárnímu prùmyslu. Zúèastnìné strany obdržíod Evropské komise dotazník a mají obvykle 40dní na zodpovìzení daných otázek. Lhùta se poèítáode dne obdržení dotazníku (obvykle je pøedpokládáno,že daná strana obdrží dotazník týden po jehoodeslání nebo pøedání diplomatu dané zemì). Lhùtapro vyplnìní mùže být prodloužena. Evropskákomise mùže poté vyzvat èlenské státy k zaslánídoplòujících informací. Následují spoleèné schùzky(slyšení) jednotlivých stran s úøedníky Evropské komise.Úèast na tìchto schùzkách není povinná, aleEvropská komise musí dát k takovým schùzkámpøíležitost. Ústní informace zde pøednesené jsouvšak brány na zøetel, pouze pokud jsou následnìpotvrzeny v písemné podobì.Koneèné clo a jeho výši navrhuje Evropská komiseRadì EU. Opatøení je schváleno, pokud Rada EU nezamítnenávrh Evropské komise prostou vìtšinouv prùbìhu jednoho mìsíce od jeho obdržení. Pokudnenastane nìkterý z níže uvedených krokù, zavedenékoneèné antidumpingové clo pøestává automatickyplatit po pìti letech od vyhlášení. Místo zavedeníprozatímních nebo koneèných cel mùžeEvropská komise pøijmout nabídnutý cenový závazek.Jde o to, že vývozce se dobrovolnì zaváže k urèitéminimální výši cen, tj. zvedne cenu svého výrobku.Závazek mùže navrhnout vývozce nebo hovývozci mùže doporuèit Evropská komise.V prùbìhu platnosti koneèného antidumpingovéhoopatøení mùže být provádìna jeho revize (review),která pak mùže vést k jeho zrušení, zmìnì èiprodloužení. Existuje nìkolik druhù revize:Expiry review, neboli pøezkoumání pøed ukonèenímplatnosti opatøení po pìti letech.Interim review, pokud podnik požádá o reviziantidumpingového opatøení s tím, že se zmìnilyokolnosti, které vedly k jeho uvalení.Newcomer review, pokud se objevil nový dovozcepostiženého zboží.Revize mající zabránit snížení úèinnosti anti-– 57 –


dumpingového opatøení (anticircumventionreview – má zabránit obcházení pøijatéhoopatøení, anti-absorbtion review – má zabránitrozpuštìní cla v cenì, tj. aby nebylo absorbovánovýrobcem èi vývozcem a promítlo se do cenyvýrobku).Antidumpingové øízení je upraveno legislativou ES,zejména Naøízením Rady (ES) è. 384/96 ze dne 22.prosince 1995 o ochranì pøed dumpingovými dovozyze zemí, které nejsou èleny Evropského spoleèenstvía dalšími úpravami.Obdobnì jako u stížnosti na dumping se postupujei u stížností na nedovolené subvence pøi exportuze tøetích zemí do EU. Proto dále uvádíme pouzestruèné informace.Napadnutelná subvence je definovaná jako pøíspìvekvlády nebo veøejného sektoru výrobci nebo exportéru.Mùže mít rùzné formy od pøímého poskytnutíprostøedkù ve formì darù, až po pùjèky,dlouhodobé záruky nebo prominutí povinnostíatd. Zakázáno je také poskytování výše uvedenýchpodpor prostøednictvím soukromých institucí a jakékolivjiné formy pøíjmové èi cenové podpory vesmyslu èl. XVI dohody GATT z roku 1994. Aby subvencebyla napadnutelná jako nedovolená, musíbýt dostateènì konkrétní a specifická (tj. musí býturèena pouze nìkterým spoleènostem, sdruženímèi odvìtvím) a zároveò musí být výhodná pro pøíjemcenad rámec bìžných tržních podmínek. Podobnìjako u dumpingu musí nedovolená podporazpùsobovat újmu komunitárnímu prùmyslu tím,že je dováženo subvencované zboží. Zavedení antisubvenèníchopatøení musí být podobnì jako u antidumpingovýchopatøení v zájmu Spoleèenství.I v pøípadì antisubvenèního øízení je potøeba zajistitsi podporu dostateèného množství výrobcùv rámci EU (komunitárního odvìtví).Seznam pøíslušné evropské legislativy, antisubvenèníchopatøení i probíhajících šetøení je na stránkáchEvropské komise (http://europa.eu.int/comm/trade/issues/respectrules/anti_subsidy/legis/index_en.htm). V Èeské republice se antisubvenènímiopatøeními zabývá Ministerstvo financí, Letenská15, 118 10 Praha 1, Odbor 16 – Cenové politiky, Oddìlení163 – Správního øízení a ochrany trhu, tel.: 257042 446, e-mail: Eva.Hruba@mfcr.cz), které na svýchstránkách (http://www.mfcr.cz/index.php?d=113)zveøejòuje nìkteré relevantní informace. Ministerstvofinancí je pøipraveno pomoci podnikùmv tìchto otázkách.Antisubvenèní øízení mùže skonèit obdobnì jakou antidumpingu buï zavedením vyrovnávacích cel,dobrovolnou nápravou ze strany obvinìného (souhlasvlády státu se zrušením nebo omezením subvencínebo dobrovolná úprava cen) nebo zastavenímøízení (pokud se Evropská komise rozhodne, ženezavede žádná opatøení, pokud stìžovatel stáhnesvé podání nebo pokud se pro pokraèování v øízenínevysloví Poradní výbor).Antisubvenèní právo je obsaženo pøedevším v Naøízení2026/97 o ochranì pøed subvencovaným dovozemz neèlenských státù EU a jeho novelizacích.Pøíruèku s návodem a formuláøi pro psaní stížnostína dovoz subvencovaného zboží lze najít na stránkáchEvropské komise, Generální øeditelství Obchod(http://europa.eu.int/comm/trade/issues/respectrules/anti_subsidy/complaint/index_en.htm).Stížnosti je možno posílat na adresu: EuropeanCommission, DG TRADE, Unit B-1, Rue de la Loi 200(Office: J-79 06/33), B-1049 Brussels, Belgium, tel.:(+32-2) 296.19.29 , fax : (+32-2) 295.65.05.2.5.2. Ochrana proti nedovolenýmobchodním bariérám (překážkám obchodu)Evropská unie umožòuje podnikùm, komunitárnímuprùmyslu (odvìtvím EU) a státùm stìžovat sina nedovolené pøekážky obchodu na základì NaøízeníRady (ES) è. 3286/94 (dále jen Naøízení), (textNaøízení vèetnì novelizace je k dispozici nahttp://europa.eu.int/comm/trade/issues/respectrules/tbr/legis/index_en.htm).Nedovolená pøekážka obchodu je definována jako„kterákoliv obchodní praktika pøijatá nebo udržovanátøetím státem, která je podle mezinárodníchobchodních pravidel žalovatelná“. Jedná se zejménao pravidla v rámci Svìtové obchodní organizacea o pravidla vyplývající z dohod mezi EU a tøetímistáty. Z toho plyne, že pøekážky obchodu jsou pojímányvelmi široce (od dodateèných daní a rùznýchadministrativních požadavkù pøes ochranu autorskýchpráv až k pravidlùm pùvodu atd.).Jde o pomìrnì unikátní opatøení, které umožòujepodnikùm vyvolat mezinárodní akce proti tøetímzemím bránícím dovozu nebo zavádìjícím obchodníbariéry a zavazuje Evropskou komisi (dále jen EK)– 58 –


zahájit vyšetøování, zda byly porušeny mezinárodníúmluvy týkající se volného obchodu. Celá proceduraje pro podniky a jejich asociace zdarma.Základní informace jsou na stránkách EK, Generálníhoøeditelství Obchodu (http://www.europa.eu.int/comm/trade/issues/respectrules/tbr/index_en.htm). Podrobnìjší informace lze nalézt nastránkách Ministerstva obchodu a prùmyslu ÈR(MPO): (http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getPublicFile/7521/11191/061_TBR_leg.htm), které také zodpoví pøípadné dotazy (Sekcevnìjších ekonomických vztahù a evropské integrace7500 – Odbor mezinárodních ekonomických organizacía mimoøádných opatøení, Na Františku 32,110 15 Praha 1. Pøímo lze kontaktovat: Ing. SvatoplukLeitgeb, vedoucí oddìlení 7520, tel: 224 062199, e-mail: leitgeb@mpo.cz). Pokud jde o pøekážkuovlivòující trh tøetí zemì, mùže stížnost podat jedenpodnik nebo více podnikù nebo asociace podnikù,které trpí nepøíznivými dopady zpùsobenýmiobchodní pøekážkou. Pokud jde o pøekážku obchoduovlivòující trh EU, stížnost mùže podat samo komunitárníodvìtví (resp. asociace jednající jeho jménem).Stížnosti mohou ve všech pøípadech podávattaké èlenské státy EU. Pøed podáním stížnosti by mìlstìžovatel zjistit, zda již v této vìci nebylo zahájenojiné øízení. Údaje jsou k dispozici na stránkách EK:(http://europa.eu.int/comm/trade/issues/respectrules/tbr/cases/index_en.htm) a seznam všechobchodních pøekážek (povolených i nepovolených,vèetnì pøekážek pro investory) je k dispoziciv databázi podle zemí, odvìtví a opatøení nastránkách tzv. Market Access Database:(http://mkaccdb.eu.int/cgi-bin/stb/mkstb.pl?action=search). V èeštinì je pøehled šetøených stížnostína stránkách Ministerstva prùmyslu a obchoduÈR (MPO): (http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getPublicFile/7521/11191/062_TBR_op.htm). Je také možno získat informacepøímo na MPO èi „neformálnì“ kontaktovat Evropskoukomisi, GØ Obchod (trade-tbr@cec.eu.int),kde jsou pøipraveni posoudit, zda je stížnost oprávnìnáa poradit, jak ji nejlépe sestavit. Tato rada jezdarma.Stížnost samotná musí obsahovat definici zbožínebo služby, které jsou postiženy obchodní bariérou,dùkaz existence obchodní bariéry, dùkaz toho,že EU je oprávnìna vzhledem k uzavøeným mezinárodnímobchodním dohodám jednat v této vìci,a dále evidenci toho, že obchodní bariéra je pøíèinnounepøíznivého efektu, který poškozuje nebomùže poškozovat komunitární prùmysl. Stìžovatelmusí také být nìjakým zpùsobem na celé vìci zainteresována musí dokázat, že mu vzniká nebo bymu mohla vzniknout postupem tøetí zemì nìjakáškoda. Stížnost mùže být podána i v tom pøípadì,že jde o pøekážku obchodu ovlivòující trh neèlenskézemì a vedoucí k nepøíznivému vlivu na obchod týkajícíse podnikù uvnitø EU. Pøed zapoèetím akcí seobdobnì jako u antidumpingového øízení posuzuje,zda je zákrok proti nìjakému státu v dané vìciv zájmu Spoleèenství. Stížnost sama je dùvìrná.Další informace je možno nalézt v èeštinì na stránkáchMPO: http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getPublicFile/7521/11191/061_TBR_leg.htm). Stížnost se musí odeslat písemnìve tøech vyhotoveních na adresu EK: EuropeanCommission, Directorate-General Trade UnitD/3, 200 rue de la Loi, 1049 Brussels, Belgium, e-mail: trade-tbr@cec.eu.int. Text musí obsahovatvšechny formální náležitosti, popis stìžujícího sipodniku èi odvìtví, ceny a množství zboží atd. Stížnostmusí též obsahovat dokumenty dokládajícíexistenci obchodní bariéry vèetnì kopií pøíslušnélegislativy, korespondence týkající se daného pøípadu,doklady ukazující, že výrobce již pøípadnìpodnikl kroky proti zavedeným obchodním bariérámatd. Je tøeba zdùraznit, že stížnost nemusí býtpouze proti opatøení, které již existuje a poškozujemezinárodní obchod, ale mùže být podána i protiopatøení, které dosud není v platnosti a mohlo byv budoucnu obchod poškodit. Pokud jde o hrozbuújmy èi hrozbu nepøíznivého dopadu, musí býtstížnost doplnìna statistikou rostoucího importua/nebo popisem exportních kapacit dané zemì,které pravdìpodobnì budou v blízké dobì využitya zpùsobí problémy výrobkùm z EU. Stejnì tak musíbýt podložena daty i pøíèinná souvislost meziújmou nebo hrozící újmou a zavedeným opatøením,napøíklad ztrátou trhù, snižujícím se ziskem,nevyužitím kapacit, snížením kapitálové návratnostiatd. Dopad na odvìtví v EU by mìl být ilustrovándalšími statistikami. V neposlední øadì lzepodat stížnost i na obchodní praktiky zemí, s kterýmiEU nemá témìø žádný obchod, nebo je brzdìnprávì obchodními bariérami. Podrobnìjší informacejsou na stránkách Evropské komise: (http://europa.eu.int/comm/trade/issues/respectrules/tbr/complaint/index_en.htm). Po podání stížnosti posoudíKomise její oprávnìnost. Komise má 45 dnína rozhodnutí, tato lhùta však mùže být prodloužena.Pokud je stížnost oprávnìná, sdìlí to Komiseèlenským státùm a zahájí šetøení (lhùta opìt 45dní). Proces se opìt z velké èásti podobá postupu– 59 –


pøi uvalování antidumpingových cel, avšak s mnohemvìtším vlivem Rady EU.Stìžovatel je prùbìžnì informován o postupu v danévìci. Výsledkem celé procedury mùže být, že:Dotyèný stát pøijme kroky, které povedou k odvolánídiskriminujícího opatøení. V tom pøípadìje další postup proti dotyènému státupøerušen a Evropská komise monitoruje implementacitìchto opatøení.Je iniciováno jednání v rámci WTO nebo aplikovánjiný mezinárodní mechanismus øešenísporù. Poté buï dojde danými proceduramik dohodì nebo mùže Evropská komise navrhnoutodvetná opatøení vùèi danému státu, napøíkladzvýšení dovozních cel, zavedení urèitýchomezení atd.Je dosaženo formální dohody se tøetím státem.Proces je pøerušen a mùže být zahájenojednání, které by mìlo vést k uzavøení mezinárodnídohody, která odstraní dané bariéry.2.6. Obchodní mechanismypoužívané k regulaci agrárníhoobchodu EUPokud se podnikatel chystá dovážet nebo vyvážetzemìdìlské a potravináøské produkty a výrobky dozemí mimo Evropskou unii, mìl by se pøedevšímujistit, zda potøebuje a v pøípadì potøeby má potøebnoulicenci a další k tomu se vztahující náležitosti.V nìkterých pøípadech také mùže požádato exportní subvence.Pokud jde o již zavedené exportéry a importéry, jetøeba upozornit na to, že v souvislosti se vstupemÈR do EU dojde k mnoha zmìnám v oblasti agrárníhoobchodu a jeho mechanismù. Ztíží se také napøíkladpøístup, respektive zvýší se cla pøi dovozunìkterých zemìdìlských surovin, jejichž dovoz nebyldosud omezen a které se v ÈR neprodukují(napø. rýže, moøské ryby, citrusové plody). Zároveòovšem budou mít dovozci pøístup k mnoha preferenènímkvótám atd.Základní informace o pravidlech agrárního obchoduv Evropské unii i vzory nìkterých formuláøù lzenalézt v publikaci „Zmìny pravidel agrárního obchodupo vstupu ÈR do EU“ vydané Ministerstvemzemìdìlství ÈR (dále jen MZe), která je k dispozicitaké na internetové adrese http://www.mze.cz/attachments/brožura-agroobchod.pdf. MZe rovnìžvydává publikaci o dohodách mezi EU a tøetími zemìmiv oblasti agrárního obchodu, kde podnikatelénajdou základní pøehled preferenèních ujednánía také odkazy na pøíslušné dokumenty, v nichž lzenajít podrobnosti o jednotlivých komoditách.Státní zemìdìlský intervenèní fond (SZIF) pøipraviljednotlivé manuály, které budou vodítkem propraktickou aplikaci obchodních mechanismù v èeskýchpodmínkách. Jsou k dispozici na internetovýchstránkách SZIF (http://www.szif.cz/html/eu_povstupu/po_vstupu.php). Informace jsou èlenìnypodle jednotlivých komodit a podle jednotlivýchtypù obchodních mechanismù. SZIF bude taképrovádìt konzultace pro obchodníky.Na internetových stránkách SZIF jsou uvedenyi hlavní platná naøízení (EU), podle nichž se øídí regulaceagrárního obchodu EU s tøetími zemìmi.Jednotlivá naøízení lze pak vyhledávat napøíklad nastránkách Eur-lexu (http://europa.eu.int/eur-lex/en/search/search_lif.html) nebo v èeštinì na stránkáchvlády (http://isap.vlada.cz). Další informace jemožno nalézt na internetových stránkách MZe(www.mze.cz), Ministerstva obchodu a prùmysluÈR (www.mpo.cz) a Generálního øeditelství ZemìdìlstvíEvropské komise: (http://www.europa.eu.int/comm/agriculture/index_en.htm).Agrární obchod zásadnì ovlivní Spoleèná zemìdìlskápolitika a Spoleèná obchodní politika EU. SouèástíSpoleèné zemìdìlské politiky EU, která se týkázhruba 90 % zemìdìlských produktù, jei regulace obchodu s tøetími zemìmi. Vnitøní trhEU je u vìtšiny zemìdìlských a potravináøských výrobkùchránìn pomìrnì vysokou bariérou cel protidovozùm z dalších zemí a na druhé stranì je exportérùmz EU zajišována v nìkterých oblastechna tøetích trzích konkurenceschopnost prostøednictvímsubvencí.Spoleèná zemìdìlská politika je organizována podlesektorù komodit (napøíklad mléko, maso atd.) a každýsektorový režim obsahuje pasáž o regulaci obchodus tøetími zemìmi. Mezi základní elementypoužívané v rámci obchodních mechanismù patøí:Dovozní a vývozní licenceExportní subvenceKauce neboli zárukyKontrolní mechanismy– 60 –


Obchodní mechanismy Spoleèné zemìdìlské politikyaplikují platební agentury. V ÈR bude touto funkcípovìøena agentura, která vznikne ze Státního zemìdìlskéhointervenèního fondu (SZIF, Státní zemìdìlskýintervenèní fond, IÈO 48 133 981, Banka: ÈSOB, a. s.,Praha 1,Èíslo úètu:8010-0700297693/0300, Adresa:Ve Smeèkách 33, Praha 1 – 110 00, tel.: + 420 222 871556, fax: + 420 296 326 111, e-mail: info@szif.cz,www.szif.cz) a èásti Ministerstva zemìdìlství. SZIFbude zodpovìdný za správný výkon funkcí obchodníchmechanismù, tj. za vydávání vývozních a dovozníchlicencí, za vyplácení exportních subvencí,za skládání kaucí a s nimi spojených rùzných doprovodnýchopatøení atd. Kontrolní režimy budeSZIF provádìt spoleènì s celní správou ÈR (Generálníøeditelství cel, Budìjovická 7, 14096 Praha 4,tel.: +420 261 331 111).2.6.1. LicenceDovoz a vývoz nìkterých zemìdìlských produktù zetøetích zemí je podmínìn licencí. Licence jsou požadoványi u nìkterých zpracovaných výrobkù (tzv. nonannexI). Licence nejsou vyžadovány u malých množství(pokud nejde o preferenèní režim), jak je uvedenov pøíloze III Naøízení Komise (ES) è. 1291/2000 a jehodoplòcích. Existuje nìkolik typù licencí.Žádosti o licence èi osvìdèení (dále jen licence)jsou podávány na formuláøi AGRIM a AGREX. Žádostipøijímá SZIF a je možné je zaslat poštou nebofaxem. S každou žádostí o licenci je tøeba složit záruku.Záruka musí být složena v den žádosti nejpozdìjido 13 hodin. Pokud není složena dostateènázáruka, je žádost o licenci zamítnuta.Doba vydání licence se liší podle režimu. Žádostio licence v režimu pøidìlování se posílají Evropskékomisi k posouzení. Evropská komise mùže rozhodnouto krácení žádosti nebo o pozastavení licence.Licence jsou platné v celé EU. Doba platnosti se lišípodle jednotlivých režimù. Kontrolu licencí provádícelní orgány na výstupních nebo vstupních celnicích.Pøi ztrátì licence se vystaví duplikát neboli náhradnílicence.Pokud vyprší platnost licence, je její držitel povinenji vrátit v urèeném èasovém termínu. Pokud licencenení vrácena nebo není uskuteènìn celý vývoz èidovoz, záruka propadne nebo je èásteènì krácena.Zvláštní pravidla jsou stanovena pro pøípad nesplnìnívývozu èi dovozu z dùvodu ,,vyšší moci“, kdydržitel licence mùže požádat buï o její zrušení neboo prodloužení doby platnosti licence.Systém dovozních a vývozních licencí a certifikátùje založen na horizontálním Naøízení Komise (ES)è. 1291/2000, které stanoví spoleèná provádìcí pravidlak aplikaci licencí v èlenských státech EU. Výrobky,na které se tato pravidla vztahují, a specifikapro jednotlivé sektory komodit pak uvádìjí základnínaøízení vztahující se k jednotlivým sektorùmkomodit.Informace o dovozních a vývozních licencích podáváSZIF, Oddìlení vývozních a dovozních licencí:Mléko a mléèné výrobky:Ing. Vìra Kohoutkováe-mail: kohoutkova@szif.cztel.: 222871452Vejce a maso:Mgr. Anna Moskorzováe-mail: moskorzova@szif.cztel.: 222871463Cukr, obilí, rýže, len a konopí:Ing. Irena Slukováe-mail: slukova@szif.cztel.: 222871454Banány, ovoce a zelenina, víno a ethylalkohol:Mgr. Libuše Tomanováe-mail: tomanova@szif.cztel.: 2228714232.6.2. Exportní subvenceVývozní subvence kompenzují rozdíly mezi vyššímivnitøními a nižšími vnìjšími cenami zemìdìlskýchvýrobkù a umožòují vývoz z EU na bázi svìtovýchcen. Výrobky, na které se vývozní subvence vztahují,jsou stanoveny v základních naøízeních k organizacitrhu pøíslušných sektorù komodit. Za vývozyjsou také pokládány napøíklad dodávky mezinárodnímorganizacím, letadlùm na mezinárodních letechatd.Existuje jednotná vývozní subvence, která je stejnápro všechna místa urèení a diferencovaná vývoznísubvence, která se liší podle zemì urèení.Komodity, na které mùže být poskytnuta vývoznísubvence, jsou uvedeny v Naøízení Komise (ES)– 61 –


è. 2319/2002. Konkrétní produkty, na které jsou aktuálnìposkytovány subvence, jsou uvedeny v jednotlivýchnaøízeních podle komodit. Sazby subvencíjsou stanoveny pro každý výrobek dle zvláštní celnínomenklatury. Subvence mùže získat právnická i fyzickáosoba.Aby výrobek získal vývozní subvenci, musí být vyvezenk urèitému datu, musí být zdravotnì nezávadný,v dobré a tržní kvalitì, splòovat závazné podmínkyv zemi urèení, musí být pùvodem ze zemí EU, musíbýt v EU ve volném obìhu a nesmí podléhat vývoznídani èi poplatku. Subvenci nemohou získat materiálydovezené ze tøetích zemí, pokud neprošly v EUpodstatným zpracováním.Pøed žádostí o subvenci musí vývozce vlastnit vývoznílicenci se stanovenou subvencí pøedem vydanoupøíslušným úøadem (v ÈR SZIF). Tato licencenení nutná ve všech pøípadech. Jako žádosto vývozní subvenci bude sloužit vývozní Jednotnácelní deklarace. Dále bude nutno pøedložit dokladT5 potvrzující vývoz z EU. Tento doklad budedoruèen na SZIF z vnìjších hranic Spoleèenství.Pokud žadatel žádal o diferencovanou subvenci,musí pøedložit pøepravní doklady a doklady potvrzujícídovoz do tøetí zemì.Výplata subvence se mùže dít prostøednictvím zálohovéplatby (subvence je vyplacena ještì pøeduskuteènìním vývozu), koneèné platby (vývozce obdržíplatbu až po pøedložení dokladù o uskuteènìnémvývozu) nebo pøedfinancování (používá sev pøípadì aktivního zušlechovacího styku a v pøípadìuložení v celním skladu a je vyplacena pøeduskuteènìním vývozu).Pokud nejsou termíny dodrženy, je výše subvencekrácena. Sankce jsou také uplatòovány za nedodrženípodmínek vývozu.Systém vývozních subvencí na zemìdìlské výrobkyupravují spoleèná provádìcí pravidla daná NaøízenímKomise (ES) è. 800/1999.Informace o dovozních a vývozních subvencích podáváSZIF:Mgr. Daniel Sladkýtel.: 222 871 458e-mail: sladky@szif.cz2.6.3. Kauce (záruky)Kauce jsou vyžadovány jak pro dovozní, tak i pro vývoznílicence, ale i pro nìkteré další oblasti. Kaucese také skládá pøi žádosti o vývozní subvence formouzálohové platby (ve výši 110 % pøedpokládanésubvence) èi pøedfinancování (ve výši 115 % pøedpokládanésubvence). Kauce je zárukou, že budou splnìnyzávazky vyplývající z licencí a osvìdèení vztahujícíchse k dovozním a vývozním operacím.Kauce mohou být hotovostní èi bankovní. Hotovostnízáruka se bude skládat na úèet SZIF. Lze použítblokovou záruku pro zajištìní více obchodníchpøípadù.U bankovní záruky musí žadatel uzavøít s bankousmlouvu o ruèení. Bankovní záruka mùže být poskytnutapouze bankou schválenou SZIF. Vystavenouzáruku musí žadatel doruèit na SZIF, kde ji pøíslušnýreferent zkontroluje a vydá potvrzenío pøijetí záruky. Propadne-li záruka, musí ji obchodníkdo 30 dnù proplatit SZIF.Systém kaucí obecnì pro obchod se zemìdìlskýmivýrobky upravuje Naøízení Komise (ES) è. 2220/1985.Informace o kaucích (zárukách) podává SZIF, Oddìlenísprávy záruk:Ing. Eva Povolnátel.: 222 871 436e-mail: povolna@szif.czIng. Michaela Jahelkovátel.: 222 871 464e-mail: jahelkova@szif.czIng. Jindøiška È echovátel.: 222 871 532e-mail: cechova@szif.czIng. Vìra Kašparovátel.: 222 871 502e-mail: kasparova@szif.cz– 62 –


2.7. Fytosanitární a veterinárnípožadavky na dovoz ze třetích zemí2.7.1. Fytosanitární požadavkySouèasné èeské pøedpisy pro dovoz, prùvoz a vývozrostlin jsou k dispozici na internetové stránce Státnírostlinolékaøské správy (http://tesnov.srs.cz,Tìšnov 17, 117 05 Praha 1, telefon: 221 812 686, fax: 221812 804, sekretariat@srs.cz). Zde je k dispozici i pøehlednýdokument „Fytokaranténní podmínky Èeskérepubliky pro dovoz a prùvoz rostlin, rostlinných produktùa pøedmìtù“ a postupy pro dovoz nìkterýchkomodit. Tamtéž je k dispozici i seznam vstupníchmíst, kde se provádí fytosanitární kontrola a pøesnìž je tøeba dovážet kontrolované rostliny a komoditydo ÈR.V Evropské unii musí mít nìkteré rostliny, rostlinnéprodukty a další èásti rostlin uvedené v pøílozeV. èásti B Smìrnice 2000/29/ES pøi dovozu do Spoleèenstvífytosanitární certifikát. Certifikáty vydávajípøíslušné orgány vyvážející zemì. Po vstupu doSpoleèenství mohou být fytosanitární certifikátypro rostliny, produkty a další orgány uvedené v PøílozeV. èásti A uvedené smìrnice nahrazeny „pasem“rostliny.Výjimky z tohoto ustanovení jsou povoleny pro:Rostliny a produkty pouze tranzitující EU.Urèitá malá množství rostlin a produktù neurèenýchpro prùmyslové èi komerèní využití, pøípadnìurèených pro spotøebu bìhem transportu.Rostliny a produkty, které jsou urèeny pro zkušebnínebo vìdecké úèely nebo pro šlechtìníodrùd.Dovoz rostlin a produktù produkovaných neboužívaných v pøíhranièní zónì mezi èlenskýma tøetím státem.Speciální podmínky samozøejmì platí pro dovozohrožených volnì žijících rostlin.Další informace je možno nalézt na internetovýchstránkách Evropské komise http://europa.eu.int/comm/food/plant/index_en.htm).2.7.2. Veterinární požadavkyV rámci Evropské unie jsou harmonizovány podmínkypro dovoz vìtšiny zvíøat a živoèišných produktù.Èlenské státy, do nichž je dovoz zvíøat neboživoèišných produktù urèen, mohou u tìch zvíøatnebo produktù, kde neexistují harmonizovanépodmínky na evropské úrovni požadovat, aby podnikv zemi pùvodu dodržoval podmínky platné v zemiurèení.Podrobnosti je možno nalézt na stránkách Evropskékomise, DG Ochrana veøejného zdraví a spotøebitele:(http://www.europa.eu.int/comm/food/animal/index_en.htm). Další informace budou k dispozicina internetové stránce Státní veterinárnísprávy (http://www.svscr.cz).Všeobecné požadavky na zdraví dovážených zvíøata nezávadnost zvíøecích produktù ze zemí mimoEU plynoucí z legislativy EU jsou v zásadì stejné jakopro prodej na vnitrokomunitárním trhu, tedyuvnitø Spoleèenství. Evropská unie však mùže zavésti nìkteré specifické podmínky a také povolujedovoz pouze z nìkterých zemí a území. Evropskákomise sestavuje seznam tøetích zemí, z nichž lzena území èlenských státù dovážet zvíøata a produktyživoèišného pùvodu, pøedevším podle toho, zdamá kompetentní veterinární autorita tøetí zemìpotøebné pravomoce a dostateènou infrastrukturu,aby mohla dát na vyvážené zboží požadovanézáruky.Rozhodnutí Evropské komise, pøípadnì Rady (EU),identifikují zemì èi jednotlivé regiony, ze kterých jepovolen dovoz urèitých druhù zvíøat nebo produktùdo Spoleèenství. Existuje i pøímo seznam potravináøskýcha zpracovatelských závodù (závody setady rozumí nejen napø. masokombináty, ale chovatelskázaøízení, mrazírenské lodì atd.), z nichž jepovolen import zvíøat a produktù. Tyto seznamyi požadavky na certifikáty vystavované veterinárnímiúøady tøetích zemí se liší dle druhu dováženýchzvíøat a produktù. Pokud jsou zvíøata dovážena zezemí, pro nìž ještì nebyly na úrovni EU stanovenyjednotné veterinární podmínky, musí být podrobenadodateèným kontrolám, zda splòují pøíslušnéveterinární požadavky zejména v souvislosti s nìkterýminákazami, a teprve poté pøepravena namísto urèení.Pøi pøíjezdu na území EU jsou zvíøata a pøíslušnécertifikáty kontrolovány národními veterinárnímisprávami (respektive pohranièními veterinárnímikontrolami) jednotlivých zemí, ve kterýchpøíslušná zvíøata a produkty vstupují do Spoleèenství.Seznam tìchto kontrolních hranièních– 63 –


postù v zemích EU a EHP je v Rozhodnutí Komiseè. 2001/881/ES ve znìní pozdìjších novelizací prokonì a lichokopytníky, ovce, kozy, prasata a drùbež,respektive v Rozhodnutí Komise è. 2002/199/ES prodalší zvíøata. Další kontroly mohou probìhnoutv místì urèení. Podmínky veterinárních kontrolv ÈR upravuje vyhláška 377/2003 Sb., o veterinárníchkontrolách dovozu a tranzitu ze tøetích zemí.Seznam závodù, z nichž je povolen dovoz zvíøata zvíøecích produktù ze tøetích zemí je zveøejnìn nastránkách Evropské komise a je rozdìlen podle státù(http://forum.europa.eu.int/irc/sanco/vets/info/data/listes/list_all.html) a podle produktù(http://forum.europa.eu.int/irc/sanco/vets/info/data/listes/list_prod.html).Na webové stránce Státní veterinární správy(http://www.svscr.cz) bude zveøejnìn seznamschválených tøetích zemí a komodit, které z nich lzeimportovat. Seznam bude k dispozici v èeštinìi v angliètinì. Taktéž bude k dispozici seznam závodùv daných zemích, z nichž lze výrobky nebo zvíøatadovážet.2.7.3. Požadavky na jednotlivé druhy zvířata produkty:Hovìzí dobytek, ovce a kozyZvíøata musí splòovat požadavky Smìrnice72/462/ES o dovozu hovìzího dobytka do Spoleèenství.Jde o všeobecné veterinární požadavky týkajícíse veterinárních kontrol a také specificképodmínky týkající se urèitých infekèních nemocí, tj.ve vyvážející zemi se nesmí tyto dùležité infekènínemoci vyskytovat. Požadavky jsou zvláš stanovenypro jednotlivé druhy zvíøat.Podle uvedené smìrnice mùže nastat situace, kdy jemožno dovážet zvíøata pouze z urèité èásti tøetí zemì.Seznam zemí, z nichž je možno dovážet, je uvedenv Rozhodnutí Rady 79/542/EHS ve znìní pozdìjšíchnovelizací.Veterinární požadavky týkající se koz a ovcí jsouuvedeny v Rozhodnutí Komise 97/232/ES.V pøípadì výskytu nebezpeèné nákazy (slintavka,kulhavka a jiné – viz. seznam A–OIE/15 nebezpeènýchnákaz), vydaný Svìtovou organizací pro zdravízvíøat (OIE, www.oie.int) v zemi pùvodu nemohouzvíøata, která nesplòují veterinární požadavky, pøeszemì EU ani tranzitovat.Prasata, konì a další druhy lichokopytníkùZdravotní požadavky jsou obdobné jako u hovìzíhodobytka. Seznam zemí, z nichž je možno importovatprasata, lichokopytníky atd. lze nalézt v RozhodnutíRady 79/542/ES.Pøesnìjší definice regionù schválených zemí,z nichž je možno dovážet lichokopytníky, je v Rozhodnutí92/160/EHS. Obì tato rozhodnutí budounahrazena novým rozhodnutím k 1. kvìtnu 2004.Existují tøi druhy importu lichokopytníkù:Doèasné povolení na ménì než 90 dní pro registrovanékonì dle Rozhodnutí 92/260/EHS.Vícenásobný vstup pro registrované konì urèenépro závody nebo kulturní pøíležitosti na 30dní na základì Rozhodnutí 93/195/EHS.Import lichokopytníkù všeobecnì buï na porážkudle Rozhodnutí 93/196/ES, nebo na chova produkci podle Rozhodnutí 93/197/EHS. Základemimportních podmínek je, že se v zemíchexportu nesmí vyskytovat urèité nemoci,pøípadnì jsou požadovány testy a vakcinace.Drùbež a drùbeží vejceJde o slepice a kuøata kura domácího, krùty, kachny,husy, køepelky, holuby, bažanty, koroptve a bezkøídlébìhavé ptáky (pštrosy atd.). Hlavní požadavkyjsou stanoveny ve Smìrnici 90/593/EHSo požadavcích na import živé drùbeže. Dále je samozøejmìsledováno, zda se na území, z nìhož sevyváží, nevyskytují nìkteré nakažlivé choroby (napø.ptaèí chøipka). Podle této smìrnice je rovnìžmožno stanovit, že dovoz je možný pouze z urèitýchregionù dané zemì.Seznam tøetích zemí, z nichž je možno dovážetdrùbež a drùbeží vejce, je uveden v RozhodnutíKomise 95/233/ES. Rozhodnutí obsahuje seznamzemí, odkud je možno exportovat drùbež a zvláštníseznam zemí, odkud je možno exportovat bìhavéptáky. Podmínky pro dovoz drùbeže jsouv Rozhodnutí Komise 96/482/ES a podmínky prodovoz bìhavých ptákù v Rozhodnutí komise2001/751/ES.– 64 –


