Rozhovor s arch. HNILIČKOU - Architekt

archinet.sk

Rozhovor s arch. HNILIČKOU - Architekt

KVALITA MĚSTA SPOČÍVÁV MOŽNOSTI VOLBYROZHOVOR 61S PAVLEM HNILIČKOUPŘIPRAVIL MICHAL JANATAHowardovský koncept zahradního městaživota, resp. bydlení, nespočívá v tom, jestliměstotvorné? Dopravní stavba rozhodněuskutečněný v předměstích tvoří asimě obklopují stromy, ale také v dostupnostinení viník, je to důsledek potřeby přesouvatnejpříkřejší kontrast k dnešním suburbiím.služeb.se z místa na místo. Městotvorná je takováCo zůstalo jako nosný motiv z tohotodopravní stavba, která slouží všem a po nížkonceptu do budoucnosti? Je otázkou, coWilliam J. Mitchell říká ve své e-topia,se můžete volně a svobodně pohybovat.lze považovat za nosné, ale musíme uznat,že křemík je nová ocel a internet nováTo je například bulvár, po němž se můžeteže Howardova koncepce byla na svou dobuželeznice. Nevytváří se díky elektronickýmvypravit autem, pěšky na kole i na bruslích. Togeniální. Do tehdejších měst se stěhovalysítím nový typ dostupnosti? To je do určitése dá ovšem těžko realizovat u města, kterédavy lidí, kteří bydleli v nuzných podmínkách.míry chiméra. Existují studie dokazující, žezabírá velkou plochu, protože pak potřebujeteRozvíjející se průmysl poháněný parouvětšina našich e-mailů se týká toho, kderychlostní komunikaci. Čím je město plošněznamenal hluk a špínu. Přesto ale lákalase s kým sejdeme. Internet sice řadu věcírozlehlejší, tím víc vzniká takových bariér. Ty pakměsta další a další přistěhovalce pracovnímiulehčuje, ale na druhé straně se náš životměsto fragmentují.příležitostmi a jinými výhodami. Ebenezerkomplikuje v jiných směrech. Jenom kolik jeHoward byl parlamentní stenograf, který jaksitřeba povolení k jednomu projektu a o kolikPlatí tedy teze, že automobily městobokem získal podrobnou znalost tehdejšíchvíc se i jinde „papíruje“. Některé věci se dajírozbíjejí? Platí, ale záleží na tom, jak sebytových poměrů, a velice ho to trápilo. A takzařídit prostřednictvím e-mailu, ale osobnídopravní stavby dělají. Důležitá je svobodahledal řešení krizových poměrů sám na vlastnísetkávání je pořád nutné. To se ukazujevolby. Nemám nic proti autům, naopak, alepěst. Hledal cestu, jak příliv obyvatel do městi na tom, jak dramaticky narůstá počet ujetýchmám i potřebu chodit pěšky. Donedávnanejen zastavit, ale jak dokonce stávajícíkilometrů v autech.se automobily hodně upřednostňovalyobyvatele vytáhnout z měst ven na čistýa zapomínalo se na ty, kteří třeba automobilvzduch „zdravého“ venkova. A tak vymyslelŘadové domy mají zejména v ČR malénemají, nebo na ty, kteří jezdí na kolenový pojem: „město-venkov“. No, a nakonechistorické zázemí, nebo spíš jako typnebo s kočárkem. Kvalita města spočívájsou to sídla, v nichž dnes převážně žijeme!chybí. Co by mohlo změnit přístupv možnosti volby.Uvědomme si ale, že ani jednok tomuto prostorově úspornému, a přestoz Howardových vizionářských měst zítřka seatraktivnímu typu bydlení? Mám pocit, žeNemá amorfní stavění ve volné příroděnerealizovalo. Navzdory tomu, že Howardovau nás lidé znají jenom tři typy bydlení. Činžovníekonomické důvody? Jistě, protože stát platíkniha Zahradní města zítřka obsahuje velkédům ve staré zástavbě, panelové sídliště a pakvýstavbu komunikací, a tím pádem i nese částmnožství dat včetně různých