218 kB - publikace FSV UK

Stagnující země 5 Magdaléna KopicováJak již bylo naznačeno, téma mého příspěvku je tématem v současné doběaktuálním a velmi diskutovaným a věnuje se mu proto řada autorů, je však takév některých ohledech tématem relativně novým. Dostupná literatura je tedynejčastěji ve formě analýz a článků publikovaných na internetových stránkáchmezinárodních organizací, nevládních organizací, výzkumných center, rozvojovýchagentur či thing-tanků (např. European Centre for Development PolicyManagement, Overseas Development Institute,Center for Global Development etc.). Informace o zkoumaných zemích buduprimárně čerpat z internetových stránek mezinárodních organizací a institucí(World Bank, United Nations Development Programme, TransparencyInternational, World Health Organisation, Organisation for Economic Cooperationand Development a International Cisis Group). V druhé části této práce buduvycházet ze své diplomové práce – Od pomoci k partnerství, která se detailněvěnuje vývoji a reformám rozvojové spolupráce od konce studené války až dopočátku dvacátého století.CHUDÉ STAGNUJÍCÍ ZEMĚ ZÁVISLÉ NA ROZVOJOVÉ POMOCI – SPOLEČNÉCHARAKTERISTIKYV první části práce bych ráda identifikovala a zanalyzovala společné politické aekonomické charakteristiky stagnujících chudých zemí závislých na rozvojovépomoci (dále jen stagnující země – SZ). Nejprve je však nutné vymezit, které zeměbudeme za tyto pro účel práce považovat a podle jakých kritérií budou zvoleny.Existuje celá řada rozdělení rozvojových zemí podle různých ekonomických,sociálních či politických kritérií. Pro účel této práce je však podle méhonejvhodnější vymezení skupiny stagnujících zemí podle Nicolase van de Walle 1 .Toto vymezení vychází ze seznamu nejchudších zemí podle Světové banky. Zemís HNP na obyvatele nižším než $500, kterých je 51. V mnohých z nich úzce souvisítato situace s probíhajícím či nedávno ukončeným občanským konfliktem, v těchtozemích je tedy hlavním prvotním lékem na stagnaci a nízkou míru rozvoje zajištěnímíru. Tyto země 2 proto ponecháme stranou, neboť se jedná o skupinu tzv.„konfliktních či postkonfliktních zemí“ nacházejících se ve zcela specifické situaci,která si žádá samostatný výzkum a specifický přístup v rámci rozvojovéspolupráce 3 . Ze skupiny zkoumaných zemí jsou dále vyčleněny ty, které sice majínízké HNP na obyvatele, ale během devadesátých let vykazují kontinuální růst 4 .1 van de Walle, Nicolas. Overcoming Stagnation in Aid-Dependent Countries. Washington (DC):Center for Global Development, 2005.2Afghánistán, Angola, Burundi, Demokratická republika Kongo, Eritrea, Etiopie, Libérie,Rwanda, Sierra Leone, Somálsko, Súdán, Tádžikistán.3 Musíme si však uvědomit, že všechny stagnující země jsou svou chudobou a etnickouroztříštěností náchylné k ozbrojeným konfliktům, a mohou se tedy kdykoli do skupinykonfliktních zemí dostat.4 Bangladéš, Benin, Kambodža, Indie, Laos, Mozambik, Myanma, Nepál, Uganda, Vietnam,Jemen.