Ryby a vodní živoèichovéPro import ryb a rybích produktù musí zemì pùvodusplòovat stejné podmínky týkající se ochranyveøejného zdraví jako v zemích Spoleèenství. PøílohaI Rozhodnutí Komise 97/296/ES ve znìní pozdìjšíchnovel obsahuje seznam asi 80 zemí,z nichž mohou být dováženy ryby a rybí produktyvyjma škeblovitých mìkkýšù.Pro každou z tìchto zemí jsou rozhodnutím komisestanoveny specifické dovozní podmínky. Dálev Pøíloze II tohoto rozhodnutí Evropské komise jeseznam zemí, pro které nejsou dány harmonizovanépodmínky formou rozhodnutí Komise. Každáèlenská zemì si pro zemì uvedené v Pøíloze II stanovujesvé vlastní dovozní podmínky.Èást I pøílohy nyní obsahuje seznam témìø 80 zemí,z nichž je povolen dovoz ryb pro lidskou spotøebudo zemí Spoleèenství. Podle Smìrnice91/493/EHS jsou pak pøijímána specifická rozhodnutí,obsahující seznam schválených závodù prodovoz tìchto produktù (zpracovatelských závodù,plovoucích konzerváren a mrazíren).Podmínky pro dovoz ryb a jiker jsou stanoveny v RozhodnutíKomise 2003/858/ES, pro nìkteré další druhyv Rozhodnutích 95/352/ES a 2003/804/ES. V souèasnédobì jsou stanovena také ochranná opatøenína dovoz nìkterých ryb. Bližší informace je možnonajít na stránkách Evropské komise GØ Ochrana spotøebitele:(http://www.europa.eu.int/comm/food/animal/li veanimals/aquaculture/index_en.htm) a GØ Rybáøství: (http://europa.eu.int/comm/fishe ries/faq/markets_en.htm#exp).Další zvíøataJde o další pøežvýkavce, opice, vèely, králíky a zajíce,exotické ptáky, fretky, minky, lišky, cirkusová zvíøataa zvíøata dovážená do zoologických zahrad a dalšíexotické druhy zvíøat.Všeobecné podmínky jsou dány Smìrnicí92/65/EHS. Kromì všeobecných požadavkù a certifikátumohou pøíslušné orgány požadovat ještìsplnìní dalších podmínek pøi podezøení na urèitéinfekèní nemoci (brucelóza atd.).Seznam zemí, z nichž je možno dovážet nedomestikovanékopytnatce, je v Rozhodnutí Rady79/542/ES. Seznam zemí, z nichž je možno dovážetvèely je v tomtéž rozhodnutí, speciální požadavkyvèetnì formuláøù jsou v Rozhodnutí 2003/881/ES.Seznam zemí, z nichž je možné dovážet exoticképtáky a seznam veterinárních požadavkù vèetnìformuláøù je v Rozhodnutí 2000/666/ES.Další produkty urèené pro lidskou spotøebuJde zejména o vejce, med a mateøí kašièku, hlemýždì,žabí nožièky, krev a výrobky z krve, kosti, støeva,èistý i upravený špek a želatinu.Tyto produkty musí splòovat podmínky Smìrnice92/118/EHS o harmonizaci pravidel a pravidlecho veøejném zdraví a zdraví zvíøat v pøípadì dovozùzvíøat ze tøetích zemí, pokud se na nì nevztahujízvláštní pøedpisy. Od 1. ledna 2005 budeSmìrnice 92/118/EHS nahrazena Smìrnicí2002/99/ES.Dovoz je povolen pouze ze zemí, které mají pøíslušnéschválení pro import do EU. Med, mateøí kašièku, vejce,vajeèné produkty, žabí stehýnka a hlemýždì jemožno dovážet pouze ze zemí, jejichž seznam jeuveden v Rozhodnutí 2003/812/ES. Pøíslušné produktymusí mít zdravotní certifikáty.Domácí zvíøataJedná se o psy, koèky a fretky. Požadavky pro komerènídovoz jsou uvedeny ve Smìrnici 92/65/EHS.Od 3. èervna 2004 bude pro pohyb uvnitø EU i prostyk s tøetími zemìmi platit Naøízení Evropskéhoparlamentu a Rady (ES) è. 998/2003. Tøetí zemì budoudle dodatku tohoto naøízení rozdìleny do dvoukategorií a podle nich budou specifikovány veterinárnípožadavky. Ponìkud nároènìjší veterinárnípožadavky na dovoz tìchto zvíøat než ostatní zemìEU mají Velká Británie, Irsko a Švédsko.Další informace (napø. dovozní podmínky pro živázvíøata, živoèišné produkty, ryby a produkty rybolovujsou na stránkách Evropské komise: (http://www.europa.eu.int/comm/food/animal/liveanimals/pets/index_en.htm) a Státní veterinárnísprávy (http://www.svscr.cz/hlavni.php).– 65 –


2.8. DPH při vývozu do třetích zemíadovozuPøi vývozu zboží do neèlenských zemí se jednáo dodání zboží do tøetích zemí, které je osvobozenood DPH s nárokem na odpoèet DPH, bez ohledu nato, je-li odbìratel ve tøetí zemi registrován k DPH èinikoliv.jednotlivých zemí èi jejich seskupení nebo regionù,mohou mít však také globální dimenzi, jakoje tomu v pøípadì Svìtové obchodní organizace(WTO).Struèný popis záležitostí týkajících se obecnì obchodníchvztahù s jednotlivými zemìmi a regiony a odkazyna pøíslušné smlouvy a další relevantní informace1. vývoz zbožíÈR(èlenský stát EU)Dodavatelplátce DPHStát odbìratele(stát dovozu)-tzv. 3. zemìmimo EUOdbìratelzahranièní osobaPøi dodání zboží do neèlenské zemì se jednáo osvobozené plnìní s nárokem na odpoèetDPH, bez ohledu na to, zdali je odbìratelzboží ve své zemi registrován k DPH èi nikoliv.Transakce se bude zdaòovat v zemi, dokteré je zboží dovezeno. Èeský plátce budedodávat zboží za ceny bez danì a transakcedeklaruje ve svém pøiznání k DPH jako vývozzboží. Nárok na osvobození bude prokazovánna základì potvrzené celní deklaracecelními orgány o výstupu zboží z EU.Odbìratel zboží sídlící v zemi mimo EU jepak toto zboží povinen zdanit ve své zemipøi pøechodu státní hranice, tedy pøi dovozuzboží, v závislosti na tamìjší právní úpravì.2. dovoz zbožíÈR(èlenský stát EU)Odbìratelplátce DPHStát dodavatele(tzv. 3. zemìmimo EU)Dodavatelzahranièní osobaRežim dovozu zboží z tøetích zemí zùstanepo vstupu ÈR do EU v principu nezmìnìn,tj. dovoz zboží se bude zdaòovat jako dosud.DPH pøi dovozu zboží do EU se bude vybíratv èlenském státì, ve kterém zboží vstoupína území EU, pokud je propuštìno do pøíslušnéhorežimu, ve kterém vzniká daòovápovinnost (napø. režim volného obìhu).Èeský plátce DPH, který bude dovážet zbožíz tøetích zemí, bude povinen toto zboží zdanitv tuzemsku, pokud vznikne daòová povinnostv tuzemsku (napø. zboží je propuštìnodo volného obìhu až v tuzemsku).2.9. Smluvní obchodní politika;obchodní režimy vůči některýmtřetím zemím a systémvšeobecných preferencíSmluvní obchodní politika zahrnuje veškerásmluvní ujednání EU se tøetími zemìmi o dovozua vývozu zboží. Tato ujednání se mohou týkatje možno nalézt na stránkách Evropské komise:http://www.europa.eu.int/comm/trade/issues/bilateral/index_en.htm. Seznam dokumentùo preferencích je k dispozici na stránkách:http://www. cs.mfcr.cz/info/info8300/preference_eu.pdf. Informace v èeském jazyce jsou v manuáluMinisterstva prùmyslu a obchodu ÈR (MPO),který lze nalézt na adrese – Zmìny v zahraniènìobchodnípolitice ÈR v souvislosti se vstupem do EU.– 66 –


Pro importéry zamýšlející obchodovat s rozvojovýmizemìmi APC (africko – karibsko – pacifickáoblast) a se zemìmi zaèlenìnými v systému všeobecnýchpreferencí jsou dùležité internetovéstránky Expanding Export Helpdesk: (http://export-help.cec.eu.int/thdapp/index.html); stránkyprovozuje Evropská komise a obsahují základnínávody pro import výrobkù z rozvojových zemívèetnì podrobných postupù pro vyplòování formuláøùo pùvodu zboží.Základní informace o podmínkách pro podnikánía vývoz do tøetích zemí vèetnì investic poskytujeMarket Access Sectoral and Trade Barriers Database(http://mkaccdb.eu.int). Tato databáze zároveòslouží jako sbìrné místo pro pøípadné stížnostina pøekážky obchodu. Databáze obsahuje informaceo obchodních bariérách a clech jak podlezemí, tak podle jednotlivých sektorù. U každé zemìje všeobecný popis její obchodní politikyi omezení. Informace o obchodu ÈR s nìkterýmizemìmi, importní požadavky a další informacepro exportéry je také možno nalézt na www.export.cz.2.9.1. ESVO, Evropský hospodářský prostorÈleny Evropského sdružení volného obchodu(ESVO) jsou Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.Èeská republika se vstupem do EU stává èlenem Evropskéhohospodáøského prostoru (èlenské státyEU + Norsko, Lichtenštejnsko, Island). Pøestává platitDohoda o volném obchodu mezi státy ESVO a ÈRa to na základì závazkù a podmínek Smlouvy o pøistoupení10 kandidátských zemí k EU v r. 2004.Vzájemnévztahy ÈR se státy ESVO – èleny EHP (Norsko,Island a Lichtenštejnsko) se poté budou øídit Dohodouo Evropském hospodáøském prostoru.Obchodnì politický režim ÈR jako èlenské zemì EUbude ve vztahu ke Švýcarsku, které není èlenem Dohodyo Evropském hospodáøském prostoru, vycházetz bilaterálních dohod uzavøených mezi Švýcarskema EU (viz níže).ÈR vstupem do EU bude muset nìkteré celní sazbysnížit èi zvýšit, a to podle míry stávající liberalizacek zemím ESVO a jejich øešení mezi ES a ESVO. PøistoupenímÈR k EU budou nejvíce ovlivnìny celnísazby nìkterých zemìdìlských produktù a zejménamoøských ryb (rùst celních sazeb z 0 až na 10–20 %),jejichž spotøeba je ovšem mezi èeskými spotøebitelirelativnì nízká. V zásadì lze oznaèit celkový dopadvstupu ÈR do EU ve vztahu k ESVO za neutrální.U prùmyslové produkce se pro ÈR, díky dosaženémustupni liberalizace na úroveò zóny volného obchodu,ve vztahu k zemím ESVO vstupem do EUprakticky nic nezmìní.Mezi EU a ESVO existuje Dohoda o Evropském hospodáøskémprostoru (EHP), která byla mezi EUa ESVO podepsána dne 2. 5. 1992 v Portu. V platnostvstoupila 1. 1. 1994. Obì integraèní seskupení spolupracujíjiž delší dobu, EHS a ESVO spolu podepsalyv roce 1972 bilaterální dohody o volném obchodu,což vedlo do roku 1977 ke zrušení cel vyjma zemìdìlskýchvýrobkù. Dohoda se vztahuje na zemì EUa Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Švýcarsko k EHPnepøistoupilo.Souèástí Dohody o EHP bylo pøijetí èásti legislativyEU a vytvoøení trhu umožòující volný pohyb zboží,služeb, kapitálu a osob. Kromì základních ètyø svobodDohoda obsahuje tzv. horizontální politiku –harmonizaci jednotného trhu v oblasti sociální politiky,ochrany spotøebitele, životního prostøedí a obchodníhopráva. Dohoda také upravuje vedlejší formyspolupráce mezi EHP. Mezi tyto oblasti patøívýzkum a vývoj, statistika, vzdìlání, sociální politika,životní prostøedí, ochrana spotøebitele, turistika,malé a støední podnikání, kultura, informaèní a audiovizuálníslužby.Zaèlenìní do vnitøního trhu se týká i všech pøedpisùa opatøení ES v oblasti posuzování shody výrobkù.Pro podnikatelské subjekty není z tohoto hlediskatedy podstatné, zda jejich výrobky jsou umisoványna trh v tìchto zemích, nebo zda výrobky uvedenéna trh v tìchto zemích jsou umisovány na trh naúzemí ÈR. Pro všechny tyto pøípady platí stejnépøedpisy jako v celé EU, dohoda o EHP zaruèuje jejichrovnocenné uplatòování.Obèané všech 18 zemí mají právo se pohybovat svobodnìpo celém území EHP – žít, pracovat, zakládatpodniky, investovat, nakupovat nemovitosti – s nìkolikadrobnými omezeními v urèitých sektorech.Dohoda nepokrývá spoleènou zemìdìlskou a rybolovnoupolitiku (obsahuje však urèitá ustanovenítýkající se zpracovaných zemìdìlských výrobkùa rybích produktù). Obchod se zemìdìlskými výrobkyje upraven v bilaterálních dohodách, které máEvropská unie sjednány s jednotlivými státy samostatnì.– 67 –


2.9.2. Obchodní režim v rámci EHPDohoda mezi zúèastnìnými stranami vytváøí preferenènírežim oblasti volného obchodu, jednotlivéstáty a ES si ponechávají svùj vlastní celní sazebník.V platnosti ovšem zùstává základní rámec WTO. Dovozníi vývozní cla a poplatky na prùmyslové výrobky(mající rovnocenný úèinek) jsou zrušeny, zrušenícel se vztahuje i na cla fiskálního charakteru. Množstevníomezení dovozu i vývozu a opatøení majícírovnocenný úèinek jsou zrušena mezi smluvnímistranami.Obchod se zemìdìlskými výrobky je dle kapitoly 2a Protokolu 42 Dohody o EHP vymezen bilaterálnímidohodami mezi signatáøskými zemìmi. V souladuse závìry Uruguayského kola probíhá ve dvouletýchcyklech liberalizace na bilaterálním základì.Od 1. 7. 2003 je již v platnosti nová Dohoda ve formìvýmìny dopisù mezi ES a královstvím Norska týkajícíse dodateèných obchodních preferencí na zemìdìlskévýrobky vytvoøených na základì èlánku 19k Dohodì o EHP. Jedná se pøedevším o reciproèníobchod sýrem a vzájemné koncese na rùzné zemìdìlskévýrobky (maso, zelenina, ovoce a kvìtiny),vèetnì tarifních kvót, které jsou dodatkem k již existujícímkvótám.Na nìkteré zpracované zemìdìlské výrobky (ZZV)se uplatòují cla (respektive na èást ZZV se uplatòujínulová cla). ZZV jsou uvedeny v tabulkách I a IIProtokolu 3 Dohody o EHP (dále jen Dohoda). Navýrobky specifikované v tabulce I se uplatòují dovoznícla, jež jsou uvedena v pøílohách v této tabulce,rozdìlených podle dovozních režimù smluvníchstran. Dovozní cla mají formu nulové celní sazby,snížené celní sazby anebo zemìdìlského komponentu,jehož výpoèet je v tìchto pøílohách uveden.Každá smluvní strana mùže na tyto výrobky uplatòovatsystém exportních náhrad. Smluvní stranynesmìjí vymáhat dovozní cla, poplatky mající rovnocennýúèinek a exportní náhrady na výrobky, kteréjsou uvedeny v tabulce II. Protokol 3 o ZZV se do1. ledna 2005 neuplatòuje na Lichtenštejnsko.V souèasné dobì probíhají jednání týkající se dalšíliberalizace obchodu tìmito výrobky mezi NorskemaEU.Zvláštní ustanovení a omezení jsou v oblasti dovozuryb a dalších moøských produktù. StátyESVO/EHP nepøebírají legislativu EU v oblasti rybáøstvía ani se neúèastní spoleèné rybolovné politiky.Mezi ESVO/EHP a EU existují bilaterální dohody,které upravují obchod rybami a Protokol 9 k Dohodì.Protokol 9 vymezuje na ryby a další moøské výrobkyurèitá ustanovení a opatøení. Pøi vývozu z EUstáty ESVO/EHP zrušily pøi vstupu Dohody v platnostdovozní cla a množstevní opatøení dovozu navýrobky uvedené v tabulce I Dodatku 2 (všechny rybívýrobky). V pøípadì dovozu do EU ES zrušilo pøivstupu Dohody v platnost dovozní cla na výrobkyvyjmenované v tabulce II Dodatku 2 (napø. treskaa platýz). V tabulce III Dodatku 2 jsou uvedeny výrobky(napø. živé, èerstvé, chlazené a mrazené ryby,korýši, mìkkýši a kaviár), na které ES postupnì snížilodovozní clo, a to v letech 1993, 1994, 1995, 1996,1997. ES neuplatòuje žádné množstevní opatøení navýrobky uvedené v Dodatku 2.Seznam všech protokolù lze nalézt na adrese:http://secretariat.efta.int/Web/EuropeanEconomicArea/EEAAgreement/protocols/changed_protocols/protocol9.pdf.V Dohodì o EHP byla stanovena pøísná pravidlahospodáøské soutìže s cílem zamezit pøekážkám,které by vedly ke snížení výhod získaných ze zavedenívolného pohybu zboží a služeb a jednotnéhovnitøního trhu. Výsledkem zavedení tìchto pravidelje mezi státy EHP zakázáno zavádìt antidumpingováopatøení, vyrovnávací cla a ostatní obchodníopatøení. Urèitou výjimkou je rybáøský sektor. Dohlednad zavádìním a použitím pravidel týkající sehospodáøské soutìže provádí pro státy ESVO/EHP -EFTA Surveillance Authority – Dohlížecí orgán ESVO(ESA), pro èlenské státy EU pøíslušné øeditelství Evropskékomise.Dohlížecí orgán (ESA) ze strany ESVO se sídlemv Bruselu zajišuje, že státy ESVO/EHP plní své závazkyvyplývající z Dohody. Stejnì tak jako v oblastiobecného dohledu nad plnìním závazkù má ESAširší pravomoci i v otázkách týkajících se hospodáøskésoutìže, státních subvencí a zadávání veøejnýchzakázek, které odrážejí rozšíøené pravomoci, jimižv tìchto otázkách v rámci Spoleèenství disponujeEvropská komise. ESA mùže v pøípadì porušení povinnostípodat žalobu na jakýkoliv stát ESVO, pokudse týká otázek zavedení, aplikace nebo výkladu nìjakéhopøedpisu EHP, kterou se poté zabývá Soudnídvùr ESVO.Vztahy Švýcarsko a Evropská unieVztahy mezi Švýcarskem a Evropskou unií jsouupraveny bilaterálními dohodami uzavøenými mezi– 68 –


tìmito smluvními stranami. Obchodní vztahy jsouzaloženy na Dohodì o volném obchodu mezi Evropskýmhospodáøským spoleèenstvím a Švýcarskoukonfederací z roku 1972, ke které bylo v roce1999 uzavøeno sedm dalších bilaterálních dohod(vstoupily v platnost 1. èervna 2002):Dohoda o volném pohybu osob mezi Evropskýmspoleèenstvím (dále jen ES) a jeho èlenskýmistáty, na stranì jedné, a Švýcarskou konfederací,na stranì druhéDohoda mezi ES a Švýcarskou konfederací o leteckédopravìDohoda mezi ES a Švýcarskou konfederací o železniènía silnièní pøepravì zboží a cestujícíchDohoda mezi ES a Švýcarskou konfederacío obchodu se zemìdìlskými výrobkyDohoda mezi ES a Švýcarskou konfederacío vzájemném uznávání ve vztahu k posuzováníshodyDohoda mezi ES a Švýcarskou konfederací o urèitýchaspektech zadávání vládních zakázekDohoda o vìdecké a technologické spoluprácimezi ES a Švýcarskou konfederacíObchod prùmyslovými výrobky je v souèasné dobìplnì liberalizován, tj. probíhá bezcelnì a bez jakýchkoliomezení. Pokud jde o existující technicképøekážky, jejich odbourávání má zajistit nová Dohodamezi ES a Švýcarskou konfederací o vzájemnémuznávání ve vztahu k posuzování shody, kterápøedpokládá vzájemné uznávání popø. sjednocenícertifikátù a testovacích kriterií. Producenti tak, pokudzískají pøístup na trh jedné strany, mají automatickypøístup i na trh druhé strany.Obchod se zpracovanými zemìdìlskými výrobky(ZZV) je upraven v Protokolu 2 k Dohodì o volnémobchodu z roku 1972, kde jsou urèeny preferencena vyjmenované ZZV. V souèasné dobì jsouZZV pøedmìtem vyjednávání mezi ŠvýcarskemaEU.Obchod se zemìdìlskými výrobky je založen naDohodì mezi ES a Švýcarskou konfederací o obchoduse zemìdìlskými výrobky, která snižuje èi odstraòujeu celé øady položek cla a odstraòujemnožstevní kontingenty. Tato dohoda zjednodušujevzájemný obchod se zemìdìlskými výrobky odstranìnímmnoha netarifních pøekážek. Nyní RadaEU zvažuje zplnomocnìní Evropské komise k vedenírozhovorù o další liberalizaci vzájemného obchoduzemìdìlskými výrobky.Vývoj smluvních vztahù mezi ES a ŠvýcarskemV roce 2001 se Švýcarsko dohodlo s EU na zahájenídalšího kola bilaterálních rozhovorù v oblastech,které by mìly vyøešit aktuální problémy ve vztahuzemì k EU. Další informace o výsledcích jednánímezi Evropským spoleèenstvím a Švýcarskem mùžemenalézt na adrese: http://www.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8-/dms_mpo/getPublicFile/6379/9342/Stav_jednani_SWISS_s_EU.doc.Tak jako pro obchodování s tøetími zemìmi, pro obchodovánís jednotlivými státy ESVO lze využítstránky Taricu: http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/dds/en/tarhome.htm, popø. stránky:http://europa.eu.int/comm/trade/issues/global/development/thd_en.htm.Výše uvedené informace vycházejí pøedevšímz údajù zveøejnìných na stránkách Ministerstvaprùmyslu a obchodu ÈR. Další aktualizované informacelze nalézt na stránkách: http://www.mpo.cz/CZ/Obchod/Obchodni_vztahy_s_EU_a_ESVO/default.htm.2.9.3. Asociační dohody (Evropské dohody)Asociaèní dohody jsou dohody mezi EU a jednotlivýmistáty vytváøející se od 60. let (Øecko 1961,Turecko 1963, Malta 1970, Kypr 1972), jejichž cílembylo vytváøet urèité formy vztahù pøidruženýchstátù s EU. Nejprve to byly zóny volného obchodu,pozdìji byly vztahy budovány ve formì celníunie.Pokud jde o Turecko, EU má s touto zemí sjednánudohodu o celní unii, která se týká prùmyslovéhozboží. Nepokrývá však služby a zemìdìlské produkty(s výjimkou již zpracovaných agrárních produktù).Hlavními problémy pøi obchodu s Tureckem zùstávajíobtíže týkající se technických pøedpisùa požadavkù, monopolu na prodej alkoholickýchnápojù a s prosazováním autorských práv na farmaceuticképrodukty. Dalším problémem je, že doTurecka není povoleno dovážet zboží, které bylo vyrobenopøed více než šesti mìsíci pøedcházejícímirok importu. Toto opatøení je uplatòováno zejménana urèité "high-tech" produkty. Velmi podrobné informaceo obchodních vztazích EU – Turecko jsouuveøejnìny na stránkách Delegace EU v Tureckuhttp://www.deltur.cec.eu.int/english/ei-cunion.html.Od devadesátých let zaèala EU vytváøet nový typdohod o pøidružení, tzv. Evropské dohody, dohody– 69 –


na kvalifikaènì vyšší úrovni, které je možno chápatjako pøedstupeò plnohodnotného èlenství v EU.Evropské dohody byly rovnìž doplnìny Protokolyo posuzování shody a akceptaci prùmyslových výrobkùa novými Protokoly o pravidlech pùvoduumožòují diagonální kumulaci pùvodu u prùmyslovýchvýrobkù mezi EU, zemìmi ESVO, zemìmiSVE (støední a východní Evropa) a Tureckem. S Andorroua San Marinem jsou uzavøeny dohody o celníunii, zatímco s Faerskými ostrovy dohoda o volnémobchodu.Jiným typem asociaèních dohod jsou dvoustrannédohody, které EU již uzavøela nebo ještì vyjednáváse zemìmi oblasti Støedozemního moøe.Tzv. „Euro-støedozemní“ asociaèní dohody obsahujípolitický komponent, obchodní komponent a komponentspolupráce a pøinášejí vyšší stupeò liberalizacena stranì støedozemních státù oproti dohodámo spolupráci, které nahrazují. Dohodyo spolupráci zajišovaly nereciproèní koncese propøístup na trh EU, zatímco novými dohodami se vytváøejíoblasti volného obchodu, pokrývající prùmyslovévýrobky a stanovující koncese pro urèité zemìdìlskévýrobky a výrobky z ryb. Obsahujíustanovení o asymetrické liberalizaci v oblasti služeb,pohybu kapitálu a hospodáøské soutìže (okamžitápro EU, s pøechodným obdobím pro plné zavedenípartnerem), ale nepøedjímají budoucíèlenství tìchto zemí v EU. Dohody s Tuniskem, Marokem,Jordánskem asIzraelem již vstoupily v platnost,existuje také doèasná dohoda s Palestinskouautonomií. Pøed podpisem je dohoda s Egyptem, vefinální fázi jsou jednání se Sýrií.Navázání užších vztahù a uzavøení Stabilizaènícha asociaèních dohod (SAA) se zemìmi bývalé JugoslávieEU podmínila splnìním nìkterých politickýchkritérií. Situace byla pravidelnì vyhodnocovánaa po roce 2000 byly sjednány stabilizaènía asociaèní dohody s Makedonií a Chorvatskem.SAA mají za cíl vytvoøení oblasti volného obchoduse zbožím v prùbìhu desetiletého pøechodnéhoobdobí pro Makedonii a šestiletého pøechodnéhoobdobí pro Chorvatsko a pøedpokládají postupnoureciproèní liberalizaci obchodu službami. Stanovujírovnìž závazky v takových oblastech jako jsou hospodáøskásoutìž, pravidla pro poskytování státnípomoci a práva k duševnímu a prùmyslovémuvlastnictví. V lednu 2003 byla zahájena jednánío SAA s Albánií.Za velmi významnou lze považovat Dohodu o obchodu,rozvoji a spolupráci s Jihoafrickou republikouz roku 1999, jejíž obchodní èást se pøedbìžnìprovádí od 1. 1. 2000. Po uplynutí desetiletého pøechodnéhoobdobí pro vytvoøení oblasti volného obchodubude zcela osvobozeno od cla 95 % dovozuz JAR do EU a po uplynutí 12-letého pøechodnéhoobdobí zcela liberalizováno 86 % dovozù z EU doJAR. Oba partneøi se dohodli navrhnout dohoduo volném obchodì tak, aby podpoøila integraèníproces v jihoafrickém regionu. Dohoda se mùžesvými dùsledky dotýkat i Botswany, Lesotha, Namibiea Svazijska, kteøí jsou partnery JAR v Jihoafrickécelní unii (jde o první dohodu o volném obchodìuzavøenou EU s rozvojovou zemí, která je sama èlenemcelní unie). Byla podepsána samostatná dohodao uznávání, ochranì a kontrole názvù vína oznaèování alkoholických nápojù a pøedbìžnì seprovádí od 28. ledna 2002.EU vyvíjí úsilí o liberalizaci svých obchodních vztahùi se zemìmi Latinské Ameriky a s nìkterýmiz nich sjednala nebo vyjednává dohody o volnémobchodu èi dokonce asociaèní dohodu. Dohodao hospodáøském partnerství, politické koordinacia spolupráci s Mexikem, která vstoupila v platnostv roce 2000, zakládá oblast volného obchodu vesmyslu èl. XXIV GATT 1994 (General Agreement onTariffs and Trade), pokrývající kolem 95 % vzájemnéobchodní výmìny, a èl. V GATS (General Agremeenton Trade in Services). Zahrnuje pøístup zbožía služeb na trh, pravidla pùvodu, technicképøedpisy, sanitární a fytosanitární opatøení,ochranná opatøení, investice, veøejné zakázky, hospodáøskousoutìž, práva k duševnímu vlastnictvía øešení sporù. Oblast volného obchodu se týkáobchodu zbožím a její vytváøení má být z vìtšíèásti dokonèeno v roce 2003 s tím, že Dohodoupøijatý liberalizaèní harmonogram je rychlejší proEU než pro Mexiko. U prùmyslových výrobkù EUzrušila veškerá dovozní cla k 1. lednu 2003 (na základìsazeb GSP na dovozy z Mexika v roce 1998),zatímco Mexiko tak má uèinit k 1. lednu 2007.U zemìdìlských výrobkù a výrobkù z ryb zahrnutýchdo Dohody má EU zrušit cla u vìtšiny výrobkùv roce 2008 a Mexiko v roce 2010. Celní kvótyplatí pro urèité zemìdìlské výrobky a výrobkyzryb.Jednání o Asociaèní dohodì s Chile, zahájená prvnímkolem jednání v dubnu 2000, byla zakonèenav dubnu 2002 a dohoda podepsána 18. 11. 2002. Dohodazahrnuje politický dialog, pilíø spolupráce– 70 –


a pilíø obchodu. Pokud jde o obchod, kromì oblastivolného obchodu pro zboží, služby a veøejné zakázky,dohoda zahrnuje ustanovení týkající se investic,celnictví, usnadòování obchodu, práv k duševnímuvlastnictví, hospodáøské soutìže a mechanismu øešenísporù. Ustanovení týkající se obchodu a otázeks obchodem souvisejících jsou pøedbìžnì provádìnaod 1. 2. 2003; dohoda jako celek procházíschvalovacím øízením.Jednání o Asociaèní dohodì s MERCOSUR (Brazílie,Argentina, Paraguay a Uruguay) byla zahájenav dubnu 2000 a prozatím probìhlo deset kol. Dohodamá obsahovat politický dialog, pilíø spoluprácea pilíø obchodu. Jednání probíhají na úrovnidvou regionù, mezi dvìma celními uniemi.V roce 1988 byla uzavøena Dohoda o spoluprácis Radou pro spolupráci zemí Perského zálivu (GCC -Gulf Cooperation Council) a jednání o dohodìo volném obchodu zapoèala v roce 1990. Od roku1993 jednání nepokroèila vzhledem k návrhùmGCC v sektoru energetiky, které by omezily možnostEU zavést daò z energie získané spalovánímuhlí. Na základì nového mandátu byla v bøeznu2002 mezi EU a GCC jednání obnovena, nebo GCCdokonèila vytváøení celní unie zahrnující zemì tétooblasti k 1. 1. 2003.2.9.4. Jednostranné preferenční dohodyZámoøské zemì a území (OCT)Na základì Smlouvy o založení ES jsou zámoøskézemì a území od roku 1958 pøidruženy ke Spoleèenství.Úèelem pøidružení je podporovat hospodáøskýa sociální rozvoj tìchto závislých zemí a navazovattìsné hospodáøské vztahy mezi nimia Spoleèenstvím jako celkem. Nové rozhodnutí Rady(ES) o pokraèování režimu dle asociaèních ujednánís OCT do konce roku 2011 bylo pøijato 27. listopadu2001 a kromì uvedených cílù má napomáhatefektivnímu zapojení OCT do celosvìtového hospodáøstvíi rozvoji jejich obchodu zbožím a službamina regionálním a svìtovém trhu. EU poskytujebezcelní zacházení pro všechny výrobky pùvodemv OCT na nereciproèním základì již od roku 1963a má možnost aplikovat za vymezených podmíneki ochranná opatøení. Pravidla pùvodu umožòují kumulacis EU a státy ACP bez omezení, s výjimkou rýžea cukru. Specifickým prvkem obchodních ustanoveníje reexport nepùvodních výrobkù vevolném obìhu v OCT. Pøi splnìní stanovených podmínekmohou i takové výrobky získat volný pøístupdo EU.Rozvojové zemìZvláštní místo mezi preferenèními ujednánímiEU má Dohoda o partnerství se zemìmi africkokaribsko-pacifickéoblasti (ACP). EU tìmto zemímjednostrannì poskytuje úlevy (napø. snazší pøístupzemìdìlských výrobkù èi minerálních surovinna trh EU); jedná se o souèást rozvojové pomociEU. Ze 78 signatáøských zemí ACP je 55 zemíèleny WTO a 41 zemí patøí k nejménì vyspìlýmzemím svìta. Poslední dohoda o partnerství meziEU a zemìmi ACP, tzv. Dohoda z Cotonou, byla podepsánav èervnu 2000 na 20 let a navázala naIV. Úmluvu z Lomé (Lomé IV.), jejíž platnost skonèilana konci února 2000. Poskytuje základ probudoucí progresivní odstraòování obchodníchpøekážek a zlepšování spolupráce ve všech oblastechspojených s obchodem, které mají být dohodnutya uplatnìny po osmiletém pøípravnémobdobí.Za úèelem usnadnìní pøechodu na nový režim budeEU moci na základì výjimky ze závazkù dleèlánku I:1 GATT 1994 (doložka nejvyšších výhod)až do konce roku 2007 nadále poskytovat zemímACP nereciproèní obchodní preference podleúmluvy tzv. Lomé IV. Zahrnují bezcelní pøístup provšechny prùmyslové výrobky a znaènou èást zemìdìlskýcha zpracovaných zemìdìlských výrobkùa výrobkù z ryb. Protokoly o banánech a rumubyly pozastaveny, bìhem pøípravného období všakzùstávají v úèinnosti protokoly è. 3 a 4 o cukru,resp. o hovìzím a telecím mase. EU se navíc zavázalaposkytovat do roku 2005 bezcelní pøístup prov podstatì všechny výrobky z nejménì rozvinutýchzemí na úrovni stávajících obchodních ustanoveníLomé IV.Obchod mezi EU a ACP zùstal co do objemu významnýpøedevším pro ACP, zatímco pro EU má význampouze okrajový.Specifické postavení v mezinárodní hospodáøskéspolupráci má èlen této skupiny ACP Kuba, kterádohodu z Cotonou nepodepsala.Západní BalkánEU považuje obchodnì politický režim za zásadnínástroj obnovy západobalkánského regionu, do nì-– 71 –