ekonomickýchsamostatný rodinný dům. Ale málokdo u násnákladů, které jsou pro konečného obyvatelepropočtů – tedy jakýsi podrobný praktickývnímá řadu mezistupňů mezi těmito formamisídelní kaše levnější. Jenže v konečném součtunávod, jak nová města vystavět. Jehobydlení. Řadové domy nebo nájemní vily třebasi je platíme všichni z daní. Celkově je tentonásledovníci dokázali vytvořit či prosadito čtyřech bytech se dnes skoro neobjevují.typ zástavby pro město daleko dražší nežjenom některá předměstí. Jenom výsek jehoU nás se hodně preferuje samostatně stojícíkompaktní, zahuštěný způsob stavění. A já sekonceptu. Přesto jsou ale svou kvalitoudům, protože se dá k němu podle libostidomnívám, že by se mělo stavět úsporně. To máčasto nedostižným vzorem pro dnešní zbrklepřistavovat, dá se chápat jako investice, je tudopad i na životní prostředí, protože čím vícevystavěná suburbia.velká míra soukromí, někdy i pěkná zahrada.celkově ušetřím prostředků a energie, tím víceZvláštní je, že Howard proti městůmRodinný dům také poskytuje pocit vyššíhose chovám ekologicky. Myslím, že nastal časbojoval, protože se domníval, že zdravější jesociálního statusu. To je ovšem už otázkavidět v souvislostech důsledky této expanzebydlet na venkově. Howard plánoval hustotuspolečenská. Například bohatý švýcarskýzástavby do krajiny. Vzniká nám drahé a zároveňosídlení zhruba 80 osob na hektar, a to vlastněbankéř se klidně nastěhuje do krásného bytui z řady důvodů nekvalitní bydlení, tak pročnejsou ani města, spíše řadová zástavbave vile, kde je takových bytů třeba deset. U násv tom pokračovat? Dilema nezní zrušit suburbiarodinnými domky. Vzhledem ke špíně a emisím,by to podobně společensky postavený člověka stavět mrakodrapy, ale jde o to, využít dalekokteré produkovala průmyslová společnost,asi považoval za společenskou degradaci.intenzivněji celou škálu bydlení mezi těmito pólyje ovšem tehdejší touha po dýchatelnémMožná je to také otázka nabídky. Kdyby sea lépe využívat již zastavěná území.vzduchu pochopitelná. Athénská charta z rokustavělo víc kvalitních nájemních vil nebo1933 postuluje podobné požadavky – městořadových domů, možná by se po čase klientelaJestliže podle Rolanda Rainera serozvolnit, roztáhnout, klade důraz na hygienu.rozrostla a bylo by to víc chic.od čtvrtého patra výše zvyšuje nutnostFOTO FILIP ŠLAPALDnes jsme se ale dostali do situace, kdy jerozšiřování sídel už nesmyslné. Někdejší kvalitaje už negativem – nedostupnost, závislostna autě, nedostatek veřejných prostorů. KvalitaLze roli viníka rozvolnění zástavbypřisuzovat dopravním stavbám? Za jakýchpodmínek mohou být dopravní stavbyvětší odstupové vzdálenosti, a tím docházík menší hustotě zastavění, jaká je optimálníhustota zastavění? Nejvyšší hustota osídlení,pokud se dodržují odstupové vzdálenosti, se dá


ROZHOVOR 62pořídit právě v podlažnosti okolo čtyř nebo pětipater. Nižší domy se dají provozovat bez výtahua mohou mít živý parter s obchody a kavárnamia mohou tam vznikat hřiště, kde si mohou hrátděti. Zároveň zde není tolik lidí, takže tu nemusíbýt tak hustá doprava. Fungují sociální vazbya kontakty. Přímý výhled na ulici z oken okolníchdomů také zlepšuje její kontrolu a bezpečnost.Do jaké míry je optimální hustota závislána typu území? Máte nějaké srovnáníve způsobu zastavování u nás a v okolníEvropě? U nás