(Microsoft PowerPoint - file [jen pro \350ten\355])

is.vsfs.cz

(Microsoft PowerPoint - file [jen pro \350ten\355])

Klasická dichotomie a jejíaplikace a dopady do moderníhospodářské politikyŘízená konzultace23. února 2007 S 32(N6KFF)


Cíl konzultaceShrnutí dosavadních dílčích poznatkůz ekonomie, dějin ekonomickýchteorií a finančnictví do ucelenéhovnímání podstaty kvantitativní teoriepeněz a ozřejmit návaznost tématuna ostatní kategorie a na pojmyhospodářské politiky


Klasická dichotomie 1Již David Hume (1711- 1776), předchůdceA. Smitha, přišel s nápadem rozdělit všechnyekonomické veličiny do dvou skupin, a sice na:Nominální veličiny – které budou měřenynominály, tj. peněziReálné veličiny – které budou měřeny fyzikálnímijednotkami (litry/barely ropy, tunami – těžba, m 2– plochy atd.)Toto oddělení veličin je KLASICKÁ DICHOTOMIE


Klasická dichotomie 2Příklad: Cena benzínu Natural 95 vloni kolísala od cca 25 do 33 korun,a to je nominální veličinaObjem nádrže ŠKODA OCTÁVIA pojme cca 50 litrů, například benzínuNatural 95, což je reálná veličinaCo se stane, když chci zaplatit u benzínové pumpy na plnou nádržbenzínu Natural 95?• Pokud stojí 28,35 Kč, zaplatím 1417,50 Kč• Pokud zdraží na 30 Kč, zaplatím již 1500 Kč• Pokud zlevní na 25 Kč, zaplatím jen 1250 KčJaký to má důsledek na faktickou spotřebu: je přece rozdíl, když budusledovat spotřebu svého vozu v litrech či v penězích (to platíobecně).


Příklad nominální (peněžní) a reálné (fyzické)spotřebyDatum čerpání26.9.29.9.17.10.20.10.31.10.14.11.16.11.4.12.13.12.14.12.25.12.8.1.23.1.16.2.stav tacho3121331873322183276633295336193420634750350493564136035365523695937379ujeto453660345548529324587544299592394517407420Spotřeba (litry)36,445,5630,2443,2241,0729,838,4448,5126,4739,9333,8139,8232,7436,81Datum čerpání26.9.29.9.17.10.20.10.31.10.14.11.16.11.4.12.13.12.14.12.25.12.8.1.23.1.16.2.Spotřeba (l/100 km)8,046,908,777,897,769,206,558,928,856,748,587,708,048,76Cena celkem1165,51280,8813,51335,51076698,81007,11330,6698,81054,2892,61086,3828,3947,4Cena za 1 km2,571,942,362,442,032,161,722,452,341,782,272,102,042,26Datum čerpání26.9.29.9.17.10.20.10.31.10.14.11.16.11.4.12.13.12.14.12.25.12.8.1.23.1.16.2.26. září = 100 spotřeba1,000,861,090,980,971,140,811,111,100,841,070,961,001,0926. září = 100 cena1,000,750,920,950,790,840,670,950,910,690,880,820,790,88Datum čerpání26.9.29.9.17.10.20.10.31.10.14.11.16.11.4.12.13.12.14.12.25.12.8.1.23.1.16.2.cena k 26.9. = 32,001165,51457,92967,681383,041314,24953,61230,081552,32847,041277,761081,921274,241047,681177,92cena k 16.2. = 25,30920,921152,668765,0721093,4661039,071753,94972,5321227,303669,6911010,229855,3931007,446828,322931,293


10,00Příklad nominální (peněžní) a reálné (fyzické)spotřeby9,008,007,006,005,00Spotřeba (l/100 km)4,003,00Cena za 1 km2,001,000,0026.9. 29.9. 17.10. 20.10. 31.10. 14.11. 16.11. 4.12. 13.12. 14.12. 25.12. 8.1. 23.1. 16.2.


Příklad nominální (peněžní) a reálné (fyzické)spotřebySrovnatelná spotřeba vozu září 2006 až únor 20071,201,1026. září = 1,0001,000,900,8026. září =100spotřeba26. září =100 cena0,700,6026.9. 29.9. 17.10. 20.10. 31.10. 14.11. 16.11. 4.12. 13.12. 14.12. 25.12. 8.1. 23.1. 16.2.


Klasická dichotomie 3Proto, abychom mohli sledovat jak fyzickouspotřebu, tak především fyzickou produkci,hledal se způsob, jak vliv změny cen z výsledkuvyloučit – aspoň na krátké období.Proto byly ekonomické veličiny vyjádřené nejprveve naturálních (fyzických) jednotkách oceněnyvždy dvojími cenami: a) platnými k určitémuvýchozímu datu, a b) cenami vždy k příslušnémuaktuálnímu datu (aktuálními cenami). Přisrovnatelném fyzickém množství tak bylo možnévysledovat pohyb cen.


Natankováno bylo 522,83 litrů Naturalu 95. Reálně zaplaceno bylo 14 215 Kč.Pokud by platily zářijové ceny (32,00), pak by útrata byla 16 730 Kč, pokudúnorové ceny (25,30) pak jen 13 227 Kč.Platba za fixní cenu zářijovou (32,00 CZK) a únorovou (25,30CZK)1800160014001200CZK1000800600400200026.9. 29.9. 17.10. 20.10. 31.10. 14.11. 16.11. 4.12. 13.12. 14.12. 25.12. 8.1. 23.1. 16.2.