hož poèítá následnické zemì bývalé Jugoslávie(SFRJ) a Albánii. Za úèelem posílení politické stabilizacea hospodáøského rozvoje tohoto regionu EUv roce 2000 zavedla nová autonomní obchodníopatøení na dovozy z Albánie, Bosny a Hercegoviny,Chorvatska, Srbska a Èerné Hory a Makedonie,usnadòující pøístup pro výrobky z tìchto zemí natrh EU. Opatøení jsou platná do 31. 12. 2005. Novýrežim ruší zbývající celní stropy u prùmyslových výrobkù,s výjimkou urèitých textilních výrobkù a hliníku(pouze v pøípadì Srbska a Èerné Hory). Rozšiøujepoèet zahrnutých zemìdìlských výrobkùa výrobkù z ryb i teritoriální zábìr a prodlužuje èasovýhorizont (více než ètyøi roky).Tento režim pøedchází uzavøení stabilizaènícha asociaèních dohod, které již byly sjednány s Makedoniía Chorvatskem. Z autonomních opatøenítedy profitují zbývající tøi západobalkánské zemì –Bosna-Hercegovina, Srbsko a Èerná Hora a Albánie,které mají možnost uzavøít stabilizaèní a asociaènídohody až po splnìní pøíslušných politických a hospodáøskýchkritérií. Jednání o této dohodì zahájilaEU prozatím jen s Albánií (v lednu 2003).Regionální iniciativyDùležitou prioritou spoleèné obchodní politiky EUje posilování obchodní spolupráce EU s Asií.Hospodáøským pilíøem je Setkání Asie-Evropa(ASEM) založené v roce 1996, spojující EU s Japonskem,Èínou, Koreou, Thajskem, Malajsií, Filipínami,Singapurem, Indonésií, Vietnamem a Brunei v rámcidialogu zamìøeného na usnadnìní obchodua zlepšení investic mezi všemi partnery. PosledníAkèní plán definuje množství úkolù zamìøených nasnížení a odstranìní pøekážek obchodu v oblastechjako jsou napø. standardizace a certifikace, celnictví,práva k duševnímu vlastnictví, sanitární a fytosanitárníopatøení a elektronické obchodování.Základnou pro rozvoj vzájemných vztahù mezi EUa nìkterými asijskými zemìmi je též Kooperaènídohoda s èlenskými zemìmi ASEAN, tj. Indonésií,Malajsií, Filipínami, Singapurem a Thajskem z roku1980. K dohodì pøistoupila v roce 1984 Brunei, v roce1997 Vietnam a roce 2000 Laos a Kambodža. EUvšak nesouhlasí s rozšíøením dohody o Myanmar,dokud v této zemi nedojde k pokroku v oblasti lidskýchpráv. ASEAN je dùležitým pøíspìvkem pro míra stabilitu v asijsko-pacifickém regionu, zejménaprostøednictvím Regionálního fóra ASEAN, založenéhov roce 1994, jediného bezpeènostního fórav Asii.Podobný dialog je veden se Skupinou Rio, vznikléz pùvodní ètyøèlenné tzv. Skupiny Contadora (ustavenépro øešení konfliktu ve Støední Americe v 80.letech), která se postupnì rozšíøila na souèasných19 èlenù z Latinské Ameriky a Karibské oblasti a stalase významnou platformou nejen pro øešení politickýcha ekonomicko sociálních problémù v regionu,ale i pro jednání s tøetími zemìmi a seskupeními.Madridský summit v kvìtnu 2002 schválil nové iniciativyprohlubující partnerství, zamìøené zejménana obchodní otázky. Týkají se sjednávání politickýcha kooperaèních dohod s tìmito dvìma regiony i intenzifikacehospodáøské a obchodní spolupráce.Kromì již zmínìných dohod s Chile, MERCOSURa Mexikem se aktivity EU zamìøily i na spoluprácise zemìmi Støední Ameriky – Skupinou San José(Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaraguaa Panama) a Andským spoleèenstvím (Bolívie,Kolumbie, Ecuador, Peru a Venezuela). V souèasnédobì jsou vzájemné vztahy s tìmito dvìma uskupenímiupraveny Rámcovými dohodami o spolupráci,které vstoupily v platnost v roce 1999, resp.1998. Oba regiony získávají výhody ze Všeobecnéhosystému preferencí EU. Madridský summit stanoviljako cíl vytvoøit takové podmínky, aby po skonèeníRozvojového programu z Dohá mohly být s obìmaregiony uzavøeny vzájemnì prospìšné dohodyo volném obchodu.2.9.5. Ostatní bilaterální vztahyNepreferenèní zacházení výluènì v režimu doložkynejvyšších výhod je uplatòováno pouze na dovozz devíti èlenských zemí WTO, patøících k vyspìlýmekonomikám svìta: USA, Austrálie, Kanady, Japonska,Nového Zélandu, Hongkongu/ÈLR,Tchaj-wanu,Korejské republiky a Singapuru.USAObchodní vztahy EU s USA tradiènì tvoøí dùležitýelement celkového øízení svìtového obchodníhosystému. USA jsou nejvýznamnìjším obchodnímpartnerem EU. Toto partnerství dvou nejvýznamnìjšíchobchodních celkù na svìtì bylo umocnìnozahájením Nového transatlantického programu(NTA) v roce 1995 a sjednáním Transatlantickéhohospodáøského partnerství (TEP) v roce 1998. Nastolenímtohoto rámce obì strany znovu potvrdily své– 72 –


spoleèné závazky vùèi posilování mnohostrannéhoobchodního systému a shodly se na odbourávánízbývajících – pøevážnì regulatorních – pøekážekobchodu pøes Atlantik pøi zachování vysoké úrovnìochrany zdraví, bezpeènosti, spotøebitele a životníhoprostøedí. Toto partnerství pøineslo významnévýsledky obzvláštì pøi vzájemném uznávání technickýchpøedpisù u zboží; jednání v oblasti služeb(architekti, technici, pojišovnictví) nadále probíhají.V roce 2002 EU a federální úøady USA vypracovalysoubor Pravidel pro spolupráci v regulatorní oblastia pro transparentnost a dohodly se na zahájeníPozitivního hospodáøského programu, jehož smyslemje rozšíøit tuto spolupráci i do dalších oblastí,v nichž lze dosáhnout vzájemnì výhodných ujednání.EU a USA se v roce 1999 dohodly na souboruprincipù k zajištìní úèinného systému vèasnéhovarování za úèelem pøedcházení konfliktùma usnadnìní jejich øešení døíve než by mohly ohrozitrozšíøení vzájemných vztahù. Pomìrnì poèetnéobchodní spory nicménì zùstávají jedním z charakteristickýchrysù vzájemného obchodu a zamìstnávajípøíslušné orgány WTO. Dva hlavní setýkají ochranných opatøení USA na ocel a nedostateènéhopokroku USA v pøizpùsobení se pravidlùmWTO u zdaòování amerických vývozních spoleènostíse sídlem v zahranièí.KanadaObchodní vztahy s Kanadou jsou založeny Spoleènoudeklarací a akèním plánem mezi EU a Kanadouz prosince 1996. Dále se EU a Kanada vzájemnìdohodly na spoleèné Obchodní iniciativì(ECTI), což je souhrnný program spolupráce pokrývajícíoblasti mnohostranného i dvoustrannéhoobchodu. Tento rámec pøinesl první ovocev podobì uzavøení dohod o vzájemném uznávánívýsledkù posuzování shody, veterinární ekvivalence,celní spolupráce a spolupráce týkající se otázekhospodáøské soutìže. Probíhají jednání o uzavøenídohody o obchodu s vínem a lihovinami.Kanada a EU v souèasnosti vyhodnocují budoucíopatøení pro rozšíøení vzájemných vztahù v oblastiobchodu a investic na základì pøehledu stávajícíchpøekážek obchodu a investování mezi EUa Kanadou. Kanadská vláda a Komise se nedávnodohodly, že zahájí nový dialog na téma spoluprácev regulatorní oblasti.JaponskoPolitická deklarace o vztazích mezi EHS a Japonskemz roku 1991 definovala spoleèné principy a cílepolitické, hospodáøské a kulturní spoluprácea institucionální rámec pro spoleèné konzultacev podobì roèních vrcholných setkání, roèních setkáníEvropské komise a japonské vlády, dvouletýchsetkání ve formátu „Trojka“, stejnì jako øadu sektorovýchjednání na vysoké úrovni. Hospodáøskévztahy EU s Japonskem mají svou základnu ve vzájemnémobchodu. Japonsko je nejvìtším asijskýmhospodáøským partnerem EU. Je pro EU tøetím nejvýznamnìjšímodbìratelem, resp. EU je pro Japonskodruhým nejvýznamnìjším dodavatelem.Summit EU – Japonsko, konaný 8. prosince 2001,zahájil „Japonsko-evropskou dekádu spolupráce nazaèátku 21. století“ pøijetím Akèního plánu EU a Japonska,který zahrnuje cíl zesílit hospodáøské a obchodnípartnerství mezi EU a Japonskem. Pøíspìvkemk usnadnìní obchodu je dohoda o vzájemnémuznávání z roku 2002, která umožòuje akceptacivýsledkù posouzení shody provedeného jednoustranou podle pøedpisù strany druhé ve ètyøech výrobkovýchsektorech.Austrálie a Nový ZélandZatímco EU je pro Austrálii nejvìtším obchodnímpartnerem, Austrálie je mezi partnery EU na 14.místì. V roce 1993 ES a Austrálie sjednaly dohoduo uhlí. Po dlouhém vyjednávání o rámcové dohodìo obchodu a hospodáøské spolupráci byla nakonecv roce 1997 namísto ní podepsána spoleèná deklarace,která znamenala vylepšení dialogu vedenéhona bilaterální i mezinárodní úrovni o ochranìa podpoøe lidských práv, posílení dialogu o otázkáchjako jsou pøekážky obchodu, celní spolupráce,standardy a certifikace, veøejné zakázky a veterinárníspolupráce. Podpoøila kontakty v zemìdìlství,rybolovu, prùmyslu a spolupráci ve vìdì a kultuøe.Deklaraci lze považovat za základní bázi prorozvoj dvoustranných vztahù, kterou doplòuje nìkoliksektorových smluv (o obchodu se skopovýmmasem, o obchodu s vínem). Významná pro obchodje dohoda o vzájemném uznávání shody. Cílemdohody o vìdeckotechnické spolupráci z roku1994 bylo posílení vzájemnì výhodné spolupráceve výzkumu. V roce 1982 byla sjednána dohoda meziAustrálií a Euratomem o dodávkách jadernéhomateriálu z Austrálie.– 73 –


EU nemá na rozdíl od jiných obchodních partnerùAustrálie (vèetnì USA) žádné specifické ujednánío preferenèním celním režimu a pøesto dlouhodobìzùstává nejvìtším zahranièním partnerem proAustrálii v obchodu zbožím i službami. Základnoupro vztahy mezi EU a Novým Zélandem tvoøí Deklaracez roku 1999 spolu s veterinární dohodou.Korejská republikaKorejská republika je velmi významným obchodníma investièním partnerem EU v Asii. Souèasný vztahmezi Koreou a EU je založen na zvyšujícím se sdílenípolitických hodnot, silných hospodáøských vazbácha podpoøe jihokorejské "sunshine" politiky vùèiKLDR. Význaèným znamením pokroku ve vztazíchmezi EU a Koreou bylo uzavøení Rámcové dohodyo spolupráci a obchodu, která vstoupila v platnost 1.dubna 2001. Tato Dohoda zavazuje obì strany k tomu,aby pracovaly ve prospìch rùstu vzájemnéhoobchodu a investování, pøièemž zároveò poskytujelepší rámec pro hospodáøskou spolupráci.ÈínaPosilování obchodních vztahù mezi Èínou a EUprobíhá jak na mnohostranné, tak i na dvoustrannéúrovni. EU byla silným zastáncem vstupu Èínydo WTO a cestou kooperaèních programù a stimulacíspolupráce v oblasti investic a technologií podpoøilaèínské hospodáøské a obchodní reformy. VùèiÈínì má EU tøíbodovou strategii: monitorovat,jak Èína naplòuje závazky pøijaté v souvislosti sevstupem do WTO; podporovat naplòování tìchtozávazkù a èínských hospodáøských a obchodníchreforem prostøednictvím partnerství, zejména nabídkouexpertíz EU v rámci øady kooperaèních programù;rozvíjet spolupráci s Èínou na základì Rozvojovéhoprogramu z Dohá a konstruktivnì sezapojit do nových mnohostranných jednání. V bilaterálníoblasti se EU vìnuje obchodním otázkámv rámci dialogu s Èínou, jehož hlavním fórem jeSpoleèný výbor EU–Èína a jemu podøízené orgány.Rusko a ostatní zemì SNSSmluvním rámcem vztahù mezi EU a následnickýmistáty bývalého SSSR ve východní Evropì – RF, Ukrajina,Gruzie, Moldávie a støední Asii – Arménie, Azerbájdžán,Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán jsouDohody o partnerství a spolupráci (Partnerhip andCo-operation Agreements/PCA) založené na respektovánídemokratických principù a lidských práv. Desetiletédohody vymezují politické, hospodáøskéa obchodní vztahy mezi EU a partnerskými zemìmi.Tìmito smlouvami si strany poskytují zacházení v režimudoložky nejvyšších výhod a národní zacházení;v nìkterých ze smluv je založena možnost budoucíhouzavøení dohod o volném obchodu (pøi splnìnístanovených podmínek). Strany nesmìjí ve vzájemnémobchodì zavádìt množstevní omezení v dovozu.Dovoz textilu a odìvù, oceli a oceláøských výrobkùdo EU je upraven zvláštními dohodami.Pøevážná èást dovozù z tìchto zemí požívá výhodGSP (vysoký stupeò celních úlev pøi vstupu na unijnítrh); pøetrvávající omezení v pøípadì dovozu oceláøskýcha textilních výrobkù budou na základì bilaterálníchdohod postupnì odstraòována.Mezi EU a Ruskem se uskuteènily pøedbìžné rozhovoryo koncepci „Spoleèného evropského hospodáøskéhoprostoru“, kterou obì tyto stany otevøely bìhemsummitu EU–Rusko v kvìtnu 2001. Stabilnívztahy s Ruskem a ostatními zemìmi SNS budoupro EU nadále rozhodující, zvláštì po budoucím rozšíøeníEU o øadu východo – a støedoevropských zemí.Obchodní a hospodáøské otázky zùstanou dùležitýmprvkem celkových vztahù EU s Ruskem a ostatnímizemìmi SNS. EU v minulosti podporovalaa i nadále bude podporovat brzký vstup Ruska a tìchzemí SNS, které dosud nejsou èleny, do WTO za odpovídajícíchpodmínek, což napomùže tìsnìjší integracitìchto zemí do celosvìtového hospodáøství.IndieEU a Indie pokraèují v prohlubování dvoustrannéhoobchodu, mají zájem rozvíjet hospodáøskouspolupráci a zlepšovat kvalitu hospodáøských a obchodníchvazeb. Obì strany se nadále angažujív „Ekonomickém dialogu na vysoké úrovni“, kterýse orientuje nejen na problematiku bilaterálníchvztahù, ale též na cesty k posílení mnohostrannéhoobchodního systému. Bìhem summitu konaného28. èervna 2000 se obì strany dohodly na zavedenípravidelného dialogu na vysoké úrovnizamìøeného na otázky WTO. Summit EU – Indie,konaný na podzim roku 2001, pøijal Spoleènou iniciativuk rozšíøení obchodu a investic vè. klíèovýchspoleèných doporuèení.PákistánPokud jde o vztahy mezi EU a Pákistánem, byla pøipravenaøada akcí, mj. podpis Dohody tøetí genera-– 74 –


ce o spolupráci v listopadu 2001 a obsáhlý souborobchodních preferencí schválený Radou, zahrnujícízvýšení kvót na dovoz textilu a ošacení o 15 % a nulovéclo u dovozu odìvních výrobkù v rámci GSPpro období 2002–2004 (zvláštní pobídky pro zemìbojující proti obchodu drogami). V kvìtnu 2002 Komisepøijala pìtiletou (2002–2006) strategii prospolupráci s Pákistánem, jejíž priority zahrnujíi rozvoj obchodu.Informace k této èásti byly èerpány z manuáluMinisterstva prùmyslu a obchodu ÈR, který mùžetenalézt na adrese – Zmìny v zahraniènìobchodnípolitice ÈR v souvislosti se vstupem do EU (767 kB,Formát: doc Jazyk: CZ).Tabulku se smluvnì obchodními dohodami lze naléztna stránkách The complete list of the EC regionaltrade agreements.Postup pro vyhledávání celého znìní asociaèníchdohod Evropské unie s tøetími zemìmi:Na stránkách Evropské unie:http://europa.eu.int/eurlex/en/search/search_lif.html se otevøe stránka:V prostøedním oddílu („search by publication referencein the Official Journal“) vyplníme do prvníhookénka rok vydání (Publication year), do vedlejšíhookénka mìsíc vydání (Month) a do okénka nejvícevpravo den vydání (Day). V rolovacím menu vedleOJ series (Úøední Vìstník – øada) vybereme L (jakoLegislation – zákon) a do vedlejšího okénka (OJnumber – èíslo Úøedního Vìstníku) napíšeme èíslo,které najdeme v pøedchozí tabulce.2.9.6. Systém všeobecných preferencí (GSP)Vybraným ménì rozvinutým zemím (143 nezávislýchzemí a 36 závislých zemí a území) EU poskytuje zvýhodnìnýobchodní režim pomocí Všeobecnéhosystému preferencí (GSP).Tento režim je od roku 1995provádìn na základì naøízení, platných na období od3 do 4 let. Souèasná revidovaná úprava, založená napravidlech EU pøijatých na období 1995–2004, platíod roku 2002 a pokrývá období do konce roku 2004.Jeho prostøednictvím jsou na vybrané citlivé výrobkyuplatnìny snížené celní tarify a na tzv. necitlivé výrobkybezcelní režim. Od bøezna 2001 je v GSP obsaženainiciativa „Cokoliv vyjma zbraní“ (EBA) udìlujícíbezcelní pøístup na trh EU všem výrobkùm (s výjimkourýže, banánù a cukru, na nìž se vztahují pøechodnáopatøení) z nejménì rozvinutých zemí.– 75 –


Snižování celních sazeb bylo zjednodušeno zavedenímdvou kategorií citlivých výrobkù. Procedurytýkající se odstupòování a odebrání preferencí,ochranných opatøení a zvláštních pobídek byly harmonizoványa vyjasnìny. Úroveò preferencí,u nichž došlo k rozmìlnìní vlivem pokraèující liberalizaceobchodu, byla obnovena plošným sníženímvalorických cel pro citlivé výrobky (mnoho zemìdìlskýchvýrobkù, textil a ošacení, železo a ocel)o 3,5 procentního bodu (s urèitými výjimkami, zejménau textilních výrobkù a ošacení) a specifickýchcel o 30 %. Všechny ostatní výrobky jsou považoványza necitlivé a jako takové nepodléhají clu.Výhodnìjší zacházení je poskytováno na nìkterévýrobky pùvodem ze zemí bojujících s výroboua obchodováním s drogami. Speciální pobídkováopatøení byla zatraktivnìna snížením valorickýcha specifických cel o dalších 5 procentních bodù,resp. o 30 %. Tyto pobídky mohou být poskytnutyzemím, které o nì požádají a prokáží, že dodržujíurèité mezinárodnì uznávané základní pracovnístandardy nebo urèité standardy stanovené Mezinárodníorganizací pro tropické døevo. Pobídkyvázané na základní pracovní standardy byly oprotipøedchozímu režimu vylepšeny tak, aby motivovalyvíce zemí k pøedložení žádostí (v rámci pøedchozíhoGSP byly pøedloženy pouze 4 žádosti;Moldávii byla tato pobídka poskytnuta od 1. øíjna2000).Mnoho z tìch zemí, které jsou pøíjemci GSP, profitujetaké z preferencí poskytovaných na základìdalších dohod a ujednání. Nejménì rozvinuté zemìpožívají nejvýhodnìjšího preferenèního zacházenína základì GSP vzhledem k iniciativì EBAi k Dohodì o partnerství mezi ACP a ES. 65 zemí,které profitují pouze z preferencí na trhu EU na základìGSP, jsou zemì s pøechodovými ekonomikamiz bývalého SSSR, asijské a latinskoamerické rozvojovézemì nepatøící mezi OCT a zemì ACP vè. 9nejménì rozvinutých zemí.Úloha GSP jako nástroje na podporu trvale udržitelnéhorozvoje se posílila a bylo dosaženo vyššíhostupnì pøedvídatelnosti tím, že k odstupòovánía odebrání preferencí dojde pouze tehdy, jsou-lipro nì stanovené podmínky splnìny v prùbìhu tøípo sobì následujících let.Ve všeobecných celních preferencích (GSP – GeneralizedSystem of Preferences) panuje mezi Èeskourepublikou a EU shoda co do teritoriálních hlediseka technických pravidel, ale urèité rozdíly existujív komoditní struktuøe tìchto preferencí: v EU jsoupreference poskytovány jednostrannì na dovozyzboží pocházejícího z rozvojových a nejménì rozvinutýchzemí. Navíc i finanèní rozsah poskytovanýchpreferencí na dovozy zboží z rozvojových zemíbude jiný, a to v závislosti na zmìnu celního sazebníku.Na následujících stránkách mùžete najít seznamprávních aktù týkajících se systému preferencí EUpodle jednotlivých zemí: (http://www.cs.mfcr.cz/info/info8300/preference_eu.pdf)Podrobnìjší informace ohlednì všeobecnéhosystému preferencí jsou k dispozici na internetovýchstránkách Evropské komise, DG Trade:(http://www.europa.eu.int/comm/trade/issues/global/gsp/index_en.htm).S dotazy ohlednì všeobecného systému preferencíEU je možné se obrátit na DG Trade:Mr. Philippe Cuissone-mail: philippe.cuisson@cec.eu.inttel.: (32-2) 295.27.94fax: (32-2) 296.92.90Mr. Hannu Pitkänene-mail: hannu.pitkänen@cec.eu.inttel.: (32-2) 296.83.25fax: (32-2) 296.92.90European CommissionDirectorate-General for TradeS dotazy ohlednì pravidel pùvodu zboží u všeobecnéhosystému preferencí EU je možné se obrátit naDG Trade:Mr. Robert Lighte-mail: robert.light@cec.eu.inttel.: (32-2) 295.07.89fax: (32-2) 296.98.50European CommissionDirectorate-General for Taxation and the CustomsUnion2.9.7. Program na bezcelní dovoz z rozvojovýchzemí „Cokoliv vyjma zbraní“Zvláštním programem v rámci všeobecných celníchpreferencí je program „Cokoliv vyjma zbraní“(EBA). Jedná se vlastnì o program pro nejménì rozvinutézemì podle definice OSN, který umožòuje– 76 –


dovážet zboží z tìchto zemí do EU bez cla. Podrobnìjšíinformace jsou na stránkách Evropské komise:http://www.europa.eu.int/comm/trade/issues/global/gsp/eba/ug.htm.Výjimkou jsou zbranì a munice – odstavec 93 kombinovanécelní nomenklatury EU. Z programu jsoudoèasnì vyjmuty èerstvé banány, cukr a rýže. Cla naprodukty budou postupnì snižována. Od ledna2006 bude umožnìn bezcelní dovoz banánù, odèervence 2009 cukru a od srpna 2009 rýže. Prozatímexistují pouze kvóty na bezcelní dovoz rýžea cukru, které jsou administrovány dle Naøízení Komise(ES) è. 1401/2002 a 1381/2002. Objemy tìchtokvót a další informace je možno nalézt na stránkáchDG Trade: http://www.europa.eu.int/comm/trade/issues/global/gsp/eba4_sum.htm.V souèasnosti je do programu EBA zaèlenìno48 rozvojových zemí. Jejich seznam je zde:http://www.europa.eu.int/comm/trade/issues/global/gsp/eba4_sum.htm.Z právního hlediska jde o zemì uvedené v NaøízeníRady (ES) è. 416/2001, které bylo pozdìji zaèlenìnodo Naøízení Rady (ES) è. 2501/2001. Na program EBAse ovšem nevztahuje do platnosti Naøízení Rady(ES) è. 2501/2001 (to má platit pouze do 31. prosince2004). Program EBA má prozatím neomezenoulhùtu platnosti.Pokud chce podnikatel dovážet z tìchto zemí, mìlby si nejprve zjistit tarifní klasifikaci dováženéhozboží a zkontrolovat zemi pùvodu. Pokud se nejednáo produkty podle èlánku 93 kombinované nomenklatury,banány, cukr nebo rýži, mùže dovážettoto zboží bezcelnì v neomezeném množství.Dále je tøeba zjistit, zda obchod splòuje pøíslušnédopravní podmínky. Musí být splnìny požadavkyna „pøímý transport“ podle pravidel o pùvodu zboží.Nakonec musí mít podnikatel pøíslušné dokladyo pùvodu zboží. Zboží musí být vyrobeno v zemizaèlenìné do programu EBA nebo zde musí být dostateènýmzpùsobem zpracováno nebo upraveno.Je nutno získat certifikát o pùvodu zboží (formuláøA), který je vydáván k tomu ze strany EU schválenýmiorgány státù. Vìtšinou se jedná o ministerstva.Za urèitých podmínek mùže být použita také deklaraènífaktura. Tato faktura platí pro zboží docelkové hodnoty 6.000 EUR a musí být potvrzenaexportérem. Podrobnosti je možno nalézt v pøíslušnýchnaøízeních o pravidlech pùvodu týkajících sesystému všeobecných preferencí (Naøízení Komise(EHS) è. 2454/93 v pøíslušných novelizacích).– 77 –


3. Informace o podmínkáchzaměstnávání českých občanův zemích EU a EHP/ESVOV oblasti podmínek zamìstnávání èeských obèanùv EU existuje prozatím mnoho nejasností. Známa jezatím pouze maximální délka pøechodného období,po které mohou existovat pøekážky pro zamìstnávání– Evropská unie se èeským obèanùm v tomto smìruplnì otevøe nejpozdìji v roce 2011, kdy už nebudemožné uplatnit žádná restriktivní opatøení. Konkrétnísituace v jednotlivých zemích se bude postupnìvyjasòovat. V souèasné dobì pouze dvì zemì Evropskéunie deklarují, že nepøistoupí k zavedení pøechodnýchopatøení; tìmito zemìmi, které by mìlyotevøít svùj trh práce bez pøekážek, jsou Irsko a VelkáBritánie. V této oblasti zùstává øada otevøených otázeka informace nejsou doposud zcela závazné. Následujícíúdaje byly zjišovány prostøednictvím zastupitelskýchúøadù daných zemí v ÈRa velvyslanectví ÈR v zahranièí, dále pak z podkladuMinisterstva práce a sociálních vìcí ÈR „Zamìstnánív zemích EU/EHP a Švýcarska“: (http://www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?lg=1&id=5232).Kompetenènì spadá tato problematika pøedevšímpod Ministerstvo práce a sociálních vìcí ÈR (dálejen MPSV), Na Poøíèním právu 1, Praha 2, odbor migracea imigrace cizincù, Mgr. Michal Meduna, tel:+420-221 922 255 a Ministerstvo zahranièních vìcíÈR, Loretánské nám. 5, Praha 1, sekce Evropskéunie.Dnešní èlenské státy Evropské unie samozøejmìneupírají právo volného pohybu, které je obèanùmEU garantováno již ve Smlouvì o založení Evropskéunie (konkrétnì èlánku 39, podrobnìji pak zejménav Naøízení Rady (EHS) è. 1612/68 o volném pohybupracovníkù v rámci Spoleèenství a judikatuøe Evropskéhosoudního dvora). Èlenské zemì se všaksnaží ochránit své pracovní trhy pøed údajným pøílivemnových zájemcù o práci a vyvarovat se problémùs tím spojených. Proto byla v Pøíloze V Aktuo podmínkách pøistoupení Èeské republiky, Estonskérepubliky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky,Litevské republiky, Maïarské republiky, RepublikyMalta, Polské republiky, Republiky Slovinskoa Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichžje založena EU, stanovena pøechodná období. Detailnìjise o tomto problému bude jednat v bøeznu2004 na zasedání Technického výboru pro volnýpohyb, kde má padnout závazné rozhodnutí.Mechanismus pøechodných obdobíBìhem prvních dvou let od našeho vstupu do EUbude zamìstnávání našich obèanù zcela záviset nanárodních legislativách èi možných dvoustrannýchsmlouvách. Prakticky to vyžaduje povinnost požádato a obdržet pracovní povolení v dané zemi.Na konci tohoto období bude Evropskou komisí vypracovándokument hodnotící výsledky dvouletéhopøechodného období. Dokument musí pøezkoumatRada EU. Tomuto orgánu musí každýjednotlivý stát zaslat formální sdìlení, ve kterémvyjádøí svou vùli pokraèovat v pøechodném obdobípo další tøi roky nebo se pøipojit k principùm jednotnéEvropy a nebránit volnému pohybu osob.Po uplynutí tìchto tøí let se èlenský stát EU mùžeopìt obrátit na Komisi a požádat ještì o další dvaroky, po které na svém území bude uplatòovat národníochranáøské principy.Rokem 2011 však skonèí všechna omezení a èeštíobèané se budou moci volnì zapojit na trhu prácevšech 25 èlenských státù, které jsou èleny EU od1. kvìtna 2004. Veškerá diskriminace vycházející zestátní pøíslušnosti bude v této oblasti zakázána.Výše uvedený mechanismus je však ten nejkrajnìjší.Obecnì se pøedpokládá, že sedmileté pøechodnéobdobí nebude plnì využito a nynìjší èlenské státypøistoupí k døívìjší liberalizaci. Pokud se k tomutokroku odhodlají, nemohou již restriktivní opatøeníznovu zavést.Režim, který je aplikován na Èeskou republiku, neníuplatnìn ani proti Kypru, ani proti Maltì. Nicménìi ÈR má možnost zavést pøechodná opatøení jakoostatní státy EU. Èeská vláda prozatím veøejnì nedeklarovala,že by k podobným krokù pøistoupila.Pokud ano, pravdìpodobnì by se tato opatøení obrátilavùèi novì pøíchozím èlenùm EU, resp. nejednaloby se o odvetné opatøení. Zjednodušenì se dáøíci, že se pro nás v této oblasti od kvìtna 2004 nicnezmìní, vzhledem k tomu, že i v souèasné dobìmohl èeský obèan pracovat v EU, pokud obdrželpracovní povolení. Na ÈR se ovšem nebude pohlížetjako na tøetí zemi.Nìmecko – v této zemi se bude postupovat podlesouèasných platných dohod, zmìní se pouze postuppøi vyøizování žádostí; obèané se budou obracetna pøíslušné úøady práce v tom mìstì, ve kte-– 78 –