se do roku 1989 skoronestavělo nebo se stavěla panelová sídliště.Dnes je aktuální otázka, jestli jsme schopnirefl ektovat chyby v zastavování v západníEvropě. Připadá mi, že řadu chyb opakujeme.Nevím, jestli je to daň vývoji, ale je škoda,že stále sledujeme vzory, které jsou třebav Německu dávno passé. Hartmut Häußermannnapsal studii o bydlení, kde mimo jiné píše,že v 60. letech minulého století dokoncepřevažovalo mínění, že kdo má vlastní dům, jelepším občanem. U nás bohužel tento názorpřevládá dodnes. Proces rozlézání do krajiny jeu nás zatím na začátku a není tak pokročilý, ažna enklávy kolem Prahy a Brna. Máme tu sice užextrémy, jako například Jesenici u Prahy, kteráuž zastavila skoro celý svůj katastr a logickysi tím způsobila vážné problémy. Běhemněkolika let se ztrojnásobil počet jejích obyvatela Jesenice stojí před obrovskými dopravnímia infrastrukturními problémy. Na druhou stranuexistují i výjimky, jako v Dolních Břežanech,kde se starosta snaží o to, aby se nejprvedobře a účelně využil střed obce. Ale spoustutoho může udělat stát minimálně tím, že trendzabírání volné krajiny nebude podporovat, jakse to prostřednictvím mnoha předpisů děje.Důsledky rozmachu sídelní kaše jsou stále máloznámé a diskutované.Dá se ale klást rovnítko mezi suburbanizaci,která může probíhat úplně jiným způsobem,a sídelní kaší? Považuji oba pojmy za totožné.Pojem sídelní kaše jsem myslím poprvézaznamenal u Václava Cílka. Je to doslovnýpřeklad německého Siedlungsbrei. Je toprovokativní označení, které upozorňuje,že je něco v nepořádku, a přesně vystihujepodstatu věci. Označuje rozvolněnou zástavbu,která je překvapivě stejnorodá. Když dátedo hrnce různé ingredience a rozvaříte jena úplnou kaši, pak ani nepoznáte, co je co.V sídelní kaši se ztrácíte, protože vše se soběpodobá a chybí místa s charakterem, scházívýrazné městotvorné prvky. Sub-urbium, tedyněco, co se staví „pod“ městem ve smyslubezprostřední blízkosti, je de facto předměstím.Jenže dnešní předměstí v sobě nemají nicměstského a jsou až na výjimky právě onourozvařenou sídelní kaší.Existují ale předměstí, která mají veřejnéprostory a jasně defi novanou strukturu. Navícmohou v jistých fázích vývoje městu ulehčovat,či dokonce vytvářet další městské centrum.Praha má řadu kvalitních oblastí, které dřívevznikaly jako předměstí a dnes už je chápemespíše jako část města. Na druhou stranu jev Praze hodně volného místa. Nedávno jsempsal oponentní posudky na dva diplomníprojekty z ateliéru Romana Kouckého, kdediplomanti Annamaria Bohuniczky a MatejZahatňanský porovnávali zastavěnou plochuměsta a zjistili, že máme v Praze osmkrát víceneměstské struktury než městské. V jejichterminologii tvoří vnitřní město asi 5 % katastru,i s předměstími to dá dohromady jen asi 15 %plochy! To je velmi málo. Zbytek je periferie(30 %) a krajina (55 %). To znamená, že úplněodpadá důvod okupovat další volnou krajinu,nebo dokonce rozšiřovat katastr města.Dřívější model, kdy se nějaké sídlo rozšiřovalos nárůstem obyvatel, byl obvyklý. Pro každéhostarostu bylo ctí rozšířit město o další území,ale dnes jsme v jiné situaci. Je načase zabývatse kvalitou, a ne kvantitou.Není exploatace volné krajiny také výrazembezradnosti? Myslím, že například Praha nemážádnou strategickou vizi. Snadno se mně tokritizuje a doufám, že se tím nikoho