13.07.2015 Views

Indukovaná rezistence k chorobám a škůdcům - VÚRV, v.v.i.

Indukovaná rezistence k chorobám a škůdcům - VÚRV, v.v.i.

Indukovaná rezistence k chorobám a škůdcům - VÚRV, v.v.i.

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Indukovaná <strong>rezistence</strong> rostlin k chorobám a škůdcům.Věchet, L.Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.Praha 6 - RuzyněPodle van Loona et al. (1998) je indukovaná <strong>rezistence</strong> fyziologický stav vytvořenýspecifickými vnějšími stimuly, který znamená zvýšenou obranyschopnost rostliny.Následnými biotickými změnami jsou zesíleny vrozené obranné mechanizmy rostliny. Tentostav zvýšené <strong>rezistence</strong> je účinný proti široké řadě patogenů, včetně hub, bakterií, virů,nematod, parazitických rostlin a dokonce býložravému hmyzu (Benhamou & Nicole, 1999;Kesler & Baldwin, 2002; McDowell & Dangl, 2000; Walling, 2000).Rezistenci rostlin indukovanou patogeny prvně rozpoznali Ray (1901) a Beauverie (1901).Chester (1933) potvrdil tyto studie a sumarizací polních pozorování předpokládal, že tatomyšlenka může hrát důležitou úlohu v ochraně rostlin v přírodě. Cruickshank and Mandryk(1960) byli první, kdo podali zprávu o SAR na tabáku indukovanou houbovými patogeny.Prvé vysvětlení systémové <strong>rezistence</strong> u rostlin inokulovaných mozaikovým virem tabákupředložil Ross (1961). Tato problematika se začala ve světě intenzivně studovat od roku 1993(Schönbeck et al., 1993). Systémová <strong>rezistence</strong> zahrnuje akumulaci antimikrobiálníchsloučenin v části rostliny, vzdálené od místa infekce. Existují čtyři hlavní třídy sloučenin,které mohou akumulovat hydrolázy: k patogenezi vztažené proteiny (PR-proteiny), defensiny(Broekaert et al., 1995), inhibitory proteináz (Schaller & Ryan, 1996) a komponenty buněčnéstěny, (Agrios, 1998) zvláště hydroxyprolinem bohaté glykoproteiny (HRGP), dále pak lignin(zpevňující polymer v rostlinách) a jeho prekurzory (Sticher et al., 1997). Podle van Loon etal.(2006) jsou známy čtyři typy indukované <strong>rezistence</strong>:A) Lokálně získaná <strong>rezistence</strong> (LAR - local acquired resistance)B) Systémově získaná <strong>rezistence</strong> (SAR - systemic acquired resistance)C) Indukovaná systémová <strong>rezistence</strong> (ISR - induced systemic resistance)D) Indukovaná <strong>rezistence</strong> proti poranění býložravým hmyzem (WIR - wound-inducedresistance)Lokálně získaná <strong>rezistence</strong>. Rezistence zahrnuje akumulaci antimikrobiálních sloučeninv části rostliny, vzdálené od místa infekce. V místě kontaktu mezi patogenem a rostlinou jsouelicitory patogena schopny vzájemně reagovat s receptory rostliny, jako jsou napříkladleucinem bohaté reprodukované proteiny, které nebyly nalezeny v živočišných buňkách.Samotné transdukční dráhy ještě nebyly vysvětleny, ale možná vyžadují tvorbu Ca 2+ neboproteinkinázy anebo je iniciována tvorba peroxidu vodíku. Peroxid vodíku zabíjí buňky a bylozjištěno, že indukuje syntézu kyseliny salicylové. Jestliže je kyselina salicylová produkovánav dostačujících koncentracích, může být schopna indukovat lokálně získanou rezistenci vokolních živých tkáních, bez potřeby skutečného systémového signálu zahrnutého v SAR.Z toho důvodu hypersenzitivní reakce vede k lokálně získané rezistenci, která sama iniciujesystémově získanou rezistenci.Systémově získaná <strong>rezistence</strong>. Je vyjádřená v rostlině jako úplná v reakci k napadenípatogenem. Je to <strong>rezistence</strong> tkání rostliny vzdálených od místa pokusu k penetraci patogena.Klasická forma SAR může být spuštěna vystavením rostliny virulentním, avirulentním anepatogenním mikrobům. Vyžaduje signální molekulu kyseliny salicylové a je spojenas akumulací k patogenezi vztažených proteinů. Může být spuštěna vystavením rostlinyvirulentním, avirulentním a nepatogenním mikrobům nebo uměle chemikáliemi, tak jako jsoukyselina salicylová, 2, 6-dichloro-isonicotinická kyselina nebo S-metylester kyseliny 1, 2, 3-2

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!