ém chtìjí pracovat. Úøady práce pak budou rozhodovato udìlení pracovního povolení. Nadále budepotøeba žádat i o povolení k pobytu, k èemuž se budetøeba obracet na pøíslušný úøad. Potøebné informacelze nalézt na internetové stránce pracovníhoúøadu SRN http://www.arbeitsamt.de. Na této adresejsou také k dispozici publikace, které je možnéobjednat a nechat zdarma doruèit po celé Evropì.V Nìmecku se také bude uplatòovat pøechodnéobdobí na poskytování služeb. Toto omezení se týkápouze nìkolika odvìtví – stavebnictví, èištìníbudov, zaøízení a dopravních prostøedkù a èinnostiv oblasti dekorace interiérù.Rakousko – pracovní povolení budou vyøizovat rakousképracovní úøady (Arbeitsmarktservice) na základìpøedchozí žádosti rakouského zamìstnavatele.K žádosti obèan pøedkládá osobní dokladya aktuální výpis z rejstøíku trestù. Úøad mùže požadovati další doklady podle individuální povahy žádosti.Režim se øídí rakouským cizineckým zákonem(Fremdengesetz) è. 75/1997 spolkové sbírkyzákonù v platném znìní a zákonem o zamìstnávánícizincù (Ausländerbeschäftigungsgesetz)è. 21/8/1975 spolkové sbírky zákonù v platnémznìní. Další informace lze nalézt na webové stráncehttp://www.ris.bka.gv.at. I v Rakousku je všaknutné nejprve požádat o povolení k pobytu. Rakouskostanovuje kvóty pobytových povolení nakaždý rok pro celý stát a pro každou spolkovou zemizvláštì, a to v hned nìkolika kategoriích.Obdobnì jako v Nìmecku i v Rakousku bude uplatnìnoomezení na poskytování služeb - konkrétnìve stavebnictví a v souvisejících oborech, èištìníbudov, zaøízení a dopravních prostøedkù, èinnostiv rostlinné výrobì, terénní úpravy zahrad, parkù sadùa jiných zelených ploch, øezání, tvarování a koneènéúpravy ozdobného a stavebního pøírodníhokamene, výroba kovových konstrukcí a jejich dílù,pátrací a ochranné èinnosti, bezpeènostní služby,ostatní èinnost související se zdravotní péèí a sociálnímipracemi a sociální èinnosti nespojené s ubytováním.Lucembursko – tato zemì s ohledem na okolnístáty uvažuje o pøechodném období, ale zároveòdeklaruje, že získání pracovního povoleníbude pouhou formalitou. Nejaktuálnìjší informaceo podmínkách získaní pracovního povoleníse dají najít na webových stránkách lucemburskéhoministerstva práce a sociálních vìcí:http://www.mt.etat.lu/MT/droitdutravail/d_trav0.htm.Øecko – v Øecku mohou snadno nastat rùzné administrativníproblémy a obvykle se doporuèuje kontaktovatpøímo místní úøady, které by mìly podatpotøebné informace. V zemi je rovnìž vhodné spolupracovats místním advokátem nebo komerènímprávníkem, kteøí jsou dobøe obeznámeni s místnímipomìry a zpùsoby jednání na úøadech. Obecnìje režim zamìstnávání cizincù stanoven zákonemè. 2910/2001. Text zákona je k dispozici pouze v øeètinìna konzulátním oddìlení Øecké ambasádyvPraze.Velká Británie – pøes bouølivou diskusi v parlamentua ve vládì Británie oznámila, že nebude uplatòovatpøechodná období. Pro èeské obèany to znamená,že se stávají rovnoprávnými uchazeèi natrhu práce. Pokud získají zamìstnání, vznikne jimpovinnost platit ve Velké Británii danì a sociálnípojištìní. Zaøazení do systému sociálních dávek neníautomatické. Podrobné informace jsou k dispozicina webu http://www.workingintheuk.gov.uk/content/working_in_the_uk/en/homepage.html,informace o pracovních pøíležitostech jsou nastránkách agentury, která je souèásti ministerstvapráce a dùchodù: http://www.jobcentreplus.gov.uk/cms.asp?Pa ge=/Home.Podle posledních informací se obèané ÈR budoumuset za poplatek zaregistrovat, žádost se budezasílat na úøad ministerstva vnitra v Sheffieldu.V žádosti se má uvádìt, jaké zamìstnání získali, jakýmají plat a kde v pracují. Obratem by pak mìliobdržet registraci.Švýcarsko (ESVO) – základní pracovnìprávní vztahyjsou stanoveny Spolkovým pracovním zákonem zedne 13. 3. 1964. Další zákony, které se bezprostøednìdotýkají zájemcù o práci ve Švýcarsku, jsou Spolkovýzákon o pobytu a usazování cizincù z 26. 3. 1931a Spolkový zákon o minimální mzdì zahranièníchobèanù z 8. 10. 1999 ve znìní pozdìjších pøedpisù.Švýcarsko v souèasné dobì uplatòuje vùèi EU pøechodnéobdobí (dohoda vstoupila v platnost 1. 7.2002) maximálnì po dobu 7 let. Bìhem 5 let mùžeŠvýcarsko uplatòovat kvantitativní limity pro obèanyEU pobývající na území déle než ètyøi mìsíce.Jedná se o 15 000 povolení k pobytu platných na dobujeden rok a více a 115 500 povolení k pobytu na vícenež 4 mìsíce a ménì než 1 rok. Na poèátku šestéhoroku tato omezení budou zrušena. Po dobu dvou– 79 –


let mohou smluvní strany zachovávat v této oblastikontrolu. Pro èeské obèany bude rozhodující, zda dojdepo našem vstupu do EU k pøehodnocení Dohodyo volném pohybu pracovních sil mezi Švýcarskema Evropskou unií, jednání probíhají od polovina roku2003. Po vstupu Èeské republiky do EU se zapojíme dosystému vzájemného uznávání profesních kvalifikací.Dánsko – patøí k zemím, které se ještì jednoznaènìnerozhodly, jestli budou uplatòovat pøechodné období.Podle posledních zpráv však i zde bude uplatnìnodvouleté pøechodné období. Podle souèasnépraxe si žadatel o zamìstnání a povolení k pobytuvyplní a odevzdá na konzulátu Dánského královstvív ÈR formuláø (spolu s fotografií, pasem a pracovnísmlouvou s dánským zamìstnavatelem). Podánía vyøízení žádosti stojí 2.800 Kè, povolení se obdržído dvou mìsícù. Další informace lze nalézt na oficiálníchstránkách dánského ministerstva prácehttp://www.bm.dk/english/themes/enlargement/default.asp.Norsko (ESVO) – volný pohyb pracovních sil je souèástíDohody o Evropském volném hospodáøskémprostoru, norská vláda hodlá postupovat podobnìjako Dánsko a Švédsko a využijí pøechodné období.Island (ESVO) – vláda se rozhodla zavést omezenívolného pohybu pracovních sil prozatím na dobudvou let.Švédsko – v lednu 2004 švédský pøedseda vládyprohlásil, že jeho zemì poèítá se zavedením pøechodnéhoobdobí, podle informací švédského velvyslanectvív Praze mùže ještì dojít ke zmìnì. Pokudby se tak nestalo, mìl by se aplikovat stávajícírežim pro udìlení pracovního povolení. Informacev nìkolika jazycích jsou k dispozici na stráncehttp://www.migrationsverket.se. Jedná se o podobnépožadavky jako v jiných zemích – vyplnìný formuláø,pracovní smlouva s garantovanou minimálnímzdou, potvrzení o ubytování, pas.Lichtenštejnsko (ESVO) – také tato zemì na základìdohody o ESVO využije pøechodné období proomezení volného pohybu pracovníkù.Francie – rovnìž Francie neotevøe pracovní trhy proèeské obèany k datu vstupu. Existují úvahyo usnadnìní vstupu pracovníkùm v oblasti technologií.Øadu aktuálních informací lze nalézt na webovýchstránkách francouzského ministerstva zahranièíhttp://www.france.diplomatie.fr, ministerstvavnitra http://www.interieur.gouv.fr a ministerstvapráce a sociálních vìcí http://www.emploi-solidarite.gouv.fr. Toto ministerstvo vydalo a na uvedenýchstránkách zveøejnilo publikaci „Evropa se rozšiøuje“,v níž jsou uvedeny dùvody zavedení pøechodnéhoopatøení a poukázáno na ty profesní skupiny, kterémají možnost se ve Francii profesnì realizovat.Španìlsko – v zemi bylo pøijato Memorandumo aplikaci dvouletého pøechodného období pro volnýpohyb pracovních sil. V praxi to znamená, že situacese po vstupu do EU nezmìní a pokud by èeskýobèan chtìl pracovat ve Španìlsku, musí vyplnitformuláø nabídky práce ovìøený pracovním úøademve Španìlsku s registraèním èíslem NEV, dálepožádat o vízum, odevzdat 4 fotografie, výpis z rejstøíkutrestù s ovìøeným pøekladem, osvìdèenío zdravotním stavu s ovìøeným pøekladem, passpolu s fotokopií, správní poplatek. Žadatel mùžebýt požádán o doplòující doklady.Informace ve španìlštinì lze nalézt na webovýchstránkách španìlského velvyslanectví v Praze:http://www.embajada-esp-praga.cz.Itálie – v této zemi není situace jednoznaèná: podleposlední informace, kterou sdìlovalo vízové oddìleníitalského velvyslanectví v Praze Itálie pøidìlíÈeské republice kvótu 8 000 míst, na které budemoci být vydáno pracovní povolení. Pokud žadatelsplní podmínky, bude mu k cestì staèit pas a namístì obdrží pracovní pobytové povolení. Další informacebudou postupnì uvolòovány.Irsko – zemì nebude obèanùm ÈR klást žádné pøekážkyna trhu práce, a tak bude možné zcela využítpráva volného pohybu pracovníkù od 1. kvìtna2004. Pokud si èeský obèan nalezne práci v Irsku,nebude potøebovat pracovní povolení, jen bude odvádìtdanì na území Irska a platit zde sociální pojištìní.Další informace lze najít na serveru Irskéhostátu http://www.irlgov.ie.Portugalsko – situace týkající se zamìstnávání obèanùÈR není ještì doøešena, vše nasvìdèuje, žei Portugalsko využije pøechodného období.Belgie – pøedpokládá se , že tato zemì nebude plnìliberalizovat svùj trh práce. Podrobnìjší informacezatím nejsou k dispozici.Finsko – v lednu 2004 bylo rozhodnuto o využitímožnosti dvouletého pøechodného období, na je-– 80 –


hož konci bude rozhodnuto o dalším postupu. Poèításe, že bude nadále využíván stávající systémudìlování pracovních povolení. K udìlení pracovníhopovolení je potøeba vyplnit formuláø, který jek dispozici na finském velvyslanectví, pøedložit 4fotografie, pas, pùvodní prohlášení z Úøadu práce,které obdrží finský zamìstnavatel, pracovní smlouvu,potvrzení o ubytování, potvrzení o trvalém pobytuv ÈR a zaplatit provozní poplatek. Mohou býttéž vyžadovány dokumenty týkající se vzdìlání.Pøesnìjší informace jsou k nalezení na webovýchstránkách http://www.finlandembassy.cz/cz.htm.Nizozemsko – bude uplatòovat dvouleté pøechodnéobdobí, od 1. února 2004 není nutné dlouhodobépovolení k pobytu, pouze je nutno se do tøí dnùohlásit na cizinecké polici (od 1. dubna na pøíslušnémmístním úøadu). Èeský obèan mùže v Nizozemípracovat, pokud mu jeho zahranièní zamìstnavatelna místì vybaví veškeré náležitosti. Odpadá nutnostzjišování, zda dané místo nemùže být obsazenojiným žadatelem ze státù EU (vèetnì Nizozemí).Uvažuje se o zavedení kvóty pro 22 000 obèanùz nových osmi èlenských zemí v období do 1. kvìtna2005. Nejedná se o pevnou kvótu, tudíž její pøekroèníneznamená automatické uzavøení trhu prácev této zemi. V této vìci mohou ještì nastat zmìny.Noví èlenové EU – Polsko, Maïarsko, Slovensko, Slovinsko,Estonsko, Lotyšsko, Litva – obecnì se oèekává,že v tìchto zemích bude platit úplná liberalizacena trhu práce. Oficiální stanovisko bude známov dubnu 2004, ale pokud by Èeská republika nezavedlanìjaká restriktivní opatøení, není dùvod, abyje zavádìly tyto státy. Kypr zatím nemá oficiálnístanovisko od kompetentních orgánù. Malta prozatímnebude požadovat nic, co by šlo nad rámecnegociaèních podmínek vyjednaných v Kodaniv prosinci 2002.Dále lze doporuèit sledovat webové stránky zastupitelskýchúøadù EU a EHP/ESVO v Èeské republice.Tyto úøady také mohou být nápomocny potøebnýmiradami. Dalším zdrojem informací je oficiálníserver evropských služeb zamìstnanosti EURES(http://europa.eu.int/eures/main.jsp?acro=lw&lang=en&catId=490&parentId=0).Užiteèné informace jsou k dispozici i na serveruMinisterstva zahranièních vìcí ÈR – EUROSKOP(http://www.euroskop.cz).– 81 –


4. Informace o vybranýchpodmínkách zakládání firem,živností a kanceláří v EUPodmínky pro zakládání firem, jejich poboèek,kanceláøí èi provozování živností v jednotlivýchsouèasných i budoucích èlenských státech Evropskéunie se velmi rùzní. Evropské právo do tétooblasti zasahuje jen minimálnì a jen v nìkterýchotázkách. Rùznorodé jsou èasto i podmínky projednotlivá odvìtví èi obory, v jednotlivých zemíchexistuje množství speciálních omezení a pøedpisù.Následující text proto pøináší pouze základníinformace nastiòující pomìry v jednotlivých zemíchtak, aby dal pøípadnému zájemci urèitoupøedstavu o administrativních a jiných nárocíchna zakládání nìkterých kanceláøí, firem èi živnostív èlenských zemích po rozšíøení Evropské unie.Vìtšinou jde o struèný popis založení nejobvyklejšíhotypu spoleèností a poboèek èi kanceláøí. Jeale nutno upozornit na to, že èeské oznaèení typuspoleèností použité pro zjednodušení v tomtotextu ne zcela odpovídá zahranièním právnímekvivalentùm.Ve vìtšinì zemí lze také podnikat formou družstva.Pøehled pøíslušných legislativních norem a zákonùv této oblasti má k dispozici Svaz èeských a moravskýchvýrobních družstev (http://www.scmvd.cz).V neposlední øadì je nutno upozornit také na novoumožnost vytvoøení rùzných typù tzv. „evropskéspoleènosti“.Pomìrnì podrobné informace o zakládání podnikùv Evropské unii a v kandidátských zemíchv èeském jazyce lze nalézt na stránkách pražskéhoEuro Info Centra (viz též kap. 7.2.), (http://www.euroinfocentrum.cz/enlargement). Informaceo postupech pøi zakládání podniku èi kanceláøev zahranièí jsou v jednotlivých teritoriálníchblocích na stránkách (http://www.export.cz)provozovaných Správou èeských center. Informacespíše s dùrazem na praktickou stránku zakládánípodnikù a podnikání v zahranièí než na pøesnýpopis místních právních podmínek je možnonalézt v angliètinì na stránkách britské agenturyUK Trade & Investment (http://www.trade.uktradeinvest.gov.uk). Nìkteré informace o podnikánív jednotlivých èlenských zemích jsou také na portáluEK pro pøeshranièní aktivity (http://europa.eu.int/public-services/index_en.htm). Ten všakprozatím funguje pouze ve zkušební verzi a obsahujepouze informace o nìkterých èlenskýchzemích. S žádostí o další informace je možno sev Èeské republice obrátit také na agenturu propodporu obchodu CzechTrade (http://www.czechtrade.cz).Pro informace o konkrétní zemi doporuèujeme obrátitse na pøíslušné národní úøady dané zemì (zejménaagentury na podporu podnikání a investicv dané zemi nebo na ministerstvo hospodáøství èiobchodu), podnikatelské organizace, obchodní komoryèi pøímo kvalifikované právní zástupce v jednotlivýchzemích. Nejdùležitìjší odkazy jsou uvedenyv textu o jednotlivých zemích. Pokud jsouníže uvedeny stránky soukromých firem, jde pouzeo odkaz na informace a nikoliv o doporuèení provìøenéfirmy. Pokud chce podnikatel získat doporuèení,na jakou firmu se obrátit o asistenci pøi zakládánípodniku v zahranièí, je nejlépe se dotázatna státní agentuøe na podporu obchodu v pøíslušnézemi, na obchodní èi profesní komoøe – adresyjsou k dispozici napøíklad na stránkách agenturyCzechTrade: http://www.czechtrade.cz/cgi/adresy/adresy.cgi?Sekce=1&Kategorie=55, pøípadnì naobchodní oddìlení nìkterých èeských velvyslanectví(seznam èeských zastupitelských úøadù v zahranièíje zde: http://www.czechembassy.org/wwwo/mzv/default.asp?id=8900&ido=215&idj=1&amb=1).BelgieInformace jsou dostupné na stránce „Invest in Belgium“belgického Ministerstva pro ekonomii, maléa støední podniky (http://www.ib.fgov.be). Podrobnýpostup pøi zakládání firem a adresáø potøebnýchinstitucí je na internetových stránkách http://www.newbusiness.be.Založení podnikuNejèastìjší formou podnikání je akciová spoleènostnebo spoleènost s ruèením omezeným.Ke zøízení spoleènosti s. r. o., nebo a. s. je tøebau banky deponovat základní kapitál a získat odbanky pøíslušné osvìdèení, vyhotovit finanèní plánfirmy a uložit ho u notáøe, dále zajistit pøedepsanounotáøskou administraci zakládací listiny vevztahu k místnì pøíslušnému obchodnímu soudu,který zajistí registraci v obchodním rejstøíku a publikacilistiny v úøedním vìstníku (Journal officiel,– 82 –


esp. Moniteur belge). Poté firma obdrží IÈO a DIÈ(daòové identifikaèní èíslo).Všechny firmy musí mít otevøený bankovní úèeta své pracovníky registrovat u Úøadu sociálního zabezpeèení.Dále se právnické i fyzické osoby v okamžikuzahájení podnikatelské èinnosti musí registrovatu berního úøadu pøi ministerstvu financí.DánskoZákladní informace o investování v Dánsku vèetnìzakládání podnikù poskytuje agentura „Invest inDenmark“ (http://www.investindk.com) spadajícípod dánské ministerstvo zahranièí. Pomoc pøi zakládánímalých poboèek a údaje o podnikánív Dánsku poskytuje také Kodaòská investièní agentura(http://www.copcap.com). Informace o zakládánípodnikù jsou také na NorthDenmark Invest(http://www.northdenmark.com). Nejvìtší dánskábanka Danske bank má na svých stránkách pravidelnìaktualizovaný manuál obsahující kromì informacío bankách také podrobné kapitoly o právníchformách podnikù, zdanìní atd. (http://www.danskebank.com/settingupindenmarkintro).Další informace lze najít na stránkách Dánskéagentury pro obchod a spoleènosti (http://www.em.dk).Založení podnikuKapitálové minimum pro akciovou spoleènost(A/S) je 500.000 DKK a pro založení spoleènostis ruèením omezeným (ApS) 125.000 DKK. Kapitálmùže být ve formì zboží, zaøízení nebo hotovosti.Manažeøi a nejménì polovina èlenù pøedstavenstvatìchto podnikù musí být Dánové nebo obèané EU.Akciová spoleènost s majoritou zahranièního kapitálumusí mít øeditele s trvalým sídlem v Dánsku,stejnì je tomu u poloviny èlenù dozorèí rady.Založení poboèky nebo kanceláøeZahranièní akciové spoleènosti nebo spoleènostis ruèením omezeným mohou v Dánsku zøizovat svéfiliálky. K tomu je tøeba mít výpis z obchodního rejstøíkua pøihlásit se u dánského ústøedního obchodníhorejstøíku. Zapsání se vyhlašuje v dánskémÚøedním listì. Platí se stanovený poplateka 4 % ze zapsaného kapitálu spoleènosti. Øeditelemmusí být obèan Dánska.Je možno ustavit také pouze reprezentaèní kanceláø.Ta nemusí být zapsána do rejstøíku a neplatí taképodnikové danì. Nemùže však vyvíjet obchodníèinnost a mùže pouze získávat objednávky bezvlastního prodeje, provádìt propagaci, vymáhatpohledávky atd.EstonskoZákladní informace jsou na stránkách estonskéAgentury pro podporu investic (http://www.investinestonia.com). Dosti podrobné informace o zakládánífirem a pracovních podmínkách v Estonskuvèetnì popisu jednotlivých formalit jsou také nainternetových stránkách hlavního mìsta Tallinnu:(http://www.tallinn.ee/eng). Nìkteré informacejsou také na stránkách Centrálního obchodníhorejstøíku (http://info.eer.ee).Založení podnikuV Estonsku existuje pìt hlavních forem podniku:veøejná obchodní spoleènost (täisühing, TÜ), komanditníspoleènost (usaldusühing, UÜ), spoleènosts ruèením omezeným (osaühing, OÜ), akciováspoleènost (aktsiaselts, AS) a poboèka (filial).Zahranièní právnické osoby jsou rovnocenné s tuzemci,ale v pøípadì spoleènosti s ruèením omezenýma akciové spoleènosti musí být aspoò polovinaøídícího managementu estonskými residenty.Spoleènost s ruèením omezeným a akciovou spoleènostmohou založit jedna èi více fyzických èiprávnických osob.Nejprve je tøeba vytvoøit spoleèenskou smlouvu,která vstupuje v platnost po zápisu do obchodníhorejstøíku. Dále je nutno sestavit stanovy spoleènosti.Smlouva o založení spoleènosti musí být podepsánavšemi zakládajícími èleny a notáøsky osvìdèenaestonským notáøem nebo na estonském diplomatickémzastoupení v cizí zemi.Zakládá-li spoleènost pouze jeden spoleèník, jesmlouva nahrazena rezolucí o založení podepsanouzakladatelem a notáøem. Pøi zakládání spoleènostiby mìli spoleèníci otevøít bankovní úèet vejménu novì vzniklé firmy, na nìjž budou skládánypenìžní pøíspìvky.– 83 –


Spoleènost s ruèením omezeným musí mít minimálnízákladní jmìní ve výši 40.000 EEK a akciováspoleènost musí mí minimální základní jmìní vevýši 400.000 EEK. Nutné minimum základního kapitálumusí být splaceno pøed zápisem spoleènostido obchodního rejstøíku a u obchodního rejstøíkuje pak vyžadováno bankovní povolení.K registraci u Obchodního registru jsou vyžadoványkromì stanov spoleènosti a spoleèenské smlouvytaké další dokumenty vèetnì napøíklad potvrzeníexistence mateøské firmy èi telefonního èíslav Estonsku.Založení podniku mùže trvat velmi dlouho vzhledemk nutnosti získat pøíslušné dokumenty, jejichpøeklad a ovìøení.Založení poboèky nebo kanceláøePoboèka není právnickou osobou a mateøská firmaje plnì odpovìdná za její závazky. Poboèka musí býtzaregistrována v Obchodním registru. Požadavkyna registraci jsou obdobné jako u akciové spoleènosti,žádost o registraci však musí obsahovat takéúdaje o mateøské firmì.V pøípadì založení poboèky zahranièní firmy musíbýt aspoò jeden její øeditel estonským residentem.Pokud je založena kanceláø, která není zapsána v Obchodnímregistru, musí být tato zvláštì zaregistrovánajako plátce danì u místního finanèního úøadu.FinskoInformace o zemi i o zakládání podnikù jsou na internetovéstránce finské Agentury na podporu pøímýchzahranièních investic (http://www.investinfinland.fi). Informace o registraci podnikù je k dispozicina Finském národním registraèním a patentovémúøadì (http://www.prh.fi). Podrobný prùvodcezaložením spoleènosti je pak napøíklad nastránkách Regionální business agentury v Oulu(http://www.oulu.ouka.fi). Mùže pomoci i zastupitelskýúøad ÈR v Helsinkách (kterýmj. má k dispozicipublikaci o finské legislativì pro zøízení kanceláøeèi poboèky – Establishing a Business in Finland).Založení podnikuVe Finsku existují tyto hlavní formy podnikání – firmajedné fyzické osoby, firma jednoho vlastníka,veøejná obchodní spoleènost, spoleènost s ruèenímomezeným, akciová spoleènost, družstvo.Každá osoba, která je oprávnìna podnikat podle sekce3 obchodního zákona, nebo jež má trvalou adresupodnikání nebo zamìstnává jiné osoby než jsou jehonejbližší pøíbuzní, musí uvìdomit instituci vedoucíobchodní rejstøík pøed zaèátkem podnikání.Není-li podnikatel finským residentem, mìl by jmenovatreprezentanta, jenž je finským residentem.Nejprve se doporuèuje ovìøit v obchodním registru,zda je volné vybrané obchodní jméno. Poté jetøeba získat povolení k založení podniku, pokud jeto nutné, zaslat základní deklaraci k obchodnímurejstøíku. Dále je nutno zaslat oznámení o zaèátkupodnikání rejstøíku a finanènímu úøadu.Další povinnosti se vztahují k pojištìní zamìstnancù.Podle informací èeského velvyslanectví ve Finskuznaèná práva pracujících v sociální oblasti a složitýdaòový systém ponìkud komplikují zøízení poboèkyve zemi.Založení poboèky nebo kanceláøePoboèka mùže ve Finsku fungovat jako èást mateøskéspoleènosti nebo jí být založená.Poboèku je tøeba nahlásit. Je tøeba zaslat základnídeklaraci na pøíslušném formuláøi (Y1) na Obchodníregistr. Tento formuláø je k dispozici buï na Finskémnárodním registraèním a patentovém úøadìnebo na pøíslušných administrativních soudecha daòových úøadech. Formuláø musí být podepsánosobou povìøenou vedením poboèky, pøípadnìosobou povìøenou vedoucím poboèky. V tom pøípadìje ovšem tøeba originál plné moci.K vyplnìnému formuláøi je tøeba pøiložit rozhodnutínebo zápis o založení poboèky a jmenování jejíhopøedstavitele nebo pøedstavitelù, doklad o existencimateøského podniku (napøíklad výpisz obchodního registru), kopie právnì ovìøenéhopøekladu stanov, zakládací listiny nebo obdobnýchdokumentù mateøského podniku (ve finštinì nebošvédštinì) a ovìøené kopie osobních dokladù.FrancieZákladní pøehledné informace o podnikání ve Franciivèetnì informací z oblasti daní a pracovnìpráv-– 84 –


ních vztahù je možno nalézt na stránkách francouzskéagentury na podporu investic Invest inFrance Agency (http://www.investinfrance.org/France), pøípadnì pøímo na stránkách Agentury prozakládání podnikù (http://www.apce.com/index.php), kde jsou i podrobnosti o jednotlivých administrativníchpoplatcích. Další užiteèné informacejsou na internetových stránkách francouzskéobchodní komory v Paøíži (http://www3.ccip.fr/home/uk/index.html). O pomoc se zakládáním obchodníspoleènosti je také možno požádat pøíslušnéoddìlení Obchodní a prùmyslové komory (seznamje na http://www.cci.fr/HomePage_CCIFR).Založení podnikuExistuje nìkolik právních forem podniku – nejobvyklejšíje spoleènost s ruèením omezeným, dáleexistuje „zjednodušená“ spoleènost s ruèenímomezeným, akciová spoleènost, komanditní spoleènostatd.U spoleènosti s ruèením omezeným je tøeba nejprvepronajmout provozní místnosti, podepsat zakládacísmlouvu, získat pøíslušné doklady o vedoucímspoleènosti a složit základní kapitál firmy na bankovníúèet, pøípadnì u notáøe èi pøíslušného úøadu.Tyto prostøedky budou zmrazeny do doby oficiálníhozaložení spoleènosti.Poté je tøeba se registrovat u daòového úøaduv místì pùsobnosti spoleènosti a zveøejnit zprávuo založení spoleènosti v oficiálním vìstníku.Dále je tøeba pøipravit dokumenty pro registraciu Registre du Commerce et des Sociétés, který sezabývá formalitami spojenými s obchodním registrem,daòovými úøady a sociálním zabezpeèením.Administrativní náklady na zøízení spoleènosti jsouokolo 800 EUR a celý proces trvá asi osm dní. Výsledkemje získání formuláøe K-bis osvìdèující založeníspoleènosti.Je nutno upozornit na to, že pokud pøekroèí Spoleènosts ruèením omezeným urèitou sumu prodeje,aktiv nebo má více než 50 zamìstnancù, je povinnaurèit statutárního auditora.Právnické nebo fyzické osoby podnikající v øemeslnévýrobì musí být zapsány na seznamu øemeselu pøíslušné místní oborové komoøe (ve Francii sejich nachází kolem 100, jsou sdružené ve stálémshromáždìní komor Assemblée Permanente desChambres de Métiers).Zøízení kanceláøe èi poboèkyLze také provozovat firmu – poboèku bez oficiálnìregistrovaného zastoupení. V tom pøípadì však lzezamìstnat pouze jednu osobu. Zamìstnavatel jeodpovìdný za odvádìní plateb plynoucích ze zamìstnávánípøímo na pøíslušné orgány. Toto zastoupenínesmí vyvíjet komerèní aktivitu, tj. nesmínapøíklad podepisovat kontrakty. Mùže ovšemprovádìt marketingový prùzkum, inzerovat atd.Pokud má být zastoupení registrováno, vyžadujetato registrace témìø tolik èasu jako registracepodniku a proto není tato forma pøíliš doporuèována.Ve Francii je možno založit zahranièní zastoupení –zprostøedkovatelskou kanceláø – bureau de liaison).Zprostøedkovatelská kanceláø musí být registrovánau místního „Centre des formalités des enterprises“.K tomu je potøeba originál a kopie statutukanceláøe, osvìdèení o statutu mateøské firmy v zemijejího sídla, doklad o oprávnìnosti používat provozníprostory ve Francii a osobní doklady vedoucíhokanceláøe a jeho osobní údaje.Mateøská firma má neomezenou zodpovìdnost zapohledávky vzniklé za zprostøedkovatelskou kanceláøí.Nìkdy mùže být obtížné zmìnit kvùli daòovýmproblémùm kanceláø na regulérní poboèku èifirmu.Doèasné vyslání pracovníkùPokud jsou pracovníci vysláni za úèelem externípráce (napøíklad úèetnictví, technické poradenstvíatd.) na dobu kratší než 18 mìsícù pro francouzskoufirmu, mohou obdržet provizorní pracovní povolení(autorisation provisoire de travail).IrskoZákladní informace je možno získat na stránkáchAgentury na podporu rozvoje a investic(http://www.ida.ie). Do znaèné míry vyèerpávajícíinformace poskytuje brožura „Doing Business andInvesting in Ireland“ od firmy PwC, která je k dispozicitaké na stránkách agentury. Služby v oblasti podporyobchodu a podnikání nabízí agentura na podporurozvoje podnikù (http://www.enterpriseireland.com).Další informace jsou k dispozici na– 85 –


Companies Registration Office (http:// www.cro.ie),která provádí registraci spoleèností.Založení podnikuExistuje nìkolik základních typù podniku – spoleènosts ruèením omezeným, akciová spoleènost, veøejnáobchodní spoleènost, spoleènost jednoho vlastníkaa spoleènost pro kolektivní investování (UCITS).Pøi volbì typu právní organizace podniku se vyplatíkonzultace se specializovanou poradenskou firmu,která mùže detailnì porovnat zejména právní, úèetnía daòové dùsledky volby jednotlivých typù firmy.Pro založení spoleènosti s ruèením omezeným (tatoforma je èasto používana z daòových dùvodù) jetøeba nejprve zvolit obchodní jméno a sepsat základnídokumenty spoleènosti (Memorandum ofassociation and Articles of association).Poté je tøeba vyplnit formuláø A1 a odeslat ho spolus návrhy základních dokumentù a potvrzenímo zaplacení registraèního poplatku (30 EUR) na Registrspoleèností.Spoleènost musí mít minimálnì dva øeditele a tajemníka,z nichž minimálnì jeden øeditel musí býtirským rezidentem. Je také možné, aby byl irskýmrezidentem pouze tajemník, ale v tom pøípadì jenutno u registraèního úøadu složit urèitou jistinu.Øeditelem nesmí být osoba v bankrotu, nesvéprávná,odsouzená za nìkteré trestné èiny v minulýchpìti letech atd. Obvyklým øešením je, že ve spoleènostije jeden irský øeditel, který je zároveò místnímodpovìdným pøedstavitelem spoleènosti.Speciální požadavky jsou kladeny na firmu, která sehodlá zabývat bankovnictvím.K založení spoleènosti je také možné použít právníhozástupce. To mùže zkrátit èas potøebný pro založenípodniku.Spoleènost musí na obchodní korespondenci uvádìtsvé jméno, sídlo a registraci a taktéž musísvým jménem oznaèit své sídlo.Založení poboèky nebo kanceláøePoboèka zahranièní firmy musí být v Irsku registrována.Registraci je tøeba provést v prùbìhu jednohomìsíce od založení poboèky.Pro registraci poboèky zahranièní firmy se požadujeuvést minimálnì jméno, adresu a obèanství øeditelenebo øeditelù mateøské firmy, jméno a adresasekretáøe, pøedložit ovìøené kopie zøizovacích listinmateøské firmy, její èíslo a místo registrace, adresua pøedmìt èinnosti poboèky v Irsku. Dále je tøebauvést jméno a adresu osob v Irsku pro pøíjem úøedníkorespondence, jméno a adresa osob v Irsku odpovìdnýchza dodržování pøedpisù poboèkou.Kanceláøe firem nejsou považovány dle zákona zapoboèky, pokud provádìjí pouze promotérské aktivitya ne obchodní èinnost.ItálieZákladní informace jsou k dispozici na stránkách italskéagentury na podporu investic (http://www.investinitaly.com).Založení podnikuV Itálii jsou hlavními formami podniku – akciováspoleènost, spoleènost s ruèením omezeným, veøejnáobchodní spoleènost, komanditní spoleènost,komanditní spoleènost na akcie a individuální podnikjednotlivce. Spoleèné podniky (joint ventures)nejsou italským právem upraveny a závisí na individuálnídohodì.Všechny typy spoleèností musí být zapsány v Registruspoleèností (Registro delle Imprese) u místníobchodní komory.Akciová spoleènost musí mít vytvoøeny stanovy, kteréjsou veøejným dokumentem. Stanovy musí obsahovatpotøebné náležitosti vèetnì pøedmìtu podnikání.Minimální základní jmìní je 100.000 EUR.Spoleènost musí založit alespoò dva spoleèníci.U spoleènosti s ruèením omezeným je minimálnízákladní jmìní stanoveno na 10.000 EUR. Dalšípodmínky jsou obdobné jako u spoleènosti s ruèenímomezeným.Spoleènosti musí být zaregistrovány v obchodnímrejstøíku u místního soudu, kde obdrží potvrzenío registraci a èíslo spoleènosti („numeroREA“). Dále je tøeba se zaregistrovat na platbuDPH (spoleènost obdrží „numero di partita IVA“).Všeobecnì se nedoporuèuje zakládat spoleènostbez místního právníka resp. právního poradce.– 86 –


Založení kanceláøe èi poboèkyPoboèky zahranièních firem mohou v Itálii existovatbez samostatné právní subjektivity, která ležíi s odpovìdností na mateøském podniku. Mateøskýpodnik pak také vede úèty a jmenuje øeditelea právního zástupce filiálky.Lze také založit reprezentaèní kanceláø. Ta je zbavenapovinnosti daòové registrace, ale její èinnost semusí omezit pouze na pøípravné a pomocné práce,jako je prùzkum trhu èi reklama.ŽivnostiV Itálii jsou na témìø všechny živnosti tøeba zvláštnílicence èi oprávnìní. Informace podává Italskáasociace øemesel. Navíc všechny typy øemeslnýchpodnikù, které chtìjí pùsobit v Itálii, musí být zapsányna Seznamu provincie øemeslných podnikù(Albo provinciale delle imprese artigiane) u provinciálníøemeslné komise.KyprZákladní informace poskytuje Centrum pro zahranièníinvestory nebo je lze nalézt na stránkách kyperskéNárodní banky (http://www.centralbank.gov.cy).LitvaZákladní informace jsou na stránkách litevské Rozvojovéagentury (http://www.lda.lt).Všechny podniky v Litvì musí mít registraci. Podnikyse zahranièní majetkovou úèastí, poboèky a reprezentaèníkanceláøe zahranièních firem musí býtregistrovány u státního podniku Centrum registrù(http://www.kada.lt).Založení podnikuExistuje nìkolik typù spoleèností – podnik jednotlivce,veøejná obchodní spoleènost, spoleènost s ruèenímomezeným, akciová spoleènost, joint venturea zemìdìlská spoleènost.Založení poboèky nebo kanceláøePoboèka ani reprezentaèní kanceláø nejsou právnickouosobou. Alespoò jedna osoba oprávnìnájednat jménem kanceláøe nebo poboèky zahraniènífirmy musí být residentem Litvy.Poboèka spoleènosti mùže pùsobit v Litvì se všemiprávy a povinnostmi jako registrovaná spoleènost.Závazky však na sebe mùže pøijímat pouze se souhlasemmateøské spoleènosti.Reprezentaèní kanceláø nesmí vyvíjet komerènía ekonomické aktivity. Nemusí ale vést vlastníúèetnictví. Mateøská spoleènost je plnì odpovìdnáza její závazky.Kanceláø musí být rovnìž zaregistrována. Rozhodnutío registraci musí být provedeno do 15 dní popøijetí žádosti a dalších pøíslušných dokumentù(roèní finanèní doklad mateøské spoleènosti atd.).LotyšskoZákladní informace jsou na stránkách lotyšské Rozvojovéagentury (http://www.lda.gov.lv).Každá firma podnikající v Lotyšsku musí být registrovanáv registru firem, èinnost nezaregistrovanýchfirem je zakázána. Také poboèky firem a zastoupenímusí být registrovány. Teprve pozaregistrování má firma plnou právní pravomoca statut.Založení podnikuPro zaregistrování spoleènosti s ruèením omezenýmje nutno pøedkládat žádost o zaregistrovánína speciálním formuláøi, dokument (stanovy) popisujícíprávní statut, strukturu kapitálu a další zákonempožadované informace, smlouvu o založenífirmy mezi vlastníky (pouze je-li více vlastníkù),záznam ze zakládacího zasedání obsahující rozhodnutío založení firmy a odsouhlasení stanov.Dále je tøeba pøiložit seznam hmotných investic èidokument potvrzující složení poèáteèního kapitáluvydaný lotyšskou bankou, dokument ovìøující oficiálníadresu spoleènosti (nájemní smlouva, potvrzenívlastníka), seznam osob oprávnìných podepisovatjménem firmy, seznam kapitálových podílù(ne v pøípadì jediného vlastníka), potvrzenío platbì státních poplatkù za registraci a oficiálnívydání, speciální licenci (je-li vyžadována zákonem),informace o zakladateli (zahranièní subjektovìøenou kopii potvrzení o registraci a bankovní reference;fyzická osoba – údaje z pasu a jeho kopii)a potvrzení o oprávnìní (pro osobu pøedkládajícídokumenty).– 87 –