Klasická dichotomie 4D. Hume už před skoro 3 staletími věděl, že nominálníveličiny jsou zatíženy vývojem monetárního systému(změnou kupní síly libry atd.), kdežto pro pochopeníurčitých ekonomických zákonitostí je monetární systémspíše překážkouTak například (v dlouhém časovém období) se• agregátní cenová hladina přizpůsobí úrovni, na níž sepoptávka a nabídka peněz srovnají• reálná mzda vyrovná poptávku po pracovních silách sjejí nabídkou apod.Změny peněžní nabídky ovlivní – podle Huma – pouzenominální, ne reálné veličiny


Klasická dichotomie 5Centrální banka sice může ihned zdvojnásobitnabídku peněz, a nepochybně se to odrazí vrelevantních nominálních veličinách – zhruba sezdvojnásobí ceny zboží a služeb, také mzdy aplaty, či příjmy a výdaje státního rozpočtu, alereálné ekonomické veličiny – spotřeba jídla a pitína osobu, spotřeba benzínu, zaměstnanost,produkce, reálné mzdy či reálné úrokové míryzůstanou dlouhodobě zhruba stejné.Jde o neutralitu peněz.


Kvantitativní teorie penězPředpoklady teorieY … reálný produkt (nabídka zboží a služeb)P … cenová hladina (deflátor HDP)M … množství peněz v oběhuV … rychlost oběhu penězPlatí vztahM x V = P x YMnožství peněz (M), které obíhá v daném období v jistéekonomice určitým počtem obrátek (V), je vždy rovnomnožství výstupu (Y) oceněného platnými cenami (P).Pokud se jedna veličina změní, k dosažení rovnováhy sesoučasně změní veličina/ny jiná/ostatní.


Důsledky aplikace kvantitativní teorie 1(M = Množství peněz) x (V = rychlost oběhu) = (P = cenová hladina) x (Y = produkt)Jestliže se do ekonomiky dostane v určitém období vícepeněz (např. vlivem úvěrů), pak ex definitione - buď musívzrůst ceny či produkce (či obojí), a nebo klesnoutrychlost oběhu peněz.Praxe ukazuje, že v rovnovážných ekonomikách je vcelkudlouhodobě rychlost oběhu peněz víceméně konstantní,a proto je obvyklé, že cenová hladina roste poměrněpomalu (ovšem při citelných odvětvových rozdílech, kdemohou být i záporné hodnoty), a hospodářská politikaoperuje jen s veličinou M (vážící se na úrokovou míru),jejíž stanovení centrální bankou pak obvykle úzcekoreluje s reálným růstem produktu


Důsledky aplikace kvantitativní teorie 2jako hypotézy o vztahu rovnovážnécenové hladiny a míry inflacePodstata kvantitativní teorie peněz jako výkladu impulzu ke vzniku inflacespočívá v platnosti pěti tezí:1. Rychlost oběhu peněz (V) je v dlouhém časovém období relativněstabilní, což je empiricky prokázáno2. Pokud platí teze č. 1, a změna množství peněz (M) v oběhu jeregulovaná centrální bankou obvykle tak, že malá změna (M) vyvoláproporcionálně malou změnu i nominálně vyjádřeného produktu (Y), tedyvytvořeného HDP v běžných cenách (P), tj. YxP3. Rozsah produkce (Y) za určité období (čtvrtletí, rok) pak tedy primárnězávisí spíše na existující nabídce výrobních faktorů vč. technologií amírou jejich využití (tj. produktivitě), než na čemkoliv jiném, včetně peněz.Ty proto zůstávají v neutrální poloze4. Pokud platí teze č. 4, pak změní-li se nabídka peněz (M) přiměřeně, budetím vyvolána přiměřeně vysoká změna nominální hodnoty výstupu (YxP),fakticky však více (P) než (Y), tedy přiměřeně více vzroste cenováhladina (P)5. Pokud se však změní nabídka peněz (M) více, než přiměřeně, bude tímvyvolána abnormálně vysoká změna nominální hodnoty výstupu (YxP), acenová hladina (P) vzroste nepřiměřeně rychle lze pak hovořit o inflaci


Ozřejmit návaznost tématu naostatní makroekonomické kategoriea pojmy hospodářské politikyDosud existuje pět vývojových stádiímakroekonomické politiky počítající sovlivňováním inflace:1. Klasická osa2. Keynesiánský trojúhelník3. Čtverec harmonizovaného růstu4. Pětiúhelník „nové“ společnosti5. Šestiúhelník udržitelného rozvoje


Klasická osaCenová stabilitaRovnováha platební bilance


Keynesiánský trojúhelníkCenová stabilitaPlná zaměstnanostRovnováhaplatebníbilance


Čtverec harmonizovaného růstuEkonomický růstRovnováhaplatební bilanceCenová stabilita Plná zaměstnanost


Pětiúhelník „nové“ společnostiVyrovnání výnosů a příjmůa vyrovnání šancíCenováRovnováhastabilita plat. bilancePlnáEkonomickýzaměstnanost růst


Šestiúhelník udržitelného rozvojeTrvale udržitelný rozvojvč. ekologických vazebCenovástabilitaRovnováhaplat. bilancePlnázaměstnanostEkonomickýrůstVyrovnání výnosů a příjmů (šancí)

More magazines by this user
Similar magazines