nedotknu,ale v demokratických zemích existují města,která koncepce mají a velmi dobře vědí, pročje potřebují. Když se města staví a přeměňují,tak by měla existovat vize. Například Mnichovchce být urbánní, kompaktní a zelený (urban,compact, green). Snaží se okolo sebe udržetzelený prstenec parků a podporuje veřejnoudopravu. Münster má úžasnou koncepcizeleně, dokonce tři okruhy parků, systémycyklostezek a pěších tras. A co je důležité, žesi dělají pro dílčí území zastavovací plány, beznichž nesmí vzniknout žádná novostavba. Oni samotný název tohoto užitečného nástroje21 bytový dům Praha-Barrandov, 20072 studentské koleje ETH Zürich, soutěžní návrh, 20083 soutěž městský sál a úřad Jeseník4 urbanistická studie Kuřim5 nová sladovna Olomouc, studie


ROZHOVOR 63Bebauungsplan (zastavovací plán) evokuje, žese něco vytváří, regulační plán působí bohuželdojmem, že se něco omezuje.Kdybyste srovnal svoje studium u Šrámkovéa Lábuse se studiem u Dietmara Eberleho,existují nějaké výrazné odlišnosti, kteréby se promítaly i do architektonickéa urbanistické praxe? Dokáže se českýurbanismus vyrovnávat s tím, co sena tomto poli děje v ostatní Evropěa světě? Obou škol si vážím a nemůžu je plněsrovnávat, protože na ETH (EidgenössischeTechnische Hochschule) v Zürichu jsembyl jen na postgraduálním studiu. Celkováúroveň departementu architektury i celéETH je na světové úrovni a připadal jsem sitam jako v říši snů. Asi nejvýraznější rozdíl jena poli výzkumu. U prof. Dietmara Eberleho jevýzkumné oddělení Wohnforum, prof. VittorioMagnago Lampugnani založil uskupení NSL(Netzwerk für Stadt und Landschaft), kterése zabývá sídelní kaší, a jsou tam mnohé další.Na škole vycházejí odborné publikace, pořádajíse výstavy, přednášky, konference, škola mávysoký společenský status. Na druhou část vašíotázky mohu jen konstatovat to, že urbanismusje u nás na pokraji zájmu.Jaký je rozdíl mezi chápáním bydlení u nása ve Švýcarsku? Měl jsem pocit, že markantnírozdíl je v postavení architekta. Ve Švýcarskuse více zajímají o kvalitu než o kvantitu jakou nás. Investor chce mít stavbu dobrou,protože švýcarská společnost je schopná sikupovat kvalitní věci. Architektura tam zaujímávýznamnější místo. U nás lidé mají povědomío tom, co dělá zubař nebo truhlář, ale co obnášíarchitektura, moc lidí u nás neví. Kvalitní stavbavznikne, když je poptávka po kvalitním projektu,což u nás zatím nijak zaběhnuté není.Do jaké míry je terasový dům v Košíříchnebo bytový dům Barrandov ztělesněnímvašeho pohledu na urbanismusa architekturu? Zatím jsme stavěli malé stavby.V Košířích stál na pozemku menší domek,který jsme zbourali a nahradili větší stavbou.To vnímáme pozitivně z hlediska zahušťování.Bytový dům Barrandov také vznikl na místěpůvodního rodinného domku. Místo jednohobytu jsme nabídli byty čtyři s vlastním vstupema vlastní malou zahradou. V podstatě se jednáo řadové rodinné domy. Pro mě osobně jevelkou výzvou hledat řešení pro tolik žádanérodinné domy a nezabírat přitom volnou krajinu.Do jaké míry je úbytek veřejných prostorzpůsoben typem ekonomiky a společnosti„konečných spotřebitelů sebe samých“,jak to nazval Peter Sloterdijk? Společnostmá takové veřejné prostory, jaká je sama.Rozvolnění města znamená automatickyúbytek veřejných prostor. To je daň za vůliroztahovat se do krajiny, za zákazy