Pøedložené žádosti o zaregistrování a dokumentymají být provìøeny bìhem 15 dní. Jestliže do 30 dníneobdrží firma zamítavou odpovìï, mùže se považovatza zaregistrovanou. V pøípadì odmítnutí jemožno se odvolat k soudu.Založení poboèky nebo kanceláøePokud je jediným vlastníkem spoleènosti zahraniènífirma, pøedkládá se místo dokumentu popisujícíhoprávní strukturu rozhodnutí správní rady, jednálise o dceøinou spoleènost.Všechny zahranièní dokumenty musí být notáøskyovìøeny a legalizovány. Dokumenty musí být v lotyšskémjazyce èi s ovìøeným pøekladem.LucemburskoZákladní informace o zemi jsou k dispozici nastránkách ministerstva hospodáøství (http://www.eco.public.lu). Pomoc a informace o založenípodnikù ve velkoknížectví nabízejí nìkteré právnía poradenské firmy (internetové stránky jednéz nich jsou zde http://www.account.lu/Uk/default.htm).Založení podnikuExistuje šest základních typù podnikù – akciováspoleènost (SA), spoleènost s ruèením omezeným(Sarl), komanditní spoleènost (Secs), veøejná obchodníspoleènost (Seca), družstvo (SC) a firma individuálníhopodnikatele (Senc, touto formou mùžebýt vedena i firma jedné právnické osoby).Všechny obchodní spoleènosti musí být zaregistrovány,právní rámec je v Lucembursku velmi benevolentní.Pro všechny typy podnikù musí být splnìny podmínkyna odpovìdné osoby, tj. tyto osoby musí mítèistý trestní rejstøík a nesmí být v úpadku.ŽivnostiPro vìtšinu živností se vyžaduje „brevet de maîtrise“nebo jiný certifikát. Pro další živnosti je vyžadovánCAPT (certifikát o profesních schopnostech)nebo tøi roky praxe v oboru a absolvování kursuz managementu. Na nìkteré živnosti je potøebazvláštní licence (zdravotnictví, elektrikáøi, topenáøiatd.).MaïarskoV Maïarsku existuje nìkolik možností, jak mùžeprávnická èi fyzická osoba investovat nebo založitpodnik. Kromì toho je možné založit v Maïarskukanceláø nebo poboèku spoleènosti. Dùležité informacelze nalézt na internetových stránkách Maïarskéagentury pro investice a rozvoj obchodu ITD pøiMinisterstvu obchodu (http://www.itdh.hu), kde jei speciální sekce vìnovaná zakládání firem. Tatoagentura také vydala nìkolik publikací v sérii „Investors´Booklets“ pojednávajících o rùznýchaspektech podnikání v Maïarsku (zakládání podniku,danì, úèetnictví atd.).Tyto brožury je možno získatna maïarské ambasádì v ÈR (VelvyslanectvíMaïarské republiky, Obchodní zastupitelství, Rumunská22. Praha 2, 120 21 Èeská republika).Založení podnikuZahranièní investoøi mohou plnì vlastnit a øíditètyøi typy spoleèností: spoleènost s ruèením omezeným,akciová spoleènost, komanditní spoleènosta veøejná obchodní spoleènost. Poslední dvì formynejsou právními osobami, ale mohou také podnikatpod svým jménem. Jejich výhodou je, že registraceje podstatnì rychlejší a ménì nákladná. Právníformy jsou zde oznaèeny èeskými názvy, kterénemusejí plnì odpovídat maïarským právním pomìrùm.Dále je tøeba upozornit na to, že podle maïarskéhozákona mohou být nìkteré typy podnikání (napøíkladbankovnictví) provádìny pouze urèitým typemspoleènosti a že pro urèité aktivity je nutnézískat pøedem licenci.Nejprve je tøeba sepsat spoleèenskou nebo zakladatelskousmlouvu (dokument o založení). Minimálnípožadavky na tento dokument obsahujemaïarský zákon o spoleènostech z roku 1997 (MagyarKözlöny 114/1997). Do 30 dnù pak musí dojítk registraci spoleènosti u pøíslušného soudu. Pokudje potøeba k podnikání spoleènosti speciální licence,musí být tato licence pøiložena k žádosti o registraci.U registrace bývá vyžadována úèast právníka.Soud by mìl zapsat spoleènost do rejstøíku do30 dnù u neprávnické osoby a do 60 dnù u právnickéosoby. Pokud soud nestihne do dané dobyrozhodnout, má se za to, že od devátého dne pomarném uplynutí lhùty je spoleènost automatickyzaregistrována. Lhùta pro získání výpisu o registracije vìtšinou mnohem delší.– 88 –


Je pøedepsáno, že akciová spoleènost musí mít základníupsané jmìní minimálnì 20 milionù HUFa spoleènost s ruèením omezeným 3 miliony HUF.U komanditní spoleènosti a veøejné obchodní spoleènostinení požadována urèitá výše základního jmìní.Spoleènost mùže zaèít obchodní operace již od dobypodání žádosti o registraci u soudu.Novì registrovaná spoleènost se musí zaregistrovattaké u místních úøadù, na daòovém úøadu,u Centrálního statistického úøadu a u úøadu pro sociálnízabezpeèení.Registraèní poplatky pro vznik právnické osobyjsou 2 % z upsaného kapitálu spoleènosti, ale neménì než 60 tisíc HUF a ne více než 600 tisícHUF. U neprávnických osob je minimum sníženona 20 tisíc HUF a maximum na 200 tisíc HUF.Další poplatek je vybírán za zveøejnìní registrace.Založení kanceláøe nebo poboèkyZøízení informaèní a servisní kanceláøe musí být takéregistrováno u pøíslušného rejstøíkového soudu.Tato zastoupení však nesmí vyvíjet obchodní èinnostna svùj vlastní úèet. Mohou ovšem dojednávatobchody, pøipravovat marketingové programy nebopropagovat firmu. Jde o pomìrnì oblíbenou formuprezence na maïarském trhu vhodnou i jako pøedstupeòzaložení vlastního podniku èi poboèky.Poboèka zahranièní spoleènosti musí být zaregistrovánau Registraèního soudu podobnì jakovznik nové firmy a èinnost smí zaèít vyvíjet až poregistraci. Registraèní poplatek je 250 tisíc HUFpro zøízení kanceláøe a 150 tisíc HUF pro zøízenípoboèky.Nepøímo je možno pùsobit na maïarském trhuprostøednictvím smlouvy o zastoupení. V tomtopøípadì není tøeba žádného schválení, pouze registracemaïarského partnera u Maïarské národníbanky.MaltaZákladní informace poskytuje maltská investièníagentura Malta enterprise (http://www.maltaenterprise.com). Na její internetové stránce jsou k dispozicitaké nìkteré maltské zákony v angliètinì.Založení podnikuHlavní formy podnikù jsou – spoleènost s ruèenímomezeným, veøejná obchodní spoleènost, družstvoa podnik jedné fyzické osoby.Spoleènosti s ruèením omezeným a družstva musíbýt zaregistrovány v Registru spoleèností.Pokud jde o spoleènosti s ruèením omezeným, jetøeba zvolit jméno spoleènosti a sestavit spoleèenskousmlouvu a stanovy. Také je tøeba ustanovit øeditelea sekretáøe spoleènosti a urèit upsaný kapitál.K registraci spoleènosti je tøeba kromì vyplnìníformuláøe také kopie základních dokumentù spoleènosti,kopie potvrzení o existenci úètu „Companyin Formation“ se složeným základním jmìníma kopie dokumentù identifikujících zakladatelespoleènosti (kopie pasu èi výpisu z obchodního rejstøíku).Registrace trvá obvykle ètyøi pracovní dni.Na Registru spoleèností lze také objednat minimálnìètyøi kopie ovìøených zakládacích dokumentùspoleènosti. Ty jsou pak potøeba napøíklad prootevøení úètu spoleènosti nebo pro registraci naplatbu DPH u daòového úøadu.Spoleènost je tøeba poté registrovat u Ministerstvadomácích pøíjmù (IRD, které pøidìlí firmì Daòovéèíslo spoleènosti) a na úøadu pro DPH. Registracik platbì DPH je nutné uèinit do 30 dnù od zaèátkuobchodní aktivity.NìmeckoVelké množství informací týkajících se investici všeobecnì podnikání v SRN poskytuje státní nìmeckáagentura na podporu investic (http://www.invest-in-germany.de/en, Invest in Germany,Markgrafenstrasse 34, D-10117 Berlin, Germany, telefon:+49 30 206 570, fax: +49 30 206 571 11, e-mail:office@fdin.de). Zajímavé informace týkající sepodnikání a práce v SRN je možno získat na internetovýchstránkách nìmeckého velvyslanectví v ÈØ(http://www.deutsche-botschaft.cz). Nìkteré údajejsou k dispozici i v èeštinì. Nìkolik druhù poradenstvínabízí Èesko-nìmecká obchodní komora(http://www.dtihk.cz) a urèité údaje je možno nalézti na stránkách nìmeckých obchodních komorhttp://www.diht.de. Další informace je možno nalézttaké na internetových stránkách http://www.exportdosrn.cz patøících soukromé právní a po-– 89 –


adenské spoleènosti, pøípadnì na stránkách nìmecképrávní kanceláøe http://www.dr-hoek.de/establishing.htm.Existuje nìkolik možností, jak pùsobit v Nìmeckéspolkové republice, od založení kanceláøe bez možnostipøímo uzavírat obchodní transakce pøes založenísamostatné èi nesamostatné poboèky až po založeníklasické spoleènosti.Pokud jde o joint venture, v nìmeckém právu neexistujížádné zvláštnosti a domácí i zahranièní partneøijsou si z právního hlediska rovni. Také v ostatníchpøípadech platí veskrze stejné podmínky pro tuzemcea cizozemce.Celkovì se založení podniku podobá obdobným procedurámve støední Evropì, je rychlejší, avšak právníúprava je komplikovanìjší a roztøíštìnìjší než v ÈR.Založení podnikuExistuje nìkolik druhù podnikù: spoleènost podleobèanského práva a veøejná obchodní spoleènost(GbR, OHG), komanditní spoleènost (KG, její zvláštníformou je spoleènost, kde jediným ruèícím spoleèníkemje s. r. o. – GmbH & Co.KG), spoleènosti s ruèenímomezeným (GmbH) a akciová spoleènost (AG).Základem pro založení vìtšiny spoleèností je sepsánístanov podniku respektive spoleèenskésmlouvy. Dále musí veøejný notáø ovìøit tyto dokumenty.Jde o ovìøení spoleèenské smlouvy neboovìøení platnosti zakládacího dokumentu.K tomu je potøeba prùkazù totožnosti pøíslušnýchosob. Pøed tímto krokem je však dobré ještì kontaktovatPrùmyslovou a obchodní komoru ohlednìplánovaného názvu firmy, aby nemohlo dojítk zámìnì.S notáøsky ovìøenými dokumenty (spoleèenskásmlouva, ovìøené podpisy) je tøeba se zaregistrovatu místního soudu, který provede registraci do obchodníhorejstøíku.Poté je tøeba se zaregistrovat u místního nebomìstského úøadu (Ordnungsamt). K tomu je tøebaprùkaz totožnosti, osvìdèení o zápisu v obchodnímrejstøíku, notáøsky ovìøenou kopii spoleèenskésmlouvy a v nìkterých pøípadech, ve kterých je vyžadováno,též povolení pro podnikání. Výlohy na zapsánífirmy do rejstøíku jsou 750–1000 EUR. Po zapsánído rejstøíku je toto zveøejnìno ve spolkovémvìstníku, pøièemž náklady 250–350 EUR jdou navrub žadatele.Mìstská rada automaticky informuje další potøebnéinstituce, tj. finanèní úøad (který automatickypøidìluje daòové identifikaèní èíslo; registrace proplatbu DPH není nutná), prùmyslovou a obchodníkomoru èi komoru øemesel, odborový svaz a úøadpráce (v pøípadì, že podnik má zamìstnance)a zdravotní pojišovnu. Tyto instituce pak zašlounovému podniky pøíslušné dokumenty vèetnì potøebnýchinformací o povinném èlenství èi dalšíchzáležitostech.V SRN je povinné èlenství v profesní komoøe nebozápis do rejstøíku. Výjimkou je 127 øemesel vyjmenovanýchv zákonì o øemeslech. Tito øemeslníci alemusí být povinnì èleny místní komory øemesel(Handwerkskammer). Zvláštní profesní komorymají nìkteré povolání (architekti, farmaceutiapod.). Mezi nì patøí i obchod s mléènými produkty.U výše uvedených výjimek je také nutno mít licencia splòovat urèité odborné a kvalifikaèní pøedpoklady.Založení kanceláøe èi poboèkyV Nìmecku mohou pùsobit zahranièní právnickéosoby bez jakýchkoliv dodateèných omezení.Lze založit kanceláø (reprezentaci), která ovšem nesmíuzavírat obchodní transakce a je využitelná zejménapro reklamu a marketing. Je také možno zøíditnesamostatnou poboèku bez vlastníhoúèetnictví. Tato poboèka nemusí být nahlášena naobchodním rejstøíku a staèí pouze zápis u živnostenskéhoúøadu.Je možno založit také samostatnou poboèku, kterámusí být podobnì jako samostatný podnik nahlášenav obchodním rejstøíku a u místního úøadu. Poboèkanení samostatnou právní osobou a je pokládánaza souèást mateøské firmy.Založení živnostiŽivnostník mùže vystupovat v právním styku podsvým jménem a pøíjmením s pøípadným dodatkemodlišujícím osobu nebo druh podnikání. Zápis doobchodního rejstøíku je nutný až po pøekroèení stanovenéhranice obratu, pøíjmu, majetku podnikunebo poètu zamìstnancù.V urèitých pøípadech mùžebýt zápis do obchodního rejstøíku povinný.– 90 –


Živnosti je tøeba nahlásit pøíslušnému živnostenskémuúøadu na základì vyplnìného formuláøe. Ohlašovacípovinnosti nepodléhají svobodná povolání.NizozemskoSouhrnné informace jsou k dispozici na stránkáchnizozemské Agentury pro zahranièní investice(http://www.nfia.nl). Soukromá finanènífirma provozuje stránky http://www.setupcompany. nl, kde lze nalézt struèného prùvodce zakládánímpodniku v Nizozemsku. Podrobné informaceo založení podniku lze získat také u nizozemskýchobchodních a prùmyslových komor.Založení podnikuExistuje nìkolik právních forem spoleèností – akciováspoleènost, spoleènost s ruèením omezeným,veøejná obchodní spoleènost, komanditní spoleènosti,profesní spoleènost, joint venture a podnikjednotlivce.Akciová spoleènosti musí mít minimální kapitál45 000 EUR a Spoleènost s ruèením omezeným18 000 EUR.Nejèastìji je využívána spoleènost s ruèením omezeným.Zakládá se notáøským zápisem, který zahrnujei stanovy.Nejprve je tøeba zøídit úèet na jméno spoleènostiu nizozemské banky a složit minimální základníkapitál. Na základì potvrzení z banky o složenízákladního kapitálu sepíše notáø zakládacísmlouvu a stanovy. Tyto dokumenty zašle na nizozemskéministerstvo spravedlnosti, které musístanovy a název spoleènosti schválit. Po vyrozumìnío schválení (což mùže trvat zhruba 3 mìsíce)vstupuje smlouva v platnost a je možno pøikroèitk zápisu do obchodního rejstøíkuu pøíslušné místní Obchodní a prùmyslové komory.Platí se registraèní poplatek v závislosti navýši kapitálu.Založení kanceláøe èi poboèkyPoboèku spoleènosti je nutno zaregistrovat u obchodníkomory a v registru spoleèností. Za závazkypoboèky plnì ruèí mateøská spoleènost.PortugalskoZákladní informace jsou k dispozci na stránkáchportugalské investièní agentury (http://www.investinportugal.pt). Údaje potøebné k založení podnikuv Portugalsku lze nalézt napø. v èlánku v odbornémprávním èasopise na adrese http://www.international-law.biz/artman/publish/article_5.shtml. Èeské velvyslanectví v Portugalsku zveøejnív nejbližší dobì na svých internetových stránkách(www.mzv.cz/lisbon) informace o zakládání podnikùa poboèek v Portugalsku.Založení podnikuVìtšina subjektù podniká formou spoleènosti s ruèenímomezeným nebo akciové spoleènosti. Akciováspoleènost musí mít minimální kapitál 25 tisícEUR a minimálnì pìt akcionáøù.Nejprve je tøeba ovìøit obchodní jméno spoleènostina ministerstvu spravedlnosti (1–2 týdny).Poté je tøeba zpracovat stanovy spoleènosti a nechatovìøit základní údaje (název spoleènosti, akcionáøi,základní kapitál, èlenové pøedstavenstva, pøedseda,dozorèí rada atd. v pøípadì zakládání a.s.) notáøem.Poté lze požádat o registraci v obchodním registru.Do 90 dnù od notáøského zápisu musí být sepsánatzv. deklarace o zahájení èinnosti.Nejpoužívanìjším zpùsobem prùniku zahranièníchspoleèností na portugalský trh je vytvoøení spoleènéhopodniku s portugalským subjektem. V tomtopøípadì se doporuèuje, aby spoleènost s tímto subjektempodepsala smlouvu o výhradním zastoupenítak, aby byla v souladu s komunitárním právem. Vesmlouvì se nesmí vyskytnout slovo exkluzivita neboslovo se stejným slovním základem, protože by tobylo vykládáno jako pokus o zákaz konkurence.PolskoInformace je možno nalézt na internetových stránkáchpolské agentury pro podporu investic PAIZ(http://www.paiz.gov.pl, Polish Information & ForeignInvestment Agency, ul. Bagatela 12, 00-585 Warsaw,Poland, tel.: (+48 22) 334 98 00. fax: (+48 22) 33499 99, e-mail: post@paiz.gov.pl). Nìkteré údaje jsoutaké k dispozici na stránkách polské hospodáøskékomory (http://www.kig.pl).– 91 –


Založení firmyZahranièní firmy mohou v Polsku zakládat pouzespoleènosti s ruèením omezeným nebo akciovéspoleènosti. Je možno také vytvoøit spoleèný podniks polským subjektem.Nejprve je tøeba u notáøe sepsat zakládacísmlouvu spoleènosti. Tu je posléze tøeba zaregistrovatu registraèního soudu pøíslušného vojvodství.Po získání statistického èísla je zapotøebí spoleènostzaregistrovat u úøadu sociálního zabezpeèení.Poté je nutno zøídit úèet a registrovat firmu u daòovéhoúøadu.Na nìkolik málo èinností (bankovnictví, obchod sezbranìmi atd.) jsou vyžadovány koncese.Zøízení kanceláøe èi poboèkyLze také zøídit reprezentaèní kanceláø (przedstawicielstwo)èi poboèku (oddzial). Kanceláøe mohouprovádìt pouze reklamu a marketing. Nemají právnísubjektivitu a vztahují se na nì všechny polsképøedpisy. Jako výhodnìjší než založení kanceláøe sezdá založení obchodní firmy.Kanceláø musí být zaregistrována v Registru reprezentaèníchkanceláøí cizích podnikatelù na Ministerstvuhospodáøství. K založení kanceláøe jepotøeba nejprve vyplnit žádost o registraci s pøíslušnýmiúdaji.Dále musí být pøiložen zakládací dokument podniku,který ustavuje kanceláø, výpis z obchodníhoregistru nebo jeho ekvivalent, prohlášení podniku/podnikateleo založení kanceláøe atd. Dokumenty,které jsou v cizím jazyce, musí být pøeloženydo polštiny.Po registraci musí kanceláø užívat jména firmy v jazycestátu jejího sídla spolu s polským pøekladema dodatkem „przedstawicielstwo v Polsce“. Kanceláøemusí vést také pøíslušné úèetní knihy podlepolských zákonù a nahlásit všechny pøípadné zmìnydo 14 dnù Ministerstvu hospodáøství.Poboèka zahranièní firmy musí být registrovánav Registru podnikatelù. K založení poboèky èeskéfirmy je tøeba souhlas polského velvyslanectví.RakouskoPokud jde o zakládání podnikù a poboèek v Rakousku,je dobré se obrátit na Austrian BusinessAgency (http://www.aba.gv.at, Opernring 3, A-1010Wien, fax 0043/1/5868659, tel. 5865852). Jde o poradenskýpodnik Rakouské republiky, který nabízízahranièním investorùm rozsáhlé služby vèetnìpodpory pøi založení èi pøenesení firmy a poradenstvív otázkách daní a investic. Agentura nabízí nìkteréinformace zcela zdarma vèetnì informaèníhorozhovoru s právníky, daòovými poradci èi poradcipro dopravu. Agentura nabízí nìkteré informacea rozhovory pøímo v èeském jazyce. V Èeské republicepùsobí Obchodní oddìlení Rakouského velvyslanectví(http://www.austriantrade.cz, Krakovská7, P.O. Box 493, CZ-111 21 Praha 1, tel.: +420-2-22210255, fax +420-2-2221 1286, e-mail: ahstprag@vol.cz), které je zároveò pùsobištìm Rakouské obchodníkomory. V èeštinì je také k dispozici pøíruèka„Zakládání podnikù v Rakousku“, kterou lze obdržetv informaèních støediscích Rakouskéhospodáøské komory. Rakouská hospodáøská komorataké provozuje internetové stránky Støediskapro zakladatele podniku (http://www.gruenderservice.net), které jsou pøímo zamìøeny na pomocpøi zakládání podnikù. Zakládání podnikù v Rakouskuje podmínìno zápisem do obchodního rejstøíkua k tomu je nutný dosti velký poèet dokladù, což celýproces prodlužuje a prodražuje.Založení podnikuV Rakousku existuje nìkolik možných typù podnikù– jde o spoleènost s ruèením omezeným (GmbH),akciovou spoleènost (AG), veøejnou obchodníspoleènost (OHG), veøejnou živnostenskou spoleènost(OEG), komanditní spoleènost (KG) a komanditníživnostenskou spoleènost (KEG).K založení akciové spoleènosti je tøeba základní kapitálnejménì 70 tisíc EUR a k založení spoleènostis ruèením omezeným je tøeba nejménì 35 tisíc EUR.Zakladatelé musejí sepsat spoleèenskou smlouvuformou notáøského zápisu. Dalším krokem je jmenováníjednatele èi jednatelù spoleènosti, pokud tonení upraveno ve spoleèenské smlouvì. V bance jepak tøeba složit základní jmìní na úèet spoleènostia získat potvrzení.K zapsání spoleènosti s ruèením omezeným do obchodníhorejstøíku je tøeba spoleèenská smlouva,– 92 –


ozhodnutí o jmenování jednatele, seznam spoleèníkùa jednatelù, vzorové ovìøené podpisy jednatelù,potvrzení z banky o složení základního jmìní a potvrzenífinanèního úøadu o daòové bezúhonnosti.Pro pøihlášení k živnostenské èinnosti je tøeba výpisz obchodního rejstøíku, výpis z rejstøíku trestùjednatelù a všech spoleèníkù s rozhodujícím vlivemne starší tøí mìsícù. Odpovìdný zástupce navícmusí pøedložit rodný list a doklad o státním obèanství,doklad o odborné zpùsobilosti (pokud jenutné nebo pokud není rozhodnuto o udìlení výjimky),registraci k pobytu, prohlášení odpovìdnéhozástupce o jeho èinnosti v podniku a pøípadnìtaké potvrzení sociální pojišovny o pøihlášení se jakozamìstnanec na 20 hodin týdnì (to není nutné,pokud jde zároveò o ruèícího spoleèníka).Neprodlenì po pøijetí nových pracovníkù je nutnéje pøihlásit u Územní nemocenské pokladny. Pokudje zamìstnán u spoleènosti odpovìdný zástupce, jetøeba jej rovnìž pøihlásit u nemocenské pokladny,a to ještì pøed pøihlášením na živnostenském úøadu.Všichni spoleèníci veøejných obchodních spoleènostímají povinné sociální pojištìní u sociálnípojišovny pro podnikatele.V prùbìhu jednoho mìsíce od zahájení podnikáníje tøeba podat oznámení o zahájení živnostenskéèinnosti finanènímu úøadu a požádat o pøidìlenídaòového registraèního èísla. Pokud spoleènost zamìstnávádalší pracovníky, musí se zaregistrovatodesláním sdìlení na obci èi mìstu kvùli komunálnímdaním.Založení veøejné výdìleèné spoleènosti, veøejné obchodníspoleènosti, komanditní výdìleèné spoleènostia komanditní spoleènosti zaèíná uzavøenímspoleèenské smlouvy. Na tu se nevztahují žádnézvláštní formality, je však doporuèováno uzavøít jiv písemné podobì v podobì notáøského aktu.Výdìleèná spoleènost vzniká až zápisem do obchodníhorejstøíku, kde je nutné pøedložit (pokud jeto možné) spoleèenskou smlouvu, vzorový podpisovìøený notáøem nebo okresním soudem a v nìkterýchspolkových zemích také vyplnit dotazníktýkající se rozsahu podnikání. Je nutné uvést základníformality vèetnì oznaèení oboru podnikánía ustanovení o zastupování spoleènosti.než tøi mìsíce pro všechny odpovìdné zástupcea osobnì ruèící spoleèníky. Potøebné doklady jsoustejné jako u spoleènosti s ruèením omezeným.Další kroky jsou obdobné jako u spoleènosti s ruèenímomezeným – tj. registrace u Územní nemocensképokladny, na živnostenské sociální pojištìní,u daòového úøadu a na obci èi mìstì.Poskytování služebRakousko hodlá omezit možnost poskytovánípøeshranièních služeb v tìchto oborech:stavebnictví a pøíbuzné oboryzahradnické službyúklidové a èisticí službysociální službybezpeènostní službyToto omezení platí pro poskytování služeb vlastnímipracovníky. Neplatí ovšem pro samostatnì výdìleènìèinné osoby. Ty mohou nabízet své službybez omezení, ovšem Rakousko si mùže vyžádat potvrzeníjejich kvalifikace.Základní informace je možno najít na webovýchstránkách: http://www.austriantrade.cz/EU-Erweiterung-cz.htm.ØeckoZákladní informace o zemi a podmínkách podnikáníposkytuje napøíklad Athénská obchodní a prùmyslovákomora (http://www.acci.gr). Informaceo registraci podnikù a licencích lze nalézt na stránkáchGenerální rady pro obchod a ochranu spotøebitele(http://www.gge.gr). Tamtéž je i popis hlavníchprávních typù spoleèností. Údaje o zakládánípodnikù pocházející ze zdrojù Americké obchodníkomory jsou na stránkách http://www.helleniccomserve.com/settingupbusinessgreece.html.V zemi také pùsobí Øecké centrum pro investování(ELKE). Jde o polostátní spoleènost, která mùže poskytnouthlavnì placené služby týkající se investovánía zakládání podnikù v Øecku (ELKE (HellenicCenter for Investment) 3, Mitropoleos Str., 105 57Greece, tel.: 0030 210 32 42 070, fax: 0030 210 32 42079 (http://www.elke.gr).Pøi pøihlášení k živnostenské èinnosti je nutný výpisz obchodního rejstøíku a z rejstøíku trestù ne starší– 93 –


Založení podnikuV øeckém právu existují ètyøi základní formy podniku– akciová spoleènost (A.E.), spoleènost s ruèenímomezeným (E.P.E.), veøejná obchodní spoleènost(O.E.), komanditní spoleènost (E.E.), joint venturea podnik jedné osoby.Akciová spoleènost musí mít minimální základníkapitál 60.000 EUR.Pøi založení akciové spoleènosti je tøeba vypracovatformou notáøského dokumentu zakládací dokument.Kopie tohoto dokumentu musí být poté zaslánapøíslušnému daòovému úøadu a je tøeba zaplatitdaò 1 % ze základního jmìní.Je také tøeba se pøedbìžnì registrovat u Øecké obchodnía prùmyslové komory, která musí potvrditprávo užívat zvolené obchodní jméno.Zakládací dokument (smlouvu) je nutno nechatschválit u prefekta na místní prefektuøe.Poté je tøeba dotyèná potvrzení a dokumenty odevzdatk registraci spoleènosti v obchodním rejstøíkua zveøejnit zprávu o založení spoleènosti v úøednímvìstníku.Do jednoho mìsíce od založení spoleènosti musíbýt splacen základní kapitál a do dvou mìsícù musíbýt zformovány orgány spoleènosti. Spoleènostje také nutno zaregistrovat u daòového úøadu –sdìlení o zahájení podnikatelské èinnosti musí býtzasláno místnímu oddìlení Veøejné finanèní služby.Místní finanèní úøad vydává DIÈ. K registracijsou potøeba podklady získané v prùbìhu pøedchozíhoprocesu a také potvrzení o pronájmu podnikatelskýchprostor.Spoleènost s ruèením omezeným musí mít minimálnízákladní kapitál 18.000 EUR. Základní jmìnímusí být plnì upsáno ještì pøed vlastním založenímspoleènosti a minimálnì jedna polovina z nìjmusí být v hotovosti.Zakládací dokument musí být sepsán formounotáøského zápisu. Kopii dokumentu je tøeba zaslatna daòový úøad a zaplatit poplatek 1 % z kapitáluspoleènosti. Dále je tøeba obdobnì jakou akciové spoleènosti ovìøit právo užívat obchodníjméno.Podnik musí být dále na základì získaných dokumentùzaregistrován soudem první instance a totopublikováno v obchodním vìstníku.Založení poboèky nebo kanceláøeV Øecku mùže kterákoli firma, pokud jí z jakýchkolidùvodù nevyhovuje nìkterá z bìžných forem podnikání,jež jsou otevøeny i cizím státním pøíslušníkùm,otevøít poboèku.K tomu je nutno získat písemné povolení Ministerstvanárodního hospodáøství. Toto povolení jevydáváno na základì pøedložení plné moci, zplnomocòujícíosobu s trvalým pobytem v Øecku jakozákonného pøedstavitele zahranièní firmy v zemi.Tato plná moc musí být ovìøena øeckým konzulárnímúøedníkem v zemi sídla ústøedí firmy a musíbýt pøeložena do øeètiny. Mimoto musí být plnámoc potvrzena notáøem v zemi pùvodu, který takémusí potvrdit, že spoleènost, jež plnou moc vydala,skuteènì existuje a je èinná. Nìkdy se proto vyžaduje,aby byla pøedložena i poslední výroèní zprávamateøské spoleènosti.Designovaný zástupce zahranièní firmy musí býtoprávnìn pøijímat veškeré informace a dokumentyadresované poboèce a zastupovat firmu pøi jednáníchs tøetími stranami.K žádosti k otevøení poboèky musí být pøiloženagarance ve výší 50.000 USD, vystavená øeckou èiuznávanou zahranièní bankou, která propadne veprospìch státu pøi zjištìní porušení øeckých zákonù.Povolení k otevøení poboèky musí být uveøejnìnove Vládním vìstníku, za což se úètuje menšípoplatek.Podle uvedeného zákona jsou všechny pøíjmy poboèkyosvobozeny od všech daní a vybavení dováženépro potøeby zøízení poboèky nepodléhá dovoznímclùm a daním, pokud se jedná o „offshore“ poboèku,která nevyvíjí obchodní aktivity na území Øecka, alerealizuje jenom mimoøecké obchodní vztahy.Zákonem jsou stanoveny minimální náklady naprovozování poboèky, 50.000 USD, které mohoubýt zvýšeny v závislosti na poètu zamìstnanýchpracovníkù.Zakládání poboèek a kanceláøí zahranièních firem naøeckém území upravuje tzv. Nouzový zákon è. 89/1967.– 94 –


ŽivnostiŽivnosti, které nepøekroèí urèitou velikost (podlepoètu zamìstnancù a podle obratu), se registrujíu Komory malých støedních podnikù ve mìstì nebov regionu jejich sídla.V Øecku jsou nutné licence pro výkon nìkterých odbornýchprofesí a na provoz nìkterých kategoriípodnikù.SlovenskoInformace o podnikání na Slovensku poskytuje Slovenskáagentúra pre rozvoj investícií a obchodu –SARIO š.p.o. ( Martinèekova 17, 821 01 Bratislava, Slovenskárepublika, tel.: +421 2 58100310, fax: +421 258100319, e-mail: sario@sario.sk, http://www.sario.sk). Pomìrnì detailní informace jsou také nainternetových stránkách Velvyslanectví Slovenskérepubliky v ÈR (http://www.slovakemb.cz). Podmínkyjsou obdobné jako v Èeské republice.Slovenský obchodní zákoník rozlišuje dvì hlavníformy podnikání zahranièních osob v SR - pøíméa nepøímé podnikání.Pøímým podnikáním se rozumí ty pøípady, kdy mázahranièní právnická nebo fyzická osoba svùj podnikumístìný na území Slovenska, ale sídlo èi bydlištìmá v zahranièí. Taktéž se tím rozumí organizaènísložka podniku umístìná na Slovensku.Nepøímým podnikáním se rozumí ten pøípad, kdyzahranièní fyzická èi právnická osoba má jen úèastv právnických osobách založených za úèelem podnikánínebo zde pùsobí jako spoluzakladatel tam,kde to zákon dovoluje.Založení podnikuZahranièní právnické osoby mohou na území Slovenskapodnikat formou ètyø druhù spoleèností –veøejná obchodní spoleènost, komanditní spoleènost,spoleènost s ruèením omezeným a akciováspoleènost. Zahranièní právnické osoby mohou naúzemí SR podnikat za stejných podmínek jako slovensképrávnické osoby. Oprávnìní k podnikánívzniká dnem zápisu do obchodního registru.Nejèastìji se jedná o spoleènosti s ruèením omezenýmnebo akciové spoleènosti. Založení spoleènostis ruèením omezeným je jednodušší.Nejprve je tøeba vyhotovit spoleèenskou smlouvunebo zakladatelskou smlouvu, která bude podepsanávšemi zakladateli a všemi spoleèníky s úøednìovìøenými podpisy, anebo je nutno mít zakladatelskoulistinu vyhotovenou formou notáøskéhozápisu. U akciové spoleènosti je tøeba mít také stanovy.U spoleènosti s ruèením omezeným jsou spoleènícipovinni zaplatit svùj vklad minimálnì ve výši30 %. Celková výše splacených vkladù musí býtpøed zápisem do obchodního registru minimálnì100.000 Sk. Pokud je jen jeden zakladatel, musí býtzákladní jmìní splaceno v plné výši. Jednatelé pakpodávají návrh na zápis spoleènosti do obchodníhoregistru u rejstøíkového soudu. K tomu je potøebaovìøených podpisù jednatelù a dalších dokumentùplynoucích ze zákona.U akciové spoleènosti jsou povinni zakladateléupsat celou sumu a zaplatit svùj penìžitý vklad minimálnìve výšce 30 % celkové sumy. Návrh na zápisdo obchodního registru podávají všichni èlenovépøedstavenstva. Musí na nìm být jejich ovìøenépodpisy a je tøeba pøiložit pøíslušné dokumenty.Založení kanceláøe èi poboèkyFirmu – poboèku – je tøeba zapsat do obchodního rejstøíku.K zápisu je potøeba rozhodnutí o zøízení organizaènísložky, jmenovací dekret vedoucího, ovìøenákopie výpisu zahranièní právnické osoby z obchodníhorejstøíku, pøíslušné živnostenské oprávnìní pokudjde o živnostenskou èinnost, povolení k pobytu.ŽivnostiZájemce o živnostenské podnikání si musí podatžádost o živnostenské podnikání na živnostenskémodboru okresního úøadu. Pokud je živnostníkemv ÈR, mùže si v SR zøídit organizaèní složku.K žádosti o živnostenské podnikání je tøeba pøiložitdvì kopie z výpisu rejstøíku trestù v ÈR i v SR. Taktéžje potøeba pøiložit povolení k pobytu.SlovinskoZákladní informace je možno získat na internetovýchstránkách slovinské Agentury na podporu investica podnikání TIPO (http://www.investslovenia.org).– 95 –


