zde - Město Raspenava

(Telke) onoho tiše zurčícího potůčku, který protéká Pekelským údolím, existovaly stoupy;ještě dnes patrné hráze připomínají dřívější rybníky, přehrady. Železná ruda v krajiněnalezená, se dovážela do hamru v Raspenavě. Když se zastavil tento podnik, přestalo takédolování železné rudy. Lidské příbytky, asi s výjimkou jednoho hospodářského dvora(pravděpodobné příslušenství někdejší šlechtického statku v Lužci) v Pekle, ještě nebyly.Dělníci, kteří zde hledali železo, bydleli určitě v blízkých vsích Raspenavě, Luhu a Lužci.V důsledku výkopů v Pekle, byly odlesňovány stále větší plochy, což byla okolnost, kterápřiměla vrchnost k tomu, proměnit odlesněné plochy v louky a využít jich pro chov dobytka.Pravděpodobně po zrušení železného hamru v Raspenavě, možná ještě dříve, ale jistě ještěv průběhu 17. století, přeměnila vrchnost již existující Pekelský dvůr, stojící uprostředvzniklých luk, přestavbou na vrchnostenský ovčín, který známe později jako Pekelskýpoplužní dvůr. Okolnost, že tento ovčín ještě není zanesen v urbáři frýdlantského panstvíz roku 1631, dovoluje závěr, že byl zřízen teprve po skončení třicetileté války. 70 Zajisté tamvšak byly již tehdy (1631) plochy vhodné k obdělávání, neboť zmíněný urbář stanoví, abyobilí z „Pekla“ dopravovali sedláci z Libverdy a Hejnic do dvora v Hajništi. Ovčín v Pekle seobjevuje v pramenech teprve na počátku 18. století (1701). Frýdlantská lenní kniha IV. má nastraně 60 zápis ze dne 20. března 1701 o postoupení a výměně nějakého příslušenství mezimilostivou vrchností a Georgem Nüsslerem v Libverdě, které bylo přičleněno k novémudvoru v Pekle: „Georgu Nüsslerovi byl do dědičného vlastnictví k jeho statku přenechán kusvrchnostenského pole porostlého křovím, nazývaný Bukový vrch, který sousedí s Lužcem aLibverdou, také tzv. dubová louka, kterou měl Hans Georg Neumann, myslivec v Lužci, aplatil z ní 3 kopy úroku. Za to ale zcela postoupil vrchnosti svůj dosud držený díl, který začínána hranici Lužce (při) výše zmíněné Bukové hoře a pokračuje dolů k Pekelské cestě v Lužciaž k Pekelskému dvoru“.Podle vrchnostenské přiznávací tabely vrchnostenských poplužních dvorů z roku 1713,zaujímal tehdy pekelský ovčín 24 ¾ strychu špatné půdy, 5 úhoru, 21 strychů pusté půdy a 1strych luk. Ale neužíval tehdy již všechnu obdělávanou půdu. Vzhledem k všeobecnénejistotě postavila vrchnost u ovčína v roce 1702 šest domů, které spolu s menšímipřidělenými pozemky přenechala poddaným. Z těch „roku 1702 v tzv. Pekle na nákladyvrchnosti postavených nových zahradnických domů“ koupil jeden, podle vrchnostenskýchpozemkových knih, Christian Stormb z Raspenavy za 65 kop. Tento Christian Stormb však70 V průběhu 17. století nechala vrchnost zřídit také několik odchoven mladého dobytka, jako 1632 na Novélouce a později také na Nové Louce a později také v Rudolfově u Liberce. (srov. A. Ressel, ReichenbergerHeimatkunde II, s. 309 a 287)32