stavětkompaktně, za dělení ploch podle funkcía koneckonců za přesvědčení, že veřejnéprostory ovlivňovat nelze. Úbytek veřejnýchprostor je daň za slabost měst a nezájemspolečnosti.Je zdrojem ztráty diverzity místa moderna,nebo zde hrály roli i jiné historickyvzniklé okolnosti? Příčin je rozhodněvícero a vzájemně spolu souvisejí. Nicméněsnaha z počátku minulého století vymanit sez města, rozbít ulice a stavět domy v jakémsivšeobjímajícím prostoru způsobila, žespolečnost přestala vnímat prostor, a tudíž seho ani nemůže snažit vytvářet. Dnes se beredům jako samostatný objekt, ke kterému sepřivede cesta, stejně jako třeba voda nebo plyn.A to, co zbude okolo za prostor, je jen odpadpo výstavbě domu – solitéru. Pokud se v tomtoohledu naše vnímání nezmění, nemůžemeočekávat žádné zlepšení.V zastavovacích plánech vesnic spatřujeteinspirační zdroj pro předměstskou zástavbu,ale jak je to u nás s nimi samotnými? Nejsoupostiženy ztrátou venkovského charakterunatolik, že už vymizel typ rurálního prostoru?Významné jsou proto, že jsou důkazem, že lzepři nízké hustotě zastavění vytvářet kvalitníveřejná prostranství. A to je myslím velmipodstatné sdělení. Zásadní je způsob lokaceparcel, způsob, jak se domy na parceláchchovají a jak se chovají k veřejnému prostoru.To je něco, co nestárne a co můžeme dnesvyužít, protože je to skvělé. Samozřejměse současnou architekturou domů přecenemusíme dělat malá okýnka a suché záchody.Lokační plán území má z principu daleko většíživotnost než dům a ten má zase daleko většíživotnost než jeho interiér. To není nic nového,jen se na to dnes zapomnělo.3městský úřad – 1:200 / půdorys přízemí 1. NP městský úřad – 1:200 / půdorys přízemí 2. NP městský úřad – 1:200 / půdorys přízemí 3. NP


ROZHOVOR 6441


ROZHOVOR 655PAVEL HNILIČKAing. Arch., dipl. NDS ETHZ in Architekturnarodil se v roce 1975 v praze.1993–2000 studoval na FA ČVUTu prof. Ladislava Lábuse a u prof. AlenyŠrámkové2002–2003 absolvoval postgraduální studiumna ETH Zürich u prof. Dietmara Eberleho1998–1999 pracoval v ateliéru 4ds1999–2002 pracoval v ateliéru prof. PavlaZvěřiny2003 vede samostatný ateliér v Prazea spolupracuje s atelierem BaumschlagerEberle na projektech pro Prahu2006 zakládá s Ondřejem Císlerem sdruženíHnilička – Císler – architekti (www.hca.cz)2005 vydal v nakladatelství ERA 21 knihu„Sídelní kaše – otázky k suburbánní výstavběrodinných domů“2007 je asistentem na FA ČVUT v ústavuurbanismuPROJEKTY2002 přestavba a dostavba řadového domuv Záběhlicích / interiér vzorkovny na Pankráci2003 rekonstrukce činžovní vily ve Střešovicích/ projekt interiéru bytu na Kavčích Horách/ rekonstrukce řadového domu v Prazena Hanspaulce (studie) / prostor U Zvonuv Plzni (soutěž)2004 bytový domu Praha-Žižkov (studie)/ rodinný domu v Praze-Stodůlkách /rekonstrukce domu v Praze-Střešovicích2005 bytový dům v Praze-Barrandově / vilav Praze-Břevnově (studie) / vila v Hodkovičkách(studie) / tenisový klub Ořechovka (studie)2006 Cornlofts Šaldova (spolupráces Baumschlager Eberle) / vila v Dubči2007 nová Sladovna Olomouc (studie) /novostavba terasového domu v Praze-Košířích2008 koleje ETH Zürich (soutěž) / rekonstrukcevily v Černošicích / městský sál a radnicev Jeseníku (soutěž)2009 regulační plán centra města Říčan /územní studie Kuřim

More magazines by this user
Similar magazines