Založení podnikuNejèastìjší formou zahranièních podnikù ve Slovinskuje spoleènost s ruèením omezeným.Spoleènost mùže mít 1–50 podílníkù a minimálnízákladní kapitál 1,5 mil. SIT. Jedna tøetina základníhokapitálu musí být splacena v hotovosti. Minimálnìvšak musí být pøed registrací splaceno750.000 SIT a každý spoleèník musí splatit minimálnì25 % svého vkladu.Øeditelem musí být slovinský obèan.Nejprve je tøeba sepsat spoleèenskou smlouvu formounotáøského zápisu. Do smlouvy je tøeba uvéstvšechny èinnosti, které hodlá spoleènost provozovat.Poté je potøeba založit bankovní úèet, splatit povinnouèást vkladu a u notáøe ovìøit podpisy osoburèených k zastupování firmy.Žádost o zapsání do obchodního rejstøíku se podáváu soudu pøíslušného dle místa sídla spoleènosti.K žádosti je tøeba pøiložit originál spoleèenskésmlouvy a její ovìøenou kopii, seznam spoleèníkùs informacemi o jejich vkladech, potvrzení o otevøeníúètu a vkladech, zprávu zmocnìného revizorao pøípadných nepenìžních vkladech pokud pøesahují10 mil. SIT, ovìøené podpisy osob povìøenýchzastupováním spoleènosti, potvrzení o slovinskémobèanství jednatele nebo prokuristy, výpis z trestníhorejstøíku a potvrzení o zaplacení soudního poplatku.Po zapsání do rejstøíku je tøeba požádat statistickýúøad o registraèní èíslo a èíslo èinnosti. K zahájeníèinnosti je dále tøeba získat souhlas pøíslušnýchmístních orgánù (napøíklad inspekce obchodníchprostor).Pøi zakládání spoleènosti se doporuèuje využít služebmístního právníka, který dokáže pøedevšímzkrátit lhùtu zapsání spoleènosti.Založení poboèky nebo kanceláøeReprezentaèní kanceláø již není možné ve Slovinskuzaložit.Poboèka nemá právní subjektivitu. Mateøská spoleènostplnì ruèí za její závazky. Poboèka má jakoosoba bez právní subjektivity nìkterá omezení pøipùsobení ve Slovinsku.Poboèku lze založit, pokud je mateøská firma nejménìdva roky zapsaná v obchodním rejstøíku. Zástupcepoboèky nebo prokurista musí mít trvalébydlištì ve Slovinsku.Poboèka musí být zapsána ve slovinském obchodnímrejstøíku. K tomu je potøeba výpis z obchodníhorejstøíku mateøské spoleènosti (musí na nìmbýt vyznaèeno datum zápisu spoleènosti), rozhodnutímateøské firmy o založení poboèky, kopie stanovèi spoleèenské smlouvy ovìøená notáøem, ovìøenávýroèní zpráva o èinnosti mateøskéhopodniku za minulý rok. Všechny dokumenty je tøebapøedložit v pùvodním znìní a v ovìøeném pøekladu.Poboèky musí mít bankovní úèet, vést úèetnictvía vydávat výroèní zprávy.ŠpanìlskoExistuje nìkolik možností, jak podnikat ve Španìlsku.Firma mùže vytvoøit joint-venture ve ètyøechrùzných formách, zøídit poboèku èi dceøinou firmu,pøípadnì postupovat prostøednictvím smluv o distribucièi zastoupení. Všeobecnì se však doporuèuje,a již je zvolen jakýkoliv postup, využít nìjakéformy místního agenta èi zástupce, který napomùžes vyøizováním všech formalit.Bližší informace je možno získat na stránkách španìlskéhoMinisterstva hospodáøství (http://www.investinspain.org/defaultin.htm). Velmi užiteèná jetaké pøíruèka „A guide to Business in Spain“ vydanášpanìlským institutem pro zahranièní obchod,který ji také prodává (ICEX – Instituto Español deComercio Exterior, Departamento de Asesoría Jurídicay Administración, Paseo de la Castellana 14-16,28046 Madrid, tel.: 00 34 91 349 6100, fax: 00 34 91349 6120, e-mail: icex@icex.es).Založení podnikuNejprve je tøeba ovìøit, zda je obchodní jméno spoleènosti„volné“ a není zaregistrováno na Španìlskémcentrálním obchodním registru. V urèitýchpøípadech je také nutné vyjádøení Generálního øeditelstvípro obchod a investice na Ministerstvuhospodáøství.– 96 –


Poté musí notáø zaregistrovat statut spoleènosti.K tomu je tøeba osvìdèení z obchodního registru o jedineènostijména a právní formì spoleènosti a osobnídokumenty osob zakládajících spoleènost a tìch,které se dostaví k notáøi v jejich zastoupení. Pøípadnínešpanìlští akcionáøi spoleènosti zastupovaní pøednotáøem právníkem musí být „legalizováni“, tj. musíse prokázat a pøedat plnou moc pro zastupování svémuadvokátovi buï pøed španìlským konzulem vetøetí zemi nebo pøed pøíslušným cizím úøedníkem vydávajícímúøední ovìøení (které by ovšem mìlo býtopìt ovìøeno španìlským konzulem v dané zemi).Dále je tøeba novou spoleènost zaregistrovat u Finanèníhoúøadu pøíslušného autonomního spoleèenství,kde obdrží daòové identifikaèní èíslo. Totoèíslo je prozatímní. Musí být vyplnìn formuláø a zaplacenapøípadnì daò z transferu.Poté mùže být nová spoleènost zaregistrována veŠpanìlském obchodním registru. K tomu je nutnépøedložit dokumenty získané v pøedchozích krocícha spoleèenská smlouva.Nakonec musí být spoleènost zaregistrována proplacení firemních daní a platbu DPH. Do šesti mìsícùod vydání prozatímního daòového identifikaèníhoèísla obdrží spoleènost èíslo definitivní.Spoleènost ještì musí zaplatit místní poplatek za„zahajovací licenci“ a registrovat se na sociální pojištìnía pojištìní pro pøípad pracovního úrazu. Spoleènosttaké musí pøípadnì splnit nìkteré požadavkydané místním úøadem Ministerstva práce.Založení poboèky nebo dceøiné spoleènostiPøi založení poboèky nebo dceøiné spoleènosti sepostupuje podobnì jako pøi založení podniku.V pøípadì založení poboèky je tøeba nejprve formalizovatrozhodnutí mateøského podniku prostøednictvímnotáøského zápisu. Jde vlastnì o potvrzeníexistence zakládající spoleènosti, jejich stanov,identifikaèních údajù a rozhodnutí spoleènosti.Poté je potøeba získat daòové identifikaèní èíslo, zaplatitdanì z pøevodu majetku, registrovat se v obchodnímrejstøíku, registrovat poboèku pro úèelyzdanìní obchodních aktivit a DPH a zaplatit danìze zahajovací licence. Taktéž je nutná registrace proúèely sociálního zabezpeèení a dodržení pracovnìprávních formalit.Tento postup je stejný i v pøípadì založení dceøinéspoleènosti. Dceøiná spoleènost ovšem má svojiprávní subjektivitu kdežto poboèka nikoliv. V pøípadìdceøinné spoleènosti je tedy nutno na rozdíl odpoboèky složit minimální vklad, od kterého se takéodvíjí odpovìdnost za závazky.ŠvédskoZákladní informace o zemi i zakládání podnikù jsouna stránkách švédské Agentury pro podporu investicISA (http://www.isa.se). Podrobnìjší informace o zakládánípodnikù a jejich právních formách jsou k dispozicii na stránkách Švédského patentového a registraèníhoúøadu (http://www.prv.se), kde jsouuvedeny i prùmìrné náklady na zøízení kanceláøea pracovní sílu.Založení podnikuVe Švédsku existuje nìkolik typù firem – neobchodníspoleènost (Enkelt Bolag), obchodní spoleènost(Handelsbolag), komanditní spoleènost(Kommanditbolag), spoleènost s ruèením omezenýmnebo akciová spoleènost (Aktiebolag) a filiálka(Filial).Nejèastìjší formou podnikání je akciová spoleènost.Zøízení akciové spoleènosti podléhá velmijednoduché proceduøe.Rezidenti ze zemí Evropského hospodáøskéhoprostoru mohou založit spoleènost akciovou nebos ruèením omezeným naprosto bez administrativníchpøekážek, obèané ostatních zemí požádajío souhlas Švédský patentový a registraèníúøad.Velká BritánieZákladní informace vèetnì údajù o zakládání podnikùve Velké Británii je možno nalézt na stránkáchbritské agentury pro podporu obchodu a investic –UK Trade & Investment (http://www.tradepartners.gov.uk – nabízí i nìkteré užiteèné publikace)a na stránkách Britské obchodní komory(http://www.chamberonline.co.uk). Existuje takébritská obchodní komora v Èeské republice(http://www.britishchamber.cz, Pobøežní 3, 186 00Praha 8, Czech Republic, tel. +420 224 835 161, fax+420 224 835 162, britcham@britcham.cz). Podrobnéinformace o registraci podnikù v Anglii a Walesujsou k dispozici na internetových stránkách re-– 97 –


gistraèního úøadu Companies House (http://www.companieshouse.gov.uk). Stejná instituce fungujei ve Skotsku. Omezený okruh informaèních služebnabízí také obchodní oddìlení Velvyslanectví VelkéBritánie v ÈR (http://www.britain.cz).Založení podnikuVe Velké Británii existuje pìt základních právníchforem podnikù a nìkolik modifikací – napøíkladspoleènost s ruèením omezeným, veøejná spoleènosts ruèením omezeným, veøejná akciová spoleènostatd.Pro založení Spoleènosti s ruèením omezeným(veøejné spoleènosti s ruèením omezeným – akciovéspoleènosti) musí být nejprve vyhotovena zakládacílistina (Memorandum of Association). Tamusí obsahovat cíle a rozsah aktivit spoleènosti,sdìlení, že jde o spoleènost s ruèením omezeným,hodnotu upsaného kapitálu a jeho rozdìlení, výšegarance každého ze zakladatelù a sdìlení, zda jdeo spoleènost veøejnou èi soukromou.Dále je tøeba vyhotovit stanovy (Articles of Association),které zahrnují popis práv podílníkù(akcionáøù), informace o pøevodu a emisi akcií,proceduru svolávání valných hromad, pravomocia povinnosti øeditelù a ustanovení týkající se dividendya držby rezerv.Je tøeba také vyplnit formuláøe týkající se dalšíchnáležitostí spoleènosti a tzv. Statutory Declaration.Všechny tyto dokumenty je tøeba pøedložit spolus poplatkem 20 GBP na Companion House.Spoleènosti je následnì vydán dokument o založení.Dále je tøeba upozornit na to, že každý podnik musína budovì, kde má kanceláø nebo provoz, umístitviditelné a èitelné oznaèení se jménem spoleènosti.Existují i požadavky na uvádìní jména a místaregistrace na obchodní korespondenci, fakturácha dokumentech podniku.Zøízení kanceláøe èi poboèkyPøestože spoleènost provozuje èinnost ve Velké Británii,nemusí být nutnì zapsána v registru spoleèností.Pokud spoleènost zamýšlí zøídit v Británii„místo podnikání“ (place of business) nebo poboèku,mùže po ní Companies House na základì CompaniesAct z roku 1985 požadovat zaslání pøíslušnýchdokumentù.– 98 –


5. Veřejné zakázky v EUEvropská unie považuje otevøení trhu v oblasti zadáváníveøejných zakázek za jednu z klíèových podmínekekonomického rùstu a naplnìní principùjednotného trhu. Proto se již od poèátku 70. a zejménapak od pøelomu 80. a 90. let minulého stoletízformovala v Evropské unii soustava pøehlednýchpravidel, regulujících mechanismy zadáváníveøejných zakázek. Jejich cílem je zajistit, aby kterákolifirma resp. kterýkoli subjekt v EU mìl stejnoumožnost ucházet se a získat veøejnou zakázku, tj.zakázku, kterou vypisuje veøejný zadavatel (pravidlaurèí, kdo jím je) èi subjekt, pùsobící ve vymezenýchoblastech (vodní hospodáøství, energetikaa doprava – podle nové úpravy pøíslušné smìrnice,na které se v prosinci 2003 shodly Evropský parlamenta Rada EU, již mezi tyto sektory nebudou patøittelekomunikace).V ÈR fungoval režim zadávání veøejných zakázekpodle zákona è. 199/1994 Sb., o zadávání veøejnýchzakázek, který byl od svého vzniku celkem 12x novelizován.Zákon byl postaven na odlišných principecha jiné struktuøe než pravidla platná v EU,a proto bylo z dùvodu plné harmonizace nutnépøedložit a schválit zákon zcela nový. Tento zákonbyl v únoru 2004 vyhlášen ve Sbírce zákonù ÈR jakozákon è. 40/2004 Sb., o veøejných zakázkách. Zákonby mìl v plném rozsahu pøizpùsobit právníúpravu oblasti zadávání veøejných zakázek pøíslušnýmpravidlùm EU. Zmìny, které vzejdou z mezitímpøijaté úpravy v EU, by mìly být do zákona zabudoványpozdìjší novelizací.5.1. Základní pravidla pro zadáváníveřejných zakázek5.1.1. Principy, cíle, legislativaPravidla pro zadávání veøejných zakázek, obsaženáv pøíslušných smìrnicích, se opírají o obecné principyjako napø. zákaz diskriminace z dùvodu státnípøíslušnosti,zákaz diskriminace z dùvodu státní pøíslušnosti,zákaz kvantitativních omezení dovozu a vývozuvèetnì opatøení s úèinkem rovnocennýmtìmto omezením,svoboda podnikání a usazování se za úèelempodnikání,volné poskytování služeb.Cílem aplikace tìchto pravidel je zamezit diskriminaci,poskytnout rovné zacházení všem uchazeèùm,uplatnit zásady vzájemného uznávání, proporcionalitya prùhlednosti a samozøejmìdosáhnout pøi dodržení tìchto zásad maximálníekonomické efektivity.Tato pravidla a zásady se v EU promítly do následujícíchsmìrnic:Smìrnice Rady è. 71/304/EHS ze dne 26. èervence1971 o odstranìní omezení volného pohybuslužeb, pokud jde o veøejné zakázky nastavební práce a zadávání veøejných zakázekna práce podnikatelùm jednajícím prostøednictvímzastoupení èi poboèek.Smìrnice Rady è. 89/665/EHS ze dne 21. prosince1989 o koordinaci právních a správníchpøedpisù týkajících se pøezkumného øízení pøizadávání veøejných zakázek na dodávky a veøejnýchzakázek na stavební práce.Smìrnice Rady è. 92/13/EHS ze dne 25. února1992 o koordinaci právních a správních pøedpisùtýkajících se použití pøedpisù Spoleèenstvío postupech pøi zadávání veøejných zakázekv oblasti vodního hospodáøství, energetiky, dopravya telekomunikací.Smìrnice Rady è. 92/50/EHS ze dne 18. èervna1992 o koordinaci postupù pøi zadávání veøejnýchzakázek na služby.Smìrnice Rady è. 93/36/EHS ze dne 14. èervna1993 o koordinaci postupù pøi zadávání veøejnýchzakázek na dodávky.Smìrnice Rady è. 93/37/EHS ze dne 14. èervna1993 o koordinaci postupù pøi zadávání veøejnýchzakázek na stavební práce.Smìrnice Rady è. 93/38/EHS ze dne 14. èervna1993 o koordinaci postupù pøi zadávání veøejnýchzakázek v oblastech vodního hospodáøství,energetiky, dopravy a telekomunikací.Tyto smìrnice byly novelizovány následujícímiSmìrnicemi:Smìrnice Evropského parlamentu a Radyè. 97/52/ES ze dne 13. øíjna 1997 mìnící a doplòujícísmìrnice è. 92/50/EHS, 93/36/EHSa 93/37/EHS o harmonizaci øízení pøi zadáváníveøejných zakázek na služby, na dodávky a naprovedení prací.Smìrnice Evropského parlamentu a Radyè. 98/4/ES ze dne 16. února 1998 mìnící a doplòujícísmìrnici è. 93/38/EHS o harmonizaci– 99 –


øízení pøi zadávání veøejných zakázek orgánypùsobícími v sektorech vodního hospodáøství,energetiky, dopravy a telekomunikací.Z vìcného hlediska smìrnice postihují následujícíoblasti:dodávky zboží,poskytování služeb,zajišování stavebních prací,oblast tzv. síových odvìtví, tj. vodního hospodáøství,energetiky, dopravy a telekomunikací.V souèasné dobì je v EU v závìreèné fázi schvalovánírestrukturalizace ètyø základních smìrnic, regulujícíchzadávání veøejných zakázek v tìchto oblastech,a siceslouèení pravidel pro dodávky zboží, prací a poskytováníslužeb do jednoho pøedpisu,vylouèení telekomunikací ze smìrnice týkajícíse síových odvìtví.Rozhodující pro fungování režimu veøejných zakázekv EU je pøedevšímstanovení okruhu „povinných“ zadavatelù, tj.tìch subjektù, které jsou povinny zadávat zakázkydle spoleèných komunitárních pravidel,pokud jejich hodnota pøekraèuje uvedené prahy;stanovení výše hodnoty zakázky, která je limitujícípro povinnost vyhlásit veøejnou zakázkuzpùsobem pøedepsaným Smìrnicemi;stanovení typu procedur resp. postupù pøi zadáváníveøejné zakázky ve vazbì na charakterzakázkyvymezení kvalifikaèních pøedpokladù resp.podmínek úèasti zájemcù o realizaci veøejnézakázky a dále tzv. technických specifikací.Výše uvedené principy, zásady a pravidla byly pøevzatyzákonem 40/2004 Sb., o veøejných zakázkách.Dále struènì uvádíme nìkteré dùležité prvky tohotozákona.5.1.2. Stanovení okruhu povinnýchzadavatelůPovinnost postupovat pøi zadávání veøejných zakázekpodle tohoto zákona mají zadavatelé, definovanív § 2 odst. 1 zákona 40/2004. Tìmi jsou pøedevším:Èeská republika („státní orgány“ resp. subjektydle § 6 a 7 zákona è. 219/2000 Sb., o majetkuÈeské republiky a jejím vystupování v právníchvztazích);státní pøíspìvkové organizace;územní samosprávné celky vèetnì obvodù statutárníchmìst a Prahy a jimi øízené a zøizovanépøíspìvkové organizace;Fond národního majetku ÈR, Pozemkový fondÈR, ÈNB, Èeská televize, Èeský rozhlas, Èeskákonsolidaèní agentura, zdravotní pojišovna,dobrovolný svazek obcí, státní fondy apod.a další organizace zøízené zákonem nebo nazákladì zákona za úèelem uspokojování potøebveøejného zájmu, popø. financované pøevážnìveøejnými zadavateli atd., vèetnì subjektùøízených èi ovládaných veøejnými zadavateli;jakákoli jiná právnická èi fyzická osoba, zadáválizakázku financovanou z více než 50 % veøejnýmzadavatelem;podnikatel ovládaný veøejným zadavatelemnebo podnikající na základì oprávnìní, kterému poskytuje zvláštní nebo výhradní právaa vykonávající èinnosti v oblasti veøejných služeb(vymezení tìchto èinností je uvedeno v § 3zákona è. 2004).5.1.3. Stanovení druhů a výše hodnotyveřejných zakázekV souladu se Smìrnicemi ES zákon definujeveøejné zakázky na dodávky (zboží) – § 7;veøejné zakázky na služby – § 8;veøejné zakázky na stavební práce – § 9.Veøejnou zakázkou je podle § 6 zákona è. 40/2004pouze ta, jejíž pøedpokládaná cena pøesáhne èástku2.000.000 Kè. Použití Smìrnic ES se vyžadujev pøípadech, kdy pøedpokládaná cena zakázky pøesahujehodnoty stanovené v tìchto Smìrnicícha pøevzaté do zákona v § 14 (tzv. nadlimitní veøejnézakázky). Ostatní veøejné zakázky se nazývají podlimitnía jejich zadávání je vìcí národní úpravy.Pøíslušnými prahy pro urèení, zda se jedná o nadlimitníveøejnou zakázku na dodávky zboží a pro veøejnézakázky na služby jsou dle § 14, odst. 2 a 3 zákona40/2004:130.000 EUR pro zadavatele uvedené v § 2odst. 1, pís. a), bodech 1 a 2 a pro ÈR – Ministerstvoobrany pro zboží, uvedené v pøíloze 3 zá-– 100 –


kona (Dodávky zboží pro zadavatele Ministerstvoobrany ÈR); fakticky jde o zadavatele kategorie„Èeská republika“ tj. subjekty v režimu§ 6 a 7 zákona è. 219/2000 Sb., o majetku Èeskérepubliky a jejím vystupování v právníchvztazích, dále o státní pøíspìvkové organizacea MO ÈR v rozsahu dle uvedené pøílohy.200.000 EUR pro zadavatele uvedené v § 2odst. 1, pís. a), bodech 3 a 4 a pro ÈR – Ministerstvoobrany pro zboží, neuvedené v pøíloze 3zákona; fakticky jde o územní samosprávnécelky vèetnì obvodù statutárních mìst a Prahya jimi øízené a zøizované pøíspìvkové organizacea dále o Fond národního majetku ÈR, Pozemkovýfond ÈR, ÈNB, Èeský rozhlas, státnífondy apod. a další organizace zøízené zákonemnebo na základì zákona za úèelem uspokojovánípotøeb veøejného zájmu atd., vèetnìsubjektù ovládaných takto definovanými subjekty(definice viz ustanovení § 2, odst. 1, písm.a), bod 4 zákona è. 40/2004);400.000 EUR pro zadavatele v odvìtví vodníhohospodáøství, energetiky a dopravy, pokud vykonávajíèinnosti uvedené v § 3 odst. 1 písm. a)až e) zákona 40/2004 (tato ustanovení vymezujíokruh pøíslušných veøejných služeb);600.000 EUR pro zadavatele v oblasti telekomunikací,pokud vykonávají èinnost uvedenouv § 3 odst. 1 písm. f), tj. poskytují telekomunikaèníslužby nebo provozují telekomunikaènísítì;Pro veøejné zakázky na stavební práce je limitemcena zakázky ve výši 5.000.000 EUR.Ustanovení § 14 odst. 6 urèuje zpùsob pøepoètuEUR na èeskou mìnu.5.1.4. Stanovení typu procedur resp.zadávacích řízení (§ 14 zákona č. 40/2004)Jak uvádí dùvodová zpráva k zákonu è. 40/2004, zadavatelmùže zadat veøejnou zakázku prostøednictvímètyø zadávacích øízení, které jsou vyjmenoványv § 14 zákona – v otevøeném øízení, v užším øízení,v jednacím øízení s uveøejnìním a v jednacím øízenímbez uveøejnìní.Otevøené øízení je neomezeným zadávacím øízením,což znamená, že k podání nabídky jeoprávnìn kterýkoliv podnikatel èi jiná osoba,která má zájem o podání nabídky, aniž by muselažádat zadavatele o souhlas.Užší øízení je na rozdíl od otevøeného øízení zadávacímøízením omezeným, to znamená, žepouze osoby vyzvané zadavatelem na základìjejich žádosti o úèast v užším øízení mohou podatnabídku.Jednací øízení s uveøejnìním je øízení, kteréumožòuje zadavateli zadat veøejnou zakázkus použitím jednoduššího a ménì formálníhozpùsobu, ovšem pouze pøi splnìní podmínekstanovených zákonem. Vyzvaní zájemci podajínabídku, na základì které s nimi zadavateldále jedná o konkrétních podmínkáchsmlouvy.Jednací øízení bez uveøejnìní je øízení, kteréumožòuje zadavateli zadat veøejnou zakázkus použitím nejjednoduššího a nejménì formálníhozpùsobu. V tomto øízení nepodávajívyzvaní zájemci nabídku, ale zadavatel s nimimísto toho pøímo vyjednává smluvní podmínkya až poté následuje uzavøení smlouvy.Zákon dále pøebírá následující pravidla a prvkysmìrnic ES:Zpùsoby urèení pøedpokládané ceny pøedmìtuzakázky (Èást první, Hlava II).Postup zadavatele pøi zadávání veøejných zakázek(Èást první, Hlava III).Podmínky použití zadávacího øízení (Èást druhá,Hlava I).Podmínky pro tzv. pøedbìžné oznámení (Èástdruhá, Hlava II).Podmínky pro kvalifikaci dodavatelù (Èást druhá,Hlava III).Vlastní pravidla zadávacího øízení (Èást tøetí), tj.zahájení zadávacího øízení (Èást tøetí,Hlava I),náležitosti zadávací dokumentacea technické specifikace apod. (Hlava II),pravidla pro podávání nabídek (HlavaIII),složení a fungování hodnotící komise(Hlava IV),pravidla pro posuzování a hodnocenínabídek (Hlava V),ukonèení zadávacího øízení.Pravidla pro veøejnou soutìž o návrh (Èástètvrtá).Seznam kvalifikovaných dodavatelù (Èást pátá).Informaèní systém o zadávání veøejných zakázeka uveøejòování údajù a informací o veøejnýchzakázkách (Èást šestá, Hlava I).– 101 –


Pravidla pro zvýhodnìní nìkterých uchazeèùnebo zájemcù v zadávacím øízení (Èást šestá,Hlava II).Není úèelem tohoto informaèního materiálu podrobnìjipopisovat obsah jednotlivých ustanovenízákona. Pro podnikatele je dùležité, že ÈR se pøevzetímpravidel smìrnic zaøazuje mezi státy, na jejichžúzemí platí – pøi splnìní pøíslušných podmínekpro veøejné zakázky – stejný režim vyhlašovánía rozhodování o veøejných zakázkách, které svýmiparametry naplòují limity stanovené smìrnicemi.5.2. Informace o pravidlech a veřejnýchzakázkách vyhlašovaných v EU5.2.1. Zdroje informacíZájemce o bližší seznámení s celým mechanismemzadávání veøejných zakázek, originálními pøedpisya pøíslušnými zdroji informací o vlastních veøejnýchzakázkách lze upozornit na speciální internetovouadresu tzv. SIMAP – Systému informací o veøejnýchzakázkách: http://simap.eu.int.Pro rychlou orientaci a pøístup do nìkterých databázílze doporuèit internetovou adresu http://www.europa.eu.int/business/en/index.html. (zde i dálevždy uvádìna anglická verze stránek, pochopitelnìexistují i ve všech dalších oficiálních jazycích). Tatostránka obsahuje øadu cenných informací a doporuèenípro jejich využití pod názvem „Dialoguewith Business“. Pod heslem „Public procurement“pak na této stránce lze nalézt výše uvedené informaceo režimu a informaèním systému týkajícímse veøejných zakázek: http://www.europa.eu.int/business/en/topics/publicproc/index.html.Stránka obsahuje úvod do evropské úpravy veøejnýchzakázek, popis obsahu pøíslušných smìrnic(viz oddíl 7.8.1.), základní informace o databázi TED(viz dále), a také spoleèný slovník veøejných zakázek(CPV – Common Procurement Vocabulary).5.2.2. Společný slovník veřejnýchzakázek (CPV)CPV pøedstavuje jednotný klasifikaèní systém proveøejné zakázky, umožòující standardizaci odkazùna požadované produkty èi služby, který používajízadavatelé k popisu pøedmìtu požadovaného plnìnív rámci veøejné zakázky. Kódy CPV pro pøíslušnézboží èi služby jsou vždy uvádìny v informaèníchdokumentech o pøipravované èi vyhlašovanézakázce, což mj. umožòuje zájemcùm rychle identifikovat,zda se mùže jednat o pøedmìt jejich zájmu.V souèasné dobì je v platnosti (od 16. 12. 2003)nová verze CPV, kterou lze získat na adrese informaèníhosystému o veøejných zakázkách SIMAP(http://www.simap.eu.int) nebo stránkách Dialoguefor Business (viz výše).Základní èást CPV má „stromovou“ strukturu zahrnující9-místné kódy, pøièemž prvních 8 èíslic v kódechobsažených vyjadøuje pøíslušnost k urèité kategoriizboží èi služeb, devátá èíslice sloužík verifikaci.Pøíklad:Zadavatel zamýšlí vyhlásit veøejnou zakázku naslužbu silnièní pøepravy technicky vysoce vyspìlýchzaøízení, s nimiž je nutno velmi opatrnì nakládat.Pøi vyhledávání v CPV mùže zjistit následujícíkódy, související s oznaèením poptávanéslužby:60000000 – Služby pozemní dopravy a dopravypotrubím60100000 – Služby pozemní dopravy60120000 – Služby nákladní pozemní dopravy60121000 – Železnièní nákladní doprava60122000 – Silnièní nákladní doprava60122100 – Silnièní nákladní doprava ve specializovanýchvozidlech60122110 – Dopravní služby využívající vozidels mrazícím zaøízením atd.5.2.3. Informace o veřejných zakázkáchvyhlašovaných v EUNa základì Evropské dohody mají èeští podnikateléjiž od 1. února 1995 pøístup do soutìží o veøejnézakázky na základì pravidel EU popsaných v oddíle7.8.1. (a pøevzatých v ÈR zákonem è. 40/2004 Sb.,o veøejných zakázkách).Pro tuzemské firmy, které dosud aktivnì nevyužívalypøíslušný informaèní systém o veøejných zakázkáchEU, zde uvádíme nìkteré základní informaceo zdrojích a zpùsobech vyhledávání v tomto systému.– 102 –


Veškeré potøebné informace o veøejných zakázkách,a to v podobì informací o tzv. pøedkvalifikacích,již vyhlášených veøejných zakázkácha o výsledcích zadávacích øízení (již udìlených kontraktech)lze získat z tzv. databáze TED – TenderElectronic Daily, a to na internetové adresewww.ted.eur-op.eu.int.Pøístup k této databázi je bezplatný. Systém TEDumožòuje vyhledávání zejména podle:pøíslušného èísla Ústøedního vìstníku EU (OfficialJournal, OJ), ve kterém byly informaceo pøíslušné veøejné zakázce zveøejnìny;zemì, ve které se zakázka realizuje;typu zakázky (dodávky zboží, služby apod.);charakteru dokumentu (výzva k pøedkládánívyjádøení zájmu, výzva k pøedložení nabídkyatd.);CPV kódu;data zveøejnìní;data vydání pøíslušné dokumentace;charakteru zadavatele (vláda, orgán územnísamosprávy apod.);hlavièky, pod kterou je zakázka vyhlašována(napø. Evropská spoleèenství, Phare, EIB apod.)místa, kde je zakázka realizována;použitého typu zadávacího øízení (otevøené øízení,užší øízení apod.);zpùsobu regulace (Evropská spoleèenství, Phare,ECB apod.);kódu jednotky územní klasifikace NUTS;èísla dokumentace;lhùty;názvu resp. jména zadavatelepodle klíèových slov.Uživatelé mají k dispozici tøi zpùsoby vyhledávání:základní (normální), rozšíøený a expertní (tyto zpùsobyumožòují využití sofistikovanìjších metod vyhledávání,kombinací, pøesných odkazù apod.). Návodyk využití jsou samozøejmì k dispozici pøímona stránkách TEDu pøi kliknutí na pøíslušné odkazy.Systém rovnìž umožòuje pracovat s ustálenýmikritérii vyhledávání tak, aby nebylo vždy pro každoupoložku nutné zadávat stejná kriteria znovu v plnémrozsahu „ruènì“.Informace a služby dostupné v ÈRVedle vlastního pøímého vyhledávání v TEDu èi služebspecializovaných poradenských kanceláøí mohoupodnikatelé využít napø. služeb Euro Info CentraPraha, které zprostøedkuje informace o veøejnýchzakázkách v databázi TED: http:// www.euroinfocentrum.cz.Agentura CzechTrade provozuje systém on-line databázeprojektù a tendrù z informaèních zdrojù EU,Svìtové banky a EBRD a rovnìž ze zdrojù z èeskýchzastupitelských úøadù a zahranièních kanceláøíCzechTrade. Informace a pokyny pro využití lze naléztna internetových stránkách: http://www.czechtrade.cz/cz/verejne_zakazky.Pokud jde o veøejné zakázky v EU, CzechTrade poskytujeinformace o zakázkách v rámci programùPhare, Tacis, Obnova, ISPA a SAPARD.5.3. Opravné prostředky při zadáváníveřejných zakázek v EUPravidla pro zadávání veøejných zakázek v EU obsahujíi speciální právní úpravu opravných prostøedkùpro oblast veøejných zakázek, a to v podobì dvousmìrnic, ze kterých se také vycházelo pøi pøípravìtuzemského zákona o veøejných zakázkách(z. è. 40/2004).Jsou to následující smìrnice:Smìrnice Rady è. 89/665/EHS ze dne 21. prosince1989 o koordinaci právních a správníchpøedpisù týkajících se pøezkumného øízení pøizadávání veøejných zakázek na dodávky a veøejnýchzakázek na stavební práce.Smìrnice Rady è. 92/13/EHS ze dne 25. února1992 o koordinaci právních a správních pøedpisùtýkajících se použití pøedpisù Spoleèenstvío postupech pøi zadávání veøejných zakázekv oblasti vodního hospodáøství, energetiky, dopravya telekomunikací.Evropská komise vydala publikaci s názvem Praktickýprùvodce opravnými prostøedky v oblasti veøejnýchzakázek v EU („Public Procurement in the EU: PracticalGuide on Remedies“). Prùvodce je pøístupný napø. nainternetové adrese http://www.eu ropa.eu.int/business/en/topics/publicproc/intro_en.doc.Tento dokument sice není právnì závazný, nicménì– struènì øeèeno – poskytuje užiteèné informaceo možnostech, jak èelit situacím, kdy podle názorupodnikatele došlo k porušení zásad prozadávání veøejných zakázek v EU.– 103 –


Prùvodce jednak struènì uvádí základní pravidlapro zadávání zakázek (prahy pro veøejné zakázky,povinnosti pøi zadávání zakázek a jejich porušení)a dále popisuje opravné prostøedky použitelnépøed národními soudy v èlenských zemích, stížnostipøed Evropskou komisí a koneènì mechanismustzv. alternativního øešení sporù.Opravné prostøedky použitelné pøed národnímisoudy vycházejí z výše uvedených smìrnic o opravnýchprostøedcích (souborný anglický termín „RemediesDirectives“), které jsou v prùvodci vyjmenovány.Jedná se o následující prostøedky:Doèasná resp. pøechodná opatøení („InterimMeasures“) – struènì øeèeno, jedná se o prostøedek,umožòující požadovat doèasné pøerušeníresp. pozastavení zadávacího øízení. Tentoprostøedek je nutno použít pøed uzavøením dotyènéhozadávacího øízení resp. udìlením kontraktu.Soudy pøitom mají posuzovat váhu pøíslušnýchproti sobì stojících zájmù („balanceof interest“ test) – stìžovatel musí prokázat, ženeuèinìním takového zásahu utrpí vážnou popø.nevratnou újmu atd.Pøíkazy ke zrušení èi zmìnì (doplnìní pøíslušnédokumentace apod.). Stejnì jako v pøípadì doèasnýchopatøení lze tento prostøedek použítpouze v dobì pøed udìlením kontraktu, soudyopìt posuzují váhu pøíslušných zájmù atd.Náhrada škody – smìrnice o opravných prostøedcíchpožadují, aby náhrada škody bylav èlenských státech dostupným prostøedkem.Dìje se tak obvykle v civilním øízení, aèkoli žádostio doèasná opatøení, zrušení èi zmìnu sev èlenských státech zpravidla pøedkládají vùèisprávním soudùm. Stìžovatel zpravidla musíprokázat, žezadávací orgán porušil pravidla prozadávání veøejných zakázek,utrpìl patøiènou újmu,mezi porušením pravidel ze stranyzadavatele a touto újmou existujepøíèinná souvislost.Varovné („odstrašující“) pokuty: Smìrniceo opravných prostøedcích rovnìž umožòují,aby èlenské státy zavedly systém pokut pro pøípady,kdy porušení pravidel není napravenonebo mu není zabránìno. Tento systém podle„Prùvodce“ zavedly doposud pouze Francie,Dánsko a Lucembursko.Stížnosti k Evropské komisi mùže stìžovatel podávatvedle opravných prostøedkù pøed národnímisoudy. Stížnosti se posílají na adresu Evropské komise200 Rue de la Loi, 1049 Brussels. Pokud Komiseusoudí, že došlo k porušení pravidel Smìrnic prozadávání veøejných zakázek, mùže vyvolat „opravnéøízení“ (pokud doposud nedošlo k uzavøení kontraktu).Takové rozhodnutí oznámí jak zadavateli,tak pøíslušnému èlenskému státu, pøièemž pøíslušnávláda má stanoveny pøesné limity na odpovìï(21 dní pro zakázky ve veøejném sektoru, 30 dní prozakázky v pøípadì síových odvìtví). Pokud Komisenení spokojena s odpovìdí, mùže zahájit formálníøízení podle èl. 169 Smlouvy o ES. Takové øízení mùžeskonèit u Evropského soudního dvoru (ESD), kterýmùže pøíslušnou vládu usvìdèit z porušení pravidel.Ve zvláš závažných pøípadech mùže Komisežádat ESD o uvalení doèasných opatøení (viz výše).Alternativní øešení sporù mùže být v zájmu oboustran, tj. zadavatele i stìžovatele. Ten mùže napø.požadovat odstranìní diskriminujícího prvku zadáníapod. Pokud není spokojen s reakcí, mùže se dožadovatarbitráže (obì strany se shodnou na ustanovenínezávislého arbitra, který spor posoudí).Jde-li o veøejnou zakázku v oblasti síových odvìtví(„utilities“), mùže se stìžovatel obrátit na Evropskoukomisi s žádostí o vyvolání tzv. dohadovacíhoøízení (conciliation procedure). Komise navrhne pøíslušného„dohadovatele“ (ze seznamu nezávislýchosob), který se – je-li pøijat všemi stranami – snažídosáhnout vyøešení sporu.– 104 –


