zde - Město Raspenava

Hannus Husman 2 pruty. Hannus Diterich 3 pruty. Rychtářovo. Tycze yrmelyne ½ prutu.Hannus Welnak ½ prutu.N. lomczer 1 ½ prutu 60 . Rychtář l prut pod úrokem. Klingensteyn ½ prutu. Nycze rudel1 prut 61 . Nycze peczolt 6 ½ prutu 62 . Peter welnag 3 pruty. 63 Frenzel Dittrich 2 pruty 64 . Peterkrichoff 3 pruty. 65 Thomas schindeler ½ prutu. Heinrich gobel 3 pruty. Ppribiss ½ prutu 66Nykel bischoff 2 ½ prutu.Z rodinných jmen, která se tehdy v Luhu vyskytovala, setkáváme se i později často sejmény Biberstein, Ulrich, Weber, Löffler, Prade, Viehweger, Pelz, Dittrich, Hausmann,Riedel, Petzold, Schindler, Pribisch a dalšími. Některá z těchto jmen se vyskytují i dnes.Závěr dílu urbáře, týkajícího se Luhu se vztahuje k pile a s ní sousedící zahradě; zní:„Též pila pod Luhem na louce platí ve zmíněný den 15 grošů, 15 prken. Též z přilehlézahrady na zmíněný den 5 gr., o vánocích 2 slepice.“Lužec byl na počátku 15. století propůjčen jako léno jednomu z biberštejnských manů,jménem Heinrich Kroe, byl tedy lenní vesnicí. Zmíněný urbář to říká jasně, když je v němpoznámka „Lužec má heynrich Kroe jaké léno“Raspenava, která v oné době zřejmě také byla lenní vsí, je v urbáři zmíněna jenprostě. 67 Příslušné místo urbáře, psané bohužel jen nezřetelně a zlomkovitě, zní: „Též veVišňové stojí 6 polských hřiven a l groš, hřivna po 12 hřivnách míšeňských pro farářev Raspenavě.“Z této poznámky lze vyrozumět pouze, že Raspenava měla faráře.V biberštejnské smlouvě o dělení statků z roku 1463 se uvádějí jako příslušenstvípanství Frýdlant vrchnostenské nebo úroční vesnice Raspenava a Luh (s mlýnem), Lužec sezdá být ještě vesnicí lenní.60 Oprava místo „Schetscheler“.61 Oprava místo „Item Peltcz“.62 Oprava místo „Lorenz Schindeler“.63 Oprava místo „Diterich“.64 Oprava místo „Rytter“.65 Oprava místo „Heinrich Wernher“.66 Napsáno pozdější rukou.67 Porovnej Dr. Hallwich, Friedland vor 500 Jahren (Frýdlant pře 500 léty), separát s. 59. V lenních nebomanských vesnicích museli poddaní vykonávat své povinnosti vazalovi, zatímco ve vrchnostenských vesnicích(Amtsdörfer) byli bezprostředně podřízeni majiteli panství svými službami a placením úroků. Jako lenní vesnicese v roce 1629 uvádějí: Loučná, Dolní Oldříš, Andělka, Háj, Ves, Arnoltice, Černousy, Poustka, Boleslav,Habartice, Srbská, dále Nová Ves, Gerlachsheim (Grabiszyce, Polsko) a Günthersdorf (Godzieszów Polsko) atéž části Bulovky a Višňové. Vrchnostenskými vesnicemi byly Krásný Les, Dolní Řasnice, Horní Řasnice,Jindřichovice, Dětřichovec, Ludvíkov, Libverda, Bílý Potok, Hejnice, Lužec, Luh, Raspenava, Oldřichovv Hájích, Mníšek, Albrechtice, Vysoká, Dětřichov, Heřmanice, Kunratice, Větrov, Předlánce a části Bulovky aVišňové.30