6. Informace o vybranýchprogramech pomociEvropských společenstvís využitím pro podnikáníPodnikatelé v ÈR využívají již od roku 1990 prostøedkyz rozpoètu EU v rámci programu Phare, kekterému se postupnì pøidávaly zdroje další. Vstupemdo EU se podpora rozšiøuje pøedevším o pøímévyužití nástrojù regionální a strukturální politikyEU (doposud pøicházely prostøedky pro programysloužící k pøípravì na využití tìchto nástrojù), pøièemžzapojení do nìkterých tzv. komunitárníchprogramù (tj. programù využívaných subjektyz èlenských státù, pøípadnì státù pøidružených, napø.Rámcový program pro výzkum a technologickýrozvoj) se nadále øídí vlastními pravidly – využití seodvíjí od toho, zda a v jakém rozsahu se ÈR pøíslušnýchprogramù úèastní.Úèelem této kapitoly je uvést základní údaje o vybranýchprogramech podpory podnikání v rámcitzv. komunitárních programù EU, které jsou spravoványpøímo orgány EU (Evropskou komisí) a jsouèi budou využitelné v ÈR.Zámìrnì zde neuvádíme podrobné informaceo podpoøe podnikání v rámci tzv. regionální a strukturálnípolitiky, resp. strukturálních fondech a Koheznímfondu. Jde o problematiku rozsáhlou, kekteré je prùbìžnì vydávána øada speciálních publikacía poskytovány bohaté informace prostøednictvímrùzných zdrojù. Pøípadné zájemce lze odkázatzejména na následující zdroje:Strukturální fondyObecné informace:Èeská republikaSpeciální webová stránka pro strukturální fondy:ww.strukturalni-fondy.czMinisterstvo pro místní rozvoj, www.mmr.czMinisterstvo prùmyslu a obchodu, www.mpo.czMinisterstvo životního prostøedí, www.env.czMinisterstvo práce a sociálních vìcí,www.mpsv.czMinisterstvo zemìdìlství, www.mze.czEvropská uniehttp://www.europa.eu.int/comm/regional_policy/index_en.htmZdroje informací k pøíslušným Operaèním programùm(stìžejní dokumenty pro využívání strukturálníchfondù v ÈR):Operaèní program „Prùmysl a podnikání“: MPOÈR, http://www.mpo.czOperaèní program „Infrastruktura“: MŽP ÈR,http://www.env.czOP Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství,http://www.mze.czOP Rozvoj lidských zdrojù, MPSV ÈR,http://www.mpsv.czSpoleèný regionální a operaèní program, MMRÈR, http://www.mmr.czJednotný programový dokument pro Prahu –Cíl 2, MMR ÈR, http://www.mmr.czJednotný programový dokument pro Prahu –Cíl 3, MPSV ÈR, http://www.mpsv.czFond soudržnosti (Kohezní fond):Ministerstvo pro místní rozvoj ÈR,http:// www.mmr.czhttp://www.europa.eu.int/comm/regional_policy/index_en.htmPoznámka:Pøehled kontaktních adres na odpovìdné pracovníkyspolu s telefony a e-mailovými adresami je k dispozicinapø. v publikaci Centra pro zahranièní pomoc(CZP) pøi Ministerstvu financí ÈR „Programypomoci Evropských spoleèenství 2003–2004“, kteráje k dispozici na adrese CZP: http://phare.mfcr.cz6.1. Rámcový program pro výzkuma technologický rozvojV oblasti podpory výzkumu a vývoje je nejdùležitìjšímkomunitárním programem (tj. programem,øízeným pøímo z úrovnì Evropských spoleèenství)tzv. 6. Rámcový program ES pro výzkum a technologickýrozvoj (zkrácenì oznaèovaný 6RP). Èíslovkav názvu oznaèuje, že jde v poøadí již o šestý programtohoto druhu, pøièemž 6RP je otevøen pro roky2002 – 2006. Program je subjektùm z ÈR plnìpøístupný, tak jako byl již program pøedchozí (5RP).– 105 –


Základní informace o 6RP lze získat napø. na adresách:V angliètinì:http://www.cordis.lu/infrastructureshttp://www.cordis.lu/rtd2002http://www.cordis.lu/fp6/instr_169.htmV èeštinì:http://www.tc.cz./nko6Následující informace byly èerpány pøedevším z publikace„6. Rámcový program v kostce“, vydané Technologickýmcentrem AV ÈR (TC AV). Publikace je dostupnái na webových stránkách TC AV (http:// www.tc.cz).6.1.1. Základní charakteristikyprogramuÚèast v 6RP musí mít nadnárodní charakter, resp.žádat o pøíspìvek na projekt mohou pouze konsorcia,složená z partnerù z více zemí, popø. se musípøíslušné aktivity odehrávat v jiné zemi než v zemipùvodu øešitelského týmu (školící apod. projekty).Projekty musí svým zamìøením odpovídat dvìmacílùm: posilování vìdecké a technické základnyprùmyslu a zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti(evropského) prùmyslu.Z hlediska pøedmìtu (oborù) je – až na nìkteré specifickéaktivity – 6RP omezen na pøedem dané oblasti,tzv. tematické priority. Jednotlivé etapy programujsou vždy odstartovány tzv. výzvouk podávání projektù, ve které je vždy mj. uvedeno,které z oblastí se následující etapa týká.Evropská unie nekryje náklady na realizaci projektùv plné výši, pøispívá vždy urèitým podílem (dle typupøíslušné aktivity).Vlastní návrhy projektù lze podávat vždy ve lhùtì,dané v pøíslušné výzvì. Ty jsou zveøejòoványv Úøedním vìstníku Evropských spoleèenství (OJ)a také prostøednictvím internetu na adresehttp://fp6.cordis.lu/fp6/calls.cfm. Výzvu vždy doprovázípodrobná dokumentace s vysvìtlivkamia formuláøi. Vedle „papírové“ podoby podání projektulze využít elektronický systém podávání projektù,tzv. EPSS.Návrhy projektù hodnotí sama Evropská komise,resp. tým nezávislých hodnotitelù; kriteria a popishodnocení jsou vždy pøedem dostupné. Pøedkladateléprojektù navržených experty k financováníjsou projednávány s Evropskou komisí, v pøípadìkladného výsledku je uzavøena smlouva mezi EKa úèastníky projektu. Ti vytváøejí konsorcia, kterájsou zastupována jedním z úèastníkù – koordinátorem.Koordinátor obdrží pøíspìvek od EK a dále jejdìlí mezi úèastníky. O prùbìhu realizace podává EKzprávy. Zejména z dùvodu vylouèení pøípadnýchpozdìjších nesrovnalostí se vìtšinou vyžaduje, abymezi sebou èlenové konsorcia uzavøeli konsorciálnísmlouvu, vymezující vztahy mezi partnery. EK zveøejniladoporuèené náležitosti takové smlouvy(www.cordis.lu/fp6). Pro všechny etapy pøedkládánía realizace je nutné dodržovat etická pravidla,dostupná na stránkách: www.cordis.lu/rtd2002/science-society/home.ht.6.1.2. Účastníci projektůÚèasti v 6RP mohou využívat rùzné druhy èi skupinyuchazeèù:univerzity, výzkumné ústavy (resp. skupiny výzkumníkùz tìchto institucí);podniky s inovaèními zámìry;malé a støední podniky (z celkového objemuprostøedkù 6RP by mìlo pøipadnout cca 15 %na aktivity MSP v rámci tematických aktivit);asociace malých a støedních podnikù, resp.sdružení MSP;veøejná správa – zvl. programové schéma tzv.„ERA-NET“, které je urèeno na podporu projektù,koordinujících aktivity na národní èi regionálníúrovni; orgány veøejné správy také bývajípartnerem konsorcií všude tam, kde je jednímz cílù využití výsledkù výzkumu v nìkterých„veøejných“ oblastech (doprava, zdravotnictví,životní prostøedí apod.);studenti vysokých škol – akce podporující mobilitustudentù VŠ, popø. sloužící k propagacivìdy mezi mladými lidmi;mladí absolventi VŠ – výzkumníci;zkušení výzkumníci (s praxí 4 a více let, popø.s doktorským titulem);celosvìtovì respektovaní výzkumní pracovníci(tzv. „Excellence Grants“, resp. granty pro vynikajícívìdecké pracovníky);organizace a osoby ze tøetích zemí atd.– 106 –


6.1.3. Základní struktura 6RPHlavním cílem je pøispìt k rozvoji tzv. „Evropskéhovýzkumného prostoru“ (ERA), a to zejména zlepšenímkoordinace výzkumu a omezením jeho fragmentace;od tohoto cíle se odvíjí konkrétní zamìøeníaktivit a forma jejich realizace. Kromì toho jecílem podpora konkurenceschopnosti a podporaimplementace øady dalších evropských politik.Základní stavební bloky 6RP tvoøí:1. Zamìøení a integrace evropského výzkumu2. Strukturování ERA3. Posilování základù ERABloky (1) a (3) formují první ze dvou specifickýchprogramù v rámci 6RP a zahrnují jednak 7 prioritníchoblastí (blok (1)) a dále tzv. Koordinace výzkumnýchaktivit a Rozvoj výzkumných a inovaèníchpolitik (blok (3)).Zmínìných 7 tematických oblastí bloku (1) zahrnuje:1. Vìdy o živé pøírodì, genomikaa biotechnologie pro zdravíhttp://www.cordis.lu/fp6/lifescihealth.htmrtd-genomics-biotec@cec.eu.intrtd-diseases@cec.eu.int2. Technologie informaèní spoleènosti(tzv. IST program)http://www.cordis.lu/fp6/ist.htmist@cec.eu.int3. Nanotechnologie a nanovìdy, inteligentnímultifunkèní materiály, nové výrobní procesya zaøízeníhttp://www.cordis.lu/fp6/nmp.htmrtd-nmp@cec.eu.int4. Letecký a kosmický výzkumhttp://www.cordis.lu/fp6/aerospace.htmrtd-aerospace@cec.eu.int5. Kvalita a nezávadnost potravinhttp://www.cordis.lu/fp6/food.htmrtd-food@cec.eu.int6. Udržitelný rozvoj, globální zmìny a ekosytémyhttp://www.cordis.lu/fp6/sustdev.htmrtd-energy@cec.eu.intrtd-sustainable@cec.eu.intrtd-transport@cec.eu.int7. Obèané a vládnutí (governance)ve znalostní spoleènostihttp://www.cordis.lu/fp6/citizens.htmrtd-citizens@cec.eu.intPokud jde o širší zamìøení výzkumu, do bloku (1) taképatøí:Výzkum na podporu evropských politik (zahrnujeèinnosti, podporující implementaci i tvorbupolitik Evropských spoleèenství jako jsouSpoleèná zemìdìlská politika (CAP), ekologickápolitika, dopravní politika, energetická politika,zdraví, rozvojová pomoc, politika na ochranuspotøebitele apod.).Novì vznikající politiky a technologie (NEST)(jde ve srovnání s 5RP o novou aktivitu na podporunejnovìjších vìdeckých oborù, jejímž cílemje podpoøit nekonvenèní, prùkopnický výzkumv oblastech dosud neprobádaných;zahrnuje specifické aktivity jako „Dobrodružství“,„Vhled“, „Prùkopník“.Specifické výzkumné aktivity pro malé a støednípodniky (smìøuje k podpoøe úèasti MSPv rámci tematických priorit i specifických schématech„Kolektivní výzkum“ a “Kooperativnívýzkum“ (CRAFT)).Specifické aktivity na podporu mezinárodníspolupráce (jde o spolupráci se zemìmiz rozvojového svìta, státy Støedozemí, bývaléJugoslávie, Ruskem a státy bývaléhoSSSR.Blok (2) – „Strukturování ERA“ zahrnuje akce, aplikovatelnéna všechny oblasti výzkumu a technologií.Cíle bloku „Strukturování ERA“ jsou:Výzkum a inovace (vyšší integrace mezi výzkumema inovacemi, zlepšení regulaèního prostøedía politiky vstøícnìjší k inovacím):http://www.cordis.lu/fp6/innovation.htminnovation@cec.eu.intLidské zdroje a mobilita (akce Marie Curie)(podpora formování významných lidskýchzdrojù pro evropský výzkumný systém)http://www.cordis.lu/fp6/mobility.htmrtd-mariecurie-actions@cec.eu.intVýzkumné infrastruktury (podpora výkonua vývoje systému výzkumných infrastrukturnejvyšší evropské kvality)http://www.cordis.lu/fp6/infrastructuresrtd-infrastructures@cec.eu.intVìda a spoleènost (rozvoj strukturálních vazebmezi institucemi, dialog mezi vìdeckou komunitoua širokou veøejností)http://cordis.lu/fp6/science-societyrtd-sciencesociety@cec.eu.int– 107 –


Blok (3) – „Posilování základù ERA“ je zamìøen nastimulaci spoleèného vývoje evropské výzkumnéa inovaèní politiky podporou koordinace programùa spoleèných akcí na národní èi regionální úrovni,popø. mezi evropskými organizacemi navzájem.Blok (3) zahrnuje akce:Podpora koordinace aktivithttp://www.cordis.lu/fp6/coordination.htmSpoleèný vývoj výzkumných a inovaèních politikhttp://cordis.lu/fp6/policysupport6.1.4. Typy projektů v rámci 6RPJednotlivé typy projektù a akcí v rámci 6RP se oznaèujíjako nástroje. Urèité typy nástrojù se používajídle instrukcí, uvedených v pøíslušných výzvách propodávání projektù (resp. tyto výzvy uvádìjí podrobnostio použití pøíslušných nástrojù).Sítì excelence (NoE)Projektù typu NoE se úèastní minimálnì tøiúèastníci ze tøí rùzných èlenských státù EU èipøidružených zemí, minimálnì dva musí býtz èlenských èi kandidátských zemí. Doporuèujese úèast minimálnì šesti partnerù.Informace o použití lze získat na adrese:http://www.cordis.lu/fp6/instr_noe.htmIntegrované projekty (IP)Podmínkou je rovnìž úèast minimálnì tøípartnerù ze tøí èlenských èi pøidruženýchzemí, v praxi se však pøedpokládá podstatnìvyšší poèet úèastníkù.Informace o použití lze získat na adrese:http://www.cordis.lu/fp6/instr_ip.htmProgramy provádìné spoleènì nìkolika èlenskýmizemìmi (podle èlánku 169 Smlouvy o ES)Jde o nástroj vyžadující spolupráci naúrovni národních vlád. Informace jsou dostupnéna adrese: http://www.cordis.lu/fp6/instr_169.htmSpecifické projekty cílovì orientovanéhovýzkumu (STREP) a Specifické projekty cílovìorientovaných inovací (STIP)STREP a STRIP navazují na obdobné projektyz 5RP, jde o projekty pro více partnerù,zamìøené na výzkum, demonstrace a inovace.Projektù se musí úèastnit nejménì tøipartneøi ze tøí rùzných èlenských èi asociovanýchstátù, z nichž minimálnì dva musí býtmusí být z EU nebo kandidátských státù.Informace lze získat na adrese: http://www. cordis.lu/fp6/instr_strp.htmKoordinaèní akce (CA)Podmínky úèasti obdobné pøedchozím, cílemCA je podpoøit propojování výzkumnýcha inovaèních aktivit.Informace dostupné na adrese: http://www.cordis.lu/fp6/instr_ca.htmSpecifické podpùrné akce (SSA)SSA jsou v zásadì pokraèováním doprovodnýchakcí z 5RP; mùže jít napø. o konference,semináøe, studie, analýzy apod.Informace lze získat na adrese: http://www.cordis.lu/fp6/instr_ssa.htmSpecifické výzkumné projekty pro MSPTyto typy projektù se orientují na maléa støední podniky; do této kategorie spadajítzv. Projekty kooperativního výzkumu(CRAFT) a Projekty kolektivního výzkumu.Podrobnìjší informace viz http://www.cordis.lu/sme.htmSpecifické akce na podporu výzkumných infrastrukturZahrnuje aktivity resp. schémata:Integraèní aktivityRozvoj komunikaèních sítíMezinárodní pøístupNávrhové studieBudování nových infrastrukturInformace na stránkách: http://www.cordis.lu/fp6/infrastrucures.htmAkce Marie Curie na podporu mobility, školení,výmìnu znalostí a uznání excelence6.1.5. Rozpočet 6RP a účast v programuCelkovì se pro roky trvání 6RP (2002–2006) poèítás èástkou 17.500 milionù EUR. Jde tedy z hlediskafinancí o jeden z nejvýznamnìjších programù EUvùbec. Nejvìtší èást tohoto rozpoètu pøipadá natematické priority (1-7) v rámci Bloku (1); jde o èástku11.285 milionù EUR.O pøíspìvek z 6RP se mùže ucházet právnický subjekti fyzická osoba prakticky z kterékoli zemì nasvìtì, povaha úèasti popø. pravidla pro konsorciazáleží ovšem na konkrétní aktivitì èi schématu.Subjekty z èlenských státù, asociovaných kandidátskýchzemí, jiných asociovaných zemí (napø. zemìEHP) èi evropské mezinárodní organizace se mohouúèastnit bez omezení, Rusko, státy NIS, støedomoøskézemì, západobalkánské státy a rozvojovézemì musí být souèástí konsorcia splòujícího mi-– 108 –


nimální požadavky na úèast èlenských èi asociovanýchzemí. Nìkteré zemì mají smlouvu o spoluprácia mohou se úèastnit obdobnì jako výše uvedenáskupina (Rusko apod.) – napø. Austrálie, Argentina,USA, Èína, Kanada, Brazílie, Japonsko, Kazachstán,Jižní Afrika èi Ukrajina. V pøípadì ostatních zemípøichází úèast v úvahu napø. v pøípadì, kdy je nezbytnápro realizaci projektu èi jinak pøedpokládána(zamìøením apod.).Pøíspìvek EIB èi EIFÚèastníci 6RP se mohou pokusit o využití pùjèky odEvropské investièní banky (EIB) (http://www.eib.org) èi rizikového kapitálu nebo garance pro výzkumnéprojekty Evropského investièního fondu(EIF) (http://www.eif.org). Pùjèky od EIB mohou býtkombinovány s výzkumnými granty ES a pokrývattak vývojová stádia projektu až po zahájení komerèníhovyužití jeho výstupù.6.1.6. Informace, konzultace a asistenceúčastníkům 6RP v ČRInformace a konzultace vèetnì asistencí poskytujev ÈR zejména sí tzv. Národních kontaktù pro 6RPv ÈR v rámci Technologického centra Akademie vìd(TC AV), (národním kontaktem jsou zástupci TC AVodpovídající za jednotlivé programy 6RP) a dále tzv.sí NINET, zahrnující tzv. regionální a oborové kontaktníorganizace (RKO, OKO).Technologické centrum AV ÈRRozvojová 135165 02 Praha 6tel.: 220 390 700, fax: 220 922 698Seznam národních kontaktù v rámci TC AV (pøevzatoz webových stránek TC AV: http://www.tc.cz/nko6/contact_points.php)Národní kontakty pro 6. RP v Èeské republiceAkronym Aktivity 6. RP Národní kontaktNational Koordinace aktivit všech NCP KLUSÁÈEK, Karelcoordinator k zajištìní konzistence klusacek@tc.cas.czLifeSciHealth NCP Specifický program 1: 1.1.1 JENÈOVÁ, VìraVìdy o živé pøírodì,jencova@tc.cas.czgenomika a biotechnologie pro zdravíIST NCP Specifický program 1: 1.1.2 HILLEROVÁ, EvaTechnologie informaèní spoleènostihillerova@tc.cas.czNanoMatPro NCP Specifický program 1: 1.1.3 KUBÁTOVÁ, JitkaNanotechnologie a nanovìdy,kubatova@tc.cas.czmultifunkèní materiály a nové výrobníprocesy a nástrojeAerospace NCP Specifický program 1: 1.1.4 FUCHS, JiøíLetecký a kosmický výzkumfuchs@tc.cas.czFood NCP Specifický program 1: 1.1.5 KONÍÈKOVÁ, NadìždaKvalita a bezpeènost potravinkonickova@tc.cas.czSustDev NCP Specifický program1: 1.1.6 ÈEJKOVÁ, JanaTrvale udržitelný rozvoj,cejkova@tc.cas.czglobální zmìny a ekosystémyKnowledge Society Specifický program 1: 1.1.7 ALBRECHT, VladimírNCP Obèané a vládnutí ve znalostní spoleènosti albrecht@tc.cas.czSpecifický program 2: 4.Vìda a spoleènostNEST NCP Specifický program 1: 1.2.1 KADLEÈÍKOVÁ, KristinaNové a nastupujícíkadlecikova@tc.cas.czvìdeckotechnologické smìry– 109 –


Národní kontakty pro 6. RP v Èeské republiceAkronym Aktivity 6. RP Národní kontaktSME NCP Výzkumné aktivity pro MSP ŠKARKA, Martinskarka@tc.cas.czINCO NCP Specifický program 1: 1.2.3 HANUŠKOVÁ, EvaPodpora mezinárodní spoluprácehanuskova@tc.cas.czCo-ordination NCP Specifický program 2: 2.1 KLUSÁÈEK, KarelPodpora koordinaèních aktivit, 2.2klusacek@tc.cas.czPodpora rozvoje politikInnovation NCP Specifický program 2: 1. VACHOVÁ, DanaVýzkum a inovacevachova@tc.cas.czMobility NCP Specifický program 2: 2. KRAEMER, EmilLidské zdroje a mobilitakraemer@tc.cas.czSpecifický program 2: 3.Výzkumné infrastrukturyEURATOM NCP Specifický program 3: KLIK, FrantišekAtomová energiekli@nri.czSí regionálních a oborových kontaktních organizací (RKO, NKO) – (pøevzato z webové adresyhttp://www.tc.cz/poskytdocs/NINET2004.doc).Národní kontaktní organizace (NKO)Město/kód Sídlo KontaktPraha Technologické centrum AV ÈR RNDr. Vladimír Albrecht,CSc.OK 448 Rozvojová 135 tel.: 220 390 702160 28 Praha 6 fax: 220 922 698e-mail: albrecht@tc.cas.czRegionální kontaktní organizace (RKO)Město/kód Sídlo KontaktBrno Vysoké uèení technické v Brnì Prof. RNDr. Josef Janèáø, CSc.OK 454 Antonínská tel.: 541 145 2091601 90 Brno e-mail: prorektor-vyzkum@vutbr.czÈeské Budìjovice Ústav ekologie krajiny AV ÈR Prof. RNDr. M. Marek, DrSc.OK 442 Poøíèí 3b tel.: 543 211 560603 00 Brno e-mail: emarek@brno.cas.czLiberec Výzkumný ústav textilních strojù, a.s. Ing. Jaromír FicekOK 444 U Jezu 4, tel.: 485302 486461 19 Liberec fax: 485302402e-mail: jaromir.ficek@vuts.czMost Výzkumný ústav pro hnìdé uhlí, a.s. Ing. Karel BoøeckýOK 445 Budovatelù 2830 tel.: 476208676434 37 Most e-mail: bic@vuhu.czOstrava BIC Ostrava, s.r.o. Ing. Marek ValdmannOK 443 Mostárenská, tel.: 595957458703 00 Ostrava - Vítkovice e-mail: valdman@bicova.czPardubice VÚOS, a.s. Pardubice Ing. Vratislav ÈernýOK 447 532 18 Pardubice 20 tel.: 466825646Rybitví 296-CETAe-mail: vratislav.cerny@vuosas.cz– 110 –


Regionální kontaktní organizace (RKO)Město/kód Sídlo KontaktPlzeò Západoèeská univerzita v Plzni Ing. Jiøí VacekOK 450 Husova 11 Tel.: 377633204306 14 Plzeò e-mail: vacekj@kip.zcu.czOlomouc Universita Palackého v Olomouci Mgr.Hana ŠtoselováOK 435 Køížkovského 8 Tel: 585631400771 47 Olomouc e-mail: stoselo@risc.upol.czOborové kontaktní organizaceMěsto/kód Sídlo KontaktPraha Svaz prùmyslu a dopravy ÈR Ing. Stanislav Lièka, CSc.OK 452 Mikulandská 7 tel.: 224 934 843113 61 Praha 1 fax: 224 934 671e-mail: slicka@spcr.czPraha Èeská spoleènost pro nové materiály Ing. Karel Šperlink, CSc.OK 446 a technologie - AIP ÈR tel.: 221 082 326Novotného lávka 5 fax: 221 082 326116 68 Praha 1 e-mail: sperlink@aip.czPraha Ústav jaderného výzkumu Øež, a.s. Prof. Ing. František Klik, CSc.1P OK 457 250 68 Øež tel.: 266 172 000e-mail: Kli@nri.cz; kli@ujv.czPraha Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. Ing. Karel PaigerBeranových 130 tel.: 225 115 332199 05 Praha e-mail: paiger@vzlu.czPraha Sociologický ústav AV ÈR PhDr. Marie ÈermákováOK 437 Jilská 1 tel.: 222 221 753110 00 Praha 1 fax: 222 220 143e-mail: cermako@soc.cas.czPraha Asociace výzkumných organizací Ing. Václav NeumajerOK 439 Novodvorská 994 tel.: 239 041 998142 21 Praha 4 fax: 241 493 138e-mail: avo@avo.czPraha Inženýrská akademie ÈR Ing. Ivan DobiášOK 440 Národní 3, tel.: 286 890 383, 286 890 391117 0 Praha 1 fax: 286 584 695e-mail: idob@it.cas.czPrahaÚstav teorie informace a automatizace AV ÈR Ing. Jiøí Kadlec, CSc.OK 441 Pod vodárenskou vìží 4 tel.: 266 052 216182 08 Praha 8 fax: 266 052 511e-mail: kadlec@utia.cas.czBrno VIP park.cz s.r.o. Ing. Vlastimil VeselýOK 455 Bulharská 37 tel.: 541 147 25061200 Brno e-mail: Vesely@FirstTuesday.cz– 111 –


Oborové kontaktní organizaceMěsto/kód Sídlo KontaktOK 318 Inženýrská akademie ÈR Prof. Ing. Vladimír Kuèera, DrSc.Národní 3 tel.: 224 352 850117 20 Praha 1 e-mail: kucera@fel.cvut.cz1P OK 456 BIC Brno Ing. Vít HøibaPøíkop 4 tel.: 545 176 130602 00 Brno e-mail: bicbrno@iqnet.czcirc.rko@bicbrno.czDalší užiteèné adresy:Vyhledávání partnerù:http://www.cordis.lu/fp6/partners.htmVýzvy 6RP:http://www.cordis.lu/fp6/calls.htmModelový kontrakt:http://europa.eu.int/comm/research/fp6/working-groups/model-contract/index_en.htmlVyhledávání partnerù v kandidátských zemích:http://partners-service.cordis.lu/index.cfm?pgname=Candidate+StatesNabídka potenciálních èeských partnerù do projektù:http://www.CzechRTD.info/www6.2. Víceletý program na podporumalých a středních podnikůa podnikání (MAP)Tento program (plným názvem „Víceletý programpro podniky a podnikání, zejména pro malé a støednípodniky 2001–2005“; MAP) navazuje na pøedchozítzv. III. Víceletý program (1997–2000), jehož se ÈRrovnìž úèastnila.Cílem programu je mj. podpoøit rùst a konkurenceschopnostpodnikù postavené na znalostech internacionalizovanéekonomiky, pøispìt ke zjednodušenía zlepšení administrativního a regulatorníhorámce pro podnikání apod. Program sám neposkytujepøímou podporu jednotlivým podnikùm, jehojednotlivé složky však umožòují využívat nìkterézdroje pøímo a dále pak tìžit z pøínosù, které by mìlprogram pøinést rozvoji podnikatelského prostøedí.Realizací úèasti v programu a øadou projektù v rámciMAP se zabývá také sí tzv. Euro Info Center (EIC),viz dále.Základní informace o programu a pøístup k podrobnìjšíminformacím o MAP lze získat na adrese:http://www.europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/mult_entr_programme/programme_2001_2005.htm.Na této adrese lze napø. zjistit náplò aktivit programu,který je každoroènì realizován dle tzv. Pracovníchprogramù (Working Programmes). Pracovníprogramy vytyèují pro každý rok soubor projektù, kekterým se mohou pøihlásit státy, jež se rozhodlyMAP zúèastnit. Napø. pro rok 2004 jde o následujícíprojekty s úèastí ÈR:Konzultace mezi veøejnou správou a podnikatelskýmiasociacemi pøi formování politiky promalé a støední podniky (spolupráce s expertya asociacemi podnikatelù, v jejímž rámci se napø.zjišuje, zda a jak jsou názory malých a støedníchpodnikù vyslyšeny pøi tvorbì legislativyapod.).„Mikro-spoleènosti“ a vzdìlávání (výchovak podnikatelským dovednostem už od støedníchškol).Pøekážky rùstu: problematika výbìru a najímánípracovníkù apod.Záruky za úvìry pro podniky (projekt, díky nìmužse lze ucházet o prostøedky v rámci programuÈeskomoravské záruèní a rozvojovébanky „ZÁRUKA“).„Podnikatelští andìlé“ („Business Angels“) – vytvoøeníexpertní skupiny.Gestorem èeské úèasti v MAP je Ministerstvo prùmyslua obchodu: http://www.mpo.cz– 112 –


Souhrnnì existují tøi typy projektù:I. Projekty z oblasti pøedávání zkušeností z nejlepšíchpostupù a projektù uplatòovaných v zemíchEU: napø. úèast expertù ve skupinách, které se zabývajíurèitými vybranými typy problémù (napø.prùzkum podnikatelského prostøedí apod.), pøípadnìorganizace konferencí na podnikatelská témata,zpracování a vydávání studií apod.II. Podpùrné aktivity a informaèní èinnost propodniky prostøednictvím sítì tzv. Euro Info Center.V EU existuje sí takøka 300 Euro Info Center (EIC),z nichž sedm je v ÈR:EIC Praha, http://www.crr.cz/eic/index_eic.html (na této stránce lze získat též souhrnnéinformace o èinnosti EIC); èinnost pražskécentrály EIC je podporována Centrem pro regionálnírozvoj pøi MMR: http://www.crr.czEIC Brno, http://www.ohkbrno.cz/eic/cz/index_cz.htmlEIC Ostrava, http://www.rdaova.cz/index.phpEIC Plzeò, http://www.bic.cz/cz/serv/05.htmEIC Liberec, http://www.ohkliberec.cz/euroinfo.htmEIC Pardubice, http://www.rrapk.czEIC Most, http://www.rra.cz/main.htmlEIC poskytují služby v oblasti vyhledávání partnerùpro obchodní spolupráci, informací o veøejných zakázkách,informace z oblasti evropské legislativya podpùrných programù EU apod.III.Finanèní nástrojeProjekty tohoto druhu zpøístupòují podnikùm finanènínástroje Evropského investièního fondu(www.eif.org).Cílem podpory je zejména pomoci malým a støednímpodnikùm pøekonávat urèité strukturální problémy(nedostatek kapitálu pro založení èi rozvojpodniku apod.).V ÈR se zatím tato forma podpory realizuje na základìsmlouvy mezi EIF a Èeskomoravskou záruènía rozvojovou bankou (ÈMZRB). Dohoda umožòujezvýšit celkový objem bankovních záruk pro maléa støední podniky v rámci programu ÈMZRB„ZÁRUKA“. EIF tak poskytuje protizáruku do výše50 % každé jednotlivé záruky ÈMZRB vystavenév období od 1. 10. 2003 do 31. 12. 2004. Tato protizárukase vztahuje na tzv. pásmové záruky poskytnutépodnikùm s poètem zamìstnancù do 100 osobk zajištìní investièních úvìrù v souladu s podmínkamiprogramu ZÁRUKA, pokud je lhùta splatnostitakto zaruèených úvìrù delší než 3 roky.Program ZÁRUKA je souèástí souboru programùpodpory malého a støedního podnikání, realizovanéhov gesci Ministerstva prùmyslu a obchodu.Bližší informace o fungování programu ZÁRUKAlze získat na adresách:MPO ČRhttp://www.mpo.cz/CZ/Podpora_podnikani/Male_a_stredni_podnikani/default.htmÈMZRB: http://www.cmzrb.cz/cmzrb.asp?mn=46.3. Program eContent6.3.1. Hlavní charakteristiky programuCílem programu eContent je podporovat rozvoj(specificky) evropského trhu s tzv. digitálním obsahem.Co pøesnì tento cíl znamená, plyne z hlavníchtémat, na která se aktivity eContent zamìøují. Jdeo tøi hlavní tzv. Akèní linie:1. Zlepšení pøístupu k veøejným informacím a rozšíøeníjejich využívání2. Podpora vytváøení digitálního obsahu ve vícejazyènéma multikulturním prostøedí3. Zvyšování dynamiky trhu s digitálním obsahemDigitálním obsahem se rozumí obsah veškerýchon-line služeb poèínaje webovými portály pøesslužby mobilních operátorù a bezdrátové aplikaceaž po digitální vysílání a širokopásmový pøenos obrazu(video). Tyto služby pokrývají široké spektrumoblastí, napø.právní, administrativní apod. data,umìní a kulturní dìdictví,archivy, knihovny,finanèní a ekonomická data,zábava a informaèní materiály,geografická data, doprava a turistické informace,lokálnì vázané služby,data týkající se zdraví, bezpeènosti a ochranyspotøebitelù,vìdecké a technické informace.– 113 –


6.3.2. Účast v programu eContentÚèastnit se mùže kterákoli právnická osoba sídlícív èlenské èi kandidátské zemi, pokud se tato zemìdo programu zapojila (ÈR je zapojena). Projekty podávávíce partnerù, èeský subjekt musí mít nejménìjednoho partnera z EU.Typickými úèastníky mohou být podniky pùsobícív oblasti internetu a on-line informaèních technologií,poskytovatelé pøipojení, provozovatelé webovýchportálù, mobilní operátoøi, distributoøi digitálníhoobsahu, poskytovatelé jazykových služeb,tvùrci aplikací, úèastníci trhu s autorskými právy,jakož i univerzity, archivy, knihovny, muzea, úøadystátní správy a organizace veøejného sektoru.6.3.3. Informace o programu a jeho řízení,zdroje informací a dokumentůCíle a zamìøení programu jsou popsány v tzv. Pracovnímprogramu. Pro rok 2004 je k dispozici pouzeanglická verze programu, dostupná na internetovéadrese http://www.econtent.cz/docs/wp_update_2004_en.pdf.Jednotlivé projekty lze podobnì jako v 6. Rámcovémprogramu pro výzkum a technologický rozvojpodávat na základì výzev. Poslední (v poøadí ètvrtá)výzva k pøedkládání projektù byla zveøejnìna dne14. února 2004, uzávìrka podávání projektù je dne14. kvìtna 2004.Informace o programu v èeštinì jsou dostupné naadrese http://www.econtent.cz. Gestorem programuza Èeskou republiku je Ministerstvo informatikyÈR (MI ÈR), odbor koncepcí a mezinárodní spolupráce(kontaktní zástupce MI ÈR pro eContentpan Josef Hruška, tel.: 222 108 272, fax 222 722 160,e-mail: josef.hruska@micr.cz.Formuláøe pro podávání projektù lze získat na adrese:www.cordis.lu/econtent, popø. lze požádato zaslání elektronickou poštou na adrese: INFSOcalls.eContent@cec.eu.int,popø. faxem 0352-430 1349 59.Vyplnìné formuláøe se odevzdávají na adrese:European CommissionEContent Programme OfficeDG Information Society – Directorate DEUFO 1181Rue Alcide de GasperiL-2920 Luxembourgpopø. pøi zasílání kurýrem:European CommissionEContent Programme OfficeDG Information Society - Directorate DEuroforum Building, Office EUFO 117910, Rue Robert StümperL-2557 Luxembourg6.4. Program „Inteligentní energie –Evropa“Program „Inteligentní energie – Evropa“ (IntelligentEnergy for Europe, IEE) v souèasné dobì pøedstavujehlavní nástroj Evropské komise pro netechnologickoupodporu v oblasti energetiky. Realizaceprogramu byla zahájena v roce 2003 a trvat by mìldo roku 2006.Program IEE navazuje na ètyøi již existující rámcovéprogramy v oblasti energetiky, a sice ALTENER(podpora obnovitelných zdrojù), SAVE (úsporya racionální využívání energie), STEER (efektivnìjšívyužívání energie v dopravì a využití novýchzdrojù energie) a COOPENER (propagace obnovitelnýchzdrojù energie ve vztahu k tøetím zemíma plnìní závazkù plynoucích z Kjótského protokolu).6.4.1. Cíle IEE1. V oblasti energetické úèinnosti a kombinovanýchzdrojù elektrické energie a tepla má pøispìtkesnížení energetické nároènosti o 1 % roènì tak,aby do roku 2010 bylo dosaženo 2/3 18% potenciáluúspor energie,snížení emisí CO2 dle závazkù z Kjóta,zvýšení podílu kombinované výroby elektøinya tepla.2. V oblasti zavádìní obnovitelných zdrojù energiepodpoøit využití obnovitelných zdrojù energie –pøispìt k zvýšení podílu obnovitelných zdrojùna hrubé spotøebì ze 6 % na 12 % do r. 2010,pøispìt ke zvýšení podílu elektøiny vyrábìnéz obnovitelných zdrojù na 22,1 % v roce 2010.– 114 –


3. V oblasti dopravy a podpory energetické úèinnostiobnovitelných zdrojù v rozvojových zemíchpøispìt k rozvoji èisté mìstské dopravy a sníženíemisí CO2,podpoøit plnìní Kjótského protokolu prostøednictvímprogramu COOPENER, jakož i rozvojudržitelného energetického systému, pomocsnižování chudoby a zlepšení pøístupu k energetickýmslužbám ve tøetích zemích.6.4.2. Podpora ES, řízení a zdroje informacíV rámci plnìní cílù programu navrhuje Spoleèenstvíakce a opatøení a na základì pøidané hodnotytìchto èinností na nì alokuje finanèní podporu.Maximální výše této podpory mùže èinit 50 % nákladùna realizaci, pouze ve výjimeèných pøípadechmùže èinit až 100 %.Øídícím orgánem v ÈR je Ministerstvo prùmyslua obchodu ÈR: http://www.mpo.czInformace o projektu lze získat na webovýchstránkách MPO, napø.:http://www.mpo.cz/xqw/web dav/UTF8/dms_mpo/getPublicFile/6893/10289/IEE.htmDalší informace o programu, vyhlašovaných výzváchatd. jsou k dispozici na webových stránkáchIEE: http://www.europa.eu.int/comm/energy/intelligent/index_en.html6.5. Leonardo da Vinci II6.5.1. Základní charakteristikyÚèelem programu Leonardo da Vinci je rozvíjet evropskouspolupráci ve vzdìlávání, odborné pøípravìa celoživotním osvojování znalostí a schopnostínejen v institucích odborného vzdìlávání (uèilištích,vyšších i vysokých školách) , ale i v evropskýchpodnicích. Dùraz je kladen na rozvíjení inovaèníchprocesù, zlepšování konkurenceschopnosti a podporupodnikatelského ducha. Program zároveòpodporuje adaptabilitu a mobilitu pracovních sils cílem snižování nezamìstnanosti.Od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2006 probíhá druháetapa tohoto programu, na kterou je vyèlenìno1 150 milionù EUR a jsou do ní zapojeny všechnyzemì Evropské unie, Norsko, Lichtenštejnsko, Island,Bulharsko, Rumunsko a Turecko.Programu se mohou zúèastnit všechny právnickéosoby podílející se na odborném vzdìlávání a pøípravì,zejména:instituce, centra a orgány odborného vzdìlávánía pøípravy na všech úrovních, vèetnì vysokýchškol;výzkumná støediska a organizace;podniky, zvláštì malé a støední, prùmysl øemesel,nebo organizace veøejného èi soukroméhosektoru vèetnì tìch, které se podílejí na odbornémvzdìlávání a pøípravì;obchodní organizace, vèetnì obchodních komor,atd.;sociální partneøi;místní a regionální orgány a organizace;neziskové organizace, dobrovolné a nevládníorganizace.V Èeské republice je gestorem programu Leonardoda Vinci Národní vzdìlávací fond (NVF), který zejména:poskytuje informace o programu a stará seo jeho publicitu,zajišuje efektivní fungování programu,shromažïuje a hodnotí návrhy projektù,spolupracuje s Komisí na výbìru konkrétníchprojektù a informuje Komisi o výsledcích programu.Všechny dùležité informace a formuláøe týkající seprogramu lze nalézt na internetových stránkáchNárodního vzdìlávacího fondu:http://www.nvf.cz/leonardo.6.5.2. Výzvy Společenství k předkládánínávrhůVe Výzvách Spoleèenství jsou definovány prioritycílù, èasový plán, podmínky pøedkládání návrhù,formální kritéria pøijatelnosti, pokud jde o nadnárodnícharakter návrhù, hodnocení projektu a výbìrovéprocedury.Výzvy obsahují termíny pro podávání návrhù, pøièemžjednotlivé úèastnické zemì si mohou zvolitdalší termíny podle svým potøeb ve svých specifickýchvýzvách k pøedkládání návrhù projektù.V roce 2004 bude vydána tøetí Výzva Spoleèenstvívztahující se na roky 2005 a 2006.– 115 –


6.5.3. Programové projektyProgram Leonardo da Vinci je realizován ve formìprojektù. Projekty v programu Leonardo musísplòovat tøi zásady:musí rozvíjet odborné vzdìlávání a zlepšovatspolupráci vzdìlávacích a hospodáøských organizací,být inovativnímít nadnárodní charakter (tj. nejen úèast organizacíz rùzných zemí, ale i pøínos, který by bylbez nadnárodní spolupráce nedosažitelný).Pro každý druh projektu je vydána pøíruèka, jejížtext je možné získat z internetových stránek Národníhovzdìlávacího fondu.Projekty v rámci programu Leonardo lze rozdìlit dodvou skupin:Projekty mobility, tj. projekty, pøi nichž jsou vysílányskupiny lidí do partnerských organizacív jiném státì.Projekty nadnárodní spolupráce pøi vytváøeníspoleèných inovativních vyuèovacích pomùcek,výukového softwaru, programù výuky jazykù,spoleèného výzkumu a analýz a podobnì.MobilityCílem tìchto projektù je „podpora nadnárodní mobilityzejména mladých osob v procesu odbornéhovzdìlávání a osob odpovìdných za odborné vzdìlávání“.Projekt je naplòován pomocí stáží a výmìn.Podmínkou je, že v nich musí spolupracovat odbornévzdìlávací instituce s podniky. Konkrétní projektymohou trvat maximálnì dva roky a musí se jichzúèastnit organizace nejménì ze dvou zemí,z nichž jedna musí být èlenem Evropské unie.Výše pøíspìvku spoleèenství je závislá na délce výmìny/stáže,pøièemž mùže dosáhnout maximálnì5 000 EUR na koneèného úèastníka. Tato hranicemùže být pøekroèena v pøípadì, že se jedná o zdravotnìpostiženého úèastníka.Pilotní projektyTìmito projekty EU podporuje návrhy, rozvoj, ovìøování,hodnocení a rozšiøování kvalitních a inovativníchuèebních materiálù, pomùcek a metod odbornéhovzdìlávání. Pilotní projekty musí mít nasvém konci hmatatelný výsledek, napø. uèebnici, výukovýsoftware, internetové stránky, nové uèebníosnovy a podobnì. Všechny tyty projekty by mìlyv co nejvyšší míøe využívat moderní informaènía komunikaèní technologie.Zvláštní kategorií jsou tzv. tematické akce, které setýkají témat, o nìž je v Evropské unii zvýšený zájem.Pøíkladem mùže být rozvoj forem certifikace a akreditacevzdìlání získaného v pracovním procesu nebometody výuky umožòující znevýhodnìným osobám(napø. nevzdìlaným) integraci na trhu práce.Pilotního projektu se musí úèastnit organizacez nejménì 3 zemí, z nichž jedna musí být èlenemEU. Podpora EU mùže trvat až tøi roky a na projektmùže pøispìt až do 75 % schválených výdajù, maximálnìpak 200 000 EUR roènì. U tematických akcímùže být tento limit zvýšen na 300 000 EUR v pøípadì,že to zdùvodòuje jejich rozsah.Projekty jazykových dovednostíZámìrem pøedkládaných projektù mùže být návrh,rozvoj, hodnocení, testování nebo rozšiøování novýchuèebních materiálù, pomùcek a metod rozvíjeníjazykových a interkulturálních dovednostív odborném vzdìlávání. Tyto pomùcky a metodymusí odpovídat na potøeby jednotlivých profesníchoblastí a konkrétních pracovních situací.Zvláštní pozornost je vìnována projektùm orientovanýmna ménì používané a vyuèované jazyky.Projektu jazykových dovedností se musí úèastnitorganizace z nejménì 3 zemí, z nichž jedna musíbýt èlenem EU. Podpora EU mùže trvat až tøi rokya na projekt mùže pøispìt až do 75 % schválenýchvýdajù, maximálnì pak 200.000 EUR roènì.Projekty sítí organizacíTyto projekty jsou zamìøeny na rozvoj nadnárodníspolupráce a na sdílení a šíøení zkušeností a osvìdèenýchmetod v oblasti odborného vzdìlávání. Tohomá být dosaženo v rámci nadnárodních sítí rùznýchtypù organizací, a už se jedná o školy,veøejnou správu nebo o podniky a jejich sdružení.Èinnost sítì musí být kontinuální proces, který neníomezen jen na dobu kontraktu s EU. Sí by mìlamít dostateènou velikost, mìla by obsahovat kvalitníkomunikaèní kanály a mìla by jasnì prezentovatvýsledky své èinnosti.– 116 –


Podpora EU mùže trvat až tøi roky a na projekt mùžepøispìt až do 50% schválených výdajù, maximálnìpak 150 000 EUR roènì.Projekty referenèních materiálùCílem tìchto projektù je vytváøet analýzy a zpracovávatdata o strukturách a systémech odbornéhovzdìlávání a o rùzných pøístupech ke kvalifikacíma kompetencím v èlenských zemích. Tyto „referenènímateriály“ by mìly zvyšovat znalosti a zkušenostivšech potencionálních uživatelù, zejménatvùrcù odborného vzdìlávání a manažerù lidskýchzdrojù v podnicích. Jejich vytváøení se musí úèastnituznávané vìdecké organizace èi ústavy pùsobícív této oblasti, které by mìly zajistit, že bude použitomoderních vìdeckých metod získávánía syntéze informací.Podpora EU mùže trvat až tøi roky a na projekt mùžepøispìt 50 % až 100 % schválených výdajù, maximálnìpak 200 000 EUR roènì. Je-li to zdùvodnìnorozsahem projektu, tuto maximální èástku lzezvýšit až na 300 000 EUR.– 117 –


7. Informační, poradenské,vzdělávací službyV souèasné dobì je k dispozici prakticky nepøebernémnožství informaèních zdrojù a služeb, poskytovanýchstátními orgány, veøejnou správou, pøíspìvkovýmiorganizacemi, nevládními agenturamièi vzdìlávacími institucemi. Poradenské, školicíapod. služby poskytuje i øada soukromých spoleèností.Omezujeme se zde na nìkteré základní centrálnízdroje informací, na fungující sítì informaèníchmíst a na vybrané podnikatelské organizace,poskytující informaèní a poradenské služby.7.1. Vybrané všeobecné zdrojeinformací a poskytování služebDobrou navigaci pro zájemce o vyhledávání jak samotnýchinformací o EU, tak jejich zdrojù (vèetnì poradenskýchslužeb) poskytuje napø. oficiální server Ministerstvazahranièních vìcí ÈR o EU http://www.euroskop.cz. Dotazy ohlednì EU a èlenství ÈRv EU zodpovídá bezplatná telefonní linka 800 200 200.Pøehlednou a obsáhlou navigaci po zdrojích informacía užiteèné informace a rady lze získat prostøednictvímportálu BusinessInfo, který je spoleènýmprojektem Ministerstva prùmyslu a obchodua agentury CzechTrade: http://www.businessinfo.cz.Z iniciativy komunikaèní strategie Delegace Evropskékomise v ÈR vzniklo v Praze informaèní støediskoICEU (Informaèní centrum Evropské unie), kteréposkytuje aktuální zprávy, informaèní a propagaènímateriály, poøádá semináøe a konference a zodpovídázákladní dotazy. Støedisko sídlí na adrese:ICEURytíøská 31, 110 00 Praha 1tel.: (420) 221 610 142fax: (420) 221 610 144e-mail: info@iceu.czPøíspìvková organizace MPO ÈR, agenturaCzechTrade, poskytuje informaèní služby, poøádásemináøe, školení a konference, vede databázeo vybraných typech veøejných zakázek, poskytujeporadenské služby pro exportéry a firmy vyhledávajícípartnery v zahranièí (mj. s využitím vlastníagenturní sítì poboèek CzechTrade v øadì zemí),realizuje nìkteré proexportní politiky vlády ÈRapod. Informace o tìchto službách lze získat na adresehttp://www.czechtrade.cz.Informaèními, poradenskými a školicími službamizejména v oblasti realizace regionální politiky EUv ÈR se zabývá Centrum pro regionální rozvoj ÈR(CRR ÈR) pøi Ministerstvu pro místní rozvoj ÈR. CRRÈR je implementaèní agenturou nìkterých programùEU v oblasti regionální politiky (SROP,INTERREG), buduje Regionální informaèní systémyv rámci Integrovaného regionálního informaèníhosystému, organizuje vzdìlávací programy. Webováadresa CRR je http://www.crr.cz. Na internetovéstránce http://www.crr.cz/odkazy lze nalézt velmirozsáhlý pøehled institucí poskytujících informaènía poradenské služby v oblasti informací o EUa z EU. Poboèky CRR sídlí v Praze, Chomutovì, Písku,Hradci Králové, Olomouci, Ostravì a Brnì.S podporou Evropské komise byl zøízen Národnívzdìlávací fond (o.p.s.). NVF se zabývá mj. rozvojemlidských zdrojù (vèetnì napø. manažerského vzdìlávání),øídí nìkteré programy EU (Leonardo da Vinci),podporuje aktivity v oblasti celoživotního vzdìláváníapod. Informace o produktech a èinnostech NVFlze nalézt na stránkách www.nvf.cz. Souèástí NVF jetzv. Národní informaèní støedisko pro poradenství:http://www.nvf.cz/euroguidance/index.htm.Vzdìlávací a školicí služby poskytuje také napø.Èeské manažerské centrum sídlící v Èelákovicích(CMC Graduate School of Business): http://www.cmc.cz, dále Národní ústav odborného vzdìlávání(http://www.nuov.cz) a celá øada vysokýchškol a dalších specializovaných institucí.7.2. Vybrané sítě informačnícha poradenských středisekEvropská dokumentaèní støediska (EDS)Pøi nìkterých univerzitách v ÈR pùsobí tzv. Evropskádokumentaèní støediska (EDS) resp. Evropskáinformaèní støediska, poskytující mj. prezenèní vyhledávacíslužby v databázích legislativy EU, dálenapø. rešeršní služby a konzultace v oblasti informaèníchzdrojù o EU apod. Adresy a kontakty napøíslušné EDS (UK Praha, VŠE Praha, Jihoèeská univerzita,Západoèeská univerzita, Univerzita Palackéhov Olomouci, Masarykova univerzita v Brnì) lzezískat napø. na webové stránce http://www.eis.cuni.cz/cze/kontakty.html.– 118 –


Euro Info CentraVe spolupráci s Evropskou komisí byla zøízena a øaduslužeb poskytuje sí tzv. Euro Info Center (EIC).Sí EIC funguje celoevropsky (cca 300 EIC), v ÈR pùsobísedm tìchto støedisek. Hlavním cílem EIC jepodpora malého a støedního podnikání prostøednictvíminformaèních a konzultaèních služeb, mezikteré patøí napø. informace o legislativì, konzultacea školení, asistence pøi navazování obchodní spolupráce,resp. vstupu na trh EU, informace o veøejnýchzakázkách v EU apod. Uvádíme zde pøehledfungujících EIC v ÈR a pøíslušné adresy a kontakty:EIC Praha (pøi Centru pro regionální rozvoj ÈR)Vinohradská 46120 41 Praha 2tel.: 221 580 203, fax: 221 580 292øeditel: PhDr. Marie Pavlù, CSc.euroinfo@crr.czhttp://www.crr.czEIC LiberecTøída 1. máje 26460 01 Libereckontaktní osoba: Ing. Tomáš Šámaltel.: 485 340 996info@arr-nisa.czhttp://www.arr-nisa.czEuro Info Centrum (EIC) MostBudovatelù 2830434 37 Mostkontaktní osoba: Mgr. Leo Steinertel.: 47 620 65 38-9eic@rra.czhttp://www.rra.czEIC Plzeò BICRiegrova 1301 11 Plzeòtel.: 377235379, 377237683 , fax: 377235320eic@bic.czhttp://www.bic.cz/eicEIC Pardubice – RRA Pardubického krajeKarla IV. 42530 02 Pardubicekontaktní osoba: Ing. Michael Skalickýtel.: 466 053 911info@rrapk.cz, http://www.rrapk.czhttp://www.euroinfocentrum.czEuro Info Centrum (EIC) OstravaNa jízdárnì 7702 00 Ostravatel.: 595691232eic@rdaova.czhttp://www.rdaova.czEuro Info Centrum BrnoVýstavištì 1 (areál BVV)648 04 Brnotel.: 541 159 082, fax : 541 153 055e-mail: eicbrno@ohkbrno.czhttp://www.ohkbrno.cz/eic/czRegionální informaèní støediska a Místní informaènístøediska zøizovaná MZV ÈRMinisterstvo zahranièních vìcí ÈR zøídilo sí Regionálníchinformaèních støedisek (REIS) a sí Místníchinformaèních støedisek (MEIS).Regionální rozvojové agentury a Agentury pro regionálnírozvojRegionální rozvojové agentury (RRA) a Agenturypro regionální rozvoj (ARR) napomáhají rozvojipodnikání a cestovního ruchu v regionech èi pùsobínapø. v oblasti implementace programových dokumentùregionální a strukturální politiky.ARR NisaTøída 1. máje 26460 01 Libereckontaktní osoba: Ing. Robert Korselttel.: 485340999info@arr-nisa.czhttp://www.arr-nisa.czARR Euroregionu Labe, o.p.s.Roosveltova 1804/2400 01 Ústí nad Labemkontaktní osoba: Ing. Jiøí Wiesneragentura@arrel.czhttp://www.arrel.czRRA ÚK se sídlem v MostìBudovatelù 2830434 37 Mostkontaktní osoba: Ing. Manfred Hellmich, MBAtel.: 476 206 538rra@rra.czhttp://www.rra.cz– 119 –


RRA Egrensis – RRAEZávodní 579/1360 17 Karlovy Varykontaktní osoba: Ing. Zdenìk Výbornýtel.: 353 560 777kvary@rrae.czhttp://www.rrae.czRRA Plzeòského kraje o.p.s.Riegrova 1301 11 Plzeòkontakt: Ing. Filip Uhlíktel.: 377 237 619uhlik@rra-pk.czhttp://www.rra-pk.czRRA Støední ÈechyNámìstí Sítná 3105272 52 Kladnokontaktní osoba: PhDr. Jiøí Svítektel.: 312 608 239svitek@rra-strednicechy.czhttp://www.rra-strednicechy.czKrálovéhradecká agentura regionálního rozvojeMánesova 806502 10 Hradec Královékontaktní osoba: Ing. Jan Brožektel.: 495 530 901karr@karr.czhttp://www.karr.czRRA Rychnov nad KnìžnouPanská 1492516 01 Rychnov nad Knìžnoukontaktní osoba: Helmut Dohnálektel.: 494 531 054arr.rychnov@euro-glacensis.czRRAKøížová 2586 01 Jihlavakontaktní osoba: Zdeòka Škarkovátel.: 567 330 418region@rda-vysocina.czhttp://www.rda-vysocina.czEvropské regionální informaèní centrum pro støedníMoravu (ERIC)Námìstí Míru 64, 761 40 Zlíntel.: 577 630 431-2eric@zlinsky-kraj.czwww.zlinsky-kraj.czRRA Bílé Karpaty - Moravské Kopanice, o.p.s.Žitková 51687 74 Starý Hrozenkovkontaktní osoba: RNDr. Pavel Kuèatel.: 603 530 615kuca@sub.czhttp://www.cr-sr.cz/rraRRA Východní MoravyŠtefánikova 167760 30 Zlínkontaktní osoba: Ing. Jaromír Schneidertel.: 576 011 498mail@rra-vychodnimorava.czhttp://www.rra-vychodnimorava.czRRA pro rozvoj Støední MoravyHorní nám. 5772 00 Olomouckontaktní osoba: Ing. františek Kaštyltel.: 585 228 698rarsm@rarsm.czhttp://www.rarsm.czARR, a.s.Na jízdárnì 7702 00 Ostravakontaktní osoba:Ing. Petr Czekajtel.: 595 691 211arr@rdaova.czhttp://www.rdaova.czRegionální poradenská a informaèní centraOd roku 1992 jsou zakládána Regionální poradenskáa informaèní centra (RPIC), která vedle informaèních,konzultaèních a projektových služeb poskytujítaké školicí servis, poøádají semináøe apod.V souèasné dobì v ÈR pùsobí 35 RPIC spolu s 5 tzv.Podnikatelskými inovaèními centry (BIC) Kompletnípøehled adres je na stránkách http://salamoun.ipm-plzen.cz/on-line-rpic-bic.php.Informaèní místa pro podnikatele (InMP)Pøi Hospodáøské komoøe ÈR (viz též oddíl 7.3.) bylav roce 2003 zøízena sí tzv. Informaèních míst propodnikatele (InMP). Cílem tohoto projektu je zvýšitinformovanost podnikatelù o jednotném trhu EU,o programech podpory malých a støedních podnikatelùv ÈR a také zprostøedkovat komunikaci sespecializovanými institucemi v pøípadì specifické– 120 –


potøeby podnikatelù (odpovìdi na dotazy, radya doporuèení ve vztahu ke konkrétním dotazùmapod.). Projekt je financován jednak z pøíspìvkustátního rozpoètu, jednak z vlastních zdrojù HK ÈR,pøípadnì z pøíspìvkù krajù a obcí.Informace o èinnosti a struktuøe InMP jsou k dispozicina internetové adrese HK ÈR www.hkcr.cz, resp.www.komora.cz. K 31. 12. 2003 fungovalo v ÈR celkem75 regionálních informaèních míst a 25 oborovýchinformaèních míst. Metodické zastøešení èinnostisítì poskytovalo centrální informaèní místo,jímž je Odbor InMP pøi ústøedí HK ÈR.7.3. Informační a poradenské službypodnikatelských asociací a svazůHospodáøská komora ÈRHospodáøská komora ÈR (HK ÈR) poskytuje celouøadu užiteèných služeb pøedevším pro maléa støední podnikatele. Komplexní informace o èinnostia službách lze získat na internetových stránkáchhttp://www.hkcr.cz nebo http://www.komora.cz. V rámci HK ÈR funguje Centrum pro evropskouintegraci (informace na webové stráncehttp://www. komora. cz/eu), které poøádá školicíprogramy, organizuje podnikatelské návštìvy institucíEU v Bruselu apod. HK ÈR rovnìž zprostøedkovávákontakty mezi podnikateli (napø. zapojení doprojektu Business Contacts Systems), poskytujeslužby v oblasti celního øízení apod.Svaz prùmyslu a dopravy ÈRSPaD ÈR poskytuje informace pro podnikatelez prostøedí EU, podporuje exportní aktivity podnikù,poøádá konference a semináøe o všeobecnýchi oborových aspektech podnikání v prostøedí EU, organizujepodnikatelské mise a vyvíjí øadu dalšíchèinností, o nichž lze získat informace na webovéstránce SPaD http://www.spcr.cz. Svaz je rovnìžtzv. Oborovým kontaktním místem pro prùmyslovývýzkum a vývoj v ÈR v rámci implementace 6. Rámcovéhoprogramu EU pro výzkum a technologickýrozvoj (6RP; viz též kap. 7).Agrární komora ÈRtuzemských pravidel na prostøedí EU, komoditnía produktové informace, a zpøístupòuje informaceo clech apod. Detailní pøehled o èinnosti a službáchve vztahu k EU je napø. na webové stránce:http://www.agrocr.cz/Evropska_unie.htm.Svaz obchodu a cestovního ruchu ÈRSvaz obchodu a cestovního ruchu ÈR jako profesnísdružení podnikatelù v obchodu, cestovním ruchua navazujících oborech nabízí øadu služeb vzdìlávacích,zejména organizuje školení a kurzy v konkrétníchoblastech (èinnost øízená Radou pro vzdìláváníSOCR) a poskytuje i poradenský servis proèleny Svazu. Informace o èinnosti a službách lzezískat na webové adrese: http://www.socr.cz/scripts/pages/index.asp.ÈESMAD Bohemia – sdružení automobilovýchdopravcùÈESMAD Bohemia poskytuje komplexní služby dopravcùm,monitoruje legislativní podmínky v EUi tøetích státech, sleduje aktuální situaci na evropskýchsilnicích, nabízí komplexní vzdìlávání pro dopravnífirmy (napø. v oblasti celních systémù, pojištìníapod.). Další informace lze získat nahttp://www.cesmad-bohemia.cz.Komora daòových poradcù ÈRKDP ÈR poskytuje vzdìlávací služby (semináøeapod.) a konzultace v daòových otázkách. Blíže vizhttp://www.kdpcr.cz/cz/default.htm.Svaz úèetníchSvaz úèetních nabízí informaèní, vzdìlávací a poradenskéslužby a také napø. služby certifikace úèetních,založený na bázi mezinárodní kooperace. Informaceo službách svazu jsou na webové stránce:http://www.svaz-ucetnich.cz/predstaveni.htm.Svaz èeských a moravských výrobních družstevSÈMVD zprostøedkovává kontakty s obchodnímipartnery, zabezpeèuje spoleènou propagaci družsteva poskytuje poradenské služby. Blíže viz webovástránka: http://www.scmvd.cz.Agrární komora poskytuje informaèní služby o zemìdìlsképolitice a legislativì EU vèetnì adaptace– 121 –


8. Stručný přehled důležitýchinstitucí8.1. Instituce v ČRV této kapitole uvádíme internetové odkazy, adresya telefony na dùležité instituce v Èeské republice:Ministerstvo zahranièních vìcíhttp://www.mzv.czLoretánské nám. 5, 118 00 Praha 1tel.: +420 224 181 111Ministerstvo prùmyslu a obchoduhttp://www.mpo.czNa Františku 32, 110 15 Praha 1tel.: +420 224 851 111Ministerstvo zemìdìlstvíhttp://www.mze.czTìšnov 17, 117 05 Praha 1tel.: +420 221 811 111, fax:+420 224 810 478Ministerstvo financíhttp://www.mfcr.czLetenská 15, 118 10 Praha 1tel.: +420 257 041 111Generální øeditelství celhttp://www.cs.mfcr.czBudìjovická 7, 14096 Praha 4tel.: +420 261 331 111,fax: +420 261 332 000CzechTrade/Èeská agentura na podporu obchoduhttp://www.czechtrade.czDitrichova 21, P.O. Box 76, 128 01 Praha 2tel.: +420 224907 500,+420 224907 501,fax:+420 224907 503CzechInvesthttp://www.czechinvest.orgŠtìpánská 15,120 00 Praha 2tel.: +420 296 342 500, fax:+420 296 342 502Hospodáøská komorahttp://www.komora.czFreyova 27, 190 00 Praha 9tel.: +420 224 096 111, fax: +420 224 096 221Svaz prùmyslu a dopravyhttp://www.svscr.czMikulandská 135/7, 113 61 Praha 1tel.: +420 934 088, fax: +420 224 934 597Èeská exportní bankahttp://www.ceb.czVodièkova 34, 111 21 Praha 1tel.:+420 222 843 111Exportní garanèní a pojišovací spoleènost (EGAP)http://www.egap.czVodièkova 34/701, 111 21 Praha 1tel.: 222 841 111Úøad pro technickou normalizaci, metrologii a státnízkušebnictvíhttp://www.unmz.czGorazdova 24, P.O.BOX 49, 128 01 Praha 2tel.: +420 224907111Èeský normalizaèní úøadhttp://domino.csni.czBiskupský dvùr 5, 110 02 Praha 1tel.: +420 221 802 111, fax: 221 802 301Informaèní centrum: + 420 221 802 802Èeský metrologický úøadhttp://www.cmi.czOkružní 31, 638 00 Brnotel. gen. øeditele: +420 545 222 709, fax: +420 545222 728Èeská obchodní inspekcehttp://www.coi.czŠtìpánská 15, 120 00 Praha 2tel.: +420 296366102, fax:+420 296366236Èeská zemìdìlská a potravináøská inspekcehttp://www.szpi.gov.cz/cze/default.aspKvìtná 15, 603 00 Brnotel.: +420 543 540 111, fax: +420 543 540 202Èeský institut pro akreditacihttp://www.cai.czOpletalova 41,110 00 Praha 1tel.:+420 221 004 501, fax: +420 221 004 408Úøad prùmyslového vlastnictvíhttp://isdvapl.upv.czA. Èermáka 2a, 160 68 Praha 6tel.: +420 220 383 111, fax: +420 224 324 718– 122 –


Státní rostlinolékaøská správahttp://tesnov.srs.czTìšnov 17, 117 05 Praha 1,tel. sekretariát øeditele: +420 221 812 686;fax: + 420 221 812 804Státní zemìdìlský intervenèní fondhttp://www.szif.czVe Smeèkách 33, Praha 1 - 110 00tel.: +420 222 871 556, fax:+420 296 326 111Státní veterinární správahttp://www.svscr.czSlezská 7,120 00 Praha 2tel. ústøedního øeditele: +420 227 010 142Svaz èeských a moravských výrobních družstevhttp://www.scmvd.czPraha 1, Václavské námìstí 21tel.: +420 224 109 111Èeská centrála cestovního ruchu – CzechTourismhttp://www.czechtourism.czVinohradská 46, P.O.Box 32, 120 41 Praha 2tel.: +420 221 580 111, fax: +420 224 247 516CEBRE – Èeská podnikatelská reprezentace pøi EUv Bruseluhttp://www.cebre.czPraha:Pro členy Hospodářské komory ČR:Hospodáøská komora ÈRCentrum pro evropskou integraciMgr. Adéla VychodilováFreyova 27, 190 00 Praha 9 - Vysoèanytel.: +420 224 096 301, 224 096 356,fax: + 420 224 096 227Pro členy Svazu průmyslu a dopravy ČR:Svaz prùmyslu a dopravy ÈRSekce vnìjších vztahùEva Svobodová, MBAMikulandská 7, 113 61 Praha 1tel.:+420 224 934 514, fax:+420 224 934 038,224 934 597Pro členy:Asociace textilního – oděvního – kožedělnéhoprůmyslu (ATOK))Sdružení podnikatelů ČRSvazu českých a moravských výrobních družstevSvazu obchodu a cestovního ruchu ČRSvazu podnikatelů ve stavebnictví v ČRUnie zaměstnavatelských svazů ČRZemědělského svazu ČR:Konfederace zamìstnavatelskýcha podnikatelských svazù ÈRIng. Aleš FischerTìšnov 5, 110 01, Praha 1tel.: + 420 222 324 985, fax: +420 224 230 606Brusel:AMT – CEBREBastion Tower, level 205, Place du Champ de Mars, B-1050 Brusselstel.: +32-2-5503547/49, fax: +32-2-55035488.2. Zahraniční instituceV této kapitole je možno pøehlednì najít internetovéodkazy, adresy a telefony na dùležité mezinárodníinstituce:Evropská komisehttp://europa.eu.int/comm/index_en.htmRue de la Loi / Wetstraat 200B-1049 Brusselstel.: +32 2 299 11 11Evropský soudní dvùrhttp://www.curia.eu.intCour de justice des Communautés européennesL-2925 Luxembourgtel.: +352 4303.1fax: +352 4303.2600EIB- Evropská investièní bankahttp://www.eib.org100, boulevard Konrad AdenauerL - 2950 Luxembourgtel.: +352 43 79-1fax: +352 43 77 04EBRD- Evropská banka pro obnovu a rozvojhttp://www.ebrd.comOne Exchange SquareLondon EC2A 2JNUnited Kingdomtel.: +44 20 7338 6000fax: +44 20 7338 6100– 123 –


WTO-Svìtová obchodní organizacehttp://www.wto.orgCentre William Rappard,Rue de Lausanne 154,CH-1211 Geneva 21,Switzerlandtel.: +41 22 739 51 11fax: +41 22 731 42 06– 124 –


Vydavatel:Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR, Odbor komunikaèní strategie© MZV ÈR, Praha 2004Autor:© EUROFFICE PRAHA–BRUSEL, a.s.Náklad:10 000 kusù CD-ROMVydání první


Hledáte odpovìdi týkající se èlenstvíÈeské republiky v Evropské unii?• Pondìlí–pátek od 8:00 do 18:00 (mimo svátky)• Volání zdarma z pevné linky i mobilního telefonu• Aktuality• Základní dokumenty EU• Strukturální fondy• Volby do Evropského parlamentu• Možnost poslat e-mailový dotaz• Nejèastìjší dotazy v rubrice „Ptejte se“Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR, Loretánské námìstí 5, 118 00 Praha 1info@euroskop.org

More magazines by this user